třída PTÁCI

třída PTÁCI
Vyvinuli se v druhohorách z plazů (blízcí příbuzní dinosaurů). Jsou dobře přizpůsobeni k letu.
Pokryv těla je přizpůsoben k letu a udržení stálé tělesné teploty. Kůže je tenká a suchá,
s jedinou kožní žlázou – kostrční žlázou (na zakrnělém ocasu, promašťuje peří). Z kůže
vyrůstají pera z rohoviny. Menší pera prachová slouží jako tepelná izolace – udržují stálou
teplotu těla (přibližně 41 °C). Větší pera obrysová (viz obrázek vpravo) mají plochý prapor
tvořený drobnými paprsky s háčky. Podle tvaru praporu se obrysová pera rozlišují na krycí,
rýdovací (na ocase) a letky (na křídlech).
Kostra je pevná a lehká, kosti jsou duté a vyplněné vzduchem. Mohutně je vyvinuta hrudní (prsní) kost, na níž se upínají létací svaly.
Přední končetiny jsou přeměněny na křídla.
Svalstvo je velmi dobře vyvinuto. Nejmohutnější jsou létací svaly.
Trávicí soustava začíná bezzubými čelistmi a zrohovatělou ústní dutinou. Jícen zrnožravých ptáků je často
rozšířen ve vole (skladování a změkčování potravy). Žaludek je rozdělen na dva oddíly - žláznatý žaludek
(chemické natrávení) a svalnatý žaludek (mechanické rozmělnění). Střevo ústí do kloaky.
Dýchací soustava je nejvýkonnější ze všech obratlovců. Vzduch putuje z nosní dutiny přes hrtan do
průdušnice. Zde je umístěno zpěvné ústrojí. V plicích vzduch putuje přes průdušky a průdušinky do velkých
vzdušných vaků, odkud se vrací zpět. Toto uspořádání umožňuje rychlejší proudění vzduchu v plicích a
dokonalejší využití kyslíku.
Také cévní soustava je velmi výkonná. Srdce je nejvýkonnější ze všech obratlovců.
Vylučovací soustavu tvoří protáhlé ledviny a močovody. Moč je kašovitá (podobně jako u plazů) a po
zaschnutí je bílá.
Ze smyslových orgánů je nejlépe vyvinut zrak (nejdokonalejší ze všech obratlovců). Dobře vyvinutý je
také sluch (na rozdíl od savců však chybí boltec). Čich, chuť a hmat jsou vyvinuty méně.
plíce se vzdušnými vaky
Rozmnožování: Oplození je vnitřní. Před nakladením je vlastní oplozené vajíčko obaleno pomocnými obaly (bílek, papírová blána,
tvrdá vápenatá skořápka). Při vývoji ve vejci se kolem zárodku vytvářejí zárodečné obaly. Pro vývoj je nutné, aby rodiče vejce
zahřívali. U ptáků je dobře vyvinuta péče o mláďata. Z tohoto pohledu lze ptáky rozdělit do dvou skupin - ptáci krmiví (z vajec se
líhnou holá mláďata a rodiče je krmí) a ptáci nekrmiví (líhnou se opeřená mláďata, rodiče je nekrmí)
Ptačí tahy: Stálí ptáci (vrabci, holubi…) se po celý rok zdržují na jednom místě. Tažní ptáci (čáp, vlaštovka…) odlétají na zimu do
míst, kde najdou dostatečné zdroje potravy.
Významné skupiny ptáků:
běžci
− měkké peří, málo vyvinutá křídla, nelétají
zástupci: pštros dvouprstý (Afrika), nandu (Jižní Amerika), emu (Austrálie)…
tučňáci
− křídla slouží k veslování ve vodě, žijí pouze na jižní polokouli (Antarktida)
brodiví
− dlouhé nohy bez plovacích blan, krmiví, živí se hlavně vodními živočichy
zástupci : čáp, volavka…
vrubozobí
− husté prachové peří, mohutná kostrční žláza, krátký zobák s filtračními vroubky, nekrmiví
zástupci: labuť velká, husa velká, kachna divoká…
dravci
− zahnutý zobák, zahnuté drápy, krmiví
ČR: káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná (v Praze velmi hojná), sokol obecný (velmi vzácný), orli
cizokrajní: supi (živí se mršinami, žijí v Africe, jižní Evropě a Asii), kondoři (žijí podobně jako supi, žijí v Americe)
hrabaví
− tupé a široké drápy, samci mají ostruhy, špatní letci, převážně se živí semeny, nekrmiví
zástupci: bažant (pochází z Asie), koroptev, křepelka, páv, krocan, kur domácí (vyšlechtěn z asijského kura bankivského)
měkkozobí
− měkké ozobí, živí se převážně semeny, krmiví, v přírodě hnízdí ve skalách, hojní ve městech
zástupci: holub, hrdlička
papoušci
− mohutný zobák, obratný jazyk, živí se plody a semeny, krmiví
zástupci: andulka (Austrálie), korela (Austrálie), žako (Afrika), ara (Jižní Amerika), amazoňan (Jižní Amerika)...
sovy
− noční draví ptáci (s dravci nejsou příbuzní), měkké peří, hnízdí v dutinách, krmiví
zástupci: puštík obecný, kalous obecný, výr velký, sýček obecný...
šplhavci
− dlátovitý zobák, dlouhý jazyk, potravu sbírají pod kůrou stromů, hnízdí v dutinách, krmiví
zástupci: strakapoud, datel…
pěvci
− mohutně vyvinuté zpěvné ústrojí, krmiví
hmyzožraví (tenký zobák): sýkora, vlaštovka, jiřička…
býložraví (mohutný zobák louskání semen): pěnkava, vrabec…
všežraví: skřivan, kos, slavík, špaček, havran (na zimu se stahuje do měst), vrána, straka, sojka…
třída SAVCI
Vyvinuli se z plazů počátkem druhohor (tj. dříve než ptáci). Mají stálou tělní teplotu (průměrně 37 °C).
Pokryv těla tvoří silná kůže tvořená pokožkou (svrchní vrstva) a škárou
(spodní vrstva).
Z kůže vyrůstá srst. Chlupy jsou z rohoviny a jsou rozlišeny na krátkou a
jemnou podsadu (tvoří tepelnou izolaci) a dlouhé pesíky (ochranná
funkce). Dále z kůže vyrůstají další rohovité útvary, například drápy,
nehty, kopyta, ostny ap.
V kůži je velké množství žláz, především mazové (vylučují tuk, chrání
kůži před vysycháním), potní (ochlazují tělo), pachové (složí ke
komunikaci) a hlavně mléčné (u samic, vytvářejí mateřské mléko).
Charakteristickými znaky kostry je například stálý počet krčních obratlů (vždy 7).
Svalstvo je velmi rozrůzněné. Svaly se upínají na kostru.
Pro trávicí soustavu jsou typické dobře vyvinuté a rozrůzněné zuby (řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky).
Dýchací soustava je dobře vyvinuta. Základem jsou párové plíce. Hlasové ústrojí (hlasivky) je uloženo v hrtanu.
Cévní soustava je uzavřená, srdce je uloženo v hrudníku.
Vylučovací soustavu tvoří ledviny a močové cesty (močovody, močový měchýř), jimiž se odpadní tekutina (moč) odvádí z těla.
Smyslové orgány jsou na vysokém stupni vývoje. Ze všech obratlovců je nejlépe vyvinut čich, který je pro většinu savců
nejdůležitějším smyslem. Výjimkou jsou např. kočkovité šelmy a primáti, kteří se orientují především zrakem. Kvalitu sluchu zvyšuje
chrupavčitý boltec. Zrak je o něco horší než u ptáků.
Rozmnožování je pro savce velmi typické. Společnou vlastností všech savců je vnitřní oplození a výživa mláďat mateřským mlékem.
Jednotlivé skupiny savců se liší vývojem svých zárodků.
podtřída vejcorodí
Vejcorodí savci mají kloaku (společné vyústění trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustavy), kladou vejce s kožovitou skořápkou.
Živí se hmyzem, žijí pouze v Austrálii
zástupci: ježura, ptakopysk
podtřída živorodí
- rodí živá mláďata
nadřád vačnatí
Vačnatci mají kloaku, zárodek se krátce vyvíjí v těle matky a je brzy vypuzen, vývoj mláděte je dokončen ve vaku (výživa mateřským
mlékem), žijí v Austrálii a Americe.
zástupci: klokan, vačice, koala…
placentálové
Placentální savci mají samostatné vývody trávicí, vylučovací a
rozmnožovací soustavy.
Zárodek se vyvíjí ve zvláštní dutině v těle matky nazývané děloha.
Vnější obal zárodku přirůstá k děložní stěně a vytváří placentu (zde
probíhá výměna látek mezi tělem matky a mláděte - příjem O2 a živin,
výdej CO2 a dalšího odpadu).
řád hmyzožravci
- jsou považováni za nejstarší placentální savce, z nichž se vyvinuly ostatní řády
- primitivní chrup (velké množství ostrých zubů)
zástupci: ježek, krtek, rejsek…
řád letouni
- mezi prsty předních končetin je létací blána
zástupci: kaloni (býložraví), netopýři (většinou se živí hmyzem, orientace pomocí ultrazvuku)
řád hlodavci
- v každé čelisti jeden pár dlouhých řezáků, které dorůstají, býložraví nebo všežraví
zástupci: myš, krysa, potkan, hraboš, křeček, veverka, sysel, svišť, bobr, dikobraz, morče…
řád zajíci
- od hlodavců se liší tím, že v horní čelisti mají dva páry řezáků, zuby jim nedorůstají, býložraví, opětovně tráví své výkaly
zástupci: zajíc, králík
řád šelmy
- silně vyvinuté špičáky a tzv. trháky (přeměněné třenové zuby nebo stoličky), draví nebo všežraví
čeleď medvědovití – medvěd, panda…
lasicovití
– lasice, hranostaj, tchoř, kuna, jezevec, vydra, norek, skunk
psovití
– liška, vlk, pes, šakal, kojot, dingo…
kočkovití- – kočka, rys, tygr, lev, levhart, gepard, jaguár, puma…
Blízkými příbuznými šelem jsou ploutvonožci (tuleň, lachta, mrož…)
řád chobotnatci
- horní řezáky protaženy v kly, chobot, převážně holá kůže
zástupci: slon
řád lichokopytníci
- na nohách 1-4 prsty, váha nohy leží na 3. prstu (je krytý kopytem), býložraví, trávu ukusují zuby (mají ostré řezáky)
zástupci: kůň, osel, zebra, tapír, nosorožec…
řád sudokopytníci
- na nohách 2-4 prsty, váha nohy leží na 3. a 4. prstu (kopyta), býložraví, trávu škubou pysky a jazykem (zakrnělé řezáky)
zástupci: velbloud, prase, hroch, jelen, srnec, daněk, los, sob, žirafa, antilopa, gazela, koza, kamzík, ovce, muflon, buvol, bizon,
zubr…
řád kytovci
- žijí trvale ve vodě, přední končetiny přeměněny v ploutve (zadní končetiny chybí), nosní otvor na hřbetě hlavy
zástupci: velryba, delfín, kosatka…
řád primáti
- přizpůsobeni k životu v korunách stromů, drápy přeměněné na ploché nehty
podřád
poloopice – živí se hlavně hmyzem, aktivní v noci
zástupci: lemur, outloň…
opice – zkrácená obličejová část lebky, výborný zrak, aktivní hlavně ve dne
nadčeleď ploskonosí
úzkonosí
široká nosní přepážka, na některých prstech ještě zachovány drápy, žijí v jižní Americe
zástupci: lvíček, malpa, vřešťan, chápan…
nehty na všech prstech, holý obličej
zástupci: makak, pavián, kočkodan
lidoopi a lidé prodloužené přední končetiny, zakrnělý ocas
čeleď gibonovití rozšířený hrudník, žijí pouze v korunách stromů
zástupci: gibon
lidoopovití řídká srst, výborně vyvinuté mimické svaly v obličeji
zástupci: šimpanz, gorila, orangutan
lidé
typické znaky související se vzpřímenou postavou a společenským chováním
zástupci: předkové člověka (Ramapithecus, Australopithecus…), člověk (Homo)