Výsledky fungicidních pokusů proti striupovitosti v roce 2010
Transkript
Výsledky fungicidních pokusů proti striupovitosti v roce 2010
Testovanf prfpravk,(j k ochrane pro I jabf1 0nf oro intearovanou a ek'o lQ ickou ras (Alginure) a dalsf, ktere uspely v po kusech ve sklenfcfch s umelymi infek cemi a take v polnfch podmfnkach Qa mar et aL 2007; Kelderer et aI., 2006; Pfeiffer, 2008; Tamm et aI., 2006; Trap mann, 2008). Ochrana jablonf v orga nickem systemu pestovani je zalozena na preventjvnfch aplikaelch medi, sfry, polysulfidu sfry a naslednych aplikacfch latek s kurativnfmi ucinky uhlicitanu dra selneho (Kunz et aI., 2008), polysulfidu vapenateho Polisenio a extraktu z mo rskYch i'as (Hienze et aI., 2010), I ro,dukcl Testing of preparations agains apple scab in organic growing systems Souhm V pi'ispevku jsou prezentovany vysledky z provoznfho testovanf fungicidnf ochrany proti strupovitosti jablone zpusobene houbou Venturia inaequalis (Co oke) Win!. . pro rezim organicke produkce provadeneho v letech 2009 a 2010 na nekolika lokalitach v CR. V ram ci celeho systemu byly pouzity pripravky na bazi sfry (Kumulus WG. Sulikol K. Sulka. polysulfid vapenaty Polisenio). dale pak Mycosin. Viti san a Aiginure. Ucinnost testovane nechemicke ochrany. jez se v roce 2010 za extremn e pi'fznivych podmfnek pro infekci pohybovala od 75 % do 91 %. byla srovnatelna s chemickymi pi'fpravky (7 8 . 9 ~ 96 %). Potvrzena byla perspektiva vyuzitf v organickem i integrovanem rezimu zamei'ene na produkci plodu trzni kvality. Lokalita Holovousy Ruzyne Siany Odruda Rok vysadby Golden Del. fv1 el rose Ida red Spartan Ru bin $ampion 1985 1985 1985 1985 1994 1980 Plocha (ha) 0,8 0, 1 2,0 Spon (m) 2 x4 2x 4 2x 4 2x5 3x5 2x 5 Podnoz M9 fv1 7 MM 106 Iv17 The re sults from field trials for apple scab caused by fungi Venturia inaequalis (Cooke) Win!. . control in organic growing systems are presented in th e con tribution. The experiments were carried out in 2009 and 2010 in several loca tions in Czec hia. The following preparations were tested : Kumulu s WG . Sul ka. Sulikol K, Lime sulphur, Mycosin. Vitisan. Alginu re. In the year 2010 with extreme infection pressure the efficacy of tested products varied from 75 % to 91 % which was comparable with conventional fungicide control (78. 9- 96 %). Suitability of thi s system for the both organiC and integrated production with high quality fruit was confirmed. Stnupovitost jabloni. jejimz puvodcem je hOiJba Venturia inaequalis (Cooke) Win!.. patl'f k nejvaznejsfm chorobam jabloni. Ochrana se zpravidla uskutec nuje prosti'ednictvim syntetickych fungicidnfch prfpravku, Tento zpusob v~ak v sobe zahrnuje ladu negativ, z nichz jmenujme pi'edevsim pi'itom nost reziduf v plodech, nadmernou zatez zivotniho prostl'edi cizorodymi larkami a selekci genotypu strupovi tosti rezistentnfch k fade ucinnych Ic\tek, jako jsou benomyl, dodine, flusi lazole. triazoly, strobiluriny aj. (Szkol nik. 1969, Olaya. 1999. Palm, 2004) . Na trhu stale pi'evazuje poptavka po odrudach, ktere jsou ke strupovitosti velmi citlive ('Golden Delicious', 'Jona gold'. 'Gloster', 'Gala'. 'Idared'), coz vede ke zvYsenf frekvence chemic kych a pli ~aci. V ramci ochrany proti stnupovitosti vsak existujf moznosti pl- nohodnotne nahradit synteticke fungi cidy pffpliavky na pi'frodnf bazi. Prino sem tohoto systemu je nejen setrnost k zivotnimu prostredf, ale nektere stu die potvrzujf i vyssf nutricni hodnotu plodu ve srovn<jnf se situacf. kdy jsou pouzfvany chemicke pi'fpravky. U ovo ce a zeleniny byl zjisten vyssf obsah antioxidanlu oproti konvencnf produk ci 0 40 %. u mleka 0 60 % vice antio xidantu a prospesnych mastnych ky selin. hrajfcfch vyznamnou ulohu v prevenci vzniku nadorovych one mocneni (Leifert et al.. 2007). V posledfilich letech byla v ekologicke produkci proti stnupovitosti zkousena rada prfpravku. Z ucinnych latek stojf za zmfnku hydrogenuhlicitan draselny (Amicarb. Vitisan), elementami sira (Su likol K, Kumulus), polysulfidicka sfra (polysulfid vapenary Polisenio), jflove mineraly (Mycosin). extrakt z morskYch Graf 1a - Prilbeh infekd V. inaequalis V roce 2009 Vysledek ochrany proti strupovitosti uskuteciiovane v organickem rezimu pestovani na odrudach '$ampion' (Slany) a 'Spartan ' (Ruzyne) 1, 3 =oseti'eni; 2, 4 =kontrola Graf 1b - Prilbeh infekci V. inaequalis v roce 2010 I Infe kce 3 sitna 3 IIrl l stiedni 2 --II slaba o II o III IV v VI VII VIII Pokusy byly zahajeny v roce 2009 v experimentaln fch vysadbach Vy zkumneho a slech titelskeho ustavu ovocnai'skeho v Holovousfch v rezimu ochrany sestavenem podle modelu vyvinuteho firrnou BIOFA v Nemecku a upraveneho pro potl'eby ovocnaru v CR podle dostupnosti pripravKu. V roce 2010 doslo k rozsfi'eni pokusu na dalsf dye lokality (tab. 1). OSetrenf byla provadena traktorovym postriko vacem s ventilatorem v davkach kapa liny 400- 600 I/ha. Pouzite pi'fpravky, pocty aplikad a dalsi udaje jsou uve deny v tabuIce 2. Signalizace oseti'eni, zahajena od prvni potencialni infekce ve fenofazi mysiho ouska, se Mia udaji 0 prubehu srazek, teplot a deice ovlhceni listu. Data byla zfskavana z meteorologickych stanic na pnslusnych lokalitach a sUa infekce stanovena die Millsovy tabulky. Pro ilustraci je v grafu 1 znazornen prubeh infekce v obou pokusnych sez6nach na lokalite Holovousy. System ochrany s vyuzitfm testova nych pffpravku byl porovnan s neose tl'enou kontrolou a u vetsiny zaloze nych pokusu take s tradicni ochra nou chemickou. Na zaklade odberu listu ci plodu, vZdy ve ctyrech opakovanfch po 25 kusech (celkem 100 listu nebo plo du! variantu) byl k odpovidajicfm ter mfnum (tab. 3) zaznamenavan vyskyt pfiznaku infekce stnupovitosti na lis tech nebo na plodech poole petibo dove stupnice (obr. 1). Na zC\klade provedenych hodnocenf byl vypoCftan stu pen napadenf (Townsend & Heuberger. 1943): III IV V VI VII VIII ZahradnictlJi 11 12010 kde N = celkovy pocet hodnocenych plodu v opakovani. n = pOCet poskoze- Zahradnictvi 1112010 nych plodu v kategorifch 0-4 , P = stu pen napadenL Talo velicina nas infor muje 0 tom, jake je aktualnf napadenf ve srovnanf se 100% vyskytem listU v kate gorii '4 ' - v tomto pnpade jde 0 100% napadenL Naopak pl'i 100% vyskytu v kategorii '0' je napadenf nulove. Pro srovn anf efektu provadenych zasah u byla vypoctena biologicka ucinnost die Abotta : B£(C'o) '. = 1 00x ( 1 - Pr -p I, XI OO) kde Pt = napadenf v osetl'ene vari ante, pk = napadenf v kontrole. E = biologi cka ucinnost. Do vypo ctu ucinnosti byly zahrnuty udaje z hod noceni listu a plodu v roce 2010. K statistickemu testovanf rozdflu mezi va riantami byl pouzit Tukey HSD test. analyza provede.na u hodnocen f v rilmci lokalit (odrud). Testovana by la data transformova na podle vzorce: erial a metodhca Summary 2 Tab. 1 - Odaje 0 pokusnych vysadbcich -'"' = a r cs fnly/ l00 ' sled Srovnani poskozeni list6 na lokalite Siany v obou pokusnych variantach Rok 2009 Podminky pro rozvoj infekce nastava Iy az v pozdejsi fazi sez6ny (graf 1A), coz vysvetluje zjisteny vyssi stupen na- Tab. 2 - Pokusne varianty, datum prvni a posledni uskutecnene aplikace a pripravky pouiite v rozdilnych systemech ochrany Lokalita/rok Odruda Varianta * Holovou sy 2009,2010 Ruzyn e 20 10 Ida re d Golde n D. iv1elrose Obdobi provadeni aplikaci** Pocet aplikaci Ch 6. 4.-2.7 .2 009 13 Bio 9. 4. 8. 7. 2009 16 Ch 6. 4. 9. 8. 20 10 18 Bio 6.4.- 9. 8.2 010 19 Ch 3. 4.-5 . 8.201 0 14 Bio 3.4.-5. 8. 2010 18 Bio 3.4.- 5. 8. 2010 18 Rubin Sparta n Pripravky zarazene do systemu ochrany*** Funguran 50 WP, Chorus 75 WG, Cla ri net 20 SC, iv1erpan 80 WDG, Score 250 EC, Terce l, Delan, Punch 10 EW, Syllit 400 SC , Score 250 EC, Dithane M 45 , Discus, Talent, Ku pri kol, Su lka, Su likol K, fv1ycosin , I/ttisan Fungura n 50 WP, Dithane iv1 45, Chorus 75 WG, Clari net 20 SC, Mythos 30 SC,Thiram Gran uflo, Merpan 80 WDG, Score 250 EC, Polyram WG ,Talent. Delan, Sylli t 65 , Baycor 25 WP, Terce l, Dorn ark 10 EC, PUn ch 10 EW, Zato Kuprikol 50, Sul ikol K, lv1 ycosin, Aiginure, Vitisan, Lime sulph ur Kuprikol 50, Chorus 75 WG, fvlythos 30 SC, Delan 750 SC, Thiram Granuflo, Score 250 EC, Kumu lus WG. Syllit 65, Novozir IV1 N 80, Clarinet 20 SC, Topas 100 EC Kuprikol 50, Sul ikol K, Kumul us WG, fv1 ycosin, Lime sulphur, Alq inure Funguran 50 WP, Kum ulus WG, Sullkol K, iv1ycosin Fungura n 50 \/liP, Kumulus WG, Sul ikol K, Ivlycosin Siany Bio 2.4 - 1 7. 20 10 Sampion 19 2010 Legen da: ') Ch - chemicka ochrana, Bi o - ochrana II re zimu ekologlCke produkce * *) Obdobi od prvni do posledni usk utecnene aplikace. Signalizace osetreni a vyber pfipravku a Jeji ch kombi nacf di e predpoklada nych, event vzniklych infek ci. * * *) Pouzity bezne doporucen e davky, aplikace nekterych pripravku ci jejich kornbmacf opakovany. Graf 2 - Frekvence zastoupeni stupiiu napadeni plodu (%). v roce 2009 <lJ '" ~ <lJ L Bio <lJ "0 - _ Ch =----= Bio (5 20 - J2 . 3 • 4 15 • Ch u ~ • Bio ro 32 K 40 20 0 padeni u plodu nez u listu. Pl'esto byl vyskyt strupovitosti i v kontrole pomerne nfzkY (asi 15- 35 %). Napa· deni oseti'ovanych variant (krome hodnoceni plodu u odrudy 'Melrose') nepi'esahlo 5 %; rozdfl vuei kontrole byl u obou testovanych systemu vyso· ce prukazny (p < 0,01). Rozdfly mezi oseti'enim chemickymi pi'ipravky a aplikacemi biofungicidu byly s vYjim· kou hodnoceni napadeni listu u odru· dy 'Golden Delicious' rovnez nepru kazne. V dobe hodnoceni priznaku poskozeni na plodech plodu se vsak u zminene odrudy tento rozdfl jil pru· kazne neprojevil. Vysledky z roku 2009 jsou znazorneny v grafech 2 a 3. Rok 2010 Sez6na byla mimoi'adne pi'fzniva pro rozvoj primarni infekce (viz graf 1 B). 60 80 :0 ::J cc: OJ VI c <lJ '0 . -0 0 lC) '0 ~ ru ~ Blo Ch 100 Ch Bio K .1 Ch . 3 Bio K Ch zjisten pouze v pi'fpade hodnoceni listU u odrudy Melrose (p = 0,031) , dale u odrudy 'Rubfn' (p < 0,01) a na zaklade hodnocenf plodu take u odrudy 'Golden Delicious' (p = 0,033). Rozdfly mezi kontrolou a obema oseti'enymi variantami byly ve vsech pi"fpadech vysoce pru kazne (p « 0,01). Z uvedenych udaju vyplYvaly i nodnoty ueinnosli die Abotta (graf 6), jez byla s vyjim kou odrudy 'Rubfn' u biofungicidu srovnatelna s chemickymi oseti'e nfmi (pi'i hodnocenf plodu vetsinou nad 80 % ; na odrude 'Sampion' ve Sianem dokonce 91,4 %). Naopak u odrudy 'Ida red' byla ve srovnanf s chemickymi pnpravky prJ hodno cenf plodu zjistena vyssf ucinnost biofungicidu (78,9 % a 84,4 %). Bio K PLODY 80 60 2 40 I.....l II I .~. 20 o 111 11 11 1 K Bio Ch K Bio Ch K Bio Ch K Bio Ch K Bio K Bio Idared 0 20 40 80 Ch Bio Ch Melrose Golden D. Bio Golde n D. o 3 \ 2 4 2cm: o 2 9±B Stupnice 0 - 4: o- icidne nopadeni , - , af2 male skrnydo0,25 cml 2· 3 ai4 malt! 'kvmy nebo 7velkd , ..rna (0,25- 7 em") 3 3 - vIce net 5 maljch nebo vice nen velke ,..my (7 -4 em') 4 - flapadeno vice nei 4 orr' 4 o v. r,'II~ Stupnice hodnoceni infekd strupovitosti na listech a plodech primarnf infekce strupovitosti a roz voj dalsfch houbovYch onemocneni. Potvrdila se vsak i jedna z limitujicich podminek pro uspech tohoto mode lu, a to intenzita ochrany, ktera v prubehu sez6rlY vetsinou zahrlluje 20 aplikacf i vice Qamar el al., 2007). Tuto podminku nebylo mozno z tech nickych duvodu v provadenych expe rimentech vzdy splnit, z eehoz zrejme vyplYva, ze v nekterYch pripadech (napi'. odruda 'Rubfn'jVURV) 0 po znanf lepe vyznivala chemicka ochra na. PrJ respektovani popsanych zasad vsak Ize oznaeit system ochrany po moci biofungicidu za srovnatelny s ochranou chemickou. V pi'fpade vyskytu snfzeni citlivosti patogenu k chemickym pi'ipravkum Ize dokon· ce <?cekavat spolehlivost vyssf. V tomto kontextu se nabizl jedinecna P.I'flezitost eliminovat rizika spojena s pouzlvanlm syntetickych fungicidu tvoncfch doposud zaklad ochrany v in· tegrovanych systemech, tj. ve vWiine produkenfch sadech v CR. Dikyusp· esne fungicidni ochrane do pozadi dis kuzi ustupuje i problem vYskytu myko toxinu (toxickYch produktU hub) v ovoci pochazejiciho z ekologicke produkce. Vyznamne omezeni napadenf plodu houbovYmi chorobami vyplYvajfcf z lIeinne ochrany totiz tento negativni faktor vYznamne snizuje (Bagar, 201 O). Vzhledem k tomu, ze v souCasne dobe je k dispozici system biologicke ei bio technicke ochrany take prati kJieovYm sklidcum jabloni (obalee jableeny, oba lee zimolezovY, pilatka jableena, kveto pas jabloi'iovY aj.), je u tohoto ovocne· ho druhu cesta k rozvoji organickeho pestovani s moznosti produkovat plody trznf kvality bez zasadnfch pl'ekazek. Vz hledem k tomu, ze jablone pati'i 1. hie· diska ochrany k nejnarocj;lejsim dru hum ovoce, Ize obdobnou perspektivu vnimat velmi pozitivne i u dalsich plodin (ti'esne, slivone aj.). Realna je nejen moznost rozsii'ovani ekologicke pro dukce samotne, ale take zal'azeni jejich prvku do produkce integrovane, kde se nabizi nejen vyl'eseni problemu s roz vojem rezistence strupovitostl wci i'ade Tab. 3 - Terminy hodnoceni vjskytu strupovitosti a odpovidajid fenofaze 4 60 Bio Idared Oa Provadene experimenty potvrdily, jak velky potencial v sobe zahrnujf ekolo gicky setrne postupy v ochrane rost lin. Vysledky jsou v souladu se zahra nlcnlml zkusenostmi, kde tyto systemy fungicidnf ochrany nachazejf siroke uplatnenf v organickem zeme deisM Optimalnf ueinnosti dosahne me lepe pi'i kombinadch pi'fpravku v tank-mixech nez pi'i ap!ikadch jed notlivych fungicidu (Hienze el aI., 2010). Efekt byl ve srovnanf s neose ti'ovanou kontrolou zcela evidentnf, a to u odrud na strupovitost extremne citlivYch ('Golden Delicious', 'Idared', 'Melrose', 'Rubfn', 'Spartan' , 'Sampi on'). Cenne jsou pi"edevsim vYsledky z roku 2010, kdy destive poeasf po skytovalo idealnf podmfnky pro vznik o K Ch Bio K Ch Bio K Odbery jablekodrUdy 'Sampion' z plochy oSetrovane biofungicidy (A) a z kontroly (B) Ch Me lrose Bio Ch Rubin Blo Bio SpartSamp. Hodnocenf infekd VIPn tur;a ;naIPqualis na listech a plodech Graf 5 - Stupe'; napadeni listil a plodu v roce 2010 podle Townsend-Heubergera (%) . LlSTY o Ch Melrose Golden D. Idared 100 2 Bio OJ L 5 K Graf 4 - Frekvence zastoupeni stup';u napadeni plodu (%). v roce 2010 c 10 0 Jak je patrne z grafu 4 a 5, napadenf strupovitostf v neosetrovanych kon· trolach bylo citelne vyssf nez v pi'ed· chozf sezone (vetSinou kolem 50 %, v extremnfch pi'fpadech nad 75 %). U nekterYch odrud ('Sam pion', 'Spar· tan') bylo zaznamenano totalnf po· skozenf porostu, projevujfcf se citel· nou redukcf nasady a pokrocilou defoliacf (viz fotodokumentace). I za takto obtfznych podmfnek byla potvrzena vysoka uCinnost aplikova· nych biofungicidu. Stupen napadenf na plodech se zde pohyboval v roz· mezf 4 % az 10,8 %, coz sice bylo vice nez u chemicke ochrany (1 ,8-6,5 %), avsak ve vetsine pi'ipa· du rozdily nebyly statisticky pru· kazne. Signifikantnf rozdil mezi che· mickou ochranou a biofungicidy byl a. Bio E ru K V"1 tru Bio a. K Vl . PLO DY 25 ' 0 .1 J LISTY PLODY 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 30 -=~ K lC) 35 ..:I K 0 c _ Graf 6 OCinnost systemu oSetieni v roce 2010 die Abotta (%) . USTY - Ch • Graf 3 - Stupe'; napadeni listil a plodCl podle Townsend-He ubergera (%). v roce 2009 Rubin Spa rt anSampion 100 Zahradni ctvi 11/20 10 Odruda lokalita Golden D. Golden D., Ida re d, Melrose Ru bin Spartan Sampion Holovousy Zahradnictvf 1112010 Hodnoceni listu (primarni infekce) Datum BBCH Hodnoceni plodu (sekundarni infekce) Datum BBCH syntetickych fungicidu, ale take mini malizaci zateze ekosystemu, zvYseni zdravotni bezpeenosti ovoce a celkovY kvalitativnf posun smerem ke stale vice akcentovanym pozadavkum na ochra nu zivotniho prostl'edf. Dojde-li v brzke budoucnosti k vidi telnemu snizenf frekvence chemic kych aplikacf i v techto sadech, mu zeme takovou zmenu povazovat nejen za velky uspech v prosazovani ekologicky setrnych postupu v zeme delstvi, ale take za nadeji pro ceske ovocnarstvi v kontextu evropske i ce losvetove trZni ekonomiky. Text a foto Ing. Vladan Falta, Ph .D., 1 Ing. Radek Vavra, ' l)VtJRV Praha-Ruzyne, v. v. i. 1) VStJO Holovousy, s. r. o. C.7anek by/ odborne reeenzovan. P(fspevek by/ zpraeovan za financnf podpory MZe ramei resenf projektu QH92179 Zvjsenf uCinnosli integro vane oehrany j3drovin proti komp/e xu skod/ivjeh cinitelu zavadenfm bio /ogiekyeh prostredku a podporou biodiverziry agroekosystemu sadu a QH711 72 /dentifikaee kmenu a ras (Venturia inaequa/is eke. Wint). 20. 6. 2009 75 20. 8. 2009 77 Holovousy 9.6.2010 74 23.8.2010 77 Podekovanf: Dekujeme vsem pestite/um a spo/u praeovnfkum, kteff prispe/i k uskutec· nenf pokusu. VURV VURV Siany 10.6.2010 30.6.2010 22 6.20 10 74 75 75 24.8 . 20 10 24.8.2010 25.8.20 10 77 77 77 Seznam poulite /iteratury je k dispo, ziei u autora.