Uraninit (smolinec)

Transkript

Uraninit (smolinec)
Doba byla natolik ponurá, že snad i ptáci zde pípali pouze úzkostí.
Uraninit (smolinec)
(U4+1-x-y-zU6+xREE3+yM2+z
v)O2+x-0.5y-z-2v
Uraninit je hlavním rudním minerálem uraninitového mineralizačního stadia. Zpravidla
vytváří masivní ledvinitě omezené agregáty nebo tenké žilky uložené v dolomitu pigmentovaném Fe-oxidy, mnohdy v doprovodu tmavého fluoritu. Vzácněji bývá doprovodným žilným
minerálem křemen. Vyskytl se téměř na všech půlnočních žilách, výjimečně byl přítomen na
některých úsecích jitřních žil. Struktura jeho agregátů je převážně kolomorfní. Pro vnitřní
stavbu je typické rozpukání sítí trhlin zaplněných mladšími rudními i žilnými minerály, které
náležejí prakticky všem následujícím mineralizačním stadiím, popřípadě i mladším uraninitem.
typickou jáchymovskou žílu s obsahem uranu charakterizují – růžový dolomit, tmavě fialový fluorit a smolinec;
žluté výkvěty schröckingeritu a zelleritu dokazují počínající alteraci smolince v podmínkách důlního díla
(Jáchymov-Svornost, žíla Marie, 2010; foto J. Plášil)
Analýzy potvrdily složení blízké UO2 s nízkou složkou UVI, přesto, jak naznačuje vzorec,
je jáchymovský uraninit velmi heterogenní sloučenina. Jako příměs obsahuje zejména vzácné
prvky, ale i Tl, Mo, Pb, Zr či Y. Obvykle vyšší obsahy SiO2 lze přičíst příměsi křemičitých
amorfních gelů (SiO2 . nH2O), čemuž odpovídá i běžně dosahovaná nízká analytická suma,
indikující vysoký obsah H2O.
Sukcesivně není výskyt uraninitu na ložisku jednotný. Při procesech mladší evoluce žil
došlo k několika etapám mobilizace a regenerace uraninitu, jak dokazují rozdílné výsledky
stanovení absolutního stáří (v rozmezí 260 mil. let až 5 mil. let), neboť vzhledem ke svým
poměrně značným migračním schopnostem byl částečně přemístěn z primárních výskytů uraninitového mineralizačního stadia v průběhu mladších procesů. Na ložisku proto vystupuje
v několika generacích [ionty UO22+ resp. UO2(OH)+ jsou značně mobilní a proto docházelo
k časté rejuvenaci původního uraninitu].
189
Mobilizace uranu roztoky arzenidového
mineralizačního stadia vedla k jeho opětovnému usazení uvnitř kontur arzenidových
čoček ve tvaru drobných sférolitů. Tyto často
nasedají přímo na stříbro či vizmut, ale
mnohdy sledují i hranici jednotlivých růstových zón v zonálních arzenidech nebo jsou
uloženy na jejich kontaktu s karbonátovou
žilovinou. Uraninit druhé generace bývá po
svém obvodu lemován i paprsčitými agregáty rammelsbergitu, který mnohdy prostupuje
uraninitová zrna po kontrakčních trhlinách až
žíla basaltu s mladším, regenerovaným smolincem
(halda Rovnost II, Jáchymov, 2006)
do středu uraninitových kulovitých agregátů.
Kromě arzenidů uraninit zatlačují i sulfidy,
zejména galenit, sfalerit a chalkopyrit.
Uraninity, které se vyskytly v žilovině s chalcedonovitým křemenem případně i s minerály bohatými na vanad, jako jsou roscoelit a uranová vanadová slída, mají sférolity rozpraskány radiálně paprsčitými trhlinami, které využily křemíkem bohaté roztoky k průniku dovnitř
agregátů. Reakcí obou složek došlo k intenzivní coffinitizaci uraninitových agregátů a to v takové míře, že coffinit převládl nad uraninitem. V kontrakčních trhlinách bývají agregáty bornitu, vzácně chalkopyritu, pyritu anebo kovelínu. V této asociaci byly vzácně pozorovány
i plíškové formy ryzího stříbra.
uraninit zatlačovaný chalkopyritem
detail
(halda stařiny na žíle Schweizer, Jáchymov, 1986)
detail
(šířka záběru 13 mm)
detail
(šířka záběru 7 mm)
(šířka záběru 5 mm)
V jáchymovském rudním revíru vznikl uraninit z gelů (později částečně rekrystalizovaných), srážených z mírně basických roztoků (pH≈8) nesoucích ionty UO2(CO3)34a UO2(CO3)22-. Důvodem srážení UO2 byla lokální změna fyzikálně-chemických podmínek na
190
základě reakcí hydrotermálních roztoků s vnitrožilným nebo okoložilným prostředím, což
poskytlo dostatečný redukční potenciál a umožnilo změnu pH. Vytvoření redukčních podmínek zajistily ionty Fe2+ z okolních hornin, ze žilných karbonátů nebo sulfidů. Oxidace sulfidů
a hydratace Fe3+ navíc umožnila dostatečné zvýšení acidity prostředí. Oxidované formy Fe se
ukládaly v podobě intenzivních pigmentací hematitu do okoložilného i vnitrožilného materiálu.
relativně snadno rozpustný smolinec byl z připovrchových úseků ložiska obvykle „vyplaven“, takže
zejména proto staří horníci říkali, že s hloubkou ubývá stříbro, zato přibývá smolinec
pseudomorfóza po uraninitu
(ve zcela vyluhované a limonitizované uranové žíle je dosud zřetelný průběh ledvinitě omezených agregátů někdejšího smolince – na detailu je dobře patrný pozůstatek struktury agregátů smolince, pro jehož vnitřní stavbu je typické rozpukáni sítí radiálních a tangenciálních trhlin)
(štola Giftkies, Jáchymov, 2004)
pseudomorfóza po uraninitu tvořená „limonitem“
(v okolí parsonsit))
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1979)
žíla po vyloužení primární uranové rudy
(v hnědé limonitizované zóně se po rozpuštěném a odplaveném smolinci nově vytvořila zelená uranová slída – torbernit)
(halda Jámy č. 14, Jáchymov, 1978)
pozůstatek struktury agregátů smolince
(uraninit z větší části nahradily uranofán a uranové slídy)
(štola Giftkies, Jáchymov, 2004)
zcela vyloužený smolinec
(dutiny vyplňují torbernit a parsonsit)
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
191

Podobné dokumenty

Sulfoarzénové mineralizační stadium

Sulfoarzénové mineralizační stadium Ve stříbrné paragenezi je nejběžnější proustit-(Sb), pyrargyrit-(As) a stefanit, vzácněji se vyskytuje akantit, pyrargyrit, polybasit, arsenpolybasit, xanthocon a drobné krystalické agregáty nebo j...

Více

Nerostná výplň žil

Nerostná výplň žil žíla s ušlechtilou stříbrnou rudou (proustit, sternbergit) (Jáchymov-Svornost, žíla Fundgrübner, 1993)

Více

Minerály oxidační zóny

Minerály oxidační zóny Uranové slídy vyplňují dutinky v limonitizované žilovině nebo po břidličnatosti pronikají hluboko do okoložilné horniny. Při zemském povrchu bývají nejčastěji provázeny carbonathydroxylapatitem, hy...

Více

Systém hub

Systém hub houbovým vláknem přepážka, která tak oddělí mnohojaderné gametangium. Pak se smísí obsahy obou gametangií, nastane párování jader a jejich splývání po dvou. Vznikne tlustostěnná zygospora, která pr...

Více

plasty – morfologie (nadmolekulární struktura)

plasty – morfologie (nadmolekulární struktura) v systému je kolem 0,5%. Nejčastěji jsou přidávána do PP, PA a PET.

Více

TZN - Katedra strojírenské technologie

TZN - Katedra strojírenské technologie Poruchy na krytu z PS v tenzoaktivním prostředí lakového benzínu (po 3 min.) 7

Více

Alterace primárních minerálů mědi

Alterace primárních minerálů mědi známo kolem 50 sekundárních minerálů mědi, přičemž několik z nich bylo právě odtud poprvé popsáno (torbernit, johannit, voglit, lindackerit, mixit, pseudojohannit a slavkovit). Jejich počet však ne...

Více

Profil Fakulty technologické Fakulta v číslech

Profil Fakulty technologické Fakulta v číslech Ústav fyziky a materiálového inženýrství (UFMI) zabezpečuje na fakultě technologické výuku ve studijním oboru Materiálové inženýrství, které je zaměřeno na zvládnutí a porozumění zákonitostí ovlivň...

Více