zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku

Komentáře

Transkript

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku
2001
'
Z OBSAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlství ve svìtì
Poznatky ze svìta
Lidská výživa
Zahradnictví
Pøíloha
1
7
21
31
34
36
Konkurenèní
schopnost
slovenského
potravináøství
Krátké
zprávy
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè
ISSN 1213-2896
Konkurenèní schopnost slovenského potravináøského prùmyslu patøí
mezi èasto diskutovaná témata, pøièemž názory se èasto rozcházejí.
Nezøídka se zužuje jen na cenové komparace, objemy vyrobených
produktù a jejich realizaci na domácím i mezinárodním trhu. Pro
objektivní hodnocení je však tøeba posuzovat mnohem širší spektrum ukazatelù a mít k dispozici komplexní informaèní databázi,
což není jen problémem agropotravináøského komplexu. Z analýzy
konkurenèní schopnosti ve vztahu k Èeské republice a Maïarsku,
kterou zpracovalo Ministerstvo zemìdìlství SR, vyplývají znaèné
rozdíly mezi jednotlivými výrobními obory. Pøedstavitelùm potravináøského prùmyslu sice v dokumentu chybí podrobnìjší nákladové
rozbory, vývojové trendy a jejich vzájemné vazby, ale jeho závìry
nebagatelizují. Potenciální cenovou konkurenèní schopnost dosahuje podle analýzy jen úzký sortiment masných výrobkù, cukr, surový øepkový olej, keèup, ovoce a zelenina, vepøové sádlo a jogurty.
Komparativní výhody na zahranièních trzích by mìly pouze prùmysl rostlinných olejù, mlýnský, pivovarský a krmiváøský, pøípadnì
výroba sladu a zakysaných mléèných produktù. Na domácím trhu
se toto hodnocení vztahuje také na máslo a sýry a nìkteré další
produkty a obory.
R o ¾ . n o v. , 2 0 0 1 , è . 1 5 7 , s . 1 – 2
Bude Slovensko
vyvážet maso do USA ?
Mykotoxiny
v pistáciích
(Jav)
Americké ministerstvo zemìdìlství navrhlo vládì USA, aby povolila
dovoz masa a masných produktù ze Slovenské republiky. Návrh
podala Inspekèní služba pro kontrolu potravinové bezpeènosti (FSIS)
ministerstva zemìdìlství USA (USDA). Inspekèní služba zaøazení
Slovenska na seznam zemí s povolením exportovat maso a masné
produkty do USA zdùvodòuje dostateènì pøísnými pravidly pro zpracování masa platnými v SR, které jsou v souladu se zákony USA.
Ministerstvo zemìdìlství ve svém stanovisku uvádí, že FSIS po pøezkoumání zákonù, regulací a dalších písemným materiálù dospìla
k závìru, že systém zpracování masa na Slovensku odpovídá požadavkùm, které jsou ekvivalentní pøíslušným naøízením Federálního
zákona o kontrole masa a jeho provádìcím naøízením. Podle USDA
objem obchodu, který mùže vzniknout povolením dovozu ze Slovenska, nebude mít velký vliv na nabídku a ceny na americkém trhu.
Dosud o pøidìlení certifikátu na export masa do USA požádala jen
jedna slovenská spoleènost, která plánuje roènì dodat do USA asi
520 t masných produktù. Americké firmy v souèasnosti exportují
na Slovensko jen drùbeží maso, v roce 2000 to bylo 69 t a v roce
1999 pouze 24 t.
R o ¾ . n o v. , 2 0 0 1 , è . 1 5 7 , s . 1
(Jav)
Pracovníci Ministerstva zemìdìlství Severního Porýní-Vestfálska
kontrolovali obsah mykotoxinù (aflatoxinù) v pražených a solených
pistáciích. Celkem bylo provedeno 248 namátkových kontrol, pøièemž zkoumané vzorky pocházely od rùzných výrobcù. Podle údajù
ministerstva zemìdìlství bylo maximální pøípustné množství 4 mikrogramy na kilogram pøekroèeno v 2,4 % pøípadù. Pìt balení, mezi
nimiž jedno pøekraèovalo tutu hodnotu dokonce tøicetkrát, pocházelo z Turecka, jedno z Íránu. Kontaminované šarže byly ihned staženy z trhu a zlikvidovány.
Ministrynì zemìdìlství Bärbel Höhnová sdìlila, že i pøestože jen málo
vzorkù pøekraèovalo stanovenou maximální pøípustnou hodnotu, je
tøeba dát exportním zemím najevo, že budou tyto produkty nadále
pod pøísnou kontrolou, vzhledem k tomu, že mykotoxiny patøí ke
kancerogenním látkám. Proto ministrynì vybízí exportní zemì ke
zlepšení skladovacích podmínek, aby nebyli konzumenti ohroženi.
F o r t s c h r. L a n d w. , 2 0 0 1 , è . 7 , s . 4
Výroba cukr u v Èínì
Krátké
zprávy
Br nìnští hygienici mají
moder ní pøístroj na
rozbor vody
Za posledních pìt let vzrostla spotøeba cukru v Èínì ze 6,5 na 6,9 kg,
což sice není mnoho, ovšem pøi poètu obyvatel 1,3 mld. to pøedstavuje nárùst celkové spotøeby o 520 tisíc tun. V roce 2000 se v Èínì
pìstovala tøtina na ploše 975 tis. ha a cukrovka na ploše 307 tis. ha.
V 257 èínských cukrovarech se vyrobilo celkem 7,5 mil. tun cukru.
Potøeba je ale zhruba 9 mil. tun, takže bylo nutno 1,5 mil. tun dovézt. Pro rok 2004 se s ohledem na vzrùst poètu obyvatel poèítá
s importem 1,945 mil. tun cukru. Problém sladidel øeší Èína mimo
dovoz cukru používáním sacharinu, jehož 13 tis. tun nahrazuje
v potravináøském a nápojovém prùmyslu 325 mil. tun cukru.
LCaØ, 117, 2001, è. 2, s. 37
(kop)
Ve Velké Británii v minulých letech došlo k útlumu prodeje sbìracích vozù, k oživení došlo teprve v loòském roce. Zatímco pøedstavitelé Claas a Krone, dva ze tøí nejvìtších jejich výrobcù, zastavili
dovoz tìchto vozù do Velké Británie, došlo k uvolnìní trhu pro vozy
Pottinger. Po rozsáhlé náborové a propagaèní kampani, kterou tato
firma provedla, byla odezva nad oèekávání pøíznivá. Vìtšina požadavkù na tyto sbìrací vozy pøišla od farmáøù. Vysvìtluje se to tím, že
vše závisí na poèasí. Farmáøi chtìjí mít jistotu, že pøi pìkném poèasí
nebudou muset èekat na kontraktora.
Nejvýkonnìjší model firmy Pottinger je Jumbo, urèený pro podniky
služeb (kontraktory) a velké farmy, avšak nejoblíbenìjším typem je
menší model Ladeprofi. Ladeprofi 4 má nominální kapacitu 45 m3,
ceny zaèínají od 18 890 GBP. Tato cena je témìø stejná jako cena
pøívìsné sklízecí øezaèky. Dobøe pracuje za traktorem o výkonu
74 kW. Prùmìrná výkonnost stroje je 8 ha za den pouze se dvìma
pracovními silami. Pøi porovnávání sbìracího vozu se sklízecí øezaèkou vyšlo najevo, že od øezaèky je délka øezanky mnohem kratší než
od sbìracího vozu. Ale farmáøi dávají pøesto pøednost vozùm a øíkají, že kvalita siláže závisí více na poèasí pøi sklizni a na optimálním
rùstovém stadiu než na délce øezanky.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 8 , s . 8
Obohacená vejce
(kop)
Ojedinìlý pøístroj na rozbor pitné vody, který dokáže pøesnì urèit
i obsah v ní obsažených rakovinotvorných bromiènanù, má
k dispozici krajská hygienická stanice v Brnì. Tento chromatograf,
který je prvním svého druhu v ÈR, byl vyroben v USA a jeho cena je
2,4 mil. Kè. Podrobný rozbor pitné vody pøedepisuje zákon všem podnikùm, které ji poskytují veøejnosti nebo ji dále zpracovávají. Analýza vody je velmi nároèná, a kvalitní pitná voda musí splòovat až
sedmdesát laboratorních ukazatelù. Bromiènany se mohou nalézat
ve vodì upravované ozonizací. Zkontrolovat vzorek vody by si proto
mìly nechat jak vodárenské spoleènosti, tak i výrobci rùzných nápojù. Rozbor vody z vlastní studny si však mohou nechat udìlat i obèané. Jeden vzorek se zpracovává asi 40 minut. Chromatograf má zásobník na 200 vzorkù a pracuje kontinuálnì. Analýza vzorku se stanovením bromiènanù pøijde na 450 Kè.
h t t p : / / w w w. e k o l i s t . c z
Sbìrací vozy opìt
v oblibì
(DK)
(Š)
Vejce získávaná od slepic krmených patentovaným krmivem s obsahem obilovin, sójové bílkoviny, øepkového oleje, rýžových otrub,
mouèky z vojtìšky, hnìdé moøské øasy a vysokého množství vitaminu E mají výživovì mnohem pøíznivìjší složení. Obsahují (v jednom
vejci) jen 190 mg cholesterolu proti obvyklým 215 mg, 4,0 g tuku
proti 4,5 g, o 25 % ménì nasycených tukù, trojnásobné množství
omega-3-mastných kyselin, sedminásobné množství vitaminu E
a v množství jódu pokrývající 40 % denní dávky proti obvyklým
15 %. Vysokým obsahem vitaminu E a omega-3-mastných kyselin se
taková vejce øadí do kategorie funkèních potravin.
Prepared Foods, 2000, è. 11, s. 74
Oznaèování kofeinu na
nápojích v EU
Komise EU má v úmyslu pøedložit návrh na oznaèování nápojù obsahujících alkohol a obrátila se na Nizozemsko, aby poskytli návrh
svého navrhovaného naøízení. Existuje však obava, že tento návrh
s varovným upozornìním na obsah kofeinu v limonádách a osvìžujících nápojích, kde se uvádí i porovnání se šálkem kávy, bude pùsobit jako nežádoucí pøekážka trhu pro zemì, kde se s takovým oznaèením nepoèítá. V návrhu se uvádí, že bude-li uvedeno „obsahuje 150
až 350 mg kofeinu/l“, bude vedle toho doplnìno „odpovídá 2–4 šálkùm kávy“. Jedná se o to, že v zájmu své ochrany by spotøebitel mìl
být varován pøed pøítomností látek, o nichž je známo, že jejich nadmìrná spotøeba mùže mít u nìkterých osob nežádoucí vliv na zdravotní stav.
E U F o o d L a w, 2 0 0 0 , è . 1 0 4 , s . 1 9
Špagety obohacené
vápníkem
Krátké
zprávy
(kop)
Nový model John Deere 9880STS je zatím podle výrobce nejdokonalejším strojem. Má motor o výkonu 338 kW PowerTech o objemu
12,5 litru. Je vybaven zcela novým mláticím principem s høebovým
rotorem STS (Single Tine Separation).Vyhlíží jako rotaèní sklízecí
mlátièka, ale není tomu tak. Kapacita zásobníku zrna je 11 000 litrù. Je urèena pro evropský trh. Nejmenší výška strništì je 42 mm,
pracovní zábìr je od 6,1 m do 9,15 m. Podobnì jako pøedešlý typ má
i tento sklápìné dìlièe porostu. Systém HEADERTRAK zaruèuje, že
nedochází k hrnutí pod žacím stolem a že se stùl velmi dobøe pøizpùsobuje povrchu pole. Je rovnìž vybavena pamìovými spínaèi. Systém POSI-TORQ udržuje nastavené napnutí hnacího øemene. Rotor
separátoru je odstupòovaný a proto snadno urychluje prùtok materiálu mlátièkou. Stejnì jako u døívìjších modelù sklízecích mlátièek
John Deere i tento mùže pracovat v režimu precizního zemìdìlství,
a to s výrobcem nastaveným systémem GreenStar. Instalovaná øezaèka rozmetává slámu na šíøku až 9 m. Pøemìna na øádkování slámy je velmi rychlá a jednoduchá.
F i r. L i t . J o h n D e e r e , 2 0 0 1 , 1 6 s .
Rozmetadlo hnoje
(sk)
Spoleènost Campbell Soup, Camden, N.J. rozšíøila øadu svých nejvýznamnìjších znaèkových produktù Franco-American o nový výrobek
nazvaný SpaghettiOs. Jedná se o špagety obohacené vápníkem,
s tomatovou a sýrovou omáèkou, balené v konzervových plechovkách. Podle údajù výrobce je obsah plechovky ekvivalentní jedné celé
porci zeleniny a obilovin, plus pøidané množství vápníku. Zajímavý
je zpùsob obohacování vápníkem, který se nepøidává do tìstovin, ale
tekuté komponenty – keèupu, který je výrobkem firmy Heinz. Pokud
si totiž spotøebitelé vybírají výrobky obohacené vápníkem, dávají jednoznaènì pøednost džusùm, pøedevším pak pomeranèovému. Výrobkù obohacených vápníkem se vyrábí celá øada vèetnì cereálních snídaní, nejrùznìjších mléèných výrobkù aj., ovšem žádná z tìchto kategorií nedosáhla takového úspìchu jako pomeranèový džus. Ctižádostí spoleènosti Campbell je tuto situaci novì vyvinutým výrobkem
zmìnit.
Prepared Foods, 170, 2001, è. 1, s. 10
Sklízecí mlátièka John
Deere 9880STS
(sk)
(Š)
Dovozce Teagle Machinery pøichází na trh s øadou rozmetadel hnoje
s vykládáním dozadu. Jednonápravová rozmetadla mají kapacitu od
7,2 do 20 m3 a dodávají se v šesti modelech. Øada RD vyrábìná francouzskou spoleèností LeBoulch má dva mechanicky pohánìné vertikálnì instalované rotory s poètem otáèek 420.min –1 a hydraulicky
pohánìný øetìzový podlahový dopravník. Mohutné rotory o velkém
prùmìru umožòují i vìtším kusùm hnoje protékat aniž dochází
!
k jejich ucpání. Kdyby snad pøesto
k tomu došlo, pojistná spojka bezpeènì
ochrání hnací mechanismus pøed poškozením a souèasnì varuje øidièe. Volitelnì
se ke stroji dodává hydraulicky ovládané
èelo pøi manipulaci s kejdou, nadrozmìrné pneumatiky a odpružený závìs. Ceny
modelu RD7 zaèínají na 11 356 GBP, zatímco nejvìtší model RD20 stojí
19 995 GBP.
Fa r m e r s We e k l y , 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 5 , s . 6 3 ( Š  )
Rozmetadlo LeBoulch øady RD
Malý traktor Kubota
Malotraktor Kubota s èelním nakládaèem
V kvìtnu 2001 japonský výrobce Kubota pøedstavil novou øadu malotraktorù ve výkonovém rozsahu od 12,5 do 19,8 kW. Tìchto šest nových kompaktních modelù se ètyøkolovým pohonem má bezpeènostní rám. Nahrazují pùvodní kompaktní traktory Kubota Super B.
Do nové øady patøí model B1710 o výkonu 12,5 kW, B2110
o výkonu 15,5 kW a B2410 o výkonu 17,7 kW s mechanickou
nebo hydrostatickou pøevodovkou. Model B2710 o výkonu
19,8 kW má tøírozsahovou hydrostatickou pøevodovku.
Všechny modely jsou pohánìny vodou chlazenými vznìtovými motory Kubota s vysokou charakteristikou toèivého
momentu. Systém Bi-Speed Turn, kterým jsou tyto traktory vybaveny, umožòuje dosáhnout menších polomìrù otáèení. Je elektrohydraulicky aktivován, jakmile pøední øídící kola dosáhnou úhlu natoèení 35°. Od tohoto bodu se zvýší poèet otáèek pøedních kol o 60 % proti zadním a tato
kola pak „vytáhnou“ traktor ze zatáèky. Systém se odpojí, jakmile se
pøední kola znovu srovnají.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 5 , s . 6 3
Míchací kr mný vùz
Samojízdný krmný vùz Samurai-3
Krátké
zprávy
Traktor o nižším výkonu
(Š)
Rekord Sales se zamìøuje na samojízdné míchací a krmné vozy italského výrobce Seko. S kapacitou od 11 do 20 m3 se pøedstavují modely Samurai-3 s motory Perkins o výkonu 121 kW,
které s hydrostatickými pøevodovkami umožòují
dosáhnout rychlost do 25 km . h –1. Volitelnì lze osadit tento stroj v provedení Compact nebo Plus (se
ètyøkolovým pohonem) pøevodovkou pro rychlost až
40 km . h–1. Vùz manipuluje se siláží, baleným senem
apod. Píce se nakládá 1,8 m širokým rotorem s noži
ve spirálovém uspoøádání. Lze jej zvednout pomocí
hydrauliky do výše až 3,9 m. Materiál se øetìzovým
dopravníkem dále dostává do mísicí komory se dvìma horizontálnì uspoøádanými šneky. Postupuje støídavì do støedu a ke stìnám. Každý šnek má 160 nožù
dopravujících materiál proti ostøím, a tak dochází
k vytvoøení homogenní hmoty. Vyhrnovací dveøe jsou
na levé stranì (na pravé jen na pøání). Stroj lze vybavit elevátorem,
který dopravuje pøipravené krmivo do výšky až 2,4 m. Cena vozu
Samurai-3 o objemu 11 m3 je 75 000 GBP, o objemu 20 m3 110 000
GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 6 , s . 6 8
(Š)
Smallholder Tractor Company pøipojila ke své øadì traktorù model
se ètyøkolovým pohonem o výkonu 28 kW. Model oznaèovaný ST2030
je velmi snadno ovladatelný, vybavený elektronickými systémy
s tøíválcovým vodou chlazeným motorem Lombardini. Mechanická
pøevodovka má 12 x 12 pøevodových stupòù (vèetnì reverzaèního
mechanismu). Volitelnì lze traktor vybavit i pøídavnou pøevodovkou
"
pro dosažení plazivých rychlostí. Mezi další technické detaily patøí
vývodový høídel s 540 a 1 000 ot . min –1 a hydraulický závìs o jmenovité kapacitì 1 000 kg. Závìs má silovou a polohovou regulaci.
Traktor je dále vybaven pneumatikami velikosti 7,5L 15 vpøedu
a 12,4 x 20 na zadní nápravì. Model ST2030 má svìtlou výšku 32 cm
a prùmìr otáèení 3 m. Hmotnost traktoru je 1,3 tuny. Traktor
v moderním pojetí má odpružené sedadlo a snadno dosažitelné ovládací prvky. Je rovnìž vybaven bezpeènostní kabinou nebo rámem.
Ceny tohoto traktoru zaèínají na 7 750 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 3 , s . 6 7
Rám na poutání skotu na
pastvinách
Teemore Engineering, specialista na welfare hospodáøských zvíøat,
pøedstavil v nedávné dobì zaøízení Cow Catch, které ulehèuje manipulaci se zvíøaty na poli. Je to rám, nesený na tøíbodovém závìsu
traktoru, který má poutací mechanismy a vstupní vrata umožòující
snadný pøístup zvíøat dovnitø. Až osm kusù skotu najednou lze tímto zaøízením upoutat a výrobce na objednávku již vyrobil zaøízení,
kterým lze upoutat až 12 kusù po tøech na každé stranì. Jakmile
jsou krávy již na poli, lze toto zaøízení používat také jako krmicí
zábranu, kterou zvíøata vyhledávají. Silហnebo koncentrovaná krmiva lze krmit ze žlabu, který se k tomuto systému již také dodává.
Jakmile kráva prostrèí hlavu rámem, automaticky se závora uzavøe
a zvíøe pøipoutá ke žlabu. Každý oddíl pro jedno zvíøe je 69 cm široký, ale výrobce je pøipraven i tuto šíøku na pøání rozšíøit. Cena zaøízení pro osm kusù skotu je 850 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 6 , s . 7 2
Obraceè a shr novaè
píce Kuhn
Krátké
zprávy
Vlivy interakce
prostøedí, živin
a plemene na
užitkovost brojlerù
(Š)
Pro nastávající sezonu pøipravil výrobce zemìdìlských strojù Kuhn
nový typ neseného obraceèe a shrnovaèe píce a neseného diskového
žacího stroje. Gyrotedder o pracovním zábìru 7,6 m je navržen tak,
aby obracel tøi øady poseèeného porostu žacím strojem o zábìru 3 m.
Model GF 7601 MH má osm rotorù, které pøesnì sledují povrch pole
a rovnomìrnì ukládají poseèenou píci. Pohon rotorù je høídelem pøes
spojku Digidrive firmy Kuhn, která dovoluje pøenos výkonu v úhlu
od 0 do 100°. Je to systém, který umožòuje, aby se stroj mohl pro
pøepravu po komunikacích sklopit na dopravní šíøku 2,95 m, a to
bez rizika poškození hnacího mechanismu. Cena modelu GF 7601 MH
je 6115 GBP.
Traktorem nesený diskový žací stroj GMD 802 o zábìru 3,11 m má
osm diskù. Zlepšené kopírování povrchu pole a rovnomìrné rozložení zatížení je výsledkem centrálního kloubového zavìšení. Nová konstrukce žacího stroje je rovnìž vybavena zaøízením Lift Control, které umožòuje zvedat žací lištu na souvratích bez zvedání tøíbodového
závìsu. Tento systém rovnìž zahrnuje pneumatický akumulátor rázù.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 8 , s . 7 1
(Š)
Výzkumný pracovník z univerzity v Georgii v USA porovnával dva
typy køížencù brojlerù s protikladnými charakteristikami rùstu (raný
vývoj versus pozdní vývoj) se zøetelem na jejich reakci na krmné
režimy, které poskytovaly buï adekvátní obsah proteinù, nebo obsah
proteinù pod dolní kritickou hranicí, aby omezily rychlý rùst. Studie byly realizovány v podmínkách letního období, které vedly
k celkovému poklesu užitkovosti. Souhrnné výsledky ukázaly, že tyto
typy køížencù mìly pøi prodeji ve vìku 49 dnù podobné produkèní
charakteristiky. Restriktivní krmný režim snížil pøírùstky tìlesné
hmotnosti, výtìžnost prsního a stehenního svalstva obou typù køížencù. Ukázalo se, že pøi vyšší teplotì prostøedí nemùže být sestavování krmných dávek se suboptimálním obsahem proteinù z hlediska
nákladù efektivní.
Feed Mix, 9, 2001, è. 3, s. 16
Nádrž postøikovaèe pro
menší operace
(Š)
( Vo )
Tato nádrž od firmy Spraytech je urèena k postøikovaèùm pro pøipevnìní na terénní vozítka nebo malá vozidla se ètyøkolovým pohonem za úèelem distribuce dezinfekèních pøípravkù nebo pesticidù.
Model Econospray má kapacitu 55 nebo 95 litrù. Je vybaven 12V
#
èerpadlem, které dodává kapalinu buï hadicí do násadce nebo do
výložníku. Postøikovaè je vybaven tìsnìním Vyton vhodným pro celou øadu agresivních chemických kapalin. Má ploché trysky. Cena
postøikovaèe je 268 GBP, model s nádrží o kapacitì 95 litrù stojí
268 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 2 , s . 7 5
Žací stroje Optimo
a Splendimo fir my Lely
Krátké
zprávy
Lely inovuje svou øadu nesených žacích strojù a maèkaèù Optimo
a nyní je nazývá Splendimo. Hlavní zmìny lze nalézt na žací lištì,
která je nyní tenèí a širší a tak umožòuje pracovat s nižším strništìm. Talíøe samotné byly rovnìž rekonstruovány, aby se mohly používat pøi sklizni silnìjších plodin a více nadzvedávat øádek. Mezi další zmìny patøí planetový hnací høídel pohánìjící talíøe místo høídele
s ètvercovým prùøezem. Tyto talíøe nyní mají ochranný mechanismus s maticemi, který rovnìž usnadòuje jejich náhradu po delší dobì
používání.
Lely dále oznamuje, že tyto nové žací stroje byly zesíleny a vybaveny
bezpeènostními prvky. Uvedené modely mají pracovní zábìr 2,05
a 3,20 m, ceny zaèínají na 3 445 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 2 , s . 7 5
Èelní závìs pro traktory
New Holland
Èelní závìs Lynx Diamond
USDA uvádí novou
webovou stránku
o nezávadnosti potravin
(Š)
Lynx Engineering nyní pøedstavuje èelní závìs pro traktory New
Holland TM SuperSteer ve výkonové tøídì od 77 do 118 kW. Traktory
øady TM vybavené závìsem Diamond SuperSteer mají úhel natoèení
pøedních kol 65°, který je dosažen kombinací náklonu svislého èepu
a støedním otoèným èepem pøední nápravy. Lynx vysvìtluje, že tento
pohyb pøední nápravy brání instalaci konvenèního pøedního závìsu,
protože pøední kola by nemìla dostatek místa pøi plném natoèení.
Øešením je pøipevnit závìs pøímo na pøední nápravu místo balastního závaží. Toto uspoøádání umožòuje pohyb závìsu souèasnì
s nápravou a vyluèuje jakékoliv blokování kol nebo omezování jejich natoèení. Systém nabízí stejnou charakteristiku jako má standardní provedení závìsu Lynx Diamond, který se dodává jako standardní s kombinovaným ventilem ovládajícím hydraulické zvedací
válce pracující v jedno nebo dvojèinném programu pøi zvedání nebo
spouštìní ramen závìsu. Systém je vybaven rovnìž i plynovým akumulátorem tlaku pùsobícím proti rázùm v hydraulické soustavì.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 4 , s . 7 8
(Š)
Americké ministerstvo zemìdìlství uvedlo novou webovou stránku
(www.nal.usda.gov/fsrio), která poskytuje databázi výzkumu o nezávadnosti potravin pro pracovníky výzkumu a obecnou veøejnost.
Webová stránka obsahuje informace o nezávadnosti potravin, novinky, zprávy, informace o plánech a programech a informace o výdajích
a výsledcích výzkumu podle federálních vládních agentur. Stránka
je nástrojem pro politiky a výzkumníky, aby mohli hodnotit potøeby
a priority výzkumu nezávadnosti potravin, aby posuzovali pokrok
v této práci a pokraèovali v úsilí vychovávat veøejnost v této problematice. Stránka byla vytvoøena Úøadem pro informace o výzkumu nezávadnosti potravin pøi Státní zemìdìlské knihovnì. Knihovna je souèástí organizace ARS (Agricultural Research Service) a je
nejvìtší a nejpøístupnìjší svìtovou knihovnou zemìdìlského výzkumu.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 30, s. 7
Samojízdné
postøikovaèe C ASE
(Š)
( Vo )
Firma CASE IH uvádí na trh dva modely samojízdných postøikovaèù
SP3000 a SP2500, které se podrobily øadì zlepšení, která zvyšují výkonnost a pohodlí øidièe. Kromì elektricky ovládaných dvoupásmových zrcátek, která zobrazují prostor dále od traktoru a tìsnì u traktoru, jsou postøikovaèe dále vybaveny velkoobjemovým potrubím se
dvìma èerpadly, která dodávají velká množství kapaliny. Aplikaèní
dávku lze nyní nastavit až na 1 000 l . ha –1. Mezi další zmìny nyní
patøí i snížení hluènosti v kabinì traktoru až o 10 % a volitelnì
i nádrž z nerezavìjící ocele. Ceny zaèínají na 80 000 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 4 , s . 7 7
(Š)
$
Nesený žací stroj
Spear head
Uprostøed boènì instalovat žací stroj je mnohdy obtížné pro nízko
umístìnou nádrž paliva, hnací høídel pohonu pøedních kol a pøeènívající kabinu. Proto výrobce nyní dodává žací stroje nesené vzadu, vybavené hydraulicky ovládaným ramenem, na kterém se žací hlavice mùže
pohybovat podél traktorové kabiny. Toto uspoøádán í zlepšuje výhled
øidièe na cepový žací mechanismus a omezuje jeho únavu.
Hydraulicky ovládané rameno Highway 6000 je øízené kolébkovým
spínaèem v kabinì traktoru. Lze jím ovládat sklon žací hlavice a její
polohu. V pøípadì, že je do systému zapojen automatický systém
vyrovnávání Autopilot, lze dosáhnout výkonnosti stroje (urazit dráhu dlouhou) až 75,2 km . h –1. Stroj je chránìn pojistným mechanismem proti poškození pøi styku s pøekážkou. Cena je 18 145 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 3 , s . 7 3
Claas pøedstavuje trio
žacích maèkaèù
Krátké
zprávy
Tøi nové žací maèkaèe firmy Claas budou k dispozici v nastávající
sezonì. Jejich konstrukce je založena na øadì žacích strojù Disco.
Dva jsou nesené traktorem a mají pracovní zábìr 2,6 a 3 m, zatímco
tøetí je pøívìsný model o pracovním zábìru 3 m.
Všechny typy jsou vybaveny rozmetacím mechanismem zabudovaným
do naklápìcího krytu, který, když se zvedne a odpojí rozmetací mechanismus a maèkaè, normálnì øádkuje. Žací disky jsou pohánìny
pøes pøevodovky s poètem otáèek 750 min –1, což je relativnì nízký
poèet otáèek, ale je dostateèný a navíc se tím snížilo opotøebení. Poseèená rostlinná hmota postupuje žacím strojem do maèkací jednotky s ocelovými høeby tvaru V. Intenzita maèkání se nastavuje úhlem
smìru pøivádìné hmoty, šíøka rozmetání stavitelným deflektorem na
krytu maèkaèe. Ceny nesených žacích maèkaèù Disco 260SPR jsou
7 000 GBP, pøívìsných 7 600 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 3 , s . 7 3
Pøíprava pùdy pøi
jednom pøejezdu
(Š)
Pøívìsný kypøiè navržený pro pøípravu pùdy k setí pøi jednom pøejezdu po poli pøedstavuje firma Flexi-coil. Model Flexi-Onepass má
vpøedu øadu nastavitelných pevných radlic v rozteèi 30 cm, za kterou následuje øada plochých radlic v rozteèi 17 cm. Tyto radlice se
mohou hydraulicky nastavovat tak, aby vyhovovaly mìnícím se pùdním podmínkám. Vzadu jsou dvì øady prstencù (dva kroužkové válce) o prùmìru 70 cm v úhlu 45°. Výrobce dodává tento kombinovaný
stroj zpracovávající zorané pole ve tøech šíøkách – 3 m, 4 m a hydraulicky sklápìný 6metrový stroj. Cena je 10 500 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 3 , s . 6 7
Zemìdìlství Slovinska
(Š)
(Š)
Název státu: Republika Slovenija (slovinsky), Republika Slovinsko (èesky), Republic of Slovenia (anglicky), Republik Slowenien (nìmecky) zkrácený název: Slovenija, Slovinsko
Po oddìlení od SFRJ se Slovinsko stalo nezávislým státem 25. èervna
1991.
Obecná charakteristika:
Zemìdìlsví
ve svìtì
Rozloha: 20 253 km2 (Èeská republika pøibližnì ètyøikrát vìtší), prùmìrná hustota osídlení 98,1 obyvatel/km2 (ÈR 130 obyvatel/km2 ).
Poloha: jihovýchodní Evropa, úzké pobøežní pásmo Jadranu
(46,6 km), sousedí s Rakouskem (330 km), Chorvatskem (670 km),
Itálií (232 km), Maïarskem (102 km). Pøevážná èást území jsou hory,
pahorkatiny a podhùøí, výškové extrémy – nejnižší bod Jaderské moøe
0 m, nejvyšší bod Triglav (2 864 m) v Julských Alpách, množství
prudkých øek.
Klima: støedozemní na pobøeží, kontinentální s mírným až horkým
létem a studenou zimou na planinách a v údolích. Nebezpeèí záplav
a zemìtøesení.
Nerostné bohatství: hnìdé uhlí, olovo, zinek, rtu, uran, støíbro,
energie vodních tokù.
Obyvatelstvo: necelé 2 miliony (1,99 mil. na jaøe 2001), prùmìrný
roèní pøírùstek 0,1 %, z celkového poètu obyvatel 49,4 % ekonomicky èinných osob, 23,7 % dùchodcù.
Prùmìrná délka života 75 rokù (muži 71, ženy 79).
%
Zemìdìlsví
ve svìtì
Národnostní složení: Slovinci 88 %, z národù bývalé SFRJ (pøibližný poèet): Chorvaté 54 000, Srbové 47 000, Bosòané 27 000, Makedonci 4 400 a Èernohorci 4 200, dále malé autochtonní menšiny (maïarská, italská, rómská, nìmecká, albánská). Náboženství øímskokatolické pøevažuje (oficiálnì 80 % obyvatelstva, avšak praktikujících je výraznì ménì); žijí zde také obyvatelé vyznávající náboženství pravoslavné, protestantské, muslimské nebo židovské.
Úøední jazyk: slovinština; v pohranièních oblastech s maïarskou
a italskou menšinou je uznávána i maïarština, italština vèetnì vyuèování ve školách, v TV a rozhlasu. V obchodníma úøedním styku
s cizinci je nejpoužívanìjší angliètina, výjimeènì nìmèina.
Státní zøízení a politický systém: Slovinsko je parlamentní demokratická republika, v roce 1991 pøijata ústava. Od svého vzniku
se jako jediný ze státù bývalé SFRJ vyznaèovalo dobrými hospodáøskými výsledky a pomìrnì stabilní demokratickou vládou. Patøí pøedevším díky vysoké výchozí úrovni hospodáøského vývoje
k nejrozvinutìjším zemím støední a východní Evropy.
V èele státu je prezident volený v pøímých volbách na 5 let absolutní vìtšinou, jeho pravomoci jsou silnì omezeny ve prospìch vlády a
parlamentu, formálnì se jedná pøedevším o reprezentativní funkci.
Od prosince 1992 je prezidentem Milan Kuèan, který byl v prosinci
1997 znovu zvolen v I. kole 55,5 % hlasù. Jeho faktický vliv pøesahuje omezení daná ústavou.
Dvoukomorový parlament se skládá z:
– Národního shromáždìní (Državni zbor) – 90 poslancù volených na
4 roky podle proporcionálního systému s volebním prahem
a s rozdìlováním hlasù, které zvýhodòuje menší strany. Ústava
garantuje po jednom køesle poslance pro maïarskou a italskou
menšinu.
– Národní rady (Državni svet) – 40 radù volených kombinovanì na
5 let, zastupujících sociální, ekonomické, profesní a lokální zájmy, má spíše poradní funkci (vracení zákonù DZ, návrh na vyhlášení referenda, zákonodárná iniciativa).
Ve Slovinsku je v souèasné dobì registrováno okolo 30 politických
stran, z nich 7 parlamentních.
Vláda má 21 èlenù, pøedseda Dr. Janez Drnovšek (liberálnì demokratická strana). Ministr zemìdìlství, lesnictví a potravináøství do prosincových voleb 2000 Ciril Smrkolj (Slovinská lidová strana),
v prosinci 2000 jmenován novým ministrem Franc But (nar.
10. 10. 1962), rovnìž èlen a èelný funkcionáø Slovinské lidové strany. Vysokoškolsky vzdìlaný (agronomie a ekonomie), aktivnì ovládá
angliètinu, francouzštinu, chorvatštinu, pasivnì nìmèinu. Má bohatou praxi v rùzných zemìdìlských øídících orgánech, mimo jiné øeditel Družstevní unie Slovinska (1993–1996), od roku 1997 do prosince 2000 byl námìstkem ministra zemìdìlství, lesnictví a potravináøství, odpovìdný za zemìdìlství, rozvoj venkova a záležitosti EU,
od záøí do prosince 2000 výkonný øeditel Agentury pro zemìdìlský
trh a rozvoj venkova, od 1997 do 2000 vedoucí vyjednávacího týmu
Slovinska o pøipojení k EU.
Správní èlenìní: reformou administrativního systému bylo zrušeno od 1. 1. 1995 pùvodní dìlení Slovinska na 63 správních jednotek
a místní správa se dále rozdrobila. Po tøech letech, kdy se Slovinsko
dìlilo na 146 støediskových obcí, bylo na základì referenda 1998 ustanoveno dalších 46 nových obcí, takže nyní je dvoumilionové Slovinsko rozdìleno na celkem 192 obcí (obèin), jejichž velikost kolísá od
nìkolika set až po nìkolik desítek tisíc obyvatel. Mìsta spravují pøímo volení starostové (župani) a zastupitelstva s mandátem na 4 roky.
O novém èlenìní probíhá celonárodní diskuse. Hlavní mìsto Ljubljana, pøibližnì 300 tis. obyvatel, další velká mìsta Maribor (110 tis.),
Celje (41 tis.), Kranj (37 tis.), Koper (25 tis.), Novo Mesto (23 tis.).
Zahraniènì politická orientace: Slovinsko je èlenem prakticky
všech významných mezinárodních institucí. Èlenem OSN se stalo
v dubnu 1992, èlenem MMF v lednu 1993, èlenem GATT v øíjnu 1994,
signatáøem WTO v prosinci 1999. Dohoda o zónì volného obchodu
se zemìmi ESVO v platnosti od 1. 7. 1995. Dnem 1. 1. 1996 Slovinsko pøistoupilo k CEFTA.
&
Asociaèní dohoda s EU byla podepsána v èervnu 1996 a souèasnì
podán návrh na plné èlenství v EU. Asociaèní dohoda vstoupila
v platnost 1. 2. 1999, kdy ji jako poslední èlenský stát ratifikovalo
Øecko. V èervnu 1997 bylo Slovinsko zaøazeno mezi prvních šest zemí
k reálnému vyjednávání o vstupu do EU.
Èeská republika má se Slovinskem platných 36 bilaterálních sukcedovaných smluv pøevzatých z bývalé SFRJ a øadu dohod uzavøených
po vzniku samostatné Republiky Slovinsko, mimo jiné Dohodu o spolupráci v oblasti karantény a ochrany rostlin (26. 2. 1996) a Dohodu o spolupráci v oblasti veterinárního lékaøství (26. 2. 1996).
Penìžní jednotka: slovinský tolar (SIT) = 100 stotinù, které se ale
prakticky nepoužívají.
Smìnný kurz k 3. srpnu 2001 støed (údaje Bank of Slovenia):
1 EUR = 218,2950 SIT
1 USD = 247,5842 SIT
1 DEM =111,6125 SIT
1 CZK=6,4225 SIT.
Ekonomika
Slovinsko je jednou z nejvyspìlejších zemí støední a východní Evropy s rozvinutým prùmyslem, zemìdìlstvím, rozsáhlou sférou služeb,
kvalifikovanou pracovní silou a zkušeným managementem.
Z hlediska úrovnì vytvoøeného HDP na obyvatele je na pøedním místì
mezi zemìmi SVE a pøibližuje se prùmìru EU.
Vývoj základních makroekonomických ukazatelù Slovinska
Reálný rùst HDP, %
HDP v mil. USD
HDP v USD na
hlavu dle PPP 3)
Míra inflace, % 4)
Nezamìstnanost, %5)
Nezamìstnanost, %6)
Úrokové sazby 7)
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
1994
5,3
14 386
1995
4,1
18 744
1996
3,1
18 858
1997
4,6
17 955
1998
3,8
18 202
1999 1)
5,2
19 148
2000 2)
4,8
20 067
9 917
11 189
11 604
12 629
13 200
14 100
…
19,8
14,5
9,0
38,9
12,6
14,0
7,4
23,4
9,7
13,9
7,3
22,6
9,1
14,4
7,1
20,0
8,0
14,6
7,5
16,1
6,1
14,2
7,7
12,4
8,9
…
7,3
…
pøedbìžné údaje
odhad
pøepoèet dle parity kupní síly
roèní rùst maloobchodní cen – 2000: potraviny + 5,5 %, alkohol; nápoje a tabák + 4,3 %
míra nezamìstnanosti podle slovinské metodiky – poèet nezamìstnaných v roce 1999 kolem 124 000
osob
míra nezamìstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce je nižší
pùjèky komerèních bank na provozní úvìr
Pramen: Bank of Slovenia, Statistical Office of the RS, Chamber of
Commerce and Industry
Zemìdìlsví
ve svìtì
Hrubý domácí produkt na obyvatele v EUR dle parity kupní síly (PPP)
se postupnì pøibližuje prùmìrné úrovni EU. V roce 2000 èinil v EU
22 500 EUR, ve Slovinsku 16 100 EUR (72 %), Èeská republika je na
druhém místì s 13 200 EUR (58 %). Z jedenácti kandidátských státù
SVE je na posledním místì v tomto ukazateli Bulharsko s 5 300 EUR
na obyvatele (23,6 %).
Životní úroveò obyvatelstva je relativnì vysoká. V roce 2000 èinila
hrubá prùmìrná mìsíèní mzda zamìstnancù (mzdy a platy v podnicích a spoleènostech kromì soukromých podnikù s 1 nebo 2 zamìstnanci) 191 669 SIT (asi 30 000 CZK), prùmìrný mìsíèní pøíjem dùchodcù 82 868 SIT (asi 13 000 CZK). Z celkových výdajù domácností
na spotøebu pøipadalo 21,2 na potraviny plus 2,3 % na alkoholické
nápoje a tabák. Prakticky všechny domácnosti mají elektøinu, telefon, televizi, automobil, automatickou praèku. V roce 1999 byla na
1 000 obyvatel dokonèena výstavba 2,6 bytových jednotek, na 1 000
obyvatel pøipadalo 418 osobních automobilù (v ÈR 360), 396 telefonù.
Infrastruktura: Telekomunikace a doprava umožòují propojení celého území. V roce 1997 bylo v provozu 700 000 telefonních linek,
805 000 radiopøijímaèù, 710 000 televizorù, 3 radiostanice (AM 17,
FM 160, krátké vlny 0), 23 televizních vysílaèù, 7 provozovatelù internetových služeb (rok 1999), 1 201 km železnic (z toho 489 km
'
elektrifikovaných), 19 586 km silnic (z toho 17 745 km s pevným
povrchem), 290 km naftovodù, 305 km plynovodù, 3 námoøní pøístavy (Izola, Koper, Piran), 14 letiš (z toho 6 s pevnou ranvejí). Rychle
se rozšiøuje internetová sí a provoz mobilních telefonù. Produkce
elektøiny 13,08 mld. kWh (1998), podle zdrojù: fosilní paliva 37,1 %,
vodní energie 24,7 %, atomová energie 38,2 %. Spotøeba elektøiny
10,661 mld. kWh, export elektøiny 550 mil. kWh.
Stínová ekonomika: Objem stínové ekonomiky dosáhl podle Slovinského statistického úøadu v roce 1998 asi 31 mld. SIT (157 mil.
EUR), to je pøibližnì 1 % HDP. Nejvìtší podíl pøipadá na ilegální
distribuci a prodej drog (39 %), prostituci (32 %), pašování osob (28
%), pøièemž na padìlání znaèkového zboží pouhé 1 %. V pohranièí
bylo v roce 1998 zadrženo 1 374 osob po ilegálním pøekroèení hranice. Ministerstvo vnitra odhaduje, že zadržet se podaøilo 10–15 % ilegálních migrantù. Podíl stínové ekonomiky byl ve Slovinsku asi tøikrát nižší, než je prùmìr v nìkterých evropských zemích a blíží se
Nizozemsku, Finsku, Velké Británii.
Zahranièní obchod: Pro Slovinsko je vzhledem k malému domácímu trhu zahranièní obchod životnì dùležitý. Otevøenost slovinské
ekonomiky však znamená vysokou závislost na hospodáøské konjunktuøe partnerských zemí. Bilance je dlouhodobì pasivní, hodnota
deficitu v roce 1999 pøedstavovala8 % HDP.
Zahranièní obchod Slovinska
mil. USD
1994
Vývoz
6 828
Dovoz
7 304
Saldo
– 476
Vývoz v % z dovozu
93,4
Pramen: CESTAT 2000, è. 4
Zemìdìlsví
ve svìtì
1995
8 316
9 492
– 1 116
87,6
1996
8 310
9 421
– 1 112
88,2
1997
9 366
8 369
– 998
89,4
1998
9 051
10 111
– 1 060
89,5
1999
8 546
10 083
– 1 537
84,8
2000
8 731
10 115
–1 384
86,3
Komoditní struktura: V roce 1999 bylo nejvìtší položkou exportu zprostøedkování vývozù zboží (3,0 mld. USD). Nejvýznamnìjší vývozní komodity jsou dopravní prostøedky – automobily Renault, elektrické stroje a pøístroje mj. Gorenje, odìvy, nábytek, léèiva, papírenské výrobky, potraviny. V celkovém importu bylo opìt nejvýznamnìjší položkou zprostøedkování dovozù (5,3 mld. USD). Mezi nejvýznamnìjší dovozní komodity patøí dopravní a manipulaèní technika, ropné deriváty, elektrické stroje a pøístroje, odìvy, prùmyslové stroje
a zaøízení, železo a ocel, potraviny.
Teritoriální struktura: nejvìtší podíl na slovinském zahranièním obchodu má EU – v roce 1999 na vývozu 68 %, na dovozu 69 %.
Podíl 13 % na vývozu si udržely státy bývalé SFRJ (5,4 % dovoz,
13 % vývoz). Tendence k posilování obchodu s EU na úkor Chorvatska, Ruska a Makedonie. Mírnì vzrostl význam obchodu se zemìmi
CEFTA (7,1% podíl na vývozu, 7,9% podíl na dovozu).
Zahranièní obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami
Bilance agrárního obchodu je tradiènì negativní. Záporné saldo obchodu se zemìdìlskými produkty a potravinami pøedstavuje 30 až
40 % celkového obchodního deficitu Slovinska.
Hodnota agrárního exportu pokrývá jen asi 45 až 50 % agrárního
importu. Deficit èinil v roce 1991 35 mil. USD, bìhem následujících
let se postupnì zvyšoval pøi meziroèním kolísání až na 340 mil. USD
v roce 1998 a na 307 mil. v roce 1999.
Komoditní struktura: Trvalé exportní pøebytky jsou pøedevším
u chmele, jehož produkce se orientuje na export (míra sobìstaènosti
pøesahuje 1000 %), drùbežího masa sobìstaènost 115–122 %) a mléka (sobìstaènost 114 %). V exportu pøevažují zpracované produkty
(kvalitní masné výrobky, nápoje, mléèné produkty).V importu jsou
to hlavnì nezpracované produkty - ovoce, zelenina, obiloviny, cukr,
maso a ze zpracovaných oleje.
Teritoriální struktura: Nejvìtším odbytovým trhem pro agrární
produkty jsou státy bývalé SFRJ (Chorvatsko, Makedonie, BosnaHercegovina) – asi 52 % a státy EU – asi 35 %. Na stranì dovozu
jsou hlavním obchodním partnerem státy EU (46 %), státy CEFTA
(15 %) a republiky bývalé SFRJ (12 %).
Po d í l a g r á r n í h o o b c h o d u n a c e l ko v é m i m p o r t u a e x p o r t u S l o v i n s k a
1997
1998
1999
2000
Podíl na importu v %
Podíl na exportu v %
potraviny a živá zvíøata, živoèišné a rostlinnépotraviny a živá zvíøata, živoèišné a rostlinné
nápoje a tabák
oleje, tuky a vosky
nápoje a tabák
oleje, tuky a vosky
7,0
0,4
3,7
0,2
6,3
0,5
3,7
0,2
6,0
0,4
3,8
0,1
5,7
0,3
3,6
0,1
Pramen: CESTAT 2000, è. 4
Po d m í n k y d o v o z u a g r á r n í c h p r o d u k t ù d o S l o v i n s k a : Z e m ì dìlské produkty a živá zvíøata musí projít zdravotní, fytosanitární
èi veterinární kontrolou. Veterinární a fytosanitární kontrola je provádìna na hranièním pøechodu, zdravotní a tržní kontrola na pøíslušné celnici pøed proclením zboží (tj. v Ljubljani). Všechny zemìdìlské produkty, potraviny, zboží pøicházející do styku s potravinami
(obaly, kuchyòské nádobí), hraèky, kosmetika musí projít zdravotní
kontrolou. Dosavadní platné pøedpisy (vìtšinou pùvodní jugoslávské) jsou v prùmìru pøísnìjší než normy EU. Pokud zaslané zboží
nemìlo atest slovinské zkušebny, je provádìna laboratorní zkouška,
která prodlouží celní øízení a uvolnìní zboží z celního skladu (tržní
kontrola napøíklad zamítla konzervovaný hrách, protože plechovky
byly potištìny jako jahody, i když nalepená celoplošná etiketa pùvodní potisk zakrývala).
Trh je chránìn pøed dumpingovými dovozy zákonem o dumpingu
a o subvencovaném dovozu, zatím je však tato ochrana formální,
v praxi žádná antidumpingová opatøení èi opatøení proti subvencovanému dovozu pøijata nebyla.
Postavení zemìdìlství v národním hospodáøství
Zemìdìlsví
ve svìtì
Zemìdìlské odvìtví vèetnì lesnictví a rybolovu se v roce 1999 podílelo 4 % na tvorbì HDP (prùmysl 35 %, služby 61 %), a jeho podíl na
celkové zamìstnanosti èinil 6,6 %. Za posledních deset let se prosazuje tendence ke snižování obou ukazatelù – v roce 1989 èinil podíl
na HDP 4,4 %, podíl na zamìstnanosti 11,8 %. Podle tìchto makroekonomických hledisek se jeví zemìdìlství jako ménìvýznamný sektor se slábnoucím postavením v celkové ekonomice zemì. Jeho význam spoèívá nejenom v zajišování základních surovin pro zabezpeèení obyvatel potravinami, ale v širších souvislostech celého agrokomplexu a rozvoje venkova.
Vzhledem k tomu, že Slovinsko je v podstatì venkovské (jen asi ètvrtina lidí sídlí ve 4 mìstech s více než 30 000 obyvateli, asi 50 % všech
obyvatel žije na malých vesnicích), pùsobilo zemìdìlství s mnoha
malými hospodáøstvími bìhem prvního období ekonomické pøestavby po roce 1991 jako nárazník proti sociálním stresùm a tuto funkci
plní i v souèasnosti. Zajištìní pøíznivé situace zemìdìlských rodin
je urèitým garantem spoleèenské a teritoriální rovnováhy venkova.
Zemìdìlství má také spolu s lesnictvím nezastupitelnou funkci pøi
uchování kulturní krajiny a pøírodního prostøedí. Pøedstavuje významný trh pro mechanizaèní prostøedky, prùmyslová hnojiva, pesticidy, veterinární, fytosanitární a další služby a na druhé stranì dodává suroviny pro rozvinutý zpracovatelský prùmysl. Potravináøský
prùmysl se podílí asi 4,6 % na tvorbì HDP a zamìstnává asi 3 %
z celkového poètu ekonomicky èinných osob (èást zpracovávaných
zemìdìlských surovin pochází z dovozu).
Zemìdìlství spolu s potravináøstvím zajišuje zásobování vnitøního
trhu potravinami, za které domácnosti vydávají 21 % z celkových
spotøebitelských výdajù. Vlastní slovinské zemìdìlství však nezajišuje plnou sobìstaènost Slovinska v potravinách a znaèná èást domácí potøeby musí být hrazena dovozem. Nejnižší stupeò sobìstaènosti je pøedevším u oleje a olejnin (asi 3 %), obilovin (48–51 %),
cukru (42–55 %) a vepøového masa (72–79 %). Zemìdìlskopotravinový komplex má mimoøádný význam pro zahranièní obchod Slovinska, a to pro export a zvláštì pak pro import. Podíl živých zvíøat,
potravin, nápojù, tabáku, živoèišných a rostlinných tukù na celkovém exportu se v posledních letech pohybuje mezi 3,7–3,9 %, na cel-
kovém importu mezi 6,0–7,4 %. Deficit agrárního obchodu tvoøí 30
až 40 % deficitu celkového zahranièního obchodu Slovinska.
Pùda a pøírodní podmínky pro zemìdìlství
Více než polovina slovinského území, to je témìø 1,1 mil. ha, je pokryta lesy a køovinami. Ze 785 000 ha zemìdìlské pùdy se nachází
více než 70 % v horských a podhorských oblastech, ménì než 30 %
z celkové zemìdìlské pùdy je orná pùda, a dvì tøetiny jsou trvalé
pastviny a louky. Pøírodní podmínky jsou objektivními pøekážkami
pro radikální intenzifikaci slovinského zemìdìlství.
Struktura využití pùdy ve Slovinsku
Celková plocha
– vodní plochy
– lesy a køoviny
– skály
– zástavba
– cesty, železnice
– zemìdìlská pùda
1 000 ha
2 027
5
1 141
36
51
10
785
% z celkové plochy
100,0
0,2
56,3
1,8
2,5
0,5
38,7
Využití zemìdìlské pùdy
– orná pùda
– trvalé porosty *)
– trvalé pastviny
1 000 ha
231
56
498
% zem. pùdy
29,4
7,1
63,4
vinohrady, chmelnice, sady
Pramen: Agricultural Situation and Prospect Slovenia, European
Commission, 1998
*)
Na jednoho obyvatele pøipadá asi 0,39 ha zemìdìlské a 0,12 ha orné
pùdy. Pouze asi 1 % zemìdìlsky využívané pùdy je zavlažováno.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Agrární struktura Slovinska
Privatizace pùdy a restituce
Na rozdíl od ostatních zemí SVE (s výjimkou Polska) bylo pøed rokem 1991 více než 90 % zemìdìlské pùdy v držení malých soukromých hospodáøství a jen asi 8 % pùdy bylo ve spoleèenském vlastnictví velkých hospodáøství, která jsou nyní charakterizována jako zemìdìlské podniky. Hlavním cílem zemìdìlské reformy po získání nezávislosti bylo povzbudit rozvoj vìtších ekonomicky životaschopných
hospodáøství. Privatizaèní proces nesmìøoval k rozsáhlé nebo rychlé zmìnì struktury zemìdìlských hospodáøství a podnikù. Pùda, kterou obhospodaøovaly spoleèenské podniky (družstva, státní statky,
agrokomplexy apod.) byla v roce 1993 znárodnìna a pøevedena do
Státního fondu zemìdìlské a lesní pùdy. Asi 40 % této pùdy mìlo být
do roku 1999 restituováno a zbývajících 60 % zùstává ve fondu pro
prodej, pronájem nebo pozemkové úpravy (výmìnu parcel). Nejasný
a politicky citlivý je problém vrácení lesù církvi.
Trh s pùdou
Ve Slovinsku už pøed získáním samostatnosti fungoval trh s pùdou.
Ceny pùdy, které byly vysoké, se tvoøily víceménì volnì s urèitými
omezeními danými pozemkovým zákonem. Pøibližná cena 15 000 až
30 000 ECU za hektar orné pùdy je podobná jako v øadì zemí EU.
Pronajímání pùdy nebylo populární, ale nyní se vzhledem k restitucím
zemìdìlských pozemkù zvýšila nabídka, zejména na planinách. Fungování trhu s pùdou se má zlepšit po pøijetí nového Zákona o registru pùdy, podle nìhož se prùbìžnì aktualizuje katastr v mìstských
a venkovských oblastech prostøednictvím poèítaèové sítì.
Po è e t a s t r u k t u r a z e m ì d ì l s k ý c h p o d n i k ù
V èervnu 1997 bylo ve Slovinsku provedeno statistické šetøení
o agrární struktuøe na základì jednotné klasifikace Eurostatu, jehož výsledky mají být srovnatelné se státy EU.
Do zemìdìlských hospodáøství èi podnikù se tedy poèítají jen ty, které mají nejménì 1 ha zemìdìlské pùdy nebo sice nemají takovou výmìru, ale mají nejménì 0,1 ha zemìdìlské pùdy a 0,9 ha lesa, nebo
nejménì 0,3 ha vinic èi sadù, nebo 2 a více kusù skotu, nebo nejménì
0,15 až 0,3 ha vinic plus jeden nebo dva kusy skotu. Touto metodi-
Zemìdìlsví
ve svìtì
kou se dospìlo k závìru, že zemìdìlské podniky ve Slovinsku obhospodaøovaly v roce 1997 celkem jen 467 000 ha zemìdìlské pùdy, v tom
170 000 ha orné pùdy. Slovinská národní statistická roèenka
uvádí využití zemìdìlské pùdy pouze podle tohoto hlediska
(v roce 1998 je uvedeno 490 863 ha zemìdìlské a 172 086 ha orné
pùdy, 287 473 ha trvalých luk a pastvin, 14 127 ha sadù a 17 177
vinohradù). Zbývající pùda, na níž hospodaøí pøíliš malé jednotky,
které neodpovídají standardùm Eurostatu, zahrnovala (rok 1997)
64 000 ha orné pùdy a 230 000 ha trvalých luk a pastvin, obecní
pozemky, alpské pastviny, rodinné zahrádky apod. Èást tìchto pozemkù využívají malá rodinná hospodáøství, ale vìtšina je zarostlá
plevelem a není kultivovaná.
Z výsledkù statistického šetøení 1997 vyplynulo, že na zemìdìlské
pùdì hospodaøilo celkem 90 675 podnikù (podle klasifikace Eurostatu) s prùmìrnou výmìrou 5,1 ha zemìdìlské pùdy. Z tohoto poètu
bylo 90 578 rodinných hospodáøství (99,9 %) s prùmìrnou výmìrou
4,8 ha zemìdìlské pùdy (ale 10 ha veškeré pùdy vèetnì lesù, zaplevelených ploch, bažin, køovinatých porostù a další zemìdìlsky nevyužívané pùdy) a 97 rùzných zemìdìlských spoleèností (tzv. zemìdìlských podnikù „agricultural enterprises“, což jsou v podstatì transformovaná družstva a statky) s prùmìrnou výmìrou 371,4 ha zemìdìlské pùdy. Z porovnání prùmìrné výmìry rodinných hospodáøství
a zemìdìlských spoleèností je zøejmý rozdíl v míøe koncentrace rostlinné výroby: orná pùda 1,9 ha a 305,2 ha; trvalé pastviny 3,3 ha
a 145,2 ha; sady 0,3 ha a 58,0 ha; vinice 0,4 ha a 112,5 ha.
Rodinná hospodáøství držela ve sledovaném roce 85,3 % orné pùdy,
97,4 % pastvin, 81,8 % sadù a 82,9 % vinic. Zbývající procenta pøipadají na zemìdìlské spoleènosti. Pouze 12 podnikù z celkového poètu mìlo výmìru vìtší než 1 000 ha (prùmìr 1 808 ha) – 4,6 % z celkové
zemìdìlské pùdy. Nejvìtší podíl na celkové zemìdìlské pùdì (34,3 %)
patøí skupinì podnikù s výmìrou 5–10 ha.
Živoèišnou výrobou se zabývalo celkem 90 831 podnikù, z toho
90 612 rodinná hospodáøství (99,8 %) a 219 zemìdìlské spoleènosti
(0,2 %). Rodinná hospodáøství držela 94,4 % skotu, 59,9 % prasat,
66,1 % drùbeže a 98,3 % ovcí. Zbývající podíly pøipadají na zemìdìlské spoleènosti, které mají nejvýznamnìjší pozici v odvìtví prasat a
drùbeže. Koncentrace zvíøat v jednom podniku je ve spoleènostech
výraznì vyšší než v rodinných hospodáøstvích. Na jeden podnik
s chovem pøíslušných druhù hospodáøských zvíøat r. 1997 pøipadalo ve spoleènostech a v individuálních rodinných hospodáøstvích:
617,3 a 7,3 kusù skotu; 8 145,7 a 6,9 prasat; 202 766 a 36 kusù
drùbeže (prùmyslovým chovem drùbeže se zabývalo celkem jen
23 spoleèností, zatímco drùbež chovalo celkem 66 232 individuálních
podnikù zaøazených do klasifikace Eurostatu, ale prakticky každá
venkovská domácnost).
Ze statistických èísel je jasné, že slovinská agrární struktura se vyznaèuje naprostou pøevahou malovýrobních rodinných hospodáøství, pro nìž je charakteristická relativnì nízká úroveò intenzity rostlinné i živoèišné produkce.
Váha zemìdìlských spoleèností s velkovýrobních charakterem produkce, vyšší intenzitou výroby a koncentrací pùdy i hospodáøských
zvíøat je natolik malá, že nestaèí vyrovnat hendykep relativnì nízké
intenzity odvìtví jako celku.
Od posledního sèítání z roku 1997 pravdìpodobnì nedošlo
k podstatným zmìnám v agrární struktuøe. Projevuje se pouze mírný posun ke zvìtšování prùmìrné výmìry a ubývání poètu malovýrobních hospodáøství. Zatím se nepøedpokládá, že vstup Slovinska
do EU a aplikace spoleèné zemìdìlské politiky vnese do souèasné
agrární struktury bìhem krátké doby podstatné zmìny.
Nepøíznivá velikostní struktura zemìdìlských podnikù se promítá
do jejich sociální a ekonomické situace. Pouze asi 20 % zemìdìlských
hospodáøství patøí do skupiny podnikù, které jsou jediným zdrojem
pøíjmu zemìdìlce, kdežto 80 % hospodáøství poskytuje jen èásteèný
zdroj obživy rodiny a hospodáø a jeho rodinní pøíslušníci získávají
obživu mimo vlastní podnik.
!
Pracovní síly v zemìdìlském odvìtví
Statistická roèenka Slovinska uvádí, že v roce 1998 bylo v zemìdìlském sektoru (vèetnì lesnictví a rybáøství) celkem 49 832 pracovníkù (6,6 % z celkového poètu ekonomicky èinných), z toho 8 544
námezdních pracovních sil (v tom 8 044 v zemìdìlských spoleènostech) a 41 291 samostatnì èinných bez námezdního pracovního pomìru (v tom 41 013 soukromých zemìdìlcù). Do poètu pracovníkù
v zemìdìlství se zapoèítávají pouze ti, kteøí pracují vìtší èást prùmìrné pracovní doby v zemìdìlství, lesnictví a rybáøství. Vìtšinu
práce v zemìdìlských hospodáøstvích vykonávají èlenové zemìdìlských rodin, takže v rodinných hospodáøstvích prakticky nejsou regulérnì zamìstnáváni prakticky žádní pracovníci za mzdu. Podle
údajù ze vzorkového censu, kdy se zkoumalo skuteènì vynaložené
množství pracovních hodin v zemìdìlských hospodáøstvích a podnicích (bez ohledu na formu zamìstnání) pracuje v pøepoètu na plnì
zamìstnanou pracovní sílu (pracovní jednotku) ve slovinském zemìdìlství celkem asi 100 000 pøepoètených pracovníkù. (T. Cunder: Changing of agricultural structures in Slovenia – Agrarische Rundschau
2000, è. 6, s. 25).
Zemìdìlsví
ve svìtì
Výrobní prostøedky prùmyslového pùvodu
Zemìdìlské podniky disponují bohatým sortimentem zemìdìlských
strojù. Experti považují slovinské zemìdìlství z hlediska poètu strojù pøipadajících na jeden podnik ve srovnání se západoevropskými
ukazateli za pøetechnizované. Rozdrobenost držby pùdy mezi velmi
malé podniky a parcely vyžaduje pøizpùsobení strojù a souèasnì je
brzdou racionálnìjšího využívání moderní mechanizace.
Vy b a v e n í z e m ì d ì l s k ý c h p o d n i k ù m e c h a n i z a è n í m i p r o s t ø e d k y r. 1 9 9 7
Poèet celkem
– zem. spoleènosti
– zem. hospodáøství
Kolik ha pøíslušné plodiny
na jeden stroj
Zemìdìlské
traktory
104 751
1 469
103 282
1,64 o.pùda.
4,69 zem.pùda
Obilní sklízecí Sklízeèe
mlátièky
brambor
1 695
879
83
9
1 612
869
55,87
Sklízeèe Sklízeèe silážní
cukrovky
kukuøice
135
7 944
18
53
117
7 891
10,58
61,48
3,8
Poznámka: prùmìrný poèet traktorù na jeden zemìdìlský podnik 1,16;v tom na zemìdìlskou spoleènost
15,14 traktorù, na individuální rodinné hospodáøství 1,14. Zemìdìlské spoleènosti jsou vybaveny traktory a stroji s vyšším výkonem.
Pramen: Statistièni letopis 1999 – Republika Slovenija, s. 288; výpoèty Jav
Spotøeba prùmyslových hnojiv se ve srovnání s obdobím pøed získáním samostatnosti výraznì zvýšila, naproti tomu spotøeba všech druhù pesticidù klesá.
Spotøeba prùmyslových hnojiv a pesticidù ve slovinských zemìdìlských podnicích (rok 1998)
Celkem v tunách
Prùmyslová hnojiva, è.ž.
N
P2O 5
K2O
NPK celkem
Pesticidy 1)
– fungicidy
– herbicidy
– insekticidy
– ostatní
Celkem
Orné pùdy
kg/ha
Zem. pùdy
kg/ha
Index 1998:1990
29 282
15 602
18 610
63 494
170,20
90,70
108,10
369,00
59,70
31,80
37,90
129,40
151
158
180
160
621
289
118
44
1 072
3,61
1,68
0,69
0,26
6,23
1,27
0,59
0,24
0,09
2,18
88
68
46
48
72
množství pesticidù v komerèní hmotnosti, údaje o množství úèinných látek nejsou k dispozici
Pramen: Statistièni letopis 1999 – Republika Slovenija, s. 289; výpoèty Jav
1)
Zemìdìlská produkce
Slovinsko patøí z hlediska malé velikosti zemìdìlských parcel a drsnému reliéfu krajiny k zemím s nejhoršími podmínkami pro rozvoj
"
Zemìdìlsví
ve svìtì
intenzivní zemìdìlské výroby. Nadmoøskou výškou, svažitostí pozemkù, klimatem a nízkou pøirozenou úrodností pùd patøí podle norem
EU asi 79 % zemìdìlské pùdy do kategorie znevýhodnìných oblastí
s ménì pøíznivými podmínkami pro zemìdìlství. Podíl zemìdìlské
pùdy a zejména orné pùdy z celkového území i rozsah orné pùdy na
jednoho obyvatele je pomìrnì velmi nízký. Ve struktuøe zemìdìlské
pùdy mají vysoké zastoupení trvalé pastviny a louky, vìtšinou
v podhorských a horských oblastech. Pøirozený výrobní potenciál je
relativnì malý, vysoké výrobní náklady mají vliv na slabou konkurenèní schopnost slovinského zemìdìlství a jsou také rozhodující pro
relativnì vysoké ceny zemìdìlských výrobkù a drahé potraviny. Zemìdìlská výroba staèí jen u nìkterých produktù zajistit plnou sobìstaènost pøi relativnì vysoké spotøebì základních potravin na obyvatele (viz tabulka).
Vývoj spotøeby a míry sobìstaènosti základních produktù ve Slovinsku1992–2003/04
Obiloviny
– kg/obyvatele
– % sobìstaènosti
Cukr
– kg/obyvatele
– % sobìstaènosti
Brambory
– kg/obyvatele
– % sobìstaènosti
Víno
– litry/obyvatele
– % sobìstaènosti
Hovìzí maso
– kg/obyvatele
– % sobìstaènosti
Vepøové maso
– kg/obyvatele
– % sobìstaènosti
Drùbeží maso
– kg/obyvatele
– % sobìstaèností
Maso celkem
– kg/obyvatele 3)
– % sobìstaènosti
Mléko
– kg/obyvatele 4)
– % sobìstaènosti
Chmel
– % sobìstaènosti
5)
1992
1996
1997
2000
111
42
138
54
132
53
135
53
135
56
30
2142
48
42
47
42
48
46
48
55
74
100
86
95
77
95
…
…
…
…
47,3
92
43,6
117
42,5
118
43,0
120
43,0
123
28,5
82
29,2
88
28,8
91
29,0
92
29,0
96
41,6
69
43,9
72
44,5
70
44,0
76
44,5
79
15,6
193
21,2
138
23,3
133
23,5
137
24,0
154
88,7
94
98,0
92
99,2
92
98,7
96
99,8
102
77
121
87
112
89
112
90
118
95
119
623
599
1111
…
…
1)
2003/04 2)
odhad
2)
prognóza
3)
maso všech druhù i celkem v hrubé hmotnosti (vèetnì kostí, odpadù, nepotravináøského
užití apod.)
4)
spotøeba pouze èerstvého mléka (bez másla, sýrù a dalších mléèných produktù)
5)
sobìstaènost ve spotøebì mléka vèetnì všech mléèných produktù
Pramen: Agricultural Situation and Prospects Slovenia, European Commission, Luxembourg 1998
1)
Objem celkové zemìdìlské produkce pøi mírných meziroèních výkyvech za posledních deset jen mírnì vzrostl. Ve speciální studii Komise EU o zemìdìlské situaci a vyhlídkách slovinského zemìdìlství se
odhaduje, že produkce všech základních zemìdìlských produktù se
do roku 2003 ve srovnání s rokem 1997 zvýší, v rostlinné výrobì
hlavnì zlepšením hektarových výnosù a v živoèišné výrobì zvýšením stavù hospodáøských zvíøat.
Rostlinná výroba
Základní plodinou jsou obiloviny (hlavnì pšenice a kukuøice), které zaujímají více než polovinu (55 %) osevní plochy, na pomìrnì velké èásti orné pùdy se pìstují krmné plodiny (pícniny a silážní kukuøice asi 30 % osevních ploch), další významné plodiny jsou bram-
#
bory (5,4 %) a cukrovka (4,8 %). Olejniny (øepka a sluneènice) mají
dosud zanedbatelný podíl v celkové rostlinné produkci a témìø celá
domácí potøeba produktù z olejnin je hrazena z dovozu. Mimoøádný
význam má chmel, který se pìstuje témìø výhradnì pro export. Hektarové výnosy základních plodin jsou na prùmìrné evropské úrovni,
u nìkterých plodin se pøibližují prùmìru EU a úroveò nìkterých èlenských státù (Øecko, Švédsko, Finsko, Španìlsko, Portugalsko) pøevyšují.
P l o c h y, p r ù m ì r n é h e k t a r o v é v ý n o s y a p r o d u k c e z á k l a d n í c h p l o d i n ( p r ù m ì r 1 9 9 7 – 1 9 9 9 )
Plocha, 1 000 ha
Obiloviny celkem
94,7
– pšenice
33,3
– jeèmen
11,0
– kukuøice zrno
45,7
– žito
2,0
Brambory
9,3
Luštìniny
3,0
Øepka olejná
0,1
Cukrovka
8,3
Cukr (surový)
–
Chmel
2,0
Silážní kukuøice
29,9
Pícniny na orné pùdì 1)
18,1
Víno 2)
17,0
Výnos, kg
5516
4231
3534
7244
2487
20494
1540
2190
46005
–
1396
46661
8070
6801
Sklizeò, 1 000 t
523,3
141,7
38,3
332,0
5,3
92,7
5,0
0,3
378,7
55,0
3,33
1366,56
146,3
116,3
Produkce na obyvatele, kg
262,96
71,20
19,25
166,83
2,66
46,58
2,51
–
190,30
27,63
1,67
–
–
58,44
vojtìška, jetel, smìsky; výnos a produkce v suché hmotnosti
hrozny stolní i pro výrobu vína
Pramen: FAO Production Yearbook 1999, vol. 53, Roma 2001; Statistièni Letopis RS 1999
1)
2)
Zemìdìlsví
ve svìtì
Slovinsko má výborné výsledky v pìstování ovoce mírného pásma,
produkce zeleniny je relativnì nízká. Produkce jablek, hrušek,
broskví, merunìk, tøešní, višní je vyšší než domácí spotøeba. Produkce (prùmìr 1997–1999): zelenina celkem 81 000 t, na obyvatele
40,70 kg; ovoce celkem 228 300t, na obyvatele114,72 kg.
Živoèišná výroba
Páteøí živoèišné výroby je chov skotu, pro který jsou pomìrnì vhodné podmínky vzhledem k podílu trvalých travních porostù na zemìdìlské pùdì a relativnì velkému podílu pícnin a silážní kukuøice na
orné pùdì. Stavy hospodáøských zvíøat se za posledních deset let
podstatnì nezmìnily, pouze v chovu ovcí a koz se poèty zvíøat pomìrnì výraznì zvýšily.
Poèet hospodáøských zvíøat na hektar zemìdìlské (orné) pùdy je ve
Slovinsku pomìrnì vysoký (zvláštì ve srovnání s nìkterými státy
SVE).
Intenzita chovu hospodáøských zvíøat (poèet zvíøat na 1 000 ha pùdy)
Skot, na 1 000 ha zem. pùdy
– z toho krávy
Prasata, na 1 000 ha orné pùdy
Ovce, na 1 000 ha zem. pùdy
1997
947
387
3270
112
1998
962
385
3350
154
1999
942
371
3460
145
2000
953
366
3490
186
Poznámka: Údaje se vztahují k podnikùm splòujícím požadavek na limitní velikost podle standardù
klasifikace EU (viz kapitola o zemìdìlské pùdì a agrární struktuøe).
Ve srovnání s dalšími státy SVE je podle tohoto ukazatele intenzita
chovu ve Slovinsku nejvyšší. V roce 2000 poèet zvíøat na 1 000 ha:
skot ÈR 347, Polsko 311, Maïarsko 138, Slovensko 267; prasata ÈR
1 050, Polsko 1 210, Maïarsko 1 070, Slovensko 1 020; ovce ÈR 20,
Polsko 18, Maïarsko 193, Slovensko 144.
Pramen: CESTAT 2000, è. 4
$
Vývoj stavù hospodáøských zvíøat ve Slovinsku 1994–1999 (1 000 zvíøat)
1994
8
478
214
592
20
10
10
Konì
Skot celkem
– krávy
Prasata
Ovce
Kozy
Drùbež (mil. kusù)
1995
8
477
215
571
18
11
9
1996
8
496
215
592
28
11
9
1997
8
486
192
552
53
21
7
1998
10
446
203
578
72
15
9
1999
10
453
203
592
72
15
9
Pramen: FAO Production Yearbook1999, Roma 2001
Produkce základních živoèišných výrobkù nezaznamenala proti období pøed rokem 1991 podstatné zmìny. V pøepoètu na obyvatele je
relativnì vysoká a až na vepøové maso staèí uspokojit vnitøní potøebu. Pøebytky jsou u drùbežího masa, znaèné deficity u vepøového
masa, produkce mléka je pøebytková. Prùmìrná dojivost krav
v minulých letech postupnì rostla, ale dosud je hluboko pod úrovní
západní Evropy (EU 15 prùmìr 5 666 kg v roce 1999).
Produkce základních živoèišných produktù ve Slovinsku1994–1999(1 000 t)
Hovìzí maso
Vepøové maso
Drùbeží maso
Maso celkem
Vejce
Mléko
Prùm. dojivost kg/krávu
2)
1994
47
71
54
173
19
577
2700
1995
51
72
65
188
19
590
2742
1996
51
72
65
188
18
590
2742
1997
54
59
73
187
24
568
2956
1998
45
63
72
180
24
600
2961
1999
45
63
72
180
24
600
2961
Kg na obyvatele
22,6
31,7
36,2
90,5
12,1
301,5
–
1)
rok 1999, prùmìr
zapoèítávají se všechny krávy, vìtšinou se drží krávy s dvojí užitkovostí
Pramen: FAO Production Yearbook 1999, Roma 2001
1)
2)
Zemìdìlsví
ve svìtì
Ve S l o v i n s ku s e d o s u d n e v y s k y t l ž á d n ý p ø í p a d o n e m o c n ì n í
BSE. Slovinsko bylo orgány Evropské unie v klasifikaci teritoriálního rizika BSE jako jediná ze zemí støední a východní Evropy zaøazeno do rizikové skupiny II, to znamená „výskyt BSE je nepravdìpodobný, ale možný“.
Potravináøský prùmysl
Potravináøský prùmysl reprezentuje asi 4 % HDP, 3 % zamìstnanosti a 4 % celkového exportu Slovinska (údaje za rok 1998). V roce
1996 pùsobilo v tomto odvìtví celkem 357 podnikù (295 produkce
potravin, 54 produkce nápojù, 8 produkce krmných smìsí a l zpracování tabáku) s celkovým poètem 18 960 zamìstnancù. Nejvìtšími
obory podle ukazatele objemu produkce jsou mlékárenský, pivovarský a tabákový prùmysl, ale podle poètu zamìstnancù jsou nejvìtšími obory prùmysl mlékárenský, nealkoholických nápojù a mlýnský
prùmysl.
77 % z celkového poètu jsou malé podniky (ménì než 49 pracovníkù), 14 % støednì velké (50 až 249 pracovníkù) a asi 9 % velké podniky (více než 249 pracovníkù). Støednì velké a velké podniky patøily døíve do sektoru tzv. spoleèenského vlastnictví. Tyto podniky byly
postupnì privatizovány, údaje o posledním stavu nemáme k dispozici.
Pøímé zahranièní investice jsou ve srovnání s Èeskou republikou
nebo Maïarskem slabé, podle zprávy expertù EU v roce 1998 prakticky neexistovaly. Výjimkou je rafinerie cukru Ormoz, kde nìkterá
družstva vlastnící akcie v této rafinerii je prodala nizozemským
a italským investorùm, aby vyøešila svoje problémy s likviditou.
Konkurenèní schopnost potravináøských podnikù jim umožnila pøežít ztrátu jugoslávských trhù a pøeorientovat se na nová odbytištì,
avšak dosud mají nadbyteènou výrobní kapacitu. Vìtšina podnikù
pøevzala stejné technologické metody a zaøízení obvyklé v EU. Normy produkce jsou na úrovni EU, ale pøed pøijetím Slovinska do Unie
se ještì musí pøizpùsobovat specifickým standardùm EU.
Zemìdìlská politika
Slovinsko zaèalo uskuteèòovat svou vlastní zemìdìlskou politiku po
získání nezávislosti. Tato politika byla zformována pøijetím „Strate-
%
gie rozvoje zemìdìlství Slovinska“ v roce 1993. Podpora zemìdìlství
mìla zajistit setrvalý rozvoj produkce, zvýšení sobìstaènosti
v potravinách, ekonomickou a sociální stabilizaci venkova, ochranu životního prostøedí. Hlavní opatøení ve sféøe regulace trhu se
pøibližovalo politice EU. Mezi základní nástroje patøila: politika centrálního stanovení cen mléka, cukru, pšenice a mouky; úvìrová politika, subvencování inputù a podpora investic formou zlevnìných
úvìrù; ochrana vnitøního trhu pøed levnými dovozy a subvencování
exportu.
Intenzivní podpora zemìdìlského trhu a stanovení relativnì vysokých intervenèních cen se promítlo do úrovnì tržních cen základních produktù, které všeobecnì pøevyšovaly úroveò cen v zemích
SVE a v nìkterých pøípadech prùmìrné tržní ceny v EU.
Zemìdìlsví
ve svìtì
S r o v n á n í c e n z e m ì d ì l s k ý c h v ý r o b c ù v p ì t i k a n d i d á t s k ý c h z e m í c h a E U r. 1 9 9 7
Pšenice
Kukuøice
184
116
137
98
123
126
106
120
117
73
…
134
124
90
113
95
106
119
146
92
109
78
98
79
90
88
55
…
104
76
95
80
89
ECU/t
Slovinsko
Èeská rep.
Polsko
Maïarsko
Estonsko
EU 15
% EU 15
Slovinsko
Èeská rep.
Polsko
Maïarsko
Estonsko
Mléko
Hovìzí
maso
Vepøové
maso
Drùbeží
maso
48
25
26
27
…
50
267
193
150
214
166
297
2643
1884
1447
1427
1145
2662
1883
1393
1242
1383
1605
1672
1206
996
1215
1042
1561
1290
97
50
52
54
…
90
65
50
72
56
99
71
54
54
43
113
83
74
83
96
94
77
94
81
121
Jeèmen Cukrovka
Pramen: Agricultural Situation and Prospects in the Central and Eastern European Countries; EC, DG
VI Working Document, June 1998
Úroveò podpory zemìdìlství mìøená podle jednotné kalkulace OECD
byla ve Slovinsku vyšší než ve srovnávaných zemích støední a východní Evropy, které kandidují na èlenství v EU. Z poslední studie
OECD o monitoringu hodnocení zemìdìlské politiky vyplývá, že míra
subvencování zemìdìlství ve Slovinsku se v roce 1999 tìsnì pøiblížila prùmìru Evropské unie.
Po d í l p o d p o r y z e m ì d ì l s t v í n a h r u b ý c h z e m ì d ì l s k ý c h p ø í j m e c h v z e m í c h S V E a E U v % P S E – n e t t o 1 )
Slovinsko 2)
Èeská republika
Polsko
Maïarsko
Slovensko
Rumunsko
EU.15
OECD
1992
38
31
20
17
28
8
46
39
1993
34
27
15
20
26
16
45
38
1997
40
9
22
7
10
3
28
31
1998
43
21
23
13
29
27
45
36
1999 3)
47
25
25
20
27
21
49
40
PSE = Producer Support Estimate: podíl pøímých a nepøímých podpor (minus danì) pro zemìdìlské
výrobce z celkových hrubých pøíjmù
2)
odhady
3)
pøedbìžné údaje
Prameny: Agrarische Rundschau, 2000, è. 6
OECD Agric. Policies – monitoring and evaluation 2000
1)
V øíjnu 1998 provedla slovinská vláda nìkteré zmìny
v zemìdìlské politice smìøující k vìtší liberalizaci trhu
a dalšímu pøizpùsobení spoleèné zemìdìlské politice EU. Pøijala „Program reformy zemìdìlské politiky ve Slovinsku“ na období
1999–2002. Program definuje nejcitlivìjší problémy zemìdìlství (nízká produktivita a dùchody, úbytek zemìdìlské pùdy, nedostateèná
mezinárodní konkurenèní schopnost) a souèasnì slouží jako pracovní rámec pro harmonizaci domácí politiky se spoleènou zemìdìlskou
politikou EU. Základní cíle politiky na toto období se opírají o ètyøi
pilíøe:
&
Zemìdìlsví
ve svìtì
– zmìna a pøizpùsobení tržní politiky
– zavedení pøímých plateb zemìdìlským podnikùm
– obsáhlá restrukturalizace zemìdìlství
– podpora rozvoje venkova.
Nejdùležitìjšími jsou nespornì první dva pilíøe. Tržní a cenová
politika bude postupnì redukovat ochranu trhu a cenovou regulaci,
zahrnující a) zrušení státního monopolu na trhu s potravinovými
obilninami; b) èásteènou liberalizaci trhu mléka a mléèných produktù; c) zavedení intervenèních mechanismù kompatibilních s tìmi,
které se používají v EU.
Otevøení trhù (podmínìné mimo jiné mezinárodními závazky WTO,
CEFTA, EU a bilaterálními dohodami) pøivodí pokles domácích cen
a snížení tržeb. Zhoršení zemìdìlských dùchodù se má èásteènì kompenzovat pøímými dotacemi zemìdìlských podnikù. V roce 2000 byl
zaveden systém pøímých plateb financovaný sumou 9,9 mld. SIT
(95 mil. DEM), a to 54 000/ha pšenice (520 DEM/ha), 42 000 SIT/ha
cukrovky (404 DEM/ha) a 27 000 SIT/ha olejnin, luskovin a krmných
obilovin (260 DEM/ha). Vedle plošných prémií se uplatòují obdobné
prémie na chov hospodáøských zvíøat. Souèasnì se má pøeorientovat
zpùsob hospodaøení na metody šetøící životní prostøedí a uchování
krajiny. K tomu je v programu obsažena øada opatøení, vèetnì kompenzace nepøíznivých pøírodních podmínek podle cíle 5a v programech EU.
Tøetí pilíø – program pøestavby zemìdìlství zahrnuje dlouhodobé cíle: zlepšení agrární struktury; vytvoøení efektivní organizace trhu; rozvoj vedlejších pracovních pøíležitostí pro zemìdìlce.
Spolu s tím se má zvýšit konkurenèní schopnost zemìdìlství. K tomu
má pøispìt podpora investic, podpora scelování pozemkù a dalších
agrárních operací, podpora prodeje produktù prostøednictvím výrobních spoleèností a družstev, modernizace a strukturální pøizpùsobení zpracovatelského sektoru a harmonizace souèasných norem
s normami EU.
Ètvrtý pilíø reformy se týká posilování, rozšiøování a intenzifikace již existujícího Programu integrovaného rozvoje venkova a obnovy vesnic (CRPOV), který spravuje slovinské
ministerstvo zemìdìlství. Tento program spolufinancují obce a øada
ministerstev a mezinárodních organizací. Souèástí uvedených zámìrù je také program SAPARD, na který EU vyèlenila pro Slovinsko
roèní pøíspìvek 53 mil. EUR. Slovinsko dosud nesplnilo podobnì jako
vìtšina kandidátských zemí všechny požadavky na vyplácení této
pøedvstupní pomoci a oèekává se, že první èástku dostane na konci
roku 2001.
Reforma agrární politiky a zvláštì zavedení pøímých plateb
znamenají zvýšení výdajù státního zemìdìlského rozpoètu.
Rozpoèet ministerstva zemìdìlství se mìl na základì reformy politiky podle výpoètù ekonomù v roce 1999 zvýšit reálnì na 58,6 mld.
SIT a v roce 2000 na 74,4 mld. SIT, což je trojnásobek proti roku
1998. Ve skuteènosti bylo pro sektor zemìdìlství pøidìleno na rok
2000 celkem 42,4 mld. SIT (407,6 mil. DEM) (plus 66 % proti roku
1998) a pro rok 2001 (v bìžných cenách) celkem 60 mld. SIT (577 mil.
DEM).
Výdaje státního rozpoètu Slovinska 1994–2000
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Státní rozpoèet celkem mld. SIT
409,3
500,3
594,5
737,9
848,9
962,5
1059,7
1)
Zemìdìlský rozpoèet mld. SIT
10,8
14,7
17,0
22,4
25,6
33,2
42,4
1)
Podíl zemìdìlství v %
2,5
2,9
2,9
3,0
3,0
3,5
4,0
v bìžných cenách
Pramen: Ministerstvo financí Republiky Slovinsko (Agrarische Rundschau 2000, è. 5)
1)
'
Priority politiky ministerstva zemìdìlství, lesnictví
a potravináøství ve vztahu k Evropské unii vyhlášené po
nástupu ministra Buta na konci roku 2000
Ministerstvo musí urychlit pøípravu legislativy a zákonných aktù
v souladu se státními programy pøizpùsobení právního øádu Evropské unii. To znamená, že v sektoru budou harmonizovány následující zákony: Zákon o zmìnách a dodatcích k Zákonu o lesnictví; Zákon o veterinárních službách; Zákon o lese a obnovitelných zdrojích; Zákon o osivech a dalších rozmnožovacích materiálech; Zákon
o námoøním rybolovu; Zákon o fytofarmaceutických látkách; Zákon
o šlechtìní hospodáøských zvíøat; Zákon o ochranì zdraví rostlin;
Zákon o krmivech. Vedle zákonù harmonizujících slovinský právní
øád s EU pøipraví ministerstvo také Zákon o ochranì proti pøírodním pohromám, Plán rozvoje venkova na roky 2000–2006 (program
SAPARD) a Národní rozvojový program pro zemìdìlství a venkov.
Obchodní a ekonomická spolupráce Èeské republiky
s Republikou Slovinsko
Zemìdìlsví
ve svìtì
Hospodáøská spolupráce mezi obìma zemìmi je považována za mimoøádnì dobrou. Na rozdíl od nìkterých sousedních státù obchod se
Slovinskem dynamicky stoupá, relativnì malé Slovinsko se øadí mezi
nejvýznamnìjší partnery ÈR. Naše republika je na šestém místì slovinského zahranièního obchodu. Proinvestièní politika èeské vlády
pozitivnì zapùsobila na pøíliv slovinských investic do ÈR.
Bilance zahranièního obchodu ÈR se Slovinskem je aktivní, rovnìž
obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami vykazuje pozitivní
saldo na stranì ÈR. Agropotravinový obchod se podílel v roce 1999
na celkovém importu ze Slovinska 2,1 % % a na celkovém exportu
do Slovinska dokonce 12,4 %.
Hodnota obchodu mezi ÈR a Slovinskem
Import do ÈR ze Slovinska, mil. CZK (FOB)
Celkem
– potraviny a živá zvíøata
– nápoje a tabák
– živoèišné a rostl. oleje, tuky a vosky
Agroprodukty celkem
% z celkového dovozu
Export z ÈR do Slovinska, mil. CZK (FOB)
Celkem mil. CZK, FOB
– potraviny a živá zvíøata
– nápoje a tabák
– živoèišné a rostl. oleje, tuky a vosky
Agroprodukty celkem
% z celkového exportu
Bilance mil. CZK (FOB)
Celkem
Agroprodukty
1997
1998
1999
4809
97
17
–
114
2,37
5053
102
23
–
125
2,47
6048
85
40
4
129
2,13
6621
258
8
4
270
4,08
7464
258
11
39
308
4,13
9407
1107
23
37
1167
12,41
+ 1812
+ 156
+ 2411
+ 183
+ 3359
+ 1035
Pramen: Zahranièní obchod Èeské republiky, Roèenka 1999, ÈSÚ 2000
Poznámka pøevzatá ze zprávy ekonomického servisu MZV ÈR o Slovinsku z roku 1999:
Pøipojení Slovinska k CEFTA se odrazilo v postupném odbourávání
celních bariér až na nulu u prùmyslových výrobkù a v jejich bezproblémové smìnì. Kamenem úrazu a dùvodem tuhých jednání se stala
oblast agrokomodit, kde jednotlivé èlenské zemì setrvávají na svých
ochranáøských pozicích (zejména Slovinsko). Dokladem jsou napø.
zablokovaná jednání o uznávání certifikátù a výsledkù zkoušek komoditních zkušeben v jednotlivých zemích. Situaci v obchodování
s agrokomoditami komplikuje systém kvót, který je nepružný a jeho
zmìny jsou podmínìny odsouhlasením všech èlenských zemí CEFTA.
Proto Slovinsko artikulovalo pøání øešit problematiku obchodu se
zemìdìlskými produkty cestou bilaterálních dohod. S blížícím se
datem vstupu Slovinska do EU se mìní i pohled na systém CEFTA.
Dnem vstupu ztratí èlenství v CEFTA pro Slovinsko pøitažlivost
a zemì se bude plnì øídit pravidly EU. Z tohoto hlediska se nedá ze
strany Slovinska oèekávat prùlom v jeho stanoviscích k obchodní
zemìdìlské politice v rámci CEFTA. Je reálné, že svoji pozici „zabetonuje“ a upøe pozornost smìrem k EU. Èlenství v Unii považuje za
politickou prioritu a úèast v CEFTA jako záležitost jednoznaènì doèasnou.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Poznatky
ze svìta
Návr h na zvýšení
zemìdìlského rozpoètu
EU 2002
Komisaøka EU pro rozpoèet Michaele Schreyerová
uvedla pøi projednávání
rozpoètu na fiskální rok
2002, že blok patnácti
èlenských zemí musí vynaložit více prostøedkù, aby
bylo možné nadále podporovat zemìdìlce postižené
rozšíøením dvou nebezpeèných nemocí, které znamenají pro evropské zemìdìlství zvýšené náklady a pro
mnohé podniky hrozbu finanèního zruinování.
Polští zemìdìlci jsou
nespokojeni
s odkládáním realizace
programu SAPARD
Zemìdìlci v Polsku reagují
rozzlobenì na opìtný odklad uvolòování finanèních prostøedkù urèených
na podporu rozvoje polského venkova z fondu SAPA R D .
Po u ž i t é i n f o r m a è n í z d r o j e :
Republika Slovenija: Statistièni LETOPIS 1999, SURS Ljubljana,1999
Agricultural Situation and Prospects in the Central and Eastern
European Countries – Slovenia. European Commission Directorate
for Agriculture, Luxembourg, 1998
Structural Change in the Farming Sectors in Central and Eastern
Europe. World Bank/FAO Working Paper No 23, 2000
Agricultural reformsin the transition economies of Central and Eastern Europe, FAO, Roma 1997
Zahranièní obchod Èeské republiky – Roèenka 1999, ÈSÚ Praha 2000
Agriculture at a Glance in Emerging and Transition Economies, OECD
Paris 1999
Agrarische Rundschau, 2000, è. 5 a 6
Ekonomický servis MZV ÈR http://www.export.cz/jti1.html
Presentation of Slovenia and its agriculturehttp://www.bfro.uni-lj.si/
presentation.html
CIA – The World Factbook 2000 – Slovenia
CESTAT Statistical Bulletin 2000/4, ÈSÚ Praha 2001
FAO Production Yearbook, vol. 50–53, Roma 1998–2001
Zpracovala: J. Javùrková, ÚZPI
Celkové výdaje rozpoètu v pøíštím roce mají dosáhnout 100 mld. EUR
(88,8 mld. USD) ve srovnání s 85 mld. EUR v letošním rozpoètu.
Návrh výdajù na rok 2002 nyní zahrnuje také náklady na poskytování zahranièní pomoci. Pøes požadavky nìkterých èlenských státù
EU o zkrácení zemìdìlských subvencí pøedstavuje návrh výdajù na
podporu zemìdìlského sektoru pro rok 2002 nejvìtší èást celkového
rozpoètu (více než polovinu). Komise navrhuje, aby v pøíštím roce
bylo pro zemìdìlský rozpoèet uvolnìno 46,2 mld. EUR (41 mld. USD),
to je o 5 % více než v letošním rozpoètovém roce. Z této sumy se
vyèleòuje 1,145 mld. EUR (1,02 mld. USD) na likvidování BSE a 250
mil. EUR (222 mil. USD) na potírání slintavky a kulhavky. Kromì
uvedené sumy na podporu zemìdìlství se poèítá s mimoøádnou èástkou 1 mld. EUR (884 mil. USD) na zemìdìlský nouzový fond, který je
urèen k financování nákladù pro pøípady nenadálých pohrom. Orgány EU už v letošním roce vydaly témìø miliardu EUR na zaplacení
výdajù spojených s potíráním nemoci šílených krav, mezi nimi na
uhrazení nákladného programu nákupu zvíøat urèených pro destrukci, podle nìhož se má nakoupit a porazit až 2 mil. kusù skotu, aby se
redukovala nabídka hovìzího masa na trhu a dosáhlo se obnovení
tržní a cenové stability. M. Schreyerová uvedla, že navrhovaný rozpoèet, který ještì budou projednávat vlády èlenských státù EU
a Evropský parlament, se shoduje se závazky pøedstavitelù EU z roku
1999 ke zpøísnìní rozpoètových pravidel, které by mìlo zabránit spirálovitému rùstu výdajù pøed rozšíøením EU na východ.
Brusel, Associated Press z 8. 5. 2001
(Jav)
Pùvodnì stanovený termín dlouho oèekávaného finanèního pøíspìvku EU na polský program SAPARD se posunuje až do pøíštího roku
kvùli zpoždìní akreditace polské Zemìdìlské agentury pro restrukturalizaci (ARMR), která má být institucí povìøenou Evropskou unií
vyplácením penìz ze spoleèného fondu. Pro potravinový a zemìdìlský sektor znamená odklad financování už druhým rokem další zpomalení pøípravy polského venkova na vstup do EU. Prezident Polské
agrární burzy (WGRO) v Poznani Jan Ciesielski prohlásil, že další
zpoždìní realizace programu SAPARD je brzdou pro pøestavbu polského venkova. Podle nìho byl SAPARD vyhlášen jako program, který má pøizpùsobit produkci vyšším standardùm EU. Odklad vyplácení finanèního pøíspìvku na realizaci tohoto programu znamená zpoždìní jeho implementace. Oficiální zástupce polského zastoupení v EU
Poznatky
ze svìta
Wladyslav Piskorz považuje za možné, že v polovinì letošního øíjna
se zaène s uvolòováním penìz na realizaci programu SAPARD
v Polsku, ale to ještì neznamená, že koneèný pøíjemce dostane hned
a pøímo finanèní pøíspìvek na konkrétní místní program. Pøes optimistické stanovisko W. Piskorze však nebude postup uvolòování prostøedkù pro polský venkov v nejbližší budoucnosti bez problémù.
Do konce dubna mìl být dokonèen audit ARMR. Pøi pozitivním výsledku budou otevøeny dveøe pro akreditaci od ministerstva financí
pøed koneèným schválením Evropskou komisí, k nìmuž by mìlo dojít letos na podzim. Polsko má získat od EU na program SAPARD
roèní pøíspìvek 171,6 mil. EUR (609,2 mil. PLN podle souèasného
kurzu), který bude poskytován až do roku 2006 nebo do doby, než se
stane èlenem EU. Aèkoli peníze z fondu EU na polský SAPARD pøedstavují pouhý zlomek z 25 mld. PLN, které podle odhadu vlády bude
nutné vynaložit na restrukturalizaci polského venkova podmiòující
pøipojení k EU, mnohé z vládních modernizaèních programù jsou
založeny na této podpoøe. Zprávy, že finanèní prostøedky na program
SAPARD budou k dispozici až další rok, vedou k obavám, že zemìdìlci zatrpknou a nebudou dùvìøovat prohlášením o výhodách budoucího èlenství v EU. Podle prezidenta WGRO stálé odkládání
a protahování zaèátku SAPARD bude odrazovat zájem polského venkova od pøipojení k EU, kdežto právì tento program podporující
rozvoj venkova a zemìdìlství mìl pøispívat k pøesvìdèení obyvatel a
zejména zemìdìlcù, že èlenství v EU pro nì bude pøínosem. Existují
také obavy, že vládní plány na pøipojení k EU v lednu 2003 mohou
být narušeny opoždìním realizace programu rozvoje venkova a zemìdìlství, protože požadované strukturální reformy zemìdìlského
a potravinového sektoru nebudou vèas provedeny.
AgFd, 2001, è. 63, s. 17–18
Zpoždìní programu
SAPARD v Maïarsku
Maïarsko se podobnì jako
další státy støední a východní Evropy aspirující
na èlenství v EU opozdilo
s pøípravou programu SAPA R D .
Mezinárodní pomoc
nejchudším zemím svìta
pøi zvyšování kvality
potravin
Organizace pro výživu a zem ì d ì l s t v í ( FA O ) p ø i O S N
navrhla vytvoøení fondu
v hodnotì 98 mil. USD pro
poskytnutí
pomoci
nejchudším zemím svìta pøi
zvyšování
bezpeènosti
a kvality potravin.
(Jav)
I když vláda vyvíjí v poslední dobì zvýšené úsilí, bude mít zpoždìní
pøíprav negativní vliv na termín vyplacení první dávky finanèního
pøíspìvku ze strukturálních fondù EU. Podle finanèní dohody mezi
EU a Maïarskem z 1. bøezna 2001 mohou být fondy urèené
k financování programu SAPARD pro rok 2000 využity až v roce
2002. V letošním roce maïarská vláda pravdìpodobnì nevyhlásí veøejnou soutìž pro uchazeèe o zaøazení do programu, protože pøed
koncem roku nebude dokonèena akreditace agentury SAPARD. Podle
plánu mìl být tento proces uzavøen do poloviny øíjna 2001, vlastní
hodnocení úøadu mìlo být provedeno do konce dubna a pøedbìžná
akreditace Státním kontrolním úøadem má probìhnout do èervna
2001. Potom musí být podrobné dokumenty pøedloženy bruselskému
výboru SAPARD, který bìhem deseti až dvanácti týdnù provede finální akreditaci maïarské platební agentury. Z celkového fondu EU na
podporu programu SAPARD získalo Maïarsko pøíslib každoroèního
pøíspìvku 38,7 mil. EUR (10 323,5 mil. HUF).
AgFd, 2001, è. 63, s. 21
(Jav)
FAO pøedložila tento návrh na 3. konferenci OSN o nejménì rozvinutých zemích, která se konala letos v kvìtnu v Bruselu. Pøedstavitelé FAO upozornili na pomalý postup pøi øešení problémù chudoby,
konfliktù a chorob, kterými trpí 49 nejchudších zemí svìta. Do této
skupiny zemí je zaøazeno 34 zemí z Afriky, 9 z Asie, 5 z Pacifiku
a 1 z Karibiku. Více než polovina obyvatel v tìchto zemích žije pod
hranicí chudoby – na svoje živobytí mají dennì k dispozici ménì než
jeden americký dolar. Nový fond má podporovat projekty pro rozvoj
a zachování národních systémù bezpeènosti a kvality potravin. Kromì toho má pomáhat pøi plnìní mezinárodních norem a zapojení do
dùležitých mezinárodních institucí, jež se týkají potravin (napø. Codex Alimentarius Commision). Podle názoru odborníkù z FAO vyšší
kvalita a záruky nezávadnosti potravináøských a rybích produktù
pocházejících z rozvojových zemí podstatnì podpoøí jejich exportní
šance a souèasnì ochrání domácí i zahranièní spotøebitele. Fond vznikne na základì dobrovolných pøíspìvkù a bude se rozdìlovat tak, aby
na každou ze 49 zemí pøipadly pøibližnì 2 mil. USD. Tyto prostøedky
se mají úèelnì využít bìhem tøí až pìti rokù. FAO vychází ze skuteènosti, že nejchudší zemì musí v souèasnosti uplatòovat svoje produkty v tvrdém konkurenèním prostøedí na globalizovaném svìtovém trhu. Podle FAO vìtšina z tìchto státù ani zdaleka nevyužívá
kapacity souèasné zemìdìlské a potravináøské technologie a má dosud velký potenciál pro zvyšování produkce a kvality potravin.
UN LDC Conference, Brussels, 14.–20. 5. 2001
Kolik fosfor u a draslíku
k bramborám?
Fo s f o r e m l z e o v l i v n i t k v a litativní parametry daleko
ménì výraznì než dusíkem
a draslíkem.
(Jav)
Fosforeèné hnojení slouží pøevážnì k tomu, aby stabilizovalo spolehlivé výnosy. Dávka fosforu pùsobí pøedevším na nasazení hlíz.
Vzhledem k malé pohyblivosti fosforu v pùdì závisí jeho dostupnost
ve znaèné míøe na dobré struktuøe pùdy a hodnotì pH okolo 6. Prokázalo se, že zejména rané brambory reagují pozitivnì na aplikaci
rozpustných forem fosforu do blízkosti koøenové zóny. Na pùdách se
støední zásobou fosforu vyžadují brambory dávku 60–90 kg P . ha –1 .
Vzhledem k pozitivní reakci okopanin na fosfor by se v rámci obilnáøsko-bramboráøského osevního postupu mìla aplikovat i dávka
fosforu urèená pro obilniny k bramborám. V tom pøípadì se doporuèuje aplikace 100–120 kg P 2O 5 . ha –1.
Hnojení draslíkem podle odrùdy a zpùsobu využití hlíz
Poznatky
ze svìta
Uvádìné údaje o výši dávky draslíku kolísají v širokém rozmezí. Pøi
støední pùdní zásobì draslíku to bývá 150–350 kg K 2O . ha –1. Na
základì èetných pokusù se ukazuje, že optimální dávka se pohybuje
od 150 do 250 kg K 2O . ha–1. Vzhledem k tomu, že vyšší dávky draslíku snižují výskyt šednutí dužniny hlíz, pøipouští se ve výjimeèných
pøípadech u sadby brambor i dávka 300–350 kg K 2O . ha–1 (s pøihlédnutím k pomìrùm podzemních vod). Doporuèené dávky draslíku podle
zpùsobu využití pøi støední pùdní zásobì tohoto prvku uvádí následující pøehled:
– konzumní rané brambory (pro rané zpracování): 150–200 kg
K 2O . ha–1 v síranové formì;
– konzumní brambory (pro prùmyslové zpracování): 200–250 kg
K 2O . ha–1 na podzim jako KCl, od konce ledna jako síran, u brambor ke skladování ne ménì než 250 kg;
– konzumní brambory se sklonem k mouènatìní: 200–250 kg
K 2O . ha–1, do asi 100 K2O . ha–1 jako KCl pøed výsadbou, brambory
ke skladování ne pod 250 kg.
Pøi draselném hnojení je kromì odrùdových požadavkù a zpùsobu
využití brambor nutno pøihlížet i k podmínkám daného stanovištì.
Pozornost je ovšem nutné vìnovat i vlivùm draslíku na brambory
v prùbìhu pìstování a také podle tohoto hlediska pøípadnì zvýšit
nebo snížit aplikovanou dávku draselného hnojiva.
Draslík pùsobí na brambory v prùbìhu vegetaèní doby pozitivnì –
podporuje odolnost proti vysokým teplotám a suchu, snižuje citlivost k poškození, omezuje šednutí dužniny, redukuje sklon
k mouènatìní hlíz,podporuje pevnost dužniny resp. konzistenci,
omezuje tmavnutí hlíz po uvaøení, snižuje obsah redukovaných cukrù a tím stabilizuje kvalitu pøi smažení, zvyšuje skladovací schopnost hlíz brambor apod.
Draslík však mùže mít i negativní úèinky – snižuje obsah škrobu,
mùže snižovat chuovou kvalitu a intenzitu žluté barvy dužniny, zvyšuje vlhkost dužniny po uvaøení.
Velký význam pøi draselném hnojení má i použitá forma. Vliv draslíku na snižování obsahu škrobu v hlízách se ještì zesiluje použitím
chloridové formy. Proto je tøeba hnojit touto formou s dostateèným
pøedstihem pøed výsadbou, aby se chloridový ion mohl v prùbìhu
zimy vyplavit z oblasti koøenové zóny brambor. Výjimku z tohoto
pravidla pøedstavuje pouze situace, kdy se má zámìrnì využít pùsobení draslíku na snížení obsahu škrobu nebo jeho profylaktický efekt
(šednutí dužniny hlíz).
Pùdní a listová aplikace hoøèíku
Listová aplikace hoøèíku k bramborám je dùležitá zejména na pùdách, u nichž lze oèekávat silný antagonismus mezi hoøèíkem a dras-
!
líkem, popø. hoøèíkem a amonnou formou dusíku, nebo na pùdách
s nízkou hodnotou pH. Vysoký antagonismus lze pøitom pøedpokládat pøi pomìru K : Mg v pùdì vyšším než 3 : 1 (podle pravidelného
rozboru pùd). V tomto pøípadì dochází k výrazné konkurenci obou
živin v jejich pøíjmu rostlinami. Tento antagonismus ještì zesiluje
pùsobení sucha v dobì nejvyšší potøeby hoøèíku rostlinami brambor
(ve fázi plného kvetení). Stejnì pùsobí i nízké hodnoty pH.
Úspìšná listová aplikace hoøèíku však nesmí nahrazovat potøebu
dostateèné pùdní zásoby tohoto prvku, protože primární zásobení
rostlin hoøèíkem se má uskuteèòovat pùdou. Na pùdách se støední
zásobou živin potøebují brambory pøísun 60–80 kg MgO . ha –1.
Hoøèík lze do pùd dodat pøedevším jako vedlejší živinu bìžnì aplikovaných hnojiv (dolomitický vápenec s 6 % MgO, Patentkalis 10 %
MgO apod.) a teprve zbytek potøebného množství dodat speciálními
hoøeènatými hnojivy, jako je napø. Kieserit s 25 % MgO. Teprve pøi
suchu a pøíèinách uvedených výše se chybìjící potøeba hoøèíku pokryje listovou aplikací.
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 3 , s . 1 0 2 – 1 0 4
Dusík k bramborám –
mìøit, poèítat a
vyhodnocovat
Nadbytek dusíku èiní brambory náchylné k hnilobì
natì,
zhoršuje
kvalitu
a zatìžuje životní prostøedí. Nìmecký odborník objasòuje, jak potøebu dusíku cílenì stanovit.
Poznatky
ze svìta
(DK)
Pùsobení vysokých dávek dusíku na výnos se v praxi vìtšinou pøeceòuje, jeho negativní dùsledky se pak èasto podceòují. K následkùm
nadmìrného hnojení dusíkem patøí: opoždìné nasazování hlíz, pozdìjší zralost a tvorba slupky, èastìjší poškození hlíz a více deformovaných hlíz, zvýšená náchylnost k hnilobì natì i hlíz, vyšší napadení baktériemi r. Erwinia a mšicemi pøenášejícími virové choroby,
snížení obsahu sušiny, horší kvalita pøi smažení, zvýšený výskyt
dutosti hlíz, horší schopnost skladování, èastìjší tmavnutí syrových
brambor pøi prùmyslovém zpracování i po uvaøení u náchylných odrùd, vyšší obsah nitrátù v hlízách, nadmìrný obsah reziduálního
dusíku v pùdì po sklizni brambor (nebezpeèí vymývání do podzemních vod!), zbyteènì vysoké náklady na hnojiva.
Potøebu dusíku stanovit využitím rùzných metod
Pro snížení rizika nadmìrných dávek dusíku je zapotøebí stanovit
potøebu N u brambor co nejpøesnìji. K tomuto úèelu se využívají pøi
pìstování brambor v Porýní dva postupy, a to: stanovení obsahu Nmin
v pùdì pomocí reprezentativních pùdních vzorkù a bilanèní metoda
stanovení dusíku v pùdì pomocí výpoètu. Nakolik se prosadí další
metoda, tzv. modifikovaná metoda N min s pozdními odbìry pùdních
vzorkù, ukáže èas.
P ù d n í v z o r k y n a N min o d e b í r a t c o m o ž n á n e j p o z d ì j i
Na základì metody Nmin lze pomìrnì snadno stanovit potøebu dusíku.
V Porýní byl pro tento úèel sestaven pøehled doporuèených dávek
dusíku, v nìmž byly odrùdy sestaveny do skupin. Množství dusíku
potøebné pro hnojení se pak vypoète následovnì: doporuèená hodnota dusíku pro danou odrùdu minus dostupný dusík v pùdní vrstvì
0–60 cm (v pùdì v hloubce 0–60 cm). Èím pozdìji se odbìr vzorkù
uskuteèní, tím vìtší je jeho vypovídací schopnost.
Podle stanovištì, stavu pùdy, osevního sledu apod. je tøeba stanovené množství dusíku upravit (zvýšit nebo snížit).
Pøíklad: Pøi pìstování odrùdy ’Agria’ po cukrovce na stanovišti
s úrodnou, hlinitou pùdou byl po pøedchozích mrazech zvýšen následný pøísun dusíku. Zaèátkem bøezna byl obsah Nmin v pùdním vzorku 50 kg . ha–1. Výpoèet dávky dusíku potom vypadal následovnì:
160 kg N . ha –1 (doporuèená dávka dusíku k dané odrùdì) -50 kg N .
ha –1 (pùdní zásoba) -20 kg N . ha–1 (korekèní faktor pro úrodné pùdy)
-20 kg N . ha–1 (korekèní faktor pro pøedplodinu cukrovku) = 70 kg
N . ha–1.
Stanovení N min bezprostøednì po vyorání brambor podává dùležitou
informaci o správnosti zvolené strategie dusíkatého hnojení.
Metodu bilanèního stanovení dusíku využívat jako doplòující informaci.
Tato metoda mùže být buï alternativou nebo doplòkem k metodì
N min. Rozsáhlé pøehledy pro stanovení potøeby dusíku u konzumních
"
a sadbových brambor pomocí této metody mohou získat pìstitelé
v Nìmecku faxem nebo na internetové adrese www. topagrar.com.
Pøi hnojení je tøeba vìnovat pozornost skuteènosti, že dávky dusíku
po plném kvìtu jsou kritické, nebo rostliny po kvetení využijí již jen
malou èást dusíku. Zbývající dusík pùsobí negativnì na další vývoj
rostlin a kvalitu hlíz. Pokud je narušen pøísun dusíku vlivem nepøíznivého poèasí, jsou vhodné nízké dávky dusíku (10–20 kg N . ha–1)
v kombinaci s aplikací fungicidù.
K bramborám lze použít všechny formy dusíku. Pøi jejich aplikaci je
ovšem tøeba pøihlédnout k rychlosti pøemìny rùzných forem dusíkatých hnojiv. Pro omezení strupovitosti brambor je vhodné využívat síranu amonného pøedevším na pùdách s pH vyšším než 6. Také
využití hnojiv se stabilizovaným dusíkem je možné velmi doporuèit.
Pøi pìstování brambor lze využívat i statková hnojiva, pokud se dùslednì mìøí obsah dusíku, zahrne se do bilance a použije se odpovídající korekèní faktor. Kvalitativní riziko však nelze zcela vylouèit.
Víceleté používání statkových hnojiv zvyšuje obsah organicky vázáného dusíku v pùdì, který se mùže v závislosti na teplotì a vlhkosti
mineralizovat. Pokud k této pøemìnì dochází pøíliš pozdì, mùže být
negativnì ovlivnìna kvalita hlíz brambor.
Poznatky
ze svìta
Doporuèené dávky dusíku v závislosti na odrùdì a korekèní
f a k t o r y p r o m e t o d u N min
Odrùda brambor a doporuèená dávka N (0–60 cm):
’Santana’, ’Maritema’ .................................................... 240 kg N . ha–1
’Anosta’, ’Bintje’, ’Fresco,’ ’Felsina’ ............................ 220 kg N . ha–1
’Premiere’ (prùmysl.), ’Prior’ (prùmysl.), ’Asterix’, ’Lady Rosetta’ (pozdní), ’Fambo’ ................................................................ 200 kg N . ha–1
’Premiere’ (konzum.), ’Prior’ (konzum.), ’Frieslander’, ’Velox’, ’Granola’, ’Hansa’, ’Rikea’, ’Likaria’, ’Aula’, ’Victoria’, ’Arcade’, ’Mentor’, ’Lady Rosetta’ (raná), rané standardní odrùdy a brambory
z fóliovníkù ............................................................... 180 kg N . ha–1
’Cilena’, ’Ditta’, ’Cinja’, ’Leyla’, ’Monalisa’, ’Renate’, ’Secura’, ’Solara’, ’Ukama’, ’Agria’, ’Charlotte’, ’Quarta’, ’Saturna’, ’Lady Felicia’, støednì rané standardní odrùdy ..................... 160 kg N . ha–1
’Marabel’, ’Linda’, ’Provita’, ’Milva’, ’Satina’, ’Selma’, ’Tomensa’, ’Simone’ .......................................................................... 140 kg N . ha–1
’Donella’, ’Filea’, ’Nicola’ .............................................. 120 kg N . ha–1
K o r e k è n í f a k t o r y k d o p o r u è e n ý m d á v k á m N min:
*stanovištì s písèitou pùdou a nízkým obsahem humusu
....................................................................................... +20 kg N . ha–1
*stanovištì s chladnými pùdami, narušená struktura pùdy
....................................................................................... +20 kg N . ha–1
*stanovištì s úrodnou, hlinitou pùdou, zvýšený dodateèný pøísun N
po pøedchozím promrznutí pùdy .................................. –20 kg N . ha–1
* pøedplodina: cukrovka, zelenina .............................. –20 kg N . ha–1
* zelené hnojení: leguminózy, jiné meziplodiny
.......................................................... -15 kg N . ha–1 až –25 kg N . ha –1
* velmi rané vyorání, pøímý prodej ............................. –20 kg N . ha–1
Pramen: LK Rheinland
Kvalita pùdy rozhoduje o dostupnosti živin
V praxi se dosud ještì jen málo pøihlíží k tomu, jaký význam má
stav pùdy k dostupnosti živin. Pouze pùda neutužená s optimální
strukturou a vhodnou pùdní reakcí je schopná plnit svou funkci „dodavatele živin“.
Zatímco hloubka, které dosahují koøeny rostlin brambor v pùdì bez
rušivých faktorù je asi 80 cm, v pùdì utužené to je pouze okolo
40 cm. Pokud je již takto oslabený koøenový systém brambor utužením ještì dále potlaèován, míra využití živin rapidnì klesá.
Proto by se mìla struktura pùdy pomocí pùdních sond pravidelnì
kontrolovat. Obzvl᚝ dùležité je, aby byl pøechod mezi ornicí a po-
#
dornièím bez rušivých faktorù. Dùležitá je rovnìž dobrá drobtovitá
struktura pùdy, která zajišuje potøebný podíl pórù v pùdì.
K opatøením, jimiž lze tohoto stavu dosáhnout, patøí napø. mechanické nakypøení pùdy využitím hluboko koøenících meziplodin.
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 3 , s . 1 0 0 – 1 0 1
Padlí øepné – problém
v sušších oblastech
Pa d l í ø e p n é ( E r y s i p h e b e tae) se vyskytuje pøedevším
v øepaøských
oblastech,
kde pøevládá suché teplé
poèasí.
Poznatky
ze svìta
Fómové èer nání stonku
a choroby koøenového
krèku øepky
K infekci øepky houbou
Phoma
lingam
dochází
zpravidla za vlhkého poèasí pøi teplotách pøesahujících 10 ° C.
(DK)
K optimálním podmínkám, umožòujícím rychlý rozvoj houby, patøí
prùmìrné denní teploty okolo 20 °C, rozdíly mezi denními a noèními
teplotami pøibližnì 15 °C a nízká vlhkost vzduchu (30 až 40% relativní vzdušná vlhkost). Klíèení konidií podporují ranní rosy.
Po infekci se na svrchní i spodní stranì listù cukrovky tvoøí bìlavé
mouènaté povlaky. Listy pøi silném napadení žloutnou a pøedèasnì
zasychají. Více napadeny bývají vnìjší starší listy. Na konci vegetace
se v myceliu tvoøí èerné drobné kulovité plodnice – kleistothecia,
která umožòují pøezimování houby na zbytcích rostlin. Parazit však
mùže pøezimovat za pøíznivých podmínek také ve formì mycelia (zejména na øepných sazeèkách).
Prùbìh epidemie je velmi rychlý. Bìhem deseti dnù po infekci mùže
intenzita napadení dosáhnout 40 až 50 %. Škody v dùsledku napadení cukrovky padlím jsou výraznì nižší než napø. v dùsledku napadení skvrnatièkou. Aèkoli pøedèasné žloutnutí a zasychání listù snižuje intenzitu fotosyntézy a listovou plochu, nejsou ztráty na výnosech bulev tak vysoké (pøedstavují pøibližnì tøetinu až polovinu ztrát
zpùsobených skvrnatièkou).
V porostech cukrovky se vyskytuje vìtšinou nìkolik listových chorob souèasnì. Napø. v Porýní-Falcku je již v èervenci možné nalézt
na 40 % polí dvì až tøi houbové choroby. V první polovinì srpna je
již 50 % pozemkù napadeno houbami, které vyvolávají skvrnitosti
listù. Vìtšinou se objevují skvrnatièka øepná (Cercospora beticola),
padlí øepné (Erysiphe betae) a rez øepná (Uromyces betae). Která
z chorob se nakonec projeví jako dominantní, urèí prùbìh poèasí.
Ochranná opatøení je tøeba volit s ohledem na celý komplex hub pùsobících listové skvrnitosti. Bylo prokázáno, že velmi dobrého úèinku
dosahují fungicidy Juwel (úè. látka epoxiconazol + kresoxim-methyl,
nyní 125 g . l–1) a Opus (úè. látka epoxiconazol, 125 g . l–1) v dávce
1,0 l . ha–1.
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 6 , s . 5 8 – 6 1
(DK)
První symptomy na listech – žlutavé skvrny s šedobílým støedem
a èernými plodnicemi (pyknidami) – je možné nalézt již 14 dní po
vzniku infekce. Napadení listù na podzim však ovlivòuje výnos jen
nepatrnì. Mnohem vìtší význam mají infekce koøenového krèku, které
se vyskytují pozdìji. Teprve na jaøe se objevuje na koøenovém krèku
výrazná suchá hniloba a zkorkovatìlé trhliny. Na stonku vznikají
hnìdé zóny s tmavšími okraji, které postupnì šednou a jsou posety
pyknidami.
V dùsledku korkovatìní napadených pletiv je pøerušeno zásobení
vodou a živinami z pùdy. Škody vznikají sníženým nasazováním šešulí a nouzovým dozráváním. Pøi silném napadení rostliny pøedèasnì odumírají (odlamují se). Ztráty na výnosech tak mohou èinit 10
až 20%.
K ochranným opatøením patøí: pøerušení pìstování øepky a dalších
brukvovitých rostlin na 3–4 roky, zaorání sklizòových zbytkù a odstranìní rostlin z výdrolu, likvidace brukvovitých plevelù, èasný
výsev, boj proti døepèíkùm a škùdcùm stonkù apod. Významnou roli
hraje rovnìž výbìr ménì náchylných odrùd.
Chemická ochrana je vzhledem k dlouhému infekènímu období (podzim – jaro) pomìrnì obtížná. Vhodným pøípravkem je napø. Folicur.
Na základì pokusù v letech 1995–2000 ve Šlesvicko-Holštýnsku bylo
zjištìno, že aplikací tohoto fungicidu v dávce 0,5 l . ha –1 na podzim
se napadení koøenového krèku snížilo.
Raps, 19, 2001, è. 2, s. 64–69
(DK)
$
Cukrovku hnojit bórem
vèas
V písèitých pùdách dochází èasto ke ztrátám bóru
vymýváním
a
následnì
k jeho deficienci.
Rovnìž v hlinitých pùdách s vysokou hodnotou pH a pøi dlouhotrvajícím suchu se dostupnost tohoto prvku pro cukrovku snižuje,
a to i pøes dostateènou zásobu v pùdì. Prvními symptomy nedostatku bóru jsou podélné nekrotické brázdièky a trhliny na øapících listù. Listy od okrajù žloutnou a pozdìji èernají. Teprve potom se objevují klasické pøíznaky srdéèkové a suché hniloby.
I tehdy, kdy se deficit bóru u rostlin ještì neprojevuje, je tøeba aplikovat na list pøibližnì 300 až 400 g bóru na hektar. Vzhledem k tomu,
že je tøeba zasáhnout celou listovou plochu, doporuèuje se provést
aplikaci do zapojení øádkù (napø. Solubor v dávce 1,5–2,0 kg . ha–1
nebo Librelbor v dávce 2,0–3,0 l . ha –1). Je rovnìž možné pøimíchat
tuto živinu (po pøedchozím rozpuštìní) k roztoku ledku amonného.
Èást dávky bóru se mùže aplikovat také pozdìji spoleènì s fungicidy.
Pøi zjevném nedostatku bóru u rostlin se osvìdèila aplikace tohoto
prvku dvakrát v dávce 1 kg . ha–1 v rozpìtí 14 dnù. Dùležité je pøestat hnojit. Jinak mohou být pøi nízké hodnotì pH poškozeny následné plodiny (obilniny, brambory).
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 6 , s . 2 1
Sluneènice potøebuje
znaèné množství živin
Vzhledem k vysoké produkci nadzemní biomasy je
potøeba živin u sluneènice
vysoká. Proto je tøeba zajistit sluneènici plynulý
pøísun živin po celé vegetaèní období.
(DK)
Již ve fázi dìložních lístkù zasahuje hlavní koøen sluneènice do hloubky 30 cm. Postupnì se vytváøí mohutný koøenový systém, který zabírá stále vìtší pùdní prostor a mùže dosahovat do hloubky 1,5 m.
V dobì, kdy je rozvinuto 9 a více pravých listù, prudce stoupá potøeba živin. Až do poèátku kvetení jsou nároky sluneènice na živiny
nejvìtší.
Dùležité je pøedevším dostateèné zásobení rostlin dusíkem, draslíkem, fosforem, hoøèíkem, vápníkem, sírou a v neposlední øadì také
bórem. Pøevážná èást tìchto živin by mìla být aplikována jako základní hnojení pøed orbou nebo pøi pøedseové pøípravì pùdy.
Dusík
Poznatky
ze svìta
Celková potøeba dusíku èiní až 160 kg . ha–1. V dùsledku nedostatku
tohoto prvku dochází k žloutnutí listù a zastavení rùstu. Nadbytek
se naopak projevuje bujným rùstem, zvýšenou náchylností rostlin
k chorobám a poléhání, zpomalením dozrávání a zvýšeným vypadáváním nažek pøi sklizni.
Na kvalitnì zpracovaných, biologicky aktivních pùdách dochází
s rostoucím oteplováním k mineralizaci znaèného množství zásobního dusíku v pùdì (až 120 kg . ha –1). Na lehkých nebo ménì záhøevných pùdách s menší mírou mineralizace je však tøeba dodat vìtší
èást tohoto množství hnojením. Proto se doporuèené množství dusíku pohybuje v rozmezí 40–120 kg . ha–1.
Draslík
Sluneènice je plodina velmi nároèná také na draslík. Tato živina pøíznivì ovlivòuje pevnost stonku a podílí se na zvýšení odolnosti vùèi
houbovým chorobám a suchu.
Pøi dobré zásobì draslíku v pùdì je tøeba aplikovat 140–160 kg . ha–1
(celková potøeba èiní asi 400 kg . ha–1; více než 300 kg . ha–1 K2O se
vrací s organickou hmotou zpìt do pùdy).
Fosfor a hoøèík
Potøeba fosforu a hoøèíku je pøibližnì stejná jako u obilnin (pøibližnì
90 kg . ha–1 MgO a 60 kg . ha –1 P2O 5). V dùsledku nedostatku fosforu
dochází k deformacím listù a kvìtù a snížení poètu nažek v úborech.
Hoøèík je pro rostliny dùležitý pøedevším z hlediska vývinu listù.
Nezanedbatelná je rovnìž jeho úloha pøi využití dusíku.
Vápník
Dalším dùležitým prvkem je vápník – stabilizuje bunìèné stìny
a pùsobí pozitivnì na rùst koøenù. Nedostatek se projevuje zvýšenou
lámavostí stonku a zaškrcováním vegetaèního vrcholu. Dávka vápníku ke sluneènici (vápenec nebo dolomitický vápenec) závisí na pH
pùdy a aplikaci je tøeba provádìt jako udržovací vápnìní.
%
Síra
Sluneènice vyžaduje rovnìž dobré zásobení sírou. Snížení emisí sice
znamenalo zlepšení životního prostøedí, projevila se však potøeba
tuto živinu aplikovat. Uvádí se, že na tvorbu tuny nažek je tøeba
dodat pøibližnì 10 kg síry. Síra pøispívá zejména k lepšímu využití
dusíku.
Bór
Velmi dùležité je dbát na dobré zásobení rostlin bórem (celková potøeba je asi 400 g . ha –1). Pøíznaky deficitu tohoto mikrobiogenního
prvku se projevují zvláštì na neutrálních až zásaditých pùdách. Platí proto: aplikované množství by mìlo být tím vyšší, èím vyšší je
hodnota pH daného stanovištì.
Vzhledem k velmi dobrým osvojovacím vlastnostem pro živiny (ve
starší francouzské literatuøe je oznaèována jako „pumpa živin“) zanechává sluneènice pro následnou plodinu v organicky vázané formì více živin, než kolik je obsaženo ve sklizòovém produktu, tzn.
zpìtný transport pøevyšuje export.
Raps, 19, 2001, è. 1, s. 48–49
Vývoj technologie
k eliminaci prionù
O p r i o n e c h p a n u j e n á z o r,
že jsou infekèním èinitelem, který zpùsobuje bovinní spongiformní encephalopathii (BSE) a její
lidskou variantu Creutzfeld – Jakobovu chorobu
(vCJD).
Poznatky
ze svìta
(DK)
Vlády státù Evropské unie pøísnì kontrolují nakládání s živoèišnými
zbytky kvùli obavám, že priony by mohly kontaminovat prostøedí.
V souèasnosti jsou poražené kusy a živoèišný materiál umístìny
v chlazených skladovacích prostorách po celé Evropì. Jen ve Velké
Británii existuje více než 600 000 tun kontaminovaných vedlejších
produktù pocházejících ze skotu. Je odhadováno, že ke konci tohoto
roku by mohlo být v Evropské unii skladováno více než 3 miliony
potenciálnì kontaminovaného materiálu.
Spoleènost Genencor International a britské Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a výzkum – CAMR (Centre for Applied Microbiology & Research) 2. srpna oznámily, že podepsaly smlouvu o exkluzivní spolupráci na vývoji technologie k eliminaci prionù a jejich infekènosti. Výzkum je financován ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem zemìdìlství, rybáøství a výživy Velké Británie a Evropskou komisí.
Dvouletá spolupráce je zamìøena na proces založený na enzymech,
urèený pro ošetøování chirurgických nástrojù, zpracování a dekontaminaci infikovaného živoèišného materiálu a krevních produktù.
Pøitom budou vyvíjeny úèinné a rychlé detekèní testy. Tato práce
bude mít také znaèný význam ve vztahu ke sterilizaèním procedurám v praktikách nemocnic. Projekt spolupráce kombinuje vùdèí
platformu na základì enzymu proteázy, cílovou technologii, zkušební vývoj a inženýring proteinù spoleènosti Genencor s odbornými
znalostmi exotických infekèních nemocí, ochranného ukládání biologických materiálù, vývoje vakcíny a prionù, kterými disponuje
CAMR.
CAMR objevilo proces využívající vlastní enzym spoleènosti Genencor, který snižuje infekènost prionù. Tento proces ošetøuje infikovaný materiál v podmínkách pomìrnì nízké teploty a neextremních
hodnot pH. Biochemické analýzy a biologické zkoušky ukazují slibné výsledky a poskytly první dùkazy o tom, že specificky urèené enzymy – proteázy mohou mít schopnost degradovat priony normálnì
rezistentní vùèi pùsobení proteáz. Výsledky výzkumu ukazují povzbuzující pozitivní údaje o možnosti inaktivace prionù. Je zkoumán další soubor proteáz spoleènosti Genencor. Jakmile bude zvolen vhodný
enzymový produkt, Genencor bude pracovat na jeho optimalizaci pro
specifické aplikace. Výzkum se zamìøí na další testování využívající
speciálnì navržené proteázy, aby byl nalezen optimální èinitel a rovnìž spolehlivý a citlivý diagnostický nástroj.
CAMR, speciální organizace britského ministerstva zdravotnictví, je
mezinárodnì uznávané støedisko vynikající v oboru výskytu nepøedvídatelných patogenù a exotických infekèních nemocí. Zamìøuje se
na výzkum, vývoj a produkci vysoce kvalitních biofarmaceutických
produktù, vakcín (vèetnì vakcíny proti antraxu) a jiných biologicky
aktivních látek.
&
Genencor International je rùznorodá biotechnologická spoleènost,
která vyvíjí a dodává inovaèní výrobky pro péèi o zdraví, pro zemìdìlství a trhy s prùmyslovými chemikáliemi.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 33, s. 5
Sklízecí mlátièka John
Deere, model CTS
Ani John Deere nechce zùstat pozadu a pøipravuje
zlepšení na sklízecích mlátièkách modelu CTS.
Poznatky
ze svìta
( Vo )
John Deere 9780CTS se vyznaèuje vysokou výkonností v pomìrnì
malém provedení. Výkonný motor a výkonná mlátièka umožòují
s touto mlátièkou držet krok prakticky s každým konkurenèním
typem. Je vybavena kabinou se sníženou hluèností, poskytující dobrý výhled na žací stùl a systémem HEADERTRAK, který pøíènì vyrovnává žací stùl. Tento systém umožòuje sklízet rychleji i pøi nižším strništi nebo v polehlém porostu. Model 9780CTS byl navržen
pro práce v obtížných sklizòových podmínkách. Také nová prodloužená konstrukce šikmého dopravníku zlepšuje výhled na žací stùl,
na strništì a na boky sklízecí mlátièky.
Výkonný motor má výkon 245 kW. Je šestiválcový pøetlakovì plnìný
a má objem 8,1 litrù.Výkon 243 kW dosahuje pøi 2 100 ot . min–1.
V zadní èásti mlátièky je výkonná øezaèka. Høebový separátor má
prùmìr 660 mm a poèet otáèek 570 a 740 min –1. Tento zpùsob oddìlování zrna od slámy (CTS Cylinder Tine Separation) poskytuje úctyhodný výkon a kvalitu zrna dokonce i ve vlhkých podmínkách a pøi
sklizni obilí s vysokým obsahem zelené hmoty.
Zásobník zrna má úctyhodnou kapacitu 10 000 litrù. Žací stùl lze
naprogramovat jedním pamìovým tlaèítkem na pøedem navolenou
výšku strništì, druhým lze navolit udržování pøedem nastavené výšky strništì a tøetím pøedem nastavený tlak na pùdu. Stùl je rovnìž
vybaven elektrohydraulickou kombinovanou zásuvkou pro napojování hydraulických hadic a elektrických kabelù k ovládání pracovních orgánù žacího stolu. Dìlièe porostu jsou sklopné a nemusí se
pøi pøejezdech demontovat. Sklízecí mlátièka se dodává s tìmito žacími stoly:
Pøehled žacích stolù øady 600R
Model
618
620
622
625
930
Šíøka, m
5,50
6,10
6,70
7,60
9,15
Automatické seøizování sklízecí mlátièky (ACA–Automatic combine
adjustment) poskytuje možnost nastavit vstupní mezeru mláticího
koše, poèet otáèek ventilátoru, mláticího bubnu aj. nastavení. Kromì toho je sklízecí mlátièka vybavena velmi intenzivním osvìtlením
pro práci v noci nebo za snížené viditelnosti.
Samojízdný postøikovaè
Bateman
Výrobce Bateman pøedstavil svùj nejnovìjší model
samojízdného postøikovaèe
RB25 s nádrží o kapacitì
3 000 litrù.
F i r. L i t . J o h n D e e r e , 2 0 0 1 , 1 4 s .
(Š)
Tento stroj je pohánìn šestiválcovým motorem John Deere o výkonu
125 kW. Výložník postøikovaèe standardní konstrukce je dlouhý
36 m (v ocelovém provedení) nebo 24 m s variabilní geometrií konstrukce. Bezpeènostním rysem je brzdicí mechanismus, který absorbuje jakékoliv rázy pùsobící na výložník. Výložník je rovnìž
k dispozici v délkách 32, 30, 28 a 24 m. Existuje rovnìž schopnost
jej hydraulicky sklápìt a postøikovat na šíøku 12 a 24 m. Konstrukce výložníku rovnìž umožòuje nezávislé naklápìní ramen a také automatické vyrovnávání. Sklápìní je synchronizováno s provádìnými
operacemi a je elektrohydraulicky øízeno. Tøebaže je výložník zcela
sklopen, nebrání vstupu do kabiny. Pneumaticky ovládaná postøiková potrubí jsou rozdìlena do šesti sekcí a spolu s tryskami jsou plnì
chránìna uvnitø rámu výložníku. Elektronicky ovládaný pneumatický systém udržuje rovnomìrné pokrytí v celé šíøce zábìru a poskytuje progresivní regulaci. Nádrž ze sklenìných vláken zahrnuje
integrovanou nádrž na èistou vodu pro mytí nádrže a proplach potrubí po práci. Šestiválcové výkonné èerpadlo je samonasávací. Postøikovaè je charakteristický dvìma postøikovacími okruhy, novým
systémem Purge s tryskami Triplex a systémem Air Sleeve nebo Twin
Fluid.
'
Jako menší model RB16 s motorem John
Deere o výkonu 92 kW má model RB25
hydrostatický pohon na všechna kola
s rozsahem rychlostí od 0 do 40 km . h–1
pomocí ètyø variabilních hnacích programù. Také podvozek je stejný jako u modelu RB16. Nabízí hydraulicky pøestavitelný rozchod kol podle šíøky øádkù bez použití jakýchkoliv dalších mechanických prvkù.
Lze používat dvou nebo ètyøkolový pohon.
Aktivní systém pružení zaruèuje pohodlnou jízdu s dobrou stabilitou na svazích.
Kabina je opatøena klimatizaèním zaøízením s uhlíkovým filtrem. Hlavní funkce
postøikovaèe jsou ovládány joystickem.
Postøikovaèe Bateman RB25 s výložníkem
V.G. Contour o délce 36 m stojí 66 275 GBP.
Far mers Weekly, 134, 2001, è. 16, s. 69
(Š)
Samojízdný postøikovaè RB25
Šestiøádkový sázeè
brambor Standen
Hektar brambor zasázený
za 10 minut? V nejvìtší
pracovní špièce, kdy je èas
na sázení kriticky krátký,
je tato schopnost opravdu
vítána.
Poznatky
ze svìta
Šestiøádkové sázeèe brambor nejsou nové, ale Standen vìøí, že je
první spoleèností, která vyvinula hydraulicky sklápìný model, umožòující tak dosáhnout pøepravní šíøku 3,8 m. Stroj je založen na sázeèi Big Boy na sázení naklíèených brambor svým miskovým sázecím
mechanismem s elektronickým snímáním. Model H 600 o šíøce 7,1 m
sází šest øádkù nebo tøi v 1,8 m nebo 2 m širokých záhonech.
Sázeè H600 je nejširší stroj, který kdy firma Standen vyrobila. Je
sestrojen ze tøí dílù, aby se postranní sekce mohly sklápìt. Kapacita
zásobníku, který je rovnìž tøídílný je 3,5 tuny. Postranní sekce se
sklápìjí nad prostøední díl. Na farmì Richarda Lee tento sázeè nahradil tøi dvouøádkové modely, uvolnil osádku tìchto tøí modelù, která
mohla pøipravovat pùdu k sázení a snížil pracovní náklady. Sázeè se
zapøahuje za traktor New Holland 8340, spolehlivost sázení sledují
kamery a elektronický systém. Pøi pøepravì však nesmí být
v zásobnících víc než jedna tuna sadby.
Technická data:
Poèet øádkù
Pracovní zábìr
Pøepravní šíøka
Délka stroje
Hmotnost
Kapacita zásobníku
Cena
6
7,1 m
3,8 m
5,3 m
5,14 t
3,5 t
od 43 206 GBP
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 8 , s . 7 2
Zájem o pøední závìs
traktorù
Již nìkolik let odborníci
pøedpokládají, že se rozšíøí používání tøíbodových
závìsù na pøední èásti
traktoru.
(Š)
Jedním z velkých rozdílù mezi mechanizaèními metodami na farmách
v kontinentální Evropì a ve Velké Británii je používání právì pøedních závìsù. Velmi malé množství traktorù ve Velké Británii nese
ještì nìco na pøedku traktoru kromì balastního závaží, ale mnoho
farmáøù v ostatní Evropì využívá jak pøední závìs, tak i pøední vývodový høídel.
Potvrzení tohoto stavu pøišlo od spoleènosti AGCO ve Francii, která
vyrábí støední a výkonné traktory Massey Ferguson 6200 a 8200.
Analýza z minulého roku prokázala, že více než 35 % objednávek
z Nìmecka bylo na traktory vybavené pøedním závìsem, zatímco
z Velké Británie to bylo pouze 11,5 % objednávek z celkového poètu. Podobná situace je u traktorù CASE IH Maxxum. Zatímco z Velké
Británie bylo jen 5 % objednávek na traktory s pøedními závìsy,
z Nìmecka už 40 % s pøedními závìsy a pøedním vývodovým høídelem.
Zástupce firmy Kuhn Farm Machinery ve Velké Británii tvrdí, že je
velký rozdíl mezi požadavky farmáøù ve Velké Británii, Nìmecku
a Holandsku. Napøíklad strojù na sklizeò píce zavìšovaných vpøedu
na traktoru se ve V. Británii prodává daleko ménì než v ostatní Ev-
!
Poznatky
ze svìta
ropì. Ve Velké Británii tyto kombinace používají vìtšinou jenom podniky služeb. Je to také proto, že stroje navìšené na traktor vzadu
i vpøedu vyžadují silné traktory o výkonu kolem 107 kW, které na
mnoha farmách nejsou k dispozici.
V souèasné dobì se však situace zaèíná obracet a výrobce Lely UK
potvrzuje, že za minulé dva roky stoupl poèet prodaných strojù na
pøipojování vpøedu o 15 % proti minulým rokùm. Jsou to stroje na
zpracování a ošetøování pùdy, které vedou u firmy Lely, ale nìkteré
podniky služeb a farmy o velké rozloze již používají kombinované
soupravy na sklizeò píce složené ze vzadu i vpøedu nesených strojù.
Nejnovìjší soupravou na sklizeò píce, které se v dubnu zaèaly do
V. Británie dodávat, je souprava Splendimo Triplo 801, která kombinuje jeden èelnì nesený a dva standardní žací stroje nebo žací maèkaèe vzadu po obou stranách traktoru. Celkový zábìr je 8 m a pøíkon 103 kW pro žací stroje a 132 kW pro žací maèkaèe.
Podobnì oznamuje i Claas, že se kontraktoøi ve Velké Británii rozhoupávají a zaèínají využívat pøední konec traktoru. Umisují zásobník osiva nebo sadu pøítlaèných kol na pøední závìs traktoru, ale
také už i žací stroje. Také byla provedena srovnávací analýza seèení
píce za šest hodin s tímto výsledkem: vzadu nesený žací stroj Disco
o zábìru 2,6 m posekal plochu 24 ha, v provedení o zábìru 3 m plochu 32 ha a 50 ha s kombinací èelnì neseného a vzadu nesených
dvou žacích strojù o zábìrech 3 m.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 8 , s . 7 5
Kombinace lisù a balièek
píce
V tomto roce se již mnoho
farmáøù a kontraktorù obrací ke kombinacím strojù,
v tomto pøípadì ke kombinaci lisu a balièky sena.
Krone, který tento koncept již pøedstavil, nyní nabízí pùvodní model
Combi-Pack 1250 MC s pevnou komorou a novou verzí 1500 VP
s variabilní komorou, Claas vstoupil do arény s novým modelem
Uniwrap 250 založeným na modelu Rollant 250 s pevnou komorou
a speciálnì vyvinutou balièkou.
New Holland s øadou Tawi 500 a 600 je kombinace s balièkou švýcarského výrobce Grundrco SA. Modely svinovacích lisù NH 544, NH
548 a NH 648 soutìží s lisem Vicon RF 130, tvoøící pøední díl kombinace BalePack. Rovnìž také Taarup a Tanco v brzké dobì pøedstaví
své kombinace.
Ve Velké Británii byly porovnávány názory jednotlivých kontraktorù na provoz
tìchto kombinací (lis/balièka) s rùznými
závìry. V dobrém a stabilním poèasí je použití tìchto strojù vynikající, ale za promìnlivého poèasí byla oddìlená sklizeò
vhodnìjší. Další názory na kvalitu, výkonnost a vhodnost použití se lišily podle jednotlivých modelù. Na pøedním místì se
umístil model Tawi.
Kombinovaná souprava lisu New Holland s balièkou Tawi
Dìlená strava
Lidská výživa
(Š)
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 8 , s . 7 6 – 7 8
(Š)
Podle zkušeností amerického lékaøe H. M. Sheltona (z padesátých
letech) lze správnou kombinací najednou konzumovaných potravin
napravit øadu zdravotních potíží (krevní tlak, žaludeèní a støevní
potíže, hospodaøení s energií, chronické bolesti hlavy, obezitu, špatnou náladu). Potraviny lze rozdìlit na dvì hlavní skupiny: živoèišné
„A“ a rostlinné „B“; a dále na podskupiny: ovoce, zelenina, oøechy.
Nepøipouští se kombinace skupin A a B ani kombinace ovoce a zeleniny nebo ovoce a skupiny A. Oøechy lze kombinovat s hlavními
skupinami v malém množství.
Dùvodem tohoto pøístupu je údajnì zhoršené trávení urèitých složek
tìchto skupin v nìkterých kombinacích. Jíst napø. souèasnì maso
a chleba se nemá proto, že pøi konzumaci masa zaène žaludek vyluèovat kyselinu solnou, pøitom se však v kyselém prostøedí zastavuje
trávení škrobù a ty zaènou kvasit. Vzhledem k tomu, že cukry zastavují vyluèování žaludeèních šáv a v kombinaci s bílkovinou zùstanou nìjaký èas v žaludku, dochází tam ke kvašení. Podle dneš-
!
Lidská výživa
ních výzkumù není nutné praktikovat pravidlo o nekombinovatelnosti urèitých skupin potravin v celodenních cyklech, staèí jen poèkat s dalším jídlem, až se pøedcházející pokrm stráví. To vyžaduje
znalost prùbìhu trávení. Jablko se stráví za 30–40 minut, maso za
5–6 hodin. Údajnì se tímto zpùsobem lépe využije energie získaná ze
stravy, když není potøebná k likvidaci škod. Dùležitý je dostatek
tekutin (pít pøed jídlem, nezapíjet jídlo, omezit kávu a èerný èaj)
a celkovì umírnìný pøístup k jídlu. Má se pomalu žvýkat, jíst jen
v pøípadì pocitu hladu, ale nepøipustit palèivý pocit hladu, jíst jen
do pocitu nasycení, starat se o dostateèný pøísun vlákniny, maso jíst
jen 2–3krát týdnì a mít dostatek pohybu.
Výživa a zdravie, 4 5, 2000, è. 4, s. 85
Školní mléko v Rakousku
pøímo ze statku
V minulých letech postupnì pøebírali zásobování
školním
mlékem
v Rakousku pøímo farmáøi. Jejich pozice je nejsilnìjší
v Niederösterreich (NÖ),
kde 50 zemìdìlských podnikù ovládá asi 95 % tohoto trhu. V této spolkové zemi odebírá asi 100
škol dennì mléko pøímo ze
statkù.
Již v r. 1996 si projekt školního mléka ze statku stanovil za cíl, zajistit celoplošné zásobování škol a mateøských škol v NÖ.V souèasnosti
je to již témìø splnìno. Kolem 120 000 dìtí dostává dennì pasterované
školní mléko od ca 50 zemìdìlských dodavatelù. Dalším cílem je rozšíøení dodávek i do Vídnì.
V r. 1996 byla v NÖ založena spoleènost dodavatelù školního mléka. Prostøednictvím Zemské zemìdìlské komory byli tito producenti
na 18 semináøích vyškoleni, aby mohli pùsobit jako pøímí dodavatelé
s odpovídající odpovìdností. Pøitom nepøišly zkrátka ani marketingové programy. Za podpory AMA Marketing GmbH se dospìlo
k rakouskému jednotnému balení do lahví, kelímkù a kartonù. Prùvodním sloganem školního mléka se stalo ”Mléko – bílá energie”.
Zájem o toto školní mléko stoupá i v ostatních spolkových zemích
Rakouska. Znaèný zájem je o tento zpùsob i v øadì evropských zemí,
kde spotøeba mléka stále klesá.
Rámcové podmínky se v posledních létech postupnì mìní. Podpora
školního mléka financovaná EU (1 šilink/l) musela být lépe zpøístupnìna zemìdìlským podnikùm. Kromì toho je v naøízení o hygienì
mléka speciální ustanovení o pasteraci mléka urèeného školám.
Dtsche Milchwir tsch., 52, 2001, è. 10, s. 415
Šafrán – nejdražší koøení
na svìtì
Pøed více než 1 000 lety
zaèali Arabové ve Španìlsku s pìstováním šafránového krokusu pùvodnì pocházejícího z Indie. Dnes
se ve Španìlsku pìstuje
80 % svìtové produkce
(7–8 tis. t).
(sk)
(sk)
V øíjnu, když fialové kvìty rozkvetou, musí se rychle sklidit, než
ztratí své aroma.V tìchto nìkolika dnech se do skliznì pouštìjí všichni èlenové pøíslušných rodin. Z 200 000 kvìtù se získá asi 5 kg pestíkù, které po usušení ztratí 80 % vody a získá se 1 kg. V oblasti
Mancha pìstuje šafrán asi 5 000 rodin, které vyprodukují až 10 t
roènì. Sklizeò se dodává velkým firmám, které balí a distribuují koøení (Safinter, Pina, Iòesta, Saffron Spain nebo Muòoz).
Jedním z nejstarších a nejvìtších producentù a exportérù šafránu
ve Španìlsku je Safinter S. A. se sídlem v Barcelonì. Byl založen
v r. 1912 a roèní produkce èiní tøi až pìt tun a hlavními znaèkami
jsou ”Safinter” a ”Taj Mahal”.
Šafrán se prodává ve tøech jakostních stupních:
– Mancha (dlouhá, tmavoèervená vlákna s nejvýše 4 % zbytkù kvìtù),
– Rio (støednì dlouhá, svìtleèervená vlákna, s nejvýše 7 % zbytkù
kvìtù),
– Sierra (krátká, žlutoèervená vlákna s nejvýše 10 % zbytkù kvìtù).
Na trh se dodávají celá vlákna nebo prášek. Vysoká cena vždy lákala
podvodníky, kteøí døíve šafrán míchali s mletou køídou, rozmìlnìnými kvìty mìsíèku a dnes ještì s práškovým žlutým koøením nebo
s práškem z tyèinek kvìtù muèenky. Nìkdy se pøi analýzách zjistí
i sušená vlákna z hovìzího masa. Dnešní analytické metody a plynové chromatografy umožòují podvody odhalit.
V r. 1952 byly sice zemìmi produkujícími šafrán vypracovány mezinárodní normy jakosti šafránu, ale mìly mnoho nejednoznaèností
a byly producentskými zemìmi rùznì vykládány. Postupnì byl vytvoøen soupis pravidel, ale je tøeba jim dát zákonný rámec. Seriózní
producenti mají na vzniku zákonného pøedpisu velký zájem a chtìjí,
aby s jakostními parametry byli seznámeni i spotøebitelé.
Lebensm. Ztg., è. 19, 11. 5. 2001, s. 72
(sk)
!
Vitaminy v r ybách
Z výživovì fyziologického
hlediska hraje rybí maso
významnou roli v zásobování vysoce hodnotnými
a dobøe stravitelnými bílkovinami, polynenasycenými mastnými kyselinami
s dlouhým øetìzcem, jód e m , s e l e n e m a v i t a m i n y.
Lidská výživa
Zdravotní rizika
a pøednosti rostlinných
bílkovin
Rostlinné bílkoviny jsou
v porovnání s živoèišnými
chudé na metionin a lyzin
a obsahují ve vìtším množství nìkteré neesenciální
a m i n o k y s e l i n y.
Ryby lze podle obsahu tuku v jedlém podílu (tzn. ve filetech) rozdìlit
do tøí skupin:
– netuèné ryby s obsahem tuku do 1 % (tresky, moøští lososi, okouni)
– støednì tuèné ryby s obsahem tuku 1–10 % (pstruzi, kapøi, lososi,
moøští okouni, moøské štiky)
– tuèné ryby s obsahem tuku nad 10 % (makrely, sledì, úhoøi).
Vitaminy rozpustné ve vodì i v tuku jsou v tìle ryb rozdìleny nerovnomìrnì. V tucích rozpustné vitaminy (A, D, E a K) se ve vysokých koncentracích vyskytují v jaterních olejích mnoha rybích druhù. Koncentrace vitaminù A a D mùže být v nìkterých pøípadech
tak vysoká, že konzumace takových olejù mùže vést až k nežádoucím
úèinkùm.V pøípadì netuèných ryb jsou tukové rezervy a tedy i vitaminy rozpustné v tucích soustøedìny témìø výhradnì v játrech.
V pøípadì tuèných ryb je znaèný podíl tuku i ve svalovinì a v tenké
podkožní vrstvì. Tmavá svalovina, které je ménì, a která se uplatòuje pøi dlouhodobém vytrvalém plavání, obsahuje vyšší podíl tukù
a sacharidù než bílá a také vyšší obsah vitaminù. V bílé rybí svalovinì se z vitaminù rozpustných v tucích vyskytuje ve významném
množství jen vitamin D. Pro vitamin D i pro nìkteré další vitaminy
(niacin) platí, že vyšší koncentrace se vyskytují u tuènìjších ryb.
200 g filetu ze støednì tuèných nebo tuèných ryb pokryje denní dávku vitaminu D.
Z vitaminù rozpustných ve vodì se v bílé svalovinì mnoha ryb vyskytuje ve výživovì významném množství jen niacin a vitaminy B 6
a B 12. Pohyblivìjší ryby se nìkdy vyznaèují vyšším obsahem vitaminù ve svalovinì než ménì pohyblivé druhy. 200 g filetu pokryje 30 až
60 % doporuèené denní dávky. Množství ostatních vitaminù je v bílé
svalovinì zanedbatelné. Nìkteré z vitaminù rozpustných ve vodì se
vyskytují ve významnìjším množství v játrech (vitamin B2, kyselina listová, vitamin C) nebo v kùži (vitamin B2 – na høbetní stranì)
nebo v tmavé svalovinì (vitamin B1, B2).
Zjištìná množství vitaminù mají znaèný rozptyl a mezi jednotlivými
druhy ryb bývají znaèné rozdíly, takže v nìkterých pøípadech výše
uvedené zákonitosti nemusí zcela platit. Mezi rybami moøskými
a sladkovodními není z hlediska rozdìlení vitaminù v tìle zásadní
rozdíl; v obou skupinách se vyskytují tuèné i netuèné ryby. Ryby
chované v aquakulturách se oproti divoce žijícím rybám vyznaèují
vyšším obsahem vitaminù rozpustných v tucích pøi pøibližnì stejném obsahu vitaminù rozpustných ve vodì.
Pøi èištìní ryb dojde odstranìním vnitøností, tmavých partií svaloviny, hlavy a kùže ke znaèné ztrátì jak vitaminù rozpustných v tucích,
tak vitaminù rozpustných ve vodì.
Ernährungs-Umschau, 48, 2001, è. 3, s. 102–108
(sk)
Složení bílkovin má velký význam pøedevším v dobì rùstu, gravidity a laktace. Esenciální aminokyseliny jsou dùležité pro syntézu bílkovin a pro øadu metabolických procesù, kde fungují jako substráty
nebo jako donory chemických skupin. Omezení výživy jen na rostlinnou stravu mùže znamenat snížení pøíjmu potøebných aminokyselin, ale nìkteré prameny uvádìjí, že vzhledem k tomu, že vegani dávají
pøednost celozrnným produktùm a technologicky a kulinárnì neupravené stravì, mùže být obsah esenciálních živin ve stravì i vyšší.
Byla provedena studie, pøi níž byl na základì frekvenèních stravovacích dotazníkù porovnáván pøíjem urèitých aminokyselin skupinou
veganù a skupinou konzumující tradièní stravu. Pøíjem všech esenciálních aminokyselin je u veganù znaènì snížený. Pøíjem metioninu
a cystinu dosahuje u veganù 67 % spodního limitu optimální potøeby, u omnivorù 110 %, pøíjem lyzinu a tryptofanu je u veganù na
úrovni optimálního rozpìtí, u omnivorù je vyšší. U veganù byla
v 18 % zjištìna hypoproteinémie. Nedostatek metioninu má negativní vliv i na biosyntézu karnitinu a glutathionu – nedostatek byl zjištìn u tøetiny veganù, zatímco u omnivorù jen u 3 resp. 5 %. Pøíjem
neesenciálních aminokyselin (argininu aglycinu) je u veganù významnì zvýšený a dùsledkem mùže být ochranný úèinek pøed kardiovaskulárními chorobami a rakovinou.
Hygiena, 4 6, 2001, è. 2, s. 72–77
!!
(sk)
Confidor proti klínìnce
jírovcové
Novým úèinným pøípravkem proti nebezpeènému
škùdci klínìnce jírovcové
(Cameraria ohridella) se
mùže stát pøípravek Confidor WG 70 s úèinnou systemicky pùsobící látkou
imidacloprid.
Zahradnictví
Prokázaly to pokusy s injekèní pùdní aplikací uskuteènìné ve Státním výzkumném ústavu zahradnickém pøi vysoké škole ve Weihenstephanu.
Nálet klínìnky zvenèí se podstatnì sníží podzimním odstranìním listí, protože motýlek pøezimuje v kukle v listech. Pro pøímý boj s klínìnkou byly zatím získány dobré zkušenosti s pøípravky Dimilin
s úèinnou látkou diflubenzuron, který se aplikuje postøikem v dobì
kladení vajíèek; pøípravek znemožòuje kuklení larev. U vzrostlých
stromù je však aplikace postøikem technicky problematická. Pokusy
s Confidor WG 70 proto øešily použití úèinné látky imidacloprid pùdní aplikací. Zøetelné pùsobení na škùdce bylo patrné už v prvních
termínech hodnocení v èervnu a v èervenci. Hodnocení 800 jednotlivých listù zaèátkem srpna pøi napadení klínìnkou v neošetøené kontrole 50–83 % listové plochy vedlo k následujícím závìrùm.
Pùdní injekèní aplikace, uskuteènìná pøed rozkvìtem (v polovinì
dubna) byla velmi úèinná u alejových stromù i u jírovcù ve veøejné
zeleni. Listy byly po ošetøení postiženy na 0–8 % plochy. U alejových
stromù se osvìdèila také aplikace k bázi kmenù. Pøíèinou je zøejmì
to, že pravidelné pøesazování stromù pro alejovou výsadbu podporuje tvorbu koøenového vlášení, které aplikovaný pøípravek snadnìji
pøijímá, což není pøípad solitérních stromù ve veøejné zeleni. Pøíznivý vliv mìlo i pøedaplikaèní øedìní pøípravku vodou. Aplikace po
odkvìtu (v polovinì èervence) už nebyla vùbec úèinná. Výsledky pokusù jsou velmi nadìjné. Pro úspìch je však dùležitá vhodná aplikaèní technika. U alejových stromù je nutné poèítat s náklady 7 DEM
na strom, u veøejné zelenì 26 DEM. Podle literárních pramenù má
úèinná látka støední adsorbèní vlastnosti a její rozkladné produkty
jsou v pùdì prakticky nepohyblivé. Do spodních vod se proto nevyplavují.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 4 6 , s . 9
Nové výsledky evropské
inventarizace poškození
lesù
(EP)
O všeobecném umírání lesù už dnes nikdo nemluví, ale zpráva o stavu lesù za rok 2000, kterou pøedložila Evropská komise, ukazuje, že
v mnoha èástech evropských lesù jsou stromy ohroženy. Podle této
zprávy je v celé Evropì v minulém roce hodnoceno 41 % všech stromù jako ohrožených a 23 % jako poškozených. Za poškozené se považují stromy, jejichž opad jehlièí nebo listù pøesahuje 25 %. Nejmenší
problémy jsou v souèasné dobì v západní a ve støední Evropì, naproti tomu nejvíce ohrožené jsou lesy ve Støedozemí.
Der Gar tenbau, 2000, è. 42, s. 5
(EP)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
ing. P. Michal
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Prof. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Podmínky inzerce
Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné.
A4 vèetnì fotografií
A4
A5 na šíøku
A6 na výšku
10 000 Kè (6 000 Kè)
9 000 Kè (6 000 Kè)
6 000 Kè (3 000 Kè)
3 500 Kè (2 250 Kè)
Ing. I. Fantyšová (tech.
redakce)
tel.: 02/27 01 03 15
!"
Databáze AGRICOL A PlusText pøístupná do konce roku v rámci národní
licence na ProQuest 5000
Domácí odborná veøejnost získala díky národní licenci na online informaèní službu
ProQuest 5000 do konce roku 2001 pøístup k cennému informaènímu zdroji –
bibliografické a èásteènì plnotextové databází AGRICOLA PlusText, jejímž producentem je americká Národní zemìdìlská knihovna. Licence, která je financována
z rozpoètu grantového programu Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR
„Informaèní zdroje pro výzkum a vývoj“ (projekt Ústøední knihovny Univerzity Karlovy), je urèena pro vysoké školy, Akademie vìd ÈR, veøejné knihovny, výzkumné
ústavy a jiné vybrané typy institucí pùsobících pøevážnì v nekomerèním sektoru.
AGRICOLA PlusText, která pokrývá zemìdìlství, veterinární lékaøství, lesní a vodní
hospodáøství, ekologii, zoologii, botaniku a výživu, obsahuje jednak bibliografické
záznamy èlánkù z více než 830 èasopisù a dalších publikací s retrospektivou od
roku 1970, jednak soubor 52 titulù v plném znìní od roku 1997. Mezi nimi figurují
napø. Agricultural Research, Australian Journal of Dairy Technology, Bioscience,
Canadian Journal of Zoology, Journal of Forestry, Journal of Nutrition, Veterinary
Medicine aj.
Vyhledávání v databázi není ani pro zaèínajícího uživatelé složité. K dispozici jsou
totiž rejstøíky pro jednotlivá pole (napø. autor, název èlánku, název èasopisu, klíèové slovo aj.), z nichž lze vybrané výrazy pøenášet pomocí kliknutí myši do okénka
pro formulaci rešeršního dotazu. Pro práci se službou ProQuest 5000 (a tedy i s touto
databází) staèí standardní webový prohlížeè (napø. Netscape Communicator nebo
Microsoft Internet Explorer minimálnì verze 3).
Díky ProQuest 5000 se tak napø. student nebo vìdecký pracovník mùže dostat (napø.
ze svého pracovištì, školy nebo veøejné knihovny) ke zdrojùm odborných informací, které byly – vzhledem k jejich cenì - dosud v elektronické èi tištìné podobì pro
jednotlivé instituce v podstatì nedosažitelné.
Registrované instituce (celkem jich je v souèasnosti 250), mají ke službì ProQuest
5000 pøístup prostøednictvím oficiální webové prezentaci národní licence
(http://www.proquest.cz). Kontrola autorizace je provádìna automaticky (na základì seznamu jednoznaèných identifikaèních èísel uvedených pøi registraci – tzv.
IP adres). Na stejné adrese se další instituce, které mají zájem o tuto službu
a vztahují se na nì podmínky licence, mohou pøihlásit bez finanèních nárokù ze své
strany pomocí elektronického formuláøe.
M g r. Filip Vojtášek
public relations
Albertina icome Praha s. r. o.
Štìpánská 16
110 00 Praha 1
tel.: 22 23 12 12
fax: 22 23 13 13
e - m a i l : F i l i p . Vo j t a s e k @ a i p . c z
!#
Pøíloha
Nìkteøí škùdci, choroby, užiteèný a zákonem chránìný hmyz
VYSOCE UŽITEÈNÉ PESTØENKY
Q
R
1. Pestøenka r ybízová (Syrphus ribesii),
nejhojnìjší a nejužiteènìjší pestøanka. Dospìlci
patøí, stejnì jako u ostatních pestøenek, k dùležitým opylovaèùm rostlin. Dravé larvy pronásledují
mšice. Zajímavá je jejich vlastnost zastavit se v letu
a setrvat na jediném místì ve vzduchu.
2. Larva pestøenky Syrphus vitripennis hubící mšici švestkovou v kolonii na rákosu. Tato pestøenka je velmi podobná pøedchozí a má
i podobný význam. Bìhem svého vývoje zahubí
jediná larva pøibližnì 250 mšic.
3. Pestøenka hrušòová (Scaeva pyrastri) je
stejnì užiteèná jako pøedchozí druhy a nalezneme ji spoleènì s ostatními pestøenkami na nejrùznìjších kvìtech.
S
!$

Podobné dokumenty

zemědělské aktuality ze světa

zemědělské aktuality ze světa V kooperaci s RWZ Rhein-Main e.G. nabízí firma DSM Agro B.V., jedna ze šestnácti obchodních skupin nizozemského chemického koncernu DSM N.V., on-line poradenství pro aplikaci prùmyslových hnojiv. P...

Více

zemědělské aktuality ze světa

zemědělské aktuality ze světa V rámci projektù Veterinary Laboratories Agency ve Weybridge, Institut Pasteur v Paøíži a Sanger Centre u Cambridge pro sekvencování genomù stanovili výzkumníci sekvenci genomu bakterie Mycobacteri...

Více

Zemědělská technika a biomasa 2004

Zemědělská technika a biomasa 2004 1000 do 1600 Kè.t-1 (výjimkou je èirok s náklady pøes 2000 Kè.t-1, který se jeví jako ekonomicky nevhodná energetická plodina). Pøi využití dotací se celkové náklady na jednotku energetického produ...

Více

kvantová fyzika

kvantová fyzika pøesných hodnotách velièin urèujících dráhu a hybnost pøedmìtu, zatímco v druhém pøípadì mohou být obì charakteristiky stanoveny jen s urèitou pravdìpodobností. Již i tento pøíklad signalizuje, že ...

Více

Metaloxidové rezistory

Metaloxidové rezistory Ui – izolační Rth – tepelný odpor, platí pro R + chladič rozměrová tabulka mm typ A B C D E F G H J K

Více

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku Zemìdìlství ve svìtì Poznatky ze svìta Lidská výživa Zahradnictví Pøíloha

Více

rydlo vzor konec

rydlo vzor konec vypuknutí ptaèí chøipky, ale chce napomoci v prevenci rozšíøení této choroby. Je to již podruhé, v dobì kratší než ètyøi roky, kdy Hongkong zlikvidoval témìø veškerou drùbež. Podle názoru vlády je ...

Více

Potravinářské aktuality

Potravinářské aktuality Nejprve zpracovávala veškerou drùbež, od roku 1971 se specializuje na krocany a krùty – pro nì si v roce 1984 vybudovala i vlastní obchodní spoleènost. Na zaèátku devadesátých let prošel závod pøes...

Více

Potravinářské aktuality

Potravinářské aktuality v období 2000–2005 by mìl trh funkèních potravin rùst prùmìrnì o 11,2 % . Nové funkèní potraviny budou uvádìny na trh v podmínkách stále tvrdší konkurence, sofistikovanìjší diferenciace produktù a ...

Více

rydlo vzor konec

rydlo vzor konec zemìdìlské aktuality ze svìta

Více