kronika_2003-cervenec - Město Dvůr Králové nad Labem

K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Městské lesy jinak
Kronika zaznamená současné personální obsazení: Lesmistr Richard Horáček je statutární
zástupce organizace jmenovaný radou města. Polesný Pavel Kejzlar je zástupcem lesmistra,
zodpovídá za provoz a myslivost, řídí hajné. Ekonomka Věra Němečková zodpovídá za účetnictví ML. Technik ML - od srpna 2002 neobsazeno
Hajní zodpovídají za provoz na svěřeném hájenském úseku a jsou jimi:
1. Výšinka Josef Šourek + školka
2. Záboří Michal Štajer + příměstský les
3. Stráň Miroslav Vrabec + příměstský les
4. Jedlina František Jón + rybníkářství
Městské lesy Dvora Králové nad Labem hospodaří se ziskem. V současné době se ale negativně projevuje v hospodaření pokles cen dřeva a jeho uplatnění na trhu. V důsledku kalamit
posledních let, které postihly nejen ČR, ale i ostatní státy v Evropě, je na trhu větší nabídka než
poptávka. Nepříznivě se projevuje také ovládnutí trhu velkými odběrateli, také jimi diktované
ceny a požadavky na kvalitu a způsob dodávek. To se projevilo v loňském roce neplněním tržeb
zhruba o 800 tisíc až 1 milion korun. Tato situace se nadále zhoršuje a není do budoucna optimistická. Je to zapříčiněno také tím, že se stáváme součástí celosvětového trhu.
Hlavním cílem je tedy i nadále zlepšit současný stav lesa, přiblížit se normálnímu zastoupení
věkových stupňů, změnit druhovou skladbu porostů, zlepšit odolnost porostů proti všem negativním vlivům a přiblížit se maximálně možnému optimu celkového stavu lesa.
Změny na Městském úřadě
K zásadním změnám v organizační struktuře dochází ve dvou etapách.
V první etapě bylo nově stanoveno rozdělení pravomocí, zvýšen byl počet odborů, ale přitom
snížen stav pracovníků. Byl zrušen útvar starosty města a tajemníka. Na místo toho vznikla tři
samostatná oddělení: a) kontroly a interního auditu, b) oddělení kanceláře starosty, c) oddělení
kanceláře tajemníka úřadu.
Byl zrušen odbor rozvoje, investic a údržby majetku a nahradily jej dva nové samostatné
odbory: a) rozvoje a investic, b) správy majetku města.
Ve druhé etapě došlo ke změně v odboru všeobecné vnitřní správy, kdy vznikla dvě oddělení:
a) správní (matrika, evidence obyvatel a statistiky, občanské průkazy a cestovní doklady),
b) technicko-hospodářské (podatelna, informace, záboru veřejného prostranství, ztrát a nálezů, hospodářsko-technické zabezpečení chodu MěÚ apod.)
Dále byla zrušena oddělení na odboru výstavby a územního plánování, na odboru dopravy,
na odboru životního prostředí a živnostenském úřadu. Došlo k rozšíření názvu odboru dopravy
o text „a silničního hospodářství“.
Celkový počet zaměstnanců MěÚ byl stanoven na 136.
Bývalý Vlastivědný kroužek
V předchozím měsíci červnu se dovolávala ředitelka Městského muzea pamětníků, v souvislosti se zamýšlenou výstavou o „Tekstilní a krajinské výstavě“. Kronikář při té příležitosti
vzpomenul na existenci Vlastivědného kroužku z let 1968 až 1972. Městská kronika z těchto
let nedává žádnou informaci a proto to bude jakási retrospektiva o zanícených občanech, kteří
tehdy křísili historii města. Nejprve tedy výčet těch, kteří se přímo i nepřímo podíleli na práci
tohoto kroužku. V uvedeném seznamu jsou zahrnuti (nebudou jistě zdaleka všichni, protože
222
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
se kronikáři nepodařilo více členů kroužku zaznamenat), občané města i cizí dopisovatelé
„Zpráv“. Je zde ještě veliký prostor pro badatele a kronikář pro rozsáhlost vlastní práce toto
nemohl vše dohledat. Abecední seznam, ve své strohosti, ukazuje alespoň na skutečnost, jak
rozsáhlý „kroužek“ to byl, kolik lidí získal ke spolupráci, a jaká je škoda toho, že zanikl pro
neschopnost tehdejšího vedení Muzea.
Na práci „Vlastivědného kroužku“ se v uvedených letech podíleli:
Bartošová Hana, Bathe Max, Bauer Ferry, Beneš Oldřich, Bensch Stanislav, Bičík Zdeněk,
Blažek František, Bogan Petr (vlastním jménem Kmoch František), Bohatý Emil, Boubelík
Václav, Buchvaldek M., Bubeník Karel, Bureš Miloslav, Čeněk Jiří, Černá A., Draesler Jan,
Erben Luboš, Glaser Ladislav, Hadinec Vladimír, Hejna Antonín, Herman Karel, Hetfleisch
J., Hiebschová, Hlavatý Ladislav, Hojný Bohuslav, Honl Ivan, Honzera Oldřich, Hostáň Jan,
Jahelka Bedřich, Jákl František, Janeček Josef, Janoušek Pavel, Jarolímek Jan, Jarolímek Karel, Jehličková Zdenka, Jiránek František, Kalenský František, Kábrt Augustin, Kalistová Jitka,
Kauglitz Jan, Knapová, Köcher Zdeněk, Kopecký Zdeněk, Krapka Josef (Náchodský), Křížová
Věra, Láska Jan, Líbal D., Macháček Josef, Machek Antonín, Marek Oldřich, Matys Josef,
Maťátko Jaroslav, Matějka Vladimír, Měšťan Stanislav, Mikeš Bohumír, Morávková Miluše
(Poznerová), Munzar Bohumil, Munzar Jakub, Mühlberger Josef, Nechvíl Jiří, Netymach Jan,
Nováková Emilie, Pacák Adolf, Pán Jan, Patzak Josef, Patzelt Jindřich, Pelikán Josef, Pelikán
M., Petrtyl Josef, Petřík Jan, Pokorný Emil, Polák Václav, Procházka František, Procházka
Jaroslav, Procházka Josef, Přibyl Oldřich, Rieger Jiří, Roup Radomír, Rublič Jindřich, Říha
František, Schöbel František, Schwarz E., Středa Jaroslav, Soukup František, Stadler Mario,
Stýblo M.B., Suchý František, Svoboda J., Svoboda Václav, Syrový Leoš, Šeba Miroslav, Šec
František, Šévl Jaroslav, Šíl Jan, Šilhán Arnošt, Škop František, Šmilauer Vladimír, Šisler Jindřich, Šonka Jaroslav, Štech V.V., Šubrt Jaroslav, Šubrt Robert, Šubrt Josef, Šůla Jaroslav, Tauer
František, Tázler Svatopluk, Theer Otakar, Trohoř František, Troup, Týben Lubor, Vacek Jan,
Vaculík František, Vágner Josef, Valtera Gustav, Vaňková Věra, Vaňura František, Vávrů Petr,
Veselý Stanislav, Vlčková Vlasta, Vlk Jaroslav, Vlk Miroslav, Volf Stanislav, Zachystal Zdeněk,
Zeman J., Zhor Jiří, Wagner Jan, Weiner Alfred, Werner Albín, Wolf Vladimír
Město vyhlašuje výběrová řízení
1. vedoucí odboru rozvoje a investic
2. vedoucí odboru kultury, tělovýchovy a vnějších vztahů
3. vedoucí odboru správy majetku
Toto je v souladu se zněním zákona č. 312/2002 Sb.
Mladí přeborníci sokolské všestrannosti
Stala se jí Andrea Šedivá po dosažených výsledcích ze župního přeboru v plavání, gymnastice, atletice a šplhu, když postoupila do přeboru České obce sokolské dvě družstva mladšího
žactva.Družstvo tvoří vždy čtyři dívky a čtyři chlapci. Přebor se konal v Plzni a v kategorii
mladšího žactva I. (děti do 7- 8 let) se jej zúčastnili Kristýna Malá, Michela Sedláková, Dušan
Chaloupka a Vít Zlámal. Získali stříbrnou medaili a v jednotlivých disciplinách byla Kristina
Malá druhá v atletice, čtvrtá ve sportovní gymnastice, šestá ve šplhu a desátá v plavání. Dušek
Chaloupka byl první v atletice a šplhu a třetí v plavání. Oba jmenovaní obsadili bronzové příčky v kategorii jednotlivců.
V kategorii mladší žactvo II. (9 – 11 let) bojovalo o umístění družstvo ve složení: Andrea
Šedivá, Veronika Havranová, Karel Rausa a Martin David. Umístili se na třetím místě z patnácti. Zářila Andrea Šedivá, která byla první v atletice, druhá ve šplhu, na čtvrtém ve sportovní
gymnastice a osmém v plavání. Tím dosáhla titulu přebornice České obce sokolské a zvítězila
223
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
nad 47 závodnicemi. Veronika Havranová byla sedmá ve šplhu a desátá v plavání a gymnastice.
Karel Rausa obsadil třetí místo ve šplhu.
Dalším z úspěchů bylo umístění na „Přeboru České obce sokolské“ v atletice. Zde zvítězila
Karolina Grohová a třetí byla, mezi staršími žáky, Eva Mádlová.
Královédvorský okruh podruhé s výsledky
Jízd pravidelnosti se zúčastnilo 215 solo – motocyklů, 10 sidecarů a 52 automobilů. Závodníci z našeho města si odnesli poháry a věnce: 3 x Petr Civín, 1 x Bednář starší, 2 x Bednář mladší, Zdeněk Valtera, Ruda Rejl, Standa Dousek, Lukáš Pařík, Oldřich Prokop. Pro sošky Ceny
Františka Šťastného si přišli Jan Bednář mladší, R. Reil, Standa Dousek, Zdeněk Valtera.Lukáš
Pařík a dvakrát Petr Civín. Ocenění se dostalo i automobilistům: J. Podhajský, Ota Stránský,
Zbyněk Veselý a Petr Voňka.
Nové vyhlášky Města
Obecně závazná vyhláška:
1/2003 - Požární řád města
2/2003 - Podmínky k zabezpečení požární ochrany
3/2003 - O místních poplatcích
Všechny vyhlášky jsou umístěny na Úřední desce MěÚ na náměstí TGM – 38 a na www.
mudk.cz. (menu městský úřad)
Spor o honitby
Jedná se o rozdělení lokalit mysliveckých honiteb. Nyní je ustavena komise složená ze zastupitelů, členů honebních společenství a zástupce Městských lesů má lhůtu do začátku července,
kdy musí předložit svoje závěry.
Starosta města ing. Jiří Rain k tomu uvedl:
„Pracovník odboru životního prostředí, který hrubě porušil zákon již na své židli nesedí,
právě tak jako jeho nadřízený již není jeho nadřízeným“.
Byla vzata v úvahu i slova Petra Hroneše, že nesprávné rozhodnutí způsobilo téměř zánik
jednoho ze společenstev, vznikla řada škod a může proto dojít i k podání trestního oznámení
na město.
Jednalo se také o pronájem honitby Jánská studánka (U Berana).
Zastupitelstvo si vyhrazuje právo rozhodnout o koncepci režijní honitby Janská Studánka,
schvaluje koncepci nakládání s honebními pozemky města ze dne 3.12.2002, zpracovanou
Richardem Horáčkem, lesmistrem Mě lesů. Dále schvaluje setrvání města v honebních společenstvech Hřibojedy, Lanžov- Vřešťov, Trotina a Dvůr Králové nad Labem, pověřuje lesmistra
jednat na valných hromadách honebních společenství jménem vlastníka, ukládá Radě města
vypracovat rozsah pravomocí pro lesmistra Richarda Horáčka pro zastupování Města Dvůr
Králové nad Labem na jednáních valných hromad HS, rozhodne o využití honitby Janská Studánka po konečném dořešení hranic, ponechává myslivost mezi hlavními činnostmi Po Městské lesy.
Rada města ze dne 19.6.2003
Jmenuje Ing. Marii Krskovou do funkce vedoucí majetkoprávního odboru MěÚ.
224
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Stanovuje počty zaměstnanců odborů MěÚ takto: 1 tajemník MěÚ, 3 zaměstnanci samostatného oddělení kontroly a interního auditu, 1 zaměstnanec samostatného oddělení kanceláře starosty města, 10 zaměstnanců samostatného oddělení kanceláře tajemníka úřadu, 25
zaměstnanců odboru všeobecné vnitřní správy, 11 zaměstnanců odboru rozpočtu a financí, 7
zaměstnanců odboru majetkoprávního, 6 zaměstnanců odboru rozvoje a investic, 8 zaměstnanců odboru správy majetku města, 11 zaměstnanců odboru výstavby a územního plánování, 18
zaměstnanců odboru školství a sociálních věcí, 10 zaměstnanců odboru životního prostředí, 6
zaměstnanců odboru kultury, tělovýchovy a vnějších vztahů, 11 zaměstnanců odboru dopravy a
silničního hospodářství a 8 zaměstnanců odboru obecní živnostenský úřad.
Rada města jmenuje Mgr. Lenku Antošovou ředitelkou příspěvkové organizace Městská
knihovna Slavoj od 1.7.2003.
Zastupitelé, vyhlášky a předpisy
Schválena byla „rada Základní školy Schulzovy sady“, která nahradí dosud pracující „Sdružení přátel a rodičů“. V této „radě“ budou zastoupeni rodiče, učitelé a pracovníci školy a také
zřizovatel.
Dále byla schválena právní subjektivita Městské knihovny Slavoj. Z vyhlášek došlo k nahrazení dosud platného „Požárního řádu města“, který je zastaralý, dále vyhlášky o místních
poplatcích (za ubytovací kapacitu a poplatku za chování psů). Dále to byl nový jednací řád
zastupitelstva, který upravuje dobu potřebnou k prostudování před vlastním jednáním.
Rada města ze dne 8.7.2003
Jmenuje paní Ivanu Soukupovou vedoucí Domu s pečovatelskou službou od 1.8.2003.
Zřizuje kulturní komisi, s předsedkyní Mgr. Kateřinou Hojnou, a členy: Vasila Bibena, Mgr.
Alexandru Teodoridisovou, Zuzanu Čermákovou, Mgr. Lenku Antošovou, Ing. Pavela Tschiedela, Vítězslava Veselého.
Klub přátel ZOO pokřtil žirafu
K tomu uvedla Jana Špálová z oddělení propagace:
„Registrovaní členové Klubu jsou zváni každý rok na tuto akci, na které si mohou promluvit
s pracovníky ZOO a dozvědět se tak o všech novinkách nebo připravovaných projektech“.
Následovala projížďka po „Safari“ s odborným výkladem zoologa Luďka Čulíka
Knihovna Slavoj v červenci uzavřena
Uskutečnila se celá řada akcí, které bylo nutno udělat. Patří sem zákonem nařízená revize
knižního fondu, dále bylo instalováno nové osvětlení v dětské čítárně a kanceláři, rekonstruovány byly odpady a rozvod vody.
Změna byla také uskutečněna v čítárně, kde byla dokončena počítačová síť. Čítárna se změnila na studovnu s veřejnými internetovými stanicemi. Jedná se o tři počítače v boxech poskytujících pocit soukromí. Získal se tím prostor v oddělení pro dospělé. Dále byla vyměněna okna
na východní straně budovy a provedeno dokončení vstupu do knihovny.
„Prostory v prvním patře jsme přebudovali tak, abychom mohli lépe a kvalitněji uspokojovat
informační potřeby našich uživatelů“, vysvětlila ředitelka Lenka Antošová.
225
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Česká házená na staré fotografii
Pro zachování paměti převzala kronika snímek z archivu
Ladislava
Huška,
na kterém je družstvo
mužů „Tělovýchovné
jednoty Jiskra Dvůr
Králové nad Labem
TIBA“, které získalo
v roce 1953 titul přeborníka kraje Hradec
Králové.
Na snímku
jsou
zleva: Kacetl, Diviš,
Halíř, Knap, Janoušek
Zdeněk, Hušek, Reeh, ▫ V tehdejší době byla „Česká házená“, na vzestupu a stala se velmi navštěMacek, Dušánek a vovanou sportovní disciplinou. V pozdějších letech se v našem městě hrála I.
liga, později se přešlo na mezinárodní házenou.
Kolář.
V důsledku toho, že v padesátých letech nebylo kronikami nic zaznamenáno, uvolil se bývalý hráč Ladislav Hušek, že dá stávající kronice potřebné a dostupné podklady, aby bylo možno
toto období zpětně popsat. Až budou podklady završeny, stanou se jeho podklady a fotografie
součástí kroniky 2003.
Lék proti infarktu
Tiskem proběhla tato ohromující zpráva na sklonku června. Vědci v Anglii připravili lék,
který by měl u osob starších 55 let snížit zdravotní riziko, které je zapříčiněno zpravidla sedavým způsobem života a vysokou hladinou cholesterolu. Lékaři oznámili, že nový lék by měl
snížit počet infarktů a mozkových příhod asi z osmdesáti procent.
Lék s názvem Polypill se skládá ze šesti složek: aspirinu, kyseliny listové a látek snižujících
množství cholesterolu v krvi a krevní tlak.
Jak je to s dotacemi na byty
„Stát“ se domnívá, že město použilo část dotací neoprávněně na výstavbu bytů sídliště Zálabí
Sever II. Protože se jedná o miliony korun, není tato věc pro městskou pokladnu zanedbatelná.
Dotace měla být údajně využita na byty pro nemajetnější občany.
Zastupitel Jan Bém k tomu uvedl:
„Domníváme se, že dotace na byty byla přidělena před několika lety na celou stavbu 140
bytů. Měla by se na ní tudíž vztahovat pravidla z té doby, kdy žádná podobná omezení nebyla.“
Již v minulosti město měnilo pravidla přidělování těchto nových jednotek, protože stát měl
připomínky k tomu, že byty jsou budovány se spoluúčastí nájemníků a že je město prodává dříve, než po uplynutí dvaceti let. Nyní se úředníkům nelíbí, že bydlení je určeno spíše pro střední,
nebo vyšší vrstvy, zatímco stát by chtěl podporovat především stavby pro nemajetné občany.
Byty jsou přitom už dostavěny.
Starosta ing. Jiří Rain proto pověřil kontrolní výbor, aby prověřil využívání dotací na výstavbu ve Strži a připravil zprávu.
226
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Tenisté do druhé ligy
Tenisté se po třech letech vrátili do druhé ligy. O postup se zasloužili P. Šimek, R. Baudyš, R.
Šimek, M. Vágner, E. Hrmová, J. Krejcar, E, Máchová, P. Krynková a R. Nápravník.
Michal Vágner k tomu řekl:
„Jsme opravdu moc rádi, že se nám napodruhé podařilo vyšší soutěž vybojovat. Poděkování
zaslouží celé družstvo za předvedené výkony. Děkujeme také klubu za podporu a vytvoření příznivých podmínek“.
Zálabí – Sever II.
V roce 1999 byly dokončeny první dva bytové domy čp. 2956 a 2957 ve Štefánikově ulici.
Následovaly další bytové domy 2958 rovněž ve Štefánikově, a 2959, 2960 a 2961 v ulici Eduarda Zbroje.
Na konci loňského
roku byly dostavěny
tři bytové domy s čísly 2954, 2955 a číslo
2963.
V současné
době
probíhá dostavba posledního domu v ulici
Elišky Krásnohorské,
prozatímně značené
jako B4 – Dům pečovatelské
služby.
V každém
z těchto
domů s výjimkou čp.
2959 jsou v přízemí
vybudovány nebytové
prostory,
nejmenší
o velikosti 22 m2 a
▫ Na snímku je zachycena dokončující etapa z poloviny srpna 2003. Pohled
největší o výměře 113 na „Dům s pečovatelskou službou“ v ulici Elišky Krásnohorské.
m2.
Malé obchůdky a supermarkety
Jedinou výhodou malých obchůdků, zpravidla na okrajových čtvrtích města je to, že v nich
lidé nakoupí to, co zapomněli levně koupit v Penny, Bille a Plusu. Také to, co představuje malé
množství, (krájenou uzeninu, pečivo a jiné drobnosti.). Drží se také díky tomu, že pro starší
osoby je město pěšky vzdálené a doprava místní dopravou drahá. Když si kupující spočítají
rozdíl v malém nákupu, potom raději volí malou prodejničku v blízkém okolí. I tomuto však
by mělo být, dle dostupných informací, vbrzku odzvoněno. Zatím jen obchodní řetězec Tesco
se chystá i na ony drobné podnikatele tím, že hodlá vybudovat vlastní síť malých obchůdků,
kterým by se říkalo „za rohem“.
Drobný obchodníček, který pře lety zprvu jásal, se nyní dostává a postupně dále dostane do
svízelné situace. Někteří z nich již zkrachovali (viz Večerka v České Podharti) a u ostatních je
to odvislé od výše nájmu, počtu pomocných sil a v poslední době i ceně vložené energie. Ne
všichni podnikají ve vlastním baráku. Pokud k tomuto dojde, potom by Tesco, i jiné markety,
227
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
měly v těchto malých obchůdcích „za rohem“nižší ceny a ty by jistě rozhodly ve prospěch jejich podnikání.
Obchodní řetězce jsou drženy zahraničním, silným kapitálem a ten jim umožňuje držet ceny
níž a to zpravidla do doby, než vytěsní konkurenci těch slabších, domácích obchodníčků.
Pozemky na prodej
Jedná se o atraktivní parcely „U dubu“ za nemocnicí. Jsou zde tři, každá za vyvolávací cenu
1,5 milionů korun. Na návrh JUDr. Pojezdného se ony tři parcely rozdělí na čtyři, aby byly
dostupnější finančně. Konkrétní návrh od Petra Mrázka pak zněl na 300 korun za metr a tento
návrh byl schválen. Budou se tedy dražit čtyři pozemky.
Pokud by byl umožněn nákup této lokality v minulém režimu, potom by cena pozemku byla
vedena jako pastvina, s dnešní cenou nesrovnatelně nižší.
Další útok na kapsu pacientů
K překvapení došlo u pacientů, kteří si po 1. červenci šli pro svoje potřebné léky do lékáren.
Léky na vysoký krevní tlak, snižování cholesterolu, infekcím močových cest a horních cest
dýchacích značně vzrostly. Od července totiž začala platit vyhláška Ministerstva zdravotnictví,
která určuje, kolik na léky zdravotní pojišťovny přispívají.
Jen u léků na krevní tlak snížila totiž pojišťovna úhradu o plných šedesát procent. Je pravda,
že každá skupina léků má takový, na který se nedoplácí, ale ten je někdy, svým způsobem pro
některé pacienty nevhodný.
Příklad lásky a vstřícnosti
Kronika chce ocenit lásku a práci obětavých lidí, kteří se zasloužili o mladého chlapce Martina Davida. K tomu převzato do kroniky z „Krkonošských novin“ od Bedřicha Machka:
V roce 1992 se narodila manželům Davidovým dvojčata Daniel a Martin. Zpráva o Martinově poškozeném zraku byla pro rodinu šokem. Maminka Romana také nevěděla, zda další
komplikace nepoškodily mozek. Dostalo se jim rad, aby nemocného Martina dali do ústavu, a
věnovali se jen zdravému Danielovi. Maminka k tomu uvádí:
Nevěděli jsme co nás čeká, ale rozhodnutí bylo naprosto spontánní a pevné. Martina vychováme, jako by byl zdravý. Jeho bráška pro něho byl nejbližším kamarádem a pomocníkem.“
Od tří let oba chlapci navštěvovali Speciální mateřskou školku. Tady se díky malému kolektivu rychle přizpůsobili. Martin získal rozvojem smyslových dovedností základní předpoklady
pro příští využívání Braillova písma. K tomu maminka Romana Davidová:
V počátku nám hodně pomáhaly odbornice ze „Střediska ranné péče“ v Praze a od začátku
školní docházky „Speciální pedagogické centrum“ v Hradci Králové“.
Školní docházka nevidomých dětí do „běžných“ tříd není zatím v naší republice obvyklá.
Přesto to Davidovým nedalo a rozhodli se zkusit tuto bariéru prolomit. Prvním místem, kam
zamířili, byla Základní škola Schulzovy sady, protože do 4. třídy chodila starší dcera Lucie.
„Bez pochopení, vstřícnosti a odvahy ředitele Jiřího Beneše a třídní učitelky Věry Mackové
by se náš sen nikdy neuskutečnil. Bylo třeba uzpůsobit počet žáků ve třídě, protože ve stejné
třídě je ještě Káťa Zárubová, dívka se zbytky zraku. Zvládnout učební osnovy v Braillově písmu, temperament i vztahy mezi patnácti dětmi bez pomoci asistenta, je výkon přímo heroický.Odbiv a dík celé naší rodiny patří paní učitelce Mackové za vše, co pro Martínka udělala.“
Poděkovala maminka Romana Davidová.
228
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Závěr školního roku znamená pro Martina Davida přelom. Školní lavici v rodném městě totiž
po prázdninách vymění za třídy speciální školy Jaroslava Ježka v Praze. Pro mnoho lidí to asi
nebude překvapením, protože Martina znají z veřejných vystoupení dětského pěveckého sboru. Od druhé třídy navštěvuje hodiny klavíru u učitele Marka Igla v Základní umělecké škole,
který ho musel naučit noty v Braillově písmu. Kromě toho si později jako další nástroj vybral
kytaru a již zmíněný zpěv.
„Díky tomu jsme letos navštívili Speciální ZŠ Jaroslava Ježka, odkud odchází mnoho absolventů studovat hudební konzervatoř J. Deyla. Martina si velmi podrobně testovali a sdělili nám
neuvěřitelnou zprávu, že má absolutní sluch.V hlavě se nám promítl den, kdy mohl Martínek
skončit v ústavu. Víte, slepota přece nesouvisí s inteligencí ani jinými schopnostmi.A absolutní
sluch, to je přece dar.“
„Třeba někomu naše životní zkušenost pomůže najít sílu v obtížné životní situaci“, dopověděla Martinova maminka.
Kronikář:
K uvedenému není třeba již žádných jiných slov. Snad jen tolik, aby se Martinovi vše dařilo
a všem těm, kteří se doposud o jeho mladý život postarali, se dostalo jen toho prostého poděkování a uznání.
Muzeum vystavuje ve Staré radnici
Důvodem je to, že
výstavní síň v Muzeu
je obsazena expozicí
sedmdesátileté historie Muzea. Proto byla
výstava obrazů malíře
Jiřího G. Borovičky ve
Staré radnici. Vernisáž
se konala 3. července
za úporného vedra
ve výstavní síni. Své
obrazy představil sám
přítomný autor.
Námětem
tvorby
autora je převážně
krajina z místa bydliště, ale také Francie.
Obrazy jsou plné vý▫ Výstava obrazů Jiřího G. Borovičky
tvarného citu, vyzařuje z nich pohoda a
příjemná barevnost.
Loňské výdělky a co dál?
Učitelé si v loňském roce vydělali měsíčně 16.345 korun, lékaři 33.270 korun a policisté necelých 25.000 korun. Od roku 2005 by si měli policisté vydělat 32 tisíc korun, tedy stejně jako
lékaři a dvojnásobek toho co má učitel. Bude tomu tak? Nezatíží se tím neúměrně státní rozpočet? Takové otázky se nabízejí po přečtení těchto dat v tisku. Nabízí se také srovnání, že lékaři
229
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
a učitelé jsou převážně vysokoškoláci a u policistů zatím jen v nejlepším případě středoškoláci.
Nebude to znamenat odliv učitelů „za lepším“?.
Korunovační klenoty vystaveny
Po pěti letech se dostává občanům možnosti si klenoty prohlédnout ve „Starém královském
paláci“ pražského hradu. Stalo se tak po otevření jejich trvalého úkrytu sedmero klíči, kdy byly
vyjmuty ze skleněné, klimatizované vitríny. Tu v roce 1929 navrhl architekt Josef Gočár.
Nejstarším z klenotů je Svatováclavská koruna, kterou byl jako první korunován Karel IV.
v roce 1346. Od této doby ji každý český král musel mít při korunovaci a zaplatit tři sta kop
grošů kapitule.
Ke korunovačním klenotům patří také mladší královské jablko a žezlo, obojí ze 16. století.
Vystaveno je i korunovační roucho, ostatkový kříž a obřadní korunovační meč, zvaný Svatováclavský.
Poslední panovník, který měl klenoty při inauguraci byl Ferdinand Dobrotivý v roce 1836.
Od této doby jsou korunovační klenoty symbolem české státnosti a národní kulturní památkou
číslo jedna.
O vystavení korunovačních klenotů musí rozhodnout vždy jen prezident. K otevření nedobytného depozitáře se musí sejít sedm klíčníků: prezident, premiér, pražský arcibiskup, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly a pražský primátor.
Nároky knížete Kinského víří hladinu
Část politického spektra pokládá kauzu „Kinský“ za pokus o průlom do platnosti „Benešových dekretů“.
Občanům však je známo, že majetek už obdrželi: Lobkowiczové (palác na Hradčanech, zámky v Roudnici nad Labem, Nelahozevsi a Mělníku), Colloredo – Mansfeldové (zámek Dobříš,
17.000 ha lesa na Rokycansku a v Orlických horách, zámek Opočno), Kinští – hraběcí větev
(zámek ve Žďáru nad Sázavou se 7.000 ha okolní půdy, lesy na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku,
zámky v Kostelci nad Orlicí, Chlumci nad Cidlinou a hrad Kost), Schwarzenbergové – (Orlík,
Čimelice a 11.000 ha půdy, Kolowraté (zámek Rychnov nad Kněžnou s pěti tisíci hektary půdy
v Orlických horách, Kolowratský palác v Praze a sedm tisíc hektarů půdy na Tachovsku, Stembergové (hrad Český Štemberk a zámky Častolovice, Zásmuky a Jemniště), Paarové (zámek
Bechyně).
O navrácení dále žádají: Rod Walderode (Hrubý Rohozec), Rod Salmů (zámek v Rájci a
pozemky pod nimiž leží jeskyně Moravského krasu, zámek v Blansku), Schwarzenbergové
z hlubocké větve (zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově), dále ještě Valdštejnové
(Mnichovo Hradiště, Doksy a Kozel), Podstatzky – Lichtenstein (po Velkém Meziříčí usiluje
ještě o Telč, Serenyové (chtějí lesy na Blanensku a Žďársku, zámek v Lomnici u Tišnova a
nemovitosti v Luhačovicích).
Co k tomu ještě dodat z hlediska historických zkušeností? Říká se „česká šlechta“, ale vždy
tu byly problémy s její vírou, národností šlechticů a majetkem. Byla „česká šlechta“ vždy tak
čestná? Z jejich šlechtictví vyplývala povinnost rozšiřovat majetek ke slávě vlasti a Boží, ale
také se starat o poddaného. Už pozemková reforma T.G.Masaryka z roku 1919 nečinila rozdíl
mezi cizí a českou šlechtou. Asi z toho ohledu, že šlechta nemá národnost! Dnes se uvádí, že
pobělohorská šlechta se zasadila o Českou státnost. Do řad šlechty zasáhly i reformy z let 1945
a 1948. Ty se odvíjely od „hříchů“, kterých se dopustila. Nelze přehlédnout, že některé šlechtic-
230
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
ké rody se dopustily kolaborace s nacismem. Tuto skutečnost přece nelze přehlédnout nikomu
a vůbec už ne „šlechetné“ šlechtě.
Otázka zní: „nesouvisí majetkové spory šlechty se zpochybněním Benešových dekretů?“
Kronika si neklade za povinnost toto hodnotit, ale pouze sledovat.
Červencové svátky
Patří sem „Soluňští bratři“ Cyril a Metoděj, kteří před mnoha stoletími přinesli do pohanských krajů vzdělanost a křesťanství. Přinesli s sebou také jistá pravidla, zákony a řád vyplývající z úcty a mravnosti.
Odkaz mistra Jana Husa je stejně, ne-li více závažný. Zvednutý kalich brojil proti špatným
vlastnostem a Evropa se tehdy mohla od nás učit. Ale neučila, naopak brojila proti husitství a
neváhala vystoupit i se zbraní proti malému národu, který zvednul palcát.
Úspěchy mladých sportovců našeho města
Mistrovství České republiky žactva v atletice se konalo v České Lípě a závodníci našeho
města zde dokázali, „že umí“. Byl to mladý oštěpař Jan Veselý, který posunul hranici oddílového rekordu na 55,40 metru a zvítězil. Ze zlaté medaile se radoval také Radek Groh, který vyhrál
běh na 3.000 metrů a časem 9:29,15 a také on překonal oddílový rekord. Oba jmenovaní se tím
nominovali na mezistátní utkání Česko – Slovensko, které se bude konat v Trnavě.
Také softbalistky našeho města jsou ve druhé lize po jarní části sezóny na skvělém druhém
místě.
Házenkářky našeho města Lucie Ogorníková a Eva Kastnerová také hájí barvy pražské Slavie. Eva hrála v prvoligové sestavě družstva starších dorostenek a Lucie v prvoligovém celku.
Následovníkem bude Aneta Vaňková, která bude jistě v Edenu posilou.
Rekonstrukce bitvy Prusko – Rakouské nebude
Komitét pro obnovu památek z války roku 1866 letos upustil od rekonstrukce bitvy, a věnuje
se více na úpravu a údržbu památek.
„Veškeré granty a sponzorské dary budeme věnovat na opravy pomníků. V letošním roce by
se mělo konkrétně jednat o pomníky pod nádražím,“ vysvětlil Pavel Tschiedel z Komitétu.
Komitét se také potýká s vandalismem, také pomník ve Vlčicích se stal obětí jejich řádění.
Při této příležitosti je třeba ještě připomenout, že podobně bylo naloženo i s pomníkem naproti Deutschově vile, v ulici Spojených národů. Ten se nejprve stal terčem autonehody. Povalený
pomník potom odvezli známí občané města, ale přiznat to neuměli, a neumí dodnes. Dle Pavla
Tschiedela tento pomník padlým nebyl vůbec registrován Komitétem. Podivné, protože na něm
byl zřetelný nápis: „Padlým vojínům z války 1866“. Svědectví jejich počínání je dosud v dobré
paměti dvou přímých svědků, kteří to vše viděli z bezprostřední blízkosti. Škoda pomníku, byl
svědkem lidské chrabrosti a podlehl lidské nenechavosti.
ZOO – mládě milénia tříleté
Je jím samička nosorožce bílého, pokládaného za nejvzácnější zvíře zahrady. Ve volné přírodě žije přibližně třicet kusů, deset v zoologických zahradách, nejvíce ve zdejší. Koordinátorkou
chovu těchto nosorožců je Kristina Tomášová. Bílé nosorožce, ke kterým patří i naše Fatu je
obtížné rozmnožovat a u nás se na tom podílí místní zoologové jako jediní na světě. Jedná se
o velmi náročný a složitý projekt.
231
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Komu zadat obecní zakázky
Volební sliby by se měly plnit. Tak je tomu také v našem městě, kde vítězná koalice „dvoráků“ nyní kontroluje, zda se tomu tak děje. Jedním ze slibů bylo také to, že se obecní zakázky
zadají především místním firmám.
Zákon předepisuje, že se mají dostat především těm firmám, které se staly skutečně vítězi,
tedy se na základě výběrových řízení staly nejatraktivnější cenou, dodací dobou a délkou záruky. Tak se tomu stalo i při zakázce na rekonstrukci nemocnice. Nezvítězila však firma našeho
města, když byla zadána práce na rekonstrukci výtahů. „Cizí“ firma má lepší podmínky a předložila také cenově zajímavou nabídku, navíc s týmem odborníků. K tomuto uvedl starosta ing.
Jiří Rain toto:
„Mezi zakázkami nad 200.000 korun získaly z třinácti zakázek jedenáct akcí místní společnosti“
Nemůže se ale stát, aby ve výběrovém řízení dostala přednost ta „místní“, která nenabídne
skutečně odpovídající podmínky.
Věda a nemocní
Je tomu tak u těžce nemocných, kteří dosud čekají a zřejmě ještě nějaký ten rok budou čekat
na transplantaci. Ale naděje se ve výzkumných týmech již rýsuje. Také čeští vědci se dostali
do popředí ve výzkumu embryonálních buněk, které by mohly být vpraveny do nemocného
orgánu. Kmenové buňky se totiž mohou vyvinout v kteroukoliv buňku těla, dokonce včetně
mozkové. Zatím co dříve prováděli čeští vědci výzkum na buněčné linii zakoupené v USA,
nyní mají vlastní zdroje.
Technologii odborníci po celém světě tají, zatím ji zvládli, vedle jmenovaných USA, ještě
Austrálie, Švédsko, Izrael Velká Britanie a nyní naši vědci. Pracuje se na tom, jak přimět buňku
ke změně na „vybranou“ buňku. Zatím se podařil vývoj nervové tkáně, srdečního svalu, buněk
produkujících inzulin a krvetvorné buňky.
Tento převratný objev by zachránil a ozdravěl život tisícům pacientů na celém světě.
Komu prodat „uhelné sklady“?
Některým zastupitelům se nezdá prodej bývalých „uhelných skladů“ správný. Radí nespěchat a neoslovovat jen provozovatele supermarketů. S tímto návrhem vystoupil na posledním
zasedání zastupitelstva zástupce Nezávislých Luděk Krýza, který navrhoval možnost v těchto
místech postavit v budoucnu třeba krytý bazén, nebo něco podobného. Současně navrhoval, že
uvedený prostor by mohl sloužit po provedeném úklidu za parkoviště. K tomuto uvedla starosta
města, že se:
„o podobném již jednalo. Je ale otázkou, jak by motoristé uvedené parkoviště využívali, když
většina z nich by nejraději zastavila přímo před obchodem“.
Město vydraží byty i s nájemníky
Zastupitelstvo města schválilo veřejnou dražbu, která by se měla uskutečnit na podzim. Jedná se o byty, které jsou obsazeny nájemníky, ti ale byt koupit nemíní. Názory se liší. Zastupitel
Zbyněk Reil upozornil, že držení jednoho bytu v celém privatizovaném domě je nevýhodné,
Vasil Biben však upozornil na to, že by mohlo dojít k tomu, že noví majitel se bude snažit nájemníky vystěhovat, ostatní zastupitelé se přiklání k tomu, že dojde pouze k tomu, že nájemník
bude platit někomu jinému. Pokud by se ale uživatelé rozhodli byt odkoupit, potom by to bylo
za plnou odhadní cenu. Jedná se o šest bytů.
232
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Kniha o kostele sv. Jana Křtitele
Napsal ji občan České Podhartě Josef Langfelner a vydalo ji město. Představena byla poprvé
na Svatojánských slavnostech.
Jmenovaný Josef Langfelner se jejímu sepsání věnoval po několik let, kdy shromažďoval
informace, ilustrace i fotografie. V knize je možné se dozvědět o historii, kněžích v něm působících, zvonech a interiéru. Doplněna je množstvím kreseb a fotografií.
K tomuto uvedl autor následující:
„Kniha se snaží přiblížit více i méně známou historii římsko-katolického děkanského kostela
a církevních památek v našem městě“.
Kulečníkáři se mohou chlubit
Družstvo našeho města tvoří Jan Frieda, Zdeněk Horáček a Miloš Křížek. Ti vyhráli mistrovství republiky na malých stolech. Na mistrovství v Hronově zvítězil Jan Frieda v disciplíně do
600 karambolů, když dosáhl více sérií na 600 na jediný zátah.
Český šampionát v Pardubicích – disciplína „kádr“ – získal Frieda titul mistra České republiky s generálním průměrem 55,48 do 300 karambolů a nejvyšší sérii 300.
Na mistrovství České republiky ve Dvoře Králové získal Frieda titul mistra s průměrem
57,33 a nejvyšší sérií 175. Na mistrovství v Havířově zvítězil ve volné hře s nejvyšší sérií 1203
karambolů a a čtyři utkání do 600 karambolů vyhrál na jeden zátah.
Zvítězil i ve Velkých cenách na mezinárodních utkáních v Třinci, Regensburgu a Biefeldu.
Ve Velké ceně Vítkovic v „kádru“ zvítězil i nad reprezentanty Bočkem, Onderkou a Fausem.
Zvítězil i na Velké ceně Prahy.
Také junior Josef Červenka se stal pětkrát mistrem České republiky a zvítězil i na mistrovství
České republiky na velkém stole. Největšího úspěchu dosáhl na mistrovství Evropy v Melku
(Rakousko), když nestačil pouze na dva borce a obsadil skvělé třetí místo.
Dalším reprezentantem našeho města je Pavel Škop, který zvítězil na mistrovství České republiky v trojbandu na velkém stole. (trojband = hraná koule se musí třikrát dotknout tří mantinelů před karambolem).
Zásluhu na úspěších královédvorského kulečníku má Josef Červenka sen. a současný předseda František Šícha. Oba jsou úspěšnými hráči v trojbandu na velkém stole.
Hráč Antonín Frieda se také věnuje i jiným sportům – šipkám, stolnímu tenisu, nohejbalu,
bowlingu a dalším sportům, Josef Červenka mladší je hráčem v disciplinách Pool a Snooker,
což je hra kulečníku s otvory).
Článek z regionálního tisku
„Prázdná kasa nutí vládu prodat vše, co v republice zbývá.“
„Prázdná státní pokladna nutí vládu rozprodávat státní firmy, a to i ty, které původně privatizovat vůbec nechtěla.
Do konce volebního období v roce 2006 plánuje ministerstvo financí prodat firmy a podíly
za 160 miliard korun. Na prodej má být podle materiálů ministerstva financí téměř vše, co je
v držení státu, s výjimkou několika málo firem …….
Návrh privatizačních plánů ponese ministr financí Bohuslav Sobotka do vlády zřejmě ještě
v červenci ………“.
233
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Jaké firmy chce vláda prodat v miliardách korun:
▪
Český Telecom 50 miliard
▪
ČKD 1 miliarda
▪
Severočeské doly 3 miliardy
▪
Sokolovská uhelná 2 miliardy
▪
Unipetrol 8 miliard (petrochemický holding)
Zvažované privatizace:
▪
Budvar 3 miliardy
▪
Mero 4,7 miliardy (přeprava ropy)
▪
Čepro1,5 miliard (přeprava ropy)
▪
Řízení letového provozu částka neuvedena
▪
ČEZ 94 miliard (elektrárenská společnost)
▪
Česká pošta částka neuvedena
Tolik jen s suchých číslech pro kroniku, aby bylo možno posoudit v jakém období je právě
psána.
Nemocnice našeho města se dále opravuje
Jak bylo kronikou zaznamenáno, nemocnice a.s. je ve vlastníctví „Města“. Letní dobu dovolených využívá ke stavebním úpravám. Je pravdou, že počet pacientů je nižší a nejsou v takové
míře obtěžováni hlukem a nepořádkem, který zde při stavebních firmách vzniká. Přesto je prostředí velmi ztížené pro pacienty i zdravotnický personál.
Firma Josef Pišta a spol. přestavuje záchody a sprchy, aby konečně dostály správné hygienické normě a měly moderní vzhled. Práce také pokračují v suterénu budovy, kde vznikají nová
pracoviště. Zároveň se zcela přestavuje zastaralý výtah a jak uvedl současný správce nemocnice Tomáš Machek:
„Dosluhující zařízení nahradilo nové, které bude předáno do konce tohoto měsíce. Práci
provádí společnost Lifts – výtahy z Černožic.“
Provádí se také výměna topení, když v některých částech nahradí horkou páru teplá voda.
Přínosem by měla být úspora na nákladech. Tuto akci provádí trutnovský podnik R.O.K. 93.
Všechny tyto akce by měly skončit do konce měsíce srpna, dále bude ještě provedena rekonstrukce márnice.
K tomu je potřeba ještě ujasnit, že celkový náklad na tuto náročnou rekonstrukci si vyžádal
téměř šest milionů korun. Podílely se tam ještě firmy BaK, Mavl a Bořek.
Nejzajímavější místa našeho regionu
Byla nabídnuta „Sdružením pro mezinárodní spolupráci“ návštěvníkům z polských cestovních kanceláří. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. Program zahrnul tato nejzajímavější místa regionu. Je to v prvé řadě ZOO, vyhlídka z věže kostela, Těšnovská přehrada,
Zvičina, Kuks a Braunovy plastiky v Betlémě.
Cílem je zvýšit přitažlivost a návštěvnost v našem krásném okolí.
Severka ve Strži změnila tvář
Stalo se tak po rekonstrukci prodejny „Severka“ na sídlišti Zálabí Sever – Strž. Prodejna byla
rekonstruována za běžného provozu a je zde nyní moderní prostředí a prodejna se rozšířila asi
234
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
o třetinu prodejní plochy. Nově je zde také minipekárna. Nedostatkem je nízký počet parkovacích míst.
Názory našich občanů
Pro kroniku byla našim občanům položena prostá otázka související s navrhovanou reformou
veřejných výdajů: „Co si myslíte, že bude následovat dál?“
Podnikatel: „Jsem rád, že jsem se dostal na nějakou úroveň, ale jsem odvislý od toho, jestli
zdejší občané na moje zboží budou mít.(poznámka – průmyslové) Také daňové zatížení mne
jaksi zneklidňuje. Kdybych měl takovou konkurenci jakou mají obchůdky s potravinami, tak
bych už neexistoval. Pokud by tu vyrostl supermarket typu OBI a nebo jiný s průmyslovým
zbožím, tak to nutně zabalím“.
Dělník v textilu: „Do penze mám ještě necelých deset let, ale kdoví jak to bude dál. A reforma? Toho jsme už slyšeli dost a dost. Byly tu nejdřív „balíčky“, potom „čisté ruce“, ale nezměnilo se nic. Kradlo se a krade vesele dál. Proto to také tak vypadá a konečně, vždyť reformu
dělají jedni a ti samí potentáti, tak co může dělník čekat.“
Učitelka v důchodu: „Vypomáhám a tak si přijdu na nějakou korunu. Je mě docela milá.
Platy učitelů nejsou už vůbec zajímavé. Cítím s těmi mladými kantory. Ani my jsme toho tolik
za minulého režimu neměli, ale nebyla tu ta ohromná propast mezi kantorem a státním úředníkem.“
(neuvedl povolání): „Nemám co bych řekl, přičinil jsem se a mám. Mě a rodině to stačí
bohatě. Nikdy bych to za „totáče“ neměl. Děkuji tomu, že se to hnulo k lepšímu. Každý měl a
pořád ještě má šanci se dostat nahoru. Já ji využil. Kde to Vám neřeknu, ale mě to sype a nemíním se toho vzdát.“
Soukromník v zemědělství: „Dělat se musí vždycky, teď ale dělám ještě výpomocně jinde,
abych si na nějakou korunu přišel, jinak by mě to moje hospodářství neuživilo.“
Nezaměstnaný úředník: „Mám to za necelé dva roky, a kdo vezme dědka, který celý život
počítal ve skladě zboží. Nahradil mě počítač a mladá dívčí síla. Sem tam pomohu někomu s nějakým drobným účetnictvím, ale jinak jsem na podporu. Už to tak asi doklepu, ale takhle jsem
si to nepředstavoval.“
Zubař na důchodu: „Jak se to kulí k osmdesátce, tak už mohu jen vzpomínat. A taky se
musím smát, jak jsou ti dnešní lidé důvěřiví. Copak se mohou dnešní i ti včerejší zákonodárci
vzdát toho co jim plyne do kapes? Škromach (poznámka kronikáře – ministr soc. věcí), řekl,
že zmrazí mzdy a výhody zákonodárců. Proč by ne? Vždyť si nadělili „zlaté padáky, milionové
odstupné, nepotrestané „tunelování“ a tak „nezmrznou“, Žil jsem v jiné době, podle dnešních
norem hloupě, ale já si myslím, že čestně.“
Hostinský: „Vidíte sám. Mám plnou hospodu. A potom, že mezi lidmi nejsou peníze. Nemám tu žádné „pracháče“, jen „štamgasty“ a nově tu jsou ty kuželky a kuchyň. Asi dobrá, odbyt
mám a ceny „nešponuji“. Sám bych na to už nestačil, kde ty doby jsou, mám se co obracet.“
Kronikář: „Při nahrání a přepsání odpovědí z diktafonu jsem změnil jen gramatiku. U jedné
odpovědi jsem záznam neprovedl, byla snůškou sprostot směřujících k otázce, ale bez konkrétního udání faktu. Pro dokreslení jeho poslední slova: ….. kde jsou ty doby, kdy to ještě stálo za
h…o“.
235
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
ZOO opět s novinkami
V prvé řadě to jsou
přírůstky, mezi kterými je čtyřicet krajt
tmavých, šest želv
uhlířských a také malá
antilopka Dikdik Kirkův.
Také blízko hlavního vchodu vítá
návštěvníky dvanáct
metrů dlouhá a čtyři
metry široká napodobenina páva, který je
spodobněn z pět tisíc
květin.
Také oddělení propagace a vzdělávání se
činí a zavedená před- ▫ Páv je opravdu krásný
stavení o lidoopech,
papoušcích, agamách, lemurech a slonech
dále doplnil program o domácích mazlíčcích.
Zahradu navštívil známý televizní moderátor Honza Musil, známý z pořadu „Miláčci“.
Ten je kmotrem několika zvířat a v ZOO se
představil svým programem. Děti soutěžily
o nejlepší písničku o zvířatech, ředitelka ZOO
povyprávěla o současných problémech ZOO,
následovala autogramiáda a prezentace časopisu o zvířatech. Dětem byla představena ještěrka agama vousatá, papoušek aru, se kterým
se mohly děti i vyfotografovat.
▫ Moderátor Honza Musil (s tetováním
na pravé paži)
Kouření, alkohol a pohonné hmoty dražší?
Parlament toto schválil a ke zdražení dojde od počátku příštího roku. Krabička cigaret značky Petra podraží o sedm korun na 47 korun, lahvinka 40%ní lihoviny bude o osm korun dražší.
Litr benzinu Natural bude dražší o 1,20 Kč a nafta o 2,20 koruny.
Zřejmě však nezůstane jen u tohoto, návazně to přejde ke zdražování veřejné dopravy osobní
i nákladní. Na to naváže i zvýšení cen všeho ostatního zboží vlivem dražší dopravy.
236
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Často se setká reportér s kronikářem
Stává se to poměrně často, a proto kronika
představuje reportéra Krkonošských novin
pana Bedřicha Machka, tentokrát na výstavě
ve Staré radnici.
▫ Také se snaží být u všeho, kde se co závažného
děje
Pěší zóny jak je známe
Jednou z nich je ulice mezi náměstím TGM a náměstím odboje, která je ulicí Revoluční.
Tím jak zde vyrostla početná řada podnikatelských aktivit, hlavně obchodů, došlo k tomu, že
jsou zásobovány auty. Tím vlastně proklamovaná „pěší zóna“ zanikla. Jak z tohoto „bludného
kruhu“? Obchody se zásobit musí a žádný řidič nezastaví svůj automobil ani o metr dál než potřebuje k snadnějšímu vyložení nákladu. Mnohdy je čekání na vyložení ještě dále prodlužováno
„papírováním“ souvisejícím s nákladem a také další „nabídkou“. Čas plyne a ulice se rázem
změní z „korza“ na jakési „překladiště“.
Mnohem horší se situace v „bývalé“ uličce od Hankova domu do ulice Husovy, tedy „Valová
ulička“. To byla v minulosti odpočinková část s chudou, ale přece jenom parkovou úpravou.
Dnes zde parkují osobní automobily, jezdí zásobovací vozy a z příjemného prostředí se stala časem špatně udržovaná, ale o to častěji podnikateli užívaná komunikace. Nesvědčí to o dobrém
přístupu k památkám. Vyhovět podnikateli by nemělo, v žádném případě znamenat, probourat
do hradeb díru sloužící za vchod do provozovny.
Uvažuje se o vybudování další „zóny“ v Havlíčkově ulici, v prostoru Šindelářské věže. Je
zde tedy otázka, zda to nebude opět „stejná zóna“ jako v Revoluční.
237
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Sucho jaké nepamatuje město rozhodně čtvrtstoletí
▫ Všechny potůčky, potoky i Labe postupně zaznamenaly pokles hladin. Hartský potok je již možno přejít „suchou nohou“, tak málo vody jím protéká.
▫ Také studánka pod lesem „Hartou“ nad Českou Podhartí je téměř vyschlá.
Také ona by si zasloužila takové pozornosti jaké se dostalo „Pramenu svobody“.
František Vaculík
Důchodce, který byl po dlouhé roky technicko – hospodářským pracovníkem lesního hospodářského provozu. Do kroniky je nyní zaznamenán jako spolupracovník pro doplnění kroniky
o významné osobnosti mající vztah k Městským lesům. Jeho „Malá galerie“ bude obohacením,
protože v minulosti toto zaznamenáno nebylo. Nejprve tedy o panu Františku Vaculíkovi jen ve
zkrácené verzi, týkající se jeho činnosti v našem městě.
238
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Do služeb Městských lesů Dvora
Králové nad Labem
byl F. Vaculík přijat
jako lesní adjunkt
1.7.1947. Vedoucím
lesním hospodářem
na městském lesním
majetku byl lesmistr
Ing. Miloslav Tyller,
všestranně zkušený,
vzdělaný lesní odborník, který tady po světové válce se svými
spolupracovníky
rozvíjel samosprávný
integrovaný podnik
lesního a dřevařského ▫ František Vaculík, narozen 9.11.1921 v Syrovíně
průmyslu. Jmenovaný
František Vaculík byl pověřen vedením polesí Zátluky a zastupováním lesmistra.
Po únorových událostech v roce 1948 byl architekt tohoto znamenitého, řádně obhospodařovaného, ekonomicky prosperujícího subjektu, lesmistr Ing. Miloslav Tyller z funkce vedoucího
lesního hospodáře z politických důvodů odvolán, vypovězen ze zaměstnání a jeho dílo postupně
likvidováno. Pro Fr. Vaculíka to bylo období kdy se tímto stal vedoucím lesního hospodářství.
Spolu s předsedou Městského Národního výboru Emanuelem Flégrem a vedoucím finančního
odboru Městského Národního výboru Jaroslavem Holičem dokončili předání městského lesního majetku do správy a bezplatného užívání Státních lesů. Stalo se tak zápisem sepsaným 12.
září 1953. Správu lesního hospodářství převzal dosazený ředitel Vladimír Švec.
Na Lesním závodě státních lesů ve Dvoře Králové nad Labem byl F. Vaculík jmenován do
funkce referenta hlavní výroby. Počátkem roku 1956 byl povolán do provozního útvaru Krajské
správy státních lesů k výkonu funkce prvního pěstitele. Do Dvora Králové nad Labem se vrátil
1.10.1957 po jmenování do funkce hlavního inženýra lesního závodu a zástupce ředitele. Koncem roku 1961 byl z podnětu ředitele ze zmíněné funkce odvolán.
Od počátku roku 1962 převeden na závod lesnickotechnických meliorací a hrazení bystřin ve
Vrchlabí s celokrajskou působností.
30. dubna 1986 odchází do důchodu, ale pracuje jako dělník při obnově přestárlých a funkčně
nevhodných břehových porostů, dohlížel na budování svážnic sloužících k svážení kalamitního
dříví z nepřístupných oblastí Krkonoš.
Ocenění zaslouží i jeho spolupráce s Ing. Josefem Vágnerem, ředitelem ZOO, kdy se svým
vlivem podílel na počátcích Safari. V letech 1947 – 1967 byl činný v myslivosti.
Po listopadu 1989 inicioval navrácení původního lesního majetku našemu městu. V té době
získal ke spolupráci tehdejšího předsedu MěNV Ing. Radomila Kačerovského a tajemníka JUDr.
Václava Hájka a další spolupracovníky. Výsledkem této jeho činnosti bylo zřízení příspěvkové
organizace Městské lesy Dvora Králové nad Labem ke dni 1.7.1991. Za tuto činnost mu byl
předán Pamětní list k výročí obnovy hospodaření v bývalém městském lesním majetku.
V roce 1968 mu byl udělen odznak za zásluhy o les a lesní hospodářství.
239
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Okresní výbor ČMMS (myslivost), propůjčil F. Vaculíkovi „Myslivecké vyznamenání za
zásluhy o myslivost“ v roce 1992.
Práci v lese a pro les ukončil ve svých 76 letech.
Žije dosud v našem městě, navštěvuje lesy a zajímá se o dění v lesnictví i myslivosti, právě
tak jako ve městě a jeho okolí.
Dovětek kronikáře: „V některé další kapitole městské kroniky se zaznamenají jím sepsané
významné lesnické osobnosti našeho města“.
Podharťská škola roste do výšky
▫ První etapa je již ve stadiu zdění
Obrázek pramene rozluštěn
V tomto měsíci se dostala ke kronikáři fotografie, která je v příloze kroniky letošního roku.
Na okopírování ji předala paní Dana Králová, které byla potom fotografie vrácena. Po delším
bádání se poznalo, že uvedená fotografie je „Seliskův jubilejní pramen“ na silnici mezi Nemojovem a Debrným. Fotografie byla datována dnem 10.7.1906. Mohlo by se tedy jednat buď
o dokončení stavby silnice na Hostinné a nebo, jak bylo zvykem, otevření či vysvěcení pramene.
Vzhledem k tomu, že na uvedené fotografii je, mimo „vážených“ hostů v popředí, i řada cestářů v dobových pokrývkách hlavy, lze usoudit, že se jedná o obojí. Na originále fotografie je
razítko oválného tvaru s textem:
Dvůr Králové n/L.
J. Rublič
fotograf
Königinhof a/E.
J. Rublič byl tehdy jedním z fotografů našeho města.
Pokud by se tedy jednalo o dokončení silnice ze Dvora Králové nad Labem do Hostinného,
potom se k tomu vztahuje následující. Na stavbu této silnice přispěla finančně i tehdejší maji240
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
telka lesního velkostatku paní Karolina Bosch.
Silnice vedla právě jejími lesy a po jejím dobudování se stala jistě dopravní páteří dopravy
vytěženého dřeva. Z dostupné literatury však
není jasné, zda se jedná skutečně o pramen
a nebo je zde vyvedena část vody z Černého
potoka, který je veden pod nynější silnicí hned
vedle „pramene“.
Dle písemné práce pana Františka Vaculíka
(viz předchozí zápis), byla paní Boschová:
„žena pokroková, mimo jiné podporovala i
výstavbu silnice ze Dvora Králové n.L. do
Hostinného. Měla pochopení pro chudé, které všestranně podporovala. Na svém majetku
byla srovnávána s vévodkyní Zaháňskou v nedalekých Ratibořicích.“
Pro doplnění kroniky ještě následující:
„… v roce 1848 vzniklo v části obce Kocléřova, zvané Nové Domy v lokalitě U studánky
významné poutní místo, proslavené ozdravnými událostmi zdravotně postižených občanů. ▫ Takto vypadá Seliskův jubilejní pramen dnes
V té době byla zde postavena a později přestavěna dřevěná kaplička. V letech 1889-91 postavil inženýr architekt Hellman z Jaroměře, podle
plánů nejmenovaného vídeňského architekta horní kamenný kostel. Syn paní Karoliny Bosch,
poslanec zemského sněmu Rudolf Bosch, který v roce 1913 získal dílčí koupí les na této lokalitě
zvané Studniční vrch, stal se patronem kostela a poutního místa“.
„Paní Karolinu připomíná vyhlídka na skalní scenerii v lokalitě Slučí kameny, dříve s výhledem na pohoří Krkonoš a podhorskou krajinu. Na skále bylo vystavěno železné schodiště
a vyhlídka byla opatřena železným zábradlím. Do skalního masivu byl vtesán nápis Karolina
vyhlídka v roce 1888. V německém jazyce Carolhöhe“
Tato vyhlídka je zde dosud, výhledu na Krkonoše brání vzrostlý les. Kronika se, v některé
z dalších částí, k lesům Království vrátí.
Diskuze o financování ZTP
Tak jako v Praze, tak i v Domově svatého Josefa v Žirči proběhla diskuze o způsobu financování ZTP (Zdravotně a tělesně postižených).
Jedná se o to, aby peníze nebyly přidělovány úřadům, ale přímo postiženým. To by znamenalo, že pacient si hradí pobyt ve vybraném zařízení sám ze svých dávek a případně i dalších
peněz. Má tedy možnost si sám vybrat jaké služby chce, léčebné procedury a případně i asistenta.
Takto pracuje financování v Německu. Cílem této navrhované reformy by mělo být „zrovnoprávnění“ domácí a ústavní péče.
241
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Práce na Legionářské pokračují
▫ Na snímku je dobře vidět jak pokročila práce na přemostění.
Most je mnohem širší a je projektován v návaznosti s novou vozovkou
▫ Zde se již hloubí základy pro novou opěrnou zeď, která musela šíři vozovky
ustoupit do bývalého areálu Domovní správy
Fotbalové posily do krajského přeboru
Už třetího srpna se budou příznivci dvorského fotbalu nejen těšit z krajského přeboru, ale
také ze dvou posil. Jsou jimi bývalí ligoví fotbalisté, útočník Martin Barbarič z Liberce a brankář Martin Tomek, který přišel z Bohdanče. K tomuto uvedl Dalibor Horáček:
„Jsou to veliké posily. Slibujeme si od nich, že se stanou osobnostmi na hřišti i velkým tahákem pro diváky. Senzační skutečnost, že se podařilo hráče takového formátu dostat do Dvora
Králové nad Labem, je zásluhou práce obchodního manažéra klubu a hlavního sponzora Giorgiose Karadzose, neocenitelná byla také pomoc Miloše Rambouska.“
242
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Městský park Schulzovy sady
▫ Travnatá plocha před památníkem byla odvodněna drenážemi, upraveny
cestičky a instalováno nové osvětlení se skleněnými koulemi
▫ Opravený „pavilon“ se již několikrát stal terčem vandalů, a „sprejerů“
▫ Památník Václava Hanky v květinové výzdobě
243
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Schodiště Netlovy vily v Tyršově ulici
Na snímku je silnice
vedoucí vzhůru kolem
restaurace „Korsika“
k Trutnovu. Dům ve
středu snímku je právě v opravě.
Nemanželské soužití a děti
Statistika uvádí, že ještě v roce 1990 se narodilo asi 8 % dětí mimo manželství. Dnes je to plných 20 % a jsou regiony, kde je toto číslo ještě vyšší. Z tohoto by se mohlo usoudit, že je mnohem více osamělých matek. Není tomu tak, ale je mnoho mladých, kteří volí alternativní způsob
soužití. Tedy je zde jakési soužití „bez prstýnku“, kterému se nyní říká „na psí knížku“.
Je příčinou neuzavření sňatků to, že je zde jakýsi odklon od církví, či občanských formalit?
Vždyť rituál sňatku má obrovskou tradici. A manželství bylo a je jakousi bariérou u rozvodu.
To dávalo mladým manželstvím dost času na rozmyšlenou a nemuselo dojít k tak zvaným „neuváženým rozchodům“, vzešlým z konfliktu, nebo hádky. Uzavřené manželství dávalo možnost
jistého smíru, aniž by jeden z partnerů čekal na gesto druhého. Tím však nemůže být tvrzeno to,
že jen manželství je zárukou větší harmonie. Přesto ale bylo a stále ještě je, manželství jakousi
pojistkou ukvapených rozvodů.
Mladí také volí alternativní soužití z ryze finančních důvodů, kdy se uplatňují sociální dávky
na „nemanželské dítě“.To se projevuje hlavně u manželství, která na tom nejsou v dnešní době
právě dobře. U majetnějších vrstev se zase neuvádí otec dítěte z jiných pohnutek a přesto tyto
nemanželské svazky jsou v obou případech pevné, srovnatelné s uzavřeným manželstvím.
Divadelní sezona 2003-2004
Ředitelka Městského kulturného zařízení Hankův dům uvádí:
„Vážení a milí diváci,
po tisíciletí pomáhá umění lidem přenést se na okamžik do jiného světa, povznést se nad
všední starosti a obohatit duševní život.
Dovolte mi proto, pozvat Vás co nejsrdečněji k návštěvě divadelních představení v sezóně
2003-2004.
Při jejich výběru jsme se snažily reagovat zejména na nová představení s kvalitním hereckým
obsazením, která nabízejí především pražská divadla a divadelní společnosti. A věřte, že při
244
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
současné ekonomické náročnosti nabídky hostujících divadel to věru není jednoduché. Do jaké
míry se nám to podařilo musíte již posoudit Vy, naši milí diváci.“
21. září 2003 – John Murrell - „Poslední léto“
14. října 2003 - Woody Allen - „Nepijte tu vodu“
listopad 2003 - Marc Camoletti - „A do pyžam!“
18. prosinec 2003 - Jean Baptiste Poquelin Moliére - „Škola pro ženy“
24. leden 2004 - Marc Camoletti - „Láska, sex a žárlivost“
Cena permanentních vstupenek na tuto řadu činí přibližně 1.000 – 1.200 Kč.
Občanské sdružení Fons Vivus
Vzniklo nedávno a není jediné, které se zaujímá problematikou Kuksu a Betléma. Občanské
sdružení Fons Vivus je posledním vzniklým a do svého názvu si dalo nápis z bývalé kaple,
který je v českém jazyce „Živý pramen“. Symbolikou je to, že myšlenky Sporckovy jsou stále
živé a mají nám stále co říci.
Toto sdružení si vzalo za své, že i v letošním roce uspořádá rekonstrukci přepadení „panství“ císařskými dragouny. To se odehrálo 26. července 1729, kdy byl hrabě Sporck na základě
obvinění Žirečských jezuitů a na základě vydání Koniášova „Klíče“ prohlášen za arcikacíře a
přechovatele zapovězených knih.
Fons Vivus již uskutečnilo několik zdařilých akcí. Byla vybudována naučná stezka Kuks
– Betlém, staví se maketa zámku naproti Hospitalu, a do budoucna chce toto sdružení realizovat
rekonstrukci zámeckých a lázeňských budov.
Opravený je již objekt Comoedien Haus, tedy barokní stodola přestavěná na divadlo ze
Sporckových časů. To je nyní centrem festivalu Theatrum Kuks – bude se odbývat v měsíci
srpnu.
Je potěšitelné, že jedním ze členů je i náš zanícený občan Leoš Pryšinger.
Program slavností v Kuksu je následující:
15,00 hod. zahájení před kostelem
15,30 hod. rekonstrukce přepadení
19,00 hod. koncert mystické hudby, hraje Miroslav Vobořil
21,00 hod. opakování rekonstrukce a potom ohňostroj
Dříve rum, nyní Fernet Stock
Prvenství v lihovinách měl rum, ale nyní má v hospodách prvenství převážně Fernet Stock.Za
loňský rok se vypilo v České republice na 20 milionů litrů hořkých a bylinných likérů z výrobny Plzeň – Božkov. Hořkou chuť dodává Fernetu hořec, který se pro tuto obrovskou spotřebu
dováží z Italie, Francie a Španělska a jeho dovoz činí až 150 tun bylinek.
Hořec znala alchymie Číny i Evropy a to pro značný podíl hořkých cukrů, třísla i alkaloidů.
Tyto látky mají prokazatelně vliv na funkci trávení, jater, žaludeční šťávy, slinivku a žlučník.
Využívá se kořen a do Fernetu se přidává asi 13 bylinek – heřmánek, nať čubetu benediktu,
chininová kůra, zeměžluč a další. Strážcem receptu je Václav Šitner.
Nabízí se úvaha, zda tento nápoj, konzumovaný v takovém množství, nepůsobí v mnoha
směrech opačně, než nabízená a propagovaná možnost získání zdraví.
245
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Přemístění Pramene svobody
V roce 2002 se uskutečnilo jednání mezi
Městskými lesy a Městským úřadem – odborem životního prostředí o přemístění letitého
„Pramene svobody“, který se nacházel v samé
blízkosti silnice vedoucí z Lipnice vzhůru,
výše nad železniční přejezdem. Původně byl
tento pramen vzdálen silnice, ale jejím rozšířením se ocitl na samém jejím okraji a navíc
byla nevhodná poloha násobena tím, že se
nacházel v zatáčce pod křižovatkou silnic
Lipnice, Doubravice, Bílá Třemešná a Dehtov,
s velkou frekvencí motorových vozidel. Bylo
tedy toto místo velmi nebezpečné pro možnost
prohlídky zpustlého a neudržovaného pramene. O nějaké návštěvnosti této letité památky
tedy nemohlo být ani řeči. Dlouhá léta také
nebyl zdrojem pramenité vody, postupně ze
stráně zarůstal a od silnice byl polorozpadlý.
Byla proto Městskými lesy nalezena nová
lokalita, která byla také k realizaci navržena.
Ta se nachází v příměstském lese hájemství ▫ Pramen svobody po přemístění. Překrásná kulisa
Stráň. To se nachází východně od nádraží, lesa bude doplněna ještě vyhlídkou na město, která
vznikne pokácením části lesa pod altánkem.
směrem na Žirečskou Podstráň, přibližně
v polovině
výšky
oné lokality. Městské
lesy chtějí, v blízké
budoucnosti, v tomto
místě ještě postavit
altánek, který by toto
místo vhodně doplnil. Nově ustavený
„Pramen
svobody“
je napojený na zdroj
vody, ale její kvalita
není dosud ověřena a
lze ji zatím pokládat
za užitkovou.
Práci na celém přemístění navrhl, organizoval a řídil hajný
hájemského
úseku ▫ Navrhovatel a tvůrce, hajný Miroslav Vrabec
„Stráň“ pan Miroslav
Vrabec. Celá práce byla vykonána ve dnech 17.6.2003 – 27.6.2003 a to včetně napojení vody.
Městské lesy opětně dokázaly, že „příměstský les“ se může stát lákavou a pěknou procházkou, a dokázaly navíc zachránit stavbu, symbolizující státnost bývalé Československé republiky. Mám zato, že by si tento čin zasloužil větší popularity a uznání od představitelů „Města“ a
organizací.
(potřebnou dokumentaci a fotografie pro kroniku předal Pavel Kejzlar – Mě lesy)
246
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Svatoanenská slavnost v Žirči
Zde se kromě „Domova svatého Josefa“ prezentovalo i šest chráněných dílen z kraje. Nový
ředitel „Domova“ Lukáš Holub k tomu uvedl:
„Snažíme se odbourat hranice mezi zdravými a nemocnými – postiženými. Také výtěžek použijeme na nákup rehabilitačních pomůcek“.
V příštím roce chce „Domov“ otevřít další oddělení, opět pro trpící roztroušenou mozkomíšní sklerózou, dosud nevyléčitelnou nemocí. Nové oddělení by mělo sloužit pro pacienty
v pokročilém stadiu nemoci, kdy sem budou na čas umístěni pacienti z domovů, aby si mohli
jejich blízcí na čas odpočinout.
Zatím jsou v „Domově“ dvě oddělení, jedno pro pokročilé stadium nemoci, druhé pro méně
nemocné, kterým se pomáhá rozcvičit ochablé tělo.
Žirečský domov je nestátním zdravotnickým zařízením, jeho zřizovatelem je Hospic Anežky
České v Červeném Kostelci.
Arnika podruhé
Je občanským sdružením, které si klade za cíl pomáhat potřebným. Dobrovolníci, bez nároku na honorář, navštěvují potřebné občany a těmto pomáhají drobnostmi a svojí přítomností.
Místy jejich působení je Domov sv. Josefa, Diakonie i oddělení dlouhodobé péče v nemocnici,
ale i v jejich domácnosti. Popovídat si, přečíst něco z knížek i časopisů a vycházky do okolí to
je náplň jak ji vidí předsedkyně Arniky Jana Štěpánová. Také v dětské léčebně se Arnika věnuje dětem, které onemocní a jsou upoutané na lůžko, čtou jim pohádky a hrají si s nimi. Také
v Dětském domově se dobrovolníci starší 18ti let, bezúhonní s dobrým přístupem k dětem plně
uplatní.
Adresa na Arniku: Královédvorská Arnika, Erbenova 919 a nebo adresa na koordinátorku
– Alena Marková.
Pohár Safari na letišti
Již od 18. Července probíhá šestý ročník plachtařské soutěže Pohár Safari. Letos je poprvé
s mezinárodní účastí, když se jej zúčastňují i plachtaři z Polska. Dvaatřicet účastníků je rozděleno na patnáct na dvousedadlových kluzácích a sedm na jednosedadlových.
V kategorii dvousedadlových kluzáků startuje i dvojnásobný vítěz dvou předchozích, Bohumír Zajdl z místního aeroklubu, dále to jsou Luboš Kunc starší a mladší a polská posádka
Korneč – Gaweda. Na jednosedadlovém kluzáku soutěží rovněž Jana Vepřeková, také z místního aeroklubu, která je několikanásobnou mistryní republiky, Pavel Svoboda z Letňan a Jacek
Rosalski z Polska.
Ředitelem soutěže je zasloužilý mistr sportu Jaroslav Vávra a hlavní rozhodčí je Eva Hořejší.
Soutěž probíhá tak, že piloti dostanou kontrolní body, kterými musí proletět. Zajímavé je časové období mezi 11 a 13 hodinou, kdy během třiceti minut dojde k vystartování všech dvaceti
pěti větroňů.
Další aktivita v Kuksu
Bylo jí „přepadení a obsazení“ zámku, tedy dle skutečné události z minulých let. Umocněno
to bylo i tím, že tomuto „přepadení“ byli vystaveni herci. Hrabětem Františkem Antonínem
Sporckem byl herec Petr Hašek. Ve večerním pořadu „Mecenáš Sporck“ účinkovali herci Národního divadla Petr Pelzer a Vladislav Beneš.
247
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
K tomuto uvedl nadšený organizátor a propagátor Leoš Pryšinger následující:
„Byla to jedna z novinek na kterou jsme vsadili. Proti předchozím rekonstrukcím jsme letošní „Obsazení Kuksu“ připravili jako autentické. Snažili jsme se jednotlivé postavy obsadit co
nejlepšími herci a program pro návštěvníky co nejvíce oživit. Kromě hraběte Sporcka zde byl i
dvorní sochař Matyáš Bernard Braun a dokonce i bácník Gottfried Hanke.“
Mediálním partnerem letošní rekonstrukce historických událostí jsou „Krkonošské noviny“.
V nově otevřeném divadle „Comoedien Hausu“ se odbýval „Křest satyrů“ a následně i komedie „Amor Tyran aneb Harlekýn – veselý advokát“. Krásné bylo provedení hudební kreace
skladatele scénické a filmové hudby Miroslava Vobořila. Satyrové byli v Řecku prvními patrony divadla a byli přeneseně i v době baroka“.
Již tradičně se uskutečnilo dopolední putování po naučné stezce Kuks – Betlém, cyklisté
využili možnosti cyklotras po Sporckově panství, dále zde byly stánky s lidovými řemesly,
ukázky šermu a dokonce i vojenské ležení.
Sporckova hrobka nabídla možnost vidět i známý „Tanec smrti“, bylo možné shlédnout i
hospital a blízký Betlém.
Slavnostní zakončení bylo provázeno slavnostním nasvícením makety bývalého zámku
Leoš Pryšinger k tomuto uvedl tato závažná slova:
„Cílem sdružení Fons Vivus je záchrana celého Sporckova dědictví, tedy Kuksu i Betléma.
Loňský výtěžek jsme použili na vybudování naučné stezky a také letošní částka bude věnována
na rozšíření této turistické atrakce“.
Moje podharťská škola
Vřelý vztah ke škole v České Podharti v nás vzbuzoval už v předškolním věku „Cvrndorf“,
který byl jejím dlouholetým podporovatelem. Pro nás kluky a holky byly tehdy nejpřitažlivější
„Cvrndorfem“ pořádané poutě a posvícení. Odbývaly se ponejvíce „u Slunce“, ale také na školní zahradě. Na nás mladé bylo vždy pamatováno a mohli jsme si vysloužit nějaký ten pamlsek
ve hře s míčky a šplhem na májku ověšenou sladkostmi. Až potud jsme byli šťastné děti a o nějaké válce jsme nic nevěděli.
Vzdáleně se nás dotýkala také okupace, když se na prostranství mezi školou a hospodou
„u Slunce“, jak se vžitě říkalo „Na place“, objevili němečtí vojáci s auty. Byli to převážně starší
„fotři“ ze Sudet a mnoho jich mluvilo lámanou češtinou. Hodně u paní Linkové, v malém krámku naproti škole, za levný peníz nakupovali. Nás nechali nakouknout do auťáků, rozdali několik
malých želviček, a namydlení čekali na vojáka - holiče, který se dovedně oháněl břitvou.
„Přijeli z Řecka nebo Itálie“, říkalo se mezi podharťskými sousedy, „a teď pojedou na Rusa“.
„Nemusí se ani před holením mydlit“, utrousil tehdy soused Vébr, „on je Stalin namydlí
všechny“.
Představoval jsem si tehdy toho Stalina jako všechny tři „upovídané“ podharťské holiče,
kteří se mezi nekončící řečí oháněli břitvami jako šavlemi.
Do školy jsem tedy, spolu s ostatními, přišel v době, kdy už nad „katedrou“ nebyl obraz „tatíčka“ Masaryka a prezidenta Beneše a chodbu nezdobilo tablo „cvrndorfáků“, lemované v národních barvách. Byl už Protektorát Čechy a Morava a třídy „zdobil“ portrét Emila Háchy. Pan
„řídící“ Tobiášek nás uvítal v lavicích a škola pro nás začala. Později jsme se museli pilně učit
německy a „nabiflovat“ kdy a kde se narodil Adolf Hitler. Hodina němčiny začínala slovy:
248
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
„Der Fuhrer und Reichskanzler von Grossdeutschland Adolf Hitler wurde am 20. April 1889
in Braunau am Inn geboren“.
Těch hodin němčiny bylo hodně, ale méně „živobytí“ na přídělový systém – „lístky“. I
v těchto podmínkách však nám školákům vyšel „Cvrndorf“ vstříc. Ve sklepě bylo umístěno několik stolů, lavice a podharťské „sousedky“ tam zdarma vyvářely na poledne polévky. Střídaly
se u toho a dělaly to tak dlouho, pokud se něco „do hrnců“ sehnalo. Vzpomínám si, že jsme jako
žáčkové museli také navštívit bývalou městskou „Masarykovu ligu proti tuberkulose“, kde se
nám dostalo prohlídky a pochoutky ve formě kelímku s „umělým medem“. Tento „Kunsthonig“ od Allanů nám moc chutnal. Většina z nás byla hubená, jak se říkávalo „samá ruka, samá
noha“. Z „naší“ školy, jsme šli na „měšťanku“ do města. Honosná budova dnešních Schulzových sadů nám připadala nějak studená, nerachotil tam školník s kbelíky uhlí a byli jsme vzdáleni od svého „Kacbachu“ a lesa. Tehdy jsme byli „přespolní“, protože Podharť byla opravdu
od města oddělena loukami, políčky a „starým hřbitovem“. Cesta do měšťanky byla tehdy neudržovaná, buď prach a nebo bláto. Když mám říci pravdu, tak jsme se docela těšili až se bude
„houkat“ poplach a my přespolňáci jsme mohli utíkat „Nebíčkem“ a nebo po „Kacbachu“ do
té naší Podhartě, Městští museli sedět v neútulném krytu pod „hejtmanstvím“. S úlevou jsme
vítali osvobození v pětačtyřicátém, kdy jsme se mohli vrátit do škol, které byly na sklonku války určeny pro prchající „národní hosty“. Bylo tomu tak i v podharťské škole.Do tříd se vrátily
dobře uschované obrazy Masaryka.
Zbyly jen vzpomínky, hezké i nepěkné, mnoho se časem zapomene. Uplynula léta a my jsme
do té „naší“ školy v České Podharti vedli svoje ratolesti. Moc se toho nezměnilo, snad jen ta
okna a ze tříd zmizela kamna s uhláky. Škole bylo už šedesát let a pořád to byla v porovnání
s ostatními jakási „Popelka“.
Vzpomínám na paní učitelku Danuši Havlovou, která vítala naše děti do prvé třídy. Dítka
usedla do lavic a odpovídala na stejnou otázku jako my před mnoha lety,: „Jakpak jste se
na školu těšili milé děti?“ Všechny děti se těšily, jen Honzík Tomšů „vůbec ne“. Přesto se mu
dostalo pohlazení. Už tehdy bylo na hlase paní učitelky Havlové znát, že jej dala v oběť svého
povolání, ale neslevila a dala by dětem i duši. Děti i my rodiče jsme ji měli rádi, bylo poznat,
že je vlastenka a „své“ děti ve třídě doslova milovala. Rodičovská sdružení byla prodchnuta její
dobrotou a myslím, že si i ona uvědomila, jak si jí vážíme. Měla důvěru nás rodičů a tu podpořil
i rázovitý tatík, který paní učitelce po svém nezbedném synkovi poslal řemen, aby jej v případě
potřeby použila. Část rodičů, ještě po rodičovském sdružení, odcházela k dalšímu krátkému
jednání „u Laušmanů“. Snad to také patřilo ke vzájemnému přátelskému vztahu bývalých spolužáků a nynějších tatíků.
Čas je však neúprosný. Škola „Popelka“ se dočkala i našich vnuků. Stále ještě je tělocvična
v přestavěné budově „u Slunce“, právě tak jako „družina mládeže“. Jen obědy už nevaří pečlivé
kuchařky v bývalé mateřské školce, dnešním „Husově domě“. Ty se dováží z města, ale o jídelnu se školní děti pořád ještě dělí s chlapci z nápravné výchovy.
Letos se „blýsklo na lepší časy“ a škole „Popelce“ se dostalo toho, na co po léta „nebylo“.
Přistavuje se vše chybějící a bývalí žáci to s prošedivělými vlasy sledují. Dávno tomu, co v té
„svojí“ škole seděli, četli z „Poupat“ a počítali na kuličkovém počítadle. Rádi proto přijali den
otevřených dveří ke stému výročí školy, pokývali hlavou nad starými fotografiemi a tiše rozprávěli. Mají přece tu svoji podharťskou školu pořád rádi.
(Napsáno na vyžádání současného vedení školy pro sepsání „Almanachu“.)
249
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
Červencové pranostiky minulosti
2.7. - Prší-li na den navštívení panny Marie, mnoho dešťů potom ještě je
4.7. – Na svatého Prokopa – vody plná příkopa
13.7. –Svatá Markéta, hodila srp do žita
15.7. –Jak pravil svatý Jindřich, zahálet o žních je hřích
18.7. –O svatém Kamilu, slunce má největší sílu
20.7 – Svatý Eliáš přichází s deštěm a bouřkou
22.7.- Na Máří Magdalenu očekávej jistý déšť
23.7. –Svatý biskup Apolí, kropí žence na poli
25.7.- Na Jakuba – hrom do duba
26.7.- Svatá Anna – chladna z rána
Drobné zajímavosti měsíce července
▪ nezaměstnanost v našem městě činí 7,5 % a to je nejnižší v rámci podkrkonoší
▪ opět se řeší „Den spolků“, který má být uskutečněn v měsíci září a nyní se připravuje
▪ Hankův dům chystá program předplatného na další pololetí
▪ šachista D.K.n.L. Marek Čeřovský byl devátý ze šedesáti na Open turnaji v Náchodě.
▪ dálniční známky podražily, osobní auto na rok z původních 800 na 900 korun.
250
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M – 2 0 0 3
251