âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XIX. • âERVEN 2012 • âÍSLO 2
Z OBSAHU:
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – XVII. díl
• Náv‰tûva zástupcÛ Skotské asociace
Highland Cattle
• Minerální látky (II. díl) – Onemocnûní
související s pfiíjmem mikroprvkÛ
• Provoz virtuální farmy masného skotu
v období 1. ãervence – 30. záfií 2012
Vážené chovatelky, vážení chovatelé,
věřím, že se vám podařilo úspěšně zakončit období telení a že vše probíhalo k vaší spokojenosti. Za období od
posledního vydání březnového zpravodaje se opět událo mnoho důležitého včetně podávání jednotné žádosti o dotace.
Do té byla letošní rok nově zahrnuta také platba na masné tele, která by měla být jakousi kompenzací na nevyplacení
národních doplňkových plateb. Ale i v případě národního dorovnání top-up se rýsuje určitá naděje, že by nakonec
mohla být alespoň část těchto plateb zemědělcům vyplacena, a to i přesto, že v rámci jednotné žádosti nebylo o tuto
podporu možné žádat. Ministr zemědělství avizoval, že na tyto platby by mohly být uvolněny finanční prostředky, které
získala Česká republika v soudním sporu s EU za neoprávněné zásoby, které si firmy v ČR před vstupem do EU v roce
2004 udělaly u některých zemědělských produktů. Zatím je vše ve stádiu diskuzí a příprav, ale věřme, že se nakonec
farmáři dočkají peněz z této podpory.
Za námi je rovněž i první turnus výběrů plemenných býků přičemž ten druhý je už za dveřmi. V prvním kroku bylo
do plemenitby vybráno rekordních 878 býků při průměrné selekci na úrovni 75 %. Ceny býků nabízených v aukcích
porovnání s předchozími roky klesly z 87 000 Kč na průměrnou hladinu 73 000 Kč. Tabulky z výběrů se všemi
podstatnými číselnými údaji včetně galerie nejlépe hodnocených býků najdete na jiném místě tohoto zpravodaje.
Revoluční novinkou týkající se výběrů býků je pak rozšíření počtu turnusů ze tří na čtyři. V minulém zpravodaji jsme
na str. 54 uváděli tabulku s termíny naskladnění a aukcí s tím, že změny se budou týkat pouze odchoven plemenných
býků (OPB). Na žádost chovatelů odchovávající býky doma jsme nakonec tuto změnu rozšířili i na odchov u chovatele,
a tak v příští sezóně bude již vše probíhat v nově schválených termínech jak u odchoven, tak i u chovatelů.
V ročním předstihu probíhají také diskuze a první přípravy v pořadí již třetí národní výstavy hospodářských zvířat
v Brně. Pro příští rok byl termín stanoven opět na konec června, konkrétně pak na 26.–30. 6. 2013. Dobrým
předpokladem pro úspěšné konání této akce je to, že všechny chovatelské svazy vyjádřili zájem se výstavy účastnit
a považují ji za nejdůležitější chovatelskou soutěžní přehlídku. Avšak s ohledem na to, jak klesají národní dotace ze
kterých je tato výstava z velké části dotována, je nutné se počítat s tím, že dojde k určitému ponížení některých
standardů, zejména pak ve spojení s náklady na ošetřovatele zvířat. Naším cílem je, aby to chovatelé pocítili co
nejméně a neklesl zájem o vystavování, nicméně musíme být realisté a s určitými omezeními počítat a dopředu se na
ně připravit. Chceme, abychom nejpozději do konce tohoto kalendářního roku chovatelům dali jasné a konkrétní
podmínky za kterých je možné se výstavy zúčastnit, abychom předešli zbytečným nejasnostem a nedorozuměním,
kterých jsme se bohužel při letošním Techagru do určité míry nevyvarovali.
Přeji vám všem mnoho úspěchů ve vaší práci a těším se na některé akci s vámi na viděnou!
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 2/2012 – roãník XIX.
O B SAH
Aktuálnû................................................................................................................
Aktivity âSCHMS 2012 .........................................................................................
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .....................................................
Chytkovi, Agrochyt s.r.o.: Vná‰íme do genetiky novou krev..................................
Na bfiehu Blanice stojí (farma) Maletice... .............................................................
Vzácná náv‰tûva ...................................................................................................
Náv‰tûva zástupcÛ Skotské asociace Highland Cattle............................................
Minerální látky (II. díl) – Onemocnûní související s pfiíjmem mikroprvkÛ .............
Jarní náv‰tûva australsk˘ch chovatelÛ ..................................................................
âSCHMS na v˘stavû Techagro 2012......................................................................
Provoz virtuální farmy masného skotu „Na jihu“
v období 1. ãervence – 30. záfií 2012.................................................................
Piemontské novinky ..............................................................................................
Pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ Naturalu ...................................................................
V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2012 ..................
RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen za I. turnus .............
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus ......................................................
Recept – Albánsk˘ kebab na ro‰tu.........................................................................
4
5
6
6
9
12
14
17
24
26
28
37
39
42
43
44
46
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Ing. Miroslav Vráblík
Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Pavla Vydrová
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
Titulní strana – hlavní fotka: Kráva s teletem plemene bazadaise na Farmě Pojedy
(foto: Karel Melger)
Titulní strana – malá fotka: Jalovička plemene texas longhorn na chovu pana Fafláka z Kyjova
Vnitřní obálka – Aberdeeen angus na pastvě (foto: Karel Melger)
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
• Morava – Bc. Radek Dobe‰
Voskovcova 2, 779 00 Olomouc
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
,
Chov masného skotu zaÏívá rozmach a svaz pomÛÏe s odbytem
Z ãlánkÛ, které na vás ãekají v tomto ãísle zpravodaje, poznáte, Ïe se s náv‰tûvami ãesk˘ch chovÛ letos doslova roztrhnul pytel. Zahraniãní chovatelé i ‰koly projevují zájem o exkurze na na‰ich farmách jiÏ pár let. Zatím se jich v jednom
období ale nikdy nese‰lo tolik. Kromû chovatelÛ z Nûmecka, ·v˘carska, Irska a Skotska, studentÛ z Belgie a Francie jsme
mûli tu ãest pfiedstavit na‰e farmy i AustralanÛm. V ãervnu se nás chystají nav‰tívit farmáfii z Jihoafrické republiky, v ãervenci z Litvy a v záfií pfiivítáme poãetnou delegaci z Estonska! O ãem to svûdãí? âesk˘ chov masného skotu se dostal na
mezinárodní úroveÀ a do svûtového povûdomí. To, co jiÏ potvrdili zahraniãní bonitéfii na v˘stavách, se odráÏí v praxi.
Zájem o náv‰tûvy je jedna vûc, ale ãesk˘m chovatelÛm se dafií jiÏ i prodávat svÛj genetick˘ materiál za hranice.
Nepfiehlédnuteln˘ je téÏ zájem ze zahraniãí o nákup masného skotu, aÈ jiÏ pro zaloÏení vlastního chovu v podobû plemenného materiálu, tak pro jateãné úãely. Chovatelé krav bez trÏní produkce mléka nyní zaÏívají boom. âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu tuto situaci vnímá a rozhodl se do ní aktivnû zapojit. Na posledním jednání svého v˘boru pfiijal rozhodnutí stát se pomocn˘m ãlánkem v obchodování s masn˘m skotem. K tomuto kroku jej vedl sílící zájem ze strany chovatelÛ o takov˘to servis, a také neustále vzrÛstající poptávka po ãeském skotu ze zahraniãí. Cílem svazu je b˘t partnerem
chovatelÛm zejména v oblasti plemenného skotu, neboÈ to je jeho hlavní „parketa“. A jak bude tento servis svazu pro
chovatele fungovat? K vyhla‰ování poptávek bude vyuÏíván webov˘ nástroj MaSkot, kde se v‰ichni registrovaní uÏivatelé
budou moci seznámit s vyhlá‰en˘mi obchodními poptávkami, a poté se do nich pfiihlásit. Tento krok zajistí zcela transparentní pfiístup v‰em pfiípadn˘m zájemcÛm. Rozhodovat bude vÏdy rychlost podané nabídky. Vzhledem k tomu, Ïe mÛÏe
je‰tû nûjak˘ ãas trvat, neÏ si na tento zpÛsob chovatelé zvyknou, vyz˘váme ty, ktefií pfiedpokládají letos prodávat plemenn˘ skot masn˘ch plemen, aby nás kontaktovali emailem na adresy [email protected] a [email protected] a nezávaznû
svá zvífiata nabídli, abychom je pak mohli oslovit s pfiípadnou poptávkou. V souãasné dobû evidujeme vût‰í mnoÏství
zatím obecn˘ch poptávek, které se t˘kající v‰ech hlavních masn˘ch plemen. Jakmile budou poptávky zcela konkrétní,
objeví se v systému MaSkot, a vy se do nich budete moci pfiihlásit. Podot˘káme, Ïe systém je postaven na dobrovolnosti
chovatelÛ, ktefií chtûjí s prodejem pomoci a tento servis uvítají.
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
a plemenné knihy od 1. 3. 2012
Ing. Franti‰ek Holeãek, Horní Bezdûkov
Martin Pokorn˘, Postupice
Jifií ·evãík, Jerlochovice
Ing. Ivo Chládek, Bfiínkov, Louny
ULUS s.r.o., Praha
Pravãická a.s., Pravãice, Hulín
Milan Nechvátal, Poãátky
Zdenûk Cígner, Lazi‰tû, âimelice
Statky Pot‰tát, a.s., Pot‰tát
Ing. Miroslav Vráblík, Trhové Sviny
Petr Anto‰, Horní Zálezly, Ústí nad Labem
Milan Kopsa, Ludvíkovice
Ing. Vojtûch Zeman, Jeti‰ov, âestice
Kamil Karban – Farma Lhenice, Lhenice, Teplice
Herbert Eisen, JadruÏ, StráÏ, Pfiimda
Ludmila Berkovcová, Raso‰ky
Ing. Pavel St˘blo, Sedlice, Humpolec
HIRAM s.r.o., Vy‰kov
Ladislav Zigáãek, Ústra‰ice, Tábor
NÁHO¤Í s.r.o., Nahofiany, âestice
Franti‰ek Hájek, âilá, Zbiroh
BoÏetûch Fidler, ·kafiez, Prachatice
Zmûna na postu tajemníka
1. speciální v˘stava plemene aberdeen angus
V leto‰ním roce se v rámci
v˘stavy Zemû Ïivitelka v termínu
od 30. 8. do 4. 9. 2012 uskuteãní
speciální v˘stava plemene aberdeen angus nazvaná „První jihoãeská Angus show“. Po neuskuteãnûné akci, kterou uÏ pfied
dlouh˘mi 10 lety chovatelé aberdeen anguse v âesk˘ch Budûjovicích pfiipravovali, a kterou zhatily povodnû, se bude tedy jednat
o premiéru, kdy se v ringu pfiedstaví pouze zástupci plemene aberdeen angus. Na v˘stavi‰ti bude pfiipraveno bude zhruba 40 kotcÛ
pro cca 50 zvífiat. Návoz zvífiat bude realizován v pátek 31. 8. po
18 hod. bránou ã. 4. V sobotu, nedûli a úter˘ bude pfiehlídka zvífiat,
vlastní soutûÏ se uskuteãní v pondûlí 3. záfií od 10.00. V˘stavbu
ohrazení bude realizovat firma KSK pana Krajãoviãe, krmivo a stelivo zaji‰Èuje spoleãnost Jihoãesk˘ chovatel a.s. Doprava a zdravotní
zkou‰ky bude ve reÏii samotn˘ch chovatelÛ-vystavovatelÛ. V pondûlí veãer bude chovatelsk˘ veãer (pravdûpodobnû v prostoru pivovarské zahrady). âSCHMS, kter˘ akci spolupofiádá, bude mít v prostoru v˘stavi‰tû u zvífiat stánek, kde budou zájemcÛm prezentovány
nejnovûj‰í informace o chovu masného skotu.
ChovatelÛm aberdeen anguse se podafiilo zajistit i sponzory, ktefií
akci finanãnû podpofií. V této chvíli svÛj zájem potvrdili firmy Biomin, Schaumann, âeská poji‰Èovna pfiiãemÏ s dal‰ími se jedná.
V polovinû ãervna se na post tajemníka po matefiské dovolené vrací ing. Pavla Vydrová (za
svobodna ·rejberová). V této funkci nahradí ing. Janu ¤ehofiovou, které bych chtûl tímto velice podûkovat za její práci,
kterou pro svaz vykonávala. Její pracovní nasazení a ochota byla pro svaz velik˘m pfiínosem a za období její práce se podafiilo mnoho vûcí posunout dopfiedu. Nicménû jsem pfiesvûdãen, Ïe zmûnu na pozici tajemnice nijak negativnû nepocítíte,
a Ïe v˘mûna na tomto postu probûhne zcela hladce a bez komplikací. Telefonní kontakt na tajemníka zÛstane stále stejn˘,
tj. 724 229 094, e-maily pak posílejte na adresu [email protected]
4
Aktivity âSCHMS 2012
Bfiezen
1.–2. 3.
5. 3.
12. 3.
14. 3.
náv‰tûva aukce a v˘stavy spoleãnosti RSA (Bismark, Nûmecko) – Vráblík, Malát, Kopeck˘, âepelák
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
‰kolení âSCHMS na téma lineárního hodnocení pro plemeno Limousine na farmû Franti‰ka Farky v Todni
‰kolení âSCHMS na téma lineárního hodnocení pro plemeno Aberdeen Angus na farmû Vladimíra ·a‰ka
v Rantífiovû
15. 3.
snûm Agrární komory, Olomouc (Vráblík)
15. 3.
V˘roãní ãlenská schÛze Asociace chovatelÛ plemene Aberdeen Angus (Jihlava)
12.–18. 3. úãast na zemûdûlské v˘stavû v Astanû, Kazachstán (Malát)
21. 3.
schÛze ãlenÛ klubu plemene Hereford (Statek Prak, âesk˘ ·ternberk)
30. 3.
jednání t˘kající se návrhu zmûny evropské legislativy v oblasti plemenáfiské práce, MZe (Malát)
31. 3.–4. 4. v˘stava Techagro 2012 v Brnû (¤ehofiová, Malát, Dobe‰, Herrmann)
Dal‰í bfieznové aktivity:
•
•
•
•
Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje
Pfiípravy na v˘stavu Techagro 2012
Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2012
Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
Duben
10. 4.
10. 4.
13. 4.
16. 4.
18. 4.
16.–19. 4.
24. 4.
27. 4.
27.–29. 4.
jednání s fieditelkou âPI ing. Majzlíkovou na téma kontrol v rámci platby na masné tele z tzv. ãl. 68 (Malát)
náv‰tûva francouzské stfiední ‰koly v ZD Krásná Hora nad Vltavou (¤ehofiová)
pfiíprava nového znûní PRV v oblasti welfare hospodáfisk˘ch zvífiat, MZe (Malát)
zaãátek prvního turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb
jednání odborné skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík)
náv‰tûva delegace zástupcÛ Highland Cattle Society ze Skotska (Malát)
schÛze rady plemenné knihy limousine (Cunkov)
exkurze australsk˘ch chovatelÛ v chovech Aberdeen Angus a Hereford (¤ehofiová)
zájezd evropsk˘ch (SRN, Irsko, ·v˘carsko) chovatelÛ plemene masn˘ simentál (Malát)
Dal‰í dubnové aktivity:
• Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP
• Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2012
• Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ
Kvûten
10.–11. 5.
11. 5.
16. 5.
18. 5.
22. 5.
23. 5.
24. 5.
25. 5.
31. 5.
schÛze ãlenÛ klubu plemene Piemontese (Seletice)
jednání odborné skupiny pro komodity (pfieÏv˘kavci) pfii MZe (Vráblík)
jednání v˘stavního v˘boru pro NVHZ 2013
ukonãení prvního turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ
jednání dozorãí rady âMSCH a.s. (Malát)
pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ spoleãnosti Natural spol. s r.o.
jednání v˘boru svazu a grémia pfiedsedÛ rad PK (Hradi‰tko)
závûreãné jednání odborné skupiny pro komodity pfii MZe (Malát)
jednání t˘kající se organizace speciální v˘stavy plemene Aberdeen Angus pfii v˘stavû Zemû Ïivitelka 2012
(Vráblík)
Dal‰í kvûtnové aktivity:
•
•
•
•
•
Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2012
Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ
Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ
Spu‰tûní ãinnosti servisní organizace pro obchod v rámci âSCHMS
Uzavfiení administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2012
5
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
v dne‰ním ãísle Vás seznámíme s dal‰ími dvûma farmami z ãesk˘ch a moravsk˘ch luhÛ a hájÛ. Obû byly zaloÏeny v novém tisíciletí a obû mají více ãi ménû rozvinuté ‰lechtitelské ambice. Jednu najdeme na Vysoãinû
a poprvé na sebe v˘raznûji upozornila pfied ãtyfimi lety na âesk˘ch charolais dnech v Pfierovû. Na v˘stavách je
od té doby pravideln˘m hostem a dûlá tak reklamu chovu, kter˘ má, jak se sami pfiesvûdãíte, opravdu co
nabídnout. Druhou farmu, která se nachází na jihu âech, nav‰tívili v rámci exkurze belgiãtí studenti. My se
díky nim mÛÏeme dozvûdût o zaãínajícím chovu, o kterém v budoucnu zajisté je‰tû usly‰íme. Pfiedstaví Vám
jej Anna Marcinková a Ota Beran z firmy BM Profit.
Pfiíjemné ãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Chytkovi, Agrochyt s.r.o.:
Vná‰íme do genetiky novou krev
Farma rodiny Chytkov˘ch registrovaná pod názvem Agrochyt s.r.o.
má za sebou na poli ‰lechtûní relativnû krátkou dobu pÛsobení,
v˘sledky se v‰ak nedají pfiehlédnout. Respekt chovatelÛm patfií
i proto, Ïe se masnému stádu na
Vysoãinû vûnují pfieváÏnû ve svém
volném ãase.
MÛÏe za to dûdeãek
Na farmû mající zázemí v Mohelnu a Kladerubech nad Oslavou
hospodafií tfii generace – dûdeãek
Václav, bratfii Václav, ml., Vladimír
a jeho syn, Vladimír, ml.. Rodinnou tradici zapoãal pan Chytka
nejstar‰í. Pfied kolektivizací v 50.
letech jeho rodiãe hospodafiili na
rodinném hospodáfiství o v˘mûfie
14 ha. Po znárodnûní majetku
ode‰li do vzniklého JZD, kde pan
Chytka star‰í po ‰kole pÛsobil
jako zootechnik a pozdûji jako
hlavní ekonom. Po roce 1989
v transformovaném ZD setrval,
ale hned si pofiídil men‰í hospodáfiství – prasata a v˘krm b˘ãkÛ.
Pfiirozenû pfii‰el nápad produkovat vlastní telata na v˘krm. Syny
Václava, ml. a Vladimíra i vnuka
zemûdûlství také zaujalo a na
v‰ech ãinnostech se podíleli. KdyÏ
zjistili nûco o plemenafiinû, rozhodli se pro odchov ãistokrevného masného skotu. Václav
Chytka mezitím z druÏstva ode‰el
a farmû se zaãal vûnovat naplno.
To se více neÏ hodí, protoÏe celou
rodinu hospodafiení neuÏiví a synové se mohou pfies t˘den vûnovat sv˘m zamûstnáním a Vladimír
ml. studiu.
Zaãínáme plemenafiit
Chytkovi se díky dûdeãkovû
kladné zku‰enosti z druÏstva
s ãesk˘mi strakami, rozhodli pro
❒ Býci v druhém testu. Jeden z nich se možná stane prvním býkem pro přirozenou
plemenitbu v místním stádě (foto: Jana Řehořová)
6
plemeno masn˘ simentál. Znám˘
jim doporuãil náv‰tûvu chovÛ
pana Franti‰ka Koláfie ze StoÏic
a Statku Ka‰perské Hory, s.r.o.,
kam se zajeli podívat na podzim
roku 2003. Základ stáda nakoupili
na Ka‰perkách a tvofiilo jej 8 kfiíÏenek a 4 ãistokrevné krávy. V letech
2004 a 2006 následovaly dal‰í dva
nákupy, pfii nichÏ se stádo roz‰ífiilo o jalovice od pana Koláfie.
V roce 2004 si pofiídili druhé plemeno – charolais. Rozhodnutí
vze‰lo od Vladimíra s Václavem,
ml., kter˘m se líbilo. Dle jejich slov
je doslova „uhranulo“ na v˘stavû
PragaAgro v LetÀanech. Srdce jejich otce, kter˘ vÛãi nûmu byl nejprve skeptick˘, si získalo záhy.
Charolaiské stádo je zaloÏeno na
nákupu bfiezích jalovic od ing.
Adolfa Neumana z Okfie‰ic, chovatele s velk˘m CH, jehoÏ chov jiÏ
bohuÏel skonãil. Následovaly
nákupy dal‰ích kusÛ opût od pana
Neumana, spoleãnosti TFARMA
spol. s.r.o. a embryí od firmy
BOVET a.s..
Své pfiání se splnil i Vladimír ml.,
kterému se zalíbilo plemeno
limousine. Zatím je v chovu jedna
kráva a tfii jalovice.
O dal‰ích plemenech neuvaÏují.
Pro tfii se rozhodli proto, Ïe ‰ir‰í
nabídkou lépe vyhoví aktuálním
poÏadavkÛm trhu, kdy je v módû
vÏdy urãité plemeno. Celkem se
ve stádû pohybuje 53 krav (16 CH,
37 MS a 1 LI). Cílem je mít 20 CH,
30 MS a 10 LI krav, tzn. celkem
60 aÏ 70 krav. Od pÛvodního
zámûru, kter˘m byl v˘krm b˘kÛ,
Chytkovi zcela upustili, a nyní se
jiÏ vûnují pouze produkci plemenn˘ch zvífiat.
Stádo je vybudováno na inseminaci a embryotransferu, bez pouÏití b˘ka v pfiirozené plemenitbû,
coÏ není v na‰ich konãinách
úplnû standardní jev. Chytkovi to
komentují: „Je to zásluha dûdy,
kter˘ má rozhodující zásluhu na
sledování fiíjí ve stádû. Vede si
podrobnou evidenci s individuálními záznamy k jednotliv˘m plemenicím. Mohli jsme se tak plnû
vûnovat inseminaci a embryotransferu.“ Inseminaci zaji‰Èuje
inseminaãní technik a Vladimír,
kter˘ si pro vût‰í flexibilitu udûlal
inseminaãní kurs. Embrya nakupují v tuzemsku nebo v zahraniãí,
pfiípadnû pfiená‰í vlastní embrya
z nejlep‰ích krav do kfiíÏenek.
Ty uÏ zb˘vají jen dvû, a tak se
jako pfiíjemkynû pouÏívají i ãistokrevné krávy, které mají slab‰í plemenné hodnoty. Chovatelé chtûjí
s metodou embryotransferu
i nadále pokraãovat.
Telení. Díky zmínûn˘m metodám se v Agrochytu telí celoroãnû. Nejvíce telat se rodí v listopadu a prosinci. Natalita se pohybuje kolem vynikajících 100 %. Dva
mûsíce pfied otelením se krmná
dávka znaãnû omezuje, coÏ se
kladnû odráÏí na prÛbûzích porodÛ, které jsou vût‰inou samovolné. Kusy pfied otelením se
nehlídají neustále. Kontrolují se
prvotelky a krávy, které vypadají,
Ïe budou mít vût‰í tele. Pomoci je
tfieba simentálsk˘m jalovicím,
které se nûkdy zapou‰tí jiÏ ve 14ti
❒ Vladimír, Vladimír ml. a Václav, ml. (zleva) svými zvířaty žijí
(foto: Jana Řehořová)
mûsících. Krávy, které se mají telit
a krátce po otelení, jsou ustájeny
uvnitfi, ostatní jsou vnû zimovi‰tû.
Chytkovi se letos rozhodli pofiídit do simentálského stáda plemeníka, a to proto, aby krávy
nemusely drÏet tak dlouho v zimovi‰ti, ale mohli je dát na pastvinu k b˘kovi.
V˘Ïiva
Pfies rok nemají zvífiata na
pastvû Ïádn˘ zvlá‰tní reÏim, doplÀují se jen nezbytné minerální
doplÀky. V pfiípadû nedostatku
pastvy se pfiikrmuje senáÏí. Do
zimovi‰tû putuje stádo koncem
fiíjna. Krávy pfied otelením dostávají seno a slámu. B˘ky v domácím
odchovu krmí kukufiiãnou siláÏí,
senáÏí z vojtû‰ky, senem, ‰rotem
a sojou. Za pûkné pfiírÛstky v testu, mÛÏe ale podle Vladimíra ml.
❒ Stádo vybudované na inseminaci a embryotransferu
hlavnû pohoda, kterou b˘ci pfii
odchovu doma mají.
·lechtím, ‰lechtí‰, ‰lechtíme
Strategie ‰lechtûní Chytkov˘ch
je v tom, Ïe se snaÏí se vyuÏívat
linie nepfiíbuzné tûm, které se
u nás jiÏ vyskytují. Zde se nebojí
riskovat. Vzhledem k neustálému
budování stáda si zatím vût‰inu
jalovic ponechávají a k prodeji nabízí pfiedev‰ím plemenné b˘ãky.
Svûfiují se svou zku‰eností, Ïe kupující preferují b˘ãky star‰í. Vûk je
ãasto rozhodující kritérium kupujícího. Z toho dÛvodu se snaÏí telit jiÏ od zaãátku listopadu.
Farma jiÏ vyprodukovala 51 b˘kÛ (33 masn˘ch simentálÛ a 18
charolais) uznan˘ch pro vyuÏití
v pfiirozené plemenitbû a ãasto
i inseminaci.
Letos jiÏ tfietím rokem probíhá
testace nûkolika kusÛ na farmû.
âást b˘ãkÛ je odchována „doma“,
vût‰ina na odchovnách.
7
V charolaiském stádû je pouÏívána v˘hradnû francouzská genetika. Nyní se pfiipou‰tí inseminaãními dávkami b˘kÛ ZTI 567 Tamilly,
ZTI 555 Nippur a ZTI 087 Rural.
Z nepfiíbuzn˘ch linií jsou to b˘ci
ZTI 99 Rochefort, ZTI 451 Major
a ZTI 904 Sesame. Co se trendÛ ve
‰lechtûní t˘ká, tak se Chytkovi
shodují, Ïe nejen u charolaisk˘ch
zvífiat má smysl ‰lechtit na bezrohou formu. Z bezroh˘ch b˘kÛ
vyuÏívají pfiedev‰ím ZCH 942
UNICO PP a ZTI 558 Carnot. ·lechtûní bezrohého charolais se hodlají vûnovat i nadále. Pfii selekci
jalovic do chovu kladou dÛraz na
temperament zvífiete, kvalitu
paznehtÛ a mechaniku pohybu.
V simentálském stádû se pouÏívá pfiedev‰ím genetika z Dánska
(napfi. ZSI 713 Vingegaard Columbus PP, ZSI 495 Hedetoft Vito PP,
ZSI 400 Hedetoft United P, ZSI 395
Lykke Atlantis, ZSI 821 Snaebum
Campari PP). Pfiipou‰tí se ale rovnûÏ inseminaãními dávkami nejlep‰ích b˘kÛ z Nûmecka (ZSI 816
Hoeness PP) a Kanady (ZSI 638 BAR
5 P SA Evolution 418S P). Agrochyt
si jako první ãesk˘ chov nechal
otestovat krávy na homozygotní
bezrohost, ãímÏ má náskok pfied
ostatními chovy, které s tímto
tfieba teprve zaãínají. Trend bezrohosti akceptují Chytkovi i u simentálÛ a snaÏí se mít tato zvífiata v nabídce. K posílení bezrohé
genetiky vyuÏívají i nejlep‰í rohaté b˘ky pfiedev‰ím z anglické
a irské populace (ZSI 807 Curaheen Tyson, ZSI 809 Anatrim Bodybuilder R). Na homozygotnû bez-
rohé krávy jsou pfiednostnû pouÏíváni nejlep‰í rohatí b˘ci.
Dal‰ím úspûchem je odchovan˘
homozygotnû bezroh˘ b˘k ZSI
507 Prima Agrochyt PP, kter˘
pÛsobil nûkolik let na inseminaãní
stanici spoleãnosti Natural s.r.o.
a dávky se prodávaly nejen u nás,
ale putovaly do Nûmecka, ·v˘carska nebo tfieba ·védska. Letos byl
prodán do chovu a vystfiídal jej ZSI
805 Tuareg Agrochyt PP, kter˘ je
na stanici pár mûsícÛ a jeho dávky
se jiÏ prodávají do Dánska. âastou
praxí je téÏ, Ïe b˘ãci, ktefií jdou do
testu na OPB Osík jsou prodáni
majiteli odchovny, spoleãnosti
CRV Czech Republic spol. s.r.o.,
a ta je pak pfied prodejem do
stáda posílá na inseminaãní stanici. Tímto jiÏ pro‰li b˘ci ZSI 366
Nisan P, ZSI 479 Okrasa P a leto‰ní
74 bodov˘ b˘k ZSI 507 Tremp
Agrochyt P.
V˘stavy
NeÏ Chytkovi zaãali s chovem
masného skotu, jezdili na v˘stavy
a zvífiata se jim tam líbila. Svou
aktivní úãast na tûchto pfiehlídkách ale nijak neplánovali. K úãasti
na první v˘stavû, kterou byly
âeské charolais dny v Pfierovû
v roce 2008 pfii Svûtovném kongresu charolais, je za organizátora
v˘stavy pfiemluvila Martina Kopáãková. Mûli tehdy jedinou charolaiskou krávu s teletem a nad‰ení
zaãínajících chovatelÛ. První vystavování bylo o to vût‰í ofií‰ek, Ïe se
zde poprvé v historii musela zvífiata pfiedvádût na ohlávce. Plni
zaãáteãnick˘ch obav nav‰tívili se-
❒ Ve stádě se pohybuje několik homozygotně bezrohých krav
8
mináfi v DruÏstvu vlastníkÛ Batelov, kde se jeho zamûstnancÛm
podafiilo nauãit zvífiata chodit na
ohlávce a byli ochotni se o svou
zku‰enost podûlit s ostatními. Pak
uÏ nezb˘valo neÏ doma trénovat,
a mohlo se vyrazit. Z Pfierova si
Chytkovi odvezli cenu za první
místo v kategorii telat pro
jaloviãku
Lea
Agrochyt
(ã. 315617961CZ). Z té se poté stala
doslova v˘stavní hvûzda. Posbírala
ocenûní, kde mohla – stala se
narodní vítûzkou v kategorii mlad‰ích jalovic a ‰ampionkou jalovic
plemene charolais na Národní
v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat 2009
v Brnû, národní vítûzkou star‰ích
jalovic na Techagru 2010 a odnesla
si cenu za 2. místo v kategorii krav
na Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat 2011 v Brnû.
Jistû jste odtu‰ili, Ïe Chytkovi po
první v˘stavní zku‰enosti jiÏ k dal‰ím nikdo pfiemlouvat nemusel
a se sv˘mi pûkn˘mi a dobfie pfiipraven˘mi zvífiaty si vÏdy odnesli
nûjaké ocenûní. Nebodovali jen
zástupci plemene charolais, napfi.
na NVHZ v Brnû v roce 2009 obsadily nejvy‰‰í pfiíãky i zástupkynû
plemene masn˘ simentál – Artemis Agrochyt ET P (ã. 315618961CZ)
se stala národní vítûzkou a ‰ampionkou jalovic a zároveÀ ‰ampionkou plemene. Athena Agrochyt P
(ã. 315605961CZ) obsadila v jalovicích pûkné druhé místo.
Na Techagru 2010 na pfiehlídce
jalovic se národní vítûzkou stala
simentálská jalovice ã. 380896961.
Jak nyní a jak do budoucna
Chytkovi zaãínali s pár hektary,
na kter˘ch se pûstovala kukufiice
na siláÏ pro vykrmované b˘ky.
Pozemky se postupnû pronajímaly. Nyní obhospodafiují 100
hektarÛ (z toho je 10 vlastních).
Plocha je rozdûlena na 50 ha pastvin, 20 ha vícelet˘ch pícnin (vojtû‰ky), na 10ti hektarech se pûstuje kukufiice na siláÏ a na 20ti
hektarech obilí. Nav˘‰it plochu je
za souãasn˘ch podmínek moÏné
maximálnû o 30 hektarÛ – více
není k dispozici a navíc je tfieba,
aby v‰e dokázali obstarat. BûÏné
práce si dûlají farmáfii sami, pouze
na siláÏování do vakÛ a balíkování
senáÏe si objednávají sluÏby.
Nezanedbatelné jsou finance,
kter˘ch není na v‰echny potfiebné
investice dostatek. V nejniÏ‰ím
dotaãním pásmu není pfiíli‰ spoleh
ani na státní a evropskou podporu, a tak se musí rodina spolehnout na vlastní pfiíjmy. KdyÏ investují, tak pomalu a postupnû. DÛraz
se zatím kladl a klade na genetiku.
Zásadní rekonstrukci tfií stájí, b˘val˘ch teletníkÛ v Kladerubech nad
Oslavou, které nyní slouÏí jako
odchovna a zimovi‰tû, neplánují.
Chystají se spí‰e zlep‰ovat v˘bûhy
a zkvalitÀovat stádo. Nejde o to
mít hodnû zvífiat, ale kvalitní. Ze
souãasn˘ch 53 krav se plánují, jak
bylo jiÏ zmínûno zv˘‰it stavy na
60–70, ale s tím, Ïe bude kladen
vût‰í dÛraz na selekci, aby vyprodukovaná zvífiata byla ‰piãkové
kvality. Zatím se prodávají plemenní b˘ci a simentálské jalovice,
letos se zaãne i s prodejem charolaisk˘ch.
Pokraãovatele máme
Bratfii Chytkovi mají dohromady
5 dûtí. Jediné, které se o chov
skotu odmaliãka velmi zajímalo,
byl Vladimír ml.. Na farmû pomáhá od jejího zaloÏení. Aktivnû
se podílí na v‰ech ãinnostech,
vybírá inseminaãní dávky, embrya
a otec se str˘cem jej povaÏují za
rovnocenného parÈáka. Nyní studuje gymnázium a dál se uvidí.
Chov masného skotu je jeho
koníãkem a nevynechá Ïádnou
❒ Chytkovi se svou šampionkou Lea Agrochyt na výstavě Techagro 2010
moÏnost dozvûdût se nûco nového – je ãlenem do Junior
teamu, úãastnil se zájezdÛ
âSCHMS na v˘stavy a do chovÛ
v Nûmecku, Francii a Dánsku
a v létû jej ãeká dal‰í velmi zajímavá zku‰enost. V rámci náv‰tûvy
zahraniãních chovatelÛ plemene
masn˘ simentál na konci dubna
tohoto roku, o které se pí‰e na
jiném místû tohoto zpravodaje,
mûli ir‰tí chovatelé Angela
a Gerard Bricklaeyovi ze spoleãnosti Celtic Sires více ãasu neÏ
zbytek skupiny, a tak zavítali je‰tû
do chovu Chytkov˘ch. Mlad˘ Vladimír jiÏ manÏele znal, neboÈ pfiipou‰tí inseminaãními dávkami
jejich b˘kÛ. Irové ocenili velmi
dobrou úroveÀ chovu, i Ïe se
osobnû poznávají se sv˘m zákazníkem a nad‰encem pro vûc.
Slovo dalo slovo a Vláìovi byla
nabídnuta stáÏ na jejich farmû,
kam se letos na nûkolik t˘dnÛ
vydá. Mlad˘ chovatel má nakroãeno na kariéru i za hranicemi
soukromém chovatelství.
Pfiejeme jemu i celé rodinû
Chytkov˘ch mnoho nejen
chovatelsk˘ch úspûchÛ!
Více se o farmû rodiny
Chytkov˘ch dozvíte na
webov˘ch stránkách
www.agrochyt.estranky.cz
Na bfiehu Blanice stojí (farma) Maletice...
Na poãátku jara jsme se vypravili
se skupinou studentÛ a pedagogÛ
z Katholieke Hogeschool Kempen
v belgickém Geelu do jiÏních âech,
konkrétnû na Maletickou farmu
s.r.o., kde se mohou pochlubit
nejen novou stájí, ale i velmi pûkn˘mi zvífiaty plemen charolaise
a limousine.
Co pfiivedlo mladé zahraniãní
náv‰tûvníky ze zemû belgického
modrobílého plemene do jihoãesk˘ch Maletic? A proã se jich tu
objevil najednou hned cel˘ autobus? Inu na poãátku byla jedna
z neju‰lechtilej‰ích pfiíãin – touha
po poznání a pak moÏná i dobrá
zku‰enost z let minul˘ch, protoÏe
studenti této vysoké ‰koly nenav‰tívili ãeské zemûdûlce poprvé.
Do âech na zku‰enou
To, Ïe ãe‰tí studenti i chovatelé
jezdí „na zku‰enou“ za hranice
âeské republiky není Ïádnou
novinkou. Ale to, aby farmáfii
a studenti „ze západu“ jezdili sbírat zku‰enosti do âeska, není aÏ
tak ãasté. Nicménû, zahraniãní
náv‰tûvy, a to ani ty ze západní
Evropy, uÏ u nás pfiestávají b˘t
takovou v˘jimkou jako dfiíve. Rozsáhlé znalosti, zku‰enosti, ‰ikovnost a tvÛrãí pfiístup ãesk˘ch lidí
k chovu skotu a nejen k nûmu,
jsou tím, co náv‰tûvníci ze zahraniãí u nás hledají a obdivují.
A proto se napfiíklad pedagogové
z belgické vysoké ‰koly KH Kempen vrací kaÏd˘ druh˘ rok do
âeska, aby zde studentÛm ukázali
tfieba to, jak vypadá hospodafiení
ve velk˘ch zemûdûlsk˘ch podnicích. Ve své zemi se setkávají pfieváÏnû s tím, co sami mají vût‰inou
doma – s rodinou farmou s nûkolika desítkami hektarÛ a se stády
ãítajícími rovnûÏ pouhé desítky
kusÛ.
V leto‰ním roce vypravila belgická vysoká ‰kola do âR dokonce
dva autobusy studentÛ. Program
jednoho byl více zamûfien na
rostlinnou v˘robu (pravideln˘m
cílem b˘vají semenáfiské a ‰lechtitelské podniky) a ve druhém
9
❒ Studenty na farmě přivítal její majitel pan Grégr (foto: Ota Beran)
cestovali studenti se zájmem
spí‰e o Ïivoãi‰nou produkci. Pfii
kaÏdé takové akci se studentÛm
snaÏíme ukázat rÛzné typy podnikÛ s rÛzn˘m zamûfiením a rÛznou filozofií. Tak se v podstatû
kaÏd˘ mÛÏe setkat s nûãím, co má
‰anci vyuÏít doma na farmû.
Provádûní takové skupiny zvídav˘ch studentÛ je vÏdy inspirativní i pro nás. Pokud se v prÛbûhu takového nabitého dne
dokáÏete aspoÀ tro‰ku soustfiedit
i na nûco jiného neÏ jen na v˘klad
chovatelÛ a dotazy studentÛ,
objevíte, Ïe otázky nepokládá
pouze nûkolik aktivních studentÛ,
ale skupinky tazatelÛ se obmûÀují
podle toho, zda jste na farmû
s chovem masn˘ch krav nebo na
chovu dojného skotu, ãi na bioplynové stanici. Jedni se více zajímají o krmení, druzí o reprodukci
a odchov, dal‰í o parametry masné ãi mléãné produkce ãi moÏnosti ãi kvalitu zpenûÏení v˘sled-
ného produktu – masa, mléka,
zástavového, jateãného ãi plemenného skotu.
Byli jsme proto velmi zvûdavi
jak studenty osloví novû vzniklá
a nepfiíli‰ veliká farma, která
vlastnû nemá ani pfiíli‰ velikou
tradici. A tak jsme jednoho krásného jarního dne „pfiistáli“ s autobusem pfiímo za novû postavenou stájí moderního zimovi‰tû
charolaisko-limousinského stáda
v malebné jihoãeské vísce proslavené kmenov˘m zpûvákem dávné
„Vlachovky“ „Pepíãkem“ Zimou
díky písni „Na bfiehu Blanice stojí
Maletice“.
Srdeãné pfiivítání
Na farmû srdeãnû pfiivítal
náv‰tûvu z „daleké“ ciziny krom
zootechnika i sám majitel farmy
pan Grégr. Krátce pfiedstavil
minulost farmy, která se snad
zatím ani nedá naz˘vat historií.
VÏdyÈ zaãátek, na kterém bylo
❒ Obdiv vzbudila nová, vzdušná a velmi prakticky řešená stáj (foto: Ota Beran)
10
zakoupení zemûdûlského areálu,
kde v letech 2010–11 probûhla
rekonstrukce jedné z pÛvodních
stájí a zároveÀ v˘stavba nové haly
– zimovi‰tû, se datuje do roku
2008. Na sedmdesáti hektarech
trval˘ch travních porostÛ je chováno základní stádo ãítající v souãasnosti 45 matek. O v‰echno
tohle se dohromady starají dva
lidé. Chov masného skotu bez
trÏní produkce mléka se zamûfiením na produkci plemenn˘ch zvífiat je plánovan˘m základem ekonomiky podniku.
Dosavadní v˘sledky farmy, za
které se tato mladá farma rozhodnû nemusí stydût, dotvrdila
slova zootechnika, kter˘ studentÛm a jejich pedagogÛm dopodrobna vysvûtlil chovatelskou
filosofii dávající jasn˘ smûr, kter˘m se stádo má ubírat. Náv‰tûva
z ciziny snad mÛÏe b˘t prvním
nesmûl˘m náznakem toho, Ïe
v˘znam farmy pfiesahuje lokální
rámec a Ïe se o farmû ví, ale
moÏná i toho Ïe se o ní brzy bude
vûdût i dále neÏ jen za hranicemi
okresu.
Kvalitní stádo a krmení
Základ maletického stáda tvofií
krávy a jalovice nakoupené nejen
od pfiedních chovatelÛ z âeské
republiky, ale i ze zemû pÛvodu
obou zde chovan˘ch plemen
charolais a limousine – Francie.
Vzhledem k tomu, Ïe chovatelé
chtûli co nejlépe vyuÏít genetick˘
potenciál tûch nejlep‰ích zvífiat,
tak je‰tû pfied vstupem do reÏimu
ekologického farmafiení hojnû
vyuÏili embryotransferu.
Po vstupu do reÏimu ekologického zemûdûlství uÏ bohuÏel
embryotransfer nepfiipadá v úvahu, nicménû u v‰ech plemenic je
nadále vyuÏíváno inseminace
podle individuálního pfiipafiovacího plánu. JelikoÏ chtûjí, aby se
vlastnosti potomstva posouvaly
relativnû rychle Ïádan˘m smûrem, tak jsou pro inseminaci vybíráni jen ti plemeníci, ktefií jsou
v poÏadovan˘ch vlastnostech nejlep‰í, pfiiãemÏ je kladen velik˘
dÛraz na nejdÛleÏitûj‰í vlastnosti:
mléãnost, která dává základ pro
kvalitní start telat do Ïivota
a v˘borné vyuÏití rÛstov˘ch
schopností, osvalení zvífiat, jeÏ je
podstatou velké masné uÏitkovosti, a exteriér, kter˘ pfiiná‰í
funkãní zevnûj‰ek nezbytn˘ pro
bezproblémov˘ chov a dlouhovûkost krav. V Ïádném pfiípadû se
nezapomíná ani na to, aby pouÏívaní plemeníci mûli v‰echny pfiedpoklady pro snadné porody a to
jak v pfiímém, tak i v maternálním
efektu. Tahle vlastnost podle slov
chovatele dokáÏe u‰etfiit spoustu
problémÛ s obtíÏn˘m telením.
âást b˘kÛ, jejichÏ sperma se na
farmû vyuÏívá, je geneticky bezrohá. Tento pfiíklon ke ‰lechtûní
smûrem k bezroh˘m zvífiatÛm je
patrn˘ v fiadû populací rÛzn˘ch
plemen skotu. Po geneticky bezroh˘ch b˘cích je stále rostoucí
poptávka, a to zejména proto, Ïe
chovatelé mají zájem o telata,
která se nemusí odrohovávat (coÏ
mÛÏe b˘t v nûkter˘ch stádech
ãasovû ãi finanãnû nároãn˘ proces), aby se vykrmovaná ãi chovná
zvífiata následnû nemohla pfii
spoleãném ustájení zraÀovat
sv˘mi rohy.
Krmení, které zvífiata na farmû
spotfiebují, si chovatelé z pfieváÏné vût‰iny vyprodukují sami
na obhospodafiované pÛdû. Pouze jadrná krmiva nakupují. Krmná
dávka neunikla pozornosti zvídav˘ch studentÛ a zaujala i pedagogy. Chovatelé popsali v˘robu,
sloÏení i dosahované v˘sledky
a tak to, co na poãátku vzbudilo
zájem strukturou a smyslov˘mi
vjemy si po seznámení s v˘Ïiváfiskou hodnotou vzbudilo i pat-
❒ Debata nad vzorkem krmiva nebrala konce... (foto: Ota Beran)
fiiãn˘ obdiv a vyvolalo uznalé
pokyvování hlavou. Diskuse studentÛ a pedagogÛ nad vzorkem
krmiva pfiinesen˘m pfiímo z krmného Ïlabu k potû‰ení chovatelÛ
dlouho nebrala konce. Inu, proã
se nepochlubit nûãím, co se mi
povedlo, zvlá‰È kdyÏ vím, Ïe ten
druh˘ to dokáÏe patfiiãnû ocenit
a snaÏí se v tom nalézt pro sebe
pouãení.
Na shledanou v Maleticích
A co fiíci závûrem? Pedagogové
ani studenti ne‰etfiili chválou
a obdivem. Snad nejvíce je zajímalo, kdo stojí za projektem nové
stáje, která slouÏí nejen jako
zimovi‰tû, ale její ãást bude
pozdûji vyuÏívána pro odchov
plemenn˘ch b˘kÛ i v˘krm jateãn˘ch zvífiat. Tato stáj totiÏ zrovna
nepatfií k tûm obvykl˘m, ale o její
❒ I v odhadu hmotnosti nejtěžší krávy na farmě se mladí Belgičani příliš
nemýlili, všichni tipovali dost přes jednu tunu (foto: Ota Beran)
funkãnosti nemÛÏe nikdo snad
ani na okamÏik pochybovat. Kvalita a cena pÛdy, zaji‰Èování dostateãné zásoby krmiva a moÏnosti
financování a koneãného zpenûÏení v˘sledného produktu byly
dal‰ími dotazy, jeÏ dlouho neãekaly na fundované a vyãerpávající
odpovûdi. Zemûdûlství je podnikání, které má pfiiná‰et zemûdûlci
– podnikateli – zisk, a to bez
ohledu na to, zda se jedná o malou rodinnou farmu ãi velké
zemûdûlské druÏstvo, a tak není
divu, Ïe dotazy na finanãní nároãnost a návratnost padnou na
podobn˘ch exkursích vÏdy. Dal‰ích zvídav˘ch dotazÛ z rÛzn˘ch
dílãích oborÛ chovatelství byla
je‰tû spousta – i v tom se zahraniãní studenti vût‰inou odli‰ují od
tûch ãesk˘ch. MoÏná je to tím, Ïe
na takovéto exkurze jezdí ti, ktefií
jiÏ mají nûjaké to hospodáfiství
doma a mají zájem se nûco
dozvûdût a ne jen získat „ãárku za
úãast“ a ochutnat ãeské pivo.
KdyÏ se pfiiblíÏilo poledne,
nastal ãas rozlouãit se. Posledními vûtami pedagogÛ, které
jsme chovatelÛm v Maleticích tlumoãili, bylo nejen obvyklé srdeãné podûkování za vstfiícnost
a ãas vûnovan˘ zvídav˘m studentÛm, ale také slova, jeÏ pfii takov˘ch louãeních nejsou uÏ tak
bûÏná a která snad hovofií za
v‰e: „AÏ pojedeme do âeské
republiky pfií‰tû, budeme se chtít
vrátit zase sem k vám, na jih
âech.“
Ing. Ota Beran,
Ing. Anna Marcinková, BM Profit
11
Vzácná náv‰tûva
Kamil Malát, âSCHMS
Na sklonku dubna âeskou republiku nav‰tívila poãetná zahraniãní skupina chovatelÛ plemene
masn˘ simentál. Z vût‰í ãásti ji
tvofiili chovatelé z Nûmecka, nechybûli v‰ak ani zástupci ze ·v˘carska, Rakouska ãi Irska. Bûhem
svého ãtyfidenního pobytu jsme
pro nû nachystali odborn˘ program v podobû náv‰tûv farem
a odchoven plemenn˘ch b˘kÛ,
souãástí kulturního programu
pak byla prohlídka Prahy ãi zámku
v Hluboké nad Vltavou.
V pátek zavítala celá skupina na
odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ Cunkov, kde ten den probíhaly v˘bûry
a následná aukce b˘kÛ plemene
masn˘ simentál. Bûhem této celodenní náv‰tûvy se v‰ichni chovatelé seznámili s principy testace a v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ.
Bylo pfiíjemné sly‰et pochvalné
poznámky na adresu na‰eho
systému, kter˘ takto plo‰nû aplikovateln˘ nemá v Nûmecku obdoby. Pochvalnû se chovatelé vyjadfiovali i o vyrovnané kvalitû
pfiedveden˘ch b˘kÛ, zejména pak
ve vztahu ke korektním konãetinám a dobré kondici v‰ech pfiedveden˘ch b˘kÛ.
Na sobotní odpoledne byla
naplánovaná náv‰tûva farmy pana
Franti‰ka Koláfie ve StoÏicích. Na
❒ Uman Vodňanský PP (foto: Pavel Káčer)
této excelentní farmû chovatelé
obdivovali vynikající rámec matek, ale i velmi dobré pÛvody
v‰ech zvífiat. Kvalita byla natolik
pfiesvûdãivá, Ïe nûmeãtí i ir‰tí
chovatelé projevili zájem o nákup
genetiky z této farmy. V souãasné
chvíli intenzivnû probíhají jednání
o nákupech jalovic a b˘kÛ – pevnû
vûfiíme, Ïe se podafií jednání dotáhnout do úspû‰ného konce a Ïe
se ãeská genetika ocitne i na západ od na‰ich hranic. Pozdní odpoledne patfiilo náv‰tûvû odchovny v Újezdû u Plánice, kterou spoleãnû provozují firmy Jihoãesk˘
chovatel a.s. a Mûcholupská ze-
mûdûlská a.s. Zde byli chovatelÛm
postupnû pfiedstaveni v‰ichni
b˘ãci masného simentála, ktefií za
pár dní pfiedstupovali pfied v˘bûrovou komisi. Jejich kvalita byla
skuteãnû na velmi vysoké úrovni,
coÏ se ostatnû na v˘bûrech b˘kÛ
konan˘ch za pár dní po na‰í
náv‰tûvû plnû potvrdilo. Praktick˘m v˘stupem z náv‰tûvy této
dochovny je zájem nûmecké inseminaãní stanice spoleãnosti
RSA (Rinderzuchtverband Sachsen-Anhalt) o b˘ka Uman VodÀansk˘ z chovu pana Koláfie. Tento
syn Atlantise (ZSI-390) byl v˘bûrovou komisí za zevnûj‰ek ohodnocen celkem 80 body. Proveden˘
genetick˘ test prokázal, Ïe se
❒ Stádo pana Františka Koláře ze Stožic
12
❒ Pan Kolář se zahraničními chovateli
z Německa a Irska
jedná o homozygotnû bezrohého
b˘ka, coÏ byla podmínka pro to,
aby se prodej do Nûmecka mohl
uskuteãnit. Po b˘kovi Major Sky
(pÛvodním jménem Rinaldi VodÀansk˘), kterého pfied lety zakoupila firma Masterrind, se Uman
stane jiÏ druh˘m b˘kem plemene
masn˘ simentál z âeské republiky,
kter˘ bude v Nûmecku pÛsobit na
inseminaãní stanici. Oba b˘ci shodou okolností pocházejí z chovu
pana Franti‰ka Koláfie z jihoãesk˘ch StoÏic. To uÏ je pro tohoto
chovatele pûkná vizitka zasluhující obdiv, neboÈ to se nepodafií
jen tak kaÏdému chovateli!
Nedûle pak patfiila náv‰tûvám
dal‰ích dvou farem, a to konkrétnû Statku Ka‰perské Hory a farmy
manÏelÛ BartoÀov˘ch v LeÏnici.
V Ka‰persk˘ch horách si chovatelé mûli moÏnost detailnû prohlédnout nové zimovi‰tû vãetnû
kamerového systému (kter˘ mi-
mochodem zahraniãní chovatelé
velmi zajímal), ale rovnûÏ i nûkterá stáda, která touto dobou byla
ãerstvû vyhnána na pastviny. Bylo
pfiíjemné sly‰et, Ïe nûktefií inseminaãní b˘ci z âeské republiky
jsou vyuÏíváni také v Nûmecku
a chovatelé znají jejich pÛvody
a oceÀují kvalitu potomstva po
tûchto b˘cích. Jako napfiíklad lze
uvést b˘ka Siven VodÀask˘
(ZSI 689), kter˘ pochází z chovu
pana Koláfie, nyní pÛsobí v pfiirozené plemenitbû na Statku Ka‰perské Hory a mezitím byl odebrán a jeho dávky jsou k dispozici
prostfiednictvím firmy Jihoãesk˘
❒ Prohlídka zimoviště na Statku
Kašperské hory
chovatel a.s. Velkou pozornost
také upoutal bezroh˘ b˘k Lykke
Brumme P (ZSI 445) dovezen˘ do
Ka‰persk˘ch hor z Dánska a kter˘
se jiÏ pomûrnû dlouho drÏí na
první pfiíãce v plemenn˘ch hodnotách pro pfiím˘ efekt. I u man-
❒ Skupinka simentálů z chovu manželů Bartoňových z Ležnice
❒ Diskuse nad původy zvířat na farmě
manželů Bartoňových
ÏelÛ BartoÀov˘ch zahraniãní chovatelé obdivovali kvalitu zvífiat
a i zde byla uãinûna komerãní
nabídka na nákup plemenn˘ch
jaloviãek.
Zájezd chovatelÛ z nûmeckého
sdruÏení VDSI (Verband Deutscher
Simmentalzüchter)
lze
souhrnnû oznaãit jako velice
úspû‰n˘. Prezentovali jsme velmi
dobfie propracovan˘ systém
‰lechtûní a selekce, kter˘ pfiiná‰í
své v˘sledky ve formû velmi kvalitních zvífiat o která je zájem
i v zahraniãí. Pokud se podafií
dotáhnout do úspû‰ného konce
i komerãní koncovku v podobû
prodeje
plemenn˘ch
jalovic
a b˘ka na inseminaãní stanici,
bude pocit z této náv‰tûvy je‰tû
o stupínek lep‰í.
Závûrem dûkuji v‰em chovatelÛm a zástupcÛm OPB, ktefií nám
umoÏnili náv‰tûvy jejich farem a odchoven.
13
Náv‰tûva zástupcÛ Skotské asociace Highland Cattle
Ivana Míchalová, Kamil Malát
Pfii na‰í náv‰tûvû ve Skotsku
v listopadu 2010 (ãti Zpravodaj
âSCHMS ã. 4/2010) jsme navázali
kromû jiného i kontakt se Skotskou asociací Highland Cattle ve
Stirlingu. Kontakty jsme pfiedali
âeskému svazu chovatelÛ masného skotu, aby se vztahy na oficiální úrovni dále udrÏovaly
a pokud moÏno prohloubily. S tím
souviselo i pozvání zástupcÛ
Skotské asociace do âeské republiky. Snaha byla korunovaná úspûchem a náv‰tûva se podafiila
uskuteãnit letos v dubnu, kdy
v pondûlí 16. dubna 2012 pfiiletûli
na praÏské leti‰tû v Ruzyni paní
Hazel Baxter, tajemnice skotského svazu (The Highland Cattle
Society), a pan Robin Chilton,
chovatel skotského náhorního
skotu Ïijící ve Walesu.
Pan Kamil Malát je na leti‰ti vyzvedl a ujal se i funkce fiidiãe
a pfiekladatele. Doprovázel je po
❒ Skupina před zámkem v Českém Krumlově
14
❒ Hazel Baxter na farmě manželů Míchalových
celou dobu náv‰tûv chovatelÛ
Skotského náhorního skotu u nás
v âeské republice, i je nakonec ve
ãtvrtek (19. dubna) odvezl zpátky
do Prahy, kde mûli odpoledne
dojednanou schÛzku na Britské
ambasádû a v pátek po prohlídce
Prahy
odlétali
zpátky do Velké
Británie.
Ale popofiádku...
Hazel Baxer a
Robin Chilton dorazili s Kamilem
Malátem v pondûlí 16. 4. naveãer
poté, co po cestû
zvládli je‰tû prohlídku zámku na
Dobfií‰i, do ‰umavského Zdíkova, aby se zde
ubytovali ve zdíkovském hotelu
„Zámek“. Zde jsme
je jiÏ oãekávali
s
pfiipraven˘m
programem
–
promítání fotografií z farem
chovatelÛ
HighlandÛ a pfiedstavení systému na‰í
práce. K tomu byl
pfiizván i pan âepelák, inspektor
svazu, aby mohl zodpovûdût pfiípadné otázky ohlednû kontroly
uÏitkovosti a v˘bûrÛ. A aby nepfii‰la zkrátka ani kulináfiská ãást
náv‰tûvy, k veãefii se podávala
typicky ãeská úprava hovûzího –
svíãková na smetanû.
V úter˘ hned po ránu jsme
v‰ichni spoleãnû nav‰tívili v Brani‰ovû (Zdíkov) farmu pana Martina
Krtou‰e, kde si kromû zvífiat na
pastvinû prohlédli i poráÏkové
místo.
Pfies jihoãeské Hola‰ovice (vesnice pod ochranou Unesco) jsme
se krátce pro‰li po âeském Krumlovû (rovnûÏ pod ochranou Unesco) a pokraãovali do Drochova
nav‰tívit chov spoleãnosti MANI,
spol. s r. o. Zde nás uvítal pan Franti‰ek Kotnauer a pan Petr Novák.
Vzhledem k rozlehlosti farmy
jsme s auty objeli nûkolik stanovi‰È se zvífiaty, novû vybudovan˘mi rybníky a zemûdûlské zázemí firmy. Oba pánové pfiedstavili systém chovu a jeho hlavní
v˘sledky, stejnû tak jako smûr dal‰ího fungování farmy.
Naveãer jsme byli objednáni do
hospÛdky „U ·tûpána“ v Petrovicích u Su‰ice, takÏe na‰i hosti
mûli po cestû dostateãnou moÏnost prohlédnout si ·umavu
podél Lipna a ochutnat v pfiíjemném prostfiedí steak z faremního
chovu.
❒ Krotkost zvířat na farmě manželů
Míchalových byla zjevná
Ve stfiedu se zaãalo hned po
ránu prohlídkou farmy FARIM
v Tejmlovû (Javorník). Robin s
Hazel jako pfiednost ohodnotili
krotkost zvífiat na farmû, která
pfii‰la k ohradû a nechala se od
hospodáfiÛ kartáãovat. PakliÏe je
se zvífiaty potfieba z nûjakého
dÛvodu manipulovat (odbûry
krve, váÏení), je to pak podstatnû
jednodu‰‰í, neÏ kdyÏ se zvífiata
rozprchnou a nenechají se chytit.
S úsmûvem Robin komentoval
i hospodáfiovo vyjádfiení, Ïe jaloviãka z jejich chovu je „nejhezãí
jaloviãka v republice“ jako melodické jeho u‰ím v tom, jak je hospodáfi pro chov nad‰en. Hosté ze
Skotska zde hodnotili mladé
b˘ãky i jalovice. Na farmû jsou dvû
základní stáda, kaÏdé se sv˘m plemenn˘m b˘kem. Mladí roãní b˘ãci, potomci od obou plemenn˘ch
b˘kÛ byli od sv˘ch stád jiÏ oddûleni a na pastvinû spoleãnû. Robin
si zkou‰el, jestli podle vzhledu
b˘ãkÛ odhadne, ktefií tfii ze ‰esti
jsou od jednoho z nich. Byl cel-
kem úspû‰n˘ (2:1). Diskuze, která
byla zapoãata jiÏ na farmû v Brani‰ovû, se toãila pfieváÏnû kolem
vzhledu rohÛ krav i b˘kÛ a stavbû
tûla zvífiat.
Vzhledem k tomu, Ïe nás ve
stfiedu je‰tû ãekal pfiesun aÏ na
dalek˘ sever, bylo nutné se s manÏeli Míchalov˘mi rozlouãit a vydat
se na cestu. Ta vedla ze ‰umavského Javorníku pfies Prahu do
Pojed na Nymbursku na farmy
pana Petersíka. Zde si na‰i hosté
prohlédli nejenom stádo highlandÛ, ale také cel˘ areál, kde se
odehrává chov ostatních masn˘ch plemen. Pfii pfiedstavování
❒ Plemenný býk na chovu pana Krtouše
farmy pfii‰el i dotaz na to, jak se
panu Petersíkovi podafiilo za tak
krátkou dobu fungování získat
potfiebné znalosti, které vedly
k tomu, Ïe dnes je farma na tak
vysoké úrovni. Odpovûì byla
je‰tû více ‰okující neÏ-li sami
Skoti oãekávali. Pfii této otázce se
totiÏ pan Petersík zvedl a pfiinesl
svazem vydanou knihu „Masn˘
skot od A do Z“ a oznámil, Ïe
❒ Robin Chilton při obhlídce mladých
býčků na farmě manželů Rálišových
v‰echno, co potfieboval vûdût, se
dozvûdûl z této knihy. Pfii této
odpovûdi na‰im hostÛ doslova
spadla brada a i pfiesto, Ïe jejich
znalosti ãeského jazyka se omezovaly na fráze „dobr˘ den“
a „dûkuji“, zaãali hltavû knihou
listovat jako kdyby byla ãe‰tina
jejich matefi‰tinou a usilovnû v ní
hledali zázraãné pouãky o tom,
jak se za 7 let stát veleúspû‰n˘m
chovatelem masného skotu. Kniha jim natolik uãarovala, Ïe se pan
Petersík rozhodl jim ji vûnovat.
Po této krátké odboãce za
zástupci jin˘ch masn˘ch plemen,
jsme jiÏ pokraãovali smûr Kozákov, kde na ná‰ jiÏ ãekali na‰i
poslední hostitelé – manÏelé Ráli‰ovi. Do Radostné pod Kozákovem, kde mají Ráli‰ovali svÛj penzion a svÛj ekochov highlandÛ,
jsme dorazili okolo 18 hodiny,
takÏe jsme mûli dostatek ãasu,
abychom bûhem veãerní debaty
utuÏili pfiátelské kontakty. âtvrteãní dopoledne pak patfiilo
náv‰tûvû samotného chovu man-
❒ Barevné varianty plemene highland na farmě společnosti MANI, spol. s r.o.
15
ÏelÛ Ráli‰ov˘ch. Z pfiedchozích
náv‰tûv farem jsme dobfie vûdûli,
Ïe pokud má Robin nûjaké v˘tky
k chovu, systému ãi konkrétní zvífiatÛm, bez skrupulí je sdûlí. Pfii
prohlídce zdej‰í farmy se v‰ak
oz˘valo pouze jakési pobrukování, ale slova Ïádná. Hazel, která
Robina zná velmi dlouho a ví, Ïe
kritikou, je-li na místû, ne‰etfií
byla první, která zaregistrovala,
Ïe nûco „není v pofiádku“ – Robin
ztratil slova! Teprve poté jsme zjistili, Ïe jen v nûmém úÏasu
dÛkladnû studuje a obdivuje
zdej‰í zvífiata. Korektní utváfiení
konãetin, perfektní kondice, bezchybn˘ tvar vemen matek, charakter zvífiat – to v‰e byla pozitiva,
která nechala Robina dlouhé
minuty beze slov. Jak sám pozdûji
prohlásil, neb˘vá zvykem, aby
❒ Pan Kotnauer z firmy MANI, spol.s r.o.
16
❒ Prohlídka mladých býčků na Tejmlově u Míchalů
nikdy nena‰el nûco, co by se
nedalo na chovu zlep‰it a co by
mohl v dobrém slova smyslu zkritizovat. Nemilosrdná selekce
‰patnû utváfien˘ch vemen je
základem k bezproblémovému
stádu a pan Ráli‰ si je toho velmi
dobfie vûdom. To Robin velice
kladnû hodnotil, neboÈ i kdyÏ to
chovatelé velmi dobfie ví, v praxi
se podle toho nechovají, coÏ v‰ak
nebyl zdej‰í pfiípad...
Spoleãn˘ obûd ve stylové hospÛdce na Malé Skále, rozlouãení
a odjezd smûr Praha. Tak byl
zakonãen ãtyfidenní pobyt na‰i
skotsk˘ch hostÛ. Bylo pfiíjemné
sly‰et, Ïe kvalita a úroveÀ chovÛ,
kulturní bohatství na‰í zemû
a pfiátelskost zdej‰ích lidí a jejich
smysl pro humor tisíckrát pfiedãili
jejich oãekávání. Pfiijetí âeského
svazu chovatelÛ masného skotu
za oficiálního ãestného ãlena Highland Cattle Society bylo uÏ jen
pfiíjemnou teãkou za touto milou
náv‰tûvou. Brzy nûkde na
vidûnou!
❒ Společné foto českých a skotských zástupců
na farmě společnosti MANI, spol. s r.o.
Minerální látky (II. díl)
Onemocnûní související s pfiíjmem mikroprvkÛ
Ing. Pavla Vydrová, PhD.
Léto klepe na dvefie a s jeho pfiíchodem je tu leto‰ní druhé ãíslo zpravodaje a s ním také po del‰í odmlce
17. pokraãování rubriky vûnované
onemocnûní skotu. Opakování
z makroelementÛ, projevÛ jejich
nedostatku a nadbytku, bylo pfiedmûtem pfiedvánoãního vydání a dnes se
podíváme na mikroelementy (stopové
prvky) a jejich vztah k onemocnûní
masného skotu.
V‰eobecnû jsou stopové prvky
potfiebné pro syntézu vitaminÛ, produkci hormonÛ, tvorbu kolagenu,
syntézu tkání, transport kyslíku, produkci energie a celou fiadu dal‰ích
fyziologick˘ch procesÛ, bez kter˘ch
nelze zajistit fyziologicky správn˘
chod organismu. Jejich nedostatek ãi
nadbytek zpÛsobuje zdravotní problémy (nejen) zvífiat a proto si je pfiipomeneme také v této rubrice, která
se chorobám masného skotu vûnuje.
Obecnû o stopov˘ch prvcích
Jak jiÏ bylo naznaãeno v minulém
díle, nûkteré minerální látky jsou pro
Ïivot nezbytné, jiné mají dosud neznámé biologické funkce, dal‰í jsou
pro organismus buì pfiíznivé nebo
mohou pÛsobit toxicky. Ty, které
pÛsobí na organismus toxicky, patfií
mezi látky akumulující se v tûle zvífiat
potravním fietûzcem, vodou a nebo
vzduchem.
Pfiítomnost dostateãného mnoÏství
minerálních látek v krmné dávce (KD)
je otázkou pfieÏití organismu (aÈ uÏ
ãlovûka, ãi právû masného skotu).
Jejich vyuÏitelnost z KD je ale ovlivÀována formou v jaké jsou pfiijímány
a dostateãn˘ pfiíjem je závisl˘ na faktorech ovlivÀujících fyziologické procesy organismu (vûk zvífiete, hmotnost, pohlaví, zdraví, stav trávícího
traktu apod.). Nûkteré minerální látky
mohou b˘t ukládány do zásoby
(a v pfiípadû potfieby organismem ãerpány), u jin˘ch ale k tomuto procesu
docházet nemÛÏe a proto je tedy tak
dÛleÏité zaji‰tûní pravidelného a dostateãného pfiístupu zvífiat k minerálním doplÀkÛm a lizÛm.
Obsah mikroelementÛ v Ïivoãi‰-
n˘ch tkáních a tûlních tekutinách je
závisl˘ na jejich obsahu v KD, na
vstfiebávání organismem a na homeostatick˘ch mechanizmech. Koncentrace minerálních látek v krevní plazmû je v podstatû obrazem jejich
mnoÏství v buÀkách i tûlních tekutinách organismu a velmi úzce souvisí
právû s obsahem v krmné dávce.
Zabezpeãení optimálního pfiísunu
stopov˘ch prvkÛ zvífiatÛm (nejen
v systému chovu bez trÏní produkce
mléka) je obecn˘m problémem, protoÏe jejich potfieba závisí na mnoh˘ch faktorech. Pfiedev‰ím je to chemické sloÏení pÛd, hnojení a exploatace. Deficit a nebo nadbytek prvkÛ
v pÛdû má vliv na jejich obsah v rostlinn˘ch krmivech, tím na jejich pfiíjem zvífiaty i na jejich metabolismus.
Potfieba stopov˘ch prvkÛ závisí také
na druhu zvífiat, zpÛsobu chovu,
typu krmné dávky, na úrovni produkce, stupni gravidity, na zdravotním stavu a v neposlední fiadû na
genetické dispozici.
Pro bfiezí samice a samice po
porodu jsou minerální látky velmi
dÛleÏité pro rÛst a správn˘ v˘vin
plodu a pro (re)produkci. Pfii suplementaci krav stopov˘mi prvky (Cu,
Zn, Mn) se zvy‰uje procento zabfiezávání. Ionty kovÛ jsou nepostradatelné
pro správnou funkci genetického aparátu. Stopové prvky jsou v˘znamnou
souãástí antioxidaãního obranného
systému. Prostfiednictvím antioxidaãních enzymÛ a neenzymov˘ch systémÛ, jejichÏ nejdÛleÏitûj‰ím pfiedstavitelem je ceruloplazmin, mohou
ovlivÀovat prooxidaãnû-antioxidaãní
rovnováhu. Hlavní biochemickou
úlohou stopov˘ch prvkÛ je jejich
katalytické pÛsobení v enzymech,
modulace enzymov˘ch aktivit a mají
velk˘ v˘znam v ochranû pfied oxidaãním stresem. Tûlu vlastní antioxidant
enzym superoxiddismutáza potfiebuje
pro svou správou funkci dostateãné
mnoÏství Mn, Cu a Zn.
Biologická vyuÏitelnost stopov˘ch
prvkÛ je klíãem k úspû‰nému doplnûní minerálních látek do krmn˘ch
dávek zvífiat. V nûkter˘ch státech jsou
oblasti chudé na stopové prvky,
a proto je zde kladen dÛraz na dodá-
vání tûchto látek do krmn˘ch dávek
ve formû doplÀkÛ a premixÛ. Také
v âeské republice je znám deficit
mikroelementÛ v nûkter˘ch lokalitách
(napfi. ·umava je chudá na Cu atd.).
V˘poãty pro optimální zásobování
zvífiat jsou limitovány informacemi
o jejich vyuÏitelnosti, endogenních
ztrátách, ale zejména v˘sledky odborn˘ch vy‰etfiení specifick˘ch pro urãitou oblast. Pfiípustné a poÏadované
koncentrace prvkÛ v organick˘ch
materiálech jsou upraveny mezinárodními normami, které jsou zejména
v problémov˘ch oblastech vnímány
jako dostupné zdroje dÛleÏit˘ch informací, které se dají v praxi velmi
dobfie aplikovat.
K zaji‰tûní dostateãného zásobení
stopov˘mi prvky (zejména Se, Zn,
a Cu) je tfieba podávat pfiísady pfiíslu‰né smûsi nebo pouÏívat vhodné
minerální lizy. Zaji‰tûní minerální v˘Ïivy je tfieba vûnovat velkou pozornost
zejména pfii vyuÏívání nehnojen˘ch
nebo nedostateãnû hnojen˘ch ploch.
Stopové prvky (mikroelementy) se
ve tkáních nacházejí v koncentraci
–6
niÏ‰í neÏ 50 ppm (<50x10 g/g)
a jejich potfiebn˘ denní pfiíjem je
obecnû men‰í neÏ 50 mg. Mezi ty
hlavní (pro organismy nejdÛleÏitûj‰í)
se fiadí Fe, I, Cu, Zn, Co, Cr, Mo, Se, F,
Mn, Ni, As, Sn, Si a V. Jsou esenciální,
tzn. Ïe si je tûlo nedokáÏe samo
vytvofiit a je závislé na jejich pfiíjmu
potravou. Aãkoliv by se mezi stopové
prvky mûly zafiazovat pouze ty minerální látky, jejichÏ denní potfieba
se
–6
pohybuje fiádovû v µg (tj. 10 g), ãasto
se jako stopové prvky oznaãují i mikroelementy, jejichÏ denní potfieba
mÛÏe dosahovat aÏ nûkolika desítek
miligramÛ. Je to pozÛstatek z dob,
kdy dostupné analytické metody neumoÏÀovaly pfiesné kvantitativní stano-
17
vení koncentrace tûchto mikroelementÛ a uvádûly se proto jednodu‰e
ve „stopách“, odkud je také odvozen
název stopové prvky. V souãasné dobû se koncentrace v organick˘ch
materiálech stanovují metodou atomové absorpãní spektrofotometrie.
Karence: V˘skyt nedostatku stopov˘ch prvkÛ (pfiedev‰ím Cu, Se, Mn, Zn
a I) není v chovech masného skotu
niãím neobvykl˘m a vyskytuje se
u v‰ech kategorií. Obecnû má negativní vliv na zdravotní stav zvífiat, produkci, kvalitu mléka i plodnost. Úãinnou cestou k fie‰ení tûchto deficiencí je
jejich dotace ve formû proteinátÛ
(organická forma) v‰em kategoriím
skotu.
Toxicita: U zdrav˘ch jedincÛ dochází k otravû mikroelementy jen
velmi vzácnû, ve vût‰inû pfiípadÛ se
jedná o selhání lidského faktoru.
U renálních (ledvinov˘ch) poruch se
mÛÏe hÛfie vyluãovat Se a Cr, Cu a Mn
zase u jaterních chorob, ãímÏ mÛÏe
docházet ke kumulaci stopov˘ch
prvkÛ v organismu. Je-li zvífie ve stresové situaci (‰patné Ïivotní podmínky,
nemoc, tûÏk˘ porod apod.), mÛÏe
dojít k vyplavení tûchto zásob do
krevního obûhu a tím dojít k otravû
postiÏeného jedince.
Tolik obecnû ke stopov˘m prvkÛm.
V následující ãásti se podrobnûji
seznámíme s mikroprvky, které jsou
z pohledu masného skotu (pÛsobení
jejich nedostatku ãi nadbytku) nejdÛleÏitûj‰í: Ïelezo (Fe), jód (I), zinek
(Zn), mûì (Cu), selen (Se), chrom (Cr),
mangan (Mn), molybden (Mo), kobalt
(Co) a fluor (F).
Îelezo (Fe)
Îelezo, latinsky Ferrum, je nejroz‰ífienûj‰í pfiechodn˘ kovov˘ prvek, druh˘
nejroz‰ífienûj‰í kov na Zemi a ve velké
mífie je zastoupen i ve vesmíru. Lidstvu
je znám jiÏ od pravûku. V pfiírodû se
minerály Ïeleza vyskytují velmi hojnû
a samotné Ïelezo se z nich získává
redukcí ve vysoké peci. Velmi
v˘znamné jsou jeho slouãeniny –
anorganické, organické i komplexní.
Îelezo je velmi v˘znamn˘m biogenním prvkem a jedním ze základních mikroprvkÛ. Podíl z tûlesné
hmotnosti je 0,004–0,007 %, 65–70 %
je obsaÏeno v hemoglobinu a myoglobinu, pfiibliÏnû 25 % je vázáno na
transportní bílkoviny, zbytek je obsa-
18
Ïen v enzymech. Resorpce probíhá
pfiedev‰ím v duodenu (dvanáctníku)
a vyluãováno je v˘kaly.
Hlavní funkce
Je souãástí molekuly hemoglobinu
(Hb) – krevního barviva a myoglobinu
– svalového barviva. Funkcí hemoglobinu je pfienos kyslíku a oxidu uhliãitého mezi plícemi a krevním obûhem.
Dále je Ïelezo dÛleÏité pfii syntéze
celé fiady enzymÛ (napfi. kataláza,
peroxidáza a xantin-oxidáza).
Vzájemné vztahy a toxicita
Podstatná je forma pfiíjmu 3+Ïeleza,
nejãastûji je pfiijímáno jako Fe , které
v‰ak nemÛÏe b˘t organismem vyuÏito. Pfii jeho pfiemûnû se uplatÀuje
Ïaludeãní kyselina (obecnû pro vstfiebávání Ïeleza platí, Ïe ãím je Ïaludeãní ‰Èáva kyselej‰í, tím lépe) s vitaminem C a dochází
k redukci na dvoj2+
mocné Ïelezo Fe , které jiÏ dokáÏe
trávicí trakt zvífiete vstfiebat. Fosfáty
a kyselina fytová naopak resorpci
Ïeleza sniÏují.
Pokud se zkonzumuje velké mnoÏství najednou, je Ïelezo extrémnû
toxické. Pfii akutní otravû Ïelezem
(200–250 mg/kg tûlesné hmotnosti)
dochází k po‰kození trávicího traktu –
atonii bachoru, po‰kození v˘stelky
stfiev, coÏ mÛÏe vést ke krvav˘m prÛjmÛm a zvracení. MÛÏe nastat acidóza, selhání jater, ledvin a nastat ‰ok.
Pfiíznaky nedostatku Fe (deficit)
Nedostateãn˘ pfiívod nebo poruchy
resorpce Ïeleza mohou mít za následek sideropenii (nedostatek Fe v krvi)
aÏ sideropenickou anémii s charakteristick˘m sníÏením koncentrace Hb
a omezenou funkcí enzymÛ obsahujících Ïelezo, coÏ b˘vá doprovázeno
zpomalením rÛstu, únavou, bolestmi,
nechutenstvím, poklesem bunûãné
imunity (odolnosti) a v krajních pfiípadech i k úhynÛm postiÏen˘ch jedincÛ.
K anémii dochází nejãastûji u mláìat a dá se pouh˘m okem odhalit díky
nápadnû bíl˘m sliznicím postiÏen˘ch
zvífiat.
Léãba se provádí optimalizací
krmné dávky, ãímÏ se docílí úpravy
ãinnosti bachoru.
Pfiirozené zdroje Fe
Zelená píce, p‰eniãné otruby, kvasnice a krmiva Ïivoãi‰ného pÛvodu.
Jód (I)
Jód (téÏ jod; z fieckého ιωσης,
iódés, „fialov˘“), latinsky Iodum, je
prvek ze skupiny halogenÛ, kter˘ tvofií
tmavû fialové destiãkovité krystalky.
Byl objeven roku 1811 francouzsk˘m
chemikem Barnardem Courtoisem.
Jedná se o velmi vzácn˘ prvek, kter˘
se v pfiírodû vyskytuje (dle dostupn˘ch informací) pouze ve slouãeninách. Elementární jod je tmavû fialová aÏ ãerná látka, která za atmosférického tlaku pfiechází pfiímo do
plynné fáze – sublimuje. Její páry mají
fialovou barvu a charakteristick˘
dráÏdiv˘ zápach.
Jód je velmi dÛleÏit˘ biogenní prvek,
jehoÏ pfiítomnost v potravû je nezbytná
pro správn˘ v˘voj organismu.
Hlavní funkce
Jód se ve své podstatû podílí
na tvorbû hormonÛ ‰títné Ïlázy.
V˘znamnû ovlivÀuje funkci ‰títné
Ïlázy, ãímÏ pÛsobí na metabolismus
proteinÛ, sacharidÛ i lipidÛ a také na
plodnost.
Nûkolikanásobné pfiekroãení doporuãené denní dávky jodu vyvolává
u postiÏeného jedince tzv. strumu
(zvût‰ení ‰títné Ïlázy), thyreotoxickou
krizi, která nastává pfii hypertyreóze,
coÏ je syndrom vznikající zv˘‰enou
sekrecí hormonÛ ‰títné Ïlázy. Projevuje se v˘raznou tachykardií, neklidem, tfiesem, zv˘‰enou teplotou, bolestmi, nauzeou, zvracením, prÛjmy,
dehydratací aÏ deliriem. Dále dochází ke zmûnám na pokoÏce postiÏeného zvífiete. Také chronick˘
vysok˘ pfiíjem jodu, napfi. z lékÛ obsahujících jod nebo z desinfekãních
látek, mÛÏe vést k v˘voji strumy.
Hodnocení a monitorování stavu
zásobení jódem se provádí rozborem
moãi, do které se jód vyluãuje a je tak
citliv˘m ukazatelem nedávného pfiíjmu jódu. Pokud je potfieba detailnûj‰í
informace, zji‰Èují se hladiny plasmatického hypofyzárního hormonu tyreotropinu – TSH (Thyroid-stimulating
hormone).
Pfiíznaky nedostatku I (deficit)
Spektrum poruch z nedostatku jódu,
kter˘ se vyskytuje v oblastech s deficitem jodu v pÛdû (a následnû rostlinách), se li‰í podle jeho závaÏnosti
a podle stáfií organismu. Obecnû mezi
nû patfií mírnûj‰í poruchy mentálních
funkcí, opoÏdûní fyzického v˘voje,
sníÏení plodnosti, zv˘‰ení mrtvorozenosti a perinatální úmrtnosti.
U postiÏen˘ch zvífiat se vyskytuje
subestrus aÏ anestrus (nev˘razná fiíje
aÏ její vymizení), zvy‰uje se frekvence v˘skytu syndromu ovariálních
cyst, tich˘ch fiíjí, embryonální mortality, abortÛ a pfiedãasn˘ch porodÛ
a rození ménû Ïivotaschopn˘ch telat
se strumou. U plemenn˘ch b˘kÛ
dochází k hypofunkci ‰títné Ïlázy a ta
negativnû ovlivÀuje kvalitu ejakulátu,
dochází k poklesu motility a koncentrace spermií.
K hypofunkci ‰títné Ïlázy z nedostatku jódu dochází sníÏením koncentrace hormonÛ tyroxinu a trijodtyroninu. TSH a plasmatick˘ trijódothyronin (T3) se u deficitu typicky zvy‰ují,
zatímco koncentrace plasmatického
tyroxinu (T4) klesá. Tyto zmûny se ale
mohou projevit aÏ pfii závaÏném deficitu.
Na vzniku onemocnûní z nedostatku jódu se mohou také podílet
antinutriãní látky – strumigeny. K této
sekundární hypofunkci ‰títné Ïlázy
dochází napfi. pfii zkrmování vysok˘ch
dávek fiepky, sóji a dal‰ích lu‰tûnin,
které obsahují vysok˘ obsah právû
tûchto strumigenních látek.
Dle druhu jejich pÛsobení dûlíme
strumigeny na:
• Strumigeny I. fiádu – znemoÏÀují
uchycení jódu (thiokyanid, dusiãnany, polysulfidy ze zelí).
• Strumigeny II. fiádu – blokují peroxidázy, které pfiemûÀují jód
(fiedkviãky, cibule, hrách, rajãata,
‰penát).
• Strumigeny III. fiádu – blokují
tvorbu thyroxinu (sulfonamidy).
• Strumigeny IV. fiádu – kompetitivnû
vytûsÀují tyroxin, inhibují sekreci
TRH.
Léãba
Dobré v˘sledky vykazuje fie‰ení
poruch plodnosti z dÛvodÛ hypofunkce ‰títné Ïlázy zkrmováním jódu
v organické formû ve vazbû na
mastné kyseliny.
Zinek (Zn)
Zinek (latinsky Zincum) je mûkk˘
a lehce taviteln˘ kov, kter˘ je pouÏívan˘ ãlovûkem jiÏ od starovûku.
tûlesného i du‰evního dospívání), tak
i v dospûlosti.
SlouÏí jako souãást rÛzn˘ch slitin
a pouÏívá se pfii v˘robû barviv.
Zinek patfií mezi prvky, které mají
velmi v˘znamn˘ vliv na správn˘
v˘voj v‰ech Ïiv˘ch organismÛ (rostlinn˘ch i Ïivoãi‰n˘ch) a to i pfiesto, Ïe
není v Ïiv˘ch tkáních obsaÏen ve vy‰‰ích koncentracích. Nejvy‰‰í koncentrace zinku je ve svalech, játrech, kostech a mléãné Ïláze. K resorpci
dochází v pfiedÏaludcích, tenkém
stfievû, kÛÏi i plicích a vyluãován je
v˘kaly (Ïluãí), slinami, moãí, potem
a mlékem.
Hlavní funkce
Zinek je koenzymem enzymÛ úãastnících se energetického i proteinového metabolismu a akutních obrann˘ch reakcí organismu pfii zánûtech
a infekcích. Je potfiebn˘ k aktivaci
více neÏ 200 tûchto Zn-dependentních metaloenzymÛ (mezi nejznámûj‰í se fiadí karboanhydráza, alkoholdehydrogenáza, LDH, ALP, superoxiddismutáza aj.). Dále je také
nepostradateln˘ pfii syntéze DNA
a pro správnou funkci nûkter˘ch bílkovin, které se na DNA váÏí. Stabilizuje membrány, udrÏuje integritu
kÛÏe a má v˘znam v bunûãné imunitû. OvlivÀuje hormonální ãinnost,
je základem inzulinu a hraje v˘znamnou roli v metabolismu sacharidÛ.
Zinek je také velmi dÛleÏit˘ pro rÛst
organismu, ovlivÀuje kvalitu koÏních
derivátÛ (srst), hojení ran apod.
Má svou dÛleÏitou funkci pfii fermentaãních procesech v bachoru, pfii
trávení celulózy a tvorbu TMK (tûkav˘ch masn˘ch kyselin). Zinek je pfiítomen v pomûrnû znaãném mnoÏství ve
spermatu a je nepostradateln˘ pro
správn˘ pohlavní v˘voj i dokonalou
funkci pohlavních orgánÛ samcÛ
i samic.
Pfiítomnost zinku v potravû je tedy
dÛleÏitá jak v dobû rÛstu organismu
(jeho nedostatek vede opoÏìování
Tolerance zinku je obecnû velmi
vysoká. Nadmûrn˘ pfiíjem ze suplementÛ je jen ojedinûl˘ a projevuje se
nauzeou, zvracením a prÛjmem.
MÛÏe dojít k podráÏdûní d˘chacích
cest, bronchopneumonii (zánûtu plic)
aÏ edému plic, koÏní ulceraci (tvorbû
vfiedÛ) a po poÏití vysoké dávky aÏ
k letargii.
Dal‰ími projevy nadbyteãného pfiíjmu zinku zvífietem mohou b˘t: anémie, poruchy trávení, slzení, r˘ma,
ka‰el, zjeÏená srst, horeãka, dermatitida a mÛÏe dojít i k úhynu.
Pfii poklesu jeho koncentrace
v krevní plazmû nemusí vÏdy jít o sníÏení jeho zásob v tûle.
Pfiíznaky nedostatku Zn (deficit)
Pfii deficitu nastává zpomalení
rÛstu, ‰eroslepost, poruchy imunity,
zánûty kÛÏe, ‰patné hojení ran
a naru‰ená osteogeneze a onemocnûní epidermální vrstvy kÛÏe.
U krav se zhor‰ují parametry reprodukce, omezena je tvorba gonadotropních hormonÛ, vyskytují se tiché
fiíje aÏ anestrus a syndrom ovariálních
cyst. Zvy‰uje se v˘skyt onemocnûní
paznehtÛ z dÛvodÛ zhor‰ené kvality
rohoviny, onemocnûní kÛÏe prstu –
dermatitis digitalis a interdigitalis,
predispozice ke vzniku endometritid
(zánût dûloÏní sliznice) a mastitid.
U bfiezích samic je v˘razn˘ deficit
zinku spojen s vrozen˘mi vadami
jejich mláìat a spontánními potraty.
Mírn˘ deficit je spojen s opoÏdûním
rÛstu plodu, nízkou porodní hmotností
a porodními komplikacemi. Karence
u telat se projevuje pfiedev‰ím zmûna
mi na kÛÏi a naru‰ením imunity. Zvy‰uje se u nich incidence prÛjmov˘ch
a respiraãních onemocnûní.
U zvífiat ve v˘krmu se zhor‰uje kvalita rohoviny paznehtÛ a sniÏují pfiírÛstky.
Prevencí nedostatku zinku u skotu je
pravideln˘ rozbor krmiv, tvorba vyváÏené krmné dávky, pfiístup k vhodnému minerálnímu doplÀku (lizu)
a u postiÏen˘ch zvífiat vãasná léãba.
Zinek ve v˘Ïivû (zdroje)
Obecnû je zinek lépe vyuÏiteln˘
z Ïivoãi‰n˘ch potravin, protoÏe
19
u rostlinn˘ch se hÛfie vstfiebává pro
obsah fytátÛ, vlákniny a nûkter˘ch
dal‰ích látek. Hlavními zdroji zinku
v lidské v˘Ïivû jsou pak játra, tmavé
maso, mléko, vajeãné Ïloutky
a mofi‰tí Ïivoãichové – ústfiice. Z rostlinn˘ch produktÛ jde pfiedev‰ím
o celozrnné cereálie, lu‰tûniny, kofienová zelenina, fazole, ofiechy a d˘Àová semena.
Absorpce zinku závisí na jeho pfiíjmu a zásobení tûla zinkem – pfii jeho
vysokém pfiíjmu se absorpce sniÏuje
a zvy‰uje se exkrece do stfieva a naopak, pfii nízkém pfiíjmu se zvy‰uje
absorpce a sniÏuje exkrece do stfieva.
Pfiirozen˘m zdrojem zinku pro skot
je seno, siláÏe, zelená píce, napájecí
voda, ale také otruby, zrniny a krmné
kvasnice.
Mûì (Cu)
Mûì (latinsky Cuprum) je u‰lechtil˘
kovov˘ prvek naãervenalé barvy, pouÏívan˘ ãlovûkem jiÏ od starovûku.
Vyznaãuje se velmi dobrou tepelnou
a elektrickou vodivostí, dobfie se
mechanicky zpracovává a je odoln˘
proti atmosférické korozi. Je základní
souãástí fiady velmi dÛleÏit˘ch slitin
a své vyuÏití má i v elektrotechnice.
Také jako biogenní prvek má mnohostrann˘ v˘znam. Resorpce mûdi
probíhá v Ïaludku a tenkém stfievû,
vyluãována je v˘kaly, moãí a potem.
Hlavní funkce
Mûì je nezbytná pro správnou
funkci kaÏdé buÀky organismu. Je
dÛleÏitá pro tvorbu elastinu, kolagenu, keratinu, ovlivÀuje krvetvorbu,
imunitu, kosti, nervovou soustavu
i plodnost.
Její hlavní úloha spoãívá v jiÏ zmiÀované oblasti krvetvorby. Je souãástí
ceruloplazminu (transportní forma
mûdi se znaãn˘m antioxidaãním úãinkem), cytochromoxidázy, superoxiddismutázy SOD a celé fiady dal‰ích
d˘chacích a antioxidaãních enzymÛ.
Ceruloplazmin je spolu se SOD likvidátorem superoxidu a voln˘ch kyslíkov˘ch radikálÛ, chrání tak buÀky pfied
oxidativním po‰kozením. Po resorpci
do organismu se mûì váÏe na albumin
a do ceruloplasminu je zabudovávána
v játrech. Ceruloplasminová oxidázová aktivita
v plasmû
je esenciální pro
2+
3+
oxidaci Fe na Fe (mobilizace Fe
a zabudování do hemu).
20
Velk˘ v˘znam má mûì také pro
správn˘ prÛbûh imunitních reakcí
organismu: pfii karenci (nedostatku) je
naru‰ena tvorba imunoglobulinÛ
a omezena fagocytární funkce T-lymfocytÛ (bíl˘ch krvinek).
Funkce mûdi je úzce spjata s funkcí
zinku (optimální pomûr Zn:Cu = 7:1,
kdy oba stopové prvky pÛsobí synergicky).
Svou neopomenutelnou funkci má
zinek také pfii tvorbû srsti a pigmentÛ.
Pfiíznaky nedostatku Cu (deficit)
Klinicky se karence mûdi v chovech
skotu nejãastûji manifestuje vypadáváním a depigmentací srsti v oblasti
okolo oãí (tzv. mûdûné br˘le). Dále se
deficit projevuje jako anemie, zpomalení rÛstu, pokles pfiíjmu krmiva,
úporné páchnoucí prÛjmy, dystrofické
zmûny nervové tkánû a poruchy osifikace (osteoporóza), depigmentace
srsti, zhor‰ená kvalita rohoviny a problémy s paznehty.
Co se t˘ãe ovlivnûní plodnosti zvífiat, tak se nedostatek mûdi projevuje
tich˘mi fiíjemi, jejich nepravidelností,
prodlouÏením cyklu a zv˘‰en˘m
v˘skytem embryonální mortality.
Pfiíãinou nedostatku Cu b˘vá vût‰inou nízk˘ obsah prvku v krmné
dávce. Po celém svûtû, ale i v âeské
Republice, jsou oblasti známé nedostateãnou koncentrací nûkter˘ch mikroprvkÛ (i právû mûdi) v pÛdû, coÏ se
odráÏí na nízkém obsahu v krmné
dávce (napfi. ·umava). V nûkter˘ch
pfiípadech se jedná o sekundární
karenci z dÛvodÛ vysoké dietetické
nabídky síry, molybdenu, Ïeleza,
zinku ãi vápníku, coÏ jsou antagonisté mûdi. Proto je dÛleÏité citlivû
vybírat vhodné minerální doplÀky ve
formû lizÛ ãi premixÛ.
Konkrétní pfiíznaky nedostatku:
• mikrocytární hypochromní anémie
(nereaguje na zv˘‰ení pfiíjmu Fe)
• leukopenie (chorobné sníÏení poãtu bíl˘ch krvinek)
• osteoporóza (fiídnutí kostí)
• sníÏená konc. ceruloplasminu
a pokles aktivity Zn, Cu-SOD v erytrocytech
• poruchy imunity, rÛstu srsti a rohoviny
Mûì je relativnû toxická, pfii vde-
chování se mÛÏe projevit, stejnû jako
u Zn, tzv. „horeãka kovÛ“. Nadmûrn˘
pfiíjem zpÛsobuje rozpad erytrocytÛ,
proto se dostavuje hemoglobinemie
a hemoglobinurie, která je provázená
Ïloutenkou (ikterem). PostiÏená zvífiata jsou apatická, mívají kfieãe a rozsáhlé vypadávání vlny.
Mûì se pouÏívá v fiadû prÛmyslov˘ch oborÛ, proto mÛÏe b˘t organismus ãlovûk i zvífiat vystaven toxick˘m
dávkám v zatíÏen˘ch oblastech, nebo
pfii nesprávném pouÏití chemikálií
obsahujících mûì. K intoxikaci
dochází napfi. pfii aplikaci fungicidních prostfiedkÛ na vinnou révu.
Pfiirozené zdroje Cu
Obiloviny, lu‰tûniny, krmiva Ïivoãi‰ného pÛvodu a mot˘lokvûté pícniny.
Selen (Se) a vitamin E
Selen (latinsky Selenium) je polokov
ze skupiny chalkogenÛ, v˘znamn˘
sv˘mi fotoelektrick˘mi vlastnostmi. Je
to pomûrnû vzácn˘ prvek, byl objeven roku 1817 Jönsem Jacobem Berzeliem. Elementární selen se vyskytuje v nûkolika krystalick˘ch formách,
jejichÏ barva je buì ‰edá nebo tmavû
ãervená. Je prakticky nerozpustn˘ ve
vodû, pomûrnû dobfie se rozpou‰tí
v sirouhlíku. V pfiírodû se vyskytuje
nejménû v ‰esti alotropick˘ch modifikacích.
Jako biogenní prvek je nepostradateln˘, protoÏe velmi silnû kooperuje
s vitaminem E. Vitamin E je souhrnné
pojmenování pfiírodních chemick˘ch
látek (jinak téÏ tokoferolÛ), derivátÛ 6hydroxychromanu nebo tokolu. Patfií
mezi vitaminy rozpustné v tucích
a v organismu slouÏí jako dÛleÏit˘
antioxidant.
Selen je pfiítomen ve v‰ech tkáních,
pfiedev‰ím v játrech, ledvinách, srdci,
slezinû, plicích a v mozku. Resorpce
probíhá v tenkém stfievû a o nûco
ménû v tlustém, vyluãování je zaji‰Èováno moãí, v˘kaly, mlékem a d˘cháním.
Hlavní funkce
Obecnû je selen prvkem, kter˘ má
velmi dobré antioxidaãní úãinky, má
vliv na kardiovaskulární systém, pozitivnû pÛsobí na plodnost a je spojen
se svalovou ãinností. Podílí se na
funkci celé fiady enzymÛ, spolu s vita-
minem E se úãastní syntézy koenzymu A.
Vitamin E chrání bunûãné membrány proti oxidaãnímu po‰kození voln˘mi radikály a selen je souãástí enzymu
glutathionperoxidázy GSH-Px, kter˘
chrání cytoplasmu bunûk (antikarcinogenní úãinky). Volné kyslíkové radikály reagují s dvojn˘mi vazbami nenasycen˘ch mastn˘ch kyselin za vzniku
lipoperoxidÛ. Selen v˘raznû omezuje
toxické pÛsobení kadmia, arsenu
a rtuti.
Selen má rozhodující v˘znam pfii
ochranû organismu proti infekcím.
PÛsobí pozitivnû na imunitní systém,
zlep‰uje funkci neutrofilÛ a produkci
protilátek. PÛsobí na plodnost zvy‰ováním kvality spermií (podporuje
zrání a motilitu), má pozitivní vliv na
sníÏení poãtu somatick˘ch bunûk
a zdravotní stav vemene, kladnû
ovlivÀuje kvalitu kolostra a Ïivotaschopnost telat po narození.
Intoxikace selenem je velmi vzácná,
dochází pfii ní k po‰kození kÛÏe
a rohoviny, vypadávání srsti, k únavû
a tûÏk˘m poruchám CNS, paral˘zám
a poruchám pfiíjmu krmiva. Chronické otravy selenem se vyskytují
napfi. v oblastech s vysokou koncentrací selenu v pÛdû a pitné vodû.
U ãlovûka jsou známy pfiípady intoxikace selenem v dÛsledku konzumace vysok˘ch dávek doplÀkÛ stravy
s obsahem selenu, coÏ se projevuje
jako nauzea, bolesti bfiicha, prÛjem,
zmûny nehtÛ a vlasÛ, únava a podráÏdûnost. Nadmûrn˘ pfiíjem selenu se
projevuje „ãesnekov˘m“ pachem
z dutiny ústní.
Resorpce, ke které dochází v duodenu, je ovlivÀována pfiísunem vlákniny, methioninu, Zn a Cd.
Pfiíznaky nedostatku Se (deficit)
Obecnû zpÛsobuje deficit selenu
po‰kozování svalov˘ch bunûk, nervového systému, jater a reprodukãních
orgánÛ, sníÏení pfiírÛstkÛ, poruchy
reprodukce, v˘skyt hemorhagického
syndromu a myokarditid i svalovou
dystrofii telat.
S karencí selenu se setkáváme
u v‰ech kategorií skotu, pfiedev‰ím
u telat, mladého skotu a masného
skotu na pastvû. DÛsledkem nedostatku selenu u vysokobfiezích krav je
nedostateãná kvalita kolostra, sníÏená
koncentrace imunoglobulinÛ a dal‰ích proteinÛ, sníÏená vitalita telat
i poruchy sání telat. Deficit Se zpÛsobuje velmi ãasto retence placenty,
vznik endometritid (zánûtÛ sliznice
dûlohy) po porodu a mastitid. Protahuje se involuce dûlohy a nástup ovariálních funkcí.
U telat se vyskytuje nutriãní svalová
dystrofie. Perakutní forma probíhá
u mláìat v období mléãné v˘Ïivy,
v ojedinûl˘ch pfiípadech u krav pfii
stresov˘ch stavech – po vyhnání na
pastvu nebo po tûÏkém porodu.
Vlivem vysokého deficitu Se a vitaminu E mÛÏe dojít i k dystrofii myokardu a náhlému úhynu. Pfii akutní
formû mohou b˘t myodystrofiemi
postiÏeny svaly meziÏeberní, Ïv˘kací,
krãní, bederní a svaly jazyka. Telata
jsou apatická, mají sníÏenou Ïravost,
hubnou a hynou v dÛsledku celkového vyãerpání. Pfii chronické formû
je tele vlivem imunodeficience postiÏeno sekundárnû onemocnûním respiraãního nebo gastrointestinálního
traktu. Zvífiata hynou a hlavní pfiíãina
není odhalena.
Pfii nedostatku selenu se sniÏuje stimulace lymfocytÛ, klesá aktivita
NK-bunûk a klesá tvorba interferonu
(bílkovina vznikající v buÀce po jejím
styku s virem a chránící dal‰í buÀky
pfied virovou infekcí).
Deficit selenu v âeské Republice je
obecnû pomûrnû ãast˘. Je zde nûkolik
lokalit znám˘ch deficitem tohoto
prvku a proto je velmi dÛleÏitá jeho
dostateãná a vhodná suplementace.
Nutriãní svalová distrofie
• je zpÛsobena degenerativními zmûnami svalstva, které se vyskytuje
zejména u mláìat pfieÏv˘kavcÛ, vã.
telat
• toto onemocnûní je zpÛsobeno
nedostateãn˘m obsahem selenu
z dÛvodu jeho nízkého obsahu
v pÛdû
• vyuÏitelnost selenu je ovlivnûna
pfiítomností vitaminu E
• projevuje se neochotou mláìat
pohybovat se, pfii chÛzi jsou zvífiata
velmi nejistá, chÛze je opatrná,
mláìata polehávají, jsou patrné
zmûny zejména na zadních konãetinách, zhor‰ení stavu doprovází
nesnadné d˘chání a postiÏenému
zvífieti hrozí riziko náhlého úhynu
• onemocnûní b˘vá oznaãováno jako
„nemoc bíl˘ch svalÛ“ ãi „nemoc
vafieného kufiecího masa“
• prevencí je zaji‰tûní dostateãného
pfiíjmu vitaminÛ A a E a selenu,
v oblastech s nízk˘m obsahem
selenu v pÛdû (a následn˘m nízk˘m
obsahem v krmivech) je vhodné
preventivní podávání injekãních
preparátÛ obsahující vitaminy
a selen (Selevit, apod.).
Selen v krmné dávce
V˘skyt karencí Se souvisí s jeho
velmi nízkou koncentrací v pÛdû,
selen je pak také v nízkém mnoÏství
obsaÏen v rostlinách, vegetativní ãásti
mají v˘raznû niÏ‰í koncentraci selenu
neÏ zárodky. Pastevní porost proto
predisponuje ke vzniku nedostatku
Se. V˘razn˘ pozitivní efekt pfii fie‰ení
karencí selenu je dosahován zkrmováním bioplexu selenu ve vazbû na
methionin = selenomethioninu.
Pfiirozen˘m zdrojem selenu jsou
cereálie pûstované na pÛdách bohat˘ch na selen, rostlinná krmiva a rybí
mouãky.
Chrom (Cr)
Chrom (lat. Chromium) je obecnû
svûtle bíl˘, leskl˘, velmi tvrd˘ a zároveÀ kfiehk˘ kov. PouÏívá se v metalurgii pfii v˘robû legovan˘ch ocelí a dal‰ích slitin, tenká vrstva chromu chrání
povrch kovov˘ch pfiedmûtÛ pfied
korozí a zvy‰uje jejich tvrdost.
Biologické úãinky chromu jsou
silnû závislé na mocenství, ve kterém
se do organismu dostává.
Zatímco
3+
trojmocn˘ chrom (Cr ) je pokládán za
pfieváÏnû prospû‰n˘ a je nezbytnou
souãástí krmné dávky,
naopak ‰esti6+
mocn˘ chrom (Cr ) pÛsobí negativnû
(toxicky) a je pokládán za potenciální
karcinogen.
Resorpce chromu probíhá ve dvanáctníku a vyluãován je z organismu
moãí a Ïluãí do v˘kalÛ.
Hlavní funkce
Dostateãn˘ obsah chromu v organismu je dÛleÏit˘ pro správn˘ metabolismus tukÛ i cukrÛ – pomáhá stabilizovat hladinu krevního tuku. Trojmocná forma chromu se uplatÀuje
jako glukozo-toleranãní faktor. Dále
chrom stimuluje úãinek inzulínu
a zvy‰uje glukozovou toleranci. Má
také vliv na metabolizmus nukleo-
21
v˘ch kyselin a je souãástí nûkter˘ch
enzymÛ.
·estimocn˘ chrom snadno prochází
membrány a pospojuje DNA (DNADNA crosslinks), coÏ pfiispívá k mutagenezi organismu. Do organismu se
dostává emisemi z ovzdu‰í, po‰kozuje d˘chací cesty, spojivky i ledviny
s zpÛsobuje dermatitidy.
Nadmûrn˘ pfiíjem doprovází zvracení, prÛjem a po‰kození ledvin.
Pfiíznaky nedostatku Cr (deficit)
Deficit zpÛsobuje sníÏení schopnosti normálnû metabolizovat sacharidy, sníÏení periferní citlivosti vÛãi
inzulínu, zhor‰ení metabolismu bílkovin, nervové poruchy, pokles pfiírÛstkÛ a sníÏení plodnosti samcÛ.
Pfii nedostatku chromu dochází ke
sníÏení glukózové tolerance (organismus nedostateãnû reaguje na glukózovou zátûÏ), hyperlipidémii (vysoká
hladina tukÛ v krvi) a postiÏení periferního nervstva.
Chrom ve v˘Ïivû (zdroje)
Z potravin bohat˘ch na trojmocn˘
chrom lze uvést pfiedev‰ím melasu
a pfiírodní hnûd˘ cukr, ãervenou fiepu,
p‰eniãné klíãky, ofiechy, lesní plodiny,
kvasnice a pivo.
Dále jsou pfiirozen˘m zdrojem
kvasnice, krmiva Ïivoãi‰ného pÛvodu, rybí mouãky a mléko.
Mangan (Mn)
Mangan (lat. Manganum) je svûtle
‰ed˘ paramagnetick˘ tvrd˘ kov. PouÏívá se v metalurgii jako pfiísada do
rÛzn˘ch slitin, katalyzátorÛ a barevn˘ch pigmentÛ.
Pfiítomnost manganu v tûle a pravideln˘ pfiísun krmivem, je nezbytn˘
pro správnou funkci organismu. Jeho
vy‰‰í hladina je v játrech, slinivce,
svalech, mozku, ledvinách a kostech.
Resorpce probíhá v tenkém stfievû
a vyluãován je v˘kaly (Ïluãí). Nejvy‰‰í
koncentrace manganu je v buÀkách
(v mitochondriích).
Hlavní funkce
Jako souãást mnoha enzymÛ zasahuje do metabolismu v‰ech Ïivin. Je
nezbytn˘ pro zachování funkce skeletu, podílí se na syntéze chondroitinsulfátu v kloubních chrupavkách a na
22
Pfiirozené zdroje
Rostlinná krmiva, extrahované
‰roty, pokrutiny, sláma, krmné kvasnice, otruby a krmiva Ïivoãi‰ného
pÛvodu.
pfiemûnû chrupavek v kostní tkáÀ
(ovlivÀuje strukturu kostí).
U krav v˘znamnû zasahuje do
reprodukãních funkcí, je potfiebn˘ pro
syntézu gonadotropních hormonÛ.
UdrÏuje funkci CNS a celé fiady
enzymÛ (SOD, kinázy, dekarboxylázy, atd.). Podílí se na procesu oxidaãní fosforylace, ãímÏ zasahuje do
tukového metabolismu.
Ve vysok˘ch dávkách je pro organismus velmi toxick˘. Pfiebytek manganu v potravû pÛsobí negativnû pfiedev‰ím na nervovou soustavu. Nadmûrná expozice se projevuje tfiesem.
Nadmûrn˘ pfiíjem provází zvracení,
prÛjmy, pneumonie a patologické
zmûny kostí a zubÛ.
Pfiíznaky nedostatku Mn (deficit)
Jeho nedostatek se u krav projevuje
tich˘mi fiíjemi aÏ anestrem. âasto
zpÛsobuje aborty v prÛbûhu celé gravidity, rození mrtv˘ch telat nebo telat
se sníÏenou Ïivotaschopností. Také se
rodí více b˘ãkÛ neÏ jaloviãek.
Karence Mn u telat se projevuje
flexními kontrakturami (zkrácen˘mi
svaly) hrudních konãetin, u mladého
skotu omezuje rÛst a v˘voj.
Deficit doprovází nedostateãná
funkce enzymÛ, zpomalení rÛstu,
abnormality kostí, zv˘‰ené ukládání
tukÛ, dystrofie varlat a vajeãníkÛ.
Mangan v krmné dávce (zdroje)
Hlavními pfiirozen˘mi zdroji manganu v potravû je rostlinná strava jako
obilniny, hrá‰ek, olivy, borÛvky, ‰penát a ofiechy.
Rostliny pfiijímají mangan, stejnû
jako v‰echny ostatní minerály, z pÛdního roztoku, kde se vyskytuje ve
‰patnû rozpustn˘ch oxidech nebo
dobfie rozpustn˘ch chelátech, které
jsou pro pfiíjem organismem mnohem
pfiíznivûj‰í.
Molybden (Mo)
Molybden (lat. Molybdaenum) je
kovov˘ prvek 6. skupiny periodické
soustavy prvkÛ. Praktické vyuÏití
nalézá hlavnû jako sloÏka vysoce
legovan˘ch ocelí a pfii v˘robû prÛmyslov˘ch katalyzátorÛ.
PfiestoÏe je molybden pfiítomen
v Ïiv˘ch tkáních ÏivoãichÛ a rostlin
pouze ve stopovém mnoÏství, je
nezbytn˘ pro správné fungování
základních Ïivotních funkcí. Je obsaÏen v játrech a ledvinách, men‰í
mnoÏství ve svalech a dal‰ích orgánech. Resorpce probíhá v tenkém
stfievû a vyluãování moãí, slinami
a Ïluãí do v˘kalÛ.
Hlavní funkce
Je souãástí nûkter˘ch metaloezymÛ,
zúãastÀujících se oxidoredukãních
pochodÛ a je to dÛleÏit˘ rÛstov˘ faktor pro stfievní mikroflóru.
Bylo prokázáno, Ïe se aktivnû
úãastní celé fiady enzymatick˘ch
systémÛ, které jsou zodpovûdné za
metabolismus Ïeleza a detoxikaci sulfidÛ. V˘znamnou roli hraje molybden
napfi. i v prevenci zubního kazu
a jeho pfiítomnost zvy‰uje tvrdost
zubní skloviny.
Molybden je pomûrnû málo toxick˘, ale pfii nadmûrné expozici
mÛÏe docházet ke svûtloplachosti
a zrychlenému pulzu postiÏen˘ch
jedincÛ.
Nadmûrn˘ pfiíjem má za následek
zv˘‰ení hladiny kyseliny moãové,
anemii, molybdenózu, pfii které dochází k poklesu uÏitkovosti, prÛjmu,
hubnutí, krvácivosti a mÛÏe dojít
i k úhynu.
Pfiíznaky nedostatku Mo (deficit)
Nedostatek molybdenu mÛÏe vést
k anémii, pfiispívá ke zv˘‰enému
v˘skytu záchvatÛ astmatu, zv˘‰ené
kazivosti zubÛ a zhor‰ení ochrany
proti infekci moãového mûch˘fie.
Podle nûkter˘ch zdrojÛ je nedostatek
molybdenu v KD pfiíãinou zmûny
chování zvífiat a mÛÏe vést k impo-
tenci. Deficit je doprovázen zpomalením rÛstu, sníÏením spotfieby krmiva,
sníÏením plodnosti a zv˘‰ení hladiny
mûdi v játrech.
Molybden v krmné dávce (zdroje)
Hlavním pfiirozen˘m zdrojem molybdenu jsou lu‰tûniny, cereálie a listová zelenina (listy tmavû zelen˘ch
rostlin).
Kobalt (Co)
Kobalt (latinsky Cobaltum) je namodral˘, feromagnetick˘, tvrd˘ kov.
PouÏívá se v metalurgii pro zlep‰ování vlastností slitin (svou tvrdostí
a pevností pfiedãí ocel) a je dÛleÏit˘
i biologicky.
Stopové mnoÏství kobaltu je dÛleÏité pro fiadu Ïiv˘ch organismÛ vãetnû
ãlovûka. ObsaÏen je v játrech, ledvinách, kostech, ‰títné Ïláze a vajeãnících. Koncentrace nûkolika desetin
miligramÛ kobaltu na kilogram pÛdy
prokazatelnû zlep‰uje zdravotní stav
pasoucího se dobytka.
K resorpci kobaltu dochází v tenkém stfievû a vyluãován je v˘kaly,
mlékem a ménû moãí.
Hlavní funkce
Kobalt zasahuje do metabolismu
bílkovin, cukrÛ i minerálních látek,
je aktivátorem nûkter˘ch enzymÛ
a souãástí vitaminu B12. Má pfiímou
úlohu pfii tvorbû EPO (erythropoetinu
– hormonu podporující tvorbu ãerven˘ch krvinek) a inhibuje oxidace
v kostní dfieni. Po podání suplementu
obsahujícího Co dochází k polycytémii (zv˘‰ené produkci ãerven˘ch
krvinek).
Otrava kobaltem mÛÏe nastat pouze
v pfiípadû vystavení organismu velkému mnoÏství Co. Kobalt se pfiitom
mÛÏe do organismu dostat v potravû,
vdechováním prachu ãi aerosolu
nebo pfii dlouhodobém kontaktu
s pokoÏkou. Pfiíznaky otravy se pak
projeví obvykle po nûkolika t˘dnech
nebo i mûsících trvalé expozice vysok˘mi dávkami Co. Intoxikace se proto
mohou vyskytnou prakticky pouze
v prÛmyslov˘ch oblastech.
Potravní pfiíjem velkého mnoÏství
kobaltu najednou je velmi vzácn˘
a pravdûpodobnû nebude pfiíli‰ nebezpeãn˘. MÛÏe zpÛsobit nevolnost
a zvracení, pfii dlouhodobém pfiíjmu
jsou pak známy problémy se ‰títnou
Ïlázou, neurologické problémy a zv˘‰ení krevní hustoty.
Nadmûrn˘ pfiíjem zpÛsobuje zpomalení rÛstu, po‰kození kostí a naru‰ení plodnosti zvífiat, potlaãení stravitelnosti Ïeleza a vznik anemie. Toxicita se také projevuje polycytémií,
hyperplazií sítnice a srdeãním selháním.
Hlavní funkce
PfiestoÏe fluor není klasick˘m biogenním prvkem, je jeho dostateãn˘
pfiíjem dÛleÏit˘ napfi. pro správn˘
v˘voj zubÛ, je kardiostatick˘ a svÛj
v˘znam má také pfii metabolismu
kostí. Dále stimuluje fyziologické
pochody – tvorbu organick˘ch slouãenin v játrech i ledvinách a zprostfiedkovává vazbu fosforeãnanu
vápenatého ve tkáních.
Pfiíznaky nedostatku Co (deficit)
Pfiíznaky deficitu kobaltu jsou anémie, hubnutí aÏ kachexie, únava,
pokles pfiíjmu krmiva (nechutenství)
a zpomalení rÛstu, akobaltóza,
hrubá matná srst a vypadávání
rouna. Specifick˘m onemocnûním
vyvolan˘m nedostatkem kobaltu je
akobaltóza (acobaltosis), která se
projevuje pfiedev‰ím apatií a hubnutím. Nedostatek kobaltu vede ke sníÏení stravitelnosti Ïeleza a tím ke
vzniku anemie.
Dal‰ím projevem deficitu je ‰patná
tûlesná kondice, v reprodukci stoupá
frekvence tich˘ch fiíjí, délka fiíjového
cyklu je nepravidelná a zhor‰uje se
zabfiezávání. Nedostatek tohoto prvku
se mÛÏe vyskytovat také v souvislosti
s hypokupremií (poruchy z nedostatku mûdi). Nespecifick˘m pfiíznakem deficitu kobaltu je makrocytární
anemie, na rozdíl od deficitu Ïeleza,
pfii kterém vzniká anemie mikrocytární.
Diagnóza nedostatku je zaloÏena
na stanovení koncentrace vitaminu
B12 v játrech.
Fluoridov˘ anion je protoplasmatick˘ jed zasahující do funkce
enzymÛ. Je neurotoxick˘, váÏe ionty
vápníku a pfii zv˘‰eném mnoÏství
zpÛsobuje fluorózu kostí a zubÛ (bílé,
Ïluté, ãerné skvrny na zubech).
Akutní intoxikaci provázejí kfieãe,
slinûní a pocení. Pfii chronické formû
se vyskytují osteofyty (kostûné v˘rÛstky) a dochází ke kalcifikaci.
Pfiirozené zdroje kobaltu
Rostlinná krmiva, listová zelenina
a pfiedev‰ím mot˘lokvûté pícniny.
Fluor (F)
Fluor (latinsky Fluorum) je znaãnû
toxick˘ zelenoÏlut˘ plyn, chemicky je
mimofiádnû reaktivní a vyznaãuje se
nejvût‰í elektronegativitou ze v‰ech
prvkÛ periodické soustavy. Je nejlehãím prvkem z fiady halogenÛ. V historii se ho lidé pokou‰eli velmi dlouho
získat, ale kvÛli jeho vysoké reaktivitû
se to podafiilo teprve roku 1886 Henrimu Moissanovi elektrol˘zou chlazené smûsi KHF2 v HF. Za v˘robu fluoru získal Nobelovu cenu. Neopomenutelná je také jeho specifická
biologická funkce.
Pfiíznaky nedostatku F (deficit)
Nedostatek fluoru zvy‰uje kazivost
zubÛ a ovlivÀuje proces ukládání
vápníku do kostí, tvofií se ménû kvalitní kostní hmota.
Pfiirozené zdroje fluoru
Zdrojem v potravû jsou mofiské ryby
a ãern˘ ãaj.
Téma minerálních látek a stopov˘ch prvkÛ bylo myslím, v rámci
na‰ich potfieb, zcela dostateãnû
vyãerpáno. V záfií (tfietím leto‰ním
ãísle) nás ãeká pravdûpodobnû
poslední díl rubriky o onemocnûní
skotu, které bude o chorobách
vyskytujících se u telat, a kter˘m také
zavr‰íme pût let vûnovan˘ch této
problematice na stránkách zpravodaje. Pokraãování rubriky se ale
v budoucnu rozhodnû nezfiíkám,
zejména díky nákazové situaci, která
tomu paradoxnû napomáhá, jako
nyní napfiíklad tolik diskutované
‰ífiení Schmallenbergského viru. Pfieji
vám pfiíjemné léto a aÈ se nám v‰em
(i va‰im zvífiatÛm) choroby zdaleka vyh˘bají!
Zdroj (text i foto):
odborné internetové servery
PouÏitá literatura:
k dispozici u autora
23
Jarní náv‰tûva australsk˘ch chovatelÛ
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
KdyÏ v únoru pfii‰el na svaz email,
Ïe se koncem dubna chystají na
náv‰tûvu âeské republiky chovatelé aÏ z daleké Austrálie, a zda by
bylo moÏné zajistit pro nû
náv‰tûvu ãesk˘ch chovÛ, bylo mi
ctí se úkolu zhostit.
ManÏelé Jane a Roger Harbisonovi napsali, Ïe jsou z Holbrooku
v Novém JiÏním Walesu. O farmu
o rozloze 2000 hektarÛ se stará
Roger se synem a ve stádû mají
1100 angussk˘ch a 300 herefordsk˘ch krav. KaÏdoroãnû pofiádají
3 aukce plemeníkÛ, kde se prodá
300 b˘kÛ. Chystají se strávit nûkolik dní v Praze a velice by stáli o to,
aby jeden z tûchto dní mohli nav‰tívit ãeské chovatele plemen,
která mají doma v Austrálii.
Poãty kusÛ farmy Harbisonov˘ch mne ohromily, ale bylo
zfiejmé, Ïe tady nepÛjde o to, kdo
z koho, ale o srovnání specifick˘ch
podmínek pro odchov.
Austrálie má 28 millionÛ kusÛ
skotu. Vût‰ina se nachází v severní
tropické a subtropické oblasti
s hork˘mi vlhk˘mi léty a such˘mi
zimami, kde najdeme v podstatû
pouze plemeno Brahman a jeho
kfiíÏence. Farmy jsou velmi rozlehlé
s aÏ 50 000ti hlav˘mi stády. Harbisonovi pocházeli z jiÏní ãásti, kde je
mírné klima a vût‰ina sráÏek pfiipadá na zimní období. Na jafie
a v létû je sucho. V této oblasti se
nejvût‰í popularitû tû‰í plemena
Aberdeen Angus a Hereford. Kromû klimatu a rozlohy je z na‰eho
hlediska velk˘m rozdílem, Ïe Australané hospodafií bez dotací.
âeská specifika rozepisovat
netfieba. Pfiejdûme tedy k samotnému prÛbûhu exkurze.
Z praÏského centra, kde byli
manÏelé ubytovaní, jsme se vydali
nejprve na jih na farmu Rejta pana
Vladimíra Lep‰i, která leÏí nedaleko
hranic s Rakouskem. Zde náv‰tûvníky zaujala velmi dobrá kondice
krav po zimním období, domácí
odchov b˘ãkÛ a chystaná v˘stavba
zimovi‰tû. S chovatelem, kter˘ se
specializuje na ãervenou formu
angusÛ, tzv. redy s nimiÏ dosahuje
vynikajících v˘sledkÛ, si manÏelé
padli do oka a i pfies jazykovou
bariéru bylo zfiejmé, Ïe jsou naladûni na stejnou vlnu. Následovala
prohlídka Angus farmy Ranãice
Milana ·ebelky, kde nás pfiivítala
celá rodina. Nedávno postavené
zimovi‰tû, chov koní, králíkÛ a drÛbeÏe, apartmány pro zájemce
o rekreaci a v neposlední fiadû kvalitní angusské stádo, Harbisonovi
opût velmi zajímalo. Jak se dafií
chovatelÛm na druhé stranû
zemûkoule, se rádi dozvûdûli
i ·ebelkovi, takÏe fieã nestála. âas
byl neúprosn˘ a program nabit˘.
Po obûdû jsme se z JiÏních âech
pfiesunuli na ·umavu za Jifiím Zele-
❒ Prohlídka stáda rodiny Šebelkových (foto: Jana Řehořová)
24
n˘m, kter˘ hospodafií v Drouhavci
nedaleko Su‰ice. Také on provozuje kromû chovu masného skotu
více aktivit. Velmi pûkné herefordské stádo mûla náv‰tûva moÏnost
vidût je‰tû v zimovi‰ti, tûsnû pfied
vypu‰tûním na pastviny. Simentálové jiÏ bûhali venku, a tak se pfiíjemn˘m zpestfiením stala ukázka
dojení hol‰t˘nÛ, které obstarává
automatick˘ robot. Harbisonovi se
mûli moÏnost podívat také do
zázemí, kde se pfiipravují suroviny
pro prodej hovûzího masa a masn˘ch v˘robkÛ, kter˘m se rodina
Zelen˘ch jiÏ pfies rok zab˘vá. âinnosti, která v Austrálii nemá
obdoby. âtvrté zastavení probûhlo
na odchovnû v Újezdu u Plánice,
provozované firmami Jihoãesk˘
chovatel, a.s. a Mûcholupská zemûdûlská, a.s., kde nás provedla Martina Kopáãková. ChovatelÛm byl
odprezentován ãesk˘ systém testace mlad˘ch b˘ãkÛ a pro konkrétní pfiedstavu mohli nahlédnout do pfiehledu hmotností a dal‰ích údajÛ testované skupiny. B˘ci
mûli v dobû náv‰tûvy pár dní do
základních v˘bûrÛ a nûktefií z nich
mûli jiÏ ostfiíhané hlavy, coÏ si
museli Australané zblízka vyfotit,
neboÈ u nich by nûco takového
nebylo z technick˘ch dÛvodÛ
moÏné. Také hmotnosti skupiny 54
b˘ãkÛ, které se pohybovaly kolem
prÛmûru 670 kg, byly pro hosty
nev‰ední záleÏitostí. Po diskusi
nad rozdíly v systému odchovu
budoucích plemeníkÛ jsme se rozlouãili a vydali se k poslednímu
bodu programu – veãefii v restauraci Angusfarm rodiny Silovsk˘ch
v Sobûsukách u Nepomuku, jejíÏ
tradici zapoãali pfiedkové souãasn˘ch majitelÛ jiÏ v roce 1872. Cestou jsme se je‰tû stihli podívat na
stádo Václava Silovského (·umavsk˘ Angus spol. s.r.o.), o kterém
jsme pak s chovatelem podiskutovali u ‰Èavnatého steaku. Hosté si
oba objednali ze svíãkové, druh
masa, kter˘ ãasto konzumují
doma. A byli spokojeni.
Do praÏského hotelu jsme se
vrátili po pÛlnoci. Po 24 hodinovém maratónu jsem se tû‰ila na
odpoãinek a obdivovala manÏele,
kter˘m bylo pfies sedmdesát,
a ktefií vypadali zcela svûÏe a stále
se usmívali. S v˘letem byli velmi
spokojeni. PoÏádala jsem je, aby
mi, aÏ dorazí domÛ, napsali své
dojmy z náv‰tûvy ãesk˘ch chovÛ
a více o svém systému chovu. Zde
je v˘sledek.
Systém chovu a dojmy
z náv‰tûvy ãesk˘ch chovatelÛ
Rogera Harbisona
Bûhem uplynul˘ch let se v Austrálii zkou‰ela chovat rÛzná evropská
plemena, vydrÏela ale jen ta nejodolnûj‰í. Drsná období sucha se
negativnû odráÏely na plodnosti,
která je nekompromisním selekãním kritériem. Preferuji stfiednû
rámcové krávy, které mají schopnost udûlat si v pfiízniv˘ch obdobích
tukové zásoby na hor‰í ãasy a kaÏd˘
rok dát tele. (Za krávy o hmotnosti
700 kg Ïivé váhy se v souãasnosti
platí $ 1100, tj. 22 000 Kã.)
Tento rok budeme telit 1450 krav
a 580 jalovic. Na‰e stádo se telí ve
dvou obdobích – polovina na jafie
a polovina na podzim. Jalovice
jsou pfiipou‰tûny ve 14ti aÏ 15ti
mûsících, aby se otelily ve dvou
letech. Vût‰inu plemenic pfiipou‰tíme inseminací, a to tûmi nejlep‰ími b˘ky. Provádíme indukci
a synchronizaci fiíje pomocí intravaginálního progesteronového
tûlíska CIDR a následném o‰etfiení
prostaglandiny a inseminujeme
pfii projevech fiíjje s tím, Ïe oãekáváme
úspû‰nost
zabfieznutí
73–76 % po prvním zapu‰tûní.
Skot je celoroãnû na pastvinách.
SnaÏíme se krmit minimum sena
a senáÏe a uchovat je spí‰e pro
dlouhá období sucha.
❒ Pan Harbison se o vše aktivně
zajímal (foto: Jana Řehořová)
❒ Jane a Roger Harbisonovi s Jiřím Zeleným (foto: Jana Řehořová)
Na na‰í farmû probíhají kaÏdoroãnû 3 aukce b˘kÛ. Jedna na
podzim, kde nabízíme kolem
50ti herefordsk˘ch b˘kÛ a dvû
angusské – na jafie a na podzim,
která kaÏdá nabídne 130 b˘kÛ.
Herefordi se letos prodávali v prÛmûru za $ 4650 (94 000 Kã), angusové za $ 6800 (137 000 Kã) B˘ci
jsou prodáváni ve vûku 22 aÏ
24 mûsícÛ a prÛmûrné hmotnosti
800 kg. Od odstavu do 18ti mûsícÛ
jsou v rozlehl˘ch ohradách po
200 kusech, poté jsou rozdûleni
do skupin po 30ti kusech. KaÏd˘
den nachodí mnoho kilometrÛ,
bojují spolu a postrkují se, takÏe
jsou v atletické formû. Po aukci
vût‰inou pfiipadne na jednoho
b˘ka 40 aÏ 50 krav, nebo 100 krav
na 2 b˘ky. Zákazníci nemají rádi
tuãné b˘ky. PoÏadují dobfie
utváfiené plemeníky s kvalitními
konãetinami, klidné, pûknû osvalené a s dobrou uÏitkovostí. Velká
poptávka je po b˘cích s nízkou
porodní hmotností, rámcové
s dobr˘mi rÛstov˘mi schopnostmi.
V‰ichni na‰i b˘ci a jalovice jsou
skenováni ultrazvukem ve hfibetní
oblasti mezi 11. a 12. Ïebrem, kde
se mûfií mocnost nejdel‰ího zádového svalu, vrstva tuku a mramorování, zaznamenávány jsou dále
hmotnosti – po narození, ve 200,
400 a 600 dnech. Údaje o uÏitkovosti od v‰ech chovatelÛ jsou analyzovány na univerzitû. Pro pfiíklad: v roce 2010 zahrnovala anal˘za Anguské asociace 53 454 b˘kÛ
a 493 779 krav.
Domnívám se, Ïe austral‰tí
a ãe‰tí farmáfii toho mají hodnû
spoleãného. V‰ichni chceme produktivní a v˘konn˘ skot, kter˘
bude prospívat v na‰ich podmínkách. Na v‰ech farmách, které
jsme nav‰tívili, jsme vidûli vynikající stáda krav s velmi pûkn˘mi
vemeny, pod nimiÏ rostou silná
telata. Krávy, které jsme vidûli, byly
vût‰í a tûÏ‰í neÏ na‰e – ty ale musí
dennû nachodit velké vzdálenosti,
aby na‰ly potravu a zpût k vodû.
Geneticky se zvífiata pravdûpodobnû pfiíli‰ neli‰í, podmínky,
v nichÏ jsou odchovávána, se ale
li‰í znaãnû.
Na testaãní stanici (odchovnû)
jsme vidûli anguse, herefordy,
simentály a charolaiské b˘ky, kter˘m byly vytvofieny podmínky, aby
mohli projevit svÛj genetick˘
potenciál. Velice se nám líbili
a chovatelé na nû mohou b˘t hrdí.
Dojem na nás udûlaly záznamy
vedené bûhem testace a kritéria
pro v˘bûr b˘kÛ do plemenitby
a moÏnost prodeje. Na‰i b˘ci
v tomto vûku vÛbec nevypadají
jako tito, díky tomu, jak jsem jiÏ
uvedl, Ïe se pohybují na rozlehl˘ch plochách v nûkdy i dvousethlav˘ch stádech.
Rádi bychom podûkovali âeskému svazu chovatelÛ masného
skotu za organizaci na‰í náv‰tûvy.
Speciální podûkování patfií rodinám
a ostatním, které jsme nav‰tívili.
Vidûli jsme krásnou krajinu a velice
si ceníme toho, Ïe jsme mohli nav‰tívit Va‰e farmy, popít pivo
a navázat pfiátelství.
25
âSCHMS na v˘stavû Techagro 2012
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
Na pfielomu bfiezna a dubna
leto‰ního roku probûhl na
brnûnském v˘stavi‰ti, opût po
dvou letech, tradiãní komplex
zemûdûlsk˘ch a lesnick˘ch veletrhÛ Techagro, Animal Vetex,
Silva Regina a Biomasa. PfiestoÏe
se podle tvrzení médií ekonomice zrovna nedafií, tato v˘stava
stále pokraãuje v rÛstovém
trendu a leto‰ní roãník opût
trhal rekordy – a to ve v‰ech
smûrech. Bûhem pûti dnÛ pro‰lo
branami v˘stavi‰tû pfies 110 000
náv‰tûvníkÛ (z toho ãtvrtina nav‰tívila tento veletrh poprvé), 755
vystavujících firem z dvou desítek zemí zaplnilo sv˘mi expozicemi v‰echny pavilony a volnou
v˘stavní plochu o celkové rozloze 72 000 m2. Tato zemûdûlská,
chovatelská a lesnická pfiehlídka
patfií k pûti nejvût‰ím svého
druhu v Evropû; v âeské republice a stfiedoevropském regionu
je jasn˘m ãíslem jedna.
Není náhodou, Ïe veletrh nese
obecn˘ název podle expozice
strojÛ (Techagro). Dle statistik
BVV, které jsou zdrojem i úvodního v˘ãtu ãísel, za nimi primárnû mífií dvû tfietiny náv‰tûvníkÛ. Na Animal Vetex, expozici
hospodáfisk˘ch zvífiat, se tímto
zpÛsobem pfiichází podívat témûfi 20% náv‰tûvníkÛ, a to není
úplnû zanedbatelné ãíslo. Proto
je snahou âSCHMS zajistit na
kaÏd˘ roãník veletrhu ukázku
zástupcÛ masn˘ch plemen. Leto‰ní expozice pfiedstavila 17 z jiÏ
21 registrovan˘ch v âeské repub-
❒ Bruna d’Andorra
26
❒ Masná expozice v rámci Animal Vetexu (foto: Jana Řehořová)
lice. Ve venkovní expozici byla
krom plemen jiÏ znám˘ch k vidûní i témûfi v‰echna nová, oficiálnû
uznaná v leto‰ním roce, tj. bazadaise, bruna d’Andorra, Rouge
des Prés, vosgienne a wagyu.
Vystavená zvífiata pocházela
pfieváÏnû z chovÛ MontáÏnû obchodní firmy, s. r. o. (Farmy Pojedy) a ·kolního zemûdûlského
podniku MZLU Îabãice. Herefordy
do Brna pfiivezl jejich pfiedseda
ing. Jan Machaã (SFIM CZ, s.r.o.)
a plemeno Aberdeen Angus
vystavoval statek Mitrov, a.s..
První zmínûn˘ chov netfieba
podrobnû pfiedstavovat; publicitu získal pofiádáním akcí Dny
francouzského masného skotu
v Pojedech, o nichÏ se psalo
nejen v na‰em zpravodaji. Za
zmínku v‰ak stojí, Ïe za vût‰inou
nov˘ch plemen, registrovan˘ch
v roce 2009 a letos, najdeme
právû jeho.
·kolní zemûdûlsk˘ podnik
Mendelovy univerzity v Îabãicích, kde jako vedoucí Ïivoãi‰né
a úãelové ãinnosti pÛsobí ing.
Oldfiich DuchoÀ, se zatím publicitû pfiíli‰ netû‰il a má co nabídnout. Jeho snahou je vytváfiet
podmínky pro praktická cviãení
a praxe posluchaãÛ v provozech
Ïivoãi‰né a rostlinné v˘roby,
speciální v˘roby a dal‰ích provozech. Nedílnou souãástí ãinnosti
je zfiizování stál˘ch úãelov˘ch
pracovi‰È a tvorba tzv. vzorníku
plemen masného skotu, jehoÏ
cílem je pfiedstavit studentÛm
co nejvíce plemen. Tento vzorník
byl po této v˘stavû doplnûn
z pÛvodních deseti plemen na
patnáct, a to díky jiÏ zmínûné
MontáÏnû obchodní firmû a jejímu majiteli Jifiímu Petersíkovi,
kter˘ podniku zprostfiedkoval
plemena aubrac, bazadaise,
Rouge des Prés, parthenaise
a bruna d’Andorra. ·ZP Îabãice
se zab˘vá také plemenáfiskou
prací. Za posledních asi deset let
vyprodukoval 70 plemenn˘ch
b˘kÛ i pfiesto, Ïe poãty zástupcÛ
jednotliv˘ch plemen nesou nijak
vysoké. PrÛmûrnû se v Îabãicích
chová tfii aÏ ‰est krav od kaÏdého
plemene, u masného simentála
a charolais vlastní 10 plemenic.
Zapou‰tí se pouze inseminací,
pro kterou jsou vybíráni nejlep‰í
francouz‰tí b˘ci. U plemen charolais, limousine a blonde d’Aqu-
❒ Rouge des Prés
itaine jsou pouÏíváni pfiedev‰ím
v˘stavní b˘ci z privátních chovÛ,
tedy pfiímo od francouzsk˘ch
chovatelÛ. ·ZP Îabãice nebyli na
v˘stavû Ïádn˘m nováãkem. Chovatelsk˘ch pfiehlídek se úãastní
od roku 1999 a odnesli si nejedno
ocenûní. ·ZP produkuje také plemenná zvífiata ze tfiech kvalitních chovÛ ovcí – charollais, suffolk a oxford-down a hlavní ãinností Ïivoãi‰né v˘roby je chov
hol‰t˘nsk˘ch krav. DoplÀková –
hospodáfiská ãinnost podniku
spoãívá v realizaci standardních
hospodáfisk˘ch aktivit zemûdûlského charakteru, tj. v produkci
a prodeji komodit zemûdûlské
prvov˘roby na úseku Ïivoãi‰né
i rostlinné produkce.
❒ Hereford
O chovu ing. Machaãe bychom
rádi napsali v jedné z dal‰ích
reportáÏí, takÏe zatím doporuãuji nav‰tívit webové stránky
www.farmamachac.cz
a www.hereford.cz.
Statek Mitrov a.s. je nov˘
❒ Svazový stánek (foto: Jana Řehořová)
název Statku Habfií, a.s., o kterém vy‰la reportáÏ ve zpravodaji
2/2010. Od té doby se lecos
událo. Do‰lo pfiedev‰ím ke spu‰tûní prodeje ze dvora a otevfiení
vlastní prodejny. Kromû hovûzího si zákazníci mohou koupit i jehnûãí, vepfiové, masné
a mléãné v˘robky. A mÛÏeme jen
doporuãit. KdyÏ ve svazovém
stánku do‰lo po necel˘ch tfiech
dnech, díky velké chuti náv‰tûvníkÛ, maso na steaky od spoleãnosti Avena spol. s r.o., vytrhnuli
nám mitrov‰tí trn z paty. Pohotovû dovezli potfiebné partie,
vyzrálé a zavakuované a steaky
tak bylo moÏné nabízet aÏ do
konce pût dní trvajícího veletrhu. Kuchafi Libor Kunt s Martou
Kube‰ovou se díky nekonãící
frontû na ‰Èavnaté hovûzí mûli
❒ Fronta na steaky nebrala konce (foto: Jana Řehořová)
co ohánût. Koneãná bilance –
pfies 300 kg prodaného masa
mluví za v‰e. S radostí lze konstatovat, Ïe se jiÏ najdou lidé,
❒ Bazadaise
ktefií ocení kvalitu a jsou ochotni
do ní investovat. A není jich
málo. Své by o tom mohli vyprávût chovatelé, ktefií se rozhodli
pro prodej masa ze dvora (tzn.
z vlastní prodejny, na farmáfisk˘ch trzích ãi zaváÏením vût‰ích mûst), a ktefií díky stále rostoucí poptávce ãasto nestaãí
poráÏet...
Tolik k masné expozici a steakÛm na leto‰ním Techagru. Svaz
se letos bude úãastnit je‰tû
minimálnû dvou chovatelsk˘ch
akcí a pomalu, ale jistû se zaãíná
s pfiípravami Národní v˘stavy
hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû,
která probûhne na konci
ãervna roku 2013.
Více fotografií naleznete na
www.cschms.cz v sekci
„Akce, v˘stavy“.
27
PROVOZ VIRTUÁLNÍ FARMY MASNÉHO SKOTU „NA JIHU“
V OBDOBÍ 1. âER VENCE – 30. ZÁ¤Í 2012
Martina Kopáãková,
Ing. Pavel Káãer,
Ing. Zdenûk Schaffelhofer
– Jihoãesk˘ chovatel, a. s.,
MVDr. SoÀa ·losárková, Ph.D.
– Galaprojekt, VFU Brno,
Ing. Jaroslava StaÀková, MVDr.
Miloslav Skfiivánek, CSc.
– BIOMIN Czech s.r.o., VFU Brno
ÚVOD
áÏení ãtenáfii, milí chovatelé!
Dovolte nám, abychom Vás poãtvrté provedli na‰í virtuální farmou
a jejím prostfiednictvím Vás blíÏe seznámili s ãinností chovu masného skotu
v prÛbûhu celého chovatelského roku.
V tomto (virtuálním) chovu (blíÏe neurãeného plemene masného skotu stfiedního aÏ velkého tûlesného rámce),
vlastnûném jedním (virtuálním) chovatelem, je uplatÀováno uÏitkové kfiíÏení
a je v nûm chováno i 30 ãistokrevn˘ch
krav, které mají potenciál pro produkci
plemenn˘ch b˘kÛ. Je realizován uzavfien˘ obrat stáda, nakupováni jsou
pouze plemenní b˘ci. âást stáda je
zapojena v kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen. Zástav je prodáván,
b˘ãci nejsou vykrmováni, odchovávány
jsou pouze jalovice. Telení probíhá
v zimních mûsících, je zahajováno
v lednu a konãí v polovinû dubna.
V˘mûra farmy ãiní 400 ha trval˘ch pastevních porostÛ v LFA oblasti. Základní
stádo zahrnovalo pfii vstupu do leto‰ního chovatelského roku 200 matek, 28
bfiezích jalovic, 32 chovn˘ch jalovic
z roãníku 2010 a 30 roãních jalovic.
Máme 7 plemenn˘ch b˘kÛ. Na odchovnách je nyní 6 ks b˘ãkÛ z na‰í
farmy. O v‰echna zvífiata se stará 8 stál˘ch pracovníkÛ (vãetnû majitele). Je
uvaÏováno v budoucnu pfiistoupit na
variantu ekologického chovu.
V
28
V následující závûreãné ãásti ãtyfidílného seriálu ãlánkÛ – publikovan˘ch ve
Zpravodaji âSCHMS od záfií 2011 – je
popsána ãinnost na farmû v prÛbûhu
tfietího ãtvrtletí kalendáfiního roku, resp.
v posledním ãtvrtletí chovatelského
roku, zahájeného 1. fiíjna 2011. Dal‰í
konkrétní informace k aktivitám virtuální farmy masného skotu jsou uvedeny
na facebooku na adrese Na jihu (virtuální farma masného skotu). Zahrnují
doporuãení k vyuÏití konkrétních v˘robkÛ pro plemenáfiskou práci a v˘Ïivu
masného skotu, uplatnûní vhodn˘ch
pomÛcek, odborného zooveterinárního
servisu a dal‰ích aktivit.
I. – MANAGEMENT
STÁDA A O·ET¤OVÁNÍ
V
e stávajícím dílu jsme se dostali do
letního období. Také o nûm mÛÏeme fiíci, Ïe patfií k dÛleÏit˘m obdobím
na farmû masného skotu. Pfii hodnocení
jednotliv˘ch fází chovatelského roku
vlastnû nemÛÏeme jednoznaãnû urãit,
jestli byl pro nás dÛleÏitûj‰í odstav loÀsk˘ch telat, ãi to bylo období porodÛ
a péãe o pfiíplodek nebo pfiipou‰tûní
a dal‰í úkoly v prÛbûhu roku, vãetnû
úspû‰ného chovu základního stáda a odchovu ve stávající sezónû narozen˘ch
telat. KaÏdoroãní, mnohdy úplnû neãekaná pfiekvapení se objevují i ve stávající
sezónû. KaÏd˘ chovatel to zná z vlastního stáda. A také dobfie ví, Ïe jejich
zvládnutí a vyfie‰ení v‰ech vznikl˘ch
problémÛ zÛstane pfiedev‰ím na nûm
samotném. Ale co v‰ak lze s jistotou
o celém chovatelském roku fiíct je to, Ïe
v‰echny dÛleÏité kroky pfii zaji‰Èování
celoroãního chodu farmy musejí b˘t
uskuteãÀovány s co nejvût‰ím rozmyslem, zodpovûdností, kvalitou a vztahem
ke zvífiatÛm. I proto je na‰í snahou pro-
vést ãtenáfie v tomto seriálu ãlánkÛ ve
Zpravodaji âSCHMS i na facebooku
postupnû v‰emi roãními obdobími, upozornit na problémy, které mohou v chovu masného skotu nastat a poradit, jak
jim pfiedejít. A b˘t trochu nápomocni pfii
fie‰ení vyvstal˘ch problémÛ.
PrÛbûh letní sezóny
Co je tedy pro nás v tomto letním
období zásadní a ãemu se budeme nejvíce vûnovat? Pfiece jenom lze konstatovat, Ïe nastávající letní období je
v rámci chovatelské sezóny relativnû
nejsnaz‰í na práci se samotn˘m stádem. Ale je urãitû hodnû nároãné z hlediska zaji‰tûní jednoho ze zásadních
úkolÛ chovatelské sezóny – vytvofiení
krmivové základny (sena, senáÏí) na
zimní období. Ta je v˘znamn˘m pfiedpokladem pro dosaÏení úspûchu v následujících mûsících (sezónû). Problematice senáÏování, vãetnû vyuÏívání
siláÏních inokulantÛ, jsme se podrobnû
vûnovali v minulém díle seriálu.
Situace na na‰í farmû „Na Jihu“ je
aktuálnû taková, Ïe v‰echna stáda jsou
na pastvinách a ve stádech jsou zafiazeni b˘ci. Ty z nich budeme stahovat
do 10. ãervence, abychom následné
telení neprotahovali déle neÏ do poloviny dubna pfií‰tího roku.
Bûhem pastevní sezony se musíme
pravidelnû starat o pastviny. Je dÛleÏité
pfiesekávat nedopasky. NejobtíÏnûj‰í
boj je vût‰inou tfieba svádût s v˘skytem
‰ÈovíkÛ. Pfiitom platí, Ïe pokud zaváháme a poseãeme rostliny, které jiÏ
odkvétají, ná‰ boj s nimi dlouhodobû
nebude pfiíli‰ úspû‰n˘.
K termínu odevzdání ãlánku do tisku
lze pfiedpokládat, Ïe leto‰ní spí‰e such˘
rok nám mÛÏe zpÛsobit urãité problémy s pastvou a lze si jenom pfiát, aby
bûhem léta nenastal velk˘ pfiísu‰ek.
V tom pfiípadû by bylo nutné poãítat
s pfiikrmováním zvífiat na pastvinách.
Z hlavních úkolÛ roku nám zb˘vá
dobfie prodat zástav a jateãné krávy
a zaãít se jiÏ znovu pfiipravovat na dal‰í
telení. Zdá se vám Ïe pfiedbíháme?
Ruku na srdce, ãas neúprosnû letí. Pfiitom to není tak dlouho, co jsme pfiipravovali první ãlánek z na‰eho ãtyfidílného seriálu, ãi pak v mrazech procházeli svá stáda a znaãkovali a napájeli
novû narozená telata. Ale to je pfiece
normální, v‰em chovatelÛm to utíká
stejnû (rychle). Tak za autory textu –
hodnû úspûchÛ v‰em!
Prodej zástavového skotu
Prodej zástavového skotu je stûÏejním obdobím, kdy na farmû realizujeme svoji hlavní produkci. Zde je nejvíce na nás, jak dokáÏeme prodat. Po vût‰inu roku je situace na trhu taková, Ïe
jednotlivé firmy se vzájemnû hlídají
a jejich cenové nabídky jsou obdobné.
Nicménû nikdy není na ‰kodu si nûkolik nabídek od seriozních (zejména
pokud jde o zaplacení a dodrÏení
termínu odbûru) obchodníkÛ porovnat.
MÛÏeme „licitovat“ o získan˘ch korunách za prodej zvífiat (koruna za kg
navíc ve v˘sledku znamená pfiibliÏnû
300 Kã na zvífie), ale musíme vûdût, Ïe v
rukou máme zejména termín, kdy budeme prodávat a hmotnost zástavov˘ch
kusÛ. Jen drobná kalkulace: webov˘ portál MaSkot âSCHMS dnes udává jako
prÛmûrnou cenu za zástavov˘ skot
62 Kã/kg, pfii této cenû dûlají 2 Kã za
kilogram u 300 kg kusu jen 10 kg!!! Ïivé
váhy. Z toho je jasné, Ïe se víc vyplatí
vûnovat energii pfiípravû zvífiat na prodej
neÏ smlouvání o cenû. Tomu se budeme
vûnovat dále. A jak vypadala cenová
strategie loni a co mÛÏeme ãekat letos?
V loÀském roce jsme byli nejãastûji
svûdky následujících cenov˘ch jednání
a scénáfiÛ ze strany obchodníkÛ: „Koupíme od Vás zástavové b˘ãky v základní cenû 55–70 Kã (dle kvality, plemene
atd.) za 220–240 kg Ïivé hmotnosti
a zbytek nad tuto hranici uhradíme v jateãné cenû 40–45 Kã za kilogram“. Pfiitom sráÏka byla rÛzná od nuly do 10 %.
Jalovice pfiibliÏnû o 10 Kã/kg ménû.
Vedlo to k tomu, Ïe zejména jalovice se
snaÏili chovatelé nechat doma a neprodávat.
Odhadnout, jak bude situace vypadat
letos, je pro chovatele samozfiejmû nesnadné. Zástav se (v dobû psaní pfiíspûvku) je‰tû neprodává. Víme ale, Ïe cena jateãn˘ch b˘kÛ vzrostla o skoro nere-
áln˘ch 10 Kã/kg (cena je dnes v Itálii
u ãistokrevn˘ch 750 kg charolais b˘kÛ
na úrovni kolem 61 Kã, av‰ak jiÏ nestoupá, spí‰e naopak). Jestli jsme loni prodávali vyfiazené vykrmené b˘ky z OPB za
43 Kã/kg, tak dnes je to za 53 Kã/kg. Jak
dlouho se tato cena udrÏí nevíme, kdybychom to vûdûli, byli bychom asi obchodníky. Je jasné, Ïe ti (anebo spí‰e, ti
kdo zvífiata vykrmují) na v˘voji cen
vydûlali. Navíc tato situace nemusí pro
leto‰ní prodej nic znamenat.
Nicménû jak˘ je asi v˘voj trhu a co
mÛÏeme oãekávat letos? S cenou jateãn˘ch zvífiat v podstatû vÏdy roste i cena
zástavového skotu. Na burze v Itálii je
v˘voj posledních mûsícÛ následující:
cena kvalitních francouzsk˘ch kfiíÏencÛ
kolem 300 kg Ïivé hmotnosti je poslední
2 roky na úrovni kolem 2,6 euro za kilogram, coÏ obecnû odpovídá i situaci na
na‰em trhu. PfiibliÏnû od záfií 2011 pak
sledujeme trval˘ vzestup ceny, která se
dnes pohybuje kolem 3 euro za kilogram Ïivé hmotnosti. Ve váhové kategorii do 400 kg je pokles ceny jen mírn˘ na
cca 2,9 eura a teprve u zvífiat nad 400 kg
je uÏ v˘razn˘ pokles na 2,7 euro. Je v‰ak
tfieba fiíct, Ïe se v uveden˘ch pfiípadech
jedná o velmi kvalitní zvífiata. Cena kolísá podle kvality aÏ o 0,2 euro na kilo –
ãistokrevní limousine jsou o cca 0,2
euro draÏ‰í neÏ charolais a naopak na‰i
kfiíÏenci mohou b˘t i o 0,2 euro za kilogram níÏe.
Z v˘‰e uvedeného je obecnû moÏno
odvodit dvû tendence: cena zástavu by
mûla rÛst teoreticky aÏ o 0,4 eura na
kilogram a nemûl by b˘t tak extrémní
tlak na rozli‰ování hmotnosti na základní a jateãnou cenu. Pravdûpodobnû
vydûlá ten (jako ostatnû vÏdy), kdo bude
schopen nabídnout kvalitní a tûÏk˘
zástav jiÏ na zaãátku prodejní sezony, tj.
uÏ od ãervna aÏ ãervence.Otázka zní, co
jsme sami schopni ovlivnit. Pfiedev‰ím
právû vlastní management stáda (jemuÏ
je tato kapitola vûnována) pfied prodejem zástavu a v pfiípravû na prodej.
O prodej zvífiat se zajímáme jiÏ od
jejich vyhnání na pastvinu. Sestavujeme
skupiny krav dle pohlaví a vûku telat.
Víme, Ïe zhruba poslední mûsíc je rozhodující pro to, jak tûÏká zvífiata budou a
jak se budou prezentovat. Prodej smûfiujeme tak, abychom prodávali zvífiata kolem hmotnosti 300 kg. Je to ideální hranice z pohledu ceny a kondice krav. TûÏ‰í telata jiÏ v období pfiísu‰ku (pfiípadnû
v období kdy uÏ neroste tráva) velmi negativnû ovlivÀují kondici matek. Prodej
lehãích telat není ekonomick˘ (pokud
dostaneme za 220 kg tele 65 Kã/kg, trÏba
za zvífie ãiní cca 14 300 Kã, pokud prodáme 290 kg za 63 Kã/kg v základní
cenû a nad 220 kg za 40 Kã/kg, dostanemee celkem 16 660 Kã coÏ je o 2360 Kã
víc – a v podstatû zadarmo).
Pokud jsou zvífiata lehãí a prodej se
blíÏí, je tfieba zváÏit moÏnost pfiehnání
na lep‰í pastvu, pfiípadnû pfiíkrm na
pastvû. Pfiesun na úÏivnûj‰í pastvinu
„dûlá divy“ a pfiírÛstek se mÛÏe skokovû
zv˘‰it aÏ o 0,3 kg za den. Pfiíkrm je velmi diskutovan˘ z hlediska ekonomického, nicménû kalkulace je jednoduchá – jeden kg p‰eniãné nebo kukufiiãné maãkanice mÛÏe zvednout
pfiírÛstek hmotnosti u telat o 0,2 kg.
Ekonomika je pak jasná zejména u lehãích telat. Pfii cenû krmiva kolem 5 Kã
za kg je návratnost takové investice
velmi rychlá (kg maãkaného koncentrátu jsme schopni zvífiatÛm zajistit za
cca 6 Kã a pfiínos je 8–12 Kã dle ceny
zástavu).
29
Pokud jde o to, jak nejlépe svá zvífiata nabídnout, tak je dobré se drÏet
nûkolika zásad. Stáda s telaty na prodej
mûjme pokud moÏno po ruce. Málokter˘ kupec chovateli nabídne lukrativní cenu po 3 hodinové exkurzi pastvin, pfii které jenom v dálce zahlédl
nûkolik siluet telat.
Neprezentujme ani telata zahnaná
nûkam do stáje a také nenabízejme
a uÏ vÛbec neprodávejme telata odstavená nûkolik dnÛ od krav. Pohled
na taková utrápená a „uplakaná“ stvofiení musíme zaplatit kupci i nûkolika
korunami na kilogramu, o ztrátû hmotnosti ani nemluvû. Nejlépe je mít
pfiesn˘ pfiehled o prÛmûrné váze nabízen˘ch kusÛ, ty prezentovat spolu
s matkami ve zmen‰eném oplÛtku.
Kupci nechejme ãas na posouzení zvífiat, ale poÏadujme jasnou odpovûì
ve stanoveném termínu. Pfiesnû se
ptejme na cenu, na sráÏku na nakrmenou i na termín a podmínky odvozu
a platby.
B˘vá nepfiíjemné telata pfiipravit na
odvoz (tj. sehnat do stáje, odstavit od
matek a ãekat na pfiíjezd kupce) a zjistit, Ïe váÏit se bude za 2 dny. To znamená 30 kg na kuse dolÛ. Pfii shodû na
obchodu si jasnû domluvme termín
váÏení i termín odvozu. Je lep‰í zvífiata
zváÏit den dopfiedu v klidu, neÏ se stresovat váÏením pfied nastartovan˘m
kamionem a blokovat sebe i kupce.
SnaÏme se, aby byla skupina vyrovnaná
bez v˘raznû men‰ích nebo slab‰ích
kusÛ. Prodej takov˘ch zvífiat nechávejte
na pozdûj‰í termín, pfiípadnû na poslední prodeje v daném roce. Zvífiata je
tfieba váÏit individuálnû – jednak se
tolik neprováÏí a hlavnû je pfiehled
o rÛstové schopnosti jednotliv˘ch telat.
Na zvífiata je tfieba vÏdy vypsat
podrobn˘ dodací list i s podmínkami
platby, pokud jsme neobdrÏeli peníze
dopfiedu.
30
Pfiíprava b˘kÛ do OPB
O pfiípravû b˘kÛ na OPB jsme jiÏ
v na‰em seriálu psali. Jen je dÛleÏité
pro leto‰ní rok vûdût, Ïe do‰lo ke zmûnám v termínech pro naskladnûní b˘kÛ
do odchoven i do odchovÛ u chovatele.
Termíny jsou od leto‰ního podzimu
ãtyfii. První b˘ci se naskladÀují jiÏ
v srpnu. Pfiedpokládáme, Ïe v‰echny
odchovny budou chovatele jiÏ od ãervence informovat o sv˘ch podmínkách
k nákupu.
II. – TECHNOLOGIE
Zafiízení na manipulaci s dobytkem
ochopení toho, jak se zvífiata chovají, mÛÏe chovateli znaãnû pomáhat pfii manipulaci s nimi. Vidûní skotu
je odli‰né od vidûní ãlovûka. Zatímco
horizontální vidûní ãlovûka je asi 180
stupÀÛ, skot vidí bez otoãení hlavy více
jak 300 stupÀÛ. Na druhou stranu má
skot oproti ãlovûku omezen˘ vertikální
v˘hled. âlovûk vertikálnû vidí 140
stupÀÛ, dobytek pouze 60 stupÀÛ.
Z toho vypl˘vá, Ïe na‰e zvífiata pfii
chÛzi vidí na zem asi 3 metry pfied
sebou. Pokud se chtûjí podívat blíÏe
pfied sebe, musí sklonit hlavu. Dobytek
velmi dobfie sly‰í a má dobfie vyvinut˘
ãich (pfii vyhledávání potravy, pfii fiíjení,
pfii rozpoznávání telat ve stádu matkami). Pro v˘bûr krmiva je pro skot
dÛleÏitá jeho chuÈ.
Skot je stádové zvífie, má dobfie vyvinuté sociální chování, pfiísnû dodrÏuje hierarchii ve stádu – má v chovné
skupinû urãeny vÛdãí kusy, naopak
jiná zvífiata v ní musí plnit podfiízenou
roli. Ve stádu probíhá komunikace
mezi jedinci na základû signálÛ jejich
vizuálním postojem, dotyky, zvuky
a pachem, pfiitom se li‰í projevy agresivní (nepfiátelské) a pfiátelské. Zvífiata
dávají pfiednost osvûtlen˘m místÛm
(nikoliv v‰ak pfiímému slunci) pfied
P
‰erem, bojí se stínÛ. Krávy jsou
v zásadû neútoãná zvífiata a v pfiípadû
nebezpeãí (aÏ na v˘jimky) radûjí ustupují neÏ útoãí, av‰ak dokáÏí bránit
svoje telata. VÏdy je v‰ak tfieba respektovat individuální temperament zvífiat.
U b˘kÛ je to jiné. B˘k je vÛdcem stáda
a potfiebuje mít nad ním kontrolu.
Nebezpeãí pfiitom hrozí spí‰e od plemeníkÛ, vychovan˘ch v kontaktu
s chovatelem, neÏ od tûch, ktefií se do
kontaktÛ s ãlovûkem dostávali málo
a jsou bázlivûj‰í. Pfiedpokládá se, Ïe
bûhem pfiipou‰tûní povaÏují b˘ci ãlovûka za svoji konkurenci.
Zvífiata si obvykle od lidí udrÏují bezpeãnostní, resp. únikovou zónu, v˘jimkou jsou jedinci navyklí na chovatele.
NemoÏnost udrÏet si bezpeãnostní
zónu je pro zvífiata stresujícím faktorem, stejnû jako jejich odehnání od
stáda. Pfii pfiehánûní zvífiat se chovatel
nemá stavût za nû do prostoru, kam
nevidí. Pfii vstupu do kotce se má pfiíchozí zvífiatÛm vÏdy „ohlásit“, to
zabrání jejich vylekání. Rozru‰ená zvífiata mohou na ãlovûka snáze zaútoãit.
Pfii pfiehánûní zvífiat je vhodné je vést
v kroku, nikoliv je nutit do klusu ãi
dokonce do cvalu, není vÛbec vhodné
na nû spûchat. KdyÏ se stádo pfii pfiehánûní rozdûlí, má tendenci se opût spojit. Skot je stádové zvífie, zvyklé dûlat
v‰e spoleãnû (postavit se vedle sebe ke
Ïlabu a nezfiídka i pfii pasení jít v jedné
fiadû vedle sebe a to i pfii vût‰ím poãtu
jedincÛ). Zvífiata si také (na chovatele)
vÏdy dobfie pamatují, jak je s nimi
zacházeno.
U masného skotu je Ïádoucí tyto
poznatky o chování zvífiat umût uplatnit
pfii budování a vyuÏívání manipulaãních zafiízení. Ta mají zajistit snadnou
a bezpeãnou manipulaci se zvífiaty
a jejich fixaci pfii o‰etfiování, inseminaci, tfiídûní, nakládání a váÏení vÏdy
jen s minimálním (Ïádn˘m) rizikem
stresování ãi dokonce poranûní jich
samotn˘ch (ãi chovatele).
III. – ·LECHTùNÍ
A REPRODUKCE
K
aÏdoroãnû fie‰íme problém, jak nejlépe ustájit (zafiadit do stáda) plemenné b˘ky pfies léto. Osvûdãilo se nám
k tomu zámûrné vyuÏití velké pastviny,
na kterou naváÏíme b˘ky postupnû, pfiiãemÏ aÏ jako posledního do stáda zaãleÀujeme nejsilnûj‰ího b˘ka (pozor, neb˘vá to ãasto b˘k nejstar‰í). Tedy takového, o kterém víme, Ïe je v hierarchii
na nejvy‰‰ím postu. Pfiesto se asi neubráníme jejich tfienicím a bojÛm ve stádu,
ale pokud vedoucího b˘ka dáme do
stáda jako posledního, ostatní plemeníci
se jiÏ v rámci vzájemného soupefiení
dokáÏí prosadit a o svoji pozici vedle nûj
se postarají a nedovolí mu dávat pfiíli‰
najevo jeho úplnou dominanci.V˘hodou
pfiitom je i samotná velká pastvina, která
slab‰ím b˘kÛm zajistí moÏnost snadného úniku v rámci soupefiení o pozice
v rámci stáda.
Bûhem pfiipou‰tûcí sezóny sledujeme
a na jejím závûru vyhodnotíme v˘Ïivn˘
stav b˘kÛ (pfiiãemÏ minimálnû doporuãujeme krmit b˘kÛm speciální minerální lizy nebo minerálnû-vitaminová
krmiva – pfiísady).
IV. – ODCHOV
MLÁëAT A BRAKACE
V
dobû, kdy stahujeme b˘ky ze stád,
se zároveÀ i snaÏíme zváÏit telata,
a to pfiedev‰ím ve stádech, kde jsou
chována ãistokrevná zvífiata. Pfiitom si
i pfiedbûÏnû vytipováváme b˘ãky, ktefií
budou moci b˘t následnû naskladnûni
do odchovny plemenn˘ch b˘kÛ (OPB).
Dal‰í váÏení ve 210 dnech jejich vûku
je naplánováno na konec srpna. Pro
odhad prodejní hmotnosti zástavov˘ch
telat mohou orientaãnû slouÏit i tato
ãísla.
V. – PÉâE O PASTVINY,
V¯ÎIVA, KRMNÉ DÁVKY
A METABOLISMUS
Pár slov o pÛdû
Ûda je souãástí pfiírody, ovlivÀující
její základní pochody. Vedle její
hlavní role coby v˘robního prostfiedku
P
v zemûdûlství a lesnictví (ale i ve stavebnictví a coby zdroje surovin) je stále
ve vût‰í mífie zdÛrazÀován mimoprodukãní v˘znam pÛdy – hydrogeologick˘, z pohledu vlivu na klimatické
procesy, ãi schopnosti rozkládat odpady lidské ãinnosti aj. Proto by se nemûlo ani k pÛdám niÏ‰ích produkãních
schopností pfiistupovat jako k ménûcenn˘m, ale mûla by se hodnotit i její
neprodukãní („ekologické“) funkce.
V âeské republice má hodnocení produkãní funkce zemûdûlsk˘ch pÛd dlouhou tradici sahající od vymezení stabilního katastru a registru v 18. století aÏ
po moderní bonitaãní systém vymezení
bonitovan˘ch pÛdnû-ekologick˘ch jednotek (BPEJ) s bodov˘m hodnocením
a stanovením kódÛ HPJ (hlavních pÛdních jednotek), s urãením úfiedních cen
zemûdûlské pÛdy.
Na‰ím nejroz‰ífienûj‰í typem pÛdy
jsou tzv. kambizemû (HPJ 24–33), dfiíve
oznaãované jako hnûdozemû. Tvofií asi
40 % v‰ech na‰ich pÛd, zahrnují i svahoviny. Agronomická hodnota tûchto
pÛd a jejich zemûdûlská vyuÏitelnost je
urãována zejména reliéfem terénu, skeletovitostí, minerální silou a klimatick˘mi podmínkami, ve kter˘ch se vyskytují. Patfií mezi pÛdy stfiední aÏ niÏ‰í
kvality. Jsou to typické pÛdy pahorkatin
a stfiedních poloh vrchovin, vyskytují se
v‰ak i na horách. Nejvíce jsou roz‰ífieny
v nadmofisk˘ch v˘‰kách 450–800
metrÛ. Podnebí jejich v˘skytu je obvykle vlhãí (humidnûj‰í). Roãní úhrn
sráÏek se obvykle pohybuje mezi
500–900 mm, prÛmûrná roãní teplota
je mezi 4–9 °C. Hlavním pÛdotvorn˘m
procesem hnûdozemí je intenzivní
vnitropÛdní zvûtrávání, tj. hnûdnutí
horizontu vzhledem k uvolÀování
Ïeleza a hliníku z krystalick˘ch mfiíÏek
minerálkÛ. K hnûdnutí se dále pfiipojuje
proces tvorby a pfiemûn jílu. Na hlinitokamenit˘ch svahov˘ch sedimentech se
nejãastûji vyvinula tzv. kambizem
typická, na zamokfien˘ch místech
i kambizem pseudoglejová. PÛdní
reakce kambizemí b˘vá slabû kyselá aÏ
kyselá. Ve vy‰‰ích polohách kambizemû nepravidelnû navazují na pÛdy
silnû kyselé, pfiedev‰ím podzoly a kryptopodzoly (u nichÏ pfievaÏuje lesní vyuÏití), fiazené do skupin HPJ 34–36. Uvedené pÛdní jednotky b˘vají ãasto
zatravnûny a vyuÏívány k pastvû pfieÏv˘kavcÛ a produkci objemn˘ch krmiv
pro jejich krmení v zimním období.
VyuÏití kalÛ z v˘roby bioplynu pro
aplikaci na pÛdu
S rostoucí poãtem bioplynov˘ch stanic v âR se zvy‰uje také mnoÏství kalÛ,
které jsou v nich produkovány. Vlastníci BPS se je snaÏí likvidovat aplikací
na pÛdu. Pfii dodrÏení správného technologického postupu, vãetnû vhodné
surovinové skladby, je digestát, vznikl˘
anaerobní fermentací v bioplynov˘ch
stanicích potenciálním hnojivem, srovnateln˘m s kejdou. Kaly po anaerobní
fermentaci mají niÏ‰í pomûr uhlíku ku
dusíku (<10) neÏ je u kejdy a vy‰‰í
obsah amoniakálního dusíku. PfiestoÏe
b˘vá digestát nabízen jako v˘borné
organické hnojivo, není za nû nûkter˘mi autory povaÏován. Pfiíãinou je to,
Ïe ve fermentoru bioplynové stanice je
dosahováno teploty 35–40 °C (v tzv.
mezofilním reÏimu) a míry rozkladu
organické hmoty (za vzniku metanu –
CH4, CO2 a dal‰ích plynÛ, tj. za ztráty
atomÛ uhlíku – C) ve v˘‰i 40–70 %
su‰iny. To je daleko více, neÏ je tomu
u ãistíren mûstsk˘ch odpadních vod,
ve kter˘ch je biopyn produkován za
psychrofilního reÏimu (pfii teplotách
18–22 °C) a kdy dochází k men‰ímu
31
rozkladu organické hmoty v úrovni
10–20 % su‰iny, takÏe zbylé kaly lze
povaÏovat za organick˘ produkt. Proto
tito autofii povaÏují digestát z BPS za
vyuÏiteln˘ odpad, nikoliv za organické
hnojivo. Obdobnû kapalnou ãást digestátu, fugát, lze podle nich uznávat
jen za zfiedûné minerální hnojivo, nikoliv hnojivo organické. Minerální hnojivo oproti organickému nepfiispívá k podpofie mikrobiálních pochodÛ v pÛdû
a k Ïádoucím procesÛm humifikace
(tvorbû humusu) v pÛdû. Ten je dÛleÏit˘
i pro produkci pastevního porostu.
Hlavní pícnináfiské systémy
Pícnináfiské systémy v Evropû jsou
rozdûleny do pûti hlavních pícnináfisk˘ch zón: 1) vlhk˘ch hor Karpat, Alp
a Pyrenejí; 2) such˘ch horsk˘ch oblastí
Balkánu a Stfiedomofií; 3) travních
porostÛ na pláních a plo‰inách V. Británie a Francie; 4) intenzivního chovu
skotu v Holandsku a Dolním Sasku
a 5) seversk˘ch oblastí Skotska, Irska
a Skandinávie. Více neÏ dvû tfietiny
masného skotu v EU je chováno v prvních tfiech zónách. Pfiedpokládané zru‰ení mléãn˘ch kvót od roku 2015, pravdûpodobnû provázené poklesem ceny
mléka, mÛÏe vést k vût‰ímu rozsahu
vyuÏívání (levné) pastvy dojen˘m skotem, chovan˘m tak pfii niÏ‰í produkci
mléka, ale za lep‰ích celkov˘ch ekonomick˘ch v˘sledkÛ neÏ na intenzivních
mléãn˘ch farmách. A tím i k urãité konkurenci vÛãi masnému skotu.
Trávy v pastevním areálu
Ve svûtû existuje nûkolik tisíc druhÛ
trav, z toho je pro v˘Ïivu hospodáfisk˘ch zvífiat vyuÏíváno v monokultu-
32
rách a travních smûsích pfiibliÏnû 70
druhÛ. Je popisováno 5 nejv˘znamnûj‰ích (základních) druhÛ trav: jílek vytrval˘, jílek mnohokvût˘, kostfiava luãní,
srha laloãnatá a bojínek luãní. Ostatní
druhy jsou oznaãovány jako doplÀkové. âasto jsou pûstovány hybridní
odrÛdy trav coby mezirodoví a mezidruhoví kfiíÏenci – napfiíklad tetraploidní odrÛda Beãva, vy‰lechtûná kfiíÏením diploidního jílku mnohokvûtého
a kostfiavy rákosovité s tetraploidním jílkem mnokvût˘m (diploidní znamená,
Ïe má dvû sady chromozomÛ, tetraploidní ãtyfii sady). Poãet pûstovan˘ch
odrÛd trav je znaãn˘ – jílek vytrval˘ má
asi 700 odrÛd, jílek mnohokvût˘ asi
330, kostfiava ãervená asi 450 odrÛd.
Obdobnû je ãetné i mnoÏství odrÛd
jetelovin – jetel luãní má asi 200 odrÛd
a jetel plaziv˘ 125 odrÛd.
Jílek vytrval˘ se vyskytuje pfiedev‰ím
v intenzivnû zatûÏovan˘ch místech.
Jeho kofienová soustava je bohatá, silnû
vûtvená, av‰ak mûlká, pfieváÏnû do
hloubky 20 cm. Otavnost (tvorba biomasy ve 2. a 3. seãi) je nízká, u odrÛd
‰lechtûn˘ch na v˘nos (tetraploidních) je
stfiední. V˘‰ka porostu je nízká (u tetraploidních odrÛd je vy‰‰í), patfií mezi
nízké trávy. Rychlost v˘vinu po zasetí je
velká. Jílek má dobrou odplevelovací
schopnost v prvním roce v˘vinu. Na
jafie v jednotliv˘ch letech se vyvíjí
stfiednû rychle, metá a kvete pozdûji.
Maximálních v˘nosÛ dosahuje v 1.–2.
uÏitkovém roce. Jeho vytrvalost je 2–5
let, na pastvinách a utuÏen˘ch pÛdách
aÏ 10 let. Konkurenãní síla jílku je po
vysetí vysoká. Jílek vytrval˘ je svûtlomilná tráva, pfii zastínûní z porostÛ ustupuje. Na vláhu je jílek vytrval˘ stfiednû
nároãn˘, nevyhovují mu suché pÛdy ani
pÛdy zamokfiené. Na Ïiviny je jílek vytrval˘ nároãn˘, vyÏaduje alespoÀ stfiednû
zásobené pÛdy a optimální dávky
v˘Ïivy pro jílek se mohou pohybovat
v rozpûtí 70–350 kg N/ha za rok. Vyhovují mu také vy‰‰í dávky P a Ca (vápnûní
pÛd). Jílek vytrval˘ je odoln˘ proti se‰lapávání, vyÏaduje utuÏenou pÛdu (ta
prodluÏuje jeho vytrvalost) a je tak
vhodnou pastevní trávou. První sklizeÀ
provádíme v rozmezí 15. 5. (pastva) –
10. 6. Kvalita píce je vynikající, s vysokou stravitelností a vysok˘m obsahem
N-látek (16–22 % v su‰inû) a vodorozpustn˘ch cukrÛ (11–17 % v su‰inû – má
vysokou chutnost a dobrou senáÏovatelnost píce). Zejména listy mají vynikající
kvalitu, ve stéblech se pozdûji zvy‰uje
obsah vlákniny (slamnatí).
Jílek mnohokvût˘ se nejvíce vyskytuje v hnojen˘ch loukách a krátkodob˘ch pícních porostech. Kofienová soustava jílku mnohokvûtého je bohatá,
stfiednû hluboká. Má dobrou otavnost.
V porostech tvofií volné, fiídké trsy.
V˘‰ka porostu je stfiední aÏ vysoká, jílek
mnohokvût˘ fiadíme mezi vysoké trávy.
Rychlost v˘vinu po zasetí je znaãná, má
po vysetí dobrou odplevelovací schopnost. Maximálních v˘nosÛ dosahuje jiÏ
v 1.–2. uÏitkovém roce. Konkurenãní
síla je vysoká v prvních 2 letech vegetace, pozdûji v˘raznû slábne. Vytrvalost
jílku mnohokvûtého je 1–3 roky. Podpofiit ji lze intenzívním hnojením. PoÏadavky na svûtlo jsou vysoké, jílek mnohokvût˘ je svûtlomilná tráva, pfii zastínûní z porostÛ ustupuje. Na vláhu je
stfiednû nároãn˘, nevyhovují mu suché
pÛdy ani pÛdy zamokfiené. Na Ïiviny je
jílek mnohokvût˘ nároãn˘. Podpofiit jej
mÛÏeme také animálním hnojením,
zejména moãÛvkou. Jílek mnohokvût˘
nesná‰í se‰lapávání, mÛÏeme jej zafiadit pouze do extenzívních pastvin na
úrodnûj‰ích pÛdách v podílu do 15 %
pro zchutnûní píce. Do doãasn˘ch
porostÛ mÛÏeme zafiadit 10–15 % jílku
mnohokvûtého, do trval˘ch porostÛ
není pfiíli‰ vhodn˘. Jílek mnohokvût˘ je
nejlépe tfiíseãn˘. První seã provádíme
v rozmezí 20.–30. 5. Kvalita píce jílku
mnohokvûtého je vynikající, s vysokou
stravitelností a vysok˘m obsahem
N-látek (15–19 % v su‰inû) i vodorozpustn˘ch cukrÛ (12–16 % v su‰inû, je
proto snadno siláÏovateln˘). Píce je
sladká a chutná, vhodná pfiedev‰ím
k siláÏování a senáÏování, nebo i k pfiímému zkrmování.
Srha laloãnatá se vyskytuje v loukách
a pastvinách a na okrajích lesÛ a mokfiadÛ a v mulãovan˘ch a ladem leÏících
travních porostech. Kofienová soustava
srhy laloãnaté je bohatá, hluboká. Má
stfiední otavnost, vzhledem k dlouh˘m
listÛm v píci. V porostech tvofií srha
mohutné, v˘razné trsy, pfii ãastûj‰ím
kosení nebo pastvû i rovnomûrn˘ porost.
V˘‰ka porostu je vysoká. Rychlost v˘vinu
po zasetí je stfiední a srha laloãnatá má
po vysetí stfiední odplevelovací schopnost. Maximálních v˘nosÛ dosahuje
v 1.–4. uÏitkovém roce. Konkurenãní
síla je vysoká od 2. roku vegetace
a porosty srhy mají v˘bornou odolnost
zaplevelování. Vytrvalost srhy laloãnaté
je 4–8 let. Podpofiit ji lze intenzívním
hnojením a pravideln˘m vyuÏíváním
porostÛ kosením. PoÏadavky na svûtlo
jsou stfiední, srha laloãnatá sná‰í i zastínûní, pfii zastínûní tvofií ménû plodn˘ch
stébel. Na vláhu je srha laloãnatá nenároãná, pfiizpÛsobivá. Sná‰í i pfiísu‰ky
a su‰‰í pÛdy. Je odolná vÛãi drsnûj‰ím
klimatick˘m podmínkám. Na Ïiviny je
srha laloãnatá pomûrnû nároãná, vyÏaduje alespoÀ stfiednû zásobené pÛdy
Ïivinami. Dobfie sná‰í se‰lapávání, proto
ji zafiazujeme do pastevních porostÛ.
Srha laloãnatá je nejlépe tfiíseãná. První
seã provádíme v rozmezí 15.–25. 5.
Kvalita píce srhy laloãnaté je dobrá,
s dobrou stravitelností, stfiedním obsahem N-látek (15 % v su‰inû) i vodorozpustn˘ch cukrÛ (10 % v su‰inû, snadná
senáÏovatelnost). Píce je vhodná pfiedev‰ím k siláÏování a senáÏování, nebo
i k pfiímému zkrmování.
Kostfiava luãní se vyskytuje na loukách a pastvinách a v porostech vyuÏívan˘ch kombinovanû kosením a pastvou. Kofienová soustava kostfiavy luãní
je stfiednû bohatá a stfiednû hluboká.
Kostfiavu luãní fiadíme mezi vysoké
trávy. Rychlost v˘vinu po zasetí je
stfiední, po vysetí má stfiední odplevelovací schopnost. Maximálních v˘nosÛ
dosahuje v 1.–4. uÏitkovém roce. Konkurenãní síla je stfiední, ménû potlaãuje
jeteloviny, ale také plevele. Vytrvalost
kostfiavy luãní je 4–8 let. Podpofiit ji lze
pravideln˘m vyuÏíváním porostÛ kosením i pastvou. PoÏadavky na svûtlo jsou
vysoké, nesná‰í zastínûní, po zastínûní
z porostÛ postupnû ustupuje. Na vláhu
je kostfiava luãní nenároãná, pfiizpÛsobivá. Sná‰í i pfiísu‰ky a su‰‰í pÛdy. Je
odolná drsnûj‰ím klimatick˘m podmínkám. Na Ïiviny je kostfiava luãní stfiednû nároãná. V˘bornû reaguje na dodané Ïiviny. Kostfiava luãní dobfie sná‰í
se‰lapávání, je vhodná do pastevních
porostÛ. Je nejlépe dvouseãná. První
seã provádíme v rozmezí 20.–30. 5.
Kvalita píce kostfiavy luãní je velmi
dobrá, s dobrou stravitelností, stfiedním
obsahem N-látek (14–17 % v su‰inû)
a niÏ‰ím obsahem vodorozpustn˘ch
cukrÛ (6–8 % v su‰inû, je to polobílkovinná aÏ bílkovinná píce vhodnûj‰í
k v˘robû sena nebo senáÏí o vy‰‰í
su‰inû). Píce obsahuje (v rámci trav)
více beta-karotenu a fosforu.
Bojínek luãní se vyskytuje v loukách
a pastvinách a i v ladem leÏících nebo
mulãovan˘ch porostech. Kofienová soustava bojínku luãního je chudá a stfiednû
hluboká. Zafiazujeme jej mezi volnû trsnaté trávy. Trsy bojínku v porostu jsou
fiídké a nev˘razné. V˘‰ka porostu je
vysoká, bojínek luãní také fiadíme mezi
vysoké trávy. Rychlost v˘vinu po zasetí
je stfiední, av‰ak bojínek luãní má po
vysetí malou odplevelovací schopnost.
Maximálních v˘nosÛ dosahuje v 1.– 4.
uÏitkovém roce. V uÏitkov˘ch letech se
bojínek luãní vyvíjí pomalu, pozdû metá
i kvete a fiadíme jej mezi trávy pozdní.
Konkurenãní síla je malá aÏ stfiední, bojínek luãní málo potlaãuje jeteloviny
a plevele. Vytrvalost bojínku luãního je
4–8 let. Podpofiit ji lze pravideln˘m vyuÏíváním porostÛ kosením i pastvou
a hnojením. PoÏadavky na svûtlo jsou
stfiední, bojínek luãní sná‰í zastínûní, po
zastínûní porostÛ v‰ak tvofií málo plodn˘ch stébel. Na vláhu je bojínek luãní
nároãn˘. Nesná‰í pfiísu‰ky a suché pÛdy.
Je odoln˘ drsnûj‰ím klimatick˘m podmínkám. Na Ïiviny je bojínek luãní
stfiednû nároãn˘, vyÏaduje alespoÀ
stfiednû zásobené pÛdy Ïivinami.
V˘bornû reaguje na dodané Ïiviny. Bojínek luãní dobfie sná‰í se‰lapávání,
mÛÏeme jej fiadit do pastevních porostÛ.
Porosty bojínku luãního jsou nejlépe
dvouseãné. První seã provádíme v rozmezí 25. 5.–10. 6. Kvalita píce bojínku
luãního je dobrá, s dobrou stravitelností,
stfiedním obsahem N-látek (13–16 %
v su‰inû) a niÏ‰ím obsahem vodorozpustn˘ch cukrÛ (4–6 % v su‰inû, bílkovinná píce vhodnûj‰í k v˘robû sena nebo
senáÏí o vy‰‰í su‰inû). Píce je vhodná
pfiedev‰ím k v˘robû sena, nebo i k pfiímému zkrmování. Seno bojínku luãního
je tûÏké, obsahuje vy‰‰í podíl stébel.
Aãkoli fiadíme bojínek mezi pozdní
druhy, jeho píce rychle stárne a lignifikuje. OpoÏdûní seãe znamená rychl˘
pokles kvality jeho píce.
VI. – KONTROLA
ZDRAVÍ
Národní ozdravovací program od IBR
31. 5. 2012 uplynulo v âeské republice pfiibliÏnû ‰est a pÛl rokÛ od
zahájení Národního ozdravovacího
programu od IBR (NOP IBR). Za tuto
dobu vzrostl poãet hospodáfiství,
v nichÏ byla eliminována infekce
pÛvodcem IBR, na 65 %. Pro realizaci
programu byla stanovena doba 7 rokÛ,
tzn. do 31. 12. 2012. Ministerstvo
zemûdûlství na tuto dobu zajistilo
finanãní pfiíspûvek státu. ChovatelÛm,
ktefií chtûjí dokonãit ozdravování
s pln˘m vyuÏitím státního pfiíspûvku
zb˘vá jiÏ jen nûkolik mûsícÛ.
Ti chovatelé skotu, ktefií z rÛzn˘ch
dÛvodÛ nestihnou ozdravení dokonãit
K
33
nebo v prÛbûhu NOP pfii‰li o status IBR
prostého nebo IBR ozdraveného hospodáfiství, musí poãítat s tím, Ïe ve‰keré
dal‰í náklady na vakcinaãní dávky,
nezbytnou laboratorní diagnostiku
v prÛbûhu a v závûru ozdravování a na
ãinnost soukromého veterinárního lékafie budou hradit v˘hradnû ze sv˘ch
finanãních prostfiedkÛ. NOP IBR byl na
základû dohody chovatelsk˘ch svazÛ
skotu, MZe âR a SVS âR pfiijat jako
povinn˘ pro v‰echny chovatele, jejichÏ
stáda nebyla v den zahájení programu
prostá nákazy. Z toho vypl˘vá závûr, Ïe
ozdravování v âR musí b˘t dovedeno
do úspû‰ného konce. To znamená, Ïe
NOP bude ukonãen, aÏ v‰echna hospodáfiství s chovem skotu v âR budou prohlá‰ena za úfiednû prostá nákazy.
DÛvod pro realizaci NOP IBR je nejen
zdravotní, ale i obchodní. Trendem
evropsk˘ch chovatelÛ (nejen skotu) je
ozdravovat od produkãních nákaz.
Prosté IBR jsou ·v˘carsko, Rakousko,
Dánsko, Norsko, ·védsko, Finsko
a spolková zemû Bavorsko. Povinnû
ozdravují ostatní zemû Spolkové republiky Nûmecko a âR, dobrovolné
programy jsou realizovány ve v‰ech
ostatních západoevropsk˘ch zemích
a Turecku.
Ve druhém pololetí 2011 byla spolková zemû Bavorsko prohlá‰ena evropskou Komisí za území úfiednû prosté
IBR a zafiazena do pfiílohy ã. II rozhodnutí Komise 2004/558/ES. SRN se tím
stala pro obchodní partnery se skotem
a zárodeãn˘mi produkty zemí s dvojí
nákazovou situací, coÏ je nutné pfii
obchodu respektovat. SRN prosadila
(vzhledem k dvojí nákazové situaci
v zemi) doplnûní ãl. 3 v˘‰e uvedeného
rozhodnutí o nov˘ bod 4, kter˘ usnadÀuje obchod (dovoz) zástavového skotu
urãeného k v˘krmu do zemí uveden˘ch
v pfiíloze II v˘‰e uvedeného rozhodnutí,
tedy do zemí oficiálnû prost˘ch IBR.
Tímto opatfiením mÛÏe b˘t do zemí prost˘ch IBR pfiemístûn neinfikovan˘
a nevakcinovan˘ zástavov˘ (nikoli
urãen˘ k reprodukci) skot, ale mÛÏe mít
protilátky (v podstatû jen kolostrální) po
markerov˘ch vakcínách. Skot musí
pocházet z hospodáfiství, v nichÏ se
nevyskytuje pÛvodce IBR, ve kter˘ch
v‰ak jsou je‰tû chovány vakcinované
matky. Podmínkou je, Ïe nab˘vající stát
ãi region musí s ustanovením ãl. 3,
bodu 4 souhlasit a svÛj souhlas oznámit
evropské Komisi. Hospodáfiství, do
nûhoÏ byl zástavov˘ skot dle ãl. 3,
bodu 4 pfiemístûn, musí jej vy‰etfiit
34
(ELISA, gE ELISA testy) a zaruãit, Ïe zvífiata po dokrmení budou pfiemístûna
v˘hradnû na jatky. Obchod z âR do
Bavorska se v duchu ustanovení
nového bodu 4 jiÏ uskuteãÀuje. Spolková zemû Bavorsko pro tento úãel
vydala pfiedti‰tûné formuláfie, obsahující v‰echny podmínky obchodu.
V âR bylo vloni zahájeno individuální sledování hospodáfiství, která
dokonãují ozdravování od IBR. Pro
tento úãel krajské veterinární správy
(KVS) pofiídily seznamy v‰ech hospodáfiství v nichÏ jsou chována sérologicky pozitivní (infikovaná) zvífiata. AÏ
do ukonãení NOP budou tato hospodáfiství ve ãtvrtletních intervalech individuálnû sledována zejména z pohledu
úbytku poãtu pozitivních zvífiat. V roce
2011 ubylo ze seznamu hospodáfiství
chovajících IBR pozitivní zvífiata celkem 222 hospodáfiství. Jedná se o hospodáfiství, která dokonãila ozdravování
vãetnû závûreãn˘ch vy‰etfiení nebo
o hospodáfiství, která byla v ãasovém
intervalu mezi prvním a druh˘m závûreãn˘m vy‰etfiením. Nûkterá hospodáfiství z uvedeného poãtu skonãila s chovem skotu a zvífiata pfiemístila na jatky
ãi jinému chovateli. Naproti tomu ve
stejném období v âR pfiibylo celkem
37 hospodáfiství s IBR pozitivním skotem, coÏ je nepfiíznivé. Nejvíce tûchto
hospodáfiství je v Jihoãeském kraji.
DÛvodem je, Ïe v nûkter˘ch stádech
byla pfii namátkov˘ch vy‰etfieních (vesmûs u star‰ích krav) prokázána pozitivní zvífiata, která dosud nebyla jako
pozitivní administrativnû vedena. âást
pfiípadÛ z tohoto poãtu nastala u drobn˘ch chovatelÛ v dÛsledku zavleãení
infekce.
Zavedení individuálního sledování
poklesu sérologicky pozitivního skotu
v hospodáfistvích, která dokonãují ozdravování umoÏnilo nahlédnout, ve
kter˘ch vûkov˘ch kategoriích se pozitivní zvífiata vyskytují. Zb˘vající sérologicky pozitivní (infikovaná) zvífiata jsou
kumulována pfiedev‰ím v kategoriích
‰estilet˘ch a star‰ích krav, v men‰ím
rozsahu u pûti aÏ ‰estilet˘ch krav. Toto
obecnû koresponduje s délkou realizace NOP IBR u nás a odpovídá i pfiedpokladÛm a v˘sledkÛm opakované
imunizace stád. Nepfiíznivé v‰ak je, Ïe
ãást z infikovan˘ch kusÛ se nachází
v kategorii tfií aÏ pûtilet˘ch (mlad˘ch)
krav. V˘skyt infikovaného skotu u prvotelek, pfiípadnû mladého skotu a telat je
ojedinûl˘. Infikovan˘ skot ve vûkovém
rozmezí 7 aÏ 60 mûsícÛ stáfií se nachází
vesmûs v hospodáfistvích, kter˘m byl
v letech 2008 aÏ 2011 odejmut status
prostého nebo ozdraveného hospodáfiství, v˘jimeãnû ve stádech, která zahájila ozdravování vãas, tzn. poãátkem
roku 2006.
Seznamy hospodáfiství s pozitivním
skotem se staly prÛbûÏnû vyuÏívan˘m
prostfiedkem, kter˘ upozorÀuje na pfiípadné závady v ozdravování v jednotliv˘ch hospodáfistvích. Proto je nezbytné tyto seznamy prÛbûÏnû upfiesÀovat evidováním novû zji‰tûn˘ch
serologicky pozitivních zvífiat, zji‰tûn˘ch serologick˘m vy‰etfiením, organizovan˘mi Státní veterinární správy âR
a oznaãovan˘mi jako kódy IBR – viz
kapitola V. „Metodiky kontroly zdraví
a nafiízené vakcinace 2012“. Jedná se
o tfii následující kódy.
Kód IBR 103 „Namátková vy‰etfiení“
– pfiesto, Ïe je od zahájení NOP od IBR
toto vy‰etfiení provádûné v ‰estimûsíãních intervalech pro kaÏdého chovatele
závazné, nebylo nûkter˘mi chovateli
v pfiedepsaném rozsahu realizováno.
Proto byla formulace kódu novû upravena jako „povinné vy‰etfiení“. Vzhledem k tomu, Ïe lze oãekávat pfiípadn˘
v˘skyt nov˘ch infikovan˘ch zvífiat
v kategorii nejstar‰ích krav, bylo zmûnûno i schéma vy‰etfiení. Není jiÏ vy‰etfiován mlad˘ skot, ale prvotelky a nejstar‰í krávy. Dále kód IBR 106 – jde
o návazné vy‰etfiení celé skupiny nejstar‰ích krav v pfiípadû, Ïe pfiedchozím
kódem 103 byla ve skupinû krav prokázána pozitivní zvífiata. A koneãnû IBR
108, kter˘ hradí chovatelé – jedná se
o dal‰í návazné vy‰etfiení v pfiípadû
individuálního vyhodnocení (úfiedním
a soukrom˘m veterinárním lékafiem
a chovatelem) nákazové situace v hospodáfiství a podezfiení, Ïe infikovaná
zvífiata se mohou vyskytovat i u mlad‰ích krav nebo dokonce mladého skotu.
Toto vy‰etfiení se provede vÏdy, kdyÏ
vy‰etfiením dle kódu IBR 103 a IBR 106
byla diagnostikována infikovaná zvífiata. Rozsah vy‰etfiení není pfiedepsán,
je urãován individuálnû.
Je povinností kaÏdého chovatele, aby
tûmito kódy pro kontrolní vy‰etfiení
v prÛbûhu ozdravování odhalil pfiípadná dal‰í pozitivní zvífiata ve stádû
a upfiesnil tak celkov˘ poãet kusÛ, které
musí b˘t pfiednostnû ze stáda eliminovány. Pokud chce chovatel, v rámci pfiíprav na dokonãení NOP IBR, ve svém
stádu je‰tû letos pfiistoupit k 1. závûreãnému serologickému vy‰etfiení stáda,
musí pfiedtím absolvovat s negativními
v˘sledky (bez nálezu serologicky pozitivních zvífiat) vy‰etfiení podle uveden˘ch kódÛ.
V˘skyt nov˘ch sérologicky pozitivních zvífiat u mlad‰ích krav, prvotelek
nebo dokonce u mladého skotu pak
svûdãí o tom, Ïe v nûkteré fázi ozdravování nastala chyba. Bezprostfiednû po
takovém zji‰tûní je nezbytné provést
dÛkladn˘ rozbor procesu ozdravování
se zamûfiením pfiedev‰ím na pfiemisÈování zvífiat v rámci stáda, nákup samiãího i samãího skotu, moÏn˘ pfienos
lidmi a dal‰ími vektory, vzít v úvahu
zdali nûkdo, kdo pfiichází do styku se
stádem, nechová doma nebo nepfiichází do styku s rizikov˘m skotem.
Posoudit zda vakcinace byly provádûny
v termínech dle návodu v˘robce, zda
vakcíny byly pouÏity v expiraãní dobû
a byly správnû uskladnûny, zváÏit
v‰echny okolnosti, které mohly vést
k tomu, Ïe se v opakovanû imunizovaném stádû stále ‰ífií virus a najít místo
pravdûpodobného zdroje infekce a pfiíãinu ‰ífiení infekce ve stádû.
V Metodice kontroly zdraví a nafiízené vakcinace pro 2012 byly zafiazeny
dal‰í kódy (vy‰etfiení zvífiat) slouÏící
k nezbytnému ovûfiení statusu IBR
ozdraveného a IBR prostého hospodáfiství do kapitoly I „Povinné úkony hrazené ze státního rozpoãtu“. Znamená
to, Ïe ve‰keré náklady na laboratorní
diagnostiku
pfiebírá
stát,
ãímÏ
v˘znamnû pomáhá chovatelÛm, ktefií
jiÏ ozdravování ukonãili a také motivuje chovatele u nichÏ ozdravování
probíhá, k jeho vãasnému dokonãení.
Podle novû pfiipravovan˘ch opatfiení
(jejichÏ definitivní znûní je nutno si zjistit ve Vûstníku Ministerstva zemûdûlství âR pro rok 2012 nebo na webov˘ch stránkách SVS âR), bude v chovech, ve kter˘ch se nepodafií stihnout
pÛvodní termín ozdravení od IBR
31. 12. 2012, ale je to reálné v následujícím období, postupováno pro chovatele pfiijateln˘m zpÛsobem (jednou
z podmínek bude ukonãení pfiipou‰tûní
pozitivních krav ke 30. 9. 2012).
Chovatelé, u nichÏ z dÛvodÛ vy‰‰ího
poãtu zb˘vajících sérologicky pozitivních (infikovan˘ch) plemenic nebude
moÏné ani ve dvou nejbliÏ‰ích letech
dokonãit ozdravování a vzhledem
k jejich potfiebû zapou‰tût tyto plemenice i po termínu 30. 9. 2012, poÏádají
ve tfietím ãtvrtletí 2012 místnû pfiíslu‰nou
KVS o prodlouÏení termínu dokonãení
ozdravování. KVS Ïádost posoudí
a v pfiípadû, Ïe ji shledá jako oprávnûnou, pfiedá ji se sv˘m stanoviskem k rozhodnutí SVS âR. V pfiípadû, Ïe KVS
posoudí Ïádost jako neoprávnûnou, vrátí
ji chovateli a bude s ním jednat o dal‰ím
postupu. Hospodáfistvím, kter˘m bude
takto umoÏnûno dokonãit ozdravování,
bude stanoven kontrolní reÏim. Budou
muset aktualizovat svÛj ozdravovací
plán a pfiedloÏit jej ke schválení KVS.
Tato hospodáfiství budou pfiedávat ãtvrtletnû hlá‰ení na KVS a prÛbûÏnû budou
kontrolována. Uveden˘ postup jim
umoÏní v dal‰ích letech bez zbyteãn˘ch
chovatelsk˘ch ztrát dokonãit NOP IBR,
av‰ak s tím, Ïe náklady na jeho realizaci
budou trvale od pfií‰tího roku sami hradit
v plné v˘‰i.
Zásady biosekurity v chovech
masného skotu
Pojem biosekurita je pomûrnû nov˘.
Pfiedstavuje strategii managementu
zamûfienou na minimalizaci moÏností
prÛniku patogenních mikroorganismÛ
(pfienosn˘ch nemocí) na farmu (do
stáda). A jejich dal‰ímu ‰ífiení v nûm.
Odpovídající (mínûno vysoká) hygienická úroveÀ chovu je jedním
z v˘znamn˘ch pfiedpokladÛ k dosaÏení
‰piãkové úrovnû jeho zdravotních,
reprodukãních, produkãních a tím
i ekonomick˘ch v˘sledkÛ. Je známo, Ïe
k zavleãení nákazy do stáda staãí jen
jedno zvífie. Opatfiení biosekurity jsou
dÛleÏité zvlá‰tû u vût‰ích ãi více u‰lechtil˘ch stád, u kter˘ch roz‰ífiení
infekce pfiedstavuje velké ztráty (typick˘m pfiíkladem je v˘skyt slintavky
a kulhavky, ale i dal‰í virová onemocnûní IBR, BVD, ãi bakteriální níkazy
jako paratuberkulóza, chlamydióza
a Q-horeãka, ale i parazitární infekce
jako kokcidióza ãi tasemniãnatost aj.).
V posledních letech se zmûnil pfiístup
od boje proti jiÏ ve stádu zji‰tûn˘m
onemocnûním k jejich dÛsledné prevenci (prostfiednictvím uplatnûní postupÛ produkãní a preventivní medicíny –
herd health managementu, jichÏ je biosekurita souãástí).
K hlavním prvkÛm biosekurity patfií
zapojení do ozdravn˘ch programÛ, dodrÏování uzavfieného obratu stáda, pfii
(nutném) nákupu zvífiat znalost jejich
matefiského chovu, vãetnû v˘sledkÛ
koprologického a diagnostického vy‰etfiení, jejich transport pouze v ãistém
a vydezinfikovaném dopravním prostfiedku, minimálnû ãtyfit˘denní karanténa nakoupen˘ch kusÛ, izolace a kontrola zvífiat po jejich návratu z v˘stavy
(s podobnou ochranou jako u novû
nakoupen˘ch), pravidelná kontrola
zdravotního stavu celého stáda a vãasná konzultace s veterinárním lékafiem
v pfiípadû v˘skytu nespecifick˘ch pfiíznakÛ onemocnûní nebo zv˘‰eného
úhynu, znalost v˘sledkÛ serologického
vy‰etfiení na pfiítomnost protilátek proti
pÛvodcÛm infekãních chorob, pravidelné odãervování, omezení náv‰tûv
v chovu, dezinfekãní opatfiení pro
náv‰tûvy v chovu (vãetnû veterinárního
lékafie, plemenáfisk˘ch pracovníkÛ,
pomocníkÛ, ktefií doma chovají skot
a dal‰í hospodáfiská zvífiata i dal‰ích
externích ãlenÛ znalostního t˘mu), pravidelná kontrola stavu oplocení pastvin,
minimalizace kontaktu stáda s divoce
Ïijícími zvífiaty, zamezení pastvy na
zamokfien˘ch plochách a samozfiejmû
také pravidelné ãi‰tûní, dezinfekce,
dezinsekce a deratizace technologického vybavení chovu.
35
36
Piemontské novinky
Ing. Pavel Káãer,
Jihoãesk˘ chovatel, a.s.
Plemeno piemontese v‰ichni
známe jako velmi u‰lechtilou
rasu, která vyniká extrémním
osvalením, vynikající kvalitou
masa a jemnou kostrou. To je plemeno piemontese dnes, ale kde
jsou jeho kofieny a kam toto plemeno smûfiuje? MoÏná alespoÀ
na nûkteré z tûchto otázek
odpoví mÛj pfiíspûvek.
Díky své relativnû krátké
moderní historií a sv˘m vlastnostem b˘vají piemonti oznaãováni
jako moderní masné plemeno.
Kde se toto plemeno vzalo a kde
jsou jeho kofieny? Asi pfied 25 aÏ
30 tisíci lety, v období paleolitu,
zaÏívá oblast Itálie masivní prÛnik
pfiistûhovalcÛ z tehdej‰ího západního Pákistánu (mimochodem
haploskupina G lidského y chromozomu, která vznikla právû ve
zmiÀovaném období v oblasti
Pakistánu, je typická právû pro
oblast severní Itálie). Co bylo
dÛvodem této migrace se asi
nikdy nedozvíme, ale jistû víme,
Ïe oblast Piemontese se sv˘mi
vysok˘mi horami se stala jakousi
pastí pro tyto koãovníky. A spolu
s nimi i pro jejich skot, kter˘m
byla pÛvodní primitivní forma
zebu. Tato zvífiata se zde kfiíÏila
s pÛvodními plemeny, coÏ dalo za
základ plemeni piemontese.
x
Auchros (Bos primigenius)
Zebu pakistano (Bos indicus)
Piemontese (kombinovaná užitkovost)
➩
Piemontese nyní
Zde se plemeno chovalo aÏ do
20. let tohoto století v klasické
trojstranné uÏitkovosti maso-mléko-tah. Pak se ale zaãínají v populaci prosazovat zvífiata s nadprÛmûrn˘m osvalením a od 70. let
se datuje poãátek intenzivní plemenáfiské práce zamûfiené na
typické masné plemeno stfiedního
rámce, s vynikajícími parametry
konverze Ïivin, jateãn˘ch a v˘krmov˘ch vlastností. Pfielomem je
pak 11. únor 1960, kdy vzniká
ANABORAPI – národní asociace
chovatelÛ plemene piemontese,
která vede plemennou knihu a odpovídá za ‰lechtûní tohoto plemene.
C313Y je název mutace na genu
myostatinu, která je odpovûdná
za dvojí osvalení u tohoto plemene (a vyskytuje se i u plemene
Gasconne). Tato mutace je i za velmi nízk˘m protuãnûním piemontského masa. Plemeno zaznamenává od zaloÏení ANABORAPI
boufiliv˘ rozvoj a je druh˘m nejpoãetnûj‰ím plemenem chovan˘m
v Itálii (po mléãném plemeni holstein). V roce 1988 bylo v plemenné knize zapsáno necel˘ch
28 tisíc krav (prÛmûr na farmu
16 ks) a v polovinû roku 2012 to je
jiÏ 124 tisíc krav (s prÛmûrem 30 ks
na farmu).
MoÏná trochu matoucí je nynûj‰í systém chovu tohoto plemene v Itálii, kter˘ probíhá na
dvou platformách, které jsou
zcela odli‰né. Od svého poãátku
sleduje ANABORAPI systematicky
masnou i mléãnou uÏitkovost PiemontÛ, aby pak nûkdy kolem roku
1995 pfiestal zcela publikovat
mléãnou uÏitkovost. Pfiesto se ale
velká ãást piemontÛ kaÏdoroãnû
vyhání na stránû Alp, kde se kaÏd˘
den dojí a z jejich mléka se vyrábí
speciální s˘ry. Tato zvífiata spasou
bûhem krátkého období kvûtna
aÏ záfií celé svahy a postupují
z podhÛfií od nadmofiské v˘‰ky
500 m aÏ do témûfi 1500 metrÛ
nad mofiem. Dal‰í ãást zvífiat je
chována v naprosté rovinû Pádské níÏiny, kde cena pÛdy dosahuje astronomick˘ch v˘‰ek a zvífiata jsou celoroãnû chována ve
37
❒ Informace o inseminačním býkovi – vysvětlení vyhodnocovaných znaků
stáji na krmivech vyroben˘ch na
orné pÛdû. Obû tyto populace
jsou si ve ‰lechtûní i v selekci
rovné.
Plemeno piemontese zaznamenalo v posledních letech opravdu
38
v˘razné úspûchy ve ‰lechtûní.
Dûtské nemoci typu tûÏk˘ch
porodÛ ãi málo Ïivotaschopn˘ch telat byly odstranûny a dnes
má plemeno tendence dob˘vat
evropské i zámofiské trhy.
Jen pro pfiíklad nûkolik údajÛ:
• podíl tûÏk˘ch porodÛ u jalovic
kles od roku 2004 z 18 % na procent 11 a trend je i nadále pozitivní
• i pfies men‰í populaci se dafií
drÏet koeficient pfiíbuzenské
plemenitby pod 1,5 %
• produkce inseminaãních dávek
se zv˘‰ila z 220 tisíc v roce 1995
na 465 tisíc v roce 2010, v tomto
roce se vyvezlo 45 tisíc dávek do
zahraniãí
• probíhá zji‰Èování temperamentu u 5 mûsíãních zvífiat za
úãelem selekce na vyrovnan˘
charakter a manipulovatelnost
zvífiat
• na základû tûlesn˘ch rozmûrÛ
v‰ech b˘kÛ narozen˘ch po roce
1999 je kalkulován od roku 2011
index pro rámec zvífiat.
Dle informací od pracovníkÛ
plemenné knihy hodlají v nejbliÏ‰í dobû uvolnit dal‰í data,
která zpfiesní informace o zvífiatech a umoÏní chovatelÛm se kvalifikovanûji
rozhodovat.
Na‰i chovatelé mají
moÏnost pracovat
z nejlep‰í italskou
inseminaãní
genetikou a je
na nich, do
jaké míry ji
vyuÏijí.
Pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ Naturalu
Jan ·tráfelda, Natural, spol. s r. o.
Dne 23. kvûtna 2012 pofiádal
Natural, spol. s r. o. tradiãní pfiehlídku plemenn˘ch b˘kÛ na
inseminaãní stanici v Hradi‰tku
pod Medníkem. Díky v˘bornému poãasí a atraktivnímu
programu se se‰lo pfies 600
náv‰tûvníkÛ. Kromû b˘kÛ dojen˘ch plemen byli pfiedvedeni
i zástupci devíti masn˘ch plemen.
Program zaãínal jiÏ v 10 hodin
dopoledne komponovan˘m sokolnick˘m a jezdeck˘m pfiedstavením, proveden˘m panem
Jaroslavem Pelí‰kem (Falconia)
ze sousedních KrÀan. Ta se
sestávala z komentované ukázky
celkem osmi drav˘ch ptákÛ.
Málo kdy mÛÏeme zblízka vidût
orla skalního a vychutnat si jeho
majestátní let. Zajímaví byli
i ostatní dravci. Vzápûtí upoutalo pozornost jezdecké umûní
dal‰ích ãlenÛ skupiny. Krásná
mladá Ïena v dámském sedle
a v dobovém kost˘mu na nádherném jedenáctiletém fríském
valachovi pfiedvedla brilantní
jezdeckou drezÛru a nezalekla
se ani prudkého cvalu. Nechybûl
cval s konûm skrze ohÀovou
clonu.
Po obûdû pfiesnû ve 13 hodin
zahájil fieditel Naturalu ing. Jan
·tráfelda pfiehlídku plemenn˘ch
b˘kÛ. Natural je 100% ãeská plemenáfiská organizace. Zaji‰Èuje
kompletní plemenáfiské sluÏby
na celém území âeské republiky
a má velmi rozsáhl˘ program
b˘kÛ masn˘ch plemen. Souãasná nabídka pfiedstavuje celkem 15 plemen a neuvûfiiteln˘ch
150 vlastních b˘kÛ fiadí spoleãnost mezi skuteãnou velmoc
v masn˘ch plemenech v mûfiítku
evropském i svûtovém. Není
tedy divu, Ïe v relaci mezi vysokou kvalitou plemeníkÛ a velmi
pfiijatelnou cenou stále pfiib˘vá
ãesk˘ch chovatelÛ, ktefií sluÏeb
Naturalu vyuÏívají. Impozantní
je i export inseminaãních dávek,
kter˘ jiÏ po tfii uplynulé roky
pfiesahuje pÛl milionu dávek
roãnû. Firma má vybudovaná
stálá zastoupení v 15 zemích
svûta a do dal‰ích vyváÏí pfiíleÏitostnû.
Komentáfie masn˘ch b˘kÛ se
ujal odborník nad jiné povolan˘,
dlouholet˘ fieditel a pozdûji
pfiedseda âeského svazu chovatelÛ masného skotu Karel ·eba.
Pfiehlídku
zahájil
nejmlad‰í
v fiadû TORANAGA ZBM 284. B˘k
byl dovezen s dal‰ími tfiemi
z Holandska z farmy van’t
Zandeind. SvÛj pÛvod odvozuje
ze známé rodiny, jejíÏ zakladatelkou byla plemenice Clarisse 2
van’t Zandeind. Tato kráva
pochází z farmy pana Jose
Huijbrechtse, v jehoÏ chovu má
mnoho slavn˘ch pokraãovatelek. Py‰ní se titulem druhé nejtûÏ‰í krávy v historii plemene,
kdyÏ dosáhla Ïivé hmotnosti
1142 kg. Ta jí byla naváÏena
v jejích jedenácti letech dne
20. 3. 2011 na tradiãní soutûÏi,
která se kaÏdoroãnû pofiádá
v Antverpách. Úãelem dovozu
Toranagy bylo posílit stav belgick˘ch b˘kÛ bílého zbarvení,
jejichÏ dávky Natural vyváÏí do
mnoha evropsk˘ch zemí pfiedev‰ím pro produkci kfiíÏencÛ
s hol‰t˘nsk˘m plemenem. U plemene BM je bílá barva dominantní nad ãernobíl˘m zbarvením, ‰edomodfie zbarvení jsou
heterozygoti. Toho se v˘hodnû
vyuÏívá pfii kfiíÏení bíl˘ch BM
b˘kÛ v inseminaci. Na ãernobíl˘ch hol‰t˘nkách se rodí v‰echna telata modrobílá, coÏ je spolu
s v˘razn˘m osvalením kfiíÏencÛ
v˘borná obchodní známka pro
prodej telat. Toranaga demonstroval vysoké osvalení, typické
pro své plemeno a velmi dobr˘
rámec.
Následoval gallowaysk˘ b˘k
XAVER ZGA 400. Je celoplá‰Èovû
hnûdého zbarvení „dun“. Takov˘ch b˘kÛ je v populaci plemene
galloway málo. Natural mûl
v inseminaci i b˘ka Morice se
zbarvením dun belted, coÏ je
je‰tû vût‰í rarita. Plemeno galloway je v povûdomí chovatelÛ
fiazeno mezi plemena men‰ího
tûlesného rámce, velmi odolné
vÛãi chladu i vlhkosti. Av‰ak
mal˘ rámec b˘vá spojen s niÏ‰í
rÛstovou schopností. Proto
moderní ‰lechtûní tohoto plemene ubírá smûrem ke zvût‰ení
tûlesného rámce a i vy‰‰ímu
osvalení. Xaver je pfiíkladem
b˘ka moderního americko-australského typu s extrémním
rámcem. Byl nakoupen v Nûmecku. Sv˘m rámcem si nezadal
s o rok star‰ím angusk˘m
b˘kem, kter˘ na pfiehlídce následoval.
TEAM ZAA 829 se pfiedstavil
jako angusk˘ b˘k ãerné barvy.
Má v‰ak i ãerven˘ (recesivní) faktor, kter˘ pfiená‰í a mÛÏe se projevit ve spojení s ãerven˘mi
matkami. Po svém otci zdûdil
rámec a rÛstovou schopnost.
Otec matky Sharpshooter je
i otcem otce, vyuÏíval se u nás
v podobû dováÏen˘ch inseminaãních dávek a patfií k plemeníkÛm, ktefií v poslední dekádû
rozhodujícím zpÛsobem ovlivnili ‰lechtûní anguse po celém
svûtû.
Následoval ãervenû zbarven˘
aberdeen angus PAUL ZAA 862.
Pochází ze známého ‰umavského chovu ZD Brloh. Zde
‰iroce v pfiirozené plemenitbû
vyuÏívan˘ otec Paula jménem
Kreol Red zanechal více neÏ 123
telat a získal plemennou hodnotu pro rÛst v maternálním
efektu vysoce nadprÛmûrn˘ch
113. Otcem matky z dnes jiÏ
zaniklého chovu Finesa byl Red
Lazy Hobo, coÏ byl otec v inseminaci Naturalu vyuÏívaného
Jordan Reda. Paul je nositelem
rámce a rÛstové schopnosti
v pfiímém efektu. Paula lze nejen
vyuÏít v kfiíÏení, ale i ãistokrevn˘ch stádech anguse pro roz‰ífiení ãerveného zbarvení.
Fundovan˘m komentáfiem po-
39
ctil Karel ·eba b˘ka POLLED REXe
P ZBA 621, kter˘ pochází právû
z vûdlického chovu, kde ·eba
pÛsobí jako zootechnik. Rex je
králem bezrohého ‰lechtûní
blonde d’Aquitaine v âesku.
Jeho bezroh˘ otec VBQ Unit byl
jako osmimûsíãní zakoupen
nûmeckou farmou Agrozucht
Bürkensdorf a o nûkolik mûsícÛ
pozdûji se ho podafiilo odkoupit
Karlovi ·ebovi. Chovatelem
Unita je Thorkild Hviid, kter˘
vy‰lechtil dvû v˘znamné bezrohé BA krávy VBQ Thiamin Pp
a VBQ Trikot Pp, které mají stejného otce jako Unit. Tyto krávy
se staly základem ‰lechtûní bezrohosti v chovu BA. Bûhem své
chovné kariéry Unit potvrdil
vysoké plemenné hodnoty pro
rÛst v pfiímém efektu. Rexova
matka je dcerou prvního ‰ampióna plemene blonde d’Aquitaine ZBA 216 Edy (ocenûn ve
Svinãicích 1997). Rex byl testován i v Nûmecku. Rex v‰ak nevyniká pouze sv˘m pÛvodem, ale
disponuje skvûl˘mi plemenn˘mi
hodnotami pro osvalení (115),
kapacitu tûla (114) a pro rÛst.
Tyto super plemenné hodnoty
vyvrací názor odpÛrcÛ bezrohosti, kter˘ fiíká, Ïe bezrohost
vede ke ztrátû uÏitkov˘ch vlastností a osvalení. B˘k se hodí na
kfiíÏení, ale je vyuÏíván i v ãistokrevn˘ch stádech kvÛli bezrohosti. V souãasné dobû zájem
o plemeno blonde d’Aquitaine
stoupá a Polled Rex se tû‰í
oblibû chovatelÛ v Nûmecku,
Rakousku, Maìarsku, Polsku
a novû i v Rumunsku.
Charolaisk˘ plemeník ROMEO
z Boru P ZTI 590 se narodil
v malém progresivním chovu
Vlastimila Zobala v Boru u Bfieznice. Pan Zobal se zamûfiuje ve
‰lechtûní na genetickou bezrohost. Proto pouÏil v roce 2008
z Francie importované dávky
bezrohého Vizira P ZTI 247 jako
otce dal‰í generace telat. Dne
8. 12. 2008 se narodil s hmotností pouh˘ch 38 kg bezroh˘
b˘ãek od matky – dcery francouzského zlep‰ovatele Novotela. Dostal jméno Romeo. Jeho
hmotnost 247 kg ve 120 dnech
vûku svûdãí o v˘borné mléãnosti
40
matky. Ale Romeo trumfoval
i 401 kg ve 210 dnech a 717 kg
v roce stáfií. SvÛj test zavr‰il
s hmotností 860 kg a pfiírÛstkem
1731 g dennû. Odhad jeho plemenné hodnoty pro rÛst je 118.
Romeo se stal s 90 body za
zevnûj‰ek nejlep‰ím b˘kem roãníku 2009. Pfii v˘bûru do plemenitby asistoval i francouzsk˘
genetik pan Patrick Reverse. Ten
Romea zafiadil k nejlep‰ím
synÛm Vizira, které mûl moÏnost vidût. Dokonce zvaÏoval
Romea zakoupit do testace ve
Francii. Takovou ‰anci si ov‰em
Natural nemohl nechat ujít
a Romeo byl spoleãností zakoupen. Po nástupu na inseminaãní
stanici v Hradi‰tku pod Medníkem se Romeo projevil jako spolehliv˘ dárce spermatu. Nízkou
vlastní
porodní
hmotností
a stavbou tûla dává pfiedpoklad
snadn˘ch porodÛ. Ostatnû i jeho
otec Vizir je nositelem snadn˘ch
porodÛ (PH 108) stejnû jako otec
matky Novotel (PH 107). Romeo
je b˘k moderního uÏitkového
typu. Je heterozygotem pro
genetickou bezrohost. Letos
konãí jeho testaãní pfiipafiování
v ãistokrevn˘ch stádech. Má uÏ
narozeno 38 telat a dal‰í se rodí
je‰tû teì. Porody po nûm jsou
snadné.
BOLIDE P ZLI 551 je geneticky
bezroh˘ b˘k. Pfiedstavuje ve
‰lechtûní plemene limousine
ten nejmodernûj‰í trend. Jeho
otec Ryde Uranos P je geneticky
bezroh˘ a bezvadnû osvalen˘
b˘k dánského chovu. Jeho inseminaãní dávky pouÏívají ve
‰lechtûní chovatelé ve Francii
a dal‰ích zemích, vãetnû âR. Syn
Ryde Uranose Baron byl v roce
2008 prodán v rámci svûtové
konference za 21 000 eur. Otec
matky Bolideho je znám˘ francouzsk˘ plemeník Nenuphar,
rovnûÏ inseminaãnû vyuÏívan˘
ve ‰lechtûní i na‰imi chovateli.
Bolide byl zakoupen ve Francii.
Nyní jako dospûl˘ pûtilet˘
plemeník
vyniká
extrémní
v˘‰kou a rámcem. Cenûno je
i velmi dobré osvalení hfibetu
a k˘ty. Bolide je doporuãen pro
vyuÏití v ãistokrevné plemenitbû
i kfiíÏení.
JiÏ
po
nûkolikáté
mohli
náv‰tûvníci vidût dnes jiÏ devítiletého hereforda LUMA z Podlesí HRF 316. Má plnû americk˘
pÛvod, jeho rodiãe byli importování z USA jako embrya. Lum
byl vysoce nadprÛmûrnû hodnocen ve v‰ech ukazatelích
zevnûj‰ku. Se sv˘m rámcem
a kapacitou rÛstu se mÛÏe srovnávat s b˘ky plemen velkého
rámce. Kromû toho vyniká stavbou konãetin. Je vhodn˘ pro
vyuÏití v ãistokrevné plemenitbû
i kfiíÏení a o jeho dávky je velk˘
zájem i do zemí jako je Rusko
a Kazachstán.
Závûr pfiehlídky masn˘ch b˘kÛ
vykonal PRIMA PP, homozygotnû bezroh˘ masn˘ simentál. B˘k
se narodil na rodinné farmû
Chytkov˘ch v Mohelnû. Je
z kombinace Holm x Trinidad.
Matka Primy CZ181048931 PP
pochází ze stáda Franti‰ka
Koláfie ze StoÏic. Kromû solidních parametrÛ rÛstu a v˘vinu,
jakoÏ i exteriéru, nás zaujal DNA
potvrzen˘m testem na homozygotnost genetické bezrohosti.
Homozygotnû bezrozí b˘ci jsou
zajímaví nejen pro ãistokrevnou
plemenitbu, ale i pro kfiíÏení.
I pfii jejich pouÏití na rohaté
krávy se ve‰keré potomstvo rodí
bezrohé a tudíÏ odpadají ze
100 % náklady na odrohování.
O inseminaãní dávky projevili
zájem i ‰v˘car‰tí chovatelé a od
loÀského roku je nakupují. B˘k
byl pouÏit jako otec b˘kÛ ve ·v˘carsku, Dánsku a Nûmecku. Je
po nûm bfiezí vítûzka berlínské
národní v˘stavy masného fleckvieh ve tfiídû jalovic. U nás uÏ
mûl letos první syny na odchovnách. Synové dosáhli velmi
dobr˘ch hodnocení a dobfie se
prodávali. Zpûtnû pfies inseminaci Primu pouÏili i Chytkovi.
Velk˘ poãet chovatelÛ a zájemcÛ o chov skotu, ktefií na
Hradi‰tko pfiijeli, nás velice potû‰il. Potvrzuje to zájem vidût na
vlastní oãi plemeníky, které vyuÏívají v chovech. Tû‰íme se, Ïe
i pfií‰tí rok budeme moci v‰echny pfiíznivce nejen masn˘ch plemen opût na pfiehlídku
pozvat.
Fotogalerie z pfiehlídky
TEAM ZAA 829 se představil jako anguský býk černé barvy
Červeně zbarvený aberdeen angus PAUL ZAA 862
POLLED REX je králem bezrohého šlechtění blonde dęAquitaine v Česku
Charolaiský plemeník ROMEO z Boru P ZTI 590 se narodil v malém progresivním
chovu Vlastimila Zobala v Boru u Březnice
Bezrohý BOLIDE P ZLI 551 představuje nejmodernější trend ve šlechtění plemene LI
Dnes již devítiletý hereford LUM z Podlesí HRF 316
PRIMA PP je homozygotně bezrohý masný simentál
Fota: Natural
Přehlídku zahájil nejmladší v řadě TORANAGA ZBM 284
41
âeská genetika slaví dal‰í v˘znamn˘ úspûch
Franti‰ek Koláfi, chovatel masného simentála z jihoãesk˘ch StoÏic, slaví
dal‰í v˘znamn˘ komerãní úspûch, kdyÏ se mu z jeho stáda do Nûmecka a Irska podafiilo prodat plemeníka, kter˘ bude vyuÏit v inseminaci.
Spoleãnost RSA (Rinderzuchtverband Sachsen-Anhalt) si vybrala do
svého programu b˘ka Uman VodÀansk˘ PP (ZSI 887), kter˘ byl testován
na OPB Mûcholupy v Ujezdû u Plánice a v˘bûrovou komisí za zevnûj‰ek ohodnocen celkem 80 body. Proveden˘ genetick˘ test prokázal,
Ïe se jedná o homozygotnû bezrohého b˘ka, coÏ byla podmínka pro to,
aby se prodej do Nûmecka mohl uskuteãnit.
Po b˘kovi Major Sky (pÛvodním jménem Rinaldi VodÀansk˘), kterého
pfied lety zakoupila firma Masterrind, se Uman VodÀansk˘ stane jiÏ druh˘m b˘kem plemene masn˘ simentál z âeské
republiky, kter˘ bude v Nûmecku pÛsobit na inseminaãní stanici.
Kromû b˘ka prodal pan Koláfi rovnûÏ vynikající dceru b˘ka Supery (ZSI 286), která bude exportována do Irska, kde bude
vyuÏita pro produkci plemenn˘ch b˘kÛ spoleãnosti Celtic Sires. Gratulujeme a jen tak dál!
V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2012 – dle plemen
Plemeno
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquit. – OPB
Blonde d’Aquit. – u chovatele
BLONDE d’AQUITAINE
Belg. modrobílé – OPB
Belg. modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovatele
CELKEM
42
V
testu
Do
plem.
119
126
245
31
14
45
3
2
5
10
7
15
22
21
10
31
302
84
386
96
53
149
208
40
248
14
12
26
4
12
16
2
4
3
7
4
1196
94
92
186
23
10
33
2
2
4
8
7
11
18
19
8
27
210
53
263
82
42
124
158
26
184
9
6
15
4
6
10
1
3
2
5
0
878
I.turnus 2012
Vyřazeno
Před
9
21
30
6
1
7
1
0
1
0
0
4
4
2
2
4
39
21
60
10
9
19
31
13
44
4
5
9
0
6
6
0
0
1
1
0
185
Při
14
13
27
1
2
3
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
41
9
50
4
2
6
12
0
12
1
1
2
0
0
0
0
0
0
0
0
101
Odročeno
%
vyb.
2
0
2
1
1
2
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
12
1
13
0
0
0
7
1
8
0
0
0
0
0
0
1
1
0
1
4
32
80,3 %
73,0 %
76,5 %
76,7 %
76,9 %
76,7 %
66,7 %
100,0 %
80,0 %
88,9 %
100,0 %
73,3 %
81,8 %
90,5 %
0,0 %
87,1 %
72,4 %
63,9 %
70,5 %
85,4 %
79,2 %
83,2 %
78,6 %
66,7 %
76,7 %
64,3 %
0,0 %
57,7 %
100,0 %
50,0 %
62,5 %
0,0 %
100,0 %
66,7 %
83,3 %
0,0 %
75,4 %
RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen za I.turnus
Plemeno
ks
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquitaine – OPB
Blonde d’Aquitaine – u chovatele
BLONDE d’AQUITAINE
Belgické modrobílé – OPB
Belgické modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovatele
119
126
245
31
14
45
3
2
5
10
7
15
22
21
10
31
302
84
386
96
53
149
208
40
248
14
12
26
4
12
16
2
4
3
7
4
Býci v odchovu I. turnus 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
206
320
536 1675 1393 132
135
197
312
520
0
1357 132
134
201
316
528 1675 1375 132
135
203
326
519 1550 1343 136
140
214
332
511
0
1289 135
138
206
328
516 1550 1327 136
140
164
283
438
702
993
121
127
170
287
460
0
1074
0
126
166
285
447
702 1025 121
126
0
250
355
0
898
117
121
208
315
522 1470 1349 134
136
204
318
486
0
1243 130
132
205
317
497 1470 1277 131
133
190
307
519 1493 1341 132
136
185
304
499
0
1331 132
134
188
306
512 1493 1338 132
135
209
329
551 1755 1444 134
138
205
330
533
0
1369 134
137
208
329
547 1755 1428 134
137
202
313
496 1467 1285 133
138
196
309
506
0
1320 133
136
200
311
499 1467 1297 133
137
212
340
566 1687 1466 136
140
210
347
543
0
1387 137
139
211
341
562 1687 1454 136
140
190
298
474 1353 1210 131
135
170
258
426
0
1064 126
130
181
280
452 1353 1143 129
133
199
304
531 1385 1358 138
142
187
303
498
0
1255 139
141
190
303
506 1385 1280 139
141
208
313
475
0
1227 130
134
183
298
484 1656 1291 127
132
186
296
487
0
1220 127
130
184
297
485 1656 1261 127
131
143
245
344
0
853
122
126
ks
94
92
186
23
10
33
2
2
4
8
7
11
18
19
8
27
210
53
263
82
42
124
158
26
184
9
6
15
4
6
10
1
3
2
5
0
Býci vybraní do plemenitby I. turnus 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
208
325
546 1723 1425 133
136
199
317
533
0
1391 133
134
203
321
540 1723 1408 133
135
205
331
532 1609 1377 137
141
218
337
521
0
1313 136
138
209
333
529 1609 1357 136
140
166
287
468
741 1063 121
127
170
287
460
0
1074
0
126
168
287
464
741 1068 121
126
0
254
362
0
923
117
122
208
315
522 1470 1349 134
136
208
324
495
0
1280 129
132
208
321
506 1470 1307 132
134
191
306
518 1496 1342 132
136
188
309
512
0
1366 132
134
190
307
516 1496 1349 132
135
209
331
555 1793 1460 134
138
208
333
546
0
1413 135
138
209
332
553 1793 1451 134
138
204
315
503 1506 1305 133
138
196
315
515
0
1359 135
137
201
315
507 1506 1323 134
138
213
345
577
0
1503 137
141
218
358
573
0
1461 138
140
214
347
576 1761 1497 137
141
188
298
472 1400 1222 129
133
172
263
443
0
1111 128
131
182
284
460 1400 1177 129
132
199
304
531 1385 1358 138
142
190
309
506
0
1286 140
142
194
307
516 1385 1315 139
142
208
334
490
0
1294 132
139
182
295
490 1705 1306 128
132
198
307
507
0
1284 131
130
188
300
497 1705 1297 129
131
0
0
0
0
0
0
0
PrÛmûrné ceny dle plemen I. turnus 2012
Plemeno
Aberdeen angus
Blonde d’Aquitaine
Belgické modrobílé
Gasconne
Hereford
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Průměr I. turnus
Průměr I. turnus 2011
Do dražby
ks
108
27
2
5
16
185
79
135
7
1
1
566
Vyv. cena
Kč
72 231
72 481
95 000
68 000
67 938
71 162
72 089
70 770
72 857
70 000
80 000
71 465
Dražba a ceny
Prodáno
ks
51
20
2
1
10
88
32
65
3
0
0
272
Prodejní
Kč
74 176
72 400
95 000
70 000
68 000
73 545
72 000
72 615
70 000
0
0
73 077
%
prodaných
47,2 %
74,1 %
100,0 %
20,0 %
62,5 %
47,6 %
40,5 %
48,1 %
42,9 %
0,0 %
0,0 %
48,1 %
339
72 009
259
87 062
76,4 %
Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ
plemenn˘ch b˘kÛ jsou
k dispozici na webov˘ch
stránkách svazu v sekci
„Odchovny/statistika“
43
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus
TALIN MOF – ZAU 007 – chovatel Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn, 76 b., OPB Osík, 20. 4. 2012
TEODORIK SU – ZIT 041 – chovatel Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s., 83 b., OPB Kundratice, 4. 5. 2012
TOMMY Z CUNKOVA – HRP 580 – chovatel Farma Kozák, s.r.o., 73 b., OPB Cunkov, 26. 4. 2012
TREMP AGROCHYT P – ZSI 851 – chovatel Agrochyt s.r.o., Mohelno, 84 b., OPB Osík, 20. 4. 2012
TUTANCHAMON Z CHÝŠTĚ ČB ET – ZBM 291 – chovatel O. Rozsévač, Chýšť, 69 b., OPB Cunkov, 26. 4. 2012
UHÁR KH – ZBA 872 – chovatel ZD Krásná Hora n. Vlt., 76 b., OPB Cunkov, 26. 4. 2012
UMBRO P – ZSI 894 – chovatel ing. Jiří Dufka, Zadní Chodov, 82 b., OPB Horní Jadruž, 3. 5. 2012
Fota: Karel Melger
TAJFUN ZE ZVÍKOVA P – ZTI 965 – chovatel Jaroslav Tájek, Zvíkov, 81 b., OPB Cunkov, 23. 4. 2012
44
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus
UZEL NEČTINSKÝ – ZLM 023 – chovatel Nečtinská zemědělská a.s., 85 b., 17. 5. 2012
UNIKÁT ROUPOVSKÝ RIG – ZGA 431– chovatel Václav Vacík, Roupov, 79 b., 6. 5. 2012
UNOS RED ET – AA – chovatel ing. Jan Kofroň, Radhostice, 79 b., OPB Cunkov, 25. 4. 2012
URIUS – ZPI 649 – chovatel ing. Jana Švidrnochová, Lutonina, 76 b., OPB Grygov, 18. 4. 2012
URVIL RED Z PĚČÍNA – ZAA 902 – chovatel Vladimír Lepša, Pěčín, 79 b., OPB Cunkov, 25. 4. 2012
UVAGA – ZBA 760 – chovatel Dolňácko a.s., Hluk, 73 b., 16. 4. 2012
UWRIYAH BUDYŇSKÝ – PMS 279 – chovatel Valenta, Budyně, 82 b., OPB Benešov, 17. 4. 2012
Fota: Karel Melger
UNESCO MOF ++ – ZGS 157 – chovatel Montážně obchodní firma, s.r.o., B. Mlýn, 74 b., OPB Osík, 20. 4. 2012
45
Albánsk˘ kebab na ro‰tu
Použití mletého masa má dlouhou historii, tradici. Mleté, jak se zkráceně nazývá, patří
mezi potraviny, ze kterých se dají tvořit různorodá jídla. Je dobré, když ho občas zařadíte do svého jídelníčku. V České republice není jeho využití tak rozmanité jako jinde
ve světě. Tam se z něj vytvářejí lahůdky. V naší kuchyni úprava začíná a končí karbanátkem nebo sekanou. Ale i to je jeden z typických pokrmů, a pokud jej umíte připravit dobře, neurazíte tímto jídlem žádnou návštěvu. Nechme se ale tentokrát inspirovat
Albánií, která ač stejně jako naše země, byla součástí neporazitelné socialistické
soustavy svobodných a suverénních států v područí velkého východního bratra, byla
a stále ještě je pro mnohé z nás zemí nepoznanou. Určitě je to škoda. Začněme
ji poznávat od našeho stolu.
Budeme potřebovat:
•
•
•
•
•
1 kg mletého hovězího
1 větší cibule
2 vejce
3 stroužky česneku
sůl, pepř, oregáno, sladká paprika
Jako příloha:
• pečivo
• grilovaná zelenina
• dle vlastních chutí a možností
Postup:
Cibuli a česnek nastrouháme a spolu s kořením a solí smícháme s mletým masem. Vzniklou hmotu
tvarujeme do šištiček a pokládáme na rozpálený gril. Jednoduché, rychlé a chutné.
Nabídka nov˘ch pracovních odûvÛ
Ve spolupráci s firmou HEMA, která v âR zastupuje renomovaného belgického
v˘robce profesionálního pracovního a ochranného obleãení, vám nabízíme nov˘
sortiment pracovních odûvÛ s logem âSCHMS (lze dodat i bez loga).
1500 Kã
Flísová bunda Sark
Bunda Bankok s kapucí
1100 Kã
Oboustranná flísová bunda = jemn˘ flísov˘ materiál / V˘borná ochrana
proti chladu / Vzdu‰n˘ / Anti-Ïmolkovací úprava / ·ité ‰vy
Vnûj‰í prvky: Rovn˘ límec / Zapínání na zip s ochranou brady /
1 v‰itá horní kapsa na zip / 2 v‰ité spodní kapsy na zip / V‰ité rukávy /
Elastické manÏety / Stahovací ‰ÀÛrka v dolním lemu
Vnitfiní prvky: V‰itá pod‰ívka v pfiedním a zadním díle s ochranou
proti vûtru
Materiál: 100% polyester – oboustrann˘ flísov˘ materiál: ± 285 g/m2
Lze pouÏít samostatnû nebo jako vloÏku do bundy Montreux.
3500 Kã
Nepromokavá bunda = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Vysoce
prody‰ná / Vodu odpuzující vnûj‰í materiál / Vlhkost absorbující vnitfiní
povrch / Velmi pohodná / Poddajná / Velmi lehká / Zatavené ‰vy /
Vysoká odolnost proti roztrÏení
Vnûj‰í prvky: Rovn˘ límec / Odnímatelná kapuce s krytem na bradu
a k‰iltem / Zip je uschován pod dvojit˘m lemem se such˘m zipem /
2 horní v‰ité kapsy na zip / 2 boãní v‰ité kapsy na zip / 1 vnitfiní kapsa /
V‰ité rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí suchého zipu / Ventilaãní otvor
v podpaÏí / Stahovací ‰ÀÛrka v pase a spodním lemu / Délka 85 cm (L)
Vnitfiní prvky: V‰itá pod‰ívka – polyamid / 1 vnitfiní kapsa / Vnitfiní
prostor pro uloÏení kapuce
Materiál: SIOPOR® Extra: 100% polyesterov˘ materiál s dotekem
bavlny s povrchem z 100% polyuretanu; ± 205 g/m2
Lze doplnit o flísovou bundu Sark a pouÏít ji jako teplou vloÏku
(upevnûní na zip).
1900 Kã
Bunda Dover s kapucí
Bunda Montreux s kapucí
Nepromokavá bunda = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Poddajná /
PruÏná / Pohodlná / Lehká / Ne‰ustiv˘ a prody‰n˘ materiál / Zatavené
‰vy
Vnûj‰í prvky: Kapuce / Zip je uschován pod ochrann˘m lemem s druky /
2 na‰ité kryté kapsy / Raglánové rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí
drukÛ / Délka 85 cm
Materiál: Flexothane® Essential: 100% polyesterová pletenina
s povrchem z 100% polyuretanu PU; ± 170 g/m2
Nepromokavá bunda s odnímatelnou teplou pod‰ívkou = 100%
ochrana proti vodû a vûtru / Poddajná / PruÏná / Pohodlná / Lehká /
Ne‰ustiv˘ a prody‰n˘ materiál / Zatavené ‰vy
Vnûj‰í prvky: Kapuce / Zip je uschován pod ochrann˘m lemem
s druky / 2 na‰ité kryté kapsy / Raglánové rukávy / ZúÏení rukávÛ
pomocí drukÛ / Délka 85 cm
Vnitfiní prvky: Vnitfiní odnímatelná pod‰ívka z ply‰ového flísu +
pro‰ívaná zateplená látka v rukávech / Elastické manÏety na rukávech
pod‰ívky / 1 vnitfiní kapsa
Materiál: Flexothane® Essential: 100% polyesterová pletenina
s povrchem z 100% polyuretanu PU; ± 170 g/m2
Kompletní nabídku v‰ech propagaãních pfiedmûtÛ, informativních materiálÛ a publikací najdete na internetov˘ch
stránkách svazu v sekci âSCHMS/reklamní pfiedmûty. Zde si je mÛÏete také rychle a jednodu‰e objednat
vyplnûním objednávkového formuláfie.
V pfiípadû dotazÛ neváhejte kontaktovat sekretariát svazu, kde vám rádi poskytneme dal‰í informace.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

Podobné dokumenty

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU