Ki tisa 5775 - Slovo vepsané do kamene

16. adar 5775 / 7. březen 2015
Šabat
KI TISA, ‫ כִּי תִ שָּׂא‬/ Když pozdvihneš
Tóra: Šemot / 2. Mojžíšova (Exodus) 30:11-34:35
Haftara: Melachim Alef / 1. Královská 18:1-39
Berit Chadaša: Matitjahu / Matouš 9:35-11:1
Slovo vepsané do kamene
Moše sestoupil z hory, ale při pohledu na zlaté tele ty
desky, které držel v rukou, rozbil. Do oblaku slávy se
proto vracel znovu, aby v slávě přinesl desky nové.
Než ale mohl i s novými deskami sestoupit z hory
podruhé, musel si nejprve tyto nové kamenné desky
vytesat a vzít si je s sebou. Desky, s nimiž se vrátil
podruhé, obnovovaly původní smlouvu, která byla
hříchem se zlatým teletem narušena.
V dnešní PARAŠAT HA-ŠAVUA (‫פּ ָָרשַׁת הַשָּׁבוּ ַע‬,
doslova „oddílu toho týdne“, týdenním oddíle čtení
z Tóry) vidíme Mošeho (MOŠE, ‫מ ֹשֶׁה‬, „Vytahující“,
Mojžíš), jak sestupuje z HAR SINAJ (‫הַר סִינָי‬, doslova
„hory Keřové“), poté na ni znovu vystupuje a opět
z ní sestupuje. Jinými slovy by se též dalo říct, že to
v podstatě vypadalo jako by sestoupil z nebe, pak se
do něho vrátil, aby následně z něho sestoupil na zem
podruhé. Na základě toho máme důvod věřit tomu,
že rovněž první a druhý příchod Mašiacha
(MAŠIACH, ‫מָ שִׁי ַח‬, doslova „Pomazaný“, Mesiáš,
Kristus) se v plnosti odehraje podle téže předlohy.
Když Božský LOGOS (λογος, Slovo) sestoupil
z nebeské slávy od Otce, aby se zde na zemi stal
tělem a přebýval mezi lidmi, v žádném případě to
nebylo bez účelu – záměrem bylo, aby zachránil
JISRA’EL (‫ִשְׂראֵל‬
ָ ‫י‬, „Bojuje Bůh“, Izrael) a přinesl
spásu i světu. Podobně jako v dnešní paraši Moše
sestupuje z har Sinaj, tak také Mašiach sestoupil, aby
se v rámci svého poslání pokusil o záchranu Jisra’ele
tím, že ho přiměje k tešuvě (TEŠUVA, ‫תְּ שׁוּבָה‬, doslova
„návratu, obrácení“, pokání) a odvrátí od něj pohromu
v podobě přicházejícího soudu. Ano, poprvé Mašiach
sestoupil zde na tuto zemi proto, aby obnovil
narušenou smlouvu mezi HA-ŠEM (‫הַשֵׁם‬, doslova
„tím Jménem“, Hospodinem) a jeho lidem.
Když Moše sestoupil z hory poprvé, nesl s sebou
Slovo Boží na dvou deskách smlouvy. Tehdy se ono
Slovo ještě nestalo lidským tělem, ale pouze bylo
vepsáno do kamene. Tímto způsobem tedy Slovo
sestoupilo z nebe a vstoupilo do tohoto nižšího světa:
„A ty desky byly Boží dílo a to písmo bylo písmo
Boží, vyryté na těch deskách.“ (Šemot [Exodus]
32:16, Rabín Efraim Sidon) Nicméně ono rozbití
desek samo o sobě poukazuje na smrt Mašiacha.
V CE’EJNA URE’EJNA (‫וּראֶינָה‬
ְ ‫צְאֶינָה‬, obsáhlá sbírka
židovských výkladů k týdenním úsekům čtení z Tóry
sepsaná v 16. století v jazyce jidiš, název převzat
ze slov z Šir ha-Širim [Písně písní] 3:11) se píše:
„Písmena na deskách můžeme přirovnat k duši,
zatímco desky samotné k tělu. Když duše opustí
své tělo, tehdy je tělo připraveno k pohřbu. Proto
Moše, když viděl, jak písmena postupně odešla
pryč, ty desky rozbil. Naši moudří totiž říkají, že ty
desky v okamžiku, kdy se všechna písmena vznesla
k nebi, v Mošeho rukou velice ztěžkly. Podobně
ztěžkne tělo člověka v okamžiku smrti, kdy ho
opustí duše.“
Moše se za lid vytrvale přimlouval modlitbami a
půstem. To byl jeho způsob, jak chtěl lid podnítit
k tešuvě. Moše oznámil lidu: „... snad ho [Boha]
za váš hřích usmířím.“ (Šemot [Exodus] 32:30,
Rabín Efraim Sidon)
Ha-Šem nakonec Mošemu poručil, aby sám vytesal
nové kamenné desky a vrátil se k němu na har Sinaj
podruhé. Pokud tedy desky, které Moše rozbil, mají
poukazovat na Ješuovo tělo, které zemřelo za hříchy
Jisra’ele, pak nemůžeme být daleko od pravdy, když
řekneme, že ty nové desky poukazují na Ješuovo
vzkříšené tělo, které je v jistém smyslu zárukou a
znamením BERIT CHADAŠA (‫בּ ְִרית חֲדָ שָׁה‬, doslova
„smlouvy obnovené“ či „nové“). Moše vzal tyto nové
vytesané desky s sebou na horu. Stejně tak i JEŠUA
(ַ‫י ֵשׁוּע‬, „Spása, Spasení, Záchrana“, Ježíš) vstal
z mrtvých a v novém těle se vrátil zpět k svému Otci.
Podobně jako Moše nesl ty nové desky zpět na horu,
tak také Mašiach nakonec po svém prvním příchodu
znovu vystoupil zpět do nebe k svému Otci.
V dnešní paraši ovšem nakonec čteme o tom, jak
Moše opět sestupuje z hory dolů na zem, tentokrát
s novými deskami. To celé poukazuje na dobu, kdy se
Mašiach nakonec znovu vrátí z nebe zde na tuto zemi:
„..., a podruhé se ukáže ne už kvůli hříchu, ale
pro spásu těch, kdo na něj čekají.“ (Ivrim [Židům]
9:28, Překlad 21. století) Nezapomínejme na to, že
ve tváři Mošeho se poté, co sestoupil podruhé,
odrážela zářivá sláva ha-Šem. A právě tak tomu bude
rovněž při návratu Mašiacha. Podobně jako kdysi
Moše i on přijde ve slávě svého Otce, v moci a kráse,
jak nám to zaslíbil: „Syn člověka přijde ve slávě
svého Otce se svými anděly ...“ (Matitjahu [Matouš]
16:27, Překlad 21. století) Jak je též známo i z jiných
míst, Ješua přijde oděn v šatu bílém jako sníh, jeho
tvář bude zářit jako slunce a jeho zář bude nejjasnější
a nejčistší, neboť bude odrážet plnost Boží slávy.
Tak praví Hospodin: Budete-li moci zrušit moji
smlouvu s dnem a moji smlouvu s nocí, takže den
ani noc nenastane ve svůj čas, pak bude zrušena
také má smlouva s mým služebníkem Davidem,
takže nebude mít syna, který by kraloval na jeho
trůnu, a rovněž má smlouva s mými sluhy
levitskými kněžími. (Jirmejahu [Jeremiáš] 33:20-21,
Překlad 21. století)
First Fruits of Zion (První plody Sionu)
Zdroj: http://torahclub.ffoz.org/portions-library/weekly-torah/the-word-made-stone.html
Překlad: Jaldej ha-Derech, http://www.derech.cz/