Evakuace v objektech zdrav zar

Transkript

Evakuace v objektech zdrav zar
Evakuace osob v objektech zdravotnických zařízení
Ing. Libor Folwarczny, Ph.D., Ing. Jiří Pokorný, Ph.D.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Výškovická 40, 700 30 Ostrava-Zábřeh
E-mail:
[email protected], [email protected]
Homepage: www.jiripokorny.net
Klíčová slova
Evakuace, nemocnice, požár, únik nebezpečných látek, ochranná funkce budov
Abstrakt
Evakuace osob v objektech zdravotnických zařízení je nesporně nejzávažnějším problémem
v případě vzniku mimořádné události. V příspěvku je v obecné poloze prezentováno rozdělení
evakuace osob z různých hledisek, jsou popsány všeobecné zásady stanovení doby evakuace
osob a rozvedena specifika procesu evakuace v objektech zdravotnických zařízení. Pozornost
je dále zaměřena na situace interního nebo externího ohrožení, které mohou být podnětem
k evakuaci. Závěrem jsou v příspěvku rozvedena opatření, která mohou usnadnit průběh
evakuačního procesu v těchto objektech a tím také zvýšit míru bezpečnosti osob, které se zde
nachází.
Úvod
Na území České republiky dochází v objektech zdravotnických zařízení ročně ke vzniku
přibližně 40 až 65 požárů, při kterých je zraněno 5 až 12 osob. Přestože uvedený počet požárů
nepředstavuje statisticky zcela zásadní hodnotu, není možné vzhledem k charakteru osob,
které se zde nachází, nebezpečí podceňovat. Jednou z možností jak předejít zraněním nebo
úmrtím je evakuace osob v případě vzniku mimořádné události do prostor zajišťujících jejich
bezpečí.
Evakuace osob je zpravidla chápána jako krátkodobé opuštění potenciálně ohroženého
prostoru průvodními účinky požáru (např. úbytkem kyslíku, zplodinami hoření, teplem) bez
pomoci záchranných složek. Klasickým a hasičům nejznámějším příkladem evakuace osob, je
opuštění objektu, v němž byl vyhlášen požární poplach, a to podle předem zpracovaného
evakuačního plánu po stanovených únikových cestách. Z hlediska časového se jedná o
opuštění prostoru za dobu řádově desítek sekund, maximálně minut. Tato představa, jak bude
rozvedeno v následujících odstavcích, nevystihuje evakuaci osob v její plné šíři (časové i
obsahové) [1].
Evakuace osob v objektech zdravotnických zařízení je poměrně specifickou záležitostí, která
je způsobená charakterem osob, které se v těchto objektech vyskytují (osoby s omezenou
schopností pohybu a neschopné samostatného pohybu) a péči, která jim je poskytována
(akutní nebo dlouhodobá lékařská péče). Příčinou evakuace osob může být interní nebo
externí podnět. Evakuaci osob můžeme pro přehlednost rozdělit na aktivní (opuštění objektu)
nebo pasivní (evakuace osob do jiného bezpečného prostoru nebo setrvání na místě).
Evakuace osob v příspěvku bude zaměřena na situace požáru uvnitř zdravotnického zařízení
(interní podnět) a evakuaci osob v případě úniku nebezpečné látky vně objektu (externí
1
podnět). Přestože uvedené varianty nepředstavují komplexní rozsah možných variant, lze je
považovat za nejpravděpodobnější. Současně je zřejmé, že širší rozsah již přesahuje možnosti
tohoto příspěvku.
Evakuace osob a její dělení z různých hledisek
Evakuaci osob je vhodné členit z hlediska rozsahu opatření a doby trvání [2]. Z hlediska
rozsahu opatření lze evakuaci osob rozdělit na:
§
evakuaci objektovou, která zahrnuje evakuaci osob jedné nebo malého počtu obytných
budov, administrativně správních budov, technologických provozů nebo dalších
objektů,
§
evakuaci plošnou, která zahrnuje evakuaci obyvatelstva z části nebo celého
urbanistického celku, případně většího územního prostoru, přičemž obyvatelstvem jsou
míněny všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob,
které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou
vykonávat jinou neodkladnou činnost.
Z hlediska doby trvání lze evakuaci rozdělit na:
§
evakuaci krátkodobou, kdy ohrožení nevyžaduje dlouhodobé opuštění objektu
(prostoru). Pro evakuované osoby není zpravidla zapotřebí realizovat opatření
související s následnou péčí o evakuované osoby, jako je např. náhradní ubytování a
stravování,
§
evakuaci dlouhodobou, kdy ohrožení vyžaduje dlouhodobé opuštění objektu
(prostoru). Pro evakuované je zpravidla zapotřebí realizovat opatření související
s následnou péčí, jako je např. náhradní ubytování a stravování.
Obdobné dělení již v minulosti využívala také metodická pomůcka ke zpracování plánu
evakuace obyvatelstva [3]. Uvedené rozdělení, které lze považovat za přijatelné pro potřeby
praxe, je včetně dalšího členění znázorněno na obr. 1.
Evakuace
Evakuace objektová (EO)
EO - Opuštění objektu
Evakuace plošná (EP)
EO - Setrvání osob v
objektu
Zpravidla krátkodobá
Zpravidla dlouhodobá
Obr. 1 Rozdělení evakuace z hlediska rozsahu opatření a doby trvání
2
Doba evakuace osob
Stanovení doby evakuace
Prognóza pohybu osob v průběhu evakuace je základním aspektem pro posouzení jejich
bezpečnosti [4]. Je nutné jednoznačně rozlišovat dobu pohybu osob objektem a celkovou
dobu potřebnou pro evakuaci osob z objektu RSET. Obecně lze evakuaci považovat za
bezpečnou, pokud doba potřebná pro evakuaci osob RSET (required safe egress time) je
menší nebo nejvýše rovna dostupné době pro evakuaci ASET (available safe egress time).
Platí tedy:
RSET ≤ ASET
(1)
Doba potřebná pro evakuaci osob RSET sestává z dílčích časových intervalů:
RSET = t d + t v + t r + t z + t u
kde
td
tv
tr
tz
tu
[min]
(2)
doba od vzniku do detekce požáru [min]
doba od detekce požáru do vyhlášení evakuace [min]
doba od vyhlášení evakuace do rozhodnutí osob k jejímu zahájení [min]
doba od rozhodnutí k zahájení evakuace do vlastního zahájení evakuace [min]
předpokládaná doba evakuace (doba pohybu osob objektem) [min]
Dostupná doba pro evakuaci osob ASET je znázorněná na obr.2.
Doba dostupná pro evakuaci ASET
Doba potřebná pro evakuaci RSET
Doba do zahájení evakuace
Vnímání
Detekce td
Iniciace
Doba pohybu tu
Interpretace
Akce tz
Doba do rozhodnutí tr
Varování tv
Ukončení Udržitelný
evakuace
stav
Obr. 2 Doba evakuace osob ASET
Předpokládaná doba evakuace tu představuje časový úsek, kdy dochází k pohybu osob
objektem na volné prostranství nebo do jiného bezpečného prostoru. Předpokládaná doba
evakuace tu uvedená v rovnici (2) odpovídá předpokládané době evakuace dle kmenových
norem požární bezpečnosti staveb [5, 6]. Za základ pro stanovení předpokládané doby
evakuace bývá považován tzv. hydraulický model.
Doba od vyhlášení evakuace do jejího zahájení
Doba od vyhlášení evakuace do jejího zahájení je poměrně obtížně odhadnutelná. Uvedená
doba je dílčí částí doby vyjádřené rovnicí (1) a lze ji psát ve tvaru:
t rz = t r + t z
[min]
(3)
kde
trz
doba od vyhlášení do zahájení evakuace [min]
tr
doba od vyhlášení evakuace do rozhodnutí osob k jejímu zahájení (vnímání a
3
tz
interpretace) [min]
doba od rozhodnutí k zahájení evakuace do vlastního zahájení evakuace [min]
V minulosti byl v mnoha případech uvedený časový interval zanedbáván, což vedlo
k nesprávným časovým prognózám. Tradičně se předpokládalo, že osoby po vyhlášení
požárního poplachu bezprostředně zahájí evakuaci. Ve skutečnosti však může být doba od
vyhlášení evakuace do jejího zahájení shodná s dobou pohybu osob objektem nebo
v některých případech také podstatně delší než doba pohybu osob objektem.
Evakuace osob v objektech zdravotnických zařízení, zejména v případech jejich vybavení
lůžkovými odděleními, však při optimalizaci technických a organizačních opatření z hlediska
požární ochrany, která pozitivně urychlí rozhodovací proces související se zahájením
evakuace osob, může časově probíhat odlišně. Lze reálně předpokládat, že doba pohybu osob
objektem bude především z důvodu charakteru osob (pacientů) delší než doba od vyhlášení
evakuace do jejího zahájení.
Pro objekty zdravotnických zařízení tedy platí:
t rz << t u
(4)
kde
trz
doba od vyhlášení do zahájení evakuace [min]
tu
předpokládaná doba evakuace (doba pohybu osob objektem) [min]
Pozitivní a negativní jevy ovlivňující evakuaci osob v objektech
zdravotnických zařízení
Zdravotnická zařízení svým vlastním charakterem provozu vytváří specifické pozitivní i
negativní jevy ovlivňují evakuaci osob.
Mezi pozitivní jevy lze zařadit:
§
zpravidla prostorné komunikace pro provádění případné evakuace osob,
§
trvalou přítomnost osob ve většině prostor objektu usnadňující zpozorování nebezpečí,
§
trvalou přítomnost personálu pro provádění evakuace osob,
§
možnou výpomoc personálu z jiných oddělení, která nejsou ohrožena,
§
přípravu a výcvik personálu pro zvládnutí mimořádných situací,
§
náročné požadavky na stavbu a provoz zdravotnických zařízení z hlediska požární
bezpečnosti a ochrany obyvatelstva (právní a technické předpisy),
§
systematickou pozornost ze strany kontrolních orgánů směřující k zajištění vysoké
úrovně bezpečnosti (např. orgánu vykonávajícího státní požární dozor).
Za negativní lze považovat zejména:
§
poměrně vysokou koncentraci osob (zejména u vícepodlažních objektů),
§
omezenou pohyblivost osob nebo jejich imobilitu,
§
trvalé připojení pacientů k lékařským přístrojům zajišťujícím jejich životní funkce
(např. ARO, JIP),
§
nutnost dokončení některých lékařských zákroků na speciálních odděleních za všech
situací (např. operační sály),
§
psychickou labilitu pacientů vystavených zdravotním potížím a náhlému
nepředvídanému nebezpečí.
Z výše uvedených odstavců je zřejmé, že evakuace osob v objektech zdravotnických zařízení
bude z hlediska své náročnosti mimořádnou záležitostí ve srovnání s jinými druhy staveb.
4
Evakuace osob v případě požáru
Při vzniku požáru ve zdravotnickém objektu je nutné s vazbou na nebezpečnost podnětu
jednoznačně rozlišit zda budou osoby evakuovány, jakou formou a v jakém rozsahu. Lze
reálně předpokládat vznik řady situací, kdy větší míra bezpečnosti bude pro ohrožené osoby
zajištěna v relativně bezpečném prostoru, kde se právě nachází (pokoj, vyšetřovna apod.), než
absolvováním náročného procesu evakuace prostorami s případným větším rizikem (např.
úniková cesta znečištěná kouřovými plyny požáru). Kvantitativní zastoupení, této tzv. pasivní
evakuace, bude ovlivněno charakterem objektu, zejména pak jeho stavební a technickou
připraveností pro mimořádné situace (kvalitativní stránka) [7].
V případě, že ohrožení osob bude vyhodnoceno jako akutní a nelze volit jinou variantu pro
zajištění jejich bezpečnosti, dojde k realizaci aktivní evakuace osob. Popisovaný druh
evakuace osob z objektů zdravotnických zařízení je separován do dílčích částí (fází). Osoby
jsou standardně nejprve evakuovány po rovině do sousedního požárního úseku, který jim
zajistí po určitou dobu relativně bezpečné prostředí (1 fáze evakuace; obr. 3). Následně budou
osoby evakuovány schodišti a evakuačními výtahy z objektu na volné prostranství (2. fáze
evakuace; obr. 4). Po evakuaci (přemístění) osob bude nutné zajistit jejich následnou péči
jako je zejména převoz, ubytování a odpovídající lékařská péče (3. fáze evakuace; obr. 5).
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Evakuační výtah
Pokoj
Směr evakuace
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Sesterna
Pokoj
Pokoj
Dělení do požárních úseků
Obr. 3 Evakuace osob po rovině do sousedního požárního úseku (1. fáze)
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Evakuační výtah
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Sesterna
Pokoj
Pokoj
Dělení do požárních úseků
Směr evakuace
Obr. 4 Evakuace osob schodišti a evakuačními výtahy na volné prostranství (2. fáze)
5
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Pokoj
Sesterna
Pokoj
Pokoj
Obr. 5 Převoz, ubytování a odpovídající lékařská péče (3. fáze)
Rozhodnutí mezi pasivní nebo aktivní evakuací je z hlediska bezpečnosti osob v objektech
zdravotnických zařízení zcela zásadní, přičemž analýza ohrožení bude v mnoha případech
složitou záležitostí, často s těžko předvídatelným výsledkem.
Evakuace osob v případě úniku nebezpečných látek
Druhým modelovým případem je únik nebezpečných látek vně objektů zdravotnických
zařízení, přičemž může dojít k ohrožení osob uvnitř těchto objektů. Problematika evakuace je
analyzována pro statisticky nejčastěji uniklé nebezpečné látky – tedy chlór a amoniak, a to
s ohledem pouze na jejich toxické působení.
Základní východiska:
§
doba negativního působení nebezpečných látek je cca 30-60 minut [8] od jejich úniku,
zejména v návaznosti na parametry úniku a aktuální meteosituaci,
§
vlastní průběh koncentrace nebezpečné látky je v reálném čase obtížné stanovit, vesměs
chybí relevantní data pro okamžité namodelování,
§
z modelovaných průběhů koncentrací nebezpečných látek je patrné, že na kratší časový
interval (řádově minuty) dochází ke skokovému nárůstu koncentrace, viz obr.6.
6
Obr. 6 Průběh koncentrace v konkrétním místě stopy
Z výše uvedeného je patrné, že je nereálné provést bezpečnou evakuaci osob formou opuštění
objektu a přemístění evakuovaných mimo zasažený prostor, především z časových a
bezpečnostních důvodů – jedná se zpravidla o větší množství osob, pro které nejsou adekvátní
ochranné prostředky, ne všechny osoby je možno evakuovat v reálném čase (operační sály,
JIP apod.). Velmi efektivním způsobem ochrany osob může být jejich přemístění (evakuace)
do konkrétní části objektu a využití ochranných vlastností staveb, což je v souladu
s převládajícím názorem v EU.
Fyzikální základ ochranné funkce budov
Faktorem, který značně ovlivňuje možnosti ochrany obyvatelstva v budovách je výměna
vzduchu v systému budovy-okolní prostředí v závislosti na době působení nebezpečných
plynů v zasažené lokalitě. Výměna vzduchu v systému budova-okolní prostředí je dána
u standardních budov především ventilací spárami (nejvýznamněji spárami oken), která je
rozhodující pro koncentraci nebezpečných plynů v budově. Koncentrace se vypočítá podle
níže uvedené rovnice průniku [9]:
C i = C 0 ⋅ (1 − exp{− n ⋅ ∆t})
kde
Ci
C0
n
Δt
[%]
(5)
koncentrace škodlivých látek ve sledované místnosti [%]
koncentrace škodlivých látek ve volném prostoru [%]
faktor výměny vzduchu, LAR-hodnota, ACH-hodnota [h-1]
expoziční doba pro uvažovaný receptor [h]
Faktor výměny vzduchu obecně
Pro úvahy o ochranných opatřeních je důležitý faktor výměny vzduchu n, mezinárodně ACHhodnota. Jedná se o podíl hodnoty infiltrace pro určité místo a objemu prostoru. Faktor
výměny vzduchu [10] je dán vztahem:
7
n=
hodnota infiltrace [m 3 h -1 ]
aktivní prostor [m 3 ]
[h-1]
(6)
Faktor výměny vzduchu je závislý na:
§
rychlosti a směru větru,
§
proudění větru s ohledem na sousední stavby a topografické vlivy,
§
rozdílu tlaku vzduchu,
§
rozdílu teplot mezi vnitřní části budovy a venkovním prostředím,
§
koeficientu propustnosti okenních spár,
§
aktivním objemu prostoru.
Pro zhodnocení velikosti přirozené výměny vzduchu v systému budova-okolní prostředí je
rozhodujícím jevem rozdělení tlaku vzduchu na povrchy budov. Proudění vzduchu vytváří u
stavby na návětrné straně pozitivní a na závětrné straně negativní tlakové pole – viz obr. 7.
Obr. 7 Schématický řez budovou
Měřením je obtížné zachytit rozložení tlaku na budovách pro stále se měnící parametry
ovlivňující pohyb vzduchu. Simulacemi však mohou být přibližně určeny tlaky na návětrné a
závětrné straně budovy. Příklad pro takové určení představuje profil tlaku větru
od HUSSAINA a LEE [11] – viz obr. 8, ze kterého vyplývá, že na návětrné straně budovy
tlak větru stoupá se vzrůstající výškou a na závětrné straně lze předpokládat podtlak cca 2 Pa.
Zjednodušeně lze konstatovat, že na návětrné straně se dá očekávat poměrně vysoká výměna
vzduchu způsobená tlakem vzduchu, v poslední místnosti na závětrné straně domu se
neočekává žádný průnik kontaminovaného vzduchu zvenčí.
8
Obr. 8 Profil tlaku větru – HUSSAIN, LEE
Určení hodnot faktoru výměny vzduchu
Dle dostupné literatury [8] lze u budov postavených v souladu s platnými předpisy počítat
s průměrnou hodnotou faktoru výměny vzduchu n = 0,25 h-1, u budov starších s nízkou
stavební kvalitou (především pokud jde o těsnost oken) s průměrnou hodnotou faktoru
výměny vzduchu n = 0,5 h-1. Tyto uvedené hodnoty budou při stanovení kritérií evakuace
osob dále využity.
Přesný výpočet hodnoty faktoru výměny vzduchu pro konkrétní budovu lze provést rovněž
aplikací ČSN 06 0210 [12] a ČSN 73 0540 [13], které se zabývají tepelnými ztrátami budov.
Intenzita výměny vzduchu infiltrací značně ovlivňuje tepelné ztráty budov a je v těchto
normách řešena.
Výpočet vývoje koncentrace
Výpočet koncentrace toxických plynů v místnosti přilehlé k návětrné straně budovy (viz obr.
7, místnost 1) je dán již výše uvedenou rovnicí průniku, tj. rovnicí č.5. Za předpokladu
velikosti faktoru výměny vzduchu n = 0,25 h-1 činí po 30-ti minutách koncentrace uvnitř
budovy Ci z vnějšku působícího nebezpečného plynu koncentrace C0 maximálně 11,75 %, po
60-ti minutách se zvedne maximálně až na 22,12 % koncentrace C0. Tyto hodnoty jsou
teoretické a určeny za předpokladu, že se neučiní žádná další ochranná opatření. Dále se musí
brát v úvahu zjednodušení, že venkovní koncentrace C0 má po dobu působení konstantní
velikost.
Pro zvýšení ochranných účinků lze využít tzv. systému kaskády. Tento systém vychází
ze skutečnosti, že jsou-li za sebou místnosti (prostory) ze strany domu potenciálně zasažené
nebezpečnými plyny - viz příklad třístupňové kaskády na obr. 7 – bude nejnižší koncentrace
toxických plynů v poslední místnosti, tj. místnosti 3, která je na závětrné straně budovy.
Pro výpočet vývoje koncentrace v místnostech 2 a 3 se rovněž vychází z koncentračních
bilancí v příslušné místnosti s tím, že změna koncentrace v konkrétní místnosti je závislá na
změně koncentrace v místnosti předchozí. Výpočet vývoje koncentrace v místnostech
9
(prostorách) na sebe kaskádovitě navazujících lze provést například numerickým výpočtem
nebo aplikací Laplaceovy transformace.
Stanovení vývoje koncentrace pro třístupňovou kaskádu pomocí Laplaceovy
transformace
Stanovení vývoje koncentrace pro případ třístupňové kaskády pomocí Laplaceovy
transformace lze provést dle odborné literatury následovně [8]:
§
místnost č.1, faktor výměny vzduchu n1
C i1 (t ) = C 0 ⋅ (1 − exp{− n1 ⋅ ∆t}) (7)
§
místnost č.2, faktor výměny vzduchu n2
C i 2 (t ) =
§
(7)
Co
((n1 − n 2 ) + n 2 exp{− n1t }− n1 exp{− n 2 t })
n1 − n 2
(8)
místnost č.3, faktor výměny vzduchu n3
 − C o n1 − D (n1 − n 3 ) 


− C o n1 − D (n1 − n 3 )
 exp{− n 2 t } + D exp{− n 3 t}
C i 3 (t ) = C o +  − C o −
− D  exp{− n1t } + 
n1 − n 2
n1 − n 2




kde
(9)

n n n − n12 n3 

C o  n1 n 2 + n1 n3 − 1 2 3

n1 − n 2

 −n n
D=−
2 3
n n (n + n3 ) − n1 n3 (n1 − n3 )
n1 n 2 − 2 3 1
n1 − n2
(10)
Pro starší stavby s nízkou stavební kvalitou lze dle propočtů za jednu hodinu působení
konstantní koncentrace plynů odhadovat následující vývoj:
§
§
§
místnost č. 1 – Ci1 = 39,35 % venkovní koncentrace,
místnost č. 2 – Ci2 = 4,89 % venkovní koncentrace,
místnost č. 3 – Ci3 = 1,77 % venkovní koncentrace.
Grafické znázornění vývoje koncentrace u staveb s nízkou stavební kvalitou je na obr. 9.
10
100
90
80
70
Ci1
Ci2
Ci3
c [%]
60
50
40
30
20
10
0
0.0
0.5
1.0
1.5
2.0
2.5
3.0
3.5
4.0
4.5
5.0
5.5
6.0
t [hod]
Obr. 9 Grafické znázornění vývoje koncentrace u staveb s nízkou stavební kvalitou
Pro standardní stavby lze dle propočtů za jednu hodinu působení konstantní koncentrace
plynů odhadovat následující vývoj:
§
§
§
místnost č. 1 – Ci1 = 22,12 % venkovní koncentrace,
místnost č. 2 – Ci2 = 1,64 % venkovní koncentrace,
místnost č. 3 – Ci3 = 0,41 % venkovní koncentrace.
Možnost zvýšení ochranné funkce budov
Jak již bylo v předchozím textu řečeno, hodnoty koncentrací jsou teoretické a vycházejí ze
zjednodušení, že venkovní koncentrace C0 má po dobu působení konstantní velikost. Dalším
předpokladem pro stanovení hodnot koncentrací je skutečnost, že se neučiní žádná další
ochranná opatření. Vhodným výběrem místnosti a provedením některých ochranných opatření
však lze ochrannou funkci zvýšit.
Při výběru místnosti je vhodné respektovat zejména tato kritéria [8] :
§
je umístěna v co nejvyšším nadzemním podlaží (nikoli však v podkroví) – tímto dojde
ke snížení koncentrace z venku působícího plynu,
§
je umístěna na straně budovy, která je odvrácena od zdroje nebezpečných látek –
možnost využití efektu kaskády,
§
má velký aktivní prostor – dochází ke snížení hodnoty faktoru výměny vzduchu,
§
bez otevřeného kouřovodu a větracích mřížek, místnost s malým počtem malých oken,
s vysokou kvalitou těsnosti okenních spár – snížení hodnoty infiltrace a snížení hodnoty
faktoru výměny vzduchu,
§
možnost využití místnosti s textilními obklady – možnost chemické sorbce.
Oproti jiným ochranným opatřením pro ohroženou skupinu osob nabízí navrhovaný způsob
ochrany následující výhody:
§
bezprostřední použitelnost,
§
krátký čas mezi varováním a provedením evakuace,
§
umožňuje ochranu před kulminací nebezpečí, které lze očekávat zpravidla během první
hodiny,
11
§
§
§
§
§
snížení koncentrací uvnitř budov oproti koncentraci vně,
snížení toxické dávky. Působení toxických plynů 5-10 minut na nechráněné osoby
odpovídá dávce při pobytu 6 hodin v chráněné stavbě,
zajištění důležitých potřeb, např. ochrana před atmosférickými vlivy,
pro psychicky labilnější jedince je pobyt ve známém prostředí (např. byt, pracoviště
apod.) hodnocen jako psychicky stabilní situace,
jednoduchými opatřeními je možná účinná svépomoc pro osoby uvnitř staveb v
nebezpečné oblasti.
Opatření pro zajištění evakuace osob v objektech zdravotnických
zařízení, shrnutí
V předchozích odstavcích byla popsána výjimečnost zdravotnických zařízení z hlediska
případného procesu evakuace osob. Je zřejmé, že evakuaci osob lze považovat za
mimořádnou situaci, která vyžaduje speciální přípravu obsahující soubor technických
(stavebně - technických) a organizačních opatření. Bezpečnostní opatření je nutné zohlednit
jak při zpracování projektové dokumentace a realizaci stavby, tak při jejím provozování.
Technická (stavebně - technická) opatření mohou zahrnovat:
§
rozdělení objektů do požárních úseků (systémové dělení podlaží do více požárních
úseků, umožňujících evakuaci po rovině),
§
omezující požadavky z hlediska konstrukčních systémů,
§
omezující požadavky z hlediska požárně technických vlastností stavebních hmot,
§
aplikace speciálních požadavků na únikové cesty
o zřízení více únikových cest,
o speciální požadavky na provedení únikových komunikací pro evakuaci
pacientů neschopných samostatného pohybu,
o omezení délek únikových cest,
o instalace lůžkových evakuačních výtahů,
§
instalace speciálních vzduchotechnických systémů k vytvoření prostor s přetlakem,
§
instalace zařízení domácího rozhlasu,
§
instalace zařízení nouzového osvětlení,
§
instalace zařízení elektrické požární signalizace,
§
provedení značení evakuačních cest, včetně míst, které nejsou k evakuaci určeny.
Organizační opatření mohou zahrnovat:
§
zpracování bezpečnostní dokumentace,
§
realizace školení a odborné přípravy,
§
zajištěné trvale volných únikových komunikací a východů,
§
připravenost personálu reagovat na mimořádnou situaci (výcvik)
o vyhodnocení situace (analýza ohrožení),
o předání informace o nebezpečí,
o organizace a provádění evakuace,
o součinnost s ostatním personálem v zařízení,
§
zodpovědnost za evakuaci všech ohrožených osob, organizace následné péče.
Na základě analýzy evakuace osob v případě úniku nebezpečných látek lze pro budovy
zdravotnických zařízení dále doporučit:
§
v uzavřených areálech zdravotnických zařízení navrhovat umístění citlivých pracovišť
(JIP, operační sály apod.) tak, aby v případě úniku nebezpečných látek bylo možné
využít efektu kaskády (zpravidla do prostor budov, které sousedí s vnitřní částí areálů),
12
§
část vzduchotechniky zajišťující přívod čerstvého vzduchu z venkovního prostoru osadit
detekcí na přítomnost nebezpečných látek, aby v případě jejich úniku mohla být
vzduchotechnika neprodleně vyřazena z provozu nebo přepnuta do režimu recirkulace.
Výčet opatření má spíše demonstrativní charakter a nelze jej považovat za vyčerpávající.
Závěrem považují autoři za nutné zdůraznit význam kontrol, údržby a servisu instalovaných
technických zařízení budov, zejména pak zařízení plnících bezpečnostní funkci.
Literatura
[1]
Folwarczny, L., Pokorný, J.: Evakuace osob. Ostrava, Sdružení požární a
bezpečnostního inženýrství, 2006.
[2]
Kratochvílová, D: Ochrana obyvatelstva, SPBI, 2005, ISBN: 80-86634-70-1.
[3]
Plán evakuace obyvatelstva - metodická pomůcka ke zpracování havarijního plánu
okresu, Praha, MO - Hlavní úřad CO, 1999.
[4]
Proulx, D.: Movement of People: The Evacuation Timing. SFPE Handbook of Fire
Protection Engineering. Third Edition, Section 3, Chapter 13. Quincy, National Fire
Protection Association, 2002, s. 342-364, ISBN 087765-451-4.
[5]
ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty. Praha, Český
normalizační institut, 2000, 114 s.
[6]
ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty. Praha, Český
normalizační institut, 2002, 142 s.
[7]
ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb - Budovy zdravotnických zařízení a sociální
péče. Praha, Český normalizační institut, 2006, 28 s.
[8]
Müller, G. Kriterien für Evakuierungsempfehlungen bei Chemikalienfreisetzungen.
Bonn: Bundesamt für Zivilschutz, 1998 ISSN 0343-5164.
[9]
DAVIES, P.C.: PURDY, G. Toxic Gas Risk Assessments – The Effects of Being
Indoors. Institution of Chemical Engineers - North Western Branch Papers, 1986, No.
1.
[10]
WILSON, D.J. Model Development for Exposure-, Shelter-, Toxic Load and Adverse.
Biological Effects for Outdoor, Indoor and Evacuation Exposures in Dispersing Toxic
Gas Plumes. Edmonton, Alberta: Dept. of Mechanical Engineering, University of
Alberta, 1988. T6G 268.
[11]
FEUSTEL, H.E. Zur überschlägigen Bestimmung des Luftaustausches in Gebäuden.
HLH Bd. 40, 1989, Nr. 8.
[12]
ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění. Praha, Český
normalizační institut, 1994.
[13]
ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Praha, Český normalizační institut, 1994.
13

Podobné dokumenty

zde prosím uveďte název výzkumné aktivity, pro kterou

zde prosím uveďte název výzkumné aktivity, pro kterou detekce požáru. Reakční doba elektronického protipožárního systému bude výrazně kratší než reakce obslužného personálu. Doba evakuace závisí především na podrobné znalosti lidského chování v krizov...

Více