Zde - 3zsberoun

OBČASNÍK 3. ZÁKLADNÍ
ŠKOLY BEROUN
ROČNÍK V, ČÍSLO 1
G ULÁ Š
JAK ŠKOLU VIDÍ BÝVALÍ DEVÁŤÁCI?
1. Jakou střední školu nyní
navštěvuješ?
Veronika Pitulová (VP): Navštěvuji Střední pedagogickou
školu v Berouně.
UVNITŘ TOHOTO
VYDÁNÍ:
FOTBALOVÝ
TALENT Z 5.A
4
MÉ JMÉNO JE:
HANA VLÁŠKOVÁ
5
ENGLISH
CROSSWORD
7
TOP 5 - BRITSKÉ SERIÁLY
8
LITERÁRNÍ
OMLADINA
9
NÁVŠTĚVA
ŠTRASBURKU
10
(R)EVOLUČNÍ
IOS 7
11
TABLETY A
(NEJEN) PC
HRY
13
Anna Kozová (AK): Navštěvuji
Vyšší odbornou a střední zemědělskou školu Benešov.
Hana Laňová (HL): Navštěvuji
střední průmyslovou školu
oděvní v Praze 7, chodím na
obor scénografie a modeling
Miroslav Krous (MK): Nyní
navštěvuji SOŠ a SOU Beroun
Hlinky
Aneta Bartůňková (AB): Vybrala jsem si Obchodní akademii,
Střední pedagogickou školu a
Jazykovou školu s právem
státní zkoušky (To je celý název mojí best školy, zkráceně
OA), obor Ekonomické lyceum
(EL).
Kateřina Tlachová (KT): Nyní
navštěvuji gymnázium Joachima Barranda, 500 metrů od
základní školy, takže jsem
místo až tolik nezměnila.
své rozhodnutí bych neměnila.
AK: Nic těžkého asi nebylo, jen
asi nové předměty a nový jazyk, latina. Očekávání splnila,
moc se mi tam líbí.
HL: Nejtěžší pro mě bylo asi to,
že už se nebudu vídat s lidmi,
které znám už déle. Loučeni s
nimi bylo hrozné, všichni mi
moc chybí a nejen spolužáci,
ale i paní učitelka Jarišová,
Horáková nebo Růžičková. Ale
nejtěžší taky bylo to, že jsem
nevěděla, jestli do nového
kolektivu zapadnu dobře nebo
ne, naštěstí jsou všechny spolužačky v pohodě. Horši už je
to s učením, toho jsem se bála
nejvíc. Škola je úžasná, baví
mě některé předměty, máme
19 předmětů, což je docela
hodně si myslím, ale tak hlavní
je, že mě baví, teda až na některé.
2. Co bylo na přestupu na novou školu nejtěžší? Splnila tvá
očekávání?
MK: Nejtěžší bylo nejspíše to,
že jsem tam zprvu nikoho neznal. Jenom své dva bývalé
spolužáky, kteří čirou náhodou
šli na tuto školu a jsou se
mnou ve třídě.
VP: Nejtěžší asi bylo smířit se s
tím, že se rozpustila naše parta ze základky. Chybí mi mí
spolužáci. Škola očekávání
splnila, jsem s ní spokojená a
AB: Přestupu na novou školu
jsem se nebála. Znám tam
hodně lidí z vyšších ročníků a
celkově jsem se těšila, takže
to bylo v pohodě.
KT: Zcela určitě byl nezvyk
šlapat každé ráno ten kopec
od pojišťovny ke gymplu, je to
jako ranní rozcvička, obzvlášť
když hodně pospícháte. Samo-
Gymnázium Joachima
Barranda v Berouně
zřejmě byl největší nezvyk
takové ty první dva týdny.
Všichni jsou vyjukaní, nevědí
co čekat, dělají si první obrázky o profesorech a především
spolužácích apod. Výhoda je,
když ve své třídě znáte alespoň někoho, než když přijdete
do neznáma. Já měla tu výhodu, že znám cca 15 lidí z Wág-
nerky. Co bylo na přestupu též
trochu těžší, byl režim učení.
Velice dobře si vybavuji, jak na
základce všichni nadávali"Bože, zase úkol, a to ještě
píšeme ze dvou předmětů."
Tady si stěžovat nemůžete,
protože byste nad tím strávili
celý den a zbláznili se. Ale
taková je už hold střední škola,
každý si nakonec zvykne.
...ZE ŠKOLY
3. Proč sis vybral právě tuto
školu?
VP: Tuhle školu jsem si zvolila, protože mam hrozně ráda
děti. Chci s nimi trávit čas a
učit je novým věcem. Zároveň mi tato škola nepřijde
moc náročná, každou chvilku tělocvik, výtvarka, hudebka nebo dramaťák a
stále nějaké kurzy.
AK: Protože bych v budoucnu chtěla pracovat se zvířaty, chtěla bych být veterinářka nebo ošetřovatelka. Se
zvířaty jsem vyrůstala od
malička, měli jsme chovatelskou stanici s francouzskými
buldočky. Také jsem chodila
na výstavy se psy nebo jsem
jako malá jezdila na koni.
Proto jsem si zvolila tuto
školu, přesněji obor PET
specialista, to je obor zaměřovaný na zvířata.
HL: Tuto školu jsem si vybrala, protože mě baví tvořit,
kreslit a mám super fantazii,
která k mému oboru patří.
MK: Tuto školu jsem si vlastně vybral z důvodu jediného
- učiliště tady v Berouně.
AB: Odpověď na tuhle otázku je hodně zajímavá. Totiž,
být čtvrtá na gymplu a nakonec jít na tuhle školu… Chtěla jsem školu s určitým zaměřením a když vidím, jak
kamarádi na gymplu teď
moc nezvládají, jsem ráda,
kde jsem. Je to vlastně lehčí
gympl, bereš tam totéž co
na gymplu, ale se zaměřením na ekonomiku samozřejmě a podobným tématům.
KT: Dobrá otázka. Z prostého důvodu- je to blízko od
Wágnerky a např. o odpoled-
Stránka 2
kách mohu přepadávat své
bývalé učitele. Gympl asi z
toho důvodu, že je všeobecně zaměřený a nemusím
dojíždět jako mí ostatní bývalí spolužáci, kteří vstávají
velice brzo a přijíždějí až
odpoledne.
4. Chybí ti bývalí spolužáci,
popřípadě učitelé?
VP: Spolužáci mi chybí hrozně moc. Nikdy jsme se spolu
nebavili, ale na konci 9.
ročníku jsme všichni strašně
brečeli. Ještě k tomu teď
chodím do třídy plné holek,
ani jeden kluk. A je pravdou,
že mi chybí někteří učitelé.
AK: Docela ano, pár lidí by
se tam našlo.
HL: Bývalí spolužáci mi chybí
strašně moc, klidně bych se
vrátila, hrozně ráda je potkávám, je úžasný, když je potkám a oni mě pozdraví a
ptají se mě třeba, jak se
mám a podobně. Chybí mi
třeba paní učitelka Jarišová,
Horáková, Růžičková, Rychlá, Klimovičová, Trejbalová a
samozřejmě pan ředitel.
MK: Moji bývalí spolužáci mi
chybí hodně moc.
AB: Spolužáci ze třídy…
Abych pravdu řekla, po některých se mi opravdu
stýská, ale svou novou třídu
mám snad i upřímně řečeno
radši. Ale samozřejmě tím
neříkám, že bych litovala
těch 9 let s nimi.
KT: Po některých spolužácích se mi opravdu stýská,
ale jsem s nimi nadále v
kontaktu. Většina deváťáků
na konci roku probrečí (a já
se jim nedivím, když nevědí,
co je čeká), ale pokud mají
opravdu dobré přátele, ne-
mají se čeho bát. Už jen
samotný facebook přeci
funguje každý den, nebo ne?
A co se týče učitelů, jsou
skvělí a každý má svou autoritu, takže na některé velice
krásně vzpomínám. Především na pana ředitele, ten
má vynikající humor a ponožky, takže po tom velice
teskním. Ano, určitě se najde i kantor, kterého nemáme rádi, ale každý je nějaký. OA, SŠ PEDAGOGICKÁ A JAZYKOVÁ
Každému patří obdiv, proto- ŠKOLA Beroun
že hned na začátku kariéry
se každý předběžně podepisuje do listiny budoucích
návštěvníků Bohnic.. Celkově mám Wágnerku jako
srdeční záležitost, na kterou
asi jen tak nezapomenu
5. Co bys chtěl vzkázat svým
bývalým spolužákům? Jakou
radu bys jim dal?
VP: Lidi, chybíte mi! Mám
vás ráda. A snažte se, ukažte všem, kdo jste na těch
školách. A hlavně učit, učit,
učit.
AK: Vyberte si školu, na kterou půjdete s radostí, aby
vás v budoucnu bavilo vaše
povolání.
HL: Tak určitě, aby se učili,
protože na střední škole
toho je moc, mě třeba nejvíc
překvapila angličtina, které
tam vůbec nerozumím a
hlavně bych jim vzkázala, že
mi strašně moc chybí.
MK: No asi jen to, aby nebyli
tak hloupí jako já a pořádně
se učili a mohli jít na svoji
vysněnou školu.
AB: Co vzkázat ostatním
budoucím prvákům? Hlavně
to, aby se opravdu učili, aby
si pak vybrali školu, kterou
chtějí studovat, aby je bavilo
Vyšší odborná a střední zemědělská škola Benešov
Stránka 3
...ZE ŠKOLY
to, co si vyberou a hlavně
věděli, že tam opravdu chtějí
jít z vlastní iniciativy.
KT: Přátelé, přestaňte si
stěžovat na všemožné úkoly
a písemky, protože na střední se jinak naprosto zblázníte, važte si i pedagogů, protože ti se s vámi teď piplají a
na střední se už s vámi tak
mazat nebudou. Jestli vás
některý učitel opravdu tolik
štve, mrskněte doma třeba
bačkorou, mně to pomohlo.
Ovšem zase - nebojte se té
střední, protože poznáte
nové a suprové lidi, stejně
jako já a po čase budete
určitě spokojeni. A pokud se
párkrát do toho učení podíváte, nebudete mít žádný
problém.
6. Pomůže ti tato škola realizovat do budoucna tvou
vysněnou profesi?
VP: Myslím, že ano. Chci
pracovat s dětmi a přesně
tomu se učím.
AK: Určitě ano.
HL: Doufám, že ano, proto
jsem si ji vybrala, hrozně mě
baví modeling a móda obecně, takže doufám, že se
někam dostanu. Že ze mě
něco v budoucnu bude a
budu mít super práci a podobně.
MK: Bohužel nepomůže :)
AB: Tahle škola mi opravdu
hodně pomůže realizovat
svou budoucí profesi. Vystudovat obor práva.
KT: Určitě ano, i když nemám ani ponětí, co ze mě
jednou bude, popsala bych
to tak, že na gympl chodí
lidi, kteří nemají ani páru,
jakým směrem po střední jít.
Stejně se říká, že většina lidí
se nakonec věnuje něčemu
jinému, než co vystuduje. A
máme před sebou ještě čtyři
roky, což je dost času na
rozmyšlenou, já mám jasné,
že pokud opravdu nebudu
vědět kam dál, půjdu na
"pajdu" následovat tak obdivuhodně chytré lidi s ocelovými nervy. Už i učitelé z
Wágnerky mi říkají, že si tam
držím fleka. Jedna pí uč.
dodala, že se určitě brzy
uvolní místo uklízečky… Tak
to mě tedy velice potěšilo.
Pane řediteli, na mě se můžete spolehnout! Co chci
vzkázat vám.. P.S. pro budoucí gympláky: buďte v
klidu, a navíc vás i můžu
nalákat - na gymplu chodí
profesoři pozdě na hodiny,
takže si stihnete dodělat
úkol či pokecat a nejsou tam
tolik počůrané záchodky (s
toaleťákem je to ale všude
stejné).
Anna Savčinová
MINIROZHOVOR S…
Eliškou Kordovou
Mezi nejúspěšnější atletky
naší školy patří Eliška Kordová ze 7.A. Adam ji pro čtenáře Guláše vyzpovídal v prvním z minirozhovorů o koníčcích žáků.
V poslední době jsi v atletice
zaznamenala velký úspěch.
Jak se na to díváš?
No… Jsem ráda, že se mi to
povedlo. Po těch všech tréninkách :-)
Bylo to náročný?
Ano, bylo to náročný. Ty tréninky a všechno ostatní.
Kolikrát týdně trénuješ?
Tréninky mám 2x týdně a
ještě k tomu 3x týdně chodím na plavání.
Máš ještě nějaké jiné zájmy,
než je atletika a plavání?
Tak hlavně sprintům.
Tvoje oblíbená disciplína?
Asi 60 metrů a 150 metrů.
Máš nějaký sen nebo cíl?
Ne, jenom tu atletiku a to
plavání :-)
No, na olympiádu, ale to by
chtěl asi každý :-)
Kdo tě přivedl k atletice?
Myslíš si, že je to reálný
sen?
Asi mamka :-)
Co děláš na tréninkách?
Běháme tam různé délky
tratí např. 800metrů, občas
i posilujeme :-)
Čemu se v atletice konkrétně věnuješ?
Ne, ale byla jsem už na
olympiádě dětí a mládeže a
umístila jsem se na 3. místě.
Máš nějaký vzor?
Ano, Usain Bolt.
Adam Soukup
Stránka 4
...ZE ŠKOLY
FOTBALOVÝ TALENT Z 5.A
Patrik je talentovaný fotbalista, který navštěvuje naši
školu. Setkal jsem se s ním,
abych ho vyzpovídal. Působil
na mě uvolněným a vřelým
dojmem.
Ahoj Patriku, tak nejdřív se
našim čtenářům trochu
představ, kolik ti je a do jaké
třídy chodíš?
Ahoj, je mi 10 let a chodím
do 5.A.
Jak dlouho fotbal hraješ a
kdo tě k němu přivedl?
Fotbal hraji od čtyř let a
přivedl mě k němu táta,
který také dřív hrál fotbal.
Momentálně
v jakém týmu?
působíš
V ČLU Beroun a ve Spartě.
Jsem na střídavém startu.
Co se ti honilo hlavou, když
jsi vstřelil gól ?
Na jaké pozici hraješ?
Bral jsem to jako týmový
úspěch.
V Berouně hraji spíš v obraně, ale ve Spartě spíš v útoku.
Máš nějaký fotbalový vzor?
Ano, Wayna Rooneyho.
Takže tvůj vysněný klub
je… ?
Manchester United.
Snil si někdy o tom, že si
zahraješ za Spartu a na
turnaji E.ON Junior Cup se
staneš nejlepším hráčem a
střelcem?
Ano, zahrát si za Spartu byl
můj sen.
Setkal jsi se i s Patrikem
Bergerem?
Ano, setkal. Byl v „v pohodě“.
Pro školu jsi vyhrál 50 000
Kč na zateplení, s jakými
reakcemi si se setkal a cítil
jsi se jako hvězda?
Děkovali mi a říkali, že jsem
dobrý, ale necítil jsem se
jako žádná hvězda.
Jaké to bylo porazit největšího rivala Sparty - Slavii 8:4 a
vstřelit tři góly?
Dát Slávii tři góly byl skvělý
pocit. Už jsme hráli se Slávií
víckrát, ale pokaždé jsme
vyhráli. Vždycky máme větší
motivaci.
Kdyby jsi měl někomu poděkovat za to, kde jsi, kdo by
to byl?
Chtěl bych poděkovat trenérům a tátovi.
Závěrem se zeptám: Jaký je
tvůj největší fotbalový sen?
Zahrát si Premier League a
vyhrát Zlatý míč.
Roman Pohl
CHCEŠ BÝT KUCHAŘ? TAK SE BIFLUJ NĚMČINU!
Ministerstvo školství se rozhodlo zase o krok přiblížit
Českou republiku zemím
Evropské unie. Jak? Zrušením volitelných předmětů a
jejich nahrazením dobrovolně povinnou výukou druhého jazyka. Otázkou ale je,
bylo to správné řešení?
Opravdu lze všechny posuzovat podle jednoho metru?
Z čistě teoretického hlediska
ano. Jenže každý má jednoduše jiné předpoklady a
schopnosti. I proto přináší
toto řešení z praktického
pohledu více komplikací než
výhod. Jistě, je mnohem
snazší začít s jazyky v mladším věku, než se na stará
kolena snažit si zapamatovat pár konverzačních obratů. A (jak si jistě řekli na
ministerstvu) v dnešní době
jsou jazyky branou do světa.
Navíc jejich znalost vyžaduje
čím dál tím víc zaměstnavatelů a mohou být velmi prospěšné v dalším studiu mnoho odborných textů je v
češtině jednoduše nedohledatelných.
Přesto je však spousta
středních škol, stejně tak
jako profesí, které žádný
další jazyk nevyžadují. Není
tedy trochu zbytečné se učit
například francouzštinu
několik let, abyste se pak
stali cukráři a nikdy ji nevyužili?
Jak už jsem nakousla, všichni máme dispozice k něčemu jinému, a proto bude pro
mnoho dětí nepochybně
peklo učit se další jazyk
(obzvlášť když ho nemusejí
nikdy využít). Slova se jim
mohou plést s angličtinou a
může to způsobit velké zhor-
šení v jejich celkových výsledcích (na které bohužel
střední školy pohlíží skoro
vždy). A to jsem ani nezmínila, jaký problém nastal pro
základní školy, když musely
sehnat potřebný počet kvalifikovaných učitelů, aby moh-
ly pokrýt „zájem“ o hodiny
jazyků.
Rozhodně se tímto článkem nesnažím tvrdit, že
jsou jazyky nepotřebné
nebo k ničemu. Jak už
jsem podotkla, mohou
představovat velkou výhodu. Avšak možnost přibrat
si jako volitelný předmět
jazyk přece mnoho základních škol nabízelo. Děti se
samy mohly rozhodnout,
jestli této příležitosti využijí či nikoliv. Tak proč tohle
vše? Po dlouhém přemýšlení jsem došla k jen jedinému racionálnímu vysvětlení – žádný ministr
školství si ještě nevyzkoušel učit na základní škole.
Slečna W
Stránka 5
...NEJEN Z NAŠICH ZÁJMŮ
MÉ JMÉNO JE: HANA VLÁŠKOVÁ
Když jsem letošní rok
nastoupila do deváté
třídy, čekalo mě vážné
rozhodnutí. Kam půjdu
dál? Co vlastně chci ve
svém životě dělat?
Stojíš před stejným rozhodnutím? Chceš objevovat neobvyklá povolání?
Pak je letošní rubrika Mé
jméno je to pravé pro
tebe. Nahlédneme pod
pokličku zajímavým lidem, kteří dělají zajímavé
věci.
Mou první obětí v tomto
roce se stala Hana Vlášková…
——————————————————
Prosím, řekni našim čtenářům, jak přesně se říká tvé
profesi a co obnáší.
Ahoj čtenáři, mojí profesí je
molekulární genetika
v lékařské praxi, konkrétně
při diagnostice metabolických poruch. Co to znamená? Genetika se zabývá
dědičností, v mém případě
se snažím zjistit, jaká zděděná chyba způsobila metabolickou poruchu u nějakého
člověka.
Musím začít trochu ze široka a stejně budu hodně
zjednodušovat: základem
všeho živého je buňka, u lidí
jsou různé typy buněk (např.
jaterní, slizniční, krevní,
atd.). V každé buňce fungují
procesy, které zajišťují, že
buňka žije (přijímá stavební
látky, přeměňuje je, zpracovává je, zbavuje se odpadu,
a přitom dýchá, to znamená,
že využívá energii) – to je
metabolismus buňky. Různé
lidské buňky pracují různě,
podle toho k čemu jsou
určeny v celém mnohobuněčném organismu. Téměř
ve všech lidských buňkách
je jádro, které obsahuje
informaci (jedinečnou pro
lidský druh) o tom, co všechno má v těle vzniknout
(které bílkoviny). Této informaci se říká deoxyribonukleová kyselina (DNA) a je složena z nukleotidů, tzv. bází
(A, C, T, G). Lidský genom
(souhrn lidské jaderné DNA)
obsahuje 3,1 miliardy párů
bází, ale jen 1% z nich kódují bílkoviny, to jsou strukturní geny. Genů máme asi 20
tisíc. Pokud je v genu chyba,
např. místo A je tam C, nebo
A chybí, nebo chybí TGC,
nebo naopak něco přebývá,
atd., říkáme tomu mutace.
Při svém zaměstnání hledám v genech mutace, které
způsobují změnu v řetězci
DNA, ten se pak špatně
přepíše a vznikne chybná
bílkovina, která způsobuje
nemoc. Většinou vyšetřujeme takového pacienta, který
má projevy nemoci, ale jeho
rodiče jsou zdraví, protože
jsou jen přenašeči. Jejich
dítě ale může od každého
z nich zdědit chybný gen a u
něj se nemoc projeví.
Máš představu, kolik lidí se
ve tvém oboru v ČR uplatní?
To je těžko odhadnout. Členů Společnosti lékařské
genetiky je v současnosti asi
350, ale zdaleka ne všichni
se chtějí sdružovat v nějaké
společnosti, takže genetiků
bude určitě daleko více.
Pracovišť molekulární genetiky je v ČR podle databáze
65 (http://www.slg.cz/
pracoviste/molekularni genetika/).
...NEJEN Z NAŠICH ZÁJMŮ
Co tě na tvé práci nejvíce
baví a naopak, do čeho se ti
nikdy nechce?
Baví mě přicházet na kloub
zapeklitým případům. Když
přijde vzorek pacienta
s podezřením na nějakou
chorobu, my mu najdeme
jednoduchou chybu v DNA a
ještě zjistíme, že je to známá mutace, která se často
vyskytuje, tak to zas tak
zajímavé není. Ale když najdeme něco složitějšího,
třeba chybí několik desítek
či stovek bází, nebo je kus
genu vyměněn za jiný, tak to
je potom jako detektivka. Co
mě nebaví – to je papírování
(např. vykazování kódů za
vyšetření pro pojišťovny), ale
i to je důležité, abychom
měli prostředky na chod
laboratoře.
Jak ses ke svému oboru
dostala? Plánovala sis už na
základní škole, co budeš
jednou dělat?
Vždycky mě bavil přírodopis
a chemie, ale co budu dělat,
to jsem na základní škole
opravdu nevěděla. Rozhodnutí jsem tedy odložila, studovala gymnázium a tam
jsme měli prima profesora
na biologii. Přihlásila jsem
se na nepovinná praktická
Stránka 6
cvičení z biologie a moc mě
to bavilo.
Na naší škole jsou deváťáci,
kteří se rozhodují, na jakou
školu dál. Pokud by je zajímala genetika, nebo molekulární biologie, co je třeba
vystudovat? (Cos vystudovala ty?)
Z gymnázia jsem se hlásila
na Přírodovědeckou fakultu
UK do Prahy a na Biologii
MU v Brně.
Studovala jsem v Praze
nejprve obecnou biologii –
bakalářské studium a až ve
třetím ročníku mě začalo
zajímat genové inženýrství,
genetika, virologie, DNA a
molekuly. Pokračovala jsem
tedy magisterským studiem
v oboru Molekulární biologie.
Nenechte si otrávit to, co
vás baví, nezáživným nebo
nepříjemným kantorem.
Samozřejmě, že když vás
učitel nadchne, je snazší se
tomu věnovat. Když ale
máte o něco zájem a učitel
Dnes budou obory asi trochu jiné než tehdy.
Jaké předměty tě na základce bavily? (Má to nějakou
souvislost s tím, co teď děláš?)
Na to jsem už odpovídala,
ano bavily mě přírodní vědy,
ale taky mě třeba bavily
dějepisné soutěže.
Chtěla bys na závěr vzkázat
něco našim čtenářům?
vám nesedne, jde to těžko,
ale dá se jít za svým cílem.
Majkelina
...NEJEN Z NAŠICH ZÁJMŮ
Stránka 7
ENGLISH CROSSWORD
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
Karolína Klauzová
...NEJEN Z NAŠICH ZÁJMŮ
Stránka 8
TOP 5 – BRITSKÉ SERIÁLY
Ajťáci (The IT Crowd) – Roku
2006 začal vycházet seriál
Ajťáci, který vtipnou cestou
líčí celkem šílené pracovní
příhody dvou ajťáků – Roye
a Mosse, ke kterým se přídává „lama“ Jen. Od zá-
Sherlock (Sherlock)
–
V produkci televize BBC
začala v roce 2010 vycházet minisérie (k dnešnímu
dni vyšly dvě série po třech
dílech, v lednu vyjde třetí)
na motivy příběhů o Sherlocku Holmesovi od Sira
Arthura Conana Doyla. Její
moderní pojetí je rozhodně
zajímavé a vydařené, což je
vlastně asi důvodem, proč
má série tak velkou fanouškovskou základnu. Hlavní
roli si zde zahrál úžasný
Benedict Cumberbatch,
Johna Watsona pak neméně skvělý Martin Freeman.
Pán času (Doctor Who) –
Dalším, tentokrát vědeckofantastickým, seriálem televize BBC, který se mi zalíbil,
je seriál, který s přestávkou
vychází již od roku 1963,
díky čemuž byl zapsán
znamníku s hláškou níže
v Guinessově knize rekordů
uvedenou až po pravdu o
jako nejdéle běžící sci-fi
hledání slova Google na
série na světě. Pán času je
stránce Google
(shodíte
mimozemšťanem, který je
veškeré internety). Ačkoli
schopný cestovat časem,
jsou příhody docela nereálk čemuž užívá své lodě (na
né (sama jsem si zkusila
první pohled modré policejní
„Zkusili jste to
slovo Google vyhledat a jak
budky) TARDIS. Díky tomu
zapnout
a
vidíte sami, internety stále
seriál není vázán jen
fungují) a ajťáci ve skutečvypnout?“
„Jsme v Buckinghamském k jedné době, což na něm
nosti nejsou tak moc šílení paláci, v samém srdci brit- velmi oceňuji. Umí být jak
(no dobrá, lehce ujetí jsou, ského národa. Sherlocku vážný, tak vtipný.
tedy alespoň ti, které znám Holmesi, oblíkni si kalhoty.“
„Můj miš-maš detektor čajá), seriál pobaví.
su. Pípá, když se někdo
přenese. Taky to umí uvařit
„Zkusili jste to zapnout a
vajíčko… Ať chcete, nebo
Mr. Bean – Komediální
vypnout?“
ne.“
seriál o smolaři, kterého
ztvárnil Rowan Atkinson. Na některé skeče
si vzpomínám i po Ovečka Shaun (Shaun the Sheep) – Příběhy zvědavé
několika letech, ale ovečky Shaun vybočují z tohoto seznamu už jen
komu se při natírání tím, že jsou určeny hlavně pro předškolní děti
nevybaví medvídek,
(ne že by si nenalezly fanoušky i mezi dospělými,
Beanův jediný kamao čemž svědčí například hodnocení na Českorád,
namočený
v barvě? Humor seriá- Slovenské filmové databázi) a také tím, že
lu je geniálně postave- nejsou hrané, ale animované (a to příjemným
ný na tom, že ze sebe plastelínovým stylem). Jako jeden z mála pořahlavní hrdina dělá dů, které jsou vysílány v pásmu pořadů pro děti,
blbce a člověk se (mu) příjemně pobaví téměř každého.
zasměje, i když v zásadě
nebylo vyřčeno jediné slovo. „Béééé!“
Slečna C
...NEJEN Z NAŠICH ZÁJMŮ
Stránka 9
LITERÁRNÍ OMLADINA
Zlí jazykové tvrdí, že se mládež o literaturu nezajímá.
Pravdou však je, že mladí
lidé mají k literatuře velmi
blízko. Nejenže existují stovky knih pro teenagery. Na
trhu se teď doslova roztrhl
pytel s prvotinami mladých
autorů. A jak to vypadá v
České republice? Pojďme se
podívat na pár příkladů.
Jednou z prvních autorek,
které se uchytily na trhu, je
Michaela Burdová.
Její jméno je známo především ve spojení s fantasy
literaturou. Proč se zrovna
k tomuto žánru mladí autoři
tak často uchylují? Je mnohem jednodušší vymyslet si
vlastní svět, než shromažďovat znalosti z prostředí reálného. Fantasie nemá hranice, pouze ty, které určíte vy
sami.
Knihy slečny Burdové se dle
mého názoru skládají ze tří
částí – bitev, romantických
scén a vysvětlení, proč se
dějí. Díla povětšinou postrádají hloubku a postavy jednají bez hlubšího důvodu.
Přestože napsala již tři knižní série, hraje stále se stej-
nými charaktery postav a
knihy končí stejně.
Vývoj můžete sledovat jen ve
čtivosti díla. Ostatní aspekty
ustrnuly na slepém bodě.
Kvalitě děl nepřidává ani
rychlost, s jakou autorka
chrlí díla (co půl roku většinou vychází další kniha).
Přesto si vytvořila početnou
čtenářskou klientelu, a tak
se v ní nakladatelství Fragment zas tak nezmýlilo.
Ve vodách fantasie se usadila i další česká autorka Tereza Janišová. Tato mladá
studentka architektury sic
píše teprve první knižní sérii,
avšak její svět funguje. Příběhy jsou logicky postavené
a přirozené. Do postav se
vžijete a i když od začátku
tušíte, jak celý příběh dopadne, máte chuť celou knihu
přečíst. Tuto nadanou autorku objevilo nakladatelství
Albatros.
Vraťme se k Fragmentu.
Tentokrát si však odskočím
do světa skoro reálného.
Nováčkem v oboru literatury
je šestnáctiletá Irena Petříková, jejímž debutem se
v září stala kniha Štěstí na
dosah.
Příběh o vysněném setkání
se slavným britským zpěvákem, byl původně fanfiction
o jednom ze členů skupiny
One Direction. Do nakladatelství jej, bez vědomí slečny
Petříkové, zaslala její matka
a bohužel se to na kvalitě
díla podepsalo. Jednoduše:
Dívčí deníky by se vydávat
neměly. Irena Petříková je
nadanou zpěvačkou a skladatelkou, ale od literatur
raději ruce pryč.
Podívejme se ještě na jeden
zcela odlišný typ psaní, a tím
je vydání knihy vlastním
nákladem. V dnešní době je
nesčetně možností, jak levně vydat třeba jen deset
výtisků vlastního dílka.
Této možnosti využila i čtrnáctiletá Veronika Burgerová. Už několik let si plní svůj
sen a malonákladově vydala
již tři knihy – všechny z části
v reálném, z části ve fantasijním světě. Za povšimnutí stojí především poslední
dvě její díla – Duše existence a Sedmička.
Obě díla vás zaujmou pěknou obálkou. Pak však zjistíte, jak vypadá text bez práce
korektora. Pod náplavou
překlepů a hrubek se v obou
případech schovává řada
zajímavých nápadů.
V případě Duše existence
zpracování krapet pokulhává. Všimnete si logických
nesrovnalostí a chování
některých postav vás překvapí.
Sedmička – dílko, které
autorce vyšlo tento měsíc –
vás však zaujme. Dokážete-li
překousnout sem tam něja-
ký naivní dívčí pohled na
svět, začtete se. Problém
nastává s konce. Přijde rychle a nečekaně. Nevěřícně se
podíváte na poslední stránku a řeknete si: „A co dál?“
Osobně u autorky vidím
potenciál k vývoji, ale chybí jí
profesionální nakladatel.
Takže, páni kritici, od
mladých Češek ruce pryč.
Je i vaším snem stát se
spisovatelem? Nic není nemožné. Tyto mladé české
autorky jsou toho důkazem.
Zdroje: Google+ (stránky
nakladatelství Fragment)
www.erilian.cz
www.nika-roov.blog.cz
Majkelina
...NEJEN Z NAŠICH ZÁJMŮ
Stránka 10
RECENZE NA KNIHU ZRADA TEMNÉHO ELFA
Zrada temného elfa je první
knihou již druhé série od
české spisovatelky Michaely
Burdové. Četla jsem i její
prvotinu a to trilogii Poselství
jednorožců, které se mi celkem líbilo, a tak jsem byla
zvědavá, jaký pokrok autorka udělala a o čem kniha
bude. A popravdě řečeno,
bylo to pro mě zklamání.
Zápletka knihy je dost jednoduchá.
Příběh se odehrává v Mianthilii, zemi, kterou ovládá
super zlý a temný elf Izgraël.
Jediný, kdo ho může porazit,
je obyčejná vesnická holka
Neilin, a to pomocí šesti
kouzelných Křišťálů moci. Ta
samozřejmě o ničem neví,
ale jednoho krásného dne
její domov přepadnou Temní
elfové. Neilin však pohotově
zachrání záhadný elf (po pár
stránkách už tak záhadný
není), který do této chvíle v
knížce nebyl. A tak začíná
šílené putování sem a tam a
vpřed a zase vzad. A tady
začíná mé zklamání. Zaprvé,
podobné téma má každá
druhá fantasy kniha, zadruhé pro mě, jako velkého
milovníka fantasy, nebylo
příliš těžké odhadnout, jak
to nakonec všechno skončí,
a zatřetí mi vadila charakteristika postav. To, jak je
hlavní hrdinka naivní a důvěřivá, je místy až neuvěřitelné, ale to, že se tak chovají
skoro všechny dívky v knize,
je pro mě prostě příliš.
Všechno to ještě podtrhávají
mužští hrdinové, kteří jsou
naproti tomu všichni svalnatí, krásní, umí skvěle bojovat
a obecně jsou ve všem vlastně skoro neporazitelní.
klad popisy míst, kudy postavy procházejí, jsou někdy
docela dobré. Nebo taky
mapa na začátku knihy je
velmi pěkná. Ale to je asi,
z mé strany bohužel všechno. I když pro mě byla kniha
zklamáním, na druhou stranu chápu, že se mnohým
lidem může líbit. Asi prostě
nejsem ta správná puberťačka. Tato kniha pro mě byla
oddechovým čtením, kterou
si přečtu jednou a vícekrát
už se k ní nevrátím. Prostě
jednoduše bych
ji doporučila těm
náctiletým dívkám, kterým se
líbí něco na způsob Stmívání, jiní
ať tuto knihu
raději nečtou.
Ale abych zase všechno
jenom nekritizovala. Napří-
Aneta Tröglerová
NÁVŠTĚVA ŠTRASBURKU
Před pár dny mi přišla nabídka, jestli nechci jet do
Štrasburku a podívat se do
Evropského parlamentu.
Nabídka mi přišla od Andrey
Češkové. Strašně dlouhou
dobu jsem chtěla být europoslankyní, a tak mě nabídka opravdu potěšila a bez
váhání jsem ji přijala. Andrea každý rok pořádala
takovéto exkurze, ale pokaždé s sebou brala vysokoškolské studenty. Jelikož její
funkční období brzy skončí,
udělala výjimku a pozvala
své známé.
21.10.
Odjezd autobusu měl být v
10 hodin dopoledne ze Zličína, bohužel měl nějakou
poruchu, a tak jsme museli
hodinu čekat. Když už jsme
vyjeli, asi po deseti minutách jsme zastavili s tím, že
za 45 minut přijede nový
autobus, do kterého si máme přesednout, takže opět
zdržení. Poté už jsme konečně jeli. Cesta byla opravdu
dlouhá a unavující, trvala asi
7 hodin. Kolem osmé hodiny
večer, jsme dojeli k malebnému hotelu OCHSEN v
Německu, kde jsme se ubytovali.
22.10.
Druhý den, hned po snídani,
jsme odjeli autobusem do
Štrasburku, do centra města. Tam jsme měli tři hodiny
rozchod. Po třech hodinách
jsme se všichni sešli a
vyrazili na procházku
k přístavišti lodí Palais
Rohan, odkud jsme
pluli lodí k Evropskému parlamentu, kde
nám říkali o činnosti a
fungování Evropského
parlamentu a EU institucí. Dozvěděla jsem se, že
Štrasburk, jako město, žije
pouze jeden týden v měsíci,
kdy tam přijede asi tři tisíce
lidí, včetně poslanců. Na
zbytek měsíce se město.
úplně vylidní. Poté jsme se
šli společně vyfotit. Nakonec
jsme se vypravili na tribunu
parlamentu, kde jsme asi
hodinu sledovali poslance,
jak odůvodňují, proč před
tím hlasovali tak, jak hlasovali, ale moc jich tam nebylo.
23.10.
Ve středu jsme se nasnídali,
zabalili si věci a společně jeli
do České republiky. Tentokrát už žádné komplikace
nebyly a cesta ubíhala kupodivu rychle.
Ve Štrasburku se mi opravdu
hodně líbilo. Odvezla jsem si
s sebou spoustu zážitků.
Hrabáková Kateřina
TOUCH THE DISPLAY
Stránka 11
(R) EVOLUČNÍ IOS 7
18. září, to byl den, kdy měl
být představen nejrevolučnější software od Applu vůbec – nový iOS7. iOS 7 byl
vydán zhruba v 19:00 našeho času. Apple nebyl na
takové vytížení připraven a
tak stahování několikrát
spadlo. Po dlouhé době se
mi podařilo iOS7 stáhnout a
hned při prvním pohledu mě
napadlo : Tohle se tedy
opravdu povedlo! První vychytávky které si všimnete je
trojrozměrné pozadí. Při
naklánění se hýbe a vytváří
3D efekt. Na uzamykací
obrazovce se objevily jisté
změny. Takže například
klasický odemykací řádek
byl odstraněn a nyní můžete
odemykat iPhone kdekoliv
na obrazovce. Dále se změ-
nili hodiny, které byly původně v rámečku a nyní jsou
„volně‘‘ na displeji. Apple
přišel s další inovací - vysouvací lištou zespoda. Tu můžete „vytáhnout“ jak
z odemykací, tak i z hlavní
části displeje. Na ní můžete
udělat řadu věcí: Zapnout
režim letadlo, zapnout Wi-Fi,
zapnout noční režim, zamknout otáčení displeje,
zeslabit a zesílit jas, zapnout
sdílení fotografií jménem
Airdrop, zapnout baterku,
spustit stopky a zapnout
fotoaparát. Notifikační lišta,
která se vysouvá naopak
zeshora, také zaznamenala
řadu změn. Kromě klasických upozornění jako např.
Facebook, které byly již
v minulém čísle, přibylo po-
časí, budík a celý vzhled byl
obměněn. Ikony na ploše
prošli výraznou grafickou
obměnou – zjemnili se a
vybledli. Inovace se dostavila i u multitaskingu. Dříve se
aplikace, které běží na ploše
museli ukončovat po jedné,
dnes už můžete ukončovat
aplikací najednou kolik
chcete, tedy pokud vám
vystačí prsty. Změnilo se i
seskupení ikon
v jedné
složce. Grafických změn se
dočkal fotoaparát i klávesnice na psaní. Občas se ozývají hlasy o vizuálně nepěkné grafice, ale většina lidí jej
hodnotí pozitivně.
Apple
tedy opět nezklamal.
Roman Pohl
TOUCH THE DISPLAY
Stránka 12
APPLE IPHONE 5C- POPRVÉ LEVNÝ IPHONE?
Není to dlouho, co se objevily zvěsti o levném iPhonu,
který by si získal celý svět.
Před lety se objevily první
obrázky, které měly odhalit
vzhled nadcházejícího mobilního zařízení, které Apple
pošle do boje s konkurencí.
Již tehdy se na internetu
předháněli názory o možné
ceně tohoto produktu, které
se různily poměrně dost. Já
jsem si vždycky myslel, že
Apple půjde s cenovkou
maximálně do 10 000 korun, ovšem to byl názor i
mnoha jiných, které Apple
svou strategií více, či méně
zklamal.
Nový „levný“ iPhone se
ovšem pohybuje kolem 14
tisíc korun, tedy stejně jako
již nedostupný o generaci
starší model. Podle některých je to mnoho, podle mě
je to celkem přijatelné. Je to
nejlevnější iPhone v historii
a to se mu nedá upřít. Jak
bych začal… Zkrátka nový
iPhone nepřišel s ničím novým, jelikož na to máme
iPhone 5s. Z technického
hlediska tedy nic, až na
zpracování. Nyní je tu i první
iPhone s polykarbonátovým
tělem, což je revoluce, která
podle mého názoru je pokroková. Momentálně čtu knihu, která pojednává o Stevovi Jobsovi a připadá mi, že
toto řešení jde trochu mimo
smýšlení tvůrců této velkolepé firmy. Steve Jobs například vždy trval na absolutní
dokonalosti svého produktu
a vždy odsuzoval jakékoliv
kompromisy, které se týkaly
i maličkostí, které neměl
uživatel ani možnost vidět.
Proto mi připadá, že
s polykarbonátem Apple
šlápl trošku vedle. Jinak
podle recenzentů je kvalita
zpracování stále na výborné
úrovni a tak se snaží Apple
přesvědčit své uživatele o
kvalitě svého produktu.
Můj názor na tento kontroverzní operační systém je
vesměs pozitivní. Líbí se mi
celkové zpracování, barevnost ikonek apod. Pokud jde
tedy o celkový charakter,
působí opravdu SKVĚLE. Na
co jsem zapomněl a je to
samozřejmě důležité, je
funkčnost a praktičnost.
Věci, které se změnily jsou
samozřejmě inovativní a po
chvíli (10min.) si zvyknete i
na použití ovládací lišty,
která se vytahuje ze spodu,
kde máte ovládání prvků, ke
kterým jste se museli původně stáhnout některé aplikace, které poté mohly usnadnit ovládání telefonu. Co se
mi nelíbilo, tak to byly jednoznačně hlasy z řad TheGuardian.com se zprávou, že se
lidem může z tohoto systému udělat nevolno. Ovšem
chybami se člověk učí a
proto nyní Apple dokládá
upozornění ke svým telefonům i lidem, kteří mají poruchu vestibulárního systému,
u kterých se projevilo napří-
klad pálení očí, nevolnost a
další příznaky. Jinak bych
z mého pohledu na operační
systém řekl snad jen, že se
nový OS povedl a doufám,
že tím Applu startuje nový
začátek. Jednoduchý argument, proč si pořídit Apple
iPhone 5c jsou barevná
zpracování, která chyběla
k hravosti již zmíněného
operačního systému, které
už asi naznačilo, že se Apple
zaměří na barvy.
Také si nový iPhone asi najde více zákazníků, kteří
čekali právě na barevné
iPhony. Celkově se Apple
iPhone 5c dle mého povedl
a doufám, že si najde místo i
na trhu, čímž chci říct, že mu
přeji hlavně, aby se lidově
řečeno uchytil.
Tomáš Bobok
TOUCH THE DISPLAY
Stránka 13
TABLETY A (NEJEN)PC HRY
Při posledním E3 a Gamescomu se hodně mluvilo
na téma propojení PC a konzolových her s tabletem. Tak
například nový Batlefield 4,
který vrátí funkci commandera (velitele, má přehled o
boji schopnosti přivolat podporu a rozdává rozkazy)
z předchozích her (ne
Bf3).Tato funkce byla prezentována na tabletu, kdy
určitý člověk jedním dotykem prstu přivolával nálety
či určoval, na jaký bod na
mapě se bude útočit. Bohužel nebyl přítomný fyzicky na
bojišti. Z dalších her, které
se propojovaly s tabletem,
lze uvést například: The
Division, kde je možné pomáhat hlavnímu hráči přes
tablet a to tím, že přivoláváte podporu a označujete
nepřátelé, samozřejmě můžete otevřít velkou mapu a
pohybovat se tam. Zajímavé
je, že jste ve hře zobrazen
v podobě bezpilotního drona. A také nové GTA V, do
které přes aplikaci IFruit
(pouze na IOS) zasahovat do herního světa.
Všechny tyto funkce
můžete použít po stáhnutí aplikace do tabletu
na OS android a IOS.
Tyto možnosti beru jako
zajímavou změnu pro
videoherní scénu.
Zde uvedu pár celkem
nových titulů na mobilní
zařízení.
1) Asphalt 8:airbone
Tato série od Gameloftu je tu s námi už nějakou dobu. Jedná se vlastně o arkádové a zábavné ježdění po rozmanitých
mapách s různorodými modely aut. Jak vidíte na obrázku,
tento titul popírá drtivou většinu zákonů fyziky.
2) Plants vs Zombies 2
Asi každý z vás slyšel o hříčce plants vs zombies. Jedná se o
defend hru, ve které bráníte pomocí kytek svůj dům proti
zombies, jednoduché a chytlavé. A zde vám představuji pokračování, sic se toho moc nezměnilo
3) Dead Trigger
A jsou tu zombíci podruhé. Tentokrát v Fps podobě, hra
s jednoduchým posláním, bavit! Je to bezhlavá řežba, ve
které radši neměli hledat logiku, ale zábavu. Ovšem každého nebaví kosit bezduchá těla brokovnicí a podobným vybavením, ale proč ne?
igi
REDAKCE: Bergerová Anna Marie IX. A – Slečna W, Bobok Tomáš IX. B - Tomáš Bobok, Červenková Michaela IX. B - Majkelina,
Hrabáková Kateřina IX. A - Kateřina Hrabáková, Jungmann Igor IX. A – igi, Klauzová Karolína IX. B - Karolína Klauzová, Kopecká
Martina IX. A – Slečna C, Pohl Roman VIII. A – Roman Pohl, Savčinová Anna IX. A - Anna Savčinová, Soukup Adam IX. B - Adam
Soukup, Tröglerová Aneta IX. B - Aneta Tröglerová. VYDÁNO: 18.11. 2013