Munzarová. Filmové laborování_prostředek ke zvyšování vizuální

Komentáře

Transkript

Munzarová. Filmové laborování_prostředek ke zvyšování vizuální
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
1
Filmové laborování - prostředek ke zvyšování vizuální gramotnosti
Magda Munzarová
Anotace
Příspěvek se zabývá možnostmi využívání nových médií - konkrétně filmové tvorby
v rámci výuky výtvarné výchovy jako prostředku ke zvyšování vizuální gramotnosti.
Obsahově se váže na záměry a výstupy z výzkumného projektu - Výuka uměleckých
předmětů laboratorní metodou, který byl realizován metodiky UHK a ZUŠ Police nad Metují.
Inovativnost předmětu výtvarné výchovy spočívá v přenesení metod výuky, které jsou
zcela běžné v exaktních přírodovědných oborech do uměleckého vzdělávání. Podporuje
tvorbu a změny školních vzdělávacích programů, zavádění ICT a multimediální techniky,
filmové a mediální výchovy do hodin výtvarné výchovy různých úrovní a typů škol.
Na základě ověřování realizovatelnosti a uplatnitelnosti metod filmové tvorby v rámci
edukačního procesu vznikly empiricky řešené reflexe, z jejichž analýz vyplynulo několik
poznatků např. míra atrakce jednotlivých výstupů, autorského sebevědomí žáků, tvořivosti,
experimentování a druhy použitých forem sociálního ověřování (interpretace, komunikační
užití výsledků apod.).
Klíčová slova: filmová výuka, inovace ve vzdělávání, kvalitativní analýza, laboratoř,
metoda výuky
Vazba inovativních metod filmového laborování na oblast umění a kultura
Rychlý vývoj v oblasti multimédií a digitálních technologií přináší s sebou velkou
potřebu daná média a práci s nimi pravidelně začleňovat do výuky uměleckých předmětů.
Rámcově vzdělávací programy ve své koncepci kladou velký důraz na jejich
zařazování do výuky tak, aby se staly naprosto běžnými výtvarnými vyjadřovacími
prostředky.
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
2
V roce 2010 byla dodatečně začleněna do RVP oblast Filmová/ Audiovizuální tvorba
jako kompatibilní součást k oblasti Umění a kultura pro základní a gymnaziální vzdělávání.
Ta současně reaguje na potřeby praxe, kdy stále více informací přichází k žákům
vizuální cestou. Zvyšuje se počet různorodé umělecké vizuální produkce, kterou žáci vnímají
a stále častěji využívají pro vlastní tvůrčí experimenty digitální technologie. Zpracování
vzdělávacího obsahu napomohlo školám kvalitněji plánovat a realizovat tvůrčí aktivity
zaměřené jak na vnímání a hodnocení vizuálních produktů, tak na jejich produkci. Doposud
výuka probíhala bez jakékoliv opory v cílech a ve vzdělávacím obsahu, což často vedlo k
nadprodukci nekvalitní vlastní tvorby žáků a ke „konzumaci“ vizuální produkce bez
schopnosti kritického pohledu a schopnosti zařadit ji do uměleckého, historického a
společenského kontextu. V důsledku toho docházelo ke snížení estetické kultivace žáků a k
neschopnosti využívat digitální technologie pro rozvoj vlastní tvořivosti.(Pastorová, 2010)
Vymezený vzdělávací obsah podporuje rozvoj žáků jako uživatelů filmových a obecně
audiovizuálních produktů a zároveň rozvíjí jejich vnímavost a tvůrčí schopnosti
prostřednictvím filmových/audiovizuálních výrazových prostředků.
Vlastní tvůrčí zkušenost žáků zprostředkovávají tři vzájemně propojené a na sebe
navazující okruhy činností, při nichž se uplatňuje subjektivita, pozorování a smyslové
vnímání, fantazie, tvořivost a citlivost a při kterých se prohlubují komunikační schopnosti.
(RVP,2010)
I přes začlenění - vymezení cílů a vzdělávacích obsahů oblasti F/Audiovizuální tvorby
do RVP vyvstala potřeba dále hledat způsoby, jak pedagogům a převážně studentům ještě
více přiblížit, zkonkretizovat jednotlivé metodické kroky filmové výuky, a tím podpořit
rozvíjení jejich vizuální gramotnosti. To se bravurně podařilo Jaroslavu Vančátovi, který se
danou problematikou zabývá již dlouhodobě. ( Vančát, 2009) Vytvořil ojedinělou a ucelenou
metodiku tvořivého přístupu k výuce filmové řeči s názvem ,,Učit se film“.(Vančát,2012)
Metodický materiál vznikl v rámci výzkumného projektu ESF Výuka uměleckých
předmětů laboratorní metodou, který byl zrealizován metodiky UHK a ZUŠ Police nad
Metují v roce 2011 a 2012 .
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
3
Pojetí obsahu a záměry výzkumného projektu
Hlavními záměry projektu bylo vytvoření nové metody ve výuce uměleckých oborů
ZUŠ, ale i základních a středních škol formou laboratoří. Danou metodou tak podporovat
tvorbu a inovaci školních vzdělávacích programů, zavádění ICT a multimediální techniky do
oblasti filmové a mediální výchovy.
Inspiraci pro formu ,,laboratoře“ metoda čerpá z přírodovědných oborů , ve kterých si
žáci v laboratorních cvičeních prakticky ověřují teoretické principy, učí se základním úkonům
a následně provádějí složitější a odbornější postupy. Obdobné postupy byly v rámci realizace
projektu aplikovány do studia uměleckých oborů rozčleněním výukového procesu na
jednoduchá a snadno osvojitelná cvičení, soustředěná do podoby Multimediálního manuálu,
který byl ověřován na školách Královéhradeckého kraje pod odbornou garancí Katedry
výtvarné kultury a textilní tvorby, PdF při UHK.
Laboratorní cvičení nabízejí cílovým skupinám - žákům i pedagogům minimalistické
výukové prvky, které jsou samy o sobě jednoduché, ale jejich postupným osvojením zvládnou
i náročné celky.
Dalšími stěžejními záměry bylo vytvoření vzdělávacího programu pro výuku filmové
tvorby s doposud neexistující metodikou včetně jejího evaluačního materiálu.
Vznikl tak kompletní didaktický materiál Učit se film ( Vančát, 2012), který zahrnuje
rozvinutí základních dovedností
k příslušným věkovým kategoriím ve všech třech
strukturních úrovních stavby filmu, obrazu, záběru a montáže v asimilačním i akomodačním
účinku.
Na základě koncepce metodiky byly vytvořeny evaluační nástroje
(kritéria
hodnocení), které v uměleckých oborech chybí a přispěly tak ke zkvalitnění auto evaluace
výuky uměleckých předmětů. Jednotlivé lekce metodiky filmové tvorby byly ověřovány
spolupracujícími metodiky na základě hodnotících kritérií na různých úrovních a typech škol.
Dané reflexe pedagogického ověřování byly vyhodnoceny empiricky, pomocí
analyzujícího programu
Atlasu-ti . Hodnocení každé lekce mělo potvrdit realizovatelnost,
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
4
uplatnitelnost metod filmové tvorby v praktických hodinách výtvarné výchovy na různých
úrovních škol.
Výzkum, ověřování, reflexe
Výzkum poukázal na film jako takový, který kromě své vizuální složky obsahuje i
hudbu, zvuk a příběh. Laboratorní metoda fragmentuje toto ucelené dílo na jednotlivé prvky.
Pedagogové zapojení do projektu se podíleli na sběru podkladů k tvorbě metodiky,
zpracovávali příklady dobré praxe, ověřovali
metodiku na ZŠ, SŠ a ZUŠ v
Královéhradeckém kraji, které byly vybírány tak, aby byly vždy dvě z každého typu školy.
Jedna měla větší zkušenosti s multimédii a lepší vybavení než ta druhá, aby bylo možné
porovnat účinnost metodiky ve vztahu k úrovni školy v této oblasti. Obdobně to bylo
s metodiky. Někteří neměli ani elementární zkušenosti s ICT technologiemi, neuměli přehrát
data z fotoaparátu a nosičů, nikdy nepracovali s videokamerou .
Cílem ověřování metodiky a následného jejího hodnocení bylo na výrazných
příkladech praktických realizací poukázat na:
 Kvalitu inovačně vzdělávacího materiálu( nové přístupy, laborování )
 Inovaci myšlení učitelů – jejich představy o filmu, zkušenosti s filmem, atraktivitazájem o film
 Zkoumání všech tří strukturních úrovní stavby filmu (obraz, záběr, montáž)
 Čitelnost, srozumitelnost jednotlivých kroků (lekcí) metodiky Učit se film
 Náročnost a nosnost metody - zda -li jsou jednotlivé pojmy metodiky reflektovány
Na základě koncepce a cílů ověřování metodiky byly vytvořeny realizačním týmem
řešitelů projektu metodiky UHK
včetně autora metodiky Učit se film (Vančát, 2012)
prostřednictvím kódování klíčová slova a následně evaluační nástroje – ( struktura
hodnotících kritérií) pro analyzování jednotlivých lekcí na tři části:
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
5
1. Připomínky k učebním textům
se týkaly např. otázek srozumitelnosti cílů lekce, popisu metody postupu, vyjádření účinnosti
motivace lekce, mírou přijatelnosti motivace, volbou vyjadřovacích prostředků,skutečnou
časovou dotací, přínosem lekce pro rozvoj žákovské tvořivosti a filmové řeči.
2. Účinky na žáka, studenta
 Zda-li přispělo posuzované cvičení k rozšiřování autorského sebevědomí žáků.
Co případně v tomto cvičení požadovanému rozšiřování autorského sebevědomí
bránilo?
 Do jaké míry měli žáci při realizaci cvičení možnost experimentálního použití znaků,
tzn. zkoušení neznámých procesů a postupů tvorby, výběru alternativ při uplatnění
znakových prvků, apod.? Jaké další možnosti rozšíření cvičení na experimentální užití
znaků byste navrhovali?
 Zda vznikl v průběhu cvičení autorský produkt .
 Jaké formy sociálního ověření (interpretace, komunikační užití výsledku) jste pro
vytvořené dílo použili?

Stojí žáci o to, aby vytvořené dílo bylo zařazeno do jejich portfolia?
 Je možné vyučovací lekci provedenou podle uvedeného cvičení zařadit do vašeho
pedagogického portfolia? Co a jakým způsobem by se v něm prezentovalo?
3. Postřehy žáků - výpovědi, co dělali, co říkali. Cílem bylo zjistit:
 Jaká témata, jaké činnosti žáky nejvíce zajímaly
 V čem žáci chybovali
 Které části lekce považovali žáci za nejobtížnější, méně srozumitelné problematické,
příliš náročné
 Jak probíhala komunikace mezi učitelem a žákem během procesu
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
6
 Jaká byla aktivita žáků ‒ míra samostatného tvůrčího rozhodování, kolik zúčastněných
dětí látku pochopilo, kolik jich bylo aktivních?
Dané analýzy pedagogického ověřování byly hodnoceny empiricky, pomocí
programu
Atlas -ti . Textová data reflexí byla na základě kódování
zmapována ,
pojmenována a vytvořena základní struktura pojmů hodnocení viz. výše, která byla následně
generována , analyzována.
Hodnocení každé lekce mělo potvrdit realizovatelnost, uplatnitelnost metod filmové
tvorby v praktických hodinách výtvarné výchovy na různých úrovních škol.
Z empirických hodnocení vyplynulo, že učitelé, kteří neměli zkušenosti s novými
médii hravě začleňovali principy filmové tvorby do výuky. Nejprve volili elementární prvky
filmové řeči např. procvičování metonymického myšlení, přípravu na filmové myšlení skrze
detaily, hru s postavami, předměty, hledali s dětmi jejich vzájemné vztahy a souvislosti např.
na základě vizuální podobnosti, funkce, materiálu apod. Nastiňovali jednoduché příběhy s
využitím asociačního myšlení až po využití akomodačních účinků pohybu ve filmu. Ověřili
si také např., že v rámci výuky filmové řeči mohou volit různé vyjadřovací prostředky jak
tradiční, tak i netradiční. Nová média můžeme tedy vhodně ( tvořivě) kombinovat a prolínat s
klasickými postupy jako je kresba, malba a grafika.
Žáci, studenti a pedagogové se v koncepčně řešených reflexích zpětně vyjadřovali
např. k praktickým připomínkám k učebním textům, vhodnosti motivace, způsobům
motivace, objasnění učiva a technologických postupů. Dále i aktivitou, ze které se dá též
usoudit míra atrakce jednotlivých výstupů. Do jaké míry byla rozvíjena dětská tvořivost, jaké
nové podněty - inovace navrhovali studenti i učitelé. Také jaké formy sociálního ověřování
metodici použili. Ve většině případů studenti prezentovali práce – hotová videa a vzájemně je
mezi sebou srovnávali. Jiné části reflexí obsahovaly i postřehy, výpovědi žáků, co řešili,
způsob a formy práce, co říkali- komentáře žáků.
Pro ilustraci uvádím část textu z jedné mnou analyzované lekce Výpověď o čase,
rytmus montáže, akomodační abstrakce, dynamická změna určené pro studenty středních škol
a lekce Příběhové pexeso, kterou ověřovalo 5 metodiků s dětmi od 6 do12 let.
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
7
Metodikovi se zdálo, že studenty nezaujala ani tak témata, ani činnosti, ale že zde šlo o
celkové pojetí samostatné tvorby studentů, která byla motivující. Jako příklad vyjádření
uvádíme výrok studentky střední školy Barbory : ,, Baví mě na tom ale spousta věcí. Že si
můžu něco vymyslet a sama to zrealizovat, pozorovat na tom svoje vlastní zlepšení. Je to
takové akční, skládá se to z několika různých věcí, které musí zapadat do jednoho celku,
člověk se při tom dobře vyblbne a zároveň vytvoří něco kreativního."
Žáci chybovali především v odhadu vlastních sil. Kladli na sebe příliš velké úkoly. Dále v
nedostatečné píli, zda-li se to ovšem dá považovat za chybu, když žák nepřekoná jinak
celkem přirozenou lenost. Nejobtížnější pro ně byla kresba z představy. Také nedostatek
vytrvalosti a systematičnosti v práci. Studentka Barbora na otázku, co bylo nejnáročnější
odpověděla: "Nejnáročnější v animování mi přijde tak nějak osvojení si dovednosti nakreslit
pohyb podle potřeby. Zvládnutí zkombinování kresby, načasování snímků, stylizace, jak má ve
finále pohyb vypadat. To jde ale podle mě naučit jen cvičením a praxí. "
Cíl lekce Příběhové pexeso – vztahy objektů a postav byl pro metodiky srozumitelný.
Pedagog měl prostřednictvím vytvoření příběhového pexesa naučit děti chápat příběh jako
interakci objektů a tyto interakce symbolizovat v jazyce. Motivaci pojali metodici různě.
Jendou z možností bylo zhlédnutí krátkých animovaných filmů na You Tube. Dále slovní
motivace spojená s hraním pexesa. Jiný metodik se s žáky pokusil kresebně stylizovat
jednoduché motivy a nalézat charakteristické prvky u různých postav. Následovala prezentace
a rovněž audiovizuální ukázky.
Popis metody byl pro vyučující srozumitelný. Někdo si upravil závěrečný postup tak,
že obrázky nafotil a následně namluvil v počítačovém programu Video pad Video Editoru.
Další metodik vypovídá: „Popis byl srozumitelný, postup jsem ale trochu upravila, abych
průběh přípravných prací urychlila a zároveň ulehčila dětem vymýšlení námětu. Místo
obracení kartiček si děti vylosovaly 2 až 3 hračky z ,, Kinder vajíček „(i jiné drobné hračky
podobné velikosti). V 6. třídách si losovaly vytištěné pohádkové postavičky.“ Na základě
vylosovaných figurek měly vymyslet, jaké vztahy vzniknou mezi nimi a co se může odehrát.
Výsledkem měla být krátká scénka, ke které si samy navrhnou a vyrobí „kulisy“ s použitím
běžně dostupného výtvarného materiálu. Ve výrobní fázi užívaly děti klasické prostředky -
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
8
kresbu, malbu, lepení vytištěných obrázků, modelování plastelínou. Časová dotace se u
většiny metodiků navýšila. Nejvíce času potřebovali na hru se samotnými kartičkami a práci s
nimi. Skupina, která namlouvala příběh v PC programu, absolvovala tuto činnost navíc mimo
rámec vyučovací doby. Metodici hodnotili lekci jako výbornou pro rozvoj tvořivosti dětí,
doporučuovali ale pracovat v menších skupinkách. Jeden z metodiků komentuje lekci: „Tato
aktivita je velice vhodná pro rozvoj myšlení, fantazie a tvořivosti. Pro rozvoj filmové řeči by
bylo dobré přímo z nakreslených výtvorů vytvořit celistvou animaci v počítačové učebně“.
Lekci lze také jednoduše upravovat a pozměňovat s ohledem na konkrétní skupinu, počet
žáků.
Metodik 3 navrhuje snížit počet kartiček v zadání na cca 16, vzhledem ke stáří žáků a
lepší realizovatelnosti projektu, usnadní přípravu. Výpověď metodika 1: „V průběhu celé
práce jednotlivé části dětských vyprávění zaznamenávat ve zkratkách do počítače. Závěrečnou
řadu obrázků jsem vyfotografovala a vytvořila z ní ilustrovanou knížku, kterou jsem jim
nechala svázat.“
Analyzované reflexe všech
lekcí metodiky filmové tvorby
včetně
hodnocení
nadstavbových bloků, autentické výpovědi pedagogů a žáků s následnými ukázkami
praktických
realizací
(zvukových záznamů, fotografií, videí, animací, filmů )
tvoří
kompletní ucelený metodický materiál. Právě v jeho kompletnosti , stanovenými
laboratorními
postupy,
ale s prostorem pro tvořivý proces
spatřuji pozitiva tohoto
edukačního materiálu jako prostředku ke zvyšování vizuální gramotnosti
vzdělávacích
cílových skupin.
Aplikovatelnost
metody v praxi, implementace do vzdělávacího systému,
udržitelnost projektu
Metodika tvořivého přístupu k výuce filmové řeči včetně vyhodnoceného evaluačního
materiálu je určena všem zájemcům - pedagogům, kteří mají zkušenosti s problematikou
filmové tvorby, ale právě i pro ty, jež se,, bojí,, techniky a nových médií.
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
9
Měla by být nezávislá na vstupních možnostech škol, které budou mít zájem o její
implementaci a její dopad tak nebude omezen na úzký okruh škol využívajících multimédia,
ale pomůže jejich zavedení včetně využití ICT ve výuce neinformatických předmětů.
Partneři projektu - pedagogové ZUŠ Police nad Metují - se ,,profesionálně“ zabývají
multimédii řadu let a své zkušenosti předávají prostřednictvím přednášek, workshopů, ale i
účastí na přehlídkách a soutěžích.
Na Katedře výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty při UHK již po
dva roky Pavla Sceranková vyučuje
videoart studenty výtvarné výchovy učitelských i
neučitelských oborů .
Také studenti preprimárního a primárního vzdělávání se v rámci výuky předmětů
výtvarných příprav a didaktik seznamují se zásadami filmové řeči - respektive metodikou
filmové tvorby ,,Učit se film.“ Řeší jednoduché etudy či cvičení zaměřená na práci
s výrazovými prostředky - různé druhy pohybu, triky, pixelací apod.
Zejména studenti konzultativní formy studia si v praxi s dětmi ověřují poznatky
a zkušenosti se základy filmové řeči. Došli k poznatkům, že s jednoduchými kroky-postupy
mohou začít s dětmi již v mateřské škole.
Z výzkumných evaluačních materiálů , které studenti vypracovali, vyplynulo, že děti
předškolního věku (5,6 leté) bez problémů pochopily např. akomodační účinky pohybů
v následných realizacích. Studenti s dětmi analyzovali děje známých pohádkových příběhů
tak, jak se udály a následovaly alternace dějů smyšlených příběhů. Řešili proměnu funkcí
postav a poté i proměny scén. Vytvářeli s dětmi jednoduché animace - fotili jednotlivé fáze
animace digitálním fotoaparátem a následně zpracovali v programu Video Pad Video Editor
nebo Movie Maker. Co se týká volby vyjadřovacích prostředků – převládala plastelína,
skutečné předměty (kostičky, stavebnicové komponenty, hračky, věci denní potřeby) a
v neposlední řadě i kresba – postav ( loutek) a pozadí scén.
Jako negativa, a tím i hlavní překážku v ověřování a zavádění inovativních metod do
výtvarných činností v MŠ, převážná většina studentek - učitelek mateřských škol spatřovala
v technické vybavenosti škol. Všechny materiály zpracovávaly pomocí svých fotoaparátů,
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
10
stativů i počítačů. Pouze jenom některé ředitelky škol vlastní výkonnější počítač, malá škola
nedisponuje ani digitálním fotoaparátem. Jedna studentka z 50 dotázaných uvedla, že ke své
práci využívá interaktivní tabuli.
Závěr
Současná umělecká tvorba je zasažena masivním nástupem digitálních technologií a
nových médií. Z toho vyplývají i nové požadavky na umělecké a mediální vzdělávání, které
vyžaduje razantní změnu metodiky a prostředků. Mnohé školy ani jejich pedagogové nejsou
na tento trend připraveni. Vzdělávání v uměleckých oborech probíhá ve většině případů
způsobem, kdy často jedinou aplikací didaktické technologie je přehrání zvukového CD nebo
filmu. Snadná dostupnost digitálních technologií přitom širokým vrstvám dětí a mládeže
zpřístupňuje nové nástroje. Ty jsou většinou využity ke komunikaci, ale častěji slouží pouze k
zábavě a k pasivnímu užívání. Umělecké laboratoře přinesly změnu prostřednictvím odborné ,
a přitom atraktivní výuky cílové skupiny žáků, kteří mají zájem o smysluplné využití ICT, a
také těch učitelů, kteří usilují o svůj odborný růst a zavádění nových metod výuky.
Literatura
VANČÁT,Jaroslav. 2009. Vývoj obrazivosti od objektu i
interaktivně. Praha :
Karolinum. ISBN 978-802-4616-254.
VANČÁT, Jaroslav. 2012. Učit se film. Metodický materiál vzniklý v rámci projektu
OPVK.Výuka uměleckých předmětů laboratorní metodou. Číslo:CZ.1,07/1.1.05/04.0017.
Spolufinancováno s ESF a státního rozpočtu ČR.
PASTOROVÁ, Markéta, 2010. Filmová/Audiovizuální výchova pro gymnázia. In:
rvp.cz [online]. 5.11.2010. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/9953/filmovaaudiovizualni-vychova-pro-gymnazia.html/
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku.
Kultura, umění a výchova
Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti
440. výročí založení Univerzity Palackého.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
23. – 24. 5. 2013
11
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ. ©2010. Rámcově vzdělávací programy. In:
vuppraha
[online].
Dostupné
z
:http://www.vuppraha.cz/ramcove-vzdelavaci-
programy/zakladni-vzdelavani
Annotation: Film Laboratory as a Means to Visual Literacy Increase
The paper deals with the possibilities of new media utilization, it discusses film
making in art education as a means to increase visual literacy.
The content stems from the objectives and outcomes of the research project called
'Teaching art subjects by a laboratory method', which was conducted by methodology experts
from University of Hradec Kralove and Police nad Metují Primary School.
The subject innovation in the art education lies in the application of teaching methods
which are quite common in the exact natural sciences into art education. Laboratory method
supports creation and change of school curricula, introduction of ICT and multimedia
technologies, and film and media education in art class at different levels and types of
schools. Based on the verification of the feasibility and applicability of film making
techniques in the process of education empirically solved reflections arose. The analysis of
these reflections brought several findings, for example, attraction rate of individual outputs,
pupils' self-esteem, creativity, experimentation and type of social validation forms
(interpretation, communication, use of the results etc.).
Key words: film education, innovation in education, qualitative analysis,
laboratory, teaching method
Autor
Mgr. Magda Munzarová
Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby, Pedagogická fakulta,Univerzita Hradec
Králové
[email protected]

Podobné dokumenty

XXVIII. MUSICA VIVA IN SCHOLA, 18. – 19. října 2016 Katedra

XXVIII. MUSICA VIVA IN SCHOLA, 18. – 19. října 2016 Katedra Konference navazuje na výzkumné projekty řešené Katedrou hudební výchovy PdF MU, program bude tematicky rozdělen do dvou částí: A) Hudba a kultura 20. století ve všeobecné hudební výchově Zde budou...

Více

Výroční zpráva_2010 - Horácká galerie v Novém Městě na Moravě

Výroční zpráva_2010 - Horácká galerie v Novém Městě na Moravě minulého století zaměřen na výtvarné umění ve vztahu k regionu. Sbírky galerie byly obohaceny soubory pozůstalostí sochařů Jana Laudy, Josefa Mařatky, Vincence Makovského, Ladislava Martínka, Karla...

Více

č.24 - Základní Škola Třebenice

č.24 - Základní Škola Třebenice postavou, kterou na plátně oţivil Johnny Depp. Celá série Pirátů z Karibiku je příjemnou dobrodruţnou podívanou, která nadchne. Piráty z Karibiku: Na vlnách podivna uvidíme v českých kinech od 19. ...

Více

9 dovedností úspěšného dne

9 dovedností úspěšného dne důležité. Mohou být pracovní, ale také osobní. Je velice důležité a my se to musíme ještě učit, plánovat i osobní věci. Kameny jsou události, po jejichž splnění se posunete dále. Měly by směřovat k...

Více

Morfologie pro výtvarníky - Katedra výtvarné výchovy PdF UP

Morfologie pro výtvarníky - Katedra výtvarné výchovy PdF UP učení technického v Brně od r. 1995, kde byla postupně rozvíjena i s grantovou podporou.5 Od r. 2008 ještě doplněna o magisterský kurz Reprezantace těla a tělesnosti jako antropologický a estetický...

Více

Černíčková. profilace Franze Liszta jako hudebního pedagoga

Černíčková. profilace Franze Liszta jako hudebního pedagoga vedením vznikla „master class“, shromažďující výjimečně nadané klavíristy nejen z Evropy, ale také z Ameriky. Výmarským dvorem mu bylo nabídnuto, aby přebýval v zahradním sídle, což Liszt s povděke...

Více