Otevřít - CITROËN Magazín

Transkript

M
R o č n í k
A
X I I . ,
G
p o d z i m
2 0 1 2
A
Z
Í
b e z p l a t n ý
N
v ý t i s k
NUMÉRO 9 >> Odvážný silniční koráb
PREZIDENTSKÉ CITROËNY >> Auta francouzských vládců
SVĚTOOBČAN >> Citroën C-Elysée
editorial
Citroën maga zí n
Milí čtenáři Citroën magazínu,
snaha o inovaci je mottem, jež značka Citroën razí napříč kontinenty a které bylo
patrné i u modelů uvedených letos na trh. Ať už se jednalo o facelifty stávajících
vozů – Citroën C1, Berlingo, Jumpy, C5, C8 - nebo o zcela nové modely, jakými
byly kompaktní SUV C4 AIRCROSS, či Citroën DS5.
Stejná snaha se samozřejmě výrazně projevuje také u novinky, která na český trh
dorazí koncem roku. Citroën C-Elysée totiž představuje vůz, v němž se jeho praktické stránky snoubí s technologickými inovacemi a vše je umocněno originalitou
francouzského designu.
Zajímá vás budoucí podoba vozů s dvojitým šípem? Pak byste si neměli nechat ujít
článek o odvážném konceptu Numéro 9, jenž by se mohl stát předobrazem další
budoucnosti řady DS. Řady, která se u Citroënu – především s typem DS5 - stala
nositelem nejnovějších inovací a jejíž nejmenší model – DS3 – budeme od počátku
roku vídat na našich silnicích i v elegantní verzi kabrioletu.
Ekologické zaměření značky a předzvěst možné budoucnosti automobilového průmyslu dokazuje na druhé straně elektromobil Citroën C-Zéro. A že už dorostl a je
použitelný ne jen pro městské popojíždění, ale dokonce i pro cestu kolem světa,
dokázali francouzští inženýři Xavier Degon a Antonin Guy, které jsme závěrem
jejich cesty vyzpovídali.
Po sportovní stránce se o výraznou image citroënů tradičně postaral tovární tým.
Ten totiž s modely DS3 WRC získal již osmý titul ve světovém šampionátu značek,
zatímco Sébastien Loeb si dokonce připsal devátý po sobě jdoucí titul mezi jezdci!
To vše svědčí o tom, že rok 2012 byl pro značku Citroën úspěšný. A protože dnes
se v něm pro letošek setkáváme prostřednictvím stránek našeho magazínu naposledy, rád bych tímto poděkoval našim klientům, partnerům, prodejcům i příznivcům.
Zkrátka všem, kteří se na celkovém výsledku podílí. Protože naše úspěchy jsou
především vašimi úspěchy...
Sébastien VANDELLE
Ředitel Citroën Česká republika
2 CITROËN MAGAZÍN 2/2012
obsah/tiráž
2/ 2012
4
Reportáž
AUTOMOBILOVÁ SHOW U VERSAILLESKÉ BRÁNY
Pařížský autosalon
8
Koncept
FUTURISTICKÉ CVIČENÍ
Numéro 9
10
Novinky
KRASAVEC BEZ STŘECHY
Citroën DS3 Cabrio
12
Novinky
SVĚTOOBČAN
Citroën C-Elysée
14
Rozhovor
SETKÁNÍ MISTRŮ
Jaroslav Svěcený a Jan Černý
18
Zápis do historie
OD ZÁSUVKY K ZÁSUVCE
Elektromobilová odysea kolem světa
22
Historie
80LETÁ DÁMA
Citroën Rosalie
24
Facelift
MALÝ VELKOPROSTORÁK
Citroën C3 Picasso
26
Výstava
SETKÁNÍ KRASAVCŮ
Koncepty na Champs-Elysées
8 14
18 32
10
32
Historie i současnost
PREZIDENTSKÉ CITROËNY
Auta francouzských vládců
36
Rozhovor
VELVYSLANEC A DVOJITÝ ŠÍP
Pierre Lévy
38
Sport
CITROËN A ČESKÉ RALLYE
Racing Trophy počtvrté
40
Rozhovor
ŽIVOT BEZ AUTA?
Lucie Vondráčková
44
Reportáž
DEVĚT ZEMÍ DO OBĚDA
Na lovu kilometrů
47
Facelift
INOVOVANÁ TRADICE
Citroën C5/C8
48
Sport
LEGENDA NA ODCHODU?
Světové tituly obhájeny
50
Cestování
POPELKA SE ŠPATNOU POVĚSTÍ
Marseille
CITROËN MAGAZÍN
Vydavatel: CITROËN ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o., Hvězdova 1716/2b, Praha 4, 140 78, tel. + 420 244 118 800, fax : + 420 224 835 655, www.citroen.cz, e-mail: [email protected]
Pro Citroën ČR vyrobila: TOPSTAR agency, a.s., Krátká 22, Praha 10, tel.: +420 274 818 319, www.topstar.cz
Foto: PSA PEUGEOT CITROËN, Citroën Communication, M. Šafránek, J. Major, Z. Sluka, J. Tuček, Jan Dvořáček.
Vydávání časopisu povoleno MK ČR pod evidenčním číslem E 16274
2/2012 CITROËN MAGAZÍN 3
reportáž
pařížský a u t o s a lo n
AUTOMOBILOVÁ SHOW
U VERSAILLESKÉ BRÁNY
CITROËN BYL JEDNOU Z HVĚZD LETOŠNÍHO AUTOSALONU, ODEHRÁVAJÍCÍHO SE POD
EIFFELOVKOU. CHTĚL SE NA DOMÁCÍ PŮDĚ POŘÁDNĚ VYTÁHNOUT A POVEDLO SE. TAK NABITOU
EXPOZICI SNAD NIKDO JINÝ NA VÝSTAVIŠTI NEMĚL. JEJÍ SOUČÁSTÍ BYLY DVĚ VELKÉ VÝSTAVNÍ
PREMIÉRY, KONCEPTY, NOVÉ MOTORY A TAKÉ VELKÉ PLÁNY DO BUDOUCNA.
Pařížský autosalon je vždy událostí a velkou slavností milovníků aut i jejich výrobců. Pro Citroën navíc
znamená vystavovat přímo na domací půdě. A je
otázkou, zda je to výhodou, nebo ne. Na jedné
straně má francouzská automobilka o pozornost
postaráno, na druhou stranu se musí před domácím publikem více předvést. Jisté ale je, že Citroën
ani letos nezklamal. Jeho obrovský stánek přímo
v centru dění v hale č. 1 na výstavišti Porte de Versailles totiž už z dálky zářil jako drahocenný šperk.
A že se je na co dívat bylo patrné i z blízka.
Výstavní premiérou číslo jedna byl na stánku
kabriolet odvozený z Citroënu DS3. Malý, stylový
a parádně jezdící model totiž dostal otevřenou verzi
s velmi netradičně řešenou stahovací střechou.
A k úspěšnému modelu DS3 na výstavišti lákal
ještě jeden zajímavý exponát: koncept nazvaný
DS3 Electrum.
Ostatně elektromobilita byla pro pařížskou automobilku na autosalonu docela silným tématem. Přestože se specializuje hlavně na hybridní technologii,
má v nabídce i čistokrevný elektromobil Citroën
C-Zéro. A právě tohle malé čtyřmístné vajíčko těsně
před zahájením pařížského autosalonu úspěšně dokončilo svou cestu kolem světa, na niž 11. února
2012 vyrazilo ze Štrasburku.
Další a zřejmě nejdůležitější novinkou na stánku
Citroënu byl vůz C-Elysée. Model, jehož dopad
První sériový elektromobil, který objel zeměkouli
Elegantní model Citroën C-Elysée byl na pařížském autosalonu v centru pozornosti
reportáž
pařížský a u t o s a lo n
Koncept Numéro 9 byl letos jedním z výstavních vrcholů
nejlépe vynikne v celosvětovém měřítku a zároveň
model pro nejširší segment těch, kteří hledají jednoduché, robustní, prostorné a přitom stále elegantní
a moderní auto. Sedan určený přednostně pro
východní trhy, který však má i nemalé předpoklady
oslovit také náročné evropské zákazníky.
A až z daleké Číny dorazila na výstavní plochu
zajímavá verze Citroënu C4. Provedení C4L je totiž
záležitostí nového šanghajského ateliéru Citroën
a bude se od příštího roku prodávat na trzích v Číně
a Rusku, kde se tenhle pohledný model s tříprostorovou karoserií sedanu bude také vyrábět. Vedle
továrny v čínském Wuhanu bude z výrobních pásů
sjíždět i v ruské Kaluze. Což koresponduje se snahou
Citroënu i dalších automobilek expandovat v době
slábnoucí evropské ekonomiky co nejrychleji i mimo
Evropu. A z tohoto úhlu pohledu vykročil pařížský
automobilový výrobce kupředu pravou nohou.
Bez Sébastiena Loeba a jeho DS3 WRC už si není možné značku Citroën ani představit
V uplynulém roce 2011 totiž prodal mimo starý
kontinent na půl milionu aut, což je ve značkových
statistikách třetinový podíl.
Z úplně opačného konce nabídky francouzské
automobilky jsou naopak velmi sebevědomé modely
exkluzivní řady DS. Kromě fenomenálně úspěšného
Citroënu DS3 musely dostat pro domácí autosalon
něco nového i další dva modely. V případě Citroënu
DS4 i DS5 je to nová limitovaná edice Pure Pearl
s bíle perleťovým lakováním a „dé-es-čtyřka“ Pure
Pearl se pak ve městě nad Seinou premiérově představila také ve verzi s motorem HDi 160 a šestistupňovou automatickou převodovkou.
Omlazovací kúry se pak dočkalo hned několik
modelů: kromě modelů C5 a Berlingo, které už
byly k vidění v Ženevě, se teď faceliftu dočkalo
i malé a stylové MPV Citroën C3 Picasso. Ve výčtu
produkčních novinek ovšem nemůže chybět ani
populární Citroën C3, pod jehož kapotu se nastěhoval také moderní a úsporný agregát e-HDi 70
Airdream BMP.
Na perfektně stylizovaném stánku ani letos
přirozeně nechyběly půvabné hostesky, stejně
jako koncepty. Největší pozornost přitahovalo
především hypnotické a majestátní Numéro 9,
ovšem zájmu ani tentokrát neunikla legrační
retrododávka Tubik.
A je vcelku samozřejmé, že na jednom z největších
stánků výstaviště nebylo neustále nabito jen kvůli
exponátům. Nechyběl tu totiž jeden z největších fenoménů světového motorsportu, dnes již
devítinásobný soutěžní šampion Sébastien Loeb,
hájící barvy Citroënu od roku 2002. A hned druhý
den po otevření se na stánku zastavil i francouzský
prezident François Hollande...
Součástí show nedaleko Porte de Versailles byl samozřejmě
i pozoruhodný koncept Tubik, dráždící automobilovou fantazii již dva roky
koncept
Citroën Nu mé r o 9
NUMÉRO 9
NENÍ POCHYB O TOM, ŽE ŘADA DS TÁHNE EVROPOU VE VELKÉM STYLU. PARÁDNÍ A RAFINOVANÉ CITROËNY PRO TY,
KTEŘÍ SE RÁDI ODLIŠÍ, SVÝMI PRODEJNÍMI VÝSLEDKY PŘÍJEMNĚ PŘEKVAPUJÍ I SAMOTNÉ VEDENÍ AUTOMOBILKY. ZEJMÉNA
MODEL DS3 BOŘÍ VŠECHNA OČEKÁVÁNÍ. TAK PROČ NEZKUSIT PRONIKNOUT I NA PŘÍČKY NEJVYŠŠÍ.
Číslování „ dé-esek“ ctí určitou hierarchii, kterou nastavilo složení klasické nabídky citroënů. Zatímco DS3 je
malý draveček, „čtyřka“ je větší kupé - hatchback pro
dynamicky smýšlející řidiče a model DS5 pak ještě
větší, netradiční a odvážný silniční koráb. Do Paříže
však dorazila rovnou devítka. Tedy skulptura na čtyřech
kolech, vyšší hned o čtyři „řády“.
U Citroënu se o ní zatím mluví jen jako o Numéru
9 a zdůrazňuje se, že se jedná o koncept. Ale kdyby
tato přízračná futuristická limuzína dorazila do výroby,
rozhodně by se nikdo nezlobil. Už jen pro onen hypnotizující majestát, který z ní vyzařuje.
Premiéru měl tento vůz už letos v dubnu na autosalonu
v Pekingu a Citroën tehdy uvedl: „Tento koncept je
předobrazem budoucnosti řady DS a ohlašuje stylistické
principy hned tří dalších modelů řady.“ A mimo jiné
slíbil také luxusní limuzínu. Takže se rozhodně nedá
vyloučit, že by z Numéra 9 jednou opravdu mohl být
Citroën DS9. Ostatně zájem o tento model dokazovalo
i zcela uhranuté publikum, které jej obdivovalo na stánku Citroën v největší hale pařížského výstaviště u Porte
de Versailles. Kolem něho chodilo a stálo publikum
jak uhranuté. V setmělé expozici se fialový koncept
otáčel, pózoval a byl za hvězdu. Nedivme se. Téměř
pětimetrový koráb s třímetrovým rozvorem, zaručujícím
posádce královské posezení, má - jak se ostatně na Citroën a tuto kategorii sluší a patří - velmi neobvyklý typ
karoserie. V těchto vrstvách automobilové společnosti
se sice stále nejvíc nosí klasické tříprostorové limuzíny,
ovšem „devítka“ je jakési stylové kombi. Za kanálem La
Manche se jim říká shooting brake, protože s takovými
drahými a rychlými kombíky se jezdívalo na liščí lovy.
U Numéra 9 zároveň platí spojení, jež je u citroënů poslední dobou obvyklé. Totiž, že moderní auto = hybridní
pohon. V případě jednoho z nejzajímavějších pařížských
konceptů je proto pod přední kapotou přeplňovaný
benzinový motor 1,6 l s výkonem 225 koní, který
pohání přední kola a který má pro hybridní spolupráci
parťáka: sedmdesátikoňový elektromotor umístěný
na zadní nápravě. V modulární architektuře Hybrid4, jak
ji u Citroënu nazývají, může být ale elektromotor spojen
také s naftovým motorem tak, jak je to třeba v případě
Citroënu DS5. Přičemž specifické řešení nevylučuje
ani jízdu s pohonem všech kol, anebo jízdu na každý
z motorů zvlášť...
Numéro 9 je Full Hybrid Plug-in, což znamená, že
může své lithium-iontové baterie dobít ze zásuvky.
To pak ujede až padesát kilometrů pouze na elektřinu. Celkový systém s výkonem 295 koní rozjede
nejnovější koncept Citroënu, u něhož je samozřejmostí aktivní hydraulikou odpružený podvozek,
až na rychlost 244 km/h a zrychlení z klidu na
100 km/h zvládne za 5,4 sekundy. To vše
s kombinovanou spotřebou 1,7 litru. Jestli a kdy
se ovšem tenhle krasavec dostane do výroby, či
kterému z budoucích modelů bude jako předobraz
sloužit, na to si ještě nějakou tu chvíli přece jen budeme muset počkat. Díky Numéru 9 je však jasné,
že co se týče nové generace vozů značky Citroën,
je nač se těšit...
novinky
Citroën DS3 C a br i o
KRASAVEC
BEZ STŘECHY
AUTO SE STAHOVACÍ PLÁTĚNOU STŘECHOU DO NABÍDKY CITROËNU NEODMYSLITELNĚ PATŘÍ. VŽDYŤ
PODOBNĚ ŘEŠENOU STŘECHU MĚLA UŽ LEGENDÁRNÍ KACHNA. TEDY MODEL CITROËN 2CV. ŘEŠENÍ SE
ZACHOVANÝMI BOKY, U NĚHOŽ SE STÁHNE DÍL NAD HLAVAMI POSÁDKY, VČETNĚ ZADNÍHO OKNA, JE
VE SVĚTĚ AUT POMĚRNĚ VÝJIMEČNÉ. DESIGNÉR OTEVŘENÉ DS3 - BERTRAND DANTEC - SE ALE ODKAZU
NA 2CV BRÁNÍ: „PŘI TVORBĚ DS3 CABRIO JSEM NA 2CV ROZHODNĚ NEMYSLEL. ŠLO SPÍŠE O TO,
ZACHOVAT PŮVODNÍ CHARAKTER MODELU DS3 I S JEHO TYPICKOU SILUETOU.“
ROZHOVOR S BERTRANDEM
DANTECEM, DESIGNÉREM
CITROËNU, TVŮRCEM VERZE
DS3 CABRIO
Jaký je to pocit navrhovat citroën speciální
modelové řady DS?
Když navrhuji auto, myslím vždy především na klienta.
Navrhování citroënů řady DS však má navíc i svá daná
pravidla, která se musí ctít. U DS3 je například jedním
z hlavních kritérií i to, aby zůstal maximálně přizpůsobitelný potřebám a přáním klienta.
Existovaly tedy u modelu DS3 Cabrio
nějaká omezení?
U tohoto vozu jsme chtěli hlavně zachovat původní
charakter vozu DS3. Ten je jasně rozpoznatelný podle
boků, takže prostřední sloupek ve tvaru žraločí ploutve
a „plovoucí“ střecha musely zůstat zachovány. Cílem
ovšem bylo také ponechat pětimístný interiér.
Ani ne čtyřmetrová DS3 trhá prodejní rekordy a předčí očekávání samotné automobilky: za dva roky od uvedení se jí prodalo
na 180 tisíc. Na autosalon do Paříže tento
dravý frajer dorazil, a to ve verzi kabrioletu
s důmyslným otevíráním střechy. Elektromotorky nejprve shrnou plátno na střeše, a když
chcete, můžete ji stáhnout buď jen napůl,
nebo celou. Když podržíte ovladač déle,
střecha se stáhne až po hranu víka kufru.
Konstruktéři zachovali u kabrioletu charakteristické křidélko, které sjede se střechou
dolů, a zadní okno se v tomto případě sklopí dopředu. Se střechou, u níž lze na jejím
barevném vzorníku najít tři barvy - černou,
modrofialovou anebo monogram DS, je mož-
né manipulovat až do rychlosti 120 km/h
a její otevření trvá 16 sekund. Designéři a konstruktéři tohoto modelu jsou pyšní
na skutečnost, že zůstal zachován netknutý
pětimístný interiér. Přeměna na kabriolet se
kupodivu dotkla minimálně i zavazadlového
prostoru. Když chcete naplnit nákladem jeho
objem 245 litrů, přichází totiž na řadu další
specialita nové verze DS3: víko kufru se vysune vzhůru...
Aby však zůstala zachována tuhost karoserie,
přibylo na bocích a zádi vozu 25 kg výztuh.
Výkony automobilu, jehož prodej odstartuje
počátkem roku 2013, se ovšem oproti verzi
s pevnou střechou nijak nezměnily a beze
změn zůstává i nabídka motorů.
Je to těžké navrhovat auto, u kterého je vlastně
„všechno dané“?
Není to lehké. Chtěli jsme vozu ponechat všechny
dynamické vlastnosti „dé-es-trojky“. Vedlejším cílem
ovšem bylo ponechat také velký a funkční zavazadelník, který kabriolety tak často nemívají, a právě tak jsme
chtěli plně zachovat i siluetu vozu. Jiné konstrukční
řešení střechy by totiž změnilo siluetu, a to už pak
pracujete s jinou hmotností a výkony. Takže byste de
facto tvořili nové auto. A to jsme rozhodně nechtěli.
Jaká je podle Vás nejstylovější barevná
kombinace DS3?
U kabrioletů bývá obecně těžké zachovat prostor uvnitř.
Řešení se ale nabídlo de facto samo a povedlo se. Dokázali jsme zachovat tvar tak, aby interiér ladil s exteriérem.
A co se barevné kombinace týče, já osobně u tohoto
modelu dávám přednost elegantní černé DS3
v kombinaci se stříbrnými doplňky a střechou s monogramem DS.
novinky
Citroën C- E lys é e
SVĚTOOBČAN
TENHLE MODEL PŘEDSTAVOVAL JEDNU Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PREMIÉR PAŘÍŽSKÉHO
AUTOSALONU VŮBEC. A TAKÉ JEDNU Z DŮLEŽITÝCH NOVINEK CITROËNU
POSLEDNÍCH LET. C-ELYSÉE JE TOTIŽ AUTEM PRO CELÝ SVĚT. MĚL BY BÝT MIMO
JINÉ VOZEM I PRO ZEMĚ, KDE NENÍ VÝJIMKOU EXTRÉMNÍ POČASÍ, A I TAM, KDE
SETKÁNÍ S ASFALTOVOU SILNICÍ JE MALÝM SVÁTKEM.
Citroën C-Elysée najel v testovacím provozu v různých
místech světa na čtyři miliony kilometrů. V horku,
v zimě hluboko pod nulou, v prachu, stejně jako
na zcela rozbitých cestách. Je to sice typický francouzský elegán, ovšem pod elegantním kabátem to je drsňák s impozantní a robustní konstrukcí. Dle vysvětlení
François Dabadie, projektového manažera C-Elysée, je
to vůz určený nejen pro evropský trh, ale i další světové
trhy. Hlad po nových vozech by tak měl tento model
uspokojit například i na asijském kontinentu. Cílem
tohoto projektu bude naplnit požadavky a potřeby
rodin, které dosud měly pouze jeden automobil.
VELKÝ, KRÁSNÝ I SPOLEHLIVÝ
Nový Citroën s délkou 443 centimetrů rozhodně
ohromí všechny obrovským interiérem, na zadních
sedadlech překvapí takovým místem pro nohy, že
může směle konkurovat i automobilům o třídu výše
a mimo to navíc nabízí také mimořádně objemný
prostor pro zavazadla: 506 litrů. C-Elysée bude
k mání výhradně jako sedan a François Dabadie
vysvětluje, že právě tento typ karoserie mimoevropští zákazníci žádají především. „Jestliže v Evropě
je v tomto segmentu pět milionů aut, pak mimo
Evropu jich je jednou tolik. Tam je u zákazníků
sedan daleko oblíbenější,“ a dodává, že loni se
v této kategorii prodalo na světě kolem 20 milionů
automobilů. Citroën se právě tady rozmachuje
k velké globální ofenzivě, protože starý kontinent už
mu je příliš malý.
„Samozřejmě musí být především krásný, jako každý citroën.“ To byla první reakce François Dabadie
na dotaz, jak by možná jeden z nejdůležitějších
modelů v devadesátileté historii značky charakterizoval. A vzápětí dodal: „Je to v každém případě dobré
auto za dobré peníze. Auto určené pro ty, kteří
se na trhu orientují podle ceny, ale zároveň chtějí
krásu a spolehlivou techniku.“
Úskalí návrhářské práce, s níž mu na voze C-Elysée
pomáhali jeho kolegové z Německa, Irska, Indie či
Číny, popsal designér Citroënu Bertrand Dantec docela jednoduše: „Naší výzvou bylo namalovat auto,
které se bude líbit všem...“ Typickým evropským zákazníkem tohoto vozu by - podle prvních průzkumů
značky – měl být mladý pár s dítětem, který si chce
a může dovolit koupit nové auto. V takové rodině
bude hrát model C-Elysée roli zásadního a jediného
vozu. Krásný vůz za pěkné peníze však v žádném
případě neznamená low-cost, jak zdůrazňuje François
Dabadie. Důkazem jsou prvky moderní komfortní
výbavy, v níž nechybí klimatizace s digitálním displejem, autorádio přehrávající MP3 nebo Bluetooth
hands free či tempomat s omezovačem rychlosti.
Pod kapotou vozu, který je „opravdovým citroënem“, jak zdůrazňuje usměvavý Dabadie, se
přirozeně objeví výhradně moderní motory. Třeba
zcela nový benzinový motor 1.2 VTi 72, který si
má vystačit se spotřebou pouhých 5,2 l benzinu.
Silnější verzí pak bude například motor 1.6 VTi
115 a k mání bude také turbodieselový motor
1.6 HDi 92. S příplatkem získáte také robotizovanou nebo automatickou převodovku. A protože
model C-Elysée, jehož cena se již nyní odhaduje
okolo pouhých 250 000 Kč za verzi s autorádiem
a klimatizací, se právě začíná vyrábět ve španělském
Vigu, v Česku se dostane do prodeje již koncem
tohoto roku.
rozhovor
Jaroslav Svěce n ý a J a n Č e r n ý
SETKÁNÍ MISTRŮ
TO SETKÁNÍ BYLO ROZHODNĚ POZORUHODNÉ. NEJEN TÍM, ŽE KAŽDÝ JE MISTREM SVÉHO
OBORU. ALE I FAKTEM, ŽE AUTOMOBILOVÝ MISTR JAN ČERNÝ DO KLIDNÉ OÁZY PRAŽSKÉHO
ZÁMEČKU SV. HAVLA DORAZIL ZA VOLANTEM BÍLÉHO VOZU DS5 HYBRID, ZATÍMCO
HOUSLOVÝ VIRTUOS JAROSLAV SVĚCENÝ PŘIJEL S RUDOČERVENÝM MODELEM DS3.
Mistři přijeli do krčského golfového areálu v opačných
modelech, než jsme u nich letos byli zvyklí
povrchu. Já mám totiž rád všechny: asfalt, šotolinu,
stejně jako sníh či led. Ale vždycky jsem rád a cítím se
dobře, když povrch klouže.
A jak je to s vaším soutěžním vzorem?
Tím mým byl odjakživa Markus Grönholm a také
současný šampion Sébastien Loeb. Ale Fin mi byl
rozhodně vždycky bližší...
Co vysněné nářadí?
Tím je samozřejmě vůz kategorie WRC, v níž je dnes
tím nejlepším nářadím nepochybně Citroën DS3 WRC.
Jenže na jízdu s ním zdaleka ještě nemáme. K tomu je
daleko, ale přesto věřím, že i tenhle sen se jednou splní.
Jen málokdy se Jaroslav Svěcený nedá při houslových tématech doslova strhnout
Což bylo poněkud paradoxní. Už proto, že letos to
bylo s jejich citroëny právě naopak: zatímco krotitel tónů
totiž po celý rok brázdil silnice s „dé-es-pětkou“, krotitel
automobilových koní měl v letošní sezoně své stádečko
pod kapotou soutěžní „dé-es-trojky“.
Setkání to ale bylo příjemné. Mistři si totiž nejen vzájemně
prohodili vozy, ale přijeli i v opačných „dresech“: Jaroslav
Svěcený ve sportovním, Jan Černý s motýlkem. My
navíc měli šanci si s nimi popovídat o věcech, na něž při
koncertech či rallye nebývá příliš času. A tak zatímco oni
si vyměňovali postřehy ze svých profesí, my stačili zjistit,
že ačkoliv soutěžní automobilové nářadí je neobyčejně
drahou záležitostí, s mistrovskými houslemi to je ještě horší:
speciál - v němž letos Jan Černý získal v kategorii dvoukolek
titul mistra Evropy i České republiky - je dvaapůlkrát lacinější
než „nářadí“, se kterým se Jaroslav Svěcený ve smokingu
prezentuje na koncertních pódiích v Čechách i zahraničí...
zřejmě především díky tomu, že můj táta závodil – jsem
zkusil hobby rallycross. Později jsem jel i závody do vrchu
a v šestnácti jsem v rámci Poháru mládeže absolvoval také
svou první rallye. A od té doby je pro mě závodění vším.“
Existuje pro vás nějaký vysněný závod?
Ten vysněný – Finskou rallye - už jsme s mým spolujezdcem Pavlem Kohoutem jeli. Naším snem je ovšem
absolvovat celý seriál soutěžního mistrovství světa.
A musím říci, že mi je celkem jedno, na jakém se jede
Prakticky denně jste na běžných silnicích. S čím
a jakou nejdelší cestu jste zatím za volantem
absolvoval?
Období krásných a sportovních aut mám už za sebou.
Jezdím doslova s čím se dá a stále raději i častěji kupodivu
s automatem. Co se délky týče, jednou jsem jel závodit
do Bulharska a odřídil při tom nějakých 1700 km. Ale
protože ročně najedu přes 100 000 km, zažívám občas
na silnicích i pozoruhodnosti. Už dvakrát se mi kupříkladu
stalo, že jsem na dálnici potkal vůz v protisměru: jednou
v noci při výjezdu z Prahy pod Cukrákem a podruhé ve Švýcarsku. A to jsou chvíle, kdy si člověk říká „zlaté závodění“...
MISTR S VELKÝM „EM“
O 30 let starší Jaroslav Svěcený narozdíl od Jana Černého
důvěrně zná největší „dé-esku“. Je světoznámým virtuosem, ohromným propagátorem a popularizátorem
Oba účastníci našeho setkání letos zažili velmi úspěšný rok
MISTR S MALÝM „EM“
Dvaadvacetiletý příbramský milovník téměř všeho, co
souvisí s mořem a motorismem, důvěrně zná nejmenší
závodní verzi řady DS a patří dnes mezi naše nejnadanější soutěžáky. V tmavých šatech, s drahými houslemi
i smyčcem vykládaným zlatem a perletí se sice pohyboval s vrozenou elegancí, leč jeho hudební zkušenosti se
ukázaly téměř nulové. A nijak se tím ani netajil.
„Je pravda, že kdysi dávno jsem dostal k vánocům kytaru
a párkrát k nám přišel i instruktor. Ale když dorazil asi
počtvrté a já měl tři popraskané struny a neměl žádné
náhradní, odešel. Jednou pro vždy. A tím prakticky
skončilo také moje hudební vzdělávání...
To s motorismem bylo všechno jinak. Už ve čtyřech letech
jsem se totiž proháněl v mini buggy, ve dvanácti – samo-
rozhovor
Jaroslav Svěce n ý a J a n Č e r n ý
Když se kluk narodí, chce být obvykle
fotbalistou, hasičem nebo něčím takovým. Vy
jste chtěl být opravdu houslistou?
Z počátku ne. Bavilo mě jezdit na lyžích, a pokud si
vzpomínám, přál jsem si být zpěvákem. Ale od nějakých 12 let už to k houslím směřovalo, protože děda
byl kapelník i houslista a máma studovala hudební
pedagogiku...
Váš vysněný vzor?
Rozhodně v Litvě narozený Američan Jascha Heifetz. To
byl podle mého názoru vůbec nejlepší houslista, který
kdy po této planetě chodil.
Co pro sebe považujete za vysněný koncertní sál
či pódium?
Newyorská Carnegie Hall, kde jsem byl zrovna minulý
týden, a Royal Albert Hall v Londýně, kde jsem pro
změnu ještě nevystupoval.
A hudební nástroj, na který byste chtěl hrát?
Housle Antonia Stradivariho z roku 1715, které jsou
ovšem v soukromých rukou. Měl jsem šanci je mít na chvíli v ruce a a najednou jsem měl pocit, že hrají varhany...
Které hudební období je pro vás tím
nejzajímavějším?
Hraji všechno, ale preferuji baroko, které je asi
i nejinspirativnější. Vždyť s jistou dávkou nadsázky se
Kdo by za tímhle elegánem s královským nástrojem hledal
automobilového závodníka? Ale po náročném školení opravdového
virtuosa (vpravo) se vyrovnal se svojí rolí koncertního mistra snadno.
hudby nejrůznějších žánrů, ale stejně tak i nevyčerpatelným zdrojem houslových dějin. Vedle houslí hraje také
na violu i klavír a zajímá se o historii Říma a Třetí říše. Jen
málokdo ale tuší, že za volanty vozů Ford či Volvo dokonce závodil. I když spíš amatérsky: před nějakými
20 lety se totiž v Německu zúčastňoval závodů cestovních vozů osobností, ale ty jej kupříkladu přivedly i na slavný Nürburgring. Dnes už ale řídí pouze na silnicích
a dálnicích. Ročně na nich najezdí nějakých 80 000 km
a nejdelší cesty za volantem absolvoval při návratech
do Prahy ze španělské Valencie a ze Sicílie. Za volantem
se bojí především mikrospánku a nevyhledává řízení po
Londýně. Nejspíš největší zážitek z dopravy si přivezl z indické Bombaje, kde však – navzdory nepředstavitelnému
a pro nás nepochopitelnému chaosu – nezažil havárii.
Zato na našich silnicích se bojí víc než na těch ve zbytku
Evropy... Naše otázky však směřovaly jinam.
dá říci, že Johann Sebastian Bach byl vlastně první
předchůdce bigbítu, jen k tomu ovšem nepotřeboval
bicí nástroje...
Vy si docela rád vymýšlíte prostředí, kde
koncertujete. Co považujete za dosud
nejzajímavější prostředí, kde jste hrál?
Především bych chtěl říci, že já zajímavé prostředí hledám proto, abych klasickou hudbu přibližoval i dalším
posluchačům. Tedy ne jen těm, kteří už ji znají. Což je
i jeden z důvodů, proč jsem hrál například na Sluneční pyramidě v mexickém Teotihuacánu, stejně jako
v jeskyních, které osobně považuji za chrám postavený
samotnou přírodou. S dcerou Julií, která je houslistkou
také, jsem hrál před Skalním chrámem v Petře a přál
bych si koncertovat třeba v mystických ruinách Baalbecku, v libyjské Leptis Magna či v jordánských Pompejích
– v Jerashe. Tedy v místech, kde je cítit energie dávné
historie. A to, že rád přibližuji klasickou hudbu i těm,
kteří ji dosud příliš neznají, je ostatně také důvodem,
proč si stále vymýšlím a proč spolupracuji i na projektech, v nichž si klasická hudba podává ruce s dalšími
žánry. Mám prostě pocit, že nehodlám chodit pouze
vymletým údolím. Spíš chci hledat jiné cestičky a mít co
nabídnout po celou dobu své kariéry. Hraní na housle je
totiž běh na setsakramentsky dlouhou trať...
Obvyklý frak Jaroslav Svěcený tentokrát vyměnil za poněkud jiný
dres, který byl malou upomínkou na jeho někdejší závodění
AEZ Sydney
AEZ Sydney dark
AE
AEZ Portofino
A
AEZ Y
Yacht / Yacht SUV
DOTZ Freeride
DEZENT
NT
T RE
ENZO W
DEZ
DEZENT
ZENT
T F / DEZ
DEZENT
E
M
E
ENZ
ENZO
NZO B
Kvalitní litá kola vhodná pro zimní provoz za akční ceny
... a s homologací pro ČR
zápis do historie
h rátky s e le k t r o m o bi le m
CESTA KOLEM SVĚTA:
OD ZÁSUVKY K ZÁSUVCE
FRANCOUŽŠTÍ INŽENÝŘI XAVIER DEGON A ANTONIN GUY SE LETOS V ÚNORU VYPRAVILI
ZE ŠTRASBURSKÉHO NÁMĚSTÍ KLÉBER NA CESTU KOLEM ZEMĚKOULE. A JAKO VŮBEC
PRVNÍ KE SVÉMU DOBRODRUŽSTVÍ - NAZVANÉMU ELEKTRICKÁ ODYSEA - POUŽILI SÉRIOVÝ
ELEKTROMOBIL. BEZ JAKÝCHKOLIV ÚPRAV.
zhruba 6 250 korun. Nakonec se ovšem ukázalo, že
za proud dali mnohem méně, protože většina těch, kteří
jim proud k nabití baterií poskytli, žádné peníze nechtěli
a byli rádi, že se mohou na jejich dobrodružství aktivně
podílet. Na druhé straně se ale našli i tací, kteří za nabití
chtěli i 25 €. A nejen kdesi v Číně či Kazachstánu, jak
by se snad mohlo zdát, ale třeba také v USA...
VEČERNÍ POVÍDÁNÍ
Cesta sympatických francouzských inženýrů vedla
i přes Českou republiku a před posledními stovkami
kilometrů se na ní zastavili také v kolínském areálu
TPCA. Ale ještě než do tamní továrny, kde se rodí
malé citroëny, peugeoty i toyoty dorazili, přespali
po přejezdu polských hranic v jednom z náchodských
hotelů, kde poprvé v ČR i doplňovali své akumulátory.
A právě tam jsme měli u jejich první české večeře
příležitost je trochu vyzpovídat.
Automobilový prcek, který ujel bez paliva 25 000 km
A s tichým vozidlem Citroën C-Zéro se pak
po 25 000 kilometrech - strávených na silnicích
17 zemí třech kontinentů - vrátili zpět do Štrasburku. V době, kdy už ovšem kalendář ukazoval
o 256 dnů více.
Během své cesty se za volantem elektromobilu setkali
s mnohým. S různými klimatickými podmínkami,
s lidmi, z nichž mnozí elektrický automobil viděli vůbec
poprvé v životě, a jejich putování vedlo po cestách,
které měly ten nejrůznější povrch. Někde to byly
perfektní dálnice, jindy cesty plné výmolů a bláta, ale
také pouštní stezky. A třikrát – na cestě z Rotterdamu
do New Yorku, ze San Francisca do Tokia a z japonských ostrovů do Singapuru – se jejich vůz ocitl také
na lodní palubě. Na cestě se naštěstí obešli bez
větších technických problémů a potíže neměli ani
s pneumatikami. Nejspíš proto, že je během cesty
třikrát preventivně vyměnili v garážích.
Pro jejich cestu bylo samozřejmě naprosto klíčovou
otázkou dobíjení baterií. Bez toho by totiž elektromobil, který je určený pro městský provoz a rozhodně ne pro cestu kolem zeměkoule, připomínal rybu
na suchu. Jejich cesta byla na nabíjení přímo závislá
a není proto divu, že svým způsobem připomínala
putování od zásuvky k zásuvce. Ostatně i proto
už při jejím plánování požádali prostřednictvím
počítače o pomoc tzv. pluggery. Tedy lidi, kteří jim
byli na cestě schopni pomoci tím, že jim k doplnění
akumulátoru nabídli svou zásuvku. Sestavili si jejich
seznam i mapu, protože bez nich by byla jejich
cesta prakticky neřešitelná. Ostatně i to byl důvod,
proč mezi jejich hlavní zavazadla patřil 30metrový
dobíjecí kabel, zabezpečený proti krádeži malým
zámkem, který nakonec byli nuceni prodloužit až
na délku 60 metrů. To když potřebovali C-Zéro
dobíjet z bytu ve 12. patře. A museli mít k dispozici samozřejmě i několik různých zásuvkových
adaptérů. Mapu pluggerů během cesty průběžně
doplňovali, ale přesto tento systém plně funkční
nebyl. Třeba na severovýchodě Číny. A tak nezbylo,
než prostě u některých dveří zazvonit.
Hned při plánování cesty bylo jasné, že největší problém
přinese přejezd pouště Gobi a také solné a téměř
200 km dlouhé pláně nedaleko Salt Lake City. Ve druhém případě se ale naštěstí ukázalo, že uprostřed pláně
stojí budova. Před cestou jim společnost Electricité de
France vypočítala, že vzhledem k faktu, že jedno nabití
elektromobilu vyjde zhruba na 1,5 až 2,5 eura, by měli
cestu absolvovat za pakatel. Tedy nějakých 250 €,
Kdy vás vlastně napadlo objet
s elektromobilem zeměkouli?
Zhruba před dvěma lety. Tehdy jsme spolu bydleli
v jednom pařížském bytě, a dokonce jsme byli oba
zaměstnáni v jedné poradenské firmě pracující pro
ministerstvo ekologie. A tehdy nás napadlo podniknout nějakou dobrodružnou cestu, která by ovšem
byla nějak prospěšná i pro ostatní. Přičemž cesta se
sériovým elektromobilem se nám zdála nejen docela
slušným nápadem, ale i velkou výzvou. Už proto, že
do té doby nikdo nic takového nezkusil.
Museli jste něco během své cesty na vašem
původním plánu změnit?
Ne, dokonce jsme k vám přijeli i s pětidenním
náskokem.
Schematické znázornění trasy, po níž francouzští inženýři se sériovým elektromobilem objeli zeměkouli
zápis do historie
h rátky s e le k t r o m o bi le m
A umíte vlastně elektromobil v případě
nouze opravit?
Ne. Na to jsme měli telefon na inženýry ve Francii.
Ale nic moc jsme s nimi konzultovat nemuseli. Náš
největší problém přišel hned druhý den pobytu v USA
a projevil se na chladiči. Nejdříve to sice vypadalo,
že budeme muset tři týdny čekat na nový, ale pak jej
jeden šikovný mechanik z tamní garáže dokázal přece
jen opravit.
Dobíjeli jste elektromobil na cestě
i v rychlonabíječkách?
Samozřejmě, ale v 80 % případů to bylo pomocí normálních zásuvek. V Japonsku jsou sice rychlonabíječky
na dálnici každých 50 km, jenže vzhledem k tomu, že
elektromobil je určený především pro město a navíc
tam zase tak moc elektromobilů nejezdí, jsou využívány minimálně. V USA jsme zase na jednu takovou
narazili v malém městečku, ale stála tam už dva roky
a za celou tu dobu ji nikdo nepoužil. Takže na recepci
ani nevěděli, jak funguje. Na druhé straně se nám
v Číně stalo, že jsme v noci dorazili do vesničky
s 20 domky, kde ale byla naprostá tma a nikde ani
trocha elektrické energie. Ta totiž přišla až ráno, když
se nastartoval generátor...
Kde jste během cesty zažili největší překvapení?
To nepříjemné rozhodně v Laosu. Všichni nám sice
říkali, že tamní cesty jsou hrozné, ovšem to, co jsme
tam – navíc v době dešťů – zažili, naše představy velmi
výrazně překonalo. Naopak nejpříjemnější překvapení
přišlo hned poté ve Vietnamu. Tam svítilo sluníčko,
cesty byly nové i suché, byl na nich malý provoz
a kolem hory i krásná krajina. Po Laosu jsme se cítili
jako v ráji. Hodně špatné chvíle jsme ale zažili také
v čínských horách. Tam jsme dorazili v období dešťů
a na neuvěřitelně blátivé cesty tam padaly kameny.
Chvílemi jsme si tam dokonce připadali jako členové
legendární Žluté expedice polopásových citroënů před
80 lety, jenže jiná cesta tam tudy nevedla.
V Praze už Xavier Degon i Antonin Guy hýřili optimismem
Kdy vám hrozilo největší nebezpečí?
Tahle otázka by mohla spíš znít, kdy hrozilo největší
nebezpečí našemu C-Zéru. To bylo v momentě,
kdy jsme jej půjčili jednomu z ukrajinských novinářů:
tehdy jsme měli najednou pocit, že už nebudeme mít
opravdu s čím pokračovat v cestě...
Potkali jste cestou nějaký jiný elektromobil?
Kupodivu v Číně a na jeho kapotě byl nápis Policie.
Jenže to byl ve skutečnosti pojízdný golfový vozík.
Vaše denní porce na cestě byla zpravidla sto
kilometrů. Kolik jste dokázali ujet na jedno
nabití nejvíce?
V Malajsii to bylo 160 kilometrů. Za jeden den jsme
dokonce dokázali ujet také 360 km, ale ten den jsme
vstávali v pět hodin ráno, během dne dvakrát po pěti hodinách dobíjeli, a tak náš den končil těsně před půlnocí.
Co ponorková nemoc? Přece jen jste spolu bez
přestávky byli sedm měsíců...
Samozřejmě. Navíc jsme na cestě zažívali i řadu
poměrně stresujících situací. Jenže jeden bez
druhého by jet nemohl a pak: během cest lodí
za námi přijely přítelkyně, takže jsme v té době měli
takovou malou dovolenou a dokázali si od sebe
odpočinout...
Celkově nám ale tahle cesta dala mnoho. Bylo
naprosto úžasné se setkat s tou ohromnou spoustou
lidí, přestože jsme na ně bohužel příliš času neměli.
A vyvolat v nich zájem o něco, co většina z nich
viděla poprvé - o elektromobil. Navíc se nám pak
podařilo potvrdit i motto, s nímž jsme na tuhle cestu
vyrazili. A to, že pokud my dokážeme v sériovém
elektromobilu objet celý svět, pak není pochyb
o tom, že jej můžete pro většinu vašich běžných cest
používat i vy!
Zatímco v kazašské poušti na C-Zéro čekaly jurty, na japonských dálnicích byly k dispozici na každých 50 kilometrech nepříliš využívané rychlonabíječky.
MICHELIN HUNGÁRIA ABRONCSGYÁRTÓ KFT. -10. 2012 - CZ
SE ZIMNÍMI PNEUMATIKAMI
MICHELIN ZIMA PŘESTANE
BÝT VAŠÍM POSTRACHEM
www.michelin.cz
historie
m od ely Rosal i e 8 , 1 0 a 1 5
OSMDESÁTILETÁ
JUBILANTKA
LETOS SVÉ NAROZENINY SLAVILA POSLEDNÍ GENERACE OSOBNÍCH VOZŮ CITROËN S POHONEM
ZADNÍCH KOL, ZNÁMÁ POD SOUHRNNÝM POJMENOVÁNÍM ROSALIE.
Citroën 15 Coupé de Ville na pařížské výstavě Rétromobile v roce 2007
Kalendář v roce 1932 ukazoval září, když
automobilka Citroën představila svůj nový typ 8.
Klasicky stavěný vůz se čtyřválcovým motorem SV
vpředu a s poháněnou tuhou zadní nápravou.
Tuhá náprava nesla i kola přední a odpružení
vpředu i vzadu obstarávala podélná listová pera.
A decentní elegán se na svoji dobu vyznačoval
řadou pozoruhodných technických řešení.
Jeho celokovová karoserie měla velmi tuhou střední část, chránící posádku při nehodě, a okna byla
z bezpečnostního skla Securit. Pružné uložení
motoru pak omezovalo vibrace do podvozku
a karoserie, což bylo řešení podle amerického patentu, které Citroën převzal jako „plovoucí motor“
symbolizovaný stylizovanou labutí.
Automobil měl tuhý obdélníkový rám, třístupňová převodovka disponovala synchronizací
druhého a třetího převodového stupně a vůz - se
čtyřdveřovou uzavřenou karoserií - vykazoval při
rozvoru náprav 2,7 m a celkové délce 4,2 m
hmotnost 1165 kg. Čtyřválec o objemu 1,45 l
typu 8 dával výkon 32 k a vozu umožňoval
rychlost kolem 90 km/h.
Už během podzimu 1932 však nabídku rozšířily
dva další typy obdobné konstrukce: Citroën 10,
poháněný čtyřválcem 1,8 l (36 k) a řadovým
šestiválcem 2,65 l (56 k) vybavený Citroën 15.
A oba už měly – na rozdíl od nejmenšího typu palivovou nádrž v zádi. Vedle standardních provedení s rozvorem 3,0 a 3,15 m však automobilka
nabízela i výkonnější typy 10 a 15 také v lehčích
verzích se zkráceným rozvorem a kompaktnějšími
karoseriemi. A šestiválce 15 Légère se tak proháněly rychlostí až 120 km/h a řadily se k nejhbitějším cestovním vozům své třídy.
Pojmenování Rosalie nové automobily převzaly
od sportovního vozu, postaveného na jejich
bázi, který se proslavil sérií známých a hojně
komentovaných rekordních jízd na autodromu
v Linas-Montlhéry. Všechny tři typy Rosalie nabízel
Citroën v různých karosářských provedeních,
z nichž většinu vyráběl a pouze některé – zejména ty otevřené – objednával u specializovaných
karosáren. Šestiválcové modely se od čtyřválců
na první pohled lišily nejen delší kapotou, ale
také pěti svislými větracími klapkami po každé
straně motoru, zatímco u čtyřválců stačily čtyři.
A jestliže u nejmenšího typu 8 figurovalo v ceníku
sedm karosářských provedení, u typů 10 a 15 se
jich našlo patnáct. Včetně roadsterů, kabrioletů
a téměř pětimetrového Coupé de Ville s otevřeným prostorem pro řidiče a uzavřenou zadní částí
karoserie. A to nehovoříme o užitkových vozech,
odvozených z typů 8 a 10.
Od jara 1933 špičku nabídkové řady Rosalie tvořily
šestiválce 15 Grand Luxe, nabízené jako pětimístné
a sedmimístné limuzíny. V lednu 1934 dostaly
Sedan Citroën 8 Rosalie v první podobě z podzimu 1932
Dvoumístné kupé Rosalie typu 8, ideální vůz pro mladou dámu
všechny vozy Rosalie modernizované karoserie se
šikmou maskou chladiče, módně prohnutým předním nárazníkem, rozměrnějšími blatníky a zaoblenější střechou. Za jejich typovým označením přibyla
zkratka NH (Nouvel Habillage, připomínající jejich
„nové oblečení“) a inzeráty zdůrazňovaly jejich tři
hlavní přednosti: bezpečnost, solidnost a eleganci.
Od jara téhož roku měly inovované modely Rosalie
i nezávislé zavěšení předních kol, pro něž Citroën
používal interní označení RAVI, ale to už se jejich
kariéra chýlila ke konci.
Ve stejné době byl totiž představen revoluční
Citroën 7 s předním pohonem, po němž brzy následoval i větší typ 11 téže koncepce, a počátkem
roku 1935 musela klasicky stavěná Rosalie vyklidit
pole. V době, kdy na svět přišlo téměř 39 tisíc vozů
typu 8, přes 49 tisíc čtyřválců typu 10 a něco málo
přes sedm tisíc šestiválců typu 15. Ovšem užitkové
verze s pohonem zadní nápravy zůstaly ve výrobě až do roku 1938. Jenže je místo původních
motorů SV poháněly čelem v zad otočené čtyřválce
OHV, převzaté z nových typů 7 a 11...
facelift
Citroën C3 P i c a s s o
MALÝ VELKOPROSTORÁK
CITROËN C3 PICASSO NEPOCHYBNĚ PATŘÍ K NEJHEZČÍM
MALÝM VOZŮM S VELKÝM PROSTOREM. SYMPATICKÉ MPV,
KTERÉ SVÝMI VESELÝMI TVARY ZAUJALO UŽ PŘES 320 TISÍC
ZÁKAZNÍKŮ, SE DOČKALO NA PAŘÍŽSKÉM AUTOSALONU
PO ČTYŘECH LETECH VÝRAZNĚJŠÍHO OMLAZENÍ.
Při faceliftu nejmenší picasso dostalo
upravený přední nárazník s obnoveným
logem značky a hlavně LED diodovými
světly pro denní svícení. Další novinkou
jsou přední mlhovky s funkcí přisvícení
do zatáčky, které vám tak v noci dokážou
přisvítit doslova za roh.
Pro zakulaceně hranatou C3 Picasso,
která svým geniálně řešeným interiérem
uspokojí i rodiny s malými dětmi, jsou
teď v ceníku dvě další barvy: perleťová
bílá Nacré a inkoustově modrá Encre.
Na výběr jsou i nové designy patnácti
a šestnáctipalcových hliníkových ráfků.
Obohacení se samozřejmě dočkal i vzorník
čalounění, ale řidiče budou více zajímat
nové položky funkční výbavy: třeba vnitřní
zpětné zrcátko s automatickou clonou či
multimediální navigační systém eMyWay,
jenž umí přehrávat hudbu z flashdisků
nebo MP3 přehrávačů. Samozřejmostí je
pak handsfree, komunikující s telefonem
bezdrátově přes Bluetooth a připojit lze
i parkovací kameru.
Nejmenší picasso i bez nových prvků
výbavy a přepudrovaného vzhledu téměř
nezestárlo. Ale po faceliftu to je bezesporu jeden z nejpohlednějších citroënů
současnosti, jenž připomíná na malém
půdorysu chytře postavenou krabičku,
ohromující prostorností a velmi promyšleným řešením interiéru. A je téměř
k neuvěření, že jeho nejlevnější verzi pořídíte už za 229 900 korun a při nákupu
na leasing ještě o třicet tisíc levněji...
výstava
koncepty na C ha m ps - E lys é e s
SETKÁNÍ KRASAVCŮ
DRUHÁ POLOVINA LETOŠNÍHO ROKU
ZAČALA V PRESTIŽNÍM SALONU C42
NA PAŘÍŽSKÉ AVENUE CHAMPS-ELYSÉES
ZAJÍMAVOU TEMATICKOU VÝSTAVOU
NOW FUTURE. TEDY PŘEHLÍDKOU
MOŽNÉ AUTOMOBILOVÉ BUDOUCNOSTI
V PŘEDSTAVÁCH STYLISTŮ
CITROËNU.
A na té si dostaveníčko dala řada pozoruhodných
konceptů značky Citroën z posledních šesti let.
Její návštěvník si tu proto mohl na jednom místě
připomenout automobilové krasavce, jimiž se
stačil dvojitý šíp během této doby pochlubit a jež
oslovovali na největších autosalonech desetitisíce
návštěvníků i odborníků.
Takže tu bylo možné například vidět čtyřdveřový
a čtyřsedadlový koncept C-Métisse s hybridním pohonem, který má na svědomí tým
vedený Jeanem-Pierrem Plouéem. Tenhle vůz,
který už před šesti lety oslnil pařížský autosalon, však rozhodně nebyl jediným konceptem,
který na Champs-Elysées, kde André Citroën
v roce 1919 představil svůj první vůz typu A,
na návštěvníky čekal.
Nemohl tu totiž chybět ani překrásný dvousedadlový vůz GT by Citroën. Tedy studie
prezentovaná před čtyřmi roky jako návrh
supervozu pro rok 2025 a zároveň studie,
jež se narodila díky partnerství Citroënu s počítačovou firmou Polyphony, nabízející pro
Playstation hru Grand Turismo 5. V případě
tohoto dynamicky vyhlížejícího vozu s rozměry
4 960 x 2 080 x 1 090 mm se dokonce
svého času šířily zvěsti, že by se mohl v limitovaném počtu 10 či 20 kusů vyrobit, přičemž
cena by se mohla pohybovat kolem 1,5
milionu eur. Ale protože se nakonec nepodařilo najít vhodného partnera pro pohonnou
jednotku tohoto výjimečného automobilu, tak
z jeho hypotetické realizace sešlo.
Dvousedadlová fantazie GT by Citroën
Další pozoruhodnou studií byl na výstavě
bezesporu Hypnos, poprvé vystavený také před
čtyřmi lety. Ten je crossoverem, určeným díky své
světlé výšce také do terénu a kombinující elegant-
Revolte, který na výstavě zastupoval malé koncepty
ní limuzínu s prostorem, který je obvyklý u vozů
třídy SUV. Pohonnou jednotkou tohoto automobilu, na jehož interiéru se podepsal Leighanne
Earley, pak je šestiválec s výkonem 208 k,
doplněný dvěma elektromotory s mimořádně
nízkou spotřebou i emisemi.
Vizi malého městského a hybridního automobilu na Champs-Elysées pro změnu zastupoval
koncept Revolte. Vůz, který se o slovo hlásil
jako luxusnější a mnohem pestřejší model 2CV,
určený pro 21. století. Základní rozměry tohoto
třísedadlového automobilu s možností hybridního
pohonu jsou 3680 x 1730 x 1350 mm a vedle
řady pozoruhodných technologií je vybaven
i střešními solárními články, dodávajícími energii
pro pohodlí na palubě vozu.
V této pozoruhodné kolekci přirozeně nemohl
chybět ani elektrický dvoumístný sportovní Survolt, se kterým se belgická závodnice Vanina
Ickxová proháněla i na okruhu v Le Mans. Tedy
automobil vyrobený z uhlíkových vláken a vybavený dvěma elektromotory, poprvé představený
v roce 2010 v Ženevě. Jeho lithium-iontové
baterie sice dodávají automobilu bez dobytí autonomii pouze na 200 km, zato umožňují rychlost
až 260 km/h a zrychlení z klidu na 100 km/h
za pouhých pět sekund!
Ovšem návštěvníci této schůzky krasavců, doplněné i o soutěžní vozy WRC, získávající světové
tituly jako na běžícím pásu, si dost dobře nemohli
nepovšimnout důležitého faktu. Že totiž od těchto
před časem představených snů nebývá někdy
k realitě bůhvíjak daleko. Vždyť třeba současný
model DS5 jako by z oka vypadl koncepčnímu
vozu C-Sportlounge, jenž se na stánku Citroënu
prezentoval ve stínu frankfurtských mrakodrapů
v roce 2005...
Zcela tichý a neobyčejně rychlý Citroën Survolt
kaleidoskop
zajímavosti
DĚTI A CITROËN
O tom, že značka Citroën myslí i na děti, nesvědčí jen oblíbený rodinný model Citroën Berlingo. Že
značku s dvojitým šípem miluje i dnešní mládež,
dokázala během tohoto léta série cyklozávodů pod
názvem Tour de Kids. Ta se totiž v průběhu dvou
a půl měsíce představila ve 20 českých i morav-
ských městech, kde byl zároveň k vidění také stan
se značkou Citroën. Francouzská automobilka jako
generální partner této akce v něm lákala nejen malé
závodníky a diváky na soutěže, ale také jejich rodiče
na atraktivní nabídku, v čele s rodinným Berlingem.
Akce pak vyvrcholila v polovině července na praž-
ském Václavském náměstí, kde malým závodníkům
předával ceny i Marek Eben. Což samozřejmě nebylo náhodou. Známý moderátor, herec a muzikant
je totiž věrný značce Citroën už dlouhou řadu let
a momentálně jezdí s již osmou „cé-pětkou“, vybavenou hydropneumatickým pérováním.
CITROËNY OPĚT VE FILMU
BABOVŘESKY aneb z dopisu venkovské drbny. To je název
klasické české komedie z vesnického prostředí, jejíž námět
režisérovi Zdeňkovi Troškovi (vlevo) před několika lety poslal
Luboš Draganovský ze Slovenska. O čem film, který bude
možná nástupcem slavné série Slunce, Seno pojednává,
se zmiňujeme v rozhovoru s Lucií Vondráčkovou. A tak jen
připomeňme, že si v něm kromě skvělých herců zahrají
i vozy Citroën C5, DS4 a SUV C4 Aircross. Tato filmová
novinka, která se natáčela v létě v jihočeských exteriérech,
přijde do kin v únoru příštího roku.
ČESKÉ ZASTOUPENÍ CITROËNU
NA NOVÉ ADRESE
České zastoupení značky Citroën dnes najdete na nové adrese. Koncem září se totiž společnost Citroën ČR
z pražské Florence přestěhovala do nejvyšší budovy v zemi - City Tower na Pankráci. A protože v té době
právě probíhaly tzv. Eco Days, zaměstnanci i příznivci značky se vydali do nového zastoupení společnosti
pěšky a nové sídlo společnosti tak uctili ekologicky. Odměnou jim pak byla chutná snídaně přímo před novou
budovou. A samozřejmě chutnala: vždyť dohromady ušli téměř 100 km.
FESTIVALOVÁ VÝMĚNA
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech si Marek Eben, jezdící v civilu s vozem Citroën C5,
vyměnil svůj vůz za špičkový model Citroën DS5. A svou spokojenost s tímto vozem pravověrný příznivec
značky opravdu neskrýval...
kaleidoskop
s po rt
ADELINE TO DOKÁZALA
Když slečna Adeline Sangierová začínala před pěti lety s rallycrossem, projevila přání
stát se vůbec první ženou, která ve Francii dokáže vyhrát některý ze závodů domácího
šampionátu. A letos si to 26letá závodnice z Beauvais dokázala splnit. A to na známé
trati v Lohéacu, kde v září za volantem Citroënu C2 vyhrála osmý z 11 závodů francouzského šampionátu třídy Super 1600. A tím se stala – vedle Švédky Susann Bergwallové
(dnes Hansenové), Norky Camilly Antonsenové či další Francouzky Caty Calyové - jednou
z mála dívek, které si dokázaly v krátkých a urputných bitvách této automobilové disciplíny
poradit nejen s mnoha protivníky muži, ale získat také jejich respekt.
ZAOCEÁNSKÝ TRIUMF
X-Games je každým rokem velmi sledovaná sportovní
akce, založená před 17 lety americkou televizní společností ESPN a představující jakousi olympiádu extrémních sportů. Již v roce 2010 byl do této podívané zařazen také závod v rallycrossu a právě toho se letos v Los
Angeles poprvé zúčastnil také Sébastien Loeb. Na trať,
lemovanou betonovými bariérami, jež nedávaly žád-
nou šanci na únik a na které nakonec doplatil i dvojnásobný soutěžní mistr světa Marcus Grönholm, vyrazil
Loeb se speciálem DS3 XL. Tedy s vozem, v němž
nesedí spolujezdec, který disponuje výkonem 545 k,
má točivý moment 800 N.m a z klidu na rychlost
100 km/h akceleruje za 2,4 sekundy! Loeb, který – díky
tomu, že se v USA rallye prakticky nejezdí – je za Atlanti-
kem téměř neznámý, však i v tomhle nezvyklém prostředí své kvality dokázal. A na okruhu, vytýčeném na Gilbert
Lindsay Plazza a umožňujícím mimo jiné i 20metrový
skok, slavil krátce po výhře v Rallye Nový Zéland vítězství
také. I přesto, že mezi jeho soupeři byli také místní miláčci a v Evropě známí borci, jakými jsou kupříkladu Travis
Pastrana či Tanner Foust.
OPĚT NEJLEPŠÍ V EVROPĚ
Do počátku 80. let minulého století byly rallye výhradně záležitostí automobilů
s jedinou poháněnou nápravou. Když ovšem do soutěží vtrhly vozy s pohonem
všech kol, „dvoukolky“ postupně v absolutním pořadí ztratily šance na vítězství.
Což rozhodně neznamená, že už by snad tyto „klasické“ automobily ze soutěží
vymizely. Ale staly se poněkud lacinějším nářadím, v němž posádky získávají
zkušenosti a v němž se doslova odděluje zrno od plev.
A právě kategorii těchto vozů s jednou poháněnou nápravou, která je předstupněm ryzích soutěžních speciálů, letos v Evropě ovládl Jan Černý spolu
se svým spolujezdcem Pavlem Kohoutem. S vozem Citroën DS3 R3T totiž
vyhráli kategorii 2WD v těch nejrůznějších podmínkách: nejen na sněhu
v rakouské Jänner Rallye, ale také v italské Mille Miglia, zlínské Barumce
nebo na Rajdu Polskim. A tak „Černý kohout“ po jednoroční přestávce
i letos získal v této kategorii evropský titul.
V TÁTOVÝCH STOPÁCH
Mezinárodní automobilová federace FIA letos zavedla v rallycrossu novou juniorskou kategorii, určenou pro
jezdce od 14 do 18 let. Měla světovou premiéru v rakouském Greinbachu a startují v ní vozy s trubkovým
rámem, s pohonem všech kol a motory, jejichž výkon je kolem 140 k, mají maximální objem 600 cm3.
Jejich karoserie díky úpravám a nálepkám připomínají vozy nejrůznějších značek, přičemž letošní seriál se
skládal ze šesti závodů. A hned napoprvé se v něm s vozem Citroën JRX prosadil 14letý syn 14násobného
rallycrossového mistra
Evropy Kevin Hansen
(vlevo). Což ani nepřekvapuje. Vždyť jeho
49letý táta i letos
za volantem dokázal,
že stále ještě umí,
a v té nejprestižnější
kategorii rallycrossového mistrovství Evropy
se prosadil také jeho
tým: 25letý Timur
Timirzyanov z Ruska
v ní s vozem Citroën
DS3 SuperCar získal
titul (vpravo).
historie
au ta francouz s k ýc h v lá d c ů
PREZIDENTSKÉ
CITROËNY
FRANCOUZŠTÍ PREZIDENTI VE SVÉM ÚŘADU MAJÍ K DISPOZICI ŠPIČKOVÉ VERZE VOZŮ VŠECH TŘÍ
NEJVĚTŠÍCH DOMÁCÍCH AUTOMOBILEK. TEDY CITROËNU, PEUGEOTU A RENAULTU. TAKŽE ZÁLEŽÍ
POUZE NA NICH, KTERÉMU Z NICH - A PŘI JAKÉ PŘÍLEŽITOSTI – DAJÍ PŘEDNOST.
Citroën DS 21, který pro potřeby francouzských prezidentů upravila firma Chapron
Například François Mitterand, používající privátně
Citroën Prestige CX, sice preferoval ve službě automobily Renault, ovšem Elysejský palác nakonec
opouštěl na palubě Citroënu XM. Zatímco takový
Nicolas Sarkozy si zase nejprve oblíbil Peugeot
607 Paladine, ale později používal také Citroën
C6 i obrněný Renault Vel Santis. Je však jasné,
že automobily ozdobené dvojitým šípem byly
po druhé světové válce v garážích francouzských
prezidentů obzvlášť populární. Tento trend ostatně na jaře potvrdil i současný prezident – François
Hollande, který si ke své inaugurační cestě zvolil
hybridní verzi modelu Citroën DS5.
O tuto oblibu se nejspíš postaral prezident René
Coty, který dal v roce 1955 u karosářské firmy
Chapron postavit otevřený prezidentský vůz
Dnes vypadá interiér prezidentského modelu DS poněkud archaicky,
nicméně ve své době byl například telefon v automobilu naprostou výjimkou
na bázi modelu Traction Citroën 15/6 H. Když
jej později v čele Francie vystřídal Charles de
Gaulle, který zpočátku dával přednost automobilu
Simca, byl sice tenhle vůz renovován, ovšem v tu
dobu už de Gaulle vsadil na úplně jinou kartu:
na Citroën DS 19, který se tehdy stal na automobilovém nebi zjevením. A udělal dobře. Protože
právě tenhle automobil mu později zachránil
i život. Stalo se to při jednom z 31 atentátů, které
byly na tohoto kontroverzního dlouhána spáchány
a který se odehrál v srpnu 1962.
Tehdy jel de Gaulle s manželkou ve své černé
„dé-esce“ na letiště, ale na cestě spustilo na vůz
palbu 12 atentátníků. Během ní bylo vypáleno
150 výstřelů, dva z bodyguardů na motocyklech
byli zabiti, zadní okno automobilu bylo zcela
rozstříleno, stejně jako pneumatiky. Prezidentský
šofér Francis Marroux přesto dokázal divoce se
smýkající vůz zvládnout a ujet s ním do bezpečí.
To vše nepochybně i díky hydropneumatickému
odpružení, které automaticky upravovalo výšku
vozu a umožnilo tak jeho kontrolu i v této nebezpečné a dramatické situaci.
A protože prezident de Gaulle si velmi dobře
uvědomoval, že z této šlamastyky, která byla
později novelizována a zfilmována pod názvem
Den Šakala, dokázal uniknout jen díky unikátním
vlastnostem vozu, známého jako „La Déesse“
(tedy Bohyně), vyjádřil v pozdějších letech značce
Citroën svůj vděk. V době, kdy se tato automobilka dostala do finančních problémů, se pokusil
zabránit tomu, aby ji koupil italský Fiat. Tím,
že italský vliv na francouzskou značku omezil
na pouhých 15 procent...
Prezident Charles de Gaulle v roce 1958 při přehlídce
v alžírském Oranu použil otevřený Citroën DS
historie
au ta francouz s k ýc h v lá d c ů
Citroën SM, který v roce 1980 při návštěvě Francie měl k dispozici papež Jan Pavel II.
FRANCOUZŠTÍ PREZIDENTI
NEBYLI SAMI
Automobily ve službách prezidentů jsou sice
na dálku viditelnou záležitostí, ale jejich použití
Prezident François Mitterand a vůz Citroën CX Prestige v roce 1981
k těmto službám není rozhodně kdovíjak jednoduchou záležitostí. Vozy totiž musí disponovat
celou řadou nejrůznějších vlastností. Přirozeně
musí být dostatečně reprezentativní, pohodlné,
rychlé a také spolehlivé. V některých případech
jsou sice vybaveny pancéřováním, neprůstřelnými
skly i pneumatikami, ale v jiných - zejména při
„davových scénách“ - je nutné, aby byly otevřené, nebo měly stahovací střechu, která státníkovi
umožňuje stát a zdravit davy. A v tomto případě
musí být naopak automobil schopen jet doslova
krokem. To byl ostatně i důvod, proč dal de
Gaulle postavit Citroën DS, vybavený i elektricky ovládanou plátěnou střechou. A vzhledem
k tomu, že automobily Citroën se ucházely
o prezidentskou službu od dob de Gaulla
prakticky neustále, dal v roce 1971 Georges
Pompidou - u příležitosti návštěvy britské královny
Alžběty - u firmy Chapron, sídlící na pařížském
předměstí, postavit také dva reprezentační modely Citroën SM. Speciální automobily, které jsou
dlouhé 5 600 mm a váží 1 890 kg. Ovšem vozy
Citroën používali také jeho následníci: Giscard
d´Estaing (model CX), François Mitterand (model XM) či Jacques Chirac (CX Prestige a od roku
2006 model C6).
A při této příležitosti bychom si ale měli připomenout, že speciální Citroën CX 25 Turbo 2
s prodlouženým rozvorem, popelníky ve všech
dveřích a s motorem 2,4 l, si dal postavit
i nejvyšší šéf tehdejší NDR – Erich Honecker.
Jeho automobil byl sice před léty vydražen, ale
většinu francouzských prezidentských aut – včetně všech citroënů – můžete vidět dodnes. Kde?
Na burgundském zámku Château de Montjalin
v Sauvigny-le-Bois, nějakých 100 km od dijonského letiště Longvic...
Flotila ministerských modelů DS na nádvoří Elysejského paláce
PRVNÍ „PREZIDENTSKÝ“ HYBRID
Současný francouzský prezident – 57letý François
Hollande - si v polovině května ke své inaugurační
cestě do Elysejského paláce vybral nejnovější
model - Citroën DS5 Hybrid4, s otevřenou
střechou. Ten ve spojení dieselového a elektrického motoru dává celkový výkon 200 k. Tím se
stal první hlavou státu, která si vybrala automobil
hybridní generace, jenž sedmému francouzskému
prezidentovi umožňuje jet při přehlídce minimálně
tři kilometry v absolutním tichu. Automobil byl pět
dnů upravován ve francouzském Sochaux, kde se
taktéž i vyrábí. Bližší podrobnosti ohledně těchto
úprav ale zůstaly utajeny.
Než se prezidentský model Citroën DS5 Hybrid4
vydal na slavnostní cestu Paříží, byl pět dnů upravován
v dílnách koncernu PSA v Sochaux
rozhovor
P i erre Lévy
VELVYSLANEC
A DVOJITÝ ŠÍP
LETOS V DEN DOBYTÍ PAŘÍŽSKÉ BASTILY, KTERÝ SE STAL POZDĚJI FRANCOUZSKÝM STÁTNÍM SVÁTKEM, OBDIVOVALY
HOUFY TURISTŮ PŘED MALOSTRANSKÝM BUQUOYSKÝM PALÁCEM BÍLÝ CITROËN DS5. TO PROTO, ŽE V TÉ DOBĚ VŮZ
VYSTAVENÝ PŘED SÍDLEM FRANCOUZSKÉ AMBASÁDY TESTOVAL JEJÍ PRVNÍ MUŽ. VELVYSLANEC PIERRE LÉVY.
neváhal. Maximálně tři, snad čtyři minuty. Pak promluvilo srdce. Vedle toho, že se zabývám otázkami
Evropské unie a že Praha hraje strategickou roli
ve francouzských zájmech, jsem totiž stále docela velkým romantikem. A přestože vy si ten fakt možná ani
neuvědomujete, právě Praha je pro mnohé Evropany
synonymem lásky. Ostatně při jedné z cest do Prahy
si toho povšimla také má žena, jež mimochodem
bývala kurátorkou pařížského Muzea moderních
umění. A já si na základě jejího upozornění nemohl
dost dobře nepovšimnout, kolik zamilovaných
párů - studujících horlivě pražské průvodce - s námi
letadlem do Prahy cestuje.
Francouzský velvyslanec Pierre Lévy při rozhovoru, ve společnosti ředitele společnosti Citroën ČR
Šestapadesátiletý uznávaný politik a ekonom působil
mimo jiné i pět let v kabinetě současného francouzského ministra financí Pierra Moscoviciho. Absolvent
a později i profesor proslulé štrasburské školy ENA
není zdaleka pouze diplomatem. Je zároveň i milovníkem výtvarného umění, vážné hudby a v neposlední řadě také vášnivým golfistou. Muž, jemuž Česká
republika připomíná jeho oblíbené Burgundsko
a který obdivuje mezzosopranistku Magdalenu
Koženou, je navíc i majitelem dvou automobilů
Citroën. Což bylo jedním z důvodů, proč se nám
naskytla výjimečná příležitost s ním nejen pohovořit,
ale položit mu i pár otázek.
Jak se vlastně člověk stane velvyslancem
v Praze?
Tato funkce mi byla nabídnuta v době, kdy se post
uvolnil. Ovšem věřte, že jsem nad nabídkou dlouho
Jako velvyslanec používáte služebního
renaulta, ale privátně jezdíte s vozy Citroën.
Dokážete si ještě vybavit, jakou značku měl
váš první automobil?
Mám pocit, že to byla stará Simca. Ovšem musím říci,
že automobily Citroën jsou v naší rodině - odjakživa
používající výhradně vozy francouzských značek - tak
trochu tradicí. Nejspíš ji odstartovala tátova „dé-es-jedenadvacítka“, na niž dodnes s láskou vzpomíná. Já
si - poměrně krátce předtím, než začala má česká mise
- koupil Citroën C3, který je momentálně zaparkovaný
v naší pařížské garáži, a musím se přiznat, že jsem si
tenhle malý a kompaktní vozík stačil skutečně dost oblíbit. Jenže pro jízdy v Praze a okolí jsem nakonec zvolil
prostornější Citroën C5 Tourer, který nám v rodině
– samozřejmě i z hlediska golfových zavazadel – vyhovuje opravdu náramně. Jezdím s ním rád, přestože se
nijak nebráním ani jízdám tramvají či chození pěšky.
Jedno je ale už teď jisté: dvojitý šíp bude nepochybně
zdobit i masku mého příštího vozu. I když otázka
jakého není momentálně na pořadu dne. Mám totiž
s „cé-pětkou“ najeto nějakých 11 000 km a volba
příštího vozu navíc bude rozhodně závislá i na místě
mého budoucího působení.
Pracovně jste působil například i v Singapuru.
Dá se tamní automobilová doprava a dopravní
struktura nějak porovnat třeba s českou?
To opravdu těžko. Singapur je velmi specifický,
protože se jedná o ostrov. Navíc tam jsou automobily
neuvěřitelně drahou záležitostí, a pokud chcete vjet
do města, musíte zaplatit mýtné. Což byl ostatně
i jeden z důvodů, proč jsem se v Singapuru ani
automobil nesnažil příliš používat. V Česku se mi ale
zdá, že struktura menších silnic se v poslední době
slušně vylepšila. Zato ty větší - včetně dálnic vedoucích
do dalších států - mají do dobrého stavu opravdu
hodně daleko...
Nedávno jste měl příležitost si otestovat model
Citroën DS5. Jak byste jej charakterizoval?
Byl pro mě velkým překvapením i potěšením.
Zpravidla se totiž nestává, aby automobil, který
řídím, budil takovou pozornost jako právě model
DS5. A jako řidič jsem se v něm nechal rozmazlovat
kvalitně zpracovaným a nadčasovým interiérem,
v němž mě zaujaly hranaté hodiny, které svým retro
zjevem dávají palubní desce jedinečný ráz. Celkově
jsem si ovšem ve voze připadal jako pilot v kokpitu
letadla a musím přiznat, že Citroën DS5 se výrazně
lišil od všeho, co jsem dosud řídil. A ani se příliš
nedivím. Vždyť se tento citroën již stačil stát - a ne
náhodou - i prezidentským vozem.
Dal by se Citroën DS5 nějak porovnat
s Vaší privátní C5?
Asi ne, protože ty vozy už představují dvě odlišné
automobilové generace. Můj privátní vůz má například manuální převodovku, a protože jsem – jako
ostatně většina Francouzů – tak trochu tradicionalista, preferuji právě tento způsob řazení. O to víc mě
Francouzský velvyslanec s testovaným modelem DS5
Citroën DS5 (vlevo) testovaný francouzským ambasadorem a jeho soukromý vůz Citroën C5 Tourer
ale u „dé-es-pětky“ samočinná převodovka udivila.
Nejenže je úžasně pružná, ale dokázala se velmi
rychle přizpůsobit i mému jízdnímu stylu. Velký
rozdíl je přirozeně i v interiérech obou vozů a oproti
mému vozu s hydropneumatickým odpružením
je kompaktní model DS5 naprosto odlišný také
koncepčně. A díky tvrdšímu naladění podvozku je
mnohem sportovnějším vozem. Dokázalo mě však
překvapit, jak velkým zavazadlovým prostorem právě
sportovněji pojatý model DS5 disponuje: vedle
holí a další golfové výbavy totiž snadno pobral i dvě
cestovní tašky. Není proto divu, že v tomto směru
jsme si náramně notovali i s dalším mužem, který
auta poměřuje právě přes golfová zavazadla a který
shodou okolností model DS5 právě testoval také.
Tedy s moderátorem Markem Ebenem...
Kam jste vlastně s bílou „dé-es-pětkou“ vyrazil?
Nebyly to žádné velké cesty, protože v době,
kdy jsem ji testoval, pobývali u nás na dovolené
naši francouzští přátelé. S těmi jsme proto jezdili
především po Praze, na kterou byli velmi zvědaví
a která je dnes – když vezmu v úvahu mou první
návštěvu u vás - daleko živější a barevnější. Tak moc,
že už je bohužel někdy turisty až doslova přehlcená.
Vyjeli jsme přirozeně také do pražského okolí a já
s tímhle vozem byl i na golfovém hřišti v Konopošti.
Bílá automobilová krasavice se okamžitě všude stala
středem pozornosti.
*
*
*
Vedle automobilových řečí se rozhovor s noblesním
Pierrem Lévym nad kávou a domácími sušenkami
samozřejmě přesunul i na řadu dalších témat. Úžasný
interiér Buquoyského paláce, který francouzská vláda
v roce 1930 koupila a jenž představuje jeden z nejvýraznějších příkladů pražského baroka, ostatně mnohá
navozoval sám. A tak jsme v Modrém salonku probrali
jak jeho architekturu, tak zajímavosti v práci diplomata,
stejně jako teorie Michela Pastoureau o historii barev,
včetně jejich vlivu na výběr automobilu. Především
jsme se ale ujistili, že francouzský ambasador - nacházející mezi Českem a Francií stále víc podobností - se
u nás už cítí jako doma...
sport
C itroën Racin g Tr o phy
CITROËN A ČESKÉ RALLYE
O TOM, ŽE VLÁDCI SOUČASNÝCH AUTOMOBILOVÝCH SOUTĚŽÍ SLYŠÍ NA JMÉNO CITROËN,
NIKDO NEPOCHYBUJE. POTVRZUJÍ TO OSTATNĚ I OBA LETOŠNÍ SVĚTOVÉ TITULY, KTERÉ
LOEB I ZNAČKA S PŘEDSTIHEM OBHÁJILI JIŽ DVA PODNIKY PŘED KONCEM ŠAMPIONÁTU.
Posádka Černý - Kohout letos vyhrála s vozem Citroën DS3 R3T co se dalo
Byl by proto div, kdyby soutěžní vozy této značky
nehostovaly také v našem domácím šampionátu.
Samozřejmě, že v tomto případě se nejedná o špičkové modely WRC, ale o mnohem dostupnější členy
francouzské soutěžní rodiny. A nemalou roli při tom
přirozeně hraje také fakt, že letos se již počtvrté na našich tratích rozeběhl také seriál Citroën Racing Trophy.
Tedy značkový pohár, jezdící se hned v několika evropských státech, který od samého počátku představuje
zajímavou variantu závodění. Jednak je rukou podanou
juniorským posádkám a v neposlední řadě i jezdcům,
kteří si chtějí zazávodit s rivaly vybavenými prakticky
stejnou technikou. A navíc se v tomhle seriálu jezdí
také o peníze, jež mohou v případě úspěchů vylepšit
závodní rozpočet.
V letos šestidílné Trophy (nakonec z ní ale vypadla
zrušená Bohemia rallye), do níž se mohly přihlásit
posádky s vozy Citroën DS3 R3T a Citroën C2 R2
MAX, byl po loňském prvenství Miroslava Březíka
velkým favoritem předloňský evropský mistr „dvoukolek“ Jan Černý, jezdící s Pavlem Kohoutem. A sezona
ambice této dvojice jednoznačně potvrdila. Jedna z vycházejících českých soutěžních hvězd totiž za volantem
Citroënu DS3 R3T prožila doslova sezonu snů. Vždyť
Černý v ní stačil nejen vyhrát Citroën Racing Trophy,
ale byl úspěšný i jinde: obhájil titul evropského šampiona v kategorii 2WD a ve vozech s jedinou poháněnou
nápravou nenašel soupeře v žádném z podniků
Mezinárodního mistrovství České republiky, v němž se
postavil na start. A v posledním díle českého soutěžního šampionátu – v Enteria Rally Příbram, která je pro
posádku Černý-Kohout domácím podnikem a ve které
se nakonec do první dvacítky celkové klasifikace propracovalo hned pět vozů Citroën - navíc v absolutním
pořadí dojel dokonce na pátém místě, přestože přední
příčky obsazují pouze silnější čtyřkolky!
že promotér české Citroën Trophy, uspořádá před
následující sezonou pro zcela nezkušené jezdce
a přirozené talenty konkurz, jehož vítěz by mohl jezdit
celou sezonu v jeho týmu zdarma, nebo za pakatel...
CITROËN RACING TROPHY 2012
Třída 5: Jan Černý – Pavel Kohout (DS3 R3T)
50 bodů, 20 000 €, Egon Smékal – Monika
Hýbnerová (DS3 R3T) 12 bodů, 3 000 €
Třída 6: Rafał Janczak – Michał Grudzinski
(C2 R2 MAX) 10 bodů, 1 200 €, Martin Kočí –
Lukáš Zámečník (C2 R2 MAX) 8 bodů, 800 €
Ve třídě 6 byl v české Citroën Trophy 2012 nakonec nejúspěšnější polák Rafał Janczak s vozem C2 R2 MAX
A protože vedle dua Černý – Kohout, které vyhrálo
skupinu 5, v Příbrami ovládla značka s dvojitým
šípem i třídu 6 (tu vyhrál za volantem modelu C2
R2 MAX Rafał Janczak se spolujezdcem Michałem
Grudzinskim), byla radost v zázemí francouzské značky
skutečně náramná...
PŘÍŠTĚ I MODEL DS3 R1B
Ostatně právě zázemí Citroën Trophy se specifickým
červeným stanem obrandovaným dvojitým šípem
letos těm, kteří do něho během podniků domácího mistrovství zavítali - a nebylo jich málo - vedle
již tradiční a skvělé kávy Dallmayr, nabízelo i řadu
pozoruhodností. Při Bohemia Rallye si v něm například zájemci mohli vyzkoušet originální francouzský
simulátor soutěžního vozu DS3 WRC a shlédnout
jeho pravou verzi, zatímco během dalších vybraných
podniků vévodil stanu Citroën originální simulátor RBR
s vozy Citroën na domácích tratích. Pro diváky byly
připraveny rovněž soutěže o hodnotné ceny a během
dvou největších automobilových podniků - Bohemia
a Barum rally - byl pro výherce soutěží a VIP hosty
připraven dokonce i vrtulník. A ten jim poskytl zážitky,
na které se nezapomíná. Nejenže totiž zprostředkoval
zcela neobvyklý pohled na některé z rychlostních
vložek, ale v momentě, kdy se na některý z jedoucích
vozů zaměřil, jej dokázal sledovat metr po metru
doslova v přímém přenosu. A o něčem podobném se
žádnému z klasických návštěvníků rallye ani nesní.
V Příbrami pak byl v zázemí francouzské značky k vidění i zcela nový Citroën DS3 R1B. Vůz kategorie R1B,
určený pro začínající jezdce (objem 1,6 litru, výkon
125 k), ve kterém by se měl od příští sezony jezdit
samostatný juniorský pohár. A to nejen v Evropě, ale
i přímo na českých tratích. Není dokonce vyloučené,
V zázemí Citroën Trophy se dal vyzkoušet i francouzský simulátor vozu DS3 WRC
O CO SE V CITROËN RACING
TROPHY HRAJE
Vozy startující v této sérii jsou zařazeny do třídy 5 (Citroën DS3 R3T) a 6 (Citroën C2
R2 MAX). Bodově a finančně jsou pak hodnoceny podle celkového umístění v těchto
kategoriích (do třídy 5 se však pro tyto účely
neberou v úvahu výsledky kategorie S1600
a ve třídě 6 vozů Kit Car) následovně:
Skupina 5 (8000 € na závod)
1. místo 10 bodů, 4000 € + 50 litrů oleje
ELF Turbo EVO
2. místo 8 bodů, 2500 € + dárkové
předměty či oblečení Citroën racing
3. místo 6 bodů, 1500 € + maziva Total
Skupina 6 (2500 € na závod)
1. místo 10 bodů, 1200 € + sada předních brzdových destiček Pagid
2. místo 8 bodů, 800 € + dárkové předměty nebo oblečení Citroën Racing
3. místo 6 bodů, 500 € + maziva Total
Novinkou příští sezony bude tenhle soutěžní ďáblík - Citroën DS3 R1B
rozhovor
Lucie Vo nd rá č ko v á
ŽIVOT BEZ AUTA?
O ZPĚVAČCE, HEREČCE, TANEČNICI A VYSTUDOVANÉ FILOZOFCE LUCII VONDRÁČKOVÉ PLEKANCOVÉ SE VŠEOBECNĚ VÍ, ŽE AUTOMOBIL DO JEJÍHO ŽIVOTA AŽ TAK MOC NEPATŘÍ.
A ŽE SE MU – VCELKU PROGRAMOVĚ - DOCELA VYHÝBÁ.
Takže v momentě, kdy vešlo ve známost, že
32letá milovnice koček bude hrát v novém
českém filmu Zdeňka Trošky roli dcery místního
faráře, a dokonce při ní jezdit v novém Citroënu
C4 Aircross, ani na okamžik jsme nezaváhali.
A vyrazili do Netolic. Tam – vedle dalších jihočeských lokalit – totiž začaly padat první klapky filmu
„Babovřesky... aneb z dopisu venkovské drbny“.
Jeli jsme se samozřejmě zeptat, jak to s jejím
negativním postojem vůči automobilům vlastně je.
Sice jsme na jih Čech přijeli trochu pozdě a navíc
v době, kdy se z oblohy spustil déšť, ale Lucie
Vondráčková, zvyklá na život v Montrealu, si na nás
přece jen v přestávce natáčení trochu času udělala.
A zatímco její manžel a kapitán naší hokejové reprezentace se u vedlejšího stolu pustil v hotelu Rychta
do jihočeské bašty a jejich malý Matyáš spokojeně
odpočíval v kočárku, my jsme mohli vyzvídat.
O vás se tvrdí, že auta příliš nemusíte.
Proč vlastně?
To všechno je nejspíš omyl. Já jsem totiž nikdy
nic podobného neřekla, protože ve skutečnosti
auta docela ráda mám. Je ovšem pravdou, že
s nimi moc nejezdím, respektive je neřídím. A to
hned z několika důvodů. Například proto, že
v Praze jich je víc než dost a já rozhodně nechci
patřit k těm, kteří jejich počet ještě zvyšují.
A to nehovořím o tom, že auta už díky svému
přemnožení vlastně přestala své majitele osvobozovat a naopak jim spíš přidělávají starosti.
Když totiž v Praze vyrazíte kamkoliv autem,
naprosto nutně se – vzhledem k jejich počtu
i dopravním omezením – velmi rychle dostanete do stresu. Což je přesně to, co nemusím
a čemu se vyhýbám. Ale aby to nevypadalo,
že snad pomlouvám Prahu: v Montrealu, který
se mi náramně líbí a který považuji za hezčí
město než třeba Paříž, je to úplně stejné. Proto
se raději snažím všude chodit pěšky. Díky tomu
se ze mě stal postupně chodec dlouhých tratí
a denně ujdu nějakých sedm až deset kilometrů.
Přesto jsem všude kupodivu včas a hlavně bez
stresů. A jako docela netrpělivý člověk, který se
rád dostane z místa A co nejdříve do místa B, při
tom zažívám docela slušné paradoxy. Výrazně
si je uvědomuji například když jdu po pražském
náměstí I. P. Pavlova a vidím, jak všechna ta
auta stojí, zatímco já je bez nejmenších problémů během chvilky předejdu. Tehdy to člověku
přirozeně nedá, aby se sám sebe nezeptal: není
tady vlastně něco špatně? Nemělo by to být právě naopak? Bohužel to je civilizační záležitost,
ne nepodobná například mobilním telefonům.
Ty by také měly zkracovat vzdálenost mezi lidmi,
ale skutečnost je mnohdy podivná: když sedíte
ve společnosti a všichni si v ní neustále mailují,
píší zprávy a telefonují, tak se vám v ten moment
de facto hrozně vzdalují. Protože na vás nemají
čas a jsou úplně jinde...
Říkáte, že ujdete denně nějakých deset
kilometrů. A kolik jste jich prozatím ujela
ve filmu s citroënem?
Moc ne, protože do teď jsme dělali jen jednu
scénu, při níž bylo mým úkolem málem jednu
z „drben“ přejet. Samozřejmě jsem při ní musela
docela prudce sešlápnout brzdu, abych ji vystrašila, ale bylo to fajn a všechno šlo výborně. Ostatně
musím říci, že to auto, které ve filmu používám,
bylo pro mě docela překvapením. Nejenže se
chová velmi dobře, ale navíc se mi líbí a cítím se
v něm výtečně. I když jsem bohužel zatím příliš
nevypátrala, co všechno umí a dokáže.
Jak dlouho vlastně máte řidičák?
Už hodně dlouho. Od doby, kdy mi bylo 18.
Hned poté, co jsem jej získala, jsem dokonce
s auty čtyři roky docela intenzivně jezdila.
Přesto, že jsem vlastní vůz nikdy neměla.
Jenže postupně jsem přešla na automat, jehož
prostřednictvím člověk za volantem docela
slušně zleniví. No a mou další fází pak bylo již
inzerované chození pěšky. Ale to nebylo kvůli
automatu. Já totiž v autech - díky neopatrným
řidičům - zažila také poměrně dost havárií. A to
i v době, kdy jsem měla k dispozici řidiče, který
se mnou večer jezdil na koncerty, nebo mě
převážel z natáčení na natáčení. A právě tehdy
jsem si také uvědomila, že je asi zbytečné,
abych tomu všemu chodila naproti, což mně
koneckonců zůstalo dodnes.
rozhovor
Lucie Vo nd rá č ko v á
Těžko odhadnout, zda se něco v automobilové
filozofii Lucie Vondráčkové-Plekancové opravdu
změní. Vy ale budete mít přesto šanci ji za volantem vidět. To až bude mít v únoru premiéru
nová Troškova filmová komedie ve stylu jeho
populárních filmů Slunce seno. Právě v ní totiž
Lucie bude již zmiňovaný bílý citroën krotit...
BABOVŘESKY
Filmování se Zdeňkem Troškou Lucie Vondráčková považuje za radost a potěšení
Víte vy vůbec, jaké auto má vlastně manžel
v montrealské garáži?
Upřímně řečeno ne. Vím jen, že je velké a černé.
A protože manžel je opravdu skvělý řidič, cítím se
v něm pohodově: tak, jako v dobrých rukou krále
Miroslava...
Ale pokud víme, nějak podobně se cítíte
i při spolupráci s režisérem Zdeňkem Troškou. Nebo se mýlíme?
To určitě ne. Protože natáčení s ním je opravdu neuvěřitelně pohodová záležitost, která
probíhá bez jakýchkoli třecích ploch. A něco
takového se obvykle nevidí. Já jsem docela
často pracovala s debutanty, takže spolupráce
s někým, kdo už má za sebou nějakých dvacet
filmů, pro mě představuje v tomhle směru výraznou změnu. Je to prostě úplně jiná písnička,
ze které čiší naprostá profesionalita a připravenost. A musím říci, že pro mě filmové natáčení
přineslo ještě jednu změnu. Po tom všem, co
jsem vám řekla o svém vztahu k automobilům,
poněkud překvapivou i pro mě samotnou. Já si
totiž v tomhle filmu sedla za volant až po nějaké době. A snad proto, že ten bílý krasavec má
ruční řazení a kolem nebyly obvyklé davy aut,
stalo se něco neuvěřitelného: z čistajasna mě
ježdění začalo bavit. Dokonce jsem pochopila,
že pro někoho se auto může stát i zábavou.
Teď samozřejmě vůbec neumím odhadnout,
jak dlouho tenhle dojem může, či bude trvat.
Ale už vůbec to, že přišel, bylo pro mne
překvapující...
*
*
*
Pro nás ostatně také. Tak moc, že jsme k původně proponovanému titulku tohoto článku přidali
otazník. A teprve později jsme si uvědomili, jak
velkou poklonu vlastně Lucie svými slovy Citroënu
C4 AIRCROSS vysekla. To, když jsme zašli
na kávu a tuhle polyglotku, působící dojmem
na nic si nehrajícího člověka, zahlédli na druhé
straně netolického náměstí. V její tradiční a už
po léta obvyklé a neměnné neautomobilové
roli: na pěší procházce. Tentokrát s manželem
a s kočárkem...
Směle se dá tvrdit, že tenhle film, jehož premiéru následující jaro uvidíme, vznikl na přání
diváků. Tedy těch, kteří se nemohli smířit se
skutečností, že triptych už klasických Troškových jihočeských komedií neměl dlouhá léta
žádného následovníka. Díky souhře mnoha
okolností se ovšem tyto populární filmy – začínající slovy Slunce a seno - přece jen dočkaly.
Ne sice bratříčka, spíše příbuzného.
V tom – s výjimkou Pavla Kikinčuka, jenž se
coby student Plánička objevil v prvním z těchto filmů – se zcela změnilo herecké obsazení,
ale rozhodně ne styl zmíněných a oblíbených
filmů. Tomu ostatně napovídá už samotný
začátek filmu, který je pro venkovské pobožné
drbny, očekávající nového velebníčka, doslova
šokující: místo usedlého důstojného pána
totiž na jejich farnost dorazí ve sportovním
voze mladý kluk...
A protože v 21. filmu a deváté komedii
Zdeňka Trošky vedle Lucie Vondráčkové-Plekancové a Citroënu C4 AIRCROSS uvidíme
i taková jména jako Veronika Žilková, Lukáš
Langmajer, Jana Synková, Lubomír Kostelka
a protože jeho scénář nabízí nejen lásku,
intriky, žárlivost či závist, ale i skvělý humor,
máme se nepochybně na co těšit.
NOVÝ OLEJ
TOTAL QUARTZ INEO FIRST 0W30
V SÍTI CITROËN.
PETROLEJÁŘSKÁ SPOLEČNOST TOTAL JAKO
TRADIČNÍ PARTNER A DODAVATEL OLEJŮ A MAZIV
PRO CELOU SKUPINU
PSA PŘICHÁZÍ NA ČESKÝ
TRH S DALŠÍ NOVINKOU URČENOU SPECIÁLNĚ
PRO VOZY
Jedná se o olej TOTAL QUARTZ INEO FIRST 0W30.
Tento syntetický motorový olej nové generace je výsledkem
společného vývoje TOTAL Lubrifiants a PSA. Díky použité
formulaci a technologii dokáže kombinovat vlastnosti tzv.
LOW SAPS olejů (nízký obsah síry, fosforu a sulfátového
popela) s vlastnostmi FUEL ECONOMY, tj. úspora paliva.
Je tedy doporučen pro používání ve vozidlech vybavených
filtrem pevných částic FAP, protože jeho obsah fosforu je
o 48 % nižší a obsah sulfátového popela o 58 % nižší proti
oleji SAE 5W40. Tím přispívá k podstatnému prodloužení
životnosti filtru pevných částic FAP. Současně umožňuje
úsporu paliva přes 4,2 %.
Citroën a celý koncern PSA je dlouhodobě v čele pomyslného žebříčku výrobců automobilů v procesu snižování emisí
CITROËN A PEUGEOT.
spalovacích motorů. Kvality oleje QUARTZ INEO FIRST
0W30 byly jednoznačně potvrzeny udělením homologace
PSA B71 2313 jako jedinému oleji na trhu. Používáním
oleje QUARTZ INEO FIRST 0W30 je CITROËN s předstihem připraven na rok 2014, kdy začnou platit emisní
normy EURO VI. Od roku 2012 je rovněž tento olej
používán jako první náplň pro všechny motory koncernu
PSA PEUGEOT CITROËN (s výjimkou malých motorů 1,0 L
a 1,2 L, kde je používán jiný produkt TOTAL).
Olej QUARTZ INEO FIRST 0W30 je příspěvkem koncernu
TOTAL ke snížení spotřeby vašich vozů a současně k podstatné redukci emisí a tím k ochraně životního prostředí.
Tento produkt je od listopadu 2012 k dostání u autorizovaných prodejců CITROËN.
reportáž
po ly k ání ki lo m e t r ů
DEVĚT ZEMÍ
DO OBĚDA
NA KONCI ZÁŘÍ UŽ VĚTŠINA LIDÍ
BILANCOVALA LÉTO, STEJNĚ JAKO SVÉ
DOVOLENÉ. ZAHRANIČNÍ I TY TUZEMSKÉ.
A PROTOŽE NÁM SE LETOS DO CIZINY
VYRAZIT NEPODAŘILO, PŘIŠEL NÁPAD:
CO TO NĚJAK DOHONIT?
Samozřejmě pomocí citroënu a co možná nejrychleji. Nejlépe do oběda. A protože nejsme troškaři,
nehodlali jsme za tu dobu navštívit jednu či dvě
země, ale hned devět. Že to nejde? Nevěřte tomu.
Sami jsme se přesvědčili, že to bez větších problémů absolvovat jde. Ačkoliv jsme si to představovali
přece jen trochu jinak...
„DÉ-ES-TROJKA“ NA LOVU KILOMETRŮ
Pod příjezdovou tabulí
do Brixenu naše cesta začínala.
Jenže krátce po půlnoci...
V našich představách to totiž původně byla cesta
zalitá paprsky babího léta, při níž si vyzkoušíme
„dé-es-trojku“, kterou novinářská obec docela
důvěrně zná. To proto, že bývá součástí zázemí
dvojitého šípu jak při domácích rallye, tak i tiskových konferencí. A protože jsme chtěli vyzkoušet,
jestli rudočerná krasavice s rudou řadicí pákou
dokáže splnit to, co na první pohled slibuje, měli
jsme o společnici velmi rychle jasno.
Na samotnou cestu, která nás měla do oběda
provézt Itálií, Rakouskem, Lichtenštejnskem,
Švýcarskem, Německem, Francií, Lucemburskem,
Belgií a Nizozemskem, jsme si naplánovali vyrazit
z idylického italského Bressanone. A proč zrovna
z tohoto jihotyrolského městečka? Jednak proto, že
starší česká generace, která jej zná pod německým
jménem Brixen - k němu má díky Karlu Havlíčku
Borovskému a povinné školní četbě - tak trochu
vztah. A potom: nějakých 34 km na sever od něj
leží Brennerský průsmyk. A ten když z italské strany
se už proháněli po silnicích tamní konfederace.
Do Zürichu jsme přijeli po 364 km od brixenského
startu. Čekal tam na nás opět déšť a v jeho režii
jsme dorazili až do hraniční Basileje. Bohužel déšť
v Basileji byl jen předehrou tomu, co na nás počasí
přichystalo na německých hranicích. Při jejich
přejezdu bylo na hodinách 5:21 a na silnice padla
mlha. Déšť zesílil tak, že stěrače dostávaly zabrat
o sto šest a my začali vést řeči o tom, jestli je oběd,
před nímž člověk navštíví devět zemí, opravdu tím
pravým ořechovým. A tak jsme raději sjeli z dálnice
a zašli ve Freiburgu na snídani. Docela jsme si ji
i zasloužili. Zatímco většina lidí ještě ani nevstala,
nás už ten den hostil pátý stát...
V POLEDNE V CÍLI
Původně naplánovaný výlet se bohužel nakonec proměnil v polykání
většinou dálničních kilometrů, při němž často musely hrát hlavní roli stěrače
přejedete, máte najednou před sebou Evropu jako
na dlani. Jen si vybrat kudy chcete jet...
My do sluncem zalitého Brixenu – na rozdíl od
Havlíčka, jemuž to v kočáře s policejním doprovodem trvalo sedm dnů - dorazili za sedm hodin.
A tak jsme měli víc než půl dne na jeho poznání
i na to, abychom v tamním turistickém centru - díky
do Brixenu přivdané Moravance - stačili narazit
i na češtinu. Idylka ovšem skončila v momentě,
kdy nám o půlnoci zazvonil budík. Když jsme totiž
17 minut poté, co začal nový den, usedli do auta,
bylo okamžitě jasné, že tahle cesta nebude oním
vysněným prosluněným výletem, ale že se promění
doslova v polykání kilometrů. Vyjeli jsme totiž
do deště. A zároveň si okamžitě připomněli i to, co
bylo jasné už cestou do Brixenu: evropská dálniční
síť se během léta proměnila v jedno velké staveniště, v němž se víc než často jezdí buď zúženými
pruhy, nebo pro jistotu pouze jediným...
Čekalo nás to hned na Brenneru, stejně jako v momentě, kdy jsme sjeli do rakouského Innsbrucku.
Tam už naštěstí nebylo po dešťových kapkách
ani památky, ale zato jsme měli smůlu v systému
tunelů, které pomáhají na cestě do Švýcarska
zdolat horský masiv. Ten nejdelší z nich – dlouhý
14,5 km a ležící nedaleko Arlbergu – se totiž
ve dvě hodiny ráno, když jsme k němu dorazili,
právě čistil. Naštěstí zavření tunelu, který budí
dojem, že nikdy nekončí, trvalo jen půlhodinku.
A když za ním před naším pádícím citroënem
stačila včas uhnout liška, která si dálnicí krátila
cestu, nic už nebránilo tomu, aby se 12 minut
po třetí ranní hodině na displeji našich mobilů
objevil nápis Vítejte v Lichtenštejnsku. Nás tam vítal
teplý a prudký vichr, zato na ulicích jsme nezahlédli
živou duši. Ostatně kdo by se také v tuhle dobu
potloukal lichtenštejnskou metropolí. Z kopce
ve Vaduzu však do dálky svítil hrad, který je sídlem
knížecí rodiny a jehož světla nám připomněla,
že se v něm chystá svatba nástupce současného
vládce – 30letého Guillauma. A protože odtud už
je do Švýcarska co by kamenem dohodil, v době,
kdy čas na palubní desce ukazoval 3:47, jsme
Tři minuty po sedmé - v době, kdy jsme měli za
zády francouzské hranice - už se rozednívalo.
A tak jsme na mostě přes Rýn měli ohromný
říční přístav v alsaském Strasbourgu doslova
jako na dlani. A v 200tisícovém městě, které
je i sídlem Evropského parlamentu, se mohla
potěšit i naše „dé-es-trojka“: poprvé totiž na silnici potkala během cesty svou automobilovou
sestřičku. A abychom ji potěšili i my, zajeli
jsme k čerpací stanici, aby nezůstala hladová.
V době, kdy na palubní desce svítilo 7:11, jsme
za sebou měli 598 najetých kilometrů. Jenže
návrat na dálnici proběhl bohužel ve znamení první z průtrže mračen, které po průjezdu
Métami – v době, kdy nám do půlmilionového
V lichtenštejnském Vaduzu svítilo do dálky pouze knížecí sídlo
reportáž
po ly k ání ki lo m e t r ů
už bylo pár minut po poledni. Pak už nás konečně
čekal zasloužený oběd, jemuž předcházela cesta
hned devíti evropskými státy...
NAKONEC AŽ DOMŮ
Zdaleka ne pouze jednou jsme při cestě Evropou potkávali i citroëny na cestě ke svým budoucím majitelům
lucemburského velkovévodství zbývalo necelých
30 km – dokonce na chvilku zastavily veškeré
dění na dálnici...
Naše návštěva Lucemburska byla blesková: začala
ve tři čtvrtě na deset a skončila po 25 minutách
strávených na tamních silnicích. Pak už nás přivítala
na naší dopolední evropské minicestě Belgie
a rozhodně velmi příjemně. Nedaleko známého
závodního okruhu ve Spa-Francorchamps na nás
totiž poprvé při našem putování vykouklo i sluníčko.
A v jeho paprscích jsme směřovali do valonského
města, jemuž Francouzi říkají Liège, Holanďané
Luik a Němci Lüttich a odtud pak - podél řeky
Meuse, jíž ovšem Holanďané říkají Maas – pokračovali do nedalekého univerzitního Maastrichtu.
Do o něco málo menšího nizozemského města,
v němž byla před 20 lety podepsána dohoda
vedoucí k vytvoření Evropské unie a také k zavedení
eura. A právě tam naše cesta po 983 ujetých
kilometrech končila. Na oběd jsme dorazili včas
a docela stylově: místní kostely právě vyzváněly
poledne. Jenže než jsme dokázali na Bruselském
náměstí zaparkovat a udělat si obrázek palubní desky s časem i jednou z místních katedrál v pozadí,
Nedá se říci, že by se snad černočervený krasaveček na evropských silnicích ztrácel. Právě naopak...
Splnili jsme si předsevzetí a hodně jsme byli spokojeni i se sportovním automobilovým prťouskem. Ten se
na evropských silnicích - na nichž jsme se kupodivu
nesetkali s žádnou havárií - rozhodně zahanbit nenechal a směle si to rozdával i s mnohem sportovněji
se tvářícími vozy. Navíc byl i nezvykle pohodlný, což
později výrazně ovlivnilo i zbytek cesty. Původně jsme
totiž měli v úmyslu přespat v některém z belgických
hotelů. Jenže jsme se kupodivu po cestě zase
tak moc unaveni necítili. A tak jsme se nakonec
po přejezdu hned 9 zemí - během kterého DS3
vykázala spotřebu 7,51 l/100 km a velmi slušný
jízdní průměr 83,89 km/h, rozhodli pokračovat
v cestě domů. Navzdory tomu, že jsme za sebou
měli ve dvou dnech téměř 1800 km. Tentokrát jsme
to ale vzali přes Trier a Koblenz a večer po deváté
se před námi rozsvítila světla Prahy. To už jsme
samozřejmě byli po 2 600 km strávených dva dny
na silnicích a dálnicích pořádně unaveni. Ale i spokojeni. Samozřejmě ne kvůli ujetým kilometrům. Těch,
kteří takový počet najedou či najet musí, je celá řada.
Ale kdo z nich se může pochlubit, že při tom projel
do oběda hned devět zemí?
V cíli na Bruselském náměstí v Maastrichtu
nám na palubní desce čas ukazoval 12:04.
A to je ta pravá doba na oběd.
facelift
C i t roë n C5/ C8
INOVOVANÁ TRADICE
SVÉHO OMLAZENÍ SE DOČKALY I DVA ZE ZÁKLADNÍCH MODELŮ AUTOMOBILKY CITROËN. NESTÁRNOUCÍ
ELEGÁN I DOYEN SOUČASNÉ NABÍDKY: FEŠNÝ MODEL C5 A VELKOPROSTOROVÝ C8 DOSTALY NEJEN
AKTUÁLNÍ PODOBU LOGA ZNAČKY, ALE I ŘADU INOVACÍ A VYMOŽENOSTÍ.
Citroën C5 s faceliftem přišel i k výbavě navíc.
Sedan i praktický kombík teď dostávají ve vyšších
výbavách sedmnáctipalcové ráfky v designu Egée.
Citroën C5 také může obléknout nový hnědý lak
Guaranja a ve výbavě Exclusive si posádka bude hovět v sedačkách kombinujících látku a kůži. Příznivci
tohoto modelu také odhalí i několik upravených
interiérových detailů.
V nabídce přirozeně nemůže chybět ani navigační
systém eMyWay, který zahrnuje širokospektrální
systém Connecting box. Snadno tak můžete
připojit třeba flash disk nebo přes USB jiný zásobník
hudby, přirozeně nechybí klasický jack a Bluetooth,
handsfree a na přání teď můžete disponovat zpětnou
parkovací kamerou. O tom, že model C5 je neskutečně pohodové a pohodlné auto, ví každý z jeho
majitelů. A i po faceliftu jsou na výběr dvě verze
podvozku: typicky „citroënářský“ laděný a pohodlný
s hydropneumatickým odpružením, nebo klasický,
s ocelovými pružinami.
Citroën C8 je ve firemní nabídce klasikou, kterou
milují především početnější rodiny. Tento model jim
umožní naložit nejen všechny její členy, ale také veškerý výletnický necesér, včetně například i dětského
kočárku, který ani už nemusíte rozkládat. Také tenhle rodinný autobus se teď dočkal jak nového loga,
či pozměněné grafiky světel, tak i nového hnědého
laku Hickory. A prostřednictvím této modernizace
přišlo zároveň i uznání, že bez tohoto velikána by
vlastně nebyla řada citroënů kompletní...
sport
leto s o pět oba t i t u ly
DEVĚT A DOST?
NA POČÁTKU ŘÍJNA SVĚTOVÉ AUTOMOBILOVÉ BITVY PŘEPISOVALY NA HODNĚ DLOUHO – NE-LI JEDNOU
PROVŽDY – SVOU HISTORII. A TO V MOMENTĚ, KDY SÉBASTIEN LOEB S VOZEM CITROËN DS3 WRC
VYHRÁL V ALSASKU SVOU 75. SOUTĚŽ SVĚTOVÉHO ŠAMPIONÁTU A STAL SE OPĚT AUTOMOBILOVÝM MISTREM
SVĚTA. UŽ PODEVÁTÉ ZA SEBOU A 2 912 DNŮ POTÉ, CO TITUL ŠAMPIONA ZÍSKAL POPRVÉ.
Po rallye Francie měl tovární tým Citroënu opravdu co slavit: devátý titul mezi jezdci a osmý mezi konstruktéry
Ve světle jeho téměř neuvěřitelných statistik totiž
blednou i výkony těch největších automobilových
legend dosavadní historie. Tedy jmen, jakými
byly a jsou například Michael Schumacher, Alain
Prost či Juan Manuel Fangio. A zatímco automo-
bilový svět stále jen těžko nachází ke komentování suverenity 38letého Francouze odpovídající
slova, možná bychom si mohli připomenout, že
někdejší elektrikář se už v roce 2001 stal s vozem Citroën Saxo juniorským šampionem. Takže
světových titulů doma má de facto deset...
Jedno z pořekadel tvrdí, že v nejlepším je potřeba přestat. A jak to vypadá, nedaleko švýcarského Lausanne žijící Loeb o něm nejen ví, ale
zřejmě jej i ctí. Svědčí o tom alespoň fakt, že již
Vozy Citroën DS3 WRC si i letos doskočily pro oba světové tituly
před ziskem svého letošního prvenství - znamenajícím zároveň i osmý titul získaný automobilkou Citroën v šampionátu značek – oznámil,
že letošní soutěžní sezona je pro něho tou
poslední, kterou absolvoval celou, protože v příští sezoně se zúčastní jen limitovaného počtu
rallye. Tedy Rallye Monte Carlo, kde se narodil
jeho spolujezdec Daniel Elena, a nejspíš bude
startovat i v Německu a Francii. Vše ostatní bude
záležitostí domluvy mezi ním a Citroënem. Což
v praxi znamená, že už nehodlá obhajovat světový titul, který drží nepřetržitě od roku 2004!
Oznámení samozřejmě vyvolalo řadu nejrůznějších reakcí, nedá se však tvrdit, že by snad bylo
kdovíjakým překvapením. Loeb, jemuž letos
v září zemřela matka, se totiž už nějakou dobu
netajil tím, že se napříště hodlá mnohem víc
věnovat své vlastní závodní stáji, kterou před
časem založil spolu s Dominiquem Heintzem.
Týmu, jenž do okruhových závodů nasazuje
vozy Grand Tourismo a který se chystá vstoupit
i do závodů vytrvalostního mistrovství světa, včetně 24hodinovky v Le Mans. Tedy na den a noc
trvající bitvy, v níž Loeb v roce 2006 s krajany
Hélarym a Montagnym dojel za volantem sportovního prototypu Pescarolo celkově druhý. Jeho
rozhodnutí navíc koresponduje také se strategií
závodního týmu Citroën, která by měla v blízké
budoucnosti nabrat poněkud jiný směr, než
na jaký jsme byli zvyklí dosud.
Stáj, sídlící ve Versaille-Satory, by - po triumfech
v automobilovém Dakaru (výhry v letech 1991
a 1994 až 1996) i současné nadvládě v klasických
soutěžích - totiž docela ráda prokázala také schopnosti citroënů na okruzích. To byl ostatně i důvod,
proč před několika lety uvažovala o připojení se
k seriálu DTM a proč dnes zvažuje účast v mistrovství světa cestovních vozů (WTCC), ve kterém se
prohání vozy BMW, Honda, Lada, Ford či Seat.
V této souvislosti možná stojí za to si připomenout,
že vozy s dvojitým šípem na chladiči už koncem
osmdesátých let v závodech cestovních vozů
účinkovaly. Tehdy totiž na závodních okruzích jezdili
s modely AX o objemu 1,3 l i s prestižnějšími vozy
BX Turbo tři piloti F1, slyšící na jméno Jean-Pierre:
Jarier, Beltoise a Jabouille.
Do okruhového světového šampionátu se ovšem
Citroën chystá až po sezoně 2013 a jak se
zdá, mohli bychom se v něm potkávat s modely
DS4 či DS5. V nadcházející závodní sezoně
však budeme i nadále vídat modely DS3 WRC
v soutěžním mistrovství světa, jehož novým
promotérem bude Red Bull a do kterého naskočí
také vozy Volkswagen a Hyundai.
V něm se ovšem tovární tým - jehož novým
závodním partnerem bude napříště emirát Abú
Dhabí - přirozeně díky změněné strategii a jen
občasným Loebovým startům dočká několika změn. Jeho jezdeckou jedničkou se totiž
napříště stane zkušený a velmi rychlý 32letý
blonďák Mikko Hirvonen. Heavy metal i rock
milující Fin, jehož oblíbenou kapelou je AC/DC
a který se - poté, co s Loebem pro francouzskou
automobilku získal pět doublů - letos stal již
počtvrté světovým vicemistrem. Vedle obrýleného belgického juniora Thierry Neuvilla, jenž
v Alsasku skončil čtvrtý, bude tým doplněn
i dalším rallymanem, přičemž zcela novým pilotem týmu se stane 40letý Khaleed Al-Quassim.
Mistr Středního východu z roku 2004 a loni
pátý v Australské rallye.
A protože Sébastien Loeb bude napříště v týmu
Citroënu plnit funkci jakéhosi sportovního ambassadora, není vyloučené, že bychom se mohli
v blízké budoucnosti dočkat další pozoruhodnosti. Muž, začínající svou sportovní kariéru jako
gymnasta na bradlech, přeskocích a na žíněnce,
by se totiž mohl – poté, co zkusil soutěžní a GT
vozy, sportovní prototypy i monoposty nejvyšších
kategorií, včetně F1 – objevit také za volantem okruhového speciálu v mistrovství světa
cestovních vozů. A to rozhodně není nezajímavá
představa...
Mikko Hirvonen (vlevo), který na Sardinii poprvé vyhrál rallye s vozem Citroën, v příští sezoně
v továrním týmu pravděpodobně převezme od Sébastiena Loeba post jezdecké jedničky
cestování
Marseille
POPELKA
SE ŠPATNOU POVĚSTÍ
MARSEILLE JE PO PAŘÍŽI DRUHÝM NEJVĚTŠÍ FRANCOUZSKÝM MĚSTEM. ALE ZATÍMCO “MĚSTO
SVĚTLA” NAD SEINOU JE VYHLÁŠENOU TURISTICKOU ATRAKCÍ, DO PŘÍSTAVU NA POBŘEŽÍ
STŘEDOZEMNÍHO MOŘE SE NÁVŠTĚVNÍCI PŘÍLIŠ NEHRNOU. ALE TO SE MÁ BRZY ZMĚNIT.
Panoramatický pohled na Vieux-Port v Marseille
Vyhlášené zločinecké gangy - spolu s nepřizpůsobivými
imigranty z muslimských zemí, žijícími na předměstích
- vystavili v minulosti Marseille nepříliš lichotivou vizitku.
Takže lidé přijíždějící za turistikou do Provence se jejímu
hlavnímu městu raději obloukem vyhýbají. Neprávem.
Pravděpodobnost, že vás v tomto městě okradou, je
asi stejně velká jako v Barceloně nebo v Janově. Navíc
pokud si dáte pozor a nebudete chodit do takzvaných
problémových čtvrtí, nic se vám nestane.
OD STARÉHO PŘÍSTAVU K HRABĚTI
MONTE CRISTO
Příjemné středomořské klima s více než 300 slunečnými dny v roce, velký přístav pro nákladní a osobní
přepravu, originální kuchyně, množství jedinečných
architektonických a historických památek a také muzea
a galerie. To všechno jsou důvody, proč se vydat
do Marseille, nejstaršího francouzského města s 2600
let dlouhou historií. A tak když náhodou natrefíte na výhodnou nabídku víkendových letenek Praha-Marseille
a zpět (občas se dají koupit i za 2500 Kč), neváhejte.
Ten zážitek za to rozhodně stojí.
Prohlídku historického centra nemůžete začít jinde
než v srdci města: v přístavu Vieux-Port, ve tvaru
písmene U, jehož vjezd chrání z každé strany jedna
pevnost. Ta na jižní straně se jmenuje po svatém
Mikulášovi (Fort Saint-Nicolas), ta severní nese
Bazilika Notre-Dame de la Garde, vypínající se nad dvoumilionovým městem,
ležícím na březích Středozemního moře
jméno svatého Jana (Fort Saint-Jean). A když si ráno
přivstanete a vydáte se po nábřeží Quai des Belges,
zažijete pravý rybí trh. A že vám něco připomíná?
Samozřejmě. Vždyť právě tady se natáčel druhý díl
Francouzské spojky a také řada francouzských televizních seriálů i filmů. Padouchy tu honili například
Belmondo, Delon i Trintignant.
Za návštěvu rozhodně stojí marseillská radnice – Hôtel
de ville, kterou postavil v 17. století architekt Pierre
Puget. Odtud se můžeme vydat na nejrušnější bulvár
města La Canebière, což je asi kilometr dlouhá živá
městská tepna, posetá obchodními domy, bankami
a restauracemi. Jméno „canebière“ pochází z latinského „cannabis“, tedy konopí. Už v antických dobách
totiž právě na tomto místě tuto rostlinu pěstovali
ve velkém a vyráběli z ní lodní lana.
Hlavní a nepřehlédnutelnou dominantou města
je samozřejmě bazilika Notre-Dame de la Garde,
postavená na nejvyšším vrcholu města (149 metrů
nad mořem) na počest Panny Marie, jeho patronky.
Nynější podoba baziliky v novobyzantském slohu
pochází z poloviny 19. století, ale první kapli tady
vybudovali už ve středověku.
Severně od přístavu leží Le Panier, nejstarší městská
čtvrť. Jakási místní obdoba pražské Malé Strany, tvořená
spletí úzkých malebných uliček s romantickými zákoutími
a poklidnou atmosférou. Povedou-li vaše kroky od přístaviště jižním směrem, nemůžete nenarazit na Abbaye
de Saint-Victor, tedy opatství sv. Viktora, které bylo založeno už v pátém století na místě posledního odpočinku
mučedníka svatého Viktora. A návštěva zdejší krypty by
Vám rozhodně také ujít neměla. Z moderní architektury
je zřejmě nejvýznamnější Unité d’habitation - velký obytný dům z roku 1952 postavený Le Corbusierem.
Monumentální palác v Longchamp
cestování
Marseille
Slavná věznice v bývalém hradě na ostrově If, k níž se pohodlně dostanete lodí z přístavu Vieux-Port
Ovšem oblíbeným cílem turistů, kteří přijíždějí do Marseille, je pevnost na nedalekém ostrově If. Tady stávala
v bývalém hradě slavná věznice, v níž až do svého útěku
strávil dvacet let hrdina románu Alexandra Dumase hrabě Monte Cristo.
Druhé výletní místo najdete přímo uprostřed města.
Jen asi čtvrt hodinky pěšky od boulevardu La Canabière: park Longchamp. Stojí v něm monumentální
palác z období druhého císařství a v jeho křídlech
spojených kolonádami jsou muzeum umění a přírodopisné muzeum. Ale většina návštěvníků park
využívá zejména k odpočinku nebo k pikniku.
ZACHRÁNÍ FOTBAL POVĚST MĚSTA?
Město se v posledních letech snaží svou ne zrovna
nejlepší pověst vylepšit. V ulicích přibyly policejní
hlídky, radnice vyhlásila velmi ambiciózní program
protidrogové a kriminální prevence a majitelé obchodů
a firem v problémových čtvrtích si najímají vlastní
ochranku. Cílem je zajistit obyvatelům města klidný
a bezpečný život a zároveň přilákat do Marseille více
turistů. Pomyslným začátkem „nového letopočtu“ má
být už příští rok, kdy se Marseille (společně se slovenskými Košicemi) stane Evropským hlavním městem
kultury. A této příležitosti chce přirozeně využít k organizování řady kulturních událostí a festivalů, jejichž
cílem je přilákat domácí i zahraniční návštěvníky.
Bude to ale pouze jakási generálka na velký svátek,
který Marseille čeká za necelé čtyři roky. Totiž
na pořádání evropského šampionátu ve fotbalu. Pro
Euro 2016 se bude kompletně přestavovat fotbalový
stadion Vélodrome, jehož kapacita se rozšíří na 67
tisíc diváků. V jeho sousedství pak vyroste nový městský
komplex s obchody, hotely, restauracemi, kancelářemi, a dokonce i s novou klinikou, protože Marseille
fotbalem žije. Zdejší klub Olympique de Marseille,
jemuž se všeobecně říká pouze zkratkou OM, ostatně
patří mezi francouzské sportovní legendy. Jenže pro
zvládnutí návalu fotbalových fanoušků bude město
potřebovat především ubytovací kapacity. S necelými
pěti tisíci hotelovými pokoji je téměř dvoumilionové
Marseille - pokud jde o hotelovou infrastrukturu - zatím
na samém konci žebříčku evropských metropolí. Ročně má proto ve městě přibývat asi dva tisíce nových
pokojů. Budují se nejen úplně nové hotely, ale také
se pro tyto účely přestavují staré domy v centru města,
například bývalý špitál Hôtel de Dieu. A tak zatímco
se evropský hotelový průmysl potýká s vážnou krizí,
v Marseille naopak prožívá zlaté časy.
Z Marseille samozřejmě nemůžete odjet, aniž byste ochutnali zdejší slavnou specialitu - rybí polévku
bujabézu (bouillabaisse). Rybáři ve Středomoří
vařili vydatné rybí polévky už dávno před začátkem
našeho letopočtu a ti marseilleští v polévce
obvykle vařili ryby, které se jim obtížně prodávaly
na trhu. Jako koření používali především česnek
a fenykl a původně to bylo jídlo chudých. Teprve
v sedmnáctém století začaly bujabézu servírovat
svým hostům také marseillské restaurace a hotely.
Ale to už kuchaři používali dražší ryby a zvykli si
do ní přidávat šafrán. Dnes je bujabéza v nabídce
prakticky všech marseillských restaurací. Ne každá
je sice úplně nejlepší, ovšem podniky, v nichž se
s bujabézou rozhodně nespletete, slyší na jména
Chez Fonfon, l‘Epuisette nebo Chez Loury. A patří k místní kulinářské špičce...
Slavná bujabéza se zrodila právě v Marseille
boutique
st y l ov é d rob nosti
CITROËN MYSLÍ NA SVÉ FANOUŠKY, A PROTO PRO NĚ PŘIPRAVIL
BOHATOU NABÍDKU STYLOVÝCH DOPLŇKŮ , KTERÁ JISTĚ POTĚŠÍ
KAŽDÉHO CITROËNÁŘE . A Ť UŽ SI BUDETE CHTÍT POŘÍDIT
STYLOVOU MIKINU , PRAKTICKOU TAŠKU , TEPLOU ZIMNÍ ŠÁLU
NEBO KVALITNÍ HODINKY VE STYLU C ITROËN R ACING , URČITĚ SI
Z BOHATÉ NABÍDKY VYBERETE . N A TÉTO STRANĚ V ÁM PŘINÁŠÍME
MALOU OCHUTNÁVKU Z AKTUÁLNÍ NABÍDKY .
C4 AIRCROSS 2012
3“, v bílé/hnědé/modré/červené barvě.
Doporučená cena: 69 Kč vč. DPH.
DS3 WRC 2011
na dálkové ovládání.
SPORTOVNÍ TAŠKA
Praktické kapsy, na zip, polohovací pás přes rameno
Rozměry: 55 x 26 x 27,5 cm
AUTODÍLNA CITROËN
Součástí balení je 1 miniatura vozu
Citroën DS3 Racing S. Loeb 3“.
SPORTOVNÍ KŠILTOVKA CITROËN RACING
Černá s červenobílou vlnovkou,
vyšité logo Citroën Racing.
DÁMSKÉ HODINKY
Elegantní bílé provedení,
s logem Citroën
Doporučená cena:
990 Kč vč. DPH.
SADA POHLEDNIC
Sada 10 ks pohlednic mapujících
historii značky Citroën.
Informujte se o kompletní nabídce u Vašeho autorizovaného zástupce.
Dostupnost produktů pouze do vyprodání zásob.
prodejní a servisní síť
v České republi c e
PRAHA
HODONÍN
MLADÁ BOLESLAV
PŘÍBRAM
AUTA MOTOL
Za Opravnou 1/8, Praha 5
tel: 234 096 630
ČSAD HODONÍN
Brněnská 48, Hodonín
tel: 518 304 512
AUTO MRKVIČKA
Pod Loretou 896, M. Boleslav - Kosmonosy
tel: 326 721 548
COLOR CARS
Drásov 95, Příbram I
tel: 318 690 132
AUTOCENTRAL BARTŮNĚK
Vzdušná 564/8, Praha 4
tel: 261 711 501
HOLÝŠOV
MNICHOVICE
RYCHNOV NAD KNĚŽNOU
AUTO VOLF
Jiráskova 646, Holýšov
tel. 379 410 001
AUTO BABIŠ
Ondřejovská 700, Mnichovice
tel: 323 641 400
PRESTO
Soukenická 242,
Rychnov nad Kněžnou
tel: 494 531 340
AUTOCENTRUM DOJÁČEK
U Seřadiště 65/7, Praha 10
tel: 267 216 602
HRADEC KRÁLOVÉ
AUTOCENTRUM DOJÁČEK
Kolbenova 31, Praha 9
tel: 602 371 711
REGINA
Bratří Štefanů 492, Hradec Králové
tel: 495 845 301
AUTOPORT
Korytná 47, Praha 10
tel: 274 020 021
CHOMUTOV
DOMANSKÝ
Jeremiášova 21, Praha 5
tel: 251 101 814
NOVÝ JIČÍN
SEMILY
JV CAR
Kunín 30, Nový Jičín
tel: 556 770 813
OLOMOUC
AUTO HRUBÝ
Jirkovská 231, Vysoká Pec
tel: 474 687 258
CAR CITON
Před Lipami 1218/8a, Olomouc
tel: 585 222 048
JABLONEC NAD NISOU
OPAVA
AUTOHOFI
Československé armády 71/44
Jablonec nad Nisou
tel: 483 346 015
S-Profit Opava
Krnovská 218/669, Opava
tel.: 553 610 400
JIČÍN
ORLOVÁ
BRNO
AUTO VONDRÁK
Robousy 203, Jičín
tel: 493 520 503
BRNOCAR
Palackého třída 155, Brno
tel: 541 243 309
JIHLAVA
METEOR CAR
Okružní 988
Orlová - Lutyně
tel: 596 511 140
DOMANSKÝ
Zemědělská 195, Zdiby
tel: 284 000 555
INTENSYS-CZ
Českobrodská 831, Praha 9
tel: 281 932 525
C & K a.s.
Vídeňská 100, Brno
tel: 517 136 240
CARLING
Hviezdoslavova 51, Brno
tel: 515 900 900
BENEŠOV
AUTO MICHÁLEK
Táborská 2119, Benešov
tel: 317 725 306
BOSKOVICE
SEMAK
Bořkovská 147, Semily
tel: 481 623 220
SVITAVY
AUTO CZ
Polní 596/5, Svitavy
tel: 461 535 144
ŠUMPERK
AGREGA
Polní 46, Bludov
tel.:583 238 172
TÁBOR
CITY-CAR
Nad Sládečkem 481, Tábor
tel: 381 257 172
OSTRAVA
AUTO ŠPINAR
Brněnská 88, Jihlava
tel: 567 312 767-8
TŘEBÍČ
C-KODECAR
Nad Porubkou 2355
Ostrava-Poruba
tel: 595 134 271
KARLOVY VARY
Pema Automotive
Daimlerova 273, Karlovy Vary - Jenišov
tel: 353 997 033
KLADNO
AUTO SCHWAB
Dr. Steinera 2741, Kladno-Kročehlavy
tel: 312 526 296
KLATOVY
CL JUNIOR AUTO
Hybešova 2, Boskovice
tel: 516 453 840
AUTO NEJDL
Domažlické předm. 610, Klatovy III
tel: 376 358 704-5
ČESKÉ BUDĚJOVICE
KRALUPY NAD VLTAVOU
ADO Ostrava a.s.
Hlučinská 60
Ostrava-Přívoz
tel: 595 131 141
AUTO TICHÝ
Rudná 1124/32
Ostrava-Vítkovice
tel: 599 529 527
AUTOCENTRUM
ČERVENÁ HOSPODA
Červená Hospoda 463, Stařeč
tel: 568 853 501
UHERSKÉ HRADIŠTĚ
UH CAR
Velehradská 682, Uherské Hradiště
tel: 572 554 720
ÚSTÍ NAD LABEM
PARDUBICE
AUTODÍLY ŠPINDLER HOLDING
Plavecká 810/9, Ústí nad Labem
tel: 475 503 999
AUTOTECHNIK
Hradecká 98, Pardubice
tel: 466 412 164
ÚSTÍ NAD ORLICÍ
PÍSEK
AUTO MOTO CENTRUM PETRÁČEK
Moravská 1374, Ústí n/Orlicí
tel: 465 527 191
AUTO KÁPL CZ
Malé Nepodřice 41, Písek
tel: 382 270 109
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ
CITY-CAR
Rudolfovská 42, České Budějovice
tel: 387 021 213
C-CAR
Mostní 749, Kralupy n/V - Lobeček
tel: 315 728 038
DVŮR KRÁLOVÉ
KROMĚŘÍŽ
AC BOOM
Seifertova 1165, Dvůr Králové nad Labem
tel: 499 320 249
M SERVIS
Kotojedy 53, Kroměříž
tel: 573 331 444
FRÝDEK-MÍSTEK
KUTNÁ HORA
AUTOSERVIS
Jateční 8, Plzeň - Letná
tel: 377 923 924
ADO Ostrava a.s.
Beskydská 704, Frýdek-Místek
tel: 558 638 915
UNIKOM
Čáslavská 217, Kutná Hora
tel: 327 513 106
AUTO VOLF
Folmavská 2828/6, Plzeň-Bory
tel: 377 434 351
UNICARS CZ
Tečovská 1052, Zlín-Malenovice
tel: 577 133 339
HAVLÍČKŮV BROD
LIBEREC
PODĚBRADY
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
AUTO ŠPINAR
Jihlavská 3278, Havlíčkův Brod
tel: 569 424 550
AUTO KP PLUS
Doubská 437, Liberec 23
tel: 482 319 694
AUTO SLAVÍK
Choťánky 173, Poděbrady
tel: 325 612 288
AUTO JAROŠ
Žďárská 352, Nové Veselí u Žďáru n/Sázavou
tel: 566 667 500
- autorizovaný prodejce nových vozů
- zprostředkovatel prodeje nových vozů
PLZEŇ
- autorizovaný servis
- prodej náhradních dílů
AUTOCENTRUM LUKÁŠ
Masarykova 752,
Valašské Meziříčí
tel: 571 620 248
ZLÍN
www.citroen.cz
KOMPAKTNÍ SUV
S VOLITELNÝM POHONEM 4×4
Platí při financování Citroen Financial Services se slevou 40 000 Kč do 30. 11. 2012. Spotřeba a emise CO2 podle CEE 1999-100:
5,9 l/100 km a 135 g/km. Ilustrativní foto.
NOVÝ CITROËN C4 AIRCROSS
již od 399 900 Kč
CRÉATIVE TECHNOLOGIE

Otevřít - CITROËN Magazín

Transkript

Podobné dokumenty

Včely a fyzika alexander fleming StaVanger na pile to Voní

FC Slovan Liberec Olympique de Marseille

journal 2/2008

zde - Regio

Miroslav Provod Aura u organické i anorganické hmoty

Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart a Konstantinovy Lázně

Skutečné závody autentických závodních vozů

MaPA OBSAH - Palác Akropolis

Zapomenuté značky Simca a my a další zajímavosti ze světa

Dům musí fungovat především provozně, část druhá

č. 20 on-line

Černý drak - Luciferius.org

Rande se sluncem

FC Slovan Liberec Olympique de Marseille

tady - Tabook

Vyrobeno v ČSSR Známé-neznámé a další zajímavosti ze

Přes 500 koní ve vlasech Vymírající krása Festival of

Rozhovor: Výtvarník Josef Ruszelák

Model Sketches as Science Teaching Tool

flexy ii

NEWS@PMC 2009 - Praha Music Center

Anna Bernáthovámá doma hodně telefonů. A my jsme toho využili!