Franz Kafka, Proměna

7. 4. 2011
Vladislav Bernard, 5. A
Franz Kafka, Proměna1
Úvod
Proměna, v německém originále Die Verwandlung, je jedno z nejznámějších děl
Franze Kafky. V této povídce lze nalézt některé typické kafkovské prvky, jako jsou pocit
bezvýchodnosti, absurdita i komicko-tragické momenty. Proměna je dokonce považována za
jedno z nejhumornějších Kafkových děl. 2
O autorovi
Franz Kafka (3. 7. 1883 – 3. 6. 1924) se narodil v Praze do rodiny židovského
velkoobchodníka s galantérií Hermanna Kafky a jeho manželky, ženy ze zámožné
pivovarnické rodiny, Julie Kafkové (roz. Löwyové). Měl dva bratry, kteří zemřeli ještě před
dovršením osmnáctého roku života a tři sestry, které byly popraveny v koncentračních
táborech během druhé světové války. Kafkovou mateřštinou byla němčina, hovořil však také
česky a dokázal se domluvit i francouzsky.
Po středoškolských studiích na Německém státním gymnáziu na Staroměstském
náměstí byl přijat na Německou univerzitu v Praze, kde krátce studoval chemii, germanistiku
a práva. Na univerzitě se seznámil s Maxem Brodem, jeho nejlepším přítelem a později i
vydavatelem velké části jeho děl. V roce 1906 úspěšně dokončí studia a promuje na doktora
práv.
Franz Kafka měl velmi špatné vztahy s otcem, který se mu velice odcizil. V pozdějším
věku měl velice málo kamarádů a nedokázal zapadnout do žádné skupiny. Vystoupil
ze židovské obce, Němci ho neměli rádi, protože byl žid a s Čechy se nemohl přátelit, protože
byl Němec. Od července 1908 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně, i přes to, že své
nadřízené upřímně nenávidí a zaměstnání nesnáší, vydrží v pojišťovně pracovat čtrnáct let.
Všechny tyto faktory značně ovlivnily Kafkovu tvorbu, v jeho dílech tedy můžeme nalézt
motivy odcizení (Proměna, 1915; Nezvěstný, 1927) a nenávist k úřadům (Proces, 1925).
Kafkův vztah k ženám byl velice komplikovaný, koitus nazýval trestem za lásku,
přišlo mu to jako něco odporného. S několika ženami ovšem dokázal navázat vztah.
S přítelkyní své snoubenky Gretou Blochovou zplodil jednoho syna, ten ovšem zemřel již
v šesti letech a samotný Kafka se s ním nikdy nesetkal. Nejvýznamnější ženou v jeho životě
byla překladatelka Milena Jesenská, ačkoliv se s ní osobně setkal pouze dvakrát, udržoval s ní
intenzivní korespondenční styk, který přetrval až do Kafkovy smrti. Právě Milena Jesenská
byla první překladatelkou jeho děl a seznámila českou veřejnost s jeho prací.
Život France Kafky byl velice pochmurný, stejně jako hrdinové jeho knih byl
nešťastný, neúspěšný a slabý. Od svých třiceti čtyř let trpěl smrtelnou formou tuberkulózy,
konec svého života proto strávil v sanatoriích na léčení. V červnu 1924 umírá v Dolním
Rakousku na tuberkulózu a podvýživu, trpěl totiž i přecitlivělostí hrtanu, což mu způsobovalo
bolesti při polykání (Umělec v hladovění, 1922).
Před smrtí má Kafka jediné přání, aby se všechny jeho nevydané rukopisy spálily.
Jedna z jeho přítelkyň Dora Diamantová ovšem díla pečlivě uschová a jeho životní přítel
Max Brod je o několik let později vydává. Světlo světa tak spatří jeho nejznámější díla jako
Zámek, Nezvěstný nebo Proces. 34
KAFKA, Franz. Povídky. Praha : Odeon, 1990. 263 s.1
Proměna (povídka). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia
Foundation, [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_%28pov%C3%ADdka%29>.2
Franz Kafka museum [online]. 2005 [cit. 2011-04-02]. Životopis Franze Kafky. Dostupné z WWW:
<http://kafkamuseum.tyden.cz/ShowPage.aspx?tabindex=3&tabid=5>.3
7. 4. 2011
Vladislav Bernard, 5. A
Historický a kulturně společenský kontext
Franz Kafka se narodil v těžké době. Evropa byla na přelomu 19. a 20. století velice
neklidné místo. Intenzivně se znovu začala řešit židovská otázka. Ačkoliv se většina Židů
začlenila do hospodářského a sociálního procesu, zesílily antisemitistické nálady. Nenávist
vůči židovskému obyvatelstvu lze demonstrovat například na tzv. Dreyfusově aféře, kdy byl
židovský důstojník francouzské armády Dreyfus falešně obviněn ze špionáže pro Němce a
následně byl popraven. Příkladem z českých zemí je například hilsneriáda, při které byl Žid
Hilsner obviněn z rituální vraždy a hrozil mu trest smrti, po zásahu T. G. Masaryka byl čin
překlasifikován na vraždu a trest zmírněn. Jako obranu proti antisemitismu založil Theodor
Herzl sionistické hnutí, které nabádalo k založení vlastního státu na území tehdejší Palestiny.
V roce 1914 po atentátu na Františka Ferdinanda d’Este propuká velká válka, později
známá jako první světová válka.5
Proměna
Hlavní postavou této krátké novely je chudý obchodní cestující Řehoř Samsa. Jeho
otec býval majitel obchodu, ale nedařilo se mu dobře a tak zkrachoval. Řehořova matka je
z důvodu těžké nemoci ženou v domácnosti. Dalším členem rodiny je neplnoletá sestra, jeho
snem je zaplatit jí studia a zajistit ji tak dobrou životní úroveň.
Jednoho rána se však Řehoř Samsa probudí a zjistí, že se proměnil v odporný hmyz.
Tato událost není v knize nijak více popisována, není naznačeno žádné udivení, hlavní hrdina
tuto událost bere jako prostý fakt, který však nemá žádný vliv na jeho osobnost. Po několika
hodinách usilovné námahy se vybelhá z pokoje a rodina si uvědomí, že se o Řehoře bude
muset postarat.
Zpočátku s Řehořem soucítí jen jeho sestra, která se o něj stará a nosí mu do pokoje
potravu a uklízí po něm. Řehoř si uvědomuje, že by se ho sestra mohla polekat a proto se
schovává v době jejích návštěv pod postel. Otec ho odmítá navštěvovat a zakazuje to i matce,
protože má strach, že by se jí mohlo z toho strašného pohledu něco přihodit. Po několika
měsících si však rodina přivykne a povolí Řehořovi sledovat rodinné dění otevřenými dveřmi
pokoje.
Aby rodina získala alespoň nějaké finanční prostředky, pronajme jeden z pokojů
dvěma pánům, kterým začnou i posluhovat, aby dosáhli jejich maximální spokojenosti.
Jednoho dne však otevřenými dveřmi pánové zahlédnou Řehoře, začnou se mu smát a poté
okamžitě vypoví i nájemní smlouvu a žádají o vrácení již zaplacených nájmů.
Aby Řehoř mohl lézt po stěnách, sestra se rozhodne, že mu přestaví pokoj. Na pomoc
si vezme matku, která nešťastnou náhodou Řehoře zahlédne a zkolabuje. Aby se její stav dále
nezhoršoval, Řehoř vyjde z pokoje a usadí se na chodbě. Jakmile otec zjistí, co se stalo,
rozzuří se a začne na Řehoře útočit házením jablek, jedno z nich se mu zasekne mezi
krovkami a začne tam hnít.
Po těchto dvou událostech si rodina uvědomí, že Řehoř je jim jen na obtíž.
Sestra mu přestává uklízet, je mu zapovězeno účastnit se rodinného dění. Jablko v krovkách
mu začne hnít a infekce se mu dostane do celého těla a zemře osamocen a nenáviděn.
Ukázka z díla
Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli
proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl
hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož
Spisovatelé [online]. 2005 [cit. 2011-04-02]. Franz Kafka. Dostupné z WWW: <http://www.spisovatele.cz/franzkafka>.4
KOHOUTOVÁ, Helena; KOMSOVÁ, Martina. Dějepis na dlani. Olomouc : Rubico, 2007. 256 s. 5
7. 4. 2011
Vladislav Bernard, 5. A
vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné,
vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima.
Co se to se mnou stalo? pomyslel si. Nebyl to sen. Jeho pokoj, správný, jen trochu
příliš malý lidský pokoj, spočíval klidně mezi čtyřmi dobře známými stěnami, Nad stolem, na
němž byla rozložena vybalená kolekce vzorků soukenného zboží - Samsa byl obchodní
cestující -, visel obrázek, který si nedávno vystřihl z jednoho ilustrovaného časopisu a zasadil
do pěkného pozlaceného rámu. Představoval dámu, opatřenou kožešinovou čapkou a
kožešinovým boa, jak vzpřímeně sedí a nastavuje divákovi těžký kožešinový rukávník, v
němž se jí ztrácí celé předloktí. 6
Charakteristika uměleckého úryvku
Ukázka je stejně jako zbytek díla prózou. První část úryvku je popis Řehořova těla, je
psán jednoduchým jazykem, nevyskytují se tam odborné termíny. Druhá část úryvku začíná
krátkými větami, to upoutá pozornost čtenáře. Zvláštní také je, že se hned v úvodu knihy
vyskytuje popis jakéhosi obrázku, který sehraje klíčovou roli v pozdějším ději. To dokazuje,
že dílo je velice promyšlené a potvrzuje to autorovu literární vyspělost.
Neumělecký text
Úspěšnost hmyzu není náhodná. Můžeme vyjmenovat několik faktorů, které na ní mají jistě
svůj podíl a podmiňují ji. Jsou to např.:
1. Malá velikost těla (0,1 – 100 mm, vzácně až 330 mm), která umožňuje žít
v podmínkách, ve kterých by větší živočichové neobstáli
2. Vnější kostra tvořená pružnou lehkou chitinovou kutikulou zpevněnou bílkovinou
sklerotikem a pokrytou tenkou voskovou vrstvou. Chrání tělo zčásti před vnějšími
vlivy i pronikáním mikroorganismů a zabraňuje unikání vody. To je životně důležité
zejména pro suchozemské druhy hmyzu.
3. Výkonné příčně pruhované svaly, členěné nohy a křídla křídlatého hmyzu zajišťují
velkou pohyblivost. Umožňují unikat před predátory a šířit se často i na velké
vzdálenosti. Výkonná vzdušnicová dýchací soustava zásobuje svaly kyslíkem
dostatečně i za letu, který klade na jeho spotřebu vysoké nároky. Vznik takové
soustavy byl dalším předpokladem pro vznik velké pohybové aktivity hmyzu. 7
Charakteristika neuměleckého textu
Neumělecký text je řazen do odborného stylu. Jedná se o popis hmyzu z učebnice
biologie. Hlavním cílem textu je seznámit čtenáře s fakty, která ještě nezná nebo je zná jen
povrchově. V textu se nachází odborné výrazy, k jeho porozumění je tedy potřebné předchozí
studium.
Porovnání uměleckého a neuměleckého textu
V obou ukázkách se popisuje hmyzí tělo. Pro představení „odporného hmyzu“ z první
ukázky není potřeba detailnějších znalostí. Naopak čtenář neorientovaný v základech zoologie
by mohl mít jisté problémy s definováním některých užitých výrazů v textu neuměleckém.
Umělecký text ve čtenáři může vyvolat odpor nebo údiv. Na rozdíl od textu neuměleckého,
který vás jen seznámí s dalšími informacemi, které bez emocí vezmete na vědomí.
KAFKA, Franz. Povídky. Praha : Odeon, 1990. 263 s.6
PAPÁČEK, Miroslav, et al. Zoologie. Praha : Scientia, 1994. Mnohobuněční/triblastica/členovci - hmyz, s. 7980.7
7. 4. 2011
Vladislav Bernard, 5. A
Zdroje:






KAFKA, Franz. Povídky. Praha : Odeon, 1990. 263 s.
Proměna (povídka). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg
(Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_%28pov%C3%ADdka%29>.
Franz Kafka museum [online]. 2005 [cit. 2011-04-02]. Životopis Franze Kafky.
Dostupné z WWW:
<http://kafkamuseum.tyden.cz/ShowPage.aspx?tabindex=3&tabid=5>.
Spisovatelé [online]. 2005 [cit. 2011-04-02]. Franz Kafka. Dostupné z WWW:
<http://www.spisovatele.cz/franz-kafka>.
KOHOUTOVÁ, Helena; KOMSOVÁ, Martina. Dějepis na dlani. Olomouc : Rubico,
2007. 256 s.
PAPÁČEK, Miroslav, et al. Zoologie. Praha : Scientia, 1994.
Mnohobuněční/triblastica/členovci - hmyz, s. 79-80.