zde

Transkript

zde
číslo 3/ 2013
Velikonoční rozhovor
Vtipné básně o zvířátkách
Hádanky
Z deníčku zvířátek
Okénko do historie
Hádanky
Zajímavé soutěže
Stálí členové redakční rady
Markéta Žáková
Pamela Heráková
Dominika Žmolíková
Nikola Žmolíková
Tomáš Pozdíšek
7. A
A jiné…
Noví členové redakční rady
Veronika Boglisová
Johana Fingerová
7.A
Jana Kovaříková
Denisa Harkabusová
6.A
Cihláček vycestoval do Sluňákova a přináší vám rozhovor s lektorkou Zuzanou Jankovou:
Cihláček: Kolik let už pracujete v ekologickém centru Sluňákov?
Zuzana Janková: Od roku 2007, takže asi 6 let.
Cihláček: Kolik lidí k vám do Sluňákova ročně zavítá?
Zuzana: Jezdí jich sem několik tisíc a velmi hezky se nám s nimi pracuje.
Cihláček: Líbí se Vám tato práce?
Zuzana: Ano, moc, a hlavně když pracujeme s dětmi.
Cihláček: Kolik výchovných programů už jste udělali?
Zuzana: No, to je těžká otázka, ale bylo jich strašně moc.
Cihláček: Jakou konkrétní pozici tu děláte vy?
Zuzana: Tak já dělám v ekoporadně a jsem lektorka.
Paní Janková a autorky rozhovoru:
Cihláček vyrazil mezi děti a zeptal se jich na jejich velikonoční zážitky:
►Cihláček: Holky, tak co, umíte plést karabáč? A co vy, pánové?
Umíte barvit vajíčka?
Izabela Urbánková, 1.C: „Pletení pomlázky mě vůbec nebavilo a byl to
opruz.“
(Cihláček: Tss...holka! Ta chlapské umění nemůže chápat....)
Kubíček Linet, 1.A: „Umím barvit vajíčka a nejradši barvím červené.“
(Cihláček: Woow...)
►Cihláček: A co zajímavého se vám přihodilo o Velikonocích?
Klára Mádrová, 3.B: „Vymrskal mě můj starší bratranec jehličím
a hodně to štípalo.“
(Cihláček: Ty dnešní holky nic nevydrží...)
Berenika Svačinková, 2.A: „Schovala jsem se před dědečkem i se svým
mladším bratříčkem v peřině a nenašel nás.“
(Cihláček: Dobrá schovávačka...díky za tip!)
Natálka Křížová, 1.A: „Nesla jsem v ruce zrní pro kuřátka a místo kluků mě začala honit kuřátka :-).“
(Cihláček: Tak to je FAKT děsivé.)
Viktorka Langrová, 1.B: „Honil mě tatínek i se svými kamarády od hospody až domů. Celou dobu jsem se u toho
smála. “
(Cihláček: Tak to je štěstí, že ses přitom ne... :-) .)
Kubíček Linet, 1.A: „Skoro mě zmrskala holka a honila mě po celém Bruntále, ale naštěstí jsem jí vždy
utekl.“
(Cihláček: No tak to máš štěstí, že rychle běháš :-).)
☻ Básnění a jiné dovádění
Před polednem přijela policie.
Pátrala po pachateli přepadení.
Policisté prohledávali park.
Pachatel prý použil přejezd přes potok,
potom pokračoval Peugeotem.
Policista pronásledoval pachatele.
Použil pistoli.
„Prásk!" prostřelil podezřelému pneumatiku.
Pneumatika praskla.
autor:
HonzaseSedláček,
Pachatel
přiznal. 8.A
autor: Honza Sedláček
Máme doma Tibetku
Pruhované žáby
Kdo to ví, hned ho napadne,
že soužití s ní je nesnadné.
Je to malé štěně
a to dennodenně
kouše, co se dá
a pak to tak vypadá.
A tak doufám maličko,
že umoudříš se, holčičko,
a budu zase v klidu žít,
věci nebudu roztrhané mít!
Naše žáby zubaté
nejsou jenom chlupaté.
Máme u nás více druhů,
poznáme je podle pruhů.
A to nejste v cizině,
chovají je v rodině.
autor: Šimon Siegel, 6.A
Křeček běží po poli,
kličkuje skrz brambory.
Nevšimne si šutráku
a už leží na znaku.
Pozor krtek
Pozor krtek na mopedu
s ním rozhodně nepojedu.
je slepý jak patrona,
naboural to do slona.
autor: Andrej Dias 6.A
Krtek a trenýrky
Leze krtek po paloučku,
roztrhl si trenýrky,
je ohnutý zády k větru,
tak mu fouká do dírky.
Leze pěkně tiše,
pod vousy si plká,
doufá, že díky severáku
nedostane vlka.
autor: Monika Bielčíková, 6.A
autor: Jarek Šidlák 6.A
Křeček
autor: Andrej Deias, 6.A
Ostříhaný lev
Říkala mi tuhle lvice,
že jí vadí čím dál více
česat hřívu tátovi,
prý už ji to nebaví.
Že prý by ho ostříhala!
To by škody nadělala!
Lev by pak už nebyl král,
málokdo by se ho bál.
autor: Monika Bielčíková,6.A
☻ Z deníčku zvířátek
Mimi
Ahoj, mé jméno je Mimi. Jsem pejsek, rasa Bišonek. Budu vám vyprávět o mém
dvounožci.
Jmenuje se Adam, je mu 11 let a má jen dvě tlapky a chodí jen po zadních. Nedovede
mě kousnout, ale já ho ano. Nemá drápky a ani není chlupatý jako já. Všichni si o mně
myslí, že jsem tlustý, ale to je jen moje srst.
Každý večer se mi dvounožec směje, jak spinkám. Tak ho za to rafnu do prstu. Když
zlobím, tak dostanu pohlavek novinami. Když se vyčůrám na plínečku,
dostanu od Adama piškot. Ale když nestihnu jít na plínečku udělat fuj,
tak se jdu schovat pod stůl.
Náš den končí tak, že jdeme spolu spát.
autor: Adam Ščudla, 5.B
Modroočko
Já jsem ryba Modroočko.
Narodila jsem se, když bylo všechno mokré. Je to tak dodnes.
Se mnou tu žije dvounožec, je velký a plave hlavou nahoru.
Má ploutev docela bez šupin a ani z legrace neumí vypustit bublinu.
Občas na mě volá „Očko“, ale já jsem Modroočko! Tak jsem si řekl, že ho to budu učit.
Občas na mě zaťuká. A já tedy vylezu, ale on nic, pořád jenom ťuká. Nevím, co po mně chce. Tak zase
zalezu.
Ve 23:15 přestane ťukat a já můžu konečně spát.
autor: Christopher Benjamin Stokes, 5.B
☻ Okénko do historie
Během 2. světové války byla v Tichomoří jen japonská honba za mocí. V první polovině války měli Japonci
navrch, ale pak ztratili mnoho kvalitních pilotů a navíc se americký průmysl rozběhl na plné obrátky. Do té
doby měli Japonci početní převahu.
Několik bitev se konalo v Panamském průplavu, kde bylo potopeno mnoho japonských i amerických lodí,
a tak se mu začalo říkat „průplav s ocelovým dnem“.
To je sice zajímavé, ale na mořském dně se nemohou tvořit krásné korálové útesy, kde by mohly být také
ohrožené druhy korálů.
autor: Lukáš Bortl, 6.B
☻Soutěž číslo 1
Poznej osobnost z karikatury:
1.
2.
5.
9.
6.
10.
3.
7.
11.
4.
8.
12.
Své odpovědi noste paní učitelce Cojocarové nebo Repkové. Ze správných odpovědí bude vylosován jeden výherce.
☻Soutěž číslo 2
Tipněte si, které dívčí a chlapecké jméno je na naší škole nejčastější.
Své odpovědi se jménem a třídou vházejte do schránky u jídelny. Výherce bude odměněn malým překvapením.
.
☻Hádanky
Nohy dlouhé jako chůdy,
vysokánský krk,
vidí domů oknem půdy
přes zelený smrk.
Maličké zvířátko,
zrzavý kožíšek,
spořádá zakrátko
lískový oříšek.
Skáče líp než malá blecha,
polapit se nechce nechat,
přeskočí i starou kašnu,
na bříšku má tajnou brašnu.
Když udělá ko-ko-ko,
načechrá si peří,
bude vejce naměkko
pro mne na večeři.
Vznešeně si vykračuje,
vějířem se ovívá,
nad jiné se povyšuje
a je pyšný protiva.
Chodí líně pouští,
srst má jako houští,
na zádech má hrb.
Na hlavě má ofinu,
rád si hoví ve stínu,
a to není drb.
Ve zdi díra,
mlsám sýra,
to jsem celá já.
Mám dvě očka,
pozor kočka,
ouška šedivá.
Je král, co nemá korunu,
a nesedává na trůnu,
pouští to hřmí, když zívá.
Na krku vzácnou kožešinu
nosívá jako pelerínu
a říká se jí hříva.
☻Soutěž
Žáci 3.B s pomocí paní učitelky Ivy Češkové zanechali žákům 1. stupně ve sněhu (ještě než
nám roztál) vzkaz. Rozluštíte ho?
Své odpovědi vhazujte do schránky u jídelny nebo je předejte vaší třídní učitelce.