Rostlinné orgány *

Komentáře

Transkript

Rostlinné orgány *
Rostlinné orgány
-
vytváří rostlinný organismus
nerozlišené rostlinné tělo = stélka
rozlišené rostlinné tělo = kormus
- orgány vegetativní (kořen, stonek, list)
- orgány generativní (květ, plod, semena)
Kořen (radix)
-
-
podzemní rostlinný orgán
funkce:
- získávání živin z půdy (nasávací)
- zásobní orgán (zásobní)
- upevnění v půdě (mechanická)
- vytváří aminokyseliny, alkaloidy, regulátory růstu
založen v zárodku semene -> klíčí ->vznik kořínku (radikula) -> proniká do půdy -> mění se
v hlavní kořen, ze kterého vyrůstají postranní
soubor všech kořenů vytváří kořenový systém
- hlavní kořen + kořeny postranní (allorhizie)
- dvouděložné a většina nahosemenných
- např.: mrkev
- svazčitý kořen – hlavní kořen zaniká (homorhizie)
- jednoděložné
- např.: kapraďorosty
Stavba
- pokožka (rhizodermis)
- bez kutikuly
- krycí pletivo
- vchlípení -> vznik kořenového vlásku
- primární kůra (zdřevnatělé a zkorkovatělé buňky bez mezibuněčného prostoru)
- endodermis
- mezodermis
- exodermis
- pericykl – zakládání náhradních kořenů (adventivní kořeny)
- střední válec
- uvnitř paprsčitý (radiální) cévní svazek
- u druhotně tloustnoucích kořenů se cévní svazek mění (činností kambia) na
kolaterální a prvotní kůra je nahrazena druhotnou
- kořenová čepička – kryje dělivé pletivo
Přeměny (metamorfózy) kořene
-
vzdušné kořeny – vážou vzdušnou vlhkost (u pokojové rostliny Monstera deliciosa)
zásobní kořeny – kořenová hlíza (jiřiny), bulva (celer, řepa)
haustoria – parazitické kořeny (jmelí)
příčepivé (příchytné) kořeny – břečťan popínavý
Hospodářský význam
- potraviny, krmivo (mrkev, krmná řepa)
- surovina pro průmysl (lékořice)
- výroba léčiv
Mykorhiza – soužití houbových vláken a kořenů vyšších rostlin
Stonek (kaulom)
-
-
-
nadzemní orgán cévnatých rostlin, nesoucí listy, pupeny a reprodukční orgány
funkce
- nese listy, květy, plody -> zajišťuje optimální polohu
- zprostředkovává spojení mezi kořenem a listy (dobře vyvinutá vodivá pletiva)
dobře vyvinutá mechanická pletiva
transpirační + asimilační proud
druhy stonku
- bylinný (nezdřevnatělý)
- stvol – bezlistý nevětvený stonek zakončený květem (pampeliška)
- lodyha – dužnatý stonek s listy (tulipán)
- stéblo – dutý stonek s kolénky (pšenice)
v zárodku semene – podděložní nebo nadděložní článek
Pupeny
-
základ budoucích orgánů (stonky, listy, květy)
vrcholové
úžlabní (v úžlabí listu)
zpravidla kryté šupinami – dřeviny
prýt – stonek s listy a úžlabními pupeny
Stavba
Vnější
-
uzliny – krátké články (z nich rostou listy)
články – dlouhé – prodlužování
vzrostný vrchol na konci stonku s primárním meristémem
větvení stonku
- vidličnaté – vzrostný vrchol se rozdělí na dva (jmelí)
- postranní
- postranní větve vyrůstají z úžlabních pupenů
- makroblast = dlouhé postranní větve
- brachyblast = krátké postranní větve
- hroznovité – postranní větve nikdy nepřerůstají hlavní stonek (smrk,
borovice, dub)
- vrcholičnaté – postranní větve přerůstají hlavní stonek (vinná réva, jabloň)
Vnitřní
- pokožka – jednovrstevná (kutikula, průduchy, trichomy)
- primární kůra
- několikavrstevná
- obvodová vrstva je tvořena kolenchymem a sklerenchymem (zpevňovací pletivo)
- vnitřní vrstvu tvoří škrobová pochva
- střední válec
- tvoří ho jednovrstevný pericykl, ve kterém se zakládají adventivní kořeny a
kolaterální cévní svazky
- parenchymatická dřeň
- u druhotně tloustnoucích rostlin je primární kůra nahrazena druhotnou a činností kambia se
vytváří souvislý kambiální válec (dřevo uvnitř, lýko ven)
/konec stavby stonku/
Metamorfózy
-
oddenky – vodorovné podzemní stonky, zásobní funkce (kosatec, sasanka)
oddenkové hlízy – zkrácené a ztlustlé oddenky (brambora)
brachyblasty – zkrácené postranní stonky (modřín)
stonkové hlízy – ztloustnutí jednoho nebo více stonkových článků (kedluben)
úpon – funkce: opora, uchycení (vinná réva)
trny – vznik přeměnou brachyblastů, funkce: ochrana (trnka, hloh)
šlahouny – rozmnožovací funkce (jahodník)
stonky v asimilační funkci listů (opuncie)
Hospodářský význam
-
potraviny – brambory, chřest
pícniny – trávy
koření – kůra skořicovníku
průmyslová surovina
- cukr, dřevo, papír, korek, kaučuk, pryskyřice
List (fylom)
-
-
postranní a obvykle zelený orgán cévnatých rostlin omezeného růstu
funkce:
- fotosyntéza
- transpirace (odpařování vody)
- výměna plynů
zakládá se v podobě hrbolku z meristému vzrostného vrcholku stonku
Typy:
-
děložní listy – obsažené v zárodku, zásobní funkce
asimilační listy
listeny – listové útvary, v jejichž úžlabí vyrůstaní květy nebo květenství
Asimilační listy
-
dvoulící list – spodní a vrchní strana se liší (konvalinka)
jednolící list – nerozlišený (kosatec)
listy souměrné
listy nesouměrné – jilm, begonie
různolistost – na téže rostlině více tvarů listu (břečťan)
Vnější stavba
-
čepel + řápík
- čepel jednoduchá
- čepel složená – z několika listků
1. Dlanitě složené
- trojčetný – jetel
- petičetný – mochna
- vícečetný – jírovec
2. Zpeřené
- lichozpeřené – trnovník akát
- sudozpeřené – hrách
Listová žilnatina
-
soubor cévních svazků
funkce:
- vodivá, zpevňovací
- vede vodu a v ní rozpuštěné minerální látky
Typy
-
vidličnatá – jinan
rovnoběžné – lipnicovité rostliny
souběžné – konvalinka
zpeřená – buk
dlanitá – platan
znožená – čemeřice
Postavení listu na stonku
-
střídavé – borůvka
vstřícné – hluchavka
přeslenité – vranní oko
Přisedání listu na stonku
-
řapíkaté – šeřík
přisedlé – třezalka
objímavé – mák setý
Vnitřní stavba
-
-
pokožka
- jednovrstevná kutikula
- na spodní a svrchní straně listu
- průduchy
mezofyl
- dělíme:
- palisádový parenchym
- protáhlé buňky – velký počet chromozomů
- houbový parenchym
- nepravidelný tvar
- mezibuněčné prostory
- cévní svazky
Palisty
-
párové útvary
Metamorfózy
-
trny – dřišťál
úponky – hrách
cibule
listy masožravých rostlin – rosnatka
šupiny
Hospodářský význam
-
zelenina – kapusta
koření – majoránka
pochutina – čajovník
léčivky – máta
pícniny – jetelotravní směsky
průmyslové využití – sisal (textilní vlákna)
Květ (flos)
-
prýt omezeného růstu
s různě přeměněnými listy
zajišťuje pohlavní rozmnožování
květní lůžko, obaly, stopka + rozmnožovací orgány
Květní lůžko
-
stonkový původ
typy:
- vyklenuté, ploché, prohloubené, bylinné, dřevnající
češule – na stavbě květního lůžka se podílejí dolní části květních obalů a tyčinek (růže)
Ostatní květní části jsou na květním lůžku uspořádány ve šroubovici nebo v kruzích (vývojově mladší)
Květní obal
-
rozlišený: kalich, koruna
nerozlišený: okvětí
Kalich (calyx, K)
-
kratší než koruna
zelený, ojediněle barevný
lístky: volné (hořčice), srostlé (hluchavka)
po odkvětu může opadávat (prchavé květy – mák)
změny po odkvětu:
- zvětšují se (mochyně židovská třešeň)
- napodobují korunu (čemeřice)
- mění se v chmýří (pampeliška)
Koruna (corolla, C)
-
větší květní obal
barevné
lístky: volné (brukvovité), srostlé (hluchavkovité)
Okvětí (perigon, P)
-
lístky tvarově a barevně stejné
lístky: volné (tulipán), srostlé (konvalinka)
znak jednoděložných rostlin (i u některých dvouděložných)
Plodolist (genaeceum, G)
-
listový původ
samičí pohlavní orgán krytosemenných rostlin nesoucí vajíčko
jeden a více -> vytváří pestík
- apokarpní – 1 a více – jednoplodolistových pestíků
- cenokarpní – z více plodolistů (mák)
Pestík
-
stavba:
- semeník – obsahuje vajíčka
- čnělka – nese bliznu, chybí u větrem opylovaných rostlin (mák)
- blizna – uchycení a klíčení pylových zrn
Semeník
-
svrchní (pryskyřice)
polosvrchní (lomikámenovité)
spodní (mrkev)
Vajíčko
-
v semeníku, 1 nebo více
mnohobuněčný útvar
skládá se z 8 jader
tvořen pletivným jádrem, v něm je uložen zárodečný vak
na povrchu kryt 1 nebo 2 vaječnými obaly – otvor klový -> pronikání pyl. láčky k zárodečnému
vaku
Tyčinky (andreceum, A)
-
-
samčí pohlavní orgán
mohou být rozlišené na nitku a 2 prašníky nebo nerozlišené (šacholan)
jednotlivé nebo srůstají s nitkami ve svazečky
- jednobratré (slíz)
- dvoubratré 9+1 (hrách)
- souprašné – srostlé prašníky (kopretina)
pylová zrna – v prašním váčku (pouzdře)
Typy květu
-
-
jednopohlavné – květy jsou buď samčí s tyčinkami, nebo samičí s pestíky
- jednodomé – na jedné rostlině samčí i samičí (modřín, líska)
- dvoudomé – na jedné rostlině samčí nebo samičí (tis, vrba)
oboupohlavné – v květu jsou tyčinky i pestíky (tulipán, mák)
sterilní (jalové) květy – lákají hmyz (slunečnice)
Znaky květů
-
souměrnost – závisí na uspořádání a tvaru květních částí
a) souměrné ↓ - jednou rovinou souměrné – lze rozdělit na 2 stejné poloviny
(hluchavka)
b) pravidelné * - větší počet rovin souměrnosti (třešeň)
c) nepravidelné – nemají žádnou rovinu souměrnosti (kozlík lékařský)
Vzájemné rozmístění a počet květních částí se vyjadřuje pomocí:
1. květního diagramu
2. květního vzorce
Tulipán
♀* P3+3 A3+3 G(3)
Hrách
♀↓ K(5) C5 A(9)+1 G(1)
Kopřiva
♀* P2+2 A2+2
♂* P2+2 G(1)
Hospodářský význam
-
lékařství
čaj
farmaceutický průmysl
kosmetika
potravinářský průmysl – šafrán, hřebíček
zelenina – květák
Květenství
-
květy jsou uspořádány na společném stonku (vřeteny), které se můžou dále větvit
typy:
- hroznovitá
- vrcholičnatá
Hroznovitá
-
postranní větve nepřerůstají hlavní stonek
rozkvétají zezdola nahoru (šeřík), nebo od krajů do středu (jetel)
typy:
- hrozen – nevětvené vřeteno (lilie)
- lata – hrozen z hroznů (šeřík)
- klas (jitrocel)
- jehněda (habr, bříza)
- okolík (prvosenka)
- hlávka (jetel)
- palice (kukuřice)
- úbor (chrpa, kopretina)
Vrcholičnatá
-
postranní větve přerůstají hlavní stonek
rozkvétají odshora dolů, nebo od středu po okraj
typy:
- vrcholík (černý bez)
- vidlan (knotovka fialová, hvozdík)
- vijan (pomněnka)
- vějířek (kosatec)
- srpek (mečík)
Složené květenství
-
homotaktická
- v rámci hroznovitého, nebo vrcholičnatého květenství
- typy:
- lata klásků (oves)
- okolík okolíků (kopr)
- klas klásků (žito)
- hrozen úborů (devětsil)
-
heterotaktická
- kombinace hroznovitého a vrcholičnatého květenství
- např.: hrozen vijanů (jírovec maďal)
Opylení
=
-
-
přenos pylového zrna na bliznu
způsoby:
- větrem
- hmyzem
- vodou
- vlastním pylem – není časté, protože pestík a tyčinky dozrávají v různou dobu
prvoprašnost – dříve dozrávají tyčinky (hvězdicovité)
prvobliznost – dříve dozrávají pestíky (jabloň)
různočnělečnost (prvosenka)
cizím pylem – alogamie
Oplození
-
splynutí ♂ haploidní buňky – spermatické buňky s oosférou za vzniku diploidní zygoty
Krytosemenné rostliny
-
-
pylové zrno klíčí v pylovou láčku – v ní se diferencuje buňka vegetativní a 2 spermatické
buňky -> dvojité oplození – jedna spermatická buňka s oosférou a druhá s jádrem
zárodečného vaku
zygota se vyvíjí v zárodek (embrio) – jeho výživu zajišťuje živné pletivo = endosperm, které
vzniklo po splynutí spermatické buňky s jádrem zárodečného vaku
Semeno
-
-
mnohobuněčný útvar
osemení – ochranná funkce, z vaječného obalu
živné pletivo
- pod osemením = přeměna pletivného jádra
- vnitřní = přeměna částí zárodečného vaku
u krytosemenných – kryté
Plod (fructus)
-
mnohobuněčný generativní orgán rostliny
ze semeníku po oplození krytosemenné rostliny
funkce:
- výživa + ochrana semene
- usnadňuje jeho rozšiřování
Oplodí
=
-
stěna plodu, která uzavírá semena
vzniká přeměnou plodolistu
exokarp, mezokarp, endokarp
Pravé plody
Suché pukavé
-
vícesemenné
v době zralosti se otevírají
- měchýřek (z 1 plodolistu, blatouch)
- lusk (z 1 plodolistu, hrách)
- šešule (4x delší než širší, ze 2 plodolistů, řepka)
- šešulka (ze 2 plodolistů, penízek)
- tobolka (ze 2 a více plodolistů, mák)
Suché nepukavé
-
jednosemenné
nepukají, ale oddělují se od rostlin celé
- oříšek (líska)
- nažka (slunečnice, s chmýřím – pampeliška, bez chmýří - bříza)
- obilka (pšenice)
Suché poltivé
-
vícesemenné
neotvírají se, rozpadají se na díly
- struk (ohnice)
- tvrdka (hluchavka)
- dvojnažka (javor)
- diskový plot (sléz)
Pravé dužnaté
-
peckovice (švestka)
bobule (rajče, pomeranč)
Nepravé plody
Malvice
-
srůst zdužnatělé češule a stěn spodního semeníku
jablko
Souplodí
-
vzniká z 1 květu
- peckovičky (malina)
- nažky (jahoda)
- měchýřky (blatouch)
Plodenství
-
soubor plodů
- vinná réva
- rybíz
Hospodářský význam
-
potravina
krmivo
koření
průmyslový výroba – olej
Rozšiřování semen a plodů
-
diaspora
vítr – diaspora
chmýří – pampeliška
chlupy – vrba
živočichové
voda – kosatec
vlastními silami – netykavka
člověkem

Podobné dokumenty