Savana louky a pastviny

Transkript

Savana louky a pastviny
Travní porosty
Vilém Pavlů
• Výzkumný ústav rostlinné výroby
Praha, Výzkumná stanice Liberec
Rozšíření travního biomu ve světě
Vztah klimatu a nárůstu travního
porostu
Intensita růstu nadzemní biomasy kg sušiny*ha-1*den-1
140
120
100
Kontinentální
80
Vlhká teplá
Mediteránní
Tropická
60
Česká
republika
40
20
0
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Travinný biom na Zemi
• 29% souše a z toho ¼ travinný biom a zemědělské
kultury
• Rozloha travinného biomu 24 mil km2
• V mírném pásmu se přirozeně vyskytují tam, kde
nedostatek vody nedovoluje růst souvislého lesa:
stepi eurasie, prérie Severní Ameriky, pampy Jižní
Ameriky , veldy jižní Afriky
• V tropickém pásmu to jsou některé typy savan
• Trávy, sítinovité, šáchorovité a byliny, většinou se
jedná o hemikryptofyty
Travinné porosty v Evropě
• Převážná většina porostů je druhotná
• Původní travinné formace: 1) nad horní hranicí lesa
2) rašeliniště a močály 3) aluvia 4) fragmenty
lesostepí 5) fragmenty xerotermních společenstev
• Všechny ostatní travní porosty jsou náhradními
společenstvy lesů-po opuštění hospodaření (kosení a
pastva) by došlo postupně k spontánnímu zalesnění
• Travní porosty: 1) přirozené 2) polopřirozené-malá
dodatkové energie 3) umělé-produkční krátkodobévelká dodatková energie
Historie zemědělství a
obhospodařování travních porostů
• Od r. 400 n. l. Slované –vyspělé dobytkářstvípastva hlavně v lesích
• 10. století – mýcení lesů a rozšiřování orné
půdy, postupně je žárové a úhorové
hospodářství vystřídáno dvoupolným
systémem, orba železným pluhem 2-4 páry
volů, potřeba prac. sil – otroctví, nevolnictví
Historie zemědělství a
obhospodařování travních porostů
• 30. letá válka pokles obyvatel na ½, ½
selských usedlostí opuštěna, ¼ polí zarostla
lesem, ¾ půdy do rukou cizí šlechty,
dovozy skotu pro doplnění stavů-tah
• 18. stol. trojpolní hospodářství (ozim, jař,
úhor)
• Louky a pastviny majetkem vesnice
„občina“, „draha“-pozemky horší kvality
• Pastva od časného jara do pozdního
podzimu
• Skot ve stáji pouze v zimě – málo hnoje
Historie zemědělství a
obhospodařování travních porostů
• Nedostatek zimního krmení- „…jedva teplé jarní
slunce trávu ze země vyláká, hned u každé obce
množství kostlivců dobytka rozličného druhu se z
chlévů vyvláčí a na trávu vodí, aby ji obežrali.
Člověk se musí svýma vlastníma očima přesvědčit,
chce-li uvěřit jak vyhubenělý veškeren skoro
dobytek na jaře bývá, že bez lidské pomoci téměř
ani vstáti ani jíti nemůže, když se ponejprv na
pastvu vede.“ (Ponaučné listy 1838)
• Pastevní patenty 1768, 1770-rozparcelování a
zúrodnění pastvin – převod na louky (splněna
1/7), zákaz lesní pastvy – bezemci
• 19. stol. střídavé hospodaření
Podmínky v České republice
• Oblast přechodného středoevropského klimatu
• Roční produkce sušiny píce z travinných porostů
je zhruba od 1 do 15 t.ha-1 , 1-4 seče nebo
pastevní cykly
• Západ - vliv oceánu X Východ - vliv kontinentu
• Přímořské vlivy - chladnější a deštivé léto a mírná
zima
• Kontinentální vlivy - horké léto a zima se
silnějšími mrazy
Délka období využití travních
porostů
Oblast
Počet dní
(zemědělská terminologie)
Fytogeogragcká
oblast
Horská
Oreophyticum
80-100
Podhorská
Mesophyticum
150-180
Nížinná
Thermophyticum 180-200
IG
m ěsíce a roky
EG
říjen01
září01
srpen01
červenec01
červen01
květen01
září
duben01
říjen00
září00
srpen
srpen00
100
90
80
70
červenec00
červen00
červenec
květen00
červen
duben00
20
10
0
říjen99
Relativní přírůstek
60
50
40
30
září99
srpen99
červenec99
květen
červen99
květen99
duben
duben99
říjen98
září98
srpen98
červenec98
červen98
květen98
duben98
g.m -2.den -1
Nárůst nadzemní biomasy v
průběhu vegetační sezóny
Při příznivém
podzimním počasí
Při letním
přísušku
říjen
3,50
3,00
2,50
2,00
1,50
1,00
0,50
0,00
Obhospodařování travních porostů
• Pastva
• Seč
• Mulčování
• Ponechání
ladem
Seč a mulčování
• Seč 1-4x za rok
Odvoz biomasy
Oligotrofizace
• Mulčování 1-2x za rok
Biomasa na povrchu
Pastevní systémy
• Rotační
(rotational grazing, intermittent grazing)
je pasení dvou a více pastvin (oplůtků), kde se
střídá doba pasení s dobou obrůstání oplůtku
•Kontinuální
(set stocking, continuous stocking)
nepřetržité pasení dobytka během roku nebo
pastevní sezóny pouze na jedné pastvině (oplůtku)
Rotační x Kontinuální
Kontinuální pastva
• nepřetržité pasení dobytka
během roku nebo pastevní sezóny
pouze na jedné pastvině (oplůtku)
• stálý nebo variabilním
pastevním tlak během pastevní
sezóny
Rotační pastva
• pasení dvou a více pastvin
(pastevních ploch, oplůtků)
• střídá se doba pasení s dobou
obrůstání oplůtku
Zimní pastva
• běžná pastva je v našich klimatických podmínkách možná zhruba
do konce listopadu
• zvířata jsou celý rok na pastvině a v období nedostupnosti
pastevního porostu jsou zvířata přikrmována
• oblastí s převahou písčitých půd a/nebo promrzlá půda
• zařadit do pastvin porosty pokosené zhruba v srpnu, které do konce
vegetační sezóny dostatečně obrostou
• problém „plísňová onemocnění“
Extensivní pastva
•
•
•
•
Mozaikovitost porostu
Selektivita pastvy
Šíření pastevních plevelů
Negativní vlivy lze
eliminovat údržbou porostůkosení nebo mulčování
nedopasků
Intenzivní pastva
• Vysoké zatížení pastviny ve
vztahu k produkci pastevní píce
• Nižší selektivita
• Vznik „pastviny“
• Podpora pastevních druhů
• Odpovídá historickému
využívání
Je možné mít intenzivní pastvu i na
extenzivně obhospodařované pastvině
bez použití minerálního hnojení !
Rozdíly louka x pastvina
•
•
•
•
Frekvence defoliace
Koloběh živin
Druhové složení
Pravidelné narušování povrchu- tvorba „gapů“
Frekvence defoliace
Louky:1-3 seče
Pastviny: 2-5 pastevních cyklů
Koloběh živin
Louka
Pastvina
• Tvorba nedopasků• Odběry živin v závislosti
na produkci a počtu sečíeutrofizace, mozaiková
oligotrofizace, výnosem
struktura (až 20% plochy)
3-7 t sušiny. ha-1
• 80-90 % živin se ve formě
odebereme z 1 t sušiny:
výkalů vrací zpět
-1
• 7-18 kg N.ha
nespasený porost (nedopasky)
výkaly
spasený porost
-1
• 0,9-2,5 kg P.ha
• 7-20 kg K .ha-1
Pastvina
• Většina biomasy při
půdním povrchu
• Velké množství prýtů
zakrývajících celý povrch
• Recyklace živin
• Eliminace vysokých
druhů
• Dlouhodobá tvorba
pastviny 5-50 let
Presence výkalů
• může pokrývat až 20%-permanentní intenzivní pastva
• koncentrace v okolí shromaždišť
• tvorba nedopasků „mastná místa“
Presence „gapů“
narušování
• pravidelné
povrchu paznechty
• výrazné po srážkách a na
podmáčených místech
Specifika pastevních porostů
• Odolný proti okusování a sešlapávání
• Proplétající se přízemní části rostlin pokrývají
prakticky celý povrch půdy-u luk po pokosení
zůstává strniště, které nezakrývá celý půdní
povrch
• Pastviny nezakládáme jako dočasné, protože
krátkodobě spásané porosty nemají pastevní
drn, ale jsou to pouze spásané louky
Druhové složení pastevních
porostů
• Základem pastevních směsí jsou:
a) trávy: jílek vytrvalý, bojínek luční, kostřava
červená, kostřava luční, lipnice luční, srha
laločnatá.
b) jeteloviny: jetel plazivý, štírovník růžkatý.
• Výsevem nevytvoříme pastevní ale luční porost.
• Za 5-10 let se vytvoří hustý drn a po 40 letech
typicky pastevní porost.
Mechanické ošetřování
travních porostů
• Smykování povrchu-nejdůležitější
zásah na jaře,
povrchu
lehké pastevní smyky-výkaly, krtiny, mraveniště
• Válení povrchu pastviny-pouze
u nově založených
pastviny
• Vláčení povrchu pastviny-negativní
vliv,
pastviny
poškození odnožovacích uzlin
• Kosení a mulčování nedopasků-ostrůvky, rovnáme
povrch a roztíráme výkaly
Zakládání travních porostů
• Zakládání na orné půdě-do podsevu obilovin na zeleno
• Rychloobnova na oratelných stanovištíchch výsev 1
měsíc po zaorání
• Rychloobnova na neoratelných stanovištích
-nezaplevelené pozemky: diskové brány do 10 cm (3-5x)
-zaplevelené pozemky: totální herbicid
• Bezorebný přísevsev rotační nebo diskové ústrojí roztíráme
výkaly
• Spontánní úhor –nejlevnější ale časově náročné, využití
půdní banky semen na nezaplevelených pozemcích
Hnojení dusíkem
•2 systémy dusíkatého hnojení:
• 1) Intenzivní dusíkaté hnojení, které je
založeno na maximálním využití dusíku
travním porostem složeného převážně z travNL, GB, D
• 2) Využívání symbiotických bakterií jetelovin,
které při optimálním zastoupení jetelovin
v porostu mohou pokrýt potřebu dusíku
přibližně 100 kg.ha-1 N (při 30 % podílu
jetelovin v porostu)
Hnojení ostatními živinami
• Při permanentní pastvě lze omezit nebo i
vynechat hnojení (80-90% P aK se vrací)
• Fosfor
-malý pohyb v půdě
-nehnojíme na zmrzlou a zasněženou půdu
-eutrofizace
• Draslík
-obecně není nedostatek v pastevní píci
-tetanický poměr K : (Ca + Mg) v meq. , 1 : 2,2
- nehnojíme na zmrzlou a zasněženou půdu
Extenzifikace a cílená agroenvironmentální opatření pro TTP
návrhy pro roky 2007-2011.
Podopatření ošetřování TP
Základní
managementová
opatření
Zatravňování orné půdy
Nadstavbová
environmentální
cílená opatření
Opatření dle
požadavků
botanické složky
Louky a pastviny
Mezofilní a vlhkomilné louky
Horské a suchomilné louky
Trvale podmáčené louky
a rašelinné louky
Suché stepní trávníky
a vřesoviště
(Druhově bohaté pastviny)
Opatření dle
požadavků
zoologické složky
Louky s ponecháním
nepokosených pásů
Louky s hnízdištěm bahňáků
Louky s hnízdištěm chřástalů
Děkuji za pozornost

Podobné dokumenty

ASIO News - ASIO, spol.s r.o.

ASIO News - ASIO, spol.s r.o. kontejnerech na bĜehu pĜehrady. Úþelem je prokysliþit spodní anoxickou vrstvu nade dnem, þímž se výraznČ eliminuje schopnost sinic konzumovat zbylý fosfor usazený na dnČ. Ve spodní vrstvČ, cca 0,5 ...

Více

Textová část ÚP.

Textová část ÚP. - prioritně doplněním pozemků s možností stavět v místech nevyužitých v rámci zastavěného území, - konverzí urbanistické struktury v místech zdevastovaných v rámci zastavěného území, - vymezováním ...

Více

schnepfe

schnepfe • - Porůstají potrubí a výměníky, tím snižují přestupy tepla. Řasy a sinice mohou žít i ve tmě! • - Produkují biomasu, tím podporují růst bakterií a ty porůstají potrubí…. • + Spotřebou CO2 zvyšují...

Více