VII - VIII - Moravské Budějovice

VII - VIII
2006
Podoba?
Eliška Rùžièková
Rozdíl je jen pouhé slovo
a opak smìšnou dìtskou hrou,
ne na první pohled,
ale všechny vìci v jádru stejné jsou.
Mají jinou vlastnost a každé jiné jméno dáš,
ale jsou stejné a jednu od druhé nepoznáš.
Krása je kouzlem, ale uvnitø šeredou,
dvì sestry k nerozeznání jako lež s pravdou.
Vždy každou jistotu provází velký strach
a nevinná obì je zároveò i krutý vrah.
V èele se stresem kráèí hrdì pohoda
a klidné bezpeèí pøidržuje histerická nehoda.
Smùla hraje karty se štìstím
a bída je jedna ruka s bohatsvím.
I inteligence je pouze skrytá hloupost
a smutek stále støídá srdeènou radost.
Èistota je pøíbuzná s odporným kalem
a radost se den co den upíjí žalem.
Nic není tak, jak mùže se zdát,
vždy popravený je zároveò i kat ....
Foto: Vlastimil Smetana
Redakce Listù Budìjovicka
pøeje svým ètenáøùm pøíjemnou dovolenou
Foto: Vlastimil Smetana
Komunální volby 2006
Jedny volby skonèily a pomalu zaèínají
být na programu volby do zastupitelstva obce,
volby, které se nás dotknou témìø osobnì. Pro
ty, kteøí se rozhodli do obecní politiky vstoupit, pøinášíme nìkolik základních informací.
Volby do zastupitelstev obcí upravuje
zákon è. 491/2001 Sb., o volbách do
zastupitelstev obcí (dále jen „zákon“),
provádìcím pøedpisem je vyhláška è. 59/2002
Sb. (dále jen „vyhláška“).
Volební strany
Volební stranou podle zákona mohou být:
- registrované politické strany a politická
hnutí a jejich koalice,
- nezávislí kandidáti,
- sdružení nezávislých kandidátù nebo
sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátù.
Kandidátní listina
Každá z uvedených volebních stran mùže
podat pouze 1 kandidátní listinu. Registraèním úøadem pro podávání listin je MìÚ
Moravské Budìjovice. Zde tedy odevzdají
své kandidátky volební strany ze všech obcí
správního obvodu II. stupnì. Náležitosti
kandidátní listiny taxativnì vymezuje výše
uvedený zákon, jejich vzory jsou k dispozici
na MìÚ.
Volební strana, s výjimkou nezávislého
kandidáta, èiní úkony ve volebních vìcech
prostøednictvím svého zmocnìnce.
Petice
Je-li volební stranou nezávislý kandidát
nebo sdružení nezávislých kandidátù, je tøeba
pøipojit ke kandidátní listinì petici podepsanou volièi podporujícími kandidaturu této
volební strany. Potøebný poèet podpisù volièù
je stanoven ve vztahu k poètu obyvatel obce:
pro nezávislé kandidáty 3 % z poètu obyvatel, pro sdružení nezávislých kandidátù
pak 7 %. Vzor je rovnìž k dispozici na MìÚ.
Poèet kandidátù na kandidátní listinì je
limitován poètem èlenù volených do pøíslušného zastupitelstva obce.
Termín voleb vyhlašuje prezident republiky nejpozdìji 90 dnù pøed jejich konáním.
Doposud není znám, avšak s ohledem na poslední termín konání voleb do zastupitelstev
obcí (1. a 2. listopadu 2002) lze pøedpokládat,
že volby do zastupitelstev obcí probìhnou
koncem øíjna roku 2006.
Další informace získáte na MìÚ,
Bc. Jitka Tobolková, tel. 568 408 310,
e-mail: [email protected]
Jitka Tobolková
2
Volby do Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR konané ve dnech 2. - 3. 6. 2006
(zvýraznìny jsou jen nejvyšší a nejnižší hodnoty ve skupinì)
3
Co nového v kraji Vysoèina
Hejtman kraje svolává zastupitele èím dál
tím èastìji. Ve dnech, kdy budete èíst tyto listy
(1. èervence) se bude konat mimoøádné a 11.
èervence 2006 pak další zasedání zastupitelù
kraje Vysoèina, bez ohledu na prázdniny.
Následující informace èerpám ze zasedání
dne 20. èervna 2006. Znovu pøipomínám, že
úplný program posledního zasedání (i všech
pøedcházejících) a plno jiných dùležitých
informací z kraje mùžete získat internetových
stránkách www.kr-vysocina.cz.
Atmosféra na posledním zastupitelstvu
byla o mnoho klidnìjší a vìcnìjší, než ta
pøedchozí v kvìtnu. Inu, je po volbách,
nervozita a emoce patrnì ustupují do pozadí.
Ke zlepšení atmosféry jednání hned na
poèátku napomohl i sám hejtman, když
blahopøál jednomu z èlenù zastupitelstva,
jehož syn Josef Vašíèek, známý hokejista
hrající v zámoøské NHL za Carolinu, získal
pohár Stanley Cup. Na úspìchu se podíleli
dva naši hráèi. Tím druhým byl František
Kaberle. Jiøí Vašíèek, havlíèkobrodský
odchovanec, se tak øadí mezi nìkolik málo
našich hokejistù, kteøí se s touto trofejí mohou
pochlubit. Tato mimoøádná událost vyvolala
v zasedací síni neobvyklý potlesk na otevøené
scénì. Nevzpomínám si, kdy naposledy, a zda
se tak už na tomto místì kdy stalo. Hrdost na
úspìchy sportovce od nás, z Vysoèiny,
podnítila pozdìji další zmínky o úspìšné
reprezentaci našeho kraje. Na pøíklad nad
výkonem družstva Záchranné zdravotní
služby v Tøebíèi, která zvítìzila ve velice silné
konkurenci profesionálù ve velmi nároèné
soutìži záchranáøù mezinárodních družstev.
Z dalšího programu telegraficky vybírám
jen ty informace, které by mohly naše ètenáøe
inspirovat k hlubšímu zájmu o schvalované
materiály. Na opravu silnic ještì v letošním
roce byl schválen bankovní úvìr 0,5 mld. Kè.
Stejnou èástku doplní z rozpoètu kraj, což by
mìlo staèit na opravu asi ètvrtiny silnic
v nevyhovujícím stavu. Pro zemìdìlce bude
zajímavé seznámit se se schválenými
Zásadami pro poskytování finanèních
prostøedkù na podporu zemìdìlství v kraji
Vysoèina pro období 2007 – 2013. K získání
dotace na poèítaè do obecní knihovny je nutno
splnit podmínky stanovené v Zásadách pro
poskytování dotací pro rok 2006 na podporu
šíøení vysokorychlostního internetu v knihovnách kraje Vysoèina.
Do této dotaèní kategorie patøí i novì
schválené grantové programy z Fondu
Vysoèina: Rozvoj vesnice 2006, Výzkum
a vývoj pro inovace 2006, Prevence
kriminality 2006, Certifikace – osvìdèení
2006, Edice Vysoèiny a Bioodpady 2006.
Mìsto Tøebíè získalo 5 mil. korun na
spolufinancování Úpravy atletické dráhy
vèetnì rozšíøení sportovního areálu Tìlovýchovné jednoty Jaderné elektrárny Dukovany.
Jedno z dùležitých rozhodnutí zastupitelstva
je též souhlas s žádostí a s pøevzetím majetku
tvoøící areál kasáren Otakara Jaroše od
Ministerstva obrany ÈR. Bývalá kasárna
pøímo sousedí se sídlem kraje. Je tedy logické,
že by na tomto území mohlo být v budoucnosti umístìno i tìch cca 100 úøedníkù kraje,
kteøí jsou prozatím rozptýleni po celém mìstì
(nìkteøí dokonce sídlí v okresních mìstech).
Získané území je dostateènì veliké i pro jiné
státní instituce, o které kraj usiluje v rámci
zrovnoprávnìní krajù.
Jan Nekula
Zemøel skladatel Jiøí Vrána
V kromìøížské
obøadní síni na høbitovì
se dne 16. èervna 2006
sešlo mnoho pøátel
i muzikantù, aby se
naposledy rozlouèili
s hudebníkem, vynikajícím skladatelem a výborným kamarádem
panem Jiøím Vránou. Zemøel neèekanì
8. èervna 2006 ve vìku 59 let. Patøil mezi
zakladatele klubu misionáøù dechové hudby
v Mor. Budìjovicích a byl opravdovým pøítelem
a pravidelným návštìvníkem našeho mìsta.
Zdejší radnici si proto též pøed nìkolika lety
zvolil jako místo své svatby. Posledního
rozlouèení v Kromìøíži se zúèastnilo nìkolik
pøátel i muzikantù z Mor. Budìjovic. Milovníci
dechové hudby a pravidelní návštìvníci
moravskobudìjovických festivalù dechových
hudeb nebo autorských koncertù si usmìvavého
autora oblíbených melodií jistì pamatují. Kdo
by neznal napøíklad píseò „Najpìknìjší dìvèice“, valèík „Ocùny“, nebo polku „Javore,
Javore!“, èi tango „Stùj pøi mnì, lásko má“…
vn
Pøed uzávìrkou letního èíslo Listù Budìjovicka, pøišla do Moravských
Budìjovic z Miroslavi
smutná zpráva:
Ve vìku nedožitých
63 rokù zemøel po tìžké
nemoci dne 16. èervna
2006 Th. Mgr. PhDr.
P. Jaroslav Beránek, faráø v.v.. v Miroslavi,
spolubratr øádu
øeholních kanovníkù sv.
Augustina.
V knìžské službì pùsobil v tìchto farnostech: Tuøany, Šardice, Zbýšov, Blansko, Jaromìøice n. R., Bystøice nad Pert. Vlasatice,
Poštorná. Jeho poslední pùsobištì bylo v Miroslavi.
Rozlouèení ze zesnulým se konalo 23. 6. ve
14.00 hodin v chrámu Pánì sv. Petra a Pavla
v Miroslavi a v sobotu 24. 6. ve 14.00 hodin
v chrámu Pánì sv. Jiljí v Moravských Budìjovicích.
4
Mladoòovice – vesnice roku 2006
Zmìna ve vydávání pasu
Vítìzem krajského kola soutìže Vesnice roku 2006 se stala obec Mladoòovice. Hlasováním
o tom 13. èervna 2006 rozhodla komise po hodnocení všech 43 obcí, pøihlášených do soutìže
v Programu obnovy venkova v kraji Vysoèina. Po loòském vítìzství Jakubova u Mor. Budìjovic
je to další úspìch obce našeho regionu, ke kterému redakce Listù Moravskobudìjovicka
starostovi i všem obèanùm obce upøímnì blahopøeje. Mladoòoviètí se po zásluze koneènì
doèkali, titul jim po nìkolik let unikal vždy jen o vlásek. Hodnotící komise ocenila ještì další
obce z našeho okresu. Èestné uznání získaly i Nové Syrovice za podporu využívání volného
èasu mládeže, Kralice nad Oslavou za pøíkladnou péèi o rozvoj obce a Studenec za udržování
veøejného prostranství a kvalitu života v obci. Diplom za vzorné vedení knihovny získaly
Mysliboøice a za rozvíjení lidových tradic obec Jinošov.
vn
Již jsme informovali, že od 1. 9. 2006
vstoupí v platnost novela zákona o cestovních
dokladech (tzv. e-pasy, nové cestovní doklady
se strojovì èitelnou zónou a biometrickými
údaji uloženými v bezkontaktním èipu).
Žádat o vydání tohoto dokladu bude možné
pouze u obecních úøadù obcí s rozšíøenou
pùsobností v místì trvalého bydlištì, v našem
pøípadì tedy na MìÚ v Moravských
Budìjovicích.
Zmìna je také v poplatku a délce platnosti
tìchto dokladù. Dospìlému bude vydán na
10 let za 600,- Kè, dìtem od 5 do 15 let pak na
5 let za 100,- Kè. Dítì mladší pìti let nebude
zapisováno do dokladu rodièù, musí mít
vlastní pas, a to za poplatek 50,- Kè s platností
na rok. Poslední den pro podání žádosti
o vydání stávajícího typu cestovního pasu
(bez biometrických údajù) je 21. srpen 2006
na MìÚ v Moravských Budìjovicích, v ostatních obcích - Jemnice, Police, Želetava - pak
19. srpen 2006!
Jitka Tobolková
Rady pro cyklisty
Na silnicích se pøibývá cyklistù, a proto je na místì pøipomenout si, co vše spadá do povinné
výbavy jízdního kola a co je dobré dodržovat, aby jízda na kole byla opravdovým požitkem. Do
povinné výbavy jízdního kola øadíme:
- dvì na sobì nezávislé úèinné brzdy zadní odrazku èervené barvy (mùže být kombinována
se zadní èervenou svítilnou) pøední odrazku bílé barvy odrazky na pedálech (mohou být
nahrazeny svìtlo odrážející obuví) odrazku oranžové barvy na paprscích kol volné konce
øidítek musí být zaslepeny (zátkami, rukojemi apod.).
Za snížené viditelnosti musí být kolo navíc vybaveno:
- svìtlometem bílé barvy, je-li vozovka dostateènì a souvisle osvìtlena, mùže být nahrazen
bílým pøerušovaným svìtlem, zadní svítilnou èervené barvy, která mùže být nahrazena
svítilnou s pøerušovaným èerveným svìtlem.
Užívání pøilby lze doporuèit všem, avšak cyklisté do 18 let ji musí užívat povinnì (od 1. 7.).
Ještì nìkolik doporuèení:
- nezanechávejte své kolo bez dozoru, nebo ho zajišujte bezpeènostním zámkem a pøipoutáním k pevnému bodu (zábradlí, sloup atd.),
- pro pøípad odcizení kola si zapište jeho výrobní èíslo, barvu, znaèku a další znaky.
Jitka Tobolková
Víte, že...
/
Stalo se v našem mikroregionu
Sté výroèí kostela v Nových Syrovicích
Znovu, po sto letech získal místní kostel úplnì nový kabát, témìø vše bylo opraveno:
støecha, okna, fasáda i vnitøek. Oprava se uskuteènila bìhem minulých dvou let za velikého
finanèního i pracovního pøíspìvku mnoha farníkù. Oslava stého výroèí položení základního
kamene kostela Sv. Cyrila a Metodìje v Nových Syrovicích se konala v nedìli 18. 6. 2006
k poctì všem, kteøí se v minulosti i pøítomnosti o dominantu obce dokázali postarat. Na zahájení
oslav prošel obcí ke kostelu prùvod obèanù v doprovodu dechové hudby Šohajka. Následovala
slavnostní mše sv. za úèasti brnìnského generálního vikáøe Jiøího Mikuláška.
V odpoledních hodinách oslava pokraèovala koncertem dechové hudby Šohajka na farské
zahradì, která byla na koncert i na pøíjemnì prožité sváteèní odpoledne náležitì upravena. Pro
dobrou pohodu bylo pøipraveno také bohaté obèerstvení. Celá akce probìhla za krásného poèasí
za úèasti témìø 500 lidí z blízkého i vzdálenìjšího okolí, k plné spokojenosti všech.
Vít Dvoøák
Cidlina
má obecní
symboly
Za sluneèného dne v sobotu 24. èervna 2006
probìhlo v obci setkání
rodákù a pøátel obce.
Souèástí oslav bylo
žehnání obecních symbolù a oslava 70. výroèí
SDH v obci.
K této události se v LB
vrátíme v pøíštím èísle.
Vlastimil Smetana
/
/
/
Nemocnice Tøebíè vydala Výroèní
zprávu 2005, ve které uvádí veškeré
zajímavosti o nemocnici vèetnì
organizaèní struktury a výsledku hospodaøení? V uplynulém roce tam
pracovalo celkem 873 zamìstnancù,
z toho 117 lékaøù. Nejvýznamnìjší
investicí byla rekonstrukce stravovacího provozu za necelých 70 mil.
korun. Ve zprávì se také uvádí, že
v této pøíspìvkové organizaci kraje
Vysoèina je zaveden systém sledovanosti spokojenosti pacientù dotazníkovým šetøením. Na øeditelství bylo za
toto období doruèeno 18 pochval
a 5 stížností.
od 1. èervna 2006 si rodièe dítìte, které
4. 9. 2006 nastoupí do 1. tøídy, mohou
požádat na kontaktním místì dávek
státní sociální podpory o pøíspìvek ve
výši 1000,- Kè na zakoupení vybavení
dítìte pro 1. tøídu základní školy? Pøi
podání žádosti o pøíspìvek je nutno
pøedložit pravomocné rozhodnutí
o pøijetí dítìte k základnímu vzdìlávání.
se objevil další podnikatelský zámìr
postavit jediný stožár s vìtrnou
elektrárnou? Mìla by stát na katastru
obce Kojatice v blízkosti osady
Spetice.
náš kraj vyhlásil koneèné výsledky
ankety v kategorii kulturní aktivita
a péèe o kulturní dìdictví Zlatá jeøabina 2005? A víte také, že o výsledku
této soutìže rozhoduje kromì úspìšného kulturního poèinu èi akce pouze
poèet došlých hlasù?
5
Stalo se v našem mikroregionu
Na Boží tìlo v Martínkovì
Jen v málo obcích Moravskobudìjovického mikroregionu se dodržuje øada tradic
a dobových zvykù jako v Martínkovì. Svou
historii má zde i Boží tìlo, které se v letošním
roce v obci slavilo v nedìli 18. èervna. Od
osmé hodiny ranní probíhala v kostele mše
svatá a poté se vydalo obcí procesí ke ètyøem
oltáøùm, které se nacházely pøed vraty domù.
Oltáøe, které symbolizují ètyøi evangelia,
z nichž knìz èetl rùzné úryvky, byly
vyzdobeny kvìtinami a obklopeny bøízkami.
V procesí nechybìly družièky, kde zejména
malé dívenky v krásných bílých šateèkách
nesly košíèky plané kvìtù, naproti tomu co
starší družièky po cestì i pøed oltáøi
odtrhávaly lístky pøevážnì z kvìtù pivonìk.
Procesí doprovázela kapela, hasièi ve
sváteèních uniformách a obèané nejen
z Martínkova, ale i z okolních obcí. V závìru
slavnosti byly velmi žádané kytièky
i vìtvièky z bøízek u oltáøù, které jsou po celý
rok v domácnostech v úctì uchovávány
a údajnì mají stejnou moc jako velikonoèní
koèièky. V závìru si pøipomeòme jednu
z pranostik: „Na Boží tìlo den jasný – celý rok
šastný...“ a tento den byl skuteènì krásný.
-vs-
Foto Vlastimil Smetana
Klub dùchodcù na cestách
Pro èleny Klubu dùchodcù pøi MìKS
v Moravských Budìjovicích pøipravuje výbor
klubu v prùbìhu roku øadu zajímavých akcí.
Ve druhém pololetí letošního roku to byla
napø. cesta do Ochozu spojená s opékáním
špekáèkù, dále prohlídka mìsta Znojma, cesta
vlakem do Rácovic a pìší procházka lesem,
ale také 30. kvìtna tematický zájezd
autobusem „Po stopách parašutistù – paraskupiny SPETLER a jejich pomocníkù,
partyzánù“. Døíve než úèastníci zájezdu
pøijeli do Jaromìøic, tak prùvodkynì Rùžena
Svobodová, pøítomné podrobnì informovala
o odboji na Jihozápadní Moravì a zejména
v regionu. V Jaromìøicích si prohlédli
pamìtní desku v pøízemí budovy mìstského
úøadu na níž je uvedeno: „V zasedací síni této
radnice byli dne 24. 6. 1944 nìmeckými
vetøelci na smrt odsouzeni a 24. 6. v Praze
popraveni Michal Kratochvíl, 71 rokù stár,
František Pelán, 51 rokù stár, František
Durda, 42 rokù stár, stateèní rodáci z Boòova,
pro poskytnutí pøístøeší èeským parašutistùm
z Anglie. Na vìky budou zde znít slova: Jsem
Èech a nikdy Èecha nezradím!“ Po pøíjezdu
do Boòova položili kytièku kvìtù u pomníèku
a posléze se zastavili u domù s pamìtními
deskami. Dále následovala pìší tùra
k myslivnì Vostrý, kde pøítomní opìt
vyslechli výklad o historii této oblasti.
K pomníèku Jaroslava Kotáska prùvodkynì
opìt položila kytièku kvìtù. Po pøíjezdu do
Mysliboøic následovaly zastávky u míst, kde
se ilegálnì vysílalo do zahranièí i u úkrytu
hajného Vitouše. Pøi prohlídce místního
Domu odpoèinku ve stáøí pøedali obyvatelùm
domova rùzné zbytky vln, knoflíky a další
materiál, sloužící k ruèním pracím. Síò malíøe
krajináøe F.B.Zvìøiny si prohlédli v Hrotovicíh a následovala poslední zastávka a ta byla
v Pøíložanech, kde v selském stavení manželù
Kopeèkových se nachází „Muzejní zemìdìlská sbírka.“ Popsat co se v této unikátní
sbírce, které se manželé vìnují øadu rokù by
zabralo mnoho místa, lepší by ovšem bylo
vidìt vše na vlastní oèi.
-sm-, Foto Vlastimil Smetana
Spektrumáci ve Znojmì
Èlenové tvùrèí fotografické skupiny pøi
MìKS v Moravských Budìjovicích pøijali
pozvání svého èlena Eduarda Pøibila žijícího
ve Znojmì, k návštìvì mìsta ve ètvrtek 15.
èervna. V dopoledních hodinách ve Znojmì
navštívili nìkolik výstav fotografií V prvé
øadì to byl Dùm umìní Jihomoravského
muzea ve Znojmì, kde shlédli pøes sto
velkoformátových barevných fotografií
cestovatele Jiøího Kolbaby s názvem Obrazy
svìta. Za odborného výkladu prùvodkynì
Vilmy Jordánkové si dále v pøízemí budovy
prohlédli fotografie Karla Nathera, „Staré
Znojmo“. Dále v Domì porozumìní si
nenechali ujít výstavu fotografií Petra
Vokurka, kterou nazval „Hledání Venuše“. Na
své cestì Znojmem se také zastavili
v místech, kde byli v roce 1421 upáleni husité
z Martínkova. Pokraèovali k majiteli
fotolabu, který nejen moravskobudìjovickým
fotografùm fandí, ale také dùslednì plní jejich
nároèné požadavky na zhotovení fotografií.
Poslední zastávka vedla do „Kavárny Anna"“
kde již vystavuje èlen skupiny František
Èábel. Vedoucí kavárny nabídla i ostatním
fotografùm možnost vystavit své fotografie
v prostorách kavárny, což Spektrumáci
s nadšením pøijali. Odpoledne již patøilo
pracovním záležitostem., nebo letošní rok je
pro èleny významný a to nejen proto, že
vedoucí František Smetana oslaví své
významné životní jubileum, ale také proto, že
pøed ètyøiceti lety byla fotoskupina Spektrum
založena. Dohodli na mìsíc èervenec výstavu
fotografií Františka Smetany, na mìsíc
listopad výstavu fotografií všech zakládajících èlenù fotoskupiny Spektrum. Dle finanèních možností pøipraví k vytištìní brožuru
zachycující jejich tvùrèí èinnost za minulých
ètyøicet rokù a jsou v plánu v letošním roce
ještì další akce.
-mbs-
Spoleèná fotografie v Kavárnì Anna
Rybáøské závody v Dìdicích
V mìsíci kvìtnu se již tradiènì poøádají
v naší obci rybáøské závody. Místní dìti,
mládež i dospìlí se u našeho rybníka utkali ve
svých dovednostech pøi rybolovu. Každým
rokem pøibývá nìkolik nových soutìžících
z øad nejmenších, což všechny poøádající
vždy potìší.
Díky kvalitní pøípravì všichni odcházeli
s pocitem dobøe stráveného odpoledne. Sami
mùžete posoudit na našich www stránkách
v sekci fotogalerie.
Bohumil Pešl
starosta obce
6
Prázdninová pøíloha pro pobavení i pouèení ètenáøù
Nezávazné rady našich babièek
>
Svítíme-li v chatì petrolejovou lampou, namoèíme knot pøed zasazením v silném octì
a dobøe vysušíme. Takový knot nikdy neèadí a vydává jasné svìtlo.
>
Máme zájem prodloužit hoøení svíèek až tøikrát? Svíèky dáme pøed použitím do
mrazáku, mohou tam ležet tøeba i mìsíc. Výsledný efekt a doba pùsobení svìtla urèitì
budou stát za to.
>
Høebíky zatluèeme do zdi snadnìni, namoèíme-li je v tuku. Do tvrdého døeva pùjdou lehce,
když je napøed namydlíme.
>
Kousky sušené citrónové kùry vhozené do ohnì v krbu pøíjemnì provoní místnost.
>
Zadrhnutý zip potøeme obyèejnou tuhou, jež pomùže hladšímu klouzání. Tuhou z obyèejné
tužky mùžeme také potøít panty, aby dveøe neskøípaly.
>
Pach z cigaret po návštìvì je opravdu nepøíjemný. Popelník vysypeme a vytøeme do
sucha. Do nìj následnì nasypeme trochu mleté kávy. Nepøíjemný pach zmizí døíve,
než kdybychom dlouhé hodiny vìtrali.
>
Škrábance na skle se pokusíme zlikvidovat tím, když naneseme zubní pastu na hadøík
a poškozené místo nìkolik minut dùkladnì tøeme. Po tomto úkonu by mìly škrábance
zmizet.
>
Zápach z bot zmizí, když do nich na noc vložíme kousek køídy.
>
Pásek z bílé kùže ošetøujeme pravidelným potíráním mlékem.
>
Obuv nejlépe usušíme, když ji vycpeme novinovým papírem a postavíme šikmo.
Nestavíme blízko k topení, kùže by se lámala.
Zaslechli jsme v kuchyni:
-
-
Aspik - jedná se o odvar z telecích nožièek, vepøových kùžièek, zeleniny, koøení a octa.
Aspik používáme zejména ke zdobení rùzných studených pokrmù.
Bazalka - Listy koøenové rostliny. Jelikož je silnì vonná, hodí se jen pro nìkteré pokrmy.
Bujón - je silná, èistá hovìzí polévka, kterou podáváme v hrníècích pøi hostinách.
Curry (karí) koøení je jemné chuti a skládá se z kardamonu, høebíèku, muškátového kvìtu,
muškátového oøíšku, kurkumy, kmínu a skoøice. Na našem trhu se èastìji objevuje karí
ostré, kde je místo kurkumy použito pepøe a chilli koøení.
Chilli koøení - Pøi použití tohoto koøení dbáme zásady, že ménì je nìkdy více. Chilli tvoøí
cayenský pepø, dále se pøidávají paprika, kmín, èesnekový prášek, nové koøení, høebíèek,
estragon, dobromysl. aj.
Dìlená strava - je populární právì v tom, že umožòuje jíst témìø všechno. Záleží jenom na
správném sestavení jídelního lístku.
Estragon - je jemný ocet, nazvaný po rostlinì téhož jména, která se do nìho nakládá.
Majonéza - je studená omáèka. Je pøipravena ze žloutku, oleje, smetany a octa. Podává se
napø. ke studeným peèením, k rybám apod.
Mrazení - je jedním ze zpùsobù konzervace potravin. Je založeno na poznatku, že pøi
klesající teplotì se zpomalují všechny procesy jak v rostlinných, tak i živoèišných
surovinách.
Ocet - je zøedìný roztok kyseliny octové vyrábìný octovým kvašením zøedìných
alkoholických roztokù. Nejèastìji se u nás používá lihový ocet, který se vyrábí v koncentraci 4 - 8%
Pøedkrmy - podáváme pøi slavnostním stolování, u obìda a veèeøe, pøed hlavním jídlem
nebo místo polévek. Rozeznáváme pøedkrmy studené a teplé.
Smetany a jogurty - mají oblíbenou úlohu v kuchyni, kde slouží také jako základ
k pøípravì omáèek a zálivek (dresingù).
Polévky - podle poznatkù o zdravé výživì by nemìly chybìt ani jeden den na našem
jídelním lístku. A to nejen jako oèekávaný zaèátek obìda, ale i jako sytá svaèina nebo
veèerní jídlo. Úkolem polévky je pøedevším pøipravit trávící ústrojí na pøíjem a zpracování
dalších chodù.
Sendviè - jedná se o obkládané chlebíèky nebo plátky veky s rùznými pøísadami (vajec,
másla uzenin, sardinek apod.).
Tabasko - Tento název dostala tato ostrá tekutina, jejíchž hlavní složkou je cayenský pepø,
podle mexického státu Tabasco, kde se vyrábìla. Je žádoucí používat v minimálním
množství.
Worcestrová omáèka - ostrá, tmavohnìdá tekutina silnì podporuje chu a trávení. Vyrábí
se macerací rùzných druhù mletého koøení, napø. pepø, paprika, høebíèek, estragon, èesnek,
nìkdy i švestková povidla, ve vodì, vínì a octì s pøídavkem soli, cukru, hub a celeru.
Èteme z myšlenek
Stanislava Komendy
Profesor RNDr. Stanislav Komenda
DrSc. se narodil v r. 1936 v Louce u Jemnice
a maturoval na Reálném gymnáziu v Mor.
Budìjovicích. Vystudoval Vysokou školu
ekonomickou, fakultu statistiky. Aplikovaná
matematika ho pøivedla do Olomouce na
Lékaøskou fakultu Univerzity Palackého.
Tam se také stal profesorem a vìdecké
hodnosti získal na Univerzitì Karlovì.
Profesor Komenda je znám i mimo vìdecké
kruhy. Je èlenem Obce èeských spisovatelù,
napsal øadu básnických sbírek. Píše aforismy,
bajky, eseje, fejetony a rozhlasové hry. Jeho
bohatá literární tvorba je do znaèné míry
inspirovaná problematikou poznání, mìøení,
rozhodování a hodnocení.
V úvodu knihy aforismù Obèané a páni
autor uvažuje o struènosti mimo jiné takto:
„Struènost je jedním ze zpùsobù jak šetøit èas.
Ne ovšem zpùsobem absolutním – žádný èas
nebyl ušetøen, jestliže se struènì neøeklo nic.
V takovém pøípadì se struènost míjí cílem….
Nepostradatelnou souèástí struènosti je proto
výstižnost…“ A nyní na ukázku nìkolik
aforismù z pera Stanislava Komendy.
Demokracie je víra, že nìkolik milionù
jedincù táhnoucích káru života v nìkolika
milionech smìrù pøimìje onu káru k pohybu
po cestì, kterou dosud nikdo nevybudoval.
Poctivì fungující sociální øád bude
rozvrácen pøíchodem tøeba jen jediného
lumpa. Nefungující øád však pøíchodem ani
velkého poètu spravedlivých do funkèního
stavu pøiveden nebude.
Závist je socialista, Krádež kapitalista,
Nenávist komunista.
Politikové rozdávají sliby – aniž by jim
došlo, že nám mají dát pøíležitost.
Lid = ústní voda politikù.
V zemi, kde krást je standardní poèínání,
spí chudí lépe než bohatí.
K nežádoucím dùsledkùm svobody slova
patøí svoboda hloupé øeèi.
Jediný spolehlivý zpùsob jak pøežít vedle
blbce je zblbnout.
Nelze dìlat pøedem dobré skutky jako
kompenzaci budoucích høíchù – stejnì jako se
nelze pøedem do zásoby umýt.
vn
7
Prázdninová pøíloha pro pobavení i pouèení ètenáøù
Magická moc nìkterých bylin
Tajemství polibku
U èarodìjù je nejdùležitìjší bylinou koøen mandragory.
Pøisuzovala se mu mimoøádná moc jako napø., že umí pøedpovídat
budoucnost, léèit nemoci, obstarávat bohatství apod. Získat ji nebylo
nikterak jednoduché – mandragora se ze zemì mohla vykopat jen za
pomoci speciálního rituálu.
Léèivý heømánek má též možnost magického využití. Od nepamnìti se vìøilo, že pøivolává peníze, proto si v nìm nejen obchodníci
myli ruce, ale také hráèi pøed hazardními hrami. Koupele zase mìly
pøivolat lásku a ulehèit meditaci. Heømánek má také oèistnou funkci,
pùsobí protizánìtlivì a dezinfekènì. Uvolòuje køeèe a zvyšuje pocení.
Zlatobýl se v magii používal tehdy, když mìl nìkdo zájem spatøit
svou budoucí lásku. Staèilo prý u sebe nosit kousek rostliny a vytoužený
partner se do nìkolika dnù objevil. Když prý se držel zlatobýl v ruce,
kvìt ukazoval na ztracené pøedmìty. Pokud náhodou vyrostl poblíž
domu, potká majitele neèekané štìstí. Zlatobýl se èasto používá i pøi
kouzlech, které mají pøivodit peníze.
Je také všeobecnì známo, že jakákoliv rùže, tedy i šípková dokáže
pøivolat lásku. Pokud budeme u sebe nosit šípky, tøeba navleèené na niti
jako náhrdelník, nemìla by nás láska ani štìstí minout.
Rozmarýn je vždy zelený keø s prutovými vìtvemi a je èasto
spojován i s láskou. Rozmarýn používali již staøí Øímané, nazývali ho
moøskou øasou. Èastìji než droga se užívá silice, hlavnì pøi revmatizmu.
Užívá se také v magii. Spalováním rozmarýnu se uvolòují mohutné
oèistné vibrace, proto se pálí v prostorách, kde jsou záporné síly. Patøí
k nejstarším kadidlùm vùbec. Daný pod polštáø zahání noèní mùry a je
zárukou dobrého spánku. Povìšený nade dveømi chrání pøíbytek proti
zlodìjùm. Mùže se pøidat i do koupele, kde má uzdravující funkci. A víte
proè mìly rozmarýn za okny babièky? Sloužil také k tomu, aby
pøivolával elfy, bytosti žijící na kvìtech a pomáhající rodinnému štìstí.
Blíží se èas prázdnin, èas dovolených, èas volna a také èas
volnìjších mravù. Zamysleme se v tomto období i nad bìžným
polibkem. Fyziologové tvrdí, že vášnivý polibek poøádnì rozproudí
krev a zrychlí tep, takže životodárná tekutina se dostane do toho
posledního koutku našeho organizmu.
Snad se ani pøesnì neví, kdy se lidé zaèali líbat, ale kouzlo polibku
znali již v biblických dobách. Ve støedovìku se bratrsky líbala šlechta,
senioøi rodù dávali na hlavy svých dìtí otcovské polibky. Erotické
polibky se však v dobì zvýšené religióznosti staly pomalu pojmem
ïáblovým. Povoleny byly pouze mezi manželi.
Ne všude se dívají na polibek stejnì. Napøíklad v islámských
zemích mùže být dotek mužových rtù na ruce cizí ženy oznaèován za
akt sexuální agrese. Stejnì tìžkým provinìním je poslat cizí ženì
polibek dlaní. Do krve uražený manžel by si to nesmìl nechat líbit.
V Japonsku by políbení ruky bylo urážkou ženy i jejího muže. Za projev
nejvyššího taktu je považována maximální zdrženlivost v projevech
citù a pocitù. Polibek je také výborným cvièení pro oblièej. Dokonce
i ten „tuctový“ uvádí do pohybu dvanáct svalù a „spálí“ 48 joulù. Pøi
vášnivém polibku je zapojeno až tøicet svalù oblièeje a krku. Není
proto nic divného, že takové cvièení pøi pravidelném opakování
omlazuje. Zajišuje pevnost zejména okolí úst, tváøí a brady. Výsledek
polibku je pøímo úmìrný technice. Líbejme se prostì tak, jak nám to
nejvíce vyhovuje, ale pozor, polibkem se také pøenáší obrovské
množství bakterií.
-tšinzerce
Tìžká jsou rána...
Veèírek, mejdan, party nebo jen tak neformální posezení s pøáteli
u krbu èi táboráku patøí jistì k tìm pøíjemnìjším chvílím našeho života.
Pøi takových pøíležitostech se klidnì mùže stát, že zapomeneme poèítat
sklenièky a pøi troše štìstí se dostaneme v poøádku do vlastní postele, èi
stanu. Ale až se probudíme! Zajisté to našim ètenáøùm nepøejeme, ale
co kdyby. Proto pár rad jak se kocoviny zbavit.
Alespoò pùl litru vody, nejlépe minerální, která doplní úbytek
tekutin. Ten se podílí na nevolnosti, závratích a bolestech hlavy. Alkohol
totiž pùsobí moèopudnì. Èím více sklenièek vypijeme, tím více vody
ztratíme.
Lehké jídlo v podobì jednoho èi dvou celozrnných krajíèkù obnoví
hladinu krevního cukru, kterou alkohol snižuje. Zmírní se tím slabost,
tøes a závra. I když k jídlu máme pøímo odpor, mìli bychom se pøemoci,
protože pár soust nám urèitì pomùže.
Bylinné èaje uklidòují žaludek a prospívají játrùm. Proto druhý den
pijeme mátový, kopøivový nebo heømánkový nálev.
Vyhánìní èerta ïáblem - to znamená léèení kocoviny dalším
alkoholem. Malý doušek vodky (ne více!) mùže zmírnit nepøíjemné
pøíznaky. Nìkdo také uznává PPP (pivo první pomoci).
Procházka na èerstvém vzduchu udìlá dobøe v tom pøípadì, že náš
krok již nabyl opìt ztracené jistoty.
Každý má svùj lék. Nìkomu svìdèí syrový žloutek, tøeba ve
Worcesterové omáèce, nebo v octì, pøípadnì v rajské šávì. Jinému
zase pomáhá pár lžièek medu, a dalšímu pohár zakysaného mléka.
Èerná káva, aèkoliv je považována za úèinný prostøedek proti
následkùm nemírného pití, také dráždí žaludek a navíc zbavuje tìlo
dalších tekutin. Pøi kocovinì nepomùže.
-as-
GENERÁLNÍ PARTNER
8
Stalo se v našem mikroregionu
Dìtský den v Dìdicích
V èervnu, pøesnìji 3.èervna, obsadili náš
les Baøinka indiáni. Nezasvìcený by si mohl
myslet, že se ocitl v indiánské vesnici pøed
mnoha lety. Ale ani jedno není pravda. To
dospìlí nachystali krásné odpoledne
a podveèer dìtem k svátku. Nechybìla ani
indiánská týpí, totem, luk a šípy èi dýmka
míru.
Po pøipravené trase lesem dìti plnily
úkoly v indiánském duchu. Po splnìní úkolù
byly v cíli odmìnìni a poté následovala volná
zábava. Pøes nepøízeò poèasí se dìtský den
vydaøil. Proto bych touto cestou chtìl
podìkovat všem, co se na této akci podíleli.
Bohumil Pešl
starosta obce
Závìr školního roku v Litohoøi
Konec školního roku pøináší dìtem kromì
starostí s vysvìdèením, také nìkolik
zábavných akcí. Vše startuje 1. èervnem
– Dnem dìtí. U nás ho prožíváme tradiènì
velkou dopravní soutìží, kde kromì jízdy
zruènosti dìti øeší silnièní testy. Dopoledne
jsme zakonèili soutìžemi v netradièních
disciplínách, jako napø. nošení vratkých
bøemen nebo hod kufrem smìrem k prázdninám. Samozøejmì nechybìlo opékání
párkù. Velikou radost udìlali všem místní
hasièi, kteøí pro dìti i dospìlé tradiènì
organizují v èervnu zábavné odpoledne ve
sportovním areálu.
Obì naše školy procházejí i obnovami.
Mateøská škola svítí opravenou fasádou,
máme i nové vchodové dveøe do školní
jídelny. V záøí nás pøivítají i novoty v základní
škole. Budou vymìnìna všechna okna. Na
nový vzhled naší školní budovy se velmi
tìšíme.
Jiøina Vodièková
bylo i množství sladkostí, opeèené buøtíky
a malá tombola.
Na závìr sportovního odpoledne se
prostor mezi hasièárnou a mateøskou školou
promìnil v „zimní náves“. Hasièi pøedvedli
agregát Turbon, kterým vytvoøili lehkou pìnu
pro dokonalé vyøádìní domamilských dìtí.
Na celé akci se podílela øada sponzorù,
kterým bych chtìl touto cestou podìkovat,
jakož i všem poøadatelùm.
Josef Bláha, starosta SDH
Pøátelské setkání
Ve støedu 14. èervna 2006 pøivítal øeditel
ZŠ TGM v Moravských Budìjovicích Miloš
Bøezina mimo jiné i
vzácné hosty z Rakouska. Jednalo se
o pøedstavitele tøí partnerských základních
škol a to z Vídnì,
Kautzenu a Pulkau.
Posláním spoleèného setkání, kterého
byli také pøítomni
pøedstavitelé mìsta,
nìkteøí žáci, Vìra Nováková, které projekt
pøipravuje a další
hosté, bylo zhodnocení jednoho z mezinárodních projektù,
nesoucí název MEDIEN, do kterého je i ZŠ
TGM zapojena. Projekt je podporován
Evropskou unií a je urèen pro žáky ve vìku od
10 do 15 rokù.
zaøízení, knihy, uhradila cestovní náklady
a nechala zhotovit nástìnný kalendáø
pøátelství. Z vyjádøení zahranièních hostù
jasnì vyplynulo, že spolupráce rakouských
škol se ZŠ TGM je na vysoké úrovni a tìší se
perspektivì.
-mbs-
Pohárová soutìž
SDH Martínkov
Domamil v bílém
V nedìli 4.èervna 2006 uspoøádal místní
Sbor dobrovolných hasièù a Rybáøský spolek
Domamil ke Dni dìtí soutìžní sportovní
odpoledne pro dìti. V soutìžích, které byly
pro dìti pøipraveny, se úèastníci pìknì
vydovádìli. Odmìnou za pøedvedené výkony
Jeho hlavním cílem je používání nové
komunikaèní technologie – Internetu,
elektronické pošty, digitálních fotografií,
videokamery a videoprojekce. Touto formou
se také zatraktivní i výuka cizího jazyka. Žáci
mají možnost si ovìøit své studium cizího
jazyka a také se nauèí prezentovat výsledky
své práce.
Stìžejní aktivitou jsou i vzájemné
návštìvy, jak tomu bylo napø. 12. dubna, kdy
moravskobudìjoviètí žáci navštívili školu
v Pulkau, kde mimo jiné se seznámili
s pùsobením Jana Jiøího Grasela, loupežnického náèelníka a rodáka z Nových Syrovic.
V kvìtnu zase navštívili ZŠTGM žáci
z partnerské školy z Vídnì se zámìrem
zúèastnit se sportovních soutìží a her a také si
prohlédnout mìsto.
Dala by se uvést celá øada dalších akcí,
které jsou zaznamenávány na video i digitální
fotoaparát. Celkové náklady projektu èiní 680
000 Kè, z èehož 510 000 korun uhradila EU
a 170 000 Kè (t.j.25%) je hrazeno z vlastních
zdrojù.
Z tìchto prostøedkù škola také nakoupila
digitální fotoaparát, projektor, ozvuèovací
Zábìr s pøivítacího ceremoniálu
Foto Vlastimil Smetana
V sobotu 10.èervna poøádal Sbor dobrovolných hasièù Martínkov již 4. roèník
soutìže v požárním útoku „O pohár firmy
KLIMAIR.“ Soutìže se zúèastnilo 20
družstev, z èehož Martínkov reprezentovala
dvì mužstva mužù a jedno družstvo žen. Za
pìkného poèasí a hojného poètu divákù
zahájilo celou soutìž družstvo SDH
Bítovánky, jako první z pøihlášených.
9
Stalo se v našem mikroregionu
Pohárovou soutìž v kategorii mužù
vyhrálo družstvo SDH Dešná èasem 0:19:27
min. 2. místo obsadili muži z Horek a 3. místo
obhájilo družstvo Bítovánky I. Družstva
z Martínkova tentokráte neuspìla.
Prvních pìt družstev po skonèení
pohárové soutìže bojovalo o živé sele. Boj
byl velmi dramatický a sele si vybojovalo
družstvo SDH z Horek o 1 setinu sekundy
pøed družstvem z Bítovánek.
Vítìzným družstvùm pøedal poháry
jednatel firmy KLIMAIR pan Otakar Reif. Po
celé odpoledne bylo pro všechny soutìžící
pøipraveno bohaté obèerstvení.
Luboš Venhoda,
jednatel SDH Martínkov
Foto Vlastimil Smetana
pøíjemná zmìna po
„volebním hemžení“. Na závod se
nakonec sjelo více
než 30 závodníkù,
kteøí byli rozdìleni
do 4 kategorií (ženy,
muži do 18 let, muži
18-39 let, muži nad
39 let). Od 13:30 do
14:30 hodin probìhla prezence
úèastníkù a v 15:00
se šlo rovnou na vìc,
resp. na start.
Na sportovce èekalo nejprve velice
nároèných 5 km bìhu, poté 26 znièujících
kilometrù na kole a jako zpestøení na závìr
likvidaèních 2,5 km bìhu. Není proto divu, že
nìkteøí borci doslova doklopýtali, èi spíše se
doplazili do cíle. Vyhlášení výsledkù nastalo
v 18:00 hodin, kde kromì vítìzù byli ocenìni
i dva závodníci, jejichž výkon na trati se
takøka rovnal heroickému.
Poté následovala zábava, na kterou mìli
závodníci volnou vstupenku. Zde probíhala
živá diskuse nad právì skonèeným závodem
a všeobecnì se dospìlo k závìru, že
organizace závodu i samotná tra byli
perfektnì pøipraveny a že i konkurence byla
na vysoké úrovni. Nyní se již všichni tìší na
pøíští roèník.
Tomáš Klušák
Sportovci zmìøili své síly
Gratulujeme
V sobotu 3. èervna pøipravilo sdružení TJ
Sokol Martínkov nejen pro sportovce z obce,
ale i z okolí „Martínkovský duatlon“. Pro
mnohé úèastníky i poøadatele to byla vcelku
Dne 3. èervna 1956 si slíbili lásku
a vìrnost manželé Ladislav a Marie
Venhodovi z Martínkova. 50 let spoleèného
života pøineslo mnoho zážitkù, na které oba
jubilanti vzpomínali spoleènì se zástupci
obce, kteøí jim pøišli gratulovat.
Radost z tohoto významného výroèí ještì
umocòoval fakt, že se pan Ladislav Venhoda,
bývalý dlouholetý starosta Martínkova,
v èervnu pøed 75 roky narodil. Dìkujeme mu
za vše, co pro Martínkov vykonal. Jelikož se
i nadále aktivnì zapojuje do dìní v obci,
vìøíme, že nás ještì pøekvapí mnohými
dobrými èiny.
Manželùm Venhodovým pøejeme do
dalších spoleèných let hodnì zdraví,
životního optimismu a neutuchající elán.
Zdenìk Øepa,
starosta obce
P.S: Redakce Listù Budìjovicka se ke
gratulaci pøipojuje.
Zasloužený postup
V nedìli 11. 6. 2006 zakonèili fotbalisté
TJ Sokol Martínkov svou velice vydaøenou
sezónu v Jakubovì. Sezónou 2005/2006,
druhou pro martínkovské fotbalisty,
procházeli naši hráèi se ctí a pokorou
a zakonèili ji po ètyøech remízách, bez jediné
porážky na 1. místì. Vyhráli tak IV. tøídu
skupiny B a postupují do tøídy III. Postup
s hráèi bude slavit i jejich maskot – malý
Mocný kaèer. Tak chlapci hodnì štìstí
v nadcházející sezónì a mnoho branek
v soupeøovì síti!!
-tkzr-
Jarmarky ožívají
V sobotu
17. èervna ožilo
Zámecké nádvoøí
v Moravských
Budìjovicích
øemeslnickým
jarmarkem.
Jednalo si již
v poøadí o XIV.
roèník pod patronací místního
Muzejního spolku.
Návštìvníci shlédli
také pletení košíkù,
práci mistra øezbáøe, ukázky výrobkù pletaøky
apod. Ve stáncích
se nabízely zajímavé rukodìlné
výrobky a netradièní zboží. Atmosféru jarmarku již
tradiènì navozoval harmonikáø. Je jen škoda,
že se této zajímavé akce nezúèastnilo více
místních øemeslníkù.
-vsFoto Vlastimil Smetana
10
Obec Police a správa zámku pøi OÚ
Police si Vás dovolují pozvat na
veøejnosti zpøístupnìný goticko renesanèní
zámek Police.
Otevøeno:
od 1. èervence 2006 do 31. srpna 2006
Otevírací doba:
celý týden, vèetnì víkendù,
mimo pondìlí
9:00 - 17:00
Kde nás najdete: na samém nejjižnìjším
cípu Kraje Vysoèina, kousek od Slavonic,
Jemnice, Uherèic, Moravských
Budìjovic, Bítova, Cornštejna, Vranova
nad Dyjí, Znojma...nedaleko od státních
hranic s Rakouskou republikou...
...již v loòském roce jsme pro Vás
zpøístupnili goticko - renesanèní
památku, která prošla velice složitou
historií...
...budovu, jenž obsahuje mnoho
vzácných a pozoruhodných stavebních
prvkù - od arkád, pøes štukovou výzdobu
až po nároèné klenutí...
Snímky se vracíme k oslavám
110. výroèí železnièní trati Moravské Budìjovice - Jemnice
v závìru kvìtna
letošního roku.
Foto:
Vlastimil
Smetana
HODY A RODÁCI V MARTÍNKOVË
PÁTEK 18. SRPNA 2006
17:00
19:00
20:30
21:30
Vernisáž výstavy „Z historie Martínkova“ a køest knihy Vlastimila Smetany
– „Historie školy v Martínkovì“. Uskuteèní se ve tøídách bývalé ZŠ.
Stavìní máje
Derniéra hry Záskok v podání Martínkovského ryze amatérského divadla
v sokolovnì
Posezení s hudbou pod májí
SOBOTA 19. SRPNA 2006
10:00 – 16:00
13:00 – 18:00
14:00
14:00 – 18:00
18:00
20:00 – 3:00
22:30
Zpøístupnìní hasièské zbrojnice
Výstava Z historie Martínkova, zpøístupnìní knihovny, obecního
úøadu, kostela Navštívení Panny Marie
Pøivítání rodákù
Posezení s Budìjovankou v sokolovnì
Koncert martínkovského chóru v kostele Navštívení Panny Marie
Pouová zábava v sokolovnì
Ohòostroj na návsi
NEDÌLE 20. SRPNA 2006
9:30
10:30 – 12:00
13:00 – 16:00
14:00 - 18:00
16:00
19:00 – 24:00
Mše svatá za rodáky
Výstava Z historie Martínkova
Krojovaný prùvod obcí
Výstava Z historie Martínkova
Vystoupení místního souboru Džbánek a hostù pod májí
Cimbálová muzika Rathan v sokolovnì
zmìna programu vyhrazena
V letošním roce jsme pro Vás pøipravili:
- Novì vytvoøené kulturnì - informaèní
centrum (zpøístupnìno od 1. èervence
2006, prodej suvenýrù a turistických
známek)
- Expozici o historii zámku s aktuálnì
zpracovaným stavebnì - historickým
prùzkumem
- Výstavu zbraní, výstroje a výzbroje od
konce osmnáctého do poèátku dvacátého
století nesoucí název „Bráníme vlast“
- Zpøístupnìná pìtipatrová hranolová
hodinová vìž s vyhlídkou do dalekého
krásného kraje jihozápadní Moravy
- Možnost pøíjemného posezení,
obèerstvení a osvìžení na arkádovém
nádvoøí zámku . . .
Obèané Police Vás srdeènì
zvou k návštìvì zámku i obce...
Kontaktní spojení:
Zámek Police, Police 1
CZ - 675 34 Police u Jemnice
Tel.: +420 568 445 056
Fax: +420 568 445 056
E-mail: [email protected],
[email protected]
11
Nahlédnutí do sousedních mikroregionù
Partnerské setkání zástupcù EU pro Evropu v Polici
Každoroènì od roku 1999 se setkávají zástupci stávajících a pøistupujících zemí EU. V letošním roce se " Partnerské setkání zástupcù
EU pro Evropu" uskuteènilo v Praze. Po dopolední konferenci se delegace pøesunula a navštívila Polici a seznámila se s projekty MAS
Jemnicko, které byly realizovány v roce 2005.
inzerce
ZUBNÍ ORDINACE
Litohoø 101
Dr. H. Janoštíková
pøijímá nové pacienty
tel.: 568 420 838
Prohlídka se uskuteènila v základní škole, kde probìhl
projekt „Komunitní škola“ - vybavení školy výpoèetní
technikou a nabídka kurzù pro veøejnost.
Zástupce Walesu nabídl spolupráci škol z obou zemí.
Druhý projekt, který se uskuteènil v Polici v loòském roce
byla „Rekonstrukce ordinace dìtského lékaøe“.
Návštìva pokraèovala do Dešné, kde z dotací Leader ÈR
byla postavena tìlocvièna.
Veèer probìhla diskuse za úèastí zástupce rakouské
MAS a došlo k výmìnì poznatkù, názorù a zkušenosti
z práce v Místních akèních skupin, kde je od roku 2004
i MAS o.p.s. Jemnicko.
Druhý den pokraèovala návštìva delegace v Jemnici.
Setkání se zúèastnili zástupci: Anglie, Walesu, Polska,
Lotyšska, Litvy, Estonska, Albánie, Slovinska, Chorvatska,
Slovenska, Rumunska a Maïarska.
Za MAS o.p.s. Jemnicko
Karel Janoušek, èlen správní rady
ZÁCLONY, ZÁVÌSY
A BYTOVÝ TEXTIL
Módní novinka,
hotové záclony
s poutky.
Garnýže kovové
s velkým výbìrem
ozdobných koncovek.
1. máje 177, Moravské Budìjovice
tel.: 568 421 427
12
Kulturní a spoleèenské akce
Moravské Budìjovice
*
*
*
*
*
7. - 16. 7. Výstava fotografií Františka
Smetany, vernisáž v 18:00 - Zámecké
konírny - èlen fotoskupiny SPEKTRUM
oslaví životní jubileum, vstupné dobrovolné
15. 7. Hrom do Police - 21:00 - Zámecké
nádvoøí v Polici - úèinkují: Duha, Jewelci
tradièní letní country zábava, bohatá
tombola, vstupné 50,- Kè
19. 8. Støelecký den - 18:00 - Zámecké
nádvoøí + konírny; výstava zbraní, pøednášky, koncert, historická bitva, vstupné
dìti do 15 let zdarma / 50,- Kè
21. - 25. 8. Horákùv divadelní festival
- 20:00 – MìKS BESEDA - Diogenes Horáèek, Tøída - ZŠ TGM, Dalskabáty
høíšná ves - Beseda Znojmo, Král
jelenem - ochotníci Mor. Budìjovice,
Neslyšitelný øev umìní - Studio GAGA
Brno, vstupné 50,- Kè na den / dohromady 1 den zdarma (200,- Kè)
2. 9. Bigbítové louèení s prázdninami
- 18:00 – Zámecké nádvoøí (MìKS)
- Postinors – u pøíležitosti výroèí 5 let
vzniku køest DVD!!!, Joking Hazard,
Project Lajka, Slyz Band, Kokartes Band,
Fun Kids, vstupné 50,- Kè
Kulturní a spoleèenské akce
v mikroregionu
Domamil
*
7.7.2006 – v pátek - Poutní taneèní
zábava - hraje Špacír band, Zaèátek ve
20.00 hodin v novì zrekontruované
sokolovnì. Bohatá tombola – vstupné
50,-- Kè
Koutek zahrádkáøe
Èervenec-srpen
Jestliže se hrom v èervenci èastokrát ozývá,
bude nadcházející zima velmi studená.
-
-
-
-
-
Martínkov
*
8. 7. 2006 - Taneèní zábava, hraje
NATUTY, vstupné 60,-- Kè
*
29. 7. 2006 – Jezdecký den a taneèní
zábava - Lukov - areál
Lukov
*
*
*
*
Nabídka – poèítaèe Tøebíè
Akademie J.A.Komenského v Tøebíèi
nabízí v rámci „Národního programu poèítaèové gramotnosti“ následující kurzy:
15. 6. 2006 – Základy práce s poèítaèem.
20. 6. 2006 Texty v poèítaèi.
22. 6. 2006 Internet a e-mail. Výuka
probíhá od 15.00 hodin na poèítaèové
uèebnì ZŠ Cyrilometodìjská. Vyuèuje
PaeDr Kapinus. Cena jednoho kurzu je
100 Kè.-, což se hradí pøedem. Každý
úèastník všech tøí kurzù obdrží po
ukonèení Osvìdèení a ke každému kurzu
obdrží úèastník zdarma brožurku.
Pøihlášky a bližší informace: Akademie
J.A.Komenského, Komenského nám è.
11, 674 01 Tøebíè. Telefon 568 841 523
-
-
Na zahrádce pokraèujeme ve sklizni rybízu
èerného, èerveného a bílého, dále angreštu,
malin a zahradních borùvek.
Èešeme pozdní odrùdy tøešní, višnì,
meruòky, broskve a ve druhé polovinì
mìsíce i letní odrùdy jablek nebo hrušek.
Dokonèíme sklizeò plodù jednouplodních
odrùd jahodníku. Poèínáme si pøi tom šetrnì
a zvláštì za mokra zbyteènì po pùdì
nešlapeme.
Slabší nebo málo pevné vìtve, obtìžkané
ovocem, podepøeme, aby se nezlomily.
Pøi déletrvajícím suchu zavlažujeme hlavnì
rybíz, angrešt, jablonì a broskvonì, které na
zvýšenou spotøebu vody reagují výraznì
vyššími výnosy.
Ošetøíme pøeroubované stromy a probereme
obrost pod rouby, pokud znovu prorùstá
nebo neuèinili jsme tak v pøedchozím
mìsíci.
Od poloviny èervence zaèínáme s oèkováním jednotlivých ovocných døevin ve
druhé míze.
Je-li na vìtvích stále ještì mnoho plodù,
dokonèíme ruèní probírku. Pøednostnì
odstraòujeme napøíklad kroupami nebo
jinak mechanicky poškozené a znetvoøené
plody.
V teplých oblastech vysazujeme pro podzimní sklizeò ranné odrùdy košálovin.
Sklízíme èesnek a cibuli podle doby
dozrání.
Vyštipujeme a vyvazujeme tyèková rajèata.
Pravidelnì sbíráme okurky.
Vyséváme pekingské a èínské zelí, špenát,
salát a øedkev.
Ošetøujeme révu proti šedé hnilobì
(botrytidì) a druhé generaci obaleèù podle
signalizace. Dále ošetøujeme jahodník proti
skvrnitosti listù a mrkev, petržel a okurky
proti padlí. Dále pokraèujeme v ošetøování
ovocných døevin a révy proti chloróze,
citlivé odrùdy broskvoní proti padlí, cibule
proti plísni cibulové, rajèata proti plísni
bramborové, okurky proti plísni okurkové
apod.
V srpnu na dobøe pøipravené záhony
vyséváme do øádkù øídce ještì hlávkový
salát, øedkvièku a opìt špenát. Sázíme také
sadbu raných kedluben, salátu a štìrbáku.
Tyto zeleniny sklidíme do zimy. V plodných
vinicích již konèí tento mìsíc ochrana proti
peronospoøe a padlí.
V srpnu již sklízíme rané stolní odrùdy. Na
závìr malá rada: Všechny rostliny, které
pìstujeme na zahradì, bychom mìli znát.
Nezáleží jen na názvu, ale mìli bychom znát
i jejich vlastnosti.
z odborné literatury vybral – mbs-
Z receptù
našich ètenáøù
V prázdninovém dvojèísle Listù Budìjovicka otiskujeme recepty, které nám zaslala
naše ètenáøka paní Vìra Nováková z Moravských Budìjovic:
Výborná péøová buchta s pudingem
20 dkg hladké mouky, 20 dkg práškového
cukru, 4 vejce, l dcl oleje, 1 prášek do peèiva,
2 zakysané smetany, 2 skoøicové cukry, 1 l
uvaøeného pudingu ze dvou vanilkových
pudingù.
Postup: Vejce s cukrem ušleháme, pøidáme olej, pak mouku a prášek do peèiva. Lehce
umícháme a nalijeme na plech vyložený
peèícím papírem (papír dáme i na strany). Na
tìsto dáme ovoce (asi 1,5 kg na hrubo
nastrouhané jablka, kiwi, na plátky nakrájený
banán). Na to nalijeme vaøený puding a do
nìho dáme pøi vaøení jednu lžíci krystalového
cukru - vše peèeme. Upeèená a vychladlá
buchta se potøe zakysanou smetanou a pøisypou se 2 bal. skoøicového cukru. Na malý
plech staèí pùl dávky.
Zasklený koláè
Plech vymastíme olejem.
1 sklenice (1/4 l hrnek), krystalového
cukru, 1 sklenice oleje, 4 celá vejce, 1 sklenice
studené vody, 2 sklenice polohrubé mouky,
1 prášek do peèiva, 2 lžíce kakaa.
Tìsto upeèeme. Po vychladnutí na nì
dáme nádivku a to: 1 Heru, 0,5 kg kelímku
tvarohu, 20 dkg práškového cukru, trochu
rumu - vše ušleháme. Prochladlý mouèník
potøeme. Na to polevu: uvaøíme jako puding:
1 l studené vody, 3 vanilkové pudingy, 6 lžic
krystalového cukru, 1 TANG - pomeranèový
– trochu zchladlým polít. Necháme vychladit
(ztuhnout) v lednièce Zdobíme šlehaèkou
(uprostøed) kostky 6x6 cm – velký bobek.
Pití: 1 Tang rozpustíme ve 2 l studené
vody.
Vajeèná roláda
1 majolka (menší skl.), 1 moravanka (ve
sklenici zeleniny), 30 dkg dietního salámu,
5 vajec na tvrdo, 1 masox, prášek – vajeèná
roláda. Postup: 3 dcl vody - polovinu dát
svaøit s masoxem + celý prášek povaøit krátce.
V misce nakrájené vejce, salám, moravanka
(bez feferonky) - bez vody, okurek nakrájet,
ostatní jak je ve sklenici, zamíchat majolku;
dát tu svaøenou vodu, èást studené vody se
3 dcl vody a znovu zamíchat. Pozor na to, aby
hmota nebyla pøíliš øídká. Srnèí høbet
vyložíme alobalem nebo celofánem a vlijeme
do toho. Dáme do lednièky. Asi za 1,5 hodiny
ztuhne. Krájíme na øezy asi 1,5 cm a podáváme s krájenou vekou.
Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice,
MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské
Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail:
[email protected] nebo [email protected] l Zástupce šéfredaktora:
Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 9/2006 je do 19. 8. 2006.
l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují. l
EÈEØA
DTP a digitální tisk: Petr Veèeøa, vydavatelství, Baèice, tel.: 602 523 037
V
YDAVATELSTVÍ