Jak se stat clenem Bozi rodiny?

Richard Bennett
Hledani Boha
dv
Christliche
Literatur-Verbreitung e.V.
Postfach 110135-33661 Bielefeld
www.ccim-media.com/resources
Biblicke citaty jsou z Ekumenickeho pfekladu
Puvodni nazev: Your Quest for God
© 1985 Cross Currents International Ministries
© ceskeho pfekladu: CLV Bielefeld 1994
Preklad: Ethos Ostrava
Chalupnikova 41,
CZ-704 00 Ostrava-Zabfeh
Obalka: Dieter Otten
Sazba: Ethos Ostrava
Tisk a vazba: Ebner Ulm
Distribuce: JAMI, vydavatelstvf a agentura
P. O. Box 34
CZ-73608 Havffov21
ISBN 3-89397-735-X
Obsah
Pfedmluva
Kapitola 1
Skutecne existuje Buh?
9
Kapitola 2
Je tvuj duchovni ukazatel spolehlivy?
13
Kapitola 3
A jaky ten Buh vlastne je?
23
Kapitola 4
Co lidi od sebe oddeluje?
29
Kapitola 5
V cem tkvf skutecny probldm?
39
Kapitola 6
Proc clovek zabloudf?
45
Kapitola 7
Opravdu me Buh miluje?
53
Kapitola 8
Jak se st£t clenem Bozf rodiny?
61
Kapitola 9
A co dale?
71
Kapitola 10
Doslov
75
Pfedmluva
Na svych c'etnych cesta'ch jsme se s manMkou setkavali
na hlavnich i vedlej§ich kfizovatkach zivota s mnoha
lidmi. Pochazeli z ruznych kultur i hospodafskych pomSrfl a mSli rflznou urovefi vzdSlanf.
Nemyslim si, ze jsme se s tSmito lidmi potkali nahodou.
Nemyslim si ani, ze se tato knizka dostala do tvych rukou
jen tak.
NejdulezitejSi rozhovory, ktere jsme v prflbShu let
s lidmi vedli, se tykaly hledani Boha. NSktere z jejich
mySlenek jsou obsazeny v teto kniice. Prvni vydani
,,Hleddni Boha"bylo naSim osobnim projevem vdSCnosti
vflCi Bohu u pfilezitosti na§i stffbrne svatby.
Bflh teto praci pozehnal, kniha se rozSifila skuteCnS po
celem svStS. Je pro nas velkou radosti, kdyz dostavame
dopisy od Ctenaffl, ktefi na zakladS Cteni knihy ,,Hledanf
Boha" zfskali novy smysl zivota.
Byl jsem pozadan, aby se tato knizka pfekladala do
jinych jazykfl. Z tohoto dflvodu jsem se rozhodl text
jeSte" jednou pfepracovat, a to s modlitbou, aby knizka
mohla mnoha lidem v Evropg, Africe i jinych svStadilech pomoci najit Boha.
Prvni dv5 kapitoly nebudou nut pro vSechny Ctenafe
stejny vyznam. Prvni byla napsana pro ty, kdo vflbec
pochybuji o Bozi existenci. Druha kapitola bude zajimava zvlaSt' pro ty Ctenare, ktefi se nautili vSechno
zpochybfiovat, je v§ak dfllezita pro vSechny, protoze
kazdeho vyzyva, aby provSfil svou viru a sve postoje.
Tyto kapitoly jsou pfipravou na hlavni tema, protoze
tvofi zaklad pro dal§ich uvahy. Nasledujici kapitoly
obsahuji zisadni pravdy, kterd ti pomohou pfi tvem
hledani Boha.
Spolu s mou zenou jsme Bohu vd£Cni za Idsku,
modlitby a setkdni s tolika lidmi, ktefi nam vyprav61i
0 svych osobnich zkuSenostech s Bohem. TSmto pfateIfim a znamym path' naSe upfimne ,,DSkujeme!" Kdyi ti
nym, mily Ctenafi, nasledujici strinky p¥edaV£me ke
Cteni, je na§i modlitbou, aby jejich obsah byl pomoci
1 pro tebe. Vkladame tuto knizku do Bozi ruky, aby ji
pozehnal tak bohatS, jak On sdm chce.
Bez povzbuzeni, l^sky, ob6ti a modliteb me zeny
Doroty bych ,,Hledani Boha" nenapsal. fefkam o ni totez,
co Pavel o Foibe: ,,Ona byla pomocnici mnohym i mnS
sam6mu."
-Richard A. Bennett
Kapitola 1
SkutecnS existuje Buh?
UrCitS byly ve tvem zivot£ chvile, tfeba je to praVe" dnes,
kdy se ti vSechno zdalo tak zachmuren6, ze jsi pochyboval
nejen o Bozi l£sce, ale kladl sis otazky i o sve existenci.
Bible Bozi existenci nevysvStluje ani ji nedokazuje.
FrostS ji pi'edpokla'da'. Prvni vSta Bible zni: ,,Na poCatku
stvofil Bun nebe a zemi.'a) Toto slovojejednoduche, ale
ma hluboky smysl. Vyjadruje, ze Bfih existuje a ze je
Stvofitelem vesmiru.
Pfed fadou let pracovala moje zena jako vrchni sestra
na jedne z nejv6hlasnSj§i'ch klinik v EvropS. Primaf
psychiatric, ktery sepovazoval zaateistu, sejednoho dne
Doroty vyptival na jeji viru.
,,Pane doktore,"odpovSdSla mu, ,,vite, ze vas respektuji jako kapacitu ve va§em oboru. Jste uznavany docent
na vysoke Skole a mezi 16kafi se vaSe jmeno cti. Snad
vam smim navrhnout, abyste si pfedtim, nez se pft'StS
budete prohlaSovat za ateistu, dtikladng pfeCetl Bibli; tim
take prospejete psychiatrick6mu vyzkumu."
Potom mu pfipomne'la nSkolik pacientu, kteff byli
nedavno propu§t6ni ze stanice chronickych pffpadu, a to
diky zvlaStnim zmSnam jejich stavu, ktere zapfi'Cinila Bozi
moc. Jmenovala mu jednoho nebo dva, u nichz nastal tak
dramaticky obrat, ze tito nemocni se znovu postavili
aktivne' do zivota. Pak mu vyprivSla, jak kazdy z t6chto
pacientu zcela osobnS a bezprostfednS poznal Pdna. L6kafi
samemu bylo naprosto jasne, ze nejnovSj§f psychiatricke
melody nevykazovaly u t6chto pacientu zadny u^inek. Ani
jako ateista, ani jako psychiatr si fenom^n takove zmSny
v jejich zivotS nedovedl vysvStlit.
Lekar, ktery stale daval najevo, ze v Boha nev£fi, ukonCil
rozhovor prosbou, aby se za n£ho Dorota modlila! Tak6 ji
slfbil, ze poprvd ve svem zivot6 zaCne nezaujatS Cist Bibli.
Po sedmi tydnech pilneho c"teni fekl DorotS, ze uz se
za ateistu nepovazuje. Stale vSak me"! jeden problem:
Poznal totiz, ze opravdovd odevzda'nf se Bohu vyzaduje
zm6nu jeho zvyklostl. ,,Uz to pro mne neni intelektualm
problem," pfipustil, ,,ale nejsem pfipraven akceptovat
zmSny, ktere bych musel podstoupit, kdybych se m61 stat
pfesve'dc'enym vSHcfm."
Pak jsme se za nSho dlouho modlili. Po deseti letech
jsme dostali dopis, kde nam psal o sv6 nove" nalezene
vife a osobnfm vztahu k Bohu. Byli jsme St'astni, ale ne
zase pfiliS prekvapeni, protoze jsme vSdgli: ,,Vfra je
tedy
>j\
ze zvSstovani a zvSstovani z povSfeni Kristova." Aby
Bflh kazdfmu z nas pomohl jej poznat, vlozil do nas
hlubokd vnitfni vSdomi o jeho existenci.
Mnoho lidi mozna tvrdf, ze v Boha nevSh'; na teto zemi
v§ak je§tS nezil 51ov5k, ktery by nedovedl v Boha vgrit.
I ve sve'te', ktery nas obklopuje, nam zanechal mnoho
dflkazfl o sve existenci. <5fm hloubeji pronika vSda
dvacateho stoleti do tajemstvf vesmfru, tim menS
rozumne je stale zastavat nazor, ze sv£t muze existovat
bez StvoHtele. Nikdo by netvrdil, ze kosmicka lod' by
bez spole^ne tvurcT prace konstrukteru, matematikQ
a mechanikfi mohla byt vynesena na obSznou drahu,
mnohokrat obletSt Zemi a v pfedem ur£eny Has na
pfedpokladanem mfst6 zase pfistat. Stejne" tak by bez
planu a tvurc'i'ho zasahu Boha-Stvofitele nemohly existovat zapad slunce, roCnf doby, mleCnd draha, atomy,
zemska pfitazlivost a moc lasky. Daleko vice viry
vyzaduje pfedstava, ze stvofenf vzniklo ,,velkym tfeskem" samo od sebe. Nemuze existovat nic, pokud zde
napfed neni n£kdo, kdo tomu v§emu dd vznik.
10
Dokonce i vl£da, kterd sice ve sv6 ideologicke" doktring Bozi existenci popira", a pfitom posila sv6 kosmonauty do vesmiru, vyjadfuje pfesvSdc'em, ze sv6tje rizen
pevnymi zSkony a fadem. Na Zemi se vrati jen ten, kdo
se tSmto principflm podfidi. Nezda se zvlaStnf, ze lide,
ktefi spo!6hajf na pfirodni zakony, souCasnS popiraji
existenci Zakonodarce a nejvySSiho Stvofitele?
VSichni si uv^domujeme, jak hroznou nic"ivou silu ma
vybuch jaderne nalo^e. Na druhe strand vSdci take
spo^ftali, 2e Slunce ze sebe kazdou vtefinu vydava
energii, kter^ odpovida p6ti bilionflm (5.1012) jadernych
bomb. Ve srovnani s jinymi souhvSzdimi, ktera vyzafujf
energii, neni na5e Slunce ph'liS velike a ani nevfme,
kolik hvSzd ve vesmiru existuje. I kdyz hovoh'me
o miliardach, mozna je to jen okraj nezmSfitelneho
vesmiru. Astronomove dnes dokonce v6di, ze uvolnSna
energie ngkolika MleCnych drah je miliardkrat vgtSi nez
energie naSeho Slunce. Jak by mohla existovat takova
masa energie bez Stvofitele, jehoz moc je neomezena?
Stvoifenf n^m ve skutednosti pfedstavuje Boha Stvofitele, Boha zakonitosti a Mdu a Boha nekonec"ne moci.
Bible fik£: ,Jeho v6Cnou moc a bozstvi, kter6 jsou
neviditeln6, Ize totiz od stvofeni sv^ta vid6t, kdyJ lide
pfemySleji o jeho dile, takze nemaji vymluvu." 3 Popirani Bo2i existence je tedy neomluvitelnd.
Pfi p?emySleni o nesmirnosti, zakonitosti a energii,
kterou Buh stvofil, citi mnozi lide pomijivost a nepatrnost na§i lidske existence. Izraelsky kral David vyjadfil
tyto pocity takto: ,,Vidim tva nebesa, dflo tvych prstu,
mSsic a hvSzdy, je2 jsi tarn upevnil: Co je ClovSk, ze na
nSho pamatujeS, syn Clov6ka, ze se ho ujima§?"4)
Dnes jsou naSe vgdomosti o svStS hvSzd daleko hlubSi,
vzdyt' obrovske teleskopy rozSifily naS obraz vesmiru
nejmen6 pulmilionkrat a satelity na sve pouti vesmirem
posilaji k planet6 Zemi nejruznejSf snimky. Pod takovym
11
dojmem si spolu s Davidem klademe otazku: ,,Jak se
mftSe fifth, ktery to vSechno stvoril, zajimat o mne,
zanedbatelngho c"love"ka?"
V£k teleskopfl je v§ak zarovefi vSkem mikroskopfl. Dnes
vine, ze mikrosvSt, ktery se otevira teprve pod drobnohledem, je stejnS neuvgfitelny jako rozlehlost vesmiru. Sv&lo
samo nestacX abychom odhalili taje tohoto mikrokosmu.
Co oku vSdce unikne pod obvyklym laboratormm
mikroskopem, odhali elektronovy mikroskop, ktery ukaze
krasy, rozloSenf, zakonitost a silu nekoneCnS ma!6ho svSta.
Kdybys tedy chtSl vSdSt, proC ma fifth zajem o tebe
a vftbec o kazdeho maleho a bezvyznamneho Clovgka, pak
si uvSdom, co fiki jeden atomovy fyzik: „! ta nejmenSf
slozka a nejnepatrnejSf CasteCka je dfllezita pro udrzeni
celeho vesmiru v chodu. Kdyby se vzdalenost mezi
jednotlivymi neutrony a protony zmSnila o dv6 triliontiny
(10"18) milimetru, hmota by se neudrzela pohromadg a cely
svSt by explodoval atomovym vybuchem." Pro Boha
Stvofitele neni ,velke' o nic dfllezitSjSi nez ,male'.
Polozime-li si otazku ,,Co je ClovSk, ze na nSho pamatuje§?", pak nas uklidnf vSdomi, ze ClovSk nema hodnotu
v torn, ze je velky. Z BoSfho pohledu spod'vi na§e osobni
hodnota na uplnS jinych faktorech. A fifth nam ukazal, pro£
pro nSj mame cenu a jak jsme v jeho oCich drazi.
I kdyz stvofeni hovofi o Bohu nad stvofenim, Bohu
Zakonodarci a moci, On se rozhodl pro jinou cestu, jak
se ukazat jako fifth nekoneCne lasky a milosti, jako
NSkdo, kdo ma na mysli pouze tvoje dobro. Abychom
tohoto Boha naSli, je bezpodmineCnS nutne mft duchovni
ukazatel, na ktery se mflzeme absolutnS spolehnout.
l.Mojzisova 1,1
ftimani3m 10,17
3)
ftimana m 1,20
4)
2alm 8,4-5
2)
12
Kapitola 2
Je tvuj duchovni ukazatel spolehlivy?
Pfed nSjakym Casern psaly noviny, ze ke zficeni jednoho
letadla a nenahraditelnym ztratam na lidskych zivotech
do§lo kvuli nespr£vn6mu radarovemu signalu. Tragedie
tohoto neStSsti vSak bledne pfed tizi nasledkfl, jestlize
Iid6 vsadi svou dflvSru na takovy ,,duchovni radarovy
system", ktery je dovede k duchovnimu ne§t£sti.
Dnes znf ve svStS mnoho zmatenych a navzajem si
odporujicich hlasfl, z nichz kazdy tvrdi, ze ukazuje cestu
k Bohu. Jak poznat, ktery hlas je spravny? Pfi svem
hleddni Boha si nemfizeS dovolit nechat se v6st falegnym
hlasem, protoze zde jsou ve hfe dflsledky pro celou
vSCnost.
NSkdejSi britsky ministersky pfedseda W. E. Gladstone
napsal: ,,Bible se vyznaCuje zvlaStnosti sveho pflvodu
a od v§ech jejich konkurentfi ji dSli nezmSrny odstup."
Americky prezident Abraham Lincoln jedenkrat fekl:
,,Vefim, ze Bible je nejleps! dar, ktery Bflh kdy lidstvu
dal."
JedineCnost Bible dosv6dCuje fada historickych osobnosti, ale pfesto je ona sama nejlepSim dukazem sve
vSrohodnosti.
Krili Davidovi byla spolehlivost jeho duchovniho
ukazatele jasna: ,,SvStlem pro me nohy je tve slovo,
osvScuje moji stezku.'a)
I dnes maji lide zku§enosti, ze pfi hleddni Boha se na
Bibli Ize spolehnout. I pfes vSechny pokusy snfzit jeji
vSrohodnost zde Bible stale stoji jako ojedin61a kniha
v historii sv£tov6 literatury.
Lide potfebuji jistotu, ze Bible je jedineCna a autentickd, a proto ji Bflh dal nSkolik peCeti, ktere dosvSdCuji,
13
ze jde o ,,Bozi slovo". Na strinka'ch Pisma svateho stejne"
jako v nafrtech sve'tove' historic najde opravdovS hledajici Clov6k pfesvSdCivy dukaz, ze ,,veSker6 Pismo
pochazf z Boziho Ducha".2)
Kdyby byl Bibli napsal jediny autor, nepfekvapilo by
nas, ze jejf obsah je uspoMdany a postupnS se rozvfji.
Knihu knih v§ak nenapsal jeden £love"k, ale ?ada autoru
z ruzne"ho kulturnfho pozadi a v celkovem Casov6m
rozpSti asi Sestna'cti stoleti. Pfesto je v ni Bozi pravda
podana co do uspoMdanosti jedineCnS. Uz to je nanejvy§
pozoruhodn6.
Archeologick6 vykop^vky pfinaSeji na denni svStlo
stale nove materialy, ktere dotvrzujl historickou pfesnost
biblickeho lic"eni. PfibShy, ktere byly je§t£ neddvno
pfedmStem vysmSchu jako legendy, se dflcy lopatam
archeologu ukazuji jako pravdive.3'
Bible je opravdu Bozi knihou, kteri jako celek
obsahuje Bozi vzkaz.
I kdyz je Bible Bozi knihou, nSktefi Iid6 ji stdle
odmitaji Cist, a to diky rozgffene'mu omylu, ze existuji
dva protichfidne svStov6 ndzory: ,,v6decky"postoj,ktery
hledi pravd6 do o£i vstfic, a ,,nabozensky nazor viry",
ktery se pfed skutefinosti uzavira. Z toho se pak
vyvozuje, ze skuteCny vSdec nemflze byt opravdovym
kfest'anem. Dnes vSak existuje velk6 mnozstvf vSdcu,
ktefi tento postoj nesdileji.
Bible sice neni vSdeckd u£ebnice, ale tSmito nikdy
nedokSzanymi vSdeckymi skute^nostmi, pokud jde o tuto oblast, se nestala neverohodnou. V jadru jde Bible
svym uCelem a cflem daleko za hranice v£dy.
VSda napfiklad nedokaze vysv£tlit, proC jsme zde na
Zemi, ani nam nefekne, kam se dostaneme po smrti.
StejnS tak na'm neobjasni, jaky je smysl zivota nebo
poslani ClovSka. Nezdlezf na torn, jak je Clov6k chytry
nebo hloupy, kazdy potfebuje Bozi pomoc, aby se
14
dov£d£l pravdu o Bohu. To je duvod, proc" francouzsky
filozof Blaise Pascal fika: ,,Nej v6t§i vytnozenost rozumu
tkvi v torn, ze nam fik£, ze ma sv6 meze. Kdybychom
nemgli Bozi knihu, nikdy bychom nedostali spolehlive
odpovSdi na nejdulezitejSi otazky zivota."
Podivejme se nyni na dva jasn6 znaky toho, ze Bible
je skutec"nS Bozi slovo.
Prvnim je neuveTitelna pfesnost jejich prorockych
pfedpovSdi. Druhym je silny, kladny vliv, jaky md na
lidi, ktefi jejf obsah vzali vaznS.
Pfesnost biblickych proroctvi
VStSina lidi je pfirozen6 zvSdava, co pfinese budoucnost. Bible obsahuje nejdulezitSjSf budouci udalosti
a mnohe podava az do slozitych a fascinujfcich podrobnosti. UrCitS se zeptaS: ,,Jak to muze§ tvrdit?"
Abych odpov6d61 na tuto otazku: Pfedstav si, ze jsi
o prazdninach na vyletS v kraji, kde jsi nikdy nebyl. Jako
jedin6ho prflvodce maS mapu v ruce. Den pfedem ses
ujistil, ze mapa je naprosto spolehliva, protoze jsi podle
ni na§el feku i vesnici, ve ktere jsi nocoval. Dnes se
musi§ rozhodnout, kterou cestou jit dale. Lezi pfed tebou
neznama krajina, ale z mapy vyCteS, ze odboCka vlevo
vede lesem k nejak6mu velkemu jezeru. RekneS si: ,,To
jezero chci vid£t!" Co ud^laS? Nepochybuji, ze pujde§
podle mapy a odboCiS doleva. Hlavnim duvodem pro
duvSryhodnost tv6 mapy pfi tomto rozhodovdnf je
skuteCnost, ze se vCera ukazala jako spolehlivy prflvodce
v nezname krajinS. Uz d^vno pfedtim, nez jsi tarn pfiSel,
ukazovala, co kde bude - a byla to pravda.
Jednfm z nejvyznac'nejs'ich dukazu, ze Bible je Bozi
slovo, je jedineCna pfesnost, s jakou pfedpovfda budouci
udalosti. Na jejich strankach najdeme mnoho proroctvi,
15
o nichz z dneSniho pohledu vim, ze se splnila pFesnS, jak
byla pFed tisiciletimi pFedpovSzena. Tato proroctvi
zahrnuji uzasnS Sirokou oblast, vSechny narody na Zemi
a obsahuji zvlaSt' podrobn6 jednotlivosti o Izraeli a Blizkem vychodu.
ZvlaStnf vyznam a jeStS vStSi dulezitost maji stovky
proroctvi, ktera se tykaji pFichodu MesiaSe. Podle toho,
ze mnoho z tSchto proroctvi se uz mezitim stalo
historickou skutec"nosti, pozndvame, jak byla neuvgfitelnfi pfesnd i v nejmenSich podrobnostech, zejmena
pokud jde o narozem, zivot a smrt MesiaSe.
Na zakladS takov6 spolehlivosti je Iogick6 akceptovat,
ze budoucnost, ktera je pfed nami, se bude vyvfjet tak6
tak, jak Bible pfedpovida. A kazdoroCnS se naSim
zrakflm nabizi dal§i dflkazy o biblick^ pfesnosti. Cist
Bibli znamena, hrubS FeCeno, dist zftfejSi noviny.
Dr. Wilbur Smith studoval Bibli cely zivot. ZvlaSt'rad
poukazoval na pfesnost biblickych proroctvi. Kdyz fadu
starozakonnich proroctvi, ktera hovoh' o MesiaSi, srovnavame s jinymi uCenimi, ktera tvrdi, ze maji pravdu, tu
Wilbur Smith zjiSt'uje, ze islam se nemuze vykazat
zadnym proroctvim, ktere by staleti pJed Mohamedovym
narozenim hovofilo o jeho ph'chodu. Ani zakladatel
zadneho jineho kultu se nemuze prokazat ph'sluSnS
starym textem, ktery by zcela pfesnS hovofil o jeho
pfichodu. 4)
SamozfejmS, ze nSktera takzvana ,,proroctvf" nepotfebuji inspiraci, aby mohla pfesn£ hovoFit o budoucnosti.
S pomoci po5itaCov6 techniky, namdtkovych anket pFed
volbami a historickych udaju muze zpravodajska sluzba
pFedpovSdSt vitSze ve volbach dFi've, nez se volebni
mistnosti zavFou. Vzhledem k mnozstvi statistiku, kter6
maji k dispozici, neni nijak obdivuhodne, jestlize vitSze
,,urCi" pFedem. Zkuste se vSak zeptat ngktereho zpravodaje na kandidaty za dvacet nebo padesat let! Zeptejte
16
se ho, kdo zvftezi, a pak se ho zeptejte na podrobnosti
ze zivota hlavni osobnosti, napffklad na jeho rodiste,
zvyky nebo okolnosti kolem jeho umrti. Jdete jeste
o krok dale a pozadejte tohoto zpravodaje o spolehliv6
informace o torn, co se bude dit na Blizk6m vychode za
tisic let. Pozadejte ho, aby jmenoval mSsta, kteri budou
v tomto casov6m rozmezi znicena. Jiste se mnou budete
souhlasit, ze s kazdou dalsi pfedpovedi, kterou budete
od zpravodaje pozadovat, pravdepodobnost jejich vyplnenf nesmirng klesi - pokud mu budoucnost neodhall
vecny Buh. Pouze v takovdm pffpade muzeme ocekavat,
ze report6r vsechno dopfedu opravdu vi. Ale prave
takov6 podrobnosti, jak6 jsme od neho pozadovali a daleko slozitejsi, vztahujici se na jeste delsi casovd
rozpeti - jsou pfedpovezeny v Bibli.
Historie starovek6ho mesta Tyru je pifikladem nepravdepodobndho splneni ud^losti, kter6 Buh o tomto meste
pfedpovedel.
Pokud chcete, muzete si napfed pfecist pfedpovedi
v biblickd knize Ezechieli 26, verse 3-21, pak se
podivejte do nejak6ho lepsfho slovniku na heslo Tyrus.
V obou pffpadech budete cist tut6z zpravu, jednou jako
pfedpoved", podruh6 jako historii.
Proroctvi: Buh predpovedel bouflivou budoucnost
mestu Tyru mnohem drive, nez se tyto udalosti odehraly.
Rekl: ,,...pfivedu na tebe mnoh6 pron&rody... Znici
hradby Tyru, zbori jeJio veze."5) Bylo tak6 predpovezeno, ze misto, na kterem bylo toto mSsto vystaveno,
Buh smete a ono se stane holou skalou.6)
A proroctvi jeste pokracuje: ,,Tv6 kamenf, dfivi i prach
svrhnou do vod."7) Ale ani zde neuvefitelne' podrobnosti
tohoto proroctvf nekonfif. Buh fekl, o\co hodla udelat ze
star6ho Tyru: misto, kde se susi site.
Historie: Kdyz ctes tyto historick^ zaznamy, zjistis, ze
Nebukadnesar, kdyz zboril stary Tyrus, ktery lezel na
17
pobrezi pevniny, skuteCnS zbofil zdi a v£ze, pfesne' tak,
jak bylo pfedpov&zSno. Pozdeji vyCistili stare staveniStS
stavebnici Alexandra Velikeho a nechali po sob§ jen
holou skalu. Kdyfc navezli mSstske" sutiny do mofe, aby
tim postavili hraz k nedalek6mu ostrovu, znamenalo to
doslovn6 vypln6ni proroctvi: kameni, dfivi i prach
skutec"n£ smetli do mofe. Trosky star6ho Tyru jsou
dodnes poMbeny na dn£ mofe. Buh fekl, ze pr^vS to se
stane - a stalo se.
Kdybyste se nSkdy dostali na misto, kde kdysi staval
stary Tyrus, vidSli byste jeStS neuvSifiteln^jSi vypln^ni
tohoto proroctvi: v ma!6 vesniCce se krCi jedna chatrC za
druhou, rybafske lodlcy kotvf u bfehu mofe a na holych
skalach schnou rybafsk6 sitS! Jak by lidska moudrost
mohla kvetoucfmu antickemu obchodnimu mSstu, jakym
byl Tyrus, pfedpovSdSt tak nepravdSpodobnou budoucnost?
Peter Stoner srovnaval sedm proroctvi o antickem
Tyru s historickymi dokumenty. Maternaticky propoCital pravdSpodobnost, ze se Ezechielova proroctvi
vyplni, a prohlasil: ,,Jestlize Ezechiel ve sve dob6
vyslovil t6chto sedm proroctvi o Tyru na zakladg
lidske moudrosti, pak pravd6podobnost jejich vyplnSnf byla 1:75 000 000. Vyplnila se v§echna az do
nejmenSich podrobnosti."9)
Podivejme se nynf na proroctvi o narozeni jednoho
ditSte. MatouS, berni ufednflc v duchodu, se zmiftuje
o Ctyfech uzasnych proroctvich, kteri se naplnila pfi
narozeni JeziSe. V jednom z nich se odvolava na
MicheaSe, izraelskeho proroka, ktery zil sedm set let
pfed Kristem a ktery vyslovuje tSzk6 obvinSni proti
zlym panovnikum sv6 doby. MicheaSi rvalo srdce, ze
jeho narodu chybSla v jeho dob£ pravi vudCi autorita.
Kdyz mu Buh ukazal, ze jednoho dne se narodi krdl,
vid£l MicheaS sv6tlou budoucnost. Je zde pf imo uvedeno
18
rodi§t£ budouciho vudce: ,,A ty, Betleme efratsky,
jsi nejmenSi mezi judskymi rody, z tebe mi vzejde ten,
jen2 bude vladcem v Izraeli, jehoz puvodje odpradavna,
ode dnu v^nych."10) Buh ukazal, ze vlddce, ktereho
Izrael potfeboval, se m61 narodit v efratskem Betl6mS.
JeziS se nenarodil v mistS, kde bydlela jeho rodina, ale
pfesnS, jak to MicheaS prorokoval, v efratskdm Betlemg;
narodil se tarn diky vynosu fimskeho cisafe. Cisaf nafidil
sCitdni lidu, aby mohl pfesne" vybirat danS, a Jezf§ovi
rodiCe tento cisafsky rozkaz uposlechli: ode§li z domova
do Betl6ma, odkud pochizel jejich rod. JistS by nikdo
nepoCftal s narozemm panovnika v malem Betl6m6,
ktery byl jen jednim z mnoha mSst v Judsku. PravdSpodobnost, ze by se tarn narodil, byla mizivg mala.
A pfece, stalo se pfesng tak, jak to MicheaS pfedpove'd61.
A to je jen jedno ze stovek podobnych doslovnych
uzasnych proroctvi o JeziSove' zivotS.
Cteme, ie Buh prohlaSuje: ,,...0d poCatku oznamuji,
co se v budoucnu stane, od pradavna, co se je§t£ nestalo.
Pravi'm: Moje rozhodnuti plati, a co se mi libi, uskute^nim." 1 "
A dale: ,,Co se stalo na poCatku, oznamil jsem pfedem,
z mych list to vySlo, ohlasil jsem to; nahle jsem zasahl
a stalo se to."12) Historic prokazuje, ze tato proroctvi dana
Bohem a zapsana v Bibli se splnila se stoprocentni
pfesnosti.
Mocny vliv Bible
Druhy silny dfikaz, ze Bible je Bozi slovo, spoCiva
v torn, jaky ma vliv. Kdekoli byla pfijimana a vyuCovalo
se ji, tarn propujCovala biblickS zvSst lidem spoleCenskou, kulturni i osobnf dflstojnost.
19
Nedlouho pfed vyd^nim pfepracovane' podoby teto knihy
v originate n&s navStivil ClovSk, ktergho jsme znali jen
kratce. Spolu jsme prochdzeli tento rukopis. Pfestoze ten
mu2 neda\a rychle najevo sve city, pfi Cteni kapitol
o Bozi lisce mu vstoupily slzy do oc"i. Dvakrdt jsme se
zastavili, abychom se s chvalou sklonili k modlitbS
k Bohu, o jehoz lasce jsme prav6 Cetli. SpoleCnS jsme
dfikovali Bohu za jeho trpSlivost, milost a za kazdy
projev jeho lasky v na§em nehodnem zivotS. Naplftovala
nas radost, kdy2 jsme cftili vzruSujici a bezprostifedni
ph'tomnost ziv6ho Boha.
Tento den mSl pro meho znameho zvlaStni vyznam.
PfesnS pifed rokem sed61 sam ve svem luxusnim apartma,
ktere ostfe kontrastovalo se skromnosti bytu, kde jsme
spolu ted' mluvili. Tehdy mu ale vSechna ta krasa, ktera
ho obklopovala, nedavala zadnou radost. Vnitfn6 byl tak
zoufaly, ze uz nemSl ani chut' zit. Pfi svem hledanf
osobniho §t5sti se oddival vSem smyslnym pudum.
Zavislost na kokainu ho stala cely majetek. DennS
s sebou vlaCel povzbuzovacf i uklidftovaci prostfedky.
koftak a whisky. 6adu let se bavil s nejbohatSfmi z bohatych z cele Evropy — ale ve£ery travil sdm. PomySleni
na jeho dosavadni zivot ho v teto osamglosti vedlo
k zoufalstvi, ktere jeSte' sililo, kdyz se dival, jak se cely
svfit mgni k horSfmu. Zdalo se mu, ze neexistuje
vychodisko.
S temnym rozhodnutim nabil svou dvouhlavnovou
pistoli, pfilozil si ji na spanek a nami^kl spou5f. _JeStS
pfll centimetru," ?ikal si, ,,zapomenu a bude po trapenf."
V torn okamziku - sam nevi, jak a prof - se zminil
televizni program. Najednou si uvgdomil. ie slysi usek
z Bible, ktera nabi'zf nadSji do budoucnosti. Blfzila sa
pulnoc, kdy zcela sam padl uprostfed mistnosti pred
zivym Bohem a prosil o odpuStSni a milost.
20
Bozf moc radikalng zmfinila iivot m6ho znam6ho a tecf
sedSl pfede mnou mui, ktery se malo podobal tomu,
koho jsem pravS popisoval. Pifed jeho narozenim se za
nSj jeho rodiCe modlili, ale on Bibli nebral valne", i kdyz
ji jako tnlady muz znal a Cell. Ve sv6m sv£t£ blahobytu
a nejrflznejSich vysad se Bohu vzepifel a oddal se
neuv6fitelnym vystfednostem.
Sedmnact let pfed onim pamatnym vec"erem, kdy
koneCnS Boha naSel, si koupil krasnou knihu vazanou
v kuzi. MSla jen Ciste bi!6 listy. MSI v umyslu si do ni
zapisovat kazdou vyznamnou udalost ve sv6m zivotS. Za celych sedmnact let bezuzdneho a vystfedniho zivotniho stylu nenaSel nic, co by stalo za to tam zaznamenat.
Ve skute£nosti zil ceM ta leta zady k zivemu Bohu
a byla to cesta neuspokojiva a pseudoduchovnf. ZaCal se
zajimat o denni horoskopy, byl posedly rockovou hudbou a koncerty. Zanedlouho uvfzl i v okultismu. Joga na
n6j zapusobila tak, ze zaCal studovat hinduismus a nakonec se zapletl do vychodni mystiky. Nic z toho, co za ty
roky prozil, si nezaslouzilo, aby si zapsal do sveho
krasndho denfku vazan^ho v hngde kuzi. Jeho listy
zustaly bfl6, prazdn6 - sS. do on6 pamatn6 noci, kdy se
setkal s Bohem.
Tehdy do ni psal poprv6. Bylo pro mne radosti Cist, co
napsal. Je to pflsobivy zaznam vnitfni ubohosti muze,
ktereho zachranil zivy Buh. Opravdu skv616! Ve sve
velke milosti prolomil Buh jeho duchovni slepotu
a svgtlem sv6 pravdy ho osvobodil od zoufalstvi a smrti.
Lide jsou duchovnS zmateni - jako mflj znamy - a proto
se nam Bflh zjevuje v knize, kter6 se fika Bible. Pokud
nechceS brat Bibli jako spolehliv6ho duchovniho pruvodce, zabloudiS v podvodech a omylech. Pokud v ni
vSak budeS upffmnS Boha hledat, zjistf§, ze je zdrojem
duchovniho svgtla, kter6 potfebujeS a ktere jasnS ukazuje sm6r.
21
Jen v Bofcim slovg Ize spr£vn£ pochopit Boha, pochopit
ho tak, jak se nfim sam pfedstavuje. Tato Kniha knih nas
seznamuje se samotnou Pravdou, s Bofcim slovem, se
SvStlem svSta.
"Zalm 119,105
2.Timoteovi 3,16
Napffklad v roce 1868 navstivil nemecky cestovatel Klein starou
zemi Moab, ktera dnes patff Jordansku. Tarn objevil kamenny
pomm'k, ktery obsahuje tficeticStyffadkovy napis moabskeho krale
Mesy. Tento napis mel pripominat jeho vzpouru proti Izraeli. Je zde
zminka o krali'ch Omri a Achabovi, o nichz hovori 1. kniha
Kralovska. V obou pnpadech se dovi'dame, ze tito kralove byli
podmaniteli Moabcfl. Mnoho podobnych objevS z novejsi doby
potvrzuje historickou pfesnost biblickeho podanf.
4)
Wilbur M. Smith, The Incomparable Book, Minneapolis, 1961, str.
10
5)
Ezechiel 26,3.4
6)
Ezechiel 26,4
7)
Ezechiel 26,12
8)
Ezechiel 26,14
' Peter W. Stoner, Science Speaks: An Evaluation of Certain Christian
Evidences, Chicago, 1963, str. 80
10)
Micheas 5,1
10
Izajal 46,10
121
Izajas 48,3.4
2>
3>
22
Kapitola 3
A jaky ten Buh vlastne je?
Snad kazdy si uz nSkdy v zivot£ polozil otazku: a jaky
ten Buh vlastng je? I kdy£ nam Buh odpov6d' na tuto
otazku dal, stale existuji lide, ktefi si radeji vytvifejf
vlastni pfedstavy a spo!6haji na svou fantazii, mfsto aby
si v Bibli pfeCetli, co o sob£ fikS Buh sdm.
Lid6 stavSji dfilezitd biblicke vyroky na hlavu. Bflh
fik£: ,,UCifime Clov5ka, aby byl na§im obrazem podle
na§f podoby."1' a lide: UdSlejme si boha k naSemu
obrazu, ndm podobn6ho. ,,Zamgnili slivu nepomijiteln6ho Boha za zobrazeni podoby pomijiteln6ho ClovSka,
ano i ptiku a Ctvernozcu a plazfl."2) Kazdy ClovSk si
vymyslel boha uplng bezmocn6ho a Casto dokonce
smg§n6ho. At' je Clove"k jakkoli chytry, svou zemskou
moudrostf ziv6ho Boha nikdy neobjevi. ,,Sv6t svou
moudrosti nepoznal Boha."3) Kdyby bylo mozn6 Boha
najft lidskym rozumem, pak by byl pffliS maly na to, aby
byl Bohem. Navfc by v pfipadS, ze by k nalezem Boha
byla potfebna lidskd chytrost, byli pfi svem hledani Boha
v nevyhodS ti, ktefi nejsou dost inteligentni. Ale tak
tomu nenf.
Naopak, duchovni moudrost je dostupna kazdemu.
Africke CernoSce z buSe je stejnS dostupna jako univerzitnimu profesorovi, protoze nenf vysledkem akademickeho studia. Je k dispozici vSem, kdo jsou natolik
skromni a uznaji, ze jsou pfi svem hledani Boha
odkazani na jeho pomoc. ,,Ma-li kdo z v£s nedostatek
moudrosti, at' prosi Boha, ktery dava v§em bez vyhrad
a bez vyCitek."4) Neni to zemska moudrost, ale moudrost
z nebe. ,,Tu moudrost nikdo z vladcfl tohoto v6ku
nepoznal... My jsme v§ak nepfijali ducha sv6ta, ale
23
Ducha, ktery je z Boha, abychom poznali, co nam Bflh
daroval."5)
Bible neni nabozenskou hypotezou; je to v prvni fadS
autentick£ zprava, jak se Boh zjevil £lov6ku. I tob£ muze
Bun dat duchovni moudrost, kterou potfebujeS, abys
poznal, kdo On je a co chce ve tvem zivotS vykonat.
Jestlize ho o to poprosfS, dl se ti prostfednictvim
sv6ho svat6ho Slova poznat.
PH svych cest£ch jsme na neobvyklych mfstech naSli
hluboky duchovni zajem a pochopeni, a to i u lidi,
u nichz bychom to nikdy neCekali. Jednoho dne jsme se
nap?fklad v keftsk6 savang setkali se skupinou africkych
chlapcfl. Kdyz jsme spolu hovofili, zdala se nam
zajimava jejich vira a chapani Bozich vScf. Rovnikove
slunce rychle zapadlo za obzor a dlouhy, naro^ny den
konCil. SedSl jsem na kameni u kraje prasne cesty
a trochu odpo^ival. Vtom jsem zaslechl v buSi pohyb.
Otoc'il jsem se a v zali uplftku se pfede mnou zraCily
velke oil asi desetileteho africkeho chlapce. Za chvilku
sedgl na kameni vedle mne. Rychle jsme se spMtelili.
Ostatnf chlapci rozpoznali nase hlasy, pfisli take a poslouchali, o c"em mluvime. Jejich znalosti Bible mne
velmi dojaly.
,,ProC Bflh nedovolil, aby Mojzis vidgl jeho tvaT?"
vyptaval se mflj novy ph'tel. Takova otazka mS fascinovala a polozil jsem Joelovi protiotazku, zda si pamatuje na MojziSovu modlitbu pfedtim, nez mu Bflh fekl:
,Az dlaft odtahnu, spath'S m£ zezadu, ale mou tvaf
nespatff nikdo.'"6) Zakroutil hlavou.
,,Dobfe, tak ti to pfrpomenu," pokraCoval jsem,
,,Mojzf§ se modlil:
,Dovol mi spatfit tvou slavu!' 7) Jinymi slovy, Mojzis
prosil Boha, aby mu ukazal, jak ve skuteCnosti vypada.
Bflh vSak v£d£I, ze MojziS chce n6co nemozneho,
protoze Bozi slava je vie, nez by MojziS mohl pochopit.
24
Jeho z£fiv£ slfiva, svatost a svStlo jsou tak siln6,
spalujici, ze Bfih varoval: ,NemflieS spatfit mou tval,
nebot'dove'k mg nesmi spatfit, m£-li zfistat nazivu.' 8)
MojziS neve'de'l, 2e pro ClovSka je nesnesitelne vidSt
Bozi sldvu. Ale protoze se Bflh Clove'ku zjevovat chce
a chce lidi k sob6 vdst, ukazal MojzfSovi jen tolik, kolik
tento prorok mohl snest. Kdyby se byl Bflh zjevil vice,
MojziSe by slava jeho ph'tomnosti pohltila. Pfestoze Bflh
pfed MojziSem zahalil svou plnou slavu, musel MojzfSe
navic ukryt ve skalni rozsedlin£,9) kdyz Bflh prochdzel
kolem."
Moji mladf pMte!6 od rovniku vSdSli, ze se nemohou
divat do oslfiujiciho sv^tla poledniho slunce, aniz by si
pfitom nSjak chrdnili zrak. V6d51i tak6, ie noCnf sv^tlo
pfitahuje mflry. Kdyz jsem se zeptal, co se dSje, kdyz
mflra pJileti ph'liS blizko ke zdroji svStla, jednohlasng
odpov^dSli: ,,Umfe." VSdSli o nebezpeCi, ktere hrozi,
kdyz se ngkdo ph'lig vystavuje svStlu.
Snazil jsem se najft je§t£ jiny pfflclad, ktery by jim
znazornil odpovSd* na jejich otazku. Chlapci znali
povijan, kterym si maminka s Idskou a p6Ci pfivazuje
miminko blizko ke svemu srdci. Vypravoval jsem jim
o ,,plenkach", kter6 Bflh ovinul kolem Zem6.10)
(Odbornfci tomu ffkaji ozonova vrstva a tato citliva
phkryvka alotropickeho kysliku filtruje Skodlive ultrafialove sluneCm zi?enf. Bez slunce by samoz?ejm6 iivot
na teto planet^ nebyl mozny, ale Bozi starostlivost n£s
chrani pfed ph'HSnou slune^ni energii a jejimi rakovinotvornymi nasledky.)
Zdalo se, ze moji mail pifatel6 maji o Bozi povijan
velky zajem, a tak jsem se pokouSel jim jednoduSe
vysv6tlit, ze on nas vlastnS chrani pfed popaleninami.
Nevim, jestli porozum61i vSemu, co jsem jim fflcal, ale
jejich mala srdce reagovala na Bo2f lasku a slavu radosti
a zbytek veCera jsme stravili cennymi spoleCnymi mod-
25
litbami. ZfejmS znali z vlastni zkuSenosti Bozf peCi,
kterou prozival Mojzi'S pfi sv6m hledanf Boha.
A aby n£m poskytl plnejSi pochopeni sv6 bytosti, fekl
nam Bfih sv6 jmdno.
V Bibli tnaji jmena dulezity vyznam, protoze odrazeji
urc"H6 charakterovg rysy toho, komu dane jm6no patfi.
Kazd6 jm6no, kter6 se pouzivi ve vztahu k Bohu, ma
zvlaStni vyznam a vzdy dokazuje ngjakou jedine£nou
stranku jeho bozsk6 osoby.
Ve Starem zakonS se pouzivaji hlavS tfi Bozi jm6na:
Jahve (Jehova), Elohim a Adonai. Kazd6 z nich ma svflj
zvlSStni obsah. Jako prvnf je Elohim a vyskytuje se vice
n&i dvatisicekrat. I kdyz Jahve md daleko vet§i vyznam,
ma i jm6no Elohim svou dfllezitost, kterou bychom
nemSli pfehlednout. Co to mflze byt? V CestinS pouiivame mnozn6 Cislo v pfipadS, kdyz mluvime o vice nez
jedn6 osobS nebo pfedmStu. A jednotn6 Cislo v pfipadS,
kdyz je fe£ pouze o jednom. HebrejStina vSak mfize byt
vyznamovS presnejsi, protoze ma vedle jednotneho 5isla
(singular) take Cislo dvojne (dual) a mnozne' (plural),
jde-li o vfce nez dva objekty. Proto ma rozdil mezi
dvojnym a mnoznym Cfslem v souvislosti s Bozim
jmenem Elohim, ktere se v Bibli vyskytuje jako prvni,
velky vyznam.
Elohim neni Cislo jednotne ani dvojn6, znalci hebrej§tiny ffkaji, ze je to 5islo mnozn6, tedy pfedstavuje poCet
v6t§i nez dv£. Elohim je ale zarovefi slozenina dvou
jinych jmen. Jedna Cast jmena Elohim je El, coz je stejny
kofen jako u arabsk6ho slova Allah. El je jednoznaCng
jednotne Cislo a podtrhuje tim jiny vyrok, ktery Bible
vyjadfuje o Bohu: ,,Hospodin je naS Bflh, Hospodin
jediny."n)
Hned prvni ver§ Bible, kde se Bflh ClovSku zjevuje,
nas seznamuje s Bozim konceptem ,,tfi v jednom" a ,,jeden ve tfech". ,,Na pofidtku stvofil Bflh (Elohim) nebe
26
a zemi."12) T6to troj-jednotg se fika tak6 trojice nebo
trojjedinost.
Po prvnich naznacich Bozi trojjedinosti Cteme o n£kolik vSt dale a dostavame se ke zprav6 o stvofeni Clove'ka.
Zde vystupuje pfedstava Bozi trojjedinosti jeSte" silneji.
Bflh Jekl: ,,UCiftme ClovSka, aby byl naSim obrazem
podle na§i podoby."13' Nelze pfehlddnout, ze ,,na§" je
v c'es'tine' mnozne Cislo. Ale hned nasledujici vSta zni:
,,Muze a zenu je stvofil."14' Zase je jasne, ze ,,stvofil" je
Cislo jednotn6. Cteme tedy o ,,jednom" a o ,,vice ne2
jednom" — a oba vyrazy se vztahujf k Bohu, ktery natn
byl ji2 pfedstaven jako Elohim.
Je mimo hranice zemske moudrosti pochopit takoveho
Boha. Proto ,,jsme vSak nepfijali ducha sv&ta, ale Ducha,
ktery je z Boha, abychom poznali, co nam Bflh daroval."1 ' Po tomto prvnftn naznaku, jaky Bflh skuteCn6 je,
nam postupnS zjevuje vie a vie svou tajemnou trojjedinost a svou v6Cnou slavu.
Pine pochopeni Boziho aspektu ,,tfi v jednom" a ,,jeden ve tfech" ti pozdeji pomuze lepe si cenit rozmSru
Bozi lasky.
Pro lepSi pochopeni velikosti jeho lasky se nam Bflh
v Bibli zjevuje postupnfi. Ukazuje se nam jako BfihOtec, ktery je souCasnS Bfih-Syn a take Bflh-Duch svaty.
A piece se zjevuje jako jeden Bflh, ktery je vS5n6 jeden.
Takovou pfedstavu dokaze na§ lidsky rozum vytuSit
jen obrysovS. Clovfik nemohl a nemflze poznat ziveho
Boha, a proto Bflh uCinil prvni krok k tomu, aby se dal
lidem poznat.
Pine zjeveni Bozi slavy, svStla a svatosti muselo zflstat
pfed MojzfSovyma o^ima ukryto. V osobS Boha-Syna
dal vSak Elohim lidem vidSt sebe natolik, kolik jen
ClovSk mohl pochopit a sn6st.
,,Bflh, ktery fekl ,Ze tmy at' zazafi sv6tlo', osvitil vaSe
srdce, aby nam dal poznat svStlo sve slavy na tvafi
27
KristoveV'16) UvSdomme si, ze Jan jako uCednik a oc"ity
svSdek mSl na mysli mrtve"ho a vzkh'Seneho Pana, kdyz
psal: ,,Spatfili jsme jeho sldvu, sl£vu, jakou ma od Otce
jednorozeny Syn. }
Jan se dozil vysok6ho vSku a tehdy psal o svem zcela
osobnim setk£ni s Bohem, a to ne s Bohem pifimo, ale
s osobou JeziSe, ktery se stal ClovSkem. Nenech£va
nikoho na pochybich o torn, ze se jednalo o setk£m
s Bohem vSCnosti. Toto mimoMdne" setkfini bylo slySiteln6, viditeln6 a hmatatelne. ,,Co bylo od poCatku, co
jsme slySeli, co jsme na vlastni o£i vidSli... A Ceho se
na§e nice dotykaly, to zv5stujeme."18) Tato Janova
zpr£va neni ngjakd neosobni teologie, ale osobni svSdectvi o setMni s zivym Bohem.
Mozn£ se zeptaS: ,,A co to ma spoleCneho se mnou?"
Jan se nezdralia odpov6d6t: ,,To piieme, aby va§e radost
byla uplna."19) Ted1 drzig v rukou tuto knizku, protoze
n6kdo cht61, aby tvoje radost byla liplna.
Takov£ dokonala radost pfijde do tv6ho zivota jen jako
dflsledek osobnfho a pravdho vztahu s Bohem. Jde pravg
0 to, co psal Jan: ,,Co jsme vidSli a slySeli, zvSstujeme
1 vam, abyste se spolu s nSmi podfleli na spoleCenstvf,
kterd mdme s Otcem a s jeho Synem JeziSem Kristem.
To piSeme, aby vaSe radost byla uplna."20>
Tak jako nds v noci pfitahuje svStlo, stejnS tak i svStlo
Bozi sMvy pritahuje lidi k sobS. Pokud chces" v6d6t, jaky
Bflh skute^nS je, modli se jako MojziS: ,,Ukaz mi svou
slavu." NezustaneS bez odpovgdi.
1)
l.MojZKova 1,26
ftimanflm 1,23
3)
l.Korintskym 1,21
4)
Jakub 1,5
2)
8)
2.Mojifsova 33,20
2.Mojzfsova 33,22
10>
Job 38,9
u>
5.Moj2i5ova 6,4
9)
l.Korintskym 2,8.12-13 12) l.MojifSova 1,1
13)
2.MojZfsova 33,23
l.Mojifsova 1,26
7)
14)
2.MojiHova 33,18
l.MojZi'Sova 1,27
15)
l.Korintskym 2,12
2.Korintskym 4,6
17)
Jan 1,14
18)
Jan 1,1
16)
5)
19)
6>
20)
28
Jan 1,4
Jan 1,3.4
Kapitola 4
Co lidi od sebe oddeluje?
Kdosi nazval dneSni sve"t velkou vesnici. Soused6 jsou
si velkymi nepfateli, a proto je fcivot v teto vesnici stile
nebezpeCnSjSi. I naSe Skolou povinn6 dSti si uvSdomuji
novi nebezpecT, kter£ ohrofcuji jejich generaci.
Na prvni pohled se zda, 2e v pozadi tSchto probl6mu,
kter6 lidstvo rozdSluji do ruznych taboru, tkvi §irok6
spektrum protichfldnych politickych, hospodafskych,
sociSlnich a pracovngpr^vnich n&zoru. I kdyX tyto rozdily vytvaf ejf stile v£t§i, tiiivSjSi a beznadSjnSjSf ostr6
dSlici Cary, existuje mezi lidmi daleko vaineJSf trhlina,
ktere si vSimd jen malokdo.
Zamysleme se krdtce nad zfejmymi duvody nejednotnosti lidi a pak nad hlavnfm dflvodem, ktery
daleko hloubSji v Iidsk6 podstatg.
Viditelne trhliny
V politice: Politikove se navz^jem setkavajf s obavami
a neduvSrou. Pfi vyjadfovdni stanovisek k otazkam, na
kterych se nelze dohodnout, pak doufaji, ze vojenska sila
zajisti jejich narodum jistotu i do budoucnosti. Nespokojeni obCane pfitom zvedajf hlas za mir a jaderne
odzbrojeni. Je ironii, ze ti, kdo v televizi vidi nSktere
z t6chto ,,mirovych demonstraci", se stavaji svfidky
toho, jak prav6 mezi t6mito demonstranty za mir se
projevujl emoce, kter6 jsou pak zdrojem ni^eni a valek.
Bun na"s pfed tSmito Casy varuje: ,,A^ budou ffkat ,je
pokoj, nic nehrozf, tu je n£hle pfepadne zhouba jako
bolest rodiCku, a neuniknou."1'
29
V hospod&fskim zivotZ: Pfirodnf katastrofy jako sucha,
zemStfeseni, zaplavy a hladomory, kter6 z toho vyplyvaji, jsou stale rostoucim probl6mem, zvlaSt' ve tfetim
svgtS. Tyto katastrofy je3t6 prohlubuji i tak velke
hospodaFske' rozdily mezi bohatymi a chudymi narody.
I pfes ochotu pomoci a pfes obSti mnoha lidi, ktefi se
snazi pomoci, jen smutn& pozorujeme, jak bohati stale
bohatnou a chudi se stavajf jeSte" chudSimi.
V oblasti soci&lnich vztahu: Neni tajemstvim, ze rozpad
manzelstvi a rodinndho zivota dosahl dnes epidemickych rozmgrfl. Se slzami v o5ich pronesl Letsoale: ,,Mflj
domov je zniCeny." Myslel jsem si, ze ma na mysli svou
africkou chatrc", ale brzy mi bylo jasn6, ze to byl
Letsoalflv taktnf zpflsob, jak mi chtSl sdelit, ze ho
opustila zena. Dnes se hrouti pfiliS mnoho domovfi.
Sobecky zivotni styl je protikladem prave lasky. A pfece: v jedne z dal§fch kapitol uvidime, ze Bozi Idska se
svou 16c"ivou a posilujici moci dotykd i manzelskych
vztahfl a rodiny.
V pracovnl oblasti: Uz jsme si zvykli, ze na pracoviSti
panuje nespokojenost a napStf. Na zac"atku roku 1985
vyvrcholilo v Anglii hofk6 prflmyslove vypofadavani
dvacat^ho stoleti. I kdyz stavka a poulifini konfrontace
skonCily, zustala hofkost a skryta za§t'jako otevfena rana
ve vztazich mezi zamSstnanci a vedenim zavodu a dokonce i mezi horniky samotnymi. Jak jin6 je to ve
srovnani s odstranSnim napSti mezi dSlniky a vedenim
zavodu, ktere bylo mozn6 sledovat po prumyslovych
nepokojich v uhelnych dolech ve Walesu. John Parry,
ktery u toho osobne" byl, mi o torn vypravSl. Kdyz jsem
se s mm seznamil, byl to jedenadevadesatilety hornik
v dflchodu, uplne" slepy, a trpSl chronickou bolesti ze
zapraSenych plic. Kdykoli jsme mohli, navStSvovali
30
jsme domec'ek tohoto skromn6ho havffe v severnim
Walesu. Se srdeCnym smichem a velkou radosti vypravoval, co Bfih konal ve Walesu bShem probuzeni v letech
1904 a 1905 a jak pfesve'dc'ivS pusobila Jeho tnoc.
Hormci stejnS jako zamSstnavatele tehdy prozili pfitomnost zive"ho Boha. Bezprostfednim vysledkem bylo, ze
se mezi nimi vytvofila vzajemna duvSra a ucta. Jaky
rozdil mezi roky 1905 a 1985!
John vzpommal na za§l£ £asy s ohromnou radosti.
VyprdvSl, ze desitky hospod krachovaly, protoze nikdo
nepotfeboval alkohol. VSichni spole^nS zpivali kfest'anske pisng, kdyz farali do dolu. TiSe se sm£l, kdyz fikal:
JPofcid za mnou pfichfizeji Hd6 a ptajf se, kde bylo to
probuzeni." Vzdy ukaze prstem na svou hrud1 a fikd: ,,Je
tady, a to prav£ tedT'
Krom6 politick^, socialni, pracovnSpravnf a hospodafske polarizace lidi hrozi lidem v sou^asne dob5
teroristicka' sit', kterd niCi politicky mir v mnoha zemich.
Bible pfesn6 popisuje situaci, ve ktere se pravS nachazfme. ,,S nadeji jsme vyhlfzeli pokoj, ale nic dobreho
nepfichazi, Has uzdravenf, a hie, pfedSSeni."2' At' jsou
tyto rozpory jakkoli hluboke, existuje n6co, co lidi
rozd61uje daleko silneji, natrvalo. NejhlubSi rozth'StSnost je tfeba hledat ve zmatenem chapdnf Boha.
SkuteSna propast
V prubShu d6jin neuCinil Bflh zddnou zmSnu ani omezeni
ve zjeveni sve osoby vflCi lidem. JestS dh've, nez se JeziS
Kristus, Bozi Syn, stal ClovSkem a pfiSel na zem jako
bezmocne nemluvne', slfbil Buh, ze po§le velke sv6tlo,
aby pomohl lidem, kterym bylo poznani Boha nedostupne: ,,Lid, ktery chodi v temnotich, uvidi velke
sv5tlo."3) Pak uvadi podrobnosti, jak poznat toto sv£tlo:
31
,,Nebof se n£m narodi ditS, bude n£m d£n syn."4) Nebylo
by na torn nic zvldStnfho, kdyby Bfih fekl jen, 2e se
narodi ditS. D£ti se rodi stile! Nic by na torn nebylo,
kdyby jen rekl, ze se narodi dit6, kdyby to ziroveft
nebylo spojeno se slibem, ze tento Syn bude dan z nebe.
Kdysi to bylo proroctvim, dnes je to historickou
skuteCnostf; co Bflh ohldsil, se skutednS stalo. Na zemi
se narodilo dit£; z nebe byl d£n Syn. Narozenim dilute
a darem Syna poslal Bflh svgtlo lidem, kteM bloudili ve
tm5. Dodnes toto svgtlo zaha"ni tmu a pochybnosti, ktere"
zakryvaji Boha pfed naSimi zraky.
Aby Bflh zdflraznil, ze jde o narozeni jedineCn6ho
dilute, kter6 je jin6 nez vSechny ostatni d5ti, slibil, ze
narozeni jeho Syna bude doprovazet nadpfirozene ,,znameni": ,,Hle, panna poCne a porodi syna a d£ mu jm6no
Immanuel."5) M6no Immanuel znamend ,,S ndmi Bflh".
Tato pfedpov&f n^m davd tuSit, jak se biblicka ,,dobra
zprava" li§i od uCeni v§ech ostatnfch nibozenstvi.
Ndbozenstvf svSdCi o torn, ze 21ov6k se snazi dospSt
k Bohu, ale Bible ukazuje, jak se Bflh skldni k clovSku.
Kdyz se Bflh snazil postavit na zemi pro ztracen6ho
ClovSka most do vSCnosti, uCinil div, aby panna otShotn£la. Dnes je historickou skutednosti, ze Stvofitel
vesmiru se snizil a podh'dil se Casu a prostoru. AndSl
Pan6 se ve snu ukdzal Josefovi a fekl mu: ,,Josefe, synu
Davidflv, neboj se pfijmout Marii, svou manzelku; nebot'
co v ni bylo potato, je z Ducha svateho."6) PozdSji, kdyi
se JezfS narodil a vyspSl do muzneho vSku, sam potvrdil
sve bozstvi v ph'tomnosti nepfatelskych skeptikfl, kdy2
jim fekl: ,Ja a Otec jsme jedno."7)
Kosmonaut Jim Irwin (Apollo 15) napsal: ,,Bozf
chozenf po Zemi ma vSt§i vyznam nez chozeni 51ov6ka
po MSsici." Zidny lidsky vykon, ktery ve vesmiru
dokazal, nelze srovndvat se zdzrakem okamziku,
se Bflh odebral z ve"c"nosti do omezenosti Casu.
32
Starozdkonni proroctvi, ze se narodi dit£ a 2e bude din
Syn, doplfiuje take podrobneji, o jak jedineCnou osobnost pfljde: ,,Bude mu d£no jmeno .Divuplny radce,
Bozsky bohatyr, Otec vSCnosti, Vlddce pokoje'. Jeho
vladafstvf se rozSffi a pokoj bez konce..."8) Takove
uctyhodne spojeni moci a moudrosti je nutny pifedpoklad
pro lispSSneho svStovladce. I v dneSnim svSte" se hledajf
autority, kterd nejen vfidf, co je spravn6, ale ktere maji
take moc dobro prosazovat. N&ktefi mozni skuteCng
vSdi, co d61at, ale v historii neexistovala zadna osobnost,
ktera by mSla moc i moudrost nastolit trvaly mir.
Knize pokoje mi obojf - moudrost i moc, jak ddt sv6tu
v^Cny mir. Jednoho dne se JezfS Kristus vratf v moci
a slivS, aby vladl nad touto planetou. Az pfijde ten den,
v§echny zbrojni podniky zavfou dvefe, jaderne bomby
nebudou a vSichni pohraniCnici a vojdci pfljdou domu!
ClovSk v prub6hu sv6 historic dokdzal, jak je beznadSjng neschopny vla"dnout sobS a sobg rovnym. Pokoj
a spravedlnost pro vSechny musejf poCkat na okamzik,
kdy sam Knize pokoje vezme kralovske zezlo! Potom
lide ,,pfekuji sv6 meCe na radlice, sva kopi na vinafske
noze. Prondrod nepozdvihne meC proti prondrodu,
nebudou se jiz cviCit v boji."9) V te dobS miru bude
,,zem5 naplnSna pozninfm Hospodinovy slavy, jako
vody pokryvaji mofe."10) Neni mozn6, aby dejiny svSta
skonCily jinak, ma-li byt Buh vSCnosti uspokojen.
Ale jeSte" nez ten den nastane, bude jasne" vid6t
hlubokou konkr6tnf propast mezi lidmi. Bude se jednat
o osobu JeziSe Krista. Proto je velmi dnlezite pfesne"
vSd6t, kdo to je, proc" pfiSel a co pro tebe udSlal, kdyz
byl zde na zemi.
Prvni kniha MojzfSova a Janovo evangelium zaCinajf
podobne. V prvni knize Mojzi'SovS Cteme: ,,Na poiSatku
stvofil Buh nebe a zemi."11' V JanovS evangeliu nacha"zime: ,,Na poWtku bylo Slovo... A to Slovo bylo Buh...
33
VSechno povstalo skrze neV'12) Bah, ktery se v prvni
knize Mojzi§ov6 nazyvS Elohim, je u Jana oznaCen jako
,,Slovo". Elohim je to Slovo, vzal na sebe lidske t51o
a bydlel se svym stvofenim. ,,A Slovo se stalo tSlem,
a pfebyvalo mezi nami."13) Tato ohromna slova znSjf ve
sve cele souvislosti takto:
,,Na poCatku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to
Slovo bylo Bflh. VSechno povstalo skrze n£ a bez nSho
nepovstalo nic, co jest... Na svStS byl, sv£t skrze nSj
povstal, ale svSt ho nepoznal. PfiSel do sveho vlastniho,
ale jeho vlastni ho nepfijali. TSm pak, ktefi ho pfijali
a vSff v jeho jmeno, dal moc stat se Bozimi d6tmi...
a Slovo se stalo tSlem a pfebyvalo mezi nami. Spatfili
jsme jeho slavu, slavu, jakou ma od Otce jednorozeny
Syn, piny milosti a pravdy. 14) ...Boha nikdy nikdo
nevidSl; jednorozeny Syn, ktery je v naruCi OtcovS, nam
o n6m fekl."15)
Duchovni moci se d£li podle toho, za koho povazujf
Jezf§e, zda za Boha sameho, nebo ne. Neni to nic
pfekvapiveho. Kdyz Je^fS f ekl ,,Ja a Otec jsme jedno",16)
mnozi v N6m na§li odpov^d' pro sv6 hledanf Boha. Jini
reagovali odmitavg, protoze si nedovedli predstavit, ze
Bflh se v Kristu stal c"lov£kem a ze by se mSl tak ponfzit.
Mnozi se nechali k JeziSi pHvest, jini jej odmitli. Ngktefi
jej nasledovali, jini jej chtSli usmrtit.
Uz za jeho zivota se lide d61ili podle sveho postoje
k JeziSi a tak je tomu dodnes. Rekl dostateCnS jasnS:
,,Kdo neni se mnou, je proti mn6."17)
Prvni (odmitava) reakce nemusi byt samozfejmS
posledni.
Seznamme se s jednim muzem, ktery byl napfed
velkym odpflrcem, ale pak se stal JeziSovym nasledovnikem. Saul byl zidovsky rabin se slibnou zivotni
drahou. Ve sv6m mladi nenavidSl JeziSovy uc!edniky
natolik, ze je pronasledoval a povazoval za spravne je
34
zabijet. Kdyz se vsak obratil, Slo mu po cely zbytek
zivota pfedevsim o to, aby zil ke cti JezfSe, sveho Pana
a Mistra. Pro svoji v&rnost vac"i Kristu musel potom
hodng trp6t, ale bral to na sebe radostnS. Co bylo ph'Cinou
takov6 zmeny?
Saul znal reeky preklad Star6ho zakona. Pfelozilo jej
sedmdesa't uCenca, a proto se nazyva ,,Septuaginta".
Jako uCenec v6d51, 2e hebrejske slovo pro Jahve (nebo
Jehova) se pfekladS do feCtiny jako ,,kyrios" (v Ceskych
Biblich mame Hospodin). Kdyz Saul jedenkrat cestoval
do DamaSku, aby tarn hledal kfestany, potkalo ho cestou
,,velk6 sv5tlo". Bylo tak siln6, ze Saula oslepilo. IntuitivnS
si uvSdomil, ze se ocitl v Bozf pfitomnosti. Pouzil Irecke
slovo pro Jahve a zeptal se: ,,Kdo jsi, Pane?"18' Buh mu
odpov6d51: ,,Ja jsem JeziS, ktereho ty prondsledujes."19)
Od toho okamziku bylo Saulovi jasnd, ze Jahve a JeziS
jsou jedno a totez.
Na zakladS tohoto zjeveni se Saul zm^nil z Jezfsova
neph'tele v Pavla, jeho apo§tola. Toho dne svSfil cely
svuj dalsi ^ivot Pdnu JeziSi Kristu. I kdyz pro to musel
mnoho trpgt, stravil zbytek sveho zivota sffenim radostne zvSsti, ze Bah navStivil Zemi. Realita Jezisovy
ph'tomnosti v jeho 2ivot£ z nSho ud^lala nejvStsfho
misionafe vsech dob. Vsechny jeho dopisy vyjadrujf
pfesvSdCeni o Panu Jezi'Si Kristu: ,,V5echno je stvofeno
skrze nSho a pro n6ho."20)
Vidfme tedy, ze Jezi'S z Nazareta nebyl jen Bozfm
prorokem, jak to uCi islam, ani nejakym Bozfm synem
v torn smyslu, jak to vysvStlujf mormoni, svSdkove
Jehovovi a jini. Je mnoho takovych, kteh' ve snaze se
zajistit ze v§ech stran a kazdemu vyhov£t radSji ignoruji,
co Buh o sob£ zjevil. Tomu se fika synkretismus, Ize to
definovat jako ,,pokus smichat ruzne, navzajem zcela
odli§n6 zpnsoby chapanf viry".
35
Hinduisticke uznini JeziSe se projevuje tim, 2e ho prostg
zafadi mezi spoustu svych bohfl. Bude dobre si pfipomenout, jak Elia"§flv Bflh, pravy zivy Buh, nalozil
s pohanskymi modlami Bile: hodil je do prachu. StejnS
tak se musi kaSdy bflh vyrobeny lidskou rukou a vymySleny lidskym rozumem pred Pa"nem JeziSem Kristem
rozpadnout v nic, protoSe JeifS je Bfih-Syn, ve'c'ne' tentyS
jako Otec a Duch svaty.
JestliSe jsme pochopili, 2e Je2f§ Kristus je Bflh, pak
nebudeme mft potize uv^fit, ze se narodil z panny, uvSfit
ve vSechny jeho divy, v jeho smrt, zmrtvychvstani,
odchod do nebe a n£vrat na tuto zemi v moci a sla"vS.
JeziS Kristus je pravy Bflh, Stvofitel vesmiru i v§ech
jeho z£konQ a zivotodfirn^ho Mdu, je vSt§i nez kazdy
zdkon, ktery sa"m vydal.
Kvflli osobS Je^iie Krista se lidstvo §t5pi a tvoff dv6
rodiny. Tento rozpor nema nic spoleCneho s bohatstvim
nebo chudobou, s rozvedenymi manzelstvimi nebo politickymi ndzory. K tomuto rozchodu doSlo, kdyz Bflh
navStfvil tuto zemi, a saha daleko hloubeji ne2 vSechny
jine hradby, kter6 lidi od sebe oddSlujf.
Toto zji§t6nf neni nadsizkou skuteCnosti, protoze sam
Pan JeziS ffka: ,,Kdyby Bflh byl v^S Otec, milovali byste
m6, nebot' jsem od Boha vySel a od nSho pfichdzim.
NepfiSel jsem s&m od sebe, ale on mS poslal. Pro2 mou
feS nechdpete? Proto, ze nemflzete snest me slovo. Va§
otec je d'abel a vy chcete d61at, co on z£da. On byl vrah
od po^atku a nestal v pravde", ponSvadz v n6m pravdy
neni. Kdyz mluvf, nemfl^e jinak ne2 Ih^it, protoze je lhaf
a otec 12i."21)
Je zvlaStnf, 2e stejne" jako existuje spoleCenstvi vSh'cich,
jejichz otcem je Bflh, tak tak6 existuje spole^enstvi lidi,
jejichz otcem je d'abel! Ne kaSdy je Bozim dit^tem.
Rodina Bozi, nebo rodina Satanova — pfed tgmito
moinostmi volby pro vSCnost stojfS ty i jd.
36
At' se ti tvoje pfedstava o Bohu zda jakkoli realna, je
mozne se mylit. Neni pravda, ze nezalezi na torn, v co
c"lov6k vSfi, pokud v to v6ff pofadng. Kdyi vezmeS do
ruky jed, nepomflze ti vSfit, ze je to lek - prost6 zemf e§.
Lidstvo je rozdeleno na dvS rodiny. Kazdy ClovSk path'
do jedn6 z nich: bud* do rodiny Bozi, nebo do rodiny
d'abla. Je nanejvyS dfllezit6 v8dSt, do kter6 rodiny path§.
Prvnim krokem, jak se stat Clenem Bozi rodiny, je
poznat, kdo je to Bflh a co pro nas udSlal, kdy£ nam dal
sveho Syna.
Jmeno Je^iS znamena ,,Jahve je Zachrana". Proto fekl
and81 Josefovi, pSstounovi Jezi§e, 2e mu ma dat jm6no
JeziS, ,,nebot' on vysvobodf svflj lid z jeho hh'chfl".22)
U
l.Tesalonickym 5,3
Jeremjas 14,19
31
Izajas 9,1
41
Izajas 9,5
5)
Izajas 7,14
6)
Matous 1,20
7)
Jan 10,30
8)
Izajas 9,5.6
9)
Izajas 2,4
10)
Abakuk2,14
n)
l.Mojzi'sova 1,1
12)
Janl,l
13)
Jan 1,14
14)
Jan 1,2.3.10-12.14
15)
Jan 1,18
21
)
17>
18)
19)
20)
21)
22)
Matous 12,30
Skutky 9,5
Skutky 9,5
Koloskym 1,16
Jan 8,42-44
Matous 1,21
37
Kapitola 5
V cem tkvi skute£ny problem?
Na zaCitku tohoto stoleti vid£li mnozi Iid6 budoucnost
tohoto svSta velmi optimisticky. Mysleli si, ze v dflsledku industrializace nadchazi zlaty v£k pokoje a blahobytu. Mnozi mSli za to, ze blaho tohoto v6ku bude
vid£t v kazde zemi, dokonce i tam, kde beznadej, nemoc
a krajni chudoba pusobily nevyslovn6 utrpeni, a ze
v§ude pfijdou soci&lni reform y. Ale u£ v roce 1914 znSly
v cele EvropS vdleCn6 zvony.
A dnes, pfes neuvSfitelny vSdecky pokrok, ktereho
bylo v tomto stoleti dosazeno a jeho2 jsme svSdky, se
zda\ ze lide ui nemluvi o ruzov6 budoucnosti. Miliony
si misto toho dSlaji velke starosti z nic'ive'ho potencialu
svStov6ho arzenalu jadernych zbrani. Kdy2 pfemy§livy
pozorovatel sleduje slozitost mezinarodnich i nirodnich
problemn, dochazi k ziv6ru, ze zijeme v nejkritiCtSjSich
a* nejnebezpec'ne'jSfch letech lidskych dfijin. U2 jsme
hovofili o rozStSpeni lidi v dneSnim svStg. Celd stavba
civilizovane spoleCnosti se zaCala bortit.
Vynikajici osobnosti sv6ta se setkavaji, jednajf spolu
a snazi se zodpovSdSt tyto otazky. Pfedkladaji sporn6
body a naslouchajl teoriim a naVrhum druh6 strany, ale
svSt se pfitom potici z jedn6 krize do druh6. I kdyi se
investuje mnoho energie, penSz i odbornych znalosti,
zdd se, ze nikdo neni schopen zmSnit sm£r, kterym se
ubira svStov6 dSni. Prominentni statnici a politici, skvSli
vgdci a u^enci, dobfi obchodnici a sv6tovi bankefi,
vazeni lekafi a sociologove - vSichni davaji sve odborne
znalosti k dispozici.
Ze strany tSchto expertfl sotva pfijde naznak toho,
v dem Boh vidi pravy problem lidstva. ReSeni nespoCfva
39
v odbornosti, ale v Bozim slovS. Dfive nez mflze dlovSk
najit feSeni, musi poznat jadro prob!6mu a Bfih nas na
tento skuteCny problem upozorftuje. V torn vidime Casto
rozdfl mezi tSmi, kdo skutec"n£ Boha hledaji, a t£mi, kdo
jsou jen nabozenskymi zvSdavci. Prava diagndza opravdov6ho zla mflze znamenat pro jednotlivce mocny Sok.
K trage'dii prvniho Fadu doslo nedlouho po stvofeni
ClovSka.
Bflh fekl: ,,Uc"irime c"lov£ka, aby byl na§im obrazem
podle na§i podoby."1' Moznd se zeptate: ,,Nakolik byl
ClovSk pfi stvofeni podobny Bohu?" UrCitS neSlo
o tSlesnou podobnost, protoze Pan JeziS fekl: ,,Bflh je
duch." 2) Bflh nema ruce, nohy ani oCi jako my. Bible
h'ka, ze ,,Bflh pfebyva v nepfistupnem svStle; jeho nikdo
z lidi nevidSl a nemflze uvid£t." 3) Neviditelny Clov6k
nikdy neexistoval. Lide majf tedy n£co hodnotn5j§iho
nez tSlo, ve kterem ziji. Skute^na osoba zije dale, i kdyz
se oddSli od tSla. To je ta ,,osoba", ktera byla stvofena
k Bozimu obrazu.
Bible d^vd jasnS najevo, ze Bflh ma rozum, cit a vflli,
a podle toho byl Slovak stvofen k Bozi podobS. Bflh je
Bflh, a proto jsou jeho city, intelekt a vflle nekoneCne",
jinymi slovy - bez omezeni. Takova je jeho bytost.
ClovSk je naproti tomu ohraniCeny. Dokonce i rozum
takove"ho genia, jako byl Einstein, mSl sve meze. Zadny
clovSk nemflze v6d6t vSechno, nemflze bezmezne" milovat a ani lid.ska vflle neni ve vesmiru suverenni. Neni
panem sveho osudu ani strfljcem sveho StSstf.
Pro lidskeho ducha je pfirozenostf hledat Boha,
poznavat jej a mil s nim lizky vztah. Proto nam Bible
take fika, ze c"love"k je duch, duSe a te"lo.4) Diky sv6mu
duchu ma £lov£k Bohem danou moznost byt v osobnim
kontaktu se svym Tvflrcem. Svym t61em a osobnosti
neboli duSi je spjat s viditelnym sv6tem.
40
Duch, duse a tSlo maji byt v dokonald jednotS zamgfeny
na Boha. To byla Bozf stvofitelska pfedstava. Hh'chem
se vSak rovnovaha narusila a tSlesnym potfebam se Casto
dostavS pfednost pfed potfebami ducha a duse.
U mnoha lidi telesne, hmotn6 a smyslove zajmy
ovl£daji mySleni, rozhodovani i city. Misto aby Bohem,
tedy osobou, kter£ je stvofila, naplnili svflj zivot a nechali
se jim v6st, ignorovali jej natolik, ze dnes uz z^dny vztah
mezi nimi a Stvofitelem neexistuje.
ClovSk, pro nShoz je Bflh daleky a neskuteCny, je
duchovnS mrtvy. Na druhe stranS ten, kdo se z opravdoveho obecenstvf s Bohem raduje, je opravdu zivy.
VSechny problemy tohoto svSta zaCaly v dflsledku
svobodneho rozhodnuti Clov5ka. BQh jej nestvofil jako
loutku, ktera se bez vflle druheho nedokdze sama
pohybovat. Loutku ovlada herec manipulaci s dratky.
Buh nam naproti tomu dal svobodnou vuli, abychom zili,
jak chceme; darem vule se vsak stavame osobng
zodpov6dnymi za sva rozhodovani. (Bez ohledu na to,
ze se to mnoho psychiatru, kteff ignoruji biblickou
pravdu, snazi popfit.)
V raji byly mezi mnoha jinymi ovocnymi stromy dva,
o kterych je zvldstnf zminka: Strom zivota a Strom
pozn^ni dobreho a zleho.5) Existoval pouze jediny
Strom, ze ktereho se podle Boziho pifikazu nesmSlo jfst.
A prav£ z tohoto zakazaneho stromu - stromu poznani
dobreho a zleho - se Adam a Eva rozhodli jfst. Bylo to
jejich vlastnf rozhodnuti, zaviselo zcela na nich, zda
chteji Boha poslouchat nebo ne. Nerozhodli se v§ak pro
strom zivota, ale pro Strom pozn&ni dobreho a zleho.
Adam a Eva se vzepfeli proti tomu nejlep§imu, co Buh
dal £Iov£ku k dispozici. Buh vSde'l, ze mu toto rozhodnuti pfinese nepopsatelne hofe - ale take vsemu lidstvu
v budoucnosti. Ve sve lasce dovolil lidem, aby si sami
41
vybrali svou cestu, a t£m, ktefi se pozdSji rozhodnou
spravnS, pfipravil slavu.
Satan, ten stary Ihaf, svedl svou presv&dc'ivosti Adama
a Evu k nespravn6 volb£. Namluvil jim, ze budou jako
Bfih, kdyz budou jfst ze zakazaneho ovoce, a tak je uCinil
zvlaSt'vabivym. (Dabel rik£ lidem i dnes, ze kazdy mflze
byt sam svym bohem. Ale stejnS jako je Buh Bohem
a nikdy nemfize byt niCfm menSfm, tak je £lovSk
Clovfikem a nikdy nemflze byt niCi'm jinym nez ClovSkem.) £>abel svedl Adama a Evu k tomu, aby svou vflli
postavili proti Bozf vflli. Dflsledkem bylo, ze v§echny
pozdfijSi generace byly vylouCeny ze zive"ho, osobniho
a iizk6ho vztahu se Stvofitelem, protoze vgichni Iid6 jsou
Adamovi potomci. ,,Skrze jednoho ClovSka totiz veSel
do svSta Mich a skrze hh'ch smrt; a tak smrt zasdhla
vSechny, protoSe vSichni zhfe§ili."6)
VSechny Mbitovy, nemocnice, vSechny armady i vSznice, ktere kdy existovaly, sv6d£i o nespr£vne volbS,
kter6 se £lov5k dopustil hned na zaCatku. Toto smrtelnfi
zlo, pod kterym clovSk vSzi, neni zdSdSnfi vrozena
choroba, ktera vede ce!6 lidstvo do spolec"n6ho utrpeni.
Hfich nezniCil jen pravy vztah s Bohem, ale take odcizil
lidi sobS navzajem.
Ty i jd jsme hh'Sniky jednak narozenim, a jednak diky
svym skutkflm. Zalmista fikd za nas za vSechny: ,,Ano,
zrodil jsem se v nepravosti, v hh'chu mS poCala matka."7) To v§ak neni omluva pro na§e hfi§n6 poCfnani,
ktereho jsme se dopustili. Bible o nas hovofi jako
o synech neposluSnosti s tim, ze jsme ,,zili sklonflm
sveho t61a, dali jsme se v6st svymi sobeckymi zajmy...
tak jako ostatni."8)
Pro vlastni Wich stojime pfed Bohem jako provinilci.
Svou vinu nemflzeme svalit na nikoho jineho, ani na svou
zenu, pfftele Ci rodiCe. Ani okolnostem, ve kterych
zijeme, nemflzeme pifipisovat vinu. Ty jsi odpovSdny za
42
sve hh'chy stejng jako j£ za sv6. SkuteCny dfivod, proC
vidime mezi lidmi tolik nepMtelstvi a rozporfi, tkvi
v torn, ze hh'ch je naSim spoleSnym jmenovatelem. Hh'ch
nas spojuje a rozdeluje.
Hh'ch je spolec"ny pro ateistu i vSificiho, hh'ch spojuje
Araba a 2ida, hh'ch se tyki n&rodu tfetfho svSta stejnS
jako nirodu vyspSlych prumyslovych zemi, je spoleCny
pro policistu i zloCince. At' jde o kazatele nebo prostitutku, at'zije Clov£k v pfepychu nebo v chudobe", at'je
vzdSlany nebo nevzdSlany, ,,v§ichni zhfeSili a jsou
daleko od Bozi sWvy"9) a ziroveft je Mich prapHCinou
v§eho nap6ti, ktere mezi lidmi panuje.
Pro hffSnika v§ak existuje nadeje: Jezi§!
On ffka: ,,Nepfi§el jsem pozvat spravedlive", ale
hnSniky." 10 ' Slo'vo hh'ch znamena v feCting pfivodne"
,,minout se cilem". Ty i ja, vSichni jsme tSsnS nebo menS
tSsnS minuli cfl Bozi slavy. My sami od sebe proti tomu
nedokazeme nic ude'lat. Je klamnou nadSjf se domnfvat,
ze najdeS pokoj s Bohem tak, ze se bude§ snazit byt
sluSny nebo konat dobro. ,,Spaseni neni z vis, je to Bozi
dar; neni z vaSich skutkQ, takze se nikdo nemuze
chlubit." U) Proto fikd Pan JeziS: ,,Milosrdenstvi chci,
a ne obe"t'."12)
SpravnS porozumSt Bozi milosti znamena pro hh'Snika,
ktery se zhrozil nad svym hh'chem, ohromnou lilevu.
,,Bfih je bohaty v milosrdenstvi",13' a proto chce, abys
spaseni ph'jal jako jeho dar. ,,Milosti tedy jste spaseni
skrze viru."14' S^m JeziS obgtoval svflj zivot, aby
hh'Snikovi otevfel vstup do svate Bozi pfitomnosti.
Milostivy Bflh zase nabizi zdarma ovoce ze ,,stromu
zivota", aby ho mohli vSichni uzivat. Nechiva ti vSak
svobodnou vflli a nechce tS k jidlu nutit. Je nanejvyS
dfllezite, abys na nabidku bezplatneho Boziho daru
reagoval. Bun fikd: ,,Nyni je Cas ph'hodny, nyni je den
spasy!"15) Nyni, ne ngkdy v budoucnosti, az se sam
43
pokusis uv6st svuj Sivot do pofadku. Uve'dom si, 2e JeziS
ffka: ,,Nepfrsel jsem volat k pokanf spravedlive, ale
hh'Sniky. 6 )
PoctivS si pfiznat, v c"em je tvuj skuteCny problem v Michu - je prvni krok k vit6zstvf nad nim. NaruC Pana
Jeiise je otevfen^, aby t5 pfijal je§t6 dnes, at'jsi kdekoliv
a v jak6mkoli stavu, nebo mas jakoukoli naladu. Jedin6,
co od tebe chce slySet, je: ,,Bo2e, slituj se nade mnou
hfi§nym!"17)
" l.Mojzfs-ova 1,26
Jan 4,24
l.Timoteovi 6,16
4)
l.Tesalonickym5,23
5)
l.Mojzisova 2,9
6)
ftimanum 5,12
7)
2alm 51,7
8)
Efezskym 2,2.3
9)
ftimanum 3,23
10)
Matous 9,13
n>
Efezskym 2,9
12)
Matous 9,13
13)
Efezskym 2,4
141
Efezskym 2,8
15>
2.Korintskym 6,2
161
Lukas 5,32
17>
LukaJ 18,13
2)
3)
44
Kapitola 6
Proc clovek zabloudi?
Jako chlapec jsem zil v Casti Britskych ostrovu, nad
kterou stale pfeletavaly nepfatelsk6 bombardery. Byla
valka a tato letadla mifila ke svym cilum v prfimyslovych oblastech stfednf a severni Anglic. Spolu s mymi
kamarady jsme se nauCili rozeznavat dun£m nepfatelsk6ho bombarde'ru od sviStSni na§ich stihaCek. V^dy,
kdyi jsme vidSli reflektory ozafen6 nepfatelsk6 letadlo
na obloze, bylo to pro nas vzruSeni. VSd61i jsme, 2e
stfelba protiletadlovych d51 Casto znamenala sestfelem
bombarderu.
Pfi sestfeleni nepfatelsk6ho letounu bylo vzdy mo^ne,
^e se Cast posadky katapultovala a pomocf padaku
zachranila. NaSe ufady odstranily vSechny rozcestniky
na kfi^ovatkach, aby se ti, kteff pfezili, nemohli
zorientovat. Cflem bylo zabranit utSku tSchto lidi, aby
u2 nikdy neme"li pffle^itost se vratit k dalSimu bombardovanf. Z toho duvodu neexistovaly na ulicich Mdn6
orientaCnf tabule.
My chlapci jsme ale vSdSli, ^e za me'stem, ve Wootten
Woods, na jedn6 neduleiit6 kfi^ovatce pofad staly
ukazatele. Kdy2 jsme je otoCili, aby ukazovaly jinam,
byli jsme pfesvgdc'eni, 2e bychom pfi nasazeni do valky
obstali. Stejng jako mfstni ufady jsme cht61i v§echny
nevftane hosty zavest nespravnym smSrem.
Pokud vsak m51 takovy 51ov6k spolehlivou mapu
v ruce, pak mu kfiiovatky bez ukazatelQ nevadily. Ani
nas d6tsky napad tabule otoCit by ^adneho nepfitele
nezmatl, pokud by se ov§em nerozhodl ignorovat lidaje
ve sve map6.
45
Buh nam ffka, jacf Iid6 se pft sv£m hledani Boha nechajf
v6st faleSnymi ukazateli.
Kazdy, kdo radeji ignoruje skuteCnost, ze existence
tohoto uzasneho vesmiru svSdcT o Bohu Stvofiteli, urCitS
zabloudi! ,,Tvrdi, ze jsou moudh', ale upadli v blaznovstvi... Protoze si nedovedli vazit prav6ho poznani Boha,
dal je Bfih na pospas jejich zvracene mysli, aby d£lali,
co se nesluSi." '
ClovSk bez Boha se klani stvofeni. Zdravg myslici
ClovSk cti Stvofitele vSeho tvorstva. Jestliie ngkdo
odmita vgfit, ze Bfih stvofil sv5t, pak Bfih dopusti, aby
jeho rozum svedly podivnd teorie a hypot6zy o vzniku
sv5ta, napfflclad, ze vznikl z niCeho sam od sebe.
Bfih tak6 varuje, ze Iid6, kteH odmitaji pfijmout Bozf
slovo, se snadno dostanou na scestf, na cestu, ktera vede
do zk^zy. Kazdy, kdo nechce pravdu Bozfho slova
skuteCnS a aktivnS milovat, se opravdu vydava ve velk6
nebezpeCi. ,,Nebot' nepfijali a nemilovali pravdu, ktera
by je zachranila. Proto je Buh vydava do moci klamu,
aby uv6fili 12i."2) Jakmile si ClovSk nevazi pravdy nebo
ji odmita, rad prevezme to, co je nespravnd.
Vzpominam si, jak jsem se v huste londynske mlze
snazil najit cestu domfi. I k tomu, abych na§el obrubnik
chodniku, jsem potfeboval vSechny prostfedky, ktere mi
byly k dispozici. Kdy2 jsem natahl ruku a rozsvitil
baterku, nebylo ji vidSt. Buh nam ffka, ze zavSr
souCasn6ho uspofadani svSta na zemi bude doprovazet
velka zaslepenost - n£co jako duchovni mlha. Jeih'Sovi
uCednici se ho ptali: ,,Jake bude znameni tv^ho pfichodu
a skonani v6ku?"3) Mimo jine jim odpov6dSl: ,,Vyvstanou Izlkristov6 a Iziproroci a budou pfedvade't velikd
znameni a zazraky, ze by svedli i vyvolene, kdyby to
bylo mozn6."4)
Ted' bys mohl h'ci: ,,Ja pfece nepatfim ke svedenym!"
MfizeS byt dokonce hrdy, ze bys snadno rozpoznal
46
samozvane'ho spasitele nebo faleSn6ho proroka. Zamysli
se vSak na chvilku nad svou logikou. Kdyby Buh dopustil,
aby d'abel svedl tvuj rozum, protoze jsi odmital pravdu,
pak by sis toho urCitS nebyl vgdom. Kdybys bezpeCnS
v£d£l, ze tS faleSny prorok svedl, pak bys vubec nebyl
svedeny. Ka2d6 zaslepeni se odehrava koneckoncfi
v oblasti rozumu, a to tSzko pfijfmi kazdy, kdo je na svuj
rozum hrdy. Ve skutec"nosti existuji dv£ skupiny lidi,
kteh' se ph' c"teni Bible stavi pravdS na odpor, a tim sve
bloud^ni svStem jen prohlubuji. K prvnf skupin6 path'
lidS, kteh' jsou hrdf na svou inteligenci a jsou zdanlivg
nezavisli. Ke druh6 skupin6 path' ti, kteh odmitaji Bozi
pozadavky. Ale kazdemu, kdo skuteCng chce konat Bozi
vuli, Pan JezfS jasng slibuje: ,,Kdo chce Cinit jeho vuli,
pozna, zda je m6 uCeni z Boha..."5) Jestlize opravdu
chceS Cinit Bozi vuli, muze§ se spolehnout, ze tS
prostfednictvim Bible Bflh nauCi, Cemu ma§ vSfit, Cemu
ne a jak se ma§ nebo nema§ chovat. Naproti tomu
samozvani nabo^enSti vudcov6, kteh neuCi Bozi slovo,
se budou v3emo£n6 snazit, abys velil a konal jen to, co
uc"i oni.
NSkteh ze Satanovych pov6fencfl jsou pseudokfest'anske spolec"nosti, ktere vedou lidi dne§ni doby nespravnym sm6rem. Kaidy, kdo se rozhodl odmftat pravdu
o Bohu, Bohu-Otci, Bohu-Synu a Bohu-Duchu svatem,
kde tfi jsou v jedn6 a jeden je ve tfech osobach, je
faleSny prorok. I kdyz takovf lide snad cituji verge
z Bible, vytrhuji text ze souvislosti a §fff nebiblicke
nabozenstvi. FaleSneho proroka muze§ rozpoznat take
podle odpov6di na otazku: ,,Kdo je Jezi'S Kristus?" Proto
je dilezite, abys i ty vSdSl, kdo to je.
Pokud opravdu vi'S, ze JeziS je Buh-Syn, pak take
poznaS, ze ty uzavfene spole^nosti, ktere se tolik snazi
pomahat, jsou duchovni svod. I kdyz tarn take hovoh
o Bohu, neberou v uvahu uCenf Jezi'Se Krista, ktery fika:
47
,,Nikdo nepfichazi k Otci nez skrze mne."6) Bible hovofi
ostfe k te"m, kdo pfekrucuji viru v Boha: ,,Ty vShl, ze je
jeden Buh. To je sprivnd. I demon! tomu v6H, ale hrozi
se toho."7) (Viz dodatek 1 na konci kapitoly.)
Dnes vidime, ze se rozmahaji i svStovd ndbozenstvi,
ktera popiraji Boha Bible, a to je alarmujici. Ruzne sekty
hinduistickych nabozenstvi vyvolavaji zajem mnoha lidi
a zfskavaji stoupence. V zemich, ktere byly kdysi zn£m6
svou biblickou tradici, se dnes rozSifuji zakladni nazory
hinduisticke filozofie v podob6 transcendentilni meditace a jinych forem vychodnf mystiky jako je joga nebo
asketismus. Rfizn6 spole^nosti vychizejici z hinduismu
se klan6jf mnoha bohum ve stvofeni, mfsto aby ctili Boha
Stvofitele sameho.
I islamsky svfit vykazuje ohromnou horlivost v propagovani sv6 viry. Jejich ropne dolary a rostouci politicky
vliv jim to umozftuje v takove mffe, jak to pfed nSkolika
lety jeSt6 nebylo myslitelne. Z jedn6 ze svych ,,nejsv6t§j§ich" svatynf, kterd se jmenuje Skalni dflm a nachazi
se na chramovem vrchu v Jeruzal6m£, smSle popiraji
jddro dobr6 Bozi zv6sti. Arabsky napis na tomto chramg
zni: ,,Boh nebyl zplozen a ani nemfize plodit." Bible v5ak
fikfi: ,,Nebot' Buh tak miloval svSt, ze dal sveho jednorozeneho Syna, aby zadny, kdo v n6ho v6fi, nezahynul,
ale me"! zivot vSCny."8)
Na bludnou cestu nesvadi jen nabozensky sv5t.
Sekularni svgt se oddal filozofii humanismu, ktera do
stfedu vesmfru stavi ClovSka a jeho rozvoj klade jako
nejvySSi cfl lidske spoleCnosti. Humanismus propagujl
vysok6 Skoly, noviny, Casopisy, rozhlas i televize. ,,Uzij
si!" je hlavni motiv dneSniho sv6ta.
Humanismus neni ve skuteCnosti nova filozofie, jak si
mnozi myslf. Uz v dobach apoStola Pavla fekl Bfih:
,,VymSnili Bozi pravdu za lez a klanSji se a slouzf
tvorstvu misto Stvofiteli." 9) Buh klade SlovSku otazku,
48
ktera ukazuje stoupencum humanismu jejich hranice:
,,Kde jsi byl,kdy2 jsem zakladal zemi? PovSz, vf§-li n5co
rozumn6ho!"10) Je to prastary pfib6h. Kdyz pfiSel d'abel
k EvS, ukdzal jf nemoznd jako mozn6: ,,Budete jako
bohove!"n) V dneSnf dobg pokraCuje d'abel ve sv6
§pinav6 praci podvodnymi naukami svStskeho humanismu.
Mozn£ jsi moderni mlady c"lov£k, pro ktergho politick6
ani nabozenskf d8ni nic neznamena. Politici jsou ti
podezfeli a nabozenstvi se t5 netyk^. RadSji se stykaS se
sobS rovnymi a osobni naplngni hledaS jinde. Mozna si
myslfS, ze Xivotni styl, jak se o n6m hovoff v textech
punkovdho rocku, hudby nov6 vlny nebo jinde, ti umozni
unik ze svSta osamSlosti, ve kterem se nachazi§.
UrCitg si uve"domuje§ slova, ktera kolem sebe sly§f§.
I kdybys to tak sam snad nefekl, bude§ souhlasit, ze je
to v5t§inou kombinace satanismu, sadismu a sexuality.
Ne vzacne' se hrfizy pekla podavajf jako atraktivni alternativnf nahrada domnSle nesmysln6ho byti. Atmosfera,
ktera se nSkdy vystupftuje az k ni5ivemu nasili praporu, pod kterym se hromadi mladi lide - podn6cuje
k tomu, aby jedni druhe i sami sebe niCili.
Dovol, abych ti Fekl n6co o jednom mist6, ktere jsem
vid61 v Los Angeles. Je to sal s mrtvolami, kter6mu se
ffk£ ,,mrazicf box". Pfechovav£ se v n6m asi Sest set
mrtvol, mnoh6 z nich byli mladi' Iid6, a ted* se tfi mSsice
Ceka, jestli je nSkdo identifikuje. Na palcich u nohou jim
visi Stitky beze jmen. VStSina z nich se nakonec pohfbi
jako bezejmenni. Mrtvoly pochazeji pfevaznS ze sv6ta
drogoveho podsvStf. Ridili se tim, co se na disko
a v milionech domacnosti poslouchi z desek. Tito Iid6
Sli podle fale§n6ho ukazatele a ted", na konci jejich cesty,
je na navrat pfiliS pozdS. Kdyby jen byli slySeli
a poslechli slova Pana JeziSe: ,,Jd jsem pfi§el, aby m61i
zivot a mSli ho v hojnosti."12)
49
K tomuto zmatku pfispfva je5t6 mimofadny stale rostouci zajem o ,,c"ernou" a ,,bflou" magii. Podle spolehlivych
zdroju je aktivnf zajem o okultismus dnes stejnS velky
jako ve stredov£ku. A to pres vSechno dneSni takzvan6
,,v£decke osvicenectvi".
Na mistech, kde bychom to nejm6nS oCekavali, roste
mnofcstvi ctitelu Satana. LondynSti vzdelanci se schazeji
v Kensingtonu k ,,£ern6 mSi". PoCet fadu 5arodSjnic
roste v EvropS stejnS jako v oblasti Vancouveru v KanadS. Temne zvyky prastarych africkych kultfl se dnes
praktikuji po ce!6m svetS. SpoleCenskd hry jako napfiklad ,,Dungeons and Dragons" (v5zenf a draci) a spiritisticka tabulka s abecedou a ukazovatkem pfispivaji
tomuto rostoucimu okouzleni zlem a nadprirozenosti ve
svetS, ktery si stale jeStS fika civilizovany. Tyto stale se
mno^fci jevy prameni z povrchni duchovnf zv6davosti.
Pfi svem bloud^ni se lide nejen odvraceji od Bo^iho
sv6tla, ale jdou vsth'c temnot6 okultismu, kde svou
zvSdavost sice nejak uspokojf, ale to vSe je od sam6ho
zaCatku namffeno proti Bohu a jednoho dne se obrati
proti nim samym.
Udelame dobfe, kdyz si pfipomeneme, co Buh fika
o tSchto poslednich dnech. Varuje pfed faleSnymi proroky a podvodnymi znamenimi a zazraky, ktere doprovazeji velkou zaslepenost poslednich dnu. Buh nam ve
skuteCnosti ifika, ie vystoupf mistr svodu, ktery ,,prijde
v moci SatanovS, bude konat kdejaky mocny 5in, klamn^
znameni a zazraky a vSemoznou nepravosti bude svadSt
ty, kdojdoukzahub6..." 13)
Kdy2 vidime, jak kolem nas roste zajem o fale§n6
ufienf a zle zvyky, neni t6zke pochopit, proC stale vice
narodfi a statfl trpi pod skliCujici moci skepticismu,
prazdne rezignace a zoufalstvi. Satanovych ukazatelfl je
tolik, ie je nemufceme v§echny uvest, ale muie§ si byt
50
jist, ze zddny z nich neukazuje na P&na JeziSe Krista jako
jedineho Zachr£nce a Spasitele lidstva.
Bozf vzkaz urCite" neni vzkaz o souzeni, zmatku
a smrti. Jeho zvfist je zvSst nad5je, duvSry a plnosti
zivota, jak je nachazime v Kristu. Jestlize bude§ pH
sve'm hleddni Cist Bibli, bude ti Duch svaty stale
ukazovat na Pana JeziSe, ktery prohlasil: ,,J£ jsem ta
cesta, pravda i zivot." Nikoho jineho nenajdeS, protoze
pokraCuje: ,,Nikdo nepfichazik Otci nez skrze mne."14)
Buh t6 varuje pfed faleSnymi ukazateli, abys nezabloudil. Informuje t£ i o sou^asne zaslepenosti, ktera by ti
mohla brdnit jasnS chapat. A k tomu ti jestS slibuje:
,,Nebot' to, co s vdmi zamy§lfm, zndm jen j£ sdm... jsou
to mySlenky o pokoji, nikoli o zlu; chci vam dat nadSji
do budoucnosti. Budete m£ volat a chodit ke mn5, modlit
se ke mng a jd vis vyslysfm. Budete m6 hledat
a naleznete mS, kdyz se mne budete dotazovat celym
svym srdcem. Dim se v£m nalezt, je vyrok Hospodinuv."15)
Dodatek 1:
Svobodne zedndfstvi je nejvStSi mezin&rodni tajny svaz
na svStS, ktery CM v souCasnosti vie ne2 Sest milionfl
lidi. I kdyz se jejich principy ,,bratrske Idsky, prakticke
pomoci a pravdy" mohou mnohym zdat pfitazlive, neni
svobodne zednaTstvi tak ne§kodn6, jak si nezasvgcem
mozni mysli. Aby se ngkdo mohl stdt svobodnym
zednafem, musi tvrdit, ze je ve tme' a hledd sv6tlo.
Ndsledovnik JeziSe v§ak vi, ze svStlo jiz naSel. Jezf§ fika:
,,Ja jsem svgtlo svSta; kdo mS nasleduje, nebude chodit
ve tm6, ale bude mit svStlo zivota."16'
ZasvScovacf obfad pifi pfijeti do tajneho spolku
svobodnych zedndffl je dramaticky a piny symboliky.
51
Pfitom se kandidat zbavuje biblick6ho chapani Boha,
kdyz se seznatnuje se jme'nem ,,Gauto". To je ,,ztracene
jm6no Boha", ktery je ,,velky architekt vesmiru".
Teoreticky se svobodnym zednafem muze stat kazdy,
kdo vSh' v boha, at'je buddhista, hinduista, mohamedan,
zid nebo kfest'an. Tak Gauto (lidsky vyvozene pojeti
Boha) odv£di myslenky od Jezi'Se, kter6ho Bible oznaCuje jako ,,prave svStlo".17)
PozdSji, kdyz se svobodny zednaF stane ,,bratrem ze
zednafsk6 16ze", dovf se o dalSim oznaCeni Boha:
,,JHVH". To je zfalSovana podoba svat6ho jm6na Jehova
(Jahve), nejen pokud jde o zpflsob psani, ale i o vyznam.
Jako mistrovi se pozd£ji nic netuSicimu Clenu Jekne, ze
mysticke jmeno je spojeni zidovskeho a pfedoasijskeho
jmena Bozfho. Pfitom se jedna o klasicky pfiklad
marnych pokusfl spojit nesluc'itelna vyznani viry. Jezf§
v5ak jfikd: ,,Je-li v§ak tve oko §patn6, ce!6 tve tSlo bude
ve tm£. Jestlize i svStlo v tobS je temne, jak velka bude
potom tma?"18)
11
ftimanflm 1,22.28
2.Tesalonickym 2,10-11
3)
MatouS 24,3
4)
Matous 24,24
i}
Jan 7,17
6>
Jan 14,6
7)
Jakubflv 2,19
8)
Jan 3,16
9>
ftimanfim 1,25
10)
Job 38,4
111
l.Mojzfsova3,5, Krai.
12)
Jan 10,10
13)
2.Tesalonickym 2,9.10
14)
Jan 14,6
15)
Jeremjal29,ll-14a
16)
Jan8,12
17)
Jan 1,9
18>
Matous 6,23
21
52
Kapitola 7
Opravdu me Buh miluje?
Pochyboval jsi u2 n6kdy o lasce c'lovSka, na kterem ti
zaleSelo? Snazil ses dokazat, ie n&koho ma§ rad, kdyz
ti to ten druhy nevSfil? V urtttych situacich se laska 16pe
vyjadfuje Ciny ne2 slovy.
Bfih svou l&sku k tobS dokazuje tim, co udSlal, kdyi
Je2i§ zemfel na kfi2i. JestliSe dok£2e§ pochopit piny
vyznam jeho smrti, pak nenf tfeba dalSiho vysvStlovani,
2e t5 Bflh miluje.
Na vrchu Golgotg staly tfi kfiSe. Na dvou z nich byli
ukfiJovani zloCinci. Mezi nimi byl pfibit Pdn Je2fS a tarn
tak6 umfel.
Jeden z umirajicich zlo£incft pochopil, oC v iivot6
i smrti jde, a to 16pe neX mnohy z dne§nich lidi. Sekl:
,,A my jsme odsouzeni spravedlivS, dostavame zaslou2enou odplatu, ale on nic zleho neudglal.'a) Tento
zloCinec pfiznal, 2e je vinen. Poznal, 2e si zaslouZf smrt,
a vSdSl, 2e Je2f§ je nevinen.
Svou vinu pochopil, a proto fika: ,,Dostavame zaslouSenou odplatu..." a v torn me"! pravdu. Bflh fflca:
,,Mzdou hffchu je smrt."2) Hfich je spoleCnym znakem
lidi. Z tohoto dflvodu by byla smrt nevyhnutelnym
dflsledkem pro nas vSechny, kdyby byl Bflh ve sv6 lasce
nezasahl.
ProvinSni nebylo problemem jen umfrajfciho zloCince,
ale je to stejnS tak probldm dneSnich lidi. Kdo si mysli,
ze ,,komplex hfichu" je Spatny pozflstatek starych zlych
Casfl, nevidi, v £em tkvi skuteCn6 jadro vSci a nerozumi
Bo^imu Idskyplnemu fe§eni.
Na rozdfl od ka^deho ClovSka, ktery kdy na Zemi ill,
byl Je2f§ ve v§ech ohledech dokonaly. Poznal to
53
i umirajicf zloCinec, kdyz fiki: ,,...ale on nic z!6ho
neudglal."0
Jini Iid6, ktefi P£na JeziSe dobfe znali, byli zajedno,
pokud jde o jeho naprostou dokonalost. Kazdy, kdo ho
znal a pozdeji o nSm psal, vyjadfil z hlediska vlastni
osobnosti, jak jej vidSL Petr byl muz £inu a svSdcTo torn,
ze Jezi'S se nikdy nedopustil z£dn6ho hfichu. 3 ' Jan znal
Pdna Je2i§e velmi osobnS jako prflvodce a pfftel a fika:
,,V n£m zadny hh'ch neni."4' Pavel, u£eny vzdSlanec,
hovofi o JeziSi jako o torn, kdo ,,nepoznal hffch". 5)
Pokud si myslfte, ze tito JezfSovi vSrni ndsledovnici
nebyli ve svych ndzorech nestranni, podivejme se, co
ifekl Pontsky Pildt, h'msky mistodrzicf v Judsku. To
urCit6 nebyl pfitel JezfSe Krista, a pfece i on dosvSdCuje
bezuhonnost jeho charakteru. Kdyz musel Fici, co si
o JeziSi mysli, byl natolik poctivy, ze vyznal: ,Ja jsem
ho, jak vidite, pred vdmi vyslechl a neshledal jsem na
n5m nic, z c"eho jej obvifiujete."6)
Co je vSak takove' svSdectvi ve srovnani se slovy
JeziSova Otce v nebi? Pokud mi nSkdo hovofit na
vefejnosti, je bSzn6, aby byl Mdn6 pfedstaven. Pana
JeziSe pfedstavil sdm Bflh-Otec, a to na za££tku jeho
vefejn6ho pusobem. Prohlasil: ,,Toto je muj milovany
Syn, jehoz jsem si vyvolil."7) Kdyby v jeho charakteru
nebo chovani byla ngjaka vada, nebyl by ho Huh mohl
takto pfedstavit. Kdyz JeziS Kristus navStfvil zem,
nebylo na nSm nic, co by urazelo absolutnf svatost jeho
Otce.
Jezi§ byl v kazdem smgru dokonaly a bezhh'gny,
a proto ani smrt nem&la ndrok na n6m uplatnit svou moc.
A pfece zemfel! Jako projev sve nejvySSi lasky nabidl
Bflh JeziSovu smrt tobS a mng. Cteme: ,,Toho, ktery
nepoznal hh'ch, kvuli nSm ztotoznil s hfichem, abychom
v n6m dosihli Bozi spravedlnosti."8) Nedovedeme si
pfedstavit, jakou oSklivost JeziS prozival, kdyz jeho
54
nevinnou duSi zaplavila Spina hfichu. V kazde"m ohledu
dokonaly Sel jako ,,beranek bez vady a poskvrny"9' na
kfiz. Byl to tvuj a muj Mich, ktery ,,na sv6m t£le vzal na
Bozi l£sku vuc"i sobe" muzeS mSfit jen nepochopitelnou
bolesti, kterou snaSel, kdyz sveho milovaneho Syna musel
nechat umirat na kfizi.
I kdyz ty ani ja nikdy nepochopime, jak nesmirne"
hluboka bolest to byla, dava nam Bflh tuSit, co pro
hh'Sneho ClovSka snaSel.
ZniCeni n6kter6ho z Rembrandtovych obrazu nelze
srovnavat se ztratou §pinav6ho kousku papfru. Tim men£
mflzeme srovnavat smrt JeziSe Krista se smrti kter6hokoli £lov6ka. Stary zakon obsahuje proroctvi o zohaveni JeziSova tSla: ,,Jeho vzezfeni bylo tak znetvofene,
ze nebyl podoben Clov6ku."U) Tento pfeklad nepflsobi
tak dojimavS jako originalnf hebrejsky text. Bflh nam
fika, ze s Jezi§em bylo nalozeno tak krut6, ze uz nevypadal
ani jako c"lov£k. Mozna, ze jini tak6 snaSeli podobne
zohaveni, ale oni nikdy nebyli dokonali. I kdyz byl Pan
Jezf§ Kristus, kdyz kraCel ke kfizi, ve v§ech smSrech
dokonaly, toto utrpeni, kter6 snaSel na naSem mfstS, mu
doslovnS vzalo veSkerou lidskou podobu. Takovi byla
bolest, kterou strpe"! za tebe a za mne.
JeziSovo tSlesne utrpeni bylo nepopsatelne, ale byl to
teprve zafiatek umirdni. Vystupftovanim jeho utrpeni
byla duSevni lizkost, kdyz on, nevinny, trpSl za na§e
hh'chy na kh'zi a snaSel to bezmeznS osamSly. Proti
Jezili stali lide, kterym neudSlal nic jin6ho, nez ze jim
projevoval dokonalou lasku. Jeho utrpeni vyvrcholilo
zvolanim: ,,Boze muj, Boze muj, proC jsi m& opustil." 12)
Opustil ho Buh, ktery u2 nemohl snaSet pohled na sveho
jedineho Syna, protoze ho ,,kvuli nam ztotoznil s hffchem",13> to znamena, ze Buh uCtoval na§e hh'chy s tin,
ktery byl jedinec'ne' bezhh'Sny.
55
Moje misijm cesty nSkdy vyzaduji, ze se s manzelkou
i nSkolik mSsicu nevidime. Je to vzdy smutn6, kdy£ se
louCime. Jsem povahovS dost citlivy, a proto se nestydim
vam Hci, ze mi nSkdy po takovem louCeni tec"ou slzy.
I na Iidsk6 urovni je louCeni s milymi £asto podnStem
k velk6mu smutku. Kdyz v§ak Buh musel trestat Pana
JezfSe za tv6 a m6 hfichy, byl z toho smutnSjSi, nez
dovedeme pochopit. I kdyz Iid6 umi mluvit o Bozi l£sce,
nikdy nevysvStlfme, jak ona od vgCnosti proudi v trojjedinem Bohu. Ani za miliony let nepochopime, jak velk^
byla Bozi bolest. Hloubka t6chto pocitfl je take mirou
jeho Idsky k tobS a ke mn6.
Kdyz pfemyglime o zdstupn6m utrpeni Pdna JeziSe,
moznS se ndm podaff pochopit n6co vice z jeho tSlesnych
a duSevnich muk, ale nikdy ne jeho utrpeni duchovni.
A pfece, kdyz JeziS visel na kh'zi, bylo jeho duchovni
utrpeni tou nejsilneJSi bolesti.
Tfi hodiny bShem ukfizovani, kdy Buh pfistoupil
k soudu nad hfichem, byla na Zemi neuv^fitelna tma.
Tak vazn£ bere Buh n&s" Mich a odplatu za n£j, kterou
nesl Pan Jezi'g.
Na kfizi Buh skuteCnS dokfeal svou lasku k hh'Snikum.
Pravy vyznam tohoto jednani nam pod^va apoStol Pavel.
Kdyz psal vgficim do Korintu, pfipominal jim, ze jsou
osvobozeni od odplaty za svuj Mich, protoze pfijali
zpravu evangelia (uvelfili mu), ze totiz ,,Kristus zemfel
za na§e Michy podle Pisem a byl pohfben; byl vzkfiSen
tfetiho dne podle Pfsem."14) To je vlastng ta dobra Bozi
zprava pro MfSnika. Nejdfllezit6jSi na torn je, ze JeziS
zemfel za hfichy na naSem mfstS. O tomto jedineCn6m
vyznamu jeho zastupn6 smrti prorokovali jiz proroci ve
Star6m z^kon6. Bflh jeho smirCi ob6t' za tvflj a mfij Mich
pfijal; to je vidSt v torn, ze jej smrt nemohla udrzet
a tfetiho dne vstal z hrobu. Moznost vd52n5 uvSfit, ze
Jezf§ zemfel za tv6 hfichy, v sob£ zirovefi zahrnuje
56
radost a jistotu, ze Buh ti odpouSti, 2e t£ z lasky
zachranil.
Pan Jezis" je Bfih-Stvofitel, stvofil zivot z niCeho.
Jelikoz Pan JeziS Kristus je Bflh-Zachrance, zvitfizil nad
smrti a vyvedl zivot z hrobu. Hrob, kde je zkaza a smrt,
by nikdy nemohl udrzet Stvofitele zivota.
NejlepSfm feCnikem, jakeho jsem kdy slySel, byl dr.
Sangster. Svou obratnost uplatftuje k tomu, aby chvalil
sv6ho Pana a Zachrance JeziSe Krista. Jako by to byla
ironic, ze pfed svou smrti nemohl vfibec hovofit, protoze
trp61 rakovinou ust. Kratce pfedtim, nez zemfel, poprosil
svou dceru o tuzku a papir. Onoho velikonoCniho rana
napsal: ,,Je lep§i nemit jazyk a s hoh'cfm srdcem vyjadfit
.Kristus vstal z mrtvych!', noi mit jazyk a nic o NSm
neh'ci."
Motivem k tomu, aby sam Bflh vzal na sebe ,,t£lo a krev",
nebylo jen to, aby zemfel za tvuj a mflj Mich, ale tak6, aby
,,svou smrti zbavil moci toho, kdo smrti vladne, totiz
d'abla".15) StejnS jako David pouzil GoliaSova meCe, aby
jej omra5en6ho zabil, tak uchvatil Je^iS Satanovu vlastni
zbraft, smrt, a pouzil ji ke svemu naprost6mu vft&stvi.
Jezi§ je tim pravym osvoboditelem lidi; jeho Buh poslal.
On jediny md moc vysvobodit lidi z duchovniho
otroctvi.
Po svem vzkfiSeni odeSel Pan Je2i§ Kristus do nebe
a vede s sebou ty, kdo s virou zemfeli, ve svem triumfalnim prflvodu. Dnes opravdovy vSfici vi, ze brana smrti
je vlastnS branou do slavy: ,,Kde je, smrti, tve vftezstvi?
Kde je, smrti, tv£ zbraft? Zbrani smrti je hfich a hh'ch
m^ svou moc ze zakona. Chvala buo" Bohu, ktery nam
davd vMzstvf skrze na§eho Pana JeZiSe Krista!"16)
JezfS zvit6zil nad smrti v lidskem tSle a vstal z hrobu.
O jeho odchodu do nebe - CtyHcet dnu po vzkfiSeni £teme: ,,...kam jako prvni za nas vstoupil Jezi§."17> Pan
57
JeziS Kristus prorazil cestu k nebi, abychom tarn ty i j£
mohli jit za Nfm.
Dfive nez Bfih stvoifil vesmfr a nei planetu Zemi
osidlil svobodnymi bytostmi nazyvanymi Iid6, znal jiz
cenu, kterou byl ochoten zaplatit, aby hh'Snika zachrdnil
a otevfel pHstup do pfitomnosti Boha Idsky a Otce
svStel. Proto musel JeziS snaSet tSlesna, duSevm i duchovni muka, jak£ si nikdy nedovedeme pf edstavit. Lid6
nikdy nepochopi hloubku takov6 lasky.
At' se to zda jakkoli neuvSf iteln6, nSkteh' lide JeziSovu
nabidku odpuStSni dale odmitaji; jini zflstavajf vQ5i Jeho
obSti z lasky Ihostejni.
Nezalezi na torn, zda n£kdo JezfSe vSdom6 odmita,
nebo jen Ihostejne' vyCkav^. Dftsledky jsou stejne: vSCne
oddSleni od jedineCneho zdroje zivota, svStla a lasky.
Tento hrozny stav Ize vyjadfit tak6 takto:
UmiraS stale znovu jen,
£as tvflj nebude dovrSen.
VSude jen smrt, smrt odv^ka.
Nic jindho tarn neCeka.
Zflstat Ihostejny vflCi Bozi uzasn6 obSti lisky znamena
byt odsouzen k v£Cn6 odloufienosti od Boha. Ale Jezf§
hrflzu takoveho odlouCeni ji2 snesl, aby t5 pfed tfmto
osudem zachrdnil. Zda nabidku pfijmeS, je v6ci tv6
svobodnd ville, tv6ho rozhodnuti. Bflh t6 nebude nutit
ani k tomu, abys mu jeho lasku opgtoval, jako nenutil
Adama a Evu, aby jedli ze stromu zivota.
Nemysli si ani, ze te" Bflh pro svou l£sku zachrdni pfed
v6£nosti v zahynuti.
Ano, ,,Bfih je laska",18) ale to neni cele evangelium.
Bozi dobra zprava pro hffSnfka zni, ze Jeho laska je
snadno dostupna tim, ze poslal sveho Syna, ktery zemfel
za tve i me hh'chy.
58
O tv6m osudu ve vSCnosti rozhodne pouze tvoje odpovSd'
na smrt Pina JeziSe. Bozi l£ska pfipravila cestu a ted5 tS
vybizi k odezvS na jeho obSt' lasky a milosti.
Na zakladS Boiiho milosrdenstvf se deje toto: Jestlize
JezfSi vyzn£§, ze jsi hh'Snik a nijak tento svflj dluh
nemuzeS odfiinit; jestliSe v n£ho vlozfS svou dflvSru, ze
Jeho smrt staCi na zaplacenf tvych hfichfi; a jestlize mu
pod6kuje§, ze za tebe zemfel, pak ti Pan JeziS davS zcela
osobnf slib: ,,VySel jsem od Otce a pfi§el jsem na sv6t.
Ted* sv5t opouStim a navracfm se k Otci... Jdu, abych
v£m pfipravil misto. A odejdu-li, abych vim pfipravil
misto, opSt pfijdu a vezmu v£s k sob6, abyste i vy byli,
kde jsem ja."1 ' V§em, kdo opravdu veTf, otvira Jezi§
dvefe, abychom jej v jeho vitSzstvi nisledovali.
Abychom mgli stdle bezprostfedn6 bh'zko toto poznani
Jeho lasky, uCinil Bun n6co zvlaStniho. PodobnS jako
odpu§t£nf je i seslani Ducha svateho jiz vysledkem toho,
co JeziS pro tebe uCinil, kdyz zemfel na kh'zi.
Nez se JeziS rozlou^il se svymi u^edniky, fekl jim:
,,Nyni v§ak odchdzim k tomu, ktery mg poslal."20)
,,PozSd£m Otce a on vdm da jineho Pfimluvce... Ducha
pravdy."21) ,,ProspSje vam, abych odeSel. Kdyz neodejdu, Pffmluvce k v£m nepifiide. Odejdu-li, po§lu ho
k vam."22) ,,0n m& oslavi." 23'
Dnes je Pin JeziS v nebi oslaven. Pfed svym vft6zstvim
na kfizi pohledSl dale za smrt a modlil se: ,,Dokonal jsem
dilo, kter6 jsi mi svSfil. A nyni ty, OtCe, oslav mne svou
slavou, kterou jsem m51 u tebe, drive nez byl sv6t."24)
Tak dokonal JeziS sv6 di'lo na zemi a vrdtil se do nebe.
A Buh-Otec dokonan6 dilo svdho Syna na kfizi vyslovn6
potvrdil. Elohim dal najevo, ze smrt jedineho nevinneho
je dostatefnou nahradou za smrt hffSnika: Seslal Ducha
svateho, aby zde pokraCoval v JezfSove" dile. StejnS jako
poslal Bun sveho Syna na Golgotu, aby tarn za tebe na
kffzi zemfel, tak o letnicfch, padesat dni po ukfi^ovdnf,
59
poslal Ducha svate"ho, aby od toho okamziku na zemi
oslavoval Pana JeziSe.
Od te doby bydli svaty Bozi Duch v kazd6m vgh'cim,
protoze Buh chce, aby Pan JeziS byl oslavov£n v zivotS
eiovgka, kterym prot6kd Bozi la"ska, ,,nebot' Bozi Idska
je vylita do na§ich srdci skrze Ducha svat6ho, ktery ndm
byl d£n".25)
Bozi laska se ti nabfzi bez ohledu na to, jaka je tvoje
situace a jakych Michft ses v zivotg dopustil. Je vazana
jen na jedinou podminku: abys tuto Ifeku aktivnS pfijal.
On ti nechce darovat jen zachranu, ale tak6 tuto lasku
k druhym. Druzi maji byt skrze tebe dotCeni Bozi l£skou
a poznat moc odpu§t6ni.
Lukas 23,41
ftimanfim 6,23
3)
l.Petriiv 2,22
4)
Uanflv3.5
5)
2.Korintskym 5,21
6)
Lukas 23,14
7>
MatouS 3,17
8>
2.Korintskym 5,21
9)
srovnej l.Petriiv 1,19
10)
l.Petrfv 2,24
10
Izajas 52,14
12>
Marek 15,34
13)
2.Korintskym 5,21
14)
l.Korintskym 15,3.4
15)
2idflm 2,14
16)
l.Korintskym 15,55-57
17)
2idum 6,20
18)
l.Janfiv 4,8
19)
Jan 16,28 a 14,2.3
20>
Jan 16,5
21>
Jan 14,16-17
221
Jan 16,7
23)
Jan 16,14
24)
Jan 17,4-5
25)
ftimanum 5,5
2)
60
Kapitola 8
Jak se stat clenem Bozi rodiny?
Za posledmch Ctyficet let ud£lala 16kafska v6da v oblasti
oCni chirurgie velky krok kupfedu. Stalo se realnym, aby
se zdrav& rohovka z prSve' zemfele"ho Clove'ka transplantovala do oCi slepeho Cloveka. Dr. Sangster nam vyprave"!
o vysledku prvni takove usp£3n6 o*nf operace, u ktere
sam asistoval.
Do vychodu slunce bylo jeSt6 daleko, kdyz doprovazel
do krasneho Surrey Downs v Anglii dv6 osoby. Jednou
z nich byla zena, kterd se narodila jako slepa; druhi
osoba byl jejf ofini lekaf. V prvnich dnech po operaci
chr£nilo jejf o2i pfed svStlem nSkolik vrstev obvazfl.
PostupnS jf jednu po druhe' sunddvali. VSimla si sve nove
schopnosti vnimat sv6tlo a byla silne" rozruSena. Pfed
vychodem slunce teto zen§, ktera je§tS nikdy nic
nevid&la, sfiali poslednf obvaz. Vychod slunce toho dne
nemohl byt krasnSjSf. Na horizontu se objevila rannf
zdfe. Stiny se kratily a nSzni krasa zelen6ho listf se
v obrysech ukazovala na pozadf jitfnf nidhery. Ptaci
snazivS poskakovali kolem a hledali si v orosend trav6
nSco ke snidani. To v§echno skytalo zenS, ktera poprve
v zivotS vidSla, nddhernou podfvanou. Slzy jf tekly po
tvafi, kdyi vykfikla: ,,Snazili jste se mi to popsat, ale
nikdy jsem si nedokazala pfedstavit, ze muze byt n6co
.tak nadherneho!" Pak se v tiche uct6 pfed nadherou
Boziho stvofeni posadila.
Jak bys ngkomu, kdo nikdy nevid^l, znazornil Cervenou barvu? Nebo jak bys popsal krasny zapad slunce
nSkomu, jehoz oCi na sve'tlo nikdy nereagovaly? To
prostS neni mozn6. Slova, ktera vyjadfuji viditelnou
krasu, majf maly vyznam, kdyz se ozyvajf v u§fch
61
nSkoho, kdo si to zrakem nedovede pfedstavit. Dokonalost malffskeho umSnf, rozzafenou tvaf ClovSka nebo
velkolepost rozkvetle' krajiny nelze popsat slovy. To se
musf vidSt.
Totdz plati pro chapani Boha. Mluvil jsem s jednfm
studentem mediciny, ktery se pfipravoval na zavSreCne
zkouSky v nemocnici Guy v LondynS a snazil jsem se mu
popsat div Bozi lasky. ,,Ja to prostS nevidim," odpovgde"!
mi. Chdpal jsem ho, ale fekl jsem mu: ,,Souhlasim, ze to
nevidfte, Davide, protoze jste jako ngkdo, kdo zije
v temn6 mistnosti. Vim, co to znamena. Sam jsem prozil
duchovni temnotu, ale u2 jsem venku, kde sviti slunce
Bozi lasky. Abyste ji pochopil, musite se dostat z temneho prostoru na sv5tlo." Toho dne si David klekl, prosil
Pana JeziSe o odpuStSni hh'chfl a o to, aby On vstoupil
do jeho zivota. Nikdy nezapomenu, co fekl, kdyz se
zvedl: ,,Nikdy bych si nebyl pomyslel, ze to muze byt
tak krasnd!"
StejnS jako diky svym oCim muzeme coby lide prozfvat
nadheru Boziho stvofenf, tak duchovni zrak zprostfedkovav& realitu Bozi pfitomnosti, jeho moci a lasky k lidskf
du§i. Vzdycky pusobi smutn6, kdyz je citit nedostatek
duchovni skuteCnosti, kdyfc duchovng slepy ClovSk
hovoh' o Bohu.
Pan Je2f§ vzkazal prostfednictvfm proroctvi apoStola
Jana lidem v maloasijskdm mSstS Laodicei hroznou
diagndzu jejich duchovnfho stavu. Rekl jim, 2e nevSdi,
ze jsou slepi.1' DovedeS si pfedstavit slepeho, ktery si
neni vSdom sv6ho stavu? Po diagn6ze duchovni slepoty
pfedepsal Pan JeXiS svflj lek: ,,...mast k potfeni oCi, abys
prohle"dl."2) Tento recept je velmi dulezity! Duchovni
zrak vy^aduje duchovni operaci ocT. To je dilo Ducha
svat6ho.
Kdy2 tS matka pfivedla na sv6t, bylo to tvoje pfirozen6
narozeni. Pfitom jsi nedostal ani duchovni o£i, ani
62
duchovni chapani. Abys naSel cestu z duchovni tmy ke
,,sv5tlu jeho sldvy na tvaH KristovS",3) k tomu se musfS
narodit znovu. JezfS fekl Nikodemovi: ,,Co se narodilo
z tSla, je t£lo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se,
ze jsem ti fekl: Musite se narodit znovu."4) ,,Nenarodi-li
se kdo znovu, nemuze spatfit kralovstvi Bozi." ' Proto
se i ty, pokud chce§ vid£t Bozi kralovstvi, musi§ narodit
znovu.
Jako kazdy druhy i ty ses narodil s vnitfni prazdnotou,
ktera vola po naplnSni zivotem s Bohem. Tuto duchovni
prazdnotu Ize uspokojit pouze aktivnim, vgdomym
pfijetfm vzkffSen6ho Krista a jeho pfitomnosti. Pokud
ho pfijmeS, splnf se ve tv6m zivot§ smysl smrti. On
nezemfel jen proto, aby ti mohly byt odpu§tSny hh'chy,
ale aby se tv6 srdce stalo duchovnS Cistym domem, kde
by On mohl bydlet. Je tfeba, abys mSl napfed odpuStSny
hfichy, potom maze prijit On a bydlet ve tvem srdci.
Kdyz jsem jednou mluvil s mladym africkym kfest'anem, brzy jsem si v§iml, ze mu velmi zalezi na torn, aby
radostnou zpravu o Kristu sd61oval dalSim mladym
lidem ve sv6 zemi. DalSf tyden jsem mSl vyuCovat
BoSfmu slovu asi dvg stS kazatelu, a tak jsem ho tak6
pozval. Bydlel nSkolik set kilometru od mista konanf
a navrhl jsem mu, aby podstoupil dlouhou cestu autobusem po hrbolatych cestach, jen abychom se mohli
setkat. William prijel vyCerpany, ale St'astny, 2e uslySi
nSco vice o Bohu a jeho slovu. Nepfijel proto, aby se
projel pfeplngnym africkym autobusem. Ten byl jen
prostfedkem, aby mohl pHjet na konferenci. Samotnym
smyslem cesty bylo to, co jej oCekavalo na jejim konci.
PodobnS je to s odpuStSnim hh'chu a oCiStSnfm tveho
srdce. Je to jedini cesta, aby Jezi§ mohl pfijft do tveho
srdce a zit s tebou. OdpuStSnf hh'chu je pfedpokladem
k nov6mu Xivotu s Kristem a obecenstvi s Bohem je
Jeho nejvySSim pfanim pro tebe, vlastnS tvuj
63
smysl. IMitS se ani ty nechces spokojit s niCim mensim.
Pro tento osobni vztah s Kristem t£ Buh stvofil.
Vgdomi, ze Kristus bydli v nasem srdci, nam uz zde
na zemi dava jistotu, ze nam zac"al vSCny zivot. YzklfCilo
v n£s n£co, co pfetrva smrt. Kristova pfitomnost vnasi
do tv6ho zivota ,,kousek nebesk6ho kralovstvi, abys do
nSho potom jednou vesel".
,,A to je to sv&dectvf: Bflh nam dal v£Cny zivot, a ten
zivot je v jeho Synu. Kdo m£ Syna, mi zivot; kdo nema
Syna Boziho, nema zivot."6)
Je zvla§tni, ze David, student 16kafstvf, kdyz se modlil
k Panu JeziSi, aby mu odpustil hfichy a vstoupil do jeho
zivota, zvolal: ,,Nikdy bych si nebyl pomyslel, ze to
mtize byt tak krdsnd!"
Ale jak?
Mnoha lidem, ktefi slySeli mluvit Petra o zivotS, smrti
a vzkf iSeni Jezfse, dal Bflh touhu tohoto Spasitele poznat
a Duch svaty pro n$ uCinil to, co kon^ i pro tebe. Tito
lidd sly§eli, jak jim Petr ffka, ze JezfS je Pan (,,kyrios"
= Jahve) a Bozi Mesias. Kdy2 pfemysleli o svem
odmitnuti a Ihostejnosti vfifii UkHzovan6mu, vflCi samemu Bohu, byli najednou zarazeni, bezmocni.
Pismo nam ffka: ,,Kdyz to slySeli, byli zasazeni v srdci
a fekli Petrovi i ostatnfm apostolflm: ,Co mame dSlat,
bratfi?"'7) Vira bez pokanf a obracenf pozbyvd obsahu,
je bezcenni, nic neznamena. Zachraftujici vira v Kristovo dilo v sobg vSak zahrnuje novy vztah k Bohu - dfivgru
a zmSnu v naSem zivot6.
Jestlize s prostou dflvSrou dovedeS JeziSi podSkovat,
co pro tebe svou smrti na kh'zi vykonal, je to znamenim,
ze tvflj postoj k Bohu a k hrfchu se radikalnS zmSnil.
Teprve pak pifistoupi Duch svaty k ,,oc"ni chirurgii"
64
a zaCneS se na vSci divat z jin6ho hlediska. Slovo
,,pokani" znamena totiz take" ,,zmgnu smygleni". Prozit
opravdove' znovuzrozeni znamend tedy zasadni zm£nu
postoje vfi£i Bohu i vflCi hh'chu.
Vufi Bohu: Pfi pokani mizi vSechna nespravn£ pojeti
Boha. V Africe jsem zazil, ze Iid6, ktefi se dfive silnfe
branili tomu, ze by se vzdali svych starych zivotnich
zvykfl a pohanskych oby£ejfi, po sv6m obraceni se
k JeziSi vefejng spalili sv6 fetiSe.
Znam i lidi, ktefi byli vystaveni silnemu spole5ensk6mu tlaku, dokonce vyhrflzkam a nebezpedi, kdyz
se obratili zady k nabozenske'mu a spoleCensk6mu pofadku, proti kter6mu je biblicky Bflh. Zachrafiujfci vira
je zakofen5n6 pfesvSdCeni: JeziS je Bflh, jediny Zachrance a Bflh.
Vuti hftchu: Jestlize virou prozijeS sv6 spaseni, pak si
s hanbou a smutkem uvSdomf§ vlastni hfiSnost. Tvoje
zmgna postoje vfl^i hfichu znamena, ze uz se nebudeS
pokou§et hfich ignorovat. PfestavaS svd hfichy omlouvat, \A si nebudeS myslet, ze t6 spasi tvoje domngla
spofadanost. ,,V§echna na§e spravedlnost je jako poskvrngny §at"8) pfed svatym Bohem. Kdy2 se v§ak obratfS
k JeziSi, vyvstane v tobS touha zbavit se v zivotS vSci,
kter6 se mu nelibf.
Pfedstavte si poddflstojnika, ktery je na dovolene".
Jednoho dne dostane dva dopisy. Jeden je od kamarada,
druhy od velitele. Prvni obsahuje pozvani na kamaradovu svatbu, ve druhe'm je rozkaz, aby se vratil
k utvaru. Mezi pozvanim a rozkazem je urCitS rozdil.
Pozvani Ize zdvofile odmitnout, rozkaz vsak stavi
ClovSka pfed volbu mezi posluSnosti a odmitnuti rozkaz
splnit.
Bflh tS miluje a vi, ze hffch tvfij zivot niCi, a proto t6
k pokani nezve, ale nafizuje ti je. Kdyz Pavel uzaviral
svou pfednasku o evangeliu pfed filozofy a dalSfmi
65
lidmi na oficialm sc6n6 fecke moudrosti, na Areopagu
v At6nach, fekl: JNyni zvSstuje (Bfih) v§em, at' jsou
kdekoliv, aby t6to neznalosti litovali a obratili se
k nemu."9) V torn jsi zahrnut i ty.
Kdyz se vzda§ svych nespravnych pfedstav o Bohu,
odvratiS se od hFichu, ve vffe pftjdeS k Panu JeziSi
a radostng jej pfljmeS jako sv6ho Zachrance a Boha,
nastane div, 2e Duch svaty ve tv6m srdci bude v tob6
pfisobit, bude§ chtit i Cinit, co je v Bozich oCich
spravn6.10) Bflh tedy t8m, kdo jsou ochotni £init ze sv6ho
hffchu pokani, slibuje, ze v nich poroste touha, ale
i schopnost konat ve vSednich dnech Bozi vflli. Teprve
pak bude tvflj zivot Bohem naplnSny.
Tato vnitfni zmSna, kterou Bflh pflsobi pfi znovuzrozeni, nas uschopftuje zaujmout jiny postoj k hifichu.
NaSe ucho se stavd citlivym na jeho hlas, tedy jeho
slovo: davd nam silu jednat jinak. Vfra tak6 vf, ze Bflh
nas nikdy nepovede k nSCemu, aniz by zaroveft dal silu
a schopnost to vykonat. ,,Nemozne u lidi je u Boha
mozne."10
<5fm jsem starSf, tfm vice mS pfemaha mnohostrannost
Iaskav6 Bozi milosti. HffSnik si nezaslouzi nic jineho
nez soud a smrt. A pfece nas Bflh uCi, ze vira je pfechod
z na§eho stavu hh'chu k pfijeti jeho daru odpuStSnf, ,,je
spravedlivy a ospravedlfiuje toho, kdo zije z vfry v JeziSe."12)
Kdyz pfemySh'S o torn, co JezfS pro tebe na kffzi udSlal,
pak mfizeS jen fret: ,,Mflj Boze, ja ti za to deleuji." Na
tebe zbyvfi pouze to, abys Panu JezfSi otevifel sve srdce
a svflj zivot, abys fekl: ,,Mflj Boze, dSkuji ti." A toto
,,dSkuji" bude vzdy vylevem srdce, kter6 na sobS prozilo
odpouStSjfci a zachraftujrcf Bozi milost.
Bflh vf, jak po NSm touziS, vidyt'On uCinil prvni krok
a pak t5 postupnS vedl. Tv6 osobnf hledani se nakonec
musi stat osobni otazkou: ,,Co tedy mam uCinit s JeziSem
66
zvanym Mesia§?"13) Bfih ti dal vuli: to, zda t6to vfile pfi
sv6m rozhodnuti o vife pouzijeS pro, nebo proti Bohu,
rozhoduje o zivotS a smrti. Tvoje reakce na Krista je
velk6 rozhodnuti tv6ho zivota.
Ja sam jsem se rozhodl jiz hodng davno. NejduleziteJ§fm dnem meho zivota byl ten, kdy jsem do sv£ho srdce
pfijal Pana JeiiSe Krista.
Stalo se to takto: v dobS, kdy jsem studoval, planovali
moji kamaradi spoleCnou dovolenou. Rozhodli se, ze
pojedou do jednoho mladeznick6ho centra, jmenovalo se
to ,,Kfestansk6 centrum prazdninovych konferenci", a ja
jsem se k nim pfidal. Tarn jsem potkal ngkolik zvlaStnich
mladych lidi, jejichS JivotproSel diky Panu JeziSi Kristu
obrovskou zmSnou. On se stal jejich zivou osobni
skuteCnosti.
Do t6 doby mi ,,nabozenstvi", pokud jde o smysl zivota
nebo uspokojeni duchovni potfeby, nic nedalo. Ale
bShem teto dovolen6 m6 stale vice dojimala viditelna
zmgna, kterou Pan JeziS Kristus udSlal v zivotS mych
pfatel.
Ke svemu udivu jsem zjistil, ze veselost a svatost se
nemusi navzajem vyluCovat. Ale je zvlaStnf, ze jsem se
bShem tSchto jinak §t'astnych prazdnin citil ubozejSi ne£
kdykoli pfedtim.
Krom6 toho jsem tak6 objevil, jak zajimavd a ddlezite
jsou ta rfizni shromazdSni a biblick6 krouzky.
Ve c"tvrtek rano jsem misto ph'pravy na uCast pfi
spole5n6 Cinnosti vyhledal Stephena Olforda, jednoho
z lektoru, a ifekl mu: ,,A2 do dneSka jsem se vzdycky
povazoval za kfestana, ale ja jim vflbec nejsem!"
Moje py§ne srdce bylo tfeba mocn£ pfesvSd^it, abych
to pfiznal. Stephen mi potom podal ruku a fekl: ,,Chvala
Bohu! Prvni krok k tomu, aby ses stal opravdovym
kfest'anem, je poctivg si pfiznat, ze jsi Mi§nfk."
67
Pak otevifel Bibli a ukazal mi na verS u Jana 1,12: ,,T£m
pak, kteH ho pfijali a vSfi v jeho jm6no, dal moc stat se
Bozimi dStmi."
,,Opravdu se chceS stat Bo2fm ditStem?" zeptal se
Stephen. ,,Ano!" odpovSdSl jsem jednoznaCnS. ,,Podle
Bozfho slibu, ktery jsme pravS Cetli, t£ Bun uttni svyrn
ditStem, kdy2 uvfiiffS, ze JeziS Kristus za tebe umfel
a kdy2 jej pfijmeS do sv6ho srdce."
Mflzete mi vSfit, ze m6 nebylo tfeba nijak pfesv6d£ovat, abych si rychle pfed Boha klekl a se v§f vaznosti se
zhruba takto modlil: ,,Pane JeziSi, vyznavam, ze jsem
hh'Snik. Nejsem schopen udSlat nic proto, abych se
zbavil Mfchu. DSkuji ti, ze jsi za mne na kh'zi umfel, ze
jsi za mne prolil svou krev. Odvracim se od svych hh'chfl
a prosim tS, abys mi odpustil. Vstup, prosfm, do mdho
srdce a zivota a bud' mym osobnim Panem a Spasitelem.
DSkuji ti a chvalim t6 za to, ze moji modlitbu slySi'S a ze
ze mne udSlaS sv6 ditS."
A stal jsem se opravdu Bozim dftStem: skute^nym
kfest'anem. Moje srdce bylo naplnSno radosti a vdSCnosti
za to, co on udSlal. Je iizasn6, ze tote^ udSla i s tebou,
kdyJ ho o to poprosi'S!
I kdy2 to nebylo jednoduche", nenechal jsem uplynout
hodnS Casu, nez jsem tuto radostnou zpravu fekl svym
kamaradum. Ted", po vice nez Ctyftceti letech mohu jen
dosvSdc'it, ze to byl Pan Jezfg, ktery kazdy den
pfedstavoval zmSnu v m6m zivot6.
Kdybych jej nebyl pfijal, souCasny stav svSta by m6
opravdu dokonale deprimoval. Ale takto, i kdy2 je mi
Pan stale bliz§i a draz§i, vim: To nejlepSi teprve pfijde.
Nebe je za dvefmi!
Takovy zivot ma cenu. Bflh mi umoznil mit kontakt
s nim, rad sv6ho Zachrdnce pfedstavuji druhym lidem.
U Boha nem£ nikdo protekci. Miluje i tebe, touzi po
torn, aby mohl byt i tvym Spasitelem.
68
Nebud' pf ekvapeny, kdyz bude§ mil pocit, jako by tS nSco
tahlo dvfitna rfiznymi smSry. S takovym bojem mfizeS
pocTtat v okamziku, kdy£ t£ k sobe" zaCne pfitahovat
fifth. Satan tS nechce ze sv6 rodiny pustit. Ud51£ vSechno
mozn6 pro to, aby tS odvedl od vfry v Pana JeziSe Krista.
Bible v§ak fflci: ,,Nyni je das phTiodny, nyni je den
spasy!"14)
Mozn^ si ted* bude§ chtit najit klidn6 misto, kde by ses
mohl modlit podobnS jako jd kdysi, kdy£ jsem se stal
Bozfm ditStem.
ftekni potom nSkomu, co jsi udSlal. UvSdom si pfitom,
ze Pan JeziS zije ve tv6m srdci a d^ ti sflu, kterou
potfebujeS, abys o n6m mohl mluvit a pro n5ho mohl zit:
,,Vyznd§-li svymi usty JezfSe jako Pdna a uvgh'§-li ve
svem srdci, ze ho Bflh vzkfisil z mrtvych, bude§ spasen.
Srdcem v6fime k spravedlnosti a listy vyznavame k spasenf."15)
,,Kdo v n6ho vSh' (tedy kdo na nSm stavf a dftveTuje
mu), nebude zahanben."
Jak se modlit?
Napfiklad: Boze, d6kuji ti, ze m6 milujeS, i kdy2 jsem
hh'Snik. Mrzi mne mflj hh'Sny zivot a styl mySlenf.
Dgkuji ti, Pane JeziSi, ze jsi za mne na kh'zi umfel
a zaplatil jsi za vSechny m6 hh'chy.
Vstup do m^ho srdce a zivota a bud" mym osobnfm
Spasitelem. S dflvSrou se obracim k tob5 a pfijimdm Tv6
odpu§tSnf vSech svych hffchfi.
Dgkuji ti, Pane JeziSi, ze pfichazig do meho srdce
a zivota a ze ze mne dSlaS Bozf dit5. Pomoz mi, abych
mohl i druhym lidem vypravSt, ze jsi mflj Spasitel a mflj
Bflh. UC mS tS 16pe znat a pomoz mi, prosim, kazdy den
69
Cist tv6 slovo a podle n£ho Zft. Chvalim t6 a dSkuji ti,
Pane JeSiSi. Amen.
Jedna dobra rada: Ted" nSkomu fekni, co jsi pravS
udSlal. UvSdom si pfitom: Kristus v tobS zije a on sam
je silou, kterou potfebujeS, abys o ne"m mohl hovofit
a pro n6ho 2ft. ,,To je to slovo viry..., 2e vyzna§-li svymi
usty Je2f§e jako Pana a uv£fi§-li ve sv6m srdci, 2e ho
Bflh vzkfisil z mrtvych, bude§ spasen. Srdcem vfifime
k spravedlnosti a usty vyznavame k spaseni" (feimanum
10,9-10).
Je§t6 jedna poznamka: Osobnf modlitba pfi obracenf
je u kazdeho ClovSka jina. Tato modlitba neni pfedepsan£ formule, ale obsahuje v sobS myglenky, ktere souvisejf s Bozfm planem zachrany. Vyznej Bohu sv6 osobnf
viny, On oCekava vyznani naprosto originalni, vzdyt'
kazdy z nas je jiny. Cim svobodnSji a otevfenSji se
vyjadh's, tim hloubSji budeS prozivat odpoustejici Bozi
milost vflCi sobS.
''Zjeveni 3,17
Zjevenf 3,18
2.Korintskym 4,6
4)
Jan 3,6.7
5>
Jan 3,3
6)
Uanova5.11-12
7>
Skutky 2,37
8)
Izajas 64,5
9>
Skutky 17,30
10)
Filipskym 2,13
111
LukaS 18,27
12>
ftimanflm 3,26
131
MatouS 27,22
14)
2.Korintskym 6,2
15)
ftimanum 10,9-10
2)
3)
70
Kapitola 9
A co dale?
Spasenf je dar. Nedi se nijak koupit ani ziskat nejakou
naSi zdsluhou. Pan JezfS uz vSechno udSlal.
Kdyz jsi svflj zivot pfedal Bohu a prosil ho o odpustSni, stal ses skrze vfru opravdovym Bozfm ditStem.1'
Je naprosto pfirozene, pokud se ted5 ptaS: ,,A co da"l?"
Kdyz pfijimSme Krista, tnusime si byt vSdomi skutednosti, ze nechce byt jen naSim Spasitelem, ale take
P&nem ce!6ho zivota a mSli bychom podle toho jednat.
Je nabfledni, ze v okamziku, kdyz ClovSk pfijal P&na
JeziSe Krista jako sveho Spasitele, jeho stary zivot je
minulosti. Tento Clov6k nyni zije pro Boha.
Ve tfetf kapitole jsme se zminili o tfech hlavnich
jmfinech, ktera se pou£ivaji ve vztahu k Bohu ve Starem
zakonS. Jednim z tSchto jmen je Adonai. Znamena to
,,P£n" ve smyslu ,,mflj Pan a Mistr".
KdyJ apoStol Petr mluvi o Pinu JeJfsi, pak pouzivd
pojmu, ktery odpovidi slovu Adonai. Vede vgficf
k tomu, aby na sebe vztdhli to, ze Kristus je ,,Pin
a Mistr". Napsal: ,,Ale P^na, Krista, posvacujte v srdciach" (tzn. vy£lefHe Kristu vice mista, pfedejte mu
vlidu nad sebou).2) Kdy2 fikame o Pdnu Jezfgi, ze je
,,Pan a Mistr", znamena to v podstate" dvS vSci: a)
Kristus m£ ndrok na bezvyhradnou posluSnost, b) my
mdme pravo ddt se jim vest a on bude stale s ndmi.
NSkdo vhodnS fekl: ,,Vstup do Boziho krilovstvi
nestoji nic; ale zivot lidi, ktefi dostali zdarma odpustSni
a v nichz Kristus 2ije, to stoji vsechno."
Na rozdil od bSzne pfedstavy znamena opravdova
svoboda ne privo dSlat, co chci, ale silu konat to, co
konat mam.
71
Jak£ by to byla Skoda, kdybys na svd cestfi do nebe
nevyuzival v5f pec"e, kterou pro tebe Bfih pfipravil. Je
jist6, ze ten, kdo zije nyni ve tv6m srdci, staCf na kazdou
zkouSku, kter6 muzeS byt vystaven.
Pfed nSkolika lety jsem se setkals malym sedmiletym
chlapcem, ktery mSI rakovinu krve. Kazd6 tfi mSsfce
musel chodit k 16kafi na injekci do michy. Pfi jedn6
z takovych navStSv se ho 16kaf zeptal, jak to, ze - na
rozdil od jinych chlapcft a dSvCat - nekfiCf, kdyz mu
picha jehlu do miSniho kanalu. ,,Copak t6 to neboli?"
zajimal se doktor. ,,Ale boli," odpovSdSl Dominik, ,,ale
vy asi nevite, ze uz dffve, nez jste se mne poprv6 dotkl,
musel rukou Pana JeziSe projft hfebfk." To byla zivd vira!
Kdyz jsi virou pfijal Pana JeziSe, brzy poznaS, ze
dokazeS v6st jiny zivot, podle zcela novych melfitek,
zivot, ktery se libi Bohu. ,,2ijte v Kristu JezfSi, kdyz jste
ho pfijali jako Pana."3' Je jasne, ze kdyz Clove'k ve vffe
nastoupi svou cestu s Bohem, mSl by v ni tak6 pokraCovat!
Bflh tak6 chce, abys od okamziku, kdy Kristus vstoupil
do tveho zivota, vSdSl, ze vira je styCnym mfstem mezi
tim, co potfebujeS, a neomezenou plnosti toho, ktery ted'
zije ve tv6m srdci.
Pan JezfS je v nebi, ale nestram se nas. Je Buh a zije
v tobe". Je jasne, ze zvladne vSechny naroky, problemy
a poku§eni ve tvdm zivot6. Chce dat silu i tob£. Je radost
mu duvelfovat.
VSh'ci ClovSk si dennS ve vSem uv6domuje plnou
zavislost na Kristu. StejnS jako v torn, ze pfijdu do nebe,
jsem zavisly na n5m (protoze Kristus umfel na kffzi, aby
nesl trest za m6 hfichy), tak musfm byt zavisly na nSm
a jeho moci nynf, kdyz pfebyva v mem zivotS - pokud
chci v6st vitSzny zivot. Stejn6 jako jsem virou Krista
pfijal, tak s nim mohu pouze virou chodit.
72
VSechny ty skve'le' v£ci, kterd Buh vSficimu ClovSku
pfipravil, Ize na!6zt v N&m. Kristus je nasi Cistotou ve
sve'te' pln6m nemordlnostf a hffchu. Je naSim vftSzem ve
svgte" pokuSeni a duchovmho boje. Pan Jezfg Kristus zije
v nas, a tak muze Jeho laska skrze naS zivot zasahnout
i nemilovane a osam616 lidi. Bohu je moznd se Kbit, jen
pokud zijeme v Kristu. Je lizasng, ze ,,zije ve mng
Kristus".4)
Mozna se ted* zept^S: ,,Jak ve m6 muze byt a pusobit
to, co mi Buh v Kristu dal k dispozici?" To je dulezita
otazka, protoze vyjadfuje rozdil mezi virou rozumovou
a virou prozitou. Tato otdzka je zaroveft projev hluboce
pocitbvan6ho pfani, aby ve mn6 vira fungovala. Lze na
to jednoduSe odpov8d6t tak, ze Kristuv zivot v nds je
n^m darov^n jako odpovSd' na na§e podSkovani. NejlepSi
moznosti, jak vyjadfit svou spasitelnou viru v Krista, je
pod6kovat mu za odpu§t£m hfichu. PodSkuj Panu JeziSi
Kristu za svou zachranu! PodSkuj mu, ze zije ve tvem
srdci. Az pfijde pokuSeni, a ono ur^itS pfijde, podSkuj
mu, ze on je vftSzem. PodSkuj mu, ze je ti pravfi tfm, co
potfebujeS, a ze je ti nablizku vzdy, kdyz ho potfebujeS.
,,Bez viry v§ak nenf mozn6 zalibit se Bohu",5) ale jestlize
mu ve vffe podSkujeS, bude§ schopen vest zivot, jaky se
Bohu libi. ,,D5kuji ti, Pane JeziSi, ze jsi mou spravedlnosti, mou Cistotou, silou, vMzstvim. Je to tvoje
laska, ktera m& naplftuje laskou k hh'Snikum. D6kuji ti,
Pane Jezi'Si!"
A koneCnS, jestlize se Panu JezfSi, ktery v tob6 uz zije,
da§ k dispozici, bude§ prozivat nevyslovnou radost,
kdyz uvidi'S, ze Buh tvym prostfednictvim k sob£
pfitahuje druhe lidi.
Kdyz vSnujeS Bohu svuj zivot, ktery ma's je§tS pfed
sebou, vzpomeri si na slova apoStola Pavla: ,,V§ecko
mohu v Kristu, ktery mi dava silu."6)
73
,,ABfih pokoje, ktery pro krev stvrzujfcf v&c'nou smlouvu
vyvedl z tnrtvych velikdho pastyfe ovci, naSeho Pana
Je2i§e, necht' vas posili ve v§em dobr6m, abyste plnili
jeho vuli; on v nas pusobi to, co se mu libi, skrze JeziSe
Krista, Jemu bud' slava na v£ky vSku! Amen."7)
1J
srov. Jan 1,2
l.Petrfv 3,15, slovensky pfeklad.
3)
Koloskym 2,6
4)
Galatskym 2,20
5>
2idflm 11,6
6)
Filipskym 4,13
7)
2idflm 13,20-21
2)
74
Kapitola 10
Doslov
PrSvg jste dofietli tuto knizku, kterd se zabyva zasadnimi
zivotnimi otdzkami. VSfim, ze s uzitkem, protoze jednou
se kazdy s tSmito vSctni setka". Bennettovy fundovane
odpovSdi vyzmvaji tak, ze ClovSk nemuze projit kolem
JeziSe Krista bez povsimnuti. Tento postfeh odpovidd
osobnim zkuSenostem autorfl, o kterych je ie£ v osme
kapitole. A sameho autora take.
Richarda Bennetta jsem poznal uz jako mlady student
teologie v KanadS. U2 tehdy m6 dojimala schopnost
a nadSeni vykMdat Bibli srozumitelnS a p?esv£d£iv£.
Proto jsem ho po jedn6 z jeho pfedn^Sek vyhledal, abych
se s nfm poradil o svych osobnfch dfllezitych zalezitostech. A ze k n£mu ClovSk snadno najde cestu a zfska
i dftvSru, toho jste si snad pfi Stem vSimli.
Mnoho let pozdeji - ztratili jsme se jeden druhdmu
z oCi - jsem si jednoho nedSlnfho veCera ,,hrdl" s rddiem.
Najednou jsem ze stanice Trans World Radio slySel
znSmy bias Richarda Bennetta.
Pozval jsem ho k na"m do Brake, aby zde ka"zal. I kdyz
jsme se nevidSli pfes dvacet let, pozoroval jsem, ze ze
sve schopnosti a nadSeni vykla"dat biblick6 pravdy
neztratil vubec nic. Spi§ naopak - pfibylo k tomu
pfesvgdc'enf, ze naSe hledani Boha dospSlo v Panu JeziSi
Kristu ke svemu cfli, - a v§ude mozng pflsobilo jeStS
silnSji.
Pro tohoto muze a jeho ochotu je pfiznaCna nasledujici
historka, kterou mi nedavno vyprav61, kdyz jsme travili
spoleCny vefier. U2 nevim, jak jsme k tomu pfiSli, ale
zustalo mi to jako ziva vzpominka. Na jedne sve cestS
ngkde v Anglii zastavili novomanzele" Richard a Dorota
75
Bennettovi (tedy zhruba pfed pStatficeti lety) na Cervenou na kfizovatce. V otevfen6m oknS se objevila hlava
jak6hosi cyklisty, ktery se drze podival na zenu a nez se
rozsvitila zelena, sypal ji na hlavu sprostS nadavky.
RozruSeny manzel vysadil manzelku u nejblizSf kavdrny
a vydal se za drzym cyklistou. Nebylo snadne ho najit,
samozfejmfi zahnul do nejblizSi uliCky a ztratil se.
Richardovi se presto podafilo ho dohnat, pfes okenko ho
chytit a auto i kolo zastavit. Kolemjdoucf vid61i, jak
velky kazatel drzi za limec darebika, a zavolali policii.
Kdyz chtSl pfisluSnik odvest mladika na stanici, Bennet
mu fekl, ze provinilce nebude zalovat a vysvStlil, ze ho
za trest pozve na kafe. Pfekvapeny policista souhlasil.
Mladik si v kavarnS s ulevou sedl a smffil se s tim, ze
ted' bude poslouchat moralizovdm. Misto toho se mu
dostalo pomoci pfi hledani Boha. Richard Bennett mu
srozumitelnS vysvStlil, ze Buh jej miluje a dal za n£ho
sveho Syna JeiiSe. Nakonec vy§lo najevo, ze tento mlady
muz utekl od rodic"u, z kfestansk6ho domova v Americe.
BezduvodnS naddvat ndhodn6mu ClovSku odpovidalo
jeho vnitfnimu neklidu a agresivitS, kterou se vyznaCoval cely jeho zivot. Daleko od domova a jakoby
naschva"! od nSkoho, koho se mohl bdt, slySel o JeziSi.
JeStS v restauraci mu odevzdal svflj zivot. Musim se
pfitom smat, kdyz si pfedstavfm dustojneho anglickeho
kazatele, jak se divoce zene za jakymsi vyrostkem.
Hned v§ak zvaznim, kdyz si vzpomenu na rozhovor
v kavdrng; celych Ctyficet let Sffil Richard Bennett
nadSenS a vzdy vhodnym zpusobem zvSst o P£nu JeziSi
vSude po svgt6.
Doyle Klaasen
76
www.ccim-media.com/resources