Jak získat sebedůvěru a překonat nesmělost

Transkript

Jak získat sebedůvěru a překonat nesmělost
Autor: Marie-France Muller
"Všechny schopnosti, všechny ctnosti, všechny krásy,
všechny možnosti,
které nacházíte u druhých, máte také vy sami.
Všechny radosti, jež vidíte připraveny pro druhé,
jsou připraveny i pro vás..."
Walt WHITMAN
Mé dceři Audrey
na prahu jejího nového života:
Vzpomeň si, že na pouti životem
správná cesta vždy vyčnívá
nad druhými.%%
úvod
%"Nesmělost je zvláštním stavem srdce,
určitou kategorií, rozměrem, jenž ústí v samotu.
Je také utrpením, kterého se nelze zbavit,
jako kdybychom měli dvě kůže,
z nichž by se vnitřní rozzlobila na život
a odtáhla se od něho.
Uprostřed všech věcí, utvářejících člověka,
patří tato přednost či nedostatek do směsice,
jež stanoví věčnost bytí."
Pablo NERUDA%%
Nezáleží na tom, zda je vám patnáct, třináct nebo šedesát let.
Trpíte ochromující strastí. Je to nesmělost. Obtěžuje vás,
zahaluje neproniknutelným závojem svět kolem a promítá své
strachy, svou úzkost na každého, koho potká, i na všechno, co se
má stát. Jenže vy si velmi přejete nad ní zvítězit!
Proto jste si tedy koupili tuto knihu, ačkoli jí moc nevěříte.
Protože podle vás se vyléčit nemůžete, jelikož vám řekli, že se s
tím nedá nic dělat, že jste se "takoví narodili", že máte tyhle
nepříjemné vlohy po své babičce a já nevím po kom ještě...
Mohu vám však říct, že tomu tak není. Vůbec ne. Je totiž možné,
abyste se té protivné nesmělosti, která vás odvádí od pravého
bytí a ničí vám život, rychle zbavili. Jestliže se to odvažuji
tvrdit, tak proto, že i já sama jsem byla od útlého věku obětí
této nemoci. Nakonec jsem měla možnost se prostě vyléčit, jelikož
jsem objevila, sama na sobě vyzkoušela a pochopila jednoduchý,
přirozený "klíč", který mě uzdravil rychle, zcela a na vždycky.
Cílem této knížky je nabídnout vám využití jednoduchých pravidel,
díky nimž může každý znovu získat jistotu, sebedůvěru,
nenucenost, což mu dovolí jednat správněji a přirozeněji, což mu
umožní i lépe si počínat v životě.
Jediná věc, o kterou vás žádám před tím, než se pustíte do
studia, je "přistoupit na hru" plně a bez výhrad.
Během četby této knihy se budete muset snažit dobrat co
nejpozitivnějšího vnitřního postoje, díky kterému budete ochotni
naplno spolupracovat. Vymažte ze svých myšlenek negativní pocity,
které vám našeptávají, že "to všechno bude k ničemu", že jste
sice měli snahu koupit si knihu tohoto druhu, ale v hloubi duše
jste naprosto přesvědčeni, že po jejím přečtení budete ve stejné
situaci jako dřív a že si budete moci přičíst na svůj vrub další
prohru!
Právě proto si dovolím naléhat dejte si tu práci! Ujišťuji vás,
že budete bohatě odměněni. To bude ostatně jediná opravdová
námaha, kterou zde budete muset vynaložit, protože ostatní pak už
přirozeně vyplyne samo. To chci zdůraznit, abych ujistila
všechny, kteří "dospěli" k přesvědčení, že jim chybí "dostatečná
vůle, aby se z toho dostali!"
Jedna kapitola bude ostatně věnována vůli, protože vůle je
důležitým činitelem každodenního života, ale bohužel jen málo
lidí ji opravdu umí uvést do chodu. Především je nutné si
uvědomit, že je třeba rozlišovat mezi vůlí a křečovitým lpěním a
že většina lidí, o kterých si říkáte "ti mají ale vůli", jí
nemají často o mnoho víc než vy, ovšem jsou v určité křeči, což
je naprostý rozdíl. Nesnažte se tedy úzkostlivě se upínat na své
přání zvítězit nad nesmělostí, to by věci jenom ztížilo. Spokojte
se s obyčejným chtěním bez napětí a bez násilí. Tento přístup je
velmi důležitý.
Doporučím vám, abyste se denně věnovali určitým cvičením provádějte je prosím pravidelně a vytrvale. Cvičení a rozličné
rady budu pro větší přehled uvádět v rámečku. Na konci knihy také
najdete seznam nabízených cvičení.
Po těchto několika úvodních pokynech se vydáme na cestu, která
povede k vašemu uzdravení, takže až otočíte poslední stránku,
budete se cítit, jako úplně nový člověk, připravený vychutnat si
bytí a čelit mu oživenými silami i se zájmem, jenž se vám
podařilo v sobě vyvolat, ač se to před tím zdálo čirou utopií.
Nejlepší bude, rozložíte-li si četbu knihy do šesti týdnů, které
pak prožijeme společně. Jestliže knihu budete poctivě absolvovat,
váš život se promění.
Takže, pokud máte zájem, do toho!
1
Příčiny nesmělosti
%"Zlozvyk nesmělosti přichází mechanicky. Někdo vás někdy
zastrašil? Napříště se už nemůžete v jeho přítomnosti cítit jistě
a rozum se marně snaží zničit onen první dojem. Samozřejmě
nesmíme zapomínat, že nesmělost se nerodí ze samotného hromadění
strachů z minulosti, ale právě ze vzpomínek, které po nich
zůstaly."
DUGAS, Nesmělost (nakl. Alcan)%%
I. Osobní důvody: oslabení schopností - citlivost - představivost
- nedostatek sebedůvěry - slabá vůle - špatně vedená výchova nedostatečný trénink.
II. Příčiny plynoucí z našich vztahů s ostatními: chování
ostatních - nedostatek zkušeností - vědomí spřízněnosti všech
lidí - malá schopnost být sám sebou - nedostatky v sociálním
chování.
III. Příčiny trémy spojené s materiálními detaily: oblečení místo - osvětlení - luxus - výjimečnost situace - nová situace.
Příčiny nesmělosti mohou být velmi rozličné povahy. U každého
člověka jiné a proměnlivé ve svých projevech i podle okolností.
Přesto však mají všechny své kořeny v psychickém stavu každého
jedince a v jeho okolí.
Určující roli v těchto vztazích často hraje výchova. Ostatně
jedna kapitola bude věnována nesmělosti u dětí, která většinou
prokazatelně vede k nedostatku sebevědomí v dospělém věku. Přitom
jí lze tak snadno předejít.
Začněme rychlým rozborem různých příčin nesmělosti. Poznáme-li
tento jev dobře, budeme pak z toho moci lépe vytěžit prostředky
vhodné k jeho odstranění. Právě o nich budou následující
kapitoly.
A
Osobní důvody
vlastní každému jednotlivci
Mezi těmito důvody rozlišujeme:
1 - Oslabení schopností způsobené citovým rozrušením, únavou,
nemocí, chybnou životní hygienou...
Role emocí
Jediná silná emoce stačí ke ztrátě všech našich schopností právě
ve chvíli, kdy je nejvíce potřebujeme. Vzpomínám si, jak jsem
propadla u zkoušky, na kterou jsem byla dobře připravená, protože
hodinu před tím, než jsem na ni šla, jsem bezmocně přihlížela,
jak nám doma umírá zvířátko, které jsem měla ráda.
Ti, kdo v rámci svého povolání vystupují veřejně, vědí, jak může
být sebemenší nepříjemná zpráva rušivá při "nástupu na scénu".
Z toho důvodu například někteří herci otevírají poštu až po
skončení představení.
Obecněji vzato, všichni jsme si už všimli, že v den, kdy musíme
učinit něco důležitého (třeba mít slovo na schůzi či mluvit s
ředitelem, dělat zkoušku nebo se zhostit pozvání), naše nervozita
většinou vzrůstá. I ta nejmenší tréma nabývá znepokojivých
rozměrů, vyvolávajících pocit méněcennosti. Brzdí normální
fungování našeho fyzického jednání, naší mysli a především
paměti. Nejčastěji se nám pak, když už je po všem, vracejí do
paměti vysvětlení i slova, která unikla ve chvíli, kdy jsme je
nejvíc potřebovali.
Musím dodat, že zmínka o trémě nebo nesmělosti, o nichž se
domníváme, že nás postihly, je nejjistějším prostředkem, jak se
doopravdy stát jejich obětí... a snad i dovolit našemu protějšku
v rozhovoru, aby toho využil. Stačí si poslechnout řeči
čekajících na zkoušku, abychom poznali, jak si trému kolektivně
vzájemně podsouvají. Povzbuzovat někoho ke klidu může být také
škodlivé, protože v tom podvědomě vycítí důvod ke zmatku. Je tedy
třeba být velmi obezřetný, pokud se obracíte na někoho, o němž se
domníváte že má trému, abyste ho nerozrušili předem.
Pocity méněcennosti
Podložený i nepodložený pocit méněcennosti, ať už fyzického nebo
psychického rázu, stačí k hlubokému narušení citlivosti, pokud
jde o mínění, které člověk o sobě má.
Jestliže se najde málo nesmělých mezi těmi, které příroda
obdařila příjemným tělesným vzhledem, je naopak velké množství
těch, kdo jsou předurčeni k nedostatku sebedůvěry. Takoví lidé si
sami namlouvají, jak velmi působí na okolí jejich drobné
nedostatky. Jejich představivost je nafukuje do té míry, že se
cítí terčem ironických poznámek každého, koho potkají. Považují
se za směšné, a tedy neschopné líbit se. Mají jediné přání
schovat se nebo být co nejméně nápadní. A to je skutečně
vynikající prostředek, jak si zavřít každé dveře k úspěchu.
Kolik mladých žen promarnilo notnou část svého života hořekováním
před zrcadlem nad tím, že mají příliš velký nebo příliš malý
nos..., přičemž tvrdošíjně odmítaly věnovat sebemenší pozornost
tomu, co říkají jejich přátelé, podle jejichž názoru si na svůj
ubohý nos stěžují zbytečně.
Zde je třeba zdůraznit, že svůdnost i šarm, který z některých
lidí vyzařuje, je třeba rozlišit od fyzické krásy. Existují
oškliví a neforemní jedinci, kteří kolem sebe mají tolik přátel,
kolik si jen přejí, zatímco některé osoby, obdařené krásou
řeckých soch... jsou jako ony samy - z mramoru a neschopné být
sympatické nebo přitažlivé. Šarm a osobního přitažlivost lze
vypěstovat a rozvíjet, i když se nám zdá, že nám zcela chybí.
Kapitola 7 bude věnována nápravě "organických" příčin nesmělosti
i úpravě vnějších znaků - oděvu, řeči, chování obecně... a to nám
umožní harmonicky "se přeladit".
2 - Citovost, přecitlivělost,
které způsobují špatnou koordinaci svalů i mysli, jsou samozřejmě
na prvním místě mezi příčinami nesmělosti.
Přílišná citovost
U emotivního člověka jsou fyzické reakce znásobené, přehnané
intenzitou i trváním. To, co u jiného zanechá jen lehký dojem,
vyvolá u něho červenání nebo zblednutí, chvění a zmatené bušení
srdce. Není divu, že pak nedokáže tak snadno své emoce ovládat.
Začne koktat, nebude schopen najít vhodná slova a rychle pozbude
jistoty.
Několikrát opakovaná podobná zkušenost hrozí, že tento člověk
vymaže i poslední zbytek sebeúcty, kterou měl, a dovolí, aby se
v něm postupně uhnízdili pocit méněcennosti a nesmělost. Naštěstí
lze citovost kontrolovat a sebeovládání je přístupné všem, kdo
jsou ochotni dodržovat jeho základní zákony.
Přecitlivělost
Přecitlivělý člověk je naopak emotivní z důvodu znásobených
smyslových a fyzických vjemů ve vztahu ke schopnostem jiných
lidí. Intenzita získaných dojmů ho vyvádí z míry a působí strach
z nepříjemných účinků sebemenšího odmítnutí. Bude mít tedy sklon
stáhnout se, izolovat se, aby se chránil od utrpení, a může se
tak odchýlit od životní cesty, které se bojí čelit.
Avšak přecitlivělí lidé bývají často nadáni velkou a hlubokou
inteligencí. To jim dává všechny naděje na úspěch v oblastech,
v nichž vynikají. Zde jsou ještě schopni naučit se zvládat svou
citlivost, místo aby se jí nechali ovládat. Tato skutečnost však
jejich citlivost vůbec nezmenšuje, jen ji uvádí pod uklidňující
kontrolu vyšší mysli s cílem harmonizace.
((zde bude test viz tabulka str.19,20 - rámeček))
Test
Jste spíš extrovertní, nebo introvertní?
Odpovězte na těchto několik otázek:
1. Máte rádi samotu?
2. Dáváte přednost životu ve městě před venkovem?
ano - ne
3. Máte rádi běžné svátky?
4. Jste schopni několik hodin mlčet?
5. Jste spíše sdílní?
6. Dovedete snadno vyjádřit své pocity?
7. Máte rádi živé barvy?
8. Dokážete zůstat dlouho ve stejné poloze?
9. Chodíte raději do divadla než do kina?
ne
10. Vzrušují vás novinky, místo aby vám naháněly strach?
ne
Započítejte si bod, pokud jste odpověděli:
ano na otázky: 2-3-5-6-7-10
ne na otázky: 1-4-8-9
- Dosáhli jste 7 až 10 bodů: Jste naprosto extrovertní, tedy
společenští, spíše veselí, aktivní a schopni se nadchnout, občas
nezodpovědní a příliš impulzivní; pozor na zbrklost a také na
sklony rychle se rozčílit.
- Dosáhli jste 4 až 7 bodů: Jste spíše mírní, vyrovnaní ve
vztazích s ostatními, což vám dovoluje příliš si je nebrat a
vždycky si zachovat svou míru originality i dynamičnosti.
- Dosáhli jste méně než 4 body: Jste jasně introvertní, umíte se
kontrolovat, jste obezřetní, rezervovaní, klidní, nikdy
nepodléháte svým popudům, máte rádi samotu a také činnosti
vyžadující trpělivost, soustředění a rozvahu.
((konec rámeč.))
3 - Představivost
Pozor na negativní autosugesci
Nesmělý člověk svůj život nežije, ale představuje si ho. Předem
stále přemítá o tom, co si o něm budou asi myslet, jak by se mohl
bránit kritikám, kterým bude bezpochyby vystaven, jaké budou mít
následky sebemenší věci, které podnikne. (Bezpochyby
katastrofální!) Takovéto neustálé přemítání o možných nezdarech,
provázené obavami a strachem, končí hlubokou autosugescí o to
větší, o co vyvinutější jsou imaginativní schopnosti.
Tak se tento člověk trápí a promítá si po svém předem
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano ano -
v myšlenkách jakýsi - vždy pro sebe nepříznivý - film o situaci,
které se má zhostit. Bojí se, že musí příštího dne čelit určitým
lidem? Už si představuje, jak se červená, choulí, žalostně koktá
a - což je ještě horší - že nebude schopen otevřít ústa pod
ironickým a pobaveným pohledem protagonistů scény, kteří mu
samozřejmě budou odpovídat nepřívětivě, měřit si ho od hlavy až
k patě, aby na něm zaznamenali byť jen sebemenší nedostatek.
Docela jako havran z bajky "stydlivý a zmatený", si nesmělý
člověk slibuje, že se vyhne všem zraňujícím nezdarům tohoto
druhu. A právě tak začíná série chybných kroků, "nedobrovolných"
zpoždění za účelem vyhnout se obávané situaci. Pokud se stane, že
jí přesto musí čelit, projeví se u něho autosugesce do krajnosti.
Ani v nejmenším nezapochybuje o vážnosti postoje svého protějšku,
ačkoli ten nechává valnou část svých myšlenek "vyšumět" někam do
modrého moře svých příštích prázdnin, nebo do křesla, kam s
radostí usedne, až se zase vrátí domů.
Pozor, abyste nepřisuzovali situaci větší důležitost, než ve
skutečnosti má.
Další velká nesnáz, vzniklá špatně vedenou představivostí,
spočívá ve sklonu přeceňovat samotnou důležitost akce nebo
události. Nesmělý pak má těžkosti, které by ve skutečnosti mít
nemusel. To znamená:
* Sama představa, že se zboří svět, pokud neuspěje u zkoušky, i
když je důležitá, vede k nezdaru.
* Do nekonečna si vyčítá trapas, který se mu stal na veřejnosti,
a utvrzuje se v přesvědčení, že si toho všimli všichni přítomní,
že si budou napříště, až ho uvidí, na něho ukazovat prstem, atd.
Je to však všechno velmi přehnané. Ve většině případů si téměř
nikdo z přítomných ničeho nevšiml. Pokud jde o těch několik
ostatních, nebudou vám to mít za zlé. Protože i oni sami jsou
občas nešikovní, pohled na hrubou chybu někoho jiného je znovu
přesvědčí, že dokonalost není výsadou žádného člověka. Naučíte-li
se udržovat si představivost ve správných hranicích, rychle znovu
naleznete sebedůvěru, která vám chyběla, a budete moci používat
svou dobrou, původně špatně použitou představivost, tvůrčím
způsobem.
4 - Nedostatek sebedůvěry
Každému člověku je přirozená sebedůvěra, která mu pomáhá kráčet
životem. Samozřejmě ti, kteří to s ní přehánějí, se stávají
egoisty. Bývají pyšní i chlubiví, čímž dávají najevo nedostatek
soudnosti.
Naproti tomu nesmělý člověk, jemuž obvykle sebedůvěra chybí, je
odsouzen - pokud proti tomu nic neudělá - k určité průměrnosti a
zdá se zbaven té nezávislosti, která by mu pomohla svobodně
sklízet ovoce jeho práce. Můžete být vzdělaní, inteligentní,
nadaní vynikajícími vlastnostmi, rozhodnuti žít pro čistý a
vznešený ideál a zároveň se cítit neschopni jednat v pravý čas
nebo říci "ne", když je to nezbytné, ze strachu, že druhé
urazíte.
Mít sebedůvěru znamená být si vědom svých schopností, své
nezávislosti, své lidské důstojnosti a svého místa, které každý
člověk na světě má. Je to také vědomí, že každého je potřeba, ale
nikdo není nepostradatelný. Sebedůvěra není domýšlivost, drzost
ani vychloubačnost: "Člověk, který má sebedůvěru, si vystačí sám,
neprosí druhého, aby za něho udělal to, co může udělat on sám.
Neztrácí čas sněním nebo počítáním těch, kteří jsou mu podobní.
Zvedne se a jedná!" (Boisson de La Riviere, Sebedůvěra.) Tato
prvořadá lidská vlastnost dává člověku důstojnost, vědomí vnitřní
svobody a skutečnosti, že ve své nejhlubší podstatě je závislý
sám na sobě. Rozvíjet sebedůvěru znamená učit se brát na sebe
úkoly, vkládat věci na svá bedra a odmítat být delší dobu přítěží
pro ostatní.
Když budete harmonicky rozvíjet tuto vlastnost sami v sobě,
dovolí vám nakonec dostat se v životě na správné místo a zmatky,
způsobené představami, ihned vymizí. Ve velké míře na tom závisí
sebeovládání.
Uvažování, pozorování, cvičení soudnosti... a určitá dávka humoru
jsou prostředky, které je třeba použít k dosažení této částečně
ztracené vlastnosti. A především, naučte se už nedramatizovat, to
je prvořadé!
(( test str.23, rámeček))
Test
Sebedůvěra
Odpovězte upřímně na otázky tohoto testu. Mají vám pomoci ujasnit
si stupeň vaší schopnosti projevovat se vůči druhým, což velmi
závisí na míře sebedůvěry, kterou si sami připouštíte.
1. Máte spíše sklony řídit se názorem ostatních?
2. Dokážete sám (sama) učinit rozhodnutí a trvat na něm?
ne
3. Dokážete oslovit neznámého na ulici?
4. Už se vám stalo, že jste koupili úplně nepotřebné věci
jen abyste si nerozhněvali prodavače?
5. Odvážíte se požádat přátele o službu?
6. Máte sklony hlídat přetékající emoce spíše než
riskovat scénu nebo hádku?
7. Jste schopni odpovědět "ne" na žádost, která je vám
nepříjemná? ano - ne
8. Umíte si cenit sami sebe?
9. Umíte obhajovat svůj názor?
10. Shledáváte u sebe zvláštní talent?
ano - ne
ano ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
11. Víte, co odpovědět, když vám skládají poklony?
12. Jste schopni nařídit lidem, kteří hlasitě hovoří během
představení nebo konference, aby se utišili?
Započítejte si bod, pokud jste odpověděli:
ano na otázky 2-3-5-7-8-9-10-11-12,
ne na otázky 1-4-6.
Máte deset a více bodů: Dovedete projevit své schopnosti za
každých okolností a bezpochyby vám nechybí sebedůvěra. Věnujte
tuto knihu někomu z přátel!
Dosáhli jste 6 až 9 bodů: Dokázali jste, že máte dost slušnou
sebedůvěru, ale neodvažujete se vždycky prosadit svůj názor.
Udělejte si cvičení z této knihy, pomohou vám.
Máte méně než 5 bodů: Váš nedostatek důvěry ve vlastní možnosti
je vám neustálou překážkou. Koupě této knihy byla plně
odůvodněná. Takže: cvičte, cvičte, cvičte! Za několik týdnů si
znovu udělejte tento test - sami sebe nepoznáte.
((konec rámeč.))
5 - Nedostatečně procvičovaná vůle
Potíže s vůlí se obvykle odvíjejí od chybné výchovy. Později se
dotkneme tohoto důležitého problému.
Vůle působí na představivost a stejně tak je to obráceně: Říkat
si, že nebudete moci, opravdu znamená, že to pro vás nebude
možné. Vůle je mocná páka, kterou je třeba vyvíjet, alespoň
v určité míře, v obavě abychom úplně nepozbyli úcty sami k sobě a
k druhým. Z toho důvodu nedostatek schopností projevovat vůli
hraje tak důležitou roli v získávání reflexů nesmělosti.
Je-li to ovšem váš případ, buďte ujištěni, že se opravdu můžete
změnit a rozvinout svou vůli do té míry, že budete schopni
překonávat překážky. Samotný fakt, že jste se pustili do studia
této knihy, dokazuje, že máte dost vůle se z toho dostat a že
jste připraveni použít správné prostředky. Tudíž se v žádném
případě nemusíte znepokojovat. Všechno půjde dobře. Budete
schopni uvést v život cvičení, která se vám zde nabízejí ku
pomoci.
6 - Špatně vedená výchova
"Nesmělost je zřídkakdy přirozená. Děti se s ní nerodí. Pouze
neobratnou výchovou se stávají plachými a nedůvěřivými vůči
vlastním zásluhám" (Yorimo, Nesmělost). Dítě je velmi citlivé na
mínění rodičů, byť podvědomě. Takže kořeny nesmělosti se utvářejí
během celého dětství.
Pokud se vás týká, je samozřejmě zbytečné vracet se až sem.
Nejenom že už na tom nebudete moci nic změnit, ale ještě by vám
ano - ne
ano - ne
to přineslo možnost uvalit na jiné (zde na rodiče) zodpovědnost
za jevy, které pouze podníti a zvětšili neuváženým jednáním.
Zbývá jen, pokud sami máte děti, uvědomit si, že vaše role je
v tomto směru důležitá. A to platí pro každého!
7 - Nedostatečné procvičování, slabá příprava nebo nedostatek
odbornosti
Chceme-li udělat něco, pro co nejsme dostatečně připraveni,
přeceňujeme-li se, máme-li slabou vůli nebo nedostatek soudnosti
k tomu, abychom udělali věci, jak se patří, otevíráme dveře
dokořán možnému nezdaru, a pokud k tomu máme předpoklady, také
strachu jednat a strachu, že budeme zesměšněni. Právě v tom tkví
kořeny nesmělosti.
Líné, ale citlivé dítě bude trpět strachem z těchto nezdarů,
avšak nebude se jim později umět vyhnout. Zachová si jen pocit
své neschopnosti uspět a docela zapomene, že by bylo přece jen
mohlo uspívat, kdyby alespoň trochu chtělo použít svých
schopností a dostatečně si to přálo (viz kapitola 9).
V zájmu nesmělého člověka tedy je, aby se dobře připravil (na
zkoušku, schůzi, přednášku, rozhovor, soutěž, představení atd.),
mnohem lépe než ten, kdo si je jistý a důvěřuje svým schopnostem.
Nesmělá osoba bude muset vždycky počítat s možným "rozrušením,
protože je přecitlivělá. Dokonce i sebejistý člověk, ovládá-li
téma pouze přibližně, pocítí určité obavy, když bude muset
veřejně vystoupit. Obyčejný pocit trémy před zkouškou, na kterou
jsme se nedostatečně připravili nebo neblahý pocit při vykonávání
profese, pro niž se necítíme opravdově kvalifikováni, však
nesmíme považovat za nesmělost. Náprava je tu snadná - informovat
se, metodicky si rozšiřovat znalosti, dobře se připravit, a tím
se vyhnout jakémukoli selhání. (V kapitole 8 uvidíme, co je třeba
v tom smyslu udělat.)
B
Příčiny plynoucí z našich vztahů s ostatními...
1 - Chování ostatních
Ještě jeden problém nedostatku sebedůvěry
Pokud je třeba vystoupit před větším množstvím lidí, ať už jsou
důvody jakékoli, je chování každého člověka ovlivněno chováním
ostatních. Jsou posluchači soustředění, pozorní? Nesmělého
člověka "ničí" obava, že nebude "na úrovni", pochybuje, že ze
sebe nevydá, co se od něho očekává... Takový postoj dokazuje, že
ještě máte málo sebedůvěry.
Nepozornost vašich posluchačů
Jestliže nepozornost někomu dodává odvahy, jiné odzbrojuje, takže
se už ani nesnaží vyvíjet úsilí nezbytné k tomu, aby znovu
vzbudili zájem svých posluchačů. S jedinou touhou rychle všechno
ukončit se dokonce vzdají valné části argumentů, od kterých
původně očekávali, že budou nejpůsobivější. Nepatrný náznak
kritiky, špatně vyložený pohled mohou způsobit ztrátu veškeré
jistoty.
Samozřejmě pokud jste se v minulosti nechali ovlivnit kritikou a
zakusili nezdary, mohlo to stačit ke vzniku dále se prohlubující
obavy. Jestliže máme navíc před sebou osoby, jejichž postavení,
pověst nebo věk na nás dokážou zapůsobit, riskujeme, že kvůli
tomu v duchu o sobě začneme pochybovat, což nás pochopitelně
zbavuje možností a poznání.
Každá z mnoha přítomných osob je jinak důležitá. Některé lidi
jímá strach pod upřenými zraky několika osob, ale naproti tomu se
cítí výtečně před početným davem, nebo naopak... "Cítím se
nesměle před třemi lidmi, svěřila se Michaela, ale ne před třemi
tisíci!"
Velkou roli zde stále hraje představivost. Velice vám pomůže,
když se ji naučíte ovládat.
2 - Nedostatek zkušeností
Nedostatek zkušeností ve styku s lidmi je další příčinou potíží.
Ten, kdo žije sám v ústraní, málo vychází, dává přednost tichu a
samotě před kontakty s bližními, riskuje, že se bude cítit
zmatený v něčí přítomnosti a nebude vědět, jak se zachovat.
Nedostatek nenucenosti, přirozenosti a důvěrného chování způsobí,
že se začne chovat stísněně a to už je k nesmělosti jen krůček.
To, že se takový člověk necítí své kůži a ze všeho nejvíce si
přeje vrátit se domů, v žádném případě nebudí sympatie ostatních.
Tak se pomalu hloubí propast, otevírající cestu ke všem "chybám".
Samozřejmě, že se zde jedná o případ plynoucí ze sklonů
k misantropii a egoismu. Existují totiž význační lidé, kteří se
cítí dobře za každých okolností, ale záměrně žijí v relativní
samotě a tichu, nezbytném pro jejich osobní hledání. Jejich srdce
přetéká láskou k celému lidstvu, jelikož ve svém částečném
ústraní došli stavu rovnováhy a vnitřní harmonie, díky kterému se
zbavili veškerého předstírání, falše a domýšlivosti. Mohou být
pro nás určitým ideálem hodným následování...
%Walt Whitman, velký americký básník, v básni nazvané
Odpovídající podtrhl tuto skutečnost, když hovořil o jednom
z lidí, které nazýval "občany světa": "Jeho tón je vždycky
srdečný. Aniž by činil rozdílu, říká presidentovi na oficiální
recepci: "Jak se máte, příteli?", stejně jako říká Machutovi,
jenž motykou okopává své pole: "Dobrý den, bratře!" A oba dva ho
chápou a váží si jeho slov. Zde je nový člověk zítřka, jsme mu
rovni!"%%
... a jak se z toho vyléčit
3 - Vědomí spřízněnosti všech lidí
Přijměte vzájemné rozdíly
Od chvíle, kdy budete schopni cítit spřízněnost se všemi lidmi na
naší planetě a žít podle toho (o čemž od pradávna neustále mluví
všechna náboženství světa, bohužel bez výsledně), nebudete už mít
problémy s nesmělostí, pýchou ani nedostatkem sebedůvěry. Nikdo
nad vámi nebude mít moc větší, než mu sami dovolíte. Budete totiž
schopni soucítit s lidmi všeho druhu a bezvýhradně přijmete
rozdíly, které se u každého jedince projevují.
Rozvíjejte v sobě reálně pocit lidské důstojnosti
Hluboké vědomí vaší vlastní lidskosti a důstojnosti by vás mělo
vést k tomu, že ať potkáte monarchu, nebo žebráka, člověka úžasně
nadaného, či hlupáka, budete nezávisle na "šatech, co dělají
člověka", vědeckých hodnostech nebo postavení, schopni vnímat
lidskou hodnotu onoho člověka, podobnou jako máte vy sami a jaká
je společná nám všem. Pouze na ni budete brát zřetel, jelikož
představuje jedinou trvalou hodnotu. Ostatní není nic než
chvilková iluze. Od toho dne už vám ji nikdo nebude moci vnutit.
Budete plnými doušky učívat nalezené krásy a moudrosti, budete
umět zůstat vždycky jednoduší a přirození, sami sebou, a tím
získávat sympatie ostatních.
Musíte přijímat sebe sama a také si sebe vážit
Uvědomte si, že pokud vám někdy někdo nahání strach, je to proto,
že se sami před sebou stydíte, nepřijímáte sami sebe - alespoň
v určitých věcech. Ve skutečnosti se ztotožňujete se svým
vzhledem, oblečením a svými intelektovými schopnostmi. Tudíž si
logicky myslíte, že ani ostatní vás takové nemohou přijmout.
Proto se snažíte pokud možno rychle měnit styl oblékání, přijímat
zvyky, které by mohly lépe odpovídat vašemu protějšku
v rozhovoru, prostě dělat všechno pro to, aby vás měli lidé rádi,
abyste u nich vzbudili zájem a sympatie.
4 - Nutnost být sám sebou
Hra masek
Nesmělý člověk je v podstatě špatným hercem. Hraje svou roli
nevalně, plete se, ale je si toho vědom. Proto si musíme v této
souvislosti říci něco důležitého o lidech, kteří "vždycky všude
jednají bez rozpaků", o těch, kterým závidíte. Jsou mezi nimi i
vyspělí jedinci, o nichž byla výše řeč. Takoví lidé jsou vždycky
v pohodě proto, že za každých okolností zůstávají sami sebou. Nic
a nikdo je totiž nemůže donutit, aby přistoupili na obvykle
používanou "hru masek"! Spontánně jim důvěřujeme, vzbuzují u
každého sympatie, protože jsou pravdiví, autentičtí, nikdy se
nesnaží povyšovat nad druhými nebo je snad rozdrtit svými
kvalitami či talentem. Právě naopak, jde o lidi trpělivé, plné
porozumění, diskrétní a rezervované, což jim však nebrání, aby
jasně vyjádřili, pokud to budou opravdu považovat za nezbytné,
své názory na určité problémy, byť by týkaly třeba samotného
presidenta republiky.
Potřeba žít podle své vnitřní skutečnosti
Bude dobré dotknout se této záležitosti. Nesmělý člověk cítí, že
není schopen téměř bez ustání měnit výraz a chování, jak to
obvykle vyžadují zákony společenského života. Velmi často jde
o člověka tíhnoucího k ideálům, lásce a pravdě, který se přesto
postupně nechá ovlivnit nutností zhostit se dobře stereotypních
způsobů chování, které jsou vštěpovány dětem od nejútlejšího
věku.
Nesmělé dítě se tedy snaží o způsob života, který neodpovídá jeho
vnitřní podstatě. Propadá tak nezdaru a už vůbec ničemu nerozumí.
Jde o otřepané zvyklosti vyjadřované příkazy: "Podávej lidem ruku
při pozdravu," "nekousej ovoce, když jsi pozván do restaurace,"
atd. Dítě je pojímá jako zákony, které nemají hlavu ani patu, a
připadají mu nepřirozené. V dospělosti je to totéž. Člověk musí
neustále dodržovat určité společenské rituály, které jako by
v podstatě všem komplikovaly život. Dokonce se stávají i určitým
druhem podvědomého soupeření i kritických pozorování bližních:
"Ten člověk se umí tak dobře chovat, zatímco mě se to nedaří!"
Bezděčně si vytvoříme reflex a začarovaný kruh je na světě.
Hrdost nás nutí pomýšlet na to, že: " Je třeba, aby i mě ostatní
viděli takového, jaký nejsem"...
5 - Sociální chování
Zmíníme se nyní o druhé skupině odvážlivců, kteří jsou pořád ve
střehu. Jsou opravdu výbornými herci a dokážou každou chvíli
změnit svou masku. Říká se tomu schopnost přizpůsobit se, podobně
jako chameleon, který mění barvu podle svého okolí. Ale kdy je
vlastně chameleon sám sebou? Ví vůbec ještě, jaká je jeho
přirozená barva, nebo se natolik ztotožnil se svým okolím, že
kvůli tomu docela přišel o svou identitu?
To je problém lidí zběhlých ve věcech společenského života. Zde
se umějí nádherně přizpůsobit i sebemenším podrobnostem, protože
mají o sebe obavy. Běhání po recepcích a sešlostech všeho druhu
je postupně naučilo zdokonalovat svůj herecký talent. (Například:
"Tamhle k tomu člověku se musím chovat rezervovaně, tenhle chce,
aby se lidé zajímali o to, co říká, a jiný si zase dost zakládá
na dobrých způsobech. Před tamtou ženou je třeba se blýsknout
svými sportovními výkony, zatímco jiná dáma miluje dlouhé
rozhovory o literatuře"...)
Ovšem, přáli byste si skutečně něco takového? Toužíte opravdu
vést umělý život, jehož náplní bude útěk před sebou samým?
Třebaže při něm získáte početné kontakty, může vám zatím zcela
jistě uniknout bytost opravdové hodnoty. Nemyslím si, že by tohle
bylo vaším přáním. Nechceme vás vést po těchto špatně osvětlených
cestách, to byste si zbytečně zpackali život.
6 - "Zdvořilost srdce"
Ještě několik slov na téma společenských pravidel, o kterých jsme
se zmínili výše. Pochopte, že zde nejde o to, abyste bez rozmyslu
přijímali či odvrhovali to nebo ono chování, jaké si vyžaduje
"bontón". Důležitý je vnitřní postoj, který předchází takovémuto
chování. Zvyklosti nám mají společenský život ulehčit, ne ho
komplikovat. Všechno závisí na tom, jak s nimi naložíme.
Uvedeme z vlastní zkušenosti příklad jednoho muže, který patřil
k lidem, s nimiž se ihned cítíte dobře, protože žijí v harmonii
sami se sebou a odmítají hrát hru konvencí. Jednou ho pozvali na
oficiální recepci a on se výborně bavil zděšenými pohledy těch,
kdo navlečeni do smokingů zírali, jak přichází ve starých, špatně
padnoucích šatech a chová se naprosto nenuceně. Nesnášel tyhle
věci, které nazýval "společnou lží", a byly mu notně k smíchu
názory "hlupáků", ať už měli třeba knížecí titul, jak s škodolibě
říkával. Věděl, že lidé přítomní na setkání, zasluhující si
opravdu zájem, se nepozastaví nad vnějším zdáním a budou schopni
rozpoznat, čím je ve skutečnosti - velmi citlivý člověk, jemný a
upřímný, a může jím zůstat i bez toho, aby si na něco hrál.
Tomu říkáme "zdvořilost srdce". Jsou lidé, kteří večer v deset
hodin ztiší televizor, protože se "nesmí hlučet po desáté hodině
večerní". Bojí se pokuty nebo toho, že si na ně sousedi budou
stěžovat, a v duchu nadávají na "nesmyslné příkazy". Pak jsou
jiní lidé, kteří ztiší zvuk docela přirozeně, protože by neradi
rušili ty, kteří chtějí spát po dlouhém pracovním dni. Pokud
učíme děti zákonům společenského života, nepředkládejme jim je
jako mrtvá a neohebná pravidla. Veďme je spíš k tomu, aby byli
citlivé k oprávněným potřebám bližních. Tak bude zákon brán spíš
jako ohleduplnost, "zdvořilosti srdce", která si sama nadiktuje
svá vlastní pravidla přizpůsobená každé situaci. Pak bude záležet
na každém jednotlivci, aby posoudil, co je opravdu důležité a s
čím si naopak nemá dělat starosti. Život tím bude jednodušší pro
všechny kolem.
7 - Jeden "trik" nakonec
Nakonec je možné uvést jeden "trik", který by vám měl pomoci
vnímat lidi, jací skutečně jsou:
Pokud se ocitnete v přítomnosti někoho, kdo vypadá velmi
významně, představte si ho v tom nejjednodušším oděvu, zbaveného
doplňků, které dost často pomáhají utvářet osobnost, jež vám
nahání strach.
Co by asi dělal váš velkolepý ředitel bez obleku a kravaty, bez
brýlí a cigarety, bez hodinek, na které se většinou netrpělivě
dívá. (A to všechno přispívá k tomu, že se před ním cítíte
mizerně!) Ať se vám jeví ředitel takový, jaký byl před tím, než
se stal "ředitelem". Jako člověk se svými přednostmi i slabostmi,
žijící svůj život jak nejlépe umí, občas lépe, občas hůře.
V podstatě se od vás ani příliš neliší! Co záleží na jménu,
rodině, z níž pochází, na jeho známostech! Dívejte se na něho
jako na lidskou bytost. Velice rychle ve vašich očích ztratí
zdání nepřístupnosti. Budete ho vidět, jak sehrává svou roli
autority, a možná vám to bude nakonec připadat i trochu útrpné a
směšné. Nejspíš vám ho bude nakonec líto, při sledování jeho
představení, během něhož si chce sám sobě dokazovat, že existuje,
že je někým důležitým (což je ovšem výsadou každého člověka a
není třeba ji dokazovat).
Možná však také nakonec objevíte, že tu jeho nepřístupnost jste
si vlastně ve svých představách vytvořili vy sami. Že ve
skutečnosti je váš ředitel jednoduchý, slušný člověk, který se
snaží vykonávat svou práci co nejlépe. Že je schopen radostně
přijmout toho zaměstnance své firmy, který ho prostě bude brát
takového, jaký je, a nebude sdílet to, co si o něm myslí jiní.
Zaměstnance, který se k němu bude chovat úplně přirozeně, jako
člověk k člověku.
Toto je pravá rovnost. A ne to, že budou všichni uděláni podle
jednoho modelu, budou mít stejné schopnostmi a dělat stejnou
práci...
Snažte se řídit touto radou. Časem a s trochou praxe vám přinese
obrovskou úrodu - přirozenost, porozumění ... a upřímné
přátelství.
C
Příčiny trémy - materiální detaily
Jedná se zde čistě o materiální detaily, schopné prohloubit
přirozené sklony k úzkosti a strachu. Je dost důležité tyto
důvody trémy znát, aby bylo možné nalézt vhodné prostředky
k odstranění trémy. Uvedu nyní krátce jejich přehled.
1 - Způsob oblékání
Ať už se nám to líbí, nebo ne, občas opravdu šaty dělají člověka,
nebo ho alespoň symbolicky představují způsobem, který může
zapůsobit na city.
Šaty často dělají člověka!
Uveďme příklad jednoho našeho známého, který pravidelně chodil na
ryby se svým přítelem policistou. Tohoto "udatného policajta" se
nikdo nebál, když byl v obyčejné košili a měl kšandy. Ovšem jen
co si oblékl uniformu, všechno se změnilo. Přátelé s ním sice i
nadále jednali jako s dobrým známým, ale se zjevným respektem
v hlase. Jeho uniforma na ně dělala dojem, to bylo jasné, i když
si to nikdo z nich nechtěl připustit. Co bylo ovšem
nejpřekvapivější, uniforma měla velký vliv i na samotného
majitele! Když si ji navlékl, jako by se vtělil do nového
člověka. Byl najednou někým jiným - pravým policistou, tak jak se
sám cítil ve svých představách. Byl mnohem sebejistější, kráčel
rázně, držel se zpříma, věřil si. Všechny tyto vlastnosti
ztrácel, když si svlékl svůj pracovní oděv.
Na tomto příkladu si můžete lépe rozebrat onen pozoruhodný jev,
spojený s oblékáním. Myslete na to, že velmi často na vás lidé
udělají mnohem větší dojem svým oděvem než svou osobností
samotnou!
Důležité je uklidnit se a myslet na to, že nikdo není dokonalým
pozorovatelem
I vy sami se cítíte na veřejnosti mnohem lépe, když vám šaty
dokonale padnou, jste dobře učesáni a pečlivě oblečeni. Může se
vám však stát, milá paní, že se vám spustí oko na punčoše, když
budete vystupovat z auta, pročež budete zděšená během celé
slavnosti, na kterou jste se vydala, stejně jako vy, pane, budete
znepokojen kvůli skvrně, jíž jste právě objevil na své kravatě.
Přesto je víc než jisté, že si toho vůbec nikdo nevšimne, a pokud
snad někdo zahlédne ony maličkosti, které vás znepokojují, hned
na to zase zapomene. Byli byste například schopni rázem namalovat
bez jediné chybičky vzorek koberce, který máte v ložnici? Jen
málokdo by to dokázal, třeba že se na něho dívá každý den dlouhé
minuty, minimálně když vstává nebo když se ukládá k spánku,
pomineme-li ostatní možné chvíle během dne.
Vidět se jednoduše nerovná všímat si. Všímavý pohled je
záležitostí vůle, rozvažování a soustředění, které dovoluje
uchovat si informace o pozorovaném předmětu v paměti. Vidění je
činnost čistě automatická. Kolik věcí "vidíme" a pak si na ně už
nikdy nevzpomeneme! Dokonce většina lidí (o čemž se můžete
jednoduše přesvědčit pozorováním) se vlastně ani vůbec nedívá na
toho, s kým hovoří, protože jsou ponořeni do svých vlastních
myšlenek a především se obírají sami sebou. Jak byste pak chtěli,
aby si všimli něčeho, co je tolik důležité jenom pro vás? A co
vy, byli byste schopni zaznamenat nějaký nedostatek na jejich
oděvu? Myslete na to, jaké má policie problémy s vytvořením
modelu tváře člověka, kterého vidělo víc lidí jenom několik
minut.
2 - Ovlivnit nás může i prostředí a místo
Samozřejmě, že v tanečním sále se necítíme stejně jako
v katedrále nebo na dvoře v Asssisi. Někteří herci, předvádějící
se bez nejmenší špetky trémy na malých scénách, by se cítili
ustrašeně na scéně Pařížské opery. Také prostředí nemocnice charakteristické zvuky, barvy zdí, závan zvláštní vůně - hluboce
na lidi.působí.
Podobných příkladů je celá řada. Vyberte si sami, který z nich se
vás týká. I příroda nás ovlivňuje. Jiným dojmem na nás působí
velkolepá podívaná na zasněžené horstvo, jinak klid a něha
rozkvetlé zahrady, kterou protéká malý potůček. Musíme si
uvědomit, že okolní prostředí na nás působí nepřetržitě. Záleží
na nás, zda tento jev necháme bez povšimnutí a budeme jednat
slepě, nebo si ho jasně uvědomíme a vezmeme ho v úvahu za
okolností, kdy nám bude moci být užitečný.
3 - Osvětlení
Na silně osvětleném místě nám nebude dobře. Všechno je tam příliš
na očích. Na tvář obviněného se také míří kuželem světla, aby byl
donucen k doznání. Přesvědčení, že i nejmenší myšlenka bude na
jeho tváři viditelná, může být důvodem reflexivních pohybů, které
ho někdy prozradí.
Nesmělý člověk toužebně sní o tom, aby byl co nejméně nápadný.
Vyhledává stinné kouty a poslední řady. Intenzivní osvětlení může
stačit k tomu, aby úplně ztratil půdu pod nohama.
Cvičit si pobývání ve světle
Léčba spočívá v tom, že seberete všechnu svou odvahu a pokusíte
se, jak nejčastěji to bude možné, setrvat v plném světle.
Postavte si například svůj psací stůl proti oknu. Budete tak mít
osvětlenou tvář, zatímco váš návštěvník zůstane ve stínu. Na
pocit, že jste pozorováni, si budete postupně zvykat a měnit svůj
postoj, budete pak snášet podobnou situaci snadněji a přímé
světlo už nebude ovlivňovat vaše chování.
4 - Přepych
Hodně lidí se nechá snadno ovlivnit bohatstvím vystavovaným na
odiv, tedy "vnějšími znaky bohatství": nádhernými usedlostmi,
luxusními vilami, početným služebnictvem, drahými automobily...
Vzbuzuje-li bohatství druhých u někoho nesmělost, jedná se ve
skutečnosti o výraz pocitu méněcennosti, který při pohledu na ně
někdo zakouší. Onen pocit je živen touhou vlastnit všechno, co
vidíme u druhých. Skutečně je možné cítit se méněcenným při
pomyšlení, že oni dokázali "nahrabat" majetek, zatímco nám to
dopřáno nebylo. Tento typ pocitu se však velmi podobá zášti a
závisti.
Naučit se posuzovat hodnotu lidí podle toho, kdo ve skutečnosti
jsou, a ne jen podle toho, co vlastní, znamená cvičit si zároveň
soudnost. A je to i lék na výše zmíněné potíže.
5 - Výjimečný charakter situace
Nesmělý člověk se musí více než kdo jiný postupně připravovat na
události, kterým bude čelit. Pokud se dostane nečekaně do
situace, na kterou nebyl připraven, obvykle ho to naprosto
vykolejí. Nedokáže se ovládnout, musí-li si vzít slovo, když s
tím předem nepočítal, rozruší ho změna programu na poslední
chvíli. Všechno nečekané mu ztěžuje správné sebeovládání.
6 - Nová situace
Totéž se děje, je-li nesmělý člověk nucen poprvé veřejně
přednášet, vystoupit na scéně, vykonávat vedoucí funkci (na všech
úrovních). Prostě vylézt ze své ulity a konečně se projevit před
ostatními jinak než obvykle. V takových chvílích se obvykle
neobejde bez trémy, třebaže se velmi zodpovědně připravil a
všechno se zdánlivě odvíjí podle plánu. V duchu se obává toho,
jak bude ve skutečnosti prožívat situaci, na níž se připravil
pouze v myšlenkách, takže nemohl všechno předvídat a ani vědět,.
Pokud se zařídíme tak, aby nás tréma úplně nezničila (což by
zmařilo veškeré naděje na úspěch), obavy se rozplynou spolu s
tím, jak se bude opakovat nabytá zkušenost. Každá dobře vykonaná
zkouška posílí sebejistotu získanou během prvního úspěchu. Ve
výše zmíněných případech je tedy zvláště důležité nepropadnout
panice.
7- Na závěr
Přinesli jsme krátký přehled maličkostí, které uvádějí do chodu
trému a nesmělost. Řadu dalších musíte objevit sami, pokud se
jich budete chtít zbavit, což bude předmětem naší příští
kapitoly. V této kapitole jsme chtěli nejprve zmapovat terén a
krátce zdůraznit, co je nutné vidět především. Nyní je třeba dát
se do práce. Vážně, metodicky a houževnatě.
Řiďte se pozorně mými radami. Nesnažte se postupovat příliš
rychle. Je důležité přivykat věcem pomalu. Nelze změnit za
několik dní reflexy trvající mnoho let. Každý má svůj vlastní
rytmus adaptace, který nemůže překročit, aniž by riskoval ztrátu
fyzické nebo psychické rovnováhy. Najděte si tedy svůj vlastní
způsob, jak se harmonicky pomalu proměnit a až zavřete tuto
knihu, budete úplně jiní, než jste dnes. O vaší nesmělosti už
nebude moci být ani řeči....
Tak tedy odvahu, vydržte a především: rychle vpřed!
2
Jak se naučíme čelit své nesmělosti
První týden
Poznej sám sebe!
Sebepozorování: Stanete se pozorovatelem i pozorovaným
- Jaký druh nesmělého člověka jste
- Nutnost naučit se rozlišovat v sobě člověka od masky
Svůj problém nesmíme dramatizovat: Berme se s humorem!
Potřeba mít důvěru: Nechat v sobě pracovat ducha
- Pohled na sebe ze všech stran
Nutnost přejít od pasivity k aktivitě: Buďte sami sobě lékaři
Přistoupili jste na hru, dali jste mi důvěru. V prvním cvičení
půjde o nestranné pozorování sebe samého. Možná se vám to bude
zdát těžké, jelikož nesmělým lidem je vlastní utíkat před
problémy, lidmi i událostmi..., a tudíž utíkat před sebou samými,
svou pravdivou skutečností. Přesto však toto cvičení nelze
pominout. Je zároveň úplně prvním krokem (tím, který obvykle dost
bolí..., avšak po němž už se všechno zdá být mnohem snazší!) na
této cestě programu přeměny vlastním úsilím.
1 - Sebepozorování
Budete se tedy pozorně sledovat, snažit se, uvědomit sebe samé,
své činy, své citové reakce. V této chvíli se vůbec nejedná o to,
abyste se kontrolovali na různých úrovních, stačí jednoduše
naučit se vžít do postavení nestranného pozorovatele.
((rámeček str.40))
Staňte se pozorovatelem i pozorovaným
Představte si tedy, že jsou ve vás dvě osoby - ta, která jedná
(vykonavatel), a jiná, která z vnějšku pozoruje váš život
(pozorovatel). Během několika dní budete tou druhou osobou;
ztotožníte se s ní, jako byste byli mimozemšťany a přišli
studovat způsob života a myšlenky pozemšťanů. Co záleží na vašich
dobrých nebo špatných stránkách, co záleží na tom, zda máte, nebo
nemáte rádi sami sebe, nejste tu, abyste se posuzovali, ale
abyste poznali, kdo opravdu jste.
((konec rámečku))
Nepodceňujte se...
Nestrannost je nezbytná, protože nesmělý člověk má vždycky sklon
přecházet z jednoho extrému na druhý. To znamená po devadesát
procent svého času se bezdůvodně podceňovat a pak se naráz po
zbývajících deset procent přeceňovat podle známého kompenzačního
jevu. A protože tak obvykle činí nevhod, výsledkem je hotové
neštěstí, které samo o sobě posiluje pocit méněcennosti
dotyčného. (Má to zapotřebí?!)
... ale také se vůbec nepřeceňujte!
V určitých případech se paradoxně odvíjí nesmělost od pocitu
nadřazenosti. Člověk se cítí "jiný než ostatní", lepší v mnoha
ohledech než jeho okolí. Tíhne k samotě, uchyluje se do ústraní,
přičemž se honosí pýchou, jež rozostří správnější pohled na
ostatní lidi a jejich kvality. Podobné chování (zde ovšem velmi
zobecněné na několika řádcích) zaviní, stejně tak jako předchozí,
že člověk ztratí schopnost přizpůsobit se životu ve společnosti.
Tato ztráta je hybnou silou "nesmělosti" . Nesmělí lidé pak
nejsou schopni se v životě uplatnit, navzdory opravdovému
talentu.
((rám testu))
Test
Jste opravdu nesmělý?
Odpovězte upřímně na níže uvedené otázky.
Pomohou vám učinit si obraz o vás samotných.
1. Cítíte se ve společnosti obvykle příjemně?
ano - ne
2. Zaváháte před tím, než máte na někoho zazvonit?
ano - ne
3. Už se vám stalo, že jste udělali čelem vzad a nezazvonili,
protože jste se cítili rozrušeni?
ano - ne
4. Odvážili byste se zaplatit noviny nebo housku stokorunovou
bankovkou?
ano - ne
5. Odvážíte se jít rozměnit drobné do obchodu,
abyste mohli zaplatit za parkování?
ano - ne
6. Litujete, že jste něco koupili. Odvážíte se požádat o výměnu
nebo o vrácení peněz?
ano - ne
7. Budete u toho koktat?
ano - ne
8. Přicházíte pozdě na schůzi, představení atd.
Vstoupíte přirozeně?
ano - ne
9. Raději tam nejdete?
ano - ne
10. Červenáte se často?
ano - ne
11. Ztrácíte půdu pod nohama před určitými lidmi nebo za
určitých okolností?
ano - ne
12. Zůstáváte na schůzích raději pouhým divákem?
ano - ne
13. Cítíte se dobře mezi osobami starými jako vy?
14. Jste lidem přístupní?
15. Důvěřujete si?
16. Uhýbáte obvykle očima, když se na vás dívají?
17. Nepochopili jste vtip, a přesto se smějete?
18. Cítíte potřebu žmoulat něco v prstech, když jste na
veřejnosti?
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
Započítejte si jeden bod, pokud jste odpověděli:
ano na otázky: 1 - 4 - 5 - 6 - 8 - 13 - 14 -15,
ne na otázky: 2 - 3 - 7 - 9 - 10 - 11 - 12 -16 - 17 - 18.
Dosáhli jste více než dvanácti bodů:
Nemůžete se počítat mezi opravu nesmělé lidi, i když se váš
součet blíží spíše k dvanácti než k osmnácti! Věříte si a
nenecháte se zbytečně zastrašit.
Dosáhli jste od šesti do dvanácti bodů:
Určitě si často komplikujete život svým nesmělým jednáním. Je
třeba, abyste se změnili! Tahle kniha je pro vás jako dělaná!
Máte méně než šest bodů:
Jste si jisti, že jste se posuzovali objektivně? Pokud ano, vaše
nesmělost a nedostatek sebedůvěry vás zbytečně svazují a mnoho
dveří se před vámi zavírá, navzdory vašim snahám. Vykonejte
pečlivě jednotlivá cvičení této knihy. Můžeme vám zaručit, že
brzy sami uznáte, jak dalece jste se změnili!
Hodně štěstí a hlavně: vydržte!
((konec rámečku))
2 - Jaký druh nesmělého člověka jste
Bude třeba určit, jakým druhem nesmělosti jste postiženi. V roli
pozorovatele pochopíte své skutečné motivace, lépe si všimnete,
odkud pramení vaše obavy a snad se vám bude najednou zdát, že
nejsou tak nepřekonatelné, jak jste si mysleli. To bude znamením,
že už jste na dobré cestě ke svému "uzdravení".
((rámeček cvičení str.43))
Cvičení
Pozorujte sami sebe
Přibližně během jednoho týdne si budete denně zaznamenávat svá
pozorování.
A - Ráno při probuzení
- Patříte k těm, kdo vyskočí z postele při prvním zazvonění
budíku, nebo oddalujete chvíli vstávání, jak nejdéle to jde?
- Pokud máte sklony k tomu, že otálíte se vstávání, je to proto,
ano - ne
že jste při probuzení ještě unaveni, nebo proto, že se zaobíráte
myšlenkou, jak začít den? Možná vás čeká rozhodování
o choulostivé věci? V tom případě jsou všechny podvědomé
argumenty dobré k tomu, abyste záležitost oddalovali nebo se jí
zcela vyhnuli!
B - Při každodenních činnostech
- Na ulici, v práci, v rodině, při setkání s přáteli, při
nákupech, ve volném čase, na prázdninách, ve sportovním klubu,
při pracovním obědě... (Každá okolnost se hodí!)
((konec rámečku))
((teď užší zrcadlo, příklad))
Jeden příklad:
Proč váháte, zda máte zaklepat na dveře přítele, kterého jste
chtěli navštívit? Víte přece, že budete dobře přijati, třebaže
"uděláte nějakou botu" (čehož se děsíte). To je nepodstatné!
Možná si říkáte, že třeba zrovna obědvá, že ho budete rušit, nebo
vymýšlíte další výmluvy. Překonejte to! Nezůstávejte za prvním
ochranným valem, který vám vnucuje vaše podvědomí. Usilovně vám
brání, abyste se neprohrabali harampádím nahromaděným od dětství
ve strachu před tím, že byste ho mohli konečně pořádně zamést. Na
první pohled se samozřejmě jeví jako chvályhodné počkat a
nerušit. Jenže vy v hloubi duše dobře víte, že v tom to není.
Jinak byste si k návštěvě nevybrali jinou chvíli. Pokud jste si
ji tedy vybrali, tak připadají v úvahu dva důvody:
((konec užšího zrcadla))
1. Podvědomě jste si vybrali chvíli, kdy je návštěva nemožná,
protože jste si ji nepřáli.
2. Náhlé váhání a dále i důvody, které vám přicházejí na mysl,
jsou pouze následkem vaší nesmělosti. Pochopte, že v tomto
případě si neděláte hlavu s přítelovými starostmi, ale se svými.
Především se bojíte, že se na vás nebude dobře posuzovat, že
v jeho očích propadnete, byť jen trošku. A to je pro vás naprosto
nepřijatelná myšlenka.
Všimněte si, že v takovém případě, stejně jako v jiných
podobných, je váš projev nesmělosti pouze falešnou hrdostí,
kterou skrýváte za zástěrkou skromnosti. Tudíž za prvé budete
muset pracovat na ní.
3 - Nutnost naučit se rozlišovat v sobě člověka od masky
"Poznej sám sebe..."
Nezapomeňte, že tu nejde o to, abyste byli soudcem i katem sami
sobě i tomu, co se vám zdá nepřijatelné. (Nejste přece na scéně
v klasickém dramatu, podobné city jako v něm nemají v každodenním
životě vůbec místo.) Prvořadou ctností je tu být především
člověkem, a ne božím hovádkem ani Bohem, být člověkem, který umí
najít své pravé místo v životě, rozpoznat své hranice, schopnosti
i nedostatky. ("Kdo chce ze sebe dělat anděla, stává se
hlupákem," říkával Blaise Pascal.)
Kdo opravdu jsem? Trocha filozofie...
Mějte na paměti, že osobnost, do níž jsme navlečeni jako do šatů
nebo kostýmu, je pouze maskou, dovolující nám jednat v pozemském
světě.
Vždyť také slova "persona", "personalita", osoba, osobnost,
pocházejí od latinského slova "persona", což znamená "maska".
"Persona" byla maska, kterou nosili herci antického divadla, když
ve hře představovali určité postavy. Podle toho, v co věří
všechna náboženství, východní filozofie i západní (všechny se nám
snaží vysvětlit, čím jsme a co děláme na zemi), nemáme pravdu,
když se zcela ztotožňujeme s maskou své osobnosti, která je ve
skutečnosti pouze dočasným příbytkem. Je třeba dopracovat se
k poznání svého druhého rozměru, pravdivějšího a vznešenějšího.
Možná si myslíte, že filozofování vás nevyléčí. Ale to není tak
jisté! Samozřejmě, že existují rady, metoda, "triky", které vám
pomohou účinně zvládnout vaši nesmělost. To všechno budete
nacházet v průběhu jednotlivých kapitol této knihy.
Ale je nad slunce jasné, že nynější svět má velkou potřebu
lidských bytostí schopných poznat se takové, jaké jsou, přestat
se ztotožňovat s rolí robota, kterou by podle přání moderních
společností měli hrát. Rozpoznat svůj opravdový nadsmyslový
rozměr a svou lidskou důstojnost, znamená zajít mnohem dál.
Posuzovat jinak to, o čem jsme si obvykle mysleli, že tvoří naši
osobnost, tedy své tělo z masa a kostí.
4 - Svůj problém nesmíme dramatizovat
Berme se s humorem!
Jestli máte dojem, že jsme se poněkud vzdálili předmětu vašeho
trápení, bylo to proto, abychom vám dovolili získat potřebný
odstup k opravdovému pozorování sebe samého (které je v podstatě
základem této kapitoly). Nejdůležitější je, abyste se odnaučili
dramatizovat. Samozřejmě, že být nesmělým člověkem je nepříjemné.
Ale upřímně řečeno, není to tak vážné, jak to vypadá. Jak
uvidíte, velmi brzy se z toho dostanete,.
Posuzujte se s humorem. Buďte v dobré náladě a naučte se smát
sami sobě. Ne vysmívat se, to by bylo destruktivní, ale snažit se
žít s humorem a tak také přistupovat k těm, kteří jsou kolem vás.
Vytvořte kolem sebe prostředí lehkého veselí a optimismu. Velmi
vám to pomůže uvádět věci na pravou míru a přiřazovat jim jejich
pravý rozměr. Věci zdaleka nejsou tak těžké a vážné, jak
vypadají. Pokud se ovšem příliš ztotožňujeme se svou osobou, máme
sklony všechno zbytečně zveličovat a výsledkem je, že jsou
všichni kolem nešťastní, což k ničemu kloudnému nevede.
Dobré řešení je i to, že zapojíte do naší veselé hry na
"pozorovaného pozorovatele" někoho z vašich blízkých. Mohl by vám
být velmi užitečný, protože by zaznamenal i určité detaily, které
vy byste pravděpodobně přešli bez povšimnutí.
5 - Potřeba mít důvěru
Nechme v sobě pracovat ducha!
Aby nezůstala tato hra pouze utkvělou myšlenkou, která nás
odřízne od veškeré činnosti, udělejme si z ní spíš určitý druh
automatismu, který se spustí v okamžiku, kdy pozorování přinese
nějaký zajímavý prvek pro naše pátrání v nás samých.
Ve skutečnosti je ona analýza mnohem rychlejší, než vypadá. (
Pozorování, jejichž ukázky jste četli jako příklady, se píšou
mnohem déle, než se skutečně prožívají.) To dobře odráží metodu,
kterou budeme používat, a její výše zmíněný logický důsledek:
prozatím je třeba spokojit se s pozorováním a nesnažit se jednat.
NECHME VŠEMU VOLNÝ PRŮBĚH! Jenom to, že si budeme uvědomovat
určité věci často v průběhu dne, zapůsobí na naše podvědomí.
Pomůže nám zbavovat se trápení postupně, aniž bychom si toho
všímali, ve chvílích, kdy nebrzdíme onu vnitřní práci zbytečným
podněcováním své vůle. Hluboko v sobě máme uloženo přání
osvobodit se (svědčí o tom přijetí knihy na toto téma). Je tedy
důležité důvěřovat této neznámé části své osobnosti a nechat jí
volné pole působnosti. Poradí si!
6 - Pohled na sebe ze všech stran
Pokračujme v sebepozorování. Zjistíme, že v určitých chvílích
máme docela odvahu (toho je třeba využít, abychom se cvičili a
především si dokázali, že nejsme tak nesmělí, jak se zdá).
V jiných chvílích nás naopak i ta nejmenší činnost bude tížit
jako kámen.
Dobře si vzpomínám, jak jsem si všimla, že za deště byla má
nesmělost jako ryba ve vodě, zatímco slunce ji poněkud uspalo,
takže jsem mohla jednat volněji. Nepříjemné bylo, že v mém rodném
kraji převážně pršelo, a to mi příliš nepomáhalo. Většina
nesmělých lidí vnímá určitý vliv atmosférických změn na jejich
chování, takže ho mohou do jisté míry kontrolovat. Jak, to budeme
moci posoudit, až začneme právě tento jev pozorovat.
Možná patříte k těm, kdo se téměř neodváží vyjít na ulici,
protože mají pocit, že jsou neustále sledováni a posuzováni,
"rozpitváváni" každým, kdo jde kolem. V tom případě je potřeba
jasně si rozebrat tento problém:
- Proč pořád pociťuji, že jsem špatně posuzován/a?
- Snad proto, že máte sami sklony se podceňovat?
- ... nebo si v skrytu duše myslíte, že ostatní nejsou schopni
rozpoznat vaše zásluhy a vidí na vás jenom nedostatky?
- Cítíte se špatně oblečen/a, špatně učesán/a?
- V tom případě, proč jste takový/á?
7 - Nutnost přejít od pasivity k aktivitě buďte sami sobě lékaři!
Široký záběr tohoto pozorování dovoluje každému člověku, aby dost
rychle odhalil chování založené na nesmělosti. A to je zásadní!
Místo abyste utíkali sami před sebou pod věčnou záminkou: "Co
chcete, já jsem nesmělý, tak to prostě je," je třeba se nad tím
nejprve pozastavit. Musíte být ochotni podívat se na věc
osvíceným pohledem, oproštěným od emocí, takže budete následně
schopni udělat si o problému jasný úsudek. Od pasivity přejdete
k aktivitě.
Dříve jste byli obětí nepřízně osudu, kterou jste ochotně
nazývali dědictvím, zvláštními okolnostmi v rodině, výsledkem
příliš přísné nebo naopak příliš volné výchovy atd. Nyní jste
místo dalšího zbytečného stěžování učinili rozhodnutí, že se na
cestě své vlastní proměny napříště budete spoléhat jenom sami na
sebe. Začali jste tedy sami řídit hru a tato kniha má za cíl
pouze naučit vás pravidla, ne se za vás vydávat.
Nyní jste sami sobě lékaři
... a záleží na vaší nestranné diagnóze, co vyvodíte ze své
osobní terapie. Je dost dobře možné, že se spokojíte s použitím
hotových receptů, že budete dodržovat jasně vytyčený program,
abyste tímto způsobem obdrželi výsledky.
Ale co byste si pomysleli o lékaři, který by vaši prosbu o radu
odbyl vypsáním "automatických" receptů, aniž by bral v úvahu váš
temperament nebo hlavní příčinu vaší nemoci, který by léčil
všechny své pacienty například s bolestmi hlavy stejným způsobem,
nezávisle na jejich různých příčinách? Takže stejně jako dobrý
lékař, který začíná pečlivým vyšetřováním, poslechem, pak
pozoruje rozličné příznaky a klade nemocnému otázky, aby mu mohl
nakonec předepsat přesně to, co potřebuje, postupujte podobně i
vy.
Radím vám, abyste pro dnešek zůstali pouze u toho. Zkuste
pozorovat sami sebe po několik dní a nepokračujte ve čtení, dokud
si dobře neosvojíte v praxi toto první cvičení.
Teprve až pro vás bude snadné a sklidíte ze svého pozorování
nějaké užitečné ovoce - čili budete lépe znát hybné síly z hloubi
svého nitra - budete moci pokračovat ve studiu. První výsledky
byste měli mít už na konci třetího nebo čtvrtého dne. Nesnažte se
nic uspěchat, pádného výsledku můžete docílit pouze vytrvale a
v klidu. Nesmělost vás trápí celá léta, buďte tedy trpěliví a
vydržte ještě chvilku! Budete-li se řídit radami této knihy,
uvidíte, že se změníte. Pak bude třeba už jen vytrvat, abyste
"léčbu" dokončili úplně.
Přeji vám tedy hodně odvahy pro tento týden pozorování oné cizí
planety, kterou jste vy sami!
3
Lepší pojímání sebe i okolí
Druhý týden
Žijte přítomností "tady a teď"
- Uvědomit si automatismy
- Nejdůležitější cvičení
- Rozšířit pozorování: Od sebe samých na to, co nás obklopuje
- Žít přítomností "tady a teď"
- Role představivosti
- Neblahá role procesu srovnávání: Soupeření
- Užívání klíčových slov
1 - Potřeba uvědomit si automatismy
Logické vyústění prvního cvičení spočívá v tom, že si uvědomíme
automatismy, které usměrňují celý náš den.
((konec rámečku))
Účinek tohoto nového cvičení dalece přesahuje samotný boj proti
nesmělosti. Jeho výsledkem je plný a harmonický rozvoj osobnosti
po všech stránkách i všech lidských schopností (paměti, intuice,
přizpůsobování atd.). Naučíte se přirozeně vhodným pohybům.
Budete zručnější. Podaří se vám ovládat stále víc a lépe své tělo
i svou mysl. Toto cvičení, ať se zdá sebeprostší, může otevřít
mnohé dveře, třeba i dveře duchovního rozvoje. Z toho důvodu se
provádí také v mnohých esoterických školách, a to už od dávných
časů.
Být takoví, jací chceme být!
Jsme takoví!
Jsme-li nesmělí, prožíváme mnohem bolestněji onen pocit
zablokování, tu věčnou překážku, která stojí mezi přáním být
takoví, jakými chceme být (a následkem toho jednat!), a tím, jak
se projevujeme, což je ve většině případů naprosto rozdílné.
Tyto destruktivní zábrany jsou často dány špatným posuzováním
vnějšího světa, stejně tak jako špatným posuzováním sebe. Pokud
rozšiřujeme své pole vědomí a snažíme se podle dobře známého
principu filozofie zenu žít "tady a teď", zbavujeme se dokonale a
stále více četných příčin nesmělosti stejně jako nedostatku vůle,
nedostatečné schopnosti přizpůsobit se nebo motivace (která často
stojí na začátku života nezajímavého, lopotného a plného nezdarů
všeho druhu).
!!
2 - Důležité cvičení
Je odvozeno od meditační techniky zenu, kterou hlásal Taisen
Deshimaru. Pokud máte možnost cvičit za-zen (meditaci v sedě) u
vás v místě bydliště se zkušenou skupinou lidí, vřele vám to
doporučuji. Toto rozhodnutí může být důležitým krokem k vašemu
uzdravení.
Cvičení za-zen
Nenajdete-li adresy míst, kde se cvičení pořádají, můžete je
najít v knize Mistra Taisena Deshimaru Za-zen, případně v dalších
spisech na toto téma.
Je třeba zdůraznit, že ač tato meditační technika pramení
z japonského budhismu a je spojena s orientální existenční
filozofií, výborně se přizpůsobuje všem filozofickým nebo
náboženským názorům. Za-zen je technika, nejde o náboženství.
Věnují se jí členové nejrůznějších náboženských řádů stejně jako
nevěřící.
Současní psychiatři a sofrologové* (jako např. profesor Caycedo
z univerzity v Barceloně) ji pečlivě studují s pomocí
elektroencefalogramů pořízených před meditací, během ní a po ní.
Výsledky jsou překvapivé a dokazují skutečné působení této
techniky na lidskou psychiku.
((pozn. pod č.))
%* Sofrologie - speciální druh relaxace; speciální odvětví
zabývající se tělesnou a duševní relaxací.%%
!!
Cvičení
Prožívání přítomnosti
Než začnete, stanovte si přesně určitou chvíli během dne, při
probuzení nebo před spaním, a věnujte ji tomuto cvičení.
- Na tichém místě (později si cvičení uzpůsobíte a budete ho moci
vykonávat kdekoli) si pohodlně sedněte, narovnejte záda a hlavu
držte zpříma. Pokud budete schopni provést lotosový sed, bude to
ještě lepší - je to tradiční pozice. Ovšem můžete se také posadit
na zem s nohama zkříženýma nebo jednoduše na židli tak, abyste
byli pěkně vzpřímení.
- Ruce si položte na kolena, nechte je volné, dlaněmi obrácené
vzhůru. Tradiční pozice vyžaduje, aby byla levá ruka ve vzduchu s
dlaní nad dlaní ruky pravé, přičemž se oba palce na konci
dotýkají.
- Během této "meditace" nechte oči otevřené, pevně upřené
například na zeď před vámi nebo na nějaký bod na zemi ve
vzdálenosti dva nebo tři metry. To abyste se vyhnuli přílišnému
těkání myšlenek... nebo abyste neusnuli!
- Nyní se snažte úplně "vyprázdnit" svou mysl. V této věci buďte
trpěliví. Obvykle se výsledek nedostaví první den. Přes zdánlivou
nemožnost neztrácejte odvahu, i když vám připadá, že se váš mozek
neustále mění na bitevní pole, v němž se chaoticky srážejí
nejroztodivnější myšlenky, jaké jste kdy měli, a to právě ve
chvíli, kdy jste se v klidu posadili, abyste "vyprázdnili" hlavu.
To je úplně normální. Nesnažte se myšlenky potlačovat. Jednoduše
se dívejte, jak plynou, jako nějaké balonky unášené ve větru!
Nenechte se oklamat zdáním a nevrhejte se na první myšlenku,
která vás schválně bude pokoušet, abyste věnovali pozornost jí a
přestali se soustředit! Nechte ji odplout... jako mraky.
- Naopak se snažte co nejvíce nastražit uši, připravit si čich,
"vysunout všechny antény", vnímat co největší počet věcí: zpěv
ptáků, hluk auta, vůni rostliny... pachy z kuchyně! Nevybírejte
si! Jediné, na čem záleží, je být přítomen, jak nejvíc to
v prožívané minutě jde. Během tohoto cvičení si nesmíte dělat
žádné starosti, musíte pouze prožívat okamžik, tady a teď, bez
ohledu na minulost, bez jakéhokoli plánu do budoucnosti. Určitě
se vám podaří ztotožnit se s životem okolo sebe. Budete cítit, že
opravdu "jste" spolu s tím, co vás obklopuje...
- Takto zůstaňte tak dlouho, jak budete schopni nebo jak si
budete přát. Nejméně čtvrt hodiny, nejvíce hodinu. Budete se pak
také snažit přenést na každý svůj čin všechno, co jste se naučili
za tento týden, čili onen duševní postoj přítomnosti v životě.
- Takže, budete-li řídit auto, buďte u volantu pouze přítomni, se
smysly doširoka otevřenými ke všemu, co vás obklopuje. Rozvíjejte
svou pozorovací schopnost a naučte se zaznamenávat sebemenší
podrobnost. Tato samostatná práce vám pomůže cítit se vbrzku
mnohem lépe "ve své kůži", jelikož se naučíte přirozeně se
včlenit do světa kolem vás.
((konec rámečku))
3 - Rozšiřujeme pozorování od sebe na své okolí
Během prvního týdne jste převážně pracovali na sebepozorování. Už
jste sklidili jeho první plody a dokázali si, že záminky vašeho
nesmělého jednání byly často naprosto neškodné. Teď se ztenčily
na úplné maličkosti, které se postupně naučíte potírat.Tento
týden se tedy snažte pokračovat v sebepozorování a pěstujte také
"prožívání přítomnosti, v sobě a zároveň i ve světě, který vás
obklopuje" (viz výše uvedené cvičení). Uvidíte, že účinky se brzy
dostaví. Postupně dosáhnete toho, že za každých okolností budete
mít nad sebou kontrolu. Veškeré vaše schopnosti se značně rozšíří
a zlepší, takže i lidé kolem vás si toho všimnou. Ucítíte, jak
neodbytný pocit méněcennosti, který ve vás hlodal, velmi rychle
ustupuje.
4 - Nutnost žít přítomností - "tady a teď"
Podle vlastní zkušenosti víte, že v podstatě velmi mnoho lidí
žije minulostí - omíláním úspěchů nebo nezdarů, radostných i
smutných vzpomínek - anebo v budoucnosti - vytyčováním
krátkodobých či dlouhodobých plánů, přičemž si barvitě vykreslují
obavy z těžkých chvil nebo předjímají slíbenou radost.
K čemu to však je přemílat minulost, kterou už nikdo nevzkřísí,
nebo se neustále ztrácet v domněnkách o možné slibné
budoucnosti... a zapomínat přitom na přítomný okamžik? To, co
prožíváme, je přítomnost, ta jediná platí. Minulost je mrtvá,
budoucnost ještě nežije. Přestaňte být roboty, žijte! Intenzivně,
do hloubky, přítomným okamžikem.
V této chvíli čtete tyto řádky. K čemu by bylo udržovat zároveň
v hloubi podvědomí myšlenky na to, co budete dělat, až přečtete
tuto stránku nebo celou kapitolu? Proč se obírat nějakou
nepříjemností, která se vám přihodila ráno? Nejenže je to
zbytečné a plýtváte tím energií, ale brání vám to vzít si od
přítomného okamžiku, co vám nabízí.
Nepozornost škodí víc, než si myslíte
Je dokázáno, že nepozornost je jednou z nejčastějších příčin
neštěstí, ať už při řízení vozu, nebo při nějaké jiné činnosti.
Takže pokud se při své práci, ať půjde o cokoli, naučíte zapojit
do přítomného okamžiku, získá tato práce mnohem víc na kvalitě.
Podaří se vám správný pohyb, vyjádříte se tak přirozeně, až vás
to překvapí.
Uvolňování
Mimo jiné se budeme učit dekoncentraci, provádět skutečnou
relaxaci, při níž člověk vnitřně odpočívá a soustřeďuje se na to,
co dělá. Ve chvíli, kdy si vezmete vnitřní postoj skutečně za
svůj, o nesmělosti už nebude ani řeči. Navíc ke všemu získáte
hodně nových možností, protože je vymaníte z mnoha těsných
obojků, do nichž jste je před tím uzavřeli a pak na ně prakticky
zapomněli.
5 - Role představivosti
Dostáváme se k jednomu z největších problémů nesmělého člověka.
Ostatně, jistě jste ho už vynesli na světlo při sebepozorování
během prvního týdne. Jedná se o představivost.
Pozornost plně "přítomná v přítomnosti" má za následek, že se
všechny psychické energie v každém okamžiku sbíhají, zatímco
obvykle bývají rozptýleny, což uvolňuje místo i té nejbujnější
představivosti.
Je možné si všimnout, že obvykle jsou tyto činné představy spíš
negativní než pozitivní. Na jejich základě kritizujeme své bližní
a děláme si o nich úsudky, jichž se sami bojíme. Máme dojem, že
si o nás myslí něco špatného (ach, jak si lidé komplikují
život!), zatímco oni sami uvázli někde mezi svou minulostí a svou
budoucností. Možná vůbec nezaznamenali naši přítomnost, což se
nám v hloubi duše líbí ještě méně, protože cítíme silnou potřebu
být druhými uznáváni. Tento pocit přejde sám. Jakmile budeme umět
dostatečně uznávat sami sebe, přestaneme se pídit po tom, co si
o nás myslí ostatní.
6 - Neblahá role procesu srovnávání soupeření
Další z negativních stránek představivosti, kterou musíme
podtrhnout, je kladení příliš velkého důrazu na srovnávání.
Myšlenkový svět většiny z nás je zaplněn bez přestání se
opakujícími představami, které si děláme sami o sobě - jaký je
náš vztah k druhým, jsme velmi nebo vůbec ne hezcí, jak jsme
inteligentní, do jaké míry bohatí, zda máme dost nebo málo
štěstí... Z tohoto nezdravého klamného zdání se rodí žárlivost,
závist, duch soupeření, prostě všechno, co vede k malým
každodenním podlostem.
Je nutné být sám sebou
a přestat se neustále srovnávat s ostatními
Často kvůli takovému drásání nervů můžeme ze zřetele ztratit sami
sebe. Přikládáme-li příliš velký význam srovnávání a soutěžím,
vystavujeme se nebezpečí, že se na to upnou všechny naše
myšlenky, dokonce i podvědomí. Nutně pak tedy zabředáme do
spousty věcí, které většinou ani nestojí za to, abychom se jimi
zabývali. (Například: "Ona má vždycky tak hezké šaty, ta má ale
štěstí!", přitom byste si mohla pořídit za pakatel podobné,
kdybyste věděla, jak na to.) V takovém případě je velmi snadné
utápět se v nedostatku odvahy a vymýšlet si tisíce výmluv pro své
slabosti. K tomu dojde například, když si za záminku bereme čísi
geniální schopnosti, což samo o sobě vylučuje nějakou soutěž, a
nám zůstává hluboko v podvědomí zasetý pocit méněcennosti,
připravený při první příležitosti napáchat veliké škody.
((užší zrcadlo, příklad))
Hněv nesmělých...
aneb jak se snadno pokaždé znemožnit
Tady lze uvést příklad jednoho velmi nesmělého, mírného a
přívětivého mladíka. Při jedné příležitosti, se strašlivě
rozčílil kvůli malichernosti. Skutečně měl tenkrát smůlu, ale
držel se svých argumentů a nechtěl nic slyšet. Dokonce začal být
i sprostý, což by od něho nikdo nikdy nečekal. Všechno, co
obvykle svým chováním potlačoval, všechno, co neustále zadržoval,
naráz hrubě udeřilo jako blesk z čistého nebe tak, že během pěti
minut nadělal tolik chyb, kolik by normálně neudělal za celý rok.
(Nesmělý člověk tohoto typu neumí ocenit své skutečné kvality.
Navíc se mu vždycky může stát, že udělá všechno proto, aby se
úplně znemožnil. Před přáteli to tolik nevadí, ale dojde-li
k tomu v kanceláři před jeho nadřízeným ...!) Za několik minut po
svém výbuchu, se onen nenapravitelný nešika probral a uviděl
napáchané škody. A opět v nich našel dobré důvody k tomu, aby
litoval sám sebe. Bylo by mnohem užitečnější, kdyby pochopil
pravou příčinu své ztráty kontroly, aby se už příště podobná
pohroma nemusela opakovat.
((konec užšího zrdc.))
Pozor na hromadění představ - nebezpečí výbuchu!
Doufám, že v rámci sebepozorování jste tento jev dobře rozebrali
a že budete umět nalézt své vlastní prostředky, jak ho zabrzdit.
Bez neustálého hromadění bujných představ bude vaše myšlení pak
pracovat harmonicky, klidněji, a nastolí tím podmínky pro vznik
trvalé pohody ve vašem životě i v životě vašich blízkých.
Zpočátku sice budete muset neustále své myšlenky opravovat, ale
postupně se vám podaří oprostit se od vlivu představ a budete
stále schopnější soustředit svou pozornost na přítomný okamžik,
abyste ho mohli prožít správně, naplno a odpovídajícím způsobem.
Příběh o osvícení
Následující anekdotu uvedl Robert Linssen ve své knize Opravdová
meditace.
Jednou se žáci jednoho mistra zeptali, jak dospěl k vnitřnímu
osvícení. K jejich velkému údivu byla jeho odpověď úplně prostá:
Jedl, když měl hlad, a odpočíval, když byl unavený. A na
vysvětlenou dodal, že oni sami, když měli hlad, "nejedli úplně",
protože duchem bloudili jinde. Stejně tak, když odpočívali, byla
jejich mysl méně klidnější než dřív. Zabývali se totiž prožíváním
příjemných chvil z dávné či nedávné minulosti nebo úzkostlivě
přemítali o bolestné zkušenosti, která je v budoucnu opět čeká...
((konec rámečku ))
7 - Užívání klíčových slov
Závěrem rada, aby klíčovými slovy tohoto týdne (a proč ne
veškerého vašeho bytí) bylo: "Jsem přítomen", "žiju tady a teď",
"jsem v tom, co dělám"...
Rozvíjení pozorného vědomí a omezení role bludné představivosti
už nenechá žádný prostor nesmělým reakcím. Nakonec se dostanete i
ke zbývajícím drobnostem a uvidíte, že všechno půjde samo, bez
problémů.
((rámeček str..61))
Zapište si svá klíčová slova a uvědomujte si je během dne
Abyste si důležité cvičení tohoto týdne usnadnili, můžete přepsat
výše uvedená klíčová slova na malé lístečky. Jeden si pověste nad
postel a druhý noste po celý den v kapse. Ve chvílích, kdy se vám
bude zdát, že potřebujete lépe kontrolovat svou mysl, si je
v klidu několikrát za sebou přečtěte, pokud možno nahlas.
Udělejte to asi desetkrát při vstávání a před ulehnutím. Mluvte
(třeba i v duchu) pevně a s jistotou, vyřkněte odhodlané
rozhodnutí uskutečnit tyto rady v praxi, jak nejlépe budete umět,
a zároveň si představte, že se vám to povedlo.
((konec rámečku))
Jedná se o autosugesci. Ujišťuji vás, že má velmi silné účinky,
pokud probíhá ve shodě s vaším celodenním úsilím. Lidé s oblibou
říkají, že myšlenky jsou tvůrčí, a je to pravda. Chopte se tedy
všech možností a vlastními harmonicky řízenými myšlenkami
přetvořte sami sebe tak, jak byste si to přáli.
4
Sebeovládání
Třetí týden
Udělejte to teď!
- Bilance
- Uvolníme se psaním
- Nenechávat nic na později,
jednat hned
- Kontrola vlastních emocí a vznětlivosti
- Osvojování chladnokrevného jednání
- Pěstování duchapřítomnosti
- Zvládání trémy
1 - Bilance
Během tohoto nového týdne i nadále pečlivě provádějte předchozí
cvičení. Jistě jste už zaznamenali, že se vaše pozorovací
schopnost zlepšila a vaše úsilí být více přítomni tomu, co
děláte, už přineslo své ovoce.
Obětujte nyní několik minut... Shrňte si pozitivní výsledky,
kterých jste už dosáhli. Použijte kontrolu vědomí, kterou v sobě
začínáte rozvíjet, abyste vyhnali každou negativní myšlenku.
Především se nenechte odradit sebemenším náznakem ztráty odvahy,
pokud jde o větší či menší úspěch, jaký máte při vykonávání
daných cvičení.
Nebuďte netrpěliví, ale nebuďte ani sami k sobě krutí. Je
naprosto jasné, že nemůžete tato cvičení dotáhnout k takové
k dokonalosti, jaké dosahují ti, kdo se je snaží vykonávat po
celý svůj život. Ostatně o to právě ani v tuto chvíli nejde.
Neztrácejte ze zřetele současný přesný cíl a tím je, abyste se
zbavili sebemenší stopy nesmělosti a nedostatku sebedůvěry.
Udělejte si první bilanci
Věnujte se nyní chvíli přehledu pozitivních výsledků své práce.
Poctivě srovnejte člověka, kterým jste teď, s člověkem, kterým
jste byli před započetím tohoto "tréninku", a to v následujících
bodech:
* Máte dojem, že se lépe poznáváte?
* Dokážete už rychle vyjmenovat hlavní kořeny své nesmělosti?
* Cítíte se stále stejně nesmělí v přítomnosti jiných lidí? (V
tomto ohledu by mělo dojít k výraznému pokroku. Pokud se tak
nestalo, jste si jisti, že jste se dobře řídili mými radami?)
* Dokážete lépe kontrolovat svou představivost?
* Pomáhá vám to v tom, že dokážete lépe potlačovat obavy
z určitých událostí? (Toto je nejcitlivější místo, které z vaší
strany vyžaduje trpělivost a vytrvalost.)
* Máte dojem, že lépe rozumíte druhým, jejich motivacím, stavům
jejich vědomí?
* Už vám druzí lidé nenahánějí takový strach?
((konec rámečku str.65))
Jistě už zjišťujete, že tím, že je poznáte lépe "zevnitř", pomocí
své osobní studie, se jich už bojíte méně, místo abyste se
spokojili s výsledky nalezenými v knize. Nechceme totiž riskovat,
že bychom byli občas velmi abstraktní, a proto vám raději jen
"vytyčíme cestu", a tak vás neochudíme o dobrý pocit z vašich
vlastních objevů!
Všimli jste si například, že ten váš mrzutý kolega, vždycky
připravený někoho rozdrtit pohrdáním a silou, je ve skutečnosti
mnohem zranitelnější, než se zdá, a že se především snaží ukrýt
svůj nedostatek sebedůvěry pod směšnou maskou autority? V tom
případě se od této chvíle můžete jeho výkyvům nálady jen smát.
Jste nyní lépe přizpůsobeni světu nežli on. Už vám tolik nenahání
strach. To proto, že jste ho "umístili" v novém žebříčku hodnot,
který si pomalu vytváříte ve svém vědomí, tam, kam přesně patří.
((rámeček str.65 dole))
* Všimli jste si, že jste teď už mnohem šikovnější? Mnohem
soustředěnější na to, co děláte, děláte to mnohem lépe a navíc
v tom nacházíte nečekanou radost.
* Cítíte se už šťastnější? Zbarvuje se svět kolem vás mnohem
jemnějšími tóny? Chce se vám víc prožívat život? V hloubi duše se
cítíte velmi dobře, dostali jste chuť do života a brzy ho budete
doslova hltat, abyste dohnali "zpoždění". Cítíte, jak je život
nádherný.
((konec rámečku str. 66))
Vaše vítězství vás povzbudí, a tak budete brzy schopni překonávat
i překážky s větším zájmem. Budou pro vás představovat obnovenou
výzvu, která vám přinese ty nejlepší příležitosti úspěšně je
zdolat.
!!Práce na rozšíření vědomí, které se věnujete, vám dovolí čelit
těžkostem s mnohem větší moudrostí. Bezpochyby sami na sobě
učiníte zkušenost, že nově získané schopnosti vám umožňují
"předvídat". Budete mít na věci "dobrý čich", a budete proto
schopni udělat nezbytná opatření v pravý čas.!!
V každém případě jak nezdar, tak úspěch budou mít napříště ve
vašich očích odlišnou hodnotu, než jakou jste jim dosud
přisuzovali. Nenecháte se ničím odradit. Stanete se opravdu
svobodnou lidskou bytostí, schopnou se přijmout a realizovat
navzdory všem překážkám na cestě, nebo možná právě díky jim.
Budete je totiž považovat za jakési přechodné zkoušky a za
prostředky k tomu, jaký postoj zaujmout vzhledem k ostatním a
především sami k sobě.
2 - Psaní - způsob uvolnění
Nyní nadešla chvíle, abyste si doplnili svou první analýzu.
Zaznamenali jste snad ještě další důležité body? Zapište je tedy,
tím se uvolníte.
Uvolněte se psaním
Do notýsku, zřízeného k tomuto účelu, napište všechno, co vás
obtěžuje. Zaznamenejte nepěkný zlozvyk nebo jak vás dnes
rozzlobilo, že jste něco udělali nešikovně. Popište celou věc,
hned jak budete moci, několika slovy, čestně, bez toho, abyste si
něco namlouvali. O tom notýsku budete vědět jedině vy, takže
pište bez rozpaků.
Vypište všechnu svou lítost i zášť vůči jiným i vůči sami sobě.
Navíc, budete-li mít někdy večer trudné myšlenky a opravdu chuť
brát sami sebe jako románového hrdinu, litovat se, považovat se
za nejubožejší bytost na světě, tak rychle tužku do ruky a buďte
stejně lyričtí, jako je vaše vnitřní rozpoložení nebo jak si žádá
situace.
(( konec rámečku str. 67))
((užší zrcadlo))
Vyprostěte se postupně ze zajetí škodlivých emocí
Vzpomínám si, že jsem celé noci strávila pláčem nad svým "smutným
osudem" a očerňovala přitom jeho jednu stránku za druhou. Bylo to
během velmi zmateného období mezi mým dvacátým a dvacátým pátým
rokem. Uznávám, že jsem tehdy musela čelit málo radostným
událostem, pro které jsem nebyla nijak vyzbrojena. Byla jsem
mladá romantická žena a viděla jsem sebe jako tragickou hrdinku
klasického dramatu. Téměř nepřetržitě jsem si přehrávala toto
představení ve svém soukromém kině. Ztrácela jsem kvůli tomu
kontakt s realitou a přišlo to, co přijít muselo - pořádná
nervová deprese.
Tehdy jsem pocítila nutnost psát, ulevit si na papíře (protože
jinak to nebylo možné), od všeho, co mě tížilo a co mi bránilo
začít každé ráno znovu. Vzpomínám si, že jsem ze začátku musela
psát celé hodiny. Postupně mi stačilo jen několik minut denně,
abych vyhmátla problém. Ale jak nádherně se mi ulevilo! Opravdu,
jako když vyčistíte ránu od hnisu a hodíte ho pryč, v tomto
případě na papír. V kritických dnech jsem nešla spát, dokud jsem
neprovedla onu očistu a nenapsala do sešitu svůj velký výstup ve
třetím jednání. Potom jsem byla schopná usnout okamžitě, aniž
bych musela věci přemílat v hlavě, protože byly v sešitě a ten
sloužil jako paměť pro těžké chvíle. Ráno, vyspaná jako miminko,
jsem se probouzela svěží, plná optimismu, schopná čelit situacím
s nasazením všech svých schopností. Když jsem si náhodně
přečetla, co jsem napsala předchozí večer, musela jsem uznat, že
všechno bylo podstatně přehnané, zkreslené představami, únavou a
rozjitřenými city onoho okamžiku. A v takových chvílích bych
nebyla mohla udělat žádné rozumné rozhodnutí, zatímco o několik
hodin později, jsem byla schopná přemýšlet a rozvažovat všechno
klidně a účinně.
Tato zkušenost mi ukázala, že v hloubi duše máme silné sklony
nezapomínat na nic ze svých špatných zkušeností. Chceme si z nich
podvědomě vybavovat každý detail, jako bychom jejich naprostým
zapomenutím riskovali, že úplně ztratíme orientaci....
((konec užšího zrc.))
Jediným jednoduchým prostředkem, jak postupně tyto zbytečné a
znepokojující vzpomínky vymazat, je dát jim opravdu psanou formu
na list papíru. Když je vyjádříte, ztrácejí téměř okamžitě svou
zhoubnou moc nad vaší osobností. Jsou-li žárlivě střeženy
v nitru, sehrají roli podobnou dřevomorce, která aniž by nás
předem varovala, postupně rozežírá dřevo zevnitř, a to se pak
jednoho dne jen při malém dotyku rozpadne na prach.
Nezavírejte své nepřátele uvnitř bitevního pole, zbavte se jich
hned, jak to bude možné.
Pojmenujte je (tedy písemně - vyhoďte je ven!).
Všichni, kdo se dosud v tomto skutečně řídili mou radou, ihned na
sobě pocítili její účinky. Tak tedy neváhejte a pište! Výsledky
vás ohromí.
3 - Nutnost nenechávat nic na později - reagovat hned!
Nejčastějším důvodem nesmělosti je strach z nezdaru a také pocit,
že nejste schopni správně vykonat danou věc. To jsou dva
nejdůležitější body.
Je třeba skoncovat se snadnými výmluvami - stojíte za víc!
Nechat se ovlivnit byť sebemenším nezdarem je jistě velmi snadné.
Jednou si však už musíme přiznat, že jsme v podobných situacích
vždycky našli přijatelnou výmluvu, která se nám pak stala
přirozenou. Ve většině případů si ji nosíme hluboko v sobě, kde
čeká na vhodnou příležitost, aby se projevila v den D.
Říkat si, nebo dokonce jen myslet: "Nejsem schopen udělat to či
ono, ostatně mě to ani nezajímá, stejně jsem nešikovný (nebo
neobratný, nemám žádnou šanci atd.) a v tomhle nic nezmůžu,
znamená splétat nitě autosugesce tak, aby potvrdily naše špatné
zvyklosti.
Nejhorší je, že když takto odvíjíme svůj osud a budíme lítost
sami nad sebou, dáváme tím druhým najevo, že si vůbec
nezasloužíme jejich důvěru. Jak se má důvěřovat člověku, který,
třebaže si je vědom svých slabostí, nedělá proti nim nic? Snahou
vzbudit lítost u druhých jako bychom chtěli dokázat sami sobě,
že: "Všechno je opravdu moje chyba! Co chcete, vždyť jsem se
narodil pod špatnou hvězdou!" Když však člověk neumí pomoci sám
sobě, jak by mohl pomáhat druhým?
Možnost zbavit se všech svých chyb
Namáhejte se při potírání svých slabostí alespoň z poloviny tak,
jak vehementně se umíte přesvědčit, že nic nezmůžete, a máte
zajištěno vyléčení v poměrně krátkém čase. Všichni si přinášíme s
sebou při narození určitý počet chyb... a všechny přednosti,
jediný rozdíl je v rozvrstvení. Zůstává jen na naší svobodné
volbě, jak nastolit rovnováhu tam, kde není.
((užší zrcadlo, příkl.))
Nezavírat světlo pod pokličku!
Jeden z mých přátel představuje živý příklad toho, jak si člověk
nemá vést. Je uzavřený, nesmělý, tvrdohlavý, chodí po světě s
pohřebním výrazem a tělem věčně unaveným (obávám se, že z nic
nedělání!). Pro jeho politováníhodný a nešťastný výraz mu jeho
bližní pomáhají, jinak by měli výčitky svědomí, že pro něho nic
neudělali. Nic s ním samozřejmě nezmohou. Nevyslechne žádný
názor, odmítá i sebemenší námitku typu: "Ale vždyť jsi naprosto
schopný to udělat!" Zůstává ponořen do své role, v níž se mu
životní nutností stalo stěžovat si a vzdychat sám nad sebou, což
předem vylučuje jakékoli úsilí o vnitřní proměnu.
V hloubi duše se velmi obává, aby nebyl zničen jeho obraz velkého
mučedníka, což by ho nutilo čelit sobě a postavit se životu.
Nejsmutnější na tom je, že tento mladý muž v sobě nosí ohromné
vnitřní bohatství, mnohem přesahující průměr. Je inteligentní a
díky velmi jemnému intuitivnímu vnímání umí jít k podstatě věcí i
lidí. Jediným jeho vážným problémem je lenost a také to, že si
pravděpodobně na svět s sebou přinesl hluboký odpor k řádné a
pravidelné práci, ať už jde o práci na zajišťování životních
potřeb, nebo o práci na sobě samém, která by mu pomohla vydolovat
z hlušiny onen diamant, jenž v sobě skrývá.
((konec užš. zrc.))
Lenost je druhem psychické slepoty
Je to smutné, ale musíme konstatovat, že v takových extrémních
případech bohužel nutí člověka jednat, aby přežil, jedině silné
životní rány. Jako když káčátko odmítá plavat za svou matkou a je
třeba hodit ho do vody, aby poznalo, že může a umí plavat.
Lenoch je vždycky frustrovanou a nešťastnou bytostí. Lenost je
opravdu určitým druhem psychické slepoty, neschopností předem
vidět to, co si zaslouží pozornost, a chopit se toho. Toto si
uvědomit, může být lekcí a zkušeností. Lenošit, mařit čas,
nechávat na zítřek, znamená vyhýbat se, utíkat před prací, a tedy
i před všemi prostředky vedoucími k úspěchu.
Prostředky k úspěchu
Překonat nezdary je snadné. Stačí k tomu mít prostředky. Ten, kdo
"zkazí, na co sáhne", v podstatě nikdy neprojevil opravdovou
snahu, ať už jde o cokoli, protože ztrácí odvahu jen při pouhé
myšlence, že bude muset vyvinout nějaké úsilí. Také se dozajista
nedaří tomu, kdo se naopak zmateně vrhá do všeho bez rozmyslu.
Věci se daří takovým lidem, kteří nejednají v neustálém spěchu,
ale dokážou se naopak soustředit, jednat přesně, metodicky a mít
nějaký řád.
Každá věc má svůj čas a pro každou věc je správná chvíle
Pro začátek se pokuste věnovat vždycky každé věci zvlášť.
Zajímejte se o to, co děláte. Mělo by vám to velmi usnadnit
cvičení z předchozí kapitoly.
U mnohých lidí je ve skutečnosti hlavním důvodem nepříjemností
nedostatek zájmu.
* Když jste nuceni pracovat, pracujte. Zaslužte si svou mzdu,
budete si tak vážit sami sebe, což vůbec není špatné.
* Odpočívejte, jestliže jste si právě odpočinek vybrali, atd.
* Připravte si ráno před odchodem plán celého dne. Rozhodněte se,
co budete dělat, v jakém pořadí - ať půjde o pracovní den, nebo
dovolenou. A dodržujte to!
Zakrátko budete překvapeni výsledkem. Především jasně uvidíte, že
jste večer sami se sebou spokojeni. Budete se dokonce cítit
mnohem méně unaveni, ba co víc, budete na sebe hrdí, což vám dodá
odvahy, abyste v tomto duchu pokračovali. Budete se cítit
užiteční, čím dál lépe zapojeni do světa, ve kterém žijete.
Získáte si uznání všech kolem.
Potřeba žít "tvůrčím způsobem"
Další překvapení - zjistíte, že to, co děláte, vás navíc začalo
zajímat. Člověk je obdařen tvůrčím duchem, který vyžaduje
sebevyjadřování. Při mytí nádobí tvoříte čistotu. Pokud tuto
činnost prožíváte do hloubky, vědomi si přítomného okamžiku, může
vás také povznášet, stejně jako malování obrazu nebo vytváření
nějaké věci.
Každý čin je tvůrčí. A zároveň je nositelem energie, pokud si to
dokážete uvědomit. Tajemství spočívá v tom, že se člověk
soustřeďuje na to, co dělá. Je důležité zabránit představivosti,
aby rušila vědomí takovým filmem jako: "Co bychom byli mohli
dělat zajímavého, kdybychom nebyli nuceni být zrovna tady!"
K čemu je takové snění? Každá věc má svůj čas. Je lépe něco
udělat dobře, i když to vypadá, že nemáme o věc velký zájem, než
riskovat výčitky a muset začít znovu.
Neodmítat životní lekce - školní docházka je povinná!
Vím, jak velice reálné je všechno, co vám tu říkám. Sama jsem to
vyzkoušela... z donucení! Byla jsem přesvědčená feministka.
Mamince se nikdy nepodařilo dostat mě k vaření nebo přišívání
knoflíků. Tím bych se byla cítila hrubě zneuctěna!
Dokonce, když jsem čekala své první dítě, byla jsem předem
rozhodnuta dát ho do jeslí, protože jsem v žádném případě
nechtěla být jednou z těch "žen v domácnosti, které marní svůj
život mezi kastroly a praním prádla!"
"Nejlepší" věc, která se mi mohla stát, když jsem byla ve třetím
měsíci těhotenství, přišla ve formě vozu, jenž dostal smyk na
tenké vrstvě schválně čerstvě napadaného sněhu a pečlivě si na mě
namířil v liduprázdné ulici. Ocitla jsem se v nemocnici s
několika zlomeninami a mnohočetným zraněním lebky.
Já, která prakticky žila jen svou mozkovou činností a neuměla nic
"manuálního", jsem teď nemohla ani číst, aniž by to nebylo
vykoupeno krutými bolestmi hlavy. Totéž při poslechu televize
nebo rádia. Ke všemu jsem byla několik měsíců připoutána na
lůžko, v podstatě až do narození dítěte. Co byste chtěli
v podobné situaci? Dosud jsem se nikdy v životě nenudila, ale
tentokrát jsem po prvních čtrnácti dnech hluboké nudy byla
ochotna dělat cokoli.
Takže když mi navrhli - nesměle (znali mě) - abych začala plést
výbavičku, přijala jsem skoro s nadšením něco, z čeho bych ještě
docela nedávno měla husí kůži! Naučila jsem se dokonce háčkovat a
základy šití... a shledala jsem, že může být velmi zajímavé
popustit uzdu své fantazie při vytváření oděvů. A naučila jsem se
ještě hodně užitečných věcí za další čtyři roky, které
následovaly. Byla jsem tehdy prostě "žena v domácnosti", velmi
spokojená se svým postavením, zcela pohroužena do objevování
tisíce nečekaných bohatství v rámci prostých každodenních prací.
Nebylo nic nádhernějšího než "být u toho" a přijímat den za dnem
i ten nejmenší pokrok malého človíčka! Nemluvě o tom, že jsem
musela prakticky přehodnotit všechny své pohledy na život...
čehož vůbec nelituji! Naučila jsem se prožívat intenzivně každou
minutu života a brát ji jako dar. A ve dnech, kdy mě ovládne
lenost, cítím večer takovou hořkost a zbytečnost, že vůbec nemám
chuť zažít to následujícího dne znova.
Pěstování schopnosti o všechno se zajímat
Všechno může být zajímavé, pokud o tom něco víme. Nechávají vás
chladnými římské ruiny? Kdyby se vám poštěstilo mít přítele,
který se o ně zajímá, jeho povídání by ve vás rychle vzbudilo
zájem, jen co byste se uvolili ochotně ho vyslechnout. Dráždí vás
housle? Dejte si tu práci a přečtěte si nějakou knihu o jejich
historii. Jak se vyrábějí nebo jak je těžké pro houslisty dostat
ze svého nástroje to nejlepší. Pak si poslechněte nějaký houslový
koncert. Budete-li už něco vědět o technice hry na housle,
probudí se ve vás zájem a pravděpodobně změníte názor! Může se
vám to zdát neuvěřitelné. Avšak, každý, kdo to na vlastní kůži
zkusil, to může potvrdit.
Takže do práce! Pěstujte svůj zájem o to, co máte udělat, naučte
se řádu, metodě a přesnosti. Dodržujte dynamicky vámi stanovený
program dne a pružně, ale s dostatečnou rozhodností, se
přizpůsobujte novým okolnostem. Připojíte se tak k lidem, kteří místo aby netečně čekali na štěstí (a stěžovali si, že
nepřichází) - začnou ho sami hledat ... a tím ho naleznou!
Důležitá je přesnost a neodkládání věcí
Začněte od začátku, jděte vpřed krok za krokem. Především si
zvykněte být přesní. Vstávejte v určitou hodinu, choďte včas do
práce, nezmeškejte žádnou schůzku. Dokažte sami sobě, že jste
schopni necouvat před nepříjemnými věcmi, že je nějakým způsobem
musíte překonat. Přijměte výzvu a udělejte všechno bez prodlení,
v danou chvíli. Je to snadnější, než si myslíte. Většina lidí,
jakmile se jednou dá na tuto cestu, pustí se po ní dál. Mnozí pak
dokonce sami vyhledávají situace, před kterými dříve utíkali, aby
posílili své vítězství nad sebou.
Buďte tedy vždycky přesní a nikdy nenechávejte na později, co
můžete udělat hned. Slova: "Udělám to teď!" uchovávejte v mysli
během celého dne a v souladu s nimi jednejte, ať už půjde
o jídlo, odpočinek nebo o práci. Naučíte se tak udělat každou věc
pořádně a v pravý čas.
Proměňte tyto rady v činy: Udělejte to hned!
Test
Umíte se kontrolovat?
Je užitečné umět ovládat svou vznětlivost a své emoce. Jednak
abychom chránili své zdraví, jednak také abychom zachovali
správné vztahy s ostatními. Vžijte se do popsaných osob.
Představte si své reakce. Ze tří možností vyberte tu, která se
blíží vašemu obvyklému jednání.
1. Stojíte už dvě hodiny ve frontě u přepážky na úřadě. Někdo
přijde a snaží se všechny předběhnout. Jak zareagujete?
a/ Rozčílíte se a donutíte ho, aby si stoupl do fronty.
b/ Nereagujete, protože jste už skoro na řadě.
c/ Zdvořile ho požádáte, aby čekal jako ostatní. Vysvětlíte, že
už tu stojíte dvě hodiny a že mu nemíníte postoupit své místo,
pokud nemá pádný důvod.
2. Jak se chováte během přátelské rozepře týkající se něčeho
ožehavého (sport, politika atd.)?
a/ Posloucháte ostatní a snažíte se říct své, ale klidně, protože
nechcete pokazit celý večer.
b/ Pokud někteří jiní nejsou stejného názoru jako vy,
zneklidníte, a dokonce jste schopen se rozčílit nad jejich
tvrdohlavostí.
c/ Raději jen v koutku posloucháte jako obvykle.
3. Někdo z přátel se s na vás obrací jedině tehdy, když si chce
postěžovat.
Co mu odpovíte?
a/ Že už máte dost svých problémů a byste byli raději, aby vás
nechal na pokoji.
b/ Že se na věci může podívat i jinak a využít přátele, aby si
ulevil nebo na chvíli zapomněl na své problémy, což je nejlepší
způsob, jak je později vyřešit.
c/ Že přátelé jsou tu od toho, aby se na ně v takových případech
obracel, a budete se snažit ho uklidnit.
4. Dáváte si někde kávu a váš soused na vás naráz převrhne obsah
své sklenice. Co uděláte?
a/ Řeknete mu: "Podívejte, co jste udělal! Nemohl jste dávat
pozor?"
b/ Rozzlobilo vás to, ale přijmete jeho omluvu, protože víte, že
to neudělal schválně.
c/ Rovnou ho osočíte.
Spočítejte si výsledek podle následujících údajů:
1/ a - 1, b - 3, c - 2, 2/ a - 2, b - 1, c - 3,
3/ a - 1, b - 2, c - 3, 4/ a - 2, b - 3, c - 1.
Od 10 do 12 bodů: Ovládáte se až příliš, takže budete mít co
dělat, abyste se zbavili vnitřního napětí. Možná na věci příliš
rezignujete?
Od 5 do 9 bodů: Dokazujete, že jste dostatečně vyrovnaní a
schopni správně se ovládat. Umíte reagovat v případě nutnosti.
Od 1 do 4 bodů: Pro svůj sklon k hádkám a podrážděnosti rychle
nad sebou ztrácíte kontrolu. Není to příliš dobré pro vaše okolí!
(Test vychází z testu Luisy Francheschiniové, z knihy Nové
psychotechnické testy, nakladatelství De Vecchi.)
(( konec rámečku str.77))
4 - Kontrola vlastních emocí a vznětlivosti
Je velmi důležité naučit se ovládat, vyhýbat se vznětlivému
jednání a všem nekontrolovaným projevům. Kvůli nim má nakonec
nesmělý člověk strach sám ze sebe a ze svých fyziologických
reakcí (červenání, blednutí, třes, zrychlení srdečního tepu nebo
lapání po dechu) i citových reakcí (náhlý hněv, neobratnost,
koktání nebo zmatení myšlenek).
Sebeovládání se lze naučit. Pokud víte, z čeho máte strach, často
tento strach rychle vymizí. Je totiž živen především představami,
"bujnou fantazií", která nesmělým lidem páchá tolik škody.
Čas k úvaze, než začneme jednat
Poslechnout náhlý popud znamená, že se vzdáváme možnosti výběru pasivně odpovídáme na instinktivní tlaky. Je naprosto jasné, že
na přemýšlení potřebujeme klid, abychom mohli zvážit rozhodnutí a
vyvodit z něho důsledky, než se do věci pustíme. Avšak nesmělý
člověk se v přesvědčení, že je stejně odsouzen k neúspěchu, občas
rozhodne "skočit do vody", zkusit něco nového. Ovšem, když znovu
dopadne velice špatně, dospěje k závěru, že štěstí přeje jen
odvážným, což není jeho případ. Takže se znovu dá do přemílání
svých nedostatků a začne si slibovat, že tentokrát "už se do
takové věci nebude vůbec pouštět!"
Úplně přitom samozřejmě zapomene, že kdyby si předem vyhradil
trochu času k přemýšlení, k rozvážení, jak činnost vykonat,
srovnal ji s podobnou záležitostí, jakou už dříve prožil, a vzal
si z toho ponaučení, jistě se mohl vyhnout nezdaru.
Je pravda, že nejčastěji se dopouštějí impulzivního a
nerozmyšleného jednání ti, kterým obvykle činí velké potíže se
o něčem rozhodnout. Protože nejsou schopni zvolit taktiku zápasu,
volí raději náhodu, aby nemuseli o nic usilovat.
Poslední problém spočívá také na nedostatku soudnosti, schopnosti
analyzovat a ovládat své myšlenky, což má za následek mylný
dojem, že nelze rozpoznat vhodné rozhodnutí.
!!
Naučit se kontrolovat své emoce
Vzrušivý člověk je "jedinec, jehož vazomotorické reakce na vnější
vzrušivé podněty jsou přehnané v intenzitě a trvání" (Jagot,
L'éducation de la parole). Určité poruchy fyziologické povahy,
které pociťuje, jen zvyšují ztrátu sebejistoty, což vede rovnou
k nesmělosti. Dokonce sám Bonaparte se chvěl strachy
v přítomnosti žen, zatímco na bitevním poli byl naprosto
chladnokrevný a duchapřítomný. S trochou trpělivosti však lze
všechny formy vzrušivosti změnit.
Především je třeba nabýt přesvědčení, že nejde o žádný neduh, ale
právě naopak. Emotivní lidé jsou obvykle nadprůměrně citliví a
tato vlastnost jim může velmi dobře otevřít mnohé dveře, zavřené
těm, které nic nedojímá. Jejich inteligence je mnohem větší,
často nadprůměrná a umělecké sklony jim dávají možnosti
vyjádření, čímž dovolují kompenzovat nevýhody plynoucí
z přecitlivělosti. Vůbec nejde o to, aby byla potlačena.
Jednoduše je třeba naučit se ji ovládnout tak, aby byla vždycky
podřazena vyšší psychice. Jedině tak budou takoví lidé schopni
v případě potřeby dosáhnout klidu a vyrovnanosti.
Hledání vnitřního klidu vyžaduje postupnou a metodickou
kultivaci. Je třeba dospět k postupnému nahrazování impulzivnosti
rozvažováním a přemýšlením. Nedovolit, aby se podvědomí nechalo
lehce strhnout sebemenším citovým šokem.
!!
Neustálá kontrola mimovolných pohybů
V rámci sebekontroly je ještě velmi důležité mít na zřeteli své
mimovolné pohyby. Impulzivní jedinci se totiž nechají sami sebou
unést. Jejich pohyby a výraz obličeje odhalí každý jejich záměr,
což jim příliš neprospívá.
Je tedy třeba uvědomit si všechny své i drobné běžné pohyby, jako
je například otevírání dveří nebo šněrování bot. Pokud jste
svědomitě prováděli druhé cvičení, týkající se rozšiřování vědomí
(viz strana XXX54), jistě jste si všimli, že už si uvědomujete
mnohem víc své každodenní pohyby, od nichž jste předtím zcela
odpoutali pozornost, prakticky od dětství, kdy jste se je naučili
dělat.
Cvičení
Rozvíjejte vědomé provádění pohybů
Nové cvičení této kapitoly je ve skutečnosti pokračováním
předchozího. Zvyknete si přiřazovat nový druh povědomí svým
mimovolným pohybům, abyste si je mohli ověřit. Třebaže většina
z nich je správná, mnohé by se jistě daly upravit, zjednodušit...
nebo potlačit, především tiky.
Zkuste si tedy po určitý čas opravdu uvědomovat celou tu šíři
pohybů, které váš mozek uvádí nádherně v soulad. Dovolují vám
kdykoli a aniž byste na to museli myslet například otevřít dveře.
Vnímejte, jak se vaše svaly a šlachy stahují, a pak zkuste co
možná nejlépe harmonicky sladit pohyby. Nechte ruku pěkně
uvolněnou, prostou jakéhokoli napětí, ať už nemusíte zbytečně
ztrácet nervovou energii.
Je samozřejmé, že nemůžete provádět toto cvičení po celý den. To
by vám zabralo příliš času. Ale dělejte ho pravidelně nejméně
jednou denně. Učte se vykonávat pohyby správně, přesně a
harmonicky. Budou se pak příznivě odrážet ve vaší psychice a
postupně do ní vnesou víc klidu, pružnosti i harmonie. Podaří se
vám tak pomalu od základů přetvořit své mimovolné projevy,
fyzické i mentální. Tento zásah bude blahodárný pro kontrolu vaší
vznětlivost a emotivnosti. Dělejte toto cvičení vytrvale.
Nejenom, že si vypěstujete ladné pohyby, ale budete svými
vlastními pány a budete schopni usměrňovat každé své citové
pohnutí. Bude to veliké vítězství, snadno dosažitelné, pokud se
ihned pustíte do práce.
Pro začátek si uvědomte mechanismy použité právě při čtení těchto
řádků. Vnímejte pohyby svých očí, jak sledují směr zleva doprava,
zastavují se, vracejí se zpět, dělají krátké skoky vpřed...
Zkuste teď tyto roztříštěné pohyby, které vám ve skutečnosti
v četbě překážejí, upravit. Pomalu, ale přesně a pečlivě, veďte
svůj pohled po tomto řádku. Zarazili jste se na nějakém slově?
Nenechte se odradit, pokračujte. Naučte se vlastní vůlí
kontrolovat svalové stahy, které řídí vaše oční bulvy. S tímto
cvičením můžete podstatně vylepšit svou četbu. Podaří se vám číst
mnohem rychleji. Budete vstřebávat obsah lépe a s menší námahou.
Jde vlastně o základní cvičení metody "rychlého čtení".
Toto cvičení lze aplikovat na všechny druhy pohybů, jejichž
jedinou kontrolou je obvykle zvyk. Brzy přinese své ovoce. Tak
tedy do práce!
5 - Osvojení chladnokrevného jednání
Jednáme-li chladnokrevně, máme možnost posuzovat věci a události
zdravě, aniž bychom se nechali unášet nějakou emocí (hněvem,
neuváženým nadšením...), nebo zastrašit těžkými či nečekanými
okolnostmi. Chladnokrevnost dovoluje, díky dokonalému ovládání
pohybů, myšlenek i emocí, udělat a uvést v praxi vhodné
rozhodnutí téměř okamžitě.
Ke chladnokrevnému jednání vám v případě nutnosti pomůže obvyklý
postoj vnitřního klidu, sebeovládání a uvolnění.
!!
Naučme se relaxovat - "myšlenkové ticho"
!!
Teprve když jsme se naučili pravidelně kontrolovat své emoce a
sklony k vznětlivosti, můžeme očekávat, že se nám podaří zachovat
v případě nutnosti chladnou hlavu.
Cvičení
Koncentrace
Můžete se v ní cvičit tak, že soustředíte po několik okamžiků
denně všechny své síly k odpočinku, aniž byste jimi plýtvali.
Nejprve odtrhněte své vědomí od vnějšího světa. Pak zkuste
přerušit obvyklý tok svých myšlenek, uvolněte všechny svaly tak,
abyste dosáhli co nejúplnějšího zklidnění mysli i těla. Potom
soustřeďte mysl na jedinou myšlenku a snažte se ji udržet
v dosahu svého vědomí po několik minut.
Provádí-li se toto cvičení ráno po probuzení, člověk se dostanete
do výborné formy a je pak schopen čelit novému dni s klidem. Lze
ho doporučit všem, kdo mívají problémy zachovat za různých
okolností klid.
Odstranění přílišné přepjatosti
Postihuje často nesmělé lidí, kteří se snaží proti svým obvyklým
blokům něco dělat, ale nelze přehánět. Zachováte-li chladnou
hlavu, budete umět kontrolovat přepjaté myšlenky i pohyby.
Střídmost slov a pohybů nedovolí, aby vaše dojmy vypluly na
povrch. V každé situaci si zachováte určitou nestrannost a
duševní rovnováhu, příznačnou pro vyrovnaného člověka.
Nejde o to, abyste potlačovali pocity radosti nebo zlosti. Jenom
je třeba naučit se je udržovat v rozumných mezích, nedovolit jim,
aby nabraly přehnaných rozměrů vzhledem k jejich původu.
V podstatě se učíte být čestní sami k sobě a odmítáte hrát
jakoukoli melodramatickou scénu.
6 - Pěstování duchapřítomnosti
Tato schopnost nesmělým lidem většinou chybí. Když se ocitnou
v přítomnosti osoby, která na ně působí nepříznivě, marně hledají
slova, mohou se zakoktat, náhle jsou neobratní v pohybech,
slyšíte, jak jim z úst vychází nevhodná odpověď a k dovršení
všeho cítí, jak se červenají! Jejich jediným přáním v této chvíli
je zmizet s povrchu zemského.
Pokud k patříte k takovým lidem a budete se v životě řídit radami
uvedenými o něco výše, podaří se vám dosáhnout určité
chladnokrevnosti. Celý den se soustřeďte na to, abyste nijak
nedávali najevo pociťované smyslové dojmy. Nesmíte nadskočit při
náhlém hluku; pokud se zraníte, snažte se ošetřit, aniž byste
něco dali najevo, atd. Zachovejte chladnou hlavu také v něčí
přítomnosti, ať už k vám dotyčný promluví jakýmkoli tónem. Brzy s
údivem zjistíte, že vás přítomnost lidí, jejich slova i postoje
zasahují mnohem méně než dřív. Znamená to, že jste v sobě začali
pěstovat duchapřítomnost!
Procvičování a pěstování "psychických sil"
Pokračujte ve svém úsilí tím, že se bez váhání a pokaždé, kdy to
jen půjde, s odhodláním setkáte s osobou, v jejíž přítomnosti se
cítíte velmi špatně.
Důležité je rozebrat důvody svých rozpaků ještě před setkáním s
ní. Ať jsou jakékoli, jsou mnohem nicotnější, než se zdá, a vy to
víte. Představujte si, že stojíte před onou osobou, jste
v pohodě, vyjadřujete se přiměřeně a klidně říkáte, co máte na
srdci. Pokud ji to rozhorlí, zůstanete klidní a trpěliví. Od této
chvíle řídíte hru vy.
Během rozhovoru se snažte zachovat chladnokrevnost, vyjadřovat se
klidně a až do konce neustupovat ze svého postoje. Váš "bývalý
protivník" ihned vycítí rozdíl a pokusí se vás, možná naposledy,
vyvést z míry. I když máte dojem, že prohrajete, nenechte to na
sobě znát. Tato z vaší strany nečekaná reakce ho přivede do
rozpaků a během příštího setkání budete mít před sebou
pravděpodobně někoho, kdo jedná uváženěji. Vy sami se budete
cítit silnější a vítězství bude na dosah.
Uvolnění a schopnost přizpůsobit se situaci
Pomalu se budete cítit mnohem víc v pohodě, méně křečovitě.
Budete umět vybrat si s rozvahou, charakteristickou pro
duchapřítomnost, to nejlepší z nečekaných okolností a událostí.
Výsledkem vaší snahy bude schopnost vhodně se přizpůsobit každé
nečekané situaci. Prostě budete vědět, co máte říkat a co ne a
... jak nezajít příliš daleko.
Abyste mohli rozvíjet tuto schopnost, cvičte se v rychlém
objevování výhod a nevýhod určitého postoje. Tak budete moci
správně posoudit, co se hodí dělat a říkat a co ne. Naučíte se
tak vyhnout pověstným "botám", z nichž máte strach, a budete si
umět získat sympatie díky svému harmonickému postoji, v němž
nechybí takt. Opravdu to můžete udělat, už jste skoro u cíle!
7 - Zvládání trémy
Tréma je těžká krize nesmělého člověka. Všichni, kdo se z důvodu
profese nebo příležitostně musí objevit před veřejností, pociťují
více méně charakteristickým způsobem tuto úzkost skoro fatálně.
Jsou různé druhy trémy: tréma umělců, přednášejících,
vyučujících, účastníků zkoušek atd.
Prvním předpokladem pro účinné rozvinutí procesů dovolujících
bojovat s přílivem trémy (kterou jsme někdy v životě pocítili
všichni), je koncentrovat pozornost (viz pátá část této
kapitoly). Dále si můžete vybrat techniku, která vám nejlépe
vyhovuje.
Praktické rady pro případ trémy
* Jakmile se vás zmocní tréma, snažte se uvolnit. Dýchejte pomalu
a zhluboka, soustřeďte své myšlenky na rytmus srdce a říkejte si
v duchu: "Jsem klidný a ovládám se, můj srdeční tep se pomalu
upravuje, zaplavuje mě klid."
* Ve všech případech vám hluboké dýchání - prováděné tak, že
soustředíte veškerou svou mysl výlučně na tento akt - pomůže
rychle dospět k nezbytnému klidu v situacích, kdy musíte čelit
prudkým emocím.
* Nahání vám strach nějaká událost, které budete muset čelit
v nejbližší době (například máte zítra zkoušku nebo důležité
setkání atd.)? Uložte si nějakou přesně vymezenou práci tak, aby
. vás odvedla na jiné myšlenky. Tím zabráníte své představivosti,
že vás bude předem nervově vyčerpávat tím, že bude vykreslovat
v těch nejhorších barvách těžkou situaci, již budete muset
prožít.
* Pokud možno se odeberte na nějakou chvíli někam do klidu.
Lehněte si, zavřete oči, uvolněte se, dýchejte zhluboka a
pravidelně (provozujte ono plné dýchání, hrudní a břišní, které
masíruje střeva, játra i žaludek širokými a pravidelnými pohyby
bránice, a vytváří tak stav uvolnění a fyzické pohody, jež
předchází duševnímu klidu). Nyní si představte scénu, kterou máte
prožít. Sledujte, že všechno probíhá, jak nejlépe to jde...
Dopřejte si k tomu trochu času a představte si i radost
z úspěchu!
* A pokud se vám zatím nedaří opravdu tomu věřit, nezoufejte!
V tom případě si (bez prodlení) představte nejhorší možný scénář
a dívejte se na sebe, jak vás nechává vyrovnaným, dokonale se
ovládajícím, reagujícím chladnokrevně a duchapřítomně. Pak si
rychle znovu představte úspěch. Prožijte si tuto scénu do
hloubky, abyste se cítili jisti, že skutečně můžete takto v dané
situaci jednat. Získáte tím všechny šance na úspěch a také
prostředky, jak se bez jakékoli újmy dostat z nezdaru nebo
těžkostí, které je vždycky možné předvídat, ale pro které se svět
nepřestane točit!
Vzpomínám si, co mi vždy opakovala dávná přítelkyně naší rodiny,
profesorka filozofie, když jsem jako dítě a pak dospívající dívka
myslela, že umřu, jestli nezvládnu zkoušky nebo nějakou těžkou
situaci. Říkávala: "V nejhorším případě se ti může stát, že
propadneš. No a co? Myslíš, že se tím budeš za dvacet, za deset
let, nebo dokonce příští rok zaobírat? To si už jistě na tu věc
nebudeš ani pamatovat. V každém případě ti to vůbec nemůže
zabránit, abys žila dál!"
Posílám teď tuto radu zase vám.Velmi mně pomohla v osobním boji
proti nesmělosti. V případě nouze si vzpomeňte na výše zmíněná
slova. Pomohou vám vrátit věci tam, kam patří, a dát jim jejich
skutečnou důležitost.
* Křeč postihuje především solární plexus. Pro uvolnění ho po
několik okamžiků pevně masírujte sevřenou pěstí.
* Abyste se zbavili nervového a také svalového napětí, provádějte
stahování svalů. Začněte od nohou, stáhněte nožní svalstvo, jak
to nejvíc půjde, a pak uvolněte. Totéž udělejte se svaly paží
tak, že silně stlačíte ruce proti sobě a pak je uvolníte. Pokud
jde o tvář, roztáhněte ji co nejsilněji do nuceného úsměvu a
uvolněte. Snažte se vždycky udržet napnuté svaly po několik
vteřin. Každé cvičení opakujte několikrát. Postupně ucítíte, jak
vás zaplavuje příjemný pocit fyzického klidu, což se pochopitelně
brzy odrazí v oblasti citové a myšlenkové.
!!
* Pro uvolnění solárního plexu opět cvičte následujícím způsobem:
Dýchejte zhluboka a stůjte při tom hezky zpříma. Soustřeďte se
na svůj dech a snažte se na několik okamžiků vyhnat všechny
dotěrné myšlenky. Pak položte na solární plexus špičku palce,
ukazováčku a prostředníku levé ruky ve tvaru trojúhelníku,
špičkou nahoru; každý prst je vzdálen několik centimetrů od
druhého, přičemž ukazováček tvoří horní špičku trojúhelníku.
Takto uskutečníte takzvanou automagnetizaci, která má okamžitý
účinek.
* Večer před tím, než budete mít zkoušku, veřejné vystoupení nebo
nějakou přednášku atd., můžete zkusit lehkou léčbu homeopatiky:
"Gelsemium sempervirens 5CH"
"Argentum nitricum 5CH"
Vezměte si tři granule z každé tuby a nechte je rozpustit pod
jazykem dvakrát denně. V den zkoušky udělejte totéž.
Můžete si i přidat:
"Acidum phosphorium composé"
tři granule dvakrát denně po několik dní před zkouškou a v den
zkoušky.
Pokud se vám bude zdát, že máte stažené hrdlo, pocit knedlíku
v krku, přidejte:
"Ignatia amara 5CH"
tři granule denně.
Samozřejmě se jedná jen o prozatímní okamžitou pomoc v krajním
případě, dříve než se naučíte úplně zvládnout všechny známky
nesmělosti. Jak říká jeden můj starý přítel, když posílá k čertu
všechny druhy léků, alopatické, homeopatické nebo naturopatické
(bylinné odvary a jiné...): "Všechno jsou to šarlatánské prášky,
abyste zapomněli na to, že jste sami svými pány i pány všech
svých mikrobů a svých pocitů! Naučte se ovládat sami sebe a
nebudete muset takové věci užívat..."
!!
5
Autosugesce
Čtvrtý týden
Přechod na pozitivní notu ((??reconditionnement))
- Negativní sugesce
- Mechanismy sugesce
- Je třeba ovládat sám sebe
- Provádění autosugesce
- Pozitivní sugesce
- Negativní sugesce přicházející z vnějšku
- Negativní sugesce pocházející z vašeho nitra
1 - Negativní sugesce
Viděli jsme, že v mnohých případech jsou nesmělé reakce způsobeny
a prohlubovány právě špatnými myšlenkovými návyky. Stačí, aby vás
nějaká osoba jen jednou uvedla do rozpaků, a tréma se vás zmocní
pokaždé, když ji potkáte. Přitom se jedná o pouhý následek z vaší
strany podvědomé, ale účinné autosugesce.
Stačí jediný úzkostlivý člověk, a dobrých deset osob ve skupině
ztratí odvahu, ačkoli se před tím v klidu chystaly předstoupit
před porotu nebo diváky (herci, umělci...).
((užší zrcad., příkl.)
Představte si tu scénu na okamžik se mnou. Náš nesmělý přichází,
bledý, rozechvělý. Ostatní se snaží zachovat klid, být uvolnění,
jsou si jisti sami sebou a cítí se připraveni. A v tom přijde on,
nervózně přecházející od hloučku k hloučku: "Mám strašlivou
trému, podívejte se, jak mám studené ruce! Zapomněl jsem svůj
text! Můj Bože, jak tohleto dopadne? Jak to děláte, že jste tak
klidní? Copak nemáte strach? Mě úplně vyschlo v krku, jak budu
mluvit?...". Sugesce smůly, zapomínání, rozechvělost a podobné
projevy se nikdy neminou svého cíle. Můžete si být jisti, že
nejdéle na čtvrt hodinky se bude v místnosti rozprostírat
atmosféra úzkosti, které neuniknou ani ti nejsebejistější.
Tehdy třeba i dobrý žák propadne u zkoušky, protože v kritické
chvíli zapomene všechno, co se naučil. Na druhé straně průměrný
žák, který si z trémy nic nedělá (ví totiž, že nemá co ztratit,
jelikož je mu k smíchu výsledek, na němž nezapracoval), bude
schopen zmobilizovat všechnu svou energii na několik nutných
minut nebo hodin... a snad bude mít i úspěch!
Samozřejmě se jedná o negativní sugesce a vaše práce během tohoto
čtvrtého týdne bude muset být dvojnásobná. Bude třeba:
* si na jedné straně uvědomit všechny negativní sugesce, které
k vám přicházejí z vnějšku i z vašeho nitra, abyste se naučili
odolat jejich zhoubnému vlivu a nedovolili jim vůbec vzniknout;.
* na druhé straně pak začít uvádět do praxe, přesvědčivě a
vytrvale, vzorce autosugesce, které si vyberete tak, aby se
nejlépe hodily k vašim problémům.
!!!
2 - Mechanismy sugesce
Mozek působí spolu s nervovým systémem jako orgán ducha a činu.
Díky němu jsme spojeni se dvěma světy. Tím, který se nachází mimo
nás - s objektivním vnějším světem - a tím, který je v nás - to
znamená se světem myšlenky, vědomí, podvědomí nebo
nevědomí.((??)) A svět v nás je bohatý nekonečnými možnostmi,
z nichž se nám zatím daří vidět jen část díky současným pracím
parapsychologie.
Vaše "skryté schopnosti"
Je velmi dobře známo, že většina lidí v nejlepším případě využívá
pravidelně zhruba jen desetinu mozku. Stěží si umíme představit
obrovské možnosti, kterými by vládl člověk, jehož mozkový systém
by byl aktivní na sto procent. Nejspíš bychom něčemu takovému
nevěřili a považovali ho za zcela výjimečnou bytost, snad z jiné
galaxie, nadanou nadpřirozenými schopnostmi, které se nepřisuzují
dokonce ani božstvům!
%Podle vědců používá průměrný jedinec jen 6 až 10% svého mozku.
Zbytek, který by bylo možné použít, zůstává zatím neprozkoumán.
Podle Owena Caskeye, psychologa spolupracujícího s Independent
School District v El Pasu, "zaměstnává největší část výuky
v rámci školy pouze levou hemisféru". Tato hemisféra pracuje s
fakty a myslí logicky, krůček po krůčku, zatímco pravá hemisféra
se stará o city, fantazii, představivost, obrazotvornost myšlení
a intuici. Bylo by vhodné, kdyby výuka počítala s těmito faktory
a přizpůsobila tomu své metody. (Dívky pracují lépe, mohou-li
používat pravou hemisféru, chlapci pracují spíše s levou.
V každém případě by jak dívky, tak chlapci měli mít možnost
využívat výhod nových metod, jež by jim dovolily lépe používat
obě mozkové hemisféry.
"Pokud se na procesu učení mohou podílet obě hemisféry", říká Dr.
Don Schuster, profesor psychologie na Univerzitě státu Iowa, "je
učení mnohem snadnější, rychlejší a příjemnější."
"Jednou z účinných metod, jak probudit pravou hemisféru, je
myslet v obrazech," dodává ještě Dr. Owen Caskey. "Obvykle se
učíme myslet pouze slovy, slyšíme v hlavě slova, ale netvoříme
obrazy. Avšak zapamatování je mnohem účinnější, pokud si
v myšlenkách skládáme obrazy látky, kterou se máme naučit. Tuto
činnost můžeme považovat za tvůrčí bdělé snění."
Myšlenková obrazotvornost by byla užitečná nejen v procesu
intelektuálního učení, ale mohla by také pomáhat při osvojování
jakékoli manuální techniky.
"Pokud si přejete svůj život zlepšit," tvrdí Dr. Caskey,
"vytvářejte myšlenkové obrazy. Představujte si, že si dobře
rozumíte se svým partnerem nebo že lépe komunikujete se svým
nadřízeným. Pokud si nevytváříte myšlenkové obrazy, bude váš
život vždycky tvrdý."
(Úryvek z knihy: Emrika Pacluse, Encyklopédie Rodale de vos
émotions et de votre santé , Edi Inter.)%%
Psychosomatika
Pokud jde o křehký, ale velice reálný vztah mezi duchem a mozkem
(a tedy celým tělem), nyní už ho věda opravdu uznává a využívá
v praxi - z hlediska terapeutického - pod pojmem "psychosomatická
medicína" (od slov "soma" = tělo a "psyche" = duch, duše,
duševno). V současné době se odborníci ještě mohou omezit jen na
rozbor a "vysvětlování" jevů chemického, elektromagnetického nebo
vlnového řádu. To, co se opravdu děje ve chvíli, kdy je vibrace
proměňována ve vědomou myšlenku (a kdy tedy snad dochází k oné
mutaci), je pro nás zatím velkou neznámou.
I když tedy z této oblasti zatím tápeme, je třeba nicméně mít
ponětí o místě, kde se nachází onen vypínač, který nám dovoluje
působit na zmíněný mechanismus tak, abychom mohli upřednostnit,
co se nám hodí, a vyrušit, jak nejvíc to půjde, příčiny
nesouladů.
Ve skutečnosti nevíme o "psyche" nic. Známe jen její nástroje,
kterými jsou nervový systém a mozek. Je třeba si uvědomit, že
toto těsné vzájemné působení mozku a ducha, každá myšlenka, cit i
podnět, každý duševní úkon má okamžitý vliv na mozkovou hmotu.
Účinek je dvojí - mentální i fyzický zároveň.
Díky tomuto mechanismu víme (zažili jsme to v běžném životě
všichni), že opakovaná myšlenka na určitou věc vyvolává určité
pocity. Například pomyslíte-li na svůj oblíbený moučník, vždycky
se vám začnou sbíhat sliny a budou působit na váš trávící systém
- a občas i na čichové ústrojí, takže dokonce budete v duchu
cítit i jeho vůni. Stejně tak pocity v nás vyvolávají myšlenky na
to, co už známe.
Všichni dobře tyto jevy známe, protože jimi jsou dennodenně
spřádány nitky našich životů. Avšak když se začne mluvit
o sugesci, zvláště pak o autosugesci, většina lidí nasadí
ironický úsměv: "Dobře víme, že tohle všechno je naprosto
směšné." Jenže to, co některým připadá jako čistě dětinská
záležitost nebo prostoduchá pověrčivost, ve skutečnosti zasahuje
nejhlubší a nejtajnější mechanismy člověka. Tyto mechanismy
dovolují všem, kdo je vědomě a s rozvahou uvedou v činnost, aby
se od základů proměnili a stali postupně takovými, jakými chtějí
být. K tomu však nestačí pouze věřit, je třeba pochopit a ujasnit
si, jak k čemu dochází. Po onom počátečním poznání, je nutné
vědomě a s vůlí na sebe působit.
Schopnost ztotožnit se s danými myšlenkami
Možná se vám zdá, že jsme nyní náhle na míle vzdáleni našemu
tématu, a že tyhle odbočky jsou zbytečné. Tak to není. Nejde
jednoduše o to, abyste použili recepty, kterým příliš nevěříte, a
mysleli si prostě: "Však uvidíme!" V takovém případě je téměř
jisté, že neuvidíte ... nic. Praktické použití vzájemných vztahů
tělo-duše je třeba vzít myšlenkami za své, aby se mohlo
uskutečnit.
Pokud s důvěrou a bez výhrad nepřijmete metodu založenou na
mentálních cvičeních (k tomu je třeba ji pojímat tak, že může být
účinná), je lépe ji nepoužít. Jestli se o to přece jen pokusíte,
dojde ve vás k určitému rozporu mezi tou částí vašeho intelektu,
která provádí cvičení s určeným cílem - uspět - a druhou, které
se všechno zdá směšné a zcela nehodné vašeho postavení
"inteligentní bytosti"!
Není-li jednotná psychika, nemůže dojít k rozvoji nových
schopností, to je jasné. Právě naopak. Utrpíte nezdar, protože za
takových podmínek jednak nevyhnutelně posílíte nedůvěru ke všem
podobným metodám, a potom si zablokujete psychiku na myšlence
nezdaru a nemožnosti zlepšení. ("Nelze se změnit, člověk je
takový, jaký je," atd.) Budete totiž jednat pod vlivem
negativních autosugescí, které jsou nebezpečné proto, že jsou
podvědomé.
!!!
3 - Je třeba ovládat sám sebe
Vidíte tedy, že je ve vašem zájmu vtisknout do mozku přijatelné
informace, které vám umožní úspěšně použít uvedenou metodu a
zvítězit i nad zbylými projevy své nesmělosti, (které jsou nyní
už hodně na ústupu, od té doby, co jste jim začali čelit). Budete
také moci změnit všechno, co se vám nelíbí a co napomáhalo
k tomu, že jste byli nesmělí. Jedná se o:
- špatně vyvinutou vůli (na to se společně podíváme v kapitole
6);
- nedostatky v paměti;
- problémy soustředění;
- těžkosti při studiu určitých předmětů;
- špatné zdraví, únavu, nespavost;
- určité charakterové rysy;
- zlozvyky;
- působení na rozvoj svých schopností atd.
Jsme svobodní lidé, máme svobodnou volbu. Pokud se cítíme otroky,
tak jedině otroky sebe samých. To je velmi důležité. Celá naše
společnost by se změnila a všichni lidé by se brzy cítili
spřízněni, kdyby si každý muž i každá žena na Zemi konečně
uvědomili svou vlastní svobodu a byli konečně ochotni plně
přijmout sami sebe.
Mějme na paměti, že nesmělý člověk si vytvořil celou škálu
hodnot, na jejímž základě třídí lidi hned, jak je potká: "Tamten
je vysoko postavený, takže mi nahání strach. Pořád se budu bát,
že se do mě pustí. Tenhle nebude nic moc. Konečně někdo, kdo bude
pode mnou; abych si zkusil dokázat, že i já existuji, tak se budu
k němu chovat jako tyran, jako by se asi chovali ti, které jsem
umístil nad sebe..."
Toto hodnocení probíhá na úrovni podvědomí, ale uvažují tak
všichni nesmělí lidé, protože se sami zařazují podle určité
logiky založené na zásadním omylu - soutěžení, nerovnost, bažení
po moci, pekelný boj o přežití. Nejhorší je, že se ke všemu
hluboce ztotožňují s oněmi myšlenkovými obrazy, v nichž si
vypodobnili ostatní. Nahlížejí na věci a lidi naprosto zkresleně,
a následkem toho také špatně vnímají sami sebe. Jediný způsob,
jak docílit správnějšího pohledu na svět, je podívat se na
všechno jinak, všechno změnit.
Msta malého podceňovaného chlapce
Na tomto místě se hodí uvést příklad jednoho velmi nesmělého
sedmiletého chlapce. Rodina ho tak drtila, že se styděl i sám
před sebou. Tak strašně, že se skoro neodvážil mluvit, a také se
nikdy nic nenaučil, protože měl strach, že bude nešikovný a že
znovu od rodičů uslyší: "Z toho kluka nikdy nic nebude." To se
samozřejmě velmi odráželo na jeho duševním stavu. Ke všemu
nerostl, často býval nemocný a jeho nešikovnost byla časem stále
patrnější...
Měli jsme však možnost tohoto slabého a nevýrazného chlapce
několikrát vidět, jak se krutě, chladnokrevně a rafinovaně mstí
za svou bezmocnost menším dětem i všem možným dostupným zvířatům,
neschopným se bránit (ptáci, myši, hmyz...) Vynechával obvykle
jen psy a kočky, ti se mu zdáli příliš nebezpeční.
"Otroci a páni" neboli "hra o moc"
Třebaže výše uvedený příklad jde do krajnosti, je takovéto
chování velmi příznačné a běžnější, než si v první chvíli
myslíme. Ti, kdo útočí na slabší, než jsou sami, ať už fyzickým
násilím, nebo jinými zvrácenými prostředky nátlaku - fyzického,
mentálního, morálního, nebo dokonce duchovního druhu - ti všichni
jsou ve skutečnosti jedinci ztracení uprostřed hierarchie, kterou
oni sami pomáhali vytvořit. Jednání takových jedinců naprosto
odporuje našemu vrozenému pojetí seberealizace a postavení
člověka jako svobodné a odpovědné lidské bytosti, která má stejná
práva jako ostatní z bratrského společenství lidí.
Rozdíly, projevující se na úrovni rozumových a jiných schopností,
v úrovni sociální, ve fyzické kráse atd., by mohly být přirovnány
k tomu, že v davu je každý jinak oblečený, s větším či menším
vkusem nebo nedbalostí, podle toho, co si kdo vybral pro
vyjádření sebe samého. To se však týká pouze povrchu lidské
bytosti. Vnitřní hloubku bytosti lze rozpoznat u každého.
(Sociální zařazení není ničím jiným než nutným uspořádáním.
Mravenci také mají velitele skupin, kteří určují a slaďují
činnosti a jsou dělníky uznáváni, protože k tomu mají schopnosti.
Ale nezáleží na tom, jestli je to velitel skupiny, nebo dělník,
především jde vždycky o mravence. Z našeho hlediska není sociální
rozdíl mezi dvěma kategoriemi ani viditelný. Každý jedinec je
potřebný, jeden nemůže žít bez druhého a všichni mají právo, aby
byli stejně respektováni.)
Všechno ostatní je pouhé "divadlo". "Velcí", kteří nic
nepochopili, toho mohou využít, aby si osobovali důležitost,
kterou nemají. "Malí" se zase snaží promítnout své sny a pocity
závisti směrem k "velkým", jimž se podřizují, aby se tak zbavili
osobní odpovědnosti. Protože se ničeho neodváží při opakovaném
setkání s těmi, kteří "stojí nad nimi", namíří svůj vzdor proti
každé autoritě, a to způsobem nerozhodným, dokonale oidipovským,
jako by se chtěli "pomstít na tatínkovi", aniž by riskovali přímé
střetnutí.
Nic z toho není správné. Aby byl člověk opravdu velký, musí umět
žít svobodně a odpovědně, což nemá žádnou souvislost ani s
bohatstvím, ani s postavením. Občas dojde k takovému spojení.
V tom případě má lidstvo naději, že je v určitých oblastech
povede člověk, který si je vědom svého úkolu a je hoden důvěry.
Víme, že nikdo není otrokem jen proto, že poslouchá zákon svého
pána. V takovém případě by se pán odsoudil do stejného otroctví
jako jeho otrok. Přistoupil by totiž na hru sil a jednoduše by
byli dva otroci, každý na jiné straně provazu.
Nelze všechno brát podle postavení
V podniku, kde pracujete, má váš vedoucí má svou roli, ale bez
vás by ničeho nedosáhl. Jste jeden pro druhého nezbytní. Znamená
to, že byste si měli vzájemně vážit jeden druhého, pokud oba
řádně zastáváte své funkce.
Pokud je váš nadřízený tyran, je to jeho problém, ne váš. Záleží
jen na vás, jestli se necháte jeho tyranií ovlivnit nebo
zastrašit. Měli byste toho člověka spíš litovat, protože musí být
jistě velmi nešťastný, když dospěl až do takového stupně
sebezničení, pro který všechno nenávidí.
Prozkoumejte však trošku také sami sebe. Jste si jisti, že si do
něho nepromítáte hotové názory, obraz, který vám podsunuli druzí?
Některé noviny, někteří odboroví předáci i někteří frustrovaní
jedinci odsuzují masově a bez špetky soudnosti každého, kdo
vykonává nějaké vedoucí postavení. Systematicky je ztotožňují s
autokraty nejhoršího druhu.
Představte si, jak byste se chovali vy na místě člověka, kterého
se bojíte a zároveň ho nenávidíte. Možná by se některé jeho
postoje ve vašich očích vyjasnily. Lépe byste ho pochopili, takže
i on by lépe pochopil a ocenil vás. Mohl by mezi vámi vzniknout
opravdu lidský vztah bez hádek a mnoha slov, jen kdybyste zbořili
tu jedinou bariéru, kterou jste sami vystavěli.
V každém případě jste si jistě všimli, že existují třeba prostí
dělníci, kteří jsou pány svého života, jsou přirozeně ušlechtilí
a nevzdali by se své opravdové svobody, zatímco najdete šéfy,
kteří jsou otroky sebe samých i jiných lidí. Ustrašení, nesmělí,
ztracení v roli, jíž se nemohou dobře zhostit... Věci vždycky
nejsou takové, jaké se zdají být!
Je třeba být svobodnou bytostí
Buďte svobodným člověkem ne proto, abyste uspokojili všechny své
vášně a přání. To byste nebyli svobodni, ale spoutaní tím, co je
ve vás nejvíce zvířecího (je mi líto toho termínu, protože je
vůči zvířatům nespravedlivý). Buďte svobodní, abyste se cítili na
svém místě mezi ostatními lidskými bytostmi a snažte se žít
harmonicky přes všechny možné těžkosti.
Svým vnitřním postojem ostatně můžete změnit i materiální
podmínky své existence, budete-li si umět vždycky zachovat
harmonickou vizi a rozpoznávat, co je nezbytné i dobré. Žijte
v harmonii s přírodními zákony a zákony řídícími vývoj lidstva.
Uvidíte, že překážky pomalu odpadnou samy od sebe.
Nestranné posuzování
Hluboce se zamyslete a dejte se vážně do práce, abyste si určili
svou vlastní koncepci světa i nejlepší způsob, jak nahlížet na
svou roli mezi lidmi, na to, čím byste opravdu chtěli být.
Výsledky svých úvah nechávejte nepřetržitě procházet sítem své
logiky a rozumu.
Tříbení soudnosti
Udělejte si vlastní názor
Snažte se tříbit si soudnost nestranným pozorováním. Otevřete
svůj vnitřní postoj, jak nejvíc to bude možné, směrem ke světu a
myšlenkám ostatních, i když se vám mohou zdát na první pohled
sebepodivnější.
Myslete na to, že v každé věci sídlí částečka pravdy, kterou
musíte objevit vy sami. Přestaňte se pořád spoléhat na úsudky
druhých, na názory svých bližních. Zpočátku, pokud ještě nejste
dost pevní k tomu, abyste se sami vrhali do vody, můžete
samozřejmě požádat o radu své známé, kterým důvěřujete a kteří si
vám přejí pomoci. Mohou vám sdělit svůj názor, ukázat, kde se jim
zdá, že děláte chyby.
Důsledně však dbejte na to, abyste nikdy nic "nehltali" bez
rozvážení a nepřejímali všechno bez výhrad.
Nepomůže vám sebevětší a nejskvělejší vzdělání, pokud si z něho
učiníte předmět víry. Budete-li tíhnout k jednostrannosti,
vystavujete se nebezpečí, že se vaše soudnost a rozum vzbouří.
Jistě, budete moci ten hlas umlčet, ale připravíte se tak
o důležitou součást sebe, kterou stejně budete muset jednou
zapojit, jinak vám hrozí, že se v životě nedostanete dál.
Chápání příčin
Snažte se za určitým působením vidět příčiny. Na něco je však
přece jen intelekt krátký. Intuice, tato "moudrost srdce", jak ji
někteří nazývají, má také co říci. Ale všechno musí být
v souladu. A pokud "má srdce své důvody, které rozum nezná",
obecně to nebývají dobré důvody, ztotožňujeme-li rozum s
"normami", tedy "pevně stanovenými zákony". Všechno na světě má
logiku a je na nás, abychom dostatečně rozvíjeli své možnosti a
naučili se tak nahlédnout za závoj iluze (ať už vědecké,
filozofické nebo přísně lidské) a vidět, jak jsou věci mezi sebou
navzájem svázané.
((užší zrcadlo,příklad)).
%Alegorie pro dokreslení tohoto jevu
Představte si, že by někdo, kdo by byl ukrytý za závěsem,
prostrčil prsty ruky skrze otvory nepravidelně rozeseté na látce
a libovolným směrem s nimi začal hýbat. Před závěs by pak
přivedli nějakou bytost s velmi omezeným zrakovým polem, která by
nic nevěděla o člověku, nevěděla by, co je to ruka ani co jsou to
prsty. V první řadě by neviděla závěs, ale myslela by si, že
stojí před volným prostorem, protože aby ho viděla, musela by
zorným polem zabrat celou šíři scény, na níž se pohybuje. Viděla
by pouze samotné prsty pohybující se v prostoru, zdánlivě bez
jakéhokoli vzájemného propojení a způsobem, který by její rozum omezený úzkým vnímáním - nemohl vysvětlit.
Ona bytost by si tedy mohla nějaké vysvětlení vymyslet. Jenže od
určité chvíle by stejně nevěděla, jak věc dál chápat. Také by ji
všechny tyto nelogičnostmi mohly uvést do nejistoty a ona by
jednoduše mohla popřít všechno, co viděla ("Je to jen
halucinace!"), přestože jiné bytosti jejího druhu viděly stejnou
věc také ("Je to kolektivní halucinace! - prosté, jednoduché a
časté vysvětlení v závěru debat, které nikam nevedou.)
Pak by ovšem přišel někdo, kdo by jí vysvětlil, o co opravdu jde.
Byla-li by bytost moudrá, přijala by vysvětlení jako
pravděpodobné a počkala by, až bude mít důkaz a bude se o tom
moci sama přesvědčit a ztotožnit se s vysvětlením.
Za tím účelem se vynasnaží rozvinout všechny své schopnosti
vnímání, aby nakonec mohla: závěs napřed uvidět, pak si na něj
sáhnout, nakonec ho nadzvednout, projít za závěs a poznat
logickou a skutečnou příčinu jevu.
Může se však také jednat o bytost frustrovanou a domýšlivou, jež
systematicky odmítá jakékoli vysvětlení, které sama nevymyslela,
v přesvědčení, že všechno lze vysvětlit vědecky. V tomto případě
se bude i nadále chovat jako had, který se kouše do vlastního
ocasu a nemůže jít dál, dokud nesleví ze svého dětinského
postoje.
My všichni se nacházíme v této situaci a všichni reagujeme buď
jako moudří, nebo pyšní ve svém dětinském chování. Snažme se tedy
uvolnit v sobě místo moudrému. Pokud se tak budeme chovat i
nadále, ušetří nás to mnoha zklamání a utrpení. Poselstvím
utrpení je, abychom připustili, že je moudré přestat jednoho dne
zakopávat o pořád stejný kámen, protože nás to zbytečně bolí, a
popojít kousek dál na cestě vývoje, kde se nám to už dít
nebude.%%
((konec užšího zrc))
4 - Provádění autosugesce
!!
Už jsme řekli, že mozek je orgánem ducha. Jeho projevy tedy úzce
závisejí na celkovém zdraví a síle mozku a zároveň na stupni
vývoje jeho jednotlivých center. Pokud je některý tělesný orgán
nebo mozkové centrum slabé či porušené, přirozeně se to odráží na
našich mentálních schopnostech a způsobu bytí.
Možnosti zlepšování výkonu mozku
Vždycky je možné do jisté míry pěstovat určité centrum a zapojit
jeho skrytou energii, čímž dojde ke stimulaci ostatních center.
Každý může zvyšovat a rozvíjet možnosti svého mozku -
prostřednictvím duševní hygieny, střídmosti, celkové umírněnosti
a ovládnutím svých zvyků i způsobů jednání. Autosugesce v rámci
smyslových cvičení přispěje v tomto programu k posílení slabých
míst a upevnění ostatních.
Jedná se o přesnou paralelu toho, co se odehrává na poli
fyziologickém. Slabé svaly a nedostatek pružnosti lze také
posílit vhodným cvičením. Odrazí se to posléze na celém
organismu.
Autosugesce není hypnóza
Existuje zásadní rozdíl mezi autosugescí a hypnózou, třebaže si
je lidé občas pletou. U hypnotizovaného je ochromena schopnost
jednat, dostává se do rukou někoho cizího (hypnotizéra). Účinek
tedy není nikdy trvalý. Ke všemu se úplně podřizuje vůli někoho
jiného, což úplně protiřečí výsledku, kterého chceme dosáhnout nejvyšší seberealizaci rozvojem vlastních schopností a své
svobodné volby.
Pokud jde o autosugesci, nechává jednotlivci plnou vládu nad jeho
schopností jednat. Může tedy směřovat dobrovolně a vědomě k cíli,
který si předem vytyčil.
Přesto všechno lidé stále považují tuto techniku za něco, čím
není. Nemělo by žádnou cenu napnout svaly a říci: "Já chci." To
je jenom předráždění nervů, a ne čin svobodné vůle. Takže
přejete-li si například přestat kouřit, je zbytečné být v napětí
a s úporným výrazem tvrdit: "Už nebudu kouřit!" Návody na
sugesci, které tvrdí, že stačí dlouze si v myšlenkách opakovat
výslednou formulku, zapomínají na základní prvky celého procesu.
Dětinskost a nezdary těchto metod občas uškodily autosugesci jako
takové a to je škoda.
Potřeba dát svým myšlenkovým obrazům citový obsah
Abyste využili onen úžasný prostředek zdokonalování, jakým je
autosugesce, stačí zaplnit podvědomí jednoduchými větami, které
vystihují, jakými byste sami sebe chtěli mít. Je třeba, aby každá
formulace měla citový obsah, který ještě podněcuje zájem. Z toho
důvodu musí být myšlenkový obraz sytě barevný. Věty musí být
formulovány pozitivně, jasně, rozhodně a podnětně. Cílem je dát
vznik předběžnému obrazu toho, co jsme se rozhodli udělat, nebo
žádaného výsledku tak, že ho už vidíme v pokročilém stadiu plnění
se všemi důsledky.
Podvědomí se přizpůsobí příkazům, pokud jsou dávány
prostřednictvím autosugestivního kódu prožitého v obrazech. Ve
skutečnosti zadrží jen to, co na něj silně zapůsobí. Vliv může
mít už pouhý citový obsah a vědomá vůle vstoupí do hry teprve
proto, abychom zachovali jistý fyzický i myšlenkový klid během
meditace. Mimochodem, pokud se soustředíte příliš svou vůli na
to, co chcete dokázat, jdete proti vytyčenému cíli.
Podmíněné probuzení
Podobný princip jste si jistě už vyzkoušeli sami při "podmíněném
probuzení". Když jste uléhali k spánku, věděli jste, že se na
druhý den musíte vzbudit výjimečně velmi brzy ráno, abyste stihli
např. vlak nebo letadlo. Ve chvíli usínání si živě představíte
všechny nepříjemné pocity spojené se skutečností, že byste se
nevzbudili, neslyšeli budík nebo znovu usnuli. Takže druhý den
procitnete spontánně v určenou hodinu, obvykle několik vteřin
před zazvoněním budíku.
Úspěšně jste uplatnili autosugesci se vším, co k ní patří.
Vyvolali jste představu a naplnili emocí to, co jste potřebovali
mít, třebaže podvědomě. A protože jste neměli v úmyslu provádět
autosugesci, spontánně jste se vyhnuli rušivému vlivu, kterým by
mohlo být příliš urputné přání. Díky souhrnu všech těchto prvků
jste nakonec měli úspěch.
!!
Nejpříhodnější okamžiky - při usínání a při probouzení
Pro autosugesci je tato doba velmi vhodná. Nejlépe se autosugesce
provádí před usnutím. Pokud během ní usnete, není to na překážku,
protože podvědomí dále pracuje samo. Obzvlášť vhodný ke cvičení
je stav vnímání, který předchází spánku. Vaše sugesce se vtisknou
hluboko do podvědomí a provedou postupně žádanou změnu.
Druhou příhodnou chvílí je probuzení. Je třeba zůstat po něm
klidně ležet, nesnažit se měnit polohu a během přemítání vyloučit
jakékoli napětí. Snaží se vám myšlenky uniknout a nitro vám
zaplavují všemožné cizorodé nápady? Prostě je na chvíli
pozorujte, nebuďte podráždění a nepřikládejte jim žádnou
důležitost. Především se nenechte rušit myšlenkami, které k vám
přicházejí s jediným cílem odvést vaši pozornost! Klidně, ale
pevně od nich uhněte vnitřním pohledem a upřete ho na svá
cvičení. Nedělejte si starosti s parazitujícími myšlenkami.
Nechte je, ať se samy vypaří. Nesnažte se s nimi bojovat, to by
je jenom posílilo.
Samozřejmě můžete provádět autosugesci v případě potřeby kdykoli
během dne. Ale pro tento týden se spokojte s jedním cvičením asi
deset minut před spaním a stejně tak při probuzení. Je lépe
pracovat pravidelně a vytrvale než si zkusit cvičení pětkrát
v jednom dni a pak už v úsilí nepokračovat.
%Tvůrčí snění není ztrátou času
Většina z nás byla vychována ve víře, že snění je úplnou ztrátou
času. "Netvař se tak zasněně, jdi radši něco dělat!" říkali nám
rodiče, kteří považovali zahálku za nějaký hřích.
"Opravdu jsme dělali chybu," říká Dr. Jerome L. Singer, profesor
psychologie na univerzitě v Yale, který velkou část svého života
zasvětil studiu bdělého snění a jeho často málo známým kvalitám.
"Všechny výsledky našich bádání potvrzují, že bdělé sny nejenže
obohacují život, ale jsou také blahodárné pro tvůrčí myšlení a
zároveň i pro fyzické a duševní zdraví.
"Vaše obrazotvornost - vaše řízené fantazie - jsou mocným
nástrojem pro řešení i těch nejsložitějších problémů."...
"Bdělé sny, dodává Dr. James Morgan, poradenský psycholog
univerzity na Floridě, často slouží k opakování způsobů chování,
které si jednoho dne osvojíme. Já osobně je používám po mnoho let
jako odblokovací techniku. Pomáhají lidem setkávat se s vlastním
já, poskládat si své cíle i své budoucí plány."
(Úryvek z knihy: Emrika Pacluse, Encyklopédie Rodale de vos
émotions et de votre santé, Edi Inter.)%%
((cvičení - rámeček str.109))
Cvičení
Autosugesce
Provádějte dvakrát denně,
pravidelně a vytrvale.
Postup
a) Relaxace a rytmické dýchání
- Nejprve se musíte sami uvést do fyzického i psychického klidu.
K tomu se uložte nebo se co nejpohodlněji posaďte na klidném
místě, kde vás nikdo nebude vyrušit. Začněte se uvolňovat
stahováním a uvolňováním svalů, jak bylo popsáno výše.
- Pak pomalu a zhluboka dýchejte nosem (to je velmi důležité) a
začněte při tom výdechem. Při vydechování vzduchu si
představujte, že spolu s ním ze sebe vyháníte všechny nečistoty,
fyzické, mentální atd., všechno, co nemáte rádi a čeho se chcete
zbavit. Dýchejte lehce, nenásilně, vnímejte přitom, jak se vám
svírají žebra, stahuje břicho a tlačí se na bránici.
- Potom na několik okamžiků zadržte dech. Nepřetahujte ovšem čas
určený k výdechu nebo nádechu ani se nesnažte utvořit rekord.
Neprovádíte přece podmořské potápění, ale cvičíte autosugesci!
Během onoho krátkého zastavení si představte sami sebe očištěné
od všeho, co se vám nelíbí, a pomyslete si: "Jsem klidný a
ovládám se!"
- Dále nechte vzduch proudit do plic volně a nenásilně.
Představte si, že spolu s ním nasáváte životní energii
(orientálci zvanou "prána"), která vás obnovuje, oživuje a
naplňuje vším, čím si přejete být. Každý vdech vás utváří, každý
výdech omývá od nánosů špatností. Během vdechu si také pomyslete:
"Vstupuje do mě klid, síla, sebeovládání, prostupuje mnou
rovnováha a harmonie." Znovu zadržte na několik vteřin dech a
vnitřním zrakem si představte energii nahromaděnou během vdechu,
která vám proniká do krve a do všech vašich buněk.
Toto rytmické dýchání opakujte nejméně desetkrát například s
pětivteřinovými úseky- pět vteřin výdechu, pět vteřin zadržení
dechu, pět vteřin vdechu, pět vteřin zadržení.
Takovéto dýchání nejenže rychle nastolí klid a pohodu, ale vede i
k úplnému uvolnění, které připravuje podvědomí pro příznivé
přijetí sugesce. Upravuje také porušené fyziologické funkce tím,
jak masíruje střeva, játra, žaludek a všechny sousední orgány
širokými a pravidelnými pohyby bránice. Z toho důvodu je třeba
dbát na to, aby dýchání bylo úplné, zároveň hrudní i břišní.
!!
b) Přeměna zlého v dobré
- Po několika okamžicích odpočinku, během kterého se nebudete
o nich starat, se jako k mocné a oslnivé síle upněte k přání nebo
úsilí něco překonat,.
- Potom zhluboka vdechněte a vnukněte si myšlenku: "Vstřebávám
moc této síly."
- Při zadržení dechu si v myšlenkách zobrazte tuto sílu, která se
pevně zakotví do vašeho podvědomí, při výdechu pomyslete: "Teď
mám tuto sílu k dispozici, mohu ji použít, abych v sobě rozvinul
vlastnosti, které jí odpovídají" (například: sebedůvěru, energii,
vůli, duševní sílu...).
((konec rámečku str.111)
Jedná se o cvičení, určené k přeměně toho, co chcete překonat použijete při tom energii k vytvoření toho, co si přejete
rozvinout. Jde o "mentální Aikido"- k poražení protivníka
používáte jeho síly. Mohu vás ubezpečit, že je to velmi účinné.
Výsledek se neomezuje pouze na potlačení slabostí nebo sklonů
k nim, toto cvičení se snaží je převrátit, přeměnit je v pravý
opak, tedy chybějící vlastnost. Je jednodušší rozvinout určitou
vlastnost než překonat nedostatek!
((rámeček str.111 dole))
c) Použijte jednu z formulací autosugesce
!!
Místo tohoto cvičení můžete také po uskutečnění relaxace a
rytmického dýchání klidně použít hotové formulace, které vám
nabídneme o něco níže.
Usilujte o jasnou zrakovou představu toho, co si přejete získat.
Například, pokud si budete sugerovat: "Cítím se plný duševní
síly, odvahy a důvěry," musíte dát hluboký význam tomu, co
říkáte, vložit do toho vlastní city, tedy procítit to a vžít se
do nové osobnosti, kterou budete. Můžete si dokonce představit
okolnosti, kterých jste se dříve obávali, představit si a vidět
se, jak reagujete s jistotou nově získané duchovní síly. Vaše
představivost vám bude velkým a blahodárným pomocníkem.
Opakujte si sugesci několikrát, pomalu a pečlivě při tom myslete
na to, co říkáte. Mechanické drmolení slov by nebylo k ničemu.
Je také dobré přání napsat a nosit papír s sebou v kapse, abyste
si ho mohli několikrát během dne přečíst. Opakujte formulaci
nahlas, se zaujetím a přesvědčivě, pro posílení zapojte všechny
své smysly. ( Pozor na to, abyste svá přání vyjadřovali vždycky
kladným způsobem, jinak riskujete, že si vaše podvědomí zachová
v paměti právě slovo, které jste si přáli "vymazat"! Neříkejte
například: "Nemám už z ničeho strach," protože riskujete, že si
v sobě zafixujete slovo "strach" a situace se tím zhorší!)
Postupem času si sami všimnete, že dobře vybrané věty (vždycky
stejné) opravdu ovlivňují váš život. Nebuďte ani příliš
uspěchaní, ani nedbalí. Pohlížejte na svůj úspěch s klidem a
trpělivě. Je to moc důležité. Pečlivě se vyhněte jakémukoli
nevhodnému projevu netrpělivosti nebo nadšení. Oboje by vám ve
vašem úsilí překáželo.
d) Naprogramujte si den předem
Na konci ranního cvičení v klidu proberte svůj denní program.
Prožijte si svůj den předem tak, jak byste si ho přáli prožít,
určete dopodrobna, co a jak máte udělat. Představte si, že
přicházíte včas na smluvené schůzky, zachováváte klid v těžkých
situacích, věříte si během celého dne, pouštíte se do všeho, co
máte udělat, aniž byste ztráceli čas nebo něco nechávali na
zítřek. Všechno, co máte udělat, dělejte "teď". Nikdo vám
nenahání strach, všechno, co děláte, děláte dobře.
Až dojdete k večeru, budete spokojeni ze svého dne i sami ze
sebe, budete relaxovat a využijete svůj volný čas stejně
intenzivně, jako jste se věnovali práci.
Po skončení této představy (neměla by vám zabrat víc než několik
minut) a jasně stanoveném denním programu, se ihned pusťte do
díla s pocitem spokojenosti s tím, co sami sobě dokážete.
Během dne nezapomeňte na svůj základní příkaz: "To, co mám
udělat, udělám hned."
Tabulková technika
Jedná se o nesmírně účinnou techniku. Dovolí vám vyřešit jakýkoli
druh problému, například zbavit se špatného návyku, přestat
kouřit atd.
Poté co provedete hlubokou relaxaci, když jste se odebrali na
místo, kde mohou mít vaše myšlenky klid (prázdninová pláž, břeh
potoka nebo jakékoli místo podle vlastního výběru, které si
najdete), představte si dvě tabulky vedle sebe - jednu černou a
druhou bílou.
Zaznamenejte si na černou tabulku chování, které si přejete
změnit. Jako byste psali křídou na tabuli a přitom jasně viděli
každé slovo. Podívejte se pak znechuceně a s hněvem na věty,
napsané na této tabulce. Pak tabulku rozbijte. Když ji takto
zničíte, vymažete ze svého podvědomí svůj špatný zvyk.
Napište na bílou tabulku, co byste si přáli rozvinout. Přečtěte
si svá slova s pocitem uznání a s potěšením. Představte si
radostně svůj cíl, jako byste ho už byli dosáhli.
Tuto techniku je třeba mnohokrát opakovat.
Stručně řečeno, chcete-li vyřešit problém pomocí tabulkové
techniky, jsou důležité dvě věci:
1. zničení černé tabulky, na které jsou napsány záporné body, jež
chcete změnit;
2. představa bílé tabulky s uskutečněnými změnami.
5 - Pozitivní autosugesce
Než začnete provádět autosugesci, musíte si písemně rozhodnout,
jaké věty budou pro vás nejvýstižnější a nejlépe se budou hodit
na váš případ. Nejlepší jsou takové formulace, které vám "řeknou"
nejvíc. Vybírejte je kvůli jejich síle vyjádření a zachovejte až
do doby, kdy přinesou své ovoce. Neopouštějte je po pouhých
několika dnech. I tak je budete moci vylepšit, pokud najdete
jiné, jež se vám budou zdát pro vaše přání výstižnější, ale za
předpokladu, že půjde o stejné téma.
Je potřeba, abyste si zvykli provádět autosugesci pravidelně
dvakrát denně, a to po několik měsíců. Můžete si tak projít
všechny své vlastnosti a harmonicky je rozvinout tak, že byste
tomu předtím nevěřili. Nejenže si získáte obdiv svého okolí, ale
pocítíte ohromnou radost ze života, která vám stonásobně oplatí
malé každodenní úsilí, které jste vyvinuli. Tedy odvahu!
Zde máte řadu formulací, které můžete použít. Další si můžete
sami vymyslet. Důležité je však, aby byl text jasný, přesný,
pozitivní a vyjadřoval to, čeho chcete dosáhnout.
a - K rozvíjení sebejistoty
* Mám odvahu, cítím se silný a jistý svou silou, důvěřuji si.
* Moje nesmělost den ode dne pomalu mizí.
* Jsem si stále víc jistý sám sebou.
* Cítím se klidný a uvolněný.
* Cítím, jak moje jistota roste, protože nikdo z lidí nemá důvod
mě zastrašovat.
* Jsem lidská bytost žijící mezi jinými lidmi, všichni jsme jeden
s druhým solidární a stejně důležití, nikdo nemá důvody na mě zle
působit.
* Den za dnem získávám víc síly a energie, jsem rozhodný, veselý,
energický; žít je nádherné a já chci z života dostat to nejlepší.
* Nebojím se odpovědnosti. To, co mám udělat, udělat mohu a
udělám to teď.
* Vyjadřuji se jasně, slova mi přicházejí na mysl snadno, cítím
se velice dobře za všech okolností.
* Cítím se teď mnohem lépe, neustále dělám pokroky a práce je pro
mě radostí. Chci to dobře zvládnout a zvládnu to dobře.
* Mé úspěchy mi dodávají odvahu, jsem hrdý na své výsledky a
čekám, že jich bude ještě víc a co nejlepších.
* Dělám, co můžu, abych vykonal dobře svou práci, jedině to má
smysl.
* Za všech okolností zůstávám klidný a ovládám se.
b - K rozvíjení sebedůvěry
* Důvěřuji si a vůbec se nebojím nést odpovědnost.
* Respektuji sám sebe, nejsem schopen žádné podlosti.
* Dokážu se soustředit a uvažovat, důvěřuji svému vlastnímu
úsudku.
* Mám úspěchy a chci je mít i nadále.
* Dnešek mi patří, chci ho využít co nejlépe.
* Důvěřuji si, jsem rozhodný a ctižádostivý, nebojím se odporu
ani námitek.
* Chci a mohu být úspěšný, proto si beru poučení ze svých chyb a
jsem za to vděčný.
* Jsem laskavý a hodný, jsem pořád v dobré náladě a vždycky vidím
na druhých to dobré.
* Jednám čestně, poctivě, dá se mi důvěřovat, lidé mi ostatně
důvěřují.
* Svou dobrou náladou, dobrotou a pečlivou prací získávám
přátele, vliv a úspěch, mám rád život.
* Můj život je užitečný, přináší dobro, lásku, důvěru a úspěch,
daří se mi, protože jsem se rozhodl uspět.
* Každý den dělám pokroky, stále snadněji překonávám těžkosti,
umím se projevit a taky ovládat, všechno se mi daří atd.
c - Pro podporování pevnosti a vůle
* Jsem pevný a rozhodný, mám silnou vůli.
* Jsem vytrvalý, všechno, do čeho se pustím, dotáhnu až do konce.
* Všechno, co dělám, dělám dobře, jsem klidný, energický a
vytrvalý.
* Stávám se tím, čím chci být, jsem to, co chci být.
* Cítím se dobře, mám v sobě sílu, jsem pevný a rozhodný.
* To, co mám udělat, udělat můžu a udělám to.
* Vytrvale, klidně a pevně překonám až do konce všechny těžkosti.
* To, co dělám, dělám, jak nejlépe dovedu, a proto budu úspěšný.
* Mám ve věcech řád a výdrž, vždy působím dobrým dojmem.
* Všechno jde dobře, protože spím, vstávám, myslím, pracuji a
žiji tak, abych uspěl.
* Moje vůle se den ze dne posiluje, zůstávám klidný, vím, co
chci, a dokážu to atd.
((rámeček str.str.116))
Buďte sami sobě "hrdiny"
"Záměr - podnítit důvěru v sebe sama, naučit se vážit si sebe
sama.
Provádění - dvakrát denně jednu až dvě minuty během jednadvaceti
dnů.
Zavřete oči a třikrát vydechněte. Buďte sami pro sebe hrdiny.
Lehce překonáváte všechny překážky, kterým musíte v životě čelit.
Otevřete oči."
(Cvičení vybráno z knihy doktora G. Epsteina Visualisation de
guérison, nakladatelství Jouvence.)
(( konec rámečku str.116))
Pokud se chcete zlepšit v určité oblasti, zaměřte autosugesci na
ni. Pomalu se stanete tím, co jste si vsugerovali, to znamená, co
jste se naučili si o sobě myslet.
Nezapomeňte - žádná křeč, ale uvolněné, pomalé, rytmické dýchání
a zraková představa sugescí. Prožijte je intenzivně, s citem a
především mějte naprostou víru v jejich účinnost.
"Včerejší autosugesce se stává dnešní myšlenkou.
Dnešní myšlenka je hnací silou činu.
Opakované myšlenky a činy přejdou ve zvyky, které tvoří součást
vás samotných.
Ve skutečnosti se stanete tím, co si často sami sobě sugerujete."
(J. Boisson de la Riviere, La confiance en soi)
6 - Negativní sugesce přicházející zvnějšku
Zároveň se cvičením autosugesce se teď musíme pustit do druhého
cvičení. Naučí nás ochraně před mnoha destruktivními sugescemi,
jimiž nás bombarduje naše okolí. Budeme pak vůči nim naprosto
odolní.
Brzo sami uznáte, jak je cvičení užitečné a účinné. Mějte však na
zřeteli všechny tyto rady stále! Neříkejte: "Podívám se na ně
později." Udělejte to teď.
Cvičení
Nepřipusťte vnější negativní sugesce
Pro začátek nikomu neříkejte, že jste se rozhodli překonat svou
nesmělost. Nemluvte ani v náznacích o svých cvičeních. Zákonitě
by se vašem okolí našel někdo, kdo by se vám poškleboval,
vysmíval a říkal s výrazem ochranitele: "Podívej, ty jsi byl
vždycky nesmělý! Lidskou povahu jen tak lehce nezměníš! Jenom
ztrácíš čas, s takovými hloupostmi nikam nedojdeš..."
Všimněte se, že tyto věty obsahují nejméně čtyři silné negativní
sugesce, které mohou mít velký emotivní účinek. Mohly by vás
bolestně zasáhnout, protože se teprve uzdravujete a jste ještě
slabí. Buďte opatrní!
Riskujete, že vám něco podobného řeknou i členové vlastní rodiny,
zvláště ti, kteří sami nemají dost vůle ani k pouhému přání se
zlepšit. Protože nemají stejnou odvahu jako vy, kteří jste se do
této práce vážně pustili, udělají ve strachu, že by jim váš
úspěch potvrdil jejich chybu, všechno pro to, aby vás odradili.
Z toho důvodu vám budou dávat nejrůznější příklady o svých
známých: "Ty neuděláš nic, aby ses změnil, jasně! Podívej X ...,
on (nebo ona), ti měli dost energie, aby se úplně změnili a stali
jiným člověkem..."
Říkat, že "se nezměníte", je velmi snadné. Vy sami teď víte
nejlíp, že se od vás ani tolik energie nežádá, že cvičení jsou
snadná a obohacující skoro od prvního dne, kdy jste se jim začali
věnovat. Ale ani toto jim zatím neříkejte. Vychutnávejte si svůj
úspěch, pochvaly, které jsou vám adresovány. Opravdu si je
zasloužíte a také vás podněcují k tomu, abyste na sobě co nejlépe
pracovali a dosáhli co možná nejlépe toho, o co usilujete!
To, že zachováte tajemství, váš úspěch ještě zhodnotí. Bude se
o něm mluvit a to vám výsledně dodá ještě víc odvahy. Zároveň si
tím výborně procvičíte sebeovládání. Dokážete si, že se vám
opravdu dá důvěřovat, protože jste schopni držet jazyk za zuby.
Jediný člověk, kterému se můžete svěřit, by měl být někdo velmi
pozitivní a opravdu schopný vám svými radami i povzbuzováním
pomoci. Někdo, komu opravdu důvěřujete ... a kdo je této důvěry
hoden. Rozvažujte tedy dobře, než se s hlavou sklopenou vydáte
někomu na pospas a vzápětí budete litovat.
((rámeček str.118)
Abyste se mohli chránit před četnými negativními sugescemi, které
vás obklopují, naučte se je napřed rozpoznávat. Za každou cenu se
vyhněte návštěvám u jiných nesmělých lidí a všech těch, kdo se
vám stále posmívají a brojí proti vašim slabostem.
Odjeďte na nějaký čas, bude-li třeba. Mějte odvahu opustit
rodinné prostředí a žít nějaký čas sám, pokud máte tu možnost,
abyste se co nejvíce vyhnuli kritikám, na které jste ještě velmi
citliví.
Nemáte-li takovou možnost, řekněte, si přejete být nějaký čas
sami, že cítíte potřebu uvažovat, vyjasnit si nějaké věci v sobě
a že tato potřeba samoty nijak nezasáhne lásku k vašim
nejbližším. Naopak, chcete udělat všechno pro to, aby byli
šťastnější.
Obvykle je toto sdělení přijímáno dosti dobře, pokud si dáte tu
práci rozptýlit předem veškeré obavy a oprávněné strachy, že
opouštíte ty, na něž se obracíte.
Myslete na to, že dokud jste byli ještě nesmělí, často se vám
stávalo, že jste se chovali škodolibě a byli jste nešikovní
v pohybech i slovech. Vaši přátelé byli na to zvyklí. Hrozí
nebezpečí, že budete ještě nějaký čas slýchat negativní sugesce
na toto téma. Bude důležité si to uvědomit, aby vás už nemohly
zasáhnout. Ostatně brzy už nebudou k ničemu, protože se rychle
měníte. A zde je k tomu několik příkladů:
- "Na tohle nesahej, víš, že jsi nešikovný, ještě mi to
rozbiješ!!" (Nevšímejte si toho a udělejte, co máte na práci.)
- "Nedělej si starosti, půjdu za tím člověkem místo tebe, jsi tak
nesmělý, ještě bys udělal nějakou hloupost!" (Stůjte si mile na
svém - poděkujte pěkně za nabízenou pomoc - ale trvejte na tom,
že onen krok musíte udělat sami.) Přijměte každou výzvu! Co
záleží na tom, že se ještě necítíte úplně připraveni. Většina
lidí je jako vy a vy budete brzy mnohem lepší než oni.
- Pokud má vaše žena, váš muž nebo kdokoli jiný ve zvyku
odpovídat za vás, když jste tázáni, zůstaňte klidní, zdvořilí,
ale rázně ji (jeho) přerušte a řekněte: "Dovolíš? Raději odpovím
sám (sama)."
((konec příkladu))
Především nesmí znít ve vašem hlase ani nejmenší agresivní tón.
Pokud jste měli tento špatný zvyk, do jisté míry vás uspokojoval,
neboť vám pomáhal ulevit si od vlastní odpovědnosti. Teď nezbývá
než vydržet některé z následků vzniklých z vašeho předchozího
postoje.
Žádná agresivita ale rozhodnost! Je velmi pravděpodobné, že po
dvou minutách vám zase vezmou slovo. Zachovejte trpělivost! Pokud
víckrát a pokaždé, když k tomu bude příležitost, potvrdíte svou
vůli nedávat nikomu možnost vyjadřovat se za vás, starý zvyk bude
brzy překonán. Hlavně se sami před sebou neomlouvejte, že se
vyjadřujete špatně a jiní lépe. To je normální, oni jsou na to
zvyklí, vy ne. Je na váš řada, abyste to vyzkoušeli.
Pokud jde o mnohé výkřiky typu: "To není možné, tak nesmělý,
ustrašený, nešikovný, uzavřený..." a to už neuvádím další,
spokojte se s tím, že je necháte odplynout a nebudete se snažit
o nich přít. Nechte za sebe mluvit své činy a postoje, to je
mnohem vhodnější.
A pokud ve chvíli, kdy budete mít před sebou nesnadný rozhovor,
přednášku nebo jakoukoli jinou, pro nesmělého člověka
choulostivou situaci, přijdou za vámi vaši přátelé a v dobrém
úmyslu, se soucitným výrazem a s otázkou: "Tak co, jde to?" (pod
čímž se myslí, že by to také nemuselo jít!) a s dodáním: "Uvidíš,
že to dopadne mnohem lépe, než si myslíš" (v tom je zahrnuto, že
vy si o tom nemyslíte nic dobrého... a oni už vůbec ne!) ...,
nevěnujte takovým řečem žádnou pozornost. Odpovězte naprosto
přirozeně a bez toho, abyste byli vyvedeni z míry: "Samozřejmě,
že to jde!" a vzdalte se.
Vlastně je to právě ten případ, kdy je vhodné provést rytmické
dýchání a malou autosugesci. Pomyslete si: "Podaří se mi to, jsem
naprosto klidný, není to zas tak důležité, jak se na první pohled
zdá, a pokud to zkazím, nic se neděje! Už se to stalo jiným přede
mnou, dokonce i ti největší velikáni někdy utrpěli porážku. Nemám
tedy žádný důvod se čehokoli bát ani dělat scény. Jsem úplně
uvolněný, protože už nemám proč mít strach.
Věřím si, mám jistotu a vím, že do toho, co teď udělám, vložím ze
sebe to nejlepší. To je nejdůležitější, protože si nebudu muset
dělat žádné výčitky. Ostatně právě z těchto všech důvodů mě má
naděje na úspěch nezklame. Všechno tedy probíhá skvěle a život je
úžasný!"
Od této chvíle po sobě necháte sklouznout všechny negativní
úvahy, ať přicházejí odkudkoli. Pokud se zdají (nebo jsou)
oprávněné, uznejte svou chybu, ale přirozeně, bez panikaření,
protože taková věc se může stát každému a vy nejste výjimkou.
Díky vašim pozitivním autosugescím se neustále zlepšujete, takže
dokážete lépe a lépe dělat to, o co vás žádají. Stále víc a víc
se vzdalujete představě, jakou o vás lidé měli. Ona představa
nebo obraz sám sebe vymaže, protože teď jste novou osobností, a
ta původní obraz nahradí.
((konec rámečku))
7- Negativní sugesce pocházející z vašeho nitra
((rámeček str.121 uprostřed))
Dávejte také velký pozor na to, abyste se sami vyhnuli jakékoli
negativní myšlence. Po celý den si dávejte pozor na okamžiky, kdy
myslíte nebo nahlas říkáte negativní věci.
((konec rámečku))
Třetím velkým zákonem tohoto týdne bude: "Hledejte ve všem to
dobré."
((rámeček str.121 dole a dále str.122))
Cvičení
Hledejte ve všem to dobré
Začněte tím, že ho najdete sami v sobě. Ujasněte si, co je ve vás
dobré, krásné, bohaté, harmonické, a zvykněte si nepoutat
pozornost k tomu, co se vám nelíbí. Přestaňte říkat nebo myslet
si (i když shledáváte, že je to pravda): "Jsem unavený, mám toho
nebo onoho dost, nemám dost odvahy, nikdy to nedokážu, je mi zle
od žaludku, mám chabé zdraví, nemám dost silnou vůli, jsem
líný..." Tento druh tvrzení slouží jako negativní autosugesce a
je velmi škodlivý.
Pokud jste nemocní, učiňte nezbytná opatření a uvědomte si, že
díky nim budete brzy v pořádku. Je zbytečné, abyste hořekovali
nebo si ztěžovali. Taková slabost se pro vás nehodí, okolí by s
vámi jednalo jako s dítětem. Ukažte naopak svou vnitřní sílu a
berte soucitné fráze, které vám všichni říkají, s humorem.
Uzdravíte se rychleji a uberete druhým starosti, které si o vás
dělají. Budou si vás pak vážit a obdivovat vás. Ve srovnání s tím
potřeba stěžovat si vede jen k minimálnímu uspokojení. Buďte si
jisti, že nic neztratíte, když se změníte.
Buďte ve vztahu k druhým pozitivní. V každém člověku jsou dobré
vlastnosti i chyby. Co vám záleží na chybách, nepřekonáte je
stížnostmi, právě naopak. Vaše negativní myšlenky se tím ještě
více zesílí a uškodíte jak osobě, která vám naslouchá, tak sobě.
Překonejte ve svých obavách i snadnou kritiku, která nic nezmění.
Budete se jen cítit nadřazenější způsobem vám nehodným. Ostatně,
když kritizujete, sami sebe činíte terčem kritik.
Podívejte se na lidi laskavé, hodné, přátelské a všemi vážené
nezávisle na titulu, postavení nebo sociálním zařazení. V jejich
přítomnosti se každý cítí milován, plný odvahy a v pohodě,
protože se nikdy nemusí bát, že by ho soudili. Příležitostně sice
mohou vyjádřit svůj názor, pokud jde o váš způsob bytí a jednání,
ale vždycky to udělají opravdu jemně, přátelsky a s přáním,
abyste byli užiteční a nikdy se necítili uraženi, naopak.
Buďte člověkem se hlavou vztyčenou, hodným tohoto jména,
člověkem, kterého už nezasáhnou běžné denní trable. Máte úplně
jiný, tak zajímavý, úkol. Vnášet radost, štěstí a harmonii všude,
kde se budete nacházet.
Pollyannina hra neboli ve všech věcech vidět, co je na nich dobré
Abyste si to osvojili, proč si nezahrát (třeba i s celou rodinou)
výbornou Pollyanninu hru?
Tato dívenka je hrdinkou jednoho románového příběhu pro děti
autorky F.H. Porterové (Pollyanna aneb hra na spokojenost). Kniha
mě velmi upoutala, když mi bylo asi tak deset let a ovlivnila mou
vizi světa právě ve věku, kdy názory zapouštějí své kořeny.
V nejtěžších chvílích života mi v určitých chvílích vždycky do
ucha něco zašeptalo: "Vzpomínáš si na Pollyannu? Snaž se jí
trochu podobat!"
A tak na závěr této kapitoly i pro rozptýlení vám povím příběh
tohoto okouzlujícího dítěte.
Byla dcerou jednoho misionáře, jehož příjmy byly velmi nízké a
stačily sotva tak na holé živobytí. Občas do misie přicházely
sudy se starým šatstvem a bezcennými věcmi. Pollyanna pokaždé
doufala, že jednoho krásného dne najde v některém ze sudů
panenku! Tolik po ní toužila, že její otec poprosil, zda by
nebylo možné v příštím ze sudů zaslat nějakou starou panenku, že
by to velmi potěšilo jeho dceru.
Jaké však bylo jejich zklamání, když v příštím sudu místo panenky
našli malé berličky! Otec chtěl děvčátko utěšit a řekl mu: "Buďme
šťastni a vděčni za to, že ty berle nepotřebuješ!" Od toho dne
začali hrát pravidelně následující hru. Hledali, co by je učinilo
šťastnými a vděčnými navzdory nejtruchlivějším okolnostem... a ta
hra jim pokaždé přinesla novou dávku optimismu. Začali ji učit i
ostatní a také jim hra zpříjemnila život a dodávala sílu
překonávat překážky.
Pollyannině rodině se dařilo však stále hůř a hůř. Pollyannina
matka zemřela, brzy na to i otec. Dívku si vzala na starost stará
bohatá, ale zlá a nevstřícná teta, která bydlela ve Vermontu
(USA). Navzdory špatnému přijetí i nepříjemnému bydlení, které jí
bylo vyhrazeno, dívka neviděla žádnou příčinu, proč by měla být
nespokojená, a vyzařovala radost ze života. Svým šarmem si
získala na svou stranu služku, zahradníka a časem dokonce i svou
svárlivou tetu.
Měla dar ve všem vidět krásu. Třebaže na zchátralých stěnách její
ponuré mansardy nevisel jediný obrázek, radovala se z vikýře,
který vedl do krajiny a byl mnohem krásnější než sebelepší
umělecké dílo nějakého malíře. Že neměla nad umyvadlem zrcátko?
Tím lépe, protože se nemusela dívat na své pihy, a ještě byla
spokojená, že místo nich nemá nějaké bradavice! Rodiče sice
neměla, ale mohla se radovat z toho, že jsou u Boha v nebi, a i
když oni sami už jí nemohli nic říkat, ona jim ano...
Když přišla někdy pozdě, protože se loudala po loukách, a
zapomněla na hodinu večeře, poručili jí jít do kuchyně najíst se
chleba a napít mléka. Její teta si myslela, že bude trucovat, ale
Pollyanna vesele odpovídala: "Ach, teto, mám velikou radost
z toho, co mi dáváte, mám moc ráda chleba a mléko!" Zkrátka
vždycky si uměla najít a představit, kde je skryto něco dobrého,
a uměla být za to vděčná.
Nancy, služka, která nenáviděla pondělí, den, kdy se pralo
prádlo, začala být veselejší v pondělí ráno víc než v jiné dny,
"protože se pralo pouze jediný den v týdnu!" Zahradníkovi, jenž
si ztěžoval, že je celý zkroucený revmatismem, odpověděla "že by
měl být rád, protože si tak na polovinu zkrátí pohyby při
vytrhávání plevele!"
Jejím velkým vítězstvím bylo, že si získala jednoho starého
mládence, který žil v ústraní v přepychovém zámku. Čím víc ji
odmítal, tím více se jím cítila přitahována. Byla smutná, že ho
vidí tak nešťastného. Nakonec se jí podařilo po mnoha těžkostech
naučit ho onu hru a on se s ní sblížil a adoptoval ji. Největším
velkým problémem bylo přesvědčit ho, aby se těšil z toho, že si
před časem zlomil pouze jednu nohu. Dívka ho přesvědčila, že by
bylo mnohem horší, kdyby měl tolik nohou jako stonožka a všechny
zlomené!
Svou dobrotou dokázala vrátit k sobě manžele, kteří se chtěli
rozejít. Přenášela radost ze života na všechny, s kým se potkala.
Jedna bohatá dáma, která se utápěla ve vzpomínkách na prožitá
neštěstí, se díky ní naučila věnovat pozornost bídě ostatních a
přispívat trochou radosti do jejich životů. Vnesla tím štěstí i
do svého vlastního života.
Postupně celé městečko začalo hrát onu hru. Pod jejím vlivem se
lidé měnili, nešťastníci se naučili vychutnávat život, nemocní se
uzdravovali. Dívka všem dodávala odvahy tak silně, že ji městský
lékař předepisoval jako lék: "Ta malá dívenka je lepší než láhev
posilujícího sirupu. Jedna dávka Pollyanny vyléčí víc než celá
lékárna".
Pokud jde o Pollyannu, podařilo se jí obměkčit i tvrdé srdce
staré tety. Ta ji pak přestěhovala do hezkého pokojíku ve stejném
poschodí, kde bydlela sama. Tak se Pollyanně vrátilo všechno
dobro, které rozdávala ostatním.
Takový postoj, jaký měla ke se svým bližním ta malá dívka, bychom
mohli a měli zaujímat i my všude, kam až sahá náš vliv. Kdyby
alespoň několik lidí na světě takto jednalo, stal by se svět brzy
rájem.
Takže, naučte se od této chvíle hledat u všeho klady!
6
Vůle
%"Měj v životě cíl,
a když už ho máš,
zapoj pro jeho dosažení
veškeré síly svého ducha i svalů,
jak nejlépe umíš"
CARLYLE%%
Pátý týden
Neodůvodněný čin
- O důležitosti cvičení
- Potřeba dýchání nosem
- Co je to vůle
- Cvičení: neodůvodněný čin
- Vůle a představivost: můžete být takoví, jací chcete být
- Praktické použití
1 - O důležitosti cvičení
Před tím, než začnete, položte si několik otázek:
* Když se pro něco rozhodnete, děláte to pořád?
* Dovedete do konce všechno, do čeho se pouštíte? Dokončíte
obvykle to, co jste začali?
* Myslíte si, že snadno podléháte cizím vlivům?
* Stanovili jste si přesné cíle svého života?
* Necháte se snadno odradit v případě nezdarů nebo problémů?
* Nebo vás spíš těžkosti a překážky dokážou rozhýbat?
Slabá a necvičená vůle je vážnou příčinou nedbalosti. Vede
k prohrám, nedostatku sebevědomí a k nesmělosti.
Vůle působí na představivost, stejně jako představivost ovlivňuje
vůli. Řekneme-li si: "Nezmůžu to," budeme opravdu bezmocní.
Dostaneme se zde opět k negativní autosugesci, které jsme se
chtěli pečlivě vyhnout.
Přirozeně že existují lidé obdařeni slabou vůlí a někteří ji
téměř nemají. Jenže vůle je "psychická síla", kterou je možné
rozvíjet a cvičit. A je důležité, abyste to dělali, protože bez
trocha této vlastnosti by z vás byla smutná, bezvýznamná,
nevýkonná a naprosto neužitečná bytost.
Ovšem vy vůli máte! Jinak byste nedospěli až téměř do dvou
třetiny této knihy a nezačali opravdu uskutečňovat své přání nad
nesmělostí zvítězit. Ukazuje se, že máte dostačující vůli. To, že
jste tak dlouho trpěli nedostatkem sebedůvěry, protože jste se
cítili slabí, zranitelní a málo vyzbrojení pro životní boj,
jednoduše dokazuje, že jste svou vůli neuměli využít.
Cvičení z této knihy, která pravidelně provádíte, vám ostatně už
umožnily nepřímo, ale účinně ji rozvinout.
Pokud patříte k těm, kterým je opravdu zatěžko začít něco dělat a
pokud jste se spokojili jen se čtením rad, které jste tu nalezli,
aniž byste je vyzkoušeli v běžném životě, mohu vám doporučit,
začněte právě u cvičení z této kapitoly. Až budete mít lépe
vycvičenou vůli, budete moci začít číst tuto knihu zase od
začátku a použít znovunalezenou vůli k vlastnímu přetvoření.
2 - Potřeba dýchání nosem
To, že je důležité dýchat nosem, je třeba zapamatovat si v první
řadě, protože se jedná o jeden z nejjednodušších a také
nejúčinnějších prostředků, jak docílit pevného zdraví a zároveň
přitom rozvíjet své volní vlastnosti.
Zvykněte si dýchat stále nosem, se zavřenými ústy, třebaže vás to
na začátku bude stát trochu úsilí. Aby spánek byl opravdu
osvěžující, je nutné mít ústa zavřená. Tím se vyhnete pocitu
únavy při probuzení... a také chrápání, za což vám bude váš
protějšek velmi vděčný!
Možná vám bude nějaký čas trvat, než překonáte své dřívější
zvyky. V podstatě se však nový automatismus vytvoří během
několika týdnů. Zvířata takto dýchají instinktivně a lidé
primitivních kmenů tak činí přirozeně, což blahodárně působí na
jejich zdraví. Vzduch se při průchodu nosem ohřívá a zbavuje
nečistot. Přijímáme ho také v mnohem větší míře, což prospívá
celému organismu. Podle některých autorů takovéto dýchání zvyšuje
vitalitu, ochraňuje od nemocí, vede k pevnému i oduševnělému
rozhodování, vytrvalosti a silné vůli. To už za pokus stojí!
Dechová cvičení
Ve skutečnosti jen málo lidí umí správně dýchat a ještě méně
dynamizujícím způsobem. Vytvořte si tedy návyk provádět některá
dechová cvičení víckrát za den u otevřeného okna.
Především se do dechu "nenuťte". Začněte si jednoduše své dýchací
pohyby uvědomovat. Vnímejte, jak se vám rozpíná hrudní koš a
bránice klesá. Prociťujte průchod vzduchu nosem. Vzduch vchází a
odchází bez napětí, přirozeně. Brzy poznáte, že se dech sám
prodlužuje a vy se uvolňujete.
Až se váš dech stane širším a nenuceným, budete moci začít
provádět cvičení hlubokého a rytmického dýchání. Dělejte je tak,
abyste přitom, jak nejvíc to půjde, vyprázdnili své plíce. Během
celého cvičení mějte ústa zavřená. Následující cvičení se dělá na
čtyři doby - vdech, zadržení dechu, výdech, zadržení. Opakuji nenuceně! Stanovte si rytmus, který můžete dodržet nenásilně,
aniž abyste se cítili udýchaní. Například:
1. Nadechujte zvolna, neslyšně, počítejte přitom do čtyř.
2. Zadržte dech a počítejte do dvou.
3. Vypouštějte dech jemně, pomalu a tiše nosem, počítejte pokud
možno do osmi (výdech je dvakrát tak delší než nádech)
4. Znovu zadržte dech a počítejte přitom do dvou
Toto udělejte několikrát za sebou, co možná nejpřirozeněji.
Můžete čas i prodloužit při zachování stejného rytmu (například:
osm - čtyři - šestnáct - čtyři). Ale pokud jste začátečníci,
nepřehánějte!
V případě potíží vdechujte a vydechujte ve stejném rytmu a pro
zadržení dechu si vyhraďte krátký okamžik.
Místo abyste počítali, můžete také založit dýchání na svém
srdečním rytmu: čtyři tepy - dva - osm - dva.
3 - Co je to vůle?
Vůle je schopnost si vybrat, rozhodnout se udělat nebo neudělat
nějakou věc, která je možná. Je to také schopnost uskutečnit svá
rozhodnutí a přání v praxi. Slabé vůli odpovídá nerozhodnost,
nedostatek duchapřítomnosti při rozhodování. Ti, kdo říkají, že
mají slabou vůli, chtějí jednoduše najít snadnou výmluvu k tomu,
aby mohli dělat, co se jim zlíbí, a zbytek věcí pominout.
Je zásadní rozdíl mezi vybavením silnou a slabou vůli. Lidé se
slabou vůlí se nechávají vláčet událostmi i svými emocemi,
vášněmi, přáními a nestarají se o konečný výsledek. Důležité je
pro ně jen, že jim to právě dělá dobře. Je samozřejmě mnohem
snadnější nechat se unášet proudem než se sám řídit, ovšem pak
někteří jednají skoro jako zvířata (a ještě ne všechna!) a vůbec
si nezaslouží být nazýváni lidskými bytostmi.
Odmítat průměrnost a nedbalost
Je velmi snadné neustále omlouvat své nedostatky slovy: "To není
moje chyba, mám slabou vůli!" Říkat něco podobného znamená
popírat sebe sama i jakýkoli možný pokrok a dobrovolně setrvávat
v průměrnosti. Ne že by zde chyběla vůle, ale je použita z té
špatné stránky.
Rozeberte si pečlivě, co se ve vás opravdu odehrává, když říkáte,
že nemáte dostatek vůle. Jistě si všimnete, že se pokaždé jedná
o útěk před nutností vynaložit nějaké úsilí, které by vám ke
všemu prospělo. Přemýšlejte o tom, co byste opravdu sami ze sebe
mohli udělat. Usoudíte, že k tomu, abyste mohli sami sobě
důvěřovat a získat si vážnost u ostatních, si musíte především
znovu získat vážnost sami před sebou. Nikdy tedy na sebe nebuďte
hrdí, couváte-li před první těžkostí, kterou máte překonat, před
sebemenším možným úsilím...
Pozor na lenost!
Všimněte si, že také často neuděláte, co byste měli udělat,
protože víte, že to za vás udělá někdo jiný. V tomto případě je
nedostatek vůle synonymem lenosti, egoismu a projevu nedbalosti!
Spoléhat pořád na ostatní je šikovné, neunavíte se tolik, ale
věčně to provozovat nelze, protože s takovou rychle přijdete
o jejich přátelství. Člověk, na kterého není spolehnutí, je první
obětí sebe samého. Když o tom budete chvíli uvažovat, potvrdí se
vám to.
Rozhodnout se a jednat
Mít vůli neznamená dělat unáhlená rozhodnutí a pouštět se
impulzivně do nepromyšlené akce. Ne! Je třeba naučit se uvažovat,
srovnávat, přemýšlet a posuzovat následky určitého jednání.
Teprve potom je možná učinit dané rozhodnutí a jednat hned, jak
to bude možné. Přestaňte snít, spřádat si plány, které zůstanou
jen námětem. Přejděte k činu!
Představte si tu radost, jakou zakusíte, až se vám podaří
uskutečnit své sny. Začněte tím, co je ve vašich očích důležité a
co vás zajímá. Je zbytečné začít se učit hrát na piano, abyste si
cvičili svou vůli, jestliže nemáte rádi hudbu. Ale začněte
neprodleně něco dělat v oblasti, pro kterou jste byli vybráni a
pro niž máte nejlepší vlohy.
Především postupujte dopředu klidně, krok za krokem. Nerozhodněte
se přeskočit horu jedním skokem. Příliš velká horlivost by vás
dovedla k nezdaru a necítili byste se připraveni na nový pokus.
Trpělivý a pravidelný trénink
Pravidelnost, trpělivost a vytrvalost se vyplatí jako ostatně ve
všech předchozích cvičeních. Je mnohem těžší vytyčit si skromný
cíl a den po dni k němu směřovat, než učinit někde něco
hrdinského jednou za půl roku.
Nezapomeňte, že na věci, které nás opravdu zajímají, nám nikdy
nechybí energie. Už jste jistě všichni zažili, že jste ráno
vstali z postele celí špatní, předem unavení vidinou pochmurného
dne. Pak přišla neděle a vy jste měli naplánováno, že si někam
vyrazíte s přáteli. To jste byli na nohou ve vteřině a ve skvělé
formě. Takzvaný "nedostatek vůle" vám bránil vstát a jít do práce
a naopak vstávání jste zvládli rychle při představě radosti
z hezkého dne. Takže slabá vůle, nebo otrávenost a lenost?
Posuďte sami...
4 - Cvičení: neodůvodněný čin
Toto cvičení je možná pro rozvinutí vůle nejdůležitější. Zároveň
se jím cvičíte i ve schopnosti "mít odstup".
Schopnost "mít odstup" je třeba pěstovat
O této zvláštní vlastnosti jsme zatím ještě nemluvili. Avšak je
velmi důležitá, jak ve vašem vztahu k sobě samému tak ve vztahu
k ostatním. Schopnost mít od věcí odstup neznamená být netečný,
vůbec ne. Znamená to pokračovat na své pouti bez zbytečných
ohlédnutí zpět, bez vláčení příliš těžkých zavazadel, čímž bychom
riskovali, že klesneme na pokraji cesty vyčerpáním.
Odpoutat se je totéž co přizpůsobit se. Znamená opravdovou
svobodu a možnost zapojit veškerou svou energii ve chvíli, kdy je
to nutné, bez toho, abychom se zbytečně rozptylovali nedůležitými
věcmi.
Tato přetržení vazeb se pojí se soustředěním a je mu ku
prospěchu. Představuje opravdový prostředek pro rozvoj bdělého
vědomí (srovnej kapitola 3) a umožňuje intenzivně prožívat to, co
děláme, co prožíváme v každém okamžiku dne.
Intenzivní prožívání života
Kdo se naučí intenzivně prožívat život, překoná naráz všechny
překážky v seberealizaci - nedostatek sebedůvěry a vůle,
nesmělost, lenost, trápení, pocity méněcennosti nebo povýšenosti.
Proč neustále hrát před ostatními falešnou hru? Lepší je naučit
se být jednoduše sám sebou (a být jím nádherně!) v kráse a ve
světle, které každá lidská bytost, ať se zdá být kýmkoli, v sobě
ukrývá. Každý z nás má v sobě všechny dobré vlastnosti. Ale jsou
více nebo méně skryté, či zdánlivé. Lidé je projevují rozdílně.
Je na každém, aby si uklidil ve svém vnitřním "paláci", prokopal
se až na dno a vynesl odtamtud "ukrytý poklad. Všechno je to
důležité pro běh života. Je jen na vás, abyste se ujali oné práce
na sobě, která vám navíc přinese štěstí a opravdový úspěch. Pak
budete obklopeni upřímnými přáteli, budete kolem sebe vyzařovat
radost a přátelství a zpětně je stonásobně přijímat.
Nutnost stanovit si cíle
Položte si upřímnou otázku - co si v životě přejete nejvíc.
Dosáhnout štěstí, opravdové štěstí, spolu s těmi, kdo jsou vám
nejbližší? Nebo například mít nádhernou vilu? Rozmýšlejte
pečlivě.
Možná si právě teď myslíte, že vila vás udělá šťastnými. Ale jste
si tím opravdu jisti? Odpověď bude na vás. Ať už bude jakákoli,
je nutné, když jste rozhodli, co musíte v životě udělat, ihned
se pustit do díla a uskutečnit ho. Můžete to udělat. Každý to
může udělat. Myslete na to, že každý je vybaven a má nástroje
k tomu, aby měl úspěch, pokud si to opravdu přeje.
Nezanedbávat cvičení autosugesce
Vaše sny - ty, které mají smysl a jsou hodny bytosti nadané
rozumem, jsou vždycky ve vašich možnostech a jsou dosažitelné
prostředky, kterými disponujete, tedy můžete je uskutečnit.
Z této věty si můžete udělat novou formulaci pro autosugesci na
tento týden. Věnujete ji rozvoji svých volních schopností a
schopnosti jednat.
Nezapomeňte provádět dvakrát denně autosugesci: "Jsem pevný a
rozhodný", "mám silnou vůli a uskutečňuji svá rozhodnutí", "chci
a dělám to, k čemu jsem se rozhodl", "mám v sobě všechny
předpoklady nutné k uskutečnění svých cílů, vím to, a proto také
jednám", "jaký chci být, takový také mohu být; jsem takový, jak
si sám sebe představuji."
((konec rámečku))
Najděte si ještě jiné formulace, třeba osobnějšího rázu, lépe
přizpůsobené vám samotným a tomu, čeho chcete u sebe dosáhnout.
Používejte kladná tvrzení.
%"Kladné tvrzení není přáním, protože přání samo o sobě vyjadřuje
pochybnost. Tvrdit něco s jistotou, znamená prohlásit pevně a s
důvěrou, že situace, kterou si přejeme, už v podstatě naprosto
v pohodě existuje nyní...
Tvrdit něco neznamená přát si to. Znamená to prohlásit, že jedna
část vašeho života je nyní přesně taková, jakou ji chcete mít.
Například pokud potřebujete peníze, neříkejte: "Přeji si mít více
peněz," ale řekněte: "Mám teď tolik peněz, kolik chci a kolik
potřebuji..."
Energické tvrzení může přinést výsledky ze dne na den..."
(Liah Kraft-Kristaine, Une fenetre vers le bonheur,
nakladatelství Jouvence.)%%
K procvičování autosugesce - které se vám stalo blízké a jistě
jste už poznali jeho účinnost, pokud jste dobře postupovali podle
mých rad - si nyní přidejte jedno cvičení Je nezbytné provádět ho
pravidelně po několik týdnů.
Vězte, že pokud máte sklony k vrtkavosti a prakticky téměř nikdy
nejdete proti svým vnitřním popudům a sklonům, nýbrž se stále
ubíráte cestou a řídíte pravidlem co nejmenšího úsilí (a z toho
důvodu pak říkáte, že nemáte dost vůle), budete se muset obrátit
a naučit se plavat proti proudu.
Jste-li dobrý plavec - však víte, co tím chci říci - vrhli jste
se do vody a chcete se také vrátit zpět k místu svého startu,
bude pro vás nejtěžší chvílí právě ta otočka. Zatím vás ještě
unáší váš přirozený elán spolu s proudem, i když ještě slabým, a
zároveň musíte čelit síle vody, abyste mohli zahájit plavbu zpět.
První tempa jsou nejtěžší a vyžadují větší úsilí než následující
záběry. Zakrátko však naberete nový rytmus a budete umět sladit
své pohyby a rozdělit své úsilí podle toho, co žádá nová situace.
Takže i pro vás platí, že to, čemu říkáme vůle, nelze trvale
rozvinout za pouhých několik dní. Je k tomu třeba nepřetržité a
pravidelné úsilí.
Nejde však o to, abyste zaťali zuby, napjali svaly a nutili se za
každou cenu ke změně. Lepší je, stejně jako pro harmonické
rozvíjení svalů, malé, dobře dávkované úsilí, které si žádá jen
trochu vůle, a uskutečňuje se den ze dne, než velké činy,
unáhleně rozhodnuté... ale nikdy nedokončené. Tak tedy, ještě
jednou, trpělivost a vytrvalost!
Cvičení
Toto zvláštní cvičení spočívá v tom, že každý den vykonáte jeden
čin, který není nijak užitečný a nic vám nepřináší.
K tomu je třeba, abyste si ho sami vybrali, samozřejmě aniž byste
o něm komukoli řekli, protože tento čin musí vzniknout z vaší
vlastní iniciativy. Musíte si ho vymyslet. Nesmí vám přinášet ani
uspokojení, ani rozčarování, neměl by nijak pomoci ani vám, ani
komukoli jinému. Dám vám příklad:
Rozhodnete se třeba, že každý večer v devět hodin vyjdete ven za
každého počasí nebo podmínek (pokud budete u přátel, vymyslíte si
nějakou záminku, abyste se mohli na několik minut vzdálit), a
třeba zvednete kamínek před vašimi dveřmi, obejdete dům a
položíte kamínek na místo, odkud jste ho vzali.
Pozor, neříkejte: "Udělám to před jídlem (nebo po jídle), tím
budu mít alespoň trochu pohybu." Nebo: "Pomůže mi to při trávení,
budu lépe spát!" Přestaňte myslet na užitek z vybraného činu.
Nesmí mít žádný užitek, ať už to bude cokoli, jinak se minete s
cílem cvičení. Vybírejte tedy pečlivě tak, aby ten čin byl sám
o sobě jedinou motivací. Nevybírejte si nic složitého, nebylo by
to o nic účinnější a navíc byste riskovali, že to za několik dní
přestanete dělat.
Pochopte, že jediným cílem je rozvinout to, co vám chybí nejvíc umět se pustit do díla! Bezdůvodnost činu pomáhá upevňovat vaši
schopnost mít od věci odstup. S trochou praxe vám to umožní
dokázat pečlivě posoudit, zvážit a promyslet každé rozhodnutí,
uskutečnit ho a soustředit na něj všechnu svou energii. Nebudete
se už přitom ohlížet zpět (odstup) ani se dívat dopředu, ale
ztotožníte se se svým cílem. To je možné uskutečnit jedině tehdy,
pokud jste si předem vyhradili dostatek času k tomu, abyste se na
problém dobře podívali a rozebrali všechna jeho pro i proti. Až
ho takto prostudujete, můžete následně jednat s jistotou,
sebedůvěrou a přesvědčením, že jste si vybrali správně. Proto je
třeba, abyste si vypěstovali schopnost mít od věci odstup. Díky
ní se už nebudete muset ke svým rozhodnutím stále vracet,
vymlouvat se, váhat, vidět problémy tam, kde nejsou... a nakonec
pak neudělat vůbec nic.
Proto byste se měli "cvičit neodůvodněným činem". Pokud byste
z toho vyvodili určité výhody, byli byste odměněni za své úsilí,
ale už nic by nezbylo na rozvíjení vůle. Atlet, který posiluje
svaly, činí tak bezdůvodně jen za účelem vyvinutí svalové hmoty zvedá činky, což mu není na nic užitečné! A vy, kteří si chcete
posílit svou vůli, musíte jednat obdobně pomocí cvičení, která
posilují vůli. V tom je celé tajemství.
Několik rad pro cvičení
Zde je několik námětů, které vám mohou posloužit jako pomůcka pro
vymýšlení těch vašich neodůvodněných činů:
* Jít každý večer otevřít ve stejnou hodinu určité dveře, pokud
možno poněkud vzdálené (například na zahradě), a pak je zase
zavřít, a přitom se dobře soustředit na to, co děláte.
* Položit oblázek na skříň a obracet ho každý den, přičemž si
k tomu musíte vzít židli z jiného pokoje a pak ji zase dát na
místo.
* Denně vyměňovat elektrické žárovky ze dvou lustrů umístěných
v různých pokojích.
* Mýt čisté talíře, utírat je a dávat zpět na místo.
Najděte si cvičení, které vám nejlépe vyhovuje. Vězte, že i když
vypadají podivně, není na nich nic směšného. Abyste se o tom sami
nejlépe přesvědčili, udělejte to jako já (a stejně tak i řada
mých známých) - zkuste si to půl roku!
5 - Vůle a představivost
Jedna bez druhé nic nezmohou, to je jasné. Špatně kontrolovaná
představivost může vysát všechnu vaši energii, aniž si to vůbec
uvědomíte. Riskujete, že si tak vytvoříte nepřekonatelné
překážky. Jednoduše proto, že jste si na nos dali příliš silné
brýle, za kterými se i kopeček hlíny zdá být obrovskou horou.
V jiných případech dodají deformující skla i těm nejrovnějším
věcem znepokojivé křivky. Musíme si připustit, že pokud není pod
kontrolou vůle, projeví se tato nádherná schopnost, jakou je
představivost, jako rozkladná síla psychického života číslo
jedna!
Objevit svůj skrytý talent
Je důležité naučit se ovládat "bujnou fantazii", kterou se
představivost stává, když ji necháte volně pobíhat. Pokud je
nasměrována dobře, právě ona dovoluje dovést do zdárného konce
cvičení autosugesce, umožní vybavit si všechny následky nějakého
rozhodnutí a podat důkaz o přizpůsobivosti na nové, neznámé
situace.
Z ní se rodí nadání a každý z nás jí má alespoň určitou část.
Bylo by zajímavé zúročit projevy tohoto nadání v sobě. Byl by to
vynikající prostředek k tomu, jak představivost ukáznit, jak
tohoto divokého koně zkrotit!
Možná jste nadáni tvůrčími schopnostmi a můžete ji projevit
v malířství, v hudbě, v sochařství, psaní nebo v různých
uměleckých řemeslech. Mohou se projevit třeba v upravování bytu,
vázání květin. Tvůrčího ducha, který je ve vás ukryt, byste
mohli uplatnit například při pletení, šití nebo vyšívání. Možná
máte talent přicházet na kloub poruchám vozidla, i když to není
vaše povolání. Pak je tu také kutilství, obratnost v manipulaci s
čísly, spontánní psychologické nadání, pokud jde o neznámé lidi,
porozumění dětem nebo rostlinám atd.
Snažte se odkrýt v sobě vlohu, která se projevuje v určité
oblasti a díky níž vám v této oblasti jdou věci samy od sebe,
lehce se je učíte, jako byste je už uměli dělat. A tuto oblast
pěstujte a pečlivě a s láskou se jí věnujte.
((konec rámečku str.140)
Vůle - spojenec k uskutečňování vašich plánů
Nestačí mít imaginativní schopnosti ani mít nadání pro to nebo
ono. Je třeba ještě umět se zapojit, mít se k činu a uskutečnit
to, k čemu vás vede váš tvůrčí talent. K tomu je třeba používat
vůli. Je důležité ji vést, aby spolupracovala s vaší fantazií a
aby ji řídila.
Kolik nadaných lidí si nechá uniknout vynikající možnosti proto,
že jim chybí energie nezbytná k činu, k tomu, aby se pustili do
díla a uskutečnili své plány.
Jeden z mých přátel je toho živým příkladem. Je velmi nadaný
kreslíř, pachtí se už léta doma na svém projektu kresleného
seriálu. Má schopnosti, aby v této oblasti uspěl. Má původní
nápady a dopřál si dokonce nezbytné technické vzdělání v oboru
("...až budu mít ukončený kurs..."). Kurs absolvoval, a přesto
zůstává všechno nejasné, nejisté. Přítel o sobě pochybuje. Stále
mu chybí vůle, aby něco podnikl, aby se pustil do projektu a
trochu riskoval. A je to škoda!
((konec příkladu))
Až budou vůle a představivost v harmonii, nastolí se ve vás
určitý klid. Už nebudete patřit mezi ty roztěkané osoby, které
nikdy nic nevytvoří. Představivost vám bude umět přinášet ovoce
vašeho úsilí a dovolí vám pouštět se i do dobrodružství. Ukáže
vám "lahodná zlatá jablka ze zahrady Hesperidek" jako trofej
hodnou vašeho úsilí a vůle vás dovede až k nim. Obě pracují
společně a pomáhají si navzájem.
Naučte se tedy podřizovat svou představivost vůli, kterou je
třeba vyvinout. Všechna výše zmíněná cvičení vám v tom pomohou.
Neodbývejte je!
6 - Být takový, jaký chce, člověk může
Začneme ihned uskutečňovat v praxi onu hledanou spolupráci
představivosti a vůle.
Níže popsané cvičení je v podstatě variantou vašich obvyklých
cvičení autosugesce. Můžete ho dělat při probuzení místo
původního cvičení. Autosugesci se věnujte i nadále večer a
především nepřestávejte. Tento týden (lépe řečeno během dvou
týdnů) bude program vašich cvičení následovný:
* Ráno - cvičení sebevizualizace (5 až 10 minut)
* Během dne - neodůvodněný čin
* Před spaním - cvičení autosugesce (10 až 15 minut)
Jak sami můžete vidět, všechno vám zabere jen chvilku času.
Nezapomeňte přitom dýchat nosem, a to i ve spaní. Mělo by se to
pro vás stát reflexem, však k tomu brzy dospějete, pokud se vám
to už nepodařilo!
((rámeček cvičení str.141)
Cvičení
Udělejte si své vlastní "vnitřní kino"
Tentokrát se nebude jednat jen o pouhé opakování formulací, ale
o vytvoření vašeho vnitřního kina pomocí velmi přesné představy
dobře kontrolované vůlí. Ve skutečnosti v sobě nesmíte nechat
běžet ledajaký film - který si možná žádají vaše instinkty - ale
musíte si ho umět pečlivě vybrat a bez přestání kontrolovat
záběry.
V tomto barevném, prostorovém filmu, který budete prožívat i
emocionálně, aby se vám dobře vryl do paměti, budete vy sami
hrdiny obdařenými všemi výtečnými vlastnostmi, obklopenými
přáteli, šťastnými z toho, že žijete, a osvobozenými od všech
vnitřních zábran. Děj nesmí nikdy vybočit z rámce vašeho
každodenního života. Buďte realisty. Žádné klamné přikrašlování,
žádné překrucování. Obraz vašeho života, vaše práce, vaše
starosti, osoby, se kterými jste ve styku (rodina, práce, pumpař,
prodavač, přátelé...), všechno ať se přesně podobá tomu, co
znáte. (Avšak, znáte všechny ty lidi dobře? Možná by bylo vhodné
se nad tím trochu zamyslet!) Všechno se tedy podobá vašemu
každodennímu životu, kromě vás.
Sebe si představíte takové, jakými byste chtěli být. Budete tedy
člověkem, který si důvěřuje, rozhodným, rázným, inteligentním,
citlivým, sebejistým, šlechetným, milým, nezávislým na názorech
ostatních, ale vždycky připraveným diskrétně nabídnout pomocnou
ruku, bez špetky nesmělosti a lenosti, připraveným jednat, když
je potřeba... Váš obraz ať je co možná nejúplnější a
nejpřesnější.
Jak předejít otravě nikotinem
Přejete si přestat kouřit? Během své vizualizace nejenže už
nekouříte a vaše okolí vám to dává znát, ale ještě vysvětlíte
svůj úspěch přátelům kuřákům, abyste jim také pomohli.
Podívejte se na sebe, jak postupně čelíte všem situacím, které
pro vás byly ještě přednedávnem tak těžké (teď už to však začíná
jít lépe!). Během cvičení absolvujte tyto situace s naprostým
klidem, mějte nad sebou úplnou kontrolu, buďte velmi přirození a
úspěšní.
Jak se připravit na zkoušku
Máte za několik dní dělat zkoušku? Věřte si, že se vám to podaří
a na vašem jednání to bude znát. Představte si sebe samé před
zkoušejícím takové, jakými byste chtěli být. Během celého dne se
často k této zrakové představě vracejte. Především dohrajte hru
až do konce a důvěřujte té ideální osobě, která se vám podobá.
Jak se stát takovým, jakým chcete být
Postupně toto nové chování vstřebáte a ono se pomalu odrazí ve
vašem každodenním životě. Jednoho dne si najednou uvědomíte, že
jste naprosto bez problémů hovořili na schůzi a necítili ani
špetku strachu. Bude to první z dlouhé řady šťastných objevů.
Vaše vůle je tu nezbytná jen proto, aby vás donutila
k pravidelnému provádění cvičení. Vizualizace sebe samého jako
člověka plného energie a životní síly, ovládajícího svou fantazii
a vůli vám postupně dovolí překonat poslední překážky, které vám
brání v seberealizaci a v rychlejším postupu vpřed. Provádění
předchozích cvičení už ve vás podstatně připravilo vnitřní živnou
půdu a vy na ní vizualizací vytvoříte nádhernou zahradu plnou
plodů blahodárných ctností. Můžete být bez nesnází tím, kým
chcete být pomocí příjemného cvičení, které nevyžaduje žádné
úsilí.
7 - Praktické využití
Až budete dobře vycvičeni, připravíte se pomocí vizualizace na
všechno, co by se ve vašem životě mohlo jevit jako složité,
problematické nebo naléhavé.
V takovém případě stačí, když si sami předložíte onen problém
večer před spaním. Představíte si sami sebe takové, jakými byste
chtěli být, a to ve chvíli, kdy promýšlíte nejlepší způsob, jak
čelit situaci. Velmi často se vám následujícího dne ráno při
probuzení objeví v mysli řešení. Je třeba, abyste ho ihned
použili při nové vizualizaci, během které budete jednat podle
nových "údajů". Mohou se vám tak také vyjevit hlediska dané věci,
které vám předtím nepřišly na mysl nebo které vyloučí ráno
objevené řešení. V takovém případě budete muset začít znovu, až
opravdu dostanete svou odpověď.
Až se stanete takovými, jakými si přejete být (a vy se takovými
stanete), dokonce i myšlenka na nezdar se stane velmi nicotnou.
A teď je nutné si slíbit, že toto všechno budete ode dneška
aplikovat! Hrajte hru a nechte se vést. Prošla jsem stejnými
problémy jako vy a dneska už jsou daleko za mnou. Tak proč byste
to také nezkusili?
7
Nutnost bdít nad svým zdravím a pečovat o svůj vzhled
Šestý týden
Jak se dostat do formy
- Přehled o svém zdravotním stavu
- Vhodná strava
- Zdravá životospráva
- Úprava vnějšího působení
- Výraz tváře
- Jak se chovat na veřejnosti
- Oblečení
Zdravotní stav podstatně ovlivňuje psychiku a nervové reakce.
Víte, že všechno je propojené, že stačí, aby se objevila zažívací
potíž, a už máte mizernou náladu. Viděli jsme, že i sklon
k nesmělosti sílí důsledkem špatného stavu nervové soustavy,
kvůli němuž se člověk hůř ovládá. Je tedy velmi důležité uvědomit
si všechny tyto podrobnosti, abyste si mohli účinně pomoci.
Dále je tu i řada jednotlivých bodů, maličkostí týkajících se
fyzického vzhledu, ošacení, výrazu tváře, způsobu chování a
vyjadřování. Často hrají i ony rozhodující úlohu při nedostatku
sebedůvěry. Cílem této kapitoly bude pozastavit se nad nimi,
poznat je a změnit, pokud je v nich příčina.
Tento týden nebudete dělat žádné zvláštní cvičení, ale pokusíte
se jen uvést do praxe rady obsažené na stránkách, které budou
následovat. Kromě toho musíte bez přerušení pokračovat
v předchozích cvičeních.
1 - Přehled o svém zdravotním stavu
Nevynechávejte tento odstavec pod záminkou, že "nejste nemocní, a
přesto jste nesmělí!" Nebylo tu řečeno, že byste měli být
nesmělí, protože jste nemocní, ale že určité zdravotní
nedostatky mohou bezpochyby přispět k vaší nesmělosti. Jsou na
světě lidé velmi nemocní po celý život a přitom mají tak silnou
povahu, že dokážou svůj handicap zvládnout. Pokud jste poněkud
oslabeni po této stránce, v každém případě byste se měli snažit
nastolit co možná největší harmonii svého fyzického, nervového i
duševního zdraví.
To, co nazýváme "nemocí", je ve skutečnosti těžká krize vzniklá
z vnitřního chorobného stavu. Ovšem to, že právě nemáte žádnou
těžkou krizi, neznamená nutně, že je ve vašem organismu všechno
v pořádku.
A - Trávicí systém
Je třeba si uvědomit, že normálně byste měli odejít od stolu s
pocitem takové lehkosti těla a ducha jako před jídlem. V každém
případě není normální používat povzbuzující prostředky, ani
v případě těžké dřiny. Správně vyvážená strava, pokud ji váš
organismus dobře přijme a pokud jsou přebytky správně vylučovány,
vám musí přinést všechny nezbytné prvky bezchybné výživy. Je vaše
vylučovací funkce normální, pokud jde o kvantitu i kvalitu?
V podstatě byste měli za dvacet čtyři hodin vyloučit kolem
jednoho a půl litru moči (pro kontrolu si můžete koupit v lékárně
příslušnou odměrku) a jít jednou denně na stolici.
Test
Malá bilance trávení
Odpovězte na těchto několik otázek
1. Trávíte pravidelně dobře?
2. Máte normální chuť k jídlu?
3. Zakoušíte občas po jídle pocit těžkosti a ospalosti?
4. Snášíte špatně některá jídla?
5. Jíte všechno bez problémů?
6. Jste spíše "všežravec"?
7. Nebo je váš jídelní lístek spíš omezený?
ne
8. Cítíte potřebu pít kávu, alkohol, kouřit?
9. Můžete vynechat bez obtíží nějaké jídlo ...jenom kvůli
mlsnosti?
10. Je vám někdy špatně od žaludku? Míváte koliku?
Pokud je všechno v pořádku, odpověděli jste:
ano na otázky 1 - 2 - 5 - 6 - 9 a
ne na otázky 3 - 4 - 7 - 8 - 10.
Pokud jste odpověděli víckrát než dvakrát opačně, je velmi
pravděpodobné, že váš trávicí systém nefunguje právě nejlépe.
((konec rámečku))
B - Spánek
Toto je velmi důležitý bod!
- Spíte dostatečně dlouhou dobu, to znamená tak sedm až devět
hodin denně? Nedostatek spánku je častou příčinou nervozity a
podrážděnosti a narušuje po čase fyziologické i psychické
pochody.
- Je váš spánek spíš hluboký, klidný, ozdravující, nebo se
probouzíte stejně unaveni (a někdy i víc), než když jste si šli
lehnout?
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano - ne
ano ano - ne
ano - ne
ano - ne
Někdy se stačí několik nocí dobrého spánku, aby se člověk cítil
jistější a nebyl přecitlivělý. Určete si tedy především v těchto
dnech pevné hodiny k ulehnutí a probuzení. Dbejte, abyste
večeřeli lehce. Těžký žaludek znamená špatný spánek, přetížená
játra člověka často naráz budí kolem druhé nebo třetí hodiny
ranní, pokud vás ovšem nevzbudí nějaká noční můra.
Máte-li velké problémy s usínáním, dejte si vlažnou koupel nebo
sprchu. Především nechte několik minut téci vodu po páteři (toto
cvičení velmi příznivě ovlivňuje nervovou soustavu). Můžete také
sníst jablko nebo se napít sklenice teplého, lehce slazeného
mléka. Než si lehnete, několikrát se zhluboka nadechněte před
otevřeným oknem a myslete na to, že musíte dýchat pouze nosem.
Připojte si ke svým obvyklým autosugescím takové, které mohou
prospět vašemu spánku, např.: "Jsem velmi ospalý, mám těžká víčka
a chuť zívat" (zívněte). "Tuto noc budu velmi dobře spát a zítra
se probudím v dobré formě a plný energie." Atd.
%Ještě jednu malou poznámku. Je prokázáno, že na spánek dobře
působí fialová barva - její vibrace "uspávají". Bylo by vhodné
umístit do ložnice na dohled z postele nějaký fialový předmět,
případně mít vymalovanou nebo vytapetovanou ve fialovém odstínu
část ložnice, například strop (ne však celou, ztěžovalo by to
probouzení). Klidný a uzdravující spánek přece přináší celé
rodině změnu k lepšímu - předchází napětí, pomáhá vyhnout se
křiku, hádkám a ztrátám energie, jeho přínosem je klid a
harmonie.%%
C - Dýchání
Většina lidí dýchá špatně a nedostatečně. Má to zhoubný vliv na
celý organismus, ale především na nervový systém a mozek (který
sám spotřebuje kolem 30% vdechovaného kyslíku).
Nedostatek kyslíku je jedním ze základních příčin nervové únavy a
špatné kontroly emocí. Je tedy nutné v první řadě cvičit
zvyšování kapacity plic a zvyknout si na hluboké dýchání, které
je samo o sobě schopné zásadně pozměnit váš temperament.
Můžete také pracovat s pomocí nějakého nářadí (například napínací
pružiny) nebo začít chodit na nějaké cvičení k posílení kondice.
Je to prospěšné, i kdyby šlo jen o jednu nebo dvě hodiny týdně.
V každém případě se musíte několikrát denně postavit před
otevřené okno (nebo na několik minut vyjít ven) a přitom rytmicky
dýchat (viz cvičení na straně XXX109 a XXX129-130), to abyste si
obnovili vzduch v plících a znovu utvořili zásobu energie, často
nedostačující, což je základem pro sebeovládání.
D - Nervový systém a stav mozku
- Cítíte se často sklíčení, na pokraji sil a bez odvahy?
- Nebo se naopak často cítíte předráždění, neschopní zůstat na
místě a všechno vás rozčiluje?
- Odpuzuje vás námaha?
- Nadskočíte při sebemenším hluku?
- Jste přecitlivělí na bolest a velmi těžce ovládáte reflexy
strachu nebo náhlé nervozity?
Udělejte si přehled...
Všechno to souvisí s nervovým vyčerpáním, kterého se musíte
zbavit, pokud chcete být pánem své existence. K tomu je nezbytně
nutná zdravá životospráva a rovnováha.
Pokud jde o narušování mozkové činnosti - jako výpadky paměti,
potíže soustředění, problémy v chápání a přizpůsobení - jsou
těsně spjaty se způsobem života a výživou. Naučit se nemrhat
bezdůvodně energií, znamená uložit si ji do zásoby pro jiné
duševní činnosti.
Mozkové funkce a výživa
Aby mozek mohl optimálně fungovat, potřebuje určitou výživu,
především:
* vitamíny skupiny B - jejich nedostatek může spolu s jiným
způsobit stav deprese, špatnou paměť, nedostatečnou koordinaci a
dokonce změnu osobnosti; mnoho fobických poruch, od agresivního
chování k posedlosti, depresivních stavů nebo zmatků ustoupí,
když se proti nim nasadí výživová terapii a dodá to, co chybí,
především vitamíny skupiny B;
* železo - pro správnou funkci potřebuje mozek velké dávky
kyslíku, které se k němu dostávají jedině prostřednictvím
červených krvinek, bohatých zároveň na železo; anemie, nedostatek
železa, způsobuje špatné prokysličování mozku a často je příčinou
potíží u školních dětí; studie, kterou uskutečnil v USA tým
profesora Turckera v Oregonu u osob starších šedesáti let,
ukazuje, že dávky železa v krvi jsou důležitým prvkem k určování
normálního nebo narušeného fungování mozku;
* mastné kyseliny - především typu Omega-3, kterých jsou dnes
příliš rafinované potraviny zbaveny; zdá se, že jejich nedostatek
je příčinou některých neuróz a psychóz, které by mohly být velmi
zmírněny požíváním potravinových doplňků bohatých na tyto
elementy (například některé oleje z rybích jater);
* kalcium, magnezium, zinek, mangan, stejně jako vitamíny C, E,
A, lecitin a kyselinu listovou - je dokázáno, že nedostatek
některého z těchto potravinových doplňků je schopen vyvolat
určité poruchy fungování nervové soustavy a mozku.
((konec textu v rámečku str.151))
E - Kardiovaskulární systém
- Zčervenáte nebo zblednete poněkud pod vlivem emocí?
- Rozbuší se vám rychle srdce za určitých okolností?
- Míváte často studené končetiny (nohy a ruce)?
Tyto příznaky svědčí o nedostatečné cirkulaci. Rychle dosáhnete
zlepšení, když budete procvičovat činnost plic a zbavíte játra
jedu. Velmi pomáhá také dobře přizpůsobená hydroterapie a
každodenní tření žínkou po celém těle při ranní toaletě. Tato
technika se může první dny zdát trochu namáhavá, ale velmi rychle
si na ni zvyknete. Brzy se bez ní nebudete moci obejít; je tak
blahodárná, že se pak celý den cítíte ve formě. A brzy sami
poznáte, do jaké míry vám zvyšuje pocit jistoty.
2 - Vhodná strava
Jací jste, záleží na tom, co jíte!
Dobře vyvážená strava je ze všeho nejdůležitější. To, jací jste,
ovlivňujete tím, co jíte. Všechny vaše tkáně, kosti, nervové a
mozkové buňky jsou utvářeny a obnovovány pomocí prvků, které jim
dodáváte výživou.
Je tedy třeba pořádně ji sledovat, místo abyste se spokojili, jak
se to často stává, s tím, že si naplníte žaludek vším, co vám
padne pod ruku ve chvíli, kdy pocítíte hlad. (To si mohou dovolit
leda tak pštrosi, ale ti jsou na to vybaveni, a to není váš
případ).
Potřeba dodávat tělu všechno, co potřebuje
Tři čtvrtiny lidí se pečlivě starají o svá auta, vybírají jim
nejvhodnější pohonné hmoty, vyměňují olej a promazávají, kdykoli
je to nutné (a dokonce i předem).
S překvapením však musíme konstatovat, že titíž lidé snědí, na co
přijdou, a vůbec je nenapadne, aby se pročistili, když se jejich
vlastní motor zadře, to znamená, když stav chorobné intoxikace
vyústí v krizi zvanou nemoc. Tehdy čekají zázraky od všemocných
výrobků farmacie, které jsou určeny k očistě s minimální ztrátou
času a bez jakéhokoli úsilí nemocného.
Není divu, že při takovém to druhu léčení je organismus oslabován
a jednoho dne upustí od nespravedlivého boje, ke kterému mu
nebyla podána žádná zbraň, jíž se dožadoval.
Co doopravdy potřebujeme?
V první řadě je důležité prostudovat potřeby svého organismu.
V dnešní době se základní potravou stalo maso a výrobky z něho.
Zdá se, že je to hrubá chyba - pro nás samotné i pro ubohá
zvířata, obvykle zbytečně, a nelidským způsobem obětovaná, načež
jsou jejich mrtvá těla nazvána masem. Pravda je, že:
* nejsme stvořeni jako masožravci - nemáme trháky, velká játra,
která by ničila jedy, a velmi krátké střevo, které by rychle
vyloučilo příliš toxické zbytky masa - to je třeba připomenout;
* nejsme však ani býložravci - nejsme vybaveni bachorem,
uzpůsobeným této potřebě, velmi dlouhými střevy a zuby, které
umožňují dlouho žvýkat;
* jsme utvořeni tak, abychom se živili plody. Jako lidé stojíme
uprostřed obou extrémů. Máme zuby uzpůsobené k chroupání a
žvýkání (ne k trhání masa - z toho důvodu ho vaříme, což je
nepřirozené). Máme středně velká játra, neschopná zajistit úplnou
ochranu organismu proti vpádu toxinů pocházejících z masité
stravy. Proto má v dnešní době skoro devadesát procent populace
chronické obtíže s játry - a to občas vede až k vážnému
onemocnění. Navíc jsou lidská střeva příliš dlouhá na to, aby
rychle vylučovala z těla otravné látky. Jedy jsou tedy proto
znovu absorbovány střevní sliznicí, kudy pronikají do krevního
oběhu k velké škodě všech orgánů, se kterými přijdou do styku.
Výše uvedené důvody svědčí ve prospěch převážně vegetariánské
stravy, složené z čerstvého ovoce, čerstvé a vařené zeleniny,
obilovin (pokud možno nerafinovaných: celozrnné mouky,
celozrnného chleba, pšenice, neloupané rýže, ječmene, celozrnné
krupice, žita, ovsa, pohanky atd.), které dodávají organismu
všechny vitamíny a nezbytné minerální soli přirozeným způsobem a
jsou tak přizpůsobivé, že při nich nelze mít nedostatky jako u
tak zvané "normální" výživy, složené z nepřirozených výrobků,
mrtvých, extrémně čištěných (což jim odebírá veškerou nutriční
hodnotu).
Přidejte si k nim, v rozumné míře, mléčné výrobky (především
sýry) a také kvalitní vejce - jejich kvalita však úzce souvisí s
tím, jak jsou slepice chovány a živeny (pozor tedy na
velkochovy).
Používejte panenské oleje z prvního lisování za studena (k
dostání v obchodech s dietetickými potravinami), které organismu
přinášejí jen to nejlepší ze semen, z nichž jsou vytaženy.
Takovýto olej je získáván pouze stlačením semen, což mu zaručuje
veškerou kvalitu a přirozenou vůni - která může při prvním
použití člověka udivit. A nakonec lze místo obvyklého bílého
cukru používat nerafinovaný cukr, protože nemá škodlivé účinky.
Rafinované oleje
Je bláhové se domnívat, že například v obvyklém slunečnicovém
oleji je ještě nějaká stopa po látkách slunečnicových semínek
chránících proti cholesterolu. Uvažte, že tato zrnka jsou
lisována za vysoké teploty (tudíž zbavena života!), pak je přidán
trichloretylen, aby byl vytažen všechen olej. Po vypaření
trichlorethylenu je třeba zbavit výsledný produkt zápachu.
Vznikne tedy načernalá tekutina ošklivého vzhledu, kterou je
třeba odbarvit, přebarvit na pěkně žlutou a před označením
etiketou "Čistý slunečnicový olej" chemicky dodat vůni!
Zkuste tedy svou stravu vhodně orientovat. Omezte konzumaci masa
a konzerv ve prospěch živých potravin, schopných udržovat vaše
tělo v dobrém zdraví. Zakupte si dobrou knihu pojednávající
o vyvážené stravě a postupně se zbavte zhoubných návyků, které
ničí vaše fyzické i duševní zdraví.
Pokud jde o mě, stala jsem se vegetariánkou následkem
"nevyléčitelné" těžké nemoci před více než dvaceti lety. Zde jsou
pádné výsledky. Pokud jde o mou dceru, která až do svých osmnácti
let nikdy neochutnala maso ani ryby (a ještě nyní je to pro ni
jen výjimečné, nepříjemné a "společenské"), vyvíjela se vždycky
dobře, jako dítě nebyla ani jednou nemocná a mohla si bez obav
hrát s dětmi s chřipkou nebo se spalničkami. V životě nemusela
užívat žádné léky. Tak proč byste nezkusili přizpůsobit svou
stravu základním přírodním principům, které vás postupně dovedou
k dobrému zdraví a radosti ze života?
3 - Zdravá životospráva
Snažte se, aby vaše dny byly vyrovnané, pokud jde o dostatečný
spánek, práci, odpočinek a práci na vzduchu, důležitou pro vaši
nervovou rovnováhu. Z tohoto hlediska je nejpříhodnější
zahrádkaření. Vede vás k svalové námaze i pobytu na čerstvém
vzduchu.
Hlavní zákony zdraví jsou jednoduché:
* Dostatečná doba spánku, včasné usínání a co možná nejčasnější
probouzení.
* Dobrá hygiena, ovšem bez přehánění. Například je škodlivé se
denně koupat (pokud nás k tomu nenutí okolnosti!). Hodně lidí zde
zanechává značnou část své vitality. Voda má totiž silnou
absorbční moc na úrovni energií. Pokud se po koupelích cítíte
unaveni, omezte jejich počet a nahraďte je rychlou sprchou.
Vyhněte se také těm čisticím prostředkům, které nedovolují kůži,
aby vylučovala svůj ochranný film.
* Jezte pokud možno vždycky v určitou hodinu, dodá to rovnováhu
vašemu trávicímu systému. Vyhněte se hodně častému a hojnému
jídlu. Pokud je organismus správně zbavován jedů a dobře se
přizpůsobuje, bohatě stačí dvě jídla denně a mezi nimi například
jen ovoce.
Četnost jídel - pojem, o kterém se diskutuje!
Všimněte si, jak vám veterináři radí, abyste dávali dospělému psu
pouze jedno jídlo denně, že mu nikdy nebude chybět energie a ani
nebude mít záchvat hypoglykemie. Náš mladý ovčák (45 kg!) nám to
dokazuje denně. Dokonce si občas přejeme, aby byl méně čilý!
Pokud jde o lidi, někteří lékaři nám radí ... čtyři nebo pět
jídel denně. Tak jsme jedli, když jsme byli děti. Pak se tedy
nelze divit chronické únavě našeho současného trávicího ústrojí,
které si téměř nikdy neodpočine. Všimněte si, že když je zvíře
nemocné, moudře přestane jíst. Jsou známy přednosti léčby
hladovkou a občasnou (jedno- nebo dvoudenní) dietou, která zatím
nikoho nezabila, ale mnohé už vyléčila!
Ještě několik rad, které se týkají výživy
Kousat po celý den, to zbytečně unavuje tělo. Zatím se omezte na
tři jídla:
1. snídani z celozrnných obilovin nebo celozrnného chleba,
pravého nebo bylinkového čaje, případně vejce;
2. polední jídlo, nejkompletnější z celého dne (pokud vám to
dovolí práce), složené z různých syrových potravin, zeleniny,
celozrnných obilovin, občas masa nebo ryb;
3. lehkou večeři, kterou může být jenom ovocné jídlo nebo
případně sýr.
Ovoce by se mělo jíst vždycky samotné, mimo ostatní potraviny.
Pokud ještě jíte maso a ryby, čiňte tak v poledne. Večer by vám
povzbuzující síla masa narušovala spánek, takže by nebyl tak
ozdravující. A především jezte klidně, myslete na to, co děláte,
a pečlivě žvýkejte. To je základní podmínka dobrého trávení.
Další pravidla životosprávy pro zachování dobrého zdraví
* Provádějte dechová cvičení několikrát za den, okysličte se!
* Zůstávejte klidní, uspořádejte si denní rozvrh tak, abyste se
v mezích možnosti vyhnuli jakémukoli chvatu nebo rozčilování,
které škodí jak vaší práci, tak vám samotným.
* Všechno, co máte na práci, dělejte vždycky, jak nejlépe umíte.
* Alespoň trošku sportujte. Dělejte hromadné sporty, jsou
výborným prostředkem k upevnění sebedůvěry a k harmonizaci.
V současné době máme dost pádných důkazů o tom, že fyzická
cvičení - především plavání a běh - působí blahodárně na fyzický
i psychický stav, stimulují mentální kapacity a umožňují
překonávat všechny druhy citových problémů.
* Nesledujte ani nečtěte příběhy plné násilí, které drásají
nervy, zatímco vy se je pokoušíte ovládnout.
* Vyhněte se jakýmkoli krajnostem. Přetěžování k ničemu nevede,
stejně jako nedostatek činnosti, který unaví víc než jakákoli
obyčejná, ale dobře udělaná práce. Pokud se týká požitků všeho
druhu, ztrácejí své kouzlo a vedou k podstatnému oslabení nervové
energie, jestliže v nich člověk nezná míru. Nadužívání (můžeme
také říci znevažování) požitků činí z člověka sobce a otroka
svých vášních a to, jak známo, škodí i brání jakémukoli vývoji
vpřed.
* Snažte se také odstranit nedostatky (je také určitou
krajností): nedostatek zdravých požitků a radosti ze života,
špatně prožívanou samotu, nedostatek lásky, upřímných přátel. To,
že někteří lidé neumějí být šťastni, vede zákonitě k problémům,
narušuje rovnováhu a protiřečí přírodním zákonům.
* Pokud možno neudržujte časté styky s lidmi rozháranými,
úzkostlivými, věčně melancholickými, kteří by vás mohli zbavit
odvahy. Stýkejte se spíš s lidmi činorodými, šťastnými, živými,
takovými, kteří mají alespoň část schopností, jaké si přejete
sami v sobě vyvinout.
* Naučte se neutápět v hněvu ani v nezdarech, ani v životních
těžkostech. Takový je náš společný úděl. Liší se jedině postoj,
jaký zaujmeme k problémům, a na tom pak závisí také výsledek.
Pečlivě rozeberte fakta, uvolněte se, jděte se projít a buďte si
jisti, že každý problém má řešení, jako má každá křížovka
tajenku. Záleží jen na vás, jestli ji budete umět najít. Žádná
křeč nebo nervozita vám v tom nikdy nepomohou, právě naopak!
* Ostatně to je ta pravá chvíle všimnout si svého okolí. Některé
nezdary je možno ve velké míře přičíst negativnímu prostředí,
které bere lidem odvahu ve chvíli, kdy už je velmi těžké věci
překonávat. Někdy je lepší na nějaký čas utéci než riskovat, že
musíme čelit všemu naráz... a všechno zkazit. Ve chvílích
osudových ran jsou opravdovým a nedocenitelným pokladem přátelé
po vašem boku. Pokud to není váš případ, snažte se alespoň vy být
pro druhé tím, kdo je srdečně přijímá, dodává jim odvahy, podává
pomocnou ruku nad životními propastmi. Buďte tedy klidní,
pozitivní, důvěřujte a všechno dopadne, jak nejlépe bude možné.
* A pro zlepšení a udržení svého zdraví nezapomeňte, že příroda
vám poskytuje všechny prostředky - slunce, moře, vodu, rostliny,
půdu, vzduch, světlo. Nebojte se jich užívat!
* Bděte nad způsobem svého myšlení a jednání. Je jisté, že
ovlivňuje vaše zdraví víc než si vůbec dovedete představit. *
%((pozn. pod č.)) * Většina tradic nejstarších pozemských
civilizací (Tibeťané, Američtí Indiáni, Australští domorodci a
mnozí jiní) pokládá za důležitou těsnou souvislost mezi
nedostatkem vnitřní harmonie a nezdravým tělem. Jejich lékařské
praktiky měly často za cíl znovu obnovit tuto harmonii v člověku
samotném a v jeho vztahu k nerostnému, rostlinnému, zvířecímu i
lidskému světu.%%
* Prostě buďte usměvaví, pozitivní a snažte se vidět ve všem to
dobré. Za každých okolností "hrajte" Pollyanninu hru. Naučte ji
také své přátele a i ty, jimž chcete pomoci. Máme na zemi
všechno, co je potřeba k tomu, abychom byli šťastni, nezapomeňte
na to! A nemá to nic společného s naším účtem v bance, naším
společenským postavením ani počtem luxusních automobilů nebo kusů
oblečení. Pozorujte lidi kolem sebe, rychle se o tom přesvědčíte!
4 - Úprava vnějšího působení
Způsob vašeho chování, oblékání, dojem, jaký máte ze svého
vzhledu, to všechno je velmi důležité pro to, abyste se chovali
nenuceně..., nebo naopak.
Tento týden tedy budete bedlivě pozorovat tyto (pro někoho)
"malé, bezvýznamné detaily", které však přesto hrají podstatnou
roli v konečném vítězství.
A - Váš postoj a chování
Rozhlédněte se trochu kolem sebe. Uvědomíte si, že držení těla je
často přesným odrazem stavu duše. Ti, jejichž postoj je shrbený,
schoulený, takže vypadají, jakoby byli drceni vahou těžkého bytí,
v nás možná vzbuzují soucit, pokud jsou opravdu jejich životní
podmínky krušné. Častěji se však na ně trochu zlobíme, že
neustále upírají pohled jenom na sebe a odmítají být alespoň
trochu s něčím spokojeni. Taková osoba nebudí důvěru a nakonec
zůstane sama. Nebuďte takoví. Uvědomujte si své držení těla a
těsný vztah mezi prožívanými emocemi, jak v pozitivním slova
smyslu, tak v negativním. To znamená, jakmile ve vás začne hlodat
nějaký pocit úzkosti, zapůsobí na vaše svaly a vyvolá
odpovídající fyzický postoj.
Ovšem pokud v té chvíli silou vůle donutíte své tělo, aby
vyjádřilo klid a uvolnilo se, zaplaví vás jistý vnitřní mír,
který vyžene z vaší úzkosti všechno přehnané a zbytečné. To je
velmi důležitá věc, kterou si musíte uvědomit. Je známo, že
vnější projev, vyjádření citového stavu uskutečněné uměle nakonec
vyvolá odpovídající stav samotný.
Avšak jako u každého správného pravidla, i zde existuje výjimka.
Jsou jí umělci schopní vyjádřit vášně a prudké city, aniž by sami
museli být příliš afektovaní. Tak například Sarah Bernhardová
byla schopna každý večer v jedné srdceryvné scéně z Johanky
z Arku ronit slzy tak hořce, že téměř nemohla ani mluvit, avšak
zachovala si zcela jasnou hlavu. Takovýchto příkladů je
v hereckém prostředí velmi mnoho. Ovšem pro nás ostatní je tento
problém postaven trochu jinak, protože našim cílem je uvádět
vnitřní reakce v harmonii, a ne je vyvolávat.
Cvičení emocionální harmonizace kontrolou postoje a chování
Ve všech případech se jedná o jednoduchou a účinnou techniku:
jednak o vyrušení a jednak o vyvolání.
Cílem první části (vyrušení) je potlačit a zakázat si všechny
pohyby, jakékoli vyjádření emocí, které si přejeme zmírnit a pak
zničit.
Druhá část (vyvolání) je určena k vytváření postojů, které
vyvolávají sebejistotu a rozhodnost, již si přejeme získat.
Ve vašem případě je vám známo, jak se navenek projevuje
nesmělost, nerozhodnost, nedostatek jistoty, obavy a tréma.
Vypadá to tedy tak, že nesmělý člověk často nemá přímé držení
těla, je shrbený s hlavou nachýlenou dopředu, jeho kroky jsou
váhavé a pohyby neobratné, není jich mnoho a chybí jim rozmach.
Sedá si na krajíček židle, choulí se do klubíčka, jako by si přál
být co nejméně viditelný a nepřitahovat pozornost. Téměř se bojí
podívat se na lidi kolem a budí dojem, že uhýbá jejich pohledům.
Hovoří-li, jeho hlas není ho skoro slyšet, pokud se rovnou
nezakoktá a v rozrušení nezačne drmolit věty, v nichž se pletou
slova.
((rámeček str. 162))
Cvičení
Kontrola postoje a chování
* V první části musíte pracovat na tom, abyste potlačili své
zautomatizované vnější pohyby typické pro nesmělého člověka a
neukazovali tak ostatním lidem, se kterými hovoříme, svůj
postoj... Je to však důležité především pro vás, protože se tu
jedná vlastně o pohybovou autosugesci.
* V druhé části se cvičte v tom, abyste si osvojili úplně opačné
postoje, a tím následně vyvolali, posílili a upevnili vlastnosti,
které se snažíte v sobě rozvinout.
((konec rámečku str. 162)
Za tímto účelem se podívejme na přehled postojů a chování
typických pro jistotu a sebeovládání.
* Takže pokud jste připraveni zbavit se nesmělých reflexů,
především se nedržte schouleně, naopak se zvolna narovnejte,
zhluboka dýchejte a uvolněte napjaté svaly.
* Snažte se nedělat žádné zbytečné pohyby. Mnohem často gesta
přesahují to, co chceme sdělit. Usilujte o co největší pohodu.
Nebojte se v nové roli přehánět, protože to, co může připadat
přehnané vám - lidem s obvykle velmi rezervovanými postoji - je
v očích jiných naprosto normální. Přistupte na tuho hru!
Pro lepší zvládnutí kontroly pohybů se můžete také cvičit doma
před zrcadlem. Udělejte nesmělý a neobratný postoj, na který jste
za určitých okolností byli zvyklí, a dobře se pozorujte, zvlášť
podrobnosti, na kterých budete pracovat nejvíc.
Potom předveďte jistotu, pevnost a rozhodnost. Snažte se "hrát
opravdově", jako když si dobrý herec opakuje roli - projděte se,
sedněte si, hýbejte se, mluvte nebo nahlas čtěte, nevynechejte
žádný detail. Až budete mít svou novou osobnost dobře
propracovanou, pokračujte v téže práci před svými přáteli, ale
bez jejich vědomí. Tím budete získávat stále větší a větší
jistotu. Vyhledávejte pak co nejvíc příležitostí, při nichž byste
jednali mezi neznámými lidmi.
Pomalu vstřebáte do sebe novou osobnost.. Toto cvičení harmonicky
doplňuje cvičení vizualizace sebe samého, o kterém jsme psali
výše. Princip je stejný, ale konkretizovaný.
Jiný příklad: Cítíte, že se vás zmocňuje hněv? Pokud okamžitě
znehybníte, zklidníte pohyby, ztišíte hlas, vaše podráždění se
hned zmírní. Jestliže naopak začnete šermovat rukama, křičet,
rychle nad sebou ztratíte kontrolu a vaše slova okamžitě
předběhnou myšlenky. Psycholog William James napsal ve svém
Stručném přehledu psychologie: "Odmítnout vyjádřit vášeň znamená
zabít ji. Počítejte do deseti, než se rozzlobíte, a důvody hněvu
se vám budou zdát směšné. A zapískat si pro radost srdce není jen
řečnický obrat!"
((konec rámečku str.163)).
B - Gesta
Kromě jazyka slouží člověku k vyjadřování také gesta a výrazy
tváře. Gesto se tak stává doplňkem myšlenky. Existují tři
kategorie gest: pohyby řízené vůlí, bezděčné a automatické
pohyby.
Bezděčné pohyby
Vznikají proto, že svaly někdy vyjadřují vnitřní emoce navenek.
To je případ lidí nervózních, impulzivních, kteří se vyjadřují
spíš tělem než slovy. Tyto pohyby mohou být i následkem
intelektuální lenivosti a toho, že duch není schopen vyvinout
úsilí nutné k vyjádření myšlenky. Pocity a emoce působí tedy
přímo na obličejové svaly, které se stahují nebo uvolňují v rytmu
myšlenek.
Některé osoby nemohou zabránit tomu, aby nevyjadřovaly své
myšlenky příliš hlasitě. Jiní zase pohybují rty při čtení.
V takovém případě se dají spolupůsobením nervstva do pohybu i
orgány utvářející řeč.
Je vhodné se těchto zbytečných pohybů zbavit, protože vedou ke
značné ztrátě energie a zpomalují pak mozkové funkce. Z toho
důvodu například dostáváte při výuce techniky rychlého čtení
první radu, abyste si uvědomili bezděčné pohyby a snažili se jich
zbavit. Prostě nepohybovat rty při čtení nebo si snažit uvědomit
a pak překonat chvění hlasivek, o čemž se můžete přesvědčit, když
si při čtení položíte ruku na krk. Jakmile překonáte tyto pohyby,
rychlost čtení vzroste, protože se už nezapojuje hlasové ústrojí.
Je to jen první krůček, ale velký.
Spojování pohybů s emocemi je silnější a častější u osob
frustrovaných, které jsou otroky své vznětlivosti. Ten, kdo
rozvíjí své schopnosti, učí se ovládat a jeho bezděčné pohyby
samy pomalu vymizí. Paměť dokáže pojmout širokou slovní zásobu,
tudíž dovoluje myšlenkám vyjádřit cokoli, aniž by bylo nutné
uchylovat se k pohybům.
Chcete si udělat malou zkoušku, abyste se přesvědčili, jak pohyby
nahrazují nedostatek slovních prostředků? Požádejte své přátele,
aby vám vysvětlili, co je to klika. Uvidíte, že všichni začnou
něco "plácat", a pak se pokusí rukama naznačit otáčení kliky,
protože jim mozek nedodá včas správná slova. Prostě je nahradí
pohybem. Zjistíte nejspíš, že i vám se to často stává!
Pohyby řízené vůlí
Pohyby řízené vůlí naopak člověku velmi pomáhají, pokud se jich
naučí užívat s mírou a v pravý čas. Pohybem ruky lze podtrhnout
myšlenku, opravit ji, usměrnit způsobem, jakým to samotná slova
vždycky nedovolují. Ovšem pokaždé se jedná o pohyby kontrolované,
klidné a pozitivní.
Lidé by vždycky měli pečlivě kontrolovat přehnaná gesta,
zabarvená hněvem nebo taková, která se snaží vyjádřit silné
emoce. V určitých případech je dobré poddat se spontánně citům,
u jiných citů tomu tak není. Jde o hněv, beznaději, strach,
žárlivost, závist, škodolibost a melancholii. Pokud dopustíme,
aby se příliš rozvinuly, budeme se zbytečně utápět v něčem, co
bychom naopak měli posuzovat s velkým odstupem.
A co ruce?
Nesmělí lidé si s nimi často vůbec nevědí rady. Není vždycky
žádoucí schovávat je do kapes a už vůbec ne dávat je v bok. To je
ještě horší.
Pro začátek můžete použít doplňky, které do rukou patří. Důvěrně
známý předmět sevřený v prstech rozptyluje pozornost a dává vznik
bezděčným pohybům, které samy mohou stačit k tomu, abyste se
znovu uklidnili. Jedná se třeba o brýle, kabelky, tašky nebo
náprsní tašky... a bohužel i cigarety!
Automatické pohyby
Je třeba pečlivě rozlišovat bezděčné pohyby od automatických.
Automatické pohyby jsou velmi přesné, pokud se je člověk naučil
díky své vůli záměrně četným opakováním. Je možné je spustit
navzdory nejsilnějšímu pohnutí nebo stavu hlubokých vnitřních
rozpaků. Rozvíjejí se podvědomě, ale přesně. Díky tomuto jevu
může vynikající klavírista zahrát spolehlivě celou skladbu, i
když dostane trému a najednou má dojem, že zapomněl některé
pasáže. Jeho prsty totiž budou umět zcela přirozeně nalézt pohyby
nezbytné k provedení daného kusu.
Pro nesmělého člověka je velmi užitečné osvojit si některé
automatismy, které mu pomohou překlenout silné rozrušení. Ve
skutečnosti je to něco jako "drezúra". Nezpanikařit na
veřejnosti, umět vystupovat, projít příliš osvětleným sálem,
sednout si, přijmout občerstvení, to všechno vyžaduje jednoduše
dobrý metodický trénink.
Velmi často ovšem pocit nesmělosti ve zmíněných situacích plyne
z neznalosti základních společenských zvyklostí. Dobrá příručka
o společenském chování může rychle učinit konec těmto nesnázím.
Když nesmělá osoba ucítí, že je pozorována při chůzi, ihned
znejistí a ztuhne, protože se snaží kontrolovat kroky, místo aby
zůstala přirozená. Pocit nejistoty zmizí beze stopy po troše
cvičení a skutečnost, že jste pozorováni, nebude mít na vás
sebemenší vliv.
Při cvičení je třeba vycházet z analýzy situací, které nás
zneklidňují. Lék je velmi jednoduchý. Prostudovat pečlivě
techniku příslušné řady pohybů, uvědomit si, co je nutné dělat a
co ne. Pak si to neúnavně zkoušet, abychom do sebe vtiskli
automatismy. Ty se dají do pohybu pokaždé, když bude ta pravá
příležitost. Tento typ cvičení pro nás nebude nijak těžký a
prokáže nám cenné služby.
5 - Výraz tváře
Usmívejte se!
Všechno, co jsme si až dosud řekli ohledně pohybů a držení těla,
platí ještě mnohem víc o mimice a výrazu tváře. Ve tváři lze číst
jako v knize. Živá a výrazná tvář je obvykle velmi přitažlivá a
sympatická, zatímco tvář stále stažená, netečná, z níž nelze
nikdy vyčíst žádnou emoci, se stává něčím znepokojujícím, co nás
ponouká k tomu, abychom jednali s jejím nešťastným nositelem jako
s někým velmi odpudivým a nevlídným.
Opačným extrémem je taková tvář, na které můžeme vyčíst všechno,
protože i nejmenší myšlenka nebo obava se na ní hned objeví
současně s prožitkem. Také tato tvář znepokojuje, protože její
majitel neumí vůbec zachovat tajemství. Okamžitě cítíme, že jsme
v přítomnosti někoho, kdo se vůbec neumí ovládat, a obvykle je
hříčkou svých vášní a emocí. Nechtějte se takovému člověku
podobat, nikdo by si vás nevážil!
Tvář opravdu citově zabarvená má taková být z vaší vůle, to je
rozdíl. Naučte se před zrcadlem vyjadřovat rozličné pocity. A
usmívejte se! To je zbraň, kterou jste si vybrali. Pokud se
cítíte stísněně, máte-li trému, přinuťte se usmát sami na sebe
nebo na někoho, kdo jde kolem. Jste-li mrzutí, usmějte se do
zrcadla a snažte se najít co možná nejpřirozenější výraz.
Uvidíte, jak se záhadným způsobem věci ve vás dostanou na své
místo a všechno nabude správných rozměrů.
Pokud na vás někdo začne mluvit a použije zastrašující tón,
zdvořile se na něho usmějte. Výsledek je okamžitý a protivník se
rázem uklidní. Váš úsměv sníží na minimum jeho pokus vás ponížit.
Naopak on sám se začne cítit špatně! Ale pozor, aby ve vašem
úsměvu nebyla stopa ironie, jinak riskujete, že budete muset
čelit náramnému výbuchu hněvu!
6 - Jak se chovat na veřejnosti
Především je důležité, abyste předem přesně prostudovali situaci,
které budete čelit. Položte si několik otázek:
- Půjde o obyčejnou schůzku s přáteli, které dobře znáte?
- Jde o jednání oficiálního charakteru?
- Jaká pravidla společenského chování musíte znát v tomto
případě?
- Budete sami, nebo se skupinou lidí?
- Jakou roli tam budete mít? Co se od vás očekává?
- Budete tam mít slovo? Nebo budete mít možnost si ho vzít? A
o čem budete mluvit?
- Jaké šaty si na sebe vezmete? Atd.
Dejte si na tyto otázky jasné a přesné odpovědi, které vám
načrtnou přesný obraz toho, co se bude odehrávat. Když se pak
připravíte na základě automatismů a autosugesce, zákonitě se
musíte všeho dobře zhostit.
Ovládáte situaci!
Teď odmítněte poslední pokušení nesmělosti, aby se ve vás
projevila nějakými více či méně dětinskými postoji. Můžete a
musíte zvládnout situaci a chovat se tak, aby nikdo neuhodl vaše
problémy, i když vás občas trápí. Buďte přísní sami na sebe. Vy
sami ten stroj řídíte, nenechte se pouze vozit, třebaže to vypadá
méně únavně. Riskovali byste, že skončíte na stromě... nebo
v příkopě!
Ne, nepřitahujete všechny pohledy jako magnet!
Přestaňte si myslet, že přitahujete pohledy všech kolemjdoucích
na ulici. Nikoho nezajímáte, protože všichni jsou ponořeni do
svých vlastních problémů... a hodně si jich myslí, že jsou také
pozorováni. To je opravdu komická situace, nezdá se vám?
Nevyhýbejte se ani účasti v rozhovorech, ať už jsou o čemkoli.
Neznamená to, že musíte mluvit za každou cenu, naopak. Pokud
nemáte co říct, jediným inteligentním přístupem je mlčet. Ovšem
je nutné vyjádřit se pokaždé, když se naskytne příležitost,
abyste získali zkušenost v této oblasti. Snažte se neutopit ve
vlastním mlčení, nezůstávejte "v koutku" jako nezkušené dítě,
které poslouchá moudré dospělé! Pozorujte nesmělé lidi, to vás
vyléčí z toho, abyste se jim podobali!
Neupadněte se do opačného extrému, "nedělejte se důležitými"!
Pozor na opačný extrém! Je to dost výjimečné, ale stává se to.
Někteří bývalí nesmělí lidé, aby se ubezpečili o své sebejistotě,
nepustí ke slovu ostatní, především ty ze svého okolí, kterých se
neobávají!
Mají pak sklony dělat se před ostatními lidmi "důležitými", čímž
si (špatně!) kompenzují svůj komplex méněcennosti a snaží se
převýšit ostatní. Samozřejmě, že občas to "funguje", ale vyvolává
to i zjevné rozhořčení (každý si to nenechá líbit!) A v některých
případech takový člověk riskuje, že znovu skončí v naprostém
tichu a s pocitem hořkosti vůči sobě samému i vůči ostatním,
"kteří mu nerozumí a snaží se ho pořád srážet, ale jsou to
všechno hlupáci!" (Citace.) Toto pekelný kolotoč sebepodceňování
a sebepřeceňování je příčinou vzniku psychických poruch a vede
k nejrůznějším nesnázím v osobním životě.
Připomínám, že těchto nepříjemných výkyvů budete ušetřeni
dosažením rovnováhy. Nasměruje vás ke správnému hodnocení sebe
samých a svých vlastních schopností.
Pokud jste pečlivě postupovali podle rad uváděných postupně
v této knize, neměli byste už mít vůbec problémy tohoto druhu.
Občas se však staré sklony mohou znovu objevit. Proto je užitečné
připomenout si také praktické detaily, díky nimž se můžete rychle
a účinně vzchopit.
7 - Oblečení
Už jste si jistě ověřili, že pečlivě vybraný oděv, kostým
přizpůsobený okolnostem, pěkně učesané vlasy a pokud jste žena i
jemné líčení, skryjí malé nedokonalosti vaší tváře, což vám
dodává sebejistotu a nové sebevědomí.
Během těchto několika týdnů "kůry k vyléčení nesmělosti" musíte
použít všechny dostupné "trumfy" a využít každé vhodné
příležitosti, která se naskytne, abyste získali sebejistotu.
Uvědomte si, že každé vítězství je velkou posilou pro vaše nové
sebeovládání, vnitřní sebevědomí a duševní sílu. Musíte se tedy
snažit dosáhnout co největšího počtu možných vítězství. Lépe než
slova vám dokážou, čeho všeho jste schopni... a je toho hodně!
Jako každá lidská bytost máte v sobě ukryté nepřeberné zdroje.
Stačí jen cvičit si vůli, abyste z nich mohli i nadále trpělivě
čerpat.
Potřeba mít vždycky upravený vzhled
Budete tedy věnovat velkou péči své toaletě:
* Důležitou podmínkou je dbát úzkostlivě na hygienu, tedy
udržovat stále čistotu! Naučte se také pečovat o pleť na tváři, i
když jste muž (existují úplné kosmetické řady pro muže). Svěží a
pružná pokožka je příjemná na pohled, zatímco našedlý chorobný
odstín vede k negativní autosugesci, když se na sebe podíváte do
zrcadla, a podobně působí i na ostatní. Ovšem nepřehánějte čisticí pleťová voda, výživný krém, pleťové mléko nebo mýdlo s
olivovým olejem (všechno kvalitní a pokud možno přírodní) postačí
pro hezký vzhled vaší pleti.
* Máte-li nějaké zdravotní problémy, navštivte lékaře a řiďte se
radami předchozích kapitol.
* Víte, že velká sklenice minerální vody s přidáním šťávy
z citronu (z pravého citronu, ne konzervované šťávy!) vypitá
každé ráno po probuzení nalačno vás dostane do formy, vyčistí vám
játra a bude dobře působit i na pleť? Pokud možno vyčkejte pak
aspoň půlhodinu, než si dáte snídani.
* Nažloutlý odstín pleti může prozrazovat špatnou funkci střev.
V tom případě polykejte po několik dní ráno nalačno polévkovou
lžíci panenského olivového oleje, lisovaného za studena, s
několika kapkami citronové šťávy. Špatná funkce střev se zakrátko
upraví.
* Co se týče váčků pod očima, často se pojí se špatnou funkcí
ledvin. Je třeba tedy omezit konzumaci soli (budete mít ráno po
probuzení méně opuchlou tvář) a pít během dne vhodné bylinkové
čaje. Můžete si je koupit ve speciálních obchodech s bylinkami
nebo v některých lékárnách.
Přirozený účes - lepší pocit na veřejnosti!
I o vlasy je potřeba dobře se starat! Nic na člověka nepůsobí hůř
než špinavé vlasy, pokryté lupy. Je vhodné volit jednoduchý a
přirozený účes, který se hodí na všechny příležitosti. Vyhněte se
příliš vypracovaným vlasovým "kreacím" (samozřejmě pokud nejde
o výjimečnou příležitost!), jinak budete vypadat "škrobeně" hned
jak vyjdete od kadeřníka a navíc se budete cítit špatně pod
palbou pohledů, jako kdybyste se ráno zapomněli učesat.
Odvaha změnit styl
Pokud jde o vaše oblečení, musí být vždycky v bezvadném stavu, ať
už si obléknete džínsy, nebo velkou večerní. Naučte se oblékat
harmonicky, podle svého osobního založení, a ne podle poslední
módy. Ta ostatně v dnešní době nechává všem úplnou volnost.
Využijme toho!
Zeptejte se na radu přátel, jejichž způsob oblékání obdivujete,
nebo třeba dobré prodavačky, které můžete výstižně vysvětlit svůj
problém. A pokud vám navrhují styl oblečení úplně odlišný, než na
jaký jste byli zvyklí, mějte odvahu ho přijmout. Během několika
dní si na něj zvyknete a ani se nad ním nepozastavíte. Navíc vám
to umožní, abyste sami sebe viděli nově, což prospěje vašemu
úsilí o proměnu.
K tomu však jednu radu: Máte jít například na večírek nebo jste
se zkrátka rozhodli vzít si pro nějakou slavnostní příležitost
úplně nové šaty, případně novou toaletu. Bude tedy lepší, abyste
šaty nosili několik dní doma, než se v nich projdete na
veřejnosti. Musíte si na ně do jisté míry zvyknout, naučit se
v nich pohybovat, cítit se v nich dobře. Teprve pak budete moci
chodit a přemisťovat se přirozeně, být ve své kůži. Pokud se
spokojíte s tím, že si ji obléknete těsně před odchodem z domova,
budete automaticky vypadat, jako byste chodili ve vypůjčených
šatech. Budete působit na druhé příliš vyumělkovaně, jakoby
v přestrojení.
Herci to tak dělají často. Nosí kostým dané postavy doma při
běžných činnostech, aby se lépe do této postavy "vtělili". Tato
rada platí i pro boty (dokonce především). Budete se v nich také
cítit mnohem lépe, pokud jste je už několik dní nosili.
Pečlivý výběr barev
Barvy svého oblečení nenechávejte v žádném případě na náhodě.
Nezapomeňte, že čím je barva světlejší, tím víc zdůrazňuje
tělnatost, zatímco tmavé odstíny zeštíhlují. Stejně tak svislé
pruhy ztenčují siluetu a vodorovné pruhy rozšiřují příliš drobnou
postavu. To jsou základní pravidla, která mnoho lidí ignoruje. A
především noste barvy, s kterými se cítíte být v souladu.
%Víte, že červená je vhodná pro lidi s nedostatkem energie?
Zatímco modrá, zelená a indigo působí velmi příznivě na
psychickou rovnováhu. Žlutá a oranžová se hodí velmi vyrovnaným
jedincům, oranžová činí dynamickými lidi příliš klidné a příliš
lhostejné.%%
Přečtěte si, co napsal Goethe ve svém Pojednání o barvách:
"Umělec, aby dosáhl mistrovství v užití barev, musí brát v úvahu
morální důsledky barev, jejich psychologické účinky, jejich
technickou povahu a nakonec vliv, jaký na ně mají vnější
podmínky. Barvy působí na duši, mohou v ní vyvolávat pocity,
probouzet emoce, myšlenky, které nás zklidňují nebo vedou k činu
a vyvolávají i smutek nebo radost."
Přizpůsobení oděvu daným okolnostem
Především se vyhněte dvěma chybám ve výběru šatů: Pokud budete
mít na sobě "večerní róbu" a ostatní obyčejné šaty, budete mít
zkažený večer. Stejně by tomu bylo v opačném případě.
Vzpomínám si, jak jsem asi před dvaceti lety byla na malé oslavě
prvního májového dne u lidí, které jsem předtím neznala. Pozvání
mi vyřídil jeden společný známý. Neřekl mi však nic bližšího.
Protože jsem znala společenské postavení oné rodiny, oblékla jsem
si "přiléhavé" minišaty, vytvořila umný účes, vybrala vhodné
doplňky... a pak jsem se ocitla v partě mládeže jednotně oblečené
do džínsů a vytahaných svetrů. Cítila jsem se hrozně, zatímco
ostatní nenuceně seděli v zahradě na zemi a grilovali maso!
Moje šaty samozřejmě dost utrpěly, ale především jsem měla
zkažený celý den. Navíc mi neposkytly dostatečnou svobodu a
volnost pohybu k tomu, co se ten den podnikalo.
Mohu vás ujistit, že po oné zkušenosti (a v té době jsem ještě
byla velmi nesmělá!) nikdy nepřijmu pozvání, aniž bych se předem
neujistila u hostitelů, jaký druh oblečení bude vhodný.
A pokud se vám to přece stane...
Pokud se vám jednoho dne nešťastnou náhodou stane taková
nepříjemnost, snažte se najít pádnou výmluvu, nějakou třeba
narychlo vymyšlenou záminku, protože když ji vyřknete, zbavíte se
starostí!
Řekněte například: "Promiňte mi, že mám na sobě tohle oblečení,
ale byl/a jsem na oslavě (nebo právě se vracím z oslavy) a
neměl/a jsem čas se zastavit doma a převléci."Atd. Nebo pokud
naopak nemáte dost slavnostní šaty: "Promiňte, ale před odchodem
z domu jsem na sebe vylil/a kávu. Raději jsem ale přišel/přišla
za každou cenu, abych vám nepokazil/a radost..." Hlavně se snažte
mluvit nenuceným tónem, naprosto v pohodě, jako by se jednalo
o nedůležitý detail (však on to také je!) a dejte najevo, že
počítáte s inteligencí svých hostitelů, dostatečnou k tomu, aby
se přenesli přes určité věci nepatrného významu.
Také se může stát, že si všimnete závady na svých šatech natržení, chybějící knoflík, skvrna... Vězte, že ostatní si toho
pravděpodobně nevšimnou, protože lidé většinou nejsou dobrými
pozorovateli. Pokud se vám přece jen bude zdát, že si toho někdo
všiml, můžete upřesnit, že se vám to stalo například při
vystupování z auta. Nejdůležitější je nenechat se zaskočit
takovou maličkostí, najít způsob, jak se z toho co nejrychleji
vyvléknout, abyste si nezkazili radost ze schůzky (nebo třeba
prožitek slavnosti) a neodradili ani ostatní, kdyby vás viděli
chodit s tak "pohřebním výrazem", pochmurné a zamračené.
Naučte se nezabývat se ani oblečením ostatních, s nimiž hovoříte.
Přestaňte ztotožňovat oblečení s osobností! Odvraťte svou
pozornost od doplňků, jimiž se obklopují lidé, kteří chtějí
vypadat důležitě (mobily, doutníky, luxus, velkolepá gesta atd.).
Naučte se vycházet vstříc lidské bytosti, která je za tím vším
schovaná a nemá sebemenší důvod na vás dělat dojem. Rychle se tak
zbavíte neexistujícího problému.
8
Umění veřejně vystupovat
- Překonávání strachu a obav a ovládání své představivosti
- Rozšiřování znalostí
- Slovní projev, jak mluvit ve společnosti
- Projev, přednáška
- Technika vedení skupiny
- Několik užitečných "triků"
Každý člověk může být jednou nucen přednést nějaký referát,
vystoupit na konferenci, řídit skupinu lidí nebo se jednoduše
muset vyslovit v rámci debaty. V každém případě je důležité
naučit se vyjádřit své myšlenky co nejjasněji a netřást se, když
je třeba mluvit ve společnosti o běžných věcech, třeba během
jídla s přáteli.
1 - Překonávání strachu a ovládání své představivosti
Uvedeme si jako model příklad přednášejícího, což je snad jedna
z nejtěžších úloh. Pravidla i z nich vyvozená cvičení se dají
aplikovat na všechny situace - od běžného rodinného oběda až po
proslov, o který vás možná jednoho dne požádají.
Prvním pravidlem je překonat všechny zbytečné obavy a ovládnout
svou představivost dřív, než napáchá příliš velké škody.
Vytvořte si v duchu živou představu situace
Představte si co nejpřesněji situaci, které budete čelit. Můžete
se dokonce vydat na místo, navštívit sál, ve kterém budete muset
mluvit. Vystupte na pódium, pokud to bude možné, a promluvte
nahlas, abyste si zvykli na to, jak se váš vlastní hlas odráží od
zdí. Projděte se trochu, abyste si místnost poněkud "osvojili".
Zvykněte si na ni. To vám později pomůže vizualizovat si podrobně
scénu v myšlenkách, vaše představivost tím bude vykázána do
určitých mezí a přestane podněcovat zbytečný strach, který by vám
byl schopen odčerpat všechnu energii.
Nedovolte, aby vás zaplavil strach
Za strach mohou poruchy představivosti. Dobře znáte celou řadu
větiček, které začínají: "A kdyby se to stalo...? Jen ať
neudělám..." Samozřejmě předpokládáme, že nám vždycky hrozí
nějaká strašlivá negativní událost, o níž si myslíme, že jí pro
její rozsah nebudeme schopni čelit.
Je to úplně něco jiného, než klíčová věta: "Nejhorší, co se může
stát je, že...", která tu byla uvedena na str. ((XXX52)) Ať to
vypadá, jak chce, takový postoj je pozitivní. Dívá se na možný
nezdar jako na něco, co patří k životu a jehož účinek není - i
když to tak nevypadá - tak velký, jak si ho vždycky s oblibou
představujeme. Navíc je nezdar vždycky odrazovým můstkem
k lepšímu zvládnutí situace. Je třeba umět se z něj poučit,
naučit se vydržet a zdokonalovat se.
Když se do ničeho nepustíme, samozřejmě neriskujeme prohry...,
ale také nemáme možnost uspět. Víte, že Thomas Edison dokončil
vynález elektrické žárovky až po desetitisícím pokusu - což
předpokládalo zhruba 9999 nezdarů! A co kdyby byl při 9999.
ztratil odvahu? Co se týče Abrahama Lincolna, musel se ucházet
o úřad osmnáctkrát, než byl zvolen prezidentem Spojených států...
Nezbytnost dobré přípravy
Důležité je vždycky jasně zhodnotit situaci, rozebrat každý její
detail, aby se člověk připravil na možné nepříjemné překvapení.
Pro jakýkoli počin je prvořadá dobrá myšlenková příprava. To, co
si vytyčíme v duchu jako jasný cíl, nakonec vždycky dříve nebo
později dojde materiální podoby.
Bez obav si můžete připadat jako Bayard, rytíř bez bázně a hany *
(pozn. překl. Pierre B. 1476-1524, ve službách francouzských
králů Karla VIII., Ludvíka XII. a Františka I.), protože budete
mít vše dopodrobna pečlivě připravené. Pokud si všechno
dostatečně nevyjasníte, vystavujete se opravdovému strachu,
protože vám ve snaze dostat se ze situace se ctí nezbývá než
vrhnout se do náručí štěstěny a neznámých zákoutí svého mozku.
Pokud se jedná o improvizaci, pomyslete si, že všichni vědí, že
jste se nemohli dostatečně připravit. Budou v skrytu duše
obdivovat vaši odvahu i sebeovládání (kterého nejsou všichni
schopni). A jestliže přitom projevíte trochu citu, nikdo vám to
nebude mít za zlé, naopak si získáte všeobecné sympatie.
Lidé, kteří se nikdy nemýlí, za všech okolností podobni
"polobohům", stejně jako mramorové sochy, obvykle zůstanou
osamoceni na svém pozlaceném piedestalu, protože mají v sobě málo
lidského, a to je odděluje od ostatních. To není záviděníhodná
pozice. Buďte především lidskou bytostí se vším všudy.
2 - Rozšiřování znalostí
Velmi často nebudete mít odvahu zapojit se do rozhovoru nebo
debaty z obavy, že nejste dost "na výši", že se před druhými,
výřečnějšími lidmi, zesměšníte. Samozřejmě na tom má podíl i
nesmělost, která vás svazuje. Nechcete nic riskovat ani na sebe
strhnout pozornost. Ale tohle jste už nyní prakticky zvládli.
Takže vám zbývá jen první problém, otázka intelektuální úrovně.
Nemá to ovšem nic společného se zkouškami nebo diplomy! Podívejte
se na pastýře - umí pozorovat život kolem sebe, přírodu, své
ovce. Pokud je ke všemu schopen jednotlivé jevy zobecňovat, buďte
si jisti, že toho obvykle ví hodně o společnosti, životě,
filozofii i psychologii. Častěji víc, než univerzitní vzdělanec
soustředěný výlučně na úzký okruh studia, z něhož se nesnaží
odvozovat základní zákony, které by ho ovšem propojily se vším
ostatním. A kolik je geniálních samouků!
Pravidlo první - prohlubte oblasti, ve kterých máte hodně
znalostí.
Ať je vaše vzdělání jakékoli, snažte si především vypracovat
seznam věcí, v nichž se dobře vyznáte:
- Dějepis, zahrádkářství, olejomalba, filatelie, kutilství, šití,
politika, filozofie, fotbal, astronomie nebo rybaření...
Pak neváhejte prohlubovat znalosti v těchto oborech. Můžete se
o nich vždycky zmínit během rozhovoru, pokud bude nutné, abyste
se ocitli na pevné půdě, o kterou se můžete opřít.
Pravidlo druhé - soustřeďte svůj zájem na nové věci
Setkávejte se s lidmi ze všech vrstev a všech profesí.
Poslouchejte, o čem mluví, co mají rádi, co vědí. Témata, o která
jsem nejevila zvláštní zájem, se pro mě stala úžasně zajímavá,
když mi o nich vyprávěli známí, kteří se uměli podělit o své
nadšení. Naučila jsem se něco z válečné historie antického Říma,
když jsem poslouchala jednoho ze svých přátel, který mi s
nadšením vyprávěl různé epizody - opravdový román, jako by ho sám
prožil!
Později jsem se zajímala o housle, protože jiný známý, vynikající
houslista, mi všechno barvitě vylíčil, od jejich výroby po
techniku houslové hry a osudy velkých sólistů. Když jsem poznala,
jak to měli těžké, mohla jsem lépe ocenit, co jsem slyšela.
Jeden náš příbuzný, umělecký truhlář, , který pracoval se starým
nábytkem, mi vyprávěl o různých druzích dřeva, upozornil na
nejmenší podrobnosti schopné přinést řadu další fascinujících
informací. Poučil mě o stylech, technikách řezu, sochařství,
intarzii, tajemství lakování... Nikdy na zajímavé výklady tohoto
milovníka krásného nábytku a dobře provedené práce nezapomenu.
Byly to velmi obohacující chvíle. Jednak z hlediska nových
znalostí, ale i proto, že se se mnou dokázal rozdělit o své
pocity nadšení nad ladnými tvary, nad harmonickým obrysem nohy
jakéhosi stolu nebo jemnou intarzií komody. Setkání s oním starým
pánem byla velmi působivá, prožívala jsem při nich třeba příběh
letitého taburetu, který měl restaurovat, naučil mě třeba vybavit
si dlouhou pouť kmenů exotických stromů, ze kterých řezal svá
prkna.
Hlavně se učit naslouchat
Pokud se naučíte naslouchat, budete se podobat hermeticky
uzavřenému sudu, který je naplňován silným proudem vody
z kohoutku. Budete-li však chtít mluvit za každou cenu,
podlehnete-li své chuti vyprávět, kohoutek zůstane otevřený, ale
sud přeteče a voda unikne.
Nenechte si tedy ujít žádnou příležitost k učení. Je jich
nespočetně, naskytují se denně, každou chvíli, je třeba jen dávat
pozor!
Pravidlo třetí - rozšiřujte si své znalosti v oblastech, které
málo nebo špatně znáte
Nyní si vypracujete jiný seznam. Seznam oblastí, které znáte
málo, nebo o které se vůbec nezajímáte. Bude nutné, abyste tato
bílá místa metodicky zaplnili K tomu si občas přečtěte nějaké
zajímavé, živé pojednání, které podává o námětu souhrnnou
informaci. Postupně tak získáte nějaké znalosti ve všech
oblastech, což vám dodá potřebnou sebejistotu, abyste mohli
zasáhnout do jakéhokoli druhu konverzace.
Především pracujte metodicky. Není k ničemu nacpávat si mozek
nespočetnými obsahy knih, pokud si získané informace neseřadíte
správně v paměti. Zachovejte si stále kritického ducha, abyste
dokázali získané poznatky srovnávat. Položte si tyto otázky:
- Už jsem o tom někdy slyšel?
- Slyšel jsem někdy úplně opačný názor? Nebo obdobný či
doplňující?
- Jaký je můj osobní názor nyní, když věci znám trochu lépe?
- Nasměrovala mě tato studia k dalším, ještě neprobádaným
oblastem? Kterým?
Jagotova metoda
Paul Jagot radil ve své knize L'éducation de la parole (Tříbení
řeči) zapsat každou novou informaci do paměti metodicky, to
znamená utvořit odpovídající vazby, abyste si na ni mohli lépe
vzpomenout a srovnat si získané poznatky. Informace pak můžeme
posuzovat vzestupně, ze čtyř hledisek:
1. Jednotlivec
2. Lidstvo jako celek
3. Země jako planeta
4. Vesmír
Ať se jedná o jakékoli téma, použijeme pro každý z obecných
okruhů "pravidlo pěti klíčů"
1. Jaký je původ věci, její příčina a co jí předcházelo?
2. Z čeho se skládá, základní údaje? Co ji tvoří?
3. Jak se projevuje, jaké má vlastnosti? Může se nějak
přizpůsobit?
4. Jaké jsou její zákony, vývoj?
5. Kam spěje, co je jejím cílem?
Tím se můžeme dobrat k tomu, co Jagot nazývá "obecné vědecké
řazení", které se stává vynikajícím základem pro studium.
Tyto rady velmi pomohly i mě. Používám je pokaždé, když si musím
rychle ujasnit a nastudovat nějaký nový problém. Vřele vám je
doporučuji.
3 - Slovní projev
Pevný a jasný přednes, dobře položený hlas, výstižné, správné
věty, vytříbený slovník. To jsou základní vlastnosti, které je
nutno vypěstovat, abyste byli schopni vyjadřovat se za všech
okolností s jistotou.
A - Pevný a jasný přednes
Už jsme dostatečně hovořili o tom, jak je nutné umět se ovládat.
Kromě emočních problémů, schopných narušit psycho-verbální
mechanismus, je třeba v prvé řadě překonat špatné návyky získané
v dětství.
Naučte se dobře artikulovat, vyslovovat slova aniž byste polykali
určité slabiky nebo některé z nich vyráželi. V tom vám může
prokázat dobrou službu magnetofon. Cvičte si nejprve hlasitou
četbu a poslouchejte záznam. To je nejlepší prostředek, jak
zjistit, co vám nejde a co musíte odstranit pilným cvičením.
Nezapomínejte, že mluvíte proto, aby vás bylo slyšet. Díky
správné výslovnosti budou vaše slova zřetelnější, třebaže vám
ještě činí obtíže mluvit dostatečně nahlas. Během domácího
procvičování si zvykněte hovořit nahlas, pevně a rozhodně. Ti,
kdo se vyjadřují slabým a nerozhodným hláskem, jsou vždycky
v pozadí za těmi, kteří dovedou mluvit s jistotou.
Neobracejte se už na lidi tónem, jakým jste mluvili jako malé,
nesmělé děti v rozhovoru s učitelkou ve škole! Jste dospělí lidé
tváří v tvář jiným dospělým!
B - Dobře položený hlas
Negativismus a psychické deprese u nesmělých lidí se odvíjejí
také od jejich způsobu vyjadřování, tedy užívání pouze
nevýrazného jednotvárného tónu. Víte, že existují techniky
mentálního, psychického, a dokonce fyziologického přeladění,
které působí nepřímo, skrze utváření nových sluchových a
hlasových návyků? Jsou základem tzv. Tomatisovy metody. Bylo
zjištěno, že lidé používají k mluvení pouze vibrace, na které je
vycvičeno jejich ucho. Rozšiřováním sluchového pole se zlepšuje
jak slovní přednes, tak psychická rovnováha.
Sami můžete udělat jedno - zkusit obohatit svůj hlasový rozsah
o nové tóny, lépe ho zabarvit a snažit se vyjádřit různé dojmy a
pocity prostřednictvím rozdílně použitých tónů. K tomu si čtěte
nahlas texty všeho druhu a různým vyjádřením přitom přiřazujte co
možná nejpřesnější tón. Pomalu rozšíříte svůj hlas o nové
frekvence. Nasaďte hlas do střední polohy, to znamená mezi
nejhlubší a nejvyšší tón, jaký dokážete vyloudit. V tom místě
pocítíte při mluvení nejmenší únavu a váš hlas bude mít větší
dosah.
A ještě jednou - dobře artikulujte. Mluvte jakoby "v masce", to
znamená zůstaňte při zdánlivé představě, že se hlas formuje na
rtech. Tak ho bude slyšet na dostatečnou vzdálenost, aniž byste
se vysilovali křikem. Jde třeba si jen zvyknout.
C - Sdělení formulujte správně a přesně
Vycvičte se tak, abyste mluvili co možná nejčistěji. Je to jen
otázka pozornosti a vůle. Začněte tím, že si zakážete všechna nic
neříkající automatická slova, která často činí vaši výpověď
nepřirozenou. Nevyslovujte, co jste nechtěli říci, nenechte se
unášet záchvaty nadšení. Užívejte jednoduché věty, krátké, ale
výstižné.
Nejspíš sami uznáte, že jste byli při nepřesném vyjádření zvyklí
vypomáhat si posuňky, abyste doplnili informace nezbytné
k pochopení vašeho sdělení.
Na nějaký čas si odepřete doplňující pohyby. Snažte se vyjadřovat
pouze slovy, které budete řadit co možná nejjasněji. Uvidíte, že
po nesnadných začátcích (více méně pár dní) si vytvoříte nový
návyk a vaše věty samy začnou přirozeně plynout.
Netrapte se tím, že pořádně neznáte gramatiku. Denně přece čtete,
i kdyby to bylo jen několik řádků v novinách, obchodní dopisy,
které musíte napsat nebo i různé letáky, jimiž jsou zaplavovány
vaše poštovní schránky. Denně slyšíte, jak se lidé více méně
správně vyjadřují v televizi a v rozhlase. Od nynějška dávejte
bedlivější pozor na to, co čtete a slyšíte, jak na obsah, tak i
na formu.
Pracujte i na tom, abyste odstranili nejčastější nepřesnosti ve
výslovnosti, třeba stahování některých hlásek (například "sím"
místo "prosím" aj.) nebo naopak přidávání hlásek podle fantazie,
kam nepatří ("šaramantní" - a tu je navíc).
Nakonec uvažujte o tom, že pro vyjadřování pomocí jasných a
přesných vět potřebuje vaše myšlení nabrat novou sílu, protože si
uvyklo tvořit pouze beztvaré obrazy a mlhavé představy, na
základě kterých je velmi těžké vytvořit kloudnou větu. Bojujte s
líným myšlením. Toto nebezpečí číhá na nás na všechny, pokud se
ho nevyvarujeme!
D - Vytříbený slovník
Je sice nutné znát dostatečný počet slov, ale také je třeba se
přesvědčit, zda známe jejich přesné významy, abychom je mohli
vhodně použít.
Pokud vám smysl nějakého slova uniká, dejte si tu práci a
pátrejte v paměti po slovech se stejnými nebo podobnými kořeny,
která by vám ho mohla objasnit. Například neznáte význam slova
"ortofonie", avšak znáte: telefon, fonograf, fonace, afonie,
fonetika, symfonie, polyfonie atd. Ve všech těchto slovech
nacházíme "fon", což nám označuje zvuk nebo hlas. Skupina "orto"
se vyskytuje ve slově ortografie, které nám evokuje "správné
psaní bez chyb", dále ve slovech ortodoxní (pravověrný),
ortogonální (pravoúhlý) atd. Ortofonie se tedy týká správnosti
zvuku, tedy jedná se o nauku o správné výslovnosti hlásek.
Samotná znalost slovních kořenů, stejně jako přípon a předpon,
vám dovolí značně si rozšířit slovník bez toho, abyste namáhali
paměť. A bude se vám to hodit. Mnoha neznámým slovům porozumíte,
když si uvědomíte, jak a čím jsou utvářena.
Další cvičení spočívá ve vyznačení tématu a hledání co největšího
počtu slov, která se k němu vztahují.
Například:
květiny: hortenzie, tulipány, růže atd.;
mraky: kumulus (kupovitý oblak), nimbus, nimbostratus,
stratokumulus (vrstva oblaků ve tvaru valounů);
metalurgie: měď, železo... vysoká pec, továrna...
A vždycky když narazíte na nějaké neznámé slovo, nenechte to tak
a použijte slovník!
4 - Jak mluvit ve společnosti
Zlepšili jste své vyjadřovací schopnosti? Podařilo se vám dát
svým myšlenkám větší řád a přesnost? Je tedy čas pustit se do
díla a procvičovat, jak nejvíc to bude možné, svůj nový talent.
Dělejte to ovšem nenásilně a opatrně. Myslete na to, že při
každém pokusu musíte uspět.
Cvičte se ve schopnost mluvit na veřejnosti
Pro začátek hledejte možnosti přečíst pár řádek nahlas před
několika lidmi (článek z novin, zápis ze schůze atd.) Pak z něho
kousek citujte, abyste zapojili paměť. V další fázi se snažte
vyprávět krátký příběh, nějaký vtip, film, který jste viděli.
Mluvte pomalu, oddělujte myšlenky, uvažujte o výběru slov.
Zvyknete si lehce a schopnost vyjadřovat se na veřejnosti bez
většího úsilí se u vás brzy rozvine. Účastněte se přednášek,
besed, přinuťte se, abyste pokaždé položili alespoň jednu otázku
během debaty. Odvaha a jistota v této věci závisí jen na tréninku
a opakované snaze.
Schopnost stát rozumně za svým názorem
Naučte se stát s jistotou na svém tvrzení během sporů. Nenechte
se nikdy zaskočit postavením svého protivníka nebo jeho tónem.
Nezacházejte však ani do opačné krajnosti. Nebuďte zaklesnuti do
svého názoru jako tonoucí, který se chytil posledního stébla.
Buďte přizpůsobiví a duchapřítomní. Pokud pochopíte, že se
mýlíte, nebuďte zatvrzelí a klidně uznejte, že vám skutečně
některé aspekty problému unikly. Není to v žádném případě
ponižující, ale inteligentní a každý vám za to bude vděčný.
Zdá se vám naopak, že vaše argumenty jsou správné? Neustupujte,
promyslete si, co odpovíte. Snažte se formulovat své myšlenky
přesně a vytříbeně. Pokojně vysvětlete, jak a proč jste došli
k takovémuto pohledu na věc.
Během rozhovoru nebo diskuse nikdy nezapomeňte, že nejde
o zničení protivníka, ale o to, abyste našli, co je vám v daném
ohledu společné, a mohli tak dojít k správným závěrům. Musíte
tedy být vždycky připraveni svůj názor rozvíjet, protože to je
důvodem slovní výměny. Ještě jednou: Nesnažte se příliš lpět na
původním názoru, protože není ani vítězů, ani poražených!
5 - Umění projevu
Jedná se o velmi osobité cvičení, vhodné k tomu, aby vás velmi
rychle vyléčilo z jakékoli nesmělosti, pokud se vám naskytne
příležitost. Je to "tvrdá" metoda - když chcete násilím naučit
plavat ustrašené kachňátko, hodíte ho do vody!
Nesmělý člověk obvykle sám od sebe nikdy nechce vystoupit s
projevem nebo přednáškou. Je třeba velmi příhodných podmínek, aby
se odvážil. Ovšem, může se to stát. Možná bude muset přednést na
veřejnosti, například během schůze nějaký referát za sdružení,
jehož je vlivným členem, v záležitosti, která je mu blízká.
To se mi osobně také přihodilo. Povím vám o tom, ne proto, abyste
měli slitování s mou maličkostí, ale proto, že tento živý příběh
vám může pomoci více než teoretická pravidla.
Jednou na jaře se mi stalo něco "hrozného". Ani nebe spadlé na
hlavu by mě tolik nevyvedlo z míry. Začalo tím však mé vyléčení.
Byla jsem v té době členkou několika sdružení, v nichž jsem se
cvičila v "občasném vyjadřování". Jedno z nich organizovalo
několikadenní stáže, během nichž někteří kolegové přednášeli, a
pak následovaly otázky.
Všechno běželo jako na drátku až do dne, kdy bylo rozhodnuto, že
každý musí udělat krátkou improvizovanou přednášku na libovolné
téma. Zapsala jsem se samozřejmě, polomrtvá strachy, až na
poslední den v naději, že na mě nedojde řada. Kdybych byla
odmítla, jen bych se zesměšnila. Naštěstí byli přítomni jen samí
sympatičtí lidé, tak kolem čtyřiceti. Musela jsem použít
autosugesci, abych se připravila, ujišťovala jsem se, že jde
o pouhé cvičení a že jedinou chybou by bylo nezkusit to.
V určený den jsem celá bledá a rozechvělá spustila o svém
oblíbeném tématu. Díky pozorným tvářím svých chápajících přátel
jsem však byla schopna dojít až do konce příspěvku. Dokonce se mi
hodně povedl, protože mě pak oficiálně zapsali do seznamu
přednášejících onoho sdružení. To jsem sice ještě mohla
odmítnout, ale protože jsem tehdy už nějakou dobu bojovala proti
nesmělosti a snažila se získat sebedůvěru, rozhodla jsem se, že
si nenechám ujít žádnou příležitost, abych mohla překonat své
zábrany.
Uvolila jsem se tedy přednášet o tři měsíce později, na další
stáži. Téma jsem si dlouze připravovala, celé sepsala a prakticky
naučila zpaměti. Avšak navzdory své odpovědné práci jsem pocítila
takovou úzkost, že jsem prakticky skoro všechno zapomněla, do
slova a do písmene. Protože jsem měla vystoupit v závěru stáže,
nemusím vám říkat, jak jsem měla zkažené první dny. Avšak když
nadešel čas, můj ubohý nervový stav se díky pečlivé přípravě
zlepšil během dvou nebo tří minut. Téma mě tak zaujalo, že jsem
naráz zapomněla na svůj strach a pocity neschopnosti. Dokázala
jsem pak bez problémů mluvit zhruba tři čtvrtě hodiny. Dodnes
jsem přesvědčena, že se všechno seběhlo, jak mělo jen proto, že
jsem si správnou situaci představovala ve svých každodenních
cvičeních vizualizace. Stalo se, že jsem po několika usilovně
vydolovaných větách s hlavou zcela ponořenou do svých
rozporuplných pocitů naráz vstoupila do role tak, jak jsem si
sama sebe předem zobrazila v představách - klidná a jasnozřivá.
Věty mi samy splývaly ze rtů, dopadlo to výtečně.
Vzpomínám si, že jen na krátký okamžik jsem skoro ztratila půdu
pod nohama. To když jsem na vteřinu přestala dávat pozor na to,
co říkám, a uvědomila si, co právě dělám! Ihned se mě zmocnila
tréma a jen tak tak jsem se dokázala znovu soustředit na referát.
Takže další dobrá rada:
(rámeček str. 190))
Nepřestávejte se soustředit na téma, nedovolte, aby vám něco
rozptýlilo pozornost. Snažte se vyhnout tomu, aby se do vaší
mysli vloudila myšlenka pro váš výklad nevhodná, třeba jen na
desetinu vteřiny. Riskujete tak, že zažijete několik nepříjemných
minut, než zase najdete ztracenou nit.
Shodou okolností jsem o několik týdnů později musela na sebe
nečekaně vzít povinnost veřejně vystoupit na konferenci. Jeden
člen našeho sdružení pravidelně zajišťoval cyklus přednášek
v četných francouzských městech. Uprostřed turné však náhle
zemřel na srdeční záchvat. Bylo rozhodnuto, že je třeba ho ihned
nahradit, aby se nemusely plánované přednášky rušit. Tak jsem se
jednoho večera, celá sevřená strachem, ocitla na pódiu velkého
přednáškového sálu svého rodného města (to mi ještě dodalo!),
abych pronesla ohlášený referát před dobrou stovkou osob...
Všechno šlo hladce, trému jsem ztratila při vstupu na pódium,
měla jsem úplně jasnou hlavu. Přesto moje rodina před tím prožila
několik kritických dní kvůli mým obavám z trémy, přílišné
nervozitě a mým výpadkům v sebeovládání. Takže to, co pak viděli,
vypadalo v jejich očích téměř jako zázrak. Byla jsem vtažena do
hry, přijala další přednášky a zajišťovala dokonce několik turné,
během nichž bylo nutné přejíždět denně do jiného města a
přednášet na jiné téma. Přítomní posluchači si totiž sami
vybírali témata, o kterých na jejich přání měla pojednávat další
přednáška.
Nebudu vám říkat, že to bylo snadné, ani že jsem se v tom
vyžívala. Ale každý večer, když pominul první okamžik trémy, jsem
začala být taková, jaká jsem chtěla být, a všechno dobře dopadlo.
Každý úspěch pak podstatně posílil mou sebedůvěru. Teď už se
cítím přirozeně za všech okolností. Nikdo mě nemůže vyvést
z míry. Pokud se stane, že ještě někdy pocítím trošku trémy, když
musím čelit neznámé situaci, která by mi snad mohla nahnat
strach, umím se jí zbavit.
Nejde ani tolik o to snažit se překonat strach, jako spíš dostat
ho do únosných mezí, které by vám nepřekážely. Je normální, že
cítíte chvění v žaludku, když se naráz ocitnete před pěti sty
osobami, které se na vás dívají a poslouchají. Nenormální je však
nechat se jím ovládnout natolik, že nejste schopni dělat nic a
úplně ztratíte kontrolu nad nervy i myšlenkami.
Zde je několik pravidel pro případ, že budete muset vystoupit
třeba s přednáškou nebo referátem. Rozumí se samo sebou, že jste
správně prováděli zde popsaná cvičení, čímž jste už posílili
schopnost sebeovládání a získali hodně sebedůvěry. Uvědomte si to
jako svou jasnou výhodu.
((rámeček str. 191))
Pokud musíte přednést referát nebo vystoupit s přednáškou
A - Připravte se jak nejpečlivěji můžete
Propracujte každý detail. Je třeba předem probrat možné otázky,
námitky a vědět, co budete odpovídat. Dobrá příprava vám dodá
sebedůvěry, jakou má člověk informovaný lépe než jeho budoucí
posluchači.
B - Referát si napište
Rozvrhněte si odstavce, uveďte nadpisy jednotlivých částí, tak
budete moci stále vědět, kde jste, i když se třeba necháte trochu
unést daným tématem. Podtrhněte si nadpisy barevně, například
názvy základních kapitol červeně, podtitulky modře nebo zeleně.
Podtrhněte si také důležité věty a klíčová slova. Vyvstanou vám
před očima při sebemenším nahlédnutí do papírů. Udělejte si
v textu vyznačení, pokud chcete některé pasáže zdůraznit, označte
si je například , jako v nějaké hudební skladbě "forte".
C - Naučte se text nazpaměť
Ne slovo od slova, ale tak, abyste byli schopni citovat obsah
každé části v daném pořadí. Potom si přednášejte referát před
zrcadlem v několika po sobě následujících dnech, pak ho předneste
někomu z rodiny. Čtěte ho nahlas. (Ze začátku jsem si svůj text
nahrávala na magnetofonovou kazetu a opakovaně pak pouštěla
v autě, i když jsem měla třeba jen několik minut. Tato technika
mi velmi pomohla vrýt si do paměti i sebemenší podrobnosti a
zvyknout si na styl, který jsem chtěla použít, vstřebat do sebe i
intonaci hlasu).
D - Navštivte daný sál několik dní před přednáškou
Vystupte na pódium, pokud tam bude, udělejte si hlasovou zkoušku.
Pak si můžete v duchu představit co nejpřesněji celý průběh
přednášky. A až se tam v danou chvíli vrátíte, budete se cítil
lépe, jako na známém místě.
Pokud vám okolnosti dovolí, navštivte krátce před svou přednáškou
jinou přednášku, ve stejném sále, ať je o čemkoli. Pozorujte sál,
lidi, řečníka, sledujte, jak si počíná, uvědomte si, co by měl
dělat a co ne. Mluví příliš hlasitě? Zaujal správný postoj?
Představte si sebe na jeho místě a využijte jeho zkušenosti,
abyste odkoukali některé drobnosti, které byste sami mohli
využít.
Pokud po této přednášce bude následovat diskuse, přinuťte se
položit alespoň jednu otázku. Možná vám slova těžko půjdou
z krku, ale uděláte tím hodně užitečného pro to, až budete na
pódiu vy - uslyšíte totiž tón svého hlasu v tomtéž sále,
tentokrát plném lidí! Mohu vám potvrdit, že až vy sami "povedete
hru", budete se cítit mnohem jistěji, než když jen pokládáte
otázku ve věci, kterou bez přípravy málo znáte.
E - V den přednášky...
Mluvte co nejméně, třeba vůbec ne, abyste si šetřili hlas i
nervy. Odpočívejte, poslouchejte uklidňující hudbu, běžte se
projít do přírody a dýchejte, dýchejte během celého dne. Rozhostí
se ve vás klid. Odeberte se na nějaké místo, kde by vás co
nejméně cokoli vyrušovalo. Buďte "sobci" bez výčitek!
Hodinu před nástupem do sálu se s nikým nesetkávejte. Oblékněte
se pečlivě a buďte si svým oblečením jisti. Nakonec přijďte včas,
pevným krokem, nedovolte jakýkoliv citům, aby se ve vás
projevili.
Než začnete mluvit, dopřejte si trochu času. Klidně si připravte
podklady, pokojně se zadívejte na publikum, které se zatím
polohlasně baví, zvykněte si na ně. Ještě se zhluboka nadechněte,
zopakujte si v duchu větičky o klidu, úspěchu a radosti, že
můžete sdílet svůj zájem společně s lidmi, kteří schválně přišli
proto, aby si vaše téma poslechli.
F - A nyní začněte!
Držte se zpříma, nebuďte ztuhlí, zůstaňte přirození, nehrajte si
na profesora (není nic protivnějšího než lidé, kteří rádi "dělají
důležité"!) Obracejte se na své publikum jako na přátele,
usmívejte se. Uvádějte humorné poznámky, pokud vám přijdou na
mysl, zbavíte se tím napětí a vaši posluchači si odpočinou. A
především myslete jen na téma, ne na to, co děláte - buďte
soustředění, ale ne křečovití. Je to jednodušší, než se zdá.
G - Pokud se stane, že se náhle trochu zadrhnete v řeči...
Zachovejte klid, usmějte se! Vezměte situaci znovu do rukou za
pomocí nějakého žertu: "Vida, to jsem si skoro zapletl jazyk!"
Dostanete publikum na svou stranu. Dýchejte zhluboka, řekněte si,
že to se stává i nejostřílenějším borcům, dopřejte si několik
vteřin k nahlédnutí do poznámek... a začněte znovu. Není v tom
nic zvláštního. Lidé nepřišli na ukázku výřečnosti, ale proto,
aby si poslechli, co máte říci k určitému tématu.
H - Položte si vždycky na stolek před sebe hodinky
Je důležité sledovat čas. Člověk se snadno může nechat unést a
mluvit déle, než se předpokládalo. Bylo by škoda krátit diskusi a
vaši posluchači by vám to poněkud zazlívali.
Po veškerém vynaloženém úsilí, po důkladném absolvování všech
cvičení s radostí zjistíte, že výsledky jsou nad vaše očekávání.
V kritických chvílích se budete cítit jakoby nadnášeni neznámou
silou, která vám pomůže, překonáte sami sebe. Také se naučíte s
ní počítat. Rčení: "Pomoz si sám a nebe ti pomůže!" platí stále.
Nezáleží na tom, co si o tom "nebi" myslíte: ať je to síla
vnější, nebo síla pocházející z vašeho nitra. S vaším přičiněním
se projeví pokaždé, když to bude nutné.
Mnohokrát znovu a znovu si ověřuji, že za každých okolností máme
vždycky sílu udělat to, co čem jsme přesvědčeni, že musí být
provedeno, a dokonce vynaložit dlouhodobé úsilí i překonat mnohé
hranice, o nichž jsme si mysleli, že nás svírají.
V žádném případě vám neradím, abyste se přetěžovali, to by byla
chyba. Je třeba zachovat si zdravý úsudek. Ovšem pokud se zdá, že
vám život dává na vybranou určité cesty, vydejte se na ně s
důvěrou. Vždycky v sobě máte všechno podstatné a dostatečnou sílu
(to bude chvíle, abyste znovu použili autosugesce, a především si
nepřipusťte žádnou negativní myšlenku!) Samozřejmě, pokud této
síly zneužijete, pokud se přetížíte bez pádného důvodu,
riskujete, že vám jednoho dne bude chybět a že budete vyčerpáni,
aniž byste něco kloudného vykonali. Ovšem cítíte-li, že něco
musíte udělat, nedívejte se dozadu a dejte se do toho. V tom
případě se nemusíte obávat ničeho mrzutého.
6 - Technika vedení skupiny
Každodenní zkušenost nám dovoluje podtrhnout určitý počet
zřejmých faktů:
A - Všichni jsme součástí skupiny
... protože žijeme ve společnosti. Podle různých podmínek,
v nichž se nacházíme, je pro nás společnost představována
skupinami lidí, například:
- doma: rodiče a děti;
- ve škole: učitel a žáci;
- v práci: kolegové + nadřízení + podřízení.
Všechny tyto skupiny jsou samozřejmě velmi různorodé, co se týče
jejich složení a chování.
B - Všichni musíme komunikovat s ostatními
... protože žijeme ve skupině - dorozumíváme se písemně, ústně a
gesty.
C - Většinu času jsme v pozici jakéhosi "relé"
Od chvíle, kdy máme nějakou zodpovědnost v rámci skupiny, "relé"
v nás je jakýmsi "přepřahovačem" mezi jednotlivými plány. Musíme
se umět přizpůsobit, vytvořit dobré vztahy jak uvnitř, tak vně
skupiny.
Požádají vás třeba, abyste řídili schůzi. Buď v místě bydliště,
nebo na pracovišti. Máte třeba rozhodovat o uspořádání nějaké
společné oslavy! První z věcí, kterou musíte udělat je naladit
posluchače.
Můžete například použít tohoto osvědčeného postupu:
* vytvořit pro ně přátelskou atmosféru;
* vyložit jim důvod schůze a jasně určit podmínky dané
záležitosti;
* připomenout, že se věc týká každého zúčastněného;
* vymezit diskusi a navrhnout plán.
Následně budete uvádět a řídit diskusi.
Proto je třeba:
* stanovit výchozí otázku diskuse;
* nechat každého zúčastněného vyjádřit své názory, hlediska,
zkušenosti;
* srovnávat argumenty a dávat pozor, aby se dostalo na všechny;
* zamezovat odbočení od tématu, vyhýbat se neshodám a opakování;
* nepřekročit rámec plánu.
Potom bude potřeba udělat přehled tématu, o kterém se diskutuje.
Tedy:
* zvýraznit shodná a rozporná místa;
* vyvodit dílčí závěry hned, jak se k nim dojde;
* udržovat atmosféru důvěry ve spolupráci;
* přesvědčit se, zda dílčí závěry byly dobře pochopeny a přijaty.
Nakonec bude nutné uvést přijetí praktických závěrů. Znamená to:
* shrnout dílčí závěry;
* přimět posluchače k obecnému a tvořivému závěru;
* získat souhlas ve prospěch tohoto konečného závěru;
* trvat na praktickém vykonání rozhodnutí, k nimž se nakonec
dospělo.
Obvykle je velmi vhodné učinit zápis ze schůze a dát každému ze
zúčastněných jeden exemplář.
Tento plán schůze vám může být užitečný při mnoha příležitostech,
a dokonce vám pomoci v rodinné diskusi nebo rozhovoru s přáteli,
pokud během nich musíte učinit nějaké rozhodnutí. Prostudujte ho,
vtiskněte si do paměti jeho základní zásady a uskutečněte je
v praxi.
Kolika zbytečným rodinným přím by se lidé vyhnuli, kdyby byl
každý ochoten seznámit se s těmi několika základními pravidly,
jimiž se řídí skupina!
7 - Několik užitečných "triků"
* Pokud se ještě necítíte ve své kůži, když mluvíte k publiku,
snažte se nepřejíždět očima po všech lidech, kteří vás
poslouchají. Dívejte se spíš dozadu do sálu nebo na dvě tři známé
osoby a mluvte, jako byste se obraceli k nim.
* Jestliže někdo ze skupiny příliš mnoho mluví, zastavte ho,
shrňte stručně, co říkal, a někomu jinému položte otázku,
například: "A co si o tom myslíte vy, pane?"
* Má-li po vašem projevu následovat diskuse, ale nikdo se
neodvažuje položit první otázku, snažte se říci nějaký krátký
vtip, abyste zmírnili napjatou atmosféru, buďte přátelští a
usmívejte se. Jestli ani to nepomůže, vymýšlejte si, to účinkuje
vždycky. Prostě se obraťte na někoho v sále, kdo vám připadal
jako pozorný posluchač, a řekněte mu třeba: "Před chvílí jsem
viděl, že jste chtěl položit nějakou otázku, o co šlo?" ... a
trvejte na tom, aby odpověděl. V takovém případě se pozornost
publika obrátí na tázaného, který raději položí otázku, než by
zůstával v tak nepříjemném postavení. Po první otázce pak obvykle
rychle následují bez problému další.
* Nevyhýbejte se někomu jen proto, že víte, že by vám řekl něco
nepříjemného nebo se zeptal na něco, co budete muset odmítnout.
Buďte pevní. Ať vás nikdo na světě nezastraší tak, že byste se
neodvážili na něho obrátit. Po trošce cvičení vám to brzy nebude
dělat nejmenší problém.
* Před přednáškou nebo vedením schůze raději nejezte zmrzlinu ani
nepijte studené nápoje, nekuřte.
* Aby vám bylo rozumět, musíte dokonale vyslovovat.
* Pro lepší vyslovování, zkuste následující trénink - dejte si
mezi zuby tužku a snažte se takto vyslovovat stále těžší a těžší
texty.
* Nakonec si opatřete učebnici "rychlého čtení". Prokáže vám
mnohé služby... jako třeba tu, že budete schopni jedním mrknutím
oka zaměřit celý odstavec svého výkladu. Dodá vám to větší
jistotu, a třebaže budete svůj text jenom číst, posluchači budou
mít dojem, že improvizujete. (Není nic nudnějšího, než referát
čtený slovo od slova!)
A nezapomeňte, že byste brzy měli dospět k tomu, že už před sebou
nebudete muset mít text a poznámky. Příprava se pak zjednoduší už
jen na sebrání nezbytných materiálů a s tím už budete umět
improvizovat. Dodá vám to úplnou volnost a budete se moci
v pohodě a přizpůsobivě obracet na posluchače. Je to mnohem
jednodušší, než si myslíte.
9
Nesmělé dítě
- Příčiny dětské nesmělosti
- Pokud už došlo k pochybení
- Včasné sociálních kontakty
- Posilování vůle dítěte
- Dodávání sebedůvěry
- Ovládání představivosti
- "Líné" dítě
1 - Příčiny dětské nesmělosti
Nesmělost je jedním z nejběžnějších dětských nedostatků a určitě
právě ten rodiče často přijímají nejlépe. Dítě, které na
veřejnosti nic neříká, je často považováno za slušně vychované.
Role rodičů
Je třeba si upřímně přiznat, že odpovědnost za vývoj tohoto
vážného nedostatku nesou obvykle hlavně rodiče a vychovatelé.
Matky "schovávající pod křídla" své ratolesti, bázlivé rodiny
dávající na dveře několik zámků probouzejí v dítěti pocit
nebezpečí, který ho nutí, aby se také uzavíralo do sebe.
Stejné výsledky se ukazují, když jsou rodiče příliš zahleděni do
svého společenského postavení a nedovolí svým dětem, aby "se jen
tak s někým zahazovaly!" Malé dítě tak začne být pyšné a s
vědomím (falešné) nadřazenosti se izoluje, aniž by chápalo, že
jiné děti pro změnu mají možnosti, o kterých se mu ani nesní.
Jsou také příliš ambiciózní rodiče, kteří žádají od dítěte
nemožné. Takové dítě pak ztrácí odvahu i důvěru v sebe sama. Jde
o rodiče příliš aktivní, příliš "rychlé". Jejich pomalejší děti
jim těžko mohou stačit a dříve nebo později se svou marnou snahou
úplně přestanou...
Především se však proviňují takoví rodiče, kteří nechápou, že se
dítě nerodí dokonalé, a neustále ho obtěžují výsměchem, zveličují
každou sebemenší nešikovnost a neopomenou neustále narážet na
jeho nedostatky.
Ve škole někdy vznikají potíže z jednoduchého problému, který byl
přehlédnut. Může to být například sluchová nebo zraková porucha,
které si předtím nikdo nevšiml. To je třeba případ pomalého
dítěte (člověk může být pomalý, aniž by v tom hrála roli
inteligence!) z důvodu dyslexie, zrakových nebo sluchových
potíží. Všechny takové děti potřebují výuku, která jim bude lépe
přizpůsobena. Často ovšem učitel nebo učitelka problém nechápou a
označí dítě za nepřizpůsobivé, za špatného žáka a v nejhorším
případě za neiteligentní! Samozřejmě, že tomu tak není. Ovšem
takový přístup zapříčiní u dítěte nedostatek sebedůvěry (nakonec
si začne myslet, že to, co o něm říkají, je pravda) a nebude
důvěřovat ani ostatním (protože si podle něho ani nevšimli, jak
se snažilo.) Následují pocity odmítání, stahování se do sebe... a
samozřejmým důsledkem je také nesmělost!
2 - Pokud už došlo k pochybení
* Pomozte dítěti, aby maximálně rozvinulo své možnosti, především
v oblasti umění, což mu může umožnit určité rychlé úspěchy.
* Nikdy se nezmiňujte o jeho nesmělosti, pozitivně ho povzbuzujte
a při každé příležitosti tvrďte, že jeho nesmělost už "je
minulostí".
* Učte ho dobrému vyjadřování - četbou nahlas, zpěvem. Dávejte mu
příležitost, aby se pravidelně setkávalo se svými vrstevníky.
* A především byste měli umět obklopit ho láskou a vřelou
sympatií. Ukažte, že máte pro jeho nešikovnost pochopení a
neustále mu dodávejte odvahy. Pomáhejte mu, aby se zbavilo
strachu, jakéhokoli komplexu méněcennosti, případně pýchy. Buďte
velmi trpěliví.
Až se začne cítit opravdu volně, získá odvahu z vašeho
povzbuzování, pozná, že je přijímáno, zbytek už přijde sám,
protože pak půjde už jen přirozenou cestou dětství, cestou
zvídavosti ohledně bytí a cestou seberealizace.
3 - Sociální kontakty
Od nejútlejšího věku se má dítě setkávat s cizími lidmi a
objevovat se na veřejnosti. Je dobré svěřovat mu určité úkoly,
aby cítilo, že je platné. Například přinést podnos během návštěvy
přátel nebo nějaké oslavy.
Oceňte dítě pokaždé, je-li to možné
Znala jsem jednu čtyřletou anglickou holčičku, která byla schopná
přinést podnos s čajem a šikovně rozdávat šálky. Každý za to
Kathleen pěkně poděkoval a pochválil ji a ona na to byla velmi
hrdá. Rodiče nikdy neopomněli využít nejmenší příležitosti, aby
jí dodali odvahy a učili ji, aby si uměla sama poradit. To jí
dodávalo sebedůvěry. Pokud se někdy dopustila chyby, všichni ji
ubezpečili, že je to v jejím věku přirozené a že se brzy bude
ještě šikovnější.
Všichni rodiče by si měli být takto vědomi své výchovné role a
zaujímat podobný postoj vůči svému dítěti.
Dejte dítěti příležitost setkávat se s vrstevníky
Společnost jiných dětí je nutná a velmi podnětná. Dítě se tak
přirozeně učí nezbytným základům života ve společnosti.
Učte dítě, aby si zvykalo vyjadřovat se na veřejnosti
Je třeba navykat dítě mluvit, hrát si, recitovat, chovat se před
publikem. Naučit ho nějakou krátkou pohádku a požádat ho, aby ji
řeklo před kamarády, je dobrým cvičením za předpokladu, že celou
věc berete velmi přirozeně, jednoduše a nepůsobíte tím dítěti
problémy. Pokud má dítě strach, řekněte mu, že je asi trochu
unavené, že se to stává každému, že na něco zapomene, ale
především ani v nejmenším nenarážejte na jeho nesmělost.
Trpělivým a postupným cvičením se dítě naučí vyjadřovat přirozeně
za každých okolností. Základním pravidlem je nic neuspěchat ,
postupovat vpřed krok za krokem, opakovat víckrát za sebou
podobné zkušenosti před tím, než přejdete ke složitějšímu
cvičení. Je třeba za každou cenu vyhnout se nezdarům. Znamenají
pro dítě silné negativní autosugesce, které se jen velmi těžce
dají utlumit.
Tak tedy hlavně trpělivost, vytrvalost ... a především lásku.
4 - Posilování vůle
Dodávejte dítěti odvahu
Dávejte dítěti najevo ocenění každého jeho i malého úspěchu.
Samozřejmě nejde o to, aby se stalo domýšlivým či pyšným. Také
není třeba ho bezmezně obdivovat za nějakou maličkost, která se
mu povedla, takové přehánění by neprospělo jeho dobré psychické
rovnováze. Stačí jen umět s dítětem promluvit o jeho drobných
úspěších, dodat mu jistotu a také posílit jeho vůli.
V takovémto ovzduší pak nezdar nebo neobratnost nemají špatný
účinek. S vaší pomocí se dítě pokusí svůj neúspěch pochopit,
vidět jeho příčiny a nakonec zjistit, co je třeba udělat, aby se
to neopakovalo. Bude-li nezdařená situace posuzována z tohoto
hlediska, promění se ve zdroj poučení a zdokonalení. Dodá dítěti
odvahu, aby se příště snažilo, jak nejlépe umí, jako by soutěžilo
samo se sebou.
Naučte ho kontrolovat výraz tváře a dýchání
Dbejte, aby si zvyklo zavírat pusu a dýchat nosem, umělo ovládat
své svaly. Je dobré naučit ho, aby se dívalo přímým pohledem, a
ne úkosem, aby se nešklebilo ani nekřivilo obličej, když vyvíjí
nějaké úsilí, čte, hraje si, přemýšlí. Podpoří se tak i
schopnosti myšlení a citové sebeovládání.
Dejte mu příležitost k rozhodování
Rozvíjejte v něm iniciativního ducha
Je důležité vytvářet situace, které ho budou nutit učinit nějaké
rozhodnutí a vykonat je. Často ponecháváme děti ve svízelném
postavení, kdy nemohou o ničem rozhodnout. Proto bývají časem
nerozhodné a váhavé. Nechte je, ať samy získají zkušenost.
Spokojte se jen s dohledem, taktním, ale účinným.
Mějte je k tomu, aby se vyjadřovaly, ptejte se často na jejich
názor. Naučte je formulovat myšlenky, aby mohly vyjádřit svůj
názor. Diskutovat s dítětem, to je nejlepší prostředek, jak
napomáhat rozvoji jeho inteligence a jeho kritického ducha.
Zároveň si tak dítě zvykne uvažovat a naučí se pořádat si
myšlenky. Takto se postupně rozvíjí duchapřítomnost (což doslova
znamená "být přítomen", a to nás zavádí k našim úplně prvním
cvičením).
Pěstujte v něm vytrvalost
A konečně, abyste posílili vůli dítěte, přimějte ho, klidně, ale
rozhodně, aby dokončovalo, čemu se právě věnuje. Mělo by si
zvyknout na to, že je třeba vyvíjet úsilí, aby člověk došel
k cíli, který si sám vytyčil.
5 - Dodávání sebedůvěry dítěti
Přivřete oči nad jeho neobratností
Nikdy nebudete dost opatrní na to, abyste nedopatřením citlivé
dítě nezranili, abyste mu nezabránili, že o sobě začne pochybovat
nebo se stane bázlivým. Především se jeho nesmělosti nikdy
nevysmívejte, poznamenalo by ho to na celý život. Určité věty
nesmějí být nikdy vysloveny: "Je tak nesmělý!" "Má strach..." "Je
bázlivý..." Také se dítěte nikdy nesmíte ptát, jestli nemá strach
nebo jestli se stydí nějak jednat. To je totéž, jako byste mu
našeptávali, že by mohlo mít dobrý důvod k tomu, aby se něčeho
bálo! Lepší je přesvědčit ho, že si jeho nešikovnosti nikdo
nevšimne, soustředit jeho myšlenky spíš na příčiny nešikovnosti
než na emotivní stránku věci.
Nikdy ho nesnižujte
Dítěti nebo v přítomnosti dítěte nesmíte nikdy říkat, že je
ošklivé, příliš malé nebo příliš velké atd. Probouzeli byste tím
v něm pocit méněcennosti. Bylo by pak vystrašené a málo
společenské ..., nebo naopak agresivní a také málo společenské.
A samozřejmě mu už vůbec nesmíte říkat, že je hloupé, nenadané na
učení nebo cokoli jiného, protože pokud je dítě přesvědčeno
o nedostatku inteligence, nebude se snažit nic pochopit ani
naučit. Je lepší mu nepřímo zalichotit, když se tak, aby to
slyšelo, obrátíte na třetí osobu a sdělíte jí, jaké "udělalo"
pokroky, jak si v daném směru dobře vede.
6 - Ovládání představivosti
Dětská představivost je velmi plodná. Hlavně ji nesmíme brzdit,
protože tato vlastnost je nesmírně tvůrčí a je naprosto nutná pro
tělesný i duševní rozvoj dítěte. Je však potřeba vyhnout se
škodlivým strachům a obavám. Všechny děti si hrají na to, že se
bojí, je to přirozená metoda, jak nabývat odvahy.
Je však nutné vést dítě k tomu, aby rozlišovalo to, co si
představuje, od hmatatelné skutečnosti. Pokud se bojí jít pro
nějakou věc do tmavého prostoru, nesmějte se mu. To by jeho
potíže ještě zvýšilo. Naopak. Rozeberte s ním jeho pocity strachu
a dokažte mu, že nebezpečí, kterých se bojí jsou všechna jen
vymyšlená.
Opakujte s ním často tento druh zkušenosti a hned ho požádejte,
aby ukázalo, že teď už nemá strach, že už ví, že se nemá čeho
bát. Buďte na začátku vedle něho, postupně ztěžujte situaci,
kterou musí zvládnout tak, aby se učilo, aniž by si toho vlastně
vůbec všimlo.
7 - Případy "líných" dětí
Jsou dva druhy "líných" dětí. Nadané děti, které se rychle učí,
nudí se ve škole a necítí se pak povinny vyvíjet nějaké úsilí.
Takové děti svou práci stále odkládají na později, když se mají
učit na zkoušky nebo psát úkoly.
Druhé jsou obvykle nesmělé, sklíčené výsměchem a kritikou. Jsou
stále přesvědčené o tom, že jejich úsilí, snaha nebo práce obecně
nemá žádný užitek, protože: "Stejně se mi to nepodaří!"
Rezignují, uzavřou se do sebe, jsou smutné, jejich inteligence i
vrozené schopnosti mohou snadno zůstat bez povšimnutí. V takovém
případě je tresty ničí ještě víc, až se nakonec v pubertě proti
všemu vzbouří.
Nejlepší je nechat je nejprve vyšetřit u lékaře, abyste zjistili,
zda nejde o nějakou organickou poruchu. Mnoho dětí považovaných
za líné bylo jen unavených a chudokrevných nebo trpělo dyslexií,
poruchami sluchu nebo zraku.
Další postup je jasný - rozvíjet u dítěte sebedůvěru a docílit,
aby si sebe vážilo. Ovládnutí nervozity, rozvoj vůle mu více než
všechno ostatní vrátí radost ze života. V této oblasti je třeba
více než kde jinde zdůraznit sebemenší úspěch a přimhouřit oko
před nevyhnutelně špatnými známkami. Při takovémto jednání se
obvykle dítě rychle promění.
Závěr
%Tyto stránky nesou semínka
vašeho osobního rozvoje;
nyní záleží jen na vás,
jestli je necháte vyklíčit
a pak vyrůst.
To, co jste si přečetli,
už jste někde v sobě uvnitř věděli.
Mým úkolem bylo dát věcem
hmatatelnou podobu
a pomoci vám,
abyste si je uvědomili.%%
Všechno je ve vás, vy sami můžete všechno!
Vzpomeňte si, že bez trpělivosti nelze ničeho dosáhnout. Postupně
po malých úsecích dospějete na vrchol hory, která se vám zdála
nepřekonatelná. Netrpělivostí a vznětlivostí se vyčerpáte mnohem
dřív, než vůbec vrcholek zahlédnete. Dobře víte, že velká řeka
vzniká z malých potůčků. Vždycky si věřte. Věci se vám zdají
krásné nebo smutné jedině podle toho, jakýma očima se na ně
podíváte. Pociťujete-li štěstí, i ta nejzasmušilejší krajina je
najednou plná slunce.
Až budete mít za sebou systematický výcvik, který vám nabídla
tato kniha, budete se cítit úplně jinak. Přesto všechno se může
stát, že se občas na okamžik budete cítit, jako by bylo všechno
při starém, buď z únavy, nebo z nedbalosti. V tom případě stačí
věnovat se znovu některým cvičením a všechno se rychle dá do
pořádku (tehdy vám poslouží Přehled cvičení uvedený na konci této
knihy).
Cvičení autosugesce byste neměli přerušovat po několik měsíců,
pokud chcete docílit, aby ve vás jejich účinky hluboce
zakořenily. Cvičení na rozvoj vědomí a pozorovacích schopností by
měla vyústit ve vytvoření automatismů. Poskytnou vám cennou pomoc
v tom, jakým způsobem si budete v životě vést, protože právě vy
pak budete "vidět" a "slyšet", "cítit, co se děje", a sklidíte
tím bohatou úrodu pozorování, z něhož budete moci značnou část
využít jak pro sebe, tak pro ostatní. Stanete se také vynikajícím
"terénním psychologem" a budete se umět stále lépe a lépe
začleňovat do světa.
Především se vyvarujte liknavosti. Nepodvolujte se jí. Postarejte
se o sebe sami, váš život patří vám a stejně tak je tomu i s
vaším zdravím, vašimi úspěchy i nezdary. Přestaňte vždycky hledat
nějakou výmluvu. Všechno je ve vás, jste takoví, jakými chcete
být. Možná jste jednoduše zapomněli chtít...
Nikdy se už nenechte "ošálit" zdáním. Vždycky klame. Snažte se
najít, co je za ním. Zkoušejte za osobností, která se na vás
snaží udělat dojem, objevit člověka. Najdete tak lidskost v jejím
celku, v jejím dojemném úsilí o krásu, dobro a pravdu. Pak už nad
vámi nikdo nebude mít moc. Budete svobodnou, nezávislou bytostí,
pánem nad sebou i nad vlastním životem, a tedy odpovědným
člověkem. Buďte tedy spokojeni s tím, co v sobě máte, a učte se
vytěžit co největší užitek ze všech svých schopností.
A pak je co nejlépe užívejte, abyste prožívali pokud možno co
nejdokonaleji a nejintenzivněji každý okamžik, který je vám dán,
aniž byste se ztráceli v minulosti, na které už nemůžete nic
změnit, a pátrali po budoucnosti, do níž nevidíme.
"Tímto způsobem člověk, který si věří, ovládne protivenství,
kráčí beze strachu a neúnavně, rozvážně používá to, co má,
rozhojňuje svou klidnou sílu, jde přímo za svým cílem a vítězně
překonává rozbouřené vlny oceánu života." (L. E. Gratia Tréma a
nesmělost)
A právě toto vám přeji. Šťastnou cestu!
Přehled testů a cvičení
Testy
Jste spíš extrovertní, nebo introvertní?
Sebedůvěra
Jste opravdu nesmělý?
Umíte se kontrolovat?
Malá bilance trávení
Cvičení
První týden
Sebepozorování
18
Prožívání přítomnosti.....23
Druhý týden
Prožívání přítomnosti 23
Psaní klíčových slov 27
Třetí týden
Bilance
28
Uvolnění psaním
Vědomé provádění pohybů
Koncentrace 37
Čtvrtý týden
Autosugesce 49
a) Relaxace a rytmické dýchání
b) Přeměna zlého v dobré
c) Formulace autosugesce
d) Naprogramování dne
Ochrana před vnějšími negativními sugescemi
Hledání dobrého ve všem
56
Pátý týden
Dechová cvičení.....61
Formulace autosugesce
Neodůvodněný čin 63
Udělejte si své vlastní "vnitřní kino" 66
Každodenní program cvičení
Vlastní "vnitřní kino"
Jak se připravit na zkoušku 67
Šestý týden
Kontrola postoje a chování 76
Slovní projev na veřejnosti....... 91
Vystoupení s referátem nebo přednáškou....93
54

Jak získat sebedůvěru a překonat nesmělost

Transkript

Podobné dokumenty

Knihu „Dotek Midase“ napsali Robert Kiyosaki a Donald Trump

Horoskop

jaký nikdo nemá - Top Centrum podnikatelek

manifest.

Dopis hlavnímu hrdinovi Prevítovi, Roald Dahl

Rozhovor s výtvarným umělcem Vladimírem Matouškem

řev ţactva - ZŠ Na Lukách, Polička

Práci v zahraničí lze získat v každém věku

Rozhovory… Akce… Nejzajímavější informace… Proč jste šla na