01.07.2011 Zpravodaj 2011/07

POŘAD BOHOSLUŽEB V ČERVENCI V DEŠTNÉ (kostel sv. Ottona):
- Pátek
01.07.2011 v 17 h – SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE
JEŽÍŠOVA (po mši sv. – výstav Velebné svátosti, adorace, litanie k BSJ, zásvětná
modlitba, svátostné požehnání)
- Neděle
03.07.2011 v 11 h – 14. neděle v mezidobí
- Středa
06.07.2011 v 17 h – památka sv. Marie Goretti, panny a mučednice
- Pátek
08.07.2011 v 17 h – pátek 14. týdne v mezidobí
- Neděle
10.07.2011 v 11 h – 15. neděle v mezidobí
- Středa
13.07.2011 v 17 h – středa 15. týdne v mezidobí
- Pátek
15.07.2011 v 17 h – památka sv. Bonaventury, biskupa a učitele církve
- Neděle
17.07.2011 v 11 h – 16. neděle v mezidobí
- Středa
20.07.2011 v 17 h – středa 16. týdne v mezidobí
- Pátek
22.07.2011 v 17 h – památka sv. Maří Magdalény
- Neděle
24.07.2011 v 11 h – 17. neděle v mezidobí
- Středa
27.07.2011 v 17 h – středa 17. týdne v mezidobí
- Pátek
29.07.2011 v 17 h – památka sv. Marty
- Neděle
31.07.2011 v 11 h – 18. neděle v mezidobí
BOHOSLUŽBY V ČERVENCI NA ČERVENÉ LHOTĚ U NEJSVĚTĚJŠÍ
TROJICE:
- Neděle
03.07.2011 v 16 h – 14. neděle v mezidobí
CÍRKEVNÍ SŇATKY V ČERVENCI NA ČERVENÉ LHOTĚ:
- Sobota
02.07.2011 v 11 h – snoubenci Iveta Bidařová & Ondřej Špaček
(oddavky – církevně-kanonické manželství)
POUTNÍ MŠE SVATÉ V ČERVENCI VE FARNOSTI DEŠTNÁ:
- Neděle
17.07.2011 v 14 h – Jižná (Panna Maria Karmelská)
KULTURA, ZAJÍMAVOSTI A VOLNÝ ČAS
KONCERT
V sobotu 11. června 2011 v 16 hodin, byl v kostelíčku sv. Jana Křtitele uspořádán
15. Benefiční koncert.
Předtančením dvou orientálních tanečnic z Jindřichova Hradce byl program první
části koncertu zahájen. Vystoupení těchto tanců mělo v Deštné premiéru. Pro nás exotická
hudba, která tance provázela, dávala vyniknout nádherné uvolněnosti celého těla,
kouzelným a tvárným pohybům paží, hlavy, ramen i boků. Diváky nenechala chladnými,
protože jednotlivé tance odměnily dlouhým potleskem. Nesmím ještě zapomenout, že
krásu a kouzlo tanců umocnily nádherné taneční kostýmy s korálky, flitry a penízky. Při
pohybu příjemně cinkaly a hezky se třpytily.
Zpravodaj Deštenska
Eva Kadlecová, která koncert nejen uváděla, ale i celý zajistila, představila dvě nové
členky souboru „Svatojánek“. Paní Danielu Vrňákovou, která přednesla vlastní báseň
„Kdy kvetou jabloně“ a zazpívala polskou píseň „Ej, přeletěl ptáček“. Její báseň
vypovídala o okouzlení z té krásy i lásce k tomuto stromu. Líbila se nejen báseň, ale i
něžná píseň o ptáčku zazpívaná s pokorou. Druhou členkou, tou nejmladší, byla Zuzanka
Nacházelová, která zazpívala národní píseň „Poměnečky“ a píseň Karla Kryla „Anděl“.
V obou písních Zuzanky bylo tolik dětské něhy, nejen v hlase, ale i ve tváři, že si troufám
napsat, že ji v tu chvíli byl plný kostelíček. Katka Štiplová, tentokrát celá v bílém, zahrála
na flétnu „chorvatskou lidovou píseň“ a americký spiritual „Sladký swing“. Ač vystupuje
na koncertě mnohokrát, poděkování potleskem přijímá stále s milou dětskou rozpačitostí.
Jiří Vrzal zahrál na harmoniku „Rytíři na koních“ a skladbu „Zase po našem“,
kterou složil Vieder Daheim. Tentokrát ho nepřišly povzbudit jeho dvě plavovlasé
sestřičky a zvládl to zase líp než loni. Bylo vidět, že z potlesku má radost. Věděl, že si ho
zasloužil.
170. výročí narození Antonína Dvořáka, významného českého hudebního
skladatele, vzpomenula Eva Kadlecová a zazpívala z opery „Rusalka“ nejkrásnější arii
„Měsíčku na nebi hlubokém“ a známou píseň „Když mne stará matka“. Písně měly velký
ohlas u diváků a také potlesk byl zasloužený. Vendulka Vichrová zahrála na piano
„Menuet“ J. L. Dusíka a od Petra Iljiče Čajkovského „Pohřeb panenky“. Diváci ji odměnili
potleskem, kterým Vendulce znachověly tvářičky a moc jí to slušelo. Básničku „Král a
myška“, recitovala Bára Šlajchrtová. Měla pěkný přednes a ani jednou se nespletla, přesto
rozpačitě klopila oči, ale i tak si myslím, že ji uznání potěšilo.
Paní Ing. Jana Himmlová vzpomněla narození sv. Jana Křtitele, patrona kostelíčku
v Lázních. Její vyprávění bylo zajímavé a vždy přináší něco nového, co se
v encyklopediích nedozvíme. Příjemným překvapením byla báseň J. Kainara, která
opěvuje venkovské prostředí prostými slovy, plnými lásky k tomu co nás v přírodě
obklopuje. V podání paní Jany Himmlové přednesené s citem to byl opravdový zážitek.
Pěkný zážitek byl i „Koncert č. 11“, který složil A. Komorovskij, a na housle ho zahrála
Sárinka Jusková. Poslouchalo se to moc hezky a diváci potleskem vyjádřili Sárince svůj
obdiv.
Druhá část koncertu patřila vystoupení pěveckému sboru „Lípa“ z Kamenice nad
Lipou pod vedením sbormistra pana Václava Marela. Tento sbor zpívá již mnoho let a
jeho repertoár je rozsáhlý od vážných písní přes spirituály i písně lidové. Diváci byli
zpěvem nadšeni a každou odzpívanou píseň provázeli dlouhým potleskem. Potlesk byl
zasloužený a i pohled na zpívající sbor byl zážitek. To zaujetí zpěvem, radost, nadšení i
vnitřní prožitek sboristů, to se nedalo přehlédnout. Bylo to vepsáno na tvářích, v očích a
určitě i v srdcích. Tváře zpěváků, žen i mužů, které už kus života prožily zářily a
zapomenuty byly všechny chmury i potíže, které jim život přinášel. Byl tu jen zpěv a
sbormistr, který je vedl a stejně jako oni ponořen do krásy tonů všech písní. Čím déle jsem
sbor poslouchala, tím byl zážitek intenzivnější a i radost na tvářích diváků byla přímo
hmatatelná.
Škoda jen, že si víc občanů z Deštné nenašlo čas poslechnout si tu krásu. Možná by
také pozapomněli na starosti všedního dne a bylo by jim hezky.
Dík Evě Kadlecové za to, že koncert zorganizovala a dopřála poslechnout si tu krásu
těm, co byli ochotni přijít.
-2-
Zpravodaj Deštenska
Růžena Fialová
_____________________________________________________________________________________
DIVADLO PRO „ROSKU“
Pod záštitou Městského úřadu v Deštné a za pomoci vedení zámku Červená Lhota
jsme zorganizovali v červnu pro občanské sdružení Roska návštěvu divadelního
představení „Zámecká komedie“ v nově upraveném divadelním sále na zámku Červená
Lhota.
Představení se zúčastnili postižení roztroušenou sklerózou a též stejný počet
relativně zdravých lidí z Deštné i Jindřichova Hradce, kteří připlatili na vstupenky pro
nemocné, aby tito, zejména na invalidních vozíčcích měli vstupné bezplatné. Každá
pomoc pro ně je velmi důležitá, neboť člověk, který je takto téměř po celý život od mládí
vážně nemocný, je vděčný za každou hezkou chvilku, která je mu dopřána. Protože někteří
z těch, kteří se „benefice“ zúčastnili, nechtějí být jmenováni, vyjadřujeme jim všem touto
cestou za to VELKÝ DÍK.
V kouzelném prostředí našeho vskutku pohádkového zámečku Červená Lhota jsme
se cítili velmi příjemně a zábava byla od začátku až do konce představení perfektní. Herci
byli báječní a živá hudba nás též okouzlila. Lehká komická historka o lásce třech
milostných párů nás všechny pobavila a dala nám zažít příjemné pocity z divadelní hry
v romantickém prostředí.
Děkujeme souboru deštenských ochotnických herců za jejich bezvadné vystoupení,
na které ještě dlouho nezapomeneme.
Za hudební soubor sv. Jana Křtitele v Deštné
Eva Kadlecová
P.S.
V divadle je všechno,
co v životě postrádáš:
Láska i nenávist, zloba i zášť,
něha i krutost, smích i pláč.
A potlesk diváků?
Vždyť pro něj vlastně hráš.
Však divadlo je láska
a tu v životě nezahráš.
VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
-3-
Zpravodaj Deštenska
vzhledem k tomu, že léto v Deštné je již
po řadu let obdobím výtvarníků a jejich výstav,
chtěla bych letošní pozvánku na výtvarnou
výstavu zahájit zmínkou o báječné výstavě
obrazů v Praze ve Valdštejnské jízdárně a
Jízdárně Pražského hradu, která zde proběhla
od listopadu 2010 až do konce dubna 2011.
Byla to rozsáhlá výstava „Karel Škréta –
Doba a dílo“, která se konala pod záštitou
prezidenta republiky Václava Klause a
arcibiskupa pražského Dominika Duky.
Karel Škréta žil v letech 1610-1674.
Tento malíř evropského formátu je považován
za jednoho z největších českých umělců
vrcholného barokního umění. Jsou známé jeho
obří oltářní výjevy i portréty a drobné kresby a
grafiky.
Výstava čítala asi 400 exponátů, mnohé
z nich byly nově zrestaurovány a některé byly
zapůjčeny ze sbírek z Německa, Rakouska,
Nizozemí, Itálie a USA. Malby Karla Škréty perfektně znázorňují hloubku životních
prožitků a jsou dodnes považovány za unikátní a mistrovská díla. Pro názornost přikládám
detail z obřího plátna s výjevem sv. Martina na koni z Národní galerie v Praze.
Vraťme se tedy nyní k letošní deštenské výstavě obrazů, fotografií, keramiky a
dřevořezeb, která se bude konat od 30.7. až do 7.9., aby mohli výstavu navštívit i žáci naší
základní školy.
Zahájení výstavy s malým hudebním programem a občerstvením bude v sobotu
30. července 2011 v 17 hod. v prvním patře kulturního domu a restaurace na náměstí
v Deštné. Kdo by měl zájem též vystavovat výše uvedené exponáty, může se přihlásit na
Městském úřadě Deštná na tel: 384 384 291 nebo u paní Kadlecové na tel: 384 384 233.
Těšíme se na Vaši návštěvu
Eva Kadlecová
_____________________________________________________________________________________
ZÁZRAK, ČI ZVLÁŠTNÍ ÚKAZ PŘÍRODY?
Poslední květnový den byl nádherný. Obloha byla azurová a sluníčko se usmívalo
od rána na celý svět. Tento den končily oslavy Panny Marie i měsíc jim zasvěcený –
květen. Byla jsem pozvána na mši do Betléma nad Mnichem k tzv. Váňově studánce.
Každý rok se tady na jaře koná mše svatá k patronce Panně Marii, matce Ježíše Krista.
„Váňova studánka“ se nazývá tak proto, že jistý pan Váňa, těžce nemocný, byl zde
vyslyšen a dostalo se mu uzdravení. Toto říká pověst. Místo je ale zvláštní, podobné
lesnímu místu a kapličce sv. Háty ve Strážce nad Deštnou.
-4-
Zpravodaj Deštenska
Zde v Betlémě se nachází malá svatyně Panny Marie uprostřed zeleného paloučku
s několika vzrostlými stromy, skrze které vysílá své paprsky mocné slunce. Atmosféra je
zde taková, že se příchozí člověk zcela oddá kráse tohoto místa a odevzdá se do rukou
patronky Panny Marie. Mše zde byla v přírodě provizorní, ale dlouhé paprsky odpoledního
slunce, prokmitávající skrze stromy na paloučku, umocnily pro příchozí vzácnost tohoto
místa. Mši svatou sloužil pan farář z Kamenice nad Lipou. Modlili jsme se za nemocné, za
naše děti, za zemřelé i za to, abychom se stali lepšími a pak jsme zpívali mariánské písně.
Na malých lavičkách seděli mladí i staří a vnímali toto místo jako nádherný dar. Pan farář
vyprávěl i o sv. Janu Křtiteli a páteru Bedřichu Kamarýtovi, který věnoval též své obrazy
do kostela v Kamenici nad Lipou a do Lidmaně. Pan farář řekl i několik nových věcí, které
znal ze života pátera Kamarýta od svých známých a příbuzných a to nás „deštenské“, moc
potěšilo. Já jsem přidala i několik zajímavostí o našem vzácném a milovaném páteru
Kamarýtovi a zazpívala jsem latinskou píseň k Panně Marii od francouzského skladatele
Charlese Gounoda „Ave Maria“. V písni je obsaženo vše, oč Pannu Marii žádáme – aby
s námi byla v životě i v hodině naší smrti. Toto je „krédo“, které zpívají lidé na celém
světě ve všech světových jazycích a věří, že Panna Marie je v těžké chvíli neopustí.
Po mši svaté si účastníci mše nabrali vodu z posvátného pramene, která prý také
dlouho vydrží jako čerstvá. Když všichni odešli, rozhostilo se zde zvláštní ticho, které
každý citlivý člověk vnímá jako něco neobvyklého. I pro ty, co nevěří v „zázračné
okamžiky“, i ty musí toto „zemité“ ticho úplně pohltit.
Vždyť jen ten zázrak přírody je neuvěřitelně krásný a je záhodno za tyto hluboké
prožitky „někomu“ poděkovat. Když jsme dojeli do Deštné, strhla se hrozná bouře
s kroupami. Byl to takový prudký kontrast s idylickým zážitkem u „svatyně Panny Marie“
v Mnichu v Betlémě.
Hezké léto přeje všem Eva Kadlecová
_____________________________________________________________________________________
ČERVEN V LETECKÉM MUZEU DEŠTNÁ OČIMA
KHL
Měsíc červen je pro Letecké muzeum v Deštné (dále
LMD) každoročně jakousi zatěžkávací zkouškou před letní
prázdninovou sezonou. Rádi bychom zvýšili návštěvnost muzea nad loňských přibližně
5500 platících návštěvníků a čestných hostů nejrůznějších společenských událostí, které
náš Klub historie letectví v LMD pořádá. Z tohoto důvodu jsme se letos propagaci muzea
věnovali ještě s větší intenzitou, než v letech předešlých. Dle prvních statistik reklama
skutečně funguje. Ukázalo se, že zvýšení návštěvnosti pomáhá nejen velkoplošný poutač
v Soběslavi, ale také informace v České televizi, v TV Prima a na R 1 Vysočina. Reklamu
LMD se nám podařilo zakomponovat i do vysílání nejrůznějších rozhlasových stanic
formou reportáží a rozhovorů v novinách, včetně živého telefonického vstupu z Dánska do
českého Radiožurnálu během naší letošní expedice. Nechali jsme také rozvést více než
120 plakátů Leteckého muzea Deštná po kempech na Jindřichohradecku a jeho okolí. Teď
už záleží jen na návštěvnících samotných, zda si k nám cestu najdou. Pravdou je fakt, že
-5-
Zpravodaj Deštenska
doba je ekonomicky nepříznivá. Lidé často zvažují, zda jít do muzea, kina či za stejné
peníze za nákupy. Tento neblahý vliv doby pocítila řada muzeí v celé České republice. O
to více nás těší, že k nám do Leteckého muzea zavítaly školní zájezdy a organizované
výpravy turistů z nejrůznějších koutů naší vlasti. Od dubnových víkendů po 29. červen
2011 to bylo více než 1100 českých a zahraničních návštěvníků. Nakolik působí na
veřejnost televizní reklama ukáže i sobota 2. července, kdy v TV Prima v dopoledních
hodinách poběží několikaminutová pozvánka do LMD, kterou 20. června v muzeu natáčeli
herci Bára Štěpánová a David Suchařípa za účasti muzejní průvodkyně Slávky Poslušné.
Dalším tahákem pro veřejnost by mohly být i nové exponáty, které do LMD
chceme dovést přibližně v půli července. Již skoro dva měsíce v Č. Budějovicích jednáme
o dlouhodobé zápůjčce motorů a dalších součástek z německých proudových stíhacích
letounů Messerschmitt Me-262, které byly na jaře 2011 náhodně nalezeny v obci Homole
poblíž bývalého válečného letiště v Plané. V pondělí 20. června jsem byl jako člen komise
leteckých historiků provést fyzickou kontrolu stavu zachovalosti jednotlivých artefaktů.
Jedná se o části motorů, podvozkové nohy, směrovku, části pancířů a podobně. Celkem
sedm palet materiálů! Více než dva měsíce po nálezu, po jejich bohužel špatném prvotním
očištění od hlíny pomocí vody a několika dalších mylných krocích při prvotních
konzervacích provedených na letišti v Plané, však stále reznou. Došlo tak k výraznému
poškození těchto více než 66 let starých leteckých součástek, které díky známé historii i
nálezovým okolnostem patří k unikátním v celé České republice. Dle nedávné dohody
mezi Jihočeským muzeem v Č. Budějovicích, které se ze zákona stalo majitelem artefaktů
z Me-262, Jihočeským krajem a naším Klubem, jsme s kolegy vzali na svá bedra nejen
záchranu co možná největšího počtu z výše uvedených leteckých součástek, ale také jejich
veřejnou prezentaci. Prvotní odhad konzervačních prostředků na sedm palet „plechů“
z Me-262 je zhruba 100.000 Kč! Polovinu částky nám předběžně přislíbil Jihočeský kraj,
na druhou si budeme muset vydělat či získat prostředky od sponzorů. Je to tzv. běh na
dlouhou trať, ale záchrana těchto dobových součástek nám za to skutečně stojí! Odměnou
nám bude dlouhodobá zápůjčka všech předmětů, které plánujeme vystavovat již od zhruba
poloviny července 2011 v expozici LMD. S kolegou Alešem Hazukou připravujeme
reportáž pro Českou televizi, která se bude týkat převozu a instalace exponátů z Me-262
v muzeu. Zájem o tuto tématiku mají i další média regionální či republikové úrovně. Bude
pak záležet opět jen na veřejnosti, zda se do Leteckého muzea v Deštné přijde na tyto
skutečně unikátní předměty podívat.
Poslední větší akcí našeho Klubu a LMD v červnu byla v pořadí již patnáctá
zahraniční dokumentační cesta nazvaná „Expedice Andervenne 2011“. Během období od
čtvrtka 2. do neděle 12. června jsme během 4.650 km dlouhé cesty po Německu,
Lucembursku, Belgii a Dánsku mapovali další válečné lokality z období 1939 až 1945.
Setkali jsme se s řadou zajímavých lidí, se kterými jsme navázali kontakty a slíbili si
spolupráci do budoucna. Pokud vše dopadne dle našich představ, měli bychom například
do muzea v Deštné časem získat několik drobných zajímavých exponátů
z bombardovacího letounu Wellington Mk.I „KX-L“, který se zřítil večer 15. září 1941 na
jedno z polí poblíž německé vesnice Andervenne. Během expedice jsme se zde potkali
s lidmi, kteří událost pamatují jako malé děti a kterým později jejich rodiče popisovali
-6-
Zpravodaj Deštenska
detaily tohoto válečného dramatu. Podařilo se nám tak na základě svědectví prokázat, že
letoun byl sestřelen protivzdušnou obranou (flakem) již během letu nad přístav Hamburk a
celá šestičlenná osádka zde zahynula. Ohořelá těla letců byla pohřbena 18. září 1941 na
vojenském hřbitově v Lingen - Ems do společného hrobu. Po válce byl založen velký
vojenský lesní hřbitov v Reichswaldu v severním Porýní Vestfálsku, kam byla přenesena i
těla této české osádky. Jak jsme zjistili během naší Expedice Zwolle 2000, jejich ostatky
se zde nacházejí ve společném hrobě s číslem 12 - 15, řada F, úsek 27. Více informací o
činnosti našeho Klubu, o letošní expedici i Leteckém muzeu v Deštné najdete na
webových stránkách: www.khl-jhradec.cz. Krásné slunečné léto a jen vše dobré Vám
všem!
Vladislav Burian, KHL
Fragmenty motorů z Me-262 uložené na letišti
v Plané u Č. Budějovic. (Foto: V. Burian, stav
z 20. června 2011)
Model Messerschmittu Me-262 v měřítku 1:1
v německém muzeu v Rechlinu s originálními
komponenty. (F: V. Burian, 11. červen 2011)
ROK RŮŽE
Vláda Oldřicha II. z Rožmberka
Již v době jeho narození r. 1403 trvala bouřlivá situace
v zemi. Otec Jindřich z Rožmberka bojoval proti králi Václavu
IV., a královi přívrženci naopak plenili rožmberská panství,
včetně městečka Deštné. Smíření nastalo až v roce 1409 (tehdy i
odbojník Žižka byl vzat králem na milost). Po Jindřichově smrti
vychovával mladého dědice Oldřicha II. z Rožmberka Čeněk
z Vartenberka, který v té době byl i hlavou české kališnické šlechty. Proto i mladý Oldřich
byl přívrženec husitství. V roce 1418 se jako patnáctiletý ujal rodového majetku. Je
zajímavé, že téhož roku, podle rady pana Čeňka z Vartenberka, vydal řadu privilegií pro
rožmberská městečka, kterým přiznal „právo odúmrti“ a další výhody. Mezi
obdarovanými byla i Deštná, tehdy v choustnickém panství. V dochovaném, krásně
napsaném privilegiu Oldřich z Rožmberka uděluje deštenským i dva nové výroční trhy, a
-7-
Zpravodaj Deštenska
právo užívat městskou pečeť se znakem rožmberské růže (tímto gotickým pečetidlem se
občas pečetilo ještě v roce 1824!).
V dalších létech husitských válek se Oldřich přidržel krále Zikmunda a bojoval,
většinou neúspěšně, proti revolučnímu Táboru. Za připomínku stojí jeho „právo odúmrti“
udělené roku 1424 vesnicím kolem Deštné: Hojovice, Březina, Vícemil, Rosička u Deštné,
Jižná, Lhota (Červená), a další.
V bojích o moc, především s Jiříkem z Poděbrad, měl Oldřich z Rožmberka šanci
dosáhnout na českou královskou korunu! Marně. Jiřík byl politicky razantnější. Stárnoucí
a zklamaný Oldřich předal vládu nad rožmberským domíniem synu Janovi z Rožmberka, a
dožil na hradě Dívčí Kámen do své smrti v roce 1462. Pohřben byl v rodové hrobce
kláštera ve Vyšším Brodě.
F.K.
Faksimile části privilegia Oldřich II. pro Deštnou, rok 1418
_____________________________________________________________________________________
ROŽMBERKOVÉ
V Praze 18. května 2011 proběhla vernisáž výstavy„ Výstava Rožmberkové, rod
českých velmožů a jeho cesta dějinami“. Vernisáže se zúčastnil starosta Deštné David
Šašek DiS. spolu s matrikářkou paní Jitkou Šváchovou a zastupitel PhDr. Tomáš Horyna,
kastelán zámku Červená Lhota, který byl vlajkonošem deštenského praporu. Výstava je
prezentována v prostorách Valdštejnské jízdárny v Praze a koná se u příležitosti uplynutí
400 let od úmrtí posledního potomka rodu Rožmberků Petra Voka.
Výstavu pořádá Národní památkový ústav, spolupořadatelem jsou Národní galerie
v Praze a Senát Parlamentu ČR.
-8-
Zpravodaj Deštenska
________________________________________________________________________
V Deštné proběhly pod záštitou Městského úřadu a Městské knihovny čtyři
přednášky historika pana Františka Kvapila týkající se rodu Rožmberků od jeho
samotného počátku a období, kdy Deštnou Rožmberkové koupili, až po úmrtí Petra Voka
a prodání Deštné. Touto cestou panu Kvapilovi děkujeme, přednášky to byly velmi
přínosné a všem zúčastněným se líbily.
PODĚKOVÁNÍ
posílám všem posluchačům a posluchačkám, milovníkům deštenské historie, kteří se
zúčastnili mých přednášek k letošnímu „Rožmberskému roku“, na téma Rožmberkové a
Deštná. Doufám, že jsme se takto nesetkali naposled.
Váš František Kvapil
-9-
Zpravodaj Deštenska
CESTOVÁNÍ V ČASE
SLOUPEK DEŠTENSKÉ KNIHOVNY
- 10 -
Zpravodaj Deštenska
8.7. 1621 - Jean de La Fontaine - francouzský bajkař a
básník se narodil v Château-Thierry a zemřel v Paříži 13. dubna
1695. Byl to snad nejznámější klasicistní básník vůbec. Proslavil
se bajkami, komponovanými spíše jako malá dramata a
vyznačující se výraznou alegoričností. Zprostředkovával touto
formou živý obraz francouzské společnosti 17. století. Stejně
jako další klasicistní umělci, tak i La Fontaine čerpal svoji
inspiraci u svých předchůdců, od Ezopa po středověké moralisty.
Bajky také často aktualizoval podle vývoje a potřeb společenské
kritiky.
Studoval na koleji v Château-Thierry, kde se skvěle naučil
latinu, ale - ať už tomu bylo z nedbalosti nebo z lenivosti - poněkud opomínal řečtinu.
Později litoval, protože veškeré staré texty musel číst pouze v latinském překladu. V roce
1641 přesídlil do pařížského kláštera v ulici St. Honoré, kde se věnoval modlitbám a
Bohu. Mnišský život jej ale neuspokojoval o nic víc než předchozí studia. Oceňoval zde
pouze posvátné ticho, které mu umožňovalo naplno se věnovat četbě, svému
nejoblíbenějšímu koníčku. Jeanova četba neimponovala jeho představeným, neboť
nevychvalovala Boha. V klášteře proto strávil pouhých osmnáct měsíců a pak jej opustil.
Znovu se vrátil ke studiím práv a v roce 1649 získal v Paříži titul. V průběhu studií se
musel podrobit vůli svého otce - v roce 1647 si vzal za ženu Marie Héricartovou, tehdy
pouze čtrnáctiletou. Toto manželství nikdy nebylo šťastné. Nic na tom nezměnil ani fakt,
že se jim narodil syn Charles (1653). La Fontaine nikdy nebyl ani dobrý manžel, ani dobrý
otec.
V roce 1652 převzal práci svého otce a stal se správcem vod a lesů v Château-Thierry.
Úsilí a snaha mu vydržely až do roku 1672, kdy se tohoto úkolu vzdal.
Práce mu ale poskytovala dostatek volného času, aby se mohl věnovat pařížským setkáním
s přáteli. Zde se projevila jeho náklonnost k poezii a začal se věnovat četbě Malherba.
Obdivoval také Rabelaise a Boccacia.
V tomto období vstupuje do služeb Fouqueta, generálního prokurátora francouzského
parlamentu. Věnoval mu asi třicet básní svého díla a zůstal jeho věrným stoupencem i po
jeho politickém pádu. To rychle vyvolalo nenávist jak u Colberta, tak u samotného
Ludvíka XIV.
V roce 1684 by zvolen do Francouzské akademie (Académie française) a nahradil zde
Colberta v jeho křesle. Své nové práci se věnoval excelentně a nevynechal ani jedno
setkání akademiků. Ve svém díle Querelle des Anciens et des Modernes se jednoznačně
staví na stranu konzervativních akademiků, kteří vášnivě chrání rigidní pravidla
francouzského pravopisu.
La Fontaine zemřel 13. dubna 1695 v Paříži.
Všichni asi La Fonteinovy Bajky známe - kdo ne, má možnost
zapůjčit si je v naší knihovně.
10.7. 1871 - Marcel Proust - francouzský prozaik, jeden z
tvůrců evropského románu 20. století. Narodil se v dobře situované
měšťanské rodině. Jeho matka Jeanne Weilová, byla dcerou
- 11 -
Zpravodaj Deštenska
židovského makléře. Otec Adrien Proust pocházel ze středofrancouzkého Illiers. Po stuiích
a praxi se Marcel Proust stal profesorem na lékařské fakultě v Paříži.
Marcel prožíval dětství střídavě v Paříži a na venkovském Illiers pod vlivem matčina
izraelitismu a katolicismu "tety Léonie". Již od narození byl křehkého zdraví a už od
dětství trpěl záchvaty astmatu, což ho provázelo celý život.
Roku 1882 byl přijat na Condorcetovo lyceum, kde byl vynikajícím žákem. Již zde začal
jeho zájem o literaturu. Po maturitě absolvoval v Orléansu jednoroční dobrovolnou
vojenskou službu. Poté studoval práva. Po celou dobu studií, pokud mu dovolovalo zdraví,
žil Proust intenzivním společenským životem. V salonech paní Straussové a paní Arman
de Caillavet se sblížil s umělci a estéty i s vlivnými dámami pařížské společnosti.
Nevyhýbal se ani veřejnému životu. V roce 1895 byl jmenován knihovníkem v
Mazarinově knihovně. Byla to však formální funkce a Proust měl dost času pro literární
tvorbu. Kromě toho podnikal cesty do ciziny, navštívil Itálii a Holandsko. V letech 19071914 cestoval po Francii při hledání krásy starých katedrál v doprovodu své největší lásky
- šoféra Agostinelliho.
Vycházky za svými přáteli podnikal často v noci, protože trpěl silnou alergií na
sluneční světlo. Literární tvorbě se věnoval celý život. Přispíval do Le Banquet, Revue
hebdomadaire, Le Gaulois, Le Figaro, Mercure de France aj.
Marcel Proust svým dílem stojí spolu s autory jako jsou např. James Joyce nebo
Franz Kafka u základů moderního evropského románu 20. století. Dílo Marcela Prousta je
svou tematickou, kompoziční i jazykovou bohatostí stále předmětem zájmu a diskuzí
literární kritiky. Je to dílo prodchnuté židovstvím, poznamenané autorovou
homosexualitou, představující obraz společnosti, psychologického realismu,
psychologické analýzy, autobiografie aj.
Téměř všechny publikované práce jsou různými etapami vzniku Proustova
vrcholného románu Hledání ztraceného času.
V naší knihovně si můžete přečíst jeho román Swannova láska.
28.7.1936 - Doc. PhDr. Milan Uhde - český spisovatel,
dramatik a politik.
Narodil se v právnické rodině, vzdělání získal v Brně a pak
pracoval jako redaktor významného brněnského měsíčníku pro
literaturu, umění a kritiku Host do domu a zároveň působil jako
externí učitel na Janáčkově akademii múzických umění. V roce
1971 dosáhl titulu doktora filozofie.
Po zákazu časopisu se stává spisovatelem z povolání, ale
roku 1972 se po zveřejnění článku v Rudém právu dostal na
seznam zakázaných spisovatelů a jeho tvorba se nesměla
publikovat až do sametové revoluce v roce 1989. Psal pod jmény
jiných divadelní hry (nejčastěji pro Divadlo na provázku),
publikoval v samizdatu, spolupracoval se zahraničními divadly a rozhlasovými a
televizními stanicemi.
Podepsal Chartu 77, v roce 1988 se stal i signatářem Hnutí za občanskou svobodu. V roce
1989 spoluzaložil nakladatelství Atlantis a stal se jeho šéfredaktorem. Následující
- 12 -