Sborník 2007

TRÁVNÍKY 2007
TRÁVNÍKY 2007
Sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře
ve dnech 7. – 8. června 2007 v Brně
Agentura BONUS
TRÁVNÍKY 2007, sborník vydaný u příležitosti konání odborného semináře ve dnech
7.-8.června 2007 v Brně ve spolupráci s MZLU v Brně, Ústavem výživy zvířat a pícnináství.
Obrázek na titulní straně Vít Našinec
Vydala Ing.Jana Lepičová – Agentura BONUS, Hrdějovice (Tel.: 602 175 664)
Tisk: Ing.Jaroslav Popelka
Publikace neprošla jazykovou úpravou.
C Agentura BONUS
ISBN
80-86802-11-6
Agentura BONUS
-1-
TRÁVNÍKY 2007
HISTORIE, SOUČASNOST A PERSPEKTIVA VZDĚLÁVÁNÍ V TRÁVNÍKÁŘSKÉ
PROBLEMATICE NA MZLU V BRNĚ
Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně je nejstarším vysokým
zemědělským a lesnickým učením v českých
zemích. Byla zřízena v roce 1919 jako
Vysoká škola zemědělská v Brně a pod
tímto názvem existovala až do roku 1994.
Jejím vznikem bylo dovršeno dlouhodobé
úsilí o zřízení vysokého zemědělského učení
na Moravě, která patří odedávna k zemím
s nejvyspělejším zemědělstvím ve střední
Evropě. Za dobu svého trvání prošla řadou
organizačních
i obsahových
změn
a připravila pro uplatnění v různých sférách
národního
hospodářství
a oblastech
hospodářské praxe téměř dvacet tisíc
zemědělských inženýrů, více než šest a půl
tisíc lesních inženýrů a téměř pět a půl tisíc
inženýrů ekonomů.
Mendelovu
zemědělskou
a lesnickou
univerzitu v Brně (ve zkratce MZLU
v Brně) tvoří čtyři fakulty a jeden
vysokoškolský ústav. Agronomická fakulta,
Lesnická a dřevařská fakulta a Provozně
ekonomická fakulta a Institut celoživotního
vzdělávání (vysokoškolský ústav) sídlí
v Brně, Zahradnická fakulta je umístěna
v Lednici. Počet studujících na všech
fakultách univerzity v roce 2004 činí téměř
osm tisíc.
Vzdělávací program při vzniku této vysoké
školy vycházel z jejich původních dvou
odborů, tj. hospodářského a lesnického,
a doznal v jisté časové posloupnosti svého
výrazného rozšíření. Postupně docházelo
k jeho doplňování o nové studijní programy
a jejich obměňování tak, aby byly vhodněji
naplňovány
potřeby
získávání
vysokoškolské
kvalifikace
příslušného
odborného zaměření. V současné době má
univerzita akreditováno 21 studijních
programů s 25 studijními obory pro
bakalářské studium, 12 studijních programů
s 27 studijními obory pro navazující
magisterské studium, 13 studijních programů
se 17 studijními obory pro pětileté
magisterské studium a 19 studijních
-2-
programů s 29 studijními obory pro
doktorské studium.
Historie trávníkářství a rozvoj vzdělání
Počátky
výzkumných
prací
a informací z oblasti „Trávníkářství“ jsou
spjaty s emeritním vedoucím Katedry
pícninářství a výroby krmiv panem
prof. Ing. Dr. Františkem Burešem, CSc.
Výzkumné práce byly zahájeny prof.
Burešem na VPS Vatín – Radonín, okr. Žďár
n/Sáz. ve spolupráci se ŠS Hladké Živoříce
(ing. Světlík). Předmětem výzkumu byla
lipnice luční a psineček tenký. Z těchto
výchozích materiálů byla vyšlechtěna odrůda
P.t. – Golf. Současně byly vytvořeny na
tehdejší katedře pícninářství i organizační
předpoklady pro zahájení výuky specializace
trávníkářství a to vznikem oddělení
„Trávníky“. Završením této fáze bylo
uspořádání
mezinárodního
sympozia
(20.-25.5.1969) „Anlage und Pflege der
Sportrasenflächen“ na tehdejší VŠZ v Brně.
Sympozia
se
aktivně
zúčastnilo
31 výzkumných pracovníků z toho ze
zahraničí 20.
Významné
výzkumné
plochy
trávníků byly založeny ve sportovním
středisku Nymburk pod vedením p. Bělky.
V období 70-tých let pokračuje výzkum
trávníků na VPS v Liberci. V této době
začíná systematická spolupráce výzkumných
pracovníků s ČFS formou přednášek a
demonstrací při výročních jednáních,
následně vydáváním „Metodických listů“
k zakládání, ošetřování trávníků a později
k systémovému hodnocení hřišťových ploch
na stadionech 1. ligy.
Novější historie je opět spjata s prof.
Burešem. Po téměř 25letém přerušení byl
připraven I. běh „Trávníkářské školy“ pro
posluchače
a doktorandy denního studia. V dalších
letech byla již zahájena pro posluchače AF –
Fyto, VZ a doktorandy výuka volitelného
předmětu „Trávníkářství“ a současně
„Trávníkářská škola“ pro podnikatele
a pracovníky z vědeckovýzkumné oblasti.
TRÁVNÍKY 2007
Nelze opomenout i pokus o vydávání
specializovaného periodika k problematice
trávníkářství „Trávníky – sport, zeleň,
ekologie“ (1991-1992) a následně „Zahrada
– park – krajina – trávníky“ (1994-2003).
Současný stav vzdělávání na MZLU
Systémové vzdělání pracovníků
z praxe v oblasti trávníkářství započala
v bývalé ČSSR na Slovensku firma
Rožnovská
travní
semena,
pobočka
Bratislava, vedená bývalým ligovým
rozhodčím p. Ing. Urbánkem. Pod záštitou
SPŠ v Malinovu a s povolením ˇMS SR byly
realizovány pod metodickým vedením prof.
Bureše „Zimní školy“ .
Rozvojový výukový projekt – „Alternativní
krajinotvorné a mimoprodukční funkce
travních porostů“, „Rozvoj vzdělání v oboru
TRÁVNÍKÁŘSTVÍ“ č. 147.
V rámci tohoto rozvojového projektu, jehož
cílem je připravit odpovídající oborovou
formu výuky trávníkářství, je realizován
kurz „Trávníky a městská zeleň“ s řešením
v letech 2004-2006, v rozsahu 3. semestrální
výuky. Kurz je určen pro pracovníky z řídící
komunální sféry.
Vzdělávání pracovníků z praxe
Současně s výukou posluchačů bylo
započato i se vzděláváním zájemců
v první fázi z řad správců fotbalových
hřišť
a jednotlivých zájemců z řad golfistů.
V této fázi byla výuka převážně
orientována na problematiku fotbalových
a užitkových (parkových) trávníků.
K expanzivnímu
růstu
zájemců
o problematiku trávníkářství došlo na
základě smluvní spolupráce s vedením ČSG.
Dle jejich požadavku byla realizována
v letech 2003-2004 výuka „Zimních škol
greenkeeperů“.
V letech 2004-2006 (tedy 3x) byl
dále na MZLU v Brně uskutečněn
„Nástavbový kurz pro greenkeepery“
(2 denní), v němž přednášeli m.j. přední
odborníci ze SRN – Dr. H. Müller-Beck, Dr.
H. Schulz, Dipl.Ing. W. Prämassing, Dr.
Armbruster, Dr. Knappe a z Rakouska Dr.
-3-
Zopf. V této souvislosti nelze opomenout
i přednáškové aktivity p. Univ. Prof.
Schönthalera z BOKU Wien, dále p.
R. Ernsta ze Švýcarska.
Výuka ve středních odborných školách
V současné době dochází k rozvoji výuky
trávníkářství i na Střední zahradnické škole
v Ostravě, a SIŠ v Boskovicích. Na Střední
integrované škole v Boskovicích je výuka
zajišťována externě pracovníky Ústavu
pícninářství AF. Zaměření výuky je
směřováno do oblasti práce se strojovou
technikou při ošetřování trávníků, jejich
provozem,
údržbou
a
dodržováním
bezpečnostních předpisů.
Spolupráce s profesními organizacemi v ČR
Ústav pícninářství AF MZLU v Brně úzce
spolupracuje
s vedením
sportovních
organizací. V materiální a technické komisi
ČFS působil zástupce ústavu (nyní
soukromý podnikatel – Ing. J. Straka).
Přední spolupracovníci ČFS Ing. Našinec
a p. Bělka ml. zajišťují v kurzech a výuce
posluchačů přednášky a praktická cvičení,
týkající se problematiky výstavby, provozu,
strojů k ošetřování trávníků a hodnocení
trávníků.
Intenzivní spolupráce je rozvinuta s vedením
ČSG,
jmenovitě
p.
Pavelčák
a Ing. Kubata. Spolupráce se týká konzultací
přípravy a obsahu výuky zimních škol. Na
výuce trávníkářství se podílí i přední
specialisté význačných trávníkářských firem.
Spolupráce se zahraničními institucemi
Ústav již dlouhodobě spolupracuje
v oblasti výuky a vzdělávání se zahraničními
institucemi a odborníky – specialisty.
Aktivity zahraničních specialistů jsou
soustředěny na přednáškovou činnost ve
výuce na naší MZLU, dále na organizaci
zahraničních
exkurzí
posluchačů
(Schönthaler, Zehetbauer).
Budoucnost rozvoje trávníkářství
Dynamický
rozvoj
oboru
trávníkářství, zabývajícího se významnými
krajinotvornými, estetickými, ekologickými,
TRÁVNÍKY 2007
sportovními funkcemi u téměř 0,5 mil. ha
trávníkových ekosystémů spolu s lučními
a pastevními porosty (cca 1 mil. ha), tj.
celkem 1,5 mil. ha travního biomu
s pokrytím 40 % zemědělské půdy, se
významně promítá do tzv. mimoprodukčních
externalit
s významným
ekonomickým
a zdravotním dopadem do kvality životního
prostředí a života společnosti vůbec,
vyžaduje tedy i kvalifikované přístupy
k řízení trávníkových a travních ekosystémů.
Dokladem jsou počty zájemců z řad
posluchačů a i z praxe o vzdělávání v této
oblasti.
Problémy na tomto úseku lze
zobecnit následně:
•
nedostatečná
informovanost
uživatelské sféry (obyvatelstva) k této
konkrétní tématice a její zcela laxní
(devastační)
přístup
k využívání
trávníkových porostů;
•
nedostatečná kvalifikační a osobní
úroveň řídící sféry v komunální oblasti bez
systémového
přístupu
k postupnému
zlepšování (regeneraci) městské zeleně
a trávníků (nejen tedy většinou nekvalitní
„údržba“); 80 % nákladů na „údržbu“ zeleně
je vynaloženo na trávníky!
•
oblast vzdělávání ze strany univerzit
je díky jejich aktivní spolupráci se
zahraničními partnery dobře připravena
provést inovaci výuky, případně vyšších
forem vzdělávání posluchačů (Bc-studium,
doktorandské studium).
Rezervy v této oblasti lze nalézt ve:
výchově učitele – specialisty pro
tento obor;
optimalizací spolupráce mezi VŠ
a VÚ, zvláště v oblasti základního výzkumu
trávníků a zajistit pro tento výzkum
financování z prostředků SR, příp. firemních
zdrojů;
založit a vytvořit strukturu profesní
organizace „Trávníkářská společnost ČR“,
např. formou obecně prospěšné společnosti;
tato společnost by měla spoluvytvářet směry
rozvoje a výchovy posluchačů, příp. i
tendencí výzkumu a kriterií na úroveň
vzdělávání. Dále by měla být představitelem
pro spolupráci s politickou a hospodářskou
sférou a partnerem pro jednání se
zahraničními společnostmi.
•
získání
akreditace
oboru
„Trávníkářství“ buď formou Bc-studia
(2-3leté) nebo doktorandského studia
(2-3leté);
•
u specializovaných typů vzdělávání
určit nejen optimální proporce mezi
teoretickou a praktickou výukou, ale
i
diverzifikovat
stupeň
vzdělání,
vč. klasifikace odbornosti. Zvýšit úroveň
znalostí právních a bezpečnostních předpisů.
•
umožnit v průběhu kurzu získání
speciálních osvědčení k provozu techniky
a nářadí, příp. i certifikát pro práci
s chemickými přípravky. V tomto směru lze
vhodně koordinovat výchovu se středními
odbornými školami.
VLIV ROZDÍLNÉ CAESPESTECHNIKY NA STRUKTURU DRNU
LIPNICE LUČNÍ A JÍLKU VYTRVALÉHO
Pavel KNOT, František HRABĚ
Úvod
V poslední době zvyšující se důraz
kladený na kvalitu trávníků, především
sportovních
a okrasných, nutí hledat
neustále nové přístupy k ošetřování
travnatých ploch. Již nestačí trávník jenom
sekat, popřípadě jednou za čas pohnojit, jak
tomu bylo ještě v nedávné minulosti, ale
používá se celá řada regeneračních zásahů,
-4-
které mají za úkol zlepšit kvalitu trávníku,
respektive drnu, ze kterého se trávník skládá.
Rovněž
používání
dlouhodobých
rávníkových hnojiv se stává naprostou
samozřejmostí. Dlouhodobá hnojiva zásobují
trávník živinami po delší dobu, a tím
přispívají ke zvyšování jeho kvality, ať už se
jedná o estetické charakteristiky, které jsou
důležité u okrasných trávníků nebo
TRÁVNÍKY 2007
o vlastnosti funkční, požadované především
u trávníků sportovních. Aplikací těchto
hnojiv se rovněž omezuje skokový nárůst
trávníku těsně po aplikaci hnojiva, který je
spojen s nutností častějšího kosení. Použitím
dlouhodobých hnojiv můžeme snížit počet
hnojení za rok, a tím i finanční náklady,
které se zvyšujícími se nároky na pracovní
sílu nejsou vůbec zanedbatelné.
Dalším významným faktorem údržby
trávníku je výška a s tím spojená frekvence
kosení. V současnosti je snaha kosit
trávníky velmi nízko. Týká se to opět
především sportovních a okrasných trávníků.
Stačí se jen podívat, na jakou výšku byli
před patnácti až dvaceti lety sekány golfové
greeny či fotbalová hřiště, a na jakou jsou
koseny dnes. I majitelé rodinných domů se
snaží své trávníky kosit co nejníže, ale ne
vždy je efekt takový, jaký by si přáli.
Hlavním problémem u nízkého kosení je
vedle kvalitní sekačky a jejím seřízení
především frekvence kosení. Ne vždy je totiž
dodrženo trávníkářské pravidlo, že nižujeme
výšku porostu maximálně o jednu třetinu
(HRABĚ et al., 2003). Výsledný efekt se pak
projeví na vzhledu i funkčnosti trávníku.
Je nutné zabývat se problematikou působení
jednotlivých
zásahů
či
používání
louhodobých hnojiv na travní drn. Ten se
skládá z nadzemní části, kterou můžeme
dále rozdělit na živou a odumřelou fytomasu
a z části podzemní, kterou reprezentují
především
kořeny.
Mezi
nadzemní
a podzemní částí drnu se nachází vrstva
přechodná, která zasahuje do obou těchto
vrstev. Je tvořena travní plstí, ve které jsou
obsaženy i odnože u druhů rozmnožující se
formou výběžků. Rovněž v nadzemní
a podzemní části drnu mohou být přítomny
výběžky.
Funkci nadzemní části není třeba nijak
zvlášť vysvětlovat. Nadzemní část určuje
především estetické (užitné) charakteristiky
trávníku, ať už se jedná o barvu, hustotu
porostu, mezerovitost, jemnost listů atd.
Méně známá, ale o to více důležitá je část
podzemní. Kořeny, z kterých je podzemní
část převážně tvořena, plní hned několik
nezastupitelných funkcí, které nejsou
-5-
omezeny, jak by si někdo mohl myslet,
pouze na příjem vody a živin.
PROCHÁZKA (1989) spatřuje v kořenu
i významný orgán syntetický, především
centrum dusíkatého metabolismu rostliny,
vzniku
aminokyselin,
alkaloidů
a fytohormonů cytokininů podněcujících
dělení buněk a dalších látek. Kořenová
fytomasa představuje 60 až 90% čisté
primární produkce travních ekosystémů
(STANTON,
1988).
Větší
množství
aktivních kořenů, s čímž souvisí i větší
množství zásobních látek, znamená vyšší
odolnost porostu proti změnám vnějších
podmínek, a tím odolnost vůči stresovým
vlivům
(KOCOURKOVÁ,
FUKSA,
MRKVIČKA, 2005). Podle BEARDA
(1973) dosahuje kořenový systém trav
mírného pásma hloubky okolo 450 mm. Se
snižováním výšky kosení dochází současně
ke snižování hloubky zakoření. Rovněž
podle FISCHERA (2000) se snižováním
výšky
kosení
omezuje
hloubka
zakořeňování. V létě může být účinkem
stresu redukována na 50 mm i méně.
Hluboko zakořeněný trávník je schopen
odolávat nepříznivým podmínkám, jako jsou
periody vysokých teplot beze srážek, se
kterými se v poslední době setkáváme stále
častěji. Rovněž schopnost získat živiny
i z hlubších vrstev půdy, či vegetačního
substrátu je velmi cenná. U sportovních
trávníků pak dobře vyvinutý kořenový
systém
podporuje
odolnost
proti
mechanickému poškozování způsobovaném
pohybem hráčů po hrací ploše.
Metodika
V rámci disertačního pokusu, který byl
založen 6. května 2003, byl na jedné jeho
části sledován vliv formy hnojiva a výšky
kosení na strukturu drnu trávníkových odrůd
lipnice luční (Harmonie, Bartitia) a jílku
vytrvalého (Patrik, Barcredo). Záměrně byla
vybrána jedna česká a jedna zahraniční
odrůda, aby mohlo být provedeno i srovnání
kvality českého a zahraničního šlechtění.
Pokus byl založen ve Výzkumné stanici
pícninářské Vatín, která leží 7 km jižně od
Žďáru
nad
Sázavou.
Jedná
se
TRÁVNÍKY 2007
o fytogeografický obvod České oreofytikum,
floristický
okrsek
Žďárské
vrchy
a
bramborářskou
výrobní
oblast
s nadmořskou výškou 530 m. Průměrná
roční teplota zde dosahuje 6,1 °C (za
vegetační období 12,2 °C) a průměrný úhrn
srážek za rok činí 737 mm (za vegetační
období 440 mm). Z hlediska pedologického
se jedná o kambizem typickou, půdní druh
písčitohlinitý. Velikost parcel byla 1x2m,
přičemž polovina parcely (1x1m) byla
kosena ve vegetačním období jednou týdně
na výšku 40 mm a druhá polovina dvakrát
týdně na výšku 20 mm. Ke kosení byla
použita trávníková sekačka Gianni Ferrari.
Pokusné parcely byly ve třech opakováních.
Druhým faktorem, vedle výšky kosení, bylo
použití dlouhodobých hnojiv (d.h.) Lesco,
distribuovaných
firmou
Eurogreen,
a hnojiv krátkodobých (k.h.), mezi které
patří v zemědělství používaná klasická
(konvenční) hnojiva. Roční plán hnojení d.h.
je uveden v tabulce 1. U varianty s hnojením
k.h. byly termíny i dávky živin stejné jako
u varianty s d.h.. Byla použita tato hnojiva:
LAV, Hyperkorn, DS 60 % a síran
hořečnatý. Na jaře a na podzim byla
prováděna vertikutace vertikutátorem SABO
38 BV.
Tab. 1. Roční plán hnojení dlouhodobými hnojivy
Doba aplikace
Hnojivo
dubna
Spring
červen
Europlus
červenec
Europlus
září
Europlus
říjen/listopad
High-K
Množství živin
g/m2
25
25
25
25
30
N : P2O5 : K2O : MgO
g/m2 za rok
Poměr živin
29 : 5 : 17 : 4
1 : 0,2 : 0,6 : 0,1
V jarním a podzimním termínu bylo
sledováno:
• množství a struktura nadzemní fytomasy
• množství a stratifikace podzemní
(kořenové) fytomasy
Vzorky byly odebírány ocelovým odběrným
válcem o průměru 50 mm do hloubky 200
mm, a to těsně po provedeném pokosení
pokusu na výšku 20 mm, respektive 40 mm.
Následně byl vzorek rozdělen na nadzemní
a podzemní část. Nadzemní část byla
rozebrána na živou a odumřelou fytomasu.
Podzemní část byla rozdělena na část 0-20
mm a 21-200 mm
a proprána ve vodě.
Následně byla přecezena přes síto a sušena
obdobně jako nadzemní fytomasa při
pokojové teplotě asi 14 dnů.
Výsledky
Z tabulky 2 je zřejmé, že na podzim 2004
činil podíl kořenové fytomasy na celkové
-6-
hmotnosti fytomasy drnu, při použití d.h.
u lipnice luční (průměr obou odrůd) a výšce
kosení 20 mm, 54,7 % (1047,98 g/m2) a při
výšce kosení 40 mm 62,1 % (1333,33 g/m2).
Na jaře 2005 došlo k nárůstu podílu
kořenové fytomasy při kosení 20 mm na
65,9 % (1301,1 g/m2) a 70,9 % (1415,71
g/m2) při kosení na 40 mm. U jílku
vytrvalého (průměr odrůd) byl na podzim
2004 zjištěn při výšce kosení 20 mm podíl
kořenové fytomasy 52,4 % (848,41 g/m2)
a při výšce 40 mm 59,8 % (1213,59 g/m2).
Na jaře došlo ke zvýšení podílu kořenů na
celkové hmotnosti drnu, a to při výšce
kosení 20 mm na 68,8 % (1159,24 g/m2)
a při výšce 40 mm na 72,4 % (1149,04
g/m2). Hmotnost kořenů a jejich podíl na
celkové hmotnosti drnu, při použití
krátkodobých hnojiv, jsou rovněž uvedeny
v tab. 2.
TRÁVNÍKY 2007
Nadzemní fytomasa tvořila na podzim
u lipnice luční při použití d.h. 45,3 %
(20 mm) a 37,9 % (40 mm). Na jaře došlo
k poklesu na 34,1 % (20 mm) a 29,1 % (40
mm). U jílku bylo na podzim dosaženo
podílu kořenů na celkové hmotnosti drnu ve
výši 47,6 % (20 mm) a 40,2 % (40 mm).
Na jaře činil podíl nadzemní fytomasy jílku
31,2 % (20 mm) a 27,6 % (40 mm). Podíl
kořenů na celkové fytomase při hnojení
krátkodobými hnojivy je uveden v tab. 2.
Tab. 2. Hmotnost a složení fytomasy drnu lipnice luční (P.p) a jílku vytrvalého (L.p.).
Vatín (průměr odrůd)
2
F ytom as a
Ž ivá nadz em ní Odum řelá nadz em ní
K ořeny 0-­‐20 m m
K ořeny 21-­‐200 m m
Nadz em ní c elkem
K ořeny c elkem
F ytom as a c elkem
F ytom as a
Ž ivá nadz em ní Odum řelá nadz em ní
K ořeny 0-­‐20 m m
K ořeny 21-­‐200 m m
Nadz em ní c elkem
K ořeny c elkem
F ytom as a c elkem
Druh
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
Druh
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
P .p.
L .p.
Hm otnos t (g /m )
Dlouhodobá hnojiva
K rátkodobá hnojiva
podz im 2004
jaro 2005
podz im 2004
jaro 2005
20 m
40 m m
20 m m
40 m m
20 m m
40 m m
20 m m
40 m m
394,06
381,32
242,89
221,66
370,28
310,83
250,53
219,11
363,48
424,63
218,26
166,46
333,76
369,43
174,10
124,84
475,58
433,97
431,42
358,39
523,14
449,26
397,45
392,36
407,64
391,51
307,43
272,62
450,11
396,61
349,89
287,90
836,52
978,34
1101,49
1177,92
961,36
804,25
980,89
1199,15
642,04
984,29
1011,46
957,96
767,73
851,80
859,45
886,62
211,46
354,99
200,42
237,79
234,39
345,65
183,44
265,82
206,37
229,30
147,77
191,08
242,04
234,39
194,48
254,78
869,64
815,29
674,31
580,04
893,42
760,08
647,98
611,47
771,13
816,14
525,69
439,07
783,86
766,03
523,99
412,74
1047,98
1333,33
1301,91
1415,71
1195,75
1149,89
1164,33
1464,97
848,41
1213,59
1159,24
1149,04
1009,77
1086,20
1053,93
1141,40
1917,62
2148,62
1976,22
1995,75
2089,17
1909,97
1812,31
2076,43
1619,53
2029,73
1684,93
1588,11
1793,63
1852,23
1577,92
1554,14
Z as toupení jednotlivýc h frakc í (% )
Dlouhodobá hnojiva
K rátkodobá hnojiva
podz im 2004
jaro 2005
podz im 2004
jaro 2005
20 m m
40 m m
20 m m
40 m m
20 m m
40 m m
20 m m
40 m m
20,5
17,7
12,3
11,1
17,7
16,3
13,8
10,6
22,4
20,9
13,0
10,5
18,6
19,9
11,0
8,0
24,8
20,2
21,8
18,0
25,0
23,5
21,9
18,9
25,2
19,3
18,2
17,2
25,1
21,4
22,2
18,5
43,6
45,5
55,7
59,0
46,0
42,1
54,1
57,8
39,6
48,5
60,0
60,3
42,8
46,0
54,5
57,0
11,0
16,5
10,1
11,9
11,2
18,1
10,1
12,8
12,7
11,3
8,8
12,0
13,5
12,7
12,3
16,4
45,3
37,9
34,1
29,1
42,8
39,8
35,8
29,4
47,6
40,2
31,2
27,6
43,7
41,4
33,2
26,6
54,7
62,1
65,9
70,9
57,2
60,2
64,2
70,6
52,4
59,8
68,8
72,4
56,3
58,6
66,8
73,4
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
2
U lipnice luční bylo při výšce kosení 20 mm
dosaženo (průměr termínů a odrůd) celkové
hmotnosti kořenové fytomasy 1177,49 g/m2,
což je 60,4 % celkové hmotnosti drnu
(graf.1). Z toho kořeny ve vrstvě 0-20 mm se
podílely na celkové hmotnosti drnu 49,8 %
(970,06 g/m2) a kořeny ve vrstvě 21-200 mm
10,6 % (207,43 g/m2). Nadzemní fytomasa
tvořila 39,6 % hmotnosti drnu, přičemž živá
fytomasa tvořila 16,1 % hmotnosti celkové
fytomasy. Při výšce kosení 40 mm bylo
dosaženo
oproti
kosení
na
20 mm výrazně vyšší hmotnosti kořenové
fytomasy (1340,95 g/m2), především ve
-7-
vrstvě 21-200 mm (301,06 g/m ). Kořenová
fytomasa se podílela 66,0 % na celkové
hmotnosti drnu. Naproti tomu nadzemní
fytomasa tvořila pouze 34,0 % hmotnosti
drnu a z toho živá fytomasa 13,9 % celkové
hmotnosti drnu. Pokud srovnáme obě
odrůdy, pak můžeme říct, že Bartitia tvořila
větší
množství
kořenové
fytomasy,
především pak při výšce kosení 40 mm.
Harmonie se oproti tomu vyznačuje vyšší
hmotností živé nadzemní fytomasy (graf 1).
V grafu 1 je rovněž znázorněn účinek formy
hnojiva na hmotnost a strukturu drnu lipnice
luční. Při použití d.h. bylo dosaženo ve
TRÁVNÍKY 2007
fytomasa u d.h. byla 734,82 g/m2 (živá
309,98 g/m2) a u k.h. 728,64 g/m2 (živá
287,69 g/m2).
vrstvě 0-20 mm hmotnosti kořenů 1023,54
g/m2 a ve vrstvě 21-200 mm 251,17 g/m2. U
k.h. byla hmotnost ve stejných vrstvách
986,41 g/m2 a 257,32 g/m2. Nadzemní
Graf 1. Hmotnost a složení fytomasy drnu lipnice luční
Vatín (průměr=2 odběry)
d.h.
Harmonie
(P.p.)
g/m 2
20mm
40mm
k.h.
Bartitia
( P.p.)
20mm
40mm
Harmonie
(P.p.)
20mm
40mm
Bartitia
( P.p.)
20mm
40mm
průměr
20mm
40mm
průměr
d.h.
k.h.
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
-100
-200
-300
-400
-500
-600
-700
-800
-900
-1000
-1100
-1200
-1300
-1400
-1500
-1600
živá fytomasa
kořeny 0 - 20 mm
odumřelá fytomasa
kořeny 21 - 200 mm
Při výšce kosení na 20 mm bylo
dosaženo (průměr termínů a odrůd) u jílku
vytrvalého celkové hmotnosti kořenové
fytomasy 1017,83 g/m2, což je 61,0 %
z celkové hmotnosti drnu (graf.2). Z toho
kořeny ve vrstvě 0-20 mm se podílely na
celkové hmotnosti drnu 49,1 % (820,17
g/m2) a kořeny ve vrstvě 21-200 mm 11,8 %
(197,66 g/m2) . Nadzemní fytomasa tvořila
39,0 % hmotnosti drnu, přičemž živá
fytomasa tvořila 16,3 % hmotnosti celkové
fytomasy. Při výšce kosení 40 mm bylo
dosaženo oproti kosení na 20 mm vyšší
hmotnosti kořenové fytomasy (1147,56
g/m2),
především ve vrstvě 0-20 mm
(920,17 g/m2). Kořenová fytomasa se
podílela 65,3 % na celkové hmotnosti drnu.
Naproti tomu nadzemní fytomasa tvořila
pouze
34,7
%
hmotnosti
drnu
a z toho živá fytomasa 15,5 % celkové
hmotnosti drnu.
-8-
Ze srovnání obou odrůd vyplývá, že Patrik
tvořil větší hmotnost nadzemní fytomasy
oproti Barcredu, u kterého bylo naproti tomu
zaznamenáno větší množství kořenové
fytomasy (graf 2).
V grafu 2 je rovněž patrný účinek hnojiva na
hmotnost a strukturu drnu jílku vytrvalého.
Při použití d.h. bylo dosaženo ve vrstvě 0-20
mm hmotnosti kořenů 898,94 g/m2 a ve
vrstvě
21-200 mm 193,63 g/m2. Celková kořenová
fytomasa tvořila 63,1 % hmotnosti drnu. U
k.h. byla hmotnost ve stejných vrstvách
841,40 g/m2 a 231,42 g/m2. Celkově se
podílala podzemní fytomasa u k.h. na
celkové hmotnosti 63,3 %. Nadzemní
fytomasa u d.h. byla 638,01 g/m2 (živá
293,21 g/m2) a u k.h. 621,66 g/m2 (živá
250,53 g/m2).
TRÁVNÍKY 2007
Graf 2. Hmotnost a složení fytomasy drnu jílku vytrvalé
Vatín (průměr=2 odběry)
d.h.
Patrik
(L.p.)
g/m 2
20mm
40mm
k.h.
Barcredo
( L.p.)
20mm
40mm
Patrik
(L.p.)
20mm
Barcredo
( L.p.)
40mm
20mm
40mm
průměr
20mm
40mm
průměr
d.h.
k.h.
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
-100
-200
-300
-400
-500
-600
-700
-800
-900
-1000
-1100
-1200
-1300
-1400
-1500
-1600
živá fytomasa
kořeny 0 - 20 mm
Závěr
Z výsledků pokusu vyplývá, že kosení na
výšku 20 mm nevedlo oproti variantě 40 mm
ke snížení hmotnosti nadzemní fytomasy, jak
by se dalo předpokládat. Naopak u obou
druhů byla zaznamenána vyšší hmotnost
celkové nadzemní fytomasy u varianty
s nižším kosením. Je to dáno pravděpodobně
daleko vyšší hustotou porostu, která je
podporována častějším kosením, a s tím
spojeným omezováním apikální dominance
trav s následnou podporou tvorby nových
odnoží.
Výška kosení však ovlivnila velmi podstatně
množství kořenoví fytomasy, především pak
ve vrstvě 21-200 mm, kde došlo při nižším
kosení k výraznému snížení hmotnosti
kořenů. Toto zjištění koresponduje s celou
řadou autorů, kteří rovněž zaznamenali
snižování hmotnosti kořenů při klesající
výšce sekání, především pak snižování
hloubky zakořeňování.
Forma hnojiva neovlivnila množství
fytomasy
drnu
výrazně,
i
když
u dlouhodobých hnojiv byla zaznamenána
neprůkazně vyšší hmotnost jak nadzemní,
-9-
odumřelá fytomasa
kořeny 21 - 200 mm
tak i podzemní fytomasy. Rozdíl byl v tom,
že u dlouhodobých hnojiv byla oproti
krátkodobým hnojivům vyšší hmotnost
kořenů v hloubce 0-20 mm. Ve vrstvě
21-200
mm
byla
vyšší
hmotnost
zaznamenána u hnojiv krátkodobých. Snad
by se to dalo vysvětlit tím, že nedostatek
živin v některých fázích roku může vést při
používání krátkodobých hnojiv k tomu, že
kořeny mají snahu živiny vyhledávat a putují
za nimi do větších hloubek.
Srovnáme-li oba termíny odběru, tak
dojdeme k závěru, že v jarním termínu došlo
oproti podzimnímu ke zvýšení hmotnosti
kořenové fytomasy a naopak snížení či
stagnaci fytomasy nadzemní. I u ostatních
druhů, které nejsou v tomto článku zmíněny,
ale byly součástí pokusu, byl zaznamenán
podobný
trend.
Hmotnost
kořenová
fytomasy stoupala s každým termínem
odběru, ale u nadzemní fytomasy docházelo
vždy na jaře ke snížení či stagnaci hmotnosti
oproti předchozímu podzimnímu termínu.
Souvisí to pravděpodobně s omezeným
růstem nadzemní části drnu během zimního
období a často i s napadením chorobami,
TRÁVNÍKY 2007
převážně pak plísní sněžnou. Kořeny jsou
oproti nadzemní fytomase schopny růst i při
nižších teplotách, tudíž jejich vegetační doba
je delší, než je tomu u části nadzemní.
Pokud srovnáme odrůdy české a zahraniční,
pak můžeme konstatovat, že ty naše české
(Harmonie, Patrik) jsou s těmi holandskými
(Bartitia, Barcredo) plně srovnatelné. Jak
P.p. Harmonie ta i L.p. Patrik dosáhly
dokonce vyšší hmotnosti živé nadzemní
fytomasy než obě odrůdy holandské. P.p.
Bartitie měla sice oproti Harmonii vyšší
hmotnost kořenové fytomasy, ale především
při výšce kosení 40 mm tvořila podstatně
menší množství fytomasy nadzemní.
FISCHER, T.: Wurzeln – Indikator für die
Pflanzengesundheit,
Rasen-Turf-Gason,
2000, č 1, 8 s.
HRABĚ, F., et al.: Trávy a trávníky – co o
nich ještě nevíte. Olomouc: Vydavatelství
Ing. Petr Baštan – Hanácká reklamní, 2003.
158 s. ISBN 80-903275-0-8.
KOCOURKOVÁ,D.,FUKSA,P.,MRKVIČK
A,J.: Vliv využívání travního porostu na
množství kořenové hmoty, Úroda 2005, č 5,
42-43. ISSN 0139-6013
PROCHÁZKA, S.: Morfologie a fyziologie
rostlin, VŠZ 1989, 213 s. ISBN 80-7157-108
STANTON, N. L.,: The underground
in grasslands. Ann. Rev. Exil. Syst., 1988,
(19): 573-589 s.
Poděkování: Příspěvek byl zpracován za
podpory projektu MŠMT 2B06034.
Použitá literatura
BEARD, J. B.: Turfgrass: Science and
Culture. Prentice-Hall, Inc., Englewoods
Cliffs, N.Y., USA, 1973
Ing. Pavel Knot
Prof. Ing. František Hrabě, CSc.
Ústav výživy zvířat a pícnináství, MZLU v
Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno
[email protected], [email protected]
EKOLOGICKÉ ZATRAVŇOVÁNÍ - NOVÝ PŘÍSTUP K OBNOVĚ PLOCH
V KRAJINĚ
Magdalena ŠEVČÍKOVÁ, Jana KAŠPAROVÁ
V loňském roce se ve dnech 5. – 9.
září 2006 konala v rakouském ústavu
HBLFA
Raumberg
–
Gumpenstein
mezinárodní
konference
„SoilBioengineering: Ecological Restoration with
Native Plant and Seed Material“, jejímž
cílem bylo seznámit účastníky s výsledky
výzkumu i s praktickými zkušenostmi, které
byly dosaženy při ekologické obnově
stanovišť narušených lidskou činností v řadě
evropských zemích. Poznatky, které zazněly
na konferenci v 39 referátech a byly
doplněny 42 postery, byly natolik inspirující,
že některé z nich přiblížíme i české
trávníkářské veřejnosti.
O revitalizaci prostoru narušeného
převážně technikou dosud usiluje člověk
většinou opět jen technickými prostředky.
- 10 -
Není dost trpělivý, aby přírodě poskytl dost
času pro spontánní obnovné pochody, které
by byly mnohem úspěšnější (Rychnovská,
2006). Zhruba v posledních 15 letech se však
rychle rozvíjí obor ekologie obnovy
(restoration ecology), kombinující teoretické
poznatky současné ekologie s praktickou
realizací, s cílem přirozeně a udržitelně
obnovit narušené populace, společenstva,
ekosystémy či celou krajinu. V tomto oboru,
který je v České republice spíše v počátcích,
se sukcese, ať spontánní či řízená, stává
základním ekologickým procesem, se kterým
je nutné počítat v každém projektu obnovy.
(Prach 2006).
Za nejpřirozenější způsob obnovy
narušených stanovišť je považována
spontánní sukcese. Mnohaleté poznatky
TRÁVNÍKY 2007
z přirozené
sukcese
nerekultivovaných
fyzikálně i chemicky odlišných odkališť
v Čechách shrnuje ve své monografii Kovář
(2004). I toto extrémní prostředí, které autor
nazval „ostrovními pustinami v kulturní
krajině“,
často
vysoce
toxické,
s nedostatkem živin, s různým vlhkostním
režimem, postupně osídlují různé typy
vegetace, která se stává útočištěm dalších
organismů. Je to však proces dlouhodobý,
závisející mj. i na zdroji diaspor (tj. částí
rostlin zajišťujících jejich rozmnožování)
v okolí.
Jaké jsou tedy alternativní metody při
ekologické obnově narušených stanovišť
v oblasti mírného pásma střední Evropy?
Jsou to přírodě blízké postupy s využitím
zdrojů
semenného
nebo
rostlinného
materiálu autochtonních (domácích) druhů,
jako jsou výsevy druhově bohatých
semenných směsí nebo výsadby rostlin
regionálního původu, mulčování senem
z vhodných zdrojových druhově bohatých
porostů, přenos půdních bloků s vegetací aj.,
které jsou shrnuty ve sborníku z výše
uvedené konference (Krautzer, Hacker
2006). Při ekologické obnově jde rovněž
o to, aby byly používány i necizorodé
dalších pomocné ekologické materiály
a látky (geotextilie, mulč, dřevo, hnojiva,
půdní kondicionéry, mykorrhiza ap.). Na
základě mnoha zrealizovaných projektů byla
vydána v Německu praktická příručka, v níž
je uveden nejen podrobný popis materiálů
a metod použitých při ozelenění holých
ploch v krajině, ale jsou zde uvedeny
i výsledky několikaletého následného
monitoringu ploch a zhodnocena úspěšnost
realizace (Kirmer, Tischew 2006). V ČR
publikovaly první ucelené metodické
poznatky k obnově porostů na bázi
regionálních směsí Jongepierová, Poková
(2006). Tyto postupy používají především
ochranářské organizace, z nichž jmenujme
především ČSOP Bílé Karpaty, který
započal program údržby a obnovy druhově
bohatých luk, a dále ZO ČSOP Pozemkový
spolek Hády, který se dlouhodobě a úspěšně
věnuje ekologické revitalizaci vápencových
lomů na jižní Moravě. Mnohé z nich jsou
- 11 -
dnes
nejen
chráněnými
lokalitami
ohrožených druhů rostlin a živočichů, ale
i velmi zajímavými, esteticky vyváženými
dominantami, které harmonicky zapadají do
krajiny (Tichý 2005).
Výsev regionálních druhově bohatých
semenných směsí
Základní druhy jsou získávány
sběrem
diaspor
v přírodě,
množeny
v semenářských kulturách a míchány do
směsí, které svým druhovým složením
a procentickým zastoupením jednotlivých
komponent odpovídají požadovanému typu
cílové
vegetace.
Samozřejmostí
je
dokladovaný původ jednotlivých druhů
v dodávaných směsích. Doporučované
výsevní množství činí většinou 3 – 5 g. m2.
Produkce regionálních směsí je již
samozřejmostí v Rakousku, Švýcarsku
i Německu a množení komponent
i sestavování směsí podléhá přísným
pravidlům a kontrole, aby byla zajištěna
regionalita
použitých
materiálů
a nedocházelo ke genetickému znehodnocení
místní flóry. Podobné zásady platí i pro
použití autochtonních dřevin.
V alpských
zemích,
především
v Rakousku a Itálii je velká pozornost
věnována obnově ploch v horských
oblastech poškozených a ohrožených erozí
vlivem zimních sportů a masové turistiky
(Krautzer, Wittmann, Peratoner et al. 2006,
Krautzer, Graiss, Peratoner et al. 2004).
Koordinačním pracovištěm pro pěstování
planých druhů a využití regionálních směsí
pro zatravňování ve volné přírodě je
v Rakousku výzkumný ústav HBFL
Raumberg-Gumpenstein. Zpracoval směrnici
pro ozeleňování regionálními materiály
(Richtlinie
für
standortgerechte
Begrünungen) a metodiku pěstování trav
a bylin pro alpské oblasti. (Krautzer,
Peratoner, Bozzo 2004). Spolupracujícími
firmami jsou např. Kärntner Saatbau se
zaměřením na množení alpských druhů
a Voitsauer Wildblumensaatgut, která se
specializuje na sběr a množení planých
druhů v oblasti východního Rakouska
v nižších až středních polohách.
TRÁVNÍKY 2007
Rovněž
v Německu
je
snaha
koordinovat činnost při obnově narušené
krajiny s cílem zamezit znehodnocení
populací autochtonní flóry (Hiller, Hacker
2001, Hacker, Hiller 2003). Producenti
regionálního osiva planých rostlin jsou
sdruženi do sdružení Verband deutscher
Wildsamen- und Wildpflanzenproduzenten
e.V., který v současné době zpracovává
pravidla pro certifikaci regionálního osiva.
Sdružení spolupracuje s pracovní skupinou
Regiosaatgut na Univerzitě v Hannoveru,
která navrhla pro tyto potřeby 13 regionů,
v nichž je možno v Německu z přirozených
porostů získávat semena, množit je a dále
uplatňovat pouze v původním regionu;
zabývá se rovněž problematikou certifikací
regionálního osiva, vzácnými druhy aj.
(Wieden 2006).
Ve Švýcarsku je problematika
uchování
biodiverzity
v
agrárních
ekosystémech rovněž aktuální. Pracuje zde
komise Schweizerische Kommission für
Erhaltung von Wildpflanzen (SKEW), která
vydala doporučení pro pěstování a využívání
osiv domácích druhů jako komponent směsí
pro ozeleňování ve volné přírodě. Švýcarsko
je z tohoto pohledu rozděleno na 4 hlavní
regiony a 11 podregionů, v nichž je nutno
respektovat regionální původ osiv pro tyto
účely (Streit 2006). S úspěchem bylo
ověřeno
i přidávání mykorhizních hub (firma OHSamen), které zlepšují podmínky pro
vzcházení
a růst mladých rostlin.
V České republice produkuje osivo
planých druhů rostlin a jejich směsí firma
Planta naturalis; je však zde třeba vždy
konzultovat původ osiva s ohledem na místo
realizace obnovy, protože není vhodné pro
výsevy ve volné přírodě na celém území
republiky.
Zatravňování
pomocí
regionálních směsí se dlouhodobě používá
v CHKO Bílé Karpaty při obnově druhově
bohatých, v minulosti rozoraných luk.
V rámci projektu (VaV–SM/6/2/04) byla ve
14 regionech ČR hodnocena druhová
diverzita lučních společenstev s cílem
definovat
biogeografická
centra
ČR
a navrhnout pro ně složení regionálních
směsí
na
základě
dominantních
a diagnostických druhů pro svazy
Arrhenatherion,
Bromion,
Cynosurion
a Violion caninae (Jongepierová, Poková
2006).
Srovnávání
rekultivace
pomocí
regionálních a obchodních směsí jsme
provedli v rámci mezinárodního projektu
INTERREG III B CADSES “SURE”. Na
dvou pokusných stanovištích byly založeny
pokusy na ozelenění svažitých, erozí silně
ohrožených skládek hlušiny po důlní
činnosti v Ostravsko-Karvinském regionu: 1)
Pilňok – podloží bez úpravy a 2) Lipiny
– podloží s navážkou zeminy ve vrstvě 15
cm. Na obou stanovištích byly vysety tři
druhy směsí: dvě druhově pestré ve variantě
a) směs pro svažité haldy (44 druhů
- 9 trav, 5 leguminóz, 30 bylin) a b) směs pro
svahy s navážkou zeminy (26 druhů – 9 trav,
4 leguminóz, 13 bylin), obě s výsevkem
2,35 g.m-2 a 3) obchodní travní směs
“Normal“ (3 druhy trav – 5 odrůd), výsevek
20 g.m-2. Ve variantách byl hodnocen výskyt
všech rostlinných druhů, celkový zápoj
porostu a relativní zastoupení jednotlivých
botanických skupin (trav, jetelovin a bylin)
v porostu. Ukázalo se, že rekultivace hald po
těžbě černého uhlí pouhým výsevem bez
zlepšení půdních vlastností nebyla příliš
úspěšná a zápoj porostů na lokalitě Pilňok po
dvou letech dosáhl 30 - 40 % díky spontánně
se vyskytujícím druhům. Zápoj porostů na
lokalitě Lipiny vylepšené vrstvou ornice
dosahoval dvojnásobných hodnot (60 – 75
%) a byl dosažen převážně vysetými druhy,
ale i spontánně se šířícími druhy jetelovin
(Graf 1). Sledování sukcese porostů během
dvou let je však zatím příliš krátké.
Graf 1. Zhodnocení zápoje porostu v pokusných variantách obnovy
- 12 -
TRÁVNÍKY 2007
100%
90%
80%
pokryvnost
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
druhově bohatá A druhově bohatá B
travní
druhově bohatá A druhově bohatá B
Pilňok
8/06
5/06
8/05
6/05
8/06
5/06
8/05
6/05
8/06
5/06
8/05
6/05
8/06
5/06
8/05
6/05
8/06
5/06
8/05
6/05
8/06
5/06
8/05
6/05
0%
travní
Lipiny
vyseté druhy
spontánní druhy
Mulčování hmotou z druhově bohatých
lučních porostů
Metoda je závislá na existenci
a výběru zdrojových ploch druhově
bohatých porostů v oblasti plánované
obnovy
a spolupráci s jejich majiteli. Jako materiál
se používá čerstvě pokosená zelená hmota
nebo usušené seno, příp. výdrolky ze sena.
Seč se uskutečňuje obvykle v období mezi
červencem
a
srpnem,
kdy
je
v porostu nejširší druhové spektrum
dozrávajících druhů. Pokosená biomasa
(čerstvá nebo usušená) se převeze na
obnovované stanoviště a rozprostře se - na
svažitých pozemcích ve vrstvě 5 – 10 cm (tj.
cca 1 - 2 kg čerstvé hmoty.m-2), na
rovinatých plochách lze redukovat na
3 – 5 cm (0,5 – 1 kg čerstvé hmoty.m-2).
Mulčováním se přenáší nejen semena a části
rostlin typického druhového složení podle
společenstva zdrojového porostu, ale
i mikroorganismy a drobní živočichové.
Vrstva mulče působí současně jako ochrana
proti erozi, zastiňuje půdu a zvláště na
tmavých substrátech mírní výkyvy teplot,
čímž zlepšuje mikroklima pro klíčící
a vzcházející rostliny. Při jeho rozkladu se
uvolňuje minimální množství živin, které
- 13 -
bez vegetace
jsou důležité v prvních fázích vyvíjejícího se
porostu (Kirmer 2006). Metoda mulčování
pokosenou biomasou z hodnotných porostů
byla použita např. v CHKO Kysuce na
Slovensku jako opatření na obnovu
a zlepšení kvality poškozených částí
sjezdovek v lyžařském středisku Veľká Rača
(DAPHNE 2003).
Výmlat druhově bohatých lučních porostů
Metoda rovněž předpokládá existenci
vhodných zdrojových druhově bohatých
porostů v regionu a dohodu s jejich majiteli.
Ve dvou až třech termínech podle
semenářské zralosti cílových komponent se
provede jednofázová kombajnová nebo
dvoufázová sklizeň, případně se doplňuje
ručním sběrem některých druhů. Jednotlivé
šarže se usuší, hrubě přečistí a míchají do
směsí. Někdy se přidávají i jedno až
dvouleté druhy, aby se napodobila přirozená
sukcese porostu. Uvádí se, že směsi obsahují
50 až 100 rostlinných druhů regionálního
původu, které jsou přizpůsobeny místním
podmínkám a svým složením odpovídají
skladbě
přirozených
rostlinných
společenstev. Kromě semen a rostlinných
částí jsou přítomny životaschopné diaspory
TRÁVNÍKY 2007
mechů, hub, půdní bakterie a ostatní
mikroorganismy. Objem transportované
biomasy
je
podstatně
menší
než
u mulčování. Vzhledem k hrubší struktuře
materiálu se na velkých plochách obvykle
aplikuje hydroosev, u menších ploch ruční
rozhoz. Obvykle se z 1 m2 zdrojové plochy
zatravní plocha 1 m2.V německy mluvících
zemích se tento postup získání směsi semen
i
samotný
produkt
označuje
jako
Heudrusch® (Engelhardt 2006) a stává se
alternativním produktem a zdrojem příjmu
zejména v zemědělsky méně příznivých
oblastech (Boehmer 2006).
Trávníkové koberce z regionálních druhů
Tuto metodu úspěšně použili
v Rakousku pro rychlé ozelenění prudkých
alpských svahů v lyžařských areálech, kde
vzhledem k erozi nebylo možno výsevem
dosáhnout potřebnou 70% pokryvnost
porostu (Gottschlich, Krautzer, Potsch
2006).
Trávníkové
koberce
byly
vypěstovány z regionálních směsí pro
vysokohorské polohy v průběhu jednoho
roku, sloupnuty v pásech o rozměrech 2,5 m
x 0,4 m, tloušťky 1,5 cm, položeny
diagonálně ke svahu a připevněny dřevěnými
kolíky. Odběry vzorků na stanovení biomasy
kořenů ukázaly, že za poměrně krátkou dobu
po položení se kořeny plně vyvinuly a drn
plnil protierozní funkci.
Přenos půdních bloků s vegetací
Tato metoda umožňuje přenos celých
částí vegetace a používá se jednak při
záchraně cenných společenstev ohrožených
úplným zničením nebo se využívá jako zdroj
materiálu regionálního původu z hodnotných
společenstev pro rekultivaci poškozených
ploch ve stejném regionu (Wittmann, Rücker
2006). Na Slovensku byl použit přenos drnů
např. v CHKO Záhorie při obnově
společenstev aluviálních luk řeky Moravy
(Šeffer, Stanová 1999). V zahraniční
literatuře se doporučuje přenos bloků
velikosti 0,5 x 0,5 m, ale je možno
přesazovat i menší drny. Vždy je potřeba
postupovat tak, by nebyla poškozena plocha,
která slouží jako zdroj materiálu.
- 14 -
Přenos půdy
Metoda
umožňuje
využití
hodnotných svrchních vrstev půd např.
u starších travnatých porostů, u nichž má být
provedena z nějakých důvodů skrývka
(stavební, inženýrské práce ap.). Přenosem
na odpovídající stanoviště se využije
potenciál klíčivých semen v půdní semenné
bance
a
rozmnožování
schopných
vegetativních částí rostlin. Díky současnému
přenosu
živin,
půdní
fauny
a
mikroorganismů
se
zvýší
i biologická aktivita a vytvoření vegetačního
pokryvu
přizpůsobenému
místním
podmínkám
je
usnadněno.
Skrývka,
uskutečněná většinou na jaře nebo na
podzim, by neměla překročit 20 cm, protože
většina diaspor se nachází v hloubce
5 - 10, max. 20 cm. Na cílovou plochu by
měla být rozprostřena vrstva 0,5 -2 cm
zeminy (Molder 2006).
Závěr
Potřeby
ekologické
obnovy
i technologické postupy a jejich úroveň se
často liší v jednotlivých evropských zemích
v souvislosti
s různými
klimatickými
podmínkami i typem narušení krajiny. I přes
rozdílné zkušenosti v evropských zemích
bylo možno na konferenci zaznamenat
společný prvek; stále sice převládají
konvenční postupy obnov a použití
klasických materiálů včetně komerčních
směsí, situace se však velmi zvolna mění.
Hledají se - často metodou „pokusu
a omylu“ – přírodě blízké postupy
rekultivace a potřeba regionálních materiálů
tak narůstá. Veřejnost si je již často vědoma
potřeby náprav škod způsobených přírodě ve
jménu lidské civilizace.
Literatura
Veškerá citovaná literatura je uložena
u autorek článku.
Poděkování. Práce vznikla za finanční
podpory programu INTERREG III B
CADSES v rámci projektu 3B071 SURE
TRÁVNÍKY 2007
(Successful Restoration and Rehabilitation
Jana KAŠPAROVÁ
OSEVA PRO s.r.o., Výzkumná
travinářská Rožnov – Zubří
Accompanying Infrastructural Interventions).
Magdalena ŠEVČÍKOVÁ,
stanice
REAKCE TRAV NA ABIOTICKÝ A BIOTICKÝ STRES
Marie STRAKOVÁ
Rostliny jsou v průběhu svého života
vystaveny velmi proměnlivým podmínkám
vnějšího prostředí, které mohou nejen
zpomalovat jejich životní funkce, ale také
poškozovat jednotlivé orgány a v krajním
případě mohou vést i k jejich uhynutí.
Nepříznivé vlivy vnějšího prostředí závažně
ohrožující rostlinu jsou nazývány stresovými
faktory
neboli
stresory.
Výhledově
nejzávažnějším podnětem pro působení
komplexu stresorů na rostliny je nastávající
změna klimatu. Podle výsledků Národního
klimatického programu ČR existují poznatky
o možných dopadech změny klimatu na
jednotlivé sektory lidské činnosti, které se
projevují ve změnách hydrologické bilance,
režimu povrchových i podzemních vod
a v kvalitě vodních nádrží. Obecně lze
konstatovat, že se očekává jisté oteplení,
prodloužení vegetačního období, změna
distribuce srážek, nedostatek vláhy z důvodů
zvýšené evapotranspirace a zvýšený výskyt
extrémních klimatických jevů.
Změna
klimatu
může
přímo
ovlivňovat rozšíření rostlinných druhů,
včetně invazních druhů, zejména snížením
dostupnosti vodních zdrojů a zmenšením
životního prostředí zejména druhů vázaných
na životní prostředí. Významnou úlohu
sehrává i urychlení nástupu jednotlivých
fenologických
fází
a
prodlužování
vegetačního období. Protože jednotlivé
druhy prvotně reagují na změnu klimatu
zejména migrací, a až následně genetickou
adaptací, mohou ekosystémy svoje složení,
strukturu a funkci postupně změnit. Poznání
reakce rostlin na nepříznivé podmínky je
důležitým předpokladem pro zpřesnění
odhadu potřeby ochrany a možnosti využití
biodiverzity při adaptačních opatřeních,
- 15 -
připravovaných ke snížení dopadu změny
klimatu.
Obr. 1: Přehled nejdůležitějších stresových
faktorů, se kterými se rostliny setkávají
v přírodě
Abiotické faktory
• Fyzikální
o mechanické účinky větru
o nadměrné záření (UV, viditelné)
o extrémní teploty (horko, chlad, mráz)
• Chemické
o nedostatek vody (sucho)
o nedostatek kyslíku (hypoxie, anoxie)
o nedostatek živin v půdě
o nadbytek iontů solí a vodíku v půdě
o toxické kovy a organické látky v půdě
o toxické plyny ve vzduchu
Biotické faktory
o herbivorní živočichové (spásání,
poranění)
o patogenní mikroorganismy (viry,
mikrobi, houby)
o vzájemné ovlivňování (alelopatie,
parazitismus)
Jak vyplývá z rozdělení stresových
faktorů na obr. 1, nemohou být rostliny vlivu
působení stresových faktorů uchráněny. Ze
všech abiotických faktorů, které omezují růst
a produktivitu trav (veškerého rostlinstva)
stojí na prvním místě nedostatek vody – tedy
vodní stres, který je nejvíce limitujícím
stresorem pro rostliny, snižujícím aktivitu
všech enzymů v rostlině a zpomalujícím
růst. Limitní hodnoty faktorů prostředí
závisejí na čase, optimální hodnota v jednom
období může být jiném období (růstové fázi)
TRÁVNÍKY 2007
limitní a naopak. V dlouhé časové řadě se
mohou stresové faktory podílet na selekci
nových geneticky odlišných populací až po
vznik nových druhů.
Skupina reakcí, která se spustí pod
vlivem stresorů, se nazývá stresová reakce
(poplachová fáze – restituční fáze- fáze
rezistence – fáze vyčerpání). Poplachová
fáze je zahájena bezprostředně po účinku
stresoru (nebo kombinaci stresorů), kdy jsou
jejich
působením
narušeny
buněčné
struktury a životní funkce rostliny.
V restituční
fázi,
nedojde-li
ovšem
k překročení letální meze rostliny a k jejímu
úhynu, začnou pracovat kompenzační
mechanismy, které směřují ke zvýšené
odolnosti rostliny ve fázi rezistence vůči
působícím stresorům. Při dlouhodobém
a intenzivním vlivu stresorů nemusí být
zvýšená odolnost rostliny vždy trvalého
charakteru
a
může
dojít
opět
k jejímu poklesu ve fázi vyčerpání.
Výsledkem stresové reakce je určitá úroveň
adaptační schopnosti. Přechodně se může
zvýšit i úroveň odolnosti vůči biotickým
stresorům (aklimace). Řada rostlinných
druhů se dokáže vyhnout působení stresů,
většinou se však rostlina pokouší o nastolení
tolerance vůči stresu.
K nejčastějším společným změnám,
které vedou ke zvýšení odolnosti vůči
několika stresovým faktorům současně,
patří:
• tvorba stresových proteinů
• tvorba a odstraňování aktivních forem
kyslíku
• tvorba
„stresových“
fytohormonů
(kyselinyabsicové, etylenu, kyseliny
jasmonové, metyljasmonátu apolyaminů)
Příkladem vytvoření adaptačních
mechanismů a přízpůsobení se nepříznivým
podmínkám dlouhodobého zaplavení a sním
spojenou půdní anoxii (nedostatek kyslíku)
jsou např. ztlustlé a málo větvené kořeny
u mokřadních travin, jako je rákos obecný
(Phragmites australis), puškvorec obecný
(Acorus calamus) a sítiny (Juncus).
Mezi chemické abiotické stresory
patří také půdní reakce (pH ) vyjadřující
- 16 -
stupeň kyselosti nebo zásaditosti půdního
prostředí. Podle stupně tolerance k půdnímu
reakci je možné rostliny rozdělit do tří
základních skupin (acidofyty, neutrofyty,
alkalofyty), přičemž mezi typické acidofilní
trávy s vyhovujícím pH do 6,7 patří kostřava
ovčí (Festuca ovina) a bika hajní (Luzula
luzuloides). Naopak ostřice nízká (Carex
humilis) roste nejlépe v prostředí, kde je pH
od 7,2 a řadí se tak mezi alkalofyty.
Vcelku pasivní adaptační strategií je
u poikilohydrických rostlin v oblastech se
silnou periodicitou srážek schopnost
protoplazmy snášet velké ztráty vody.
U rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae)
a šáchorovitých (Cyperaceae) umožní
tolerance k vysušení dočasně utlumit životní
pochody.
Citlivost rostlin a jejich základních
enzymatických reakcí na přítomnost těžkých
kovů je specifická podle rodu a druhu a je
dána geneticky, může však být změněna
adaptačně. Metalofyty, jsou rostliny, které
dokáží akumulovat extrémně vysoké hladiny
toxických, těžkých kovů a mohou se stát
indikátory prostředí zamořeného těžkými
kovy i indikátory rudných nalezišť.
Z kulturních trav patří např. kostřava ovčí
(Festuca ovina) mezi druhy hromadící olovo
a psineček rozkladitý (Agrostis capillaris)
mezi druhy hromadící olovo a arsen.
Uvedené travní druhy neomezují růst ani při
zvýšené akumulaci těchto kovů.
Na
několika
výzkumných
pracovištích je v současné době věnována
pozornost toleranci rostlin vůči stresovým
faktorům. Firma Agrostis Trávníky se
společně
s
Výzkumným
ústavem
pícninářským v Troubsku, Osevou vývoj
a výzkum v Zubří a s kolegy z pracovišt
Fyziologie rostlin a Výživy a hnojení rostlin
z Mendelovy
zemědělské
a
lesnické
univerzity se v tomto ohledu zaměřili na
oblast travních porostů pro mimoprodukční
využití s cílem získat komplex informací
o působení stresu u trav a jetelovin na úrovni
buňky, pletiva, individuální rostliny i na
úrovni celého rostlinného společenstva.
Důkladné poznání schopnosti rostlin
nejenom přežít, ale také se rozmnožovat ve
TRÁVNÍKY 2007
stresových podmínkách (v zasolených,
kyselých nebo kontaminovaných půdách za
současného působení extrémních teplot,
sucha, utužení půdy nebo nedostatku
základních živin) je možné pouze
komplexním výzkumem reakce rostlin na
stres v polních i laboratorních podmínkách
současně.
Použitá literatura:
Bláha, L., et al., 2003: Rostlina a stres.
VÚRV, Praha 2003, 156.
Procházka, S., et al., 1998: Fyziologie
rostlin. Academia, Praha, 1998, 484 s.
Straka, J., Straková, M., 2004: Pohyb vody
v rostlinném systému. Sborník Trávníky
2004, Poděbrady, Agentura Bonus, 3-7.
Ke zpracování tohoto článku byly použity
informace získané při řešení výzkumného
projektu č. 2B06034 podpořeného MŠMT
v rámci Národního programu výzkumu II.
Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis
Trávníky, s.r.o., Rousínov
DYNAMIKA ZMĚN TEPLOTY A VLHKOSTI VE VEGETAČNÍ VRSTVĚ
GOLFOVÉHO TRÁVNÍKU A JEJICH VLIVU NA STRUKTURU DRNU
Jana VRZALOVÁ, František HRABĚ, Pavel KNOT
Úvod
V souvislosti s potřebou hlubšího poznání
pohybu živin v půdě byla v roce 2006 v areálu
BZA
MZLU
v Brně
vybudována
demonstrační trávníková plocha s umělým
vegetačním substrátem dle USG-normy,
která má sloužit k výzkumu úrovně
infiltrace srážkové
a závlahové vody
a koncentrace minerálních látek v eluátu pod
trávníkovým drnem u různých typů travních
směsí.
Sledovanými parametry jsou různé typy
hnojiv, termíny hnojení, vliv regeneračních
zásahů na pohyb látek v půdě, výška kosení a
další stresové vlivy, ale především vliv
počasí. Dále byla vybudována lyzimetrická
stanice
s využitím
zabudovaných
lyzimetrických
zařízení
sloužících
k zachycování průsaku.
Údaje
z vyhodnocených
lyzimetrických
vzorků vody umožňují v komplexním pojetí
sledování vstupů živin a průvodních látek do
půdy z hnojiv, ze srážkové a závlahové vody,
ale také výstupy živin odčerpaných
z rostlinných zbytků (kosením odstraněná
fytomasa) a ztráty živin zjištěné z eluátu.
Z těchto údajů je možné vypočítat bilanci
živin.
Metodika
- 17 -
Na každé pokusné ploše jsme stanovovali
klimatické a půdní parametry (normály
měsíčních
a ročních srážek, půdní typ
a substrát).
Průběžnými denně sledovanými parametry
jsou povětrnostní údaje, trávníkový porost
a hmotnost jeho celkové fytomasy (nadzemní
i podzemní), dále úroveň hnojení, eluát
zachycený ve sběrných nádobách, zachycená
srážková voda, použitá závlahová voda
a základní agrochemické vlastnosti půdy,
respektive substrátu.
Na jednotlivých pokusných plochách jsou
zabudovány půdní teploměry v hloubce 50
a 150 mm a dále půdní vlhkoměry s využitím
automatické
měřící
stanice
AMET
s periodickým záznamem průběhu teplot
a vlhkosti.
Typy porostů (pokusné varianty)
Plocha je rozdělena dle typu travních směsí
do čtyř částí:
•
Pokusná plocha A - Golfový green 1
(jamkoviště) založený přímým výsevem
osiva psinečku výběžkatého - BARIFERA
100%.
•
Pokusná plocha B - Golfový green 2
(jamkoviště) založený výsevem travní
TRÁVNÍKY 2007
směsi složené z kostřavy červené trsnaté
– BARGREEN a BARNICA 40 %,
kostřavy červené krátce výběžkaté –
BARCROWN
a BARPEARL 40 %, a psinečku tenkého
- BARDOT 20 %.
•
•
Pokusná plocha C - Fotbalová plocha
(fotbalový hřišťový trávník) se skládá ze
dvou travních druhů: jílku vytrvalého
– AMADEUS a FRAGMENT 55 %
a lipnice luční – COCTAIL a CYNTHIA
45 %.
Plocha D – Forgreen – směs okolo
jamkoviště – na pokusné ploše tedy tvoří
přechod mezi Greenem 1 a Greenem 2.
Složení: kostřava červená výběžkatá FELIX 20 %, kostřava červená krátce
výběžkatá
–
MOCASSIN
20 %, kostřava červená trsnatá
– BARBORKA 30 %, lipnice luční
– COCTAIL a JULIUS 25 %, psineček
tenký - BARDOT 5 %.
Výsledky řešení
1. Bilance srážkové činnosti, bilance
teplot, bilance doplňkových závlah
demonstrační trávníkové ploše v BZA MZLU
Brno 570,86 mm.
1.2. Bilance srážkové činnosti včetně závlahy
za jednotlivé měsíce
Tab. 1. Bilance srážkové činnosti za
jednotlivé měsíce
Dekáda
Srážky (mm)
srpen (15.8.-31.8.2006)
86,70
září (1.9.-30.9.2006)
159,80
říjen (1.10.-31.10.2006)
96,56
listopad (1.11.23,46
30.11.2006)
prosinec (1.12.41,82
31.12.2006)
leden (1.1.-31.1.2007)
4,42
únor (1.2.-28.2.2007)
0,00
březen (1.3.-31.3.2007)
42,16
duben (1.4.-30.4.2007)
111,86
květen (1.5.-2.5.2007)
4,08
suma celkem
570,86
Největší množství srážek bylo zjištěno
v měsíci září, kdy jejich suma činila 159,8
mm
1.1. Celková bilance srážkové činnosti za
vegetaci
V termínu od 15.8.2006 do 2.5.2007 činila
celková suma srážek včetně závlahy na
.
Graf 1: Průměrné vlhkosti půdy a úhrny srážek v roce 2006 (15.8. – 31.12.2006)
45
40
40
35
30
srážky
Fotbal (15 cm)
Green 2 (5 cm)
Green 2 (15 cm)
Green 1 (15 cm)
Green 1 (5 cm)
30
25
25
20
20
15
15
10
10
5
5
0
.8
15
.06
0
.8
22
.06
.8
29
.06
.
5.9
06
.9
12
.06
.9
19
.06
.9
26
.06
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
.06
0.0 .10.0 .10.0 .10.0 .10.0 .11.0 .11.0 .11.0
2.0 .12.0 .12.0 .12.0
.11
3.1
7
5.1
10
17
24
31
14
21
28
12
19
26
- 18 -
srážky [mm]
vlhkost půdy [obj. %]
35
TRÁVNÍKY 2007
Graf 2. Průměrné vlhkosti půdy a úhrny srážek v roce 2007 (1.1. – 2.5.2007)
45
20
40
18
16
srážky
Fotbal (15 cm)
Green 2 (5 cm)
Green 2 (15 cm)
Green 1 (15 cm)
Green 1 (5 cm)
30
25
14
12
10
20
8
15
6
10
4
07
07
7
7
07
30
.4
.
23
.4
.
16
.4
.
9.
4.
0
07
07
07
2.
4.
0
26
.3
.
19
.3
.
7
12
.3
.
07
5.
3.
0
07
7
07
26
.2
.
19
.2
.
12
.2
.
5.
2.
0
07
29
.1
.
22
.1
.
15
.1
.
8.
1.
0
07
0
07
0
7
2
7
5
1.
1.
0
srážky [mm]
vlhkost půdy [obj. %]
35
1.3. Bilance průměrných teplot půdy
Tab. 2. Bilance průměrných teplot půdy
Dekáda
srpen (15.8.-31.8.2006)
září (1.9.-30.9.2006)
říjen (1.10.-31.10.2006)
listopad (1.11.-30.11.2006)
prosinec (1.12.-31.12.2006)
leden (1.1.-31.1.2007)
únor (1.2.-28.2.2007)
březen (1.3.-31.3. 2007)
duben (1.4.-30.4.2007)
Celková průměrná teplota za srpen
2006 až duben 2007
Průměrné teploty půdy ve °C v různých
hloubkách půdního profilu
Green 1
Green 1
Green 2
Green 2
(50 mm)
(150 mm)
(50 mm)
(150 mm)
20,06
20,15
19,81
19,96
18,48
18,45
17,49
17,65
12,37
12,64
11,78
12,29
6,86
7,07
6,42
6,93
3,88
4,17
3,52
4,20
3,17
3,23
2,80
3,16
4,13
4,10
3,70
3,93
6,84
6,68
6,17
6,18
12,96
12,57
12,71
12,28
9,86
Z předchozí tabulky je patrné, že
nejteplejším měsícem za bilancované období
byl měsíc srpen, kdy teplota půdy v hloubce
50 mm u „psinečkového“ greenu dosahovala
20,06 °C, zatímco ve stejné hloubce
u „kostřavového“ greenu pouze 19,81 °C.
Naopak
nejchladnějším
měsícem
za
bilancované období (15.8.- 30.4.07) byl
- 19 -
9,90
9,38
9,62
leden, přičemž teplota půdy dosahovala
hodnot v 50 mm u „psinečkového“ greenu
3,17 °C, zatímco ve stejné hloubce
u „kostřavového“ greenu byla teplota půdy
o 0,37 °C nižší. V hloubce měření 150 mm
byly teploty nepatrně vyšší, což je dáno
„vyhřátím“ půdy z předchozích teplejších
období.
TRÁVNÍKY 2007
Graf 3. Průměrné denní teploty půdy měřené v termínu od 15.8.2006 do 8.11.2006
25
Teplota půdy (°C)
20
15
10
Green 2 (5 cm)
Green 2 (15 cm)
Green 1 (5 cm)
Green 1 ( 15 cm)
5
06
7.
11
.
31
.1
0.
06
24
.1
0.
06
17
.1
0.
06
10
.1
0.
06
06
3.
10
.
06
26
.9
.
06
19
.9
.
06
12
.9
.
5.
9.
0
6
06
29
.8
.
06
22
.8
.
15
.8
.
06
0
Datum
Z grafu 4 je patrné, že nejvyšší denní
teplota půdy byla 20.8.2006 naměřena
u psinečkového greenu v 50 mm a její
hodnota byla 23,47 °C, ve 150 mm už byla
teplota jen 22,92 °C. U kostřavového greenu
byla teplota půdy v 50 mm 23,15 °C a ve
150 mm pouze 22,65 °C. 18.8. byla zjištěna
nejvyšší denní teplota vzduchu za
bilancované období 32°C, proto došlo
k „vyhřátí“ svrchní vrstvy vegetačního
substrátu.
Graf 4. Průměrné denní teploty půdy v roce 2007
18
16
Green 2 (5 cm)
Green 2 (15 cm)
14
Teplota půdy (°C)
Green 1 (5 cm)
12
Green 1 (15 cm)
10
8
6
4
2
07
30
.4
.
07
07
23
.4
.
16
.4
.
7
7
9.
4.
0
2.
4.
0
07
26
.3
.
07
07
19
.3
.
7
12
.3
.
07
5.
3.
0
26
.2
.
07
19
.2
.
7
07
12
.2
.
5.
2.
0
07
29
.1
.
07
22
.1
.
07
15
.1
.
7
8.
1.
0
1.
1.
0
7
0
Datum
Graf 5. dokladující průběh průměrných
denních teplot půdy za období od 11.1. do
2.5.2007 v BZA MZLU Brno ukazuje, že
nejnižší teplota půdy naměřená 16.1.2007
byla
0,35 °C
v hloubce 50 mm
1.4. Bilance průměrných denních teplot vzduchu
Graf 5. Bilance průměrných denních teplot vzduchu
- 20 -
u „kostřavového“ greenu. V hloubce 150
mm u stejného porostu byla už 1,51 °C.
U „psinečkového“ greenu dosahovala v 50
mm 0,66 °C a ve 150 mm 1,35 °C.
TRÁVNÍKY 2007
35
30
Průměr
25
Minimální
Teplota (°C)
20
Maximální
15
10
5
15
.4
.0
7
15
.3
.0
7
15
.2
.0
7
15
.1
.0
7
15
.1
2.
06
15
.1
1.
06
-10
15
.1
0.
06
15
.8
.0
6
-5
15
.9
.0
6
0
-15
Datum
Z grafu je patrno, že rozdíl mezi maximální
1.5. Bilance doplňkových závlah (dle
a minimální teplotou se pohyboval v rozpětí
měsíců)
až 15 °C. Nejnižší minimální naměřená
Závlahová dávka v letních měsících (červen
teplota z 26.1.2007 dosáhla hodnoty
až srpen) byla 5 mm každý den a v ostatních
-12,2 °C. Naopak nejvyšší maximální
měsících
(duben, květen, září, říjen,
naměřená teplota z 18.8.2006 a dosáhla
listopad) 10 mm každé tři dny.
hodnoty
celých
32
°C.
Hodnoty
maximálních teplot se pohybovaly až do
1.6. Bilance průměrných hodnot vlhkosti
začátku října nad úrovní 25 °C, což mohlo
půdy v době vegetace na jednotlivých
být příčinou k rychlejšímu odumírání
pokusných plochách v různých hloubkách
kořenové
fytomasy,
zvláště
půdního profilu
u psinečkového greenu.
Tab. 3. Průměrné hodnoty vlhkosti půdy v době vegetace
Dekáda
srpen (15.8. - 31.8.2006)
září (1.9. - 30.9.2006)
říjen (1.10. - 31.10.2006)
listopad (1.11. - 10.11.2006)
prosinec (1.12. - 31.12.2006)
leden (1.1. - 31.1.2007)
únor (1.2. - 28.2.2007)
březen (1.3. - 31.3.07)
duben (1.4. - 30.4.2007)
Celková průměrná teplota za
srpen 2006 až duben 2007
% objemové vlhkosti půdy v různých hloubkách půdního profilu
Fotbal
Green 1
Green 1
Green 2
Green 2
(150 mm)
(50 mm)
(150 mm)
(50 mm)
(150 mm)
36,16
18,47
14,25
20,26
15,56
35,55
18,01
14,44
20,23
15,82
34,67
17,91
14,66
20,43
15,86
34,63
18,02
14,94
20,32
16,05
34,41
18,08
15,48
20,08
15,84
35,59
18,60
16,37
20,96
16,37
35,62
18,25
15,80
20,42
16,20
36,63
18,11
15,53
20,29
15,83
37,74
18,10
15,05
20,85
15,36
35,67
18,17
Rozdílné průměrné hodnoty vlhkosti půdy
v hloubce 150 mm u fotbalové plochy (cca
35 % objemové vlhkosti půdy) a golfových
ploch (cca 15,5 obj. % vlhkosti půdy
v hloubce 150 mm) jsou dány odlišným
složením podložní vrstvy jednotlivých ploch.
Vegetační vrstva
fotbalové plochy do
- 21 -
15,17
20,43
15,88
hloubky 200 mm je tvořena 65 % ornice, 25
% písku a 10 % rašelinového substrátu. Na
rozdíl od golfové plochy, u které sahá
vegetační substrát do hloubky 50 mm a z 80
% je tvořen křemičitým pískem (frakce 0,052,0 mm), 10 % tvoří ornice a 10 %
rašelinový substrát. Dále jsou greenové
plochy složeny z 250 mm vegetační nosné
TRÁVNÍKY 2007
vrstvy tvořené praným pískem (frakce 0-4
mm). Vyšší vlhkost fotbalové plochy je tedy
(vyšší podíl odumřelé fytomasy a její rychlé
odumírání zvláště při vysokých teplotách je
charakteristické pro psineček výběžkatý, jak
je patrno i z grafického zobrazení. U porostu
kostřavového byly naměřeny nižší teploty,
což může být příčinou snížení transpirace
vody z půdy. Příčinou je též odlišný
charakter čepele listové a z toho vyplývající
rozdíly v transpiraci mezi psinečkem
a kostřavou.
dána vyšším obsahem jílovitých částic.
Z těchto důvodů dochází u fotbalové plochy
k většímu zadržování vody. Při porovnání
vlhkosti půdy u obou jamkovišť je patrná
vyšší vlhkost u „kostřavového“ greenu
v obou měřených hloubkách. Důvodem
může být odlišná skladba kořenové fytomasy
2.
Chemizmus substrátu - ACHZ půd
Tab. 4. Obsah přístupných živin (mg/kg) - jaro 2007
Fotbal
Green 1
Green 2
P
54,17
20,77
24,38
K
219,50
38,80
37,50
Ca
6172,37
1279,64
1129,09
Mg
233,82
107,23
104,25
pH
7,50
7,50
7,51
Na jaře roku 2007 bylo pH půdy na všech pokusných plochách poměrně vyrovnané dosahovalo
průměrně hodnoty 7,5.
Tab. 5. Obsah přístupných živin (mg/kg) - podzim 2006
Fotbal
Green 1
Green 2
P
50,56
19,86
26,18
K
255,30
29,40
26,20
3. Hmotnostní a strukturální
charakteristiky drnu.
Rozbory týkající se struktury nadzemní
a podzemní fytomasy byly na jednotlivých
porostech provedeny v termínu: jaro
(18.4.2006), podzim (10.10.2006). Odběr
fytomasy byl proveden půdní sondou
o rozměrech 20 x 100 x 200 mm. Z každé
parcely byl odebrán vzorek kořenové
fytomasy, který byl dále rozdělen na vrstvy
0-20 mm a 21-200 mm. K plavení vzorků
Ca
7602,56
1166,73
1204,37
Mg
275,52
101,27
92,34
pH
7,48
7,47
7,42
bylo použito síto o průměru ok 0,5 mm
a kořeny byly následně vysušeny přirozenou
cestou.
3.1. Hmotnostní a strukturální
charakteristiky drnu na jaře 2006
Průměrná celková hmotnost biomasy drnu
byla na jaře 2006 u fotbalového porostu 620
g.m-2, u greenu „psinečkového“ 670 g.m-2
a u „kostřavového“ 493,75 g.m-2.
Tab. 6. Celková fytomasa travního drnu na jaře 2006
Fytomasa drnu
nadzemní
podzemní
Hmotnost (g/m2) a v hmotnostních procentech
Fotbal
296,25
323,75
Green 1
47,80%
52,20%
- 22 -
417,50
252,50
62,32%
37,68%
Green 2
306,25
187,50
62,02%
37,98%
TRÁVNÍKY 2007
celkem
620,00
100,00%
670,00
Graf 6: Celková fytomasa travního drnu na
jaře 2006
Hmotnost fytomasy - jaro 2006
500
400
300
g/m 2
200
100
0
-100
-300
-400
-500
Green 1
Green 2
živá hmota
odumřelá fytomasa
kořeny 0 - 20 mm
kořeny 21 - 200 mm
493,75
100,00%
3.2.
Hmotnostní
a
strukturální
charakteristiky drnu na podzim 2006
Průměrná celková hmotnost biomasy drnu se
na podzim 2006 u fotbalového porostu byla
1197,5 g.m-2, u greenu „psinečkového“
1213,75 g.m-2 a u „kostřavového“ 1045
g.m-2.
-200
Fotbal
100,00%
Z grafického a tabelárního hodnocení je
patrné, že u fotbalového trávníku činí podíl
nadzemní fytomasy (z celkové fytomasy)
47,8 %, u psinečkového greenu 62,32 %
a u kostřavového 62,02 %. Dále z grafických
údajů vyplývá, že při srovnání obou greenů,
byl podíl živé nadzemní fytomasy na jaře
2006 vyšší u porostu „psinečkového“ než
u porostu „kostřavového“ typu, který je
navíc charakteristický nejvyšším podílem
stařiny (odumřelé fytomasy). Nejvyšší podíl
živé nadzemní fytomasy u „fotbalového“
porostu, je dán výškou kosení 30 mm.
Tab. 7. Celková fytomasa travního drnu na podzim 2006
Fytomasa
nadzemní
podzemní
celkem
Hmotnost (g/m2) a v hmotnostních procentech
Fotbal
615,00
51,35%
582,50
48,65%
1197,50 100,00%
Green 1
516,25
42,56%
697,50
57,44%
1213,75
100,00%
Hmotnost nadzemní části drnu byla na
fotbalové ploše 615 g.m-2, na ploše
s psinečkovým porostem 516,25 g.m-2 a na
kostřavové ploše 631,25 g.m-2 .Rozdíly
v hmotnosti závisí na výšce kosení
jednotlivých ploch, která byla u fotbalové
plochy 30 mm, u plochy s psinečkovým
porostem 10 mm a u plochy s kostřavovým
porostem také 10 mm. Četnost kosení byla
prováděna dle dynamiky růstu, ale bylo
dodržováno pravidlo jedné třetiny, tzn.
frekvence kosení má být taková, aby se
trávníku neodebíralo více než třetina
asimilační zelené plochy.
- 23 -
Green 2
631,25
60,40%
413,75
39,60%
1045,00
100,00%
Z grafických údajů vyplývá, že podíl živé
nadzemní fytomasy byl na podzim 2006
nejvyšší u porostu „psinečkového“, druhý
greenový porost „kostřavového“ typu je
charakteristický nejvyšším podílem stařiny
(odumřelé fytomasy).
Graf 5: Celková fytomasa travního drnu na
podzim 2006
TRÁVNÍKY 2007
g/m2
Hmotnost fytomasy - podzim 2006
800
700
600
500
400
300
200
100
0
-100
-200
-300
-400
-500
-600
-700
-800
Fotbal
Green 1
Green 2
živá fytomasa
odumřelá fytomasa
kořeny 0-20 mm
kořeny 21-200 mm
4.3. Přírůstek hmotnosti nadzemní a podzemní fytomasy na podzim oproti jarnímu období a jeho
podíl na celkové fytomase trávníkového drnu
Tab. 8. Přírůstek hmotnosti fytomasy na podzim oproti jarnímu období
Přírůstek hmotnosti fytomasy
Přírůstek hmotnosti fytomasy
na podzim oproti jarnímu období
v relativních procentech
Fytomasa drnu
v g/m2
(jaro =100%)
Fotbal Green 1 Green 2 Fotbal Green 1
Green 2
nadzemní
318,75
98,75
325,00
107,59
23,65
106,12
podzemní
258,75
445,00
226,25
79,22
176,24
120,67
celkem
577,50
543,75
551,25
93,15
81,16
111,65
Při podzimním hodnocení hmotnosti
v porovnání s jarním hodnocením došlo
k následujícímu
změnám
v hmotnosti
fytomasy jednotlivých porostů. Na podzim
došlo ke zvýšení
celkové hmotnosti
fytomasy
u
fotbalového
porostu
o 577,5 g.m-2, což je zvýšení celkové
hmotnosti fytomasy o 93,1 rel. % oproti
jarnímu
období. Hmotnost nadzemní
fytomasy stoupla o 107,5 % a podzemní
o 79,9 %. Zvýšení celkové hmotnosti
fytomasy u psinečkového porostu o 543,75
g.m-2, což po převedení na relativní procenta
činí
nárůst
hmotnosti
fytomasy
psinečkového porostu oproti jaru 81,1 %.
Podíl nárůstu podzimní nadzemní fytomasy
byl o pouze o 23,6 % vyšší než na jaře, což
bylo zapříčiněno snížením hmotnosti
odumřelé fytomasy, která byla odstraněna
- 24 -
vertikutací. Do3lo ke zvýšení celkové
hmotnosti fytomasy u kostřavového porostu
o 551,25 g.m-2, tedy zvýšení množství
fytomasy o 111,6 %. Konkrétně stouplo
množství nadzemní fytomasy o 106,1 %
a podzemní o 120,7 %.
Závěr
Druhy trav, které jsou vhodné k zakládání
trávníků se vyznačují poměrně mělkým
kořenovým systémem a vysokou vláhovou
potřebou. Nutnost doplňkové závlahy na
intenzivních trávnících je dána především
tím, že jsou zakládány na umělém
vegetačním substrátu s vysokým podílem
písku. Písek umožňuje rychlé vsakování
vody, čímž je zkrácena doba, kdy je hřiště
nehratelné (USGA, 1993; FLL, 1995;
Önorm, 1997).
TRÁVNÍKY 2007
Problematika koloběhu živin a srážek
u travních a trávníkových porostů nabývá
z hlediska ekologického i ekonomického
značného
významu.
Dokladem
jsou
výsledky z posledních období prezentované
na „Lysimetertagung“ pořádaných co dva
roky v HBLF Raumberg – Gumpenstein.
V podmínkách České republiky je uvedená
problematika studována víceméně ojediněle
a to především u trvalých travních porostů.
Rovněž metodické přístupy neodpovídají
novým trendům metodologie v oblasti
lyzimetrie. Bylo by žádoucí v této oblasti
provést syntézu metod a způsobů hodnocení
výsledků.
Ing. Petr Baštan – Hanácká reklamní, 2003.
158 s. ISBN 80-903275-0-8.
Höhere Bundeslehr – und Forschungsanstalt
für
Landwirtschaft
Raumberg
– Gumpenstein: 12. Lysimetertagung
– Bericht, 2007. 193 s. ISBN 13-978-3901980-992.
Poděkování: Příspěvek byl zpracován
s podporou
Výzkumného
záměru
č.
MSM6215648905
„Biologické
a technologické aspekty udržitelnosti
řízených ekosystémů a jejich adaptace na
změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky.
ÖNORM B 2606-1, 1997: SportplatzbelägeRasenbeläge.
Österreichisches
Normungsinstitut, Wien, 1997, 18 s.
Použitá literatura:
HRABĚ, F., et al.: Trávy a trávníky – co
o nich ještě nevíte. Olomouc: Vydavatelství
USGA, 1993: Green Section Record
a Publication on Turfgrass Management
by the United States Golf Association®.
United States Golf Association Green
Section, Far Hills, 1993, NJ.
FLL, 1995: Richtlinie fiir den Bau von
Golfplatzen.
Forschungsgesellschaft
Landschaftsentvvicklung Lands- chafts-bau
e.V., Troisdorf, 1995.
Ing. Jana Vrzalová
Prof. Ing. František Hrabě, CSc.
Ing. Pavel Knot
Ústav výživy zvířat a pícninářství, MZLU
v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno
[email protected], [email protected],
[email protected]
KONKURENČNÍ VZTAHY JÍLKU VYTRVALÉHO A LIPNICE LUČNÍ
V TRAVNÍCH SMĚSÍCH
Hana SOBOTOVÁ, Miluše SVOBODOVÁ, Jaromír ŠANTRŮČEK
Úvod
Složení travní směsi je jedním
z nejdůležitějších faktorů, který určuje
úspěch při založení trávníku a zajišťuje
dobrý základ pro jeho budoucí kvalitu. Při
určování vhodnosti jednotlivých travních
druhů ve směsi se řídíme předpokládaným
využitím trávníku – jednotlivé travní druhy
se svými biologickými a morfologickými
vlastnostmi značně liší. Důležité jsou
ekologické nároky trav, související s jejich
výběrem na konkrétní stanoviště. Při
určování
procentického
zastoupení
jednotlivých komponent směsi a určování
- 25 -
celkového výsevku je velmi důležitá znalost
konkurenční
schopnosti
jednotlivých
travních druhů.
K vnitřním činitelům rozhodujících
o
konkurenci
patří
morfologické
a fyziologické vlastnosti rostlinných druhů.
Obecně
z morfologických
vlastností
(Klimeš, 1997) jsou to:
• vytrvalost,
• periodicita životních pochodů,
• rychlost klíčení a rychlost růstu,
• výška rostliny,
• kořenový systém,
• způsob rozmnožování,
TRÁVNÍKY 2007
schopnost regenerace,
odolnost proti disturbanci – mechanická
zátěž.
Z fyziologických vlastností hrají roli
potřeba a schopnost přizpůsobení se
světelnému a teplotnímu režimu, potřeba
vody a adaptace na vláhový režim, potřeba
minerálních
živin
a přizpůsobení
se
k chemickému složení prostředí a reakce na
mechanické činitele, odolnost proti požeru
vytvářením specifických ochranných látek,
vylučování kořenových výměšků.
Změny prostředí - vnější činitel
konkurence - jsou podmíněny změnami
klimatickými a půdními, přítomností jiných
organismů,
fytogenními
příčinami,
potravními zdroji - v případě trávníku
hnojením, které současně patří do
antropogenních
vlivů,
tedy
vlivů
způsobených činností člověka (seč, závlaha,
mechanická zátěž, atd.).
Jílek vytrvalý (Lolium perenne L.)
a lipnice luční (Poa pratensis L.) jsou travní
druhy
s
odlišnými
morfologickými
a biologickými vlastnostmi, které se ve
směsích velmi dobře doplňují, a proto se
používají téměř do všech trávníkových
směsích.
Podle typu odnožování řadíme jílek
vytrvalý mezi trsnaté druhy trav, které mají
rychlý počáteční vývoj, rozmnožují se
většinou jen generativně a mají krátkou
vytrvalost. Jelikož při pravidelné seči
dochází k odstraňování květenství, proto tyto
travní druhy postupně z trávníku mizí. Jsou
nahrazovány druhy výběžkatými – např.
lipnicí luční, které mají sice pomalý
počáteční vývin, ale díky vegetativnímu
rozmnožování podzemními či nadzemními
výběžky se v porostu postupně rozšiřují
a tvoří vytrvalou složku trávníků.
Problémem při sestavování jílko
– lipnicových směsí je rychlý počáteční
vývin jílku, který vytváří silný konkurenční
tlak na pomalu klíčící lipnici. V pozdějších
stadiích vývoje porostu se však druhy
dostávají do opačných pozic. Proto je při
stanovení složení směsi nutné zohlednit oba
typy trav. Zajistit jednak dostatečný podíl
•
•
- 26 -
trsnatých trav (jílku), jejichž podíl v trávníku
postupně ubývá, ale také zvolit takový podíl
trav výběžkatých (lipnice), aby se byly
schopny v trávníku při počáteční konkurenci
trsnatých trav prosadit a vzejít. Důležité je
též stanovit optimální výsevek podle
podmínek stanoviště. Vysoké výsevky sice
mohou zajistit vyšší šance pro všechny
druhy, ale často dochází v důsledku
vysokého počtu jedinců na plochu k vyšší
vnitrodruhové konkurenci. Rostlinky trav
bývají slabší, a tudíž i náchylnější na
choroby. Navíc dochází ke snížení únosnosti
drnu. Výsledkem bývá trávník horší kvality,
založený s vyššími náklady na osivo. Vyšší
výsevek je však nutné aplikovat na
stanovištích
s horšími
půdními
a klimatickými podmínkami a na sušších
stanovištích, kde není možná závlaha. Vyšší
výsevky také můžeme použít v případě, že
chceme, aby byl porost rychle zapojený a
mohl se v krátkém časovém období začít
používat. Je třeba však počítat s vyššími
náklady na jeho údržbu v dalších letech na
pravidelně
prováděnou
vertikutaci
(prořezávání),
popř.
aerifikaci
(provzdušnění) trávníku, čímž upravíme
nejen hustotu porostu, ale také zajistíme
optimální světelné a půdní podmínky pro
tvorbu nových odnoží a celkovou regeneraci
travního drnu.
Pokusy – materiál a metody
Pro ověření vlivu složení a výsevku
travních směsí byl v roce 2004 založen na
Šlechtitelské stanice ve Větrově polní
trávníkářský pokus s devíti směsmi jílku
vytrvalého odrůdy Mondial a lipnice luční
odrůdy Cocktail. Pro zjednodušení jsme pro
tento článek vybrali 3 směsi (viz Tab. 1)
a použili výsledky za roky 2005, 2006.
Trávník byl sečen na výšku 40 mm v 7-14ti
denních
intervalech.
Sledované
charakteristiky
byly
počet
odnoží
jednotlivých druhů a jejich zastoupení ve
směsi ve 2. a 3. vegetačním období, po
vysušení na 105°C byla stanovena hmotnost
sušiny nadzemní biomasy jílku a lipnice,
která slouží k výpočtu hmotnosti sušiny
jedné odnože.
TRÁVNÍKY 2007
Tab. 1: Složení porovnávaných směsí
Výsevek (g/m2)
Počet vysetých obilek ks/m2
Směs
Ozn.
Jílek vytrvalý
Lipnice luční
Celkový
Jílek vytrvalý
Lipnice luční
1
4/8
4
8
12
2135
16860
2
8/4
8
4
12
4270
8430
3
8/16
8
16
24
4270
33720
Výsledky
Při porovnání prvních dvou směsí
s celkovým výsevkem 12 g/m2 je z grafu
1 patrné, že v roce 2005 (2. vegetačním) byl
u směsi 4/8 počet odnoží jílku vytrvalého
v porostu 17 000 ks/m2, u směsi 8/4 byl jeho
počet odnoží 20 000 ks/m2, tedy o 17,5 %
více.
I když bylo zastoupení jílku ve směsi
dvojnásobné, nebylo ve směsi zjištěno
dvojnásobné množství jeho odnoží. Stejný
výsledek je možno pozorovat i při porovnání
směsí 4/8 a 8/16, kde je u směsi s vyšším
zastoupením jílku jen o 2 % odnoží více.
Konkurenční tlak lipnice je možno sledovat
i při porovnání směsí 8/4 a 8/16, kdy při
stejném výsevku jílku 8 g/m2 v obou směsích
je v porostu o 13 % méně odnoží na m2
u směsi s vyšším zastoupením lipnice.
Počet odnoží lipnice luční je ovlivněn
jejím zastoupením ve směsi. Při jejích
výsevcích 4 a 8 g/m2 tedy při výsevku 8 430
a 16 860 živých obilek na metr čtvereční
činil počet odnoží přibližně polovinu počtu
vysetých semen. Při výsevku 16 g/m2
u směsi 8/16 se projevil konkurenční tlak
vysetého jílku a taktéž vliv vyššího
celkového výsevku. Počet odnoží lipnice
luční u této směsi byl jen 9 844 ks/m2, což je
2x více než u směsi 8/4 se čtvrtinovým
zastoupením lipnice ve směsi.
Při porovnání vývoje jílku vytrvalého
v porostu jsme zjistili, že u všech směsí
došlo ke snížení počtu odnoží v roce 2006.
Nejvýraznější pokles byl u směsi 4/8,
tedy u směsi s nejnižším zastoupením jílku,
kde byl počet odnoží jílku na m2 o 25 %
nižší než v roce 2005, u zbývajících variant
činil pokles počtu odnoží 10 %. Zastoupení
jílku v porostu se snížilo u prvních dvou
- 27 -
směsí v průměru o 15 % (Graf 2).
U poslední směsi jen o 9 %, což je
způsobeno vyšším zastoupením lipnice ve
směsi. Tyto výsledky potvrzují úbytek
trsnatého jílku z porostu se zvyšujícím se
stářím porostu.
Lipnice luční má na rozdíl od jílku
rostoucí tendenci počtu odnoží v porostu.
U všech směsí byl v roce 2006 vyšší počet
odnoží (Graf 1). Nárůst činil 58 % u směsi
4/8, 85 % u směsi 8/4 a 34 % u směsi 8/16.
Její zastoupení v počtu odnoží v porostu se
zvýšilo
u směsi 4/8 z 33 na 51 %, u směsí 8/4 z 21 %
na 35 %. Tento menší nárůst je způsoben
jednak jejím nižším zastoupením ve směsi,
jednak vyšším konkurenčním tlakem jílku.
Nejmenší nárůst v počtu odnoží lipnice, resp.
i jílku (Graf 2), u směsi nejhustěji seté
s celkovým výsevkem 24 g/m2 může být
vysvětlen vyšší hustotou porostu a tedy
i vyšší konkurencí mezi jednotlivými
travními rostlinami. Hmotnost sušiny jedné
odnože u hustěji seté směsi byla o 18 % nižší
u jílku a o 15 % u lipnice v roce 2006 oproti
roku 2005. Vyšší počet jedinců na plochu
s menší individuální hmotností potvrzuje
také „zákon o konstantním konečném
výnosu porostu“ (Slavíková, 1986; Šálek,
2005).
Vliv zvýšeného celkového výsevku
na hustotu porostu se v našich pokusech
nepotvrdil. Směs 8/16 s celkovým výsevkem
24 g/m2 měla jen o 8 % vyšší celkový počet
odnoží, a ani počet odnoží jílku a lipnice
nebyl ve směsi dvojnásobný oproti jejich
výsevkům (Graf 1).
Závěr
TRÁVNÍKY 2007
Zastoupení trsnatého jílku vytrvalého
ve směsi je důležitým faktorem ovlivňujícím
jeho přezimování a vytrvalost ve směsi.
Postupem času z porostu ubývá, z výsledků
je tedy patrné, že při jeho vyšším zastoupení
ve směsi došlo k prodloužení jeho výskytu
v trávníku. Počet odnoží lipnice luční není
tolik závislý na jejím zastoupením ve vyseté
směsi. Z výsledků vyplývá, že výsevek 4 až
8 g/m2 je dostatečný, výběžkatá lipnice je
schopna se v porostu prosadit díky své
odnožovací schopnosti. Celkový výsevek
12 g/m2 se v podmínkách pokusu jevil jako
dostatečný.
Práce byla řešena
projektu MSM 6046070901.
za
podpory
Literatura:
Slavíková, J.(1986): Ekologie rostlin. Státní
pedagogické nakladatelství Praha. 368 s.
Šálek, M. (2005): Ekologie. Lesnická práce,
Praha. 121s.. ISBN 80-8636-68-6.
Klimeš, F. (1997): Lukařství a pastvinářství Ekologie travních porostů. Jihočeská
univerzita, zemědělská fakulta, České
Budějovice. 142 s. ISBN 80-7040-215-6.
Hana SOBOTOVÁ,
Miluše SVOBODOVÁ,
Jaromír ŠANTRŮČEK
KPT FAPPZ ČZU v Praze,
[email protected]
2
Počet odnoží (ks/m )
Tisíce
Graf 1: Počet odnoží jílku vytrvalého a lipnice luční (ks/m2) v porostu ve druhém a třetím roce
vegetace ((Tukey HSD 95% konfidenční intervaly)
32
30
28
26
24
22
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
4/8
12
JÍLEK VYTRVALÝ
LIPNICE LUČNÍ
CELKOVÝ POČET ODNOŽÍ
8/4
12
2005
8/16
24
4/8
12
8/4
12
2006
8/16
24
Výsevek (g/m 2) jílku vytrvalého/lipnice luční
Celkový výsevek směsi (g/m 2)
Rok odběru
Graf 2: Podíl počtu odnoží jílku vytrvalého a lipnice luční (%) v porostu ve druhém a třetím roce
vegetace
- 28 -
TRÁVNÍKY 2007
Podíl počtu odnoží ve směsi (%)
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
4/8
12
4/8
2005
2006
8/4
8/4
8/16
12
2005
8/16
24
2006
2005
2006
2
Výsevek (g/m ) jílku vytvralého/lipnice luční
LIPNICE LUČNÍ
JÍLEK VYTRVALÝ
Celkový výsevek směsi (g/m 2)
Rok odběru
PROBLÉMY A ZKUŠENOSTI S PĚSTOVÁNÍM KOBERCOVÝCH
TRÁVNÍKŮ V ČR
Jiří VRBAS
Zatímco
pěstování
a
použití
kobercových trávníků v zahraničí má již
tradici několika desetiletí, u nás se začaly
pěstební plochy objevovat až po roce 1989.
První pěstitel byl u nás pravděpodobně pan
Blažek v Nymburku s pěstební plochou cca
1 ha. Postupně přibývali další pěstitelé
a v roce 2002 bylo u nás 15 trávníkových
školek z celkovou plochou 30 ha ( viz.
referát ing. Fialy na semináři TRÁVNÍKY
2002).
V současné
době
se
počet
trávníkových školek v ČR zvýšil na 18
a pěstební plochy na 65 – 70 ha. Většinou se
plochy trávníků u jednotlivých pěstitelů
pohybují od 1 ha do 5 ha. Pouze dvě největší
školky mají každá plochy větší než 15 ha.
Pro předpěstované trávníky se u nás
používají většinou směs hřišťová s převahou
jílku vytrvalého nebo rekreační směsi
s menším podílem jílku (do 30%) a větším
zastoupením kostřav a lipnice. Dalo by se
- 29 -
mluvit o jakési univerzální směsi. Je to dáno
především poptávkou jak konečných
zákazníků tak i odborností samotných
zahradníků – realizátorů, kteří unaveni
každodenním shonem a psychickým tlakem
okolí, sami již nezkouší ani nenabízí jiné
alternativy. Samozřejmě i pro pěstitele
trávníků je jednodušší pěstovat dvě nebo tři
směsi. Sám jsem obdivně pročítal nabídku
německých nebo rakouských školek se
seznamem 10-ti různých travních směsí. Na
takovou škálu nabídky není náš trh ani
zákazníci ještě zralí. Z vlastní zkušenosti
mohu potvrdit, že nabídnete-li pro různá
použití několik typů směsí, stejně komerční
zájem bude opět jen o 2 – 3 směsi. V tomto
ohledu máme u nás ještě hodně co dohánět
a soustavnou osvětou mnoho koutů
osvětlovat.
Pro slupování trávníku se používají
v menších školkách většinou ručně vedené
TRÁVNÍKY 2007
slupovačky. Jeden pracovník slupuje, druhý
zařezává pásy na požadovanou délku ( větší
slupovačky sekají délky samy) a dalších
několik lidí ručně smotává drn do rolí
a skládá na palety. V malých školkách se
trávník neexpeduje ani na paletách, ale role
se ručně nakládají přímo na auta zákazníků.
Ručně se může na paletu naskládat
25 m2 ( výjimečně 30 m2). Šířka sloupnutých
pásů je potom podle typu slupovačky 30 cm,
40 cm nebo 45 cm. Délka je rozdílná s tím,
že 1 role je zpravidla 0.5 m2. Tyto malé
roličky jsou lehké, dobře se s nimi
manipuluje, ale nevýhodou je pomalejší
práce při samotné pokládce. Proto se ve
velkých zahraničních školkách používají již
mnoho let trávníkové sklízecí kombajny.
V naší republice používají tyto stroje jen
naše dvě již zmiňované
větší školky,
protože jejich nasazení se vyplatí až při
pěstební ploše 20 – 30 ha.
Sklizeň na kombajnu zvládne jen
dvoučlenná posádka. Jeden pracovník stroj
řídí a druhý stojí vzadu a odebírá sloupnuté
a již smotané role, které ukládá přímo na
paletu, kterou si kombajn sám veze
( v zásobníku má cca 10 ks dalších
prázdných palet). Jedna role trávníku je 2,5
m dlouhá, 0,4 m široká a má plochu 1 m2.
Na paletu se naskládá 40 m2, ale i 50m2
.Poskládané role se pak obalí a zafixují
síťovinou pro bezpečnou a snadnější
manipulaci s paletou při expedici a následné
přepravě k zákazníkovi. Práce při sklizni, ale
i při expedici je velice efektivní, rychlá a
fyzicky méně namáhavá. Ve dvou lidech tak
kombajn
sloupne
200
m2
až
600 m2 trávníku za hodinu.
Při pokládání trávníků se v naší praxi
téměř výlučně požívají již zmíněné role šířky
0.4 m. Na velkých plochách je pro pokládku
možné již i v ČR použít tuzemské role široké
0,6 m nebo 1,2 m. Pás široký 0,6 m je
zpravidla dlouhý 15 m, tedy plochy 9 m2 .
Pro jeho pokládku se používají ručně vedené
vozíky na širokých trávníkových gumách.
Práce při pokládce je velice efektivní
a rychlá. Náročná je však příprava
- 30 -
a manipulace s těmito rolemi - vyžaduje již
použití mechanizace. Vyplatí se na velkých
plochách. Ještě větší plochu pro pokládku
vyžadují role šířky 1,2 m. Při délce pásu 15
m je plocha jedné role 18 m2. Při práci
s těmito rolemi se bez mechanizace již
neobejdeme vůbec, protože jejich váha je
600 kg – 800 kg. Používá se při pokládce
sportovních hřišť nebo jiných opravdu
velkých a rovných ploch. Musí se hlídat také
jejich teplota, protože se snadněji zapaří než
malé role šířky 0,4 m. Práce je však úžasně
rychlá a zatravňovaná plocha se zazelená
přímo před očima. Např fotbalové hřiště je
hotové během 3 – 5 dnů. Dle mých
informací takové role umí slupovat v ČR jen
jedna školka na Moravě, která má
odpovídající vybavení nejen pro loupání
a expedici těchto tzv. big rolí, ale je
vybavena i mechanizací pro jejich pokládání
přímo u zákazníka.
K další nezbytné výbavě trávníkové školky
patří sekačky. Nejlépe vřetenové, ale menší
pěstitelé vystačí i s rotačními sekačkami
s přímým sběrem posečené hmoty. Při
použití
širokozáběrových
vřetenových
sekaček je nutné nasadit výkonné vysavače
pro následný sběr trávy. Také tyto stroje,
které pojmou až 7 m3 sebrané hmoty,
dorazily již k nám a používají je naše dvě
velké školky.
Z výše uvedených řádků proto jasně
vyplývá, že i v ČR se v oblasti pěstování
kobercových
trávníků
přibližujeme
v posledních několika letech evropské
úrovni. Je to zásluha našich trávníkářů, jejich
pracovitosti a schopnosti učit se novým
věcem, kteří se nebojí vycestovat za
poznáním za hranice naší republiky. Záleží
potom na poptávce našich zákazníků, zda
produkce kobercových trávníků v ČR bude i
nadále
narůstat.
Zvyšování
výměry
pěstebních ploch jde totiž ruku v ruce
s možností
využití
nejmodernějších
technologií ve světě již běžných a u nás
úspěšně ale postupně a nově zaváděných.
Ing. Jiří Vrbas – firma KVĚT, Blažovice
TRÁVNÍKY 2007
NOVÉ TRÁVNÍKOVÉ ODRŮDY
Mojmír FADRNÝ
Registraci nových odrůd v České
republice provádí ze zákona Ústřední
kontrolní
a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
K 1.1.2007 byla provedena částečná
reorganizace ústavu a dřívější Odbor
odrůdového zkušebnictví (OOZ) byl
nahrazen Národním odrůdovým úřadem
(NOÚ). Tak bylo vyhověno legislativě
Evropské unie, která má zájem na sjednocení
činností státních organizací, zabývající se ve
členských zemích EU registrací nových
odrůd.
Nadále
však
platí
zákony
o zkušení a registraci odrůd, které byly
vytvořeny v minulých letech již v souladu
s požadavky EU.
Do zkoušek pro registraci jsou
odrůdy zařazovány na základě žádosti
žadatele podle ustanovení § 33 odst. 4
zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu
osiva a sadby pěstovaných rostlin. Splňuje li
žádost žadatele všechny podmínky, může
ÚKZÚZ zahájit samotné zkoušky, potřebné
pro registraci odrůdy. Aby přihlášená odrůda
mohla být registrována, musí u ní být
v průběhu zkoušení prokázáno, že je odlišná,
uniformní, stálá, má vyhovující název
a je zajištěno udržovací šlechtění.
ÚKZÚZ každoročně vydává seznam
všech odrůd pěstovaných rostlin zapsaných
ve Státní odrůdové knize, včetně údajů
o adresách jejich udržovatelů, držitelů
šlechtitelských
práv
podle
zákona
č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám.
Státní odrůdová kniha je úředním seznamem
odrůd rostlin, které jsou v České republice
zaregistrovány pro uznávání a uvádění do
oběhu.
Registrace
trávníkových
odrůd
prodělala v minulých letech dynamický
vývoj. V současné době je registrováno pro
trávníkové využití například 66 odrůd
kostřavy červené, 46 odrůd jílku vytrvalého,
27 odrůd lipnice luční, 12 odrůd kostřavy
ovčí, 13 odrůd kostřavy rákosovité,
6 odrůd psinečku tenkého, 6 odrůd psinečku
- 31 -
výběžkatého či 4 odrůdy metlice trsnaté.
Jsou však registrovány i odrůdy bojínku
cibulkatého, festulolia, lipnice hajní, lipnice
obecné, lipnice smáčknuté, psinečku psího,
psinečku velikého, medyňku vlnatého,
poháňky hřebenité a tomky vonné.
V roce 2006 a 2007 bylo ve správním
řízení ÚKZÚZ po ukončení zkušebního
cyklu na základě provedených zkoušek o
registraci zapsáno do Státní odrůdové knihy
14 odrůd trav pro trávníkové využití. Jedná
se o 5 odrůd jílku vytrvalého, 5 odrůd
kostřavy červené, 1 odrůdu lipnice obecné a
2 odrůdy psinečku výběžkatého. Přínos
nových odrůd pro rozvoj trávníkářství je
nesporný. Kvalitní odrůdy rozšiřují možnosti
tvorby nových trávníkových směsí a splňují
vysoké nároky, které jsou v současné době
na různé typy trávníku kladeny.
Trávníkové odrůdy registrované v roce
2006
Jílek vytrvalý
Barreal
Barreal je diploidní odrůda určená pro
trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna
a je udržována firmou Barenbrug Holland
B.V. v Nizozemsku. Zástupcem v ČR je
AGROGEN, spol. s r.o.
Odrůda je pozdní. Rostliny jsou středně
rozkladité, barva listu středně zelená.
Praporcovitý list je krátký, úzký až středně
široký. Stéblo je krátké až středně dlouhé,
květenství je krátké až středně dlouhé.
Odrůda je méně odolná proti napadení plísní
sněžnou a listovými skvrnitostmi, odolná
proti napadení rzí.
Jemnost trávníku je střední. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do směsí pro
zatěžované sportovní trávníky a ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Jílek vytrvalý
Marietta
Marietta je diploidní odrůda určená pro
trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna
TRÁVNÍKY 2007
a je udržována firmou Saatzucht Steinach
GmbH
v Německu. Zástupcem v ČR je Ing. Milan
Děd SEED SERVICE.
Odrůda je středně raná. Rostliny jsou středně
rozkladité, barva listu středně až tmavě
zelená. Praporcovitý list je krátký, úzký.
Stéblo je krátké, květenství je krátké až
středně dlouhé.
Odrůda je méně odolná proti napadení plísní
sněžnou a listovými skvrnitostmi, odolná
proti napadení rzí.
Jemnost trávníku je střední. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do směsí pro
zatěžované sportovní trávníky a ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Kostřava červená
Protenza
Protenza je hexaploidní, trsnatá odrůda
určená pro trávníkové využití. Odrůda byla
vyšlechtěna a je udržována firmou OSEVA
UNI, a.s.
Odrůda je velmi raná až raná. Rostliny jsou
středně rozkladité, barva listu světle až
středně zelená, listová čepel zavřená.
Praporcovitý list je velmi krátký až krátký,
velmi úzký až úzký. Stéblo je krátké až
středně dlouhé, květenství je velmi krátké.
Odrůda je odolná proti napadení plísní
sněžnou
a rzí, středně odolná proti napadení
listovými skvrnitostmi.
Jemnost trávníku je střední. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do trávníkových
směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Kostřava červená
Bornado
Bornado je hexaploidní, výběžkatá odrůda
určená pro trávníkové využití. Odrůda byla
vyšlechtěna a je udržována firmou Saatzucht
Steinach GmbH v Německu. Zástupcem
v ČR je Ing. Milan Děd SEED SERVICE.
Odrůda je středně raná. Rostliny jsou
polovzpřímené až středně rozkladité, barva
listu středně zelená, listová čepel zavřená.
Praporcovitý list je krátký až středně dlouhý,
úzký až středně široký. Stéblo je středně
- 32 -
dlouhé, květenství je krátké až středně
dlouhé.
Odrůda je odolná proti napadení plísní
sněžnou
a rzí, středně odolná proti napadení
listovými skvrnitostmi.
Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do trávníkových
směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Kostřava červená
Salut
Salut je hexaploidní, trsnatá odrůda určená
pro trávníkové využití. Odrůda byla
vyšlechtěna a je udržována firmou Saatzucht
Steinach GmbH v Německu. Zástupcem
v ČR je Ing. Milan Děd SEED SERVICE.
Odrůda je pozdní až velmi pozdní. Rostliny
jsou středně rozkladité, barva listu středně
zelená, listová čepel zavřená. Praporcovitý
list je středně dlouhý, úzký až středně široký.
Stéblo je středně dlouhé, květenství je
krátké až středně dlouhé.
Odrůda je odolná proti napadení plísní
sněžnou a rzí, středně odolná proti napadení
listovými skvrnitostmi.
Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do trávníkových
směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Lipnice luční
Annett
Annett je odrůda určená pro trávníkové
využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je
udržována firmou Saatzucht Steinach GmbH
v Německu. Zástupcem v ČR je Ing. Milan
Děd SEED SERVICE.
Odrůda je pozdní. Rostliny jsou středně
rozkladité, barva listu středně až tmavě
zelená. Praporcovitý list je středně dlouhý,
středně široký. Antokyanové zbarvení
listové pochvy není, nebo je velmi slabé.
Stéblo je středně dlouhé, květenství je
středně dlouhé.
Odrůda je odolná proti napadení plísní
sněžnou, středně odolná proti napadení rzí,
méně odolná proti napadení listovými
skvrnitostmi.
TRÁVNÍKY 2007
Jemnost trávníku je střední. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do směsí pro
zatěžované sportovní trávníky a ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Trávníkové odrůdy registrované v roce
2007
Jílek vytrvalý
Slávek
Slávek je diploidní odrůda určená pro
trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna
a je udržována firmou AGROGEN, spol.
s r.o.
Odrůda je pozdní. Rostliny jsou středně
rozkladité, barva listu středně zelená.
Praporcovitý list je krátký až středně dlouhý,
úzký až středně široký. Stéblo je krátké až
středně dlouhé, květenství je krátké až
středně dlouhé.
Odrůda je středně odolná proti napadení
plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi,
odolná proti napadení rzí.
Jemnost trávníku je střední. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do směsí pro
zatěžované sportovní trávníky a ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Jílek vytrvalý
Kokomo
Kokomo je diploidní odrůda určená pro
trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna
a je udržována firmou DLF-International
Seeds Inc. v USA. Zástupcem v ČR je
Šlechtitelská stanice Hladké Životice.
Odrůda je středně raná. Rostliny jsou středně
rozkladité, barva listu tmavě zelená.
Praporcovitý list je krátký, úzký. Stéblo je
krátké až středně dlouhé, květenství je
krátké.
Odrůda je méně odolná proti napadení plísní
sněžnou a listovými skvrnitostmi, odolná
proti napadení rzí.
Jemnost trávníku je střední. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do směsí pro
zatěžované sportovní trávníky a ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Jílek vytrvalý
Tremolo
- 33 -
Tremolo je diploidní odrůda určená pro
trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna
a je udržována firmou TAGRO Červený
Dvůr, spol s r.o.
Odrůda je středně raná až pozdní. Rostliny
jsou středně až polorozkladité, barva listu
středně zelená. Praporcovitý list je krátký až
středně dlouhý, úzký až středně široký.
Stéblo je středně dlouhé, květenství je
středně dlouhé.
Odrůda je středně odolná proti napadení
plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi,
odolná proti napadení rzí.
Jemnost trávníku je střední. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do směsí pro
zatěžované sportovní trávníky a ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Kostřava červená
Longfellow II
Longfellow II je hexaploidní trsnatá odrůda
určená pro trávníkové využití. Odrůda byla
vyšlechtěna a je udržována firmou DLFTRIFOLIUM A/S v Dánsku. Zástupcem
v ČR je Šlechtitelská stanice Hladké
Životice, s.r.o.
Odrůda je středně raná až pozdní. Rostliny
jsou středně až polorozkladité, barva listu
tmavě zelená, listová čepel uzavřená.
Praporcovitý list je krátký až středně dlouhý,
úzký až středně široký. Stéblo je středně
dlouhé, květenství je krátké až středně
dlouhé.
Odrůda je odolná proti napadení plísní
sněžnou
a rzí, středně odolná proti napadení
listovými skvrnitostmi.
Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do trávníkových
směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Kostřava červená
Smetana
Smetana je hexaploidní trsnatá odrůda
určená pro trávníkové využití. Odrůda byla
vyšlechtěna a je udržována firmou DLFTRIFOLIUM A/S v Dánsku. Zástupcem
v ČR je Šlechtitelská stanice Hladké
Životice, s.r.o.
TRÁVNÍKY 2007
Odrůda je středně raná až pozdní. Rostliny
jsou středně rozkladité, barva listu tmavě
zelená, listová čepel uzavřená. Praporcovitý
list je krátký, úzký. Stéblo je středně dlouhé,
květenství je krátké až středně dlouhé.
Odrůda je odolná proti napadení plísní
sněžnou
a rzí, středně odolná proti napadení
listovými skvrnitostmi.
Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do trávníkových
směsí pro jemné okrasné trávníky i ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
International Seeds Inc. v USA. Zástupcem
v ČR je Šlechtitelská stanice Hladké
Životice.
Odrůda je raná až středně raná. Rostliny jsou
polorozkladité až rozkladité, barva listu
středně zelená. Praporcovitý list je krátký,
úzký. Stéblo je krátké, květenství je krátké.
Odrůda je středně odolná proti napadení
plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi.
Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do trávníkových
směsí pro jemné hřišťové trávníky a jiné
specifické trávníkové plochy.
Lipnice obecná
Boganis
Boganis je odrůda určená pro trávníkové
využití. Odrůda byla vyšlechtěna a je
udržována firmou DLF-TRIFOLIUM A/S
v Dánsku. Zástupcem v ČR je Šlechtitelská
stanice Hladké Životice, s.r.o.
Odrůda je středně raná až pozdní. Rostliny
jsou středně rozkladité, barva listu středně až
tmavě zelená. Praporcovitý list je středně
dlouhý, středně široký. Stéblo je krátké až
středně dlouhé, květenství je krátké až
středně dlouhé.
Odrůda je středně odolná proti napadení
plísní sněžnou a rzí, méně odolná proti
napadení listovými skvrnitostmi.
Jemnost trávníku je střední. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do směsí pro
zatěžované sportovní trávníky a ostatní
trávníkové plochy běžné a parkové zeleně.
Psineček výběžkatý
Horus
Horus je tetraploidní odrůda určená pro
trávníkové využití. Odrůda byla vyšlechtěna
a je udržována na Šlechtitelské stanici
Hladké Životice, s.r.o.
Odrůda je středně raná. Rostliny jsou
polorozkladité až rozkladité, barva listu
středně zelená. Praporcovitý list je krátký až
středně dlouhý, úzký. Stéblo je krátké až
středně dlouhé, květenství je krátké až
středně dlouhé.
Odrůda je středně odolná proti napadení
plísní sněžnou a listovými skvrnitostmi.
Jemnost trávníku je vysoká. Častým kosením
lze dosáhnout vysoké hustoty trávníku.
Je vhodným komponentem do trávníkových
směsí pro jemné hřišťové trávníky a jiné
specifické trávníkové plochy.
Psineček výběžkatý
Cobra Nova
Cobra Nova je tetraploidní odrůda určená
pro trávníkové využití. Odrůda byla
vyšlechtěna a je udržována firmou DLF-
- 34 -
Ing. Mojmír Fadrný, Ústřední kontrolní
a zkušební ústav zemědělský, Brno,
zkušební stanice Hradec nad Svitavou
TRÁVNÍKY 2007
AUSWAHLKRITERIEN BEI RASENGRÄSER UNTER
BERÜCKSICHTIGUNG DER ANFORDERUNGEN UND DEREN
QUALITÄT - PRODUKTION VON ROLLRASEN, STADIONRASEN,
RASEN FÜR HAUS UND GARTEN, LANDSCHAFTSRASEN
KRITÉRIA VÝBĚRU TRÁVNÍKOVÝCH DRUHŮ SE ZŘETELEM NA
POŽADAVKY A KVALITU JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ TRÁVNÍKŮ
Jochen KNAPPE
Přeložil Pavel KNOT
Topics des Vortrages
Gräserauswahl – Qualitätskriterien
Téma přednášky
Výběr trávníkových druhů (odrůd) –
Kvalitativní kritéria
• Vizuální kvalita trávníku
• Funkční kvalita trávníku
Výběr trav pro:
• Produkci kobercových trávníků
• Trávníky určené na stadiony
• Trávníky okrasné a užitkové
• Trávníky krajinné
• Visuelle Turf-Qualität
• Funktionelle Turf-Qualität
Gräserauswahl für:
• Rollrasenproduktion
• Stadionrasen
• Rasen für Haus und Garten
• Landschaftrasen
1. Qualitätskriterien
Die Rasenqualität lässt sich definieren
über die Funktionen:
• Nutzen
• Aussehen
• Bespielbarkeit
Welche Faktoren beeinflussen nun
die Rasenqualität?
Visuelle Rasenqualität
• Narbendichte
• Blatttextur
• Gleichmäßigkeit der Narbe
• Farbe
• Wuchsform
• Schnittqualität (Smoothness)
1. Kvalitativní kritéria
Kvalitu trávníku můžeme definovat
z hlediska:
• Využití
• Estetického
• Hratelnosti (způsobilosti ke hře)
Jaké faktory ovlivňují kvalitu hřiště?
Funktionale Qualität
• Stabilität
• Elastizität
• Absorptionsfähigkeit bei Belastung
• Ballrollverhalten
• Schnittgutanfall
• Erscheinungsbild nach dem Mähen
• Wurzelbildung
• Regenerationsfähigkeit
Funkční kvalita trávníku
• Stabilita
• Elasticita
• Schopnost absorbce při zátěži
• Kvalita pohybu míče po trávníku
• Množství pokosené hmoty
• Vzhled po pokosení
• Tvorba kořenů
• Schopnost regenerace
Vizuální kvalita trávníku
• Hustota
• Textura (šířka listů)
• Rovnoměrnost drnu
• Barva
• Forma růstu
• Kvalita střihu (Smoothness)
- 35 -
TRÁVNÍKY 2007
2. Gräserauswahl
Die Bewertung und Auswahl von Saatgut
für die verschiedenen Rasentypen sollte
niemals vom Preis abhängig gemacht
werden. Die Auswahlkriterien von
Gräsern müssen sich an ihrer langjährigen
Leistungsfähigkeit orientieren. Dabei sind
folgende Faktoren mit einzubeziehen:
• Mechanische Belastbarkeit
• Krankheitsdruck
• Wasserverfügbarkeit
• Pflegeaufwand - intensive oder
extensiv
• Klimatische Bedingungen (Schatten,
Kahlfröste, Eisbildung)
• Welche Mischung
2. Výběr travního druhu
Hodnocení a výběr osiva určeného pro
různé typy trávníků by nemělo nikdy
záviset jen na ceně osiva. Kritéria výběru
trav se musí orientovat především na
dlouhodobou
výkonnost
(funkčnost)
trávníku. Při výběru musíme zohlednit
následující faktory:
• Jak moc bude trávník zatěžován
• Jaké choroby se vyskytují v oblasti
výsevu
• Dostupnost vody
• Intenzita ošetřování - intensivní nebo
extensivní
• Klimatické podmínky (stín, holomrazy,
tvorba ledu)
• Jaká travní směs
2.1 Rollrasenproduktion
Bei der Rollrasenproduktion richtet sich
die Gräserauswahl in erster Linie nach
dem späteren Verwendungszweck des
Rasens. Für Sportrasen werden andere
Gräser benötigt als für Wohn- und
Gebrauchrasen oder für Landschaftsrasen.
Die Auswahl trifft in der Regel der
Rollrasenproduzent selbst. Für den
Saatgutlieferant ist dagegen wichtig
Saatgut von höchster Qualität und
Reinheit zu liefern. Daher werden
Saatgutpartien,
die
für
die
Rollrasenproduktion vorgesehen sind,
gründlicher
und
mit
größeren
Probemengen untersucht. Erst wenn diese
Untersuchungen positiv ausgefallen sind,
wird die Partie für die Produktion
freigegeben.
2.2 Stadionrasen
Beim Stadionrasen richtet sich
die Gräserauswahl in erster Linie nach
folgenden Kriterien:
• Mechanische
Belastbarkeit
(Scherkraft)
• Tiefschnittverträglichkeit
bis
20-30 mm
• Regenerationsfähigkeit
• Im Stadion Schattentoleranz
2.1 Produkce kobercového trávníku
Při produkci kobercového trávníku se řídí
výběr travních druhů (odrůd) v první řadě
podle pozdějšího využití vypěstovaného
trávníku. Pro sportovní trávník jsou použity
jiné travní druhy než pro trávníky okrasné,
užitkové nebo krajinné. Travní směs vybírá
obvykle sám producent kobercových
trávníků.
Pro dodavatele osiva je naproti tomu
důležité, aby dodával osivo nejvyšší kvality
a čistoty. Proto jsou partie osiva, které mají
být použity pro produkci kobercových
trávníků, velmi pečlivě zkoušeny. Teprve
když všechny zkoušky dopadnou pozitovně,
jsou tyto partie uvolněny pro prodej.
2.2 Trávníky určené pro stadiony
U trávníků určených pro stadiony se řídí
výběr trav v první řadě těmito kritérii:
• Odolností zátěži (smyková odolnost)
• Odolností k nízkému kosení do
20-30 mm
• Schopností regenerace
• Tolerancí
k
zastínění
(problém
u stadionů)
- 36 -
TRÁVNÍKY 2007
2.3 Rasen für Haus und Garten
Beim Rasen für Haus und Garten hängt
die Gräserauswahl von anderen
Gesichtspunkt ab, wie beim Stadionrasen,
der für Sportzwecke genutzt wird. Meist
wird beim Rasen für den Haus- und
Gartenbereich mittelstrapazierfähige
sowie trockentolerante Gräsertypen und Sorten gewählt, weil diese Rasenart
weniger strapaziert wird und nicht unter
ständiger Bewässerung steht. Bei
hochwertigen Rasen für Haus und Garten
finden auch Sportrasensorten sowie
Mischungen aus Festuca arundinacea und
Poa pratensis Verwendung.
2.3 Trávník okrasný a užitkový
U trávníků okrasných a užitkových závisí
výběr trav na trochu jiných kritériích než
tomu bylo u trávníků pro stadiony, které
slouží ke sportovním účelům. Většinou se
zde používají trávníkové druhy a odrůdy se
střední odolností a rovněž tolerancí
k zastínění, protože tento typ trávníku je
méně odolný a není obvykle pravidelně
zavlažován.
K zakládání okrasného či užitkového
trávníku můžeme použít i odrůdy a směsi,
které jsou určeny pro sportovní účely.
Taková travní směs by měla sestávat z
kostřavy
rákosovité
a lipnice luční.
2.4 Krajinný trávník
Výběr trávníkových druhů a odrůd, které
jsou určeny pro krajinné trávníky, by měl
být zaměřen především na odolnost k suchu
a toleranci k nižšímu počtu sečí za rok.
2.4 Landschaftsrasen
Die Gräserarten und -sorten, die für
Landschaftsrasen verwendet werden,
sollten in erster Linie trockentolerant sein
und mit wenigen Schnitten pro Jahr
auskommen.
Dr. Jochen Knappe
Optimax Saatenvertriebs GmbH & Co KG
www.optimax.de
[email protected]
RECENT NEW PRODUCTS OF DLF
SOUČASNÉ NOVÉ PRODUKTY DLF
Harry NIJSENSTEIN
Přeložil Vladimír ČERNOCH
Introduction
Breeding means: making better varieties,
with ever better traits. This takes at least
10 years, and not all aspects can be
improved through genetics. Product
development means: further improve the
best varieties, f.e. by priming, coating or
other additions to the seed. In recent years
DLF has developed three new products
through product development.
Úvod
Šlechtění znamená: vytváření nových odrůd,
se zlepšenými vlastnostmi. Vyšlechtění nové
odrůdy trvá nejméně 10 let a ne všechny
znaky lze zlepšit pomocí genetiky.
Vývoj výrobku znamená: další zlepšení
nejlepších odrůd, pomocí “předklíčování”,
obalování nebo dalšími přídavky k osivu.
V posledních letech DLF vyvinulo tímto
způsobem tři nové výrobky.
- 37 -
TRÁVNÍKY 2007
PreGerm®
The first one is PreGerm®. In mixtures of
Lolium perenne and Poa pratensis, the Poa
has the disadvantage of emerging slower
than the Lolium. A solution for this is
priming of the Poa. Priming means:
moistening the seed until just before the
radicle protrudes the seed coat, and then
drying the seed again. In this way the seed
is perfectly storable. But when sowing, it
‘remembers’ the first priming period, and
emerges in the field much faster. Up to one
week.
When sowing the Poa as a mixture with
Lolium, the PreGerm®-Poa will be better
able to compete with the Lolium. Levels of
Poa pratensis in the sod will almost double.
More Poa pratensis implies more stolones,
a stronger sod, and better wear and drought
tolerance
PreGerm®
Prvním je PreGerm®. Ve směsi jílku
vytrvalého lipnice luční lipnice klíčí
pomaleji než jílek a tím je ve směsi
znevýhodněna. Řešením tohoto problému je
“předklíčování” lipnice. “Předklíčování
znamená: navlhčení osiva do doby těsně před
tím, než kořínek prorazí semenné obaly,
a následné vysušení osiva. V tomto stavu je
osivo velmi dobře skladovatelné. Ale po
výsevu si “vzpomene” na období
“předklíčení” a vzchází v půdě mnohem
rychleji. Do jednoho týdne.
Pokud sejeme lipnici ve směsi s jílkem
PreGerm®-Lipnice může lépe konkurovat
jílku. Množství lipnice v trávníku je potom
téměř
dvojnásobné
oproti
směsi
s “nepředklíčenou” lipnici. Více lipnice
znamená vice výběžků a lepší odolnost
k zatěžování a suchu.
Nutriseed®
Nutriseed is a mixture of fertilizers and
grass seeds. It was developed for
overseeding sports fields, but is now also
used in the consumer market.
When overseeding sports fields, the seeds
are sown into the soil. The accompanying
fertilizer is spread over the soil. It will not
become available to the roots until after
rainfall or irrigation. And when it becomes
available, it is spread in the soil and not
always in the vicinity of the grass roots.
Nutriseed® contains a special blend of fast
and slow release fertilizers, and is placed
close to the seeds. In this way it is
available when needed, and gives the
emerging grass seedling a boost.
This shortens the period the sports field is
out of use.
Nutriseed®
Nutriseed je směs hnojiva a travních semen.
Tato směs byla vyvinuta pro přesevy
sportovních ploch, ale nyní se uplatňuje I na
běžném trhu.
Při přwsevu sportovních ploch je osivo
zaseto do půdy a zároveň je do půdy
rovnoměrně zapraveno I hnojivo. Toto
hnojivo je rovnoměrně rozmístěno v půdě
a není přístupné pro kořeny bez deště nebo
závlahy. Při dostatku vláhy se potom nachází
v těsné blízkosti kořenů.
Nutriseed® obsahuje speciální směs rychle
a pomalu přijatelných hnojiv, které se
nachází v těsné blízkosti semen. Tímto
způsobem je k disposici v době, kdy je to
zapotřebi a podpoří vzcházející rostlinky
trav.
Tento product může výrazně zkrátit období,
kdy sportovní plochy nemohou být
využívány ke svému účelu.
iSeed®
iSeed® is a seed coated with a fertilizer.
Until now fertilizer coatings on seeds
contained only limited amounts of
fertilizer, as most fertilizers are quite
phytotoxic.
DLF has developed a coating containing
iSeed®
iSeed® je osivo obalené hnojivem. Doposud
obalovaná osiva obsahovala pouze omezené
množství hnojiv, protože většina hnojiv byla
značně fytotoxická.
DLF vyvinulo obalování s významně vyšším
podílem hnojiv. Jsme nyní schopni aplikovat
- 38 -
TRÁVNÍKY 2007
considerable higher amounts of fertilizer.
We have been able to apply up to 40 kg N
per hectare without harming the seed, using
ordinary seeding rates for sports fields.
Fertilizer in iSeed® is even more efficient
than in Nutriseed®.
v obalovaném osivu až do 40 kg N při
dodržení běžného výsevního množství
požadované pro sportoví plochy bez
poškození osiva Hnojivo aplikované
v iSeed® je dokonce účinnější než hnojivo
obsažené v Nutriseed®.
Harry NIJSENSTEIN, DLF Holandsko
VLIV ZÁTĚŽE NA POKRYVNOST A DRUHOVÉ SLOŽENÍ
DOSTIHOVÉHO TRÁVNÍKU
Daniela KOCOURKOVÁ, Zina VŠETEČKOVÁ
Úvod
Dostihové dráhy jsou speciálním
typem hřišťového trávníku, na který jsou
kladeny specifické požadavky a rovněž péče
o tyto trávníky se částečně liší od běžných
sportovních travnatých ploch. Pro závodící
koně je důležitý rovný povrch a homogenní
trávník bez prázdných míst a plevelů, které
mají jiné mechanické vlastnosti než trávy
(Lloyd, 2002). Během letní a podzimní
dostihové sezóny se dostihy konají každý
týden a poškození trávníku může být značné.
Cílem našeho pokusu bylo zjistit vliv
zatížení dostihového trávníku na jeho
pokryvnost a botanické složení během jarní a
podzimní dostihové sezóny.
Materiál a metodika
Pokus byl založen na dostihové dráze
v Praze – Velké Chuchli, která leží na
jihozápadním okraji Prahy (50°00‘ severní
šířky a 14°23‘ východní délky). Dráha je
dlouhá 2 225 m a nachází v nadmořské
výšce 190 m. Cvalové rovinné dostihy se zde
konají od roku 1906. Závodiště bylo
vybudováno na podloží jílového charakteru
bez úpravy původního půdního profilu.
Povrch závodiště je travnatý. Po povodních
v roce 2002 byla část dráhy zaplavena a poté
- 39 -
se zde značně rozšířily plevelné druhy
rostlin.
Průměrná roční teplota vzduchu dle
normálu dosahuje hodnoty 9,4 °C
a průměrný úhrn srážek za rok je 447 mm,
v pokusném roce 2006 byla průměrná roční
teplota vzduchu 10,7 °C a průměrný úhrn
srážek 396,9 mm (Praha-Karlov).
Botanické složení porostu bylo
stanoveno na dvanácti stálých plochách
podle normy ČSN EN 12231 pomocí
čtvercového rámu o rozměrech 1 m x 1 m,
který byl rozdělen na 100 menších čtverců.
U každého čtverce byl zjištěn počet čtverců,
které byly celé či z více než poloviny
prázdné. U zbylých čtverců byla stanovena
pokryvnost pro jednotlivé druhy rostlin. Na
každém stanovišti byla zjištěna průměrná
výška porostu (tab. 1). Stanoviště byla
rozdělena do tří skupin podle zátěže (zátěž
malá, střední, vysoká).
Měření byla prováděna v průběhu
prvních pěti týdnů v jarní (od 9. dubna do
7. května 2006) a v podzimní (od 27. srpna
do 24. září 2006) sezóně vždy tentýž den
před zahájením a po ukončení dostihů.
Výsledky
byly
vyhodnoceny
analýzou rozptylu vícenásobného třídění
s faktory zátěž, doba (před a po dostihu)
a měření.
TRÁVNÍKY 2007
Tab. 1: Výška trávníku (cm) v době měření
Měření
Zátěž
Vysoká
Střední
Malá
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
3,8
3,3
6
5,2
6,6
8,2
7,8
7,6
9,3
8,0
9,5
8,4
8,1
8,2
8,3
11,3
11,6
13,1
11,5
11,3
12,7
12,2
11,7
13,5
11,7
12,1
13,6
11,0
12,1
12,2
Výsledky a diskuze
Celková pokryvnost porostu byla
průkazně ovlivněna zatížením stanoviště.
Zatímco na stanovištích s malou zátěží byla
pokryvnost porostu v průběhu vegetace
prakticky neměnná a dosahovala 100 %, na
stanovištích se střední zátěží byla průměrná
pokryvnost 95,9 % a při vysoké zátěži byla
jen 79,8 %. Z grafu 1 je patrné, že zejména
na stanovištích s vysokým zatížením byly
v průběhu vegetace zaznamenány značné
změny v pokryvnosti porostu. Během jarní
dostihové sezóny (měření I.-V.) došlo
nejprve k mírnému poklesu hodnoty
pokryvnosti (o 2 %) mezi prvním a druhým
měřením na 64,9 %, posléze pokryvnost
rostla až na hodnotu 77,6 % při pátém
měření. Počáteční pokles pokryvnosti byl
zřejmě způsoben poškozením porostu při
prvním dostihu a nedostatečné regeneraci
porostu způsobené nižšími teplotami
a kratším dnem. V dalších týdnech již
trávník stihl během týdenní přestávky
zregenerovat. Mezi pátým a šestým měřením
během letní přestávky došlo k výraznému
nárůstu pokryvnosti. V podzimní sezóně se
pak pokryvnost porostu s každým měřením
snižovala z 96,6 % při šestém měření na
konečných 82 % při desátém měření.
Graf 1: Celková pokryvnost porostu (%) v průběhu vegetace v závislosti na zátěži
110
105
100
Pokryvnost (%)
95
90
85
80
75
70
65
60
55
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
Měření
Při porovnání průměrné pokryvnosti
před a po dostihu (graf 2) je patrné, že na
stanovištích málo a středně zatížených nebyl
mezi oběma měřeními zaznamenán průkazný
- 40 -
VII.
VIII.
IX.
X.
Vysoká
Střední
Malá
rozdíl. Pouze na stanovištích s vysokou
zátěží byla pokryvnost porostu po dostihu
průkazně nižší kdy klesla o 10,6 % (z 85,1
na 74,5 %).
TRÁVNÍKY 2007
Graf 2: Celková pokryvnost porostu (%) před a po dostihu v závislosti na zatížení
110
105
Pokryvnost (%)
100
95
90
85
80
75
70
Vysoká
Střední
Zátěž
Nejčastěji se vyskytujícími druhy na
pokusných stanovištích byly jílek vytrvalý
a lipnice luční. Jejich výskyt v trávníku byl
silně nerovnoměrný. Zatímco na stanovištích
s malou zátěží byla přítomna jen lipnice
luční, na stanovišti se střední a vysokou
zátěží se ve větším podílu uplatnil i jílek
vytrvalý. Graf č. 3 ukazuje, že na stanovišti
se střední zátěží se pokryvnost lipnice luční
pohybovala okolo 50 % a jílku vytrvalého
mezi 20-30 %. Na stanovišti s vysokou
zátěží byla průměrná pokryvnost jílku
vytrvalého vyšší a lipnice luční nižší než na
středně zatěžovaných stanovištích. Rozdíly
v pokryvnosti druhů byly způsobeny tím, že
- 41 -
Malá
Před
Po
s dosévanou směsí se do porostu postupně
dostával jílek vytrvalý, zejména na místa,
kde byl porost nejvíce poškozený (stanoviště
s vysokou zátěží). Překvapující bylo nízké
zastoupení dvouděložných druhů, které bylo
nejvyšší na stanovištích s vysokou zátěží 0,4
%, následovala středně zatěžovaná stanoviště
s 0,2 % a na stanovištích s malou zátěží se
dvouděložné
plevele
nevyskytovaly.
Z uvedeného
vyplývá,
že
výskyt
dvouděložných plevelů byl závislý na
narušení porostu, což je v souladu
s poznatky dalších autorů (Turgeon, 1994;
Larsen a Fischer, 2005 aj.). Nízké zastoupení
dvouděložných
rostlin
je
především
způsobeno dostatečnou aplikací herbicidů.
TRÁVNÍKY 2007
Graf 3: Pokryvnost jílku vytrvalého a lipnice luční (%) při vysoké a střední zátěži
80
70
Pokryvnost (%)
60
50
40
30
20
10
0
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII. VIII. IX.
X.
I.
II.
Vysoká zátěž
III.
IV.
V.
VI.
VII. VIII. IX.
X.
JV
LL
Střední zátěž
Poděkování
Práce byla řešena za podpory Výzkumného
záměru MSM 6046070901
Literatura
Larsen, S.U., Fischer, J. (2005): Playing
intensity and grass, weed, and bare ground
on football pitches. International turfgrass
society, research journal, Vol. 10, s. 12051212.
Lloyd, A. (2002): Do hard training tracks
cause horses to go shin sore? In: Stubbs,
A.K. and
Neylan J.J. Racetrack management, RIRDC,
s. 110-114.
Turgeon, A. J. (1994): Turf weeds and their
control. CSSA special publication, Madison,
245 s.
Všetečková, Z. (2007): Zhodnocení stavu
dostihového trávníku a návrh na jeho
ošetřování. Diplomová práce, FAPPZ ČZU
Praha, 36 s.
Ing. Daniela Kocourková, Ph.D.
Katedra pícninářství a trávníkářství FAPPZ
ČZU v Praze
[email protected]
MÉNĚ SEČÍ, MÉNĚ POSEKANÉ HMOTY.
Michal VOKŘÁL
Ano, při sečení trávníků se nechá ušetřit, ale
jen tehdy, pokud budete bránit jeho
růstu.Bránit růstu trávníku lze aplikací
speciálního - pro tent účel vyvinutého
regulátoru růstu.
- 42 -
To potvrdila závěrečná zpráva o jednom
provozním pokusu provedeném ve švýcarské
Basileji.
Od minulého roku jsou zde sportovní
trávníky sečeny až každý druhý týden.
TRÁVNÍKY 2007
Jedná se o praktické využití zkušeností
výsledků půlročního pokusu jehož cílem
bylo snížit náklady na sekání trávníků.
V souvislosti s využitím regulátoru růstu trav
šlo o praktické potvrzení a zhodnocení
vědeckých
předpokladů
pramenících
z počáteční hypotézy, že později dojde k :
- redukci růstu trav
- zahuštění trávníku
- podpoře nárustu množství kořenů
- podpoře lepšího rozložení kořenů
i v povrchové vrstvě půdy.
I přes zájem o potvrzení výše uvedených
předpokladů dominantním cílem pokusu
byla možnost snížení nákladů na sečení
sportovních trávníků.
Tato záležitost byla svým způsobem
novinkou
v Evropě, neboť je provozně využívána již
více než 10 let v USA.
Na starém kontinentě je použití regulátoru
růstu v trávnících oficiálně schváleno ve
Velké Británii a Švýcarsku.
V Basileji se toto ověření odehrálo poprvé ve
středoevropských
vegetačně-klimatických
podmínkách.
Za tím účelem byly vybrány dva odlišně
zatěžované trávníky sportovního komplexu
sv.Jakoba.
Hřiště č.5 bylo během 6-ti pokusných měsíců
zatíženo 926 hodin převážně fotbalisty.
Hřiště č.16 mělo přibližně poloviční zatížení
- 445 hodin lehkými atlety.
Za účelem objektivního hodnocení byla
ošetřena na každém hřišti jen polovina jeho
celkové výměry. Druhá - neošetřená plocha
hřiště
- sloužila pro srovnání jako kontrolní
parcela.Regulátor růstu byl na obou hřištích
používán každý měsíc.Výška sečí obou
trávníků byla vždy stejná - 35 mm.
Vliv skladby trávníku
Skladba obou trávníků co se týká zastoupení
jednotlivých travních druhů mělo vliv na :
a) celkovou spotřebu retardantu
b) retardační účinek
c) množství posečené hmoty
- 43 -
ad a) spotřeba retardantu
Na hřišti č. 5 ( využívaném fotbalisty ) kde
převažovala lipnice roční byla celková
spotřeba retardantu devět litrů . Naopak na
hřišti
č.
16
( využívaném lehkými atlety ) s kvalitnější
skladbou
trávníku
dosáhla
spotřeba
retardantu za stejné časové období celkem
devatenácti litrů.
ad b) retardační účinek
Největšího retardačního účinku vlivem
aplikace retardantu bylo dosaženo na méně
zatěžovaném trávníku, to znamená na
lehkoatletickém trávníku.Zde byl počet sečí
snížen z dřívějších 26-ti na 11 !
Také na více zatěžovaném fotbalovém
trávníku došlo k redukci počtu sečí z 30-ti na
17 !
ad c) množství posečené hmoty
Množství posečené hmoty bylo na
fotbalovém trávníku sníženo o 55%, na
lehkoatletickém trávníku o 57,7%.
Vliv aplikace retardatu
Kromě snížení počtu sečí a množství
posečené hmoty přinesla aplikace retardantu
i další kladné efekty:
1) zlepšení celkového stavu trávníku
2) snížení nákladů
ad 1 )Zlepšení celkového stavu trávníku:
Stejně jako u některých polních plodin
i u ošetřených trávníků došlo k jejich
zahuštění
a lepšímu zakořenění jednotlivých rostlin
trav.Důsledkem posílení kořenové soustavy,
resp. jejího zvětšení, bylo zvýšení odolnosti
vůči suchu, tedy lepší využití existující
vláhy
v půdním profilu.
ad 2) Snížení nákladů:
Roční úspora za sekání a odvoz posečené
hmoty činila 10.000,-CHF, což představuje
snížení těchto nákladů o 15%.
Takto vzniklá úspora pokrývá náklady na
7 aplikací regulátoru růstu za rok a redukci
počtu sečí o 50%.
TRÁVNÍKY 2007
Dříve činily náklady na údržbu intenzivně
zatěžovaného trávníku o výměře 7500
metrů čtverečních
celkem 65.000,-CHF.Samotné sekání
přitom představovalo více než jednu
čtvrtinu celkových nákladů.
Z výše uvedeného je zřejmé, že aplikací
regulátoru růstu trávníku lze kromě
zlepšení jeho celkového stavu i snížit
náklady na údržbu trávníku a to docela
výrazně.
Doufám, že uvedená informace se stane
inspirací k ověření regulátoru růstu
v trávnících ( a to nejen sportovních )
i v České republice.
Ing. Michal Vokřál, CSc.
Syngenta Czech s.r.o.
- 44 -