Východní a jihovýchodní Evropa

Východní a jihovýchodní Evropa
Srbsko
Černá hora
Bosna a Hercegovina
Chorvatsko
Slovinsko
(Kosovo)
Makedonie
Albánie
Řecko
Bulharsko
Rumunsko
Turecko (část zasahuje)
Estonsko
Lotyšsko
Litva
Bělorusko
Ukrajina
Moldavsko
d
státy bývalé Jugoslávie – tmavé pozadí v tabulce
Přírodní podmínky
o
pohoří:
Karpaty (Rumunsko a Ukrajina)
Stara planina – Bulharsko
Dinárské pohoří – pohoří Chorvatska
Rila a Pirin – hranice Bulharska a Makedonie
Pindos – Řecko
Rodopi – Bulharsko
o
Velká uherská nížina
Valašská nížina (Rumunsko)
Podunajská nížina
o
Východoevropská rovina – pobaltské státy
o
podnebí převážně kontinentální
o
klima na pobřeží Jadranu a Černého moře středomořské
o
mírný pás nebo subtropy
o
v Chorvatsku největší úhrn srážek za rok (určité místo) – místní anomálie
o
řeka Dunaj – 2. nejdelší v Evropě, říční doprava, přehrada Železná vrata, velká delta s ohroženými druhy, šířka a
v desítkách km (až 20 km)
o
Čadské jezero – Estonsko a Rusko
o
Pobaltí – četné močály, bažiny a rašeniliště, 1/3 plochy lesy
o
Pobaltské řeky – Západní Dvina, Němen
o
chov zvířat, pastevectví, pěstování obilnin
Sociální aspekty a historie – Jihovýchodní Evropa
o
většina obyvatel – pravoslavná církev
o
Osmanská říše – vliv po několik století (islám), rozpad po 1. světové válce – vznik států
o
vznik Jugoslávské federace
o
během 2. světové války Tito – bojoval proti nacismu, komunista, nenechal se stáhnout do sféry vlivu SSSR, obchod
se Západem, 3 vlivy v jednom celku, prosperita
o
po smrti Tita nastupuje Miloševič
o
1991 vyhlašuje nezávislost Slovinsko (poklidný průběh)
o
o pár měsíců později vyhlašuje nezávislost Chorvatsko – vstup srbské armády (na obranu Srbů na severozápadě
Chorvatska – 3 roky válka o toto území)
o
1995 – Bosna vyhlásila nezávislost, Srbsko útočí i na Bosnu a Hercegovinu, spojenectví s Chorvaty proti
muslimské části, masakry, OSN zahájilo pozorovatelskou misi, masakr ve Srebrenici
o
Deitonská dohoda – Jugoslávie rozdělena na dnešní státy
o
několik let poté stále mezinárodní vojenské hlídky
o
napětí stále přetrvává
o
Bosna a Hercegovina – velmi volná federace
o
2. pol. 90. let - konflikt v Kosov, Kosovská osvobozenecká armáda – masakry, srbská armáda na svědomí také
masakry v některých vesnicích, NATO – ultimátum pro stáhnutí, nebylo dodrženo – bombardování Srbska (ještě
dnes velmi sporné), po několika měsících stažení, hlídky OSN v Kosovu, 2009 – oficiální vyhlášení nezávislosti (100
států uznalo, 100 neuznalo)
o
2006 – osamostatnění Černé hory
Chorvatsko
o
pobřeží Jaderského moře
o
klíčový cestovní ruch
o
památky (některé součástí UNESCO)
např. Dubrovnik, Plitvická jezera, Diokleciánův palác ve Splitu
o
východní část úrodná nížina
o
zemědělství (kukuřice, pšenice), žijí zde hlavně Srbové a Maďaři
o
antické památky z doby římské
o
řeka Sáva a Dráva
o
důležitý přístav Rijeka
o
členy EU od 2013
o
4,2 mil. obyvatel
Rumunsko
o
22 mil. obyvatel
o
centrem prochází Karpatský oblouk
o
Valašská nížina na jihovýchodě
o
Transilvánie – severní část, vždy vyspělejší
o
Bukurešť – 2 mil. obyvatel
o
90% Rumuni, 6% Maďaři, 2% Romové
o
48% průměr HDP EU
o
těžba, hutnictví, průmysl: Karpaty (kovy)
o
ropa – Černé moře
o
Caucesco – prezident Rumunska (doživotní funkce), snaha o osamostatnění se od Moskvy, obrovské půjčky od
Západu – spláceny v dodávkách zboží (nedostatek v Rumunsku), vedlo k demonstracím a svržení režimu
Sociální aspekty a historie – Pobaltí
o
poprvé nezávislost a po 1. světové válce
o
1940 - násilné připojení k SSSR – drsná Stalinova éra
o
1944 – získává Německo
o
po válce součástí SSSR – republiky
o
po rozpadu nezávislost – 1990 Litva, 1991 Lotyšsko, a Estonsko
o
SNS (sdružení nezávislých států) – vliv v postsovětských státech, upnutí k Západu a EU
o
napětí mezi menšinami
o
dříve důraz hlavně na těžbu, hutnictví a strojírenství
o
Bělorusko a Ukrajina – obrovská naleziště uhlí a železné rudy
stát
počet obyvatel
národnost
menšiny
jazyk
náboženství
Litva
3,5 mil
84%
Poláci, Rusové
Baltské
Katolíci
Lotyšsko
2,5 mil
62%
Rusové
Baltské
Luteráni
Estonsko
1,5 mil
68%
Rusové
Ugrofinské
Luteráni,
ateisté
Estonsko
o
Tallin (0,5 mil)
o
rychlý růst ekonomiky (bez problémů)
o
rozvoj služeb – komunikace a internet
o
internetové volby – první v Evropě
Lotyšsko
o
Riga (0,75 mil)
o
na pobřeží a deltě Dviny
o
největší přístav v Pobaltí
o
velký růst ekonomiky a HDP (ročně přes 10%)
došlo k přehřátí ekonomiky, devalvace měny a poté krize
Litva
o
Vilnius, Kaunas, Klajpeda (přístav)
o
cestovní ruch – Kurdská Kosa (písečná naplavenina),
Hora křížů – poutní místo
o
těžba jantaru
Ukrajina
o
mezi populačně největšími státy Evropy
o
50 mil. obyvatel
o
většina rovinatá (kromě Krymu a Podkarpatské Prusi)
o
hlavní město Kyjev
o
západní část chudší a zaostalejší
o
na východě – nerostné suroviny (ruda)
o
velké vazby s Ruskem
o
na jihu příjemné klima
o
populační pokles
o
úrodný jih – vinná réva, tabák, obilniny