Pracovní listy

1. Tematický a podtematický materiál, tematická práce
Popište tematický a podtematický (netematický) hudební materiál
Vysvětlete pojmy:
– motiv
– téma
– pasáž
– figura
– najděte příklady v notové ukázce
Vysvětlete pojmy:
– antitetické téma
– ostinátní figura
– leitmotiv
– monotematismus/polytematismus
– idée fixe
– cyklický princip
Popište nejčastěji užívané metody práce s motivy/tématy
V notové ukázce popište téma a jeho stavbu a vysvětlete způsoby použité tematické (motivické) práce
(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2 – 1. věta (začátek))
1. Dvojhlasý kontrapunkt 2:1 a 4:1
Ústní část
Melodické intervaly – pravidla vedení melodie v dlouhých (h, w, v) notových hodnotách (stavba CF)
– pravidla vedení melodie v krátkých (q ) notových hodnotách
Harmonické intervaly – dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance
– spojování dvojzvuků v protipohybu a stranném pohybu
– spojování dvojzvuků v paralelním a rovném pohybu (skryté 5 a 8)
KTP 2:1 a 4:1 – v dlouhých notových hodnotách (h, w, v)
– v krátkých notových hodnotách (q )
– konsonance a disonance na těžké a lehké době
– použití průchodů a střídavých tónů
Praktická část
1) Uveďte příklad melodie v dlouhých notových hodnotách:
&
2) Uveďte příklad melodie v krátkých notových hodnotách:
&
1) Dokončete příklad dvojhlasého KTP 2:1 v dlouhých (h ) notových hodnotách:
&˙
&w
˙
˙
w
w
w
w
W
2) Doplňte chybějící tóny v příkladu dvojhlasého KTP 4:1 v krátkých (q ) notových hodnotách:
&
œ œ bœ œ
œ
&w
w
œ
œ
w
w
#œ nœ ˙
w
W
W
2. Hlavní a pomocné funkční typy hudby
Vysvětlete rozdělení hudebních typů (funkcí) na hlavní a pomocné
Vysvětlete pojmy:
– expozice
– evoluce
– introdukce
– koda, vnitřní a vnější koda, koda kody
– mezivěta
Popište druhy mezivět
Popište schematické značení jednotlivých hudebních typů v rámci hudební formy
Uveďte příklady použití jednotlivých hudebních typů
V notovém příkladu rozlište a vysvětlete použité hudební typy
(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2 – 1. věta)
2. Tříhlasý a čtyřhlasý kontrapunkt, imitace
Ústní část
– souzvuky ve vokálním KTP: a) harmonické intervaly (dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance)
b) akordy
3–4hlasý KTP 1:1 – začátek a závěr věty, průběh věty
– užití zmenšeného akordu
– postup hlasů v paralelním pohybu
– skryté 5 a 8, 5 a 8 battuta
– křížení hlasů
– vysvětlete pojmy: imitace, proposta, risposta, dux, comes
– vysvětlete druhy imitace: a) přísná a volná
b) prostá a umělá
c) reálná a tonální
d) v inverzi a račí
e) v augmentaci a diminuci
Praktická část
1) Vypracujte tříhlasý (nebo čtyřhlasý) KTP 1:1:
& ww
w
?
bw
w
w
w
w
w
w
w
nw
#w
W
2) Vysvětlete různé druhy imitací:
a)
&b
∑
jœ œ œ
.
œ
n
œ
œ œ . œ œ œ œœ œ œ œ œ n œ œ
œ
J
#œ
Ó
˙
& b œ œ . œ œ œœ œ œœ n œ œ œ œ œ
œ
œ
J
#œ œ nœ œ œ nœ #œ œ #œ
b)
c)
&b
∑
˙ œ #œ
œœ n œ œ œœ n œ œ
œ œ n ˙œ œ
œ
˙
.
œ
#
œ
œ
#
œ
#
œ
n
œ
œœœœ
œ
œ
œ
œ
œ
œ
œ œ œ
J
œ
j
˙
œ
œ
b
œ
œ
œ
œ
œ
œ
.
.
& œ
œ œ œ œ œ œ œ œ # œ # œ # œ œ # œ œ œ n œ n œœ œ œœ
J
d)
∑
3. Neperiodická věta, perioda a dvojperioda
Vysvětlete pojem věta v jeho širším i užším významu (uveďte příklady)
Popište stavbu periody (délka, členění, hudební obsah, příklady použití)
Popište předvětí a závětí a jejich vzájemný vztah (motivická náplň, závěry apod.)
Vysvětlete pojmy: asymetrická perioda, potrojné členění periody
Popište dvojperiodu a její uspořádání z hlediska motivického materiálu a závěrů
Popište neperiodickou větu (stavba, hudební obsah, příklady použití)
Popište schematické značení period, dvojperiod a neperiodických vět
Proveďte rozbor notového příkladu
(P. I. Čajkovskij: Album pro mládež – Ranní modlitba, Nemocná panenka, Pohřeb panenky)
(L. van Beethoven: Sonáta G dur, op. 14 – II. věta (začátek))
3. Stavba cantu firmu, kontrapunkt dvojhlasý 1:1
Ústní část
Vysvětlete pojmy: cantus firmus, kontrapunkt
Pravidla stavby CF – začátek a závěr melodie
– rozdělení melodických intervalů na zpěvné a nezpěvné
– pohyb melodie, stupeň, krok, skok
– nevhodné intervalové postupy
– vrchol (důl) melodie
Dvojhlasý KTP 1:1 – dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance
– vhodné a nevhodné intervalové souzvuky
– začátek a závěr věty
– postup hlasů v paralelním pohybu
– skryté 5 a 8
– 5 a 8 battuta
– křížení hlasů
Praktická část
1) Odvoďte dórský modus od e
2) V tomto modu vytvořte melodii v dlouhých notových hodnotách (cantus firmus):
&
3) K zadanému cantu firmu vytvořte vrchní KTP 1:1:
&
&w
w
w
w
w
w
w
bw
w
w
w
w
w
w
(nepovinné) k zadanému cantu firmu vytvořte spodní KTP 1:1:
&
&
w
w
w
w
w
w
w
w
w
W
W
4. Malé formy
Popište:
– stavbu malých forem (z čeho se skládají)
– nejužívanější typy malých forem
– schematické značení malých forem
Detailně popište stavbu:
– malé 2dílné formy se znaky 3dílnosti
– malé 3dílné formy se znaky 2dílnosti
Proveďte formální rozbor notového příkladu
(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2/1 – II. věta (začátek) a III. věta (Trio))
(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 10, op. 14/2) – II. věta (začátek))
(P. I. Čajkovskij: Album pro mládež)
4. Charakteristika vokálního kontrapunktu, církevní mody
Ústní část
– srovnání vokálního a instrumentálního KTP (5 hlavních znaků)
– notace vokálního KTP (klíče, taktové čáry, ligatury, délky not, zápis partitury...)
– církevní mody a jejich charakteristické intervaly
– vysvětlete historický původ a názvy církevních modů
– církevní mody autentické a plagální, vysvětlete odvození plagálních modů
– popište číslování církevních modů
– umístění finál, dominant a citlivých tónů u autentických i plagálních modů
– užívání pohyblivého tónu b
– vysvětlete pojmy: modus, tonus, repercuse, ambitus, tonus finalis, tonus dominans
– popište rozsahy nápěvů: tonus perfectus, imperfectus, plusquamperfectus, mixtus
– transpozice církevních modů (vysvětlete postup a uveďte příklady)
Praktická část
1) Uveďte názvy autentických modů, zakroužkujte finály a dominanty, označte nebo doplňte citlivé tóny:
œ
&œ œ œ œ œ œ œ
œ œ
œ
œ
œ
œ œ œ
œ
œ
œ
œ
œ
&œ œ œ
œ œ
œ
œ
œ
œ
œ œ
œ œ œ
œ
œ
œ
œ œ
œ œ
œ
œ
œ
œ
œ œ
2) K dórskému modu od d odvoďte plagální modus, poté označte finálu, dominantu a citlivý tón:
&
3) Napište předznamenání modů od zadaných tónů:
&
G – lydický
(nepovinné)
&
E – hypomixolydický
E – jónský
A – frygický
C – dórský
H – aiolský
F – mixolydický
5. Velké formy
Popište stavbu a uspořádání velkých forem
Popište nejužívanější typy velkých forem
Detailně popište:
– velkou formu složenou (původ, stavba, označení a charakter částí, uplatnění apod.)
– velkou formu prostou (prokomponovanou)
Vysvětlete schematické značení velkých forem
Popište velkou formu zúženou a rozšířenou
Proveďte formální rozbor notového příkladu
(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2/1 – II. a III. věta)
(L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 14, op. 27/2) – II. věta)
5. Synkopický, smíšený a převratný kontrapunkt
Ústní část
Synkopický KTP – základní princip
– používané průtahy ve vrchním a spodním hlase
– postup v konsonantních intervalech
– jak postupovat, když nelze použít synkopy?
Smíšený KTP – základní princip
– obecné shrnutí pravidel jednotlivých druhů KTP
Zvláštní postupy a ozdoby – použití e not, nota cambiata, portamento, těžký průchod
– rytmická omezení ve smíšeném KTP
Převratný KTP – princip, využití
– převratný dvojitý KTP v 8, 10, 12
Praktická část
1) Dokončete příklad synkopického KTP:
&Ó
˙
˙
&w
w
w
w
w
W
2) Vhodně doplňte e noty (ve vrchním hlase):
& œ˙
˙˙
œ
˙
˙˙
œ˙
3) Dokončete notu cambiatu (2 různé):
& œ
w
˙
˙
œw
4) Zakroužkujte tzv. těžké průchody:
& ˙w
œ œ
˙w
˙
œ œ œ œ
w
œw œ œ œ
˙
w
œ œ
˙
w
˙
5) V předchozím notovém příkladu ukažte, které postupy nelze použít v převratném KTP v 8, 10 nebo 12:
(nepovinné) vypracujte smíšený KTP:
&
&w
w
w
w
w
w
w
w
w
w
W
6. Variace
Vysvětlete různé významy termínu variace (3–4)
Popište základní princip a formální schéma variačního cyklu
Rozdělte variační formy na 4 základní druhy podle historického vývoje
Popište postupně jednotlivé druhy variací a uveďte rozdíly mezi nimi:
– ve kterých obdobích byly komponovány
– faktura skladby (homofonní/polyfonní)
– kde (ve kterém hlase/hlasech) a jak probíhá variační práce
– metrum, charakter a hudební forma tématu
– variační práce v oblasti: a) melodické
b) hudební formy
c) harmonie/tóniny
d) rytmu, tempa, hybnosti
e) dynamiky, artikulace, hudebního charakteru
– komplikovanost a závažnost variační práce
– celkový hudební a formální průběh skladby
Popište tzv. simplifikující a dvojité variace
Uveďte příklady použití variací (jako samostatná skladba, v rámci cyklických forem apod.)
Proveďte rozbor příkladu
(L. van Beethoven: 32 variací c moll)
6. Chromatická a enharmonická modulace
Ústní část
– vysvětlete (obecně) pojem modulace (vybočení, tóninový skok), popište 3 fáze modulace
– vysvětlete pojmy diatonická a chromatická terciová příbuznost
– princip odvozování tzv. chromatických mediant
– popište použití chromatických mediant v modulaci
– vysvětlete pojem enharmonická záměna
– popište 2 akordy nejčastěji používané k enharmonické modulaci (jejich stavbu, umístění a vlastnosti)
– vysvětlete enharmonickou modulaci zmenšeným septakordem
(nepovinně) vysvětlete chromaticko-enharmonickou modulaci a (nebo) enharmonickou modulaci alterovaným zvětšeným terckvartakordem
Praktická část
1) Napište libovolný akord v D dur a odvoďte k němu 4 různé chromatické medianty:
&
##
2) Dopište chybějící akord v chromatické modulaci z D dur do F dur (ne f – a – c!):
#
& # ˙˙
˙
? ## ˙
œœ
œ
œ
œœ
œ
D dur: T
S
T
œ
F dur:
n n ˙˙
œ bœ
n˙
˙
bœ
œ
D –
T6
S
n œœœ
˙.
n˙.
˙.
n˙.
b œœ
n˙.
n˙.
n œ˙ . ˙
D4
3
T
3) V D dur vypište doškálný zmenšeně zmenšený septakord a zvětšený kvintakord:
&
##
4) Dokončete enharmonickou modulaci zmenšeně zmenšeným septakordem:
# # ˙˙
& ˙
œœ
œ
œœœ
œœ
œ
? ## ˙
œ
œ
œ
œœ # œœ
œ œ œ ˙˙˙ ...
œ
6
D dur: T
˙.
œ
D5
h moll:
T
6
S
6
D4
(nepovinné) vysvětlete modulaci v přiložené notové ukázce:
(L. van Beethoven: Sonáta op. 14, č.2 – začátek provedení, enh. modulace g moll – B dur)
5
3
7
T
7. Rondo
– původ a vysvětlení termínu „rondo”, původ rondové formy
– formální uspořádání a schéma ronda
Malé rondo
– období, skladatelé (zmínit pojmenování ronda), nástrojové obsazení
– forma
– názvy a notový zápis částí ronda
– kontrasty
– tonální plán
– charakter a oblíbené názvy rond
Velké prosté (klasické) rondo
– rozdíly oproti baroknímu rondu
– schéma, tonální plán, charakter klasického ronda
– zúžení rondové formy
Sonátové rondo
– vysvětlit znaky vyšší třídilnosti
– formální schéma, tonální plán
– vysvětlete společné znaky se sonátovou formou
– popište nižší a vyšší sonátové rondo
Popište uplatnění ronda v rámci sonátových cyklů
Proveďte formální rozbor ronda na základě notového příkladu
(L. van Beethoven: Pro Elišku, kl. sonáta č. 1 – finální věta)
7. Alterované akordy
Ústní část
– princip alterace
– umístění alterovaných tónů v durové a mollové tónině
– frygický a lydický kvintakord, neapolský sextakord
– rozdělení alterovaných akordů na pravé a nepravé
– charakteristický interval pravých alterovaných akordů, jeho doporučená úprava a rozvedení
– 4 typy nejužívanějších alterovaných akordů, jejich rozvod a značení
– dvojitě (dvojsměrně) alterovaný akord
Praktická část
1) Napište v D dur frygický a lydický kvintakord:
&
##
&
F
##
5) Napište alt. akord zvukově shodný s D7 (stačí 1):
&
##
N6
L
3) Napište tzv. „smetanovskou D”:
&
2) Napište neapolský sextakord:
##
4) Napište alterovaný zmenšený septakord:
&
##
6) Napište alterovaný terckvartakord (stačí 1):
&
##
7) Napište dvojsměrně alterovaný akord:
#
& #
8) Vyberte jeden z předchozích akordů a proveďte jeho rozvod do T (včetně funkčního značení):
&
##
? ##
9) V notové ukázce najděte alterované akordy a vysvětlete je:
(L. van Beethoven: 32 variací c moll)
8. Vývoj a zvláštní typy sonátové formy
Popište obecné znaky sonátové formy, její využití a historický kontext
Popište jednotlivé typy sonátové formy a jejích předchůdců dle historického vývoje:
– barokní dvojdílná forma
– předklasická sonátová forma
– klasická sonátová forma
– beethovenovská sonátová forma
Popište zvláštní typy sonátové formy:
– v sólových koncertech
– v sonatinách
– uvolnění formy v předehrách a symfonických básních
– sonátová forma se zlomkovou nebo zrcadlovou reprízou
– sonátová forma bez provedení
– kombinace sonátové formy a ronda
Proveďte formální rozbor předložené hudební ukázky:
(L. van Beethoven: Sonáta č. 14 cis moll, op. 27/2 (Měsíční svit))
8. Principy alterace
Ústní část
– popište (doškálné) citlivé tóny a umělé citlivé tóny
– vysvětlete pojem alterace, alterované tóny
– popište umístění alterovaných tónů v durové a mollové tónině
– popište frygický a lydický kvintakord a jejich použití při značení alterovaných akordů
– popište dvojitou (dvojsměrnou) alteraci
– vysvětlete princip modulace alterovanými akordy
Praktická část
1) Vypište a rozveďte alterované tóny v D dur:
2) Vypište a rozveďte alterované tóny v d moll:
&
&
3) Vhodně alterujte uvedené akordy (v D dur):
&
##
œœ
œ
b œœœ
œ
œ
b œœœ
4) Napište frygický a lydický kvintakord (v D dur):
&
##
F
L
5) Alterujte akord dvojsměrně:
&
##
œœ
œœ
6) Dopište alterovaný akord zvukově shodný s D7 a vysvětlete jeho použití v modulaci do Es dur:
# # ˙˙
& ˙
? ##
D dur:
˙
T
˙˙˙
˙
b˙
4
S+ 3
Es dur:
VI
II 6
D
T
9. Sonátová forma
Naznačte obecně historický vývoj a využití sonátové formy, její postavení v sonátových cyklech
Popište obecné znaky sonátové formy
Popište expozici sonátové formy:
– účel a hudební charakter expozice
– témata: počet, jejich charakter a závažnost, stavba a hudební forma
– mezivěty: jejich druhy, funkce a umístění v expozici
– tonální plán
– celkový průběh expozice
Popište provedení sonátové formy:
– účel a charakter provedení
– tonální uspořádání
– základní 3 části provedení (jejich náplň a funkce)
Popište reprízu sonátové formy:
– změny oproti expozici, tonální plán
Dále popište:
– rozdíly v tonálním plánu u durových a mollových skladeb
– použití repetic v průběhu sonátové formy
– vnitřní a vnější kodu
– zvláštní typy 2–5dílné sonátové formy
Proveďte rozbor hudebního příkladu
(výběr některé klavírní sonáty L. van Beethovena: č. 1 f moll, op. 2/1 nebo č. 10 G dur, op. 14/2 nebo č. 14 cis moll, op. 27/2 nebo č. 20 G dur, op. 49/2)
9. Akordy terciové příbuznosti, akordy se třemi citlivými tóny
Ústní část
– vysvětlete: a) diatonickou terciovou příbuznost
b) chromatickou terciovou příbuznost
– vysvětlete rozdíl mezi diatonikou a chromatikou (např. diatonický a chromatický půltón)
– popište odvození tzv. chromatických mediant I. a II. kategorie
– popište značení chromatických mediant
(nepovinně) popište sekvenci chromatických mediant
– popište doškálné a umělé (tj. alterované) citlivé tóny
– popište frygický a lydický kvintakord (umístění v tónině, stavba akordu, vysvětlení názvu)
– popište neapolský sextakord
Praktická část
1) Napište k tónickému kvintakordu v D dur 2 diatonicky příbuzné akordy:
#
& # œœœ
œœœ
T
T
? ## œ
œ
2) Napište k akordu 4 chromaticky terciově příbuzné akordy (chrom. medianty) a správně je spojte:
&
##
œœ
œ
œœ
œ
œœ
œ
œœ
œ
T
T
T
T
? ## œ
œ
œ
3) Napište k akordu chromatickou mediantu II. kategorie (stačí 1):
&
##
œœœ
œœœ
T
T
? ## œ
œ
4) Napište v D dur frygický a lydický kvintakord, neapolský sextakord:
&
##
5) V notové ukázce najděte chromatické terciové spoje (chromatické medianty):
(N. Rimskij-Korsakov: Sadko, R. Schumann: Dětské scény č. 1, F. Chopin: Nocturno op. 48 č. 1 – díl B)
œ
10. Cyklické formy
Vysvětlete termín cyklus (jazykový původ, význam v hudbě)
Popište nižší a vyšší cyklus, uveďte příklady skladeb
Vysvětlete pojmy: směs, sbírka (album), cyklus cyklů, uveďte příklady
Popište instrumentální cyklické formy:
– barokní taneční svita
– barokní sonáta, concerto grosso a koncert
– serenáda, divertimento, kasace
– uplatnění svity v hudbě 19. a 20. století
Popište sonátový cyklus (sonáta, symfonie, koncert)
– uspořádání, tempo, hudební forma a charakter jednotlivých vět
– tonální průběh cyklu
– myšlenkové těžiště cyklu
– práce s tématy v rámci cyklu (monotematismus, cyklický princip, idée fixe)
Vyjmenujte a stručně popište vokální nebo vokálně instrumentální cyklické hudební druhy
(pro velký rozsah tématu je možno zaměřit se pouze na vybranou konkrétní část)
10. Mimotonální dominanty
Ústní část
– popište doškálný dominantní septakord a septakord DS7 (umístění, stavba akordu, rozvod apod.)
– vysvětlete pojem vybočení
– vysvětlete použití D7 a DS7 v podobě mimotonálních akordů
– uveďte, ke kterým akordům v tónině lze (nebo naopak nelze) vystavět mimotonální D7
– vysvětlete pojem místotónika
– popište značení mimotonálních akordů
– popište sekvenci mimotonálních D7
(nepovinné) popište sekvenci mimotonálních DS7
Praktická část
1) Uveďte 5 akordů v D dur, ke kterým lze odvodit mimotonální D7 nebo DS7 (jen funkční značky):
.............
.............
.............
.............
.............
2) K libovolným 2 z výše vypsaných akordů odvoďte jejich mimotonální D7:
&
##
(D7)
.......
(D7)
.......
3) K libovolným 2 z výše vypsaných akordů odvoďte jejich mimotonální DS7:
#
& #
(DS7)
.......
(DS7)
.......
4) V přiložené notové ukázce najděte mimotonální dominanty, případně mimotonální DS7:
(L. van Beethoven: Sonáta f moll, op. 14 – II. věta)
5) Vypracujte sekvenci mimotonálních D7:
&
##
(nepovinné) vypracujte sekvenci (DS7):
? ##
(D7)
(D7)
(D7)
D7
(DS7)
4
(DS 3 )
(DS7)
4
(DS 3)
11. Svita
Vysvětlete termín svita (jazykový původ, využití v hudbě)
Popište historický původ a vývoj taneční svity
Popište tance tzv. jádra svity:
– název a původ tance
– metrum
– předtaktí (je-li)
– charakter tance
Popište dvojdílnou hudební formu tanců jádra svity
Vyjmenujte a stručně popište vkládaná taneční a netaneční intermezza (intermezzi) a jejich formu
Popište využití tzv. double a jeho význam při vývoji velké třídílné formy
Popište zahájení a zakončení svity, vysvětlete možné pojmenování svity jako Sinfonia, Ouvertura apod.
Popište cyklické formy, které nahradily taneční svitu v období klasicismu:
– serenáda
– divertimento
– kasace
Popište využití svity v období romantismu a 20. století (uveďte příklady skladeb)
11. Diatonická modulace
Ústní část
– vysvětlete pojem modulace a popište její 3 fáze
– vysvětlete princip diatonické modulace
– vysvětlete, které jsou blízké a vzdálené tóniny a jak je odvodíme
– vysvětlete pojem vyšší a nižší tónina
– popište diatonickou modulaci do blízké, vzdálené a velmi vzdálené tóniny
– vysvětlete použití zprostředkující tóniny při modulaci do vzdálených tónin
– vysvětlete použití enharmonické záměny při modulaci do velmi vzdálených tónin
Praktická část
1) Uveďte 5 blízkých tónin k tónině D dur: ...............................................................................................
2) Uveďte příklady modulačních akordů do blízkých tónin (vyberte 3 z předchozí otázky):
&
##
D dur
..........
D dur
..........
D dur
..........
3) Najděte modulační akord pro diatonickou modulaci do vzdálené tóniny:
&
##
D dur
B dur
D dur
H dur
4) Navrhněte diatonickou modulaci do velmi vzdálených tónin, uveďte modulační akord(y):
&
##
D dur
...............
As dur
D dur
...............
5) Dokončete diatonickou modulaci z D dur do h moll:
# # 3 ˙˙
& 4 ˙
œœ ˙˙
œ ˙
œœ œ
œ œ
? # # 43 ˙
œ ˙
œ œ
D dur: T
6
D5
T
D
VI
h moll:
Ces dur
12. Sonáta
Vysvětlete termín sonáta (sonata), jeho etymologii a historický původ
Popište barokní sólovou a triovou sonátu (příp. sinfonii)
Vysvětlete rozdělení sonát na světské a chrámové a popište jejich stavbu:
– počet, charakter a tempové uspořádání vět
– nástrojové obsazení
– celkový charakter a využití skladby
Popište klasickou sonátu a její uspořádání (sonátový cyklus):
– nástrojové obsazení
– závažnost
– počet, tempo a charakter vět
– hudební forma jednotlivých vět
– myšlenkové těžiště a tonální osa sonáty
Popište možné odchylky a zvláštnosti v uspořádání sonáty, uveďte příklady
Proveďte formální rozbor předložené klasické sonáty
(výběr některé klavírní sonáty L. van Beethovena: č. 1 f moll, op. 2/1 nebo č. 10 G dur, op. 14/2 nebo č. 14 cis moll, op. 27/2)
12. Subdominantní a kombinovaný rozvod septakordů
Ústní část
– vysvětlete pojem rameauovská sexta
– popište akord S+7 (umístění v tónině, stavba)
– vysvětlete pojem charakteristická disonance, popište její rozvod
– popište rozvod S+7 do T (na příkladu ukažde citlivý tón klesající a postup tzv. spodní septimy)
– vysvětlete pojem kombinovaný rozvod
– popište akord DS7 (umístění v tónině, stavba)
– popište přísný rozvod DS7 do T (na příkladu ukažte obě char. disonance a postup vrchní i spodní septimy)
– popište volný rozvod DS7 do T
(nepovinně) popište tzv. klamný závěr jako příklad kombinovaného rozvodu
Praktická část
1) Vypracujte rozvod S+7 do T:
&
##
? ##
2) Vypracujte přísný rozvod DS7 do T:
&
##
? ##
3) Vypracujte volný rozvod DS7 do T (pozor na správnou polohu akordu!):
&
##
? ##
(nepovinné) vypracujte klamný závěr:
&
##
? ##
13. Koncert
Popište jazykový původ a historické využití termínu concerto
Popište koncertantní cyklické formy baroka – koncertantní symfonie, concerto grosso, concerto
Concerto grosso
– popište hudební charakter a obsazení skladby
– vysvětlete termíny: concertino, ripieno/tutti
– popište hudební formu (1. věty), vysvětlete termín ritornel
Concerto (barokní sólový koncert)
– uveďte rozdíly oproti concertu grossu
– popište využití sólového nástroje (v baroku)
Klasický (sólový) koncert
– popište využití sólového nástroje
– uplatnění sonátového cyklu v klasickém koncertu, odchylky v uspořádání oproti symfonii
– tempo, hudební forma a charakter jednotlivých vět
– zvláštní uspořádání sonátové formy v koncertu (popište formu a průběh expozice, charakter provedení)
– popište sólovou kadenci, její historický vývoj, uplatnění a umístění v rámci koncertu
Uveďte příklady známých koncertů
Stručně popište concertino, koncertantní symfonii, koncert pro orchestr
13. Dominantní rozvod septakordů
a dominantního nónového akordu
Ústní část
– vysvětlete pojem autentický rozvod
– popište akord D7 (umístění v tónině, stavba, použití)
– vysvětlete pojem charakteristická disonance, popište její rozvádění
– popište: přísný rozvod D7 do T (na příkladu ukažte postup citlivého tónu a septimy)
přísný rozvod neúplného D7 do T
volný rozvod D7 do T
obraty D7 a jejich rozvádění
– popište: velký a malý D9 a jeho 4hlasou úpravu
přísný rozvod D9 do T
obraty D9
(nepovinně) popište autentický rozvod tzv. střídavé dominanty
Praktická část
1) Vypracujte přísný rozvod D7 do T:
&
##
? ##
2) Vypracujte přísný rozvod neúplného D7 do T:
&
##
? ##
3) Vypracujte volný rozvod D7 do T (pozor na správnou polohu akordu!):
#
& #
? ##
4) Vypracujte rozvod D9 do T:
&
##
? ##
(nepovinné) vypracujte rozvod tzv. střídavé D:
&
##
? ##
14. Symfonie
Popište původ a historické využití názvu sinfonia
Popište předchůdce klasické symfonie a přechod z třívětého na čtyřvěté formální uspořádání
Popište uspořádání sonátového cyklu v klasické symfonii:
– závažnost, nástrojové obsazení symfonie
– počet a uspořádání vět
– tempo, hudební forma a charakter vět
– využití sonátové formy v symfonii
– myšlenkové těžiště symfonie
– tonální průběh symfonie
Uveďte příklady symfonií se zvláštním uspořádáním vět.
Popište další odchylky ve zpracování symfonie:
– programní symfonie
– koncertantnísymfonie
– vokální symfonie
– sinfonietta)
14. Hlavní a vedlejší septakordy
Ústní část
– popište septakord a jeho obraty, vyjmenujte doškálné septakordy (celkem 7)
– popište značení septakordů (akordové značky)
– popište rozdělení septakordů na hlavní a vedlejší
– popište hlavní septakordy D7, DS7 a S+7 (umístění v tónině, stavba, rozvod)
– vysvětlete pojem charakteristická disonance
– popište autentický, plagální a kombinovaný rozvod septakordu (pohyb fundament. basu, postup septimy)
– popište částečný autentický a plagální rozvod
Praktická část
1) Rozveďte přísně D7 do T:
&
2) Rozveďte přísně S+7 do T:
##
&
? ##
##
? ##
3) Rozveďte přísně DS7 do T:
&
##
? ##
4) Vypište autentický rozvod ST7:
&
##
&
? ##
##
5) Vypište plagální rozvod TD7:
? ##
##
4) Vypište kombinovaný rozvod II7:
&
? ##
15. Předehra a symfonická báseň
Popište různé významy pojmu „předehra”
Popište hudební formu a fakturu, hudební charakter, účel a využití:
– preludium
– sinfonia
– ouvertura
Operní předehra v období klasicismu
Operní předehra v období romantismu (různé varianty hudebního zpracování)
Koncertní a programní předehra
Symfonická báseň
– vznik symfonické básně
– vyjmenujte různá označení pro symfonickou báseň
– výstavba a hudební forma
– obsazení
– náměty symfonických básní
– zvukové prostředky pro vyjádření mimohudebního obsahu
Uveďte příklady symfonických básní s uvedením námětu, hudební formy nebo použitých zvukových
prostředků
15. Melodické tóny
Ústní část
– vysvětlete pojem melodický tón
– uveďte 6 druhů melodických tónů a popište jejich průběh
– rozdělte mel. tóny: a) na akordické a neakordické
b) (dle umístění) na těžké nebo lehké době
– popište vlastnosti melodických tónů: a) dle směru pohybu, b) pravidelný/nepravidelný, c) jednoduchý/dvojitý,
d) diatonický/chromatický, e) řádně nastupující/volně nastupující,
f) řádně rozvedený/opuštěný
(nepovinně) vysvětlete melodické ozdoby jako melodické tóny (např. trylek, nátryl, mordent, obal apod.)
Praktická část
V notových příkladech vhodně doplňte melodické tóny (zadání možno opravit, přepsat, škrtnout notu apod.):
1) průchod
&
##
˙˙
˙
? ## ˙
3) průtah
# # ˙˙
& ˙
? ## ˙
˙˙
˙
˙
˙˙˙
˙
6) následný akordický tón
&
##
˙˙
? ## ˙
˙˙
˙
˙
˙˙
˙
˙
˙˙
˙
œ œ
˙˙
˙
˙
2) střídavý tón
&
##
˙˙
˙
? ## ˙
4) předjímka
&
##
˙˙˙
? ## ˙
˙˙
˙
˙˙
œ œ œ œ
˙
˙˙
˙˙
˙
˙
˙˙
˙
˙
˙
˙˙
˙
˙˙
˙
˙˙
˙
˙
6) prodleva
˙
˙˙
˙˙
˙
˙
˙
˙
˙
˙
&
##
˙˙
˙
? ## ˙
7) V přiložené notové ukázce najděte různé druhy melodických tónů
(G. F. Händel: Largo z opery Xerxes)
˙˙
˙
˙
˙
˙
16. Vokální a vokálně-instrumentální hudební druhy
Pro velký rozsah otázky je možno soustředit se při výkladu pouze na vybrané konkrétní části
Chorál
– charakteristika
– druhy chorálu
– způsoby přednesu (technika zpěvu, rozdělení hudebníků)
Formy g. chorálu
– vyjmenujte a popište
– mši rozveďte jako samostatné téma
Protestantský chorál
Mše
– charakteristika, použití
– textová předloha
– části mše a jejich charakteristika
– popište mešní ordinarium a proprium
– popište zvláštní druhy mše
– rozveďte mši za zemřelé (jaké má části, co je vynecháno)
Conductus, motetus, rondellus
Moteto (renesanční typ), madrigal
Píseň
Sbor
Opera
– původ názvu, vznik a historický vývoj, charakteristika
– obsazení, způsob provádění
– druhy opery
– text
– formální uspořádání
– předehra
– recitativ a árie (blíže popsat druhy)
– další části opery
(– Wagnerova reforma opery, vysvětlit leitmotiv)
Melodram
Oratorium, pašije, kantáta, pastorela
16. Sekvence, závěry
Ústní část
– vysvětlete pojem sekvence
– části sekvence
– sekvence: a) melodická a harmonická
b) tonální a modulující (progrese)
c) přísná a volná
– pravidla pro spojování akordů v rámci sekvence
– vysvětlete pojem závěr
– rozdělení vlastností závěru: a) z hlediska akordických funkcí
b) z hlediska pořadí akordů (končí/nekončí T)
c) z hlediska harmonického (dokonalý/zeslabený)
d) z hlediska melodického (dokonalý/zeslabený)
e) z hlediska rytmického (dokonalý/zeslabený)
Praktická část
1) Vyberte 3 libovolné závěry a popište jejich vlastnosti (všechny příklady jsou v durových tóninách!):
.
& c ˙˙˙ ..
? c ˙.
œœ # # ˙˙
œ
˙
œ
œ ##
œ w
## b w
ww
## w
n ˙ ˙˙
˙˙ ˙
b ˙˙˙ ...
ww
w
#
& c b ˙˙˙ ˙˙ Ó
?# c ˙ ˙ Ó
& b ˙˙˙ ˙˙˙
? ˙ ˙
b
n ˙ ˙
#
n # # # # ww
w
##
n # ## w
ww
w
w
2) Pokračujte v tonální sekvenci podle modelu:
## œ
& œœ
? ## œ
œœœ
œ œ
œ
www
w
œœ ww
œ w
ww
w
nnnb Œ œ ˙
œœ ˙˙
n nb Œ œ ˙
n
œœ b b b b w
œ
ww
œ bbbb w
˙.
n
n nn# Ó ˙
˙˙
nnnn# Ó ˙
w
œ w
n c w
b ww
w
ww
n c
w
w
ww
w
w
3) Pokračujte v modulující sekvenci (sekvence (D7)):
# œœœ n # œœœ
œ
(atd.)
# # # # ˙˙ ..
˙.
#### ˙ .
œ
œ
œ
(atd.)
17. Hudební forma a tektonika
Vysvětlete pojem forma, hudební forma
Vysvětlete pojem hudební druh, vyjmenujte vlastnosti, kterými je určován
Uveďte konkrétní příklady hudebních forem i hudebních druhů
Vysvětlete pojem hudební tektonika, rozlište mikrotektoniku a makrotektoniku skladby
Vyjmenujte základní hudební složky a popište je
– u hudební faktury vyjmenujte a blíže popište její typy (uveďte příklady skladeb nebo hudebních slohů)
V notových příkladech zjistěte a pojmenujte typ hudební faktury
(fuga, sonáta, chorál / jednohlasá píseň)
17. Kvartsextakordy
Ústní část
– kvintakord a jeho obraty (obecně)
– charakteristika kvartsextakordu a jeho použití
– stavba a odvozování doškálných kvartsextakordů (durový, mollový, zm., zv.)
– 4hlasá harmonická úprava kvartsextakordů
– melodické tóny (popište 5 základních typů)
– popište 4 základní typy kvartsextakordů
Praktická část
1) Napište kvartsextakordy od tónu d1 (stačí 3hlas):
durový
mollový
&œ
œ
zmenšený
zvětšený
œ
œ
2) Pojmenujte typy kvartsextakordů a vypracujte generální bas:
&
##
? ## œ
œ
œ œ
6
4
6
4
œ œ œ
œ œ ˙
6
6
4
5
3
œ
7
3) V notovém příkladu najděte a vysvětlete kvartsextakordy
(L. van Beethoven: Sonáta op. 2, č. 1 – II. věta, takty 1, 2, 4, 5, 7, 9, 10)
(L. van Beethoven: Sonáta op. 27, č. 2 (Měsíční svit) – I. věta, takty 4, 8,12, 14, 16, 18)
w
5
3
6
4
5
3
18. Kontrapunktické formy
Kontrapunktické variace:
– popište staré tance, ze kterých vznikly
– původ, metrum, tónina, charakter apod.
– popište formu barokních kontrapunktických variací
– metrum, tempo
– základní kompoziční princip
– délka, charakter a umístění tématu
– způsob práce s tématem
– popište techniku variací a ve kterých hlasech probíhá variační práce
– popište formální schéma a celkový průběh skladby
– uveďte názvy dalších (příbuzných) druhů kontrapunktických variací (2)
Uveďte příklady známých skladeb
Charakterizujte níže uvedené hudební druhy:
– ricercar
– fuga
– chorální předehra, fuga, variace
– kánon (uveďte a popište druhy kánonu)
(– motetus/moteto)
Proveďte stručný rozbor notových příkladů
(J. S. Bach: Passacaglia c moll pro varhany, kánony z Hudební oběti)
18. Sextakordy, neapolský sextakord
Ústní část
– kvintakord a jeho obraty (obecně)
– stavba a odvozování doškálných sextakordů (durový, mollový, zm., zv.)
– 4hlasá harmonická úprava sextakordů
– spojování sextakordů mezi sebou
– neapolský sextakord (původ, odvozování, rozvádění)
– charakteristické postupy hlasů při rozvádění N6
– modulace pomocí N6
Praktická část
1) Napište sextakordy od zadaného tónu (stačí 3hlas):
durový
&
mollový
œ
zmenšený
zvětšený
œ
œ
œ
6
6
6
6
2) Vypracujte generální bas se sextakordy:
&
##
? ## œ œ œ œ
6
œ œ œ œ
6
6
6
6
3) Napište neapolský sextakord v těchto tóninách:
&
w
5
6
4) Proveďte úplný rozvod N6 v tónině D dur:
&
C dur
F dur
h moll
5
##
? ##
5) V notové ukázce najděte a vysvětlete neapolský sextakord
(L. van Beethoven: son. op. 27 č. 2 – I. věta)
(nepovinné) dokončete a vysvětlete modulaci pomocí N6 z C dur do h moll:
& œœœ
œ
?
C dur:
T
œœœ
œ
œœ
œ
œ
œœ
œ
D6
VI
D
œœ œ
œ
œ œ œ
–
h moll:
T6
19. Fuga
Popište vznik a vývoj fugy, vysvětlete původ slova fuga
Uveďte předchůdce fugy v instrumentální (případně i vokální) hudbě
Popište základní znaky fugy:
– počet témat
– počet hlasů
– hudební faktura a charakter fugy
– základní kompoziční princip (druh práce s tématem)
– rozdělení na formální oddíly
Popište funkci 3 základních oddílů fugy, jejich tonální plán a způsob práce s tématem
Popište použití těsny a prodlevy
Popište fugovou kodu
Vyjmenujte zvláštní typy fugy a stručně je popište
Vysvětlete fugato a jeho použití (uveďte příklady skladeb)
Proveďte rozbor předložené fugy (zaměřit se na provedení a závěr, těsnu, kodu)
(J. S. Bach: Temperovaný klavír – fuga c moll, g moll, trojitá fuga cis moll)
19. Hlavní a vedlejší kvintakordy
Ústní část
– rozdělení kvintakordů dle kvality, na doškálné a nedoškálné, hlavní a vedlejší
– značení kvintakordů (funkční a akordové značky), fundamentální bas
– malá harmonická kadence v tóninách přirozených, harmonických a melodických
– přísný a volný spoj kvintakordů
– spoje akordů: D – T přísně a volně
(D – T s antiparalelními 5 a 8)
D – VI
II – D
(VII – T)
Praktická část
1) Vypracujte přísný rozvod D – T:
2) Vypracujte volný rozvod D – T:
#
& #
#
& #
? ##
? ##
3) Vypracujte rozvod D – VI:
&
4) Vypracujte spoj II – D:
##
&
? ##
? ##
5) Vypracujte ve 4hlasé úpravě harmonický příklad:
a) přísně
#
& #
? ## œ
##
œ
œ
œ
b) volně
œ
œ
œ
6) U předchozího příkladu vyznačte šipkami směrpohybu fundamentálního basu:
œ
20. Expozice fugy
Obecně popište formu fugy, její základní znaky a rozdělení na formální oddíly
Obecně popište expozici fugy a její průběh (nástupy hlasů, práce s tématem, tonální plán)
Téma fugy:
– začátek a konec tématu (na kterých stupních, na které době taktu)
– hlava tématu (popište charakteristické prvky obohacující hlavu tématu)
– pokračování a celková stavba tématu
– dux a comes
– popište různé druhy odpovědi (comes)
– popište použití modulujícího tématu
– protivěta, stálá protivěta
– vysvětlete pojmy subjekt a kontrasubjekt, proposta a risposta
– mezivěta (popište její funkci)
– reperkuse (popište výhodnou a nevýhodnou reperkusi)
– popište celkový formální průběh expozice (vysvětlit také rozšířenou expozici)
– uveďte, do které tóniny expozice ve svém závěru moduluje
Proveďte rozbor předložené fugové expozice
(J. S. Bach: Temperovaný klavír, fuga c moll nebo g moll)
20. Čtyřhlasá úprava akordů a pohyb hlasů
Ústní část
– názvy hlasů a jejich rozdělení (vrchní a spodní, krajní a vnitřní, vyšší a nižší)
– typy vzájemného pohybu 2 hlasů
– pravidla pohybu 2 hlasů (uveďte správné a chybné postupy)
– popište paralelní a antiparalelní pohyb 1, 5 a 8
– výjimky z pravidla zákazu paralelních 5
– těsná, široká a smíšená harmonická rozloha
– melodická poloha akordů
– zdvojování tónů u kvintakordů, septakordů a jejich obratů
– vynechávání tónů (neúplné akordy)
Praktická část
1) Pojmenujte typy pohybu hlasů:
& œœ
œœ
& œœ
œ
œ
& œœ
œ
œ
œ
œ
& œœ
2) Napište akordy ve 4hlasé harmonické sazbě (vše v C dur):
&
a) těsné (úzké)
?
œ
b) široké nebo smíšené (napište, o kterou se jedná)
œ
œ
6
6
4
œ
3) Označte melodickou polohu akordů (3), (5) apod.:
&
##
? ##
œ
œ
œ
œ
œ
œœ
œ
œœ
œ
œ
4) V notové ukázce popište akordy a jejich harmonickou úpravu
(tvar/obrat, harmonická funkce, kvalita akordu, jeho rozloha, poloha):
5) V notové ukázce popište pohyb hlasů
(J. S. Bach: Temperovaný klavír, fuga c moll nebo g moll)
œ
6
œ
6
4