ctmr - Europa.eu

Transkript

ctmr - Europa.eu

Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR)
METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE
PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO
HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU
(OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ
VZORY) V OBLASTI OCHRANNÝCH
ZNÁMEK SPOLEČENSTVÍ
ČÁST C
NÁMITKY
ODDÍL 4
PRÁVA PODLE ČL. 8 ODST. 4 NAŘÍZENÍ
O OCHRANNÉ ZNÁMCE SPOLEČENSTVÍ
(CTMR)
Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, Námitky
FINAL
VERSION 1.0
strana 1
DATE 01/08/2014
Obsah
1
Úvod............................................................................................................ 3
2
Struktura čl. 8 odst. 4 CTMR ..................................................................... 3
3
Podmínky podle čl. 8 odst. 4 CTMR ......................................................... 5
3.1
Přímé právo poskytnuté namítajícímu ...................................................... 5
3.2
Typy práv spadajících pod čl. 8 odst. 4 CTMR ......................................... 6
3.2.1 Úvod ............................................................................................... 6
3.2.2 Nezapsané ochranné známky ......................................................... 6
3.2.3 Jiné obchodní identifikátory ............................................................. 7
3.2.3.1
3.2.3.2
3.2.3.3
3.2.3.4
Obchodní názvy .......................................................................................... 8
Názvy společností ....................................................................................... 8
Názvy domén .............................................................................................. 9
Názvy děl..................................................................................................... 9
3.2.4 Zeměpisná označení ..................................................................... 10
3.2.4.1
3.2.4.2
3.2.4.3
3.2.4.4.
3.3
Požadavky na užívání ............................................................................... 15
3.3.1 Národní norma .............................................................................. 15
3.3.2 Evropská norma – užívání v obchodním styku, jehož význam není
pouze místní.................................................................................. 15
3.3.2.1
3.3.2.2
4
Starší práva odvozená z právních předpisů EU ........................................ 10
Starší práva odvozená ze zákonů členských států .................................... 11
Starší práva odvozená z mezinárodních dohod ........................................ 12
Rozsah ochrany CHZO ............................................................................. 13
Užívání v obchodním styku ....................................................................... 16
Význam užívání ......................................................................................... 19
3.4
Starší právo............................................................................................... 24
3.5
Rozsah ochrany ........................................................................................ 24
Důkazy a míra dokazování ...................................................................... 25
TABULKA NÁRODNÍCH PRÁV, KTERÁ PŘEDSTAVUJÍ „STARŠÍ PRÁVA“
VE SMYSLU ČL. 8 ODST. 4 CTMR .......................................................... 28
FINAL
VERSION 1.0
strana 2
DATE 01/08/2014
1
Úvod
Vztah mezi systémem ochranných známek Společenství a národním právem
charakterizuje zásada souběžné existence. To znamená, že systém ochranných
známek Společenství a národní zákony existují a působí bok po boku. Jedno označení
může jeden majitel chránit jako ochrannou známku Společenství (dále jen „CTM“)
i jako národní ochrannou známku v jednom členském státě (nebo ve všech). Ze zásady
souběžné existence dále vyplývá, že systém ochranných známek Společenství (dále
jen „CTM“) aktivně uznává význam národních práv a rozsah jejich ochrany. Dojde-li
mezi známkami CTM a národními ochrannými známkami nebo jinými národními právy
ke kolizi, neexistuje žádná hierarchie, která by určovala, že jeden systém má přednost
před druhým; místo toho se u těchto kolizí uplatňuje zásada přednosti. Jsou-li splněny
příslušné požadavky, mohou starší národní ochranné známky nebo jiná starší národní
práva zabránit zápisu pozdější CTM či ji nechat prohlásit za neplatnou.
Ačkoli směrnice o ochranných známkách a její pozdější provádění harmonizovaly
zákony o zapsaných ochranných známkách, nedošlo na úrovni EU k žádné takové
harmonizaci v souvislosti s nezapsanými ochrannými známkami ani s většinou jiných
starších práv podobného charakteru. Tato neharmonizovaná práva se nadále zcela řídí
národními zákony.
Typy starších práv, o která se lze opírat v řízeních před úřadem, jsou v nařízení
o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“) uvedeny v:
•
ustanoveních čl. 8 odst. 4 CTMR, která omezují rozsah ochrany v námitkových
řízeních na starší nezapsané ochranné známky a jiná označení užívaná
v obchodním styku, jehož význam není pouze místní,
•
ustanoveních čl. 53 odst. 2 písm. a) až d) CTMR, která rozšiřují rozsah možných
starších práv, o něž se lze opírat v řízeních o prohlášení neplatnosti, nad rámec
práv v čl. 8 odst. 4 CTMR tak, že zahrnují také jiná starší práva, zejména právo
na jméno, právo k vlastnímu portrétu, právo autorské a právo k průmyslovému
vlastnictví,
•
článku 111 CTMR, který doplňuje řadu starších práv, o něž se lze opírat
v námitkovém řízení, neboť stanoví, že práva, která jsou platná pouze v určitých
místech, a nesplňují tedy kritérium, že „význam není pouze místní“, uvedené
v čl. 8 odst. 4 CTMR, mohou bránit užívání CTM, i když tato místní práva
nemohou zabránit jejímu zápisu.
Tato část metodických pokynů se zabývá pouze staršími právy, která spadají pod čl. 8
odst. 4 CTMR.
2
Struktura čl. 8 odst. 4 CTMR
Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR zní:
Na základě námitek majitele nezapsané ochranné známky nebo jiného
označení užívaného v obchodním styku, jehož význam není pouze
místní, se přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud podle právních
předpisů EU nebo práva členského státu, které se na toto označení
vztahují:
FINAL
VERSION 1.0
strana 3
DATE 01/08/2014
a) práva k tomuto označení vznikla přede dnem podání přihlášky
ochranné známky Společenství, případně přede dnem práva přednosti,
uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky Společenství;
b) toto označení poskytuje svému majiteli právo zakázat užívání pozdější
ochranné známky.
Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR znamenají, že kromě starších ochranných známek
uvedených v čl. 8 odst. 2 CTMR lze v námitkách uplatnit nezapsané ochranné známky
a jiná označení chráněná na úrovni členských států užívaná v obchodním styku jako
„obchodní identifikační znaky“, jejichž význam není pouze místní, za předpokladu, že
tato práva poskytují svým majitelům právo zakázat užívání pozdější ochranné známky.
Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR výslovně ani vyčerpávajícím způsobem nevypočítává
konkrétní práva, která lze podle tohoto ustanovení uplatnit, spíše uvádí široké
spektrum práv, jež mohou sloužit jako podklad námitek proti přihlášce CTM.
Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR lze tedy považovat za „univerzální ustanovení“ pro
námitky založené na nezapsaných ochranných známkách a jiných označeních
užívaných v obchodním styku.
Nicméně široký rámec starších práv, o která se lze opírat v námitkových řízeních podle
čl. 8 odst. 4 CTMR, podléhá řadě restriktivních podmínek; tato práva musí poskytovat
majiteli nárok uplatňovat je, jejich význam nesmí být pouze místní, musí být chráněna
národními právními předpisy, jimiž se řídí proti užívání pozdější ochranné známky,
a musí být nabyta před přihláškou CTM podle zákona členského státu, kterým se
uvedené označení řídí.
Cílem požadavku, že „význam (těchto práv) nesmí být pouze místní“, je omezit počet
potenciálních kolidujících nezapsaných práv, a zabránit tak riziku zhroucení nebo
ochromení systému CTM v důsledku zaplavení poměrně bezvýznamnými kolidujícími
právy.
Požadavek na „národní ochranu“ se považuje za potřebný, jelikož nezapsaná národní
práva nejsou snadno rozpoznatelná a jejich ochrana není harmonizována na úrovni
EU. Rozsah ochrany starších označení tedy může vymezit pouze národní právo,
kterým se řídí.
Zatímco požadavky na „užívání v obchodním styku“ a na „užívání, jehož význam nesmí
být pouze místní“, je třeba vykládat v souvislosti s právem EU (evropská norma),
národní právo se použije při určování toho, zda je konkrétní právo uznáváno
a chráněno podle národních právních předpisů, zda má jeho majitel nárok zakázat
užívání pozdější ochranné známky a jaké podmínky je podle národního práva
zapotřebí splnit, aby mohlo být právo úspěšně uplatňováno.
V důsledku tohoto dualismu musí úřad uplatňovat jak příslušná ustanovení CTMR, tak
národní právní předpisy, kterými se starší kolidující právo řídí. Vzhledem
k dvoustupňovému průzkumu, který se má podle čl. 8 odst. 4 CTMR provádět, je toto
ustanovení jako spojovací článek mezi právem EU a národním právem poněkud
„hybridní“.
FINAL
VERSION 1.0
strana 4
DATE 01/08/2014
3
Podmínky podle čl. 8 odst. 4 CTMR
Podmínkami pro úspěšné uplatnění čl. 8 odst. 4 CTMR jsou, že:
a)
namítající musí být osobou oprávněnou k nezapsané ochranné známce nebo
jinému označení užívanému v obchodním styku;
b)
význam užívání nesmí být pouze místní;
c)
k nabytí musí dojít před přihláškou CTM podle právních předpisů členského
státu, kterým se uvedené označení řídí;
d)
existuje právo zakázat užívání pozdější ochranné známky podle práva členského
státu, kterým se uvedené označení řídí.
3.1
Přímé právo poskytnuté namítajícímu
Právní systémy členských států EU stanoví různé prostředky, jak zabránit užívání
pozdějších známek na základě starších označení užívaných v obchodním styku. Má-li
však starší právo spadat do smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR, musí být poskytnuto
konkrétnímu majiteli nebo přesné třídě uživatelů, kteří k němu mají kvazivlastnické
právo, v tom smyslu, že může vyloučit jiné subjekty či zabránit jiným subjektům
označení nezákonně užívat. Je tomu tak proto, že čl. 8 odst. 4 CTMR je „relativním“
důvodem námitek a čl. 41 odst. 1 písm. c) CTMR stanoví, že námitky mohou vznést
pouze majitelé starších známek nebo označení uvedených v čl. 8 odst. 4 CTMR
a osoby, které jsou oprávněny uplatňovat tato práva podle příslušných národních
právních předpisů. Jinými slovy, nárok vznést námitky ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR
mají pouze osoby, které při zahájení řízení mají subjektivní právo přímo uznávané
zákonem.
Například v některých členských státech lze zakázat užívání označení, vede-li
k nekalým nebo klamavým obchodním praktikám. Jestliže starší právo v těchto
případech postrádá jakoukoli „vlastnickou kvalitu“, nebude spadat pod čl. 8 odst. 4
CTMR. Nezáleží na tom, zda jsou tato označení chráněna proti klamavému nebo
nekalému užívání podle předpisů upravujících ochranné známky, předpisy o nekalé
hospodářské soutěži či jakéhokoli jiného souboru ustanovení. Příkladem v této
souvislosti je německé nařízení, kterým se upravuje užívání zeměpisného označení
Solingen pro konkrétní výrobky (příbory, nůžky, nože atd.). Tento zákon by nebyl
řádným podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR, protože dotyčné označení
postrádá jakoukoli vlastnickou kvalitu a jako takové je spíše veřejného charakteru.
Starší právo
Č. věci
A. O. CUBA
R0051/2007-4
Neposkytují-li národní právní předpisy právnické osobě (ať již veřejné nebo soukromé) subjektivní právo,
které jí umožňuje zakázat užívání pozdější ochranné známky, není splněn „vlastnický požadavek“. Senát
shledal, že španělský zákon, který uvádí v účinnost dvoustrannou dohodu mezi Španělskem a Kubou
o ochraně označení původu Cuba, k poskytnutí tohoto subjektivního práva nepostačuje (body 23–27).
FINAL
VERSION 1.0
strana 5
DATE 01/08/2014
Při posuzování vlastnictví označení užívaného v obchodním styku musí úřad konkrétně
analyzovat, zda namítající nabyl práva k označení „v souladu s národním právem“
(rozsudek ze dne 18.01 ledna 2012, T-304/09, BASMALI).
3.2
Typy práv spadajících pod čl. 8 odst. 4 CTMR
3.2.1
Úvod
Při posuzování toho, jaký druh práv duševního vlastnictví lze podle čl. 8 odst. 4 CTMR
uplatnit, a jaký ne, platí evropská norma. Rozdíl vyplývá ze systematiky CTMR
a zejména z rozlišování mezi druhy starších označení, ze kterých mohou vycházet
námitky podle čl. 8 odst. 4 CTMR, a typy dalších práv, jež mohou být podkladem pro
prohlášení neplatnosti podle čl. 53 odst. 2 CTMR. Zatímco čl. 8 odst. 4 CTMR se týká
označení („nezapsané ochranné známky nebo jiného označení“), čl. 53 odst. 2 CTMR
uvádí širší soubor práv: a) právo na jméno, b) právo k vlastnímu portrétu, c) právo
autorské a d) právo k průmyslovému vlastnictví.
Ačkoli tedy označení, kterých se týká čl. 8 odst. 4 CTMR, spadají do široké kategorie
„práv k průmyslovému vlastnictví“, ne všechna práva k průmyslovému vlastnictví jsou
„označení“ pro účely čl. 8 odst. 4 CTMR. Protože toto rozlišení je obsaženo v CTMR,
zatřídění práva podle příslušných národních právních předpisů není rozhodující
a nemá význam, zda národní právo, kterým se příslušné označení nebo právo
k průmyslovému vlastnictví řídí, upravuje oba typy práv v jednom zákoně.
Typy práv spadajících pod čl. 8 odst. 4 CTMR:
•
•
„nezapsané ochranné známky“ a
„jiná označení užívaná v obchodním styku“, která zahrnují:
○
obchodní identifikátory, jako:
—
—
—
—
—
○
obchodní názvy,
názvy společností,
názvy zařízení,
názvy publikací nebo podobných děl,
názvy domén,
zeměpisná označení.
Většina národních obchodních identifikátorů, které spadají do kategorie starších práv
ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR, budou nezapsaná označení. Skutečnost, že označení je
také zapsáno v souladu s požadavky příslušných národních právních předpisů, však
nebrání tomu, aby bylo možné je uplatnit podle čl. 8 odst. 4 CTMR.
3.2.2
Nezapsané ochranné známky
Nezapsané ochranné známky založené na užívání existují v řadě členských států 1
1
Benelux, Kypr, Chorvatsko, Estonsko, Francie, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovinsko
a Španělsko nezapsané ochranné známky nechrání (nejsou-li v některých jurisdikcích
považovány za obecně známé ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy).
FINAL
VERSION 1.0
strana 6
DATE 01/08/2014
(přehled je uveden v tabulce na konci dokumentu); jedná se o označení, která označují
obchodní původ výrobku nebo služby. Jsou to tedy označení, která fungují jako
ochranná známka. Pravidla a podmínky, kterými se řídí nabytí práv podle příslušných
národních právních předpisů, se liší od prostého užívání po užívání, jež získalo dobré
jméno. Ani rozsah jejich ochrany není jednotný, ačkoli se obecně docela podobá
rozsahu ochrany podle ustanovení CTMR, která se týkají zapsaných ochranných
známek.
Existence těchto práv v členských státech se promítá do čl. 8 odst. 4 CTMR, který
majitelům nezapsaných známek poskytuje možnost zabránit zápisu přihlášky CTM,
pokud by podle příslušných národních právních předpisů uspěli se zákazem užití
uvedené přihlášky CTM, když prokážou splnění podmínek stanovených národními
předpisy pro zákaz užívání pozdější CTM i ostatních podmínek čl. 8 odst. 4 CTMR.
Příklad: Věc R 1529/2010-1, Gladiator, kde byla uplatněna nezapsaná ochranná
známka v České republice.
3.2.3
Jiné obchodní identifikátory
„Jiná označení užívaná v obchodním styku“ je široká kategorie, jejíž výčet není v čl. 8
odst. 4 CTMR uveden. Mají-li tato označení spadat do rozsahu působnosti čl. 8 odst. 4
CTMR, musí mít identifikační funkci, tzn., že musí v prvé řadě sloužit k označení
podniku (obchodní identifikátory) nebo zeměpisného původu (zeměpisná označení)
v obchodním styku. Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR se nevztahují na jiné typy práv
duševního vlastnictví, která nejsou „obchodními označeními“, jako jsou patenty,
autorská práva nebo práva k průmyslovým vzorům, jež nemají v prvé řadě identifikační
funkci, ale chrání technické či umělecké počiny nebo „vzhled“ něčeho.
Níže je uvedeno několik příkladů věcí, které se zabývaly tím, zda je právo „označením“
pro účely čl. 8 odst. 4 CTMR.
Starší právo
Č. věci
JOSE PADILLA
(autorské právo)
T-255/08
Soudní dvůr shledal, že autorská práva nemohou představovat „označení užívané v obchodním styku” ve
smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR. Ze systematiky článku 53 CTMR totiž vyplývá, že autorské právo není
takovýmto označením. Uvedený článek 53 ve svém odst. 1 písm. c) CTMR stanoví, že se ochranná
známka Společenství prohlásí za neplatnou, pokud existuje starší právo uvedené v čl. 8 odst. 4 tohoto
nařízení a jsou splněny podmínky stanovené v tomto odstavci. Odstavec 2 písm. c) téhož článku CTMR
stanoví, že ochranná známka Společenství se rovněž prohlásí za neplatnou, může-li být její užívání
zakázáno na základě „jiného“ staršího práva, zejména práva autorského. Z toho plyne, že autorské právo
nenáleží ke starším právům podle čl. 8 odst. 4 CTMR.
Starší právo
Č. věci
Dr. No
(autorské právo)
T-435/05
Krom toho z čl. 8 odst. 4 ve spojení s čl. 53 odst. 2 CTMR vyplývá, že ochrany stanovené autorským
právem se nelze dovolávat v rámci námitkového řízení, ale pouze v rámci řízení o prohlášení neplatnosti
dotčené ochranné známky Společenství (bod 41).
FINAL
VERSION 1.0
strana 7
DATE 01/08/2014
Č. věci
Starší práva
B 1 530 875
a
((průmyslové) vzory Společenství)
(Průmyslové) vzory jsou formou duševního vlastnictví, která se týká ozdobných nebo estetických aspektů
vzhledu výrobku. (Průmyslové) vzory se považují za výsledek tvůrčí činnosti, který je třeba chránit před
neoprávněným kopírováním nebo napodobováním třetími stranami s cílem zajistit přiměřenou návratnost
investic. Jsou chráněny jako duševní vlastnictví, ale nejsou obchodními identifikátory ani obchodními
označeními. (Průmyslové) vzory tedy nejsou způsobilé jako označení užívaná v obchodním styku pro
účely čl. 8 odst. 4 CTMR.
3.2.3.1 Obchodní názvy
Obchodní názvy jsou názvy užívané k označení podniků na rozdíl od ochranných
známek, které označují výrobky nebo služby vyráběné či uváděné na trh konkrétním
podnikem.
Obchodní názvy nejsou nutně totožné s názvem společnosti nebo obchodním názvem
zapsaným v obchodním či podobném rejstříku, jelikož obchodní názvy mohou
zahrnovat jiné nezapsané názvy jako označení, které označuje a odlišuje určité
zařízení. Obchodní názvy jsou chráněny jako výlučná práva ve všech členských
státech.
Podle článku 8 Pařížské úmluvy požívají obchodní názvy ochrany, aniž by bylo nutné
je zapsat. Vyžadují-li národní právní předpisy zápis národních obchodních názvů,
příslušné ustanovení vzhledem k článku 8 Pařížské úmluvy neplatí pro obchodní názvy
vlastněné státním příslušníkem jiné smluvní strany Pařížské úmluvy. To platí také pro
státní příslušníky smluvních stran Dohody WTO.
Pokud jde o uplatňování čl. 8 odst. 4 CTMR u obchodních názvů, v případech, kdy je
obchodní název uplatňován na základě zákona jednoho z členských států, kde je
podmínkou vymáhání práv k obchodnímu názvu zápis, bude úřad tento požadavek
uplatňovat, bude-li namítající státním příslušníkem téhož členského státu, ale ve všech
ostatních případech jej uplatňovat nebude, neboť by šlo o porušení ustanovení
článku 8 Pařížské úmluvy.
Příklady: Věc R 1714/2010-4, kde byl uplatňován španělský obchodní název JAMON
DE HUELVA.
3.2.3.2 Názvy společností
Název společnosti je úřední označení podniku, ve většině případů zapsané
v příslušném národním obchodním rejstříku.
Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR vyžadují prokázat skutečné užívání, i když národní
právo poskytuje majiteli tohoto názvu právo zakázat užívání pozdější ochranné známky
na základě samotného zápisu. Je-li však podle národního práva nezbytným
FINAL
VERSION 1.0
strana 8
DATE 01/08/2014
předpokladem ochrany zápis, musí být také prokázán. Jinak by neexistovalo žádné
národní právo, jež by osoba, která námitky vznesla, mohla uplatnit.
Příklady: Rozsudek ze dne 14.09.2011, T-485/07, O-live(obrazová ochranná známka),
kde byl uplatňován španělský obchodní název OLIVE LINE, a věc R 0021/2011-1, kde
byl uplatňován francouzský název společnosti MARIONNAUD PERFUMERIES.
3.2.3.3 Názvy domén
Název domény je kombinace typografických znaků, která odpovídá jedné nebo
několika číselným IP adresám používaným k označení konkrétní internetové stránky či
skupině internetových stránek. Jako takový funguje název domény jako „adresa“, která
odkazuje na konkrétní umístění na internetu (oami.europa.eu) nebo na adresu
elektronické pošty (@oami.europa.eu).
Názvy domén jsou zapsány u organizací nebo obchodních subjektů nazývaných
„správci názvů domén“. Ačkoli název domény je jedinečný a může být cenným
obchodním majetkem, zápis názvu domény sám o sobě není právem duševního
vlastnictví. Těmito zápisy nevzniká žádná forma výlučného práva. Místo toho se
„zápisem“ v této souvislosti rozumí smluvní dohoda mezi držitelem názvu domény
a správcem názvů domén.
Práva, která mohou být podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR, však mohou
vzniknout užíváním názvu domény. K tomu může dojít, jestliže užívání názvu domény
znamená, že název je podle použitelných národních právních předpisů chráněn jako
nezapsaná ochranná známka nebo obchodní identifikátor.
Příklady: Věc R 0275/2011-1, kde byla uplatňována práva na základě užívání
německého názvu domény lucky-pet.de, a věc B 1 719 379, kde byla uplatňována
práva založená na užívání francouzského názvu domény Helloresto.fr.
3.2.3.4 Názvy děl
Názvy časopisů a jiných publikací nebo názvy podobných kategorií děl, jako jsou filmy,
televizní seriály atd., spadají pod čl. 8 odst. 4 CTMR, pouze jsou-li podle použitelných
národních právních předpisů chráněny jako obchodní identifikátory.
Skutečnost, že proti pozdější ochranné známce lze podle příslušných národních
právních předpisů uplatnit autorské právo k názvu díla, nemá pro účely čl. 8 odst. 4
CTMR význam. Jak je uvedeno výše, i když právo k autorskému právu lze použít
k prohlášení CTM za neplatnou podle čl. 53 odst. 2 CTMR, do rozsahu působnosti čl. 8
odst. 4 CTMR spadá, pouze má-li název „identifikační“ funkci a slouží-li jako obchodní
identifikátor. Mají-li být tedy tato práva uplatněna v souvislosti s námitkovým řízením
podle čl. 8 odst. 4 CTMR, musí národní právo předpokládat ochranu, která je nezávislá
na ochraně uznávané autorským právem (rozsudek ze dne 30.06.2009, T-435/05,
Dr. No, body 41–43).
Jako u všech práv podle čl. 8 odst. 4 musí být název užíván v obchodním styku. To
bude obvykle vyžadovat, aby dílo, ke kterému se název váže, bylo uvedeno na trh.
Váže-li se název k službě (například k televiznímu pořadu), musí být tato služba
poskytnuta. Budou však existovat případy, kdy ke vzniku práv může postačovat
reklama před užíváním a kdy tato reklama bude představovat „užívání“ ve smyslu čl. 8
FINAL
VERSION 1.0
strana 9
DATE 01/08/2014
odst. 4 CTMR. Ve všech případech musí být název užíván jako údaj o obchodním
původu dotyčných výrobků a služeb. Je-li název užíván pouze k označení uměleckého
původu díla, toto užívání nespadá do rozsahu působnosti čl. 8 odst. 4 CTMR (rozsudek
ze dne 30.06.2009, T-435/05, Dr. No, body 25–31).
Příklad: Věc R 0181/2011-1, kde byl uplatňován název časopisu ART.
3.2.4
Zeměpisná označení
Zeměpisná označení se užívají k označení původu výrobků z konkrétního regionu nebo
místa. Pro obecný přehled zeměpisných označení viz metodické pokyny, část B,
Průzkum, oddíl 4, Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu a Kolektivní ochranné
známky, bod 2.09 týkající se čl. 7 odst. 1 písm. j) CTMR a bod 2.10 týkající se čl. 7
odst. 1 písm. k) CTMR.
V závislosti na kontextu, jak je popsáno níže, může výraz „chráněné zeměpisné
označení“ (dále jen „CHZO“) zahrnovat výrazy „označení původu“ a rovnocenné výrazy
a v této kapitole je používán k odkazování na CHZO obecně.
CHZO jsou v EU chráněna různými způsoby (národní právo, právo EU, mezinárodní
dohody) a vztahují se na různé oblasti výrobků (například na potraviny nebo řemeslně
vyrobené předměty).
Tento oddíl určuje typy CHZO, která mohou sloužit jako právoplatný podklad námitek
podle čl. 8 odst. 4 CTMR.
3.2.4.1 Starší práva odvozená z právních předpisů EU
Na úrovni EU existuje ochrana CHZO pro tyto kategorie výrobků:
1.
některé potraviny a některé nepotravinářské zemědělské produkty (podle
nařízení č. 1151/20122, dále jen „nařízení o potravinách“);
2.
vína a šumivá vína (podle nařízení č. 1308/2013 3, dále jen „nařízení o vínech“)
a
3.
lihoviny (podle nařízení č. 110/2008 4, dále jen „nařízení o lihovinách“).
Charakter dotčených označení je v podstatě stejný, byť přesná definice výrazů se
v jednotlivých právních předpisech liší. Starší práva, která jsou zapsaná nebo
přihlášená jako CHZO podle výše uvedených nařízení (jež mohou dokonce zahrnovat
CHZO z třetích zemí), mohou představovat „označení užívané v obchodním styku“
podle čl. 8 odst. 4 CTMR a mohou být platným podkladem námitek, pokud majiteli
umožňují zabránit užívání pozdější známky. Jejich schopnost zabránit užívání
upravují příslušná ustanovení nařízení citovaných výše (článek 13 nařízení
o potravinách, čl. 103 odst. 2 nařízení o vínech a článek 16 nařízení o lihovinách).
Nahrazené a zrušené nařízení č. 510/2006, které nahradilo a zrušilo nařízení č. 2081/92.
Nahrazené a zrušené nařízení č. 1234/2007, které kodifikací prostřednictvím nařízení č. 491/2009
začlenilo nařízení č. 479/2008, jež bylo zároveň zrušeno.
4
Nahrazené a zrušené nařízení č. 1576/89.
2
3
FINAL
VERSION 1.0
strana 10
DATE 01/08/2014
V této souvislosti je důležité rozlišovat uvedená ustanovení, která brání užívání, od
ustanovení, jež brání zápisu 5 ochranné známky a jež nejsou podkladem námitek podle
čl. 8 odst. 4 CTMR.
Za účelem odůvodnění svého práva musí namítající poskytnout úřadu potřebné
skutečnosti a důkazy týkající se existence takového práva. Pouhý výpis z příslušných
internetových databází EU (DOOR, E-Bacchus nebo E-Spirit-Drinks) či v případě
lihovin výňatek z přílohy III nařízení o lihovinách nestačí, jelikož neobsahují dostatečné
údaje k určení všech příslušných náležitostí staršího práva (např. nárok namítajícího
nebo výrobky chráněné CHZO).
Namítající musí úřadu v každém případě poskytnout opisy zveřejnění a zápisu CHZO
v Úředním věstníku, a pokud tyto dokumenty neobsahují dostatečné informace
o nároku namítajícího, další doklady, jež dokazují jeho nárok vznést námitky jako
majitel nebo osoba, která je oprávněna uplatňovat toto právo podle příslušných
národních právních předpisů (čl. 41 odst. 1 písm. c) CTMR a pravidlo 19 odst. 2
prováděcích nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMIR“)). V této
souvislosti viz rozhodnutí ze dne 17.10.2013, R1825/2012-4, Dresdner
StriezelGlühwein / Desdner Stollen, bod 37.
Systém EU týkající se ochrany CHZO potravin, vín a lihovin je vyčerpávající
a nahrazuje vnitrostátní ochranu uvedených výrobků. To vyplývá ze zjištění
Soudního dvora v rozsudku ze dne 08.09.2009, C-478/07, Budějovický Budvar,
body 95–129. Zde Soudní dvůr shledal, že cílem nařízení č. 510/2006 (předchůdce
současného nařízení o potravinách) je stanovit jednotný a výlučný systém ochrany
CHZO zemědělských výrobků a potravin, který nahrazuje národní zákony týkajících se
příslušných výrobků 6. Ačkoli se Soudní dvůr konkrétně nevyslovil k vyčerpávajícímu
charakteru nařízení o vínech a o lihovinách, musí platit táž zásada, protože obsahují
ustanovení věcně podobná nařízení o potravinách a mají ve vztahu k příslušným
výrobkům tentýž účel.
3.2.4.2 Starší práva odvozená ze zákonů členských států
Některá CHZO odvozená ze zákonů členských států mohou být podkladem námitek
podle čl. 8 odst. 4 CTMR. Nicméně z důvodů uvedených výše v oblastech potravin, vín
a lihovin je ochrana na úrovni EU vyčerpávající, což znamená, že námitky podle čl. 8
odst. 4 CTMR v těchto oblastech nemohou vycházet z národních práv. Je tomu tak
proto, že systém ochrany EU, který zahrnuje výše uvedená nařízení, má přednost
před národní ochranou CHZO potravin, vín a lihovin a nahrazuje ji.
CHZO pro některé potraviny 7 a některé nepotravinářské zemědělské výrobky 8
(stanovené v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie – SFEU – a v příloze I
nařízení o potravinách), vína a výrobky z révy vinné 9 (stanovené v příloze VII části 2
Článek 14 nařízení o potravinách, článek 102 nařízení o vínech a článek 23 nařízení o lihovinách.
Pro další informace viz metodické pokyny, část B, Průzkum, oddíl 4, Absolutní důvody pro zamítnutí
zápisu a Kolektivní ochranné známky, bod 2.09 týkající se čl. 7 odst. 1 písm. j) CTMR a bod 2.10 týkající
se čl. 7 odst. 1 písm. k) CTMR.
7
Např. maso, sýr, sladké pečivo, jedlé oleje, zelenina, ovoce, nápoje vyrobené z rostlinných výtažků, ocet
(včetně vinného octa), nezpracovaný tabák, pivo, cukrovinky.
8
Např. vlna, kůže, vonné silice.
9
Např. víno, šumivé víno, likérové víno, vinný mošt, nikoli však vinný ocet.
5
6
FINAL
VERSION 1.0
strana 11
DATE 01/08/2014
nařízení o vínech) a lihoviny 10 (stanovené v příloze II nařízení o lihovinách), která jsou
chráněna podle národních zákonů, tedy nejsou řádným důvodem pro vznesení námitek
podle čl. 8 odst. 4 CTMR. U uvedených výrobků namítající musí při vznesení námitek
uplatnit příslušné právní předpisy EU.
Nicméně pokud pro kategorii výrobků (např. řemeslně vyrobené předměty)
neexistuje jednotná ochrana EU, mohou být CHZO chráněná podle národních
zákonů podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR (třeba ČESKÝ PORCELÁN /
FINE BOHEMIAN CHINA pro křišťálové zboží).
3.2.4.3 Starší práva odvozená z mezinárodních dohod
Mají-li být námitky podle čl. 8 odst. 4 CTMR na základě práva odvozeného z jakékoli
mezinárodní dohody úspěšné, musí být ustanovení podle mezinárodní dohody přímo
použitelná a musí majiteli CHZO umožňovat podniknout přímá právní opatření s cílem
zakázat užívání pozdější ochranné známky.
Co se týče poslední podmínky, mezinárodní dohody nemají vždy přímý účinek. To
závisí na charakteristice samotné dohody a na tom, jak je v příslušné jurisdikci
vykládána. Úřad se například domnívá, že přímý účinek nemají ustanovení Lisabonské
dohody (zejména články 3 a 8). Jak výslovně uvádí článek 8 Lisabonské dohody, určit,
jaký typ právních kroků lze provádět, rozsah jejich působnosti a to, zda tyto právní
kroky umožňují majiteli označení původu zakázat užívání pozdější ochranné známky,
musí příslušné národní právní předpisy. Proto musí být v těchto případech uvedeny
nutné národní právní předpisy, jelikož se jedná o nezbytnou složku, aby mohl
namítající prokázat, že dotyčné CHZO může zabránit užívání pozdější známky a že
namítající je podle právních předpisů, jímž se uvedené právo řídí, oprávněna toto
právo uplatňovat.
Mezinárodní dohody uzavřené EU
CHZO odvozená z dohod mezi EU a třetími zeměmi lze uplatnit podle čl. 8 odst. 4
CTMR, udělují-li ustanovení těchto dohod CHZO konkrétní oprávněné osobě nebo
přesné třídě uživatelů, kteří mají přímý nárok 11.
Mezinárodní dohody uzavřené členskými státy včetně Lisabonské dohody 12
Z důvodů uvedených v bodě 3.2.4.2 výše nelze uplatnit CHZO chráněná podle
mezinárodní dohody uzavřené členskými státy (buď mezi členskými státy, nebo
s třetími zeměmi) jakožto starší právo podle čl. 8 odst. 4 CTMR, zasahuje-li do
vyčerpávajícího charakteru práva EU v příslušných oblastech (v současnosti potraviny,
vína a lihoviny).
Ve věci C-478/07, Budějovický Budvar, se Soudní dvůr zabýval vyčerpávajícím
charakterem práva EU v souvislosti s CHZO pocházejícími z členských států. Podle
výkladu úřadu toto pravidlo tím spíše platí pro CHZO z třetích zemí v příslušných
10
Např. obilný destilát, vinný destilát, ovocný destilát, brandy, likéry, whisky, gin.
CHZO z třetích zemí lze také zapsat na úrovni EU podle nařízení o potravinách, o vínech a o lihovinách.
12
Některé členské státy (Bulharsko, Česká republika, Francie, Maďarsko, Itálie, Portugalsko a Slovensko)
jsou smluvními stranami Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodního zápisu
z roku 1958 (revidované ve Stockholmu v roce 1967 a změněné dne 28.09.1979). Evropská unie
signatářem Lisabonské dohody není.
11
FINAL
VERSION 1.0
strana 12
DATE 01/08/2014
oblastech výrobků, která požívají ochrany na území členského státu na základě
mezinárodní dohody uzavřené mezi uvedeným členským státem a zemí mimo EU 13.
To platí rovněž pro Lisabonskou dohodu. Lisabonská dohoda vytváří systém
mezinárodního zápisu a ochrany pro „označení původu“ (čl. 2 odst. 1). Definice
„označení původu“ pro potraviny a nápoje podle této dohody se v podstatě rovná
definici „označení původu“ 14 podle nařízení EU. Označení původu chráněná
v členském státě na základě Lisabonské dohody tedy nemohou být podkladem námitek
podle čl. 8 odst. 4 CTMR.
Existují jedině tyto výjimky:
•
Mezinárodní dohody, které upravují CHZO, jež se netýkají potravin, vín nebo
lihovin.
•
Mezinárodní dohody uzavřené s třetími zeměmi členským státem před jeho
přistoupením k EU. Je tomu tak proto, že musí být dodržovány závazky
vyplývající z mezinárodní dohody uzavřené členským státem před jeho
přistoupením k EU. Členské státy však mají povinnost učinit všechny vhodné
kroky k odstranění neslučitelností mezi smlouvou uzavřenou před přistoupením
členského státu a Smlouvou (viz výklad článku 307 Smlouvy o založení
Evropského společenství, nyní článku 351 SFEU, v rozsudku Soudního dvora ze
dne 18.11.2003, C-216/01, Budějovický Budvar, body 168–172).
•
Mezinárodní dohody uzavřené s třetí zemí členským státem po jeho přistoupení
k EU, ale před vstupem v platnost jednotného systému ochrany EU v uvedených
oblastech výrobků.
Jelikož jsou členské státy povinny odstranit neslučitelnosti s právem EU, bude úřad
uplatňovat poslední dvě výjimky (jež se výlučně týkají CHZO z třetích zemí v oblasti
potravin, vín nebo lihovin), pouze pokud namítající výslovně odkáže na výjimku
a podloží ji souvislou argumentací a příslušnými důkazy (zejména pokud jde
o datum vstupu citované mezinárodní dohody v platnost v členském státě EU, kde je
uplatňována ochrana, a o její trvající platnost). Obecná tvrzení namítajícího (například
pouhé citování příslušné mezinárodní dohody), nebudou úřadu sama o sobě
postačovat k tomu, aby se domníval, že platí jedna z posledních dvou výjimek.
3.2.4.4. Rozsah ochrany CHZO
Schopnost CHZO zabránit užívání upravují příslušná ustanovení nařízení EU
(článek 13 nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 nařízení o vínech a článek 16
nařízení o lihovinách). V této souvislosti je důležité rozlišovat uvedená ustanovení,
která brání užívání, od ustanovení, jež brání zápisu15 ochranné známky a jež
nejsou podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR 16. Podle čl. 8 odst. 4 CTMR lze
13
Jejíž smluvní stranou není EU.
Tento výraz je vymezen a vysvětlen v metodických pokynech, části B, Průzkumu, oddíle 4, Absolutní
důvody pro zamítnutí zápisu a Kolektivní ochranné známky, bodě 2.09 týkajícím se čl. 7 odst. 1 písm. j)
CTMR a bodě 2.10 týkajícím se čl. 7 odst. 1 písm. k) CTMR.
15
Článek 14 nařízení o potravinách, článek 102 nařízení o vínech a článek 23 nařízení o lihovinách.
16
V tomto smyslu viz bod 78 rozsudku ze dne 12.06.2007 ve spojených věcech T-60/04 až 64/04,
Budějovický Budvar.
14
FINAL
VERSION 1.0
strana 13
DATE 01/08/2014
tedy CHZO uplatnit, jsou-li splněny podmínky stanovené v ustanoveních bránících
užívání, a to:
•
•
•
Napadenou přihlášku CTM výlučně tvoří celé CHZO či doplňuje slova nebo
obrazové prvky (přímé či nepřímé použití) u srovnatelných výrobků nebo
i u nesrovnatelných výrobků, pokud CHZO zneužívá dobré jméno chráněného
názvu 17.
Napadená přihláška CTM obsahuje nebo ji tvoří napodobení či připomenutí
CHZO 18.
Jiné klamavé údaje a praktiky 19.
Podrobné informace o rozsahu ochrany CHZO chráněných podle právních předpisů
EU jsou uvedeny v metodických pokynech, části B, Průzkum, oddíle 4, Absolutní
důvody pro zamítnutí zápisu a Kolektivní ochranné známky, bodě 2.09 týkajícím se
čl. 7 odst. 1 písm. j) CTMR a bodě 2.10 týkajícím se čl. 7 odst. 1 písm. k) CTMR
(např. definice přímého použití, srovnatelných výrobků nebo připomenutí).
Ustanovení nařízení EU, která brání užívání, upravují situace, kdy lze uplatnit CHZO
u výrobků nebo služeb, jež v rámci průzkumu absolutních důvodů z moci úřední nutně
nespadají mezi problematické výrobky a služby v závislosti na příslušných
ustanoveních odpovídajících předpisů EU. Například podle čl. 13 odst. 1 písm. a)
nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení o vínech a čl. 16
písm. a) nařízení o lihovinách lze CHZO s dobrým jménem uplatnit u výrobků a služeb,
které by z moci úřední nebyly nepřijatelné z absolutních důvodů.
Rozsah ochrany CHZO chráněných podle jiných předpisů než podle nařízení EU
uvedených výše závisí na příslušných ustanoveních.
Nicméně ani podle právních předpisů EU, ani podle národních právních předpisů
nemůže jít rozsah ochrany CHZO nad rámec toho, co je nutné k zajištění funkce
CHZO, přičemž dotyčnou funkcí je označovat konkrétní zeměpisný původ a s ním
spojené zvláštní vlastnosti výrobků. Na rozdíl od jiných označení se CHZO neužívají
k označení obchodního původu výrobků a nedovolují žádnou ochranu v tomto ohledu.
Proto pokud je specifikace přihlášky CTM omezena na výrobky ve shodě se
specifikací příslušného chráněného CHZO, je v souvislosti s uvedenými výrobky
zajištěna funkce dotyčného CHZO, protože se přihláška CTM vztahuje pouze na
výrobky konkrétního zeměpisného původu se zvláštními vlastnostmi, které jsou s ním
spojené. Námitky proti přihlášce CTM, která byla řádně omezena, tedy neuspějí. V této
souvislosti viz čl. 12 odst. 1 nařízení o potravinách nebo čl. 103 odst. 1 nařízení
o vínech.
Je-li uplatněno CHZO podle čl. 8 odst. 4 CTMR, musí namítající jako u všech ostatních
označení podle tohoto článku prokázat, že označení je užíváno v obchodním styku,
jehož význam není pouze místní. Užívání musí být v souladu se základní funkcí
takového označení, tedy zaručit spotřebitelům zeměpisný původ výrobků a jejich
specifické vlastnosti, ale musí být také prokázáno, že označení bylo užíváno
v obchodním styku, tj. jako rozlišovací prvek, který slouží k identifikaci
Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení o vínech
a čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení o lihovinách.
18
Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 písm. b) nařízení o vínech
a čl. 16 odst. 1 písm. b) nařízení o lihovinách.
19
Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. c) a d) nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 písm. c) a d) nařízení
o vínech a čl. 16 odst. 1 písm. c) a d) nařízení o lihovinách.
17
FINAL
VERSION 1.0
strana 14
DATE 01/08/2014
hospodářské činnosti vykonávané jeho majitelem (viz rozsudek ze dne 29.03.2011,
C-96/09P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, body 147 a 149). Dokumenty, které
zmiňují CHZO výlučně v neobchodních souvislostech, tedy pro účely čl. 8 odst. 4
CTMR nestačí.
3.3
Požadavky na užívání
Má-li být uplatnění čl. 8 odst. 4 CTMR v námitkovém řízení úspěšné, musí být starší
práva užívána. V úvahu je nutné vzít dvě různé normy o požadavcích na užívání:
•
•
národní normu a
evropskou normu.
Obě normy o požadavcích na užívání se však zřetelně překrývají. Nesmí na ně být
nahlíženo samostatně, ale musí být posuzovány společně. To platí zejména pro
„intenzitu užívání“ podle národní normy a „užívání v obchodním styku, jehož význam
není pouze místní“, podle evropské normy.
3.3.1
Národní norma
Národní norma má význam, jelikož vymezuje rozsah ochrany starších práv, která často
nejsou snadno rozpoznatelná, a to tím spíš, že jejich ochrana není harmonizována na
úrovni EU (viz níže bod 3.4 o rozsahu ochrany). Tato norma určuje existenci národního
práva a podmínky ochrany. U nezapsaných ochranných známek a obchodních
identifikátorů, které nevyžadují zápis, představuje užívání jedinou věcnou premisu
odůvodňující existenci práva, včetně zjištění začátku jeho existence. Národní norma
také předepisuje intenzitu užívání podle příslušných národních právních předpisů, která
se může pohybovat od pouhého prvního užití v obchodním styku po užívání vyžadující
známost nebo dobré jméno.
Například právo na nezapsanou ochrannou známku v Dánsku se nabývá pouhým
zahájením jejího užívání na dánském území.
V Německu se však nezapsaná ochranná známka nabývá užíváním, které vedlo
k uznání relevantní veřejností za ochrannou známku (dále jen „Verkehrsgeltung“).
Podle judikatury vyžadují označení s rozlišovací způsobilostí 20 až 25% známost,
kdežto označení postrádající rozlišovací způsobilost musí být známé 50 % relevantní
veřejnosti.
3.3.2
Evropská norma – užívání v obchodním styku, jehož význam není
pouze místní
Existence starší nezapsané ochranné známky nebo jiného označení je podle čl. 8
odst. 4 CTMR dobrým důvodem k námitkám, jestliže označení splňuje mj. podmínku,
že musí být užíváno v obchodním styku, jehož význam není pouze místní.
Obě podmínky uvedené výše vyplývají ze samotného znění čl. 8 odst. 4 CTMR, a musí
být tedy vykládány ve světle práva EU. Společným předmětem obou podmínek
stanovených v čl. 8 odst. 4 CTMR je totiž omezit kolize mezi označeními tak, že se
zabrání tomu, aby starší právo, které není dostatečně charakteristické, tj. vlivné
FINAL
VERSION 1.0
strana 15
DATE 01/08/2014
a významné v obchodním styku, mohlo bránit zápisu nové ochranné známky
Společenství. Taková možnost námitek musí být vyhrazena označením, která jsou
skutečně přítomná na svých příslušných trzích (rozsudek ze dne 29.03.2011, C96/09 P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, bod 157).
3.3.2.1 Užívání v obchodním styku
Prvním požadavkem podle čl. 8 odst. 4 CTMR je, že označení musí být užíváno
v obchodním styku.
Pojem „užívání v obchodním styku“ v souladu s čl. 8 odst. 4 CTMR není stejný jako
„skutečné užívání“ v souladu s čl. 42 odst. 2 a 3 CTMR (rozsudek ze dne 30.09.2010,
T-534/08, Granuflex, body 24–27). Cíle a podmínky související s důkazem
o skutečném užívání zapsaných ochranných známek Společenství nebo národních
ochranných známek se liší od cílů a podmínek souvisejících s důkazem o užívání
označení v obchodním styku uvedeným v čl. 8 odst. 4 CTMR (rozsudek ze dne
09.07.2010, T-430/08, „Grain Millers“, bod 26, a rozsudek ze dne 29.03.2011, C96/09 P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, bod 143). Užívání tedy musí být
vykládáno podle konkrétního typu dotyčného práva.
Soudní dvůr rozhodl, že „užíváním označení v obchodním styku“ ve smyslu čl. 8 odst. 4
CTMR se rozumí užívání označení „v kontextu obchodní činnosti, jejímž cílem je
hospodářská výhoda, a nikoli jako soukromé záležitosti“ (rozsudek ze dne 12.11.2002,
C-206/01, Arsenal Football Club, bod 40, rozsudek ze dne 25.01.2007, C-48/05, Adam
Opel, bod 18, a rozsudek ze dne 11.09.2007, C-17/06, Céline, bod 17).
Soudní dvůr však také rozhodl, že bezplatné dodávky lze zohlednit za účelem ověření
splnění podmínky užívání uplatňovaného staršího práva v obchodním styku, jelikož
mohly být prováděny v kontextu obchodní činnosti, jejímž cílem je dosažení
hospodářských výhod, a sice získání nových odbytišť (rozsudek ze dne 29.03.2011, C96/09 P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, bod 152).
Co se týče doby užívání označení, musí oponent prokázat, že k užívání došlo před
podáním přihlášky CTM nebo popřípadě přede dnem vzniku práva přednosti (viz
rozsudek ze dne 29.03.2011, C-96/09 P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar,
body 166–168).
Starší označení
Č. věci
BUD
C-96/09 P
Soudní dvůr se zabýval tím, zda užívání výlučně nebo převážně mezi podáním přihlášky k zápisu a jejím
zveřejněním je dostatečné ke splnění požadavku na užívání. Jeden z účastníků tvrdil, že před podáním
přihlášky CTM musí dojít pouze k nabytí práva, nikoli k jeho užívání. Soudní dvůr uplatnil totéž časové
kritérium jako u nabytí práva a dospěl k závěru, že k užívání musí dojít před podáním přihlášky. Soudní
dvůr se domníval, že s ohledem na značnou dobu, která může uplynout mezi podáním přihlášky a jejím
zveřejněním, povinnost užívat označení v obchodním styku před podáním přihlášky zaručuje, že uváděné
užívání dotčeného označení je skutečným užíváním, a nikoli jednáním, jehož účelem je pouze zabránit
zápisu nové ochranné známky (body 166 až 168).
V případě nezapsaných označení musí být užívání do vznesení námitek nepřetržité
a nepřerušované, neboť jinak není jisté, že práva na nezapsané označení nezanikla.
V této souvislosti pravidlo 19 odst. 2 písm. d) prováděcího nařízení o ochranné známce
FINAL
VERSION 1.0
strana 16
DATE 01/08/2014
Společenství (dále jen „CTMIR“), výslovně stanoví, že jsou-li námitky založeny na
starším právu ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR, předloží namítající, důkazy o jeho nabytí,
pokračující existenci (zvýraznění doplněno) a rozsahu ochrany tohoto práva.
Následuje příklad věci týkající se řízení o neplatnosti inter partes. Zdůvodnění a zjištění
také platí pro námitky vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 4 CTMR lze uplatnit jak
v námitkovém řízení, tak v řízení o neplatnosti.
Starší označení
Č. věci
BAMBOLINA
(nezapsaná známka v řadě členských států)
Rozhodnutí 3728 C o výmazu
(potvrzeno rozhodnutím odvolacího senátu ve věci
R 1822/2010-2 a rozsudkem ve věci T-581/11)
Z důkazů vyplývalo užívání nezapsané ochranné známky v obchodním styku po dobu tří let, která
nezahrnovala poslední dva roky před datem podání návrhu na prohlášení neplatnosti. Zrušovací oddělení
rozhodlo, že starší nezapsané označení, o které se návrh na prohlášení neplatnosti opírá, musí být
užíváno v době podání návrhu. Protože u těchto označení představuje užívání věcný předpoklad, který
odůvodňuje existenci práva, musí tentýž věcný předpoklad stále existovat a být prokázán k datu podání
návrhu na prohlášení neplatnosti (body 25–28 rozhodnutí o výmazu). Senát zjištění zrušovacího oddělení
potvrdil a dodal, že pravidlo 19 odst. 1 a odst. 2 písm. d) CTMIR stanoví, že jsou-li námitky založeny na
čl. 8 odst. 4 CTMR, musí být ve lhůtě poskytnuté úřadem k předložení nebo doplnění skutečností, důkazů
či argumentů na podporu námitek uvedeny mj. důkazy o „pokračující existenci“ daného práva.
Neprokázání existence, platnosti a rozsahu ochrany starší známky nebo práva v uvedené lhůtě povede
k zamítnutí námitek jako neodůvodněných (pravidlo 20 odst. 1 CTMIR). Podle názoru senátu platí tato
pravidla mutatis mutandis (tj. přiměřeně) v řízení o prohlášení neplatnosti (bod 15 rozhodnutí odvolacího
senátu).
Požadavek, aby bylo označení užíváno v obchodním styku, musí být, jak je uvedeno
výše, vykládán ve světle práva EU. Je nutné jej odlišovat od požadavků stanovených
podle použitelných národních zákonů, které mohou stanovit zvláštní požadavky, pokud
jde o intenzitu užívání.
Evropský požadavek na užívání předepsaný čl. 8 odst. 4 CTMR platí nezávisle na tom,
zda národní právo povoluje zákaz pozdější ochranné známky na základě samotného
zápisu označení, tj. bez jakéhokoli požadavku na užívání. Následuje příklad, kdy se
namítající opíral o zápis obchodního názvu na národní úrovni, ale neprokázal, že
označení je užíváno v obchodním styku:
Starší označení
Č. věci
NACIONAL
(portugalský název zařízení)
R 693/2011-2
Podle čl. 8 odst. 4 CTMR skutečnost, že namítající mohl v souladu s portugalským právem nabýt výlučná
páva nepochybně vykonatelná proti pozdějším ochranným známkám na základě zápisu „názvu zařízení“,
ji nezbavuje povinnosti prokázat, že dotyčné označení je užíváno v obchodním styku, jehož význam není
pouze místní. Pouhá skutečnost, že označení je zapsáno v souladu s příslušnými portugalskými právními
předpisy, sama o sobě k uplatnění čl. 8 odst. 4 CTMR nepostačuje (body 20–26).
V závislosti na použitelných národních právních předpisech může mít namítající,
povinnost prokázat nejen to, že označení, o něž se opírá, je užíváno v obchodním
styku (což je, jak bylo uvedeno, požadavek podle práva EU), ale také že je zapsáno
u příslušných národních orgánů. Nestačilo by splnit evropský požadavek na „užívání
v obchodním styku“, není-li splněn požadavek na zápis. Podle některých národních
FINAL
VERSION 1.0
strana 17
DATE 01/08/2014
zákonů však lze uplatnit práva na název společnosti, je-li název společnosti užíván,
před zápisem subjektu do obchodního rejstříku. Následuje příklad, kdy namítající
uplatnil starší práva na název společnosti užívaný v obchodním styku v Německu, jenž
v době podání napadené přihlášky CTM nebyl zapsán:
Starší označení
Č. věci
Grain Millers GmbH & Co. KG
(německý název společnosti)
T-430/08
Namítající uplatňoval podle čl. 8 odst. 4 CTMR název společnosti Grain Millers GmbH & Co. KG užívaný
v obchodním styku v Německu pro „mouku, zejména pšeničnou mouku a žitnou mouku“. Namítající tedy
uplatňoval název GmbH (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, česky „společnost s ručením
omezeným“). Přihlašovatel tvrdil, že podle čl. 11 odst. 1 německého zákona o společnostech s ručením
omezeným (GmbH Gesetz) společnost s ručením omezeným před svým zápisem neexistuje a že
namítající tedy nemá nárok opírat se na podporu svých námitek o obchodní název svého podniku,
protože společnost byla zapsána až po podání napadené přihlášky CTM. Tribunál zaujal jiný názor
a rozhodl, že podle judikatury německých soudů existuje právo na název podniku podle § 5 odst. 2
zákona Markengesetz od prvního užití v obchodním styku, aniž by bylo povinné ji zapsat (bod 36).
Označení je užíváno v obchodním styku, je-li užíváno v kontextu obchodní činnosti,
jejímž cílem je hospodářská výhoda, a nikoli jako soukromá záležitost.
Úřad tedy námitky zamítne, nebude-li uplatňované označení skutečně užíváno.
Následují příklady, kdy namítající tento základní požadavek nesplnil:
Starší označení
Č. věci
Octopussy
(název filmu)
R 526/2008-4
Namítající jen předložila obecné informace, jež vysvětlily obsah filmu, jeho postavy, hrubá čísla,
videonabídky na internetu a reklamy bez podrobností o příslušném trhu. Údaje týkající se obratu jsou
rovněž nedostatečné, protože jsou příliš širokým a obecným odkazem na činnosti provozované
namítajícím a neuvádějí oblast činnosti ani dotčená území. Ze stejného důvodu údaje z periodika týkající
se příjmů ze vstupného na film nemají vliv na užívání označení v Německu. Ostatní články z tisku
předložené namítajícím se týkají témat, jež neumožňují prokázat užívání označení v uvedených členských
státech. Licenční dohody o reklamním prodeji nejsou důkazem o užívání označení jako názvu filmu.
A konečně, pouhá skutečnost, že film byl celosvětově úspěšný, nemůže nahradit povinnost namítajícího
předložit konkrétní důkazy v souvislosti s členskými státy, v nichž uplatňuje ochranu podle čl. 8 odst. 4
CTMR (bod 26).
Starší označení
Č. věci
lucky-pet.de
(německý název domény)
R 275/2011-1
Namítající uplatňoval podle čl. 8 odst. 4 CTMR název domény lucky-pet.de užívaný v obchodním styku
v Německu pro „podložky pro zvířata; maloobchodní služby související s potřebami pro domácí zvířata“.
Nebylo prokázáno, že význam užívání domény pro uplatňované výrobky a služby nebyl pouze místní.
Poskytnuté faktury a katalog pouze uvádějí internetovou adresu www.lucky-pet.de. Nedokazují však, že
internetová stránka www.lucky-pet.de je navštěvována, a pokud ano, v jaké míře. Žádný dokument ani
neuváděl, ani neprokázal, kolik lidí internetovou stránku navštívilo a objednalo si výrobky elektronickou
poštou (bod 31).
FINAL
VERSION 1.0
strana 18
DATE 01/08/2014
3.3.2.2 Význam užívání
Práva, která spadají pod čl. 8 odst. 4 CTMR, lze uplatnit, jen není-li význam jejich
užívání pouze místní. Tento požadavek platí pro všechna práva v rozsahu působnosti
čl. 8 odst. 4 CTMR, tj. jak pro nezapsané ochranné známky, tak pro jiné obchodní
identifikátory. Majitelé práv, jejichž užívání má pouze místní význam, si podle
článku 111 CTMR ponechají svá výlučná práva dle použitelných národních právních
předpisů.
Odpovědí na otázku, zda význam užívání nezapsaného označení není pouze místní,
bude uplatnění jednotné evropské normy.
Tribunál rozhodl, že význam označení užívaného k označení konkrétních obchodních
činností musí být stanoven v souvislosti s identifikační funkcí uvedeného označení.
Toto posouzení vyžaduje zohlednit zaprvé zeměpisný rozměr významu označení, to
znamená území, na kterém je užíváno k označení hospodářské činnosti svého
majitele, jak to vyplývá z doslovného výkladu čl. 8 odst. 4 CTMR. Zadruhé je třeba
zohlednit hospodářský rozměr významu označení, který je posuzován s ohledem na
dobu, po kterou plnilo svou funkci v obchodním styku a na intenzitu jeho užívání,
s ohledem na okruh příjemců, mezi nimiž se dotčené označení stalo známým jakožto
rozlišovací prvek, a sice spotřebitele, soutěžitele, případně dodavatele, nebo také
s ohledem na šíření označení, například prostřednictvím reklamy nebo na internetu
(rozsudek ze dne 24.03.2009 ve spojených věcech T-318/06 až T-321/06, GENERAL
OPTICA, body 36–37, a rozsudek ze dne 30.09.2010, T-534/08, „GRANUflex“,
bod 19).
Soudní dvůr objasnil, že význam označení tedy nemůže záviset pouze na zeměpisném
rozsahu jeho ochrany, protože kdyby tomu tak bylo, označení, u něhož není rozsah
ochrany pouze místní, by pouze na základě této skutečnosti mohlo zabránit zápisu
ochranné známky Společenství, a to i kdyby bylo užíváno v obchodním styku pouze
okrajově. Označení musí být užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním
styku a mít zeměpisný rozsah, který není pouze místní, to znamená, že pokud lze
považovat území ochrany tohoto označení za jiné než místní, k tomuto užívání dochází
na podstatné části tohoto území (rozsudek ze dne 29.03.2011, C-96/09 P,
Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, body 158–159).
Nelze však předem abstraktně stanovit, která část území musí být použita k prokázání
toho, že význam užívání označení není pouze místní. Význam označení tedy musí být
posuzován in concreto podle okolností každého případu.
Kritérium „nejen místního významu“ znamená tedy víc než jen zeměpisný průzkum.
Musí být také vyhodnocen hospodářský dopad užívání označení. Je nutné posoudit
tyto prvky, kterých se také musí týkat důkazy:
a)
intenzitu užívání (prodej pod označením);
b)
délka užívání;
c)
rozšíření výrobků (místo, kde se nacházejí odběratelé);
d)
reklamu pod označením a sdělovací prostředky využívané k uvedené reklamě,
včetně šíření reklamy.
FINAL
VERSION 1.0
strana 19
DATE 01/08/2014
V těchto příkladech bylo shledáno, že jak zeměpisný, tak hospodářský rozměr užívání
označení tyto normy splňuje:
Starší označení
Č. věci
GLADIATOR
(nezapsaná ochranná známka v České republice)
R 1529/2010-1
Asi 230 faktur postačuje k závěru, že označení GLADIATOR je užíváno v obchodním styku pro „všechna
terénní vozidla“. Jsou vystaveny klientům namítajícího v českých městech, jako Praha, Kraslice, Dolní
Lánov, Pelhřimov, Opava, Božkov, Plzeň, a v mnoha jiných českých městech, jež pokrývají mnoho
různých oblastí České republiky. Dále katalogy a časopisy 4X4 Style z roku 2007 jsou napsány česky a je
velmi pravděpodobné, že jsou šířeny na různých místech v České republice. Zjištění, že označení je
užíváno v obchodním styku, dokládají dokumenty, jako seznam distributorů, katalogy a časopisy
(body 22–33).
Starší označení
Č. věci
FORGE DE LAGUIOLE
(francouzský název společnosti)
R 181/2007-1
(podáno odvolání T-453/11)
Název společnosti FORGE DE LAGUIOLE, který navrhovatel prohlášení neplatnosti přijal v roce 1994, je
uveden ve všech poskytnutých dokumentech, zejména ve stanovách, ve výpisu z osvědčení o registraci
podniku, na firemním hlavičkovém papíře, v cenících z roku 1998 a v korespondenci a fakturách
z roku 1998 zaslaných příjemcům z celé Francie. Předložené dokumenty dokazují velmi rychlé rozšíření
činností navrhovatele prohlášení neplatnosti a jeho prodejní sítě i jeho obrat z prodeje. Ze seznamu
odběratelů za rok 2001 je zřejmé, že navrhovatel získal klientelu, která zahrnuje celé francouzské území.
Toto zjištění také potvrzují předložené faktury vystavené odběratelům z celé Francie i z jiných evropských
zemí. A konečně je prokázána skutečnost, že společnost je uvedena v řadě článků jak ve francouzském,
tak v evropském a mezinárodním tisku (body 52–68).
Starší označení
Č. věci
PORTO
(portugalské označení původu)
Námitka B 998 510
(potvrzena odvolacím senátem ve věci
R 1101/2009-2)
Předložené důkazy a množství a obsah právních předpisů, nařízení a osvědčení o zápisu naznačují, že
označení Port wine bylo a je užíváno jako označení původu pro víno. Ze souhrnu důkazů je zřejmé, že
význam označení původu není pouze místní, ale že má spíše mezinárodní dopad, jak dokládá jeho
historie a jeho užívání jakožto nástroje k přilákání turistů. K propagaci označení původu dochází
mj. prostřednictvím zařízení SOLAR DO VINHO DO PORTO v Lisabonu a Oportu i prostřednictvím PORT
WINE ROUTE v regionu Douro. S ohledem na to úřad shledal, že namítající prokázal, že své označení
původu užívá v obchodním styku, jehož význam není pouze místní.
FINAL
VERSION 1.0
strana 20
DATE 01/08/2014
Starší označení
Č. věci
BRADBURY
(nezapsaná ochranná známka ve Spojeném
království)
R 66/2008-2
Pokud jde o goodwill známky, odvolací senát rozhodl, že důkazy předložené namítajícím postačují
k prokázání toho, že nezapsané označení BRADBURY má goodwill: 1) Z důkazních faktur vyplývá prodej
sortimentu výrobků různým subjektům ve Spojeném království i v jiných zemích. 2) Částky uvedených
faktur se pohybují od něco málo přes 100 GBP po několik tisíc liber šterlinků. Tyto důkazy dokazují prodej
výrobků se starší nezapsanou známkou různým subjektům. 3) Prohlášení a průzkum trhu také dokazují,
že se označení výrobků majitele práva těší u relevantní veřejnosti určitému stupni známosti.
4) Skutečnost, že je označení uvedeno v řadě katalogů a reklam a že se poprodejní servisní střediska
nacházejí v různých velkých městech po celém Spojeném království, dokazuje, že ochrannou známku
z hlediska zeměpisného rozšíření zaznamenala široká veřejnost (body 31–33).
Starší označení
Č. věci
GOLDEN ELEPHANT fig.
(nezapsaná ochranná známka ve Spojeném
království)
T-303/08
Účastník opírající se o starší nezapsanou ochrannou známku rýži pod označením prodával neustále od
roku 1988, to znamená během období osmi let přede dnem, kdy přihlašovatel podal přihlášku sporné
ochranné známky Společenství. Množství prodané rýže, činící 42 až 84 tun za rok mezi roky 1988 až
1996, nelze považovat za zcela bezvýznamné. Pouhá skutečnost, že podíl účastníka na trhu byl velmi
slabý s ohledem na celkovou výši dovozů rýže do Spojeného království, nestačí k tomu, aby se mělo za
to, že prodeje rýže nedosahovaly prahové hodnoty de minimis (malého rozsahu). V tomto kontextu je
třeba zdůraznit, že soudy Spojeného království se staví značně rezervovaně k tomu, aby rozhodly, že
podnik může mít zákazníky, ale nikoli goodwill. I za předpokladu, že by tento goodwill musel být
považován za slabý z důvodu omezeného množství prodejů, nelze jej v žádném případě považovat za
neexistující (body 112–116).
Co se týče zeměpisného rozměru užívání označení, obecně má pouze místní význam
jak území samotného města, byť velkého, tak regionální okres nebo provincie. Bude
záviset na okolnostech věci (viz příklady níže). Předním rozsudkem v této souvislosti je
rozsudek vynesený Tribunálem ve věci General optica, kde bylo užívání označení
omezeno na konkrétní místo, a nestačilo tedy ke splnění předepsaných požadavků:
Starší označení
Č. věci
Generalóptica
(portugalský název zařízení)
Spojené věci T-318/06 až T-321/06
Z důkazů předložených namítajícím přitom nevyplývá, že význam označení uplatněného
v projednávaném případě není pouze místní ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR. Jak odvolací senát
konstatoval v bodě 33 napadených rozhodnutí, z dokumentů předložených namítajícím vyplývá, že
v okamžiku podání přihlášky prvních dvou ochranných známek Společenství k zápisu bylo předmětné
označení užíváno téměř deset let pouze k označení podniku přístupné veřejnosti v portugalské lokalitě
Vila Nova de Famalicão, která čítá 120 000 obyvatel. I přes svá vysvětlení na jednání přihlašovatelka
nepředložila žádný důkaz umožňující osvědčit, že jej spotřebitelé znají, ani jeho obchodní vztahy mimo
výše uvedenou lokalitu. Stejně tak přihlašovatelka neprokázala, že by vyvinula jakoukoli reklamní činnost
za účelem zajištění prodejní podpory svého podniku mimo uvedené město. Je tedy třeba mít za to, že
název podniku Generalóptica má význam striktně místní ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR (bod 44).
FINAL
VERSION 1.0
strana 21
DATE 01/08/2014
Starší označení
Č. věci
FORTRESS
FORTRESS INVESTMENTS
FORTRESS INVESTMENT GROUP
(nezapsané ochranné známky ve Spojeném
království)
R 354/2009-2
R 355/2009-2
Skutečnost, že se navrhovatel prohlášení neplatnosti zabýval pořizováním, zpětným pronájmem
a správou celostátních majetkových portfolií významných institucí a společností ze Spojeného
království, dokazuje, že význam užívání nebyl pouze místní. Skutečnost, že užívání je omezeno na
Londýn, má význam v tom smyslu, že Londýn je sídlem téměř všech vládních institucí a orgánů
a domovem City of London, jednoho z předních světových finančních středisek. Hospodářský rozměr
významu označení byl významný, neboť přibližně od roku 2005 měl již navrhovatel prohlášení
neplatnosti ve správě vlastní kapitál přesahující 1 miliardu USD. Dále je významná skupina příjemců,
kterým je označení známé, neboť zahrnovala významné aktéry ve finanční oblasti a veřejné instituce
Spojeného království. Také šíření označení bylo významné, viz pozornost, která mu byla věnována
v národním a specializovaném tisku. Význam užívání v obchodním styku tedy nebyl pouze místní
(body 49–51).
Názor, že uplatňované užívání označení v obchodním styku musí být prokázáno na
území členských států, kde je požadována ochrana, není neslučitelný s užíváním
označení v souvislosti s přeshraničními obchodními transakcemi:
Starší označení
Č. věci
GRAIN MILLERS
(německá název podniku)
T-430/08
Užívání názvu podniku v souvislosti s dovozem výrobků z jiného státu (v tomto případě se dokumenty
o transakci uzavřené namítajícím týkají dovozu pšenice z Rumunska do Německa) je skutečně užíváním
v kontextu obchodní činnosti, jejímž cílem je hospodářská výhoda, neboť dovoz a vývoz je běžnou
každodenní činností podniku, jež se nutně týká alespoň dvou států (bod 41).
Následují příklady, kdy namítající neprokázal, že hospodářský rozměr užívání
dotčeného označení postačuje ke splnění předepsaných zákonných požadavků:
Starší označení
Č. věci
BRIGHTON
(nezapsaná známka v několika členských státech)
R 408/2009-4
Graf prodeje poskytnutý namítajícím ukazuje, že prodejní činnosti v dotčených členských státech nebyly
v průběhu času konzistentní, neboť v určitých letech zjevně nedošlo k žádnému prodeji a v jiných byly
příjmy z prodeje skutečně velmi nízké. Z údajů o prodeji tedy vyplývá, že namítající nedokázal udržet
intenzitu užívání označení po dobu tří po sobě následujících let. V uvedených případech je
nepravděpodobné, že si veřejnost dokázala známku zapamatovat jako označení původu. Namítající
nepředložil žádný důkaz týkající se reklamy na známky a jejich propagace, do níž v dotčených
členských státech investovala, ani jiný materiál, ze kterého vyplývá, že se dotyčná označení zavedla na
trhu v takovém rozsahu, že odůvodňují nabytí výlučných práv na nezapsané ochranné známky
(body 12–21).
FINAL
VERSION 1.0
strana 22
DATE 01/08/2014
Starší označení
Č. věci
R 242/2010-1
(řecká nezapsaná známka)
Ačkoli dokumenty potvrzují zeměpisný rozsah ochranné známky v Řecku, důkazy týkající se časového
rozsahu údajného užívání jsou zřetelně nedostatečné. Poslední datovaný dokument je z roku 1997,
tj. sedm let před podáním napadené přihlášky. Nejnovější dokumenty, ve kterých je uvedena ochranná
známka ESKIMO, jsou navíc faktury z let 1991 až 1994. Dokazují pouze prodej necelých 100 kusů za
celé tyto čtyři roky, což nelze považovat za dostatečný důkaz o užívání známky jako obchodního
identifikátoru namítajícím (body 27–28).
Starší označení
Č. věci
Up Way Systems – Representaçoes Unipessoal LDA
(portugalský název společnosti)
R 274/2012-5
Tři faktury určené společnostem v portugalském regionu Porto na celkovou částku 16 314 EUR
nedokazují, že označení bylo užíváno v obchodním styku, vzhledem k cenové hladině stavebních
materiálů a stavebních služeb obecně (body 20–23).
Označení uplatňované podle čl. 8 odst. 4 CTMR musí být užíváno v souladu se
základní funkcí tohoto označení. To znamená, že pokud se namítající opírá
o nezapsanou ochrannou známku, důkaz o užívání označení jakožto název společnosti
by k odůvodnění staršího práva nepostačoval.
Následuje příklad, kdy z důkazů vyplývá užívání označení, jehož funkce neodpovídá
funkci uplatňovaného označení:
Starší označení
Č. věci
JAMON DE HUELVA
(španělský obchodní název)
R 1714/2010-4
Důkaz poskytnutý za účelem odůvodnění užívání označení Jamón de Huelva se téměř výlučně týká
označení původu Jamón de Huelva. Označení původu se od obchodních názvů velmi liší, jelikož
neoznačují konkrétní obchodní původ, ale jedná se o zeměpisná označení týkající se zemědělských nebo
potravinářských výrobků, jejichž jakost či vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zeměpisným
prostředím, ve kterém jsou vyrobeny, zpracovány či upraveny. Námitky založené na užívání obchodního
názvu Jamón de Huelva ve Španělsku musí být zamítnuty vzhledem ke skutečnosti, že poskytnutý důkaz
se netýká tohoto právního pojetí a neurčuje konkrétní obchodní činnost, ale činnosti související
s označením původu a s jeho dozorčí radou (body 34–37).
Požadavek, že označení musí být užíváno v obchodním styku v souladu se svou
konkrétní hospodářskou funkcí, nevylučuje možnost, že jedno označení lze užívat
k několika účelům.
Je běžnou tržní praxí užívat názvy společností nebo obchodní názvy také jako
ochranné známky, buď samotné, či společně s jinými identifikátory výrobků. Je tomu
tak v případě užívání „domácí ochranné známky“, tj. označení, které se obvykle
shoduje s názvem společnosti nebo obchodním názvem výrobce a které neoznačuje
jen výrobek či službu jako takovou, ale také představuje přímou spojitost mezi jednou
nebo více skupinami výrobků/služeb a konkrétním podnikem.
FINAL
VERSION 1.0
strana 23
DATE 01/08/2014
Proto v závislosti na konkrétních okolnostech věci může v případech, kdy se namítající
opírá o nezapsanou ochrannou známku, užívání téhož označení jakožto název
společnosti nebo obchodní název také plnit funkci označení původu dotčených
výrobků/služeb (tedy funkci ochranné známky), pokud je označení užíváno takovým
způsobem, že dojde k vytvoření spojitosti mezi označením tvořícím jméno společnosti
či obchodní jméno a zbožím uváděným na trh nebo poskytovanými službami (viz
obdobně rozsudek ze dne 11.09.2007, C-17/06, Céline, body 22–23).
3.4
Starší právo
Právo uplatněné podle čl. 8 odst. 4 CTMR musí být starší než přihláška CTM. S cílem
určit, které z kolidujících práv je starší, musí být porovnána příslušná data získání práv.
•
U přihlášky CTM je to datum podání nebo jakýkoli den vzniku právoplatně
uplatňovaného práva přednosti (dále jen „den přihlášení CTM“). Nároky seniorita,
i když se týká členských států, kde údajně existuje jiné starší právo, nejsou
relevantní.
•
Pokud jde o právo spadající pod čl. 8 odst. 4 CTMR, je rozhodné příslušné
datum nabytí výlučných práv podle národních právních předpisů.
Postačuje-li podle národního zákona pouhé užívání, musí začít před dnem přihlášení
CTM. Je-li požadována známost v obchodním styku nebo dobré jméno, musí být
nabyty před dnem přihlášení CTM. Budou-li tyto podmínky splněny až po dni přihlášení
CTM, budou muset být námitky zamítnuty.
3.5
Rozsah ochrany
Starší práva spadající pod čl. 8 odst. 4 CTMR jsou chráněna, pouze poskytují-li svým
majitelům podle použitelných právních předpisů právo zakázat užívání pozdější
ochranné známky.
To vyžaduje zjištění, že podle použitelných národních právních předpisů představují
dotčený typ práv čistě teoreticky výlučná práva vynutitelná prostřednictvím soudního
opatření vůči pozdější známce, a zjištění, že ve vlastním posuzovaném případě existují
podmínky pro naplnění tohoto opatření, kdyby známka, která je předmětem napadené
přihlášky CTM, byla užívána na dotyčném území (rozsah ochrany). Obě otázky musí
být zodpovězeny v souladu s použitelným právem. Úřad použije zákony členských
států, právo EU nebo mezinárodní dohody.
Potíže s uplatňováním národního práva by neměly být přeceňovány. Příslušné údaje
uvádí seznam v tabulce na konci tohoto dokumentu (viz také oddíl 4 níže). U mnoha,
ne-li u většiny práv spadajících pod čl. 8 odst. 4 CTMR se nezbytné předpoklady
uvedené v národních nařízeních docela podobají nezbytným předpokladům
uplatňovaným v případě kolizí mezi ochrannými známkami, se kterými jsou průzkumoví
referenti úřadu obeznámeni; jmenovitě jde o nebezpečí záměny, poškození dobrého
jména nebo rozlišovací způsobilost.
FINAL
VERSION 1.0
strana 24
DATE 01/08/2014
Například nezapsané známky jsou obecně chráněny před pozdějšími známkami
v případě nebezpečí záměny, tedy v souladu s týmiž kritérii, která jsou použitelná
v případě kolizí mezi zapsanými známkami, tj. totožnost nebo podobnost označení,
totožnost či podobnost výrobků nebo služeb atd. V těchto případech lze kritéria
vypracovaná soudy a úřadem za účelem uplatňování čl. 8 odst. 1 CTMR snadno
přenést na čl. 8 odst. 4 CTMR, pokud účastník nemůže poskytnout příslušnou
judikaturu národních soudů, která dokazuje jiný přístup.
Stanoví-li použitelné národní právní předpisy ochranu nezapsaných ochranných
známek, která se liší od ochrany uvedené v čl. 8 odst. 1 CTMR, vyplývá rozsah
ochrany uplatňovaného staršího práva z národního práva. Jestliže například použitelné
národní právní předpisy poskytuje za určitých podmínek ochranu nezapsaným
známkám také pro odlišné výrobky a služby, bude tatáž ochrana poskytnuta podle čl. 8
odst. 4 CTMR.
Důkazy a míra dokazování
4
Podle čl. 76 odst. 1 CTMR nese ve všech věcech inter partes důkazní břemeno
účastník, který uplatňuje konkrétní nárok nebo předkládá konkrétní tvrzení; je na něm
poskytnout úřadu potřebné skutečnosti a argumenty k odůvodnění nároku.
Obzvlášť obtížná při uplatňování čl. 8 odst. 4 CTMR je správná míra důkazů
vyžadovaná příslušným národním nebo evropským právem.
Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR odkazují na národní právo (právo v konkrétním
členském státě), ale také stanoví své vlastní („evropské“) požadavky na ochranu
(užívání v obchodním styku, jehož význam není pouze místní). Národní právo země,
kde je uplatňována ochrana „označení“, určuje existenci (vlastnického) práva
a podmínky ochrany. Podle toho je nutné uplatňovat odpovídající úroveň důkazů
(národní, nebo evropskou).
„Skutečnosti“, které je třeba zjistit a prokázat:
SKUTEČNOSTI
−
−
−
−
−
ÚROVEŇ
národní ustanovení, která stanoví ochranu označení
požadavky na získání této ochrany
existence (vlastnického) práva k označení
jestli bylo právo právoplatně nabyto (např. užíváním, na
základě dobrého jména)
podmínka právní ochrany (např. v případě klamavého
užívání, užívání totožného nebo podobného označení,
nebezpečí záměny)
−
rozsah ochrany (právo zakázat užívání atd.)
−
užívání v obchodním styku
−
význam nesmí být pouze místní
Platí „národní“ míra.
Platí „evropská“ míra
(viz bod 3.2 výše).
Zde všude nese důkazní břemeno namítající. Platí obecná zásada čl. 76 odst. 1
CTMR. Namítající může využít všechny důkazní prostředky uvedené v článku 78
CTMR.
FINAL
VERSION 1.0
strana 25
DATE 01/08/2014
Pokud jde o právo členských států použitelné na základě čl. 8 odst. 4 CTMR,
přistupuje k tomu úřad také jako ke skutkové otázce, kde důkazní břemeno nese
účastník, který toto právo uplatňuje.
Jak vyplývá z rozsudku ve věci Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, namítající
strana je povinna poskytnout příslušné národní právní předpisy a ukázat, že by se jí
podle národního práva podařilo zabránit užívání pozdější známky:
V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 8 odst. 4 písm. b) [CTMR]
stanoví podmínku, podle níž na základě právních předpisů členského státu,
které se vztahují na označení uplatňované na základě čl. 8 odst. 4, toto
označení poskytuje svému majiteli právo zakázat užívání pozdější
ochranné známky.
Nadto v souladu s čl. 74 odst. 1 nařízení č. 40/94 [nyní čl. 76 odst. 1
CTMR] břemeno prokázání toho, že tato podmínka je splněna, nese
v řízení před OHIM namítající.
V tomto
kontextu
a s ohledem
na
starší
práva
uplatňovaná
v projednávaném případě je třeba zohlednit zejména národní právní
úpravu uváděnou na podporu námitek a soudní rozhodnutí vydaná
v dotyčném členském státě, a že na tomto základě musí namítající
prokázat, že dotčené označení spadá do působnosti právních předpisů
členského státu, o které se opírá, a že umožňuje zakázat užívání pozdější
ochranné známky.
(Viz rozsudek ze dne 29.03.2011, C-96/09 P, BUD, body 188–190.)
Podle rozsudku ze dne 05.07.2011, C-263/09P, Elio Fiorucci, je na namítajícím
„předložit úřadu OHIM nejen údaje svědčící o tom, že splňuje podmínky požadované
podle národních právních předpisů, o jejichž použití žádá, aby mohl dát zakázat
užívání ochranné známky Společenství na základě staršího práva, ale také údaje
dokládající, co je obsahem těchto právních předpisů“ (bod 50). V této souvislosti viz
také bod 60 rozsudku ze dne 07.05.2013, T-579/10, Makro.
Starší označení
Č. věci
CROWN
R1182/2011-4
Odvolání v souvislosti s čl. 8 odst. 4 CTMR bylo zamítnuto kvůli neodůvodněnosti. Namítající jen do
formuláře pro vznesení námitek napsal údaj „nezapsaná známka“ a zaškrtl všechny země, ale již neuvedl
příslušné právní předpisy každého dotčeného členského státu.
S odkazem na rozsudek ve věci Elio Fiorucci odvolací senát připomněl, že i když namítající nemusí
„prokázat“ existenci příslušných národních právních předpisů, musí přesně uvést ustanovení národních
právních předpisů, jež uplatňuje jakožto podklad pro ochranu staršího práva. Jen pak může úřad
prozkoumat, o jaký typ práva jde a za jakých podmínek (např. zda je ochrana poskytnuta proti nebezpečí
záměny) je chráněn, a teprve poté, jako další krok, lze usoudit, zda důkazy uvedené zákonné podmínky
splňují.
V této konkrétní věci nebylo v průběhu celého řízení, včetně odvolacího, poskytnuto vůbec žádné
prohlášení týkající se právních východisek a podmínek pro uplatňované právo v každém (nebo alespoň
jednom) členském státě. Namítající pouze zaslala opis pasáží o čl. 8 odst. 4 z brožury úřadu National Law
Relating to the CTM [Národní právo týkající se ochranné známky Společenství (CTM)] s tím, že obsah
uvedených pasáží (ani národní právní předpisy, jež zmiňují) nemusí dokazovat. To však není relevantní,
jelikož namítající nemusí odůvodnit to, co lze teoreticky chránit, ale to, zda a jak je uplatňované právo
chráněno (body 48–50).
FINAL
VERSION 1.0
strana 26
DATE 01/08/2014
Skutečnost, že úřad přistupuje k dokazování národního právního stavu jako ke
skutkové otázce, je v souladu s přístupem soudů v členských státech, pokud jde
o zahraniční právo podle jejich zásad mezinárodního práva soukromého. Úřad navíc
ne vždy může s dostatečnou přesností určit z vlastního podnětu, jaké právní předpisy
se v každém členském státě týkají práv podle čl. 8 odst. 4 CTMR, a sledovat
odpovídající změny právních předpisů nebo vývoj judikatury.
Na konci tohoto oddílu metodických pokynů je tabulka s přehledem hlavních principů
národních právních předpisů použitelných v členských státech (viz tabulka na konci).
V těchto metodických pokynech je uvedena pouze pro informativní účely.
Pokud jde tedy o dokazování národního právního stavu, bude namítající muset:
•
poskytnout jasný odkaz na použitelné právní předpisy nebo judikaturu (v tomto
ohledu může pomoci tabulka). Tabulka však není právní zdroj a nemusí
obsahovat nejnovější legislativní vývoj; druhý účastník tak může její obsah vždy
napadnout,
•
předložit přesvědčivé argumenty, proč by se namítajícímu, podařilo podle
konkrétních národních předpisů zabránit užívání napadené známky (podložené
pokud možno judikaturou a/nebo právní literaturou). Pouhý odkaz na národní
právo nebude považován za dostatečný, jelikož není úkolem úřadu předkládat
argumenty za namítajícího.
Opírá-li se namítající o národní judikaturu, bude muset úřadu tuto judikaturu
poskytnout v dostatečně podrobném rozsahu (opis uplatňovaného rozhodnutí),
nepostačí
pouze
odkázat
na
zveřejnění
někde
v právní
literatuře.
FINAL
VERSION 1.0
strana 27
DATE 01/08/2014
TABULKA NÁRODNÍCH PRÁV, KTERÁ PŘEDSTAVUJÍ „STARŠÍ
PRÁVA“ VE SMYSLU ČL. 8 ODST. 4 CTMR
PRO INFORMATIVNÍ ÚČELY 20
Obsah
1
Benelux ................................................................................................... 30
2
Bulharsko ............................................................................................... 31
3
Česká republika ..................................................................................... 32
4
Dánsko .................................................................................................... 33
5
Německo ................................................................................................. 34
6
Estonsko ................................................................................................. 36
7
Irsko ........................................................................................................ 37
8
Řecko ...................................................................................................... 38
9
Španělsko ............................................................................................... 40
10
Francie .................................................................................................... 41
11
Chorvatsko ............................................................................................. 43
12
Itálie......................................................................................................... 44
13
Kypr ......................................................................................................... 45
14
Lotyšsko ................................................................................................. 45
15
Litva ........................................................................................................ 46
16
Maďarsko ................................................................................................ 46
17
Malta ........................................................................................................ 47
18
Rakousko ................................................................................................ 48
19
Polsko ..................................................................................................... 49
20
Portugalsko ............................................................................................ 50
21
Rumunsko .............................................................................................. 52
22
Slovinsko ................................................................................................ 53
23
Slovensko ............................................................................................... 54
24
Finsko ..................................................................................................... 55
20
Obsah tabulky do velké míry vychází z informací a zpětné vazby obdržené od úřadů pro ochranné
známky a sdružení uživatelů v letech 2013–2014. Nejedná se však o právní zdroj a je uvedena pouze pro
informativní účely. Nemusí obsahovat nejnovější legislativní vývoj ani vyčerpávající seznam všech starších
národních práv, která lze uplatnit podle čl. 8 odst. 4 CTMR.
Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, námitky
FINAL
VERSION 1.0
Strana 28
DATE 01/08/2014
25
Švédsko .................................................................................................. 56
26
Spojené království ................................................................................. 57
FINAL
VERSION 1.0
Strana 29
DATE 01/08/2014
1
Benelux
1.1
Nezapsané ochranné známky nejsou podle jednotné Úmluvy států Beneluxu v oblasti
duševního vlastnictví (dále jen „BCIP“) uznávány.
1.2
Jiná označení užívaná v obchodním styku
Na území Beneluxu musí být každý stát posuzován samostatně.
1.2.1
Belgie
Obchodní název (nom commercial) / název společnosti (dénomination sociale)
Článek 2.19 BCIP
Článek 95 Loi du 6 avril 2010 relative aux pratiques du marché et à la protection du
consommateur
Článek 1382 Code Civil (občanského zákoníku)
Podmínky ochrany
Obchodní název se nabývá prvním užitím v obchodním styku. Ochrana je omezena
na zeměpisnou oblast, kde je obchodní název nebo název společnosti užíván.
Název společnosti se v zásadě nabývá k datu založení společnosti. Ochrana se týká
území celého státu.
Poskytnutá práva
Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek.
1.2.2
Lucembursko
Obchodní název (nom commercial) / název společnosti (dénomination sociale)
Článek 2.19 BCIP
Článek 14 Loi du 30 juillet 2002 réglementant certaines pratiques commerciales,
sanctionnant la concurrence déloyale et transposant la directive 97/55/CE du
Parlement Européen et du Conseil modifiant la directive 84/450/CEE sur la publicité
trompeuse afin d’y inclure la publicité comparative
FINAL
VERSION 1.0
Strana 30
DATE 01/08/2014
Poskytnutá práva
Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek
1.2.3
Nizozemsko
Obchodní název
Článek 2.19 BCIP
Zákon ze dne 05. července 1921 o obchodních názvech (Handelsnaamwet)
Článek 6:162 nizozemského občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek)
Podmínky ochrany
Právo se nabývá prvním užitím obchodního názvu v obchodním styku. Ochrana je
omezena na zeměpisnou oblast, kde je obchodní název užíván. Obchodní názvy lze
dobrovolně zapsat do obchodního rejstříku při obchodní komoře, ale zápis neposkytuje
majiteli žádná práva. Neexistuje žádný konkrétní požadavek, aby měl obchodní název
rozlišovací způsobilost a nebyl popisný.
Poskytnutá práva (a) a podmínky (b)
a)
b)
Musí být shledáno nebezpečí záměny.
2
Bulharsko
2.1
Nezapsané ochranné známky jsou v Bulharsku chráněny dvěma způsoby.
Ustanovení čl. 12 odst. 6 bulharského zákona o ochranných známkách a zeměpisných
označeních (2010)
Podmínky ochrany
Ochranná známka musí být před datem přihlášení napadené ochranné známky
užívána na území Bulharska v obchodním styku.
a)
Právo zakázat zápis pozdější ochranné známky.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 31
DATE 01/08/2014
b)
Pozdější ochranná známka musí být totožná nebo podobná a musí se týkat
totožných či podobných výrobků a/nebo služeb.
Obecně známé ochranné známky
Ustanovení čl. 12 odst. 2 bodu 7 bulharského zákona o ochranných známkách
a zeměpisných označeních (2010)
Podmínky ochrany
Ochranná známka musí být na území Bulharska obecně známá ve smyslu článku 6bis
Pařížské úmluvy před datem přihlášení napadené ochranné známky.
a)
b)
2.2
Pozdější ochranná známka musí být totožná nebo podobná a musí se týkat
totožných či podobných výrobků a/nebo služeb.
Jiná označení užívaná v obchodním styku nejsou v bulharském zákoně o ochranných
známkách uvedena jako starší práva, která by mohla představovat základ pro podání
námitek.
3
Česká republika
3.1
Nezapsané ochranné známky jsou v České republice chráněny:
ustanoveními § 7 odst. 1 písm. g) českého zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Nezapsaná označení, která získala rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním
styku, jehož význam není pouze místní, před podáním napadené přihlášky.
a)
Právo zakázat pozdější ochranné známky.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 32
DATE 01/08/2014
b)
3.2
Označení musí být totožná nebo podobná (vykládáno jako nebezpečí záměny)
a musí se týkat totožných či podobných výrobků a/nebo služeb. Rozsah ochrany
je stejný jako u české zapsané známky.
Ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) českého zákona o ochranných známkách
Obchodní názvy
organizací)
a jiná
související
označení
(např. názvy
nekomerčních
Podmínky ochrany
Tyto názvy/označení musí získat rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku,
jehož význam není pouze místní, před podáním napadené přihlášky.
a)
b)
Označení musí být totožná nebo podobná (vykládáno jako nebezpečí záměny)
a musí se týkat totožných či podobných výrobků a/nebo služeb. Rozsah ochrany
je stejný jako u české zapsané známky.
4
Dánsko
4.1
Nezapsané ochranné známky jsou v Dánsku chráněny:
ustanoveními § 3 odst. 1 bodu ii) dánského zákona o ochranných známkách,
ustanoveními § 4 odst. 1 a 2 a § 15 odst. 4 bodu ii) dánského zákona o ochranných
známkách
Podmínky ochrany
Práva na nezapsanou ochrannou známku se nabývají začátkem užívání ochranné
známky v Dánsku.
a)
b)
Nezapsaná ochranná známka musí být nepřetržitě užívána pro výrobky a/nebo
služby, pro které byla poprvé užita. Rozsah ochrany je stejný jako u dánských
FINAL
VERSION 1.0
Strana 33
DATE 01/08/2014
zapsaných ochranných známek, tzn., že odpovídá čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c)
CTMR.
4.2
Názvy společností
Výraz „název společnosti“ je třeba vykládat široce; zahrnuje nejen soukromé
společnosti, jako soukromé firmy, společnosti s ručením omezeným, jiné obchodní
společnosti a sekundární obchodní názvy, ale také nadace, svazy, sdružení, muzea
a veřejné instituce.
Ustanovení § 18 dánského zákona o obchodních postupech
Ustanovení § 2 bodu ii) dánského zákona o společnostech
Ustanovení § 6 bodu ii) konsolidovaného zákona o některých obchodních podnicích
Podmínky ochrany
Ochrana názvu společnosti nevyžaduje zápis. Dotčená osoba však musí mít k názvu
společnosti zákonný nárok.
a)
b)
Označení musí být totožná nebo podobná.
Označení užívaná v obchodním styku, jako obchodní názvy a průčelí obchodů
Výraz „označení užívaná v obchodním styku“ je třeba vykládat široce a podle dánského
práva zahrnuje jakýkoli obchodní název nebo symbol, který může sloužit k vytvoření
propojení mezi podnikem a jeho odběrateli/uživateli, mj. včetně názvu podniku
a průčelí obchodů.
Ustanovení § 18 dánského zákona o obchodních postupech
5
Německo
5.1
Ustanovení § 4 bodu 2 a § 12 a 14 německého zákona o ochranných známkách
FINAL
VERSION 1.0
Strana 34
DATE 01/08/2014
Podmínky ochrany
Ochrana se nabývá užíváním, které vede k uznání relevantní veřejností za ochrannou
známku („Verkehrsgeltung“) (§ 4 bod 2 německého zákona o ochranných známkách).
Podle judikatury běžně postačuje 20 až 25% známost u relevantní veřejnosti, která se
u označení bez rozlišovací způsobilosti zvyšuje na 50 % nebo více.
a)
b)
5.2
Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky, je-li známá v celém Německu,
tj. nejen v konkrétním městě nebo regionu (§ 12 a 14 německého zákona
o ochranných známkách).
Stejné jako u zapsaných německých ochranných známek, tzn., že ochrana
odpovídá čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) CTMR (§ 14 odst. 2 body 1, 2 a 3
německého zákona o ochranných známkách).
Ustanovení § 5 odst. 1, 2 a 3 německého zákona o ochranných známkách
Obchodní označení („geschäftliche Bezeichnungen“) je široká kategorie, která
zahrnuje následující označení.
Symboly společnosti („Unternehmenskennzeichen“) jsou označení užívaná
v obchodním styku, jako název, název společnosti nebo zvláštní označení
podnikatelské činnosti či podniku. Podnikové symboly a jiná označení, která mají odlišit
jednu podnikatelskou činnost od jiných a jsou relevantní veřejností vnímána jako
symboly podnikatelské činnosti, jsou považovány za rovnocenné zvláštnímu označení
podnikatelské činnosti.
Název nebo název podniku je úřední či úředně zapsané označení obchodníka.
Podnikový symbol je označení užívané obchodníkem k označení jeho podnikání nebo
podniku jako takového a funguje jako název podnikání či podniku.
Názvy děl jsou názvy nebo zvláštní označení tiskovin či filmových, hudebních,
jevištních nebo jiných srovnatelných děl. Může jít o individuální dílo, skupinu děl nebo
pravidelnou publikaci. Patří sem také názvy rozhlasových nebo televizních seriálů,
počítačových her, videoher a případně počítačových programů. Nevyžaduje se, aby
dílo označené názvem bylo chráněno podle zákona o autorském právu.
Podmínky ochrany
Symboly společnosti – má-li označení vlastní rozlišovací způsobilost, získá se
ochrana užíváním v obchodním styku jakožto symbol společnosti. Podle judikatury je
požadovaný stupeň vlastní rozlišovací způsobilosti nízký. „Užívání v obchodním styku
jakožto
symbol společnosti“ zahrnuje každou vnější podnikatelskou činnost
v Německu zaměřenou na dlouhodobou obchodní činnost. Nemá-li označení vlastní
rozlišovací způsobilost, získá se ochrana uznáním relevantní veřejností za označení
podniku („Verkehrsgeltung“).
Podnikové symboly a jiná označení k odlišení podnikatelské činnosti – ochrana
se získá uznáním relevantní veřejností za označení podniku.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 35
DATE 01/08/2014
Názvy děl: má-li název díla vlastní rozlišovací způsobilost, nabytí užíváním
v obchodním styku, tj. obvykle od výskytu díla. Požadovaný stupeň vlastní rozlišovací
způsobilosti je nízký. Nemá-li název díla vlastní rozlišovací způsobilost, nabytí práva
známostí na trhu („Verkehrsgeltung“).
a)
b)
Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky.
Nebezpečí záměny (§ 15 odst. 2 německého zákona o ochranných známkách);
v případě podnikového označení s dobrým jménem, kdyby užívání neprávem
těžilo z rozlišovací způsobilosti či dobrého jména obchodního označení nebo je
poškozovalo (§ 15 odst. 3 německého zákona o ochranných známkách).
6
Estonsko
6.1
Nezapsané ochranné známky nejsou podle estonského práva chráněny, nejsou-li
v Estonsku považovány za obecně známé ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy.
6.2
Podnikové názvy
Ustanovení čl. 10 odst. 1 bodu 4 estonského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Zápis do obchodního rejstříku před datem podání přihlášky, datem mezinárodního
zápisu nebo dnem vzniku práva přednosti. Ochrana podnikového názvu se získá ke dni
zápisu do obchodního rejstříku.
a)
b)
Označení musí být totožná nebo podobná a oblast činnosti, která byla zapsána
do obchodního rejstříku, musí zahrnovat výrobky a/nebo služby, pro něž
napadená ochranná známka je nebo bude užívána (které označuje).
FINAL
VERSION 1.0
Strana 36
DATE 01/08/2014
Názvy hromadně vyráběných léčivých přípravků
Ustanovení čl. 10 odst. 1 bodu 5 estonského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Názvy musí být v Estonsku zapsány před datem podání přihlášky ochranné známky,
datem mezinárodního zápisu nebo dnem vzniku práva přednosti.
a)
b)
Napadené označení musí být totožné s názvem hromadně vyráběného léčivého
přípravku zapsaným v Estonsku nebo mu musí být zaměnitelně podobné
a výrobky, pro které ochranná známka je či bude užívána, musí náležet do
oblasti medicíny.
7
Irsko
7.1
V Irsku jsou chráněny nezapsané ochranné známky užívané v obchodním styku.
Ustanovení oddíl10 odst. 4 písm. a) irského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Musí být užívány v obchodním styku, jsou-li chráněny jakoukoli právní normou, včetně
normy o neoprávněném užívání označení (passing off).
a)
b)
Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky, je-li chráněna jakoukoli právní
normou, zejména zákonem o neoprávněném užívání označení.
Pozdější označení musí uvádět v omyl s nebezpečím klamání nebo záměny, což
může následně vést k poškození goodwillu či podnikatelské činnosti majitele
staršího označení. Žalobce musí prokázat, že jeho goodwill a podnikatelská
činnost utrpěly nebo pravděpodobně utrpí škodu v důsledku činností žalovaného.
Žaloba týkající se neoprávněného užívání označení (action for passing off) vychází
z goodwillu nabytého užíváním staršího označení. Goodwill se někdy označuje jako
dobré jméno. V Irsku lze goodwill získat, aniž by bylo nutné obchodovat na irském
území. Delikt je spáchán, jestliže pozdější označení uvádí v omyl s nebezpečím
klamání nebo záměny, což může následně vést k poškození goodwillu či podnikatelské
činnosti majitele staršího označení. Zákon vysvětluje kapitola 24 práce Roberta Clarka
FINAL
VERSION 1.0
Strana 37
DATE 01/08/2014
a Shana Smythe Intellectual Property in Ireland, Butterworths, 1997. Směrodatný
výklad zákonu lze nalézt v soudních rozsudcích, například ve věcech C. & A. Modes
vs C. & A. (Waterford) [1978] Fleet Street Reports 126, Adidas K. G. v. O'Neill & Co
Limited [1983] Fleet Street Reports 76 a Guiness Ireland Group v. Kilkenny Brewing Co
Limited [2000] Fleet Street Reports 112.
7.2
Obchodní označení užívaná v obchodním styku
Ustanovení § 10 odst. 4 písm. a) a odst. 5 irského zákona o ochranných známkách
Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek, jsou-li chráněny jakoukoli
právní normou, zejména zákonem o neoprávněném užívání označení (passing off).
Pokud jde o zákon o neoprávněném užívání označení, viz poznámky v písmenu A
výše.
Podmínky ochrany
Jako v oddíle 7.1 výše.
a)
Jako v oddíle 7.1 výše.
8
Řecko
8.1
Ochranou nezapsaných ochranných známek a souvisejících označení se zabývají dva
soubory ustanovení: a) zákon o ochranných známkách poskytuje majiteli právo zakázat
zápis pozdější ochranné známky, kdežto b) zákon o nekalé hospodářské soutěži a jiná
zvláštní ustanovení se zabývají otázkou užívání. Jelikož je všeobecně přijímáno
doplňkové používání zákona o ochranných známkách na jakoukoli záležitost, kterou se
nezabývají jiné předpisy, jsou uvedeny oba soubory pravidel.
Ustanovení čl. 124 odst. 3 písm. a) řeckého zákona o ochranných známkách (zákon
č. 4072/2012); čl. 13 odst. 1 zákona 146/1914 o nekalé hospodářské soutěži
Podmínky ochrany
Ochrana se získá užíváním v obchodním styku. Nemají-li nezapsané ochranné známky
vlastní rozlišovací způsobilost, musí být také „zavedené na trhu“.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 38
DATE 01/08/2014
a)
b)
8.2
Předchozí užívání, nebezpečí záměny z hlediska původu.
Názvy společností
Článek 58 občanského zákoníku
Články 4–8 zákona 1089/1980 pozměněného zákonem 1746/1988
Podmínky ochrany
Ochrana se získá výlučně užíváním v obchodním styku. Zápis není pro ochranu
relevantní; slouží pouze k administrativním účelům.
a)
b)
Obchodní názvy a označení obchodních podniků
Ustanovení čl. 124 odst. 3 písm. a) řeckého zákona o ochranných známkách (zákon
č. 4072/2012)
Ustanovení čl. 13 odst. 1 bodu 2 zákona 146/1914 o nekalé hospodářské soutěži
Podmínky ochrany
Ochrana se získá výlučně užíváním v obchodním styku. Nemá-li obchodní název nebo
označení vlastní rozlišovací způsobilost, musí být také „zavedené na trhu“.
a)
b)
Ostatní označení s rozlišovací způsobilostí
Ustanovení čl. 124 odst. 3 písm. a) řeckého zákona o ochranných známkách
Charakteristický tvar výrobků nebo jejich obalu i jejich charakteristický vzhled či
výzdoba (Iδιαίτερος διασχηματισμός, διακόσμηση).
FINAL
VERSION 1.0
Strana 39
DATE 01/08/2014
Podmínky ochrany
Označení musí být v příslušném obchodním odvětví známa jako identifikátory výrobků
daného obchodníka. Ochrana se získá užíváním v obchodním styku. Označení se
musí svou funkcí podobat ochranným známkám (tzn., že musí mít rozlišovací
způsobilost v důsledku určitého stupně původnosti).
a)
b)
Obecná poznámka: Všechna výlučná označení uvedená výše jsou také chráněna
podle článku 1 zákona 146/1914 o nekalé hospodářské soutěži, zvlášť pokud jde
o porušování neupravené výše uvedenými ustanoveními (např. ochrana označení
s dobrým jménem pro odlišné výrobky – rozmělnění nebo neoprávněné těžení
z jejich rozlišovací způsobilosti či dobrého jména, tj. případy, kdy nebezpečí záměny
není relevantní).
9
Španělsko
9.1
Nezapsané ochranné známky nejsou ve Španělsku chráněny, nejsou-li zde
považovány za obecně známé ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy.
9.2
Obchodní názvy (nombres comerciales)
Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a) a b) španělského zákona
o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Název musí být zapsán nebo přihlášen u španělského úřadu pro patenty a ochranné
známky.
a)
b)
Právo vznést námitky proti a zakázat užívání pozdějších ochranných známek.
Totožná nebo podobná označení, totožné či podobné výrobky nebo služby
a nebezpečí záměny.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 40
DATE 01/08/2014
Obchodní názvy, označení nebo názvy společností
Ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. d) španělského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Názvy nemusí být zapsány ani přihlášeny u španělského úřadu pro patenty a ochranné
známky za předpokladu, že označují osobu (podnik) pro obchodní účely. Musí být
poskytnuty důkazy o užívání nebo o tom, že označení je na území státu obecně
známé.
a)
b)
Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek.
a nebezpečí záměny.
10
Francie
10.1
Nezapsané ochranné známky nejsou podle francouzského práva uznávány s výjimkou
obecně známých ochranných známek ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy
(čl. L711-4 písm. a) francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví).
10.2
Článek L7411-4 francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví stanoví
seznam označení, který není vyčerpávající, jež by mohla, prokáže-li se, že jsou starší,
zakázat užívání pozdější ochranné známky.
Název nebo styl společnosti („dénomination sociale“)
Ustanovení čl. L711-4 písm. b) francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví
Podmínky ochrany
Ochrana názvu společnosti se získá po vyplnění dokumentů zakládajících společnost.
Musí být znám na celém francouzském území.
a)
b)
Musí hrozit záměna v očích veřejnosti.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 41
DATE 01/08/2014
Obchodní název (nom commercial)
Ustanovení čl. L711-4 písm. c) francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví
Podmínky ochrany
Ochrana se získá prvním užitím v obchodním styku.
a)
b)
Obchodní označení („enseigne“)
Ustanovení čl. L711-4 písm. c) francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví
Podmínky ochrany
Ochrana se získá prvním užitím v obchodním styku. Musí být známo na celém území
Francie (enseigne notoire).
a)
b)
Názvy domén („noms de domaine“)
Podmínky ochrany
Název domény je chráněn, je-li vyhrazen a užíván.
a)
b)
Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky pro totožné nebo podobné
výrobky a/nebo v případě neoprávněného těžení z dobrého jména nebo jeho
oslabení.
Musí existovat nebezpečí záměny nebo poškození prvního uživatele.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 42
DATE 01/08/2014
11
Chorvatsko
11.1
Nezapsané ochranné známky jsou v Chorvatsku chráněny.
Ustanovení čl. 6 odst. 2 a 4 chorvatského zákona o ochranných známkách a novely
zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Nezapsaná ochranná známka musí být v Chorvatské republice obecně známá přede
dnem přihlášení/ vzniku práva přednosti napadené ochranné známky ve smyslu,
v jakém jsou slova „obecně známá“ použita v článku 6bis Pařížské úmluvy.
a)
b)
11.2
Právo vznést námitky proti zápisu pozdější ochranné známky.
Pozdější ochranná známka musí být totožná nebo podobná a musí být
přihlášena pro totožné či podobné výrobky a/nebo služby.
Starší název podniku
Ustanovení čl. 6 odst. 6 chorvatského zákona o ochranných známkách a novely
zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Musí být zapsán.
a)
b)
Právo vznést námitky proti zápisu pozdější ochranné známky.
Název podniku nebo jeho podstatná část musí být totožná s označením či
podobné označení, jehož zápis je požadován, a výrobky a/nebo služby musí být
totožné či podobné, ledaže by přihlašovatel měl v době podání přihlášky
ochranné známky k zápisu totožný nebo podobný název podniku.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 43
DATE 01/08/2014
12
Itálie
12.1
Nezapsaná ochranná známka („marchio di fatto“) je vymezena jako označení známé
jako ochranná známka nebo jako označení, které na trhu odlišuje výrobky či služby.
Musí být obecně známo předchozí užívání.
Ustanovení čl. 12 odst. 1 písm. a) italského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví
Podmínky ochrany
Nezapsaná ochranná známka musí být užívána v takovém rozsahu, aby byla „obecně
známá v celé Itálii nebo v její podstatné části“.
a)
b)
12.2
a nebezpečí záměny včetně nebezpečí asociace.
Ustanovení čl. 12 odst. 1 písm. b) italského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví
Název společnosti, název společnosti, obchodní název nebo obchodní označení
a názvy domén převzaté jinými subjekty („ditta“, „denominazione sociale“, „ragione
sociale“, „insegna“, „nome a dominio“)
Podmínky ochrany
Užívány v takovém rozsahu, aby byly „obecně známé v celé Itálii nebo v její podstatné
části“.
a)
b)
Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky za předpokladu, že ji zná
relevantní veřejnost v celé Itálii nebo v její podstatné části.
a nebezpečí záměny včetně nebezpečí asociace.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 44
DATE 01/08/2014
13
Kypr
13.1
Nezapsané ochranné známky nejsou podle kyperského práva uznávány.
14
Lotyšsko
14.1
Nezapsané ochranné známky jsou v Lotyšsku chráněny.
Ustanovení čl. 9 odst. 3 bodu 4 lotyšského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Nezapsaná známka musí být v Lotyšsku užívána v dobré víře a oprávněně před datem
podání přihlášky ochranné známky k zápisu (nebo popřípadě dnem vzniku práva
přednosti) v obchodních činnostech v souvislosti s totožnými či podobnými výrobky
nebo službami.
a)
b)
14.2
Totožná nebo podobná označení a totožné či podobné výrobky nebo služby;
musí existovat možnost, že užíváním pozdější ochranné známky může také dojít
ke klamání spotřebitelů, pokud jde o původ výrobků a služeb.
Obchodní názvy pocházející z Lotyšska nebo z cizí země (obchodní označení,
názvy sdělovacích prostředků či jiná podobná označení), které jsou v Lotyšsku
obecně známé.
Ustanovení čl. 9 odst. 3 bodu 3 lotyšského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Obchodní název musí být nabyt poctivým a oprávněným užíváním v obchodním styku
v Lotyšsku přede dnem přihlášení / vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky
užívané v totožném nebo podobném obchodním odvětví. „Obecně známý“ obchodní
název musí vejít v Lotyšsku v obecnou známost přede dnem přihlášení / vzniku práva
přednosti pozdější ochranné známky.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 45
DATE 01/08/2014
a)
b)
Označení musí být totožná nebo zaměnitelně podobná a musí se vztahovat na
totožné či podobné výrobky a služby.
15
Litva
15.1
Ustanovení čl. 7 odst. 1 a 3 a článku 9 litevského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Nezapsané ochranné známky jsou chráněny, pouze jsou-li uznány soudním
rozhodnutím za obecně známé.
15.2
Obchodní názvy a jiné obchodní identifikátory
a)
Právo prohlásit pozdější (zapsané) ochranné známky za neplatné.
b)
Zápis známky bude prohlášen za neplatný, je-li známka totožná s obchodním
názvem právnické osoby nebo hrozí-li nebezpečí záměny s obchodním názvem
právnické osoby.
Ustanovení čl. 7 odst. 1 bodu 4 litevského zákona o ochranných známkách
16
Maďarsko
16.1
Nezapsaná ochranná známka není podle maďarského zákona o ochranných
známkách chráněna, není-li skutečně užívána v zemi, kde by užívání označení bez
souhlasu staršího uživatele bylo v rozporu se zákonem.
Ustanovení čl. 5 odst. 2 písm. a) maďarského zákona o ochranných známkách
FINAL
VERSION 1.0
Strana 46
DATE 01/08/2014
Článek 6 zákona LVII z roku 1996 o zákazu nekalých a restriktivních tržních praktik
zakazuje výrobu, šíření nebo propagaci výrobků a služeb bez souhlasu soutěžitelů,
mají-li dotčené výrobky a služby charakteristickou obchodní úpravu, obal či značení
(včetně označení původu), a užívání názvu, známky nebo označení, podle kterého lze
obvykle rozpoznat soutěžitele či jeho výrobky a služby.
Výše uvedená ustanovení slouží pouze jako příklady.
17
Malta
17.1
Kapitola 26 a čl. 6 odst. 4 maltského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Ochrana se získá nepřetržitým předchozím užíváním.
a)
b)
17.2
U označení musí hrozit nebezpečí záměny a musí se vztahovat na totožné nebo
podobné výrobky a služby.
Ustanovení čl. 11 odst. 3 maltského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Ochrana se získá nepřetržitým užíváním.
a)
b)
Právo zakázat pozdější ochranné známky (čl. 6 odst. 2 maltského zákona
o ochranných známkách).
Nebezpečí záměny.
S ohledem na čl. 6 odst. 4 a čl. 11 odst. 3 maltského zákona o ochranných známkách
jsou jiná označení užívaná v obchodním styku považována za starší práva.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 47
DATE 01/08/2014
18
Rakousko
18.1
Nezapsané ochranné známky jsou v Rakousku chráněny:
ustanoveními § 31 rakouského zákona o ochraně ochranných známek (1970)
Podmínky ochrany
Nezapsaná ochranná známka musí nabýt určité známosti v obchodním styku
(„Verkehrsgeltung“) předtím, než majitel pozdější (zapsané) ochranné známky požádal
o její zápis, pokud majitel pozdější (zapsané) ochranné známky neužíval svou
ochrannou známku v obchodním styku bez zapsání alespoň tak dlouho jako majitel
nezapsané ochranné známky.
a)
b)
18.2
Právo navrhnout prohlášení pozdější (zapsané) ochranné známky za neplatnou.
Majitel nezapsané ochranné známky nesmí strpět užívání pozdější zapsané
ochranné známky v obchodním styku nepřetržitě po dobu pěti let („Verwirkung“).
To platí pouze pro výrobky a/nebo služby, pro které byla zapsaná ochranná
známka užívána, a jen byla-li přihláška zapsané ochranné známky podána
v dobré víře. Musí být shledáno nebezpečí záměny.
Ustanovení § 32 rakouského zákona o ochraně ochranných známek (1970)
Ustanovení § 9 spolkového zákona o nekalé hospodářské soutěži (1984)
Označení podniku („Unternehmenskennzeichen“), tj. názvy, názvy podniku
(obchodní názvy) („Firma“) nebo zvláštní označení podniku („besondere
Bezeichnung eines Unternehmens“) či podobná označení
Podmínky ochrany
Podnikatel musí být majitelem označení podniku.
a)
b)
Právo navrhnout prohlášení pozdější (zapsané) ochranné známky za neplatnou.
Podnikatel nesmí strpět užívání pozdější zapsané ochranné známky
v obchodním styku nepřetržitě po dobu pěti let („Verwirkung“). To platí pouze pro
výrobky a/nebo služby, pro které byla zapsaná ochranná známka užívána, a jen
FINAL
VERSION 1.0
Strana 48
DATE 01/08/2014
byla-li přihláška zapsané ochranné známky podána v dobré víře. Užívání
ochranné známky by mohlo představovat nebezpečí záměny v obchodním styku
s jedním z výše uvedených označení podniku navrhovatele.
Obchodní označení („Geschäftsabzeichen“) a jiné prostředky určené k odlišení
podniku od jiných podniků včetně úpravy nebo obalu výrobků či obchodní
úpravy kancelářských potřeb podniku.
Podmínky ochrany
Obchodní označení musí být dotčenými účastníky trhu vnímána jako označení podniku
nebo musí dosáhnout tohoto uznání užíváním („Verkehrsgeltung“).
a)
b)
[Pouze] právo žalovat porušovatele o pozastavení a upuštění [od protiprávního
jednání] a domáhat se odškodného, bylo-li porušování prováděno úmyslně nebo
z nedbalosti. [Kromě výše uvedeného, pokud jde o zapsané ochranné známky,
má majitel také právo podat žalobu o pozastavení a upuštění [od užívání jeho
ochranné známky] a domáhat se odškodného u občanského soudu.]
Podnikatel nesmí strpět užívání pozdější zapsané ochranné známky
v obchodním styku nepřetržitě po dobu pěti let („Verwirkung“). To platí pouze pro
výrobky a/nebo služby, pro které byla zapsaná ochranná známka užívána, a jen
byla-li přihláška zapsané ochranné známky podána v dobré víře. Ochranná
známka musí být užívána takovým způsobem, u kterého hrozí nebezpečí
záměny v obchodním styku s jedním z obchodních označení podnikatele.
19
Polsko
19.1
Ustanovení čl. 132 odst. 1 bodu ii) polského zákona o duševním vlastnictví
Podmínky ochrany
Nezapsané ochranné známky jsou chráněny, pouze jestliže jsou obecně známé
a užívány v obchodním styku.
a)
b)
Nezapsaná ochranná známka musí být obecně známá a užívána v obchodním
styku; nebezpečí záměny.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 49
DATE 01/08/2014
Další ochrana je možná u obecně známých nezapsaných známek s dobrým
jménem (proslulá ochranná známka). Majitel této ochranné známky může požádat,
aby byl zápis pozdější totožné nebo podobné ochranné známky prohlášen za neplatný,
bez ohledu na výrobky či služby, pro které je zapsána, pokud by její užívání bez
řádného důvodu neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší
ochranné známky nebo by je poškozovalo. Majitel ochranné známky nesmí tento návrh
podat, jestliže si byl vědom a strpěl užívání pozdější ochranné známky nepřetržitě po
dobu pěti let.
19.2
Ustanovení čl. 131 odst. 1 a 5 polského zákona o duševním vlastnictví
Ustanovení čl. 156 odst. 1 bodu i) a čl. 158 odst. 1 polského zákona o duševním
vlastnictví
Název nebo adresa, pod kterou uvedená osoba vykonává svou podnikatelskou
činnost
Podmínky ochrany
Název, pod kterým uvedená osoba vykonává svou podnikatelskou činnost.
a)
b)
Právo zakázat přihlášení pozdější ochranné známky.
Musí existovat předchozí užívání názvu pro podnikatelskou činnost pro totožné
nebo podobné výrobky takového charakteru, aby existovalo nebezpečí klamání
veřejnosti z hlediska původu výrobku.
20
Portugalsko
20.1
V Portugalsku jsou chráněny tyto nezapsané ochranné známky.
Užívané nezapsané ochranné známky
Článek 227 portugalského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví
Podmínky ochrany
Nezapsaná ochranná známka musí být v Portugalsku užívána po dobu šesti měsíců
před podáním přihlášky k zápisu.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 50
DATE 01/08/2014
a)
b)
Právo vznést námitky proti zápisu totožné ochranné známky jinými subjekty
Označení a výrobky a/nebo služby musí být totožné.
Obecně známé známky
Podmínky ochrany
Dotyčná známka musí být v Portugalsku obecně známá.
a)
b)
Označení a výrobky a/nebo služby musí být totožné či podobné; musí být
prokázáno nebezpečí záměny nebo asociace s majitelem staršího práva;
zúčastněná strana musela požádat o zápis obecně známé známky.
Prestižní ochranné známky
Podmínky ochrany
Dotyčná známka se musí v Portugalsku těšit prestiži.
a)
b)
20.2
Označení musí být totožná či podobná, nebo i když jsou výrobky a služby
odlišné, musí na základě užívání přihlášené ochranné známky hrozit nebezpečí,
že bude neprávem těžit z rozlišovací způsobilosti či dobrého jména starší
prestižní ochranné známky nebo je poškozovat. Zúčastněná strana musela
požádat o zápis prestižní ochrannou známku.
Obchodní názvy, názvy společností
Ustanovení čl. 239 odst. 2 písm. a) portugalského zákoníku v oblasti duševního
vlastnictví
FINAL
VERSION 1.0
Strana 51
DATE 01/08/2014
a)
b)
U dotyčného názvu musí hrozit nebezpečí klamání nebo matení spotřebitele.
Logotypy (název a znak/označení zařízení)
(Slovní a obrazová označení, která označují subjekt, jenž obchoduje s výrobky nebo
poskytuje služby)
Článek 304-N portugalského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví
Podmínky ochrany
Dotyčné označení musí být zapsané.
a)
b)
Právo zakázat užívání pozdějších označení.
Majitel nesměl poskytnout svůj souhlas a pozdější označení musí být totožné
s označením majitele nebo mu musí být podobné.
21
Rumunsko
21.1
Nezapsané ochranné známky nejsou podle rumunského zákona o ochranných
známkách (zákon č. 84/1998 o ochranných známkách a zeměpisných označeních)
zpravidla chráněny. V případě námitek lze nezapsanou ochrannou známku výjimečně
považovat za starší právo, je-li v Rumunsku obecně známá ve smyslu článku 6bis
Pařížské úmluvy.
Ustanovení čl. 3 písm. d) a čl. 6 odst. 2 písm. f) rumunského zákona o duševním
vlastnictví
Podmínky ochrany
Nezapsaná ochranná známka musí být v Rumunsku obecně známá ve smyslu
článku 6bis Pařížské úmluvy.
a)
b)
Musí být v Rumunsku obecně známá a musí existovat nebezpečí záměny.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 52
DATE 01/08/2014
21.2
Jiná označení užívaná v obchodním styku, která jsou považována za starší práva, jsou
obchodní názvy.
Námitky proti ochranné známce nebo návrh k příslušnému soudnímu orgánu na
prohlášení ochranné známky za neplatnou může podat pouze majitel obchodního
názvu.
a)
b)
Právo zakázat pozdější ochranné známky. Námitky proti ochranné známce nebo
návrh k příslušnému soudnímu orgánu na prohlášení práva k ochranné známce
za neplatné může podat pouze majitel obchodního názvu.
Předchozí užívání na trhu.
22
Slovinsko
22.1
Nezapsané ochranné známky nejsou podle slovinského zákona o duševním vlastnictví
přímo uznávány.
Nicméně podle čl. 44 odst. 1 písm. d) slovinského zákona o duševním vlastnictví není
označení způsobilé k zápisu jako známka, je-li totožné se známkou nebo
s nezapsaným označením či je-li jim podobné; v Republice Slovinsko je nezapsané
označení považováno za obecně známou známku ve smyslu článku 6bis Pařížské
úmluvy.
22.2
Ustanovení čl. 44 odst. 1 písm. f) slovinského zákona o duševním vlastnictví
Zapsané obchodní názvy (zapsané názvy společností), kde je výraz „název
společnosti“ vykládán široce. Zahrnuje nejen soukromé společnosti, jako soukromé
firmy, společnosti s ručením omezeným, jiné obchodní společnosti a sekundární
obchodní názvy, ale také nadace, svazy, sdružení, muzea a veřejné instituce.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 53
DATE 01/08/2014
23
Slovensko
23.1
Ustanovení čl. 7 písm. f) slovenského zákona o ochranných známkách
Nezapsané známky jsou vymezeny jako nezapsaná označení nabytá a užívaná
v obchodním styku před podáním pozdější přihlášky. Musí mít rozlišovací způsobilost
a jejich význam nesmí být pouze místní.
Podmínky ochrany
Nezapsaná známka musela být užívána dříve v obchodním styku, jehož význam není
pouze místní, a musela získat rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku na
území Slovenské republiky, jehož význam není pouze místní, před podáním napadené
přihlášky.
a)
b)
23.2
Označení musí být totožná nebo podobná a musí se týkat totožných či
podobných výrobků a/nebo služeb.
Ustanovení čl. 7 písm. f) slovenského zákona o ochranných známkách
Obchodní názvy a jiná související označení.
Podmínky ochrany
Zápis v obchodním nebo podobném rejstříku.
Tato označení muselo získat rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku na
území Slovenské republiky, jehož význam není pouze místní, před podáním napadené
přihlášky.
a)
b)
Označení musí být totožná nebo podobná a musí se týkat totožných či
podobných výrobků a/nebo služeb.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 54
DATE 01/08/2014
24
Finsko
24.1
Nezapsané ochranné známky jsou ve Finsku chráněny:
ustanoveními § 1, § 2 odst. 3, § 6 a § 14 odst. 1 a 6 finského zákona o ochranných
známkách
Podmínky ochrany
Užívání, v jehož důsledku se nezapsaná známka stala na trhu zavedenou. Známka je
považována za zavedenou, stala-li se v příslušných obchodních nebo spotřebitelských
kruzích ve Finsku obecně známou jako charakteristický symbol výrobků a/nebo služeb
svého majitele.
a)
b)
24.2
Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek
Rozsah ochrany je stejný jako u finské zapsané ochranné známky, tzn., že
odpovídá čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení o ochranné známce Společenství
Ustanovení § 1, § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6 a § 14 odst. 1 a 6 finského zákona
Obchodní názvy (toiminimi, firma: jakýkoli název, který fyzická nebo právnická osoba
užívá při výkonu podnikatelských činností), včetně sekundárních obchodních názvů
(aputoiminimi, bifirma: fyzické či právnické osoby mohou vykonávat část své
podnikatelské činnosti pod sekundárním obchodním názvem) a sekundárních
symbolů (toissijainen tunnus, sekundärt kännetecken: označení, včetně obrazových
označení, užívaná v obchodním styku).
Podmínky ochrany
Užívání, v jehož důsledku se obchodní název stal na trhu zavedeným.
a)
b)
Označení se musí vztahovat k totožným nebo podobným výrobkům a/nebo
službám a musí existovat nebezpečí záměny
FINAL
VERSION 1.0
Strana 55
DATE 01/08/2014
Název obchodníka
Ustanovení § 1a 6 a § 14 odst. 1 a 6 finského zákona o ochranných známkách
a)
b)
25
Označení se musí vztahovat k totožným nebo podobným výrobkům a/nebo
službám a musí existovat nebezpečí záměny.
Švédsko
Nový švédský zákon o ochranných známkách (2010:1877)
25.1
Kapitola 1čl. 7 a kapitola 2 čl. 8 švédského zákona o ochranných známkách
Podmínky ochrany
Nezapsaná ochranná známka musí být užívána takovým způsobem, že se stala na
trhu zavedenou.
a)
b)
25.2
Stejná jako u zapsaných ochranných známek, tj. právo zakázat užívání
pozdějších ochranných známek.
Známka je považována za zavedenou na trhu, je-li ve významné části okruhu,
pro který je určena, známá jako symbol výrobků poskytovaných pod uvedenou
známkou.
Obchodní názvy / názvy společností
Kapitola 1 čl. 7 odst. 1, kapitola 1 čl. 8 a kapitola 2 čl. 9 švédského zákona
Podmínky ochrany
Název musí být zapsán jako název společnosti nebo užíván takovým způsobem, že se
stal na trhu zavedeným. Může být omezen na část země, ve které je zaveden na trhu.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 56
DATE 01/08/2014
a)
b)
26
Musí existovat nebezpečí záměny a označení se musí vztahovat na totožné nebo
podobné výrobky a služby.
Spojené království
Obecná poznámka o nezapsaných označeních: Neoprávněné užívání označení
(passing off) není v žádném případě „vlastnické právo“, které „chrání nezapsanou
ochrannou známku nebo jiné označení užívané v obchodním styku“. Týká se spíše
„protiprávního porušení“ práva k majetku, ale majetkem chráněným v tomto případě je
goodwill a dobré jméno podniku, kterému hrozí poškození uvedením v omyl. To, zda
budou např. námitky založené na oddílu 5 odst. 4 písm. a) úspěšné, pak bude záviset
na řadě kumulativních faktorů jako prokázání a rozsah goodwillu, uvedení v omyl,
poškození goodwillu. Proto jakékoli rozlišování mezi „ochranou“ poskytovanou
„nezapsaným ochranným známkám“ a „jiným označením užívaným v obchodním styku“
v souvislosti s právem „neoprávněně užívat označení“ podle zvykového práva
Spojeného království nemá význam. Právo „neoprávněně užívat označení“ by
potenciálně mohlo vzniknout (a častěji vzniká) čistě na místní úrovni (v poměru ke
Spojenému království jako celku). (Viz níže Náležitosti žaloby týkající se
neoprávněného užívání označení (action for passing off).)
26.1
Nezapsané ochranné známky užívané v obchodním styku
Ustanovení oddílu 5 odst. 4 písm. a) zákona Spojeného království o ochranných
známkách
Podmínky ochrany
Musí být užívány v obchodním styku, jsou-li chráněny jakoukoli právní normou, včetně
a)
b)
Musí být prokázán goodwill ve Spojeném království k příslušnému datu, který se
musí vztahovat na výrobky nebo služby v přihlášce; uvedení v omyl, pokud
jde o dotčená „označení“; poškození goodwillu namítajícího lze dovodit
z užívání přihlášeného označení.
FINAL
VERSION 1.0
Strana 57
DATE 01/08/2014
26.2
Ustanovení oddílu 5 odst. 4 písm. a) zákona Spojeného království o ochranných
známkách
Označení užívané v obchodním styku.
Označení užívané v obchodním styku, chráněné jakoukoli právní normou, včetně
Podmínky ochrany
Tytéž jako v oddíle 26.1.
Tytéž jako v oddíle 26.1.
Poznámky: Zákon o ochraně olympijského symbolu z roku 1995 obsahuje ustanovení
o výlučném užívání olympijského symbolu a některých slov spojených s olympijskými
hrami k obchodním účelům jedincem jmenovaným ministrem zahraničních věcí; tento
nárok není podkladem pro čl. 8 odst. 4 CTMR.
Náležitosti žaloby týkající se neoprávněného užívání označení (action for passing
off)
Neoprávněné užívání označení je v jurisdikcích se zvykovým právem hospodářským
deliktem, jehož podstatným znakem je i) uvedení v omyl ii) způsobující škodu
iii) goodwillu obchodníka nebo obchodníků. Jedná se o určitou formu prosazování
duševního vlastnictví v reakci na neoprávněné užívání práva duševního vlastnictví.
Účelem tohoto oddílu není analyzovat věcných požadavků u žalob týkajících se
neoprávněného užívání označení, jež se vyvinuly na základě judikatury soudů v oblasti
zvykového práva, ale spíše uvést, která práva, jež lze chránit žalobami týkajícími se
neoprávněného užívání označení, spadají do rozsahu působnosti čl. 8 odst. 4 CTMR,
a ukázat, jak evropské soudy uplatňují klíčové požadavky čl. 8 odst. 4 CTMR
v souvislosti s neoprávněným užíváním označení.
Historicky a v nejběžnější podobě nabízejí žaloby týkající se neoprávněného užívání
označení ochranu nezapsaným ochranným známkám podobnou ochraně zapsaných
ochranných známek v tom smyslu, že brání užívání názvu, slova, zobrazení nebo
obchodní úpravy vedoucímu k záměně výrobků či služeb jednoho obchodníka za
výrobky nebo služby jiného obchodníka. Při tom žaloby týkající se neoprávněného
užívání označení chrání goodwill, který obchodníci nabývají užíváním označení, nikoli
skrze jejich ochranu.
Delikt neoprávněného užívání označení zahrnuje široký soubor situací, které se
pohybují od jeho obvyklé formy uvedené výše po rozšířenou formu, jež může zabránit
užívání druhových výrazů, pokud toto užívání uvádí v omyl v tom smyslu, že výrobky
nebo služby mají vlastnost či jakost, kterou nemají (např. označení Vodkat užívané
u typu nápoje, jenž není vodka).
FINAL
VERSION 1.0
Strana 58
DATE 01/08/2014
V žalobách týkajících se neoprávněného užívání označení musí namítající (žalobce),
prokázat tři prvky, tzv. klasickou trojici:
a)
goodwill spojený s výrobky nebo službami, které poskytuje;
b)
uvádění veřejnosti žalovaným v omyl (úmyslné nebo neúmyslné), na jehož
základě se veřejnost domnívá či může domnívat, že nabízené výrobky nebo
služby jsou výrobky či služby namítajícího (žalobce);
c)
škodu (skutečnou nebo potenciální) z důvodu
způsobeného uvedením v omyl ze strany žalovaného.
mylného
FINAL
VERSION 1.0
přesvědčení
Strana 59
DATE 01/08/2014

ctmr - Europa.eu

Transkript

Podobné dokumenty

Přerušení dodávky el. energie

Oznámení o přerušení dodávky el. energie 12.

oZ1\AMtri\Í - Obec Merklín

Etymologie vulgární nomenklatury genitálu

Zpráva z přezkoumání hospodaření obce za rok 2010

čnsxÁ REPUBLIKA