Z D A R M A

Æ
KRKONOäE / 11
Od okamûiku, kdy jsme si p¯i pouti p¯es obÏ Ameriky na
noËnÌ obloze uvÏdomili Cruz del Sur neboli JiûnÌ k¯Ìû,
p¯itahovalo toto souhvÏzdÌ Ëasto n·ö pohled. Pozornost
vzbuzoval nejen jako nejzn·mÏjöÌ symbol jiûnÌ polokoule,
ale bÏhem dlouh˝ch noËnÌch jÌzd a pochod˘ i jako pomocnÌk
v orientaci. P¯i kempov·nÌ v hor·ch jsme k nÏmu vzhlÌûeli
jako ke starÈmu p¯Ìteli v nezn·mÈm prost¯edÌ. Nejinak tomu
bylo v Br·nÏ slunce, kde jsme po nÏkolikadennÌm pochodu
po horsk˝ch cest·ch Ink˘ s kamar·dy ulehli do spac·k˘
jen tak pod otev¯en˝m nebem. Necelou hodinku ch˘ze od
n·s se r˝sovalo mystickÈ Machu Picchu a my dlouho do
noci pozorovali tisÌce hvÏzd na jasnÈm horskÈm nebi.
SouhvÏzdÌ JiûnÌho k¯Ìûe z·¯ilo uprost¯ed nekoneËnÈho
vesmÌru nejz¯etelnÏji. R·no po v˝chodu slunce jsme stanuli
na Machu Picchu a v hlavnÌm chr·mu objevili k·men, kter˝
pokraËov·nÌ na str. 3
ZIMA 1998
Z
D
A
R
M
A
Galerie, informaËnÌ centrum
a pension Vesel˝ v˝let
Mal· ⁄pa
Krkonoösk˝ n·rodnÌ park
HornÌ Maröov
Pec pod SnÏûkou
Mapa v˝chodnÌch Krkonoö
Ski Pec
Vöichni moji KrakonoöovÈ
Aktivity bez lyûÌ
DoporuËujeme osvÏdËenÈ sluûby
Servis pro bouda¯e
Fotoalbum
str. 3
str. 4 - 7
str. 8 - 9
str. 10 - 11
str. 12 - 19
uprost¯ed
str. 16 - 17
str. 20 - 21
str. 22
str. 23 - 25
str. 26
str. 27
2
3
Æ
ochrann· zn·mka
Vydavatel/redaktor: Miloslav a Pavel Klimeöovi
Jazykov· ˙prava: VÏra Pokorn·
Grafick· ˙prava a ilustrace:
KvÏta Krh·nkov·, ZdenÏk Petira, Stanislav äpelda
Fotografie na titulnÌ stranÏ:
Na Zahr·dk·ch v Peci pod SnÏûkou - Karel HnÌk
Fotografie: Hans Bˆnsch, Ji¯Ì BrunÌk, Bohdan HolomÌËek,
E. KuËera, Wenzel Lahmer, Petr Toman, Josef é·k a archiv
vydavatel˘
Mapa: ZdenÏk Petira
Sazba: Old¯ich M. älÈgr, OFSET ⁄pice, tel. (0439) 881 171
Tisk: Progrestisk, Hradec Kr·lovÈ, (049) 5210818
P¯eklad do angliËtiny: Josef HavlÌËek, Bernie Higgins
P¯eklad do nÏmËiny: Hans-J. Warsow
P¯eklad do polötiny: Andrzej Magala
ReklamnÌ agenda: Lenka Klimeöov· (0439) 948 298
Uz·vÏrka tohoto vyd·nÌ: 1. 12. 1997
Jeden·ctÈ ËÌslo sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let vych·zÌ
v celkovÈm n·kladu 55.000 kus˘ v˝tisk˘, z toho 23.000 kus˘
v ËeskÈ a 32.000 kus˘ v nÏmeckÈ verzi. »eskÈ vyd·nÌ je
rozö̯eno o anglickÈ a polskÈ resumÈ.
Noviny rozöi¯uje InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let v TemnÈm
Dole v HornÌm MaröovÏ tel. (0439) 948 298, d·le je k dost·nÌ
na ve¯ejn˝ch parkoviötÌch v Jansk˝ch L·znÌch, MalÈ ⁄pÏ,
VelkÈ ⁄pÏ a Peci pod SnÏûkou, v cestovnÌch a informaËnÌch
kancel·¯Ìch, ve vybran˝ch prodejn·ch, pensionech, za¯ÌzenÌch
Spr·vy KRNAP apod.
Vesel˝ v˝let je pro v·s zdarma.
M·te-li z·jem o zasl·nÌ letnÌho vyd·nÌ VeselÈho v˝letu
(12/1998) poötou dom˘, poölete n·m spolu s vaöÌ adresou
40 KË, jste-li z »eskÈ republiky, a 190 KË, jste-li cizinci, nebo
si noviny objednejte osobnÏ v InformaËnÌm centru Vesel˝ v˝let
v TemnÈm Dole. Tato Ë·stka kryje n·klady spojenÈ
s administrativou poötovnÌ distribuce.
Veöker· autorsk· pr·va vyhraûena !
Vesel˝ v˝let
Temn˝ D˘l 46, 542 26 HornÌ Maröov
tel., fax (0439) 948 298, fax 948 221
Vesel˝ v˝let vyöel dÌky pochopenÌ zastupitelstev mÏst a obcÌ
HornÌ Maröov, Pec pod SnÏûkou, Mal· ⁄pa, vedenÌ Spr·vy
KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku ve VrchlabÌ, podpo¯e
OkresnÌho ˙¯adu v TrutnovÏ a dobrÈ v˘li v˝öe uveden˝ch
spolupracovnÌk˘.
P¯ed lety, po dlouhÈ a ˙mornÈ pouti mezi kavkazsk˝mi ötÌty
a ledovci, po kamenit˝ch svazÌch a h¯ebenech, jsme se sv˝mi
druhy usedli okolo ohnÏ a ukonËili nam·havou a nebezpeËnou
t˙ru se slovy: ÑTo byl ale vesel˝ v˝let!ì. PonÏkud trpkÈ rËenÌ
vesel˝ v˝let n·s pak prov·zelo nejen na dalöÌch cest·ch za
dobrodruûstvÌm a exotikou vzd·len˝ch velehor, kraj˘ a mÏst,
ale i doma p¯i proch·zk·ch s rodinou, na obyËejn˝ch vandrech
kousek za humna, nebo p¯i n·vötÏv·ch mÌst d˘vÏrnÏ zn·m˝ch.
Ona pr˘povÌdka poprvÈ vy¯Ëen· na Kavkaze ztratila svou
ho¯kou p¯Ìchuù a stala se znamenÌm pro ryzÌ a neopakovateln˝
z·ûitek, pro nav·z·nÌ kontaktu, pov˝öila na oznaËenÌ cesty,
kter· m· pro poutnÌka smysl a p¯itom je i pln· poesie.
dokonËenÌ ze str. 1
InkovÈ na hornÌ ploöe opracovali do tvaru JiûnÌho k¯Ìûe. Jako
i jinÈ zdejöÌ kamennÈ objekty slouûil ke kalend·¯nÌm v˝poËt˘m
a z·roveÚ jeho osy vyznaËovaly orientaci do vöech Ëty¯ svÏtov˝ch
stran.
NenÌ divu, ûe kdyû jsme o dva mÏsÌce pozdÏji p¯em˝öleli o tvaru
z·kladnÌho kamene pro novou galerii a informaËnÌ centrum Vesel˝
v˝let v Peci pod SnÏûkou, vzpomnÏli jsme si na k·men z Machu
Picchu. ZaËali jsme tuto myölenku rozvÌjet a samotnÈ n·s
p¯ekvapilo, kolik symbol˘ a potaûmo i ËinnostÌ VeselÈho v˝letu
m˘ûe vyjad¯ovat jedin˝ k·men. No, posuÔte sami.
P¯evzat˝ tvar kamene z Machu Picchu stejnÏ jako souhvÏzdÌ
JiûnÌho k¯Ìûe p¯edstavuje pro n·s St¯edoevropany exotiku, ale
p¯edevöÌm touhu vydat se na cestu. Na cestu plnou z·ûitk˘
a pozn·nÌ.
N·ö k·men je stejnÏ jako ten v Machu Picchu ze ûuly. HrubÏ
opracovan˝ kv·dr poch·zÌ ze z·klad˘ zbo¯enÈ Ob¯Ì boudy, kter· byla tÏsnÏ pod vrcholem SnÏûky postavena p¯esnÏ p¯ed 150
lety, tedy v roce 1847. Je symbolem odhodl·nÌ mÌstnÌch lidÌ pom·hat a dÏlat radost host˘m Krkonoö. Ob¯Ì bouda byla totiû
jako prvnÌ d˘m na h¯ebenech hor postavena v˝luËnÏ pro turisty.
Vöechny staröÌ stavby slouûily nejprve pro hornickÈ, zemÏdÏlskÈ, sakr·lnÌ nebo obytnÈ ˙Ëely a turistickÈmu ruchu byly p¯izp˘sobeny aû n·slednÏ. Z·nik Ob¯Ì boudy p¯ed patn·cti lety
n·m p¯ipomÌn· smutnÈ roky nesvobody, kter· p¯ispÏla takÈ
v KrkonoöÌch k realizaci öeredn˝ch megalomansk˝ch staveb,
k otr·venÌ ovzduöÌ, p˘dy, odum¯enÌ les˘, i otupÏnÌ lidsk˝ch duöÌ.
I proto jsme vzali k·men pr·vÏ ze zbytk˘ zbo¯enÈ Ob¯Ì boudy.
KoneËn˝ tvar tomuto kv·dru vtiskl kamenÌk Paulo Maulo, jeden
z mnoha p¯·tel VeselÈho v˝letu, bez kter˝ch by nebyly sezÛnnÌ
noviny, galerie, lapidarium remedium, osobit˝ pension ani r˘zn·
setk·nÌ inspirujÌcÌ k dalöÌm Ëinnostem.
16. srpna 1997 se seöli p¯·telÈ VeselÈho v˝letu na pozemku
urËenÈmu ke stavbÏ informaËnÌho centra a galerie uprost¯ed
Pece pod SnÏûkou, aby z·kladnÌ k·men poloûili. PrvnÌ na nÏj
poklepal architekt Ji¯Ì H˘rka z ateliÈru D˘m a mÏsto, kter˝ naöe
p¯edstavy o novÈm domÏ p¯enesl do architektonickÈ studie. NaöÌ
snahou je postavit d¯evÏn˝ d˘m, ve kterÈm se spojÌ poctivÈ
¯emeslo, vych·zejÌcÌ ze stalet˝ch tesa¯sk˝ch tradic, s modernÌ
architekturou konce 20. stoletÌ. Stavbu najdete na hlavnÌ ulici
jen nÏkolik krok˘ nad autobusov˝m n·draûÌm v Peci pod
SnÏûkou a sami m˘ûete posoudit, jak se naöÌ stavebnÌ firmÏ
pod vedenÌm tesa¯skÈho mistra Petra R˘ûiËky pr·ce da¯Ì.
Po dobu stavby je z·kladnÌ k·men vystaven s Ë·stÌ projektu
v galerii Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ. P¯i
dokonËovacÌch pracÌch ho natrvalo osadÌme do podlahy novÈ
galerie v Peci. StejnÏ jako na Machu Picchu budou osy
zn·zornÏnÈho JiûnÌho k¯Ìûe vyznaËovat orientaci ke svÏtov˝m
stran·m. VϯÌme, ûe jiû za rok v·s pozveme na prvnÌ autorskou
v˝stavu.
InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let najdete v historickÈm
domÏ, kter˝ jsme v TemnÈm Dole mezi HornÌm Maröovem,
PecÌ pod SnÏûkou a Malou ⁄pou koupili a renovovali. PoradÌme v·m s v˝bÏrem ubytov·nÌ, navrhneme t˙ry nebo
v˝lety do okolÌ Krkonoö i mÌsta, kde se dob¯e va¯Ì. Prod·v·me vöechny d˘leûitÈ i zajÌmavÈ krkonoöskÈ mapy, pr˘vodce, knÌûky, pohlednice i origin·lnÌ suven˝ry vËetnÏ r˘znÈho ztv·rnÏnÌ Krakonoöe.
Zprost¯edkovat ubytov·nÌ v nÏkterÈm hotelu, pensionu
i priv·tu v˝chodnÌch Krkonoö, v·m m˘ûeme p¯Ìmo
v infocentru, nebo kdyû n·m napÌöete, zatelefonujete Ëi
poölete fax. Abychom v·m mohli vyhovÏt, pot¯ebujeme zn·t
termÌn, poËet osob, poûadovan˝ standard, stravov·nÌ a vaöi
adresu i telefon. M·me aktu·lnÌ p¯ehled o voln˝ch mÌstech,
proto se budeme snaûit v·m pomoci i na poslednÌ chvÌli.
Galerie doplÚuje informaËnÌ centrum a dotv·¯Ì p¯ÌjemnÈ
prost¯edÌ. Vystavujeme a prod·v·me pr·ce naöich p¯·tel,
profesion·lnÌch i amatÈrsk˝ch v˝tvarnÌk˘. D·rek Ëi pam·tku
z Krkonoö si vyberete z fotografiÌ, obr·zk˘ kreseb, grafiky,
autorskÈ i uûitkovÈ keramiky, öperk˘, ze sbÌrkov˝ch
kamen˘, z kovan˝ch p¯edmÏt˘ a velkÈho v˝bÏru d¯evÏn˝ch
hraËek.
Pension, kter˝ vyuûÌv· vÏtöÌ Ë·st historickÈho domu,
vych·zÌ z celkovÈ koncepce VeselÈho v˝letu. Je mÌstem
klidu, pohody a pozn·nÌ mÌstnÌho kraje. ZajÌmavÈ architektonickÈ ¯eöenÌ interiÈru doplÚuje autorsk˝ a historick˝ n·bytek. Pro potÏöenÌ i pouËenÌ na chodb·ch i pokojÌch
najdete obrazy, fotografie, mapy, dobovÈ p¯edmÏty ale
i malou knihovnu. Za pensionem zaËÌn· Krkonoösk˝ n·rodnÌ park s öirokou moûnostÌ zimnÌch a letnÌch aktivit.
Z praktick˝ch informacÌ zb˝v· dodat, ûe pokoje rodinnÈho
pensionu Vesel˝ v˝let jsou vybaveny sprchou a toaletou,
r·diem, v apartm· je navÌc mal˝ kuchyÚsk˝ kout. Auta parkujÌ p¯Ìmo p¯ed domem. VÏtöÌ kuchyÚka je k dispozici vöem
host˘m. Jen 50 metr˘ od pensionu je novÏ otev¯en· restaurace Temn˝ D˘l s v˝bÏrem jÌdel i toËen˝m pivem.
Pension Vesel˝ v˝let**, HornÌ Maröov, Temn˝ D˘l Ëp.
46, PS» 542 26, nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ ve dvou
a t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch i apartm·, telefonick· rezervace na
tel. (i fax) (0439) 948 298 dennÏ od 8.30 do 17.45. DalöÌ
informace v·m poöleme na poû·d·nÌ poötou. DomluvÌte
se i nÏmecky a anglicky.
INFORMACE
doporuËenÌ sluûeb, ubytov·nÌ, program˘ - mapy, pr˘vodce, pohlednice, publikace
ZPROSTÿEDKOV¡NÕ UBYTOV¡NÕ
GALERIE
autorskÈ pr·ce, skuteËnÏ kvalitnÌ d·rky z Krkonoö
- obrazy, kresby, grafika, fotografie, dobovÈ snÌmky (moûnost objedn·vky snÌmk˘ konkrÈtnÌho mÌsta i lokality)
- keramika, sbÌrkovÈ kameny, öperky a jinÈ
PENSION
ubytov·nÌ se snÌdanÌ v pokojÌch a apartm· se soci·lnÌm za¯ÌzenÌm
P¯·telÈ VeselÈho v˝letu poloûili 16. srpna 1997 z·kladnÌ k·men
budoucÌ galerie a informaËnÌho centra v Peci pod SnÏûkou (foto Bohdan HolomÌËek).
SMÃN¡RNA
Distribuce sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let - HornÌ Maröov - Temn˝ D˘l - dennÏ 8.30 - 18.00 hodin
MAL¡ ⁄PA
4
Trvalo dlouh˝ch 300 let, neû se malo˙pötÌ osadnÌci odv·ûili
postavit sjÌzdnou cestu do svÈ obce ˙zk˝m ˙dolÌm podÈl
dravÈ horskÈ ¯ÌËky. Od p¯Ìchodu prvnÌch d¯eva¯˘ v roce 1566
vedly dlouho do MalÈ ⁄py pouze pÏöÌ stezky a jezdeck· cesta
z Maröova p¯es Albe¯ice a LyseËiny. VytÏûenou ûeleznou rudu,
vyp·lenÈ d¯evÏnÈ uhlÌ i mlÈËnÈ v˝robky odn·öeli z obce nosiËi
na krosn·ch. OsadnÌci obchodovali radÏji s bliûöÌmi obcemi
na severnÌ stranÏ hor.
Zpr·va z poË·tku 19. stoletÌ o dovozu vÌna na PomeznÌ
Boudy do H¸bnerovy boudy mluvÌ o sjÌzdnÈ cestÏ z HornÌch
Albe¯ic p¯es LyseËinskou horu a PomeznÌ h¯eben. MÏly se tu
zachovat r˝hy po kovan˝ch kolech povoz˘ ve skalnatÈm
podloûÌ. Nic takovÈho jsem na uzounkÈ hraniËnÌ cestÏ
nenaöel, ale zato jsem si uvÏdomil obtÌûnost trasy, kterou
malo˙pötÌ zvolili, jen aby se vyhnuli stavbÏ ˙dolnÌ cesty. Ani
prvnÌ ¯·dnÏ sjÌzdn· cesta z Maröova do MalÈ ⁄py nebyla
v roce 1840 postavena kolem ¯eky, ale opÏt p¯es HornÌ
Albe¯ice, LyseËiny a CestnÌk.
V roce 1860 se pustil do boje s p¯ÌrodnÌmi silami majitel
Mohornova ml˝na Johann Mohorn. SjÌzdnou cestu
z K¯iûovatky do Sp·lenÈho (Mohornova) Ml˝na postavil
s velk˝m ˙silÌm za dvÏ lÈta na vlastnÌ n·klady. ChtÏl do svÈho
hostince, jednoho z nejstaröÌch malo˙psk˝ch dom˘, p¯il·kat
hosty putujÌcÌ hlavnÌm ˙dolÌm do VelkÈ ⁄py a na SnÏûku. To
se mu Ë·steËnÏ poda¯ilo, ale udrûet trasu alespoÚ v lÈtÏ
pr˘jezdnou byl problÈm. OkresnÌ hejtmanstvÌ cestu p¯evzalo
aû pozdÏji a v roce 1876 ji prodlouûilo do osady SmrËÌ. PrvnÌ
v·ûnÈ poökozenÌ zp˘sobila povodeÚ v roce 1882 a velk·
povodeÚ v roce 1897 cestu zlikvidovala ˙plnÏ. Byl poökozen
i Mohorn˘v ml˝n a Mohorn˘m doöly sÌly. Prodali ml˝n a tÌm
se zbavili i starosti o pr˘jezdnost cesty.
V n·sledujÌcÌch letech ˙¯ady rakouskÈ monarchie nejprve
opravily a potÈ vystavÏly novou okresnÌ silnici od K¯iûovatky
p¯es Sp·len˝ Ml˝n aû k »ernÈ VodÏ. Nejd˘leûitÏjöÌ byly dva
ocelovÈ n˝tovanÈ mosty u hostince Na K¯iûovatce a pod
stoup·nÌm do Sp·lenÈho Ml˝na. DruhÈmu se ¯Ìkalo
Schneider˘v nebo éelezn˝ most. ⁄sek pod Sp·len˝m
Ml˝nem byl a je dodnes nejzranitelnÏjöÌm mÌstem celÈ horskÈ
silnice. Po velkÈ vodÏ p¯ed sto lety p¯eloûili stavitelÈ cestu
do svahu z dosahu ¯eky. To nevyhovovalo spr·vÏ panstvÌ,
protoûe silnice ze Sp·lenÈho Ml˝na k Maröovu nÏkolik stovek
metr˘ stoup· a to brzdilo odvoz d¯eva z MalÈ ⁄py. Tak v roce
1921 maröovsk· lesnÌ spr·va mezi éelezn˝m mostem
a ml˝nem obnovila spodnÌ cestu podÈl ¯eky. MarnÏ. N·kladn·
odvoznÌ cesta se t¯emi mosty vydrûela jen öest let, neû ji
smetla dalöÌ povodeÚ.
Silnice k hraniËnÌmu p¯echodu na PomeznÌch Boud·ch byla
prodlouûena od SmrËÌ aû tÏsnÏ p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou.
Tehdy do MalÈ ⁄py p¯ijela prvnÌ auta. JeötÏ d¯Ìve vystavÏn·
silnice z Kowar sice propojila obÏ strany hor, ale automobily
smÏly p¯es hraniËnÌ p¯echod p¯ejÌûdÏt aû od roku 1924. Aû
do öedes·t˝ch let z˘stala silnice praön·. Kdyû v roce 1960
zaËala p¯estavba, nikdo netuöil, ûe prvnÌch pÏt kilometr˘ novÈ
silnice za K¯iûovatkou bude st·tnÌ firma stavÏt sedm let.
OcelovÈ mosty byly sice nahrazeny pevnÏjöÌmi betonov˝mi,
ale kvalita opÏrn˝ch zdÌ ani povrchu cesty nesplnila
oËek·v·nÌ. NaötÏstÌ zbylou Ë·st ze Sp·lenÈho Ml˝na na
PomeznÌ Boudy postavila polsk· firma Budimex dob¯e
a rychle. Od roku 1972 pat¯Ì jÌzda p¯es Malou ⁄pu
k nejkr·snÏjöÌm v KrkonoöÌch. P¯estoûe silnice protnula
horskou p¯Ìrodu a zas·hla do nÌ, ¯ÌËka i okolÌ si zachovaly na
mnoha mÌstech divok˝ r·z. ProudÌcÌ voda mezi skalami
a balvany, malÈ vodop·dy a dosud rozs·hlÈ lesy na prudk˝ch
svazÌch lemujÌ vÏtöÌ Ë·st t¯in·ctikilometrovÈ trasy. V zimÏ je
jÌzda do v˝öky 1050 metr˘ nad mo¯em mal˝m
dobrodruûstvÌm. HodnÏ snÏhu, zat·Ëky, stoup·nÌ a od SmrËÌ
Ëast˝ vÌtr vybÌzÌ k opatrnÈ jÌzdÏ. Silnice i okolÌ budÌ u ¯idiˢ
takov˝ respekt, ûe je tu mnohem mÈnÏ nehod, neû t¯eba na
silnici do Pece pod SnÏûkou.
SÌlu horskÈ p¯Ìrody cestou k MalÈ ⁄pÏ na mnoha mÌstech
pozn·te i dnes. LoÚsk· letnÌ povodeÚ, kter· se prohnala
˙dolÌm bez Ëtrn·cti dn˘ p¯esnÏ za sto let, podemlela na
nÏkolika mÌstech silnici i svahy, do kter˝ch jsou vozovka
a opÏrnÈ zdi zahloubeny. V nÏkolika kr·tk˝ch ˙secÌch je silnice
proto z˙ûena do jednoho jÌzdnÌho pruhu, ale nejvÏtöÌ
nebezpeËÌ hrozilo opÏt v ˙seku pod Sp·len˝m Ml˝nem.
Voda pros·kla ke geologickÈmu podloûÌ a zp˘sobila nÏkolik
sesuv˘. 200 metr˘ nad mostem hrozilo dokonce utrûenÌ
celÈho svahu i se silnicÌ. To by v zimÏ, kdy je horsk· cesta
p¯es LyseËiny nepr˘jezdn·, z˘stala Mal· ⁄pa od¯Ìznut· od
svÏta. NaötÏstÌ se do prosince poda¯ilo odvodnit podloûÌ
a svah zajistit velkou opÏrnou zdÌ.
PovodeÚ p¯iöla jen rok po vÏtrnÈ smröti. V lÈtÏ 1996
p¯epadov˝ severnÌ vÌtr rozl·mal a vyvr·til stejnÈ porosty, jako
p¯i dosud nejvÏtöÌ vÏtrnÈ kalamitÏ v roce 1930. Paseky jsou
opÏt zalesnÏnÈ, ale i tak uvidÌte stovky ze snÏhu ËnÏjÌcÌch
vyvr·cen˝ch pa¯ez˘. Vich¯ice odkryla do tÈ doby v lese
schovanÈ vojenskÈ pevn˘stky, postavenÈ v roce 1938 jako
souË·st obrannÈho valu »eskoslovenska proti nacistickÈmu
NÏmecku. Oûily jen na 14 dnÌ bÏhem mobilizace v z·¯Ì tÈhoû
roku, a pak uû nikdy k niËemu neslouûily. VlastnÏ v nejbliûöÌm
bunkru u silnice schov·vali vûdy na ja¯e les·ci v chladu
sazeniËky smrku ËekajÌcÌ na v˝sadbu.
Moûn· si cestou na Malou ⁄pu povöimnete jeötÏ dalöÌch
stop z·pasu o malo˙pskou silnici. Z·pasu, kter˝ v modernÌ
dobÏ horsk· p¯Ìroda sv·dÌ s lidmi stejnÏ tvrdÏ, jako p¯ed
d·vn˝mi Ëasy.
O SV¡éENÕ DÿEVA
JednÌm z nejd˘leûitÏjöÌch pomocnÌk˘ krkonoösk˝ch horal˘ b˝valy sanÏ,
kter˝m se podle zahnut˝ch vysok˝ch roh˘ odjakûiva ¯Ìk· rohaËky. Pat¯Ì
mezi p¯edmÏty, kterÈ si osadnÌci v 16. stoletÌ p¯inesli do Krkonoö ze
svÈho p˘vodnÌho domova v Alp·ch. Truhl·¯i je vyr·bÏli na mÌru v nÏkolika velikostech za pouûitÌ r˘zn˝ch druh˘ d¯eva. Na sanice d·vali k¯ehk˝, ale dob¯e tvarovateln˝ javor. Do sanic naËepovali rohy, kterÈ vy¯ez·vali ze zahnut˝ch b¯Ìz. OhnutÌ muselo b˝t p¯ÌrodnÌ, aby rohy drûely tvar
a ölo s nimi sanÏ ¯Ìdit. NejpevnÏjöÌ Ë·stÌ sanÌ je öest jasanov˝ch sloupk˘ mezi sanicemi a nakl·dacÌ ploöinou, kterou naopak truhl·¯i dÏlali
z lehkÈ a mÏkkÈ b¯Ìzy. NejmenöÌ sanÏ slouûily ke svozu sena a mlÈka,
st¯ednÌ k p¯ibliûov·nÌ dlouh˝ch kl·d a na nejvÏtöÌch rohaËk·ch sv·ûeli
d¯eva¯i metrovou rovnaËku. Turistickou atrakcÌ byly sanÏ upravenÈ
k sv·ûenÌ host˘. KromÏ MalÈ ⁄py se s·Úka¯skou dr·hou do Kowar byla
podobn· sluûba v provozu na PetrovÏ boudÏ a äpindlerovce aû do
roku 1938.
Jako dnes hodnotÌme automobily podle v˝konu, karoserie i v˝robce,
mÏli stejn· kritÈria horalÈ pro sanÏ. Nap¯Ìklad truhl·¯ Johann K¸hnel
z Port·öek ve VelkÈ ⁄pÏ stavÏl rohaËky pro d¯eva¯e s kr·tk˝m krokem.
Byl totiû mal˝ a proporce sanÌ dÏlal podle svÈ postavy. Opakem byly
sanÏ od Emila Hofera, kter˝ mÏl truhl·rnu v chalupÏ pod kostelem
v DolnÌ MalÈ ⁄pÏ. Dok·zal udÏlat takovÈ sanÏ, ûe se jim neoh˝baly
rohy a p¯itom ani vysok˝ chlap "neklapal" patami za p¯ednÌ polöt·¯ sanÌ.
Kr·snÈ elegantnÌ rohaËky vyr·bÏl Stefan Tippelt z VelkÈ ⁄py. Pr˝ byly
k pozn·nÌ na prvnÌ pohled. Andreas Wimmer z Latova ˙dolÌ dÏlal jen
malÈ lehounkÈ rohaËky pro kaûdodennÌ pot¯ebu. S takov˝mi se jezdilo
cel˝ rok. Seno se v lÈtÏ sv·ûelo po mokrÈ tr·vÏ nebo se na sanice
p¯ipevnila mal· koleËka. Kaûd˝ d¯eva¯ mÏl svÈho truhl·¯e, od kterÈho si
nechal sanÏ dÏlat. V poslednÌ krkonoöskÈ s·Úka¯skÈ partÏ byli i Raimund Sagasser z MalÈ ⁄py, kter˝ mÏl sanÏ z dÌlny malo˙pskÈho starosty Kajetana Sagassera, Richard Sagasser ze Sagasserov˝ch bud
a Friedrich Kneifel z Janov˝ch bud, kter˝m sanÏ dÏlal Rudolf Meergans z Karlova Vrchu. SanÏ pro svoz d¯eva i jejich doplÚkovÈ vybavenÌ,
to vöechno muselo b˝t v naprostÈm po¯·dku. Kontrola sanÌ, ¯etÏz˘,
suöenÌ a impregnace konopn˝ch provaz˘ hovÏzÌm lojem byly pro d¯eva¯e dennÌ rutinou. D¯evo se sv·ûelo jenom v zimÏ a bez jak˝chkoliv
ökod na p¯ÌrodÏ Ëi povrchu cesty. V lÈtÏ d¯eva¯i pok·cenÈ kmeny oloupali a nakuûelovali v dlouh˝ch dÈlk·ch Ëi nakr·cenÈ narovnali do
metrov˝ch hr·nÌ.
D˘leûitou vÏcÌ p¯i sv·ûce d¯eva byl druh a stav cest. LesnÌ spr·va
maröovskÈho panstvÌ ve V˝chodnÌch KrkonoöÌch postavila p¯Ìmo pro
5
sv·ûenÌ d¯eva nÏkolik cest v dosud panensk˝ch terÈnech. V MalÈ ⁄pÏ
dÌky tomu byly po roce 1883 z¯Ìzeny s·Úka¯skÈ cesty ve LvÌm dole, na
NiklovÏ Vrchu, KravÌ ho¯e, k Jelence a na mnoha dalöÌch mÌstech. VÏtöinu d¯eva vöak museli d¯eva¯i svÈzt po uzounk˝ch turistick˝ch chodnÌcÌch s Ëasto promÏnliv˝m sklonem a ostr˝mi zat·Ëkami. NejtÏûöÌ sv·ûka byla na metr a p˘l öirokÈ prudkÈ cestÏ z »ervenÈho vrchu ke K¯iûovatce (ûlut· znaËka). Tady se Ëasto vozily i dlouhÈ kl·dy. SilnÈ konce
jednÈ vrstvy öestimetrov˝ch kl·d leûely p¯Ìmo na sanÌch, na jejich koncÌch byly ¯etÏzy nav·z·ny dalöÌ öestimetrovÈ kl·dy a na koncÌch tÏchto
kl·d jeötÏ dalöÌ öestimetrovÈ. Dlouh˝ vlek slouûil jako brzda. Z·leûelo
na zkuöenosti d¯eva¯e, aby p¯esnÏ rozvrhl poloûenÌ kl·d, aby se sanÏ
nerozjely p¯Ìliö rychle, ale aby se rozjely v˘bec. Stoupnout si mezi rohy
sanÌ vyûadovalo velkou odvahu. Jakmile se naloûenÈ sanÏ utrhly od
snÏhu, musel si d¯eva¯ zaklÌnÏn˝ do roh˘ hlÌdat dop¯edu nataûenÈ nohy,
rukama ¯Ìdit a p¯itom jeötÏ drûet brzdÌcÌ ¯etÏzy. To vöe stÌhal
v pades·tikilometrovÈ rychlosti s 16 metr˘ dlouhou soupravou v·ûÌcÌ
aû 8 metr·k˘. Friedrich Kneifel s Aloisem Scholzem svezl po zmÌnÏnÈ
cestÏ v zimÏ v roce 1947 ke K¯iûovatce 300 kubÌk˘ öestimetrov˝ch
kl·d. NejvÏtöÌ souprava, s kterou Kneifel sjel po cestÏ se dvÏma ostr˝mi zat·Ëkami, vezla celÈ t¯i kubÌky d¯eva. Friedrich Kneifel mi vypr·vÏl
i o jednÈ z poslednÌch pravideln˝ch sv·ûek v KrkonoöÌch. V roce
1970 s Raimundem Sagasserem p¯ipravili cestu ze LvÌho dolu nad
DolskÈ boudy a sv·ûeli metrovou rovnaËku. Bylo hodnÏ snÏhu, museli
celou trasu nÏkolikr·t po¯·dnÏ mal˝mi snÏûnicemi udupat, aby se sanÏ
se d¯evem nebo¯ily. D¯evo dolovali pod snÏhem z dvoumetrovÈ hloubky. Na sanÏ vûdy narovnali Ëtvrt plnometru kul·Ë˘, t¯iËtvrtÏ plnometru
nav·zali na ¯etÏzy jako brzdÌcÌ vlek. Bylo to celkem t¯iËtvrtÏ kubÌku,
kter˝ svezl jeden d¯eva¯. Za den oba udÏlali nÏkolik jÌzd. Ani cestou
zpÏt si neoddechli, protoûe kaûd˝ t·hl sanÏ, kterÈ v·ûily i s ¯etÏzy öedes·t kilogram˘. Ruksak s jÌdlem se nauËili zahrab·vat do snÏhu, protoûe jen tak jim chleba nezmrzl na kost. Jednou p¯ijel kameraman Kr·tkÈho filmu V·clav Dort, aby malo˙pskÈ sv·ûenÌ d¯eva nafilmoval. Po
nÏkolika hodin·ch se mu nat·ËenÌ z mÌsta zd·lo p¯Ìliö statickÈ a poû·dal Kneifela, aby ho posadil na f˘ru d¯eva. Kdyû spolu sjeli poslednÌ
seöup a sanÏ se po najetÌ na uvolnÏnÈ brzdÌcÌ ¯etÏzy pomalu zastavily,
p¯iznal bled˝ kameraman, ûe se jeötÏ nikdy v ûivotÏ tolik neb·l. Byla to
nebezpeËn· pr·ce, mnoho d¯eva¯˘ sanÏ rozdrtily. Dnes vozÌ d¯evo nejen z MalÈ ⁄py konÏ, velkÈ traktory a dokonce i vrtulnÌk. V chalup·ch
se zachovalo jen m·lo rohaËek, jako pam·tka na velk˝ kus krkonoöskÈ
historie.
6
7
PENSION RUSALKA
- BUCHTOV¡ HOSPODA
S restauracÌ a pensionem Rusalka je spojena dlouh· tradice
dom·cÌch buchet, kterou nov˝ majitel stylovÈho domu jeötÏ
rozö̯il. »eskÈ buchty byly a jsou v Rusalce nejû·danÏjöÌm
jÌdlem. »erstvÈ makovÈ, povidlovÈ a tvarohovÈ buchty si
hostÈ nejËastÏji objedn·vajÌ k p¯ekap·vanÈ k·vÏ. P¯ed vÌce
neû dvaceti lety nÏmeËtÌ turistÈ o Rusalce mluvili jako
o Buchtenbaude, tedy o BuchtovÈ boudÏ nebo hospodÏ.
SpojenÌ ËeskÈho a nÏmeckÈho slova symbolizuje mezin·rodnÌ
porozumÏnÌ a spokojenost zahraniËnÌch host˘. Stylov·
restaurace m· p¯Ìjemnou atmosfÈru a v ˙tulnÈm interiÈru
zaûijete hezkÈ chvÌle. Je otev¯ena po cel˝ rok dennÏ mimo
pondÏlÌ od 11 do 22 hodin, pokud z·jem host˘ neopadne
i dÈle. Dobr· kuchynÏ a bohat˝ n·pojov˝ lÌstek jsou
samoz¯ejmostÌ. Vedle jÌdel ËeskÈ kuchynÏ v·m na Rusalce
p¯ipravÌ t¯eba i pstruha na roötu, kompotovÈ, zmrzlinovÈ
a ölehaËkovÈ poh·ry a mouËnÌky. V zimÏ se sem chodÌ na
sva¯enÈ vÌno nebo grog. Kaûd˝ Ëtvrtek m˘ûete veËer p¯ijÌt od
19 do 24 hodin posedÏt p¯i sklenici vÌna u krbu. V lÈtÏ je
otev¯en· terasa s hudbou. Restaurace Rusalka m· dobrÈ
jmÈno jiû od dvac·t˝ch let, kdy se stala jednÌm
z nejzn·mÏjöÌch malo˙psk˝ch dom˘. Z˘stala otev¯ena bez
p¯est·vky aû dodnes.
V pensionu najdete ubytov·nÌ turistickÈho charakteru
p¯ev·ûnÏ ve dvou, t¯Ì a jednom Ëty¯l˘ûkovÈm pokoji, kterÈ
majÌ hygienick˝ kout s teplou vodou. Pro partu mlad˝ch lidÌ
je tu jeötÏ jeden osmil˘ûkov˝ pokoj. Auto zaparkujete na
st¯eûenÈm parkoviöti Sp·len˝ Ml˝n, jen 200 metr˘ od Rusalky,
v lÈtÏ p¯Ìmo u objektu. Pension je vhodn˝m mÌstem nejen
pro n·stupy na horskÈ t˙ry, ale i pro v˝lety autem do
PodkrkonoöÌ.
Pension a restaurace Rusalka, Mal· ⁄pa,
PS» 542 27, spoleËnost Aneûka Turistika, tel. (0439)
96 6311, fax 96 6370, ubytov·nÌ (40 l˘ûek) se
stravov·nÌm, restaurace s Ëeskou kuchynÌ, SAT
televize. DomluvÌte se i nÏmecky.
V ZIMÃ NA MALOU ⁄PU
Z·kladnÌ informace o zimnÌm provozu v horskÈ obci Mal·
⁄pa dostanete na ve¯ejn˝ch parkoviötÌch ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ
a na PomeznÌch Boud·ch. Vûdy v pondÏlÌ a ve Ëtvrtek aktualizovanÈ informace zÌsk·te takÈ po vytoËenÌ telefonnÌho
ËÌsla (0439) 96 6312. V pÏtiminutovÈ zpr·vÏ se dozvÌte vöe
o sjÌzdnosti silnic, moûnostech parkov·nÌ i provozu lyûa¯sk˝ch vlek˘ v MalÈ ⁄pÏ. ParkoviötÏ na PomeznÌch Boud·ch
provozuje malo˙psk˝ obecnÌ ˙¯ad a p¯ed letoönÌ zimou sluûby vylepöil. V novÈm srubu na parkoviöti jsou i ve¯ejnÈ toalety, informaËnÌ mÌsto s telefonnÌm automatem na mince, se
seznamem a mapou vöech malo˙psk˝ch bud. NabÌzejÌ tu
propagaËnÌ materi·l vËetnÏ sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let.
DalöÌ telefonnÌ automat na kartu i mince je u stanice autobusu na PomeznÌch Boud·ch a na mince v hotelu Sp·len˝
Ml˝n u tamnÏjöÌho parkoviötÏ. PracovnÌci parkoviöù jsou p¯ipraveni v·m pomoci s r˘zn˝mi problÈmy, vËetnÏ nalezenÌ
ubytov·nÌ Ëi zajiötÏnÌ odvozu k vzd·lenÏjöÌm objekt˘m. Na
PomeznÌch Boud·ch je dispeËink Snowexpresu, jehoû snÏûnÈ sk˙try v·s mohou dovÈzt Ëi dot·hnout na lyûÌch k vaöemu pensionu i do lyûa¯skÈho are·lu na Rennerov˝ch boud·ch.
Starosta obce Mal· ⁄pa a Ëlen HorskÈ sluûby Ji¯Ì äkoda
prosÌ motoristy, aby dodrûovali snÌûenou rychlost na povodnÏmi poökozen˝ch ˙secÌch silnice, neparkovali mimo urËen· mÌsta a p¯i Ëek·nÌ na hraniËnÌm p¯echodu vypÌnali motor.
Z·roveÚ v·s vybÌzÌ ke sdÏlenÌ p¯Ìpadn˝ch n·mÏt˘ ke zlepöenÌ sluûeb v obci vËetnÏ stÌûnostÌ na telefonnÌ ËÌslo obecnÌho ˙¯adu 96 6377 nebo i pÌsemnÏ do jeho rukou. I za to
v·m m·me vy¯Ìdit podÏkov·nÌ.
Ve Skiare·lu Mal· ⁄pa jen kousek nad malo˙psk˝m kostelem na Rennerov˝ch boud·ch je
nejdelöÌ lyûa¯sk˝ vlek (1200 m) v MalÈ ⁄pÏ. Spolu
s dalöÌm 300 metr˘ dlouh˝m vlekem je v provozu dennÏ od 9 do 16 hodin. NejmÈnÏ 3x v t˝dnu od 19 do
21 hodin si m˘ûete veËer zalyûovat na osvÏtlenÈ sjezdovce
u kratöÌho vleku. Sjezdovka je zvl·öù p¯ed dennÌm a veËernÌm lyûov·nÌm upravovan· dvÏma rolbami. U vleku je i obËerstvenÌ a p˘jËovna lyûÌ. Na objedn·vku v·m obsluha zajistÌ lyûa¯skÈ instruktory, se kter˝mi se domluvÌte i nÏmecky
nebo anglicky. Nov˝m majitelem are·lu je spoleËnost MEGA
plus z Jansk˝ch L·znÌ a proto vÌcedennÌ jÌzdenky s Ë·rkov˝m kÛdem platÌ i pro lanovku na »ernou horu, vleky Koöù·lka, Idyla a dva vleky u SokolskÈ boudy v Jansk˝ch L·znÌch. OpaËnÏ vÌcedennÌ jÌzdenky zakoupenÈ na kabinovÈ
lanovce na »ernou horu platÌ v MalÈ ⁄pÏ.
H¸bnerka je 300 metr˘ dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek u silnice jen
kousek pod PomeznÌmi Boudami. PravidelnÏ upravovan·
mÌrn· sjezdovka s dobr˝mi snÏhov˝mi podmÌnkami je vhodn· i pro dÏti.
»ern· Voda a Michaela jsou dva lyûa¯skÈ vleky na str·ni
mezi »ernou Vodou a Nov˝mi Domky snadno p¯ÌstupnÈ
z PomeznÌch Bud. PrvnÌ vlek je dlouh˝ 200 metr˘ a Michaela u stejnojmennÈho pensionu 300 metr˘. Vöechny jsou
v provozu v hlavnÌ sezÛnÏ dennÏ od 9 hodin aû do setmÏnÌ.
U vlek˘ H¸bnerka, »ern· Voda a Michaela je obËerstvenÌ.
Karel se jmenuje vÌce neû 300 metr˘ dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek
u silnice v osadÏ SmrËÌ. PrudöÌ sjezdovka je pravidelnÏ upravovan· rolbou. V obsluûnÈm domku je vedle obËerstvenÌ
takÈ sÌdlo lyûa¯skÈ ökoly. Instrukto¯i prov·dÏjÌ v˝uku lyûov·nÌ takÈ nÏmecky nebo anglicky. Vedle dolnÌ stanice vleku je
autobusov· zast·vka U dolu a parkoviötÏ. Vlek je v provozu
od 9 do 16 hodin, od zaË·tku ˙nora i do pozdÏjöÌ hodiny.
BÏûeck· traù Haida - PracovnÌci Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku z polesÌ Mal· ⁄pa
pravidelnÏ upravujÌ bÏûeckÈ stopy v okolÌ lesnÌ
samoty Haida speci·lnÌm snÏûn˝m sk˙trem.
Okruh zaËÌn· p¯Ìmo u parkoviötÏ a autobusovÈ zast·vky na
PomeznÌch Boud·ch. Brzy po startu kles· nejprve po louk·ch a potom lesem k samotÏ Haida. Cel· traù je dob¯e
znaËen· a je velkou v˝hodou, ûe z vÏtöÌ Ë·sti proch·zÌ lesem. DÌky tomu je chr·nÏna p¯ed zimnÌmi vich¯icemi. Trasa
je dlouh· pÏt kilometr˘ s p¯ev˝öenÌm 90 metr˘ v nadmo¯skÈ v˝öce 950 aû 1040 metr˘. Je upravovan· pro klasick˝
zp˘sob bÏhu, ve dvou t¯etin·ch dÈlky je jednostop·. Po
okruhu se jezdÌ jednosmÏrnÏ, ve smÏru hodinov˝ch ruËiËek. CÌlem malo˙psk˝ch lesnÌk˘ je vedle nabÌdky pÏknÈho
lyûov·nÌ i snÌûenÌ ökod zp˘soben˝ch lyûa¯i na mal˝ch sazenicÌch novÏ zaloûen˝ch lesnÌch porost˘.
LesnÌci pravidelnÏ upravujÌ i stopu z PomeznÌch Bud
k CestnÌku. Trasa vede po cestÏ nad Nov˝mi Domky k Rennerov˝m boud·m, kolem kostela a h·jovny k CestnÌku.
Okruh k Jelence je jednoduchou t˙rou, kterou na zmrzlÈm snÏhu zvl·dnete i bez lyûÌ. Ovöem na bÏûk·ch je to
par·da. Sjedete od PomeznÌch Bud po élutÈ (ûlutÏ znaËenÈ) cestÏ k lyûa¯skÈmu vleku H¸bnerka, kde zaËÌn· les. Po
500 metrech se zleva p¯ipojÌ cesta od osady SmrËÌ, ale vy
pojedete rovnÏ. Odtud aû na horskou boudu Jelenku je kilometrovÈ stoup·nÌ. Cesta vede p¯es ˙spÏönÏ zalesnÏnÈ
holiny d¯ÌvÏjöÌch vÏtrn˝ch a imisnÌch kalamit. Stromy jeötÏ
nejsou vysokÈ a proto se v·m otev¯ou v˝hledy do malo˙psk˝ch ˙dolÌ. V Jelence najdete p¯ÌjemnÈ posezenÌ s obËerstvenÌm i zajÌmav˝ p˘vodnÌ interiÈr. Boudu nechal postavit
na atraktivnÌ cestÏ ke SnÏûce v roce 1936 majitel panstvÌ
Maröov a VrchlabÌ hrabÏ JaromÌr Czernin-Morzin. P˘vodnÏ
se jmenovala podle JaromÌrovy babiËky Emmin pramen. Na
vrchol SnÏûky je to od Jelenky jen t¯i kilometry, ale n·roËn˝m horsk˝m terÈnem. Z hornÌ netyËovanÈ cesty p¯es Svorovou horu a Ob¯Ì h¯eben jsou n·dhernÈ v˝hledy na sever
do Polska, ale z·roveÚ po vÏtöinu zimy tu fouk· i siln˝ vÌtr.
»astÏji se na SnÏûku v zimÏ stoup· po tyËovanÈ zelenÏ
(v terÈnu novÏ ûlutÏ) znaËenÈ cestÏ zvanÈ Travers. Proch·zÌ
po svazÌch SvorovÈ hory nad kr·sn˝mi partiemi LvÌho dolu.
Protoûe jsme v·s pozvali na jednoduchou t˙ru, vraùme se
k Jelence. Na zp·teËnÌ cestu na PomeznÌ Boudy se vydejte
po CestÏ p¯·telstvÌ (Ëerven· znaËka). ⁄vodnÌ sjezd do SovÌho sedla, kde je turistick˝ hraniËnÌ p¯echod do polskÈho
st¯ediska Karpacz, m˘ûe obzvl·öù na tvrdÈm snÏhu n·vrat
hodnÏ urychlit. Ale cesta vedoucÌ po hranici je öirok·
a s dobr˝m dojezdem, proto i bezpeËn·. D·l pojedete po
vlnÌcÌ se cestÏ na ˙boËÌ St¯echy aû sjedete k PomeznÌm
Boud·m. P¯i obr·cenÈm smÏru t˙ry je nep¯Ìjemn˝ sjezd od
Jelenky po élutÈ cestÏ, kde m˘ûete potkat i z·sobovacÌ rolbu
z Jelenky.
BUFET NA PEK¡RNÃ
NovÏ otev¯en˝ bufet na PomeznÌch Boud·ch potÏöÌ hlavnÏ
bÏûka¯e a lyûa¯e, kte¯Ì se nechtÏjÌ obËerstvenÌm p¯Ìliö
zdrûovat. Velk˝ sortiment hotov˝ch tepl˝ch jÌdel ËeskÈ
kuchynÏ doplÚujÌ i speciality jako steaky, zeleninov· jÌdla
a sal·ty, z·kusky, k pitÌ je znaËkovÈ toËenÈ pivo, grog,
sva¯en· vÌna a v˝bÏr nealkoholick˝ch n·poj˘. Z cenovÏ mÈnÏ
n·roËnÈho jÌdelnÌho lÌstku si vyberete t¯eba krkonoöskÈ
kyselo, dröùkovou Ëi jinou p¯esnÌd·vkovou polÈvku, pod
n·zvem medvÏdÌ tlapa ukrytÈ nadÌvanÈ vep¯ovÈ maso Ëi
selsk˝ tal̯ se t¯emi druhy masa a knedlÌkem. Otev¯eno je
dennÏ od 8 do 18 hodin. KromÏ pult˘ k st·nÌ je tu i jeden
velk˝ st˘l.
Ve stejnÈm domÏ najdete koloni·l se öiröÌm sortimentem
zboûÌ. Dostanete tu potraviny a n·poje vËetnÏ piva Budvar,
drogistickÈ zboûÌ a rychlÈ obËerstvenÌ. V sousednÌm kiosku
u zast·vky autobusu jsou upomÌnkovÈ p¯edmÏty, mapy, hole,
pohlednice ap.
HORSK› HOTEL POMEZNÕ BOUDA
PomeznÌ bouda nabÌzÌ pades·t mÌst v r˘znÈ ök·le
vybavenosti pokoj˘. Vedle apartm·n˘ s kompletnÌm
soci·lnÌm za¯ÌzenÌm tu jsou i pokoje s ubytov·nÌm
turistickÈho charakteru. Ve velkÈm s·le restaurace je pades·t
mÌst. SalÛnek pro dalöÌch dvacet host˘ je p¯ipraven i pro
seölost, kter· se chce bavit oddÏlenÏ. V hernÏ je bili·r
a elektronickÈ öipky. UbytovanÌ hostÈ si mohou objednat
taneËnÌ veËery s reprodukovanou, ale i ûivou hudbou. Ryze
Ëeskou kuchyni doplÚujÌ minutky na elektrickÈm roötu
a toËenÈ znaËkovÈ pivo Budvar.
HostÈ hotelu PomeznÌ bouda mohou vyuûÌt hotelovÈ taxi
p¯i p¯Ìjezdu z K¯iûovatky, HornÌho Maröova a Pece pod
SnÏûkou zdarma, ze vzd·lenÏjöÌch mÌst v okruhu Trutnova
a VrchlabÌ jen za reûijnÌ cenu. HotelovÈ taxi slouûÌ i k dopravÏ
zimnÌch host˘ na velkÈ sjezdovky do Pece pod SnÏûkou.
Hotel PomeznÌ bouda, HornÌ Mal· ⁄pa, PS» 542 27,
provozuje Luboö Mocl, tel. (0439) 96 6234, tel., fax 96 6385,
ubytov·nÌ (50 l˘ûek) r˘znÈho charakteru, restaurace
s Ëeskou kuchynÌ, salÛnek, koloni·l, kiosek, taxi. St¯eûenÈ
parkoviötÏ je v tÏsnÈ blÌzkosti objektu. DomluvÌte se
i anglicky a nÏmecky.
KRKONOäSK›
8
Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku (KRNAP) se star·
o mnoho r˘zn˝ch vÏcÌ. Velk˝ dÌl energie pracovnÌk˘ je
vÏnov·n obnovÏ poökozen˝ch les˘. EkosystÈm horskÈho
lesa je nejrozs·hlejöÌm spoleËenstvÌm v n·rodnÌm parku,
zabÌr· t¯i Ëtvrtiny jeho plochy. PoökozenÈ lesy vnÌmajÌ hostÈ
Krkonoö mnohem intenzÌvnÏji, neû dalöÌ rovnÏû z·vaûnÈ
problÈmy ochrany kr·snÈ p¯Ìrody v srdci Evropy. TÏûba d¯eva,
kter· se v poslednÌch pÏti letech zamϯila p¯edevöÌm na
zpracov·nÌ imisnÌch, snÏhov˝ch, vÏtrn˝ch a k˘rovcov˝ch
kalamit a na v˝chovnÈ z·sahy v mlad˝ch porostech,
zamÏstn·v· Spr·vu KRNAP mnohem mÈnÏ, neû organizace
a zajiötÏnÌ financÌ na vys·zenÌ novÈho kvalitnÌho lesa.
Ve vÏtöinÏ obor˘ oceÚujeme moudrost d·vn˝ch generacÌ,
um a cit lidÌ s nÌmû svoje dÌlo vytv·¯eli. JistÏ by to platilo
i o krkonoösk˝ch lesnÌcÌch, kdyby v 19. a 20. stoletÌ nezaloûili
dnes dor˘stajÌcÌ smrkovÈ monokultury. Rychle rostoucÌ
porosty s jednÌm dominantnÌm druhem majitel˘m les˘
vyhovovaly i p¯esto, ûe byly obËas poökozeny k˘rovcem Ëi
vÏtrnou smrötÌ. Katastrofu les˘m p¯ineslo aû hloupÈ
rozhodnutÌ vl·d »eskoslovenska, Polska a V˝chodnÌho
NÏmecka v öedes·t˝ch aû osmdes·t˝ch letech, postavit
velkÈ tepelnÈ elektr·rny na nekvalitnÌ sirnatÈ uhlÌ bez
jakÈhokoliv ods̯enÌ. ProblÈm tehdejöÌ vl·dci "vy¯eöili"
jednoduöe. Postavili vysok·nskÈ komÌny, aby dalek˝m
rozptylem snÌûili koncentrace ökodlivin v nejbliûöÌm okolÌ
elektr·ren. Proto i ve vzd·len˝ch KrkonoöÌch t¯icet let padala
z nebe kyselina sÌrov· a mÏnila nejen p˘dnÌ a vodnÌ reûim,
ale poökozovala p¯Ìmo i jednotlivÈ stromy, p¯edevöÌm jehliËÌ
citliv˝ch smrk˘. Z celkovÈ plochy 36 000 hektar˘
krkonoöskÈho lesa byla polovina porost˘ poökozena tÏûce
a proto i vÏtöinou vyk·cena. Kdyby z˘stal les jako v minulosti
smÌöen˝, ˙tok imisÌ by p¯eûily odolnÏjöÌ opadavÈ druhy. Buk,
javor, jasan, b¯Ìza, je¯·b a dalöÌ druhy se kaûd˝ rok zbavÌ
unavenÈho a poökozenÈho listÌ, kterÈ navÌc p¯ÌznivÏ
oslabuje okyselov·nÌ p˘dy. JakÈ bylo sloûenÌ p˘vodnÌho lesa,
zjistili vÏdci nejen z historick˝ch ˙daj˘, ale i podle charakteru
jednotliv˝ch stanoviöù a dokonce pylovou anal˝zou.
V raöeliniötÌch zakonzervovan˝ pyl vymizel˝ch d¯evin byl
druhovÏ urËen pod mikroskopem. NÏkdejöÌ sloûenÌ lesa se
stalo vzorem pro stanovenÌ cÌlovÈ druhovÈ skladby
v budoucnosti.
OBNOVA SMÕäEN…HO LESA
Nutnost vr·tit listnatÈ druhy do krkonoöskÈho lesa je
nezbytn·, ovöem provedenÌ nenÌ jednoduchÈ. Na paseky
nenÌ moûnÈ vys·zet porost s optim·lnÌ druhovou skladbou
p¯Ìmo. I kdyû po roce 1989 byla podstatn· vÏtöina elektr·ren
opat¯ena odsi¯ovacÌm za¯ÌzenÌm, n·prava imisemi
zp˘soben˝ch ökod potrv· desetiletÌ. SloûitÈ p˘dnÌ procesy
a vazby mezi soubory prvk˘ v roztocÌch, organickou hmotou,
vodou a dalöÌmi Ë·stmi se nedajÌ plynule mϯit ani
laboratornÏ napodobit. LesnÌ p˘da dlouho prosycovan·
kyselinami z deöù˘, mlhy i snÏhu se zmÏnila a nikdo si dnes
netroufne p¯edpovÏdÏt, kdy dojde ke zlepöenÌ. Proto musÌ
lesnÌci volit pomalejöÌ postup p¯emÏny lesa. V prvnÌ etapÏ
vysazujÌ pion˝rskÈ d¯eviny je¯·b a b¯Ìzu, kterÈ p¯edevöÌm
sv˝m opadem listÌ p¯ÌznivÏ ovlivnÌ v˝voj p˘dy. Na p¯ÌznivÏjöÌch
stanoviötÌch uû s·zejÌ i kvalitnÏjöÌ buk a javor klen. Za
poslednÌch öest let bylo v KrkonoöÌch vys·zeno 13 a p˘l
milionu stromeËk˘, z toho tÈmϯ 3 miliony sazenic
opadav˝ch druh˘.
OvlivnÏnÌ druhovÈ skladby budoucÌho lesa pozn·te na
pasek·ch snadno. Protoûe vysazovanÈ listn·Ëe chutnajÌ
jelenÌ zvϯi, musÌ lesnÌci chr·nit stromky n·padn˝mi zelen˝mi
plastov˝mi obaly. Ty dovolujÌ v˝sadbu i v povÏtrnostnÏ
nep¯ÌznivÏjöÌch podmÌnk·ch, protoûe plast p¯ÌznivÏ ovlivÚuje
mikroklima sazenic. NÏkterÈ velkÈ holiny pak vypadajÌ
z d·lky jako zelen˝ jeûek se vztyËen˝mi bodlinami. NÏkde
z obal˘ jiû vykukujÌ poslednÌ letorosty. Aû stromky odrostou
z dosahu jelenÌch zub˘ plastovÈ folie z pasek zmizÌ.
N¡RODNÕ PARK
PENÕZE Z HOLANDSKA
Kv˘li celkovÈmu oteplov·nÌ ZemÏ p¯ijala Nizozemsk· vl·da
opat¯enÌ vedoucÌ k zadrûov·nÌ oxidu uhliËitÈho (CO2), kter˝
p˘sobÌ nejvÌce na vznik a ö̯enÌ sklenÌkovÈho efektu. UvolÚuje
se p¯edevöÌm spalov·nÌm fosilnÌch paliv p¯i v˝robÏ elektrickÈ energie. Vedle energetick˝ch ˙spor a vylepöov·nÌ technologiÌ v˝roby elekt¯iny je d˘leûit˝m prvkem v·z·nÌ CO2 zalesÚov·nÌ. Stromy odebÌrajÌ oxid uhliËit˝ ze vzduchu a na
dlouhÈ roky jej ukl·dajÌ do d¯eva. Od roku 1990 nizozemötÌ
v˝robci elekt¯iny Ë·st zisku z prodanÈ energie poskytujÌ jimi
zaloûenÈ nadaci FACE (Forest Absorbing Carbon Dioxide
Emission), kter· podporuje v˝sadbu les˘. KromÏ NizozemÌ
nadace FACE p¯ispÌv· na zakl·d·nÌ porost˘ v Malajsii, Equadoru, UgandÏ a od roku 1992 i v »eskÈ republice, hlavnÏ
v KrkonoöÌch. Nadace m· za ˙kol podporovat zakl·d·nÌ les˘,
ale z·leûÌ na jejÌm rozhodnutÌ, kde to bude. Vedle tropick˝ch oblastÌ byly Krkonoöe vybr·ny takÈ proto, ûe je tu dobr·
perspektiva vypÏstovat zdrav˝ les a lesnÌ person·l umÌ v˝sadby kvalitnÏ provÈst. Za prvnÌch öest let vloûila nadace
FACE do Krkonoö 230 milion˘ korun, ze kter˝ch bylo hrazeno zalesnÏnÌ 3200 hektar˘ lesa. Celkem se chce FACE podÌlet na obnovÏ 16 tisÌc hektar˘ smÌöenÈho lesa. D˘leûitÈ
je, ûe po skonËenÌ druhÈho t¯ÌletÈho kontraktu povaûuje vedenÌ nadace za sv˘j nejlepöÌ projekt pr·vÏ pr·ci naöich lesnÌk˘. Velkou z·sluhu na v˝sledku projektu m· b˝val˝ ¯editel
nadace Jan van den Bos, kter˝ si Krkonoöe tak oblÌbil, ûe
se sem r·d vracÌ i po svÈm odchodu do penze. I jeho
n·stupce Hans Verweij je s kvalitou v˝sadeb spokojen
a proto aktivnÏ podpo¯il podpis dalöÌ t¯ÌletÈ smlouvy zajiöùujÌcÌ finanËnÌ pomoc nadace Face na obnovu poökozenÈho lesa do roku 2000. Velkou Ë·st penÏz v KrkonoöÌch pouûijeme pr·vÏ na zmÏnu druhovÈ skladby. Aû na sv˝ch t˙r·ch
uvidÌte sazenice obleËenÈ do zelen˝ch plastov˝ch kab·tk˘
vzpomeÚte si, ûe pr˘mÏrnÏ kaûdou druhou sazeniËku zaplatili nizozemötÌ spot¯ebitelÈ elekt¯iny.
9
»ASOPIS KRKONOäE
M·me velikÈ ötÏstÌ, ûe v naöem regionu uû 30 let vych·zÌ bez p¯est·vky Ëasopis nenahraditelnÈ hodnoty. »l·nky se spoleËenskou,
p¯ÌrodovÏdnou, historickou i dokumentaËnÌ tÈmatikou pÌöÌ nejfundovanÏjöÌ region·lnÌ auto¯i. DÌky Ëasopisu Krkonoöe jsou zachyceny
velikÈ znalosti historie a n·rodopisu ¯editele KrkonoöskÈho musea
Miloslava Bartoöe i Ël·nky historika a lesnickÈho odbornÌka Theodora Lokvence. PÌöÌ sem peËlivÌ sbÏratelÈ historick˝ch i turistick˝ch
informacÌ Frantiöek Jir·sko a Miloö Gerstner, spisovatelka a autorka
poh·dkov˝ch postav Krakonoöe a Trautenberka Marie Kub·tov·,
auto¯i popul·rnÏ vÏdeck˝ch Ël·nk˘ ekologovÈ Jan ätursa a Vlastimil Pilous a mnoho dalöÌch znalc˘ Krkonoö, PodkrkonoöÌ a v poslednÌch nÏkolika letech i Jizersk˝ch hor. ÿadu let byl redaktorem
Ëasopisu novin·¯ »estmÌr Klos, v souËasnÈ dobÏ nejuzn·vanÏjöÌ
ekologick˝ ûurnalista »eskÈ republiky. PublikovanÈ umÏleckÈ, historickÈ a dokument·rnÌ fotografie zachytily vöechny lidskÈ Ëinnosti
i kouty Krkonoö. S redakcÌ spolupracujÌ vöichni v regionu tvo¯ÌcÌ fotografovÈ v Ëele se Zdenko Feyfarem a Ji¯Ìm Havlem. Ovöem nejvÌce fotografiÌ je od kmenov˝ch fotograf˘ Spr·vy KRNAP Miroslava
HladÌka, Ji¯Ìho BrunÌka a nynÌ takÈ Karla HnÌka.
NejstaröÌ region·lnÌ Ëasopis u n·s je takÈ kronikou zdejöÌch obcÌ
a mÏst, ale mapuje podrobnÏ i Ëinnost Spr·vy KRNAP, kter· ho vyd·v·. Z·roveÚ slouûÌ k prezentaci krkonoöskÈ politiky ochrany p¯Ìrody a krajiny, kterou Spr·va prov·dÌ. »l·nky vznikajÌ spont·nnÏ nebo
i na objedn·vku redakce a dÌky tvorbÏ pro Ëasopis Krkonoöe jsou
zaznamen·ny mnohÈ v˝povÏdi pamÏtnÌk˘, popisy zanikl˝ch ¯emesel i historick˝ch ud·lostÌ, kterÈ by jinak z˘staly pro p¯ÌötÌ generace
utajeny. To jsou jen nÏkterÈ d˘vody, proË se tÏöÌme kaûd˝ mÏsÌc na
dalöÌ vyd·nÌ milÈho a hodnotÈho Ëasopisu.
KRKONOäE, mÏsÌËnÌk o p¯ÌrodÏ a lidech
z Krkonoö, Jizersk˝ch hor a PodkrkonoöÌ,
vyd·v· Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho
parku, öÈfredaktorka ZdeÚka Flouskov·, tel.
(0438) 285 333, fax 230 95. Objednat lze
u PNS, a.s. nebo na adrese redakce: »asopis
Krkonoöe, DobrovskÈho 3, 543 11 VrchlabÌ.
HORNÕ MARäOV
10
11
Kopec je v˝zvou hlavnÏ pro sportovnÏ zaloûenÈ bÏûka¯e. Vyd·te se po cestÏ od zdravotnÌho st¯ediska
v HornÌm MaröovÏ. BÏûky obujete jen 200 metr˘ nad
silnicÌ. Potom budete stoupat a stoupat. P¯es Reisovky na Modrokamennou boudu b˝v· p¯i novÈm snÏhu
jen ˙zk· stopa, ale d·l p¯es Krausovy boudy aû na Sign·l je öirok· trasa vhodn· i k bruslenÌ. KromÏ rovinky
mezi Reisov˝mi domky a Modrokamennou boudou je
to st·le do kopce. Na Krausovk·ch pojedete mezi dvÏ
chalupy a pak hned doleva. P¯ed sedlem u Sign·lu je
na levÈ stranÏ posed a pak uû se cesta koneËnÏ zlomÌ
ke sjezdu k Valöovk·m nebo doleva k »ernÈ ho¯e. My
na Sign·l z HornÌho Maröova vybruslÌme v dobrÈ stopÏ bez zastavenÌ. Zkuste to takÈ!
DalöÌ upravovanÈ trasy pro bÏûka¯e vedou na SvÏtlÈ
ho¯e z Krausov˝ch bud po TÈwegu k Velk˝m Pardubick˝m boud·m a d·l na »ernou horu s okruhem zpÏt
nad HornÌ Maröov. Na Krausovk·ch m˘ûete jet za chalupami i doprava k Velk˝m Tippeltov˝m boud·m
a k Valöovk·m. Tak se vyhnete stoup·nÌ p¯es Sign·l,
ale tudy se dejte jen kdyû je cesta projet·.
S·Úkov·nÌ m˘ûe b˝t i spoleËenskou z·leûitostÌ, jak ukazuje fotografie z poË·tku stoletÌ. Poch·zÌ z rodinnÈho alba maröovskÈho sl·dka a
n·jemce pivovaru Josefa Hankeho. D·my vyöly v nedÏli na louky pod R˝chory s·Úkovat a jistÏ vÌc povÌdaly, neû by v dlouh˝ch suknÌch
proh·nÏly tvrdÈ d¯evÏnÈ s·Úky. Co bylo tehdy hlavnÌm tÈmatem hovoru uû nikdy nezjistÌme, ale jistÏ se bavily dob¯e. V˝lety se s·Úkami na
horskÈ h¯ebeny b˝valy v tu dobu stejnÏ popul·rnÌ jako lyûov·nÌ. V HornÌm MaröovÏ to m˘ûete zkusit i dnes.
SE S¡NÃMI NA R›CHORY.
JeötÏ p¯ed pÏtadvaceti lety byli na kaûdÈ horskÈ boudÏ konÏ. Zap¯aûeni do sanÌ z·sobovali
v zimÏ i ty nejvzd·lenÏjöÌ h¯ebenovÈ boudy
a z·roveÚ udrûovali cesty pr˘chodnÈ. P¯i jÌzdÏ dol˘ do ˙dolÌ
t·hli konÏ za sanÏmi nap¯ÌË p¯es cestu uv·zan˝ tr·m, praûec nebo ûeleznou traverzu. ProjÌûdÏn· dr·ha byla celou
zimu uhlazen· a tvrd·. To vyhovovalo chodc˘m, bÏûka¯˘m
i jÌzd·m na s·nÌch. DneönÌ z·sobovacÌ rolby sv˝mi p·sy cestu
kyp¯Ì a tÌm ji pomaleji hutnÌ a uhlazujÌ. Proto zbylo jen nÏkolik mÌst, kde se hezky jezdÌ na sanÌch. Jedno z nich je ûlutÏ
znaËen· cesta z maröovskÈho n·mÏstÌ na R˝chory. Desetiminutov· jÌzda s vÌce neû 400 metrov˝m v˝ökov˝m rozdÌlem je za dobr˝ch snÏhov˝ch podmÌnek z·ûitkem.
S·Úkov·nÌ z R˝chor mÌvalo tradici a zimnÌ v˝let na R˝chorskou boudu nebyl zdaleka jen sportovnÌ akcÌ. Do pravÈ
horskÈ hospody chodÌvaly z Maröova i z druhÈ strany ze
éaclȯe desÌtky lidÌ a b˝valo tu veselo. I za tmy se dol˘ sjÌûdÏlo bezpeËnÏ. NejvÏtöÌ sp·d m· cesta hned pod R˝chorskou boudou. V polovinÏ jÌzdy p¯es les je pomalejöÌ travers,
ale za ostrou zat·Ëkou u starÈho vojenskÈho bunkru se sanÏ
zase ¯·dnÏ rozjedou. Po opuötÏnÌ lesa se jÌzda zpomalÌ, ale
aû dol˘ k potoku to jezdÌ dob¯e. P¯ed prvnÌmi maröovsk˝mi
domy je mÌrn· cesta s bezpeËn˝m dojezdem.
Moûn· v·s p¯esvÏdËÌme, ûe zimnÌ vych·zka na R˝chory
je i dnes hezk˝ p˘ldennÌ program pro celou rodinu nebo
partu. Cestou nahoru pozn·te, jak se s v˝ökou mÏnÌ p¯Ìroda, kvalita snÏhu a Ëasto i poËasÌ. R˝chory se vz·cnou kvÏtenou jsou jednou z nejcennÏjöÌch Ë·stÌ KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku. Ovöem svÈ kouzlo majÌ i v zimÏ. Z vyhlÌdky
u R˝chorskÈ boudy je n·dhern˝ pohled na celÈ v˝chodnÌ
Krkonoöe a zimnÌ proch·zkou po h¯ebenovÈ cestÏ ke DvorskÈmu lesu nebo na SnÏûnÈ domky si m˘ûete v·ö v˝let pro-
dlouûit. Bufet na R˝chorskÈ boudÏ (tel. 895 108) je otev¯en
dennÏ mimo pondÏlÌ a ˙ter˝ od 10 do 16 hodin a d·te si tu
v zimÏ t¯eba polÈvku, bu¯ty, Ëaj, grog i sva¯enÈ vÌno. T¯i a p˘l
kilometru dlouhou cestu z Maröova pravidelnÏ projÌûdÌ
rolba z R˝chorskÈ boudy, proto b˝v· v dobÏ bez vydatnÈho snÏûenÌ ujeûdÏn·. P¯i sjezdu na sanÌch i lyûÌch buÔte
p¯ipraveni bezpeËnÏ zastavit pro p¯Ìpad, ûe rolbu potk·te.
V poslednÌch letech jsou oblÌbenÈ r˘znÈ plastovÈ boby,
sed·tka a jinÈ Ñpek·Ëeì. Jsou lehkÈ, skladnÈ, ale takÈ nebezpeËnÈ. Kdyû se dÏti rozjedou s nohama na bobu, nemohou brzdit ani zat·Ëet. Horsk· sluûba a lÈka¯i kaûdoroËnÏ varujÌ p¯ed tÏûk˝mi ˙razy po ËelnÌch n·razech Ëi nekontrolovatelnÈm vjetÌ na silnici Ëi do potoka. V˘bec nedoporuËujeme sjezd na plastov˝ch bobech z R˝chor. SeûeÚte si
radÏji s·Úky. Nenajdete-li je ve vaöem pensionu, m˘ûete si
je p˘jËit v nÏkterÈ p˘jËovnÏ lyûa¯sk˝ch pot¯eb. Nap¯Ìklad
v HornÌm MaröovÏ na hlavnÌ ulici vedle poöty je velk· p˘jËovna a opravna lyûÌ firmy Skiservis Petr Kos (tel. 948 350).
Tady majÌ kromÏ lyûa¯sk˝ch komplet˘, bÏûek a snowboard˘ i dobrÈ s·Úky. Otev¯eno je dennÏ od 9 do 16 hodin, od
poloviny ˙nora aû do 17 hodin.
Na SvÏtlou horu. Naproti R˝chor·m jsou svahy SvÏtlÈ hory. NehodÌ se k s·Úkov·nÌ ani k zimnÌ pÏöÌ turistice, protoûe tudy nejezdÌ z·sobovacÌ rolby. UpravenÈ stopy na severov˝chodnÌ
stranÏ s dostatkem snÏhu slouûÌ v˝hradnÏ bÏûka¯˘m. Vrchol SvÏtlÈ hory ËnÌ p¯Ìk¯e nad HornÌm Maröovem a Temn˝m Dolem do nadmo¯skÈ v˝öky 1244 metr˘. Aû tÈmϯ nahoru do mÌsta zvanÈho Sign·l vede sv·ûnice s p¯ev˝öenÌm
640 metr˘. VÏtöÌ Ë·st trasy je dÌky spolupr·ci Spr·vy KRNAP a janskol·zeÚskÈ firmy Koöù·l upravovan· öirokou rolbou.
Lyûa¯sk˝ vlek T¯eöÚovka je p·r krok˘ od maröovskÈho n·mÏstÌ. Z n·mÏstÌ je vidÏt nov· dolnÌ stanice s obËerstvenÌm, p˘jËovnou a servisem lyûÌ. 280 metr˘ dlouh˝ vlek je v provozu
dennÏ od 9 do 16 hodin, od ˙nora i dÈle. Sjezdovka je pravidelnÏ upravovan· rolbou.
Vlek U nory je takÈ blÌzko centra obce na pÏknÈm svahu
za maröovskou nemocnicÌ. Sjezdovka je dob¯e vidÏt z hlavnÌ silnice. 400 metr˘ dlouh˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi
pro jednoho lyûa¯e je v provozu dennÏ od 9 do 12 a od
12.30 do 15.30 hodin. KromÏ jednotliv˝ch jÌzd si m˘ûete
zakoupit p˘ldennÌ nebo celodennÌ jÌzdenku. BezplatnÈ parkov·nÌ automobil˘ umoûÚuje odstavn· plocha p¯Ìmo pod
svahem.
Lyûa¯sk˝ vlek D·öenka najdete na louce u h¯bitovnÌho
kostela v HornÌm MaröovÏ. DvÏstÏpades·t metr˘ dlouh˝
svah je p¯Ìzniv˝ p¯edevöÌm pro zaËÌnajÌcÌ lyûa¯e a pro dÏti,
kterÈ se snadno nauËÌ jezdit na prov·zkovÈm vleku. Lyûuje
se od r·na do setmÏnÌ s polednÌ p¯est·vkou. Majitel vleku
VladimÌr SouËek pro v·s p¯ipravil i p˘jËovnu lyûÌ. NejsnadnÏjöÌ p¯Ìstup je k D·öence od novogotickÈho kostela u hlavnÌ silnice.
Lyûa¯sk˝ vlek Herta v DolnÌch LyseËin·ch je v ˙dolÌËku
se severnÌm svahem p¯Ìmo proti stejnojmennÈmu pensionu. Na 300 metrovÈm vleku se jezdÌ dennÏ od 9 do 16 hodin s hodinovou polednÌ p¯est·vkou.
Vlek U celnice najdete v HornÌch Albe¯icÌch u hotelu Star· celnice. Sjezdovka je dlouh· p¯es 320 metr˘ a dÌky v˝chodnÌ expozici a nadmo¯skÈ v˝öce je nejlÈpe vysnÏûen·
mezi uveden˝mi maröovsk˝mi vleky s ve¯ejn˝m provozem.
P¯Ìmo pod svahem je i odstavn· plocha pro automobily.
N·roËnÏjöÌ lyûa¯i se za 15 minut dostanou z HornÌho Maröova autobusem do Pece pod SnÏûkou. Od autobusovÈho
n·draûÌ m˘ûete vyjet p¯ibliûovacÌm vlekem na Str·Ú a pohodlnÏ bez ch˘ze sjet k dolnÌ stanici lyûa¯skÈho vleku Javor
v are·lu SKI Pec.
MARäOVSK¡ OKRESNÕ NEMOCNICE
LepöÌ mÌsto pro stavbu nemocnice snad ani nemohli vybrat. Cel˝
den sem svÌtÌ slunÌËko a je odtud p¯ekr·sn˝ pohled na SvÏtlou
a Starou horu. O stavbÏ rozhodlo a penÌze uvolnilo v roce 1906
okresnÌ zastupitelstvo se sÌdlem v HornÌm MaröovÏ. SoudnÌ
okres Maröov zahrnoval v˝chodokrkonoöskÈ obce a jejich obËan˘m byla nemocnice urËena. HlavnÌ budovu s ËlenÏnou secesnÌ fas·dou a dva samostatnÈ pavilony s plicnÌm a infekËnÌm
oddÏlenÌm postavili za dva roky. Nad hlavnÌm vchodem byl ve
fas·dÏ n·pis: ÑOkresnÌ nemocnice hrabÏnky Emmy CzerninovÈì. Manûelka majitele maröovskÈho panstvÌ se o stavbu v˝raznÏ p¯iËinila, ale jejÌho dokonËenÌ v roce 1908 se nedoËkala.
PrvnÌm a do konce roku 1925 jedin˝m lÈka¯em tu byl Dr. Wenzel Lahmer. MÏl titul okresnÌ lÈka¯ a byl od konce 19. stoletÌ pro
nejmÈnÏ pÏt tisÌc obyvatel v obcÌch Maröov III. a IV., Temn˝ D˘l,
Albe¯ice, LyseËiny, Such˝ D˘l, Pec a Velk· i Mal· ⁄pa po t¯icet
let jedin˝m lÈka¯em. K pacient˘m od Maröova aû po poslednÌ
chalupy v ModrÈm dole chodil vÏtöinou pÏöky. V nemocnici s 80
l˘ûky mu pom·halo öest sester z ÿ·du sv. Hedviky. PrvnÌho ledna v roce 1926 nastoupil nov˝ lÈka¯, pozdÏjöÌ prim·¯ Walter Ferbas. Za nÏho doölo k velkÈmu pokroku v rozsahu poskytovan˝ch oöet¯enÌ a operacÌ. P¯ibyli dalöÌ lÈka¯i i ¯·dovÈ sestry. Nemocnice nestaËila pojmout vöechny pacienty a byla v roce 1937
zv˝öena o jedno patro a celkovÏ modernizov·na. JeötÏ po roce
1945 mÏla chirurgii, internu, porodnici, v pavilonech umÌstÏnÈ
infekËnÌ a plicnÌ oddÏlenÌ. V nemocnici byl nov˝ person·l, protoûe nÏmeËtÌ lÈka¯i i vÏtöina sester byla po v·lce ze Sudet vystÏhov·na. Maröovsk· nemocnice mÏla ötÏstÌ, kdyû sem p¯iöel
schopn˝ prim·¯ a chirurg Jan Kebort. Pln˝ rozsah sluûeb udrûel
aû do roku 1951. Pro novou vl·du byl politicky nep¯ijateln˝, a aby
ho zbavili primari·tu, udÏlali z maröovskÈ nemocnice plicnÌ sanatorium. Od tÈ doby se v HornÌm MaröovÏ nerodÌ dÏti a ˙razy
z hor vozÌ sanitky aû do Trutnova, kam dojÌûdÏjÌ k odborn˝m
vyöet¯enÌm vöichni zdejöÌ lidÈ i sezÛnnÌ hostÈ.
Maröovsk· nemocnice p¯ed p¯estavbou v roce 1937.
StavebnÌ podobu z p¯estavby p¯ed öedes·ti lety si nemocnice
uchovala dodnes, ale n·plnÌ a v˝znamem pro ˙pskÈ ˙dolÌ je na
nule. Maröovsk· radnice, kter· je nynÌ majitelem pr·zdnÈho are·lu, hled· investora na spoleËnÈ, nejlÈpe zdravotnickÈ vyuûitÌ.
SouËasnÏ zpracov·v· ekonomicko stavebnÌ studii pro p¯estavbu
are·lu na byty. Takovou akci by radnice podnikla se stavebnÏ
investiËnÌm partnerem. Po uskuteËnÏnÈm prodeji maröovskÈho
z·mku se obci uvolnily ruce a m˘ûe hledat optim·lnÌ ¯eöenÌ.
12
V zimÏ se jezdÌ do Pece pod SnÏûkou hlavnÏ lyûovat. Kdyû
p¯ijedete bez lyûa¯skÈho vybavenÌ, m˘ûete si je p˘jËit. V centru mÏsta nebo p¯Ìmo u lyûa¯skÈho are·lu je nÏkolik p˘jËoven sjezdov˝ch lyûÌ, bÏûek, snowboard˘ a sanÌ. V lyûa¯sk˝ch
ökol·ch se uËÌ lyûovat dÏti i dospÏlÌ. Cizinci si mohou najmout nÏmecky nebo anglicky mluvÌcÌho instruktora. ZajÌmavÈ je veËernÌ lyûov·nÌ. Dva osvÏtlenÈ svahy jsou v hlavnÌm
lyûa¯skÈm are·lu (str. 16), mÌrnou osvÏtlenou sjezdovku najdete v centru Pece na VelkÈ Pl·ni. Ve mÏstÏ a blÌzkÈm okolÌ
m˘ûete vyuûÌt celou ¯adu nelyûa¯sk˝ch aktivit (str. 22), kter˝mi se zabavÌte p¯i öpatnÈm poËasÌ, veËer, a nebo kdykoli
lyûovat nechcete. I p¯esto, ûe je p¯Ìroda KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku p¯ikryta snÏhem, m˘ûete lecos poznat v EkologickÈm muzeu p¯i vstupu do Ob¯Ìho dolu. Dvoukilometrov·
˙dolnÌ cesta ke kapliËce v Ob¯Ìm dole je i v zimÏ kr·snou
pÏöÌ vych·zkou. JeötÏ klidnÏjöÌ cesta vede p¯es Chaloupky
na JelenÌ louky, hezk· je Star· cesta mezi PecÌ a Velkou ⁄pou.
Ve mÏstÏ u parkoviötÏ Zelen˝ Potok najdete stanici HorskÈ sluûby (telefon 2233, 0603496981), kde jsou k dispozici
˙daje o nebezpeËn˝ch a uzav¯en˝ch cest·ch, pop¯ÌpadÏ
o zhoröenÈm poËasÌ na h¯ebenech hor. »erstvÈ zpr·vy vyd·v· Horsk· sluûba dennÏ po p˘l osmÈ r·no. D¯Ìve vyhlaöovala z·kaz h¯ebenov˝ch t˙r, nynÌ je host˘m Ñjenì nedoporuËuje. Berte i takovou v˝zvu velmi v·ûnÏ. NejvÌce tÏûk˝ch ˙raz˘ je v dobÏ, kdy se krkonoöskÈ h¯ebeny p¯emÏnÌ na ledovÈ
hory. Nenechte se zm·st kr·sn˝m jasn˝m poËasÌm, kluzkÈ
svahy nap¯Ìklad v oblasti SnÏûky jsou v takovÈm obdobÌ nebezpeËnÈ.
ParkovacÌch mÌst je ve mÏstÏ dostatek, pouze ve öpiËce
kolem Silvestra a bÏhem ˙norov˝ch pr·zdnin se parkoviötÏ
zaplnÌ zcela. Potom policie uzavÌr· ˙dolÌ ZelenÈho Potoka
a automobily z˘stanou odstaveny na krajnicÌch st·tnÌ silnice
p¯ed vjezdem do centra Pece pod SnÏûkou. Vûdy veËer se
nÏkolik mÌst uvolnÌ a proto si m˘ûete p¯eparkovat na st¯eûenÈ parkoviötÏ. HlavnÏ nenech·vejte sv˘j v˘z mimo urËenÈ
plochy. Pro zajiötÏnÌ pr˘jezdu provoznÌch vozidel p¯i ËiötÏnÌ
silnic od snÏhu, musÌ mÏstsk· policie neuk·znÏnÈ ¯idiËe
postihovat.
PEC POD SNÃéKOU
PÿES SEDLO LU»NÕ HORY
Z Pece do äpindlu. NejsnadnÏjöÌ letnÌ cesta spojujÌcÌ
dvÏ turistick· centra vede z Pece p¯es Richterovy
boudy, V˝rovku, Dlouh˝m dolem do SvatÈho Petra
a d·le do äpindlerova Ml˝na. VÏtöÌ Ë·st zimy b˝v·
Dlouh˝ d˘l uzav¯en kv˘li nebezpeËÌ lavin nebo kluzkÈ
ledovÈ k˘¯e a proto nejsnadnÏjöÌ zimnÌ cestu najdete na ˙plnÏ druhÈ
stranÏ obou horsk˝ch mÏst. Ta jsou spojena upravovanou trasou
po ˙boËÌ LiöËÌ hory, p¯es ZadnÌ Rennerovky, KlÌnovÈ boudy a Pl·Ú.
Cesta nejde p¯es h¯ebeny a je proto pr˘jezdn· tÈmϯ za kaûdÈho
poËasÌ. SnÏûn· rolba z lyûa¯skÈho are·lu SKI Pec upravuje pravidelnÏ stopu od hornÌ stanice vleku Zahr·dky k LesnÌ boudÏ, kde
se uh˝b· doleva. TakÈ u Tet¯evÌch bud se nezajÌûdÌ aû k velikÈmu
stejnojmennÈmu hotelu, ale zahne ost¯e doprava na dlouhou lesnÌ
sv·ûnici protÌnajÌcÌ po vrstevnici prudk˝ jihoz·padnÌ svah LiöËÌ hory.
Tady b˝v· velmi pÏknÈ svezenÌ, pokud ovöem nefouk· vÌtr a nedÏlajÌ
se z·vÏje. Po Ëty¯ech kilometrech pohody zaËÌn· nejtÏûöÌ usek
p¯ejezdu, protoûe cesta stoup· doprava na ZadnÌ Rennerovky.
Naho¯e na KlÌnov˝ch boud·ch, kam dojedete p¯Ìmo z Rennerovek
nebo vrchem p¯es Bufet Na rozcestÌ, se musÌte rozhodnout, zda
sjedete p¯es louky nebo pojedete vrchem kolem Stohu. Druh· cesta
je delöÌ, ale zajÌmavÏjöÌ i bezpeËnÏjöÌ. BÏûeckÈ stopy v tÈto Ë·sti
hor upravuje spoleËnost SKI are·l äpindler˘v Ml˝n. NejhezËÌ sjezd
do SvatÈho Petra je po pozvolnÏ se svaûujÌcÌ cestÏ na k¯iûovatku
U Kr·snÈ Pl·nÏ a d·l po D¯eva¯skÈ cestÏ. I v opaËnÈm smÏru je
cesta zvl·dnuteln· pohodlnÏ za slab˝ p˘lden.
P¯es V·clav·k na SvÏtlou horu vede dalöÌ upravovan· lyûa¯sk·
cesta z hornÌ Ë·sti are·lu SKI Pec. Od hornÌ stanice vleku Zahr·dky,
Javor nebo Vysok˝ Svah vystoup·te mÌrn˝m svahem na LuËiny. Tudy
vede z Pece hlavnÌ cesta na »ernou horu. Kilometr za znovu otev¯enou KolÌnskou boudou konËÌ rolbou upravovan˝ ˙sek z peckÈ strany. Ovöem na lyûÌch projedete a od nedalekÈho V·clav·ku jsou cesty opÏt upravovanÈ, tentokr·t rolbou z Jansk˝ch L·znÌ. Na V·clav·ku, jak se uû dlouho ¯Ìk· rovnÈmu mÌstu pod »ernou horou, odboËte doprava na öirokou lesnÌ sv·ûnici. PohodlnÏ sjedete k PÏticestÌ,
kde se d·te doprava po ˙boËÌ SvÏtlÈ hory. ZdejöÌ partie jsou jedny
z nejkr·snÏjöÌch upravovan˝ch bÏûeck˝ch tras ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch. Z nejvyööÌho bodu, kterÈmu se ¯Ìk· Sign·l se m˘ûete vr·tit
a spodnÌ cestou jet p¯es Valöovky, kde je horsk· farma Sosna - prod·vajÌ tu dom·cÌ jogurty a dalöÌ mlÈËnÈ v˝robky (v pondÏlÌ b˝v· zav¯eno) a zakonËit m˘ûete okruh v˝stupem p¯es Thammovy boudy
na PÏticestÌ nebo p¯Ìmo ke KolÌnskÈ boudÏ. Ze Sign·lu m˘ûete sjet
i do HornÌho Maröova (tÈû str. 10) Ëi TemnÈho Dolu, nebo objet celou SvÏtlou horu po upravenÈm okruhu po cestÏ T (TÈweg) p¯es VelkÈ PardubickÈ boudy zpÏt na V·clav·k. UpravovanÈ lyûa¯skÈ trasy
na »ernÈ a SvÏtlÈ ho¯e jsou oznaËeny duralov˝mi smÏrovkami
s kilometr·ûÌ.
P¯es LuËnÌ sedlo vede nejtÏûöÌ lyûa¯sk· trasa v Peci pod
SnÏûkou. Vûdyù od Hospody Na Peci je to do sedla 755
v˝ökov˝ch metr˘. Cesta proch·zÌ nejzajÌmavÏjöÌmi zimnÌmi
terÈny Krkonoö. K V˝rovce m˘ûete vystoupat nejrychleji p¯es
Richterovy boudy, nebo okruhem p¯es LiöËÌ horu Ëi pomÏrnÏ
p¯Ìkrou lesnÌ cestiËkou p¯es Severku a bufet Na rozcestÌ. J·
v·s pozvu k v˝stupu po svazÌch StudniËnÌ hory. Bude-li zrovna
v dobÏ vaöÌ n·vötÏvy hodnÏ snÏhu, informujte se na HorskÈ
sluûbÏ, nenÌ-li cesta Modr˝m dolem kv˘li nebezpeËÌ lavin
uzav¯ena. Je-li snÏhu naopak m·lo, Spr·va KRNAP trasu
uzav¯e pro moûnÈ poökozenÌ p¯Ìrody. Pak musÌte zvolit jednu
z uveden˝ch tradiËnÌch n·stupov˝ch cest. Aû si p¯eËtete
n·sledujÌcÌ povÌd·nÌ, urËitÏ v·s nenapadne vydat se na tuto
t˙ru za nejistÈho poËasÌ.
V˝stup zaËnete u kapliËky v centru Pece pod SnÏûkou. Na
konci parkoviötÏ (P3) odboËte doleva na ËervenÏ znaËenou
cestu vedoucÌ hust˝m lesem p¯es samotu Mil̯e do osady
Modr˝ D˘l, kterou tvo¯Ì nÏkolik p˘vodnÌch krkonoösk˝ch
chalup. Za velikou loukou pokraËuje v˝stup lesem. Aû tady
b˝v· umÌstÏna uzavÌracÌ tabule v p¯ÌpadÏ hrozÌcÌch lavin Ëi
naopak nedostatku snÏhu na zimnÌ cestÏ. HornÌ Ë·st ModrÈho
dolu je pro ochranu vz·cn˝ch rostlin v lÈtÏ uzav¯ena, proto
se sem dostaneme jen na bÏûk·ch.
DalöÌm chalup·m se ¯Ìk· StudniËnÌ domky, protoûe stojÌ
na svahu druhÈ nejvyööÌ krkonoöskÈ hory. Stopa b˝v·
proölapan· po celou zimu. P¯edposlednÌ chalupa aû naho¯e
u lavinovÈho pole pat¯Ì trutnovskÈmu gymn·ziu a studenti
sem jezdÌ Ëasto. DÏvÌn, jak se jmenuje p˘vodnÏ letnÌ bouda
d¯Ìve uûÌvan· k suöenÌ sena a pastvÏ dobytka, je jiû desÌtky
let mÌstem setk·v·nÌ mlad˝ch lidÌ. Poznal jsem jich nÏkolik
a vÌm, ûe starost o tuhle chalupu ovlivnila jejich vztah k hor·m
a moûn· i zp˘sob ûivota. NenÌ divu, ûe sem t¯eba VÌùa, Taùka,
N·cek, Steve, Havec, Tony, Zajda a mnoho dalöÌch jezdÌ i po
dokonËenÌ studia.
SpÏchejte d·l, v˝stup je jeötÏ dlouh˝. Jen kus za lavinov˝m
polem vystoupÌte nad hornÌ hranici lesa a otev¯ou se v·m
prvnÌ kr·snÈ v˝hledy. V lÈtÏ je tu porost kleËe, ale ta je nynÌ
p¯itlaËena aû dvoumetrovou vrstvou snÏhu k zemi. Je-li zima
chud· na snÌh, musÌ ochran·¯i cestu pr·vÏ kv˘li ˙seku p¯ed
V˝rovkou uzav¯Ìt. Vaöe bÏûky by poökodily k˘ru a letorosty
kosod¯eviny.
Bouda V˝rovka je zn·m˝m mÌstem s dobr˝m obËerstvenÌm
a sluönou obsluhou. Z k¯iûovatky pÏti cest se vydejte k LuËnÌ
boudÏ. P¯i dlouhÈm v˝stupu se pobavÌte pohledem na
protijedoucÌ bÏûka¯e, kte¯Ì se snaûÌ udrûet rovnov·hu na
hodnÏ öikmÈm svahu. Ale pomyslete, ûe se tudy m˘ûete za
chvÌli takÈ vracet. NejtÏûöÌ je sjezd na p¯emrzlÈm snÏhu p¯i
silnÈm vÏtru. A v sedle LuËnÌ hory nÏkdy fouk· hodnÏ. »esk˝
pol·rnÌk Josef Sekyra pr·vÏ u sedla LuËnÌ hory zaloûil ve
spolupr·ci se Spr·vou KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku malou
v˝zkumnou stanici. MϯenÌm zjistil, ûe tudy proudÌ nejsilnÏjöÌ
a nejstudenÏjöÌ severnÌ vÏtry v KrkonoöÌch. P¯i rychlosti vÏtru
150 kilometr˘ za hodinu kles· teplota na mÌnus 30 stupÚ˘
Celsia. PodrobnÏji o stanici pÌöeme na stranÏ 18.
Jednou tady v rolbÏ zamrzl bÏhem jÌzdy benzin a ¯idiË musel
jen v koöili odlÈzt po Ëty¯ech k LuËnÌ boudÏ. TakÈ vzpomÌn·m
na smutnÈ vypr·vÏnÌ Herberta Bergera z Richterov˝ch bud.
Koncem dubna v roce 1986 p¯iöla po nÏkolika tepl˝ch dnech
13
siln· v·nice a zastihla taûnÈ pt·ky nad hlavnÌm krkonoösk˝m
h¯ebenem. Herbert byl tehdy vedoucÌm na LuËnÌ boudÏ a kdyû
projÌûdÏl rolbou p¯es sedlo, uvidÏl pÏnkavy, Ëervenky, kr·lÌËky,
ËÌûky, drozdy a jinÈ pt·ky zaûiva poh¯benÈ pod ledovou k˘rou.
Kdyû sem druh˝ den po bou¯i dorazil, liöky, krkavci a vr·ny
dojÌdali poslednÌ zbytky velkÈ hostiny.
KapliËka v sedle LuËnÌ hory p¯ipomÌn·, ûe tady v zimÏ
umÌrali i lidÈ. Popud ke stavbÏ dalo jinÈ neötÏstÌ. V roce 1798
se vracel s d¯evem naloûen˝mi rohaËkami majitel LuËnÌ boudy
Wenzel Renner. Vezl topivo aû od Lahrov˝ch bud a po zdol·nÌ
v˝stupu od V˝rovky byl velmi unaven. Jakmile se rozjel ze
sedla k LuËnÌ boudÏ, nezvl·dl sanÏ, n·klad se na nÏho p¯evrhl
a horala zabil. Rennerova kapliËka se stala nejen st·nkem
boûÌm, ale i ˙toËiötÏm poutnÌk˘ na jednom z nejstudenÏjöÌch
mÌst Krkonoö. Na fotografii asi z roku 1920 je vidÏt jiû jen
zbytek zdÌ.
JinÈ neötÏstÌ podnÌtilo stavbu novÈ, dodnes zachovanÈ
kaple. 15. b¯ezna v roce 1925 stoupal od V˝rovky k LuËnÌ
boudÏ ûelezniËnÌ inspektor Fritz Fink z Hirschbergu (Jelenia
GÛra) s manûelkou a dalöÌm muûem. TÏsnÏ pod sedlem je
potkal zdatn˝ turista a lyûa¯ Quido Rotter, tov·rnÌk z VrchlabÌ.
Inspektor Fink byl zcela vysÌlen˝ a Rotter trojici radil, aby se
vr·tila na V˝rovku. Ovöem manûelka zavelela k dalöÌmu
pochodu k LuËnÌ boudÏ. Rotter si uvÏdomil v·ûnost situace
a na lyûÌch dojel na LuËnÌ boudu pro pomoc. Z·chran·¯i naöli
vöechny t¯i hosty ze Slezska zhroucenÈ v sedle. Nejprve
pomohli do boudy manûelce a druhÈmu muûi, inspektora p¯i
dalöÌm n·vratu jiû nenaöli. Teprve druh˝ den objevili jeho
zav·tÈ tÏlo kousek od ruin kapliËky.
Smrt turisty p¯imÏla NÏmeck˝ krkonoösk˝ spolek postavit
v sedle LuËnÌ hory novou stavbu. Byla dokonËena na podzim
v roce 1927. OpÏt slouûÌ jako ˙kryt turist˘m hlavnÏ p¯i letnÌch
bou¯k·ch. Po roce 1950 byla kapliËka odsvÏcena a p¯ed
pustnutÌm ji v roce 1956 zachr·nil n·pad z¯Ìdit v nÌ pam·tnÌk
obÏtem Krkonoö. Na stÏn·ch upevnÏnÈ tabulky se jmÈny
p¯ipomÌnajÌ poutnÌky, kterÈ potkal stejn˝ osud jako inspektora
z JelenÌ GÛry. V zimÏ je kaple obalen· mohutnou n·mrazou
uzav¯ena. P¯esto je p¯i öpatnÈ viditelnosti dobr˝m orientaËnÌm
bodem. Za pÏknÈho poËasÌ je odtud z v˝öky 1510 metr˘ jeden
z nejkr·snÏjöÌch v˝hled˘ v KrkonoöÌch, srovnateln˝ s pohledy
ze SnÏûky. Na severu v·s vÌt· rozs·hl· BÌl· louka s LuËnÌ
boudou. P¯i rychlÈm sjezdu moûn· p¯ehlÈdnete mezi tyËov˝m
znaËenÌm kovan˝ Renner˘v k¯Ìû. Tady 11. dubna v roce 1868
ve v·nici zabloudil a zmrzl d¯ÌvÏjöÌ majitel LuËnÌ boudy Jacob
Renner. V boudÏ se narodil a proûil cel˝ ûivot. V osudn˝ den
mu ke dve¯Ìm chybÏlo sotva 400 krok˘.
V bufetu nebo restauraci LuËnÌ boudy budete mÌt dost Ëasu
rozmyslet si dalöÌ cestu. Do Pece m˘ûete jet zpÏt kolem
V˝rovky a p¯es LiöËÌ horu. NenÌ odtud daleko ani vrchol
SnÏûky, ale tam se vydejte, jen kdyû nenÌ povrch zledovatÏl˝.
Od SlezskÈho domu na SnÏûku a k R˘ûovÈ ho¯e ponesete
bÏûky v ruce. DalöÌ sjezd p¯es R˘ûohorky, Port·öky a boudu
Janu do VelkÈ ⁄py je snadn˝. Se sestupem Ob¯Ìm dolem
v zimÏ nepoËÌtejte. Od LuËnÌ boudy vede zimnÌ cesta p¯es
»ertovu louku a Mal˝ äiö·k na äpindlerovku s moûn˝m
sjezdem do äpindlerova Ml˝na. Abyste se mohli jeötÏ t˝û
den vr·tit p¯es hory do Pece, musÌte vyrazit r·no velmi brzy
a spÏchat. Ale takov˝ okruh je uû super t˙ra.
14
15
MAPA
MAPA
LYéAÿSK› ARE¡L
16
LiöËÌ hora 1362
LuËnÌ hora
VlËÌ j·ma 1150
LiöËÌ louka 1200
Modr˝ d˘l
StudniËnÌ
j·ma 1350
HnÏd˝ Vrch
LesnÌ bouda 1100
SnÏûka 1602 m n. m.
StudniËnÌ hora 1554
b˝v. Ob¯Ì
bouda 1398
HnÏd˝ Vrch
1100
Zahr·dky
17
R˘ûov· hora
1390
PÏnkavËÌ
vrch 1104
R˘ûohorky
1251
Ob¯Ì d˘l
äirok˝ h¯bet 1128
SKI PEC
Lanovka
na SnÏûku
VÏtrnÌk 960
Port·öky
1075
SvÏtl· hora 1244
»ern· hora
1299
LuËiny
1105
Javor
Na muldÏ
Vysok˝ Svah
960
Zahr·dky 1075
Javor 1103
Karl˘v Vrch
990
Velk· Pl·Ú
850
Mal· Pl·Ú
820
Klondike
PomeznÌ h¯eben
1188
Vysok˝ Svah
Smrk
Eso
Mulda 1030
U lesa
PANORAMATICK¡ KAMERA
Novinkou letoönÌ lyûa¯skÈ sezÛny je z·sadnÌ vylepöenÌ
informaËnÌho systÈmu. Jedno z nejzn·mÏjöÌch Ëesk˝ch
lyûa¯sk˝ch a turistick˝ch st¯edisek Pec pod SnÏûkou se spolu
s dalöÌmi öesti lyûa¯sk˝mi are·ly a firmou Sitour, spojilo do
projektu Panoramatick· kamera. Od 1. ledna 1998 je dennÏ
po cel˝ rok mezi 7.30 a 8.00 hodinou rannÌ na televiznÌm
kan·le »T2 vysÌl·n p¯Ìm˝ p¯enos z Pece pod SnÏûkou
a dalöÌch st¯edisek. Podle z·bÏr˘ na kopce a sjezdovky se
m˘ûete rozhodnout, zda se vyd·te do hor a kde budete
lyûovat. Z titulk˘ se dozvÌte aktu·lnÌ poËasÌ, v˝öku snÏhovÈ
pokr˝vky na sjezdovk·ch, rychlost vÏtru a zpr·vy o provozu
lyûa¯skÈho are·lu SKI Pec i po¯·dan˝ch akcÌch. BÏhem
p˘lhodinovÈ relace se z·bÏry s titulky z kaûdÈho st¯ediska
zopakujÌ sedmkr·t.
V Peci pod SnÏûkou je kamera umÌstÏna nad Zahr·dkami
na novÈ vysokÈ vÏûi slouûÌcÌ p¯enosu sign·lu mobilnÌch
telefon˘ Eurotel. Odtud kamera nejprve snÌm· celkovÈ
panorama Pece pod SnÏûkou od Port·öek p¯es R˘ûovou horu
a SnÏûku, StudniËnÌ a LuËnÌ horu aû k LiöËÌ ho¯e. PotÈ se
kamera sklonÌ a snÌm· jednotlivÈ sjezdovky v lyûa¯skÈm are·lu
SKI Pec. Tak sami posoudÌte aktu·lnÌ stav sjezdovek, poËasÌ,
viditelnost a dalöÌ podmÌnky pro lyûov·nÌ i t˙ry na h¯ebeny
Krkonoö. P¯i sledov·nÌ panoramatickÈ kamery brzy pozn·te,
ûe p¯edevöÌm p¯i zimnÌm inverznÌm poËasÌ, kdy se ve mÏstech
dusÌte smogem, je u n·s na hor·ch kr·snÏ.
ZdejöÌ panoramatickou kameru spolu se SKI Pec provozuje
firma Sitour, kter· uû d¯Ìve v celÈm lyûa¯skÈm are·lu
vybudovala fungujÌcÌ mÌstnÌ informaËnÌ systÈm a v centru
mÏsta elektronick˝ inform·tor volnÈho ubytov·nÌ. Sitour
s rakouskou televiznÌ spoleËnostÌ ORF stojÌ takÈ u zrodu
novÈho televiznÌho kan·lu TW-1 (Tourist - Weather 1), kter˝
od 1. 1. 1998 vysÌl· informace o poËasÌ a turistick˝ch
regionech z celÈ Evropy. Firma poËÌt· se zaËlenÏnÌm
panoramatickÈ kamery krkonoösk˝ch st¯edisek do tohoto
vysÌl·nÌ.
Jin˝m mÌstem, kde m˘ûete zÌskat zpr·vy o Peci pod
SnÏûkou a lyûov·nÌ je poËÌtaËov· sÌù Internet. Pod souborem
www.krkonose-net.cz/pec najdete pr˘bÏûnÏ aktualizovanÈ
informace.
Lyûa¯sk˝ are·l SKI Pec pat¯Ì mezi nejlepöÌ lyûa¯skÈ sjezdovÈ
terÈny v »eskÈ republice. JÌzdenky na vleky jsou ze Ëty¯
velk˝ch krkonoösk˝ch lyûa¯sk˝ch st¯edisek v Peci pod
SnÏûkou nejlevnÏjöÌ. Jeden·ct vlek˘ o celkovÈ dÈlce tÈmϯ
7500 metr˘ p¯epravÌ 8100 lyûa¯˘ za hodinu. R˘znÏ n·roËnÈ
a dlouhÈ sjezdovky jsou p¯ed kaûdodennÌm provozem
perfektnÏ upraveny t¯emi modernÌmi rolbami. V lyûa¯skÈm
are·lu je odbavovacÌ systÈm s magnetick˝mi kartami, kter˝
umoûÚuje volbu r˘zn˝ch druh˘ jÌzdenek a z·roveÚ lyûov·nÌ
na kterÈmkoli zdejöÌm vleku. Ceny hlavnÌch tarif˘ z˘staly
stejnÈ, jako v minulÈ sezÛnÏ. Pro veËernÌ lyûov·nÌ s umÏl˝m
osvÏtlenÌm, kterÈ je v cenÏ dennÌ jÌzdenky, jsou v provozu
vleky Zahr·dky III a ESO na VysokÈm Svahu, podle z·jmu aû
do 21 hodin. SpojovacÌ cesty mezi jednotliv˝mi sjezdovkami
byly p¯ed letoönÌ sezÛnou vylepöeny. TratÏ jsou zaloûeny na
udrûovan˝ch louk·ch, proto k bezpeËnÈmu provozu v Peci
pod SnÏûkou staËÌ i mal· vrstva snÏhu. Nap¯Ìklad v minulÈ,
na snÌh velmi chudÈ zimÏ, byl vlek na Zahr·dky v provozu od
14. 12. do 27. 4., celkem 134 dnÌ.
V are·lu najdete ˙schovnu zavazadel a lyûÌ, ve¯ejnÈ
z·chody, skiservis a p˘jËovny lyûÌ, rychl· obËerstvenÌ
i restaurace. Vöechny sjezdovky jsou p¯i provozu vlek˘ pod
dohledem HorskÈ sluûby (tel. v Peci 2233). V celÈm are·lu je
dobr˝ sign·l mobilnÌch telefon˘ sÌtÏ Paegas a Eurotel.
1 Javor I - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro 1
lyûa¯e, dÈlka 1019 m, p¯ev˝öenÌ 246 m, kapacita 900 osob/hod.,
st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
2 Javor II - vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, kap.560 os.
3 HnÏd˝ Vrch - samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, dÈlka
1194 m, p¯ev˝öenÌ 315 m, kap. 1100 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
4 Vysok˝ Svah (Smrk) - vlek s obsluhou, unaöeËe pro dva lyûa¯e,
dÈlka 812 m, p¯ev˝öenÌ 150 m, kap. 870 os., snadn· sjezdovka
5 Zahr·dky I - vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, dÈlka 895 m,
p¯ev˝öenÌ 225 m, kap. 670 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
6 Zahr·dky II - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro
1 lyûa¯e, dÈlka 380 m, p¯ev˝öenÌ 80m, kap.560 os., st¯ednÏ n·roËn·
sjezdovka
7,8 Klondike I a II - samoobsluûnÈ vleky s teleskopick˝mi unaöeËi
pro 1 lyûa¯e, dÈlka 360 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn·
sjezdovka
9 Zahr·dky III (U lesa) - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi
unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka 350 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os.,
snadn· sjezdovka, veËernÌ lyûov·nÌ
10 Na muldÏ - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1
lyûa¯e, dÈlka 550 m, p¯ev˝öenÌ 100 m, kapacita 800 os., st¯ednÏ
n·roËn· sjezdovka.
11/ ESO - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e,
dÈlka 320 m, p¯ev˝öenÌ 115 m, kapacita 620 os., st¯ednÏ n·roËn·
sjezdovka, veËernÌ lyûov·nÌ.
Fitness
1 jÌzda
HlavnÌ sezÛna
Mimo sezÛna
24. 12. 1997 - 13. 4. 1998
15. 11. 1997 - 23. 12. 1997
14. 4. 1998 - 27. 4. 1998
dospÏlÌ
dÏti
dospÏlÌ
dÏti
40
40
40
40
dop. 9 - 13 hod.
200
150
150
100
od 11 hod.
260
180
230
150
od 12 hod.
230
160
200
130
od 13 hod.
210
140
180
120
od 14 hod.
190
130
160
110
veËer 16-21 hod.
120
100
120
100
1 den
300
200
270
170
2 dny
560
330
460
260
3 dny
1x
800
460
640
350
4 dny
1x
1030
590
810
440
5 dn˘
1x
1240
700
970
510
6 dn˘
2x
1400
790
1110
580
7 dn˘
2x
1550
880
1240
640
5 ze 6
1x
1300
760
1030
570
6 ze 7
1x
1460
850
1170
640
14 ze sezÛny
3000
1500
3000
1500
sezÛna
6000
4000
6000
4000
foto
Pozn·mka: Ceny v KË, dÏti do 10 let. Moûnost zakoupenÌ jÌzdenky
na kter˝koliv den (p¯edprodej). N·vötÏva Fitness firmy TOKO v cenÏ
jiû od t¯ÌdennÌ jÌzdenky s 25% slevou na saunu.
Pokladny jsou otev¯eny 15 minut p¯ed zah·jenÌm provozu, na
sezÛnnÌ skipas pot¯ebujete vlastnÌ fotografii, provozovatel vlek˘ si
vyhrazuje pr·vo uzav¯Ìt vleky a sjezdovky p¯i provoznÌch poruch·ch,
nadmÏrnÈ rychlosti vÏtru, v˝padku elekt¯iny a podobnÏ (v tÏchto
p¯Ìpadech nevznik· pr·vo na vr·cenÌ jÌzdnÈho). Z·kaz lyûov·nÌ mimo
upravenÈ sjezdovky nenÌ svÈvoln˝m omezov·nÌm lyûa¯˘, ale
nezbytn˝m opat¯enÌm pro obnovu lesa v okolÌ sjezdovek (p¯edevöÌm
na Javoru a HnÏdÈm Vrchu).
SKI Pec a.s., Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ¯editel
Frantiöek Vambera, tel. informace (0439) 96 2380, vedenÌ
are·lu 96 2475, 2385, fax 96 2498, provoznÌ doba 9 - 16
hodin, od 15.2.1995 do 16.30.
PARKOVIäTÃ V PECI POD SNÃéKOU
Na vöech t¯ech ve¯ejn˝ch parkoviötÌch v Peci pod SnÏûkou chr·nÌ
v·ö v˘z uzav¯en˝ z·vorov˝ systÈm s nep¯etrûitou obsluhou.
ParkoviötÏ ve VelkÈ ⁄pÏ (P2, tel. 96-2156), v samotnÈ Peci
u kapliËky (P3, tel. 2079) a na ZelenÈm Potoce (P4, tel. 2158)
majÌ celkovou zimnÌ kapacitu 1000 vozidel. Autobusy mohou
parkovat pouze na parkoviöti u kapliËky, kterÈ v zimÏ slouûÌ
p¯edevöÌm ubytovan˝m host˘m. Zelen˝ potok vÌce vyuûÌvajÌ dennÌ
n·vötÏvnÌci, kte¯Ì p¯ijeli lyûovat do are·lu SKI Pec.
Odbavov·nÌ na vöech t¯ech parkoviötÌch je napojeno na
poËÌtaË. P¯ed vjezdovou z·vorou zm·Ëknete tlaËÌtko na v˝dejnÌm
stojanu. Vydan˝ lÌstek s vyznaËen˝m datem, Ëasem i mÌstem
parkov·nÌ dob¯e uschovejte. Z parkoviötÏ vede jedin˝ v˝jezd p¯es
odbavovacÌ z·voru, u kterÈ v·m obsluha na z·kladÏ
p¯edloûenÈho parkovacÌho lÌstku vyd· pro proplacenÌ poËÌtaËem
vystaven˝ ¯·dn˝ daÚov˝ doklad. ZaplatÌte za kaûdou zapoËatou
hodinu podle cenÌku parkovnÈho:
1 hodina 20 KË 2 hodiny 50 KË 3 hodiny 80 KË
4 hodiny 90 KË 5 hodin 100 KË 6 hodin 110 KË
7 hodin 120 KË 8 hodin 130 KË kaûd· dalöÌ hodina stojÌ 2 KË.
Z·vorov˝ systÈm na parkoviötÌch umoûÚuje v zimÏ i nezbytnÈ
kr·tkodobÈ uzav¯enÌ parkoviöù, pokud je nutnÈ z plochy uklidit
napadan˝ snÌh. Na parkoviötÌch jsou i ve¯ejnÈ toalety a telefonnÌ
automaty na magnetickÈ karty. MÌstnÌ ve¯ejnÈ telefony jsou
i u obsluhy parkoviötÏ za pauö·lnÌ poplatek 5 korun. S pracovnÌky
na parkoviötÌch se vÏtöinou domluvÌte i nÏmecky. Pomohou v·m
s orientacÌ i telefonnÌm ËÌslem hledanÈ boudy. Po celou dobu
parkov·nÌ je vaöe auto pojiötÏno proti kr·deûi i poökozenÌ.
ParkoviötÏ provozuje spoleËnost O.K.Sluûby, kter· zajiöùuje
i odvoz komun·lnÌho odpadu pro bouda¯e. K tomu slouûÌ na
parkoviötÌch prod·vanÈ velkÈ plastovÈ pytle s oznaËenÌm firmy
a po¯adov˝m ËÌslem. V cenÏ 35 KË je i odvoz pytl˘ na skl·dku.
Pytle se sbÌrajÌ dopoledne na hlavnÌ komunikaci kaûd˝ pracovnÌ
den. O.K.Sluûby prosÌ svÈ z·kaznÌky, aby pytle neskl·dali na
cestu od p·teËnÌho odpoledne do nedÏle. SpoleËnost provozuje
i n·kladnÌ dopravu a prov·dÌ malou stavebnÌ Ëinnost, p¯edevöÌm
opravu komunikacÌ, odstavn˝ch ploch i vodnÌch tok˘.
O.K.Sluûby Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ¯editel Ji¯Ì
äteiner, tel., fax (0439) 96 2159, parkovacÌ sluûby, n·kladnÌ
doprava, stavebnÌ Ëinnost, sbÏr pr·dla.
18
JAK SE MÃÿI POVÃTÿÕ
PoËasÌ je moc d˘leûit· vÏc. NÏkdy n·m udÏl· Ë·ru p¯es rozpoËet, m˘ûe n·s dostat do ˙zk˝ch, jindy vykouzlÌ kr·sn˝ den.
VÏdÏt, jak bude zÌtra je velkou v˝hodou, p¯i horsk˝ch t˙r·ch
to platÌ dvojn·sob. Pro sestavov·nÌ p¯edpovÏdi i zaznamen·nÌ extrÈmnÌch hodnot slouûÌ ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch dvÏ
meteorologickÈ stanice. DrsnÈ klima na vrcholu SnÏûky bylo
velkou v˝zvou pro z¯ÌzenÌ st·lÈ stanice. Mϯilo se tu jiû v prvnÌ
polovinÏ 19. stoletÌ, kdy improvizovanou meteorologickou
stanicÌ byla kaple sv. Vav¯ince. PravidelnÈ mϯenÌ zaËalo v roce
1880 v PruskÈ boudÏ. DÌky tomu je zaznamen·n pr˘bÏh sr·ûek v Ëervenci 1897, kterÈ zp˘sobily v KrkonoöÌch i v podh˘¯Ì obrovskÈ ökody. Prav· ÑËasohlÌdkaì, jak se tehdy meteorologickÈ stanici ¯Ìkalo, vznikla v roce 1900. D¯evÏn· stavba
s vysokou vÏûÌ, jak ji na linorytu zachytil Stanislav äpelda,
byla dlouh˝ch 90 let nejv˝raznÏjöÌm prvkem siluety SnÏûky.
StÏny pokr˝valy malÈ d¯evÏnÈ öupiny, velmi podobnÈ tÏm,
kterÈ zn·me z vikingskÈho kostela Wang. ObÏ stavby stojÌ
v katastru obce Karpacz a je moûnÈ, ûe se stavitelÈ vÏûe na
SnÏûce kr·sn˝m kostelem inspirovali. MϯÌcÌ p¯Ìstroje byly
vysoko nad zemÌ na st¯eönÌ zahr·dce. Stabilitu vysokÈho
domu proti silnÈmu vÏtru zajiöùovala ocelov· lana zakotven·
do skalnÌho podloûÌ. Vûdyù prkna, plechy a dalöÌ Ë·sti strhanÈ vich¯icemi z objekt˘ na SnÏûce jsou k nalezenÌ v kilometrovÈm okruhu. V roce 1990 byla d¯evÏn· stavba rozebr·na
a svezena do ˙dolÌ. Bohuûel se nezda¯il pl·n, pam·tku znovu postavit v Karpaczi.
V roce 1976 se meteorologovÈ p¯estÏhovali do novÈ PolskÈ boudy. Pozorovatelna s mϯÌcÌmi p¯Ìstroji je v nejvyööÌm
tal̯i, jak se t¯em kruhov˝m stavb·m ¯Ìk·. V prost¯ednÌ Ë·sti
je z·zemÌ pro pos·dku a dokonce i chemick· laborato¯ pro
sledov·nÌ zneËiötÏnÌ ovzduöÌ. SloûenÌ vzduchu je mϯeno
nep¯etrûitÏ, vzorky sr·ûek se analyzujÌ v pravideln˝ch intervalech. Kaûdou hodinu meteorologovÈ hl·sÌ ˙daje vysÌlaËkou do JelenÌ GÛry odkud se dost·vajÌ p¯es Varöavu do
celoevropskÈ sÌtÏ dat o poËasÌ. Na SnÏûce m˘ûete meteorologickou stanici poznat Ë·steËnÏ i zevnit¯. P¯Ìstupn· je mal·
expozice dokumentujÌcÌ p¯ÌrodnÌ pomÏry na SnÏûce a v˝stavbu stanice v letech 1967 aû 1975. V˝stavu doplÚujÌ historickÈ mϯÌcÌ p¯Ìstroje. Dostanete se sem za mÌrn˝ poplatek
z hlavnÌ haly, kter· oddÏluje stanici od restaurace. Cel˝ch 118 let provozujÌ meteorologickou stanici na SnÏûce naöi severnÌ sousedÈ. Po druhÈ svÏtovÈ v·lce, kdy ˙zemÌ p¯ipadlo Polsku, se Ëesk·
strana snaûila Ñposunout mezeì a stanici zÌskat,
ale stalet· hranice z˘stala na svÈm mÌstÏ. PolötÌ
meteorologovÈ se st¯ÌdajÌ v t˝dennÌch cyklech a ve
sluûbÏ jsou vûdy dva, aby zvl·dli nep¯etrûit˝ provoz. Obyvatele nejvyööÌho mÌsta Krkonoö m˘ûete
vidÏt, kdyû v kaûdou celou hodinu vystupujÌ na
st¯eönÌ zahr·dku odeËÌst z p¯Ìstroj˘ hodnoty.
Od roku 1989 je v provozu nov· meteorologick· stanice mezi Zelen˝m Potokem a Malou Pl·nÌ
v Peci pod SnÏûkou. Stavbu ve tvaru houby pozn·te snadno. Pozorovatelna je v prosklenÈ Ë·sti
domu v nadmo¯skÈ v˝öce 820 metr˘. Kaûdou hodinu odtud odch·zÌ d·lnopis s ˙daji o teplotÏ, tlaku, rychlosti a smÏru vÏtru, sr·ûk·ch a oblaËnosti. NovÏ se pr˘bÏûnÏ mÏ¯Ì i radioaktivita. T¯ikr·t
dennÏ obsluha hl·sÌ sluneËnÌ svit, v˝par a vlhkost p˘dy. ⁄daje
odeslanÈ do centra v Praze - Komo¯anech slouûÌ k sestavovanÌ p¯edpovÏdnÌch map a takÈ k ¯ÌzenÌ leteckÈ dopravy. HlavnÏ proto je na stanici nejvÏtöÌ vzruöenÌ p¯i bou¯ce, kdy se
mÏ¯Ì nejvÌce ˙daj˘ a ihned se hl·sÌ do ˙st¯edÌ. V Peci pod
SnÏûkou majÌ jeden problÈm. Zpr·vy o poËasÌ slouûÌ i jako
objektivnÌ a ËerstvÈ informace z nejoblÌbenÏjöÌch Ëesk˝ch hor.
D˘leûit˝m ˙dajem pro n·vötÏvnÌky je v˝öka snÏhovÈ pokr˝vky. A pr·vÏ tento ukazatel je Ëasto zkreslov·n neöùastn˝m
umÌstÏnÌm stanice na jiûnÏ exponovan˝ svah. Na ja¯e se st·v·, ûe Ñna mÏrnÈ tyËi nem·me v˘bec nicì, jak ¯ÌkajÌ kluci
z meteorologickÈ stanice, a p¯itom na 200 metr˘ vzd·lenÈ
sjezdovce Javor je 60 centimetr˘ ujetÈho snÏhu. Aby nezkreslovali skuteËn˝ stav, odeËÌtajÌ v˝öku snÏhu u sluûebny HorskÈ sluûby, kter· stojÌ na rovinÏ jen kousek odtud. NejËastÏji
jsou meteorologickÈ stanice p¯ipomÌn·ny, kdyû zaznamenajÌ
extrÈmnÌ hodnoty. Za kr·tkou historii mϯenÌ v Peci nenÌ takov˝ch hodnot mnoho, ale 133,3 milimetr˘ sr·ûek za den
6. Ëervence 1997 je ˙daj velmi mimo¯·dn˝.
PovÏtrnost sledujÌ i na dalöÌch mÌstech. P¯Ìstroje u R˝chorskÈ boudy v pÈËi Spr·vy KRNAP mÏ¯Ì mimo jinÈ i zneËiötÏnÌ
ovzduöÌ imisemi. Horsk· sluûba hl·sÌ v˝öku snÏhu u LuËnÌ
a LabskÈ boudy. Jen v˝jimeËnÏ je nÏkde jinde v »eskÈ republice vÌce snÏhu neû tady. ZajÌmav· je pr·ce v˝zkumnÈ
stanice pol·rnÌka Josefa Sekyry poblÌû sedla LuËnÌ hory. Vedle
mϯenÌ svahov˝ch a p˘dnÌch pohyb˘, vlivu snÏhu na zachumelenÈ organismy, posun kamenn˝ch mo¯Ì i tvorby lavin
s kolegy zaznamen·v· povÏtrnostnÌ ˙daje. Jejich mϯenÌ dokazuje, ûe na h¯ebenech p¯evl·dajÌ severnÌ vÏtry, nikoli z·padnÌ, jak se tvrdilo d¯Ìve. Krkonoöe jsou prvnÌ p¯ek·ûkou,
kterou musÌ zimnÌ arktickÈ proudÏnÌ na cestÏ k jihu p¯ekonat.
V tu dobu p¯es h¯ebeny fiËÌ vÌtr rychlostÌ aû 150 kilometr˘ za
hodinu a teplota se blÌûÌ k mÌnus t¯iceti stupÚ˘m Celsia. Dva
metry vysok· mobilnÌ stanice b˝v· v zimÏ cel· pod metrovou vrstvou snÏhu, takûe v nÌ je teplo. Zato p¯i mϯenÌ na
povrchu jsou vÏdci nÏkdy uv·zanÌ na lanÏ, aby je neodnesl
vÌtr. Vöechny ˙daje dokl·dajÌ skuteËnost, ûe h¯ebeny Krkonoö jsou i p¯es svou nevelkou nadmo¯skou v˝ökou jednÌm
z nejdrsnÏjöÌch mÌst v EvropÏ.
LU»INY
Na rozmezÌ Ëty¯ horsk˝ch katastr˘ »ernÈho
Dolu, Jansk˝ch L·znÌ, VelkÈ ⁄py a Pece pod
SnÏûkou najdete velikou louku s nÏkolika typick˝mi krkonoösk˝mi boudami. Kdyû se tu
poË·tkem 17. stoletÌ usadili alpötÌ d¯eva¯i
z prvnÌ krkonoöskÈ generace, jistÏ netuöili, ûe
se za 300 let jejich louky stanou turisticky zajÌmavou lokalitou. MÌsto pojmenovali Bodenwiese a kdyû tu postavili chalupy a zaËali chovat dobytek vzniklo jmÈno Bodenwiesenbauden. VolnÏ p¯eloûeno to znamen· boudy na
zatravnÏnÈ p˘dÏ. »asem se nÏmeckÈ jmÈno
komolilo i na Bohnwiesbauden. »esky se mÌstu dlouho ¯Ìkalo BodenvÌska a po roce 1918
vznikl Ñp¯ekladì BobÌ louky a BobÌ boudy. Po
druhÈ svÏtovÈ v·lce koneËnÏ nÏkdo rozumn˝, snad to byl peck˝ kronik·¯ Josef äourek
kdo zjistil, ûe tu nejsou û·dnÈ boby ani bobky
a mÌsto pojmenoval velmi p¯ilÈhavÏ LuËiny.
D¯evÏnÈ chalupy s chlÈvem a velkou p˘dou na seno se
uû od konce 19. stoletÌ p¯emÏÚovaly na pensiony a dokonce horskÈ hotely. Rovina mezi »ernou a LiöËÌ horou se
zaplnila dalöÌmi nov˝mi domy. HlavnÌm problÈmem LuËin
byl nedostatek pitnÈ vody. Bouda¯i ji sem p¯ivedli aû z LiöËÌ hory. Vodovod funguje dodnes. Kdyû prvorepublikov˝
majitel novÈ BobÌ boudy Karel SmolÌk vzpomÌnal na starÈ
Ëasy, uvedl mal˝ p¯Ìklad d¯ÌvÏjöÌch sluûeb. PravidelnÏ pro
hosty objedn·val jako specialitu francouzskÈ s˝ry. Zvedl
telefon, v Pa¯Ìûi objednal vybranÈ lah˘dky a öel ¯Ìci koËÌmu, aby hned zÌtra r·no zap¯·hl, ûe musÌ dojet k vlaku do
Svobody nad ⁄pou s˝ry vyzvednout. Cesta ze Svobody
na LuËiny byla nejpomalejöÌ Ë·stÌ dopravy celÈ z·silky.
Po druhÈ svÏtovÈ v·lce vÏtöinu bud na LuËin·ch zÌskaly
do svÈ pÈËe odbory a pod heslem ÑHory pat¯Ì pracujÌcÌmì
sem dlouhÈ roky jezdily tisÌce lidÌ z celÈ republiky. Na tom
nebylo nic öpatnÈho, naopak mnoho host˘ se sem r·do
vracÌ dodnes. Jenûe pod odborovou pÈËÌ se zdejöÌ boudy
nerozvÌjely, naopak zch·traly a ch·trajÌ d·l. O tom svÏdËÌ
d¯Ìve v˝stavnÈ pensiony na LuËin·ch - Oddech, Lidick·,
BobÌ bouda. NaötÏstÌ se nÏkterÈ zprivatizovanÈ objekty
vracÌ zpÏt do ûivota. P¯Ìkladem na LuËin·ch je pr·vÏ otev¯en· KolÌnsk· bouda. Kolem nÌ proch·zÌte nebo projÌûdÌte na bÏûk·ch p¯i cestÏ na »ernou horu.
P¯es LuËiny vede hlavnÌ turistick· trasa spojujÌcÌ hornÌ
stanici kabinkovÈ lanovky na »ernÈ ho¯e s PecÌ pod SnÏûkou. MÈnÏ frekventovan· cesta stoup· k LuËin·m z »ernÈho Dolu. Moc hezk· cesta sem vede z Pece od dolnÌ
stanice lyûa¯skÈho vleku Javor, kolem PeckÈ a ⁄pskÈ Samoty, p¯es Javo¯Ì a VÈbrovy boudy. Po vÏtöinu zimy je projet· rolbou a je i nejsnadnÏjöÌm sjezdem na bÏûk·ch
z oblasti »ernÈ a LiöËÌ hory do Pece pod SnÏûkou. ZpÏt
jedete v klidu mezi lesy s pÏkn˝mi v˝hledy na okolnÌ hory
a p¯ed z·vÏreËn˝m sjezdem i na centrum Pece pod SnÏûkou.
19
HORSK¡ BOUDA SLOVANKA
Na Slovance majÌ pÏknou tradici. Kdyû sem do 1100 metr˘
nad mo¯em p¯i sobotnÌm st¯Ìd·nÌ host˘ dorazÌte, dostanete
horkou p¯esnÌd·vkovou polÈvku nebo krkonoöskÈ kyselo
a k tomu dom·cÌ, na boudÏ peËenÈ housky. TÌm se po cestÏ
srovn·te a vÌte, ûe o v·s bude bÏhem t˝dennÌho pobytu dob¯e
postar·no. V rodinnÈm podniku Duökov˝ch, kte¯Ì jsou na Slovance jiû patn·ct let, jsou v˝born· kuchynÏ a Ëistota na prvnÌm mÌstÏ. PoznajÌ to i neubytovanÌ hostÈ, protoûe na Slovance je dennÏ od 10 do 15 hodin otev¯ena restaurace. KromÏ klasick˝ch Ëesk˝ch jÌdel si m˘ûete objednat minutku,
poh·r se zmrzlinou nebo toËenÈ pivo Budvar Ëi Regent. Vûdy
je p¯ipraveno pravÈ lahvovÈ plzeÚskÈ pivo. NepeËou se tu
jenom housky, ale i dom·cÌ kol·Ëe.
V boudÏ je celkem 60 l˘ûek ve dvou aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch. NejËastÏji sem jezdÌ rodiny s dÏtmi, mimo hlavnÌ sezÛnu i ökolnÌ skupiny. Slovanka je vlekem Na MuldÏ spojena
s lyûa¯sk˝m are·lem SKI Pec. P¯i lyûov·nÌ se v·m vyplatÌ sem
zajet i na obÏd. P¯Ìmo p¯ed boudou je bezpeËn· cviËn· lyûa¯sk· louka s mÌrn˝m dojezdem. To ocenÌ senio¯i, kdyû sem
p¯ijedou s vnouËaty. Ti sem jezdÌ i v lÈtÏ t¯eba na bor˘vky,
kter˝ch je v okolÌ spousta. Bouda Slovanka je ide·lnÌm v˝chozÌm mÌstem pro t˙ry na bÏûk·ch. Odtud vede hlavnÌ n·stup na h¯ebeny p¯es LiöËÌ horu i na upravovan˝ okruh okolo
SvÏtlÈ a »ernÈ hory. BÏûky a sanÏ p˘jËujÌ p¯Ìmo v boudÏ.
Pokud staËÌ kapacita odstavnÈ plochy, parkujÌ v lÈtÏ ubytovanÌ hostÈ u boudy. V zimÏ jsou LuËiny p¯ÌstupnÈ jen pro
snÏûn· vozidla. Proto zaparkujete na st¯eûenÈm parkoviöti
v centru »ernÈho Dolu nebo na ZelenÈm Potoce v Peci pod
SnÏûkou. Zavazadla a po dohodÏ i osoby vyveze nahoru rolba.
Bouda Slovanka, »ern˝ D˘l - LuËiny, PS» 543 44, V·clav
Duöka, tel., fax (0439) 96 732, ubytov·nÌ turistickÈho
charakteru se stravov·nÌm formou polo nebo plnÈ penze,
restaurace je otev¯en· pro neubytovanÈ hosty v zimÏ od
10 do 15 hodin, bili·r, SAT TV, v lÈtÏ 6 metrov˝ bazÈn.
DomluvÌte se i nÏmecky.
VäICHNI MOJI
20
Johann Sturm
Jind¯ich Buchal
Frantiöek Umlauf
Kdyby Krakonoö neexistoval, museli bychom si ho nejspÌö vymyslet. B·jn˝
duch naöich hor se Ñnarodilì kr·tce po proniknutÌ prvnÌch odv·ûlivc˘ do
jejich nedotknut˝ch hvozd˘. Zkazky o nÏm rozö̯ili pravdÏpodobnÏ mazanÌ
Vlaöi, hledaËi rud a drah˝ch kamen˘, aby si tak uchr·nili bohat· krkonoösk·
naleziötÏ. Po staletÌ pak ûila v†KrkonoöÌch vedle sebe dvÏ etnika a jejich
p¯edstavy o vl·dci poho¯Ì byly tudÌû dvojÌ. Germ·nsk˝ otuûil˝ kulturista,
zvl·ötnÌ znamenÌ ÑPozor, je ozbrojenì se p¯Ìliö nepodob· dobr·ckÈmu taùkovi
z†h·jovny s†vÏËnÏ vyhaslou uömudlanou kypsovkou z†Ëesk˝ch poudaËek.
A p¯ece oba vyöli z†heraldickÈ nestv˘ry na HelwigovÏ mapÏ Slezska z†roku
1561. Se zmÏnami podoby se vyvÌjelo i Krakonoöovo jmÈno. PrvotnÌ nesËetnÈ
obmÏny nÏmeckÈho R˚bezahl, v†literatu¯e zn·mÈ od roku 1618, uvedl do
öiröÌho povÏdomÌ v†nÏkolika svazcÌch p¯ÌbÏh˘ J. P. Praetorius. Na mystickÈm
v˝kladu R˝brcoulova jmÈna byla dokonce zaloûena cel· vÏda. »eskÈ jmÈno
Krakonoö je v†k¯estnÌm listÏ horskÈho obra teprve od roku 1824. Dramatik
V. K. Klicpera mÏl tehdy öùastnou ruku, kdyû jej vepsal do balady Krkonoösk·
kleË. Kdyû potom v†polovinÏ minulÈho stoletÌ do poklidnÈho ûivota
krkonoösk˝ch hor·k˘ vpadli turistÈ, s†Krakonoöi se doslova roztrhl pytel.
K†jeho jmÈnu se dodnes hl·sÌ kde kdo a kde co. Od hotel˘ a horsk˝ch bud,
divadelnÌch spolk˘ a tiskovin p¯es rychlÌk Praha - Svoboda nad ⁄pou, aû
t¯eba po to pivo nebo s˝r. Vedle monument·lnÌch skulptur z†bronzu i kamene
z†nichû nejkr·snÏjöÌ dynamick· socha äalounova vÈvodÌ ho¯ickÈmu parku,
n·sledov·na zn·mou kaönou v†TrutnovÏ, anonymnÌm dÌlem socha¯skÈho
atelieru ho¯ickÈ kamenickÈ ökoly u janskol·zeÚskÈ kolon·dy Ëi rozevl·t˝m
Krakonoöem p¯ed hotelem tÈhoû jmÈna v ÑMari·nk·chì, stojÌ i titÏrnÈ cÌnovÈ
majströtyky Petra R˝gra. Vedle ¯ezb·¯sk˝ch skvost˘ poznamenan˝ch vlivem
ÑwarmbrunnskÈì ökoly v†dneönÌ JelenÌ Ho¯e, z·stupy naivnÌch pajdul·k˘
lidov˝ch tv˘rc˘ zpod éal˝ho. Vedle realistickÈho modelu Emila Schwantnera
pro seriovou v˝robu v†ûaclȯskÈ porcel·nce, t¯eba keramickÈ roztomilosti
Radky äimkovÈ. Od Alöova Krakonoöe na lyûÌch, aû po kouzeln· ex libris
Vojty Cinybulka nebo Ji¯Ìho Boudy. Krakonoö˘v reklamnÌ slogan: ÑV hor·ch
sv˝ch jsem tv˝m ochr·ncemì najdete opravdu vöude. Na odznacÌch, na
p¯ÌvÏscÌch, na ötÌtcÌch na hole... A hlavnÏ na stovk·ch a tisÌcÌch pohlednic.
I ty nejk˝ËovitÏjöÌ s†trpaslÌky a muchom˘rkami potÏöÌ oko sbÏratele kouzlem
nechtÏnÈho. Opravdov˝ bonbÛnek je snÌmek Hanse Bˆnsche z†VelkÈ ⁄py,
kde je tÏch trpaslÌk˘ dokonce sedm. No nekupte to! Kdyû se do tvorby
pohlednic natrvalo prosadila fotografie, objevili se i ûivÌ KrakonoöovÈ z†masa
a kostÌ, jak je ztÏlesnila ¯ada postav a postaviËek z†krkonoösk˝ch hor. A pr·vÏ
o nich bude ¯eË.
Z†anonymity meziv·leËn˝ch ÑR¸benzahl˘ì vyËnÌv· pr·vÏ ten s†tÏmi
trpaslÌky. Urostl˝ d¯eva¯ z†äimonovy str·nÏ ve VelkÈ ⁄pÏ Johann Sturm.
Jeho Krakonoö jako by vyöel z†Niebelung˘, spo¯e op·san˝ koûeöinou
s†¯emÌnky na noh·ch, byl ozdobou ÑBundesfest˘ì, nÏmeck˝ch spolkov˝ch
slavnostÌ v†TrutnovÏ pln· dvÏ desetiletÌ p¯ed poslednÌ v·lkou. Pak jeötÏ jist˝
Josef Schier a pitoresknÌ muûÌËek v†tÏsnÈm, nepohodlnÈm fr·Ëku z†k˘ry
a liöejnÌk˘. Na pohlednicÌch V. »erm·ka z†Prahy - Koö̯ se vyskytuje p¯ed
pozadÌm mnoha krkonoösk˝ch dominant. Jeho jmÈno se mi zjistit nepoda¯ilo.
DÌky fenomenu televize je bezpeËnÏ medi·lnÏ nejzn·mÏjöÌ Krakonoö
z†Krkonoösk˝ch veËernÌËk˘. M·lokdo uû ale vÌ, ûe ho ztv·rnil p¯edstavitel
chlap·ck˝ch rolÌ z†divadla F. X. äaldy v†Liberci, herec Frantiöek Peterka.
ÑP¯Ìjezd Krakonoöeì, nejvÏtöÌ sezonnÌ sv·tek lyûa¯˘ v†HarrachovÏ
i podobnou akci ve Str·ûnÈm mÏl dlouh· lÈta v†di·¯i podtrûenou ËervenÏ
p¯Ìleûitostn˝ Krakonoö Old¯ich Janouöek. Sv˘j karnevalov˝ p¯evlek nijak
neskr˝val a v†Ëele maökarnÌho reje vËetnÏ popul·rnÌch Ëert˘ mu docela
sluöel. Pat¯Ì mu prim·t v†poËtu 30 odslouûen˝ch sezon, kterÈ mu jeho
p¯edch˘dci Bos·k, Hendrych i Mach mohou jen z·vidÏt. N·stupce v Ñ˙¯adÏì
pan Beneö m· tak laùku pÏknÏ vysoko. Pan Janouöek je takÈ prvnÌm
Krakonoöem co zn·m, kter˝ odeöel do penze. SvÈ sta¯iËkÈ ski, patrnÈ i na
zimnÌ pohlednici Miloslava Kose, vöak p¯esto jeötÏ obËas obuje.
KRAKONOäOV…
21
AntonÌn Tich˝
Jind¯ich Buchal, po revÌru Beneck˝, vyrostl do Krakonoöe v†lesÌch hrabÏte
Harracha. Po v·lce krakonoöoval v†Peci pod SnÏûkou doslova na pln˝
˙vazek. SplÚoval tak dokonale ide·lnÌ p¯edstavy o ËeskÈm Krakonoöovi,
kter˝m byl dÌky svÈmu image 24 hodin dennÏ. PoËty zprvu ËernobÌl˝ch,
pozdÏji nesmÏle kolorovan˝ch pohlednic, dnes uû asi nikdo nespoËÌt·. Sv˝m
fotogenick˝m zjevem byl nedostiûn˝m vzorem vöem sv˝m n·sledovnÌk˘m.
A pro mÏ osobnÏ prvnÌm ûiv˝m Krakonoöem m˝ch klukovsk˝ch let. Na to
se nezapomÌn·. Byl stejnÏ jako p¯edeöl˝ i liter·rnÏ Ëinn˝ a jeho Ël·nky
s†mysliveckou tematikou jsou ËtivÈ i dnes. Pro nakladatelstvÌ Orbis jej
mnohokr·t fotografoval ZdenÏk Menec ze äpindlerova Ml˝na.
V†dob·ch, kdy na »ernÈ ho¯e p¯epadal turisty jen svÈr·zn˝ janskol·zeÚsk˝
fotograf Celba se sv˝m vycpan˝m medvÏdem, straöÌval obËas rozjÌvenou
rekreantskou omladinu na Zineckerov˝ch boud·ch sv˝m zjevem tamÏjöÌ
spr·vce Frantiöek Umlauf. Tam jej takÈ objevil jeho ÑdvornÌì fotograf Ji¯Ì
Havel. Krakonoö ze Svobody byl k†st·ru chabrus na nohy a r·d se vyh¯Ìval
na slunÌËku. Svou d˘stojnost vöak neztratil ani o holi a v†baËkor·ch.
Mistr Ji¯Ì BrunÌk charakterizoval svÈho Krakonoöe lakonicky dvÏma slovy:
hodn˝ ËlovÏk. Dobrota z†nÏj i p¯es zasmuöil˝ v˝raz vyza¯uje i na nejzn·mÏjöÌm
aranûm· s†bernard˝nem, kterÈ vydavatelstvÌ Panorama pro neukojiteln˝
z·jem vydalo celkem desetkr·t. Hodn˝ ËlovÏk Josef KlÌËek z†Krausov˝ch
Bud byl hodn˝m Krakonoöem i pro zv̯ata v†zoo koutku KRNAP ve
vrchlabskÈm z·meckÈm parku, kde pracoval.
Konkurz na nejlepöÌho Krakonoöe nÏkdy v†polovinÏ öedes·t˝ch let na
MÌseËk·ch, vyhr·l v†z·¯i televiznÌch kamer Ëlen HorskÈ sluûby, bouda¯
a horsk˝ v˘dce z†profese a mal̯ a ¯ezb·¯ ze z·bavy Rudolf Podstata. V†jeho
dlouholetÈm bydliöti, äpindlerovÏ Ml˝nÏ, uchov·v· nejedna dom·cnost jako
vz·cnou relikvii nÏkterou z†jeho r·zovit˝ch d¯evÏn˝ch figurek krkonoösk˝ch
hor·k˘. PoËetn· serie barevn˝ch pohlednic E. KuËery ho v†rozporu s†jeho
skromnou povahou zobrazuje v†naûehlenÈm kostelnÌm saku
s†vyumÏlkovanou ob¯Ì fajfkou z†upravenÈho bukovÈho samorostu. Na jeho
oblibÏ to pranic neubralo. Kdo pana Podstatu znal, vÌ vöak dob¯e, ûe o û·dnou
popularitu a sl·vu ani nest·l.
Podle b·jÌ sÌdlil Krakonoö v†Ob¯Ìm dole, na Kotli, ve SnÏûn˝ch j·m·ch.
UhranËiv˝ eleg·n VladimÌr Pechan. kterÈho do pohlednicovÈ galerie uvedla
svobodsk· firma ZiTo Petra Tomana, si vybral Hr·deËek. Inu, pan president
V·clav Havel je jinöÌ soused neû Trautenberk.
ÿadu krakonoöovsk˝ch pohledmic rozmnoûil o svÈho Krakonoöe i Bohumil
JakoubÏ, fotografujÌcÌ hlavnÏ JizerskÈ hory, Frantiöek äkavrada a dalöÌ mist¯i
kamery. NÏkte¯Ì ÑmodelovÈì st·li i vÌce autor˘m, mezi nimiû lze najÌt jak
ûijÌcÌho klasika krkonoöskÈ fotografie Zdenko Feyfara, tak ËÌm d·l lepöÌho
Karla HnÌka.
Nelze se nezmÌnit ani o velmi netradiËnÌm pojetÌ Krakonoöe, kter˝ se z†vÌce
mÈnÏ shodn˝ch stylizacÌ p¯edeöl˝ch zcela vymyk·. Hotelier Josef Lingr ze
äpindlerova Ml˝na, vystupujÌcÌ jako Krakonoö z†Martinovky, m· na portrÈtnÌ
kresbÏ z†konce Ëty¯ic·t˝ch let spÌöe vzhled m·chovskÈho rozervance. Ale
proË ne?
Vöichni ti popul·rnÌ i mÈnÏ zn·mÌ p¯edstavitelÈ p·na nejvyööÌch Ëesk˝ch
hor byli nebo dosud jsou vÏtöinou sluönÌ a skromnÌ lidÈ. SvÈmu vzoru urËitÏ
ostudu nedÏlali. Komu Ëest, tomu Ëest. Z†˙plnÏ jinÈho soudku je recesistick˝
fÛrek autora Petra Scheuera s†dvojjazyËn˝m textem: ÑKrakonoö a jeho
zahr·dka po Ëty¯iceti letech socialismu.ì ImisnÌ holina s†tv·¯Ì bezejmennÈho
bezdomovce z†trutnovskÈho n·draûÌ je trochu Ëern˝ humor, kter˝ snad ani
nenÌ vtipn˝. Kupodivu i ten svÈ kupce naöel. Aby nebylo m˝lky. Nejde mi
o obhajobu hospoda¯enÌ v†lesÌch p¯ed Ñsametemì, ale o etiku.
Josef KlÌËek
Rudolf Podstata
A docela nakonec: Kdo z†Ëten·¯˘ myslÌ, ûe by mi star˝ pohled
s†Krakonoöem udÏlal radost, m· pravdu. Adresa je Svoboda nad ⁄pou 231.
VladimÌr Pechan
BEZ LYéÕ
22
V oblasti v˝chodnÌch Krkonoö m·te r˘znÈ moûnosti, jak se
zabavit. Moûn· v·m naöe typy pomohou vybrat si program
na odpoledne Ëi veËer.
KRYT… BAZ…NY
Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont (96 2121-4)
dennÏ 8-11 a 14-22 hodin, whirlpool.
- hotel Energetik na HnÏdÈm Vrchu (96 2468)
pouze po telefonickÈ dohodÏ.
JanskÈ L·znÏ - are·l ObchodnÌ akademie (p. Svobodov·
875 174), pouze po telefonickÈ dohodÏ.
»ern˝ D˘l - hotel Aurum (0438/24626)
- dennÏ od 13 do 21 hodin, whirlpool.
Trutnov - plaveck˝ bazÈn (4565) , ˙ter˝ 6-8, 16-17.30,
19-21, st¯eda 6-8, 15-17, 19.30-21, Ëtvrtek 6-8, 1 4 - 1 7 ,
19-21, p·tek 6-8, 14-17, 18.30-21, sobota 11-18, nedÏle
10-16 hodin.
SAUNY
Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont (96 2121-4) dennÏ 8 11 a 14 - 22 hodin, sol·rium a mas·ûe.
- Sport klub TOKO v centru mÏsta (96 2423) dennÏ od 14 do
02 hodin, sol·rium a mas·ûe, doporuËujeme objednat
p¯edem.
Mal· ⁄pa - PomeznÌ Boudy - hotel Druûba (96 6210), dennÏ
od 13 do 22 hodin, sol·rium, mas·ûe, doporuËujeme
objednat osobÏ p¯edem.
JanskÈ L·znÏ - Billiard Club Black Hill (veËer 875 259, p¯es
den 948 253) 17-21 hodin, Ëtvrtek ûeny, p·tek muûi, sobota
spoleËnÏ
»ern˝ D˘l - hotel Aurum (0438/24626) - pondÏlÌ muûi 15-21,
st¯eda ûeny 15-22, p·tek a sobota spoleËnÏ muûi a ûeny
17-21 hodin, sol·rium a mas·ûe.
Trutnov - plaveck˝ bazÈn (4565) ˙ter˝, st¯eda, p·tek 14-21
oddÏlenÏ muûi a ûeny, Ëtvrtek 14-21 spoleËnÏ, sobota 1017 hodin, oddÏlenÏ muûi a ûeny, mas·ûe.
FITNESS CENTRA
Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont (96 2121-4) dennÏ 8 11 a 14 - 22 hodin, posilovna, squash, ricochet.
- Sport Klub TOKO (96 2423) dennÏ 10-02 hodin, posilovna,
bÏhacÌ p·s, schody, rotoped, stolnÌ tenis.
»ern˝ D˘l - hotel Aurum (0438/24626) dennÏ 13-21 hodin,
posilovna.
KLUZIäTÃ
Pec pod SnÏûkou - Velk· ⁄pa - Western City dennÏ
17 - 21 hodin, bruslenÌ s hudbou, p¯ÌrodnÌ udrûovan˝ led.
Trutnov - hokejov˝ stadion (811 337) Ëtvrtek 8-22, sobota a
nedÏle 13-15 hodin, v·noËnÌ pr·zdniny dennÏ 10-12 a 1315 hodin, umÏl˝ led.
KUéELKY
Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont (96 2121-4), dennÏ
8-11 a 14-22 hodin.
- Sport Klub TOKO (96 2423), dvÏ dr·hy, dennÏ 10-02 hodin.
»ern˝ D˘l - hotel Aurum (0438/24626), dvÏ dr·hy, dennÏ
11-22 hodin.
DOPORU»UJEME
OSVÃD»EN… SLUéBY
23
KULE»NÕK
Pec pod SnÏûkou - hotel Horizont kav·rna, Sport Klub
TOKO, Velk· ⁄pa - hotel Hela v hernÏ Radium, Mal· ⁄pa
- PomeznÌ bouda, HornÌ Maröov - CafÈ Alexa, JanskÈ
L·znÏ - Billiard Club Black Hill (17-02 hodin), kav·rna
Kolon·da a jinde.
VybranÈ a doporuËenÈ sluûby vych·zejÌ z n·zoru redakce Vesel˝ v˝let na v˝voj zdejöÌ turistiky. Naöe kritÈria pro jejich v˝bÏr a hodnocenÌ
provozovatel˘ jsou p¯edevöÌm seriÛznost a st·l· kvalita sluûby, stav objektu a jeho soulad s horskou krajinou, urËit· v˝jimeËnost v ˙zemÌ. Jsme
si vÏdomi, ûe v˝bÏrem sluûeb p¯ebÌr·me i odpovÏdnost za jejich kvalitu a ûe ta je i zn·mkou kvality naöich novin. Proto se setk·v·te v tomto
vyd·nÌ VeselÈho v˝letu s osvÏdËen˝mi sluûbami z p¯edchozÌch vyd·nÌ. Vesel˝ v˝let jsme mohli vydat p¯edevöÌm z·sluhou zdejöÌch mÏst a obcÌ
a za podpory pr·vÏ tÏch podnikatel˘, kte¯Ì doporuËovanÈ sluûby provozujÌ. TÏöÌme se na vaöi spokojenost a z·roveÚ v·s chceme poû·dat o naöi
podporu. Aû je navötÌvÌte, zmiÚte se, ûe jste se o nich dovÏdÏli pr·vÏ v naöich novin·ch. DÏkujeme.
Redakce
TURISTICK¡ JÕZD¡RNA
Pec pod SnÏûkou - Velk· ⁄pa - pension U mod¯Ìnu (96
2459) 14-17 hodin, vyjÌûÔky v sedle v horskÈ krajinÏ,
doporuËujeme objednat hodinu p¯edem (nejlÈpe v dobÏ
13-14 hodin) nebo ve stejnÈm Ëase den p¯edem, teplÈ
obleËenÌ.
Svoboda nad ⁄pou - jÌzd·rna Krakonoö naproti benzinovÈ
pumpÏ Benzina (p. Pejosov·, 942 586) dennÏ, nejlÈpe
objednat den p¯edem, vyjÌûÔky do krajiny i jÌzda v jÌzd·rnÏ.
Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘
VYJÕéœKY NA SANÕCH
Pec pod SnÏûkou - U kapliËky - Petr »ern˝ (96 2464) jezdÌ
na trase do Ob¯Ìho dolu, m˘ûete si dohodnout jinou trasu
Ëi rezervaci.
MUZEA
Pec pod SnÏûkou - Ekologick· expozice Ob¯Ì d˘l (96 2411)
pondÏlÌ aû p·tek 8-12 a 13-16 hodin.
Trutnov - Muzeum PodkrkonoöÌ (811 897) 9-12 a 13-17
hodin mimo pondÏlÌ, st·l· expozice Bitva 1866, do 11.1.
V·noËnÌ v˝stava, 23.1.-22.2. Fotografie Miloöe Voj̯e.
VrchlabÌ - KrkonoöskÈ muzeum Kl·öter (0438/285 708) 816 hodin mimo pondÏlÌ, - st·l· ekologick· expozice K·men
a ûivot, st·l· historick· expozice »lovÏk a hory, v˝stava
Krkonoöe ve v˝tvarnÈm umÏnÌ do 23.2.
- KrkonoöskÈ muzeum T¯i domy (0438/21474) 8-16 hodin
mimo pondÏlÌ, v˝stava Jana Sojkov· malby na skle, Hana
ävecov· hraËky do 8.2.
Jilemnice - KrkonoöskÈ muzeum v z·mku (0432/543041) 812 a 13-16 hodin mimo pondÏlÌ, st·l· expozice DÏjiny
lyûa¯skÈho sportu v »esk˝ch zemÌch a t¯i krkonoöskÈ
betlÈmy (vËetnÏ velkÈho mechanickÈho), v˝stava Kornelie
NÏmeËkov· Obr·zky pro potÏchu do 15.2.
GALERIE
Trutnov - MÏstsk· galerie (2638) ˙ter˝ aû p·tek 9.30-16.30,
sobota 9.30-15 hodin, prosinec - socha¯ Emil Schwantner,
leden - fotografovÈ Krkonoö, ˙nor - grafika a obrazy Petry
TauchmanovÈ, b¯ezen - pr·ce û·k˘ trutnovsk˝ch ökol.
VrchlabÌ - Galerie M (0438/23941) pondÏlÌ - p·tek 10-12 a
14-17, sobota 9-12 hodin, obrazy V. Mejvald a hostÈ.
N·chod - Galerie U Mistra s palmou (0441/422216) pondÏlÌ
- p·tek 10-12 a 13-17 hodin, obrazy Vendula a Milan
Henclovi a hostÈ.
ZOO SAFARI
Dv˘r Kr·lovÈ nad Labem - (0437/829 515) dennÏ 9-15
hodin, od ˙nora dÈle.
KINA
JanskÈ L·znÏ - kino Vlast (875 121) pondÏlÌ, st¯eda, p·tek,
nedÏle, 19.30, dÏtsk· p¯edstavenÌ 16.00 a 18.00.
Svoboda nad ⁄pou - kino M·j (942 081) st¯eda, nedÏle
17.30 a 20.00 hodin.
Trutnov - kino VesmÌr (2313), dennÏ 17.30 a 20 hodin
- kino HvÏzda (Zelen· louka 813085) st¯eda a p·tek 17.30 a
20 hodin.
Dominantou n·mÏstÌ v HornÌm MaröovÏ je opraven˝ historick˝ d˘m, kter˝ nechal postavit
v roce 1855 hrabÏ Berthold Aichelburg. Dnes je tu pension U Hlav·Ë˘ s kvalitnÌm
ubytov·nÌm se snÌdanÌ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch (15 l˘ûek) s moûnostÌ p¯ist˝lky. Pokoje
majÌ vlastnÌ kompletnÌ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. Ve spoleËenskÈ mÌstnosti je mal˝ bar a televize.
U celoroËnÏ otev¯enÈho pensionu je zajiötÏno i parkov·nÌ. V p¯ÌzemÌ domu je samoobsluha
se öirok˝m sortimentem potravin a n·poj˘. M˘ûete tu nakoupit i drogistickÈ zboûÌ, ovoce
a zeleninu. Obchod je otev¯en sedm dnÌ v t˝dnu v dobÏ od 6,30 do 12 a od 13 do 18
hodin, v sobotu od 6,30 do 13, v nedÏli od 8 do 12 hodin. CelÈ lÈto je u obchodu v zahr·dce
otev¯eno posezenÌ pod sluneËnÌky. KromÏ zmrzliny si m˘ûete d·t k·vu a vybrat si
z rozö̯enÈho sortimentu nealkoholick˝ch n·poj˘. Zahr·dka se zmrzlinou je otev¯ena
i o vÌkendech po cel˝ den.
Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘, HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitelÈ Miluöka a Milan
Hlav·Ëovi, tel. (0439) 948 112, domluvÌte se i nÏmecky.
Pension Svat˝ Hubert
Zcela nov˝ pension Svat˝ Hubert stojÌ ve str·ni nad k¯iûovatkou cest do HornÌch LyseËin
a Albe¯ic. V pensionu Svat˝ Hubert jsou 1, 2, 3 i vÌcel˘ûkovÈ pokoje (65 l˘ûek) r˘znÈho
charakteru, od apartm· se soci·lnÌm za¯ÌzenÌm, p¯es pokoje s hygienick˝m koutem
s teplou vodou, aû po podkrovnÌ mÌstnosti turistickÈho charakteru. V p¯ÌzemÌ je prostorn·
jÌdelna a restaurace. Cel˝ pension stojÌ ve starÈm v·pencovÈm lomu a jedno z·koutÌ je
upraveno pro letnÌ posezenÌ u venkovnÌho krbu. V restauraci je mimo jinÈ bohat˝ grilovacÌ
program, i vÏtöÌ skupiny si mohou objednat peËenÌ selete Ëi jehnÏte s cel˝m servisem
vËetnÏ ubytov·nÌ. V lÈtÏ hostÈ zaparkujÌ p¯Ìmo u pensionu, v zimÏ na vlastnÌ odstavnÈ
ploöe vzd·lenÈ 150 metr˘. VladimÌr äùastn˝ provozuje takÈ zn·m˝ horsk˝ hotel LyseËinsk·
bouda, kde se v kr·snÈm prost¯edÌ HornÌch LyseËin nabÌzÌ ubytov·nÌ (57 l˘ûek) se
stravov·nÌm. Restaurace a bar jsou otev¯eny v dobÏ 11-17 a 19-22 hodin, zvϯinovÈ
speciality jsou na objedn·vku den p¯edem. U hotelu je 680 m dlouh˝ vlek a sjezdovka.
Pension Svat˝ Hubert v DolnÌch LyseËin·ch, poöta HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitel
VladimÌr äùastn˝, tel. (0439) 948 149, 948 151, domluvÌte se i nÏmecky.
SEVER - pobyt pln˝ ekologie
V novÈ budovÏ z·kladnÌ ökoly v HornÌm MaröovÏ sÌdlÌ nevl·dnÌ neziskov· organizace
St¯edisko ekologickÈ v˝chovy a etiky R˝chory - SEVER. CeloroËnÏ po¯·d· pobytovÈ
skupinovÈ vzdÏl·vacÌ akce s ubytov·nÌm (35 l˘ûek) hlavnÏ pro û·ky z·kladnÌch ökol,
studenty st¯ednÌch a vysok˝ch ökol, uËitele, pracovnÌky s dÏtmi a ml·deûÌ i dalöÌ z·jemce
o ekologickou v˝chovu. Na programu jsou exkurze po KrkonoöÌch s terÈnnÌm pozorov·nÌm
p¯Ìrody, v˝tvarn· tvo¯ivost, hry zamϯenÈ na rozvoj spolupr·ce, simulaËnÌ hry, glob·lnÌ
v˝chova pod heslem ÑSvÏt ve t¯ÌdÏì aj. K dispozici je spoleËensk˝ s·l, klubovna, knihovna
(tÈmatickÈ Ëasopisy, publikace) a videotÈka se zhruba 200 filmy, kuchyÚka, sprchy.
CelodennÌ stravov·nÌ je zajiötÏno p¯ev·ûnÏ ve ökolnÌ jÌdelnÏ. Do st¯ediska p¯ijÌûdÏjÌ i û·ci
z bliûöÌch ökol na nÏkolikahodinovÈ v˝ukovÈ programy anebo pracovnÌci st¯ediska vyjÌûdÏjÌ
za nimi s Ñp¯enosn˝miì programy. ÑSeve¯anÈì majÌ zkuöenosti i s po¯·d·nÌm mezin·rodnÌch
semin·¯˘ a program˘ pro zahraniËnÌ skupiny. DomluvÌ se anglicky, nÏmecky, rusky a polsky.
O program a konzultace se star· pÏt st·l˝ch zamÏstnanc˘ a okruh externÌch
spolupracovnÌk˘.
St¯edisko SEVER, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. kancel·¯ a ubytovna (0439) 948 280,
948 326, byt ¯editele tel. a fax 948 181.
Horsk· bouda Renerovka **
V dolnÌ Ë·sti Rennerov˝ch bud, jen pÏt minut ch˘ze od malo˙pskÈho kostelÌka, najdete
v pensionu Renerovka jednu z nejlepöÌch sluûeb ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch. TradiËnÌ
horsk· bouda nabÌzÌ ubytov·nÌ (26 l˘ûek + p¯ist˝lky) se stravov·nÌm. V pensionu majÌ
vöechny dvou a t¯Ìl˘ûkovÈ pokoje i apartm· ˙plnÈ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. K vybavenÌ pat¯Ì
sol·rium, sauna, v lÈtÏ p˘jËovna horsk˝ch kol, v zimÏ lyûÌ, snowboard˘ i sanÌ. Dobr·
jÌdla p¯ev·ûnÏ ËeskÈ kuchynÏ jsou pod·v·na v pohodlnÈ jÌdelnÏ, ale m˘ûete posedÏt
i v baru s TV a s pultov˝m prodejem nebo v malÈ hosp˘dce s Ëepovan˝m pivem Krakonoö.
NejdelöÌ lyûa¯sk˝ vlek a sjezdovka v MalÈ ⁄pÏ zaËÌnajÌ jen 50 metr˘ od Renerovky. V zimÏ
hostÈ parkujÌ na st¯eûenÈm parkoviöti na PomeznÌch Boud·ch (dovoz minim·lnÏ zavazadel
je zajiötÏn), v lÈtÏ se parkuje p¯Ìmo u pensionu.
Horsk· bouda Renerovka ** v MalÈ ⁄pÏ Ëp. 91, PS» 542 27, majitelka Jaroslava Olivov·,
tel., fax (0439) 96 6308, domluvÌte se i nÏmecky.
DOPORU»UJEME
24
Hotel Arnika ***
NejlepöÌ sluûbou, kterou v·m m˘ûeme p¯edstavit, je hotel Arnika v RudnÌku. StojÌ
v historickÈm centru obce mezi pivovarem a renesanËnÌm kostelem. NabÌzÌ
p¯ev·ûnÏ dvoul˘ûkovÈ pokoje s moûnostÌ p¯ist˝lky, 4 apartm·, vöe s kompletnÌm
soci·lnÌm za¯ÌzenÌm. Pokoje jsou vybaveny telefonem, TV se öesti SAT programy
a minibarem. Host˘m je k dispozici vstupnÌ hala s recepcÌ, kav·rna, restaurace,
salonek, kryt˝ bazÈn, hotelov˝ masÈr, sauna, v˝tah, gar·ûe. SnÌdanÏ jsou
pod·vanÈ formou övÈdsk˝ch stol˘, obÏdy a veËe¯e si vyberete ze specialit ËeskÈ
a krkonoöskÈ kuchynÏ · la karte nebo menu. Pro hotelovÈ hosty je p¯ipraven
t˝dennÌ program, veËery s hudbou a tancem, vyjÌûÔky na konÌch nebo na
horsk˝ch kolech. Lyûa¯skÈ terÈny pro n·roËnÈ i mÈnÏ zdatnÈ lyûa¯e jsou vzd·leny
okolo 15 kilometr˘. Pro spoleËnost i jednotlivce lze zajistit rodinnou oslavu,
recepci, raut Ëi semin·¯. V lÈtÏ jsou u hotelu otev¯eny t¯i terasy s obËerstvenÌm.
PrvnÌ najdete hned u vchodu do hotelu, pouze pro hotelovÈ hosty je velk· terasa
a terasa u bazÈnu. Hotel Arnika je oblÌben pro svou p¯·telskou atmosfÈru.
Hotel Arnika ***, RudnÌk, PS» 543 72, ¯editelka Hanka ÿe¯ichov·, tel. (0438)
949 321, fax 949 480. DomluvÌte se i nÏmecky, anglicky a rusky.
Pension »SA
V Peci pod SnÏûkou na VelkÈ Pl·ni najdete zrekonstruovan˝ pension »esk˝ch
aeroliniÌ. NabÌzÌ ubytov·nÌ (45 l˘ûek) s polopenzÌ nebo plnou penzÌ ve dvou, t¯Ì
a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch rodinnÈho typu. Pokoje jsou standardnÌ a vöechny majÌ
hygienick˝ kout s teplou a studenou vodou. Z·kladem spokojenosti host˘ je
klasick· Ëesk· kuchynÏ obohacen· orient·lnÌmi jÌdly. K dispozici je bar, TV,
sportovnÌ mÌstnost a lyûa¯sk˝ vlek p¯Ìmo na str·ni u pensionu. Na velkÈ sjezdovky
do are·lu SKI Pec se dostanete za 15 minut. Jen kousek je to i do centra Pece.
K »SA zajedete autem po cel˝ rok, v zimÏ zaparkujete nÌûe na st¯eûenÈm
parkoviöti u kapliËky (P3), v lÈtÏ p¯Ìmo u pensionu. Ubytov·nÌ i vybavenÌ pensionu
je zvl·öù vhodnÈ pro ökoly v p¯ÌrodÏ a lyûa¯skÈ v˝cviky, kterÈ v mezisezÛnÏ
uvÌtajÌ dobrÈ finanËnÌ podmÌnky.
Pension »SA, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, n·jemce Zdena Klementov·,
tel., fax (0439) 96 2228, domluvÌte se i anglicky a nÏmecky.
Bouda Pod StudniËnou
Boudu Pod StudniËnou najdete samotnou na kr·snÈm mÌstÏ na zaË·tku p¯ÌrodnÌ
rezervace Ob¯Ì d˘l. Z ekologickÈho pohledu je toto ˙zemÌ to nejcennÏjöÌ, co
mohou Krkonoöe n·vötÏvnÌk˘m nabÌdnout. P¯itom je to sem ze st¯edu Pece pod
SnÏûkou jen kousek. Od st¯eûenÈho parkoviötÏ u kapliËky (P3) p˘jdete aû na
konec silnice, minete odboËku k lanovce na SnÏûku, ekologickÈ muzeum
a h·jovnu a po patn·cti minut·ch jste na boudÏ Pod StudniËnou. Najdete tu
nejen ubytov·nÌ, ale i obËerstvenÌ p¯i t˙¯e. Ubytov·nÌ (celkem 36 l˘ûek) se
stravov·nÌm je ve Ëty¯ech pokojÌch se sprchou a WC, ostatnÌ pokoje majÌ
hygienickÈ kouty. Pod·vajÌ se speciality ËeskÈ kuchynÏ, obËerstvit se mohou
i neubytovanÌ hostÈ. DÏti do osmi let majÌ slevu. Po dohodÏ m˘ûe v lÈtÏ omezen˝
poËet aut parkovat u boudy.
Bouda Pod StudniËnou v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, spr·vce Karel Koula,
tel., fax (0439) 96 2267, domluvÌte se i nÏmecky.
U Berger˘ na Richterov˝ch boud·ch
P¯i n·vötÏvÏ rodiny Herberta Bergera na Richterov˝ch boud·ch vysoko nad PecÌ
pod SnÏûkou m·te jedineËnou moûnost poznat pravou horskou chalupu. Kdysi
letnÌ boudu zaloûili Herbertovi p¯edci - horötÌ zemÏdÏlci a jeho dÏda ji p¯ed 90
lety upravil pro trvalÈ bydlenÌ i pobyt host˘. Z centra Pece je to sem pÏt kilometr˘.
OkolÌ s horskou p¯Ìrodou je kouzelnÈ. Kdo nepoznal r·na a veËery vysoko
v hor·ch, bude nadöen. Vöe je umocnÏno pobytem v dom·cÌm prost¯edÌ rodiny
krkonoösk˝ch horal˘. Horsk˝ dv˘r nabÌzÌ ubytov·nÌ (16 l˘ûek) s polopenzÌ. Odvoz
zavazadel i host˘ je moûn˝. DalöÌ kontakt zÌsk·te i v HospodÏ Na Peci nebo v IC
Turista v centru Pece pod SnÏûkou. U chalupy je vlastnÌ lyûa¯sk˝ vlek.
Horsk˝ dv˘r na Richterov˝ch boud·ch, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel
Herbert Berger, tel. (0439) 96 2424, domluvÌte se i nÏmecky.
OSVÃD»EN… SLUéBY
Pension Nikola
V samÈm centru Pece pod SnÏûkou, u hlavnÌ ulice vedoucÌ k lyûa¯skÈmu are·lu, najdete rodinn˝
pension Nikola. Z·kladem kvalitnÌ sluûby je ubytov·nÌ (24 l˘ûek s moûnostÌ p¯ist˝lky) ve vÏtöÌm
apartm· a v jeden·cti dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch vybaven˝ch WC, sprchou, ledniËkou a t¯eba i mal˝m
trezorem. HostÈ mohou posedÏt v klubovnÏ se satelitnÌ televizÌ nebo jeötÏ lÈpe v prostornÈ stylovÈ jÌdelnÏ rozö̯enÈ o mal˝ bar. ZdejöÌ kuchynÏ je v˝hradnÏ Ëesk· a dennÏ dostanete mimo jinÈ
i peËenÈ ËeskÈ mouËnÌky. V pensionu Nikola si m˘ûete objednat ubytov·nÌ se snÌdanÌ, polo- nebo
plnou penzÌ.
V zimÏ si p¯ed domem nazujete lyûe, sjedete k p¯ibliûovacÌmu vleku a za deset minut sjedete
k nejlepöÌm vlek˘m a sjezdovk·m v Peci. ZpÏt sjedete na lyûÌch aû k pensionu. Po t˙¯e i lyûov·nÌ
potÏöÌ proh¯·tÌ v modernÌm sol·riu. P¯ed domem je vlastnÌ parkoviötÏ s dostateËnou kapacitou
po cel˝ rok.
Pension Nikola v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel Alena Novotn·, tel. (0439) 96 2051, fax
96 2351, domluvÌte se i nÏmecky.
Hotel PoustevnÌk
Jedny z nejlepöÌch sluûeb v Peci pod SnÏûkou najdete v modernÌm hotelu PoustevnÌk. StojÌ v lese
jen 200 metr˘ nad dolnÌ stanicÌ lyûa¯skÈho vleku Javor a 500 metr˘ od st¯eûenÈho parkoviötÏ
Zelen˝ Potok p¯i cestÏ na Vysok˝ Svah a LuËiny. Poskytuje ubytov·nÌ (celkem 80 l˘ûek) vÏtöinou
ve dvou, ale i t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch s ˙pln˝m soci·lnÌm vybavenÌm. V jÌdelnÏ dostanete
kontinent·lnÌ snÌdanÏ a veËe¯i si vyberete ze t¯Ì druh˘ jÌdel. Na PoustevnÌku se tradiËnÏ Ëepuje
znaËkovÈ pivo Staropramen.
HotelovÌ hostÈ majÌ k dispozici kryt˝ bazÈn, saunu, sol·rium, aû do p˘lnoci otev¯enou kav·rnu,
SAT televizi, kuleËnÌk, elektronickÈ öipky a hernu se stolnÌm tenisem. I pro neubytovanÈ hosty je
v zimnÌ sezÛnÏ od 13 do 22 hodin otev¯en snack bar. Mimo hlavnÌ sezÛnu v hotelu PoustevnÌk
poskytujÌ v˝raznÈ slevy pro seniory a ökolnÌ z·jezdy. V zimÏ je zajiötÏn odvoz zavazadel pop¯.
i osob z parkoviötÏ Zelen˝ Potok, v lÈtÏ hostÈ parkujÌ u hotelu.
Hotel PoustevnÌk, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ¯editel JUDr. Tom·ö Paducha, tel., fax (0439) 96
2436, domluvÌte se i nÏmecky.
Pension U Vesel˝ch
V centru VelkÈ ⁄py doporuËujeme navötÌvit pension U Vesel˝ch, kter˝ hostÈ znajÌ i pod star˝m
jmÈnem Pavlovka. P˘vodnÌ horsk˝ d˘m s modernÌ p¯Ìstavbou v z·padnÌm ötÌtu stojÌ mÌrnÏ ve
str·ni, od ˙pskÈho n·mÏstÌ je oddÏlen ¯ekou. V lÈtÏ zajÌûdÏjÌ auta aû k pensionu, kde mohou
parkovat. Pension je rodinn˝m podnikem s klidn˝m dom·cÌm prost¯edÌm. NabÌzÌ ubytov·nÌ (32
l˘ûek) v jedno aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch. »·st z nich m· vlastnÌ hygienick˝ kout s teplou vodou.
Bohat· polopenze obsahuje tradiËnÌ jÌdla ËeskÈ kuchynÏ, doplnÏn· z·kuskem Ëi ovocem. SnÌdanÏ se pod·v· na zp˘sob övÈdskÈho stolu. Pobyt zp¯ÌjemnÌ stylov· jÌdelna s barem a SAT televizÌ.
P¯ed domem je terasa s kr·sn˝m v˝hledem na PÏnkavËÌ vrch a Port·öky. K pensionu pat¯Ì lyûa¯sk˝ vlek Hubert II v dÈlce 450 metr˘. SevernÌ svah upravovan˝ vlastnÌ rolbou poskytuje lyûa¯˘m
kr·snÈ z·ûitky z jÌzdy dlouho do jara. Z·roveÚ p¯ibliûuje i 600 m dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek Hubert I
v Javo¯Ìm dole.
Pension U Vesel˝ch, Velk· ⁄pa Ëp. 222, PS» 542 22, provozuje ing. Ji¯Ì Vesel˝, tel., fax (0439) 96
2335, domluvÌte se i nÏmecky a anglicky.
Galerie Vorel
V nevelkÈm domÏ se jmÈnem MAGMA na hlavnÌ ulici v Jansk˝ch L·znÌch najdete hned t¯i zajÌmavÈ sluûby, kterÈ se trochu doplÚujÌ a prolÌnajÌ z·roveÚ. P¯edevöÌm je tu prodejnÌ Galerie Vorel, kde
pan Ji¯Ì Vorel vystavuje a prod·v· celou ¯adu p¯edmÏt˘ p¯edevöÌm ze zvl·ötnÌho druhu v·pence
aragonitu. Z drobn˝ch p¯edmÏt˘ uûitÈho umÏnÌ tu najdete tÏûÌtka, kalam·¯e, v·zy, kazety ale t¯eba i zajÌmavou biûuterii nebo naopak vÏtöÌ kusy. Pr·ce ostatnÌch v˝tvarnÌk˘ zastupujÌ barevn·
grafika, akvarely, autorsk· i uûitkov· keramika. Galerie je otev¯ena dennÏ od 10 do 17 hodin.
V p¯ÌzemÌ domu je takÈ aperitiv bar s n·zvem Bistro Magma. Vedle rychlÈho obËerstvenÌ v podobÏ
toastu Ëi sendviËe sem hostÈ chodÌ kv˘li klidnÈmu posezenÌ s moûnostÌ vybrat si z nÏkolika druh˘
k·vy, z·kusk˘, poh·r˘ i n·poj˘. Otev¯eno je dennÏ od dopoledne do 21 hodin. V podkrovÌ je pro
hosty p¯ipraveno kvalitnÌ ubytov·nÌ v apartm· a jednom pokoji, vûdy s vlastnÌm soci·lnÌm za¯ÌzenÌm, kuchyÚsk˝m koutem, lednicÌ i r·diem. V cenÏ ubytov·nÌ je parkovacÌ karta opravÚujÌcÌ vjezd
a parkov·nÌ host˘ p¯Ìmo u domu Magma.
Galerie Vorel, JanskÈ L·znÏ, PS» 542 25, majitel Ji¯Ì Vorel, tel. (0439) 946 04.
Priv·t VanÏk
V kr·snÈm ˙dolÌ na zaË·tku HornÌch LyseËin je nÏkdejöÌ zemÏdÏlsk· usedlost, kterou rodina Radka VaÚka upravila pro svÈ trvalÈ bydlenÌ a takÈ pro ubytov·nÌ host˘. Dva dvoul˘ûkovÈ pokoje majÌ
svÈ vlastnÌ z·zemÌ tvo¯enÈ kuchyÚkou, toaletou a sprchou. Pro kaûdÈho hosta je p¯ipravena snÌdanÏ. Pohodu a zajÌmavÈ prost¯edÌ HornÌch LyseËin, kterÈ pat¯Ì k nejklidnÏjöÌm Ë·stem obce HornÌ Maröov, ocenÌ p¯edevöÌm turistÈ a vyznavaËi horskÈ p¯Ìrody. TakovÈ hosty uvÌtajÌ i VaÚkovi nejradÏji.
Jen kousek od domu je lyûa¯sk˝ vlek Herta se sjezdovkou. LetnÌ hostÈ ocenÌ nejen okolÌ
s potokem, tr·vnÌkem, velik˝mi stromy, nedalek˝m lesem, ale i posezenÌ u obyËejnÈho ohniötÏ.
K VaÚk˘m vyjedou auta po cel˝ rok, protoûe i v zimÏ jsou cesta a parkoviötÏ propluhov·ny. D˘leûitÈ je spr·vnÏ odboËit z hlavnÌ silnice do Albe¯ic 2 km za maröovsk˝m n·mÏstÌm, v mÌstÏ oznaËenÈm smÏrovkami VanÏk, ale i pension Krakonoö a Sv. Hubert, kterÈ jsou od k¯iûovatky blÌû.
RadomÌr VanÏk, HornÌ LyseËiny Ëp. 2, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. (0439) 948 247, domluvÌte
se i nÏmecky.
25
SERVIS PRO BOUDAÿE
26
HORSK¡ SILNICE
NA MALOU ⁄PU
PR¡DELNA MLAD… BUKY
Pr·delna v Mlad˝ch Buk·ch je nejvÏtöÌ pr·delnou na
Trutnovsku a pere i pro nejv˝öe poloûenÈ boudy v cel˝ch
KrkonoöÌch. V pr·delnÏ vyperou veökerÈ pr·dlo v plnÈ
sezÛnÏ do 14 dn˘ za norm·lnÌ cenu, do 7 dn˘ s mÌrnou
p¯ir·ûkou. P¯Ìmo v pr·delnÏ se dohodnete na konkrÈtnÌm
termÌnu vypr·nÌ, cenÏ, m̯e naökrobenÌ, navonÏnÌ
a pop¯ÌpadÏ vybÏlenÌ loûnÌho pr·dla. Pr·delna v·m zajistÌ
i dopravu pr·dla.
Pr·delna, MladÈ Buky, PS» 542 23, majitel Petr
Luk·Ëek, tel. (0439) 942 141, otev¯eno je od pondÏlÌ do
p·tku v dobÏ od 6.00 do 14.00, v plnÈ sezÛnÏ aû do 16
hodin.
GEOD…ZIE KRKONOäE S.R.O.
* Prodejce
a
ökolitel
vöech
softwarov˝ch
produkt˘ INTERGRAPH - BENTLEY SYSTEMS
vËetnÏ MDL aplikacÌ GEOD…ZIE KRKONOäE
* Dodavatel znaËkovÈho hardware pro grafick·
pracoviötÏ
* PoradenstvÌ a prodej v˝stupnÌch za¯ÌzenÌ (plotter˘,
tisk·ren) firmy CALCOMP, HEWLETT PACKARD, vËetnÏ materi·l˘ pro tisk - VELMI V›HODN… CENY
* KomplexnÌ geodetickÈ pr·ce, tvorba a obnova
bodov˝ch polÌ metodou GPS
* VydavatelstvÌ orientaËnÌch pl·n˘ mÏst a region˘,
map ËÌsel popisn˝ch, podrobn˝ch pohledov˝ch
map mÏst, obcÌ a region˘. KlasickÈ kartografickÈ zpracov·nÌ, tisk ofset
* KomplexnÌ
¯eöenÌ
grafick˝ch
informaËnÌch
systÈm˘ mÏst, obcÌ a sportovnÌch are·l˘, ¯ezacÌ plotter ¯Ìzen˝ softwarem CorelDRAW.
* Tvorba
geografick˝ch
informaËnÌch
systÈm˘
(software Micro Station)
KontaktnÌ adresy jednotliv˝ch pracoviöù: Harrachov, Z·koutÌ
599, 512 46 (tel. 0432/529 376, fax 529447) * Jilemnice, U
z·mku 86, 514 01 (tel.0432/543 051, fax 543 106 * Trutnov,
SlovanskÈ n·mÏstÌ 165, 541 01 (tel. fax 0439/53 97) * L·znÏ
BohdaneË, Dukelsk· 481, 533 41 (tel., fax 040/692 10 50) *
VrchlabÌ, Na bÏlidle 900, 543 11, (tel. 0438/ 24542) * JiËÌn,
ValdötejnskÈ n·mÏstÌ 90, 506 01, (tel. 0433/23139) * Mlad·
Boleslav, StaromÏstsk· 23, 293 01, (tel., fax 0326/727 332)
TISK¡RNA OFSET ⁄PICE
se specializuje na ofsetov˝ tisk se öirok˝m v˝robnÌm sortimentem - firemnÌ tiskoviny, prospekty, vizitky, pohlednice, plak·ty,
samolepÌcÌ etikety, broûury, Ëasopisy, reklamnÌ katalogy i kniûnÌ
produkce v mÏkkÈ vazbÏ a to vöe do form·tu A2. TechnickÈ
vybavenÌ umoûÚuje nabÌdnout z·kaznÌk˘m ˙plnÈ zpracov·nÌ
zak·zky - p¯Ìprava makety, sazba, zpracov·nÌ fotografiÌ a vlastnÌ jednobarevn˝ i vÌcebarevn˝ tisk. D·le nabÌzÌ v˝robu startovnÌch ËÌsel, potisk textilnÌch materi·l˘, plechu, d¯eva apod.
V˝hodou je kr·tk· dodacÌ lh˘ta a p¯ÌznivÈ ceny.
Tisk·rna Ofset, Spojenc˘ 282-283, ⁄pice, PS» 542 32, majitel Old¯ich M. älÈgr, tel./fax (0439) 881 171.
NABÕDKA POZN¡VACÕCH MAP
KRKONOä A PODKRKONOäÕ
C.K. HalÛ vyd·v· mapku Krkonoöe a PodkrkonoöÌ v ËeskÈ
a nÏmeckÈ verzi. Na zadnÌ stranÏ mapy je nabÌdka k n·vötÏv·m
zajÌmav˝ch mÌst v celÈ mapovÈ oblasti, t.j. 40 x 50 km, doplnÏn·
barevn˝mi fotografiemi. Mapy m˘ûete objednat za zajÌmavÈ ceny
p¯Ìmo u vydavatele, kde si m˘ûete objednat vzorek zdarma.
Slevy jsou p¯i objedn·vce 1000 kus˘ a p¯i platbÏ p¯edem.
Objednat lze i dalöÌ vyölÈ tituly z regionu - OrlickÈ hory,
Hradecko-Pardubicko, Broumovsk· vrchovina.
C.K. HalÛ, ZemÏdÏlsk· 897, Hradec Kr·lovÈ 3, 500 03, tel. (049)
45 613 linka 203, 0602 439 158.
NejstaröÌ cesta se proplÈtala korytem ¯eky a byla nÏkolikr·t vodou ˙plnÏ zniËena. Na snÌmku je mÌsto pod dneönÌm parkoviötÏm u
autobusovÈ zast·vky »ern· Voda.
RENESANCE STAR…HO ÿEMESLA
Pro obnovenÌ starÈ rukodÏlnÈ v˝roby sh·nÌme tesa¯skÈ
n·¯adÌ. P¯edevöÌm sekery - öiroËiny, hlavatky, k¯Ìûovky,
teslice, dlabatky a jinÈ, hoblÌky i velkÈ a ber·nkovÈ a r˘znÈ
pomocnÈ tesa¯skÈ n·¯adÌ. Bude slouûit i pro v˝uku tesa¯˘
restaur·tor˘.
Redakce.
AUTORIZOVAN› STAVEBNÕ INéEN›R
MILOSLAV KLIMEä
Stoup·nÌ od mostu do Sp·lenÈho Ml˝na je nejvÌce poökozovan˝m mÌstem, kde se sesouvajÌ celÈ svahy. Kdyû si fotografii dob¯e
prohlÈdnete, najdete na starÈ silnici finanËnÌ str·û na obch˘zce.
PORADENSK¡, PROJEK»NÕ,
INéEN›RSK¡ »INNOST
REALIZACE STAVEB
Ing. Miloslav Klimeö
HornÌ Maröov n·mÏstÌ Ëp. 65,
PS» 542 26, tel. (0439) 948 296.
CYKLOSERVIS MIKLI
Opravy silniËnÌch i horsk˝ch kol
Miloslav Klimeö sen.
Slovany 122, HornÌ Maröov, tel. (0439) 948 236.
Pro pr·ci na stavebnÏ-historickÈm pr˘zkumu v˝chodnÌch Krkonoö
koupÌm nebo vymÏnÌm starÈ a staröÌ fotografie, pohlednice, mapy, pl·ny,
literaturu a dokumenty z uvedenÈ oblasti. JmenovitÏ ze sÌdel Maröov Marschendorf, Velk· ⁄pa - Gross Aupa, Pec - Petzer, Mal· ⁄pa - Klein
Aupa, LyseËiny - Kolbendorf, Albe¯ice - Albendorf, R˝chory - Rehorn,
Such˝ D˘l - Dˆrengrund, Sklena¯ovice - Glasendorf, »ern· Hora Schwarzenberg, JanskÈ L·znÏ - Johannisbad, Svoboda - Freiheit, MladÈ
Buky - Jungbuch, »ern˝ D˘l - Schwarzental, éaclȯ - Schazlar a dalöÌch
krkonoösk˝ch sÌdel.
RNDr. Pavel Klimeö, 542 26 HornÌ Maröov 204, tel. (0439) 948 221.
V roce 1914 dostavÏli okresnÌ silnici aû na PomeznÌ Boudy. P¯i pohledu od st·tnÌ hranice stojÌ vlevo tehdy nov· bouda cÌsa¯e
Frantiöka Josefa, dneönÌ Druûba.
Fotografie Dr. Wenzela Lahmera z let 1900 aû 1914 doplÚujÌ povÌd·nÌ o MalÈ ⁄pÏ na stranÏ 4.
27
InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let je otev¯eno v TemnÈm Dole
p¯Ìmo u hlavnÌ silnice z HornÌho Maröova do Pece a MalÈ ⁄py.
KromÏ mezisezÛny v dubnu a v listopadu je otev¯eno dennÏ.
R·di v·m poskytneme z·kladnÌ informace o KrkonoöÌch, moûnostech p¯i jejich pozn·v·nÌ, poradÌme v·m p¯i v˝bÏru ubytov·nÌ, doporuËÌme trasy v˝let˘ a upozornÌme v·s na aktuality
z v˝chodnÌ Ë·sti Krkonoö.
InformaËnÌ centrum je spojeno s galeriÌ. Vedle umÏleck˝ch p¯edmÏt˘ - obraz˘, fotografiÌ, keramiky, öperk˘ - si u n·s m˘ûete koupit
turistickÈ pr˘vodce, mapy, pohlednice (vËetnÏ autorsk˝ch), kalend·¯e, publikace o KrkonoöÌch ap. SouË·stÌ informaËnÌho centra je
i smÏn·rna. Zaparkujete p¯Ìmo p¯ed domem. Ve VeselÈm v˝letu v·m
poradÌ panÌ Anita Spilkov· a sleËna Monika T. Hoferov·. ObÏ hovo¯Ì
dob¯e nÏmecky.
INFORMA»NÕ CENTRUM VESEL› V›LET
v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ
GALERIE - SMÃN¡RNA
dennÏ 8.30 - 18.00
telefon (0439) 948 298
DalöÌ informaËnÌ st¯ediska: MÏstskÈ informaËnÌ st¯edisko (MIS) na
n·mÏstÌ v Jansk˝ch L·znÌch (tel. 875 161), TuristickÈ informaËnÌ centrum (TIC) Krkonoöe na n·mÏstÌ ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 688), IC
Turista v centru Pece pod SnÏûkou (96 2380), Infocentrum v TrutnovÏ v radnici na n·mÏstÌ (6426), IC äpindler˘v Ml˝n p¯i mÏstskÈm
˙¯adu (0438-93 656), IC Flora v domÏ sluûeb v Benecku (0432582606), informaËnÌ st¯ediska Spr·vy KRNAP (viz. nÌûe) aj.
Telefonov·nÌ: V˝chodnÌ Krkonoöe jsou v trutnovskÈm telefonnÌm
obvodu s volacÌ znakem 0439, ze zahraniËÌ 00420-439, st¯ednÌ
Krkonoöe jsou ve vrchlabskÈm obvodu (i äpindler˘v Ml˝n) se znakem
0438, ze zahraniËÌ 00420-438. Sign·l mobilnÌch telefon˘ Paegas:
HornÌ Maröov a Temn˝ D˘l (bez Albe¯ic a LyseËin), Pec pod SnÏûkou
a Velk· ⁄pa, Mal· ⁄pa vËetnÏ PomeznÌch Bud, Svoboda nad ⁄pou,
JanskÈ L·znÏ, VrchlabÌ, äp. Ml˝n. Eurotel: Pec pod SnÏûkou,
VrchlabÌ, äp. Ml˝n.
ParkoviötÏ: St¯eûen· parkoviötÏ ve VelkÈ ⁄pÏ (P2 - tel. 96 2156),
v Peci u kapliËky (P3 - 96 2079) a Zelen˝ Potok (P4 - 96 2158),
v MalÈ ⁄pÏ ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ (96 6312), na PomeznÌch Boud·ch
( 96 6345), v Jansk˝ch L·znÌch u lanovky (875 124), ve äpindlerovÏ
Ml˝nÏ (0438-931 19).
ZdravotnictvÌ: rychl· z·chrann· sluûba Trutnov a VrchlabÌ tel. 155,
pro v˝chodnÌ Krkonoöe je pohotovostnÌ sluûba ve SvobodÏ nad ⁄pou
(942 144), pohotovost Trutnov (5111), lÈka¯skÈ a zubnÌ ordinace jsou
v Peci pod SnÏûkou (96 2444), v HornÌm MaröovÏ (948 144), v Jansk˝ch L·znÌch (942 344), ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 444), v DolnÌm
MaröovÏ (942 044), lÈk·rna je v HornÌm MaröovÏ otev¯ena po-p·
8.00-12.30, 14.00-17.00, (948 121), pohotovostnÌ sluûba ve VrchlabÌ (i pro äp. Ml˝n) 21 155.
Horsk· sluûba: st·l· pohotovost je ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. (0438)
934 39. V zimÏ v Peci pod SnÏûkou (u P4) (0439) 96 2233 je sluûebna
v provozu dennÏ od 7.00 do 22.00 (po tÈto dobÏ 0603 496981).
DalöÌ zimnÌ sluûebny jsou na LuËnÌ boudÏ (i v noci) 96 2319, na LabskÈ
boudÏ (933 70) a v MalÈ ⁄pÏ na PomeznÌch Boud·ch 96 6233.
Policie: st·l· pohotovost Trutnov a VrchlabÌ tel. 158, sluûba v Peci
pod SnÏûkou 96 2333, ve SvobodÏ nad ⁄pou 942 333, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ 933 33, pohraniËnÌ policie v HornÌm MaröovÏ 948 133,
ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ 932 60, obecnÌ policie v Jansk˝ch L·znÌch
94613, v Peci pod SnÏûkou 96 2166.
HasiËi: st·l· sluûba Trutnov 150.
MÏstskÈ a obecnÌ ˙¯ady: HornÌ Maröov tel. 948 156, JanskÈ L·znÏ
942 101, Pec pod SnÏûkou 96 2215, Mal· ⁄pa 96 6357, Svoboda
nad ⁄pou 942 045, éaclȯ 878510, äpindler˘v Ml˝n 936 76, ˙¯ednÌ
hodiny jsou vûdy v pondÏlÌ a ve st¯edu 8.00-12.00, 12.30-17.00.
Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku: st¯edisko Pec pod SnÏûkou 96 2213, v zimÏ po-p· 7.30-12.00, 12.30-16.00, v HarrachovÏ
(0432) 929 249 po-p· 7.00-12.00, 13.00-16.30, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ (0438) 932 28 dennÏ v zimÏ 8.00-16.45, v lÈtÏ 8.00-18.00, KrkonoöskÈ muzeum ve VrchlabÌ dennÏ mimo pondÏlÌ 8.00-16.00 (0438)
285 708. Muzeum v Ob¯Ìm dole v Peci pod SnÏûkou 96 2411, po-p·
9.00-12.00, 13.00-16.00, informace a smÏn·rna Temn˝ D˘l v HornÌm MaröovÏ 948 264, po-Ët 8.00-16.30, p· 8.30-18.00, so + ne
9.00-16.30, v plnÈ sezÛnÏ i dÈle.
LesnÌ hospod·¯stvÌ HornÌ Maröov (v are·lu pily) 948 161, 162, polesÌ - Latovo ˙dolÌ 948 110, »ern· hora 942 120, R˝chory 947 152,
Pec pod SnÏûkou 96 2214, Mal· ⁄pa 96 6293, éaclȯ 95 459,
äpindler˘v Ml˝n 937 39.
RADIO »ERN¡ HORA - 105,3 FM
Meteorologick· stanice v Peci pod SnÏûkou 96 2403.
BenzinovÈ pumpy jsou ve SvobodÏ nad ⁄pou otev¯eny dennÏ od
5.00 do 22.00 hodin (Benzina, tel. 942 265) a 6.00 - 21.00 (Lucraco
Oil, tel. 942 788), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ dennÏ 7.00-17.00 (nedÏle
od 8.00, tel. 932 95). »erpadla s nep¯etrûit˝m provozem jsou v TrutnovÏ a ve VrchlabÌ.
Autoopravna a pneuservis: Svoboda nad ⁄pou - Hl·vka (942 587),
dennÏ 7.00-12.00, 13.00-17.00, Semer·k Autocentrum (942 353),
v plnÈ sezÛnÏ dennÏ 7.00-16.00 vËetnÏ odtahovÈ sluûby.
HraniËnÌ p¯echody: Mal· ⁄pa 96 6250 - i pro vozidla (pouze osobnÌ
vozy) nep¯etrûit˝ provoz, stejnÏ jako p¯echody v Kr·lovci u éaclȯe
a v HarrachovÏ. TuristickÈ hraniËnÌ p¯echody jsou u LuËnÌ boudy,
u SlezskÈho domu, v SovÌm sedle, u VoseckÈ boudy otev¯eny v zimÏ
9.00-16.00, v lÈtÏ 8.00-20.00. Pas s sebou.
Autobusy: p¯edprodej mÌstenek (pouze z v˝chozÌ stanice) a informace »SAD v Peci pod SnÏûkou 96 2480, dennÏ 8.00-12.00, 12.3015.00 hodin, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. 935 63, pondÏlÌ - p·tek 8.0016.00, v sezÛnÏ i v sobotu, pop¯. v nedÏli 8.00-13.00.
KRAKONOä, PIVO Z KRKONOä
10% svÏtlÈ pivo Krakonoö
11% svÏtl˝ leû·k Krakonoö
12% svÏtl˝ a tmav˝ leû·k Krakonoö
Mikrobi·lnÏ filtrovanÈ.
Krakonoö s.r.o. Trutnov
tel. (0439) 830 114, fax 811 265