ZO ČSOP Český Krumlov

Transkript

ZO ČSOP Český Krumlov
Z p ra v od a j
Šípek
ZO ČSOP Český Krumlov
Naším posláním není svět měnit,
ale nabízet možnosti, jak ho zachovat.
číslo 5/2004
ročník XVII.
________________________________________________________________________________
VÝSLEDKY ANKET „ROPÁK 2003“ A „ZELENÁ PERLA 2003“
aneb něco pro zasmání, kdyby to nebylo tak smutné...
Celkem 109 členů nezávislé Komise ze 126 rozhodlo o vítězi 12. ročníku ankety „Ropák roku“
o antiekologický čin (osoba, která se prosazováním nějaké stavby či záměru, vydáním rozhodnutí či
budováním stavby nejvíce zasloužila o poškození životního prostředí) a 9. ročníku ankety „Zelená
perla roku“ o antiekologický výrok. Členy Komise jsou např. ekolog Ivan Dejmal, sociolog Jan Keller,
filozof Erazim Kohák, písničkáři Jaroslav Hutka a Pepa Nos, teatrolog Vladimír Just atd.
Titul Ropák 2003 získal
1) Ing. Jaromír Schling, poslanec PS P ČR (ČSSD) - Ústecký kraj a ČR (330 bodů)
- za podání pozměňovacího návrhu k novele zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě,
který označuje rozvoj a modernizaci vodní cesty po Labi od Pardubic ke státní hranici se SRN a po
Vltavě od Třebenic po soutok s Labem za veřejný zájem a zároveň konstatuje, že pokud tato vodní
cesta leží ve zvláště chráněném území přírody, nevztahují se na ni zákazy, uvedené v zákoně
o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.; druhá část návrhu se díky senátorům do zákona
nakonec nedostala, neboť jejím přijetím by došlo k prvnímu narušení dikce zákona o ochraně
přírody a krajiny a z řek by se staly „vodní dálnice“,
- za podporu výstavby dvou jezů na dolním Labi podáváním různých pozměňovacích návrhů ve
sněmovně,
- za opakovaný návrh na zrušení Ministerstva životního prostředí jako nepotřebného resortu
vznesený při diskusi o novele zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
-
neboť MŽP prý neúměrně zdržuje schvalování koncepcí a přípravu mnoha staveb; navíc navrhl
zrušit celý zákon,
za podporu návrhu zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic, přestože tento zákon nesplní
svůj hlavní cíl, tj. urychlení výstavby těchto komunikací; navíc vláda zákon nepodpořila, neboť
zasahuje do tří jiných zákonů.
Zelenou perlu 2003 získal
1) Petr Martiňák, starosta Horních Tošanovic a koordinátor Iniciativy R48 (186 bodů)
„Myslím, že neexistuje jen přirozená migrace, ale i umělá. Těch pár medvědů či vlků by se tedy
dalo podle mého názoru čas od času přepravit do jiných oblastí.“
(návrh na zamezení migrace zvěře přes rychlostní silnicí R48 na Ostravsku, který má ušetřit finance
za vybudování mostních přechodů pro zvěř nad silnicí, tzv. ekoduktů)
z článku Přechody pro zvěř jsou potřebné, ale moc drahé (Týdeník Frýdecko-Místecko, 9. 12.
2003)
V anketě Ropák 2003 se na dalších dvou místech umístili:
2) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana Ústeckého kraje (ČSSD) – ÚK a ČR (315 bodů)
- za prosazování výstavby dvou vodních stupňů na dolním Labi v Malém Březně v CHKO
České středohoří a v Prostředním Žlebu v CHKO Labské pískovce; jejich realizace bude stát
nejméně šest miliard korun, přestože byl prokázán jejich negativní vliv na poslední český úsek Labe
s přirozeným tokem a s řadou mokřadů, kde se vyskytují desítky zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů; postižený úsek Labe má přitom být zařazen do evropské soustavy NATURA 2000; proti
výstavbě je i Ministerstvo životního prostředí (záporně hodnotí vlivy na životní prostředí a
nepovolilo výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny), vedení obou CHKO, desítky
občanských sdružení a nejméně patnáct tisíc občanů, navíc jde o dopravně nereálný záměr, neboť je
zde výkonově nevyužitá železniční doprava a staví se dálnice D8, z hlediska finančního jde
o neefektivní stavby, což potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad a zpráva Světové banky, a v Německu se
s dalším zvětšováním plavební hloubky v blízké budoucnosti nepočítá,
- za prosazování urychlené výstavby dálnice D8 přes CHKO České středohoří a přírodní park
Východní Krušné hory bez ohledu na platnou ekologickou legislativu a nepředložení všech
potřebných dokladů investorem - Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, které tak zpomaluje příslušná
správní řízení, navíc podporoval předložit a schválit speciální zákon o dálnici D8,
- za opakované zařazování ekologických sdružení a občanů s ekologickým cítěním mezi
ekoteroristy.
3) Ing. Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu – ČR (204 bodů)
- za zodpovědnost za zpracování návrhu nové státní energetické koncepce do roku 2030 ve
spolupráci s velkými energetickými firmami, která v doporučované zelené variantě předpokládá
rozšíření těžby hnědého uhlí s případným zrušením územních ekologických limitů a se zbouráním
některých severočeských obcí jako jsou Černice a Horní Jiřetín, předpokládá současně i výstavbu
dalších jaderných bloků a uhelných elektráren a podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ve
výši pouhých deseti procent.
V anketě Zelená perla 2003 jsou na dalších dvou místech tyto výroky:
2) Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu (169 bodů)
„Prostě se postaví v Temelíně, tam jsou na to lidé zvyklí. Nová elektrárna jim tak dalece vadit
nebude. Postaví si nové fotbalové hřiště a bude to naprosto bez problémů.“
z článku Elektrárnu za hřiště (Týden, 18. 11. 2003)
3) Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (147 bodů)
2
„Musíme vůči takovým událostem udržovat odstup a nezávislost. Až potom budeme žádat od vedení
elektrárny vysvětlení, proč se porucha stala... Někdy ale nejdou podobné závady vysvětlit, digitální
systémy jsou potvory.“
z článku Temelín odstavila další porucha (Mladá fronta DNES, 26. 11. 2003)
Výsledky anket byly zveřejněny na tiskové konferenci v Brně v 11 hodin a na soirée v HaDivadle.
Ankety podpořily: Nadace Partnerství Brno, Moravská banka vín Brno a Víno Marcinčák Mikulov.
Jako přílohu ke své tiskové správě Děti Země připojily pořadí zbývajících kandidátů ankety
ROPÁK 2003:
4) Ing. Petr Bendl, hejtman Středočeského kraje a stínový ministr dopravy (ODS) - ČR (189 bodů)
- za podporu splavnění Labe až do Pardubic výstavbou dvou jezů v chráněných územích a plavebního stupně
Přelouč přes biocentrum Slavíkovy ostrovy s desítkami zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,
- za prosazování splavnění Vltavy do Českých Budějovic, včetně lodních zdvihadel na vodních dílech Slapy
a Orlík a plavebních komor u jezů Hluboká a České Vrbno,
- za podporu výstavby průplavu Dunaj – Odra – Labe, včetně multimodálního terminálu v Břeclavi jako
prvního stupně propojení řek Moravy a Dunaje přes cenné lužní lesy a plánovanou ptačí oblast dle soustavy
NATURA 2000.
5) PhDr. Jiří Vlach, zástupce hejtmana Jihočeského kraje (US-DEU) – Jihočeský kraj (104
bodů)
-
za podporu výstavby mamutího střediska zimních sportů Chlum s mnoha sjezdovkami, běžeckými tratěmi,
lanovkami, parkovišti, hotely a dalšími stavbami v části stávajícího vojenského výcvikového prostoru
Boletice a v budoucím ptačím území soustavy NATURA 2000 za téměř dvě miliardy korun, přestože jde o
přírodně cennou lokalitu s řadou lesních komplexů s výskytem mj. dvou desítek chráněných druhů ptáků dle
směrnice Rady EU o ptácích, téměř padesáti zákonem chráněných druhů rostlin a s více než stovkou druhů
zanesených v Červeném seznamu,
za opakovanou snahu zabránit vyhlášení nové CHKO Novohradské hory.
6) Ing. Pavel Schneider, generální ředitel Povodí Odry, s. p. – Moravskoslezský kraj (96 bodů)
- za prosazování výstavby přehrady Nové Heřminovy za více než dvě miliardy korun na řece Opavě i přes
protesty nejen místních občanů; přehrada má zatopit dotyčnou obec s 260 obyvateli, i když protipovodňová
ochrana města Krnova a dalších obcí touto stavbou je velmi sporná a i když existují levnější a krajinářsky
přijatelnější alternativní opatření; Povodí Odry ještě plánuje vybudovat vodní nádrže například v Horní
Lomné na říčce Lomná a v Bukovci na řece Olši.
7) Ing. Jiří Hanuš, poslanec PS P ČR (KDU-ČSL) – ČR (88 bodů)
-
za hlavní zodpovědnost za návrh zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic spolu s poslanci Hanou
Orgoníkovou (ČSSD), Vlastimilem Dlabem (KSČM) a Soňou Markovou (KSČM), jehož hlavním cílem má
být urychlení výstavby těchto komunikací, přestože jde nepřímo o novelu správního řádu, stavebního zákona
a soudního správního řádu; tento návrh omezuje právo na soudní ochranu, neboť o umístění komunikace
rozhodne zákonodárná moc a ne moc výkonná, dochází ke zkrácení lhůt pro podávání odvolání
a k automatickému odejmutí odkladného účinku rozhodnutí, zákon nemá obecný charakter, ale řeší
vyjmenované komunikace v předem určených koridorech, omezuje aplikaci zákona o vlivu na životní
prostředí v případě porovnání různých variant, zasahuje do vlastnických práv apod.
8) RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje (ODS) – Jihočeský kraj (84 bodů)
-
za zodpovědnost při prosazování střediska zimních sportů Chlum v části vojenského prostoru Boletice a v
budoucím území soustavy NATURA 2000, i když se zde nacházejí desítky chráněných druhů živočichů
(zejména ptáků) a rostlin,
za prosazování dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic, přestože její průchod přes dolní Posázaví kritizují
některé místní obce a občanská sdružení z hlediska trvalého narušení rekreační a přírodně-estetické funkce
této krajiny.
9) RNDr. Miloš Kužvart, poslanec PS P ČR (ČSSD) – ČR (67 bodů)
3
-
za podíl na nepřijetí novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, jejímž cílem bylo umožnit
vznik evropské soustavy NATURA 2000 o ochraně ptáků a stanovišť, neboť při hlasování v listopadu 2003
chyběl jeden (jeho) hlas.
10) RNDr. Pavel Pavlík, hejtman Libereckého kraje (ODS) – Liberecký kraj (57 bodů)
- za podporu výstavby čtyřproudové rychlostní silnice R35 v trase Turnov – Jičín v těsné blízkosti obou částí
CHKO Český ráj i přes protesty veřejnosti, řady občanských sdružení a obcí a navzdory existenci jižní
varianty přes část Středočeského kraje, která se této oblasti vyhne a která je k přírodě šetrnější.
11) Ing. Pavel Štefka, náčelník generálního štábu Armády ČR – Jihomoravský kraj (32 bodů)
-
za zodpovědnost při prosazování výstavby dvacet pět metrů vysokého radaru protivzdušné obrany NATO
(pod názvem Sokolnice – 2WI22002) s vrcholovou kopulí o průměru dvaceti metrů u obce Sokolnice blízko
památkové zóny bojiště bitvy u Slavkova, a to přes odpor místních obyvatel, téměř dvaceti okolních obcí,
Národního památkového ústavu a vyznavačů napoleonské historie v celé Evropě; objekt může narušit
krajinný ráz širšího okolí, zejména v dálkových pohledech a vůči historickým a přírodním dominantám, jako
je například chráněná kulturní památka Mohyla míru.
12) Ing. Michal Rabas, zástupce hejtmana Pardubického kraje (ODS) – Pardubický kraj (19
bodů)
-
za podporu umístit severní variantu rychlostní silnice R35 kolem České Třebové do nového územního plánu
kraje, i když na rozdíl od jižní varianty kolem Litomyšle prochází hodnotnou krajinou, v těsné blízkosti řady
obcí, hlukem zasáhne nejvíce občanů, má menší rozsah dopravní obslužnosti a je asi o šest miliard korun
dražší.
Další pořadí v anketě ZELENÁ PERLA 2003:
4) Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu (139 bodů):„Spořit elektřinu?
Přestaneme svítit nebo co?“ výrok z jednání se zástupci Hnutí DUHA a Sdružení CALLA na
MPO k návrhu státní energetické koncepce (16. 7. 2003)
5) Jaromír Schling, poslanec za ČSSD (138 bodů): „Ostatně soudím, že ministerstvo životního
prostředí má být zrušeno. Chraňme prosím přírodu, nikoliv ministerstvo životního prostředí.“ (k
diskusi o návrhu novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) ze sněmovního tisku
č. 354 na www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022169.htm (Poslanecká sněmovna P ČR,
22. schůze, 21. 10. 2003)
6) Jiří Čepelka, starosta Ústí nad Orlicí (118 bodů): „Rozhodnutí pouze na základě skutečně
objektivních technických, finančních, ekologických či dopravně technických faktů je nereálné, a
proto musí nutně přijít na řadu i hledisko politické.“ zdůvodnění, proč při hlasování zastupitelů
Pardubického kraje navrhuje doporučit severní variantu rychlostní silnice R35, přestože
z odborného hlediska je nejlépe hodnocena jižní varianta, kterou také prosazuje i MŽP, z článku
Čepelka: Smysl má jen severní trasa... (Mladá fronta DNES-PaK, 12. 12. 2003)
7) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana Ústeckého kraje za ČSSD (114 bodů): „Zákon o vlivu
staveb na životní prostředí totiž dává ekologům příliš mnoho možností, jak blokovat dostavbu
dálnice. Ekologové pak zneužívají možnosti se k problémům vyjadřovat, kterou jim zákonodárci
dali, a stávají se z nich ekoteroristé.“ z článku Návrh zákona prý zavání fašismem
(Ústecký deník, 5. 6. 2003)
8) Václav Klaus, prezident České republiky (95 bodů): „Používají přírodu a životní prostředí jako
svá rukojmí, což se jim docela daří, protože my všichni máme přírodu a životní prostředí velmi
vysoko na svém seznamu priorit.“ z článku Svoboda a její nepřátelé (Lidové noviny, 21. 11.
2003)
4
9) Vlastimil Aubrecht, poslanec za ČSSD (90 bodů): „Navíc stavbou jezů se hladina na Labi ustálí
a přírodě se bude rozhodně dařit lépe než v současné době, kdy hladina obrovsky kolísá, takže
všechno je dvakrát až třikrát do roka spláchnuté.“ z článku Poslanci ze severu Čech se stavbou
děl souhlasí (Mladá fronta DNES-SČ, 16. 12. 2003)
10) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana Ústeckého kraje za ČSSD (78 bodů): „Ministr dal za
pravdu lidem, které nelze označit jinak než jako ekoteroristy. Tím, že zabránil splavnění Labe,
škodí životnímu prostředí i zájmům občanů tohoto státu.“ z článku Ministerstvo zamítlo stavbu
jezů na Labi (Ústecký deník, 27. 11. 2003)
11) Vladimír Zatloukal, náměstek ředitele NP Šumava (70 bodů): „Hlavním rizikem pro Šumavu je
kůrovec, pak ještě vítr, ale ten není tak infekční.“ z přednášky na odborném semináři pro
zastupitele Plzeňského kraje v Srní dne 6. 10. 2003
12) Jaroslav Doubrava, senátor a starosta obce Telnice za KSČM (68 bodů): „Když slyším
povídání o ekologických iniciativách, mám divné pocity. Já je nepovažuji za ekologické aktivisty,
ale za ekologické teroristy.“ (o nutnosti urychleně dostavět dálnici D8 přes České středohoří, třeba i
za cenu přijetí speciálního zákona) z článku Dostavba D8 je pro Ústecký kraj životně důležitá
(Haló noviny, 27. 1. 2003)
13) Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáru nad Sázavou (36 bodů):
„Jedli bychom kamení místo brambor, kdybychom vyslyšeli slova ekologů a v naší přírodě
prosazovali za každou cenu pouze původní druhy.“ (výrok na podporu záměru myslivců legalizovat
chov muflonů v honitbách v okolí Obyčtova na Vysočině, přestože mufloni nejsou u nás původním
druhem a okusem způsobují škody na lesních porostech) z článku Vyhlášení mufloní oblasti se
prozatím odkládá (Noviny Havlíčkobrodska, 28. 11. 2003)
14) Dalibor Kouba, pracovník Československé plavby labské (31 bodů): „Vodní doprava je
bohužel ve špatném stavu právě díky militantním ekologům, kteří ji chtějí zcela zrušit.“ z článku
Došlo na naši adresu (Ústecký deník, 21. 10. 2003)
15) Josef Zbořil, bývalý generální ředitel Jihočeských papíren a konzultant pro otázky ŽP (29
bodů):„Ekologický fundamentalismus má své apoštoly, kteří se dostali na MŽP; místo aby
spolupracovali, zaujímají žárlivé, nedůvěřivé a podezíravé postoje.“ z přednášky na semináři
Sdružení Růže v Nových Hradech dne 8. 4. 2003
16-17) Roman Joch, pracovník Občanského institutu (22 bodů): „Jinými slovy, pokud jde o
Spolanu, s cíli Greenpeace můžeme souhlasit, ale již ne s prostředky této zelené extremistické a
násilnické organizace.“ (názor na protestní akci Greenpeace, jejíž členové na několik hodin
vyvěsili na komíně Spolany obrovský transparent o zamoření území v okolí provozu firmy
toxickými látkami s textem „DIOXIN – RTUŤ – PCB – HCB“) z článku Greenpeace na cestě
k diktatuře (Lidové noviny, 11. 8. 2003)
16-17) Miroslav Uchytil, starosta Chlumce nad Cidlinou (22 bodů): „U staveb dálnic převažuje
veřejný zájem o ochraně zdraví, života a majetku lidí nad veřejným zájmem o ochraně přírody.“
z článku Ceny pozemků pro dálnici klesly (Mladá fronta DNES- JČ, 30. 8. 2003)
18) Jiří Novák, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (19 bodů): „Napíšu
stížnost na ombudsmana, při svém hodnocení dálnice vycházel z neúplných a zavádějících
informací.“ (reakce na stanovisko ombudsmana Otakara Motejla, který zjistil, že při přípravě
dálnice D8 přes České středohoří došlo k porušení řady zákonů) z článku Ministerstvo dopravy o
jiných trasách D8 jednat nebude (Dopravní noviny č. 39, 25. 9. 2003)
Tisková zpráva ze dne 30. 4. 2004, Děti Země, Brno
5
Jak mohu rozumět globálním souvislostem ohrožení biosféry, když nevnímám, čím ke mně
promlouvá příroda a krajina, v níž žiji?
Václav Dolanský
ROZHODNUTÍ
Také nemáte rádi takový ten pocit nejistoty - co dělat, jak to udělat, co bude dál? Pak si
nehledejte práci v neziskové organizaci! Neziskový sektor je z valné části závislý na
blahosklonnosti dárců, přízni ministerstev, dobrosrdečnosti krajských úředníků... Vězte, že ani nás
tento dlouho přetrvávající stav v Rose netěší. Práce ano. Alespoň některé z nás těší práce moc, ale
neustálý stres z obav, co bude dál, tu radost katí a dává jí příchuť pelyňku. Není vskutku snadné
vyjit z bludného kruhu neustálého shánění peněz, kdy se dlouho a pečlivě formulované poslání
organizace rozmělňuje v složitých požadavcích a pokynech dárců, kdy naše téměř svatozáří pentlené
vize se pokroucené hrbí ve strohých kolonkách složitých formulářů. Ani svaté nadšení pro věc není
věčné, pokud je neustále sráženo nezájmem a pohrdáním: Přesto chceme vytrvat a dát jít cestou
našeho poslání, protože to je NAŠE poslání.
Komu trocha nepohodlí a nejistoty zas až tak nevadí, zato miluje svobodu a možnost SVÉ volby
a cesty, toho může práce v neziskovém sektoru opravdu naplnit.
Moje postavení je asi tak někde uprostřed: Nevadí mi nepohodlí ani nejistota, vadí mi pohrdání
a ignorance. Rozhodli jsme se proto, že se pokusíme více se profesionalizovat. Pokusíme se získat
si větší respekt kvalitou svých služeb a své práce. Nejen že se budeme sami více učit, ale pokusíme
se ještě vytvořit pestrou sít' spolupracovníků - expertů pro řešení komplexnějších problémů. Možná,
že čas ukáže že to nebyla správná volba, zatím na ní však trváme...
Zuzana Guthová, Rosa České Budějovice
VANDAL A SPONZOR
Když projdete pod Plášťovým mostem a přejdete Polečnici, pak vlevo uvidíte vývěsní
skříňku naší ZO. V jejím dolním pravém rohu uvidíte tuto cedulku:
Dvě slova v nadpisu. Dvě různá
označení pro lidi a jaký je v nich rozdíl!
První označuje neznámého opilého
teenagera, který se pokusil skříňku odlomit
od betonových patek, které ji drží v zemi. Než
se mu to podařilo úplně, došla mu síla nebo
trpělivost a tak alespoň rozbil skleněnou
výplň a obsah rozházel po okolí. Dvoudenní
déšť během víkendu pak dokončil dílo zkázy.
Patky však byly natolik poškozené, že se
musely zhotovit nové a vyměnit. Zhotovení patek se ochotně ujal p. Karel Janák, který s jejich
výrobou má již bohaté zkušenosti - ostatně všechny informační tabule v CHKO Blanský les, včetně
tabulí naučných stezek, pocházejí od něho.
Když se v novinách objevil článek o rozbité skříňce, náhle se ozývá někdo, kdo se stejnou
samozřejmostí, s jakou vandal ničil, nabídl 2.000,- Kč na její opravu. Přiznám se, že zpráva o snaze
nás finančně podpořit při obnově skříňky mne překvapila více než zjištění, že byla zničena.
Překvapení bylo o to větší, že z nositele jména Jan Kysela se vyklubal student!
Naše základní organizace ochránců přírody Šípek tímto Janu Kyselovi děkuje za jeho podporu a
přeje mu úspěšné dokončení studia na vysoké škole.
Petr Resch
6
OBŘÍ HRNCE, VE KTERÝCH SE (NE)VAŘÍ VODA
Čert svaloval balvany do řečiště Vltavy, aby zvednutá hladina řeky zaplavila klášter. Na tuto
činnost měl jednu noc do ranního zakokrhání kohouta. Noc ale rychle uplynula a čert nestačil svůj
úkol splnit a při kohoutím zakokrhání upustil poslední balvan do řečiště. Na balvanech jsou ještě
dodnes patrné otisky drápů pekelníka v podobě prohlubní, dolíků a nerovností. Tolik tedy jedna
z pověstí, ale jaká je skutečnost?
Evorzní (vířivou) činností vody vznikají obří hrnce, hrnečky a misky, které jsou známé v naší i
zahraniční literatuře (obří hrnce angl. pothole, franc. mormitr, něm. Riesentopf, rusky istolinovyj
kotol). Současné říční tvary, zvané obří hrnce, se vyskytují v říčních korytech řek Vydry
a Křemelné, říčky Černé u Benešova nad Černou, dobře vyvinuté obří hrnce najdeme v řečišti
Vltavy u Vyššího Brodu. Obří hrnce vytváří i tavná voda z ledovců, a to v tzv. ledových mlýnech
(alpské ledovce). Dokonale vyvinuté mísy a hrnce se vyskytují v krasových jeskyních (Chýnovský
kras, dnes je na vznik hrnců v této lokalitě i jiný názor). Evorzní tvary se nejčastěji nacházejí
v horninách vyvřelých (granitoidy - žuly, granodiority), přeměněných (ruly, migmatity)
a
v horninách usazených (vápence, zpevněné jílovce a pískovce).
Nejbližší místo s výskytem těchto zajímavých přírodních jevů najdeme v řečišti Vltavy pod
Čertovou stěnou u Vyššího Brodu (známá lokalita s výskytem kamenného moře). Meandr řeky
Vltavy pod Čertovou stěnou vytváří kaňonovité údolí s příkrými svahy, pokrytými balvany až na
dno řečiště. Balvany v řečišti tvoří středně až jemně zrnitý muskovit - biotitický granit (dvojslídná
žula). Chaoticky poskládané žulové balvany různé velikosti a hmotnosti několika tun tvoří
překážku proudící vodě, způsobují víření vody o velké rychlosti. Takto vzniklý vodní vír strhává
drobné kamínky a písek, které vybrušují různé tvary prohlubní ve vrcholových partiích balvanů,
nebo v jejich stěnách. Tento postup je tak intenzivní, že dochází k probroušení sousedních
balvanů. Krouživé pohyby vody s kamínky a pískem vybrušují tvrdou horninu a vytvářejí
v žulových balvanech kuželovité, válcovité nebo vzácnější kruhovité prohlubně až do metrových
hloubek. Dokonalé obří hrnce jsou hlubší, než je jejich průměr. Stěny prohlubní a hrnců jsou
hladké, někdy šroubovitě rýhované s výstupky. Některé hrnce se do hloubky rozšiřují
(nahromadění větších valounů). Obří hrnce najdeme na různém stupni vývoje.
Aby vznikly obří hrnce v tvrdé hornině, musely být balvany dlouhou dobu na stejném místě.
Jedná se o balvany o velké hmotnosti a zaklíněné, ale velkou roli sehrává i jejich tvar. Osa řezu
obřího hrnce je ukloněna proti směru proudu vody a stěny balvanů bývají hladce opracovány.
Několik číselných údajů. Balvan o rozměrech - šířka 1,10 m, délka 2,40 m a výška 1 m - má objem
2,64 m3. Objem vynásobíme objemovou hmotností žuly, která je 2.400 kg/m3 . Hmotnost balvanu
nám vychází 6.336 kg. Je-li nadlehčován vodou, má hmotnost 4.432 kg. To je dostačující
hmotnost, aby balvan zůstal dlouhou dobu na stejném místě. SVATOŠ (1955) soudí, že obří hrnec do
hloubky 1,5 m vznikne za 70 let, tedy asi za jeden lidský život.
Obří hrnce pod Čertovou stěnou se v současné době již netvoří. Zřízením podzemního tunelu
v délce 3,6 km mezi vodními nádržemi Lipno I a Lipno II (pod horou Luč na starou elektrárnu nad
Vyšším Brodem) se voda vyskytuje v řečišti Vltavy jen v množství nedostatečném pro pohyb
balvanů (tzv. asanační průtok).
Mobilní turista využije parkoviště Čertova stěna vlevo od silnice Vyšší Brod - Loučovice,
pěšího turistu přivede k Čertově stěně zelená turistická stezka z Lipna nad Vltavou do Vyššího
Brodu a odtud po červené značce asi 2,5 km k Čertově stěně. Přístup je možný i ze železniční
zastávky Čertova stěna (železnice Č. Budějovice - Lipno).
Václav Pavlíček
7
OCHRANA PŘÍRODY NA ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU
Článek Na Chlumu moc nechumelí v předminulém čísle zpravodaje vzbudil u čtenářů ohlas
i dotazy, jak to vlastně s ochranou přírody ve Vojenském újezdu Boletice, resp. na území
vojenských újezdů vůbec je. Působnost újezdních úřadů jako správních úřadů na území
vojenských újezdů upravuje zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve
znění pozdějšího předpisu (zákona č. 320/2002 Sb.). Podle ustanovení § 30 odst. 1 tohoto zákona
vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených
sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Podle ustanovení § 30 odst. 2 tohoto zákona újezd a
újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem.
Podle ustanovení § 35 zákona č. 222/1999 Sb. státní správu na území újezdu vykonává v
rozsahu úkolů, které stanoví tento zákon nebo jiné zvláštní právní předpisy, správní úřad s názvem
újezdní úřad. Zvláštními právními předpisy je míněn např. § 13 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, § 2 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu
občanů, zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů, aj. Podle ustanovení §
35 odst. 2 tohoto zákona újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při
zajišťování obrany státu a je podřízen ministerstvu obrany a podle § 36 zákona v čele újezdního
úřadu je přednosta, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.
Podle ustanovení § 37 odst. 1 tohoto zákona újezdní úřad, jako správní úřad podle § 35 odst. 1
tohoto zákona plní k zajišťování obrany státu, k výcviku ozbrojených sil, vojenského
a
hospodářského využití území újezdu zejména tyto úkoly:
a) zpracovává podklady pro tvorbu územního plánu újezdu a zajišťuje koordinaci vojenského
a hospodářského využití spravovaného území,
b) zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních podmínkách,
c) rozhoduje o vstupu a pobytu fyzických osob na území újezdu.
Podle ustanovení § 37 odst. 2 a 3 téhož zákona pro zajišťování práv a povinností fyzických
osob, kterým byl povolen pobyt na území újezdu podle § 40, újezdní úřad zabezpečuje
hospodářský, sociální a kulturní rozvoj území újezdu, ochranu a tvorbu zdravého
životního prostředí a uspokojuje potřeby obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec
podle zvláštních právních předpisů, zejména
a) plněním úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury, s výjimkou výkonu
státní správy; k tomuto účelu zřizuje a spravuje předškolní zařízení, základní školy a zařízení
jim sloužící a podílí se na zabezpečování zdravotní a sociální péče,
b) výstavbou a správou účelových komunikací a zabezpečováním dopravní obslužnosti,
c) výstavbou a správou veřejného osvětlení,
d) plněním úkolů požární ochrany,
c) zabezpečováním čistoty na území újezdu, odvozem domovních odpadů a jejich nezávadnou
likvidací,
f) zásobováním vodou, odváděním a čištěním odpadních vod,
g) zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku.
a plní další úkoly pro zabezpečování potřeb obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec
podle zvláštního právního předpisu.
Podle ustanovení § 37 odst. 4 tohoto zákona pro zabezpečení úkolů podle odstavců 2 a 3
vytváří újezdní úřad podmínky pro podnikání zejména obyvatelům újezdu a právnickým
osobám, které mají sídlo na území újezdu.
Podle ustanovení § 38 tohoto zákona k zabezpečení úkolů podle § 37 odst. 2 a 3 může újezdní
úřad podle místních podmínek zřizovat občanské aktivy jako své poradní orgány; své zástupce
8
do občanských aktivů navrhuje shromáždění obyvatel újezdu. Újezdní úřad je povinen aktiv
zřídit, požádá-li o jeho zřízení nejméně polovina obyvatel újezdu.
Z výše uvedeného přehledu a ustanovení § 79 odst. 2 písm. l) zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění platném do 27.4.2004, jež stanoví, že na pozemcích určených
pro účely obrany státu vykonává působnost orgánu ochrany přírody MŽP, vyplývá, že dosud
neměly újezdní úřady žádnou působnost orgánů ochrany přírody.
Po schválení tzv. euronovely zákona č. 114/1992 Sb. mají od 28.4.2004 újezdní úřady
působnost orgánů ochrany přírody obecních úřadů (§ 76 zákona), obcí s rozšířenou
působností (§ 77), krajů (§ 77a) a správ CHKO (§ 78), není-li příslušné ministerstvo obrany.
Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů je podle § 78 a zákona č. 114/1992 Sb. příslušné
 zpracovávat ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie
ochrany přírody,
 vymezovat a hodnotit regionální systém ekologické stability (§ 4 odst. 1),
 rozhodovat o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích (§ 34
odst.2),
 vydávat prováděcí právní předpisy, kterými se zřizují přírodní rezervace (§ 33) a přírodní
památky (§ 36) a jejich ochranná pásma a stanoví jejich bližší ochranné podmínky (§ 33 a § 36),
 schvalovat plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky (§ 38),
 udělovat výjimky (§ 43) ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních památkách,
 podávat návrhy na vyvlastnění (§ 60 odst. 2),
 podílet se na vytváření ústředního seznamu pro svůj územní obvod (§ 42),
 spolupracovat s ostatními správními úřady na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,
 vykonávat státní dozor v oblasti ochrany přírody a krajiny,
a je dotčeným orgánem státní správy při projednávání územního plánu velkého územního celku.
Působnosti zde nevyjmenované tedy vykonávají újezdní úřady, eventuálně též MŽP, neboť
ustanovení § 79 odst. 2 písm. l) zákona platí i nadále (s výjimkami podle §§ 78a a 91 zákona).
Zvláštní režim území vojenských újezdů podtrhuje ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 114/1992
Sb., podle něhož na území sloužící zájmům obrany státu se nevztahují ustanovení § 4 odst. 2 a 3, §
6, 8, 12, § 40 odst. 4, § 49 odst. 1, § 63, § 68 odst. 3 a § 70 tohoto zákona. Případné poškozování
přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. Z tohoto
ustanovení vyplývá, že újezdní úřady ani po novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny nebudou
vydávat závazná stanoviska k zásahům do VKP či k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha,
k výstavbě lesních cest a svážnic a lesních melioračních systémů a ke schválení lesních
hospodářských plánů a osnov, nebudou registrovat VKP, nebudou vydávat povolení ke kácení
dřevin rostoucích mimo les, nebudou udělovat souhlasy k umísťování a povolování staveb
a činností v krajině, jež by mohly změnit krajinný ráz nebo snížit jeho estetickou a přírodní hodnotu,
nebudou zřizovat přírodní parky.
Na území vojenských újezdů tedy neplatí ochrana VKP, ochrana dřevin rostoucích mimo
les, ochrana krajinného rázu, ochrana pozemků dotčených záměrem na vyhlášení ZCHÚ, základní
ochranné podmínky zvláště chráněných druhů rostlin, ochrana veřejně přístupných účelových
komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obce ani právo na volný průchod přes pozemky
ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby. Neplatí zde ani právo občanských
sdružení na informace o záměrech, jimiž by mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny
a o zahajovaných správních řízeních (tudíž ani právo se těchto řízení účastnit). Újezdní úřady
dále nejsou oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a
krajinného prostředí podle § 68 odstavce 1, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník
či nájemce pozemku sám. Apel zákonodárce, aby případné poškozování přírody nepřekročilo
„nezbytně nutnou míru“, působí mírně komicky, neboť za překročení takové míry (pokud by se ji
vůbec podařilo určit) nejsou stanoveny žádné sankce. Podobná omezení platnosti zákona, konkrétně
9
jeho ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 12 a § 49 odst. 1, vztahuje euronovela i na činnosti konané v
přímé souvislosti se správou státních hranic, kde rovněž případné poškozování přírody z důvodu
správy státních hranic v těchto případech nesmí překročit „nezbytně nutnou míru“. V úvahu
přicházejí zejména úpravy hraničních vodních toků, hospodaření v lesích na státní hranici a
umísťování staveb a zařízení v krajině.
Šedivá je teorie, či spíše litera zákona, zelený strom života. Přejme si proto, aby ministerstvo
obrany a újezdní úřady našly dostatek schopných odborníků pro výkon nově jim svěřených
kompetencí v oblasti ochrany přírody a krajiny.
Pavel Pejcha
SOLÁRNÍ STŘEDOVĚK
aneb nikdo neví, kolik kolektorů a fotovoltaických článků je v ČR umístěno
Žijeme v solární nevědomosti. Vodu v kolektorech na střeše ohřívá leda pár nadšenců. A výroba
elektřiny přeměnou ze sluneční energie ve fotovoltaických článcích takřka neopustila stadium
demonstračních ukázek: slunce ohřívá střešní panel a vzniklá elektřina roztočí větrník nebo uvaří
vodu na čaj. Přitom v okolních zemích právě fotovoltaika zaznamenává stejně rychlý nástup jako
mobily. Meziroční nárůst fotovoltaických systémů v Evropské unii je 38 procent. Do roku 2010 by
podle Bílé knihy EU měly být nainstalovány systémy o celkovém výkonu tří gigawattů. To je stokrát
víc, než bylo v roce 1995. Kdybychom chtěli udržet tempo s EU, museli bychom mít v roce 2010 v
provozu 30 megawattů. Když ale nyní posčítáme všechny fotovoltaické zdroje v Česku, dáme
dohromady sotva 300 kilowattů. Českou skepsi k využití solární energie na ohřev vody i na výrobu
elektřiny nelze donekonečna odůvodňovat malým slunečním svitem v našem podnebním pásmu.
Nejdravější rozvoj solárních systémů neprožívají v Itálii ani v Řecku, ale v Německu
a
Rakousku, za podmínek srovnatelných s našimi. Hladinu českého nezájmu by měla protrhnout
Solární liga, v níž mezi sebou budou soutěžit města a obce v množství solárních instalací. Myslí si
to její pořadatelé z Ligy ekologických alternativ Karel Merhaut a Jiří Dvořák
Vyhrávají góly z autu
Vzorem je německá Solární bundesliga. V roce 2001 skromně soutěžilo pouze šest obcí, po dvou
letech je v soutěži 560 sídel a 240 obecních a městských částí. Přihlásili se i lidé, kteří si pořídili
kolektory z vlastní kapsy, mimo obecní programy a státní dotace, a tak obrátili předběžné odhady
naruby. Osvícení "hráči, kteří nečekají na kampaně, zabodovali takříkajíc z autu. Současným lídrem
Solární bundesligy je bavorská obec Rettenbach am Auerberg, kde na každého občana připadá půl
metru čtverečního instalovaných panelů a elektrický výkon 460 wattů. Podle našich jednodušších
pravidel, kde se i fotovoltaika bude hodnotit jen podle využité solární plochy, a ne podle
elektrického výkonu, by však zvítězila obec Schalkham, která má rekordních 1,2 metru čtverečního
na obyvatele. Malé obce to samozřejmě mají jednodušší než velká města - v předchozím ročníku
zvítězila braniborská vesnička Geesow s 242 obyvateli tím, že na hektarové louce umístila 296
fotovoltaických modulů o celkové ploše 3000 metrů čtverečních. Mezi moduly se dál pasou krávy.
10
Solární turistika
Němce žene do Solární bundesligy prestiž. "Co je ve fotbalu Bayern Mnichov, jsme v Solární
bundeslize my!“ hrdě hlásá bývalý starosta Schalkhamu Hans Noppenberger. Být první stačí
k velkému nadšení občanů možná v Německu. U nás s tím ovšem nikdo nemůže počítat, účast
v soutěži bude do značné míry závislá na štědrosti sponzorů z řad výrobců solární techniky. Zájezd
do úspěšných německých obcí má však vítězům Solární ligy odhalit, že vítězstvím v soutěži úspěch
teprve začíná. V Německu se už zrodila solární turistika. Autobusy zájemců objíždějí oceněné
instalace a ve Freiburgu, který úspěšně svádí několikaletý boj s Ulmem o nejlepší solární město,
dokonce kvůli tomu vydali solárního průvodce. Hlavním freiburským lákadlem je dům Heliotrop,
který se za 24 hodin otočí kolem osy, aby jeho zrcadla zachytávala sluneční paprsky
v
nejvýhodnějším úhlu. Dům za rok vyrobí pětkrát víc elektřiny, než jeho obyvatelé stačí spotřebovat.
Přebytek putuje do sítě. Podobně je na tom freiburské solární sídliště Schlierberg, které využívá
dokonalé izolace i rekuperaci tepla při větrání, takže je energeticky úsporné. Každý z osmi domů
ušetří 10.000 kWh primární energie. Cena bytů v sídlišti se sice pohybuje od čtvrt do milionu eur,
což je i na německé poměry dost, zato obyvatelé neplatí za spotřebovanou elektřinu. A budou-li své
byty energeticky šetrně využívat, budou ještě inkasovat energetickou rentu od 150 do 460 eur
měsíčně. Nápor solární turistiky však neminul ani malý Geesow, protože kdekdo chtěl vidět
"německý zázrak", celou elektricky soběstačnou vesnici, která přebytek dodává ještě do sítě.
Investici v ceně 1,5 milionu eur však bude místní radnice splácet ještě třináct let.
Čeští favorité
Nikdo neví, kolik solárních panelů je v České republice umístěno a kde. Předpokládá se, že
cílevědomou politikou městských dotací se nejvíc rozvíjí solární iniciativa občanů v Litoměřicích
(Sluneční město, EURO 10/2003). Protože město instalovalo solární panely i na školu, azylový
dům, hájovnu a další veřejné budovy, bude v soutěži sotva k dostižení. Venkovským favoritem
Solární ligy je Hostětín a okolní obce, které přijaly program Slunce pro Bílé Karpaty. Projekt je
založen na tradiční manuální zručnosti obyvatel. Ti se zhlédli v rakouských svépomocných
projektech, jichž se zúčastnily desetitisíce domácností. "Ty projekty se zasloužily o to, že Rakousko
je se třemi desetinami metru čtverečního kolektorů na obyvatele evropskou solární velmocí,“
poznamenává jedna z iniciátorek programu Slunce pro Bílé Karpaty Yvonna Gaillyová
z Ekologického institutu Veronica.
Sousedská reklama
Nejúčinnějším prostředkem pro šíření solárních systémů je sousedská reklama. Podpora státu, byť
se do jisté míry na solárních instalacích podílí, není bohužel příliš štědrá. Státní fond životního
prostředí (SFŽP) uspokojil v roce 1999 jen jednu jedinou žádost, letos jich vyřizuje 300. Česká
energetická agentura pomohla do roku 2000 dvaceti projektům. Fond může podporovat fyzické
osoby, agentura dnes už jen subjekty, které vedou účetnictví. Primátu Litoměřic spíše napomáhá
dvacetitisícová městská dotace občanům, která spolu s podporou SFŽP umožní návratnost za osm
až deset let, přičemž životnost zařízení je dvoj- až trojnásobná. Zdlouhavost vyřizování žádostí na
SFŽP však některé litoměřické žadatele od úmyslu instalovat solární ohřev vody odradila.
S přechodem agendy na krajské pobočky fondu a se zjednodušením administrativy by se však
dotace měly stát dostupnější. Povzbuzení zájmu o rozvoj solární energetiky může mít i další úskalí omezenou možnost fondu poskytovat dosavadní výši podpory všem žadatelům. Například slibně se
rozvíjející program Slunce do škol musel být v květnu 2003 až do konce roku 2003 zastaven pro
velké množství žádostí. Přišlo jich více než 700, přičemž podpora fondu chudým školám byla
stoprocentní, průměrně 100.000 korun na každou žádost. Sedmdesát milionů tak bylo vynaloženo
na pouhé demonstrační projekty, které se zúročí až v příští generaci.
11
Komu stát nepřeje
Za poslední tři roky získal nevratnou státní dotaci na podporu solárního zařízení jediný
podnikatelský subjekt - malá pekárna Peta Bohemia v Soběslavi. Česká energetická agentura (ČEA)
jí však mohla uvolnit pouhých 30.000 korun, patnáct procent celkové investice na kolektory pro
ohřev vody na mytí nádobí i zaměstnanců. Po zásadních škrtech podpor ze státního rozpočtu musela
ČEA v roce 1996 ustoupit od bezúročných půjček na celou investici. Jednatel Pety Bohemia Josef
Kouba se tedy obrátil se žádostí o půjčku na SFŽP. "Nabídli nám na 75 procent investice půjčku se
čtyřprocentním úvěrem. A k tomu takové požadavky, jež bylo třeba splnit, že by to vyšlo dráž než
komerční půjčka s úvěrem 5,3 procenta. To je nehoráznost!“ zlobí se Kouba. Patnáctiprocentní
půjčku na obdobný projekt využilo v roce 2002 ještě Bytové družstvo Orlová - a tím seznam
solárních projektů podpořených ČEA definitivně končí. Ještě hůř než solární kolektory je na tom
fotovoltaika. "Jestliže ji stát po vzoru EU nezačne podporovat okamžitě, do pěti let ztratí náš
průmysl konkurenceschopnost,“ varuje šéf rožnovské firmy Solartec Jaromír Řehák. Vyplácet šest
korun za solární kilowatthodinu je podle něj zoufale málo - úrovni Evropské unie by odpovídalo
patnáct korun. "I tak bychom byli hendikepováni - i naše panely mají světové ceny. A jestliže
v
evropských zemích je nakupují ve velkém, my po kouscích, a to je zdražuje,“ vysvětluje Řehák. Je
přesvědčen, že ani připravovaný zákon nedává uživatelům solární techniky jistotu vývoje výkupních
cen za vyrobenou elektřinu, a tak odrazuje lidi od dalších instalací. "Zatímco u nás podporujeme
především dvěstěwattové fotovoltaické zdroje, v EU už dnes nejdou pod 100 kilowattů.
Pětisetkilowattové ani větší zdroje už nejsou zvláštností,“ upozorňuje Řehák.
ČESTMÍR KLOS
Týdeník EURO, č. 2/2004
[email protected]
ZEMĚ
Já jsem tvá Země, říkáš mi matka, přijala jsem tě v náruči.
Čistý vzduch krásných zdravých lesů dýcháš, dávám ti čistou vodu pít.
Tak ber si všechno, co ti dát můžu, co jen uneseš, to ti dám,
jenom tě prosím, nepřehlížej mne, slyšíš, jak křičím: Nemůžu dál!
Užívej krásy západu slunce i vůni květů užívej.
Celý tvůj život já jsem tu s tebou, tak už se na mne podívej.
Užij si deště, sněhových vloček i teplo slunce užívej.
Jenom tě prosím, nepřehlížej mě a to, co můžeš, taky mi dej.
Chraň živé tvory, žiješ tu s nimi, mají zde domov svůj.
Já mám tvůj život ve svých rukou a ty v tvých zase můj.
Jsem tu stále, jenom se dívej, zatím mám ještě co dát.
Miluj mne prosím, jako já tebe, dávám se ti ve všech podobách,
jako jsou:
Motýl, kytka, slunce, duha, měsíc, hvězdy, mír, život, láska...
Pomoz mi můj člověče!
Nemůžu dál...
autor hudby a textu: Zlatka Schindlerová, Husinec
12
ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ IV.
Praktický rádce
V této rubrice naleznete praktické návody na to, jak nejlépe postupovat v konkrétních
případech zjištění ohrožení přírody a přírodních zdrojů. Pro přehlednost jsou uvedené
základní modelové situace členěny podle jednotlivých oblastí působení ČIŽP.
B) ODPADY
Co dělat, když zaznamenám …
… hromadění odpadu na místě, jež k tomu není určeno, tj. vznik neoprávněné skládky, tzv.
“černé skládky“? Obraťte se na příslušný obecní úřad či na městskou policii. Vhodné je také
pořídit důkazní materiály (video, fotodokumentaci) místa a osoby, která na tato místa odpad ukládá.
… zápach šířící se ze skládky, ČOV, třídící linky, kompostárny, sběrného dvora či jiných
zařízení a podniků? Ohlaste skutečnost příslušnému obecnímu úřadu, popřípadě příslušnému OI
ČIŽP
… opuštěný autovrak ? Informujte příslušný obecní úřad.
Když se potřebujete zbavit nefungujícího televizoru, PC či dalšího elektronického vybavení,
starých barev a laků, hnojiv, fotomateriálu a dalších chemikálií, znečištěných obalů od olejů,
barev apod., odvezte je do sběrného dvora. Pokud nevíte, kde se ve vaší obci sběrný dvůr nachází,
obraťte se na příslušný obecní úřad, který určuje místa, na něž se odpad může ukládat.
Když se potřebujete zbavit léků s prošlou lhůtou, odevzdejte je v lékárně.
Když se potřebujete zbavit stavební suti, můžete ji odvézt na sběrný dvůr (pozor – platí se za
množství) či přímo na řízenou skládku v okolí (platí se samozřejmě také).
Když nevíte, jak naložit s drogistickým zbožím, které jste zakoupili a které nemá návod
k použití v českém jazyce, obraťte se na Českou obchodní inspekci.
Když se chcete zbavit nefungujících výbojek, zářivek, baterií, pneumatik, chladniček či
elektrických akumulátorů, můžete kontaktovat prodejce, kteří jsou povinni vás informovat
o způsobu zajištění odběru těchto použitých výrobků.
Co už do kontejneru na papír nepatří :
 znečištěný nebo mastný papír
 povoskovaný papír
 papír s příměsí plastů a jiných materiálů

Co už do kontejneru na plasty nepatří :
 PVC (linoleum)
 pneumatiky
 ostatní gumové výrobky
 molitan
 video a audio kazety
 jiné materiály s příměsí kovů či hrubých nečistot
13
Co už do kontejneru na sklo nepatří:
 žárovky
 porcelán, keramika
 pokovené sklo (zrcadla)
 bezpečnostní sklo s drátěnou výplní
 TV obrazovky
 zátky z lahví
Co už do kontejneru na ostatní odpad nepatří :
 stavební odpad
 uhynulá zvířata
 objemné odpady
V textu článku jsou použity propagační materiály ČIŽP
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ
ZO ČSOP Šípek v Českém Krumlově vypisuje výběrové řízení na obsazení tohoto místa:
Pracovník Střediska ekologické výchovy (příprava a provádění programů pro školská zařízení v
českokrumlovském regionu).
Požadavky
:
VŠ nebo SŠ vzdělání
přírodovědné znalosti
pedagogické a organizační schopnosti
základní uživatelské vědomosti o práci s PC
zkušenost s vedením příslušné administrativy
osobní nasazení a flexibilita
Praxe v práci s dětmi, včetně schopnosti získávat prostředky z grantů a projektů, vítána.
Přihlášky se strukturovaným životopisem, stručným popisem dosavadní praxe, nástinem svých
představ o činnosti na SEV a návrhů na rozvoj SEV (v rozsahu do 1 strany formátu A4, font písma
Times New Roman, velikost 12 bodů, nebo do 2 stran rukopisu) a kontaktní adresu (+ telefon či email) posílejte do 30. června 2004 (u přihlášek zasílaných prostřednictvím pošty je rozhodné datum
podání zásilky k poštovní přepravě) na adresu:
SEV, c/o Gymnázium, Chvalšinská 112, 381 01 Český Krumlov
nebo e-mail: [email protected].
Předpokládaný nástup pracovníka SEV od 23. srpna 2004.
Josef Janošťák
SEV Šípek
Český Krumlov
14
POSLOVÉ JARA.
Vlaštovky v domě, jak věřili naši předkové, přinášejí štěstí.
Mezi vlaštovkovité žijící u nás patří i jiřička obecná [Delichon urbica]. Na rozdíl od vlaštovky
obecné z našich měst takřka vymizela. Jiřička se od vlaštovky liší podstatně menším vidlicovým
vykrojením ocasu. Celou horní část těla má modročernou, spodní část těla a hrdlo jsou bílé barvy.
Uměle vytvořená kolonie hnízd pro jiřičky
Jako společenský pták hnízdí většinou v koloniích. Míst, kde
by tito ptáci mohli bez obav hnízdit, stále ubývá a přibývá lidí, kteří na svém majetku tyto
znečišťovatele omítek a dlažeb nesnesou. Hnízda shazují již v průběhu jejich výstavby, čímž ptáky
od hnízdění odradí, ti otrlejší pak likvidují hnízda i s vajíčky, případně s již narozenými mláďaty.
Míst, jak již bylo napsáno, kde by tito „poslové jara“ mohli hnízdit , ubývá a tak je třeba ocenit
každou snahu, která těmto užitečným tvorům - a podle pověry i nositelům domácího štěstí - umožní
klidné a bezpečné zahnízdění.
Naší ZO se díky německému sponzorovi p. Stadlerovi podařilo získat deset umělých dvojhnízd
pro jiřičky. Tato umělá hnízda jsou navržená tak, aby nedocházelo ke znečišťování ptačími
exkrementy v prostoru pod hnízdy. Z těchto deseti dvojhnízd jsme v Českém Krumlově vytvořili tři
kolonie pro hnízdění jiřiček.
Těšíme se, že příští rok „posly jara“ nebudou představovat jenom davy turistů, ale i kolonie
hnízdících jiřiček.
František Bílek
"Zvířata jsou nevinnými oběťmi světonázoru, podle kterého jsou některé životy hodnotnější než jiné
a který tvrdí, že silným je povoleno využívat bezmocné a že slabé je nutné obětovat pro dobro
druhých. Jakmile jsem si uvědomil, že stejné názory se skrývají i za holocaustem, začal jsem chápat
souvislosti."
Charles Patterson
Charles Patterson, Ph.D., je významným myslitelem - bojovníkem za etické chování lidí ke zvířatům.
Dlouhodobě se zabývá studiem holocaustu. Napsal mimo jiné knihy Cesta k holocaustu a dále
Z Buchenwaldu do Carnegie Hall. Žije v New Yorku.
15
Pozvánky:
- Příští schůze výboru se bude konat dne 8. června 2004 od 16.30 hod. na SEV Šípek v
budově gymnázia.
na poslední chvíli:
Správa CHKO Blanský les zve na výstavu
NÁRODNÍ PARKY A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ČR
pořádanou k Evropskému dni parků a k Zeleným dnům. Výstava je zpřístupněna denně
v kině J&K na Špičáku v Českém Krumlově od 16.00 do 19.00 hod.
Činnost CEIS je podpořena projektem
z programu EU Phare 2002 - Dlouhodobá
udržitelnost rozvoje občanské společnosti.
Odesilatel:
15/06 ZO ČSOP Šípek
c/o Gymnázium, Chvalšinská 112
381 01 Český Krumlov
vydává
Centrum environmentálních informací a služeb Šípek, Masná 131, 381 01 Český Krumlov
tel.: 380 704 620, e-mail: [email protected]
kontakt na SEV: č. tel.: 380 714 048, mobil: 721 179 755, e-mail: [email protected]
www.sipek.ckrumlov.cz
Uzávěrka jednotlivých čísel 5. každého měsíce. Náklad 150 ks. Odpovědný redaktor Petr Resch.
Obsah neprošel jazykovou úpravou.
Podávání novinových zásilek povoleno ObSP v Českých Budějovicích j.zn.: P-686/94
ze dne 2. března 1995
16

Podobné dokumenty

číslo 5 - Ideální Bydlení

číslo 5 - Ideální Bydlení Nový pohled solární stavby znamená spojení moderních poznatků se starými kulturními tradicemi a respektování místa, světových stran, natočení a geometrie staveb. Aktivní solární stavby se nespokoju...

Více

Jak vystoupit z EU

Jak vystoupit z EU První skupina zákonů jsou zákony navrhované z  iniciativy české vlády a českých poslanců. O těch se před jejich případným schválením vede veřejná diskuse. Zákonodárci se za  ně zodpovídají českým v...

Více

Cyklostezka Odra-Nisa - Odbor vysokohorské turistiky KČT TJ

Cyklostezka Odra-Nisa - Odbor vysokohorské turistiky KČT TJ 3700 Kč (2 autobusy, 3 řidiči, 7x malý stan v kempu, pojištění, plánek, parkovné) do 4.5, pro členy sleva 600 Kč. V případě neúčasti se záloha nevrací, nutno si sehnat náhradníka. Trasa: Cyklostezk...

Více

stranická platforma? - ČLOVĚK

stranická platforma? - ČLOVĚK širokém smyslu proevropskou stranou. Oproti tomu byla však ODS také vždy stranou, která se k EU stavěla realisticky a za východisko evropské integrace vždy považovala národní stát a jeho zájmy.“9 A...

Více

Otto Rahn, Antonin Gadal, poutě na Montségur: ukázky z textů a

Otto Rahn, Antonin Gadal, poutě na Montségur: ukázky z textů a podezřelé symboly, hlavu běsnícího pantera, orlí spár atd., a jeden z jejich letáků hlásá: ‚Dobyli a vyplenili jsme burg Montségur.‘ A opravdu, jedno z těchhle sdružení se ve své zemi pustilo do st...

Více

Veřejný dluh České republiky překročil částku jen miliard Kč miliard

Veřejný dluh České republiky překročil částku jen miliard Kč miliard Co se dělo, děje a 11 bude dít v Praze 8 Veřejný dluh České republiky překročil částku jen

Více

JakchutnáAmerika - HO Alpa Ostrava

JakchutnáAmerika - HO Alpa Ostrava v následující délce vyšel kout obtížnosti 5.10a, na jehož stěnách bylo hladko a uprostřed prstová spára, do které se mi nemohly vejít mé „prstíčky“ a která moc nebrala. Ještě, že jsem měl dostatek ...

Více

658_Bakalarska_prace (3)konecna

658_Bakalarska_prace (3)konecna V případě obou rakouských továren je zajímavé zmínit, že hlavním motivem jejich založení na území tehdejšího Rakouska-Uherska pro Rudolfa Schoellera bylo překonání celních bariér při prodeji přízí ...

Více