Číslo 2
Transkript
Číslo 2
Číslo 3 12/2005 Ročník 5 Vánoční téma CRC 2005-čistě jen závody Sport,Kultura,Zábava,Technika Povídka Setkání Vidíte mě? NE? Nasadil jsem maskovací bílé zbarvení! ChameLeon Vánoční téma 3 Připravte vánoční zeleninový salát a až ho sníte, přečtěte si Santův deníček Setkání 6 Najděte pravdu v povídce! Sportovní strana 7 Sport je taková jistota, že ani vánoce s ním nezacloumaly a tak si při jeho čtení můžete od nich oddechnout. René já a Rudolf chodíváme na golf? CRC 2005 8 Pach benzínu, bahna, spálených gum a zpocených řidičů, to vše patří k této hře. Je skvělá nebo hrozná? Já odpověď znám, vy se ji dočtete na straně 8 Šílenosti v letectví 3.díl-nesymetrické letadlo 10 Jak může být sakra letadlo nesymetrické? A může vůbec vzlétnout? Odpověď hledejte na straně 10 Zábava 11 Přečtěte si vtipy a pak prověřte své „dějepisné znalosti“ Kultura jako taková v tomhle čísle není, příspěvek naší kulturní redaktorky jsme museli zařadit do rubriky zábava („Historický kvíz“) Vánoční úvodník Vánoce jsou tady…hnusnou přeslazenou limonádu si vychutnej. Honem vyražte do obřích nákupních center, vyždímejte si tam peněženky, připalujte cukroví, zabíjejte kapry. A pak si řekněte: „Dobře že další vánoce budou až za rok“. Nebo prožijte vánoce v klidu a pohodě podle sebe. Tak, to byl trošku „angažovanější“ úvod. Samozřejmě bych také rád upřímně (tohle slovo zní v poslední době dost neupřímně) popřál za celou redakci časopisu všem žáků , učitelům i chamelonům ty nejkrásnější vánoce a úspěšný první krok (i ty ostatní). v novém roce. Přečtěte si Santovy kouzelné Vánoce. Možná budete překvapeni. P.S.: Abych nezapomněl… Desítky úžasných starých her zdarma ke stažení v plných verzích najdete na skvělé české stránce www.old-cans.com. Nové hry každý týden. Určitě se tam podívejte. S tím maskováním jsem kecal. Ve skutečnosti jsem tady schovaný. Nemohl už jsem vydržet, jak na mě každý civí....Být na titulní stránce není žádná sranda. Jednou na mě někdo dokonce kápnul kečup. Víte, co udělá ostrý kečup na mé jemné kůži? A to jste ještě neviděli povídku! Anketa na aktuální téma Setkání Šílenosti v letectví 4.díl: „Letadlo v letadle“ Hitman 2 Sportovní strana Zábava Kultura Něco pro dívky KONTAKT NA REDAKCI: Šéfredaktor: David „Mynny“ Mynář [email protected] Zábava: Jiří „Tůrl “Turčín [email protected] Kultura: Jitka Sedlačiková [email protected] Eliška „Hořká“Marešová [email protected] Sport: Taťána Čmelíková [email protected] Informační e-mail: [email protected] WWW stránky: Stále v přípravě (napište že asi nikdy nebudoupozn.Šotek Reloaded) Vyšlo 22.12.2005 Webové stránky: www.crcgame.com HW nároky: P4 1800MHz, 256MB RAM Distributor v ČR: US Action Cena: 299Kč Multiplayer: Ano (Lan, Internet a Hot Seat) Žánr: Závodní simulace s prvky arkády Fanoušky autokrosu, rallyekrosu a zkrátka všech závodů, kde po několika kolech přes bahno nevidíte auto až donedávna velmi mrzelo, že nemají vlastní hru. Když už mají hru rybáři, vojáci i zločinci (ti jich mají asi zdaleka nejvíc) si konečně někdo, jmenovitě Maďaři z vývojářského studia Invictus, vzpomněl i na fandy cross závodů a tak je tu Cross Racing Championship 2005. Jednou věcí je konstatování, že hra prostě vyšla na pulty, ale daleko důležitější a (jen někdy) příjemnější věcí je zjišťovat, zda stojí za hřích. Ehm, teda za pár týdnů kapesného. Běžně by mě ani nenapadlo se pozastavovat nad manuálem, tady udělám vyjímku. Po bedlivém pročtení přiloženého manuálu se totiž zděsíte, minimálně vám přeběhne mráz (děda Mráz?) po zádech. Proč? Zatímco krabice slibuje dokonalý zážitek pro fanoušky arkád i simulací, manuál vysvětluje, jak nastavit prokluz samosvorného diferenciálu, vyvážení brzd (brzdám je věnována celá stránka A5!) a plochý průběh kroutícího momentu. Přiznávám, i já jsem se dost zarazil. Bude se tak detailně zpracovaná fyzika vůbec dát uřídit, nebo i na rovince si budu připadat jako při nejtěžším závodě v Need for Speed? Naštěstí autoři své nadšení pro realismus manuálem docela dost vyplýtvali, takže na samotnou hru moc nezbylo. Věřte mi, rozdíl mezi nastavením diferenciálu 69% a 27% vůbec nepoznáte. A ze začátku ho ani nebudete moci nastavit… Cože? Je to jednoduché. Stejně jako v Need for Speed Underground se z vašeho ubohého autíčka s motorem jako ze sekačky na trávu postupem času stává ohromné monstrum plné nejmodernější techniky. Navíc, jak už jsem předeslal v minulém odstavci vám časem přibudou i možnosti nastavení, od takřka nulové až po absolutní. Peníze na nákup nových součástek však v CRC 2005 nehledejte, vylepšení dostanete od sponzorů za výhru v určitém závodě. „Tunit“ můžete celkem sedm aut, od silničních přes džíp až po brutální okružní závoďák. Na konci hry získáte osmý vůz, pochopitelně ze všech nejlepší. Za zmínku také stojí úžasné množství barevných schémat karoserie, každé auto jich nabízí nejméně třicet, navíc si můžete vyrobit vlastní. Na vašeho miláčka čeká přes šedesát tratí v osmi prostředích, každá za trochu jiných podmínek. Jednou se jede v ledovém Finsku plném sněhu, ve druhé trati se přenesete třeba na slunné kalifornské pláže. Bohužel právě výběr tratí a jejich prostředí je pro tuto hru kamenem úrazu. Dokud jezdíte v Maďarsku po typických závodních tratích pro autokros, nebo na anglickém venkově jako stvořených pro rallye výzvu, zdá se být vše v pořádku. Jakmile se ale dostanete k závodům vedoucím přes písek, skrz brody a třeba i dolů po schodech tak je atmosféra dokonalého realistického simulátoru pryč. Tyhle okruhy připomínají spíš závodní hry s autíčky na vysílačku a to vůbec není dobře. Už tedy víte, jak se CRC 2005 hraje, nejvyšší čas podívat se mu na zoubek (ozubené kolečko) z technické stránky. Grafika je jedním slovem nádherná. Do detailů propracované modely závodních vozů, které navíc jdou velmi hezky zničit, k tomu nádherné prostředí, odlesky slunce, a mnohé další vymoženosti moderní techniky na grafickém poli. To se rozumí, nemůžete mít Pentium 2 a 64MB RAM. I když, přece jen byly nároky na „železo“ trošku vyšší, než by se mi líbilo. Ze zvuku už tak odvázaný nejsem. Stále stejný nesnesitelný řev motoru, spojený s ještě horším hlukem vydávaným drobnými kousky čehokoli pod koly a monotónní řev diváků „go,go,go!“ mě zrovna nadšením nenaplňoval. Otázku hudby vyřešili autoři docela šalamounsky. Nabízí sice jen 4 poměrně snesitelné hardrockové kousky od neznámé skupiny (kdo zná skupinu „SZEG“?), ale zároveň dostáváte možnost nahrát si vlastní muziku ve formátu .mp3 přímo do hry. Naposledy tohle umělo GTA, takže palec nahoru. Nakonec technické části jsem si nechal počeštění textů, které je dost „odfláknuté“. Sice je dobře, že si aspoň někdo dal tu práci, ale nelogických míst i pravopisných chyb by mohlo být o dost míň. CRC 2005 je velmi příjemným předvánočním překvapením, o to větším, že zatím jeho autoři nevytvořili žádnou pořádnou pecku. Ani jedna z jeho složek není špatná, bohužel ani dokonalá. Má velký počet tratí, ale některé jsou zbytečné, pěkná auta, jenže jich mohlo být víc atd. Bavit vás však určitě bude od začátku do konce, ať už jste zarytými fanoušky závodních her, nebo si jen občas nějakou zahrajete. Atmosféra v CRC sice nedosahuje kvalit série Need For Speed, vozy se přesvědčivěji ničí ve Flatoutu, ale čistá hratelnost je to, proč se tahle hra stává vánočním tipem Chameleona. Zvlášť, když stojí jen 299Kč, což je na dnešní poměry cena opravdu směšná. Třikrát hurá distributorovi Top CD, jenž se před nějakou dobou rozhodl vydávat všechny hry za tuto cenu. Je pravda, že většina z nich ani za víc nestojí (Starship Troopers, Starsky and Hutch), ale kdo hledá, najde takové perly jako CRC 2005 nebo Boiling Point. A máte o dárek postaráno Jen musíte pečlivě vybírat obdarovaného. Babička by asi svou radost z CD jen předstírala kvůli vám. „Jé, to je ale krásný podšálek! A je na něm nakreslený outo! Dědo, podívej, jak se z druhé strany hezky blejská! Škoda, že k němu nedávali taky hrneček “ Hratelnost, hodně typů tratí, grafika, cena Některé tratě, zvuky, přehnaná obtížnost časových závodů Pekelně (nebesky) hratelné závody, které trochu sráží pár nedokonalostí 1.12. Tohle je tradičně den, kdy si začínám psát svůj vánoční deník. Dokonce jsem vypil první štamprli rumu na svém oblíbeném adventním kalendáři. Jinak se nic neděje, na severním pólu je už 350 let hrozná nuda (zív) a dopisy od těch malých ďáblů s roztomilou tváří, kterým říkáte děti teď právě odcházejí z jejich domovů, takže tu budou tak asi…. 4.12. Celý můj dům zavalily tisíce a tisíce dopisů od dětí. Nestačím je všechny přečíst, ještěže místo mě maká ve dne v noci úplně nezištně 1123 skřítků. Teda ne úplně, občas dostanou sušenku a trochu mléka. Hou, hou. Co mě ale zarazilo je to, jak jsou rok co rok ty děti náročnější. Když jsou malí, stačí jim ke štěstí plyšák a pastelky. Potom už požadují koloběžku, panenku Baby Annabel nebo mluvící veverku Terku. Ti starší už na mě nevěří, tak jim rodiče kupují dárky sami a mě posílají jen jejich dopisy. To si vždycky oddychnu. Kdo by se taky tahal s 24 456 236 počítači, 9 222 354 Sony PSP a dokonce 5 232 sportovními auty s nejmíň 3l 24V motorem? 5.12. Dneska večer se mi do řemesla fušuje Mikuláš. Ale já ho moc jako konkurenci neberu, protože nosí samý sociální, nebo ještě hůř, praktický dárky. Poslední dobou se trochu zlepšil a změnil nabídku z ořechů a mandarinek na čokoládu a drobné hračky, ale jak říkám, chudej příbuznej. 14.12. Konečně pozitivní strana vánoc! Začínají mi na účet (24122512/001 kdybyste chtěli přispět na dobrou věc) chodit peníze od vděčných rodičů na nákup těch dražších dárků, ale hlavně těch, které nedovedou vyrobit skřítci. Takže skoro všech. Asi dám skřítkům výpověď, takový Ježíšek se obejde i bez nich. A já přece nemůžu být za nějakého lenocha. 17.12. Je čas vytáhnout z garáže čím dál tím více rezavé saně. No schválně, co myslíte? Která část spřežení způsobuje létání? Saně, sobi nebo snad dokonce já? Nechám vás lámat si hlavu a radši prozradím, jak je to se soby… 20.12. Štědrý večer se kvapem blíží a moji sobi jsou stále neklidnější. I přes svůj věk rok co rok utáhnou desítky tun dárků, za což jim musím poděkovat. Je zajímavé, že jak šel čas, tak mi přední světoví inženýři psali dopisy, abych je vyměnil. Kolem roku 1830 navrhovali výměnu sobů v pohonu saní za parní motor, 1906 mi přišel list od jakéhosi Laurina a Klementa, nabízející přestavbu mých saní na spalovací motor a celá 80-léta jsem dokonce sám uvažoval nasadit raketový pohon. Nakonec jsem skončil u 6 menších proudových motorů vzadu a mých věrných sobů vpředu. Aspoň se jim ulehčilo. 24.12.-den. Fíha, už je to tady. Brzo ráno jsem vyrazil stavět sněhuláka. Je to zábava na několik hodin, když chcete, aby za něco stál. Mezitím mi manželka (paní Olívie Klausová) připravila oběd a odpoledne jsme společně dohlíželi na nakládání posledních dárků značně vysílenými skřítky. Tak přece jen jsou k něčemu dobří. Tu jejich výpověď si možná rozmyslím. 24.12.-večer si jako každý rok dopřeji horkou koupel v perličkové lázni a pak už jen nasadím červený kabát, tu legrační čepici a taky plnovous. No snad jste si nemysleli, že celý rok nosím plnovous. Vždyť bych vypadal jako bezdomovec. Lidi si mě ale bez něj nedokážou představit, a tak mám nasazovací plnovous vyrobený z vaty. Před domkem už na mě čeká spřežení, sobi už se nemůžou dočkat chvíle, až do noci zaburácí mohutné proudové motory Boeing a já zařvu svou oblíbenou hlášku HOU, HOU!! 24.12-noc. Cesta k prvním tisícům obdarovaných dětí proběhla téměř bez problémů, jen jsem se málem srazil se sanitkou vezoucí člověka, kterému zaskočila rybí kost. Také jsem si neodpustil drobné „proudové sežehnutí“ kamionu s Coca-Colou, protože tahle hnusná firma klidně bez povolení používá můj ksicht na svých náklaďácích. To mají z toho, že na mě nevěří. V rekordním čase jsem zvládl (snad) všechny děti potěšit dárkem. 25.12. Já už to mám zase na celý rok za sebou, zato můj východní „bratr“ Děda Mráz se teprve chystá. Nikdy nestihne připravit všechny dárky dřív, než do Třech králů. Je trochu roztržitej. Ale nic proti němu, my všichni (já,Pére-Noell, Ježíšek a Děda Mráz) jsme jedna velká rodina. Šílenci a šílenosti v letectví 3. díl-asymetrické letadlo Už od pravěku pociťovali naši předkové ohromnou touhu létat. A v každé době měli docela jasnou představu, jak by měl létající stroj vypadat. Tisíce let se udržela představa o člověku vybaveném křídly, která později byla nahrazena tou o letadle s motorem/motory a 2/4 křídly. Co mají však společného moderní stíhačka Gripen s bájným Ikarem? Asi jen jediné, osovou soměrnost. Patrně v celé historii letectví vzlétlo jen jediné nesouměrné letadlo a to byl právě Blohm & Voss BV-141. Firma Blohm & Voss se za druhé světové války zabývala hlavně výrobou obrovských létajících lodí, které ve službách nacistického Německa pátraly po spojeneckých ponorkách. Do historie se však zapsala více tímto zrůdným strojem. Těžko říci, proč umístili motor doprostřed, kdežto kabinu pilota se střelcem na pravé křídlo a zkrátili pravou výškovku. Například u moderního auta by byla odpověď jasná: „firma chce oslovit osobitým designem především mladou a excentrickou klientelu.“ Sotva se však generálové Luftwafe dají považovat za „mladou a excentrickou klientelu“. Richard Vogt, konstruktér letadla tedy udělal obrovskou chybu, když takto „znetvořil“ vzhled projekt lehkého letadla určeného k útoku na pozemní cíle (něco jako notoricky známá „Stuka“). Být ředitelem, okamžitě ho vyrazím rovnou do ústavu pro duševně choré dementy. Tehdejší ředitel ho překvapivě poslal jinam, přímo na Říšské ministerstvo letectví. Tam se mu zcela pochopitelně vysmáli a odmítli dát do projektu jediný fenik. Výrobní kontrakt získal konkurenční Focke Wulf se svým (podle R.Vogta asi příliš nudným) FW-189. Společnost Blohm &Voss se proti všem očekáváním rozhodl postavit několik těchto letounů na vlastní náklady. Prototyp, který povstal z Vogtových nákresů byl pozoruhodně aerodynamický. Dlouhý byl 12,13 m, s rozpětím 15,44 m a hmotností 3 870 kg. Nahoru ho táhl motor BMW 132 s výkonem „pouhých“ 637 kW, přesto byl BV-141 schopen letět rychlostí až 397 km/h. První let se konal 25. února 1938 a ukázal, že BV-141 je letu schopen daleko více, než jsou jeho odpůrci ochotni vůbec připustit. Nádrže mu dokonce dovolily být ve vzduchu dvakrát déle, než vítězi výběrového řízení, Focke Wulfu FW-189. Nikdy se však nezbavilo prokletí v podobě svého hrozivého vzhledu. Schválně se podívejte na přiloženou fotografii a pak odpovězte na otázku: Dali byste 100 milionů korun do výroby tohoto, nebo radši nějakého normálního letadla? Kdo to má na svědomí: Geniální šílenec, konstruktér Richarg Vogt Kolik obětí: Možná se pár američanů umlátilo smíchy… Proč?: Na to se zeptejte konstruktéra, nikdo jiný nemůže odpovědět Kdy: 1938-byl to ale divný a zlý rok Index šílenosti: funkční byl, ale za vzhled dávám 10/10 SETKÁNÍ Vrátili jsme se, namačkáni v Šárčině vyt®uněném autě, zpátky na Edovu krokodýlí farmu, kde se Vlasta od nás „trhl“ za Edem a jeho ženou, kteří mu vysvětlili všechny podrobnosti o chovu těchto plazů. Nutno dodat, že dost ochotně, protože už nedoufali, že narazí na někoho, kdo by chtěl v této jejich jistě krásné tradici pokračovat. A ostatní „spoludůchodci“ měli zase klid mi vysvětlit, co se stalo v uplynulých dnech. Usadili jsme se v malém pokojíku na koberci z…krokodýlí kůže a chvíli si po té krátké jízdě hrůzy protahovali své staré kosti. První se slova chopila samozřejmě Jitka: „Myn(n)y, tady máš ten seznam lidí, které se nám podařilo najít, a taky jejich sturčnej životopis. Nezlob se, že na pár místech nejde přečíst, dávali jsme si cestou sem v MC Wei-Li psí hamburgery a občas nám na seznam ukápla trocha hořčice nebo tak. Hlavně Víťovi.“ S těmito slovy mi podala kus něčeho, co snad kdysi bylo bělostným listem papíru. Rychle jsem ho přelétl očima a musel jsem k Vítkovu prospěchu uznat, že „papír“ asi nemohl hořčicí pokapat jen on sám, protože tolik hořčice není ani na pěti dogburgrech. Pokud jich ovšem neměl šest. I přesto se některá jména dala přečíst celá i s životopisy. Tady jsou ta nejzajímavější místa z onoho „seznamu nalezených“ (v pořadí podle data nalezení): Bývalí spolužáci Ondra Cajthaml Stal se ředitelem nejdříve české pobočky a později celé firmy CocaCola. Vyhodili ho poté, co se provalilo jak zpronevěřil (vypil) během pár let půl miliónu litrů coly. ová Známá vůdkyně nebezpečného gangu pašeráků, nikdy nebyla dopadena, klidně si žije v obrovské vile se zahradou a 14 bazény. Jirka Turčín Nejříve dělal hackera, později úspěšného správce sítě. V roce 2013 kompletně přepsal kód internetové hry Webgame do 3D grafiky Zdravotní stav mu nedovoluje přijet, bude s námi ve spojení přes web3cameru. Tomá Koupil koloniál „Tenkrát“ a vybudoval síť exluzivnní síť hyperkoloniálů po celém světě. Prý určitě přijede. Jana Malešová Světoznámá překladatelka knih z angličtiny, němčiny, hindštiny, vietnamštiny, finštiny a hebrejštiny. Ve volném čase chová želvy. VODNÍ želvy(čky.wz.cz). Aleš Vlasák Fotbalista, který celou svou kariéru věrně hájil barvy SK Slavia Praha (He he he-pozn autora) ¨Tomáš Z Pomohl Microsoftu převést OS Windows Vista 2.0 na mobilní telefony. Microsoft ho odměnil 250 dolary a od té doby se s Microsoftem nepřetržitě soudí, protože firma na tom vydělala 12bilionů dolarů. (Kdybych chtěl zničit celkový dojem z povídky, tak tu napíšu „A to se nevyplatí!“-pozn.autora) Klára Šturcová Drsná politička, která proslula svými hřímajícími projevy k davům svých fanatických stoupenců. Po přečtení tohoto listu jsem se zmohl už jen na: „A kde se jako máme setkat?“ „Zítra v noci v budově naší bývalé školy!“, odpověděli mi sborově Vítek, Táňa, Jitka a Šárka. Pověry Co přináší smůlu? • • • • před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod Co přináší štěstí? • • když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 - mají kouzelnou moc Zvyky Krájení jablka Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, ale kolmo na osu, napříč. Obě poloviny se všem ukáží a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává! Půst Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda. Střevíc Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou. U Štědrovečerní večeře - chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta - pod talíř se sková zlatý penízek - šupinky z kapra pro štěstí, a aby se nás držely penízky - od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře Chcete pohostit větší množství kamarádů nebo překvapit maminku? To by se hodilo něco jednoduchého, co bude všem chutnat a rychle nevychladne. Tak to já vám poradím jeden zeleninový salát. Ale nebudete to mít tak snadné. Než se pustíte do vaření, musíte vypátrat, co do salátu vlastně patří. Základem je zelenina, která je běžnou přílohou hlavních jídel. Na Vánoce se z ní dělá salát. A kdo z vás ještě neví, ať se podívá do mikulášské nadílky. Možná vám od čerta kromě uhlí zbyla i nějaká ta . Dále přijdou do salátu jablíčka. Cože? Že jsem říkala, že to bude zeleninový salát? Však také ano. Tyto jablíčka totiž nerostou na stromě, ale na dlouhém tenkém stonku podepřeném tyčkou. Dělá se z nich kečup a říká se jim jablíčka. Teď to nepopleťte. Této zeleniny existují dva druhy. Menší se nakládá do kyselého láku a jí se skoro při každé oslavě. Větší, dlouhá, zelená je ta, kterou potřebujete. Říkáme jí salátová . Čtvrtá zelenina, bez které se naše vaření neobejde, může mít různé barvy. Zelenou, žlutou i červenou. Používá se do leča a někdy pěkně pálí. Nejmenší a nejpálivější odrůda se nazývá chilli (čti čili) . Ale tu pálivou do salátu rozhodně nedávejte! Teď už zbývá jen zelenina, která se jmenuje stejně jako dnešní pokrm. Je to hlávkový . Poslední, co si musíte připravit, se dozvíte po rozluštění hádanky. Prozradím vám jen, že to není zelenina. Je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno a přece se nesmíchá. „Historický kvíz“ Pokuste se k výroku přiřadit, kdo ho mohl pronést. 1) Nenechat se doběhnout 2) Nemá to cenu 3) Nebudu se s tím párat 4) Dali mi za pravdu 5) Třeba nás jednou něco osvítí 6) Jsem to ale číslo 7) Všechno brát s rezervou 8) Nemá to jiskru 9) Nejen chlebem živ je člověk 10) Visí to ve vzduchu 11) Melu pátou přes devátou 12) Nemáte oheň? 13) Nestavte se mi na odpor 14) Být zářivým příkladem 15) Nikdy proti proudu 16) Už jsem v obraze a)Nobel b)Temelín c)Ohm d)Beethoven e)Barum f)Mona Lisa g)Černobyl h)Ludolf i)Jan Hus j)Zátopek k)Jack Rozparovač l)Diesel m)Zeppelin n)Jan Becher o)Prométeus p)Ampér Řešení: 1j,2a,3k,4i,5b,6h,7e,8l, 9n,10m,11d,12o,13c,14g,15p,16f