o blahobytu, násilí a paternalismu politik Laisse z faire anebo diktatura

NIČMEsTRoJE . DNES JE JINÁ DoBA
o celémsvětě strílepiežíváodporproti technologickému
T\
p
pokroku,kterf umožřuješetŤit
pokroku(technologickému
|idskoupracía vytváŤíprostorpro to, aby se lidémohli
I
standardu,
kterjm je chudoba.UmoŽřuje šivzdá|ithistorickému
rokémuokruhulidí,abymohli věnovatsvouenergiiuspokojovápotŤeb,
a tak okusitalespoĎšpetkutanísvjch dďšícha dalších
pouze
dostupn1f
standardu,
kter! byl donedávna
kovéhoživotního
lidémajíaleneustálepocit,že
několikamálo vyvolenjm.NěkteŤí
zlom ve vlvoji světa,kdy pŤestávají
našedobajetou,kterátvoŤí
za p|atné,
a,zpokterése aždosudpovažovaly
platitziíkonitosti,
chybřujíÚlohu těchfaktoni,kterérŮstbohatstvízpúsobily.Utoky
pokroku proti Zaváděnísíly parního
,,teoretikŮ..společenského
stroje,kteráměla pfipravitlidstvo o práci, již odezně|ya zdajíse
pošetilé.
Parnímstrojrimse pŤiznalvfsnadjiž všemdostatečně
ke strojŮma nov1fm
Znamv prŮmyslovérevoluci,ale nepŤátelství
technologiímpietrvává.Známá manže|kaneblaze proslulého
prezidentaEleanorRooseveltováv roce 1945napsaamerického
la, že,jsme dosáhli bodu,kdy je zaváděnidalšíchstrojŮ dobré
pracovníkli..,
a potvrdila
propouštění
pouzetehdy,kdyžnepŮsobí
lidése z minulostitěžkoučí.V tétosouvislostije
tim,ženěkteŤí
volajípo objeveníněekonomové
tŤebase ptát,pročněkteffčeští
jakéhonašehoRoosevelta(pŤedpokládríme
ktežei s manželkou),
problémri.
Receptje jednodu.
nj ví,jak nás zbavithospodráŤskfch
vfdaje majívéstk většízaměstnanoschf: méněstrojúa veŤejné
ti. Koneckoncrii nositelNobelovy ceny za ekonomii Myrdal se
stavělproti zaváďěnistrojŮv chudlch zemich,kteréprj ,,kadou..
lidempráci.
vrstvy
společenské
Je jasné,Žetudycestak blahobytupro široké
pokroku,
nikdy nevedlaa ani nepovede.Bránit technologickému
ktery zbavi člověkadŤiny,nemŮžebft ku prospěchujednotlivce
Píestoznovu v drisledkuvysokénezaměst.
a tedyani společnosti.
a stále více se regulujícíEvropskéunii
nanostiv pŤeregulované
slyšímestaréznámétvrzeni:dost bylo strojria technologického
integrátoŤi
tvrdí,že
místa'Evropští
pokroku,hlavníjsoupracovní
novou ekonomickouteorii, aby reagovalana sou,,potŤebujeme
tedyteorii,kteráby nám poskytlazdŮvodněskutečnost..,
časnou
z chována trhupráce.Ekonomievychrízejicí
nívládníchzrísahri
totiŽnevedea jí určenfvi.
níjednotlivcek takovfmdoporučením
. strnulostivypljvajícíz regulacetrhupráce
níknezaměstnanosti
- se kolektivistúm
pÍíliš
nelíbí.Tento,,nedostatek..teoretic(fch
vyjádÍilnedávnodokoncei česreceptŮna zv!šenízaměstnanosti
techkj filosof Václav Bělohradskf,kdyžtvrdil, Žeproti dalšímu
pokoku je v situaciglobalizacetŤebabojovat,protonologického
dostatečny
rristproduktivity..'
žeprÝ ,,nepŤináší
Každéuvolněnílidskéhopotenciáluod práce,kterou za něj mohou vykonávatstroje(nebokteroupro něj udělajílaciněji jiní lidé)otevíráčlověkuprostorpro uspokojováníjeho potŤeb,které
jsou nekonečné,
a lidskétouhyjsou
neboé
i lidská pŤedstavivost
prácestro.
I kdybystálevícelidsképrácenahrazova|a
nekonečné.
jn - ?Eby všechnupráci,kterou|idédnesvykonávají,
za ně propracováděly bez lidskéhoziísahustroje,kteréby svou činností
dústrojŮatd.,poŤádby neexistoval
valy na vfrobědokonďejších
Selsky rozumstačí
vodje radějizničita práci znovudě|atručně.
Že se nám nena vyvozenítohoto závěrunavzdoryskutečnosti,
snažínamluvitopak.Technoustálemnozípseudointelektuiílové
logickémupokoku vděčí|idéza svéživotya svébohatství.
uvolněnprostork ohromné
exlidévytvoŤilitím,žebyl
Bohatství
plozi jejich kreativityběhemposledníchněkolika málo staletí
a souvisíse vznikem a rozvojemkapitalismu.Ten vycháai z re.
vlastnictví.Právě na tom stavizáspektuk Životua soukromému
. apriorní,a protoi naše,,mokony ekonomie,kteréjsou neměnné
vystačí.
s těmitoziíkonybez problému
derní..doba
Josef Šíma
,,Tu a tam Sejiž v Inracíchstdtníregulace začínajíobjevo.
vat trhli,nj. Stdle vícelidí si začínduvědontovut'ževldda
jim nem žedát nic, co by díívenevzola někonutjinému nebo pŤímojim samym.,,
Hcnry Hazlitt, Ekononrie v.jcdnr'í
|ckci
politik
násilía paternalismu
o blahobytu,
nlrx šŤasrxÝ
1- e to právě blahobytobyvatel,kteď je tak častotím,co |eŽina srdci politikrim tŤeba
pŤedepíšou,
zakážouči
kdy se rozhodují,co nám svlmi ziíkonyod zítŤka
l v okamŽicích,
ocenit,dokud se Íádněnad tímtoponikdy dostatečně
J zdaní.Jejich risilínemŮžeme
jak těžkÝÚkol si zamizernychpár desítektisíckorunmějmem nezamyslíme
a nezjistíme,
síčně
na svá bedradobrovolněvzali.
tedy od začátku.
Blahobytje tŤebachápatjakosubjektivnípocituspokojenípotŤeb
Začněme
(ejížuspokojení
pÍinríšíjednotlivci
to, co eko.
(preferencí)jednotlivcú.
TakovoupotŤebou
diva.
návštěva
kaviiíru,
koupěautomobilu,
mŮžebft nejenpojídání
nomienazyváužitkem)
V rozporus poi pomocchudym,askezea nemajetnost'
dla a dovolenána Havaji,ale tŤeba
ani o majetku,ale
pulárnípŤedstavou
neníekonomie,natožpotomblahobyt,ani o penězích,
lidsklch preferencí.
o uspokojování
je blahobytčisté
ordindlníveličinou,tzn. Žejednotlivé
Vzhledemke zmíněné
subjektivitě
mriŽejednotlivecz hlediskamíryblahobytupouzeseÍaditod nejvyššího
stavyuspokojení
Iprll;račovtiníno 'sIraně2J
Laissez faireanebodiktatura
I,UDWIG VON ]\IISES
1. Co o Laissez faire ňíkáEncyklopedie spo|ečenskfchvěd
a.iŽ vice nežsto let pŮsobídoktrínalaisse7faire, laissezpasser*(čti/leseférlese pasé/,
by zněl ,'nechtekonat,nechtevolnf prŮběh,pozn.pŤekladatele)
z francouštiny
l pŤek|ad
jako rudyšátekna b!ka. Podlenichv sobětatodokt.
totalitního
despotismu
J nuh|asatele
principykapitalismu.Takováinterpretace
nutnězname.
všechnyhanebné
rínakoncentruje
prostŤedkri
ná popÍeníideologicklch základúsystémusoukroméhovlastnictvív1frobních
dokonďostiantitezelaisse7faire,tedykomunismua socialismu.
a implicitnědemonstruje
univerzitamia stŤedními
americklmi a britsk1f.mi
doktrínvyučovan1fch
Za reprezentanta
věd. Jeji devátysvazekobsahujeělánek
at Encyklopediispolečensbjch
školamilze považov
profesoraa autoradetektivekG.D.H. Colea.Na pěti a čtvrt
Laissez fairez peraoxfordského
pŤívlastky.
profesorCole hojněpoužíváodsuzující
Zásadalaissez
stranáchsvéhopŤíspěvku
..nestojí
jen v ,,lidové
je rozšíŤena
ekonomii..,
zkachova.
faire
za vyzkoušení'',
,,teoreticky
jenjako,,pŤedsudek..,
ovšem,jakodoktrína
hodnáteore.
la..,je,,anachronismem..,pÍeživá
podobn;fm
uriážlivlmpotickéhouznáníjemrtvá...Uchfleníse k těmtoa mnohada|ším
jmenováním
profesora
Coleanejsounaprosto
k vě.
žeargumenty
nemŮžezakrytskutečnost,
ci. ProfesorCole neníkvalifikován k tomu,aby se těmitoproblémyzabyva|,protožeprostě
je a jak funguje.
neví,co tržníhospodríŤství
laissezfaire stojí,,Zamnoha
žekoncepceodmítající
registruje,
Jenomse zadostiučiněním
ježse mnohdypod ruskfm vlivemnynístrílevíceuplatřujína
plánování,
projektystátního
celémsvětě...
2. Laissez faire znamená hospodáňstvísvobodnéhotrhu
věnovalivzdé|ani
historicimnohotisiotánceprivodudoktrínylaisse7faire,laissezpasser
jisté,Ževe druhépoloviněosmnáctého
stoletído tohotoheslashrnulipro
lí' Je kaŽdopádně
svobo.
francouzští
bojovníciza hospodáňskou
svŮj programvynikající
lepšísrozumitelnost
ničímneGournay,Quesnet,Turgota Mirabeau.Jejichcílembylo ustanovení
du . zejména
všechzátohotocíleobhajovalizrušení
tržníekonomlky.ZaÚčelemdosaŽení
omezované
jejich méněpilnych
a schopnějším
lidem v pŤekonávání
konrj,kterébránilypracovitějším
pohybuzboŽía |idí.Právě toto měa méněschopnfchkonkurentŮ,a ziíkonrizabrařujících
lo slavnéheslo/aissezfaire vyjadÍovat,
nestoletíobčasslovalaisselfaire,laisse7passerpoužíva|i,
osmnáctého
Kdyžekonomové
pojmenovat.
svérisilína vypracová.
ZaměŤovali
měli v rimys|utaktosvoji sociálníf,rloso|ri
sociálnícha politickjchidejíku prospěchulidstva.Nehodlaliorganizonínovéhosystému
celf komplexpolitickéfivat platformučistranua hledatpro ni jméno.Termínoznačující
století.Tento
losofiesvobody. liberalismus- se objevi|ažve druhédekádědevatenáctého
ttctstruttě 3J
Iprll;ručol,tittí
O blahobytlr...
[pokračováníz titulnístranyJ
MŮŽe pouzeposoudit,zda dosáhne
k nejnižšímu.
knihy či darováním
b|ahobytuzakoupením
Většího
Z toho
částkyŽebrákov
i pÍedknihkupectvím.
stejné
jednotlivec
srovnání
mťrže
takévyplyvá,žetakové
vždyjen mezi rťrznlmistavysvéhovlastníprovést
NemŮŽetaknikdysrovnávatsvrijblaho blahobytu.
užitekze zakoupení
knihobyts žebrákovlmčisvťrj
almužny.
Blahobyt
hy s uŽitkemžebrákazdarované
(uŽitek)zkrárkanelzeani objektivněměĚitjako dél.
ku čiteplotu,ani meziosobněsrovnávat.Proto má
smyslmluvito blahobytupouzeve vztahuk jednotlivci.
změnjednotlivcovablahobyfu(k lepšímu
PÍíčinou
mnohoskutečnosmŮžebyt nekonečně
čihoršímu)
Rozhodnu-lise
tí.Všezávisína jeho preferencích.
kina,znadobrévečeiipÍednávštěvou
dátpŤednost
užiteknež
očekávámvyšší
mená to, Že od večeŤe
kina.Z pohledumajitelekina mriŽevšak
z návštěvy
do kinanemérozhodnutí
blt situaceprávěopačná:
jítzprisobilopok|esjehoblahobytu.
Na druhoustra.
mrijblahobytovlivĎovati roznu mohousoučasně
Dívám-lise z okna,mohukupÍíostatních.
hodnutí
sousedovic
novéautopŤedtímstakladupreferovat
si novéautonesemojisousedé
r.fm.Rozhodnou-li
nežv opačkoupit,budemrijblahobytzjevněnižší
žejakékolivmé
Lze protoobecněŤíci,
némpŤípadě.
rozhodnutíneovlivřuje pouze mrij blahobyt,ale
jehozměnyi (teoreticky
všem)ostatzprisobit
múže
jakéko|iv
musíplatiti obráceně:
ním.To pÍirozeně
kohokolivna světěmriže(opětteoreticrozhodnutí
ky) mítvliv i na mrijb|ahobyt.
Mríme-litedy na pamětivšechnytyto elementiímí
..blahobyt
musíse jIŽnynínutnětermín
skutečnosti,
jevit
jako
značněkomplikovan!.
obyvatelstva''
srovnáměĚita meziosobně
Nelze-litotižobjektivně
coko|ivměnitb|ahobyt
kohokoliv,není
vata mrjže-li
jednotlivcri
anisečíst
a získattakjablahobyt
moŽné
celkov!"!
klsi,,blahobyt
preference
Pojdmeale dále.Jak bylo již nastíněno,
(potÍeby)
mnohaforem
mohounab;fvatnekonečně
osobami,
a mohouse lišitnejenmezijednot|ivymi
osobyi v čase.Nabízíse tak
ale u jednékonkrétní
pozorovatel
zjistit,jaképootázka,jakmŮževnější
tŤebya preferencemá jiná osoba(tÍebajeho soused).Celéarmádyekonom, psycho|ogrii jinfch
ale
se již snaŽi|ytutohádankurozluštit,
odborníkŮ
se
nikdy (ačkolivsi to mnozíz nich neuvědomují)
u dotazJedniskončilitŤeba
moc dalekonedostaly.
jak by se lidérozhodova|i,
níkŮ,kteqfmizkoumají,
volbu (..Chtěli
kdybyby|ipostavenipŤedkonkrétní
cožvyneboFerrari?..),
bysteradějivi|us bazénem
činízávislou
dotazníkri
povídací
hodnotutakov1fch
alečasrespondentri,
nejenna pravdivostiodpovědí
to i na bujnostijejichfantazie.Druzíse ZaSe,,dobájednotlivcťr
v minurozhodnutí
dali..k pozorování
jak se lidébudourozpak usuzují,
losti,ze kterého
a tak dáte-|idnespŤednost
hodovatv budoucnosti,
pizze pÍedkoláčema zítranaopak,jejich modelu
a označivás za iracionální!Drjvodem
nevyhovíte
takovychpokusrije
bi|ancevešker1fch
neradostné
(potÍeby,
hodnoty)nikoho
žepreference
skutečnost,
s jistotouurčitdo tédoby,neŽje sám odtotižne|ze
učiní.
Dá-li někdo
halí,tj' nežsvoji volbuskutečně
banánupĚedjablkem,mohli bychommu
pÍednost
uvedl,ŽebaŽev dotazníku
sice stokrátdokazovat,
nebožesi včeravybraljablko,ale na
nánynesnáší
faktu,že v momentěrozhodováníočekávalvětší
jabl.
banánunežzakoupením
blahobytzakoupením
tak plyneneZ tétoskutečnosti
ka, nic nezměníme.
jen pro socitílní
inženjry@udující
blahobytspoleča preferenskutečnost,
žepotŤeby
nosti)nepÍíjemná
(a podle
ce obyvatelnemohounikdyzjistitdopŤedu
parametrY.....),
a\e téžvelmi v1f.
toho ,,nastavit
se lidskéhokonánía rozznamnypoznatekt1fkající
ve vztahuk blahobytu.
hodování
tak,abyjejich
Lidési totižvždya všuderozhodují
PŤipomeřme,že
blahobytbyl co možnánejvyšší'
blahobytnenísynonymempro penizea materiální
Matka Terezatím,že dala
statky,neboé
napÍíklad
pÍednost
pomáhánídruhlm pÍedmístemzpravodajŽeod prky pro Le MondeDiplomatique,dokáza|a,
véhoočekávávyšší
uspokojení
neŽ od druhého!
roz.
Jedinlm spolehlivlmdŮkazemtoho,Že určité
nějaké
tŤetí
osovedlok vyššímu
blahobytu
hodnutí
Žetotorozhodnutí
saby,je jen a pouzeskutečnost,
najevo)a učima učinila(a tímdalasvépreference
jednotlivcenelze
nila tak dobrovolně,
Donucením
jeho blahobyt žádnym zprisobem zv;fšit!
je dobrovolná
pŤíkladem
|idskáspolu.
Ilustrativním
práce,ekonomynazyvána(v poněkuduŽším
smys|u)dobrovolnousměnou.Domluvím-|ise se Íeznípe.
množství
kem,Žemu za jehošunkudám určité
jiného),
doba on mojinabídku
něz(nebočehokoliv
ŽeblarovolněpÍijme,
mŮŽemes jistotouprohlásit,
Žeby námně.
hobytnásobouje většínežv pŤípadě,
kdonašisměnuznemoŽni|.
To samélze samozÍejmě
spolupráce(tŤeba
Ťício jinlch formáchdobrovolné
princeznyDiany a postiženlchobětínášlapnlch
směnou,termímin),kterévětšinouneoznačujeme
tak odpuzuje'
nem,kter mnohépseudomoralisty
nezričastnivších
se směny,
o blahobyruostatních,
všaknemŮžeme
prohlásitvŮbecnic, neboé
svépreJe tak doceferencenemělimoŽnostdemonstrovat.
la dostmožné.
žeŤeznftovio ulici dál nebozávistivémukolemjdoucímu
našesměnablahozpúsobila
bytnižší..
'
pÍík|adŮ
by mělobytzÍejZ tohotoi pŤedcházejících
ménrísledující:
cokoliv, co jaklmkoliv zpŮsobem
preferencí,
neomezujejednotlivcev projeveníjeho
mŮženikdy a za žádnychokolnostízprisobitjeho
vyšší
vŽdyk blahoblahobyt,alenaopakvedetéměÍ
jeho
(v tom nejpňíznivějším
pŤípadě
byru nižšímu
' ,,Zqistit,,vyšší
riroveřblaho.
blahobytneovlivřuje)
je v rozporus jehovri.
bytuněkohoopatŤením,
které
mulí, prostěne|ze.Takovépostoje(..Nesmíš...,
se naz vajípater.
síš...,
to všeje ve tvémzájmu|..)
rodičrjve vztahu
nalismem.Zatimcopaternalismus
k dětemje pĚirozenlmStavem,kter! zanikneve
chvíli,kdy se z dětístanoudospělí,paternalismus
pasujepolitiky do ro|e
státuve vztahuk občanrim
do romoudn.fch
a spraved|ivch rodičria obyvate|e
le hloupycha z|obivfchdětí.
principuneomezování
svoSetrváním
na takovémto
bodnévrilejednotlivcŮ(v zájmujejich blahobytu)
všakdojdemenejenke zcela pŤirozen1fm
a nijak
pŤekvapujícím
závěďtm,napÍ.Že mŮj a ŤezníkŮv
blahobytse sníží
v pňípadě,
Že námnašisměnuněpolitik) zaká,že.
PÍedstavme
si ale,Že se
kdo (tŤeba
strávitvečer,azvatŤeba
mŮjsousedrozhoduje,jak
žujetÍimožnosti:
koukatna televizi,hrátšachyne.
bo jítzbitmojeděti.V pŤípadě,
žemu v téposlední
alternativězabránim(zakaŽumu to), a je to zrovna
ta, kterouby jinak zvolil, budesi musetvybratjiŽ
jenomze dvouméněpreferovan1fch
možností
ajeho
blahobyt(narozdílod blahobytuméhoa mfch dě.
tí!)budezjevněnižší'
Až doposudne|zenajit v textujedin! normativní
vyrok,v1frok hodnotící,
co je dobréa špatné.
Jedním
takovlm normativním
tvrzenímtÍebaje, Že ,,blahobyt je dobr!..,a protoje cílemuspoiádáníspolečjejíhoco moŽnánejvyšší
nostizajištění
blahobyfu'
Na tomtomístěby všakjiž mělo blt zÍejmé,
žetakov1fcílje naprostonesmyslnfa zrridny.I kdybybla.
chomjej totižpozměnilina ,,comoŽnánejvyšší
(abychomse zbavilichimérické.
hobytjednotlivce..
jak jsme si
ho pojmublahobytspolečnosti,
neboé,
ukázali, |ze tuto kategoriivztahovatvždy pouze
k jednotlivci!),
muselibychomnutnědojítk jinému,
téŽjtžzmíněnému
závěru,žeblahobytjednohočlo.
jinéhočlověkamrižeblt v konfliktus blahobytem
věka (a tak napň.v zájmu blahobytunásilníkŮby!).
chomjim nesmělizakazovatvraždit
Z tohotopohleduse pak rivodemzminěnésilípopromyšlen;fmi
litikrirŮzn!mi,,pečlivě
tahy..zajišéojevíjakozcelasměšné'
vatblahobyt
Platínásvšech
li totižo méči vašíčinnosti,
žemrižemítvliv na
blahobytkohokolivjiného,musíto platitdvojnrísob
o rozhodnutích
státu,jehožplošné
zásahyjsou tvoprávětakovymirozhodnutími,
Íenyv pÍevátžné
míŤe
v širokém
kteráse velmi zce dotlkajíspolečnosti
jsou
slovasmyslu'Veškerájeho činnosta opatŤení
t2t
(snaha
paternalismu
na kombinaciStátního
za\oŽena
zv!šitblahobyttěch,kteÍíjsou těmitoopatŤeními
(snahazvyšit
pŤerozdělování
omezeni)a Státního
pŤičemž
se
blahobytjednéskupinyna rikordruhé,
piedpokládá,Žecelkovybhlnbyt společnosti
setím
zv!ší),tedyprávěna Snazedělatněco,co je prostě
podnemožné.
Usiluje.litedystáto blahobytsv1fch
(patemalismus,),
danfch,buď se mu to vŮbecnedaŤí
anebotak tispěšně
činíjedněmjen a pouzena kor
druhlch(pierozdělování).
To platípočínaje
systépŤespoštovní
bankovnictví
mono.
memcentrálního
pol, celníbariéryaŽ po povinnostpoužívat
bezpečpásyv automobilech...
nostní
Není-liblahobt,ttím,o co mohoupolitici sv1fmi
všudypŤítomnymi
usilovat,čímse pointervencemi
politikritvotomzákony,kteréstátprostŤednictvím
Ěí,majíÍídit?Jinlmi slovy,jakou podobumá mít
právnírámec,od něhoŽse odvíjí
uspoiádání
společnosti?
ur'ědomit,
práva
Je nutné
si pŤedevším
ŽevytváŤení
je
jako souborupÍíkazri
(a nakoneci jehoaplikace)
discip|ínou'
rikolemje
navlsostnormativní
1ejímŽ
jakéchování
má blt povaŽováno
rozhodnout,
za nepŤípustné
proti
a má byt na základětétoskutečnosti
němupoužitosíly.ExistujespoustatypŮ chování,
- od Ííhání
aŽ po ne.
kterépovaŽujeme
Za špatné
vděčnost,
|haníčiproradnost,
kterévšaknepovažujemeza natolikzávaŽné,
aby bylo pouŽitísílyproti
(a nebylotaksamopovaŽovánim ospravedlnitelné
no za nepÍípustné).
Normativním
Systémem.
kten.fprosazují
zastánciIaissez-fairea kteryStanoví
meze'Ve kterychmohou
jednot|ivci
uspokojovat
svépotŤeby
a zvyšovat
tak
svŮj blahobyt,je systém:aložen na svobodějednotlivcea jeho soukronénl,lasÍnictt,í'
KaždjčIověk
je suveréruntpánentsebesantaaveškerélrc
majetku, kterj získal vírobou, sntěnou či darem.
Zvláštním
zpŮsobemnabytímajetkuje p vodnípŤive skutečnosti,
žeobjekt,ktevlastnění,
spočívající
jiného
majetkuŽádného
rf nebylpŤedtím
součástí
(ak
vlastnftsám užívat
člověka,
začaljehodnešní
pravil John Locke: ,,...smíchal
svoji práci s priprávechje vybudou.....).Na těchtonezcizite|nych
(práva
vlastnictví
dováncely systémsoukromého
Žádnlmipozitivními
na majetek).
Lidénedisponují
právy(nabyt,Vzdělání,
zdraví,
štěstí
apod.,jejichŽ
téměĚ nekonečn! seznam \ze na|ézt tŤeba
v Evropskésociálníchartě),neboé
ta by nemoh|a
pro
platit,na rozdílod právnegativních,
unir,erzá|ně
právjednohoby bylo podmíněno
všechny:
naplnění
porušením
práv druhého.
potomvycházi
systému
Právnímrámectakovéhoto
pravidla:žcídné
chot,tíní
nemdbyt
z jednoduchého
pokud
aikonem zakdzdno(a ntísilímelintinovtíno),
nepŤedstavuje
zjevnéfyzickénapadení(či bezprohrozbufuzickéhonapadení1
druhéosoby či
stŤední
jejíhospravedlivěnabitého
pro
nrujetku.
Dťrvodem
pouzefyzickéagreseje v tomtotextuneuvažování
je indiviustáleopakovaná
skutečnost,
Že b|ahobyt
tÍetí
osobouneidentifikovatelny,
a mriŽeb1ft
duá|ní,
ovlivřovándoslovavším,co mrižeb;/tpŤedmětem
jednotlivce.
preferencí
Zádnyprávnírámectedyne(Ú.jemŮžezaručit,
abynikdonikomuneub|iŽoval
Ve chví|i,
ho blahobytnesniŽoval).
kdy bychompŤi(psychická)rijmaospra.
pustili,Že i každámorální
vedlřujepoužití
násilí'mohlby nejentĚebamanŽel
večefi,
alei zIožalovat
manŽelku,
žemu neudělala
děj svoji oběl o jejíŽmajetekusilova|,žese okrást
nenechala!
Nenítak divu, žefilozof,relaissez-fairese tak zásadněstavíproti jakékolivformě iniciacenásilí
v čelese zásahystátu(vybrané
skupiny)do majetku
ze nezálidí'Mnohéz toho,co je dnespovažováno
bylo dovo|eno
konné,by v takovéspolečnosti
(i kdyŽne vŽdytÍebapovažováno
od
za,,pěkné..):
poškozování
regulacenájemného,
nerespektování
pověsti,rasové
diskriminace,
užív
ánídrog aŽpo obchod s lidsklmi orgány.JedinouformoupÍípustnéby bylo jeho pouŽitípii obraně,popÍ.pÍi
ho nrísilí
vvnucení
restituce.
otázkou všakzŮstává'jakou roli by v takovéspo.
lečnostimohl hrát stát,neosobníorganizace,jejiŽ
tkvíprávěv iniciacinásilí... 1$
samotnápodstata
Laissezfaire...
[pokračováníz titulnístranyJ
dokonalostí?
Nejsousnadv|ádcitakéjen lidé,kterí
pod|éhaj
?
í |idsk1f
m nedostatkrjm
Pokud někdo |aissezfaire nepiijímákvri|i lidské
omy|nosti
a moráIní
s|abosti,
musíze stejn1fch
dŮ.
jednání.
vodŮodmítnout
typ vládního
každ1f
vyraz pocházíze Španělska,
kde označovalzastán4. Vědoméplánováníversusautomatické
síly
v|ádya náboŽenské
Brzy se pak
svobody.
ce stavní
jsou alter.
pro
zača|pouŽívatpo celéEvropě jako označení
Podlenázorusamozvanlch',pokrokáĚŮ..
svobodymyš|ení,
slova
risilízastáncŮdemokracie,
plánonativami,,automatické
síly..nebo,,vědomé
vlastnictví
vlrobníchprostŤed- vání..'Jak tvrdídále,spo|éhání
a tisku,soukromého
Se na automatické
trhu.
kŮ a svobodného
procesyje evidentně
čiráhloupost.
Zádnyracionálintervencionismu ní člověknemriževáŽně doporučovat
otcovésocialismua novodobého
nečinnost
svfch programri
s politick1fmi a nechatvěci jít bez jakéhokoliv
si bylineslučite|nosti
zásahuprostŤedjednání.
plně vědomi.H|avnímcí|em nictvímcí|evědomého
postuláty|iberalismu
P|ánjakoŽtoprojev
jako ce|ek. vědomého
jejichvášnivfchtitokŮbyl liberalismus
jednání
je absenci
jakéhokoliv
p|ánování
mezijehopoliticklmia ekonomick!- nesrovnate|ně
Nerozlišovali
nadÍazeny.
Laissez faire znamená:
nechtezlo trvata nepokoušejte
se osudlidstvaz|epmi aspekty.
jednáním.
a intervencionisté šitrozumnym
Postupemčasuovšemsocialisté
zemípĚišlina to, že točitna libera- To jsou naprosto
ang|osaskfch
a k|amnás|ova.Takov1fto
fa|ešná
je beznadějné. argumentrozvíjenyna obhajobuplánování
je komsvobodyotevŤeně
lismusa myšlenky
institucí
byla v ang|ickymluví- pletněodvozenz nepŤijatelného
v1fkladumetafory.
PrestiŽliberálních
címsvětětak obrovská,žesi žádnástrananemoh|a Nemá Žádn! jiny zák|adneŽvyznamovyposunterjim pŤímo.
je k popisutrŽního
Jedinounadějíanti|i- mínu,,automatick!..,
prodovo|itvzdorovat
kter1f
cesu obvykle pouŽívánv metaforickém
beralismubylo vydávatsebesamazapravyaryzi|ismyslu.
stranodsuzoberalismusa postojevšechostatních
Automatick1f
znamenápod|eStručného
oxfordskévatjakožtopouhj pŤedstíran1f
liberalismus.
ho slovníku,,nezáměrny,
nevědom!,pouzemechasměleprohlašovali,
žedemokratické
inSocialisté
nicky...Podle Websterova
akademického
slovníku
stitucemohou uspokojivěfungovatpouze tehdy,
automaticky
znamená,,neÍizeny
vrjlí. . . vykonávamajili vlády plnoukontrolunad všemiv;frobními ny bez aktivníchmyš|enek
a bez vědomého
záměru
občanzavázánbezplánování.
aktivitamia je-li individuální
neboňízení..'
Jak! triumfpro Zastánce
poslouchatvšechnypÍíkazy
vydávané Pravdouje, Že nevolíme
podmínečně
mezi neživymmechanisplánovacíkomisí.Tvrdili, že všestranná mema automatismem
ťrstŤední
na stranějednéa vědomlm
jak učinitlidi
plánováním
Státníkontrolaje pouzeprostÍedkem,
na stranědruhé.Nejdeo to, zdaplánosvobodnfmi,a Že svobodutisku nejlépezaručuje vatčineplánovat.
otázkouje, kdo má plánovat'Má
činnost. kaŽdyčlenspolečnosti
vládnímonopolna tisk a vydavatelskou
plánovatza sebea neboby
Naprostobezohledněslovo liberalismusukradli
vládasamaplánovatza všech.
mělapaternalistická
označovat
svá vlastníheslaa politikujako
a zača|i
ny? otázkou neníautottttttisntus
versl|svědomj zdjedncíní
jednotlivceverDnesje v Americetermín,,liberalismus.. sah,a|espontcínní
liberá|ní.
každého
jako synonymumpro
jedntinívlcídy.
poměrněčastopoužíván
spíše
susv'jlučné
Je to svobodaversusvše.
mocnostvlcídy.
komunismus.
inovaci' kterou socialisté Laissezfaireneznamená:
KvŮli tétosémantické
nechtefungovat
bezduché
provedli,zrjsta|iobhájcisvobody
a intervencionisté
mechanické
síly'Znamená:
nechtejednotlivce,
aési
vybírají,
bezejména.NeexistovalŽádnytermín,kten.fmby
s klm chtějíve spo|ečenské
dělběpráce
označovat
lidi, kteĚívěfi,Že soukromé spolupracovat,
bylo možné
a nechtepodnikatele
určovat,
co by
je nejlepším,
vlastnictvív;/robních
prostÍedkťr
či
měli vyrábět.P|ánováníznamená:nechtevybírat
jedin1ym
jak učinitnárodi všech- vládua nechteji uplatřovatsvá rozhodnutí
vlastně
zpŮsobem,
donucoobčany
ajak do.
co nejbohatšími,
vacímaparátem.
nyjehojednotlivé
cílit, aby fungovalazastupiteIskádemokracie. 5. Uspokojování,,opravdovch..lidskfch potňeb
a intervencionisté
si myslí,žesi takovíliSocialisté
V systémulaissezfaire nenípodleplánovačri
projménonezaslouží,
Žej sou odkázánijen na
déžádné
dukované
zbožítakové,kterél idé,,opravdu..
potÍejako
pňívlastky
posměšné
royatakové
,,ekonomičtí
bují,ale takové,z jehožprodejeje očekávánnejWall Streeru..,,,reakcionáŤi..
listé..,,,pŤisluhovači
je Ťíditprodukci
vyššízisk. Smys|emp|ánování
atd.
k uspokojování
Kdo má ale
,,opravdovfch..potÍeb.
vysvětluje,
proč
vyraz
začalbyt
|aissez
Tentostav
rozhodovato tom,co jsou ty ,,opravdové..
potňeby?
myšlenek
faire stálečastějipoužíván
k označování
Tak napÍíkladb!va|! pňedsedabritskéLaboekonomikusvobodného
trhuprolidí,kteríobhajují
uristickéstrany profesorHarold Laski definoval
plánování
a Státní
ti v|ádnímu
kontrole.
smys|p|ánovaného
Ťízení
investictak, že,' spory
3. Cairnesrivargumentproti laissezfaire
investorŮ
se zuŽitkují
spíšv bydlenínežv biograsi uvědomit, fech...Nejdeo to, zdaněkdosouhlasí
Dnesjižnenípro inteligentní
lidi těŽké
činesouh|así
jsou tržní
hospodáŤství
nebokomus profesorovlmosobnímnázorem,Že lepšídomy
žealternativami
je, Že spotŤenismus.ProdukcemriŽeblt Íizenabuď nakupová- jsou driležitější
nežfilmy.Skutečností
nímčinenakupováním
ze stranyvšechlidí,anebo
bitelé,
tím,Že utrácejí
částsvlch penězza návštěvu
pÍikazystátu'Lidé si mohou vybratmezi těmito
filmu,činíjinou vo|bu.Pokudby obyvate|é
Ve|ké
ekonomické
organizace
společnosti. Británie,stejní
dvěmasystémy
vyneslilabouristy
lidé,kteŤí
k moci,
Íešení,
žádnástŤední
cestaneexistuje.
ZádnétŤetí
měli pňestatnavštěvovat
f,rlmya utrácet více za
Je smutnouskutečností,
Že to nebyli jen politici
podnikatelé
komfortnější
byd|ení,
usilující
o ziskby
pravdunevia demagogové,
kteŤí
tutoprazákladní
byli nuceniinvestovat
vícedo vfstavbydomŮa méděli,ale žev ana|yze
těchtoproblémťr
chybovalidoně do v1frobyf,rlmri.ProfesorLaski se zaměŤilna
ekonomové.
konceněkteŤí
pohrdánípŤáními
spotÍebitelri
a zaměnilje za svá
Lidskébytostijsouomylné,
a protosi někdyneuvě- vlastnípŤání.
Chtělodstranit
demokraciitrhua zadomují,co by měly dě|atpodlesvychskutečnlch véstabsolutní
vládudiktátora
produkce.
Mohlpňedzájmi' PodleekonomaCairnesenavícna světěexi.
stírat,
žemá pravduz ,,vyššího..
pohleduažeby|javěcijako vášeř,pŤedsudky,
zvyk, skustují,,takové
ko nadčlověkpovo|ánk tomu, aby uplatnil svrij
pinovézájmyatÍidnízá4my,jež
vlastní
|idi odvádějíod slesouborhodnotna masypodĚadnlch
lidí.Pak
dováníjejichv|astních
smyslu... měl blt ale natolikupŤímn1f,
zájmriv nejvyšším
abyto ňeklna rovinu.
Je politováníhodné,
Žeje realitataková.Musímese
Všechnata vášniváchvá|anadÍazenosti
vládních
je ze stranyjednotlivlchintervencionistŮ
jen
ovšemptát,zdajemožné
lidstvonějakpŤedpoško- zásahri
zovánímšpatnlmisoudya zríští
|idíochránit.Není
vlastníbohorovnosti.
ubohépÍedstírání
Ten ,,dokojen proto,žese od něj očepŤedpok|ádat,
chybné
Žebychomse mohlivyhnout nalf..státjedokona|fm
jednot|ikatastrofá|ním
následkrimtěchtolidskÝchslabostí kává,žebudedělatv1flučně
to,co si pÍeje
tim, ženechámeza jednotlivé
občanyrozhodovat v;/obhájceintervencionismu.
Jedin1f
správn!plán
vládu?Jsouvlády obdaienyintelektuální
a morá|ní je ten,se kter!msejednot|iv1f
plánovač
plněztotoŽ-
/3t
plányjsou nesprávné.
řuje. Všechnyostatní
AutoŤi
p|ánovánímajísamozÍejmě
knih o pňínosech
na
myslivždyjediněsvrijv|astní
p|án.ZádnypIánovač
nebylnikdydostchytryna to, aby zváži|moŽnost,
žep|án,kter;fvládauvededo praxe,se mrižeod jeho vlastního
plánuIišit.
jenomv odmítání
Rrizníplánovači
seshodují
laissez
faire, to jest svobodného
rozhodováníve volbě
a v jednání.Nikdy se všakneshodnou
na vjběru
plánu,jenŽby se mě|pÍijmout.
konkrétního
Na kaŽd1/drikazzÍejmycha nespornlchvad intervenciopolitikreagují
nistick1/ch
zastánciintervencionismu
vŽdystejně.
Tytochyby,ňíkají,jsou
hŤíchy
nesprávnéhointervencionismu.
My obhajujeme
dobryintervencionismus.
SamozÍejmě,
Že dobr! intervencionismusje pouzevlastníodrŮdakonkrétního
autora.
6.,,Pozitivní..
po|itika
versus,,negativní..
. socialismem
Zabyváme-|i
se moderním
etatismem
- nesmíme
a intervencionismem
opomenout
driležitouroli, jíŽhrajínátlakové
skupinya lobby státních
zaměstnancri
a absolventŮuniverzitčekajících
na
státnízaměstnání.
Hlavní ro|i v pokroku Evropy
směremk ,,sociální
reformě..hrály dvě organizace:
FabianSocietyv Anglii a Vereinfiir Sozialpolitik
jako
v Německu'Fabiánskáspolečnost
začínala
,,naprostonevyznamnáreprezentaceStátníchZaměstnanc...o organizaciVereinfiir Sozialpo|itik
jedenz jejíchzakladatelri
a nejprominentnějších
vedoucíchčinite|rj,profesorLujo B rentan
o, pÍizna|,
Že
zpočátku
nemělaohlasjindeněžu státních
zaměstnancŮ.
NenípÍekvapující,
Že se mentalitastátníhozaměstv poslánínovlch uskupení.
náníodráŽe|a
Z h|ediska partiku|árních
skupinov1ích
zájmŮ byrokratŮje
pokrokemkaŽdéopatŤení,
kterévede k rŮstustátníchvldajri.Po|itici,kteňítakováopatĚení
propagují,pozitivněpňíspívají
k blahobytu,zatímcoti, kdo
jsounegativní.Ye|ice
protitomunamítají,
brzy tato
lingvistická inovace zevšeobecněla.
Intervencionisté,
kteŤí
chtějíbyt nazyvániliberá|y,vysvětlují, žejsou samozŤejmě
se sv1fmpozitivnímprogramemliberá|ní,čímž
se odlišují
od negativního
programu,,ortodoxních..
zastánc laissezfaire'
TakŽeten,kdo obhajujecla, cenzuru,regu|aciměnovéhokurzu a regulacicen, podporujepozitivní
program'kter1fpŤinese
pracovnímístapro celníky,
cenzory,zaměstnance
odborukontrolycen a měnovéhokurzu. Zastáncivo|néhoobchodua obhájci
jsou tosvobodyprojevujsou ovšemšpatní
občané,
tiŽnegativní.
Laissezfaireje ztělesněním
negativis.
mu, zatímcosocialismus,kterf pŤeměřuje
všechny
je stoprocentně
lidi ve státnízaměstnance
pozitivní'
Čímvícese b1fval!liberál odkláníod liberalismu
a pňibliŽuje
se socialismu,
tímse stává,,pozitivněj-
ší.,.
NenínutnézdrjrazĎovat,
žetotoje všechnonesmyvyslovenapozitivněnebo
sl. To, zdaje myš|enka
negativně,
závisíjediněna formě,jakou se to autor
rozhodnepodat.,,Negativní..
návrhJsemproti cennávrhemJsempro to,
luŤeje shodn!s ',pozitivním..
aby kažt$ měl prdvo zveŤejiovatsvé ndzory.
Laissezfaire neníani formálněnegativní. to spíš
opak laissezfaire by zněl negativně.Podstatné
na
tétodoktríněje, žežádásoukromévlastnictvív!robníchprostÍedkŮ.
To samozŤejmě
implikuje,Že
odmításocialismus.Zastánci laissez faire nejsou
proti státnímzásahúm
do podnikáníproto,že,,stát
nenávidí..,
nebokvŮli tomu,želpína ,,negativním..
programu.
Jsouprotiproto,žeje to neslučitelné
s je.
- ekonomikou
jich vlastním
pozitivním
programem
svobodného
trhu.
7.Závér
jednot|ivce,
Laissezfaireznamená:
nechte
tohoběŽ.
néhoobčana,kterlm se každ1/ohání,vybíratsi
ajednatpod|esebea nenuéte
ho podléhat
diktátoro.
vt.
Krácená studie,,Lai
ssez F aire or Dictatorship..
publikovanáv knize Ludwig von Mises:PlanningFor
Freedorn,LibertarianPress, poprvépublikováno
V roce 1952,pÍe|oži|
PetrMach
13
Frédéric Bastiat
je
vidět a co není vidět
Co
Frédéric Bastiat, kterj patŤík téměŤnezná.
mym autorúm a v učebnicích ekonomie se
o něm navzdory jeho rozsáhlému dílu většinou nedočteme, vycházel pŤi sepisování
svfch textŮ z metodologického základu,
kterj by mu mohli mnozí současníekonomové, ale také novináŤi i politici (všechna
tato povolání Bastiat vykonával) závidět byl jím zdravy rozum. Ano, takové myšlenky se rozvíje|y ve Francii v polovině minulého století. A jelikož myšlenky vycházející
ze zdravého rozumu nemohou na rozdíl od
komplikovaně vyhlížejících moderních so.
fismat zastatat, mají i českému čtenáŤipo
téměŤl50 letech mnohé co ffci. Ve sbírce
esejŮ, která je uvedena obsáhlou studií
doc. Jana Pavlíka, nalezneme mimo hlavního eseje Co je vidět a co není vidět, kterj
da| název celé sbírce, také slavné eseje
Petice vfrobcri svící, Dva systémy etiky,
obchodní bilance (pŤetištěnf v Laissez
Faire ffjen 1998) a vfřatek z Bastiatovy hry
TŤi konšelé.
Je pozoruhodné, že ostff Bastiatova pera
a vtipu jeho argumentŮ čas nic neubral.
obhajobu systému laissez faire, kterou
Bastiat tak mistrně ovládal, |ze bez problému použítproti snaze dnešníchetatistŮ regulovat a pŤerozdělovat,aése již k socialismu hlásí pffmo nebo jeho praktiky schovávají za nové sociálně demokratické koncepťy, teorie tŤetíchcest, boj proti globalrizaci
nebo budování Evropské unie. Stačízměnit
pŤíslušnájména politikú či ekonomŮ a podobnost je dokonalá.Poté si naneštěstíuvědomíme, Že se za minul1fch 150 let mnoho
nezměnilo.
Vidění nejen bezprostŤedníchdopadri nějaké
politiky na jednu skupinu obyvatel, ale sledovrínídopadú, které nejsou na první pohled
viditelné, včetně dopadúna všechny ostatní
skupiny obyvatel, je totiŽ tím, co usvědčuje
etatistické koncepty z omylu a falše. Zdravy
rozum a dúsledně uplatřovaná logika jsou
pro ně největšímnebezpečím.Bohužel mocichtiví politikové a odprirci kapitalismu
a soukromého vlastnictví - dŤívea i nyní vyuŽívají pŤitažlivosti vyvozovríní unáhlenych závěrŮ z povrchní analyzy, z toho, co
je vidět na první pohled, azcelazá,měrnězapomínají na to, co takjednoduše vidět není.
KaŽdy mŮže okamžitě vidět nezaměstnané,
kteÍi za peníze vybrané na daních zametají
chodník pŤed městskfm Ťadem. To je pre..vytvoŤená''pracovní místa.
zentováno jako
Málokdo si ovšem uvědomí, že zatato mista byla zap|acena vysoká cena. V dúsledku
vyššíchdaní bylo stejné množství pracov.
ních míst ztraceno, protoŽe podnikatelúm se
zvfšily náklady a nemohli si již dovolit dále
zaměstnávat některézaměstnance. Ti se stali nezaměstnanfmi. Nejsou ovšem soustŤeděni na jednom místě, nikdo je nevidí pohromadě, nikdo nemŮŽe ani pŤesně určit,
kteÍíz nich jsou nezaměstnaní právě kvŮli
tétojedné vládní politice ,,vytváŤenípracovních míst...Nejsou prostě vidět a to je to, co
,,zásLuŽny,, čín
politikŮm vyhovuje. Jejich
vfsledky
a nezÍetelné
viditelné
má zŤetelné
náklady. ,,Podpora.. bytové vfstavby, ,,podpora.. exportu,,,revita|izační.. programy,
,,ochrana..trhu pŤedlevnfmi dovozy, regulace cen nájemného a elektŤiny, ,,potŤeba..monopolu Telecomu . všechny tyto intervencionistické politiky mají své zjevné vfnosy
a skryté (i když v někter.fch pffpadech naštěstístále zjevnější)nríklady.PŤi porozumění destruktivních vlivú všech těchto politik
nám nenahraditelně poslouŽí Bastiatova
analyzatoho, co je vidět, ale hlavně toho, co
vidět není.
I90 stran, vydávd Liberální institut, kde lze
také knihu objednat či na místě koupit. Pro
získdní vjrazné slevy viz podmínl<yčIenswí
v Klubu pŤátel liberáIní literatury na internetovjch stránk ch LI.
Na internetové adrese Liberálního institutu
naleznete číslaLntssBz FlInB r. 1998.
http ://www. ecn. czlliberal
W
1,RÁÉ>
Liberální institut, Spálená 51, Praha 1
Foundation
for Economic
Education
http://www.fee.org
LnIssnz.Flnn děkuje těmto institucím
za podporu
Pňedplaéte si na rok l.999
LussBz-FAIRE
za 84'. Kč
12 číse|
vyžádejte si složenku nebo fakfuru:
na tel. 0603-228753
na [email protected]
zpátečníadresa:
,,Současná situace strále ještě umožřuje,
aby někteňí naši podnikatelé zaměstnáva.
li cizince z chudších zemízapodmínek, za
kterfch by naši lidé nikdy nepracovali.
Takov sociální dumping poškozuje nejen
cizince, ale i naše lidi...
Richard Falba autor tohoto vyroku, zapomíruÍna to, žepodnikatelúm neruÍ právo nikdo
určovat koho a za kolik mají zaměstndvat,
protožejiž naštěstí(k nevúli našichvládnoucích socialistú) neexistuje pnÍvo na práci,
tntož pak prdvo ,,našich,, Iidí pracovat
u ,,našich,, podnikatel . Mnohem flagrantnější omyl ovšem píedstavuje vahn, že cizinci jsou zaměstndním u nás nějak poškozeni. Znamenalo by to napŤ., že pŤed vellclm
vjdělkem na Ukrajině, zvolili těžkou práci
za nu7nj peníz v Cecfuich. Chce-li pan
,,pŤiFalbr zaměstnat dělníka z Ukrajiny za
jatelnějších', podmínek, nechťse s ním Spravedlivě podělí o svťtjsendtorsl<j plat.
,,PŤece nemrižete tak driležitou věc jako
jsou drichody, nechat volné hŤe tržních
sil.t'
Neboli o d chodech toho my - neobyčejnd
vldda, jejíž mnozí čIenové na dúchod již
ddvno mají nárok - víme mnohem více, než
vy - obyčejní občané, kteŤíjste tu proto,
abyste se podŤídili naším experimentňm.
MístopŤedseda vlddy Spidla nnneštěstí zapomíruÍ vysvětlit, proč napŤíklad potravindŤslcjpr mysl, ktery nám zajišťujenadmíru
dúIežitouobživu funguje bez stdtního vlastnictví a škodlivlchvlddních zásahú nadmíru
uspokojivě, na rozdíI od dúchodovéhosystému, ktery rui spíšepodobu roudhlé a jediné
povolené pyramidové hry.
Lussnz-Fatnp
Petr Mach
Bozděchova 8
150 00 Praha 5
Ti, kteŤíse rozhodnou pŤispětna roční
v y dáv ání časopisučástkou pŤevyšující
350,.Kč, se stávajínejen pŤedplatiteli
časopisuLntssez-FeIRE, ale zátov eít
i členy Klubu pŤátelliberální literatury
což opravřuje napŤ.k niíkupu publikací
LI s min. 20To s|evou (viz www strrínky
LI pro podrobnosti členstvív Klubu).
Redakční rada Vám bude vděčná
za Vaše náměty a pňipomínky.
L.cJssnz.Falnnvydává Petr Mach, č.ričtu
Cestnf šéfredaktor
110908781/5100.
Jiňí
Schwarz. Redakční rada: Mojmír
Hampl, Petr Mach, Josef Síma, Dan
šéastnf. Kontakt: tel.: 0603.228753,
e-mail: [email protected]ávání novinov ch
zásilek povolila česká pošta, S. P.,
odštěpnf závod,Praha čj.nov ilAl9\ze
dne26.8. 1998.Placeno v hotovosti.