docStudie proveditelnosti
download 
Stížnost Transkript
Studie proveditelnosti
Studie proveditelnosti Elektronizace služeb veřejné správy v ORP Dobříš DIGI TRADE ©duben 2010 Obsah 1 Úvodní informace.......................................................................................................................... 8 2 Rekapitulace výsledků studie.................................................................................................... 12 3 Současný stav a historie projektu.............................................................................................. 14 3.1 Strategie a cíle..................................................................................................................... 14 3.1.1 Smart Administration ............................................................................................................15 3.1.2 Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“...................................................16 3.1.3 Integrovaný operační program .........................................................................................16 3.1.4 Strategie implementace eGovernment do území ........................................................18 3.1.5 Technologická centra krajů a ORP včetně spisových služeb ......................................18 3.1.6 Strategické dokumenty Dobříšska .....................................................................................18 3.2 Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu ................................................ 20 3.3 Charakteristika projektu...................................................................................................... 21 3.3.1 Základní údaje o projektu ...................................................................................................21 3.3.2 Základní údaje o lokalitě .....................................................................................................24 3.3.3 Účel projektu..........................................................................................................................28 3.3.4 Funkční požadavky na vybrané spisové služby ..............................................................29 3.3.5 Klíčové aktivity.......................................................................................................................31 3.3.6 Rozsah projektu .....................................................................................................................39 3.3.7 Předpokládané výstupy ......................................................................................................40 3.3.8 Očekávané přínosy ..............................................................................................................44 3.3.9 Objektivně ověřitelné indikátory........................................................................................47 3.4 Varianty řešení ..................................................................................................................... 47 3.4.1 Z hlediska ORP .......................................................................................................................48 3.4.2 Z hlediska jednotlivých organizací a celku ......................................................................49 3.5 Etapy projektu...................................................................................................................... 49 3.6 Návaznosti na další projekty a výzvy v rámci IOP ........................................................... 51 3.7 Vazba na projekty ESF ........................................................................................................ 51 3.8 Vazba na centrální projekty .............................................................................................. 52 3.8.1 Základní registry veřejné správy .........................................................................................52 3.8.2 CMS/KIVS ................................................................................................................................53 3.8.3 Datové schránky ...................................................................................................................53 3.8.4 TC Kraje ...................................................................................................................................53 3.8.5 Shrnutí vazeb v systému.......................................................................................................53 4 Analýza poptávky a koncepce marketingu ........................................................................... 54 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 2 4.1 Analytická část:................................................................................................................... 54 4.1.1 Analýza poptávky výstupů projektu..................................................................................54 4.1.2 Definice nabídky výstupů projektu – spisová služba ......................................................60 4.1.3 Definice nabídky výstupů projektu – spisová služba - vnitřní integrace úřadu ........76 4.2 Návrhová koncepční část ................................................................................................. 81 4.2.1 Marketingová strategie .......................................................................................................82 4.2.2 Analýza poptávky výstupů projektu..................................................................................82 4.2.3 Marketingový mix a koncepce odbytu............................................................................84 5 Materiálové vstupy potřebné k projektové činnosti............................................................... 87 5.1 Charakteristika a popis dostupnosti hmotných dodávek potřebných k provozování služeb 87 5.1.1 Hardware................................................................................................................................87 5.2 6 Návrh základních požadavků, parametrů a kriterií výzvy veřejné zakázky na TC ORP 89 Lokalita a okolí ............................................................................................................................ 90 6.1 Umístění projektu ................................................................................................................. 90 6.2 Životní prostředí v jeho okolí ............................................................................................... 93 6.3 Stav technické infrastruktury .............................................................................................. 93 6.3.1 MěÚ Dobříš .............................................................................................................................93 6.3.2 Obce v působnosti ORP ......................................................................................................95 6.3.3 Organizace zřizované MěÚ Dobříš ....................................................................................96 6.4 7 Seznam subjektů zapojených do projektu ....................................................................... 97 Technické řešení ....................................................................................................................... 100 7.1 Vlastní koncept řešení....................................................................................................... 100 7.1.1 Návrh a popis architektury řešení ....................................................................................100 7.2 Porovnání variant technologických řešení .................................................................... 113 7.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů serverových řešení ...............................113 7.2.2 Porovnání jednotlivých technologií ................................................................................117 7.2.3 Rizika ......................................................................................................................................117 7.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace................................................................................................................................ 118 7.3.1 specifikace zadání technického řešení .........................................................................118 7.3.2 Specifikace vybavení technologické místnosti včetně řešení bezpečnosti TC .....120 7.3.3 Požadavky na implementaci, školení a technickou podporu ..................................124 7.4 Provozní zajištění technologického centra a dalšího vybavení .................................. 124 7.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky ....................................................................125 7.4.2 Provozní nároky technologického centra......................................................................125 7.4.3 Záruky a servis ......................................................................................................................125 7.4.4 Údržba a nákladovost oprav............................................................................................126 7.4.5 Údaje o životnostech jednotlivých zařízení....................................................................126 7.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení .........................................................126 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 3 8 Organizace a režijní náklady .................................................................................................. 126 8.1 Organizační model investiční fáze.................................................................................. 127 8.1.1 Řízení projektu......................................................................................................................127 8.1.2 Dokumentace v průběhu investiční fáze.......................................................................131 8.1.3 Role všech organizací v projektu.....................................................................................132 8.1.4 Organizace výběrových řízení .........................................................................................133 8.1.5 Právní opatření nutná pro realizaci projektu.................................................................135 8.1.6 Povinné dokumenty k provozu technologického centra...........................................136 8.1.7 Smluvní ujednání (návrh SLA) pro provozované komponenty ..................................137 8.2 9 Provozní model .................................................................................................................. 138 Lidské zdroje, vlastníci a zaměstnanci ................................................................................... 139 9.1 Specifikace funkcí a pozic projektového týmu v investiční a provozní fázi projektu 139 9.1.1 Definice projektového týmu .............................................................................................139 9.1.2 Základní role a odpovědnosti ..........................................................................................143 9.2 Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti ............................................ 146 9.3 Struktura mzdových nákladů ........................................................................................... 146 9.4 Požadavky na vzdělávání ................................................................................................ 147 10 Realizace projektu, časový plán............................................................................................. 148 10.1 Harmonogram činností projektu ve fází přípravy a realizace projektu ...................... 148 10.2 Souhrnný přehled časových a nákladových charakteristik projektu ......................... 149 11 Finanční analýza projektu, finanční plán............................................................................... 150 11.1 Zajištění dlouhodobého majetku (vymezení dlouhodobého majetku, určení investičních nákladů).................................................................................................................... 151 11.2 Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) – vymezení struktury a velikosti oběžného majetku........................................................................................................................ 152 11.3 Přehled celkových nákladů v investiční fázi .................................................................. 152 11.4 Přehled celkových nákladů v provozní fázi (problematika servisních podmínek, amortizace).................................................................................................................................... 152 11.5 Příjmy provozní fáze........................................................................................................... 153 11.6 Finanční plán investiční a provozní fáze......................................................................... 154 11.7 Přehled financování projektu .......................................................................................... 154 11.8 Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů............................................................. 154 11.9 Závěry finanční analýzy .................................................................................................... 155 12 Ekonomická analýza projektu................................................................................................. 156 12.1 Ekonomické vyhodnocení projektu pomocí sociálně ekonomické analýzy nákladů a užitku a citlivostní analýzy............................................................................................................. 156 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 4 12.2 Sociálně ekonomické analýzy nákladů a užitku (NPV, IRR, Doba návratnosti, Index rentability..) .................................................................................................................................... 156 12.3 Citlivostní analýzy .............................................................................................................. 157 12.4 Závěry ekonomické analýzy ............................................................................................ 157 13 Analýza rizik ............................................................................................................................... 157 13.1 Rizika v investiční fázi......................................................................................................... 158 13.2 Rizika v realizační fázi ........................................................................................................ 160 13.3 Bezpečnostní rizika a jejich eliminace ............................................................................ 162 13.3.1 Popis zajištění dohledu nad celou architekturou řešení (napojení na dohledové systémy),............................................................................................................................................162 13.3.2 identifikaci aktiv a bezpečnostních hrozeb, .............................................................164 13.3.3 Popis umístění komponent HW architektury, včetně zajištění jejich využívání a správy, 165 13.3.4 Popis správy a ověřování uživatelských přístupů,.....................................................165 13.3.5 Popis metod a postupů pro vypracování bezpečnostního projektu TC. ............166 14 Udržitelnost projektu.................................................................................................................. 166 14.1 Institucionální rovina ......................................................................................................... 166 14.2 Finanční rovina .................................................................................................................. 166 14.3 Provozní rovina................................................................................................................... 167 15 Závěr ........................................................................................................................................... 168 15.1 Shrnutí výsledků ................................................................................................................. 168 15.2 Vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu ........................................ 168 15.3 Popis postupu návazných projektů................................................................................. 168 15.4 Závěry a doporučení ........................................................................................................ 169 16 Přílohy ......................................................................................................................................... 170 Seznam tabulek Tabulka 1 Obce v působnosti ORP zapojené do projektu............................................... 10 Tabulka 2 Zřizované organizace zapojené do projektu................................................... 11 Tabulka 3 Budoucí řešení spisové služeb v obcích zapojených do projektu ................ 35 Tabulka 4 Obce zapojené do projektu .............................................................................. 55 Tabulka 5 Zřizované organizace zapojené do projektu................................................... 55 Tabulka 6 - Stanovení cen za připojení do TC ORP DObříš .............................................. 85 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 5 Tabulka 7 Stav technické infrastruktury v ORP Dobříš ....................................................... 94 Tabulka 8 Vybavení zapojených obcí ICT.......................................................................... 95 Tabulka 9 Uživatelé ICT v obcích zapojených do projektu.............................................. 96 Tabulka 10 Vybavení ICT v organizacích zřizovaných městem Dobříš .......................... 96 Tabulka 11 Uživatelé ICT v organizacích zřizovaných městem Dobříš ........................... 97 Tabulka 12 Užití ICT v organizacích zřizovaných městem Dobříš..................................... 97 Tabulka 13 Řešení spisové služby ve spádových obcích ORP Dobříš............................. 98 Tabulka 14 Požadované řešení zapojených obcí ............................................................. 99 Tabulka 15 Městem Dobříš zřizované organizace zapojené do projektu...................... 99 Tabulka 16 Ostatní zřizované organizace zapojené do projektu ................................. 100 Tabulka 17 Personální vedení projektu ............................................................................. 139 Tabulka 18 Příprava projektu z hlediska personalistiky.................................................... 140 Tabulka 19 Realizace projektu z hlediska personalistiky................................................. 142 Tabulka 20 Porealizační fáze z hlediska personalistiky.................................................... 142 Tabulka 21 - Investiční náklady rozložené v čase............................................................ 150 Tabulka 22- Provozní náklady rozložené v čase .............................................................. 150 Tabulka 23 - Vymezení dlouhodobého majetku ............................................................. 152 Tabulka 24 - Celkový přehled investičních nákladů ....................................................... 152 Tabulka 25 - Přehled ročních provozních nákladů.......................................................... 153 Tabulka 26 - Příjmy v provozní fázi...................................................................................... 153 Tabulka 27 - Finanční toky ve fázích projektu .................................................................. 154 Tabulka 28 - Finanční zdroje ............................................................................................... 154 Tabulka 29 - Přehled hodnot finančních ukazatelů ........................................................ 155 Seznam zkratek CMS centrální místo služeb Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 6 DMVS digitální mapa veřejné správy HW hardware ICT informační a komunikační technologie IS informační systém ISVS informační systém veřejné správy KIVS komunikační infrastruktura veřejné správy ORP obec s rozšířenou působností ROB registr obyvatel ROS registr osob RPP registr práv a povinností RUIAN registr územní identifikace, adres a nemovitostí RU prostor v slaboproudém rozvaděči typu rack pro fyzickou instalaci zařízení, např. serveru SLA service level agreement SPS spisová služba SW software TC ORP Technologické centrum na úrovni ORP TC K Technologické centrum na úrovni kraje TC C Centrální technologické centrum – část CMS zajišťující společné služby pro TC K a TC ORP DOBŘÍŠ MS Společnost Microsoft IBM Společnost IBM Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 7 Použitá literatura a zdroje Strategický plán rozvoje města Dobříše na období 2008 – 2028 Komunitní plán sociálních služeb regionu Dobříšsko 2008 – 2013 Strategické dokumenty uveřejněné na webových stránkách Ministerstva vnitra www.mvcr.cz a www.egoncentrum.cz 1 Úvodní informace Tato studie je zpracována v souvislosti s předložením žádosti o poskytnutí dotace na realizaci technologického centra obce s rozšířenou působností (dále jen TC ORP DOBŘÍŠ). Program IOP – Integrovaný operační program Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě Oblast podpory 2.1 – Zavádění ICT v územní veřejné správě Číslo kola výzvy 06 – kontinuální Název projektu Elektronizace služeb veřejné správy v ORP Dobříš Popis projektu Realizace TC ORP DOBŘÍŠ Garant projektu ORP Dobříš Lokalita projektu ORP Dobříš Doba realizace 03/2010 - 10/2011 Doba udržitelnosti 5 let Rozpočet projektu 6 011 245,- Kč (vč. DPH) Datum zpracování 15.4.2010 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 8 Předkladatel Město Dobříš IČ 00242098 Adresa Mírové náměstí 119, 263 01 Dobříš Kontaktní osoba Ing. Markéta Samcová Kontakt tel: 318 533 310, e-mail: [email protected], www.mestodobris.cz Zpracovatel DIGI TRADE Adresa Olšanská 2643/1a, 130 00 Praha-Žižkov Kontaktní osoba Petr Janda Kontakt tel: 602 624 804, email: [email protected], www.digitrade.cz Východiskem pro zpracování studie proveditelnosti byl dokument „Technologická centra krajů a obcí s rozšířenou působností včetně spisových služeb (Koncept a východiska)“, zpracovaný MV ČR, ve verzi 2.0. Osnova této studie proveditelnosti vychází ze vzorové osnovy studie proveditelnosti pro projekty, které zahrnují technologické centrum, vydané Ministerstvem vnitra ČR. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ je zpracována za účelem: • • specifikace záměru vybudování TC ORP DOBŘÍŠ z hlediska stávajícího stavu řešené problematiky i jejího budoucího vývoje, prokázání udržitelnosti projektu a schopnosti jeho financování ze strany žadatele po ukončení finanční podpory ze strukturálních fondů. Realizací eGON center, jejichž součástí je projekt technologických center (TC), se vytváří koncept rozvoje IS podle místních a regionálních podmínek v technologické oblasti i v oblasti provozního a personálního zajištění jeho rozvoje. Technologické centrum bude určeno zejména k provozu systémů: • spisových služeb včetně potřebných úložišť, • typizovaných projektů samospráv jako je projekt Digitalizace a ukládání dokumentů, Digitální mapa veřejné správy a další; Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 9 • systémových služeb a dalších aplikací provozovaných pro potřeby samosprávy měst a obcí. Mezi cílové skupiny patří: • • • • ORP Dobříš jakožto garant realizace a provozovatel TC, zároveň jako konzument služeb a poskytovaných TC, zřizované a zakládané organizace ORP Dobříš jakožto konzument služeb poskytovaných TC, obce a jimi zřizované organizace ve správním území ORP jakožto partneři projektu a zároveň jako konzumenti služeb poskytovaných TC, sekundárně občané prostřednictvím regionálních služeb TC, které budou realizovány po vytvoření TC ORP DOBŘÍŠ, přičemž TC ORP DOBŘÍŠ vytváří strukturu pro jejich realizaci. Cílové skupiny projektu TC jsou tyto obce a organizace v působnosti ORP Dobříš: Název obce Dobříš Borotice Čím Daleké Dušníky Drhovy Hřiměždice Korkyně Mokrovraty Nečín Nová Ves pod Pleší Nový Knín Obořiště Rosovice Rybníky Svaté Pole Voznice Typ obce Počet obyvatel ORP I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st 8573 296 290 407 237 390 115 632 739 I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st 898 1807 599 766 300 359 516 Tabulka 1 Obce v působnosti ORP zapojené do projektu Název organizace Adresa organizace Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 10 4. MŠ Dobříš Fričova 104, 263 01 Dobříš ZŠ Dobříš Komenského nám. 35, 263 01 Dobříš 2. ZŠ Dobříš Školní 1035, 263 01 Dobříš ZŠ praktická a ZŠ speciální Dobříš Lidická 384, 263 01 Dobříš Městská knihovna Dobříš Školní 35, 263 01 Dobříš Základní škola náměstí Jiřího z Poděbrad 53, 262 03 Nový Knín Mateřská školka Korkyně 22, 262 06 Korkyně Tabulka 2 Zřizované organizace zapojené do projektu Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 11 2 Rekapitulace výsledků studie Projekt technologických center (TC ORP DOBŘÍŠ) je součástí projektu regionálních center, tzv. eGON center, která mají složku technologickou, vzdělávací a administrativní. Takto pojatá centra se stávají výrazným nositelem a šiřitelem znalostí konceptu eGovernment. Z pohledu umístění v hierarchii veřejné správy, se eGON centra dělí na eGON centra na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP) a na krajských úřadech. Předmětem této studie je vymezení okruhu aplikací, které je možno v Technologických centrech provozovat, a základních podmínek jejich provozu. Návrh odvozujeme od analýz, které proběhly v minulém období, ze kterých vyplývá mimo jiné i nízká úroveň využití eGON. Zejména z průzkumu projektových záměrů samospráv však vyplývá i snaha ORP a obcí I.stupně, řešit problémy informatizace komplexně v rámci svého správního obvodu. Cílem projektu je tuto snahu podpořit realizací TC ORP Dobříš a co největším počtu obcí I.stupně, a umožnit tak obcím lépe naplnit požadavek být dobrým hospodářem. Technologické centrum ORP Dobříš bude určeno zejména k provozu systémů: • • • spisových služeb včetně potřebných datových úložišť a rozhraní na datové schránky ve vazbě na implementaci zákona 300/2008, systémových služeb a dalších aplikací provozovaných pro potřeby samosprávy města centrálních projektů, zejména pro implementaci potřebných komponent základních registrů. Projekt TC ORP DOBŘÍŠ má, z pohledu hodnocení prováděného podle vrcholů HEXAGONu, dopad do všech vrcholů: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 12 Legislativa Vybudování infrastruktury TC ORP Dobříš vytvoří podmínky pro naplnění legislativních povinností v oblasti spisové služby a archivace / zákon o archivnictví a spisové službě, datových schránek / zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, základních registrů / zákon o základních registrech. Organizace Podpora jednotlivých činností jak obcí, tak jimi zřizovaných organizací. Dojde k efektivnějšímu a bezpečnějšímu využívání aplikací pro jednotlivé obce i organizace (spisová služba, hostovaná spisová služba na různých platformách, negarantované úložiště pro obce i organizace, portál úředníka ORP Dobříš). Občan Dopad na občana je zřejmý zejména při realizaci služeb v rámci Vnitřní integrace úřadu, kdy občan získává nejen zkvalitnění služeb (dostupnost na jednom místě), ale zkrácení zajištěním vnitřního workflow úřadu. Nepodstatné není ani zvýšení dostupností a transparentností informací. Úředník Dopad na úředníka je podobný jako na občana, zejména využívání vnitřních služeb v rámci Vnitřní integrace úřadu, kdy úředník získává nejen zkvalitnění služeb (dostupnost na jednom místě – Portál úředníka), ale zkrácení zajištěním vnitřního workflow úřadu. Nepodstatné není ani zvýšení rychlosti a dostupností informací potřebných pro jeho práci. Technologie Nové pořízení ICT TC ORP Dobříš má zásadní dopad pro vytvoření adekvátní infrastruktury pro navazující projekty, bez které by nebylo možno koordinovat aktivity Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 13 jednotlivých aplikačně nebo datově zaměřených projektů - jedná se o zásadní koncepční rámec umožňující další rozvoj regionu, ale elektronizace veřejné správy. Finance Využívání jiných zdrojů (EU, stát) než alokovaných na ORP Dobříš přináší synergický efekt nejen v kontextu různorodosti navazujících projektů, ale především z pohledu rozdělení regionu, kdy tak je možno uvolněné prostředky využít na další rozvoj ORP i navazujícího regionu. V Technologickém centru je rovněž možné provozovat pro vlastní potřebu ORP jakékoliv aplikace, primárně však slouží k zajištění informatizace celého správního obvodu. Technologické centrum umožní posílit infrastrukturu ICT na úrovni ORP a podpořit je ve snaze o standardizaci IS obcí v rámci správního obvodu a zajištění stanovené úrovně služby. Tím podpoří vybudování infrastruktury a vznik služeb, které by bez vzniku TC nebylo možno realizovat. Realizace TC ORP DOBŘÍŠ tak přispěje k rozvoji informatizace územní samosprávy jako celku, ale i rozvoji využívání služeb eGovernmentu občany. 3 Současný stav a historie projektu Vybudování TC ORP DOBŘÍŠ Dobříš má z pohledu současného stavu a strategií oporu v několika rovinách – od místní, až po republikovou. 3.1 Strategie a cíle Strategický rámec projektu technologických center vychází ze stanovené strategie efektivní veřejné správy dané dokumentem EFEKTIVNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA A PŘÁTELSKÉ VEŘEJNÉ SLUŽBY - Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015, rozvinutá v dokumentu STRATEGIE IMPLEMENTACE EGOUVEREMENTU V ÚZEMÍ, dále v návaznosti na ní realizovanými nebo připravovanými legislativními změnami (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a návrhy zákonů o základních registrech veřejné správy a jednotlivých registrů) a rozpracovanými aktivitami zejména Ministerstvem vnitra ČR a jednotlivých krajů promítnutých do návrhu typových projektů samospráv. Vlastní realizace projektu vychází z níže uvedených strategických dokumentů. - Strategie „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“ schválená usnesením vlády České republiky č. 757 ze dne 11. července 2007, Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 14 - Strategie rozvoje služeb pro informační společnost v České republice na období 2008 – 2012 schválenou usnesením vlády České republiky č. 854 ze dne 9. července 2008, - „Prováděcí dokumet Integrovaný operační program na období 2007 – 2013 - Strategický plán rozvoje města Dobříše na období 2008 – 2028 - Komunitní plán sociálních služeb regionu Dobříšsko 2008-2013 3.1.1 Smart Administration Vláda vytyčila základní směřování ke zkvalitňování veřejné správy ve strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration). V kontextu projektu technologických center jsou zásadní stanovené strategické cíle projektu TC ORP Dobříš: 1. Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy: • Zajistit adekvátní využívání ICT, vytvořit centrální registry veřejné správy tak, aby bylo možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci a zároveň byl občanům umožněn oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto registrech. • Zlepšit vertikální i horizontální komunikaci ve veřejné správě, zajistit podmínky pro spolupráci různých úrovní veřejné správy. 2. Přiblížit veřejné služby občanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu: • Prosazovat eGovernment s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup k veřejným službám prostřednictvím sítě internetu, připravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci procesních úkonů ve veřejné správě, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpečnou komunikaci mezi úřady a veřejností a optimalizuje interní procesy veřejné správy s využitím informačních komunikačních technologií. • legislativa (vybudování infrastruktury bude využito pro naplnění realizace řešení v oblasti spisové služby a archivace / zákon o archivnictví a spisové službě, datových schránek / zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, základních registrů / zákon o základních registrech, • organizace (podpora jednotlivých činností je zajišťována na úrovni, kde se její realizace jeví jako nejvhodnější (kompetence, kapacity, znalost apod. - z tohoto důvodu jsou různé povinné služby poskytovány na různých úrovních pro různé klienty, v případě TC ORP DOBŘÍŠ lze zmínit např. provoz spisových služeb pro zřizované organizace, provoz negarantovaného úložiště pro obce, atd.), Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 15 • občan (dopad na občana zejména při realizaci služby TC ORP DOBŘÍŠ Portál občana CzechPOINT@home, což souvisí zejména s dostupností a transparentností informací), • úředník (dopad na úředníka příp. politika je opět v navazujících projektech, jako je Spisová služba, Vnitřní integrace úřadu a další), • technologie (zásadní dopad pro vytvoření adekvátní infrastruktury pro navazující projekty, bez které by nebylo možno koordinovat aktivity jednotlivých aplikačně nebo datově zaměřených projektů ‐ jedná se o zásadní koncepční rámec), • finance (synergický efekt nejen v kontextu různorodosti navazujících projektů, ale také z pohledu rozdělení regionu ‐ kraj, ORP). 3.1.2 Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ navazuje na analytické poznatky, rozvíjí a specifikuje cíle v oblasti podpory eGovernmentu a racionalizace využívání ICT veřejnou správou. Z pohledu koncepce budování technologických center je zásadní stanovení cílů v oblasti infrastruktury a poskytovaných služeb: „VYTVOŘENÍ ROBUSTNÍ, BEZPEČNÉ A EFEKTIVNÍ INFRASTRUKTURY, SCHOPNÉ ZPROSTŘEDKOVAT PŘÍSTUP K DATOVÝM ZDROJŮM S POTENCIÁLEM DALŠÍHO ROZVOJE“ „MODERNÍ, PŘÁTELSKÝ A EFEKTIVNÍ ÚŘAD“ 3.1.3 Integrovaný operační program Cílem oblasti intervence 2.1 je dosažení rychlejšího a spolehlivějšího poskytování veřejných služeb nejširší veřejnosti; prostřednictvím elektronické správy pak umožnit občanům a podnikatelským subjektům jednoduše a rychle komunikovat s úřady územní samosprávy. Oblast intervence 2.1 Integrovaného operačního programu se zaměřuje na modernizaci územní veřejné správy (v cíli Konvergence) a zkvalitnění a zefektivnění služeb veřejné správy prostřednictvím vyššího využití informačních a komunikačních technologií (ICT) v území, podporujících komplexní informatizaci a rozvoj informačních systémů v orgánech územní veřejné správy. Podpora se v rámci oblasti intervence 2.1 soustředí na vytvoření podmínek pro zavádění, rozvoj a podporu služeb elektronické veřejné správy (eGovernment) na Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 16 regionální a místní úrovni veřejné správy, s vysokou mírou využití moderních informačních a komunikačních technologií jako prostředku pro zkvalitnění výkonu činností územních orgánů veřejné správy. Cílem eGovernmentu je modernizace a automatizace zejména vnitřních procesů vedoucí k rychlejšímu a spolehlivějšímu poskytování služeb veřejné správy veřejnosti a zároveň k výrazné redukci nákladů. Zlepšování úrovně poskytování elektronické veřejné správy se, kromě umožnění efektivnější komunikace mezi organizačními útvary veřejné správy (back office), projeví především ve vytváření podmínek pro rozšíření a zjednodušení komunikace veřejnosti (tedy občanů, podniků i neziskových organizací) s územní veřejnou správou (front office). Důležitou podmínkou zvýšení míry využitelnosti a efektivity informačních systémů v územní veřejné správě a subjektech služeb poskytovaných veřejnou správou, je propojení jednotlivých subsystémů a registrů, které budou využitelné i pro potřebu veřejnosti, s cílem nejen dosáhnout úspor, ale zejména zrychlit správní procesy, odstranit duplicity, snížit zatížení pracovníků územní veřejné správy a subjektů služeb poskytovaných veřejnou správou. Součástí podpory je dostupné sdílení dat a on-line přístup ke správním agendám a službám veřejné správy na místní úrovni. Služby veřejné správy musí být pro uživatele jednoduché a musí být dostupné všem skupinám obyvatel v území. Zabezpečení přijatelné dostupnosti a kvality služeb veřejné správy pro občany musí být nezbytně podpořena prostřednictvím stanovených standardů veřejných služeb. Oblast intervence proto zajistí, aby zavádění informačních systémů v územní veřejné správě bylo v souladu s koordinovanou standardizací podporovanou v rámci prioritní oblasti 1. Podpora veřejné správy a služeb poskytovaných veřejnou správou prostřednictvím informačních a komunikačních technologií v rámci této oblasti intervence zároveň navozuje významný synergický efekt se zaměřením prioritních os a cílů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), zejména pak prioritní osy 4 – Veřejná správa a veřejné služby. Podporované aktivity a konkrétní projekty oblasti intervence 2.1 IOP významným způsobem přispějí ke zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti veřejné správy a jejích služeb, tedy atributů, naplňujících především čtvrtý specifický cíl OP LZZ. Součástí těchto podmínek jsou i dostupné transakční a on-line správní agendy a služby veřejné správy na místní úrovni. Služby veřejné správy musí být pro uživatele jednoduché a musí být dostupné všem skupinám obyvatel v území. Zabezpečení přijatelné dostupnosti a kvality služeb veřejné správy pro občany musí být nezbytně podpořena prostřednictvím stanovených standardů veřejných služeb. Oblast intervence proto zajistí, aby zavádění informačních systémů v územní veřejné Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 17 správě bylo v souladu s koordinovanou standardizací vytvářenou v rámci celé prioritní osy 1. Cílem podpory je v konečném účinku zvýšit efektivitu územní veřejné správy, vytvořit podmínky pro zvýšení kvality a transparentnosti služeb poskytovaných veřejnou správou veřejnosti, zejména občanům, v území. Podporované aktivity v rámci výzvy 06 jsou především tyto: Elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy. Globální cíl: Modernizace územní veřejné správy prostřednictvím rozvoje informační společnosti. Specifické cíle: – zvýšit úroveň služeb elektronické veřejné správy na regionální a místní úrovni, snížit administrativní zatížení občanů, podnikatelů a veřejného sektoru. V rámci ORP Dobříš jsou toto cíle naplňovány v plném rozsahu (viz. kap. 3.3.5). 3.1.4 Strategie implementace eGovernment do území Dokument definuje záměry státu při implementaci eGovernmentu do území a to formou potencionální soustavy typových projektů, které je možné a důležité realizovat, aby byly všechny základní strategické dokumenty naplněny. Projekt TC ORP Dobříš je koncipován v souladu se Strategii implementace eGovernmentu v území, využívá typových projektů, které rozvíjí do místních podmínek. Oporu má v Integrovaném operačním programu, a vzdělávání je řešeno s využitím výzvy č.40 Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Tím naplňují požadavek odstranění územních disparit vývoje informatizace ČR. 3.1.5 Technologická centra krajů a ORP včetně spisových služeb Projekt TC ORP DOBŘÍŠ plně respektuje dokument Technologická centra krajů a obcí s rozšířenou působností, včetně spisových služeb (Koncept a východiska), který vytváří základní rámec této studie a definuje povinné služby. 3.1.6 Strategické dokumenty Dobříšska Předkládaný projekt je plně v souladu se Strategickým plánem města Dobříše na období 2008-2028, a to konkrétně se záměrem zkvalitnění informovanosti. Cílem je zajistit tok informací mezi městem, občany, turisty, podnikateli a dalšími. Město má také zájem na udržitelném řízení a správě obce a zvýšení profesionality úředníků za Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 18 účelem kvalitní a pružné spolupráce. Konkrétně pak specifikuje v Prioritě 1 – Obecné záměry města1: • Opatření 1.5. – Zkvalitnit informovanost • Opatření 1.8. – Získávat finanční prostředky z jiných zdrojů • Opatření 1.9 – Udržitelné řízení a správa obce Navržený projekt vybudování TC ORP Dobříš přispívá k naplňování všech tří opatření (viz. kap.3.3.8). Priorita 2 – Obecné priority • Opatření 2.9 – Vstřícnost úřadů o C.2.14.1 Úřad jako zázemí pro občany o C.2.14.2. Úřad je zákazník občanů o C.2.14.3. Služba veřejnosti Tyto priority jsou naplňovány navrženým projektem v plném rozsahu (viz. kap.3.3.8) Dalším dokumentem, který řeší problematiku informatizace je Komunitní plán sociálních služeb regionu Dobříšsko, který ve Strategické části definuje v Prioritě 1 – Podpora informovanosti2 • • Opatření 1.1. – Zajištění a rozvoj informovanosti mezi poskytovateli, uživateli a širokou veřejností Opatření 1.1.7. Rozvoj informačních toků – internet, rozhlas, smyčka na kabelové TV a v Prioritě 3 – Rozvíjení spolupráce obcí, subjektů a pracovních skupin3 • Opatření 3.1. – Podpora informovanosti všemi směry o 3.1.2. Informování starostů obci všemi dostupnými prostředky (email, pošta, osobní setkání) o připravovaných projektech Obě tyto priority jsou naplňovány, tak aby příjemci služeb eGON center byly obslouženi v maximálním rozsahu (viz. kap.3.3.5.2). Zdroj: Strategický plán udržitelného rozvoje města Dobříše na období 2008 – 2028 str.16 1 2 Zdroj: Komunitní plán sociálních služeb regionu Dobříšsko 2008-2013 - str. 81 3 Zdroj: Komunitní plán sociálních služeb regionu Dobříšsko 2008-2013 - str.83 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 19 3.2 Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu Jak již bylo uvedeno výše, projekt TC ORP DOBŘÍŠ plně navazuje na strategické dokumenty eGovernmentu a tyto rozvíjí do místních podmínek, zejména s přihlédnutím k těmto skutečnostem: • Obce nejsou v oblasti samosprávy ve vztahu podřízenosti. Koncepci rozvoje informatiky nelze tedy nijak nařídit, lze ji pouze přijmout jako dobrou zkušenost partnera nebo souseda. Spolupráce je tedy dobrovolná, ale tam, kde se rozvinula, je velmi přínosná, jak ukazuje mnoho pozitivních příkladů, a je ji nutno vždy řešit formou adekvátního smluvního vztahu. • Zavedení krajů představuje vznik zásadního informačního uzlu v hierarchii organizací veřejné správy, který se rozvinul v tradiční struktuře měst a obcí. Dosavadní směr rozvoje ICT krajů byl zaměřen převážně na krajský úřad, i když lze nalézt případy realizace projektů eGovernmentu i na bázi partnerství s obcemi v regionu. • S ohledem na rozdílnost úrovně řízení ICT v jednotlivých ORP lze očekávat, že nebude možné z pohledu ORP zajistit realizaci a následný provoz plošně v rámci celé ČR. Koncept rozvoje technologických center musí s touto skutečností počítat. • Informační systém krajů, měst a obcí má velmi přesně definované prvky v oblasti zpracování databází, dokumentů a geodat. V této oblasti existuje celá řada projektů, které je možno zobecnit. Z nich vychází navržený systém typových projektů, jejichž rozšíření je cílem. • Lze očekávat, že zejména malé obce, které nedisponují adekvátními personálními a finančními kapacitami na zajištění vlastního provozu ICT, budou poskytované služby na úrovni TC ORP DOBŘÍŠ využívat. V nedávné době již došlo k pořízení některých HW a SW součástí, které vytvářejí funkcionalitu TC ORP Dobříš. Jedná se především o server pro poskytování mailových služeb a spisovou službu. Ta je řešena prostřednictvím systému TRINIS od společnosti GORDIC. Aktuálně je tak funkční IS GINIS v rozsahu jádro ( administrace systému, workflow), ekonomický subsystém( účetnictví, rozpočet, majetek, pohledávky), registrové a správní agendy ( evidence obyvatel, matrika, sociální dávky s vazbou na OK nouzi)); spisová služba ( podatelna, univerzální spisový uzel, výpravna) vazba na agendové systémy stavební úřad, vodoprávní úřad ( VITA SW). Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 20 3.3 Charakteristika projektu 3.3.1 Základní údaje o projektu Projekt řeší technologické centrum ORP Dobříš v souladu se zásadami eGovernmentu. Analýza požadavků vychází ze Strategie implementace eGovernmentu v území (MVČR 2009) a specifikace funkcí eGoncenter jako jeho klíčových složek. Mezi základní součásti eGoncenter Dobříš se řadí: – elektronizace výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě, realizace transakcí (např. formulářů, výkazů …) elektronickou cestou a pořízení navazujících technologických řešení umožňující zvýšení využívání eGovernmentu v podmínkách územní veřejné správy (např. vytvoření územní technologické infrastruktury nezbytné pro elektronizaci výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě) – zavádění elektronické a spisové služby (document management), (např. pořízení elektronické spisové služby, splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o spisové službě a archivnictví, ve znění pozdějších předpisů nebo upgrade stávající elektronické spisové služby, splňující požadavky dané zákonem č. 499/2004 Sb., o spisové službě a archivnictví, ve znění pozdějších předpisů) – služby elektronické veřejné správy (eGovernment) poskytované prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) na úrovni územní veřejné správy s provázaností na úroveň národní a mezinárodní (např. vnitřní integrace úřadu obce s rozšířenou působností) – nástroje na zpřístupňování archiválií v rámci projektu „Otevřená minulost“ spojené s vytvořením pravidel upravující technickou stránku poskytování těchto archiválií veřejnosti pomocí prostředků ICT, – propagace poskytování služeb elektronické veřejné správy. Komplikací je skutečnost, že doposud není známo, jak se bude postupovat s TC Středočeského kraje, z čeho vyplývá otázka, k jakému TC kraje se bude vázat TC ORP DOBŘÍŠ či ostatní obce. Na tomto místě je rovněž nutno zkonstatovat, že kromě výše uvedených požadavků a funkcí, bude muset budoucí projekt respektovat místní podmínky, zejména: různou míru informatizace v jednotlivých obcích využívání aplikací různých systémů v jednotlivých obcích Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 21 přenos dat v jednotlivých obcích vč. datového úložiště replikaci databáze jednotlivých obcí v návaznosti na provozní podmínky jednotlivých obcí možnost odesílat data přímo do digitálního archivu formou XML Obecně tak TC ORP DOBŘÍŠ bude obsahovat aplikace a datová úložiště pro systémy GORDIC, TRIADA, ALIS – některé obce tak mohou mít svou SQL databázi, a tuto lokální databázi prostřednictvím webservices replikovat. ALIS – bude využívat datové úložiště TRIADA, nebo přes ftp přístup – do file souborů, to však neřeší garantované úložiště. Řešení GORDIC – je většinou hostované, replikuje se do databází, možné je i využít hosting na TC, pak používat klienty na obcích. Spisy hotové, uzavřené, lze replikovat do Krajského TC, včetně metadat. Organizace zřizované ORP Dobříš budou využívat hosting spisové služby MUNIS na tenkém klientu na serveru TC ORP DOBŘÍŠ, konektivita min 512 kB, optimálně 1MB. Z výše uvedeného vyplývá požadavek na stanovení postupu a provozního řádu pro replikaci, tj. způsobu, jakým bude docházet k replikaci (kdy, jak, kdo, kam, apod.) Dále bude vybudováno prostředí pro realizaci Vnitřní integrace úřadu včetně datových úložišť a související infrastruktury. Jejich součástí bude jak SW, tak HW a chybějící či nedostatečné infrastruktury (datové optické kabely mezi jednotlivými budovami MěÚ, serverovna vč. chlazení a záložního zdroje). Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 22 Obrázek 1 Infrastruktura technologických center Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 23 3.3.2 Základní údaje o lokalitě Správní obvod Dobříš se nachází v jižní části Středočeského kraje, obklopen obvody Příbram, Hořovice, Beroun, Černošice, Benešov a Sedlčany. Přirozenou hranici se sedlčanským obvodem tvoří řeka Vltava. Povrch tvoří z části Brdská vrchovina a z části Středočeská pahorkatina. Povrch obvodu je téměř z poloviny zalesněn, zatímco podíl zemědělské půdy dosahuje druhé nejnižší hodnoty v kraji (po ORP Příbram). Obrázek 2 Mapa ORP Středočeského kraje Obvod Dobříš patří k malým obvodům kraje. Rozlohou 31 839 ha zaujímá 18. místo mezi obvody a počtem obyvatel 20 129 se řadí až na 23. místo. Tvoří ho 24 obcí, z nichž 2 mají statut města – Dobříš, kde sídlí rovněž pověřený obecní úřad, a Nový Knín. V těchto dvou městech žije více než polovina obyvatel obvodu. Město Dobříš se nachází ve Středočeském kraji v okrese Příbram, leží v nadmořské výšce 371 m, jeho katastrální výměra je 53, 41 km2, člení se na 2 části: Dobříš a Trnová a má 8573 obyvatel. Dobříš se nachází cca 40 km jižně od Prahy po rychlostní silnici R4. Okresním městem je Příbram ležící v dosahu 15 km. Dobříš je obcí s rozšířenou působnosti (ORP) a sídlí zde pověřený obecní úřad (POÚ). Město je zároveň přirozeným centrem regionu. Z fyzicko-geografického hlediska má město atraktivní polohu uprostřed vrchovin Hřebeny, Brdy a Kozí hory. Reliéf krajiny je zde zvlněný až hornatý. Příroda je zachovalá, krajina zalesněná smíšenými lesy, méně se vyskytují louky a zemědělská půda. Klimatické podmínky jsou ovlivněny z východu nedalekou řekou Vltavou, z jižní a západní strany zalesněným Brdským pohořím. Hlavními faktory ovlivňujícími pozitivní rozvoj území Dobříše jsou na jedné straně dobrá dostupnost do Prahy, na straně druhé kvalitní příjemné prostředí. Dobříš je ve své podstatě zázemím hlavního města, Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 24 přičemž je zajištěno frekventované dopravní spojení, což ji v mnoha směrech samozřejmě značně ovlivňuje. Jedna se např. o intenzivní vyjížďku obyvatel Dobříše do Prahy. Obyvatele vyjíždí zejména za zaměstnáním, za službami, do škol (hl. vyšší odborné školy a školy vysoké) a za kulturně-společenskými aktivitami. Dobříš naopak však také zaznamenává značnou dojížďku obyvatel z celého regionu díky své střediskovosti. Město je navíc vyhledávaným místem pro bydlení i rekreaci, což vyplývá z vhodné geografické polohy (blízkost Prahy, lesnatá krajina s mnoha rybníky). Z hlediska historie je důležité zmínit, že první písemný záznam o městě Dobříš pochází z roku 1252. Město bylo na svou dobu vždy velmi pokrokové, např. zavedením kanalizace na počátku 20. století. Díky rukavičkářským závodům, hutím a původně parní pile se velmi rychle rozvíjelo a zotavovalo se z překážek osudu, jimiž byly morové epidemie, několikanásobné vypálení za válek a bojů. Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel Dobříšska je možné sledovat na základě údajů ze sčítání lidu, domů a bytů, jehož ukazatele se evidují od r. 1869, a to již i na úrovni obcí. Předem je ovšem potřebné tato data ošetřit o chyby, které jsou způsobené změnami ve správně-administrativním rozdělení od r. 1869. V případě Dobříše a jeho regionu nejsou změny pro naši analýzu zásadní, jedinou změnou byl vznik okresu Dobříš v roce 1950, tudíž data za okres Příbram jsou pro sledovaný rok 1950 poněkud zavádějící, jelikož zde nejsou započteny údaje za oddělený okres Dobříš. Od roku 1961 patří Dobříš a „její“ obce opět pod okres Příbram. Dobříšský region je tvořen 24 obcemi, z toho pouze jedna přesahuje velikost 5 000 obyvatel (město Dobříš) a 2 obce spadají do velikostní kategorie 1 000 – 4 999 obyvatel (Novy Knín, Stará Huť). Vývoj v těchto největších obcích Dobříšského regionu znázorňují následující 2 grafy: první graf ilustruje vývoj počtu obyvatel v těchto obcích, druhý graf pak znázorňuje vývoj počtu obyvatel vztažený k území obce, tedy vývoj hustoty osídlení. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 25 Graf 1 Vývoj počtu obyvatel největších obcí dobříšského regionu Graf 2 Vývoj hustoty největších obcí dobříšského regionu V růstu absolutního počtu obyvatel je na vedoucím místě jednoznačně Dobříš, jejíž obyvatelstvo od roku 1921 narůstá exponenciálním tempem. Naopak Nový Knín a Stará Huť postupně populačně ztrácejí, nicméně tento úbytek není vzhledem k více než stoletému sledovanému období zásadní a lze tedy konstatovat, že si udržují svou sídelní funkčnost. Druhý graf znázorňuje vývoj hustoty osídlení sledovaných obcí, z něhož můžeme vyvodit některé zajímavé závěry: jednak se vystřídala hierarchie sídel mezi Novým Knínem a Dobříší – od roku 1930 se stala Dobříš dynamickým místem růstu (což dokazuje zvyšující se hustota osidlování až do počátku 90. let). Nejzajímavější je ovšem pozice Staré Huti od počátku sledovaného období (tedy 1869), která již v té době zaznamenávala velmi vysokou hustotu osídlení (cca 150 obyv./km2), ta se navíc postupně do r. 1921 zvyšovala. Od r. 1921 se hustota obyvatel této obce postupně mírně snižuje, nicméně v současné době eviduje podobnou hustotu osídlení jako hlavní město rozvoje Dobříš. Je velmi pravděpodobné, že se počet obyvatel obce Stará Huť a s ním i hustota osídlení snižovala ve prospěch obce Dobříš, jelikož jsou položeny blízko sebe a tvoří tzv. „dvojičku“. Významná spojitost Dobříše a Staré Huti je rovněž potvrzena frekvencí každodenního pohybu občanů především ze Staré Huti do města, ať už se jedná o dojížďku za prací, nákupy, na městský úřad či za kulturně-společenskými a jinými aktivitami. Tento pohyb je však omezen, lepe řečeno nevhodný a nebezpečný pro chodce tím, že zde chybí chodník, případně stezka pro cyklisty a vozíčkáře. Tento technicky nedostatek je však v současné době v řešení. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 26 Vývoj počtu obyvatel v regionu Dobříšska je možné od roku 1995 názorně sledovat v grafu. Z grafu č. 3 lze vyčíst 2 hlavní trendy: jednak mírný, nicméně stabilní narůst počtu obyvatel Dobříšska a jednak zvyšující se podíl žen na úkor mužské populace. Důvody mohou být různé, spíše než nárůstem žen způsobeny migračními pohyby obyvatelstva (kde bude podíl žen i mužů spíše vyrovnaný) lze za hlavni příčinu považovat zvyšující se věk dožiti u žen, jenž je v průměru obecně vyšší než u opačného pohlaví. Dle biologických zákonitostí se rodí zhruba 105 – 106 chlapců na 100 děvčat, avšak ženy se dožívají vyššího věku než muži (o zhruba 6 – 7 let), mají tedy starší věkovou strukturu než muži (tzn. výraznější zastoupení žen u seniorské složky populace). V časové řadě vývoje počtu mužů je dokonce zaznamenán jejich krátkodobý úbytek (koncem 90. let), což posilnilo bilanci ve prospěch počtu žen, jejichž narůst je od počátku sledovaného období stálý. Vývoj počtu žen a mužů nicméně vykazuje totožný trend, a to plynulý narůst počtu obyvatel. Počet obyvatel Dobříšska se tedy postupně zvyšuje. I přes snižující se celorepublikový počet obyvatel je patrný vliv blízkosti Prahy, jejíž zázemí se stalo důležitým zdrojem obyvatel a jedinou oblasti nárůstu počtu obyvatel od počátku 90. let minulého století. 4 Graf 3 Vývoj počtu mužů a žen v regionu Dobříšska (SO ORP) v období 1995-2006 Správní obvod obce s rozšířenou působností DOBŘÍŠ je vymezen územím obcí: Borotice, Čím, Daleké Dušníky, Dobříš, Drevníky, Drhovy, Hřiměždice, Chotilsko, Korkyně, Malá Hraštice, Mokrovraty, Nečín, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Obořiště, Ouběnice, Rosovice, Rybníky, Stará Huť, Svaté Pole, Velká Lečice, Voznice, Županovice. 4Pozn.: výše uvedený text částečně převzat z ČSÚ, 2107 – SO ORP Dobříš. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 27 Obrázek 3 Mapa správního obvodu ORP Dobříš 3.3.3 Účel projektu Účelem projektu je kromě vybudování TC ORP DOBŘÍŠ i zajistit podmínky pro rozvoj kompetencí veřejné správy na území Dobříšska a vytvoření prostředí pro implementaci eGovernmentu, což vyžaduje vytvoření, provoz a údržbu infrastruktury pro zpracování klíčových dat regionu prostřednictvím aplikací a systémů, jako jsou spisové služby, datové sklady, digitální mapy veřejné správy (DMVS) atd. Budou vytvořeny podmínky pro provoz: o Povinných služeb Negarantované úložiště Elektronická spisová služba o Provozovaných aplikací (účetnictví, rozpočet, řízení projektů, správa majetku, agendové systémy) o Aplikací centrálních projektů (RUIAN, ROB, RPP) Cílem je zajištění co nejlepších podmínek provozu informačních systémů pro veřejnou správu na celém území ORP minimálně pět dní v týdnu a 12 hodin denně Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 28 (5x12). Proto je potřeba nakupované technologie a s nimi související podporu dimenzovat tak, aby tuto podmínku splňovaly. Ostatní provozních parametry jsou stanoveny v následujících kapitolách. Klientská aplikace Těžký klient Lehký klient Klientská aplikace Těžký klient Lehký klient Klientská aplikace Těžký klient Lehký klient Aplikační integrace File (souborové repository) RDBMS Aplikační integrace Poskytování služeb Sdílení aplikačních dat a metadat Aplikační logika File (souborové repository) RDBMS Integrace UI Střední dostupnost služeb Správa infrastruktury Aplikační logika Integrace UI Vysoká dostupnost služeb Správa infrastruktury Poskytování služeb Aplikační vrstva Datová vrstva Vrstva poskytovaných služeb Integrace UI Technologická centra Správa infrastruktury Aplikační vrstva Datová vrstva Vrstva poskytovaných služeb Aplikační integrace Poskytování služeb Sdílení aplikačních dat a metadat Aplikační logika File (souborové repository) RDBMS Obrázek 4 Datové, aplikační a klientské vrstvy Požadavky na aplikace implementované do TC ORP DOBŘÍŠ o Integrovatelnost na uživatelské i aplikační úrovni o Aplikační integrace na bázi poskytování a využívání služeb (SOA, servisně orientovaná architektura) Je tedy nutno navrhnout řešení TC ORP DOBŘÍŠ, aby mohlo být integrováno s TC K na úrovni distribuce dat, aplikací a služeb navázaných na CMS (adresářové služby, identity management, e-mail atd.) dle závěrů z příslušné Studie proveditelnosti. 3.3.4 Funkční požadavky na vybrané spisové služby Nezbytnou podmínkou realizace projektu TC ORP Dobříš je zajištění základní funkce systému spisové služby vyhovující aktuálnímu znění zákona 499/2004 a zákona 300/2008 a to zejména v těchto oblastech: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 29 Příjem a evidence doručených i vlastních listinných dokumentů o Evidence doručených i vlastních elektronických dokumentů o Zobrazení zpráv doručených do datové schránky a elektronické podatelny o Vytvoření dokumentu ze zprávy doručené do datové schránky nebo elektronické podatelny o Označení dokumentů evidenčním číslem a číslem jednacím o Vedení podacího deníku Oběh a vyřizování dokumentů – evidence předání a převzetí o Sledování stavu vyřízení dokumentů o Práce se spisy a uzavírání spisů Práce s elektronickými dokumenty - Vložení, zobrazení a editace elektronických dokumentů o Ukládání elektronických dokumentů způsobem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu a čitelnost dokumentu, o Automatická kontrola a doplňování časových razítek a elektronických značek dle požadavků zákona o Elektronické podpisy (podepsání souboru, ověření podpisu) o Převádění dokumentu v analogové podobě na dokument v digitální podobě a naopak o Automatická konverze dokumentů do ukládacího nebo výstupního datového formátu o Odesílání listinných i elektronických dokumentů o Odesílání dokumentů poštou, elektronickou poštou a datovou schránkou o Evidence doručení dokumentu o Automatická evidence dodejky z datové schránky Vyřízení a uzavření Ukládání a skartace - evidence skartačních znaků a lhůt o Ukládání spisů a dokumentů Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 30 o Podpora skartačního řízení pro papírové i elektronické dokumenty ¨ o Předávání spisů a uzavřených dokumentů do e-spisovny Požadavky na integraci s Datovými schránkami – plná integrace s datovými schránkami (dopad zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a zákona č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů - projekt MV ČR „Datové schránky“) Shoda s platnou legislativou, nároky kladené na systémy zadavatele, a její současná i budoucí údržba, zejména respektování vydaných národních standardů a rozhraní za účelem ukládání dokumentů Součástí musí být i dokumentace a kompletní popis dodaných API rozhraní pro integraci s dalšími systémy. 3.3.5 Klíčové aktivity Klíčové aktivity projektu vycházejí ze zadání IOP a dalších strategických dokumentů. I. Projektové řízení a administrace II. Vytvoření územní technologické infrastruktury nezbytné pro elektronizaci výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě III. Zavedení elektronické spisové služby IV. Vnitřní integrace úřadu obce s rozšířenou působností V. Propagace poskytování služeb elektronické veřejné správy. Obsah jednotlivých aktivit 3.3.5.1 Projektové řízení a administrace V rámci této aktivity bude zabezpečeno řízení projektu podle obecných metodik v souladu s.kap 8.1 a pravidly IOP a Příručky pro příjemce IOP. 3.3.5.2 Vytvoření územní technologické infrastruktury Technologická infrastruktura spočívá ve vybudování HW a SW zázemí pro elektronické služby na území ORP Dobříš: • vytvoření dostatečné kapacity negarantovaného úložiště dokumentů souvisejících s výkonem veřejné správy, neboť nový systém pravděpodobně přinese podstatné zvýšení počtu dokumentů zpracovávaných v elektronické podobě. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 31 Pro TC OR Dobříš je vytvářeno negarantované úložiště. Negarantované úložiště je určeno pro ukládání nevyřízených a neuzavřených a spisů na úrovni TC ORP DOBŘÍŠ. Archiválie Národní digitální archiv Vyřízené a uzavřené spisy Nevyřízené a neuzavřené spisy Technologické centrum Kraje Technologické centrum ORP DMS APV Obec Odeslání Vyřízení Postoupe ní Zápis do deníku SPSSSL Datové schránky adresátů Uložení do pracovního úložiště Vlastní datová schránka Čtení elektronického dokumentu DMS - elektronická spisovna Obrázek 5 Postup dat při jejich ukládání Negarantované úložiště obsahuje data nevyřízených a neuzavřených spisů včetně výstupů dat ze systému elektronické spisové služby nebo dokument management systému v kapacitě dostatečné pro vlastní potřebu ORP a potřeby všech obcí správního obvodu a jejich organizace. V rámci projektu ukládání a digitalizace dat do ní obce a města ukládají neukončené a neuzavřené spisy v elektronické podobě, tedy jak vlastní, tak přijaté písemnosti spadající do režimu evidence a archivace podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Provozovatel technologického centra nabídne a bude provozovat služby aplikačního a datového serveru obcím ve svém správním obvodu, vč. jejich zřízených a založených organizací, k realizaci následujících datových úložišť: 1) elektronické spisové služby, 2) strukturovaných dat o území, 3) ostatních nestrukturovaných dat Podmínky a standardy provozu těchto datových úložišť budou definovány navazujícími projekty ve spolupráci Ministerstva vnitra, Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního a Českého statistického úřadu. Budou formulovány tak, aby umožnily připojení na nejčastěji využívané aplikace ve veřejné správě. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 32 3.3.5.3 Elektronická spisová služba Spisová služba (SPS) je prvek, který v novém systému eGovernmentu hraje podstatnou roli a je nutno zajistit jeho funkci ve dvou směrech: • upgrade spisové služby k zajištění komunikace se systémem datových schránek přímo v ORP • zřízení nebo upgrade spisové služby v obcích I.stupně • zřízení nebo upgrade spisové služby ve zřizovaných organizacích Takto zřizovaná SPS musí zajistit funkčnost, která je znázorněna na níže uvedeném schématu: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 33 Obrázek 6 Příchozí a odchozí pošta Na základě zjišťování bylo stanoveno, které obce budou v budoucnosti využívat jaké řešení spisové služby: Dobříš Borotice Čím Daleké Dušníky Drhovy Hříměždice Korkyně Mokrovraty Spisová služba GORDIC Nákup licence MUNIS společnosti TRIADA Negarantované úložiště Nákup licence ALIS Nákup licence KEO X Hostovaný režim Nákup licence MUNIS společnosti TRIADA Hostovaný režim Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 34 Nečín Nová Ves pod Pleší Nový Knín Obořiště Rosovice Rybníky Svaté Pole Voznice Hostovaný režim Negarantované úložiště Nákup licence GORDIC, připojení ZŠ na spisovku Negarantované úložiště Nákup licence MUNIS společnosti TRIADA Hostovaný režim Nákup licence KEO X Nákup licence ALIS Tabulka 3 Budoucí řešení spisové služeb v obcích zapojených do projektu Na úrovni TC ORP DOBŘÍŠ resp. MěÚ Dobříš vycházíme z již realizovaného projektu na archivaci dokumentů řešených systémem GINIS od společnosti GORDIC. Funkční požadavky na spisové služby obsahují: SSD – systém správy dokumentů K zajištění služby je nutno pořídit multilicenci zahrnující: jádro GINIS, klienty ADM (administrace základní) a ADS (administrace sestav), rozšíření modulu el.dokumenty a el.podpis. Dále serverovou část SSD, klienta SSD, propojení na ISSD, časové razítko a konverzi dokumentů do pdf. Toto řešení bude využito v rámci MěÚ Dobříš a jím zřizovaných organizacích. Obce, které budou nadále provozovat vnitřní informační systém na vlastní technologii, budou však také zároveň přistupovat do technologického centra ORP a využívat služeb tzv. negarantovaného pracovního úložiště. Pro tyto účely bude v TC ORP DOBŘÍŠ instalováno úložiště Munis (Munis DUL), které slouží k bezpečnému ukládání dokumentů, elektronických podpisů, časových značek a vazeb mezi dokumenty (spisy) v SQL databázi. Toto úložiště má třívrstvou architekturu s publikovaným rozhraním WebServices pro přístup jednotlivých spisových služeb obcí. Úložiště uchovává kompletní historii dokumentů, zajišťuje striktní omezení přístupu dle nastavených oprávnění a umožňuje automatickou replikaci nových a změněných dokumentů z IS obcí v nastaveném intervalu. WESS – elektronická spisová služba pro obce 1.stupně Tento produkt je alternací, který je možno instalovat lokálně v obcích, tak i jako hostovanou aplikaci v TC ORP DOBŘÍŠ s terminálovým přístupem pro jednotlivé obce. Vyžaduje však instalaci WIN serveru 2008 a databáze FIREBIRD. K zajištění služby je nutno pořídit multilicenci zahrnující: aplikaci WESS (práce s dokumenty a spisy), napojení na CzechPoint, datové schránky, aplikaci pro práci s Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 35 podpisová knihou, el.dokumenty, el.podpisy, časovým razítkem, konverze dokumentů do PDF (prostřednictvím Open Office nebo MS 20007 na serveru popř. lokálně) a registr autorizovaných konverzí (RAK) s napojením na centrální registr. WESS jako terminálová aplikace nevyžaduje instalaci na HW příslušné obce. Databáze i aplikace jsou instalované v TC, uživatelé k nim přistupují prostřednictvím internetu. Rizikem tak je jeho kvalita, funkčnost a rychlost. TRIADA MUNIS – řešení pro obce 1.stupně Vlastní realizace elektronické spisové služby pro obce ve spádové oblasti probíhá tak, že elektronická spisová služba informačního systému Munis, která obsahuje mimo jiné vazbu na nástroje e-Governmentu (datové schránky, Czech POINT), dále podporu konverze dokumentů do formátu PDF/A a kompletní podporu pro elektronické podepisování v souladu s aktuálními legislativními požadavky, instalována na techniku obce a to pomocí vzdáleného přístupu v předem s obcí domluvených termínech. ALIS KEO-X - řešení pro obce 1.stupně Spisová služba KEO-X je připravená na provoz v lokálních počítačových sítích, nebo na jednotlivém PC. Hostované řešení není podporováno. Případné zálohování dat bude řešeno prostřednictvím ftp účtu nebo s možnostmi systémů TRIADA. 3.3.5.4 Integrace vnitřního chodu úřadu Integrace vnitřního systému úřadu a „portál úředníka“ je v souladu projektem eGON, řešícím problematiku „kultivace“ vnitřních systémů chodu úřadu, včetně SW komponent pro zpracování jednotlivých agend, vazby na ekonomiku a správu aktiv obecně, které budou po zavedení eGovernmentu, čím dojde ke zvýšení kvality a zajištění vazeb vůči základním registrům. Realizace umožní efektivní pořizování vstupních dat a transparentnost výkonu veřejné správy vůči veřejnosti a v důsledku zkvalitnit a zefektivnit vlastní činnost úřadu. Výstupem projektu je úprava vnitřního prostředí úřadu pro naplnění nutné vazby na Základní registry, zejména na Registr práv a povinností a vnitřní integrace všech SW komponent optimálně do jednoho uceleného informačního celku. Integrace chodu úřadu představuje zejména: • Vybudování Portál úředníka • SW komponenty pro zpracování agend • Vazba na správu aktiv • Adaptibilní prostor pro aplikaci změn ve veřejné správě s minimálním TCO Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 36 • Kultivace vnitřních systémů chodu úřadu: o systém řízení organizační struktury organizace o systém řízení zdrojů o systém řízení služeb o vnější integrace systému o klíčové databáze systému Cílem aktivity vnitřní integrace úřadu bude: 1. analyzovat ICT stav současného systému řízení úřadu, navrhnout a realizovat jeho úpravy tak, aby bylo s ohledem k velikosti úřadu dosaženo cílového stavu, tedy zajistit optimální způsob fungování úřadu, prezentaci služeb vůči veřejnosti, řízení změn ve struktuře úřadu, managementu řízení a spolupráci se základními registry prostřednictvím Integračních bodů přístupu k eGON službám 2. integrovat všechny existující SW komponenty do TC a zajistit jejich vzájemnou provázanost a sjednocení či propojení jednotlivých aplikací optimálně do jednoho informačního systému 3. provést upgrade stávajících SW komponent nebo nákup chybějících SW komponent pro optimalizaci řízení chodu úřadu a schopnost zveřejnění maximálního množství informací o činnosti úřadu občanům a institucím 4. připravit vlastní agendové informační systémy žadatele na komunikaci se základními registry prostřednictvím Integračních bodů přístupu k eGON službám 5. provést integraci SW komponent pro výkon agend a jejich elektronizaci 6. provést optimalizaci rolí jednotlivých uživatelů ICT při zajištění agend vykonávaných žadatelem, včetně řešení bezpečných a transparentních přístupů a 7. zajistit úpravy ICT komponent nebo uceleného řešení tak, aby vytvářely efektivní podporu procesů probíhajících v rámci působností žadatele 8. prezentovat poskytované služby prostřednictvím portálu Jedním ze základních cílů projektu vnitřní integrace úřadu je přijetí takových opatření, jejichž realizace garantuje schopnost úřadu připojit se k eGON službám. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 37 Obrázek 7 Organizační struktura úřadu V podmínkách MěÚ Dobříš se integrace zaměří zejména na: • řešení na úrovni ICT, popis a analýza stavu procesů v úřadu • rozhraní mezi RŽP a Spisové služby MěÚ Dobříš • analýza úřadu na využívání základních registrů veřejné správy • řešení výstupů z analýzy Od budoucího řešení tak je požadováno: • zlepšení přístupu k informacím • snadná spolupráce mezi členy týmu, jak uvnitř společnosti, tak i s externími spolupracovníky • možnost přehledně a bezpečně ukládat dokumenty a přílohy do centrálního úložiště, s možností nastavení přístupových práv • propojení s existujícími kancelářskými aplikacemi • jednoduché workflow agendy úřadu Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 38 Pro zjednodušenou orientaci jsou vazby chodu úřadu na jednotlivé integrační body znázorněny v navazujícím organigramu. Obrázek 8 Organigram bodů přístupu k eGON službám 3.3.6 Rozsah projektu Projekt bude realizován řadou na sebe navázaných činností: • Dodávka HW, SW a infrastruktury potřebné pro realizaci TC ORP DOBŘÍŠ a napojení okolních obcí a organizací na toto ORP. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 39 • Dodávka SW a infrastruktury potřebné pro Vnitřní integraci úřadu • Integrace s Datovými schránkami – plná integrace s datovými schránkami (dopad zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a zákona č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů - projekt MV ČR „Datové schránky“) • Shoda s platnou legislativou, nároky kladené na systémy zadavatele, a její současná i budoucí údržba, zejména respektování vydaných národních standardů a rozhraní za účelem ukládání dokumentů • Dokumentace a kompletní popis dodaných API rozhraní pro integraci s dalšími systémy. • Dokumentace pro provoz TC ORP DOBŘÍŠ 3.3.7 Předpokládané výstupy V rámci TC ORP DOBŘÍŠ bude vybudována infrastruktura připravena na provoz dále uvedených aplikací a služeb. Konstrukce TC ORP DOBŘÍŠ bude garantovat podmnožinu funkcí definovanou konkrétním popisem povinné služby. HW prostředky, které budou v rámci řešení typových projektů pořízeny, budou vyhovovat koncepci TC ORP DOBŘÍŠ a budou do něj integrovány. Zajištění adekvátního využívání ICT, vytvoření základních registrů veřejné správy tak, aby bylo možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci a zároveň byl umožněn oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto registrech. Zlepšení vertikální i horizontální komunikace ve veřejné správě, zajištění podmínek pro spolupráci různých úrovní veřejné správy. Prosazování eGovernment s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup k veřejným službám prostřednictvím sítě Internet, připravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci procesních úkonů ve veřejné správě, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpečnou komunikaci mezi úřady a veřejností a optimalizuje interní procesy veřejné správy s využitím ICT. Minimální služby, které musí být zajištěny, jsou: • • • • adresní a jmenné služby, doménové služby, komunikační infrastruktura (na fyzické a logické vrstvě), email. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 40 Provozní zajištění dostupnosti služeb bude řešeno redundancí navrženého systému. Systémy budou rozděleny do skupin podle nároku na jejich servisní zabezpečení v závislosti na požadované dostupnosti: • • • • • garantovaná doba odezvy do 1 hodiny garantovaná doba odezvy do 4 hodin garantovaná doba obnovení funkce do 24 hodin garantovaná doba obnovení funkce do 6 hodin garantovaná doba obnovení funkce do 4 hodin Instalované technologie budou vybaveny dohledovým systémem umožňujícím automatizované hlášení závad, nebo i zhoršení provozních parametrů jednotlivých systémů nebo jejich komponent. Realizace dohledu a servisu je možné vlastními zaměstnanci nebo formou externích služeb. Dohled a servis nad provozem po dobu 12 hodin, 5 dní v týdnu. 3.3.7.1 Aplikace samosprávy měst a obcí Infrastrukturu je dále možné využít pro provozování aplikací v širokém spektru funkcí systémů samospráv, aplikovaných podle konkrétního realizačního projektu. Nicméně se předpokládá elektronizace těchto procesů: • • • Příjem a evidence doručených i vlastních listinných dokumentů o Evidence doručených i vlastních elektronických dokumentů o Zobrazení zpráv doručených do datové schránky a elektronické podatelny o Vytvoření dokumentu ze zprávy doručené do datové schránky nebo elektronické podatelny o Označení dokumentů evidenčním číslem a číslem jednacím o Vedení podacího deníku Oběh a vyřizování dokumentů – evidence předání a převzetí o Sledování stavu vyřízení dokumentů o Práce se spisy a uzavírání spisů Práce s elektronickými dokumenty - vložení, zobrazení a editace elektronických dokumentů o Ukládání elektronických dokumentů způsobem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu a čitelnost dokumentu, o Automatická kontrola a doplňování časových razítek a elektronických značek dle požadavků zákona o Elektronické podpisy (podepsání souboru, ověření podpisu) Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 41 Převádění dokumentu v analogové podobě na dokument v digitální podobě a naopak o Automatická konverze dokumentů do ukládacího nebo výstupního datového formátu Odesílání listinných i elektronických dokumentů o Odesílání dokumentů poštou, elektronickou poštou a datovou schránkou o Evidence doručení dokumentu o Automatická evidence dodejky z datové schránky Vyřízení a uzavření Ukládání a skartace - evidence skartačních znaků a lhůt o Ukládání spisů a dokumentů o Podpora skartačního řízení pro papírové i elektronické dokumenty ¨ o Předávání spisů a uzavřených dokumentů do e-spisovny o • • • 3.3.7.2 Aplikace centrálních projektů • Agendový systém RUIAN územní identifikace (sběr dat o změnách v území) • Agendový systém ROB (ohlašovna, matrika) • Agendový systém RPP (organizační struktura a kompetence) 3.3.7.3 Aplikace systémového charakteru • provoz schránek elektronické pošty, • provoz domény, • pravidelné zálohování vyhrazeného datového prostoru, • základní zabezpečení přenosové kanály). (firewall, antivir, antispam, zabezpečené Z pohledu aplikační integrace se jedná o poskytování, popř. spotřebovávání služeb, založené na některé z následujících technologií, popř. jejich kombinacemi: • webové služby (WS) podporující koncept architektury SOA, popř. Enterprise SOA, • XML dokument s jasně popsanou strukturou, • datový soubor s jasně popsanou strukturou. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 42 3.3.7.4 Serverová infrastruktura V rámci TC ORP DOBŘÍŠ Dobříš budou vybudovány dva fyzické servery pro služby typu aplikační server a DB. • Na obou serverech budou nainstalovány služby typu databáze a aplikačního serveru. • I když budou oba servery identicky nainstalovány, bude veškerý provoz typu DB směřovaný na jeden z nich a provoz služeb aplikačního serveru na druhý. • Identická konfigurace bude využita v případě výpadku jednoho ze serverů. • Oba servery jsou připojeny dvěma datovými cestami do diskového pole. Servery datové vrstvy: • budou podle požadavků na dostupnost aplikace konfigurovány do clusterů (vyšší dostupnost) nebo jako „stand-alone“ (nižší dostupnost), • musí být dostatečně výkonné a musí umožňovat nasazení virtualizačních technologií (na HW i SW úrovni) pro optimální využití výpočetního výkonu tam, kde to bude účelné • vzhledem k počtu a různorodosti provozovaných projektů a aplikací, musí podporovat nejrozšířenější typy operačních systémů (UNIX, Linux, MS Windows) Servery aplikační vrstvy: • budou podle požadavků na dostupnost aplikace konfigurovány do loadballancig clusterů (vyšší dostupnost) nebo jako „stand-alone“ (nižší dostupnost), • budou umožňovat jednoduché navyšování výpočetního výkonu aplikační vrstvy Minimální konfigurace pro všechny typy serverů: • • • Nejméně 1 CPU čtyř jádrový s 64-bitovou architekturou, frekvence nejméně 2 GHz nejméně 8 GB RAM s možností rozšíření na nejméně 32 GB. Záruka po celou dobu udržitelnosti projektu Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 43 3.3.7.5 Negarantované úložiště K serverům bude připojeno úložiště k ukládání dat databáze a aplikačního serveru. • Ukládání dat řešit prostřednictvím NAS (Networked Attached Storage) popř. SAN (Storage Area Network), s implementovanou TIER architekturou a HSM (Hierarchical Storage Management) designem. Produkční data ukládat na TIER 0 na rychlé FC disky (nebo rychlejší) diskového úložiště (např. rychlost pro 4KB bloky alespoň 60 tis. IOPS pro RAID 6, R/W sekvenčně). • Propojení serverů a diskového pole bude redundantní pro zajištění vysoké dostupnosti dat. • Diskové pole musí být dostatečně výkonné a škálovatelné, aby pokrylo předpokládané budoucí nároky aplikací, a musí umožňovat použití jako vysoce výkonných, tak kapacitních disků. • Klíčové komponenty redundantní. systému pro ukládání dat budou řešeny jako Minimální konfigurace: Čistá využitelná kapacita: 1TB 3.3.8 Očekávané přínosy Základním přínosem je rozvoj elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy. Z tohoto pohledu se zejména jedná o: – elektronizace výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě, – realizace transakcí elektronickou cestou a pořízení navazujících technologických řešení umožňující zvýšení využívání eGovernment v podmínkách územní veřejné správy – zavádění elektronické a spisové služby (document management) – digitalizace vybraných datových zdrojů, jejich zpřístupňování, dlouhodobého ukládání včetně podpory vybavení digitalizačních pracovišť – propagace poskytování služeb elektronické veřejné správy. Obecně tak lze, zkonstatovat, že budou zřízeny služby elektronické veřejné správy (eGovernment) poskytované prostřednictvím moderních informačních a Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 44 komunikačních technologií (ICT) na úrovni územní veřejné správy s provázaností na úroveň národní a mezinárodní. Z pohledu definování očekávaných přínosů je možno rozlišit několik oblastí, ve kterých je možno identifikovat přínosy: 3.3.8.1 Ekonomika Využitím dotačních prostředků se uvolňují prostředky alokované v běžném provozu úřadu – tím je možno tyto prostředky použít na jiné projekty na rozvoj regionu. Předpokládá se také snížení nákladů efektivnějším využíváním elektronických prostředků a snížení administrativní náročnosti procesů uvnitř úřadu s přímým dopadem na režijní náklady (papíry, tonery, obálky, poštovné apod.). Zkvalitněním ICT prostředků dojde k snížení prodlev techniky z důvodu nedostatečné kapacity současného SW a HW a tím ke zvýšení efektivity práce jednotlivých pracovníků úřadu. 3.3.8.2 Reorganizace a zavedení nových procesů V souladu se Smart Administration dojde k popisu jednotlivých procesů, následné optimalizaci procesů (v návaznosti na schválený projekt ESF z výzvy č.40 „Cesta ke kvalitě řízení územní veřejné správy v Dobříši“) a tím se zefektivní činnost úřadů. Toto bude podpořeno vytvořením Portálu úředníka, na kterém budou pracovníci mít k dispozici všechny podklady a formuláře potřebné ke své práci (viz kap. 3.4.1.4). To se odrazí v zajištění služeb eGON na úrovni ORP Úprava elektronické spisové služby ve vazbě na Informační systém datových schránek a na elektronizaci procesů uvnitř úřadu Jedná se o úpravu stávajícího systému elektronické spisové služby tak, aby tato komunikovala nejen s informačním systémem datových schránek, ale také byla schopna podání učiněná občanem či institucí distribuovat automaticky v elektronické podobě k jednotlivým úředníkům a to již na vstupu optimálně ve formulářové podobě. Stejně tak i zpětný proces přípravy vyhotovení správního rozhodnutí musí umět elektronická spisová služba generovat automaticky prostřednictvím příslušného elektronického formuláře a schvalovací proces realizovat v elektronické podobě až do výstupu pro Informační systém datových schránek. Nezbytnou součástí musí být i vytvoření a aplikace standardních formulářů řešících jak podání žadatele, tak i rozhodnutí orgánu veřejné moci do systému elektronické spisové služby. Nastavení pravidel pro autorizaci, identifikaci a autentizaci konkrétního úředníka: Tato část integrace je zcela zásadní nejen pro bezpečnost vnitřního systému úřadu, ale také pro další činnosti ve vazbě na základní registry. Každý uživatel informačního systému úřadu by tak bude jednoznačný z pohledu: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 45 • oprávnění vykonávat danou působnost (tedy mimo jiné využívat k výkonu působnosti daný agendou informační systém a využívat případně editovat data v ní obsažená) • role v organizační struktuře daného orgánu veřejné moci ve vazbě na danou agendu a působnost (konkrétní systémová vazba agenda – působnost – organizační struktura – úředník) • rozsah přístupových práv v systému a evidence jeho vstupů do systému Komunikace se základními registry Součástí této části integrace je autorizace úředníka z pohledu jeho role a oprávnění této role k výkonu konkrétní agendy dle Katalogu působností orgánů veřejné moci, jako součásti Registru práv a povinností. Úředník bude mít možnost provádět autorizaci, identifikaci a autentizaci občana jehož žádost bude vyřizovat z osobních dokladů neboť žádost vyřizuje na základě elektronicky podaného formuláře, ale bude tato ověření provádět vůči jednotlivým základním registrům (např. zda osoba existuje v registru obyvatel, zda je osobou vyvíjející ekonomickou činnost v registru osob, na jaké adrese bydlí či sídlí v registru územní identifikace adres a nemovitostí a také zda některým rozhodnutím orgánu veřejné moci nedošlo ke změně některých referenčních údajů) právě v rozsahu svého zákonného oprávnění se na tyto referenční údaje dotazovat, tedy na základě stanovené role ve veřejné správě. Komunikace s Portálem veřejné správy V případě řešení žádostí občana či instituce úředníkem prostřednictvím Portálu veřejné správy, tedy většinou přímé osobní komunikace s žadatelem (optimálně asistované řešení konkrétní životní situace na kontaktním místě veřejné správy) se nejedná o komunikaci na úrovni referenčních dat jako je tomu u základních registrů. Proto je zde i jiný způsob ověření, neboť zde dochází k přímému ověření autentičnosti a identifikace žadatele z osobních dokladů 3.3.8.3 Zvýšení kvality poskytovaných služeb Skončí zbytečné obcházení úřadů, beznaděje občanů před kolosem státní byrokracie. Dojde k jednodušší komunikaci jak s, tak i mezi jednotlivými institucemi. Digitalizací dokumentů dojde ke zvýšení bezpečnosti, zjednodušení archivace, záchraně a zpřístupnění dokumentů z oblasti vyznaných svým obsahem či původem. Pracovník úřadu získá přístup k informacím, které dosud neměl, a bylo nutno, aby občan navštívil jiného pracovníka. Občan rovněž získá přiblížení veřejné služby, jejich maximální dostupnost a kvalitu, zejména zrovnoprávněním formy listinné s formou elektronickou, čím že je dosaženo Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 46 umožnění bezpečné komunikace mezi úřady a veřejností. Tím dojde ke zvýšení rychlosti poskytování služeb občanům. 3.3.9 Objektivně ověřitelné indikátory Indikátory jsou zaneseny v systému Benefit7+. Žadatel je povinen indikátory projektu dodržet, tzn. je nutné naplnit zvolenou cílovou hodnotu. Pokud během realizace projektu nastane situace, že může dojít ke změnám projektu, které mohou ovlivnit výslednou hodnotu indikátoru, postupuje příjemce v souladu s Příručkou pro žadatele a příjemce a změnu neprodleně ohlásí zprostředkujícímu subjektu. Indikátor Měrná jednotka Současný stav Stav po realizaci projektu Počet úřadů se zavedeným systémem elektronické spisové služby počet 1 12 Počet úřadů s provedenou integrací ICT počet 0 1 Počet vybudovaných datových úložišť pro potřeby elektronizace VS počet 0 1 3.4 Varianty řešení Z pohledu variantnosti řešení projektu je možno uvažovat pouze o dvou řešeních. První je takové, které nerespektuje dosavadní vývoj na území ORP a přináší řešení na „zelené louce“. Druhé řešení naopak plně vychází z místních podmínek a stavu nejen infrastruktury, ale i provozních zvyklostí či dalších faktorů. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 47 3.4.1 Z hlediska ORP 3.4.1.1 Hardware a infrastruktura Není možno uvažovat o využití stávajícího serverového HW a SW pro zabezpečení TC ORP DOBŘÍŠ s výjimkou jednoho serveru, který slouží k zabezpečení mailových služeb. Rovněž jeho umístění v hlavní budově MěÚ prakticky nesplňuje řadu požadavků (viz kap. 6.1). Nicméně pro účely této studie budou porovnána obě řešení umístění serverů. Prvním je ponechání ve stávávajících prostorech bez možnosti dalšího rozšiřování bez stavebních úprav (objekt je památkově chráněný) s naprosto nevhodným stavebním řešení (stěny objektu jsou více než 1 m silné). Nedostatkem je rovněž v přímé návaznosti na tuto skutečnost i problematické zajištění chlazení HW – není možno umístit chladící jednotku vně objektu, jedinou možností je využití komínového tělesa, toto však je nutno vyvložkovat a řešit odvod kondenzátu. Rovněž není dostatečným způsoben řešen dozor a především bezpečnost. Není možno i umístit záložní dieselagregát. Výhodou řešení je dostupnost kapacitní konektivity k internetu. Druhé řešení eliminuje všechny nedostatky prvního řešení, avšak vzhledem k jeho umístění v objektu (130 m vzdušnou čarou), který je spojen s hlavním objektem MěÚ, kde je kapacitní připojení k internetu, pouze prostřednictvím bezdrátového pojítka, to není možné bez realizace kapacitním a bezpečným spojením. Ostatní HW infrastruktura je využitelná, s výjimkou spojení mezi jednotlivými objekty MěÚ, neboť je řešeno bezdrátovým pojítkem s vysokou mírou poruchovosti (dané především závislostí na povětrnostních podmínkách). Alternativou tak je vybudování spojení mezi jednotlivými budovami prostřednictvím optických kabelů vedených vzduchem s využitím např. sloupů veřejného osvětlení. Toto bezdrátové pojítko však zůstane jako záložní pro případ nemožnosti využívání kapacitního optického kabelu. Z pohledu serverového HW je možno uvažovat o těchto řešeních: 3.4.1.2 SW serverů a datových úložišť Není možno uvažovat o tom, že by bylo stávající vybavení použito pro provoz TC ORP DOBŘÍŠ. Proto se alternativní řešení soustředí pouze na alternativy nového vybavení potřebným HW. To je však dále omezeno zadáním, které stanovuje, že budou realizovány dva fyzické servery obsahující čtyři virtuální servery, umístěné do racku, obsahující zároveň i datové úložiště a ostatní související infrastrukturu. Z tohoto pohledu tak je možno uvažovat o těchto řešeních: - dodávka HW a SW od jednoho výrobce (např. IBM) - dodávka HW od specializovaného výrobce (např.Hewlet Packard)) Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 48 - dodávka SW od specializovaného výrobce (např. Microsoft) Pro diskové úložiště je možno rovněž volit variantní technické řešení, neboť zadání nepřipouští jiná řešení. 3.4.1.3 SW spisové služby Vzhledem ke skutečnosti, že MěÚ Dobříš dlouhodobě využívá systém GINIS společnosti GORDIC, neexistuje žádné hospodárné variantní řešení než upgrade stávajícího systému o moduly zajišťující požadované výstupy. 3.4.1.4 SW pro integraci úřadu V současné době je pro zabezpečení cílů možné využít různá řešení. Z pohledu budoucích funkcí a rozšiřitelnosti je však potřeba uvažovat pouze o řešeních, u kterých je možno garantovat jednak vysokou kompatibilitu s ostatními aplikacemi, serverovým SW popř. SW na uživatelských stanicích. Z tohoto pohledu se jeví jako alternativy využití systémů na bázi platforem Microsoft a Lotus., konkrétně MS Share Point a Lotus Quickr, popř. jiná řešení. 3.4.2 Z hlediska jednotlivých organizací a celku Jednotlivé obce a organizace v současnosti disponují naprosto rozdílnými řešeními. Zde se optimálně nabízí řešení „zelené“ louky, které by sice potlačilo dosavadní investice, avšak umožňovalo by další bezproblémový rozvoj. To je však pouze teorie, kterou by bylo možno realizovat za současného plnění těchto předpokladů: - přímá podřízenost mezi provozovatelem TC a uživateli jeho služeb - dostatečné finanční zajištění - sofistikovanost konečných uživatelů Tyto předpoklady však není možno současně řešit, tudíž tato varianta není realizovatelná. K zabezpečení účelu projektu proto bude nutné na základě podrobné analýzy stávajících prostředků a řešení provést systémovou integraci stávajícího HW, SW a především provozních nároků a možností. 3.5 Etapy projektu Etapy projektu jsou stanoveny v souladu s plánem aktivit a metodikami pro ICT projekty, IOP popř. dalšími standardy. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 49 Jsou předpokládány tyto etapy: 1. Přípravná fáze a) Definice požadavků na TC ORP DOBŘÍŠ b) Průzkum zapojení obcí c) Průzkum zapojení zřizovaných organizací d) Průzkum řešení v rámci ORP e) Zhotovení Studie proveditelnosti f) Zhotovení Žádosti g) Podání Žádosti h) Schválení Žádost i) Zpracování zadávací dokumentace j) Schválení zadávací dokumentace k) Vypsání výběrového řízení l) Výběrové řízení m) Vyhodnocení výběrového řízení n) Zveřejnění nejvhodnějšího uchazeče o) Příprava smlouvy p) Uzavření smlouvy q) Zajištění publicity 2. Realizační fáze a) b) c) d) e) f) Realizační dokumentace Analýza požadavků Detailní koncepce cílového řešení Stanovení podmínek realizace Akceptace Realizační dokumentace Vytvoření územní technologické infrastruktury a. Dodávka b. Implementace c. Zkušební provoz d. Akceptace e. Ověřovací provoz g) Zavedení spisové služby a. Dodávka b. Implementace c. Zkušební provoz d. Akceptace e. Ověřovací provoz h) Vnitřní integrace úřadu ORP i) Analýza j) Integrace SW a HW Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 50 k) Upgrade SW l) Agendové IS m) Optimalizace rolí n) Úprava ICT komponent o) Ověřovací provoz p) Prezentace služeb 3. Provozní fáze • • • Náběh provozu Finální akceptace řešení - čerpání Rutinní provoz 3.6 Návaznosti na další projekty a výzvy v rámci IOP Návrhy typových projektů vznikly na základě analýzy potřeb samospráv, kdy byly navrženy s ohledem na strategické cíle v oblasti ICT ve veřejné správě ČR a nejčastěji vznášené rozvojové požadavky krajů a obcí. Technologické centrum poskytne pro následující projekty infrastrukturu. 3.7 Vazba na projekty ESF MěÚ Dobříš v rámci své strategie rozvoje služeb úřadu v souladu s cílem posilování institucionální kapacity a efektivnosti výkonu veřejné správy a veřejných služeb využil možností OP LZZ a v rámci Prioritní osy: 4 Veřejná správa a veřejné služby v Oblasti podpory: 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy v rámci výzvy č. 53 podal Žádost o finanční podporu „Cesta ke kvalitě řízení územní veřejné správy v Dobříši“. Tento projekt vychází z dlouhodobého záměru města usilujícího o zvyšující se kvalitu řízení města a městského úřadu. Hlavním cílem projektu je zvýšení kvality řízení územní veřejné správy ve správním obvodu ORP Dobříš prostřednictvím uceleného projektu, který je složen z jednotlivých navazujících aktivit. Jedná se o vzdělávání a o následnou analytickou práci zaměstnanců v tematických oblastech – Společný hodnotící rámec (model CAF), procesní řízení a strategické plánování. Mezi klíčové aktivity s jednoznačnou vazbou na předkládaný projekt patří: 1) Procesní řízení I – Odborná školení zaměřující se na problematiku procesního řízení 2) Procesní řízení II – Metodická a analytická práce zaměstnanců MěÚ Dobříš Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 51 Tyto aktivity by měly vést k implementaci procesního řízení na MěÚ Dobříš s důrazem na zefektivnění pracovních postupů. Mezi výstupy tohoto projektu patří: 1) Vytvoření procesních map a týmů pro integraci řízení procesů včetně následné kontroly řízení 2) Zavedení systémů odměňování včetně inovačních návrhů s pevnými pravidly 3) Vytvoření komplexní mapy rizik 4) Vytvoření kompetenčního / odpovědnostního řádu Tento projekt vytváří jednoznačnou synergii s předkládaným projektem a posiluje všeobecný cíl programu a tím je zefektivnění práce VS. Projekt bude s nejvyšší pravděpodobnosti realizován, nyní byl schválen hodnotící komisí a byl doporučen k financování, zároveň dosáhl vysokého bodové hodnocení a řadí se mezi jedny z nejlepších. V nejbližších dnech bude podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Tímto je vytvořen velmi pevný základ pro elektronizaci úřadu a jeho agend, neboť bez popsání procesů a pochopení jejich smyslu je zavádění jakéhokoliv informačního systému velmi obtížné. 3.8 Vazba na centrální projekty Vybrané připravované, nebo probíhající centrální projekty, se svými rozsahy a dopady dotýkají i projektu Technologických center, zejména s ohledem na předpokládané využití infrastruktury pro provozování jejich částečných funkcionalit nebo využití jejich určitých služeb. Některé z nich nejsou dosud definovány tak, aby bylo možno vazbu zcela vymezit. Jedná se zejména o informační systém základních registrů (ISZR) a centrální místo služeb – viz dále. I přes tuto nejistotu lze konstatovat, že konstrukce technologických center umožní plynulý rozvoj celého systému. 3.8.1 Základní registry veřejné správy Registry ve své cílové podobě a funkcionalitách vytvoří jednotný, vzájemně provázaný a ucelený systém. Tento systém umožní čerpat a sdílet data v dané oblasti z jediného datového zdroje, který bude spolehlivě a transparentně aktualizovaný, s patřičnou úrovní zabezpečení. MěÚ Dobříš v současnosti využívá registry veřejné správy, tak i projekt TC ORP DOBŘÍŠ zohledňuje požadavky na provoz těchto registrů, jak HW, tak SW prostředím. To umožní i napojení na Národní digitální archív. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 52 3.8.2 CMS/KIVS Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) je zabezpečená centrálně na bázi IP. Provozuje ji pro své potřeby stát s cílem zajištění potřebných hlasových a datových služeb pro subjekty veřejné správy. V současnosti jsou služby KIVS využíváno a v budoucnosti to dále předpokládá. V projektu technologických center hraje podstatnou roli přenosová kapacita spojení mezi TC K a TC ORP DOBŘÍŠ. Podle ní lze volit různá uspořádání TC – Stand Alone řešení nebo řešení prostřednictvím metod virtualizace. Tento způsob (virtualizace) bude TC ORP DOBŘÍŠ preferován. Centrální místo služeb (CMS) je v rámci KIVS jediným místem, kde dochází k výměně dat mezi centrálními informačními systémy. Zároveň je jediným centrálním místem, kde je KIVS připojen k veřejné síti Internet a k dalším sítím, jako např. neveřejné datové sítě provozované v rámci EU. CMS plní v konceptu eGON center úlohu centrálního technologického centra (TC). 3.8.3 Datové schránky Projekt datových schránek ovlivňuje projekt TC nepřímo svým nárokem na funkcionalitu a kapacitu aplikací, které s ním mají přímou vazbu – zejména spisová služba a úložiště dokumentů, neboť cílem zákona o eGovernmentu je vytvoření optimálních podmínek pro elektronickou komunikaci jak mezi občany a úřady, tak mezi úřady navzájem, včetně sledování vývoje podání uvnitř úřadů. Činnost TC ORP DOBŘÍŠ je bude na místní úrovni svou infrastrukturou podporovat a rozvíjet, zejména s předpokladem nárůstů objemu ukládaných dat. 3.8.4 TC Kraje V současné době není zcela zřejmá architektura základních registrů ve smyslu správy a distribuce systémů, nicméně se předpokládá provozování v zatím nespecifikovaném módu v prostředí TC K. 3.8.5 Shrnutí vazeb v systému Pilířem provozu technologických center je • • • • • Provoz elektronické spisovny na TC ORP DOBŘÍŠ pro obce a jejich zřízené a založené organizace Úložiště nevyřízených a neuzavřených dokumentů na TC 0RP pro všechny obce správního obvodu, Provoz spisových služeb pro vlastní potřebu úřadů a zřízených nebo založených organizací Ukládání a digitalizace dat v TC ORP DOBŘÍŠ Zajištění potřebných funkcí centrálních projektů Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 53 • • Zajištění aplikačního servisu obcím I. stupně z úrovně ORP Ostatní služby fakultativně, podle konkrétního realizačního projektu Správní funkce výstupů projektu je v některých krocích podmíněna existencí centrálních systémových prvků. Jsou to zejména následující projekty a systémy: • • • • • 4 centrální registry – projekt vytváří data pro základní registry, zejména Registr práv a povinností centrální sběrné místo údajů o veřejné správě (v současnosti systém ePUSA) identitní systém ISDS - využitelnost tohoto systému pro systémy a aplikace na lokální úrovni CzechPOINT – důsledná integrace funkcí CzechPOINT v rovině úředníka i občana (office) PVS, včetně popisu životních situací a centrálního formulářového systému, který umožní: udržovat knihovnu typových formulářů a popisu životních situací přenesené působnosti použití takového typového formuláře a jeho on line úpravu pro použití na lokální úrovni v konkrétním městě či obci (pokud to složitost formuláře dovolí) vytvoření lokální modifikace formuláře a jeho uchování jako lokálního typového formulář pro potřeby konkrétní obce, nebo města vytvoření formuláře na lokální úrovni a jeho převzetí do typové knihovny udržovat knihovnu formulářů a popisu životních situací – za samostatnou působnost zajistit schopnost vytěžovat data prostřednictvím agendových systémů Analýza poptávky a koncepce marketingu Projekt počítá se zapojením 65% obcí ve spádovém území, přičemž se zapojenými obcemi byla uzavřena dohoda o partnerství. 4.1 Analytická část: 4.1.1 Analýza poptávky výstupů projektu Poptávka k výstupům projektu – službám TC ORP DOBŘÍŠ byla zjišťována v rámci Svazku obcí Dobříšsko. Se zástupci obcí bylo opakovaně projednáváno, zda-li a jakým způsobem se zapojí do projektu a budou-li využívat služeb TC ORP DOBŘÍŠ. Za tímto účelem krom osobních jednání bylo provedeno i dotazníkové šetření, jehož účelem bylo zmapovat možnosti a potřeby v rámci obcí, popř. i organizací jimi zřizovanými. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 54 Výsledkem těchto kroků je zapojení těchto obcí: Název obce Dobříš Borotice Čím Daleké Dušníky Drhovy Hřiměždice Korkyně Mokrovraty Nečín Nová Ves pod Nový Knín Obořiště Rosovice Rybníky Svaté Pole Voznice Typ obce ORP I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st Počet obyvatel 8573 296 290 407 237 390 115 632 739 898 1807 599 766 300 359 516 Tabulka 4 Obce zapojené do projektu Ze strany organizací zřizovaných obcemi byl zájem vyjádřen od těchto subjektů: Název organizace 4. MŠ Dobříš ZŠ Dobříš 2. ZŠ Dobříš ZŠ praktická a ZŠ speciální Dobříš Městská knihovna Základní škola Mateřská škola Adresa organizace Fričova 104, 263 01 Dobříš Komenského nám. 35, 263 01 Dobříš Školní 1035, 263 01 Dobříš Lidická 384, 263 01 Dobříš Školní 35, 263 01 Dobříš Nový Knín Korkyně Tabulka 5 Zřizované organizace zapojené do projektu Pro upřesnění zadání konečného řešení TC ORP DOBŘÍŠ bylo rovněž přistoupeno k hlubšímu zjišťování u jednotlivých budoucích uživatelů. Zástupcům obcí i organizací byly položeny dotazy zaměřené na konektivitu k internetu, vybavení HW, funkčnosti provozu, elektronické podpisy a zájem o zapojení do TC ORP DOBŘÍŠ. Tyto dotazy byly vyhodnoceny s tímto výsledkem: 4.1.1.1 Poptávka možnosti obcí Z celkového počtu 23 obcí v rámci ORP vyjádřilo 67% souhlas se zapojením do TC ORP DOBŘÍŠ, 2 obce rovněž souhlasily s využitím TC pro jimi zřizované organizace. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 55 Zájem o zahrnutí do TCi zřizované organizace Zájem obce o zahrnutí do TC 17% 33% ANO ANO NE NE 67% 83% Graf 4 Zájem obcí o zahrnutí do TC Graf 5 Zájem o zahrnutí zřizovaných organizací Významným faktorem pro poskytování výstupů je technologické zázemí. U jednotlivých obcí byl identifikován tento výsledek: Počítačové vybavení 4% 24% Server PC 41% Externí hard disk NTB Tiskárna 19% Multifunkční zařízení 4% 8% Graf 6 Počítačové vybavení obcí Z pohledu jednotlivých obcí je následující HW vybavenost: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 56 8 8 Borotice 7 Čím 6 Daleké Dušínky 5 Drhovy Korkyně 4 Mokrovraty 33 3 2 2 3 3 33 2 2 2 222 2 2 22 Nový Knín 2 2 22 222 2 2 Rosovice Rybníky 1 1 1 1 0 0000 0 000000 Server 1 1 11 1 1 11 1 1 00 00000 0 000 0 000000 Externí hard disk NTB PC 0 0 Tiskárna 11 111 1 Svaté Pole Nečín 0 Multifunkční zařízení Voznice Obořiště Graf 7 HW vybavenost obcí Z pohledu jejich provozních a znalostních možností – což jsou faktory, které základním způsobem ovlivňují zvolené řešení TC ORP DOBŘÍŠ bylo identifikováno toto: Internet výkonnější než 512 kB/ s Zkušenosti s IT technikou 15% 23% 15% Pokročilé Dobré ANO Základní NE 70% 77% Graf 8 Rychlost internetu v obcích Graf 9 Zkušenosti uživatelů s IT technikou v obcích Obsluha ICT Elektronické podpisy 9% 11% 37% Starosta Starosta 23% Zástupce starosty Zástupce starosty 50% Účetní 33% Jiná osoba Jiná osoba 19% Účetní 18% Graf 10 Obsluha ICT v obcích Graf 11 Elektronické podpisy Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 57 4.1.1.2 Poptávka a možnosti organizací zřizovaných obcemi Do činnosti TC ORP DOBŘÍŠ Dobříš se plánuje zapojení sedm organizací, z toho pět z města Dobříš, jedna z obce Nový Knín a jedna z obce Korkyně. Pro účely tohoto projektu bylo zmapováno pouze technické vybavení organizací zřizovaných městem Dobříš. Významným faktorem pro poskytování výstupů je technologické zázemí. U jednotlivých organizací byl identifikován t tento výsledek: Počítačové vybavení 5% 1% 13% Server 0% PC 10% NTB Externí hard disk Tiskárna 71% Multifunkční zařízení Graf 12 Počítačové vybavení organizací Z pohledu jednotlivých organizací je následující HW vybavenost: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 58 45 45 40 40 35 30 25 20 15 8 5 4 4 1 00 00 1 2 0 fu nk čn íz ař íze ní M NT Ex B te rn íh ar d dis k 1 Tis ká rn a 2 1 PC Se rv er 0 1 010 8 56 5 ul ti 10 Městská knihovna Dobříš 2. ZŠDobříš ZŠDobříš ZŠpraktická a ZŠspeciální Dobříš Graf 13 HW vybavení organizací Rovněž byla hlouběji zkoumána další jejich vybavenost a využívání aplikací: 4 3 2 ANO 1 NE 0 Archivace dat Vnitřní počítačová síť Informační systém Graf 14 Užití aplikací v organizacích Z pohledu jejich provozních a znalostních možností – což jsou faktory, které základním způsobem ovlivňují zvolené řešení TC ORP DOBŘÍŠ bylo identifikováno toto: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 59 Zkušenosti s ICT Obsluha ICT 0% 25% 21% 29% 21% Ředitel/ ka Pokročilé Zástupce Dobré Účetní Základní Jiná osoba 75% 29% Graf 15 Obsluha ICT v organizacích Graf 16 Zkušenosti s ICT v organizacích 4.1.2 Definice nabídky výstupů projektu – spisová služba Varianty výsledného řešení vychází z nabídku na trhu a řešení v současnosti využívaných nejen ve městě Dobříš, ale i dalších obcích či organizacích. Obecně lze zkonstatovat, že na trhu je řada řešení, která poskytují různé uživatelské standardy pro provoz spisové služby – od nejjednodušších až po sofistikované řešení – od negarantovaných až po garantované úložiště. Vzhledem k realizovaným průzkumům jak v samotné Dobříši, tak okolních obcích vybíráme z nabídky na trhu pouze ty s největší relevancí nebo takové, které jsou případně využitelné pro obce, které se v současnosti do TC ORP DOBŘÍŠ nepřipojí. 4.1.2.1 Open-source spisová služba pro veřejnou zprávu (www.spisovka2.cz) Je společnou aktivitou organizace OSS Aliance a Ministerstva vnitra ČR. Aplikace je určena především veřejné a státní správě - městům, obcím, archivům a dalším institucím. Samotná aplikace je šířena pod licencí EUPL a za používání aplikace se neplatí žádné poplatky. Navíc lze program libovolně upravovat dle vlastních potřeb, dále jej rozšiřovat nebo napojovat na stávající IT infrastrukturu. Základní rysy aplikace • • • • • • • • Otevřenost aplikace a možnost dalšího rozšiřování (dostupný zdrojový kód) Jednoduchost uživatelského rozhraní a použitelnosti Podpora pro datové schránky a elektronickou komunikaci Modul e-podatelny pro příjem a odesílání e-mailů a datových zpráv Splnění všech zákonných povinností Pravidelné aktualizace aplikace Soulad se zákonem je konzultován přímo s Ministerstvem vnitra ČR, které je partnerem projektu Nezávislost na operačním systému - systém lze provozovat na Windows, Linuxu i MacOS X Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 60 • • Technická podpora Svobodný výběr technických partnerů a nezávislost na jednom dodavateli Obrázek 9 Open-source spisová služba pro veřejnou zprávu Při vývoji aplikace autoři důsledně dbali na dodržování standardů ISVS, na bezpečnost dat proti ztrátě či zneužití a samozřejmě na jednoduchost uživatelského rozhraní. Díky tomu nečiní ovládání aplikace problémy ani úplným začátečníkům. Celý systém je koncipován tak, aby se zamezilo opakovanému zadávání stejných informací. 4.1.2.2 Spisová služba Lite (www.triada.cz) Tento doplněk kancelářského balíku Office 2007 je určen především organizacím z oblasti veřejné správy a školství, které hledají jednoduché řešení na evidenci dokumentů s vazbou na informační systém datových schránek. Doplněk pokrývá povinnosti uložené subjektům, které nejsou tzv. určenými původci podle zákona č. 499/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Typickým uživatelem tedy mohou být obce bez stavebního úřadu a matriky, mateřské školy či školní jídelny. Základní rysy aplikace • • Nástroj umožňující provádět příjem, evidenci, vyřizování dokumentů ve smyslu zákona č. 499/2004 Sb. Datové schránky: podporuje komunikaci přes datové schránky. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ a odesílání 61 • • • • Typický uživatel: obec bez stavebního úřadu a matriky, mateřská škola, školní jídelna. Ostatní uživatelé: školy po dobu přechodného období stanového zákonem č. 499/2004 Sb. Integrace do Outlook 2007. Je dodáván zdarma. Obrázek 10 Spisová služba Lite Spisová služba Lite obsahuje kompletní evidenci podacího deníku navíc s možností vytváření spisů. Příjem dokumentů se provádí zápisem podání, které automaticky přiděluje číslo jednací. Adresní údaje lze pohodlně vybrat z adresáře. Evidovat je možné též došlé elektronické zásilky přijaté prostřednictvím aplikace Outlook 2007. 4.1.2.3 Spisová služba SSL (www.cns.cz) Systém je určen k zefektivnění práce především na úřadech státní správy a samosprávy sloužící ke sledování oběhu dokumentů v organizaci/úřadu od jejich příchodu do systému, přes jejich zpracování až po jejich archivaci a skartaci. Za základ řešení produktu SSL byla použita moderní architektura klient/server s uplatněním nových moderních vývojových nástrojů. Architektura produktu je založena na důsledném uplatnění vývojové technologie a metodologie pro analýzu a návrh informačních systémů v architektuře klient/server. Při návrhu informačního systému Spisová služba bylo prioritně uplatněno uživatelské hledisko, takže výsledný produkt může sloužit jako nástroj optimalizace, objektivity a kvality veškerých činností vykonávaných jednotlivými složkami zadavatele. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 62 Je dodáván ve dvou variantách – na základě platformy ORACLE a Microsoft SQL server 2000. Pro klientskou část obě varianty využívají OS MS XP Pro nebi VISTA Business, a kancelářský balík MS Office XP nebo 2003. V produktu Spisová služba je implementována volba tzv. Mailových služeb. Tyto Mailové služby zajišťují nejen elektronickou podatelnu, ale celý soubor práce s příjmem a odesíláním dokumentů v elektronické podobě „z“ a „do“ Spisové služby. Je tak zajištěn příjem doručených zpráv z poštovního klienta přímou cestou do Spisové služby a zajištěno následně automatické vygenerování odpovědi odesílateli o doručení této zásilky (vč. označení a termínu předpokládaného vyřízení dokumentu). Každá písemnost zaregistrovaná uvnitř Spisové služby je automaticky označena evidenčním číslem a uložena do centrální databáze, včetně své elektronické podoby (získané skenerem, vytvořené v kancelářském SW - není však podmínkou). Slouží především pro podatelnu a jde zde o rychlou registrace nových dokumentů do Spisové služby za pomoci tzv. evidenčních karet. Každá písemnost zaregistrovaná uvnitř Spisové služby je automaticky označena evidenčním číslem a uložena do centrální databáze, včetně své elektronické podoby (získané skenerem, vytvořené v kancelářském SW - není však podmínkou). Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 63 Obrázek 11 Spisová služba SSL Modul Spisová služba poskytuje: • • • • • • • Evidenci dokumentů (jejich evidenčních karet – košilek, spolu s přiřazením dokumentu v elektronické podobě). Rozlišují se dokumenty cizí (došlá pošta) a vlastní (v organizaci/úřadu vytvořené, které je pak možné dále odesílat, nebo vznikly pouze pro potřeby samotné organizace/úřadu) Práci s čísly jednacími Uskutečnění povolených pohybů dokumentů uvnitř organizace/úřadu Sdružuje dokumenty do spisů Kontroluje data předpokládaných vyřízení dokumentů vycházejících ze zákonných lhůt (vedoucí pracovníci mohou mít v řádkových zobrazeních možnost termíny kontrolovat) Vyhledávání dokumentů podle zadaných podmínek Převod do archivu, skartace Základ programu, kde se při inicializaci systému zadávají seznamy (=číselníky), které definují strukturu celé organizace/úřadu a dále se v programu používají, a parametry Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 64 aplikace a lokální nastavení uživatelů systému. Jejich dobrým vyplněním si ve Spisové službě můžete ušetřit mnoho času. Číselníky jsou např.: uživatelé, kategorie, odbory, funkční místa, přiřazení pravomocí, toky dokumentů z funkčních míst, zobrazení dokumentů, typy dokumentů, skartace, způsob příjmu a odeslání, externí organizace/úřadu atd. 4.1.2.4 Systém KEO-X (www.alis.cz) KEO-X navazuje na úspěšný informační systém KEO, který se řadí mezi nejvíce používané aplikace pro místní samosprávu. Celý systém tvoří více samostatných modulů, které jsou navzájem propojeny logickými vazbami. Systém je budován modulárně a tím je umožněno nasazování jednotlivých částí, nezávisle na provozu stávajícího systému KEO. Je řešený jako vícevrstvá architektura s aplikačním serverem, databázovým serverem a klientským rozhraním. Je možné jej provozovat jak na jednom PC, tak v lokální počítačové síti. Modul Adresář slouží k evidenci veškerých právnických a fyzických osob, se kterými organizace (úřad) nějakým způsobem komunikuje nebo komunikoval a je využíván všemi subsystémy. Přístup k informacím v adresáři i možnosti práce s ním jsou nabízeny v souladu uživatelskými právy. Základem záznamu adresáře je adresa a identifikační údaje evidované organizace nebo osoby. Adresa zahrnuje tyto údaje: obchodní název, název, země, titul, jméno, příjmení, obec, část obce, PSČ, ulice, číslo domovní, číslo orientační, okres, kraj, poznámka. Identifikačními údaji jsou: IČO, DIČ, rodné číslo. Modul Podatelna zahrnuje veškeré činnosti spojené s příjmem a následnou manipulací se zásilkami došlými do organizace (úřadu). Jedná se o zásilky doručené poštovním úřadem, některou z doručovacích či expresních služeb, elektronickou poštou, faxem, telegramem, nebo o zásilky odevzdané do podatelny osobně. Modul Referent poskytuje uživatelům přehled o svých pracovních aktivitách, pracovních úkolech, písemnostech, obdržených zprávách, informacích v rámci úřadu atd. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 65 Obrázek 12 Informační systém KEO - X V modulu Výpravna se shromažďují písemnosti určené k odeslání z organizace (úřadu) a pracovník výpravny zajišťuje jejich fyzické odeslání. Jedná se o písemnosti, které vytvořili referenti a určili, že tyto písemnosti musí projít zpracováním (evidencí o zpracování) na výpravně. Písemnosti bývají odesílány prostřednictvím České pošty nebo jiným způsobem (kurýr, expresní služby, fax, ...), nebo elektronickou cestou jako odeslaný e-mail. Dle způsobu odeslání budou zobrazeny a zpracovány. Modul Evidence Obyvatel (dále EO) zpřístupňuje data o obyvatelích obce formou aktuální kartotéky, t.j. o obyvatelích v obci evidovaných, a vyřazené kartotéky, která eviduje změny typu úmrtí a odstěhování z obce. Modul Evidence nemovitostí zpřístupňuje data importovaná z katastru nemovitostí. Lze pracovat s výběrem katastrálních území a informacemi o parcelách, vlastnících, budovách, subjektech a jednotkách. Modul Matrika řeší kompletní evidenci matričních úřadů podle zákona č. 301/2001 Sb., vyhlášky č. 207/2001 Sb. a směrnice Ministerstva vnitra z 2.června 2005 č.j.: VS95/60/2-2005. Ze zákona se provádí zápisy do matriční knihy rukopisně vedené a souběžně pomocí výpočetní techniky. Matrika je upravena tak, aby umožnila zápis v programu naprosto stejný jako v rukopisné knize včetně oprav tohoto zápisu Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 66 Přehled aplikací systému • • • • • • • • • • • Spisová služba Evidence obyvatel Evidence nemovitostí Registr budov a bytů Evidence psů Oceňování pozemků Volby Matrika Spisovna Evidence hřbitova Účetnictví Společnost Alis se specializuje na vývoj informačních systémů pro oblast místní samosprávy. V nabídce jsou dvě produktové řady pod názvem KEO a KEO-X. K rozsáhlým informačním systémům garantuje písemným smluvním vztahem i návaznost na platnou legislativu. Samozřejmostí je poradenská linka "hot-line" a v jako novinku nabízíme službu "Vzdálená pomoc", která umožňuje připojení na vzdálený počítač a rychlý servisní zásah na dálku. 4.1.2.5 Systém Munis (www.triada.cz) Systém je navržen jako modulární a otevřený, skládající se z navzájem spolupracujících a propojených agend. Za základní kámen IS je považováno robustní datové jádro obsahující základní registry -- adresy, obyvatele, nemovitosti. Struktura a provoz datového jádra jsou založeny na osvědčených technologiích a platformách s předpokladem dlouhodobé životnosti --?? v souborové verzi s využitím datových struktur Paradox, nebo v architektuře klient-server pod některým z dále uvedených SQL serverů. Nad datovým jádrem jsou vybudovány jednotlivé aplikace využívající registrů. Díky této architektuře lze v budoucnu rozvíjet aplikace uživatelského rozhraní v souladu s moderními technologiemi bez velkých zásahů do datového jádra. Základem tohoto řešení je datový model, pro jehož tvorbu a údržbu se používá CASE. Dokumentace vytvořená za pomoci CASE je v případě potřeby zadavateli k dispozici pro případné napojení dalších aplikací. Datové jádro systému bude, v případě varianty klient-server, provozováno na SQL serveru Oracle 8i a Oracle 9i nebo MS SQL 7/2000/2005. Server Oracle je dostupný pro široké spektrum hardwarových platforem i operačních systémů, což zaručuje možnost volby nejvhodnější provozní platformy podle objemu dat a zatížení SQL serveru. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 67 Uživatelská část IS je vyvíjena za pomoci nástroje Borland Delphi 5/7. Výsledné EXE aplikace lze provozovat na platformě Win32 -- tedy Windows 95/98/NT/2000/XP. Pro přístup k datům je použit Borland Database Engine + SQL Links. Systém Munis umožňuje obousměrnou komunikaci s okolím. Jedná se zejména o vstupy a výstupy v oblasti účetnictví, registru obyvatel, katastru nemovitostí, sociálních dávek, služeb pošty a bankovních ústavů. Jeho architektura vyhovuje jak městům, tak i obcím. Tvorba vlastních dokumentů v Kancelářském systému je založena na textovém editoru MS Word 97 a vyšším, popřípadě 602 Text. Program MS Word není součástí dodávky Munisu a jeho použití se řídí licenčními podmínkami společnosti Microsoft. Pro tvorbu dokumentů je třeba lokální nebo sdílená síťová instalace příslušného textového editoru. Editor je použit v roli OLE Automation Serveru a je přímo integrován do uživatelského prostředí Munisu. Vlastní dokumenty jsou uloženy přímo v relační databázi jako BLOBy. Odpadá tedy uložení v souborech na disku a tím i všechny problémy s organizací, hledáním a bezpečností. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 68 Obrázek 13 Systém Munis Systém přímo spolupracuje s elektronickou poštu (moduly Elektronická podatelna -přijímání a odesílání elektronicky podepsaných či nepodepsaných e-mailových zásilek, Účetnictví a tvorba rozpočtu -- odesílání účetních výkazů na krajský úřad, …). Většinu dat je možné exportovat ve tvaru DBF, XLS, TXT, HTML nebo XML pro zpracování v dalších programech. Základní rysy aplikace • • • • Modularita a otevřenost. Jednotné ovládání dle standardů Windows. Pravidelná aktualizace (minimálně 2× ročně) zahrnující legislativní změny, zapracování modernějších technologií a přání uživatelů. Rozlišování uživatelů na základě uživatelských jmen a hesel, přidělování práv pro přístup k jednotlivým modulům, typům činností a dokumentům. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 69 • • • • • • • • • • • • • Celostátní registr adres spolupracující s registrem Ministerstva práce a sociálních věcí (UIR-ADR). Uživatelskou část lze provozovat na platformách Win32. Serverová část systému je závislá na použitém SŘBD a lze provozovat na všech běžných platformách síťových OS. Přímá podpora tvorby dokumentů v prostředí MS Word a 602 Text za pomoci šablon a vzorů. Dále lze do databáze ukládat obecné dokumenty v různých podobách, k jejich zpracování je pak použito hostitelské aplikace. Tímto způsobem lze například realizovat práci s tabulkami (Excel), obrázky (BMP, GIF, WMF, ...), a další formáty dokumentů (HTML, ...). Český generátor tiskových sestav společnosti SINEA, umožňující libovolné vytváření a úpravy tiskových sestav v uživatelsky jednoduchém prostředí, které svým ovládáním odpovídá standardům Windows. Většinu dat je možné exportovat ve tvaru DBF, XLS, TXT, HTML nebo XML pro zpracování v dalších programech. Každou sestavu je možné uložit jako skupinu HTML souborů (1 stránka sestavy = 1 soubor). Veškeré tiskové výstupy lze navíc jednoduše převádět do formátů RTF, WMF/EMF a PDF, které jsou dále nezávislé na vlastním systému Munis. Systém přímo spolupracuje s elektronickou poštou (moduly Elektronická podatelna, Účetnictví a tvorba rozpočtu, ...). Integrace Elektronické podatelny a el. podpisu. Možnost přímého odesílání SMS. Dlouhodobý a stabilní vývoj. Rozsáhlá uživatelská základna. Technická podpora v celé ČR. K systému je dodávána dokumentace v elektronické podobě (uživatelské a systémové příručky, školící texty). Každou sestavu je možné uložit jako skupinu HTML souborů (1 stránka sestavy = 1 soubor). K sestavě je možné přiřadit další informace pomocí XML pro automatizované zpracování redakčním systémem. Veškeré tiskové výstupy lze navíc jednoduše převádět do formátů RTF, WMF/EMF a PDF, které jsou dále nezávislé na vlastním systému Munis, a je tedy možné zasílat takto připravené výstupy např. neuvolněným zastupitelům prostřednictvím elektronické pošty nebo vybrané výstupy zveřejňovat na www stránkách úřadu. Přehled aplikací v systému Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 70 Při vývoji všech programů autoři důsledně dbali na dodržování standardů ISVS, na bezpečnost dat proti ztrátě či zneužití a samozřejmě na propracovanost uživatelského rozhraní. Díky tomu nečiní ovládání programů zásadnější problémy ani úplným začátečníkům. Celý systém je koncipován tak, aby se zamezilo opakovanému zadávání stejných informací. Navíc řadu údajů lze zadávat jednoduchým a rychlým výběrem z číselníků. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 71 4.1.2.6 Informační systém GINIS (www.gordic.cz) GORDIC® GINIS® představuje komplexní řešení informačního systému organizace. Zahrnuje ekonomické agendy, řízení oběhu dokumentů prostřednictvím spisové služby, řadu registrů a správních agend včetně softwarového řešení vedení správního řízení. Systém je vyvíjen od samého počátku s ohledem na legislativní prostředí veřejné správy s vysokými nároky na bezpečnost a autentičnost a disponuje řadou modulů pro podporu specifických činností státních a samosprávních úřadů. Jeho součástí jsou také aplikace pro podporu egovernmentu, včetně moderních portálových komponent. Také díky tomu je GINIS® v současnosti nejpoužívanějším komplexním informačním systémem v této oblasti. Jednou z výrazných vlastností systému GINIS® je jeho otevřenost umožňující kontrolovatelnou a bezpečnou výměnu dat s dalšími IS v organizaci i mimo ni. Integrační platforma GINIS® zahrnuje komplexní soubor technologií, zaměřených na procesní i datovou integraci heterogenních softwarových systémů a aplikací. Výraznou modernizací IS GINIS® je změna architektury systému z modelu klientserver do tzv. n-vrstvé architektury. Jedná se o rozdělení původně monolitických aplikací do více logických aplikačních celků. V této Obrázek 14 Workflow systému GINIS souvislosti přitom můžeme označit současnou etapu budování systému za přechod od vývoje tzv. tlustých klientů na vytváření tzv. distribuovaných aplikací. Základní rysy aplikace • • • sjednocuje integrační technologie do společné platformy založené na používání mezinárodních otevřených průmyslových standardů, umožňuje bezproblémovou implementaci nezávisle na organizačním uspořádání, či fyzickém rozdělení subjektu do více geograficky oddělených lokalit, poskytuje zabezpečenou datovou komunikaci uvnitř organizace i mimo ni, k čemuž přednostně využívá existující IT infrastrukturu subjektu, Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 72 • • • • podporuje alternativní přístup směřující k zavedení systémové integrace s progresivní architekturou orientovanou na služby, která je obecně známá pod termínem Services Oriented Architecture (SOA), přináší rozsáhlou množinu standardně dodávaných a provozem ověřených komponent, které vznikly na základě praktických požadavků z již realizovaných integračních projektů u subjektů z oblasti veřejné správy, garantuje vysokou flexibilitu, otevřenost a snadnou rozšiřitelnost, která vychází přímo ze základní koncepce integr. platformy GINIS®, tedy orientace na použití standardizovaných technologií spojených s využitím jazyka XML, nabízí příležitost pro inovaci a optimalizaci stávajících procesů v organizaci s ohledem na snížení celkových nákladů na vlastnictví IT infrastruktury. Pomocí administračních modulů se popisuje organizační struktura a její vlastnosti a nastavují nejrůznější vlastnosti jednotlivých modulů systému. Tyto moduly umožňují nastavit přístupová práva uživatelů, naplnit různé číselníky, parametricky nastavit chod systému apod. Zasahovat do administrace systému může pouze vyškolený uživatel, nebo autorizovaný zástupce firmy GORDIC®. Neautorizovaný zásah nezkušeného uživatele do některého z administračních modulů může ohrozit bezproblémový chod celého informačního systému. Modul INT slouží pro datovou komunikaci systému GINIS® s externími systémy „třetích stran“ – zpracovává dávky a generuje dávky zaregistrovaným externím systémům. Rozhraní je definováno nezávisle na operačním či databázovém systému formou dávek, které mohou být ve dvou formátech. Prvním je vlastní formát ASCII, druhým je standardizovaný formát XML. Oba formáty jsou z pohledu modulu rovnocenné. Dávky se skládají ze segmentů, které jsou základními stavebními kameny dávky. Segment je blok sourodých dat obsahující údaje k dané problematice jako např. externí subjekt, platba nebo dokument. Dávka je standardně zabezpečena kontrolním součtem, volitelně je možné použít i elektronický podpis. Komunikace s externími systémy může probíhat přes sdílené adresáře, elektronickou poštu nebo sdílenou databázi. Ve spojení s webovou službou INT je možné předávat dávky ve formátu XML i přes tuto webovou službu. Dávky je možné zpracovávat v automatizovaném provozu nebo ručně. V automatizovaném provozu modul automaticky zpracovává všechny nalezené dávky podle zvolené konfigurace. Každý uživatel může mít svoji konfiguraci automatizovaného provozu a může tak více uživatelů najednou zpracovávat různé dávky od různých externích systémů. V ručním importu a exportu dávek je nejdříve nutné vybrat typ dávky a externí systém a pak provést vlastní import nebo export dat. V obou případech jsou všechna data v dávce kontrolována. Je kontrolována hlavička dávky, kontrolní součet, elektronický podpis a také všechna data v segmentech jak na formáty a délky jednotlivých položek, tak i na povolené hodnoty Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 73 vůči databázi. Ke zpracované dávce je vytvářena odpovědní dávka s údaji o výsledku zpracování jednotlivých segmentů včetně nalezených chyb v segmentech. Podle nastavení dávky je možné vytvářet souhrnný protokol, což je tisková sestava s hlavními údaji z dávky (např. souhrn částek plateb), a požádat uživatele o souhlas s tímto protokolem. Modul umožňuje zobrazit historii importu a exportu dávek včetně výsledku zpracování, data zpracování nebo prohlížení dávky a případné odpovědní dávky. V modulu je možné měnit hodnoty parametrů dávek (pokud to dávka vyžaduje) a specifikovat tak obsah zpracovávané dávky. Přímo v modulu se provádí úprava editovatelných číselníků včetně registrace externích systémů (systémy „třetích stran“, se kterými je možné komunikovat). Subsystém Správní agenda řeší výkon agend státní správy a samosprávy. Jedná se zejména o agendy řízené zvláštními zákony jako např. Zákon o obcích, Zákon o matrikách, Stavební zákon, Zákon o přestupcích atd. Jednotlivé moduly (matrika, stavební úřad, sociální dávky, přestupky, atd.) subsystému Správní agendy umožňují zpracovat jednotlivé případy, tisk dokladů a zpracovaní požadovaných statistických hlášení. Tam, kde je to možné spolupracují s moduly subsystému Registry (např. matrika může přebírat údaje z registru obyvatel, stavební úřad z registru nemovitostí apod.). Jednotlivé moduly mají přímou či nepřímou vazbu na subsystém spisové služby SSL, případně na subsystém ekonomika EKO (např. sociální dávky). Obrázek 15 Spisová služba GINIS Spisová služba GINIS® pracuje naprosto rovnocenně s analogovými i elektronickými dokumenty. Je možné tedy evidovat jak papírový, tak elektronický dokument i např. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 74 obrazový nebo zvukový záznam. Údaje o jednotlivých dokumentech se do systému pořizují ručním zadáváním, elektronickým vstupem nebo lze načíst data z jiných programů (systémů). Systém umožňuje splnit zákonné požadavky na řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení. Systém Spisové služby umožňuje evidenci veškerých údajů o dokumentech i spisech včetně sledování pohybu dokumentů v organizaci. Je určen pro kompletní správu dokumentů v organizaci. Systém činnosti Spisové služby firmy GORDIC® plně vyhovuje platné legislativě a je možno jej použít jako výkonného a efektivního nástroje pro zajištění odborné správy dokumentů došlých a vzešlých z činnosti původce. Přehled aplikací v systému o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o ADM – Administrace základní; ADK – Administrace kartotéky externích subjektů; ADE – Administrace ekonomická; ADR – Administrace účtových rozvrhů a číselníků; ADP – Administrace předkontací; ADS – Administrace sestav SPR - Evidence správních řízení; MTK - Matrika; PRR - Přestupky; SOC - Sociální dávky; SSO - Služby sociální péče a ochrany; FIK - Finanční kontroly; SKO - Evidence škod; PCN - Plánování služebních cest a návštěv POD - Podatelna USU - Univerzální spisový uzel VED - Vedoucí VYP - Výpravna SPI - Spisovna TPD - Generátor podacích deníků UKO - Úkoly USN - Usnesení a porady RRO - Redistribuční registr obyvatel UIR - Územně identifikační registr ROB - Registr obyvatel ROV - Registr obyvatel - Akce a volby ROP - Registr obyvatel – prohlížečka REN - Evidence nemovitostí Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 75 o o o o RNP - Evidence nemovitostí – prohlížečka e-Podatelna e-Výpravna Digitalizace dat prostřednictvím skenovací linky Metodika implementace informačního systému GINIS® (MIG) byla úspěšně atestována na shodu se standardem ISVS pro náležitosti životního cyklu informačního systému, verze 005/02.01 dle Metodiky testování shody systému s externími kritérii. Metodika byla zároveň jako pracovní postup zařazena do systému jakosti společnosti. Cílem stanovení metodiky postupu implementace je efektivní využití existujících jakostních procesů, které společnost GORDIC® standardně využívá i odděleně při implementacích, řízení projektů, analýzách a školení. Její zpřístupnění klientovi v rámci realizace projektů zajišťuje, že se zákazník stává rovnocenným partnerem při implementaci, lépe se orientuje v problematice a má možnost lépe porozumět posloupnosti jednotlivých fází realizovaných procesů. Stanovením obvyklého rámce činností a používaných nástrojů včetně standardizovaných šablon lze dosáhnout zrychlení a zpřesnění implementace v čase a zároveň minimalizovat náklady na její realizaci. Tento systém je využíván především organizacemi veřejné správy s rozsáhlou agendou – ministerstvy, krajskými úřady nebo magistráty statutárních měst. 4.1.3 Definice nabídky výstupů projektu – spisová služba - vnitřní integrace úřadu Z pohledu budoucích uživatelů je požadován komplexní systém určený ke spolupráci uživatelů jak uvnitř úřadu, tak i případně mimo něj, a to při současném zachování integrity informací a aktuálnosti dokumentů. Požadováno je sdílení a ukládání dokumentů v knihovně dokumentů. Možnost přístupu k dokumentům pomocí konektorům z různých systémů a programů. Úložiště musí být integrováno do prostředí MS Windows, kdy v Průzkumníku uživatel kromě lokálních a síťových disků vidí i jím vytvořené složky či sdílené složky, přičemž s dokumenty může pracovat způsobem drag & drop. 4.1.3.1 Microsoft Share Point Služba SharePoint je nástroj pro sdílení informací organizace, vytvořený k týmové spolupráci, pro řízení projektů nebo přehledné skladování dokumentů v elektronické podobě. Poskytuje velice jednoduché a intuitivní rozhraní pro uživatele, online přístup. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 76 Centrální úložiště dokumentů Personální IT Žádanky Úředník Stížnosti Správa dokumentových úložišť, možnost vytváření šablon, typologie obsahu Check-in/Checkout, Major/Minor verzování, role Úložiště oddělení Životní cyklus: Records management Správa XML metadat Skener Pracovní prostory Souborový systém Aplikace Obrázek 16 Microsoft Share Point Technologie Office SharePoint Server nabízí řešení potřebná k zajištění vnitřní integrace úřadu. Portálová technologie (funkcionalita out-of-box) umožňuje hierarchickou struktura webů (může kopírovat strukturu organizace), vytváření osobních webů, a další prostory - načítá informace z AD, teamových webů a prostory (oddělení, odbory, on-demand). Nepominutelná je integrace s produkty Office a Windows: knihovny, kalendáře, offline scénáře, Sebrav. Jeho snadná upravitelnost bez programování, postavení na šablonách umožnuje další snadné rozšiřování dle potřeb organizace. Tomu i přispívá vysoká škálovatelnost: Intranet / Extranet / Web Vestavěný DMS a vestavěné workflow pro „kultivaci“ vnitřních systémů chodů úřadu: Agendy denního použití (Interní objednávky, dovolené, obecně interní agendy) Formulářové aplikace, vlastní menší aplikace Vestavěná workflow s emailovou podporou Vazby na externí systémy umožňují propojení na další služby (MS SQL, Oracle, SAP, IBM, BizTalk) resp. SharePoint knihovny Vyznaným přínosem je i zajištění kontinuálního vývoje a vazby na další aplikace MS např. .NET, SharePoint Designer, Visual Studio, Nintex Workflow. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 77 Obrázek 17 Služba Share Point Technologie Office SharePoint Server pro potřeby veřejné správy umožňuje zejména: • • • • • • • • Vestavěný DMS jako úložiště nevyřízených a neuzavřených spisů Vestavěná workflow a platforma pro úpravu existujících, či vývoj nových sofistikovaných workflow Vyšší uživatelská produktivita díky velmi silné integraci s Microsoft Office: Office jako univerzální klient On-line i offline scénáře práce Silné vyhledávací vlastnosti dle rolí a oprávnění Integrovatelnost s prostředím třetích stran (SAP, Oracle, IBM a další) Otevřená platforma na bázi .NET pro vývoj Robustní a škálovatelná platforma 4.1.3.2 IBM Lotus Quickr 8 Softwarový produkt podporující spolupráci pracovních skupin, který vám pomůže se sdílením obsahu, spoluprací a s urychlením spolupráce s vašimi pracovními skupinami prostřednictvím komunikační sítě IBM Lotus Quickr je softwarový produkt podporující spolupráci členů pracovních skupin, který vám může pomoci při přístupu a bezprostřední spolupráci s osobami a při práci s informacemi a projektovými materiály, které potřebujete k realizaci svých pracovních úkolů. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 78 Lotus Quickr je vybaven bohatým spektrem funkcí: Knihovny obsahu umožňují sdílení běžných podnikových souborů, týmová diskusní fóra a blogy umožňují bezprostřední komunikaci, portály wiki umožňují vytváření a bezprostřední upravování obsahu, konektory usnadňují sdílení obsahu přímo z vašich oblíbených desktopových aplikací, např. IBM Lotus Notes, IBM Lotus Sametime, IBM Lotus Symphony, Microsoft Office a Microsoft Outlook. Obrázek 18 IBM Lotus Quickr IBM Lotus Quickr je snadno použitelný a přehledný softwarový produkt, který vám může poskytovat tyto přednosti: • Účinnější spolupráce s projektovými týmy a pracovními skupinami včetně týmů, jejichž členové působí v různých zeměpisných oblastech a časových pásmech, a které mohou obsahovat i externí členy. • Odstranění či omezení duplicitních činností a chyb v konzistenci obsahu. • Sdílení týmového obsahu, přístup k tomuto obsahu a bezprostřední spolupráce nad týmovým obsahem, který je průběžně aktualizován. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 79 • Zaměření hodnotných prostředků na řešení podnikových problémů, využití nových podnětů a zkrácení vývoje produktů. • Poskytnutí účinných prostředků pracovním skupinám ke zřizování a správě jejich informací a projektů v důkladně zabezpečeném prostředí bez podpory IT. • Účinná alternativa elektronické pošty pro ukládání a správu obsahu – omezte provozní zatížení své elektronické pošty. Lotus Quickr umožňuje uchovat obsah na jednom místě (v určeném týmovém prostoru) a místo velkých příloh si uživatelé zasílají pouze odkazy do společného úložiště. Lotus Quickr je propojen s klientem Lotus Notes, takže přístup k uloženým datům z elektronické pošty je ještě jednodušší. Důležité dokumenty už není třeba ukládat v poštovní databázi – pomocí odkazu v emailu se lidé dostanou přímo k aktuální verzi dokumentu. Tyto přílohy ukládá Lotus Quickr do knihovny dokumentů v příslušném týmovém prostrou. Každý tým může mít knihoven několik, například marketingový tým bude využívat jednu knihovnu pro produktové letáky a druhou pro ukládání dokumentů k jednotlivým prodejním kampaním. Uvnitř knihovny se dokumenty třídí do složek a pohledů, což usnadňuje orientaci. Jak celou knihovnu, tak jednotlivé dokumenty lze zabezpečit a nastavit přístupová práva uživatelům nebo skupinám uživatelů. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 80 K týmovým prostorům (a knihovnám dokumentů uvnitř nich) lze přistupovat z webového prohlížeče – a tedy v podstatě odkudkoliv, uvnitř i vně firmy, podle bezpečnostních nastavení firemního firewallu. Součástí software Lotus Quickr jsou navíc konektory do uživatelských aplikací, které umožní lidem využít jeho možnosti a přitom pracovat s programy, na které jsou zvyklí. Existují konektory do Lotus Notes, Lotus Sametime, balíku Microsoft Office a Microsoft Windows Exploreru, postupně budou přibývat další. Konektory jsou malé pluginy, které propojí externí aplikaci s knihovnami dokumentů v softwaru Lotus Quickr. Díky nim lze například přímo z programu Microsoft Word otevřít nebo uložit dokument do knihovny, v Microsoft Windows se knihovny jeví jako externí síťový disk (a stejně jednoduše se s nimi pracuje) a v klientu Lotus vidíme své knihovny a lze snadno pracovat s dokumenty uvnitř nich. 4.2 Návrhová koncepční část Tato studie sice řeší v souladu s platnými standardy SP i marketingové aktivity. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o projekt negenerující zisk, pouze příjmy k zajištění Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 81 provozu TC ORP DOBŘÍŠ v porealizační fázi, je navrhovaný marketing této skutečnosti přizpůsoben a stanovuje pouze hlavní zásady při jeho realizaci. 4.2.1 Marketingová strategie Aby mohla být formulována poptávka po službách, je třeba znát, kdo bude cílovou skupinou konzumentů služeb. Mezi klíčové konzumenty služeb budou patřit: o o o o zaměstnanci vlastní organizace – zejména management (tajemník úřadu) zřizované a zakládané organizace žadatele stát prostřednictvím distribuovaných řešení, jako jsou např. základní registry občané a právnické osoby působící na daném území Marketingová strategie je rovněž podřízena skutečnosti, že: o o o o ORP a obce nejsou v podřízeném nebo nadřízeném vztahu Lze předpokládat vznik TC Středočeského kraje Navržené řešení pro ORP nemusí vyhovovat jednotlivým obcím či zřizovaným organizacím Některé subjekty již využívají různá řešení Tomu odpovídá i stanovená marketingová strategie: POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB V ROZSAHU VYUŽITELNÉM PRO ZAPOJENÉ SUBJEKTY V současnosti však nelze s určitostí stanovit další vývoj TC Středočeského kraje, proto vzhledem k potenciálně zapojitelným subjektům zdůrazňuje rychlé řešení jejich potřeb, zejména s ohledem na jejich možnosti. Co se týče ceny ve fázi udržitelnosti, spíše náklady nenavyšovat, nicméně se musí stanovit a teprve potom určit, jestli a jaké budou účtovány zapojeným subjektům. 4.2.2 Analýza poptávky výstupů projektu Poptávka po definované funkcionalitě projektu byla analyzována v rámci vytváření strategie implementace eGovernment v území a potvrzena analýzou poptávkou po službách, která je vyjádřena v kap. 3.2 této studie. Poptávka externích uživatelů po službách eGovernment obecně je definována dalšími analýzami, včetně dokumentů IOP a OPLZZ. Analýza současného stavu vychází z dlouhodobé strategie rozvoje ORP a svazku obcí. V návaznosti na postupující informatizaci reprezentovanou především vytvářením sítě Czech POINT na vybraných obcích a provedené zjišťování Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 82 SAN /NAS Internet Anti-X ochrana … další Hosting Budou upřesněny CRM Datový sklad Archivace Spisová služba Digitalizace GEO aplikace Digitálně technická mapa Správa bezpečnostních oprav ROWANet a jeho služby LAN / MAN / KIVS v podmínkách vlastní ORP, tak i navázaných obcí a organizací vyplývá poptávka a základní koncepce marketingu TC ORP DOBŘÍŠ. Situace obcí I. stupně je velmi složitá vzhledem k jejich personálním a finančním možnostem. Projekt TC chce navázat na projekt Czech POINT obcím a vytvořit podmínky standardizace jejich ICT prostředí. Malé obce budou příjemcem služby. Lze očekávat, že některé obce nevyužijí navrhovaných služeb poskytovaných v rámci Technologických center, ale zejména malé obce, které nedisponují adekvátními personálními a finančními kapacitami na zajištění vlastního provozu ICT, budou poskytované služby využívat. Obrázek 19 Koncept řešení Rovněž je nutno si uvědomit, že na rozdíl od organizací zřizovaných ORP nebo i obcemi nižšího stupně, obce nejsou v oblasti samosprávy ve vztahu podřízenosti. Koncepci rozvoje informatiky nelze tedy nijak nařídit, lze ji pouze přijmout jako dobrou zkušenost partnera nebo souseda. Spolupráce je tedy dobrovolná, ale tam, kde se rozvinula velmi přínosná, jak ukazuje mnoho pozitivních příkladů. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 83 S ohledem na rozdílnost úrovní obcí lze očekávat, že nebude možné z pohledu ORP zajistit realizaci a následný provoz stejným způsobem ve všech obcích a organizacích. Koncept rozvoje TC musí tuto skutečnost zohledňovat. Zajištění dalších služeb, které by měly být realizovány prostřednictvím typových projektů je možné na úrovni krajů, ve spolupráci s ORP, to je páteř budoucího systému. Na úrovni středočeského kraje však v okamžiku vyhotovení této studie není zřejmé, jakým způsobem bude TC Kraje řešeno. 4.2.3 Marketingový mix a koncepce odbytu „Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů - výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu“. Obsahuje a konkretizuje všechny kroky, které organizace dělá, aby vzbudila poptávku po produktu. Tyto kroky jsou rozděleny do čtyř proměnných: o o o o produkt (služba) - uspokojuje požadavky zákazníka – kvalitní veřejná správa a dostupné elektronické služby cena - hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává (služba poskytuje) – u služeb eGovernment bude pro externí uživatele zpravidla zdarma místo - jak se bude produkt prodávat (služba nabízet), včetně distribučních cest, jejich dostupnosti, atd. propagace - jak se spotřebitel (konzument služby) o produktu dozví. Toho bude dosaženo pouze působením na zapojené subjekty (ať se jedná o obce či zřizované organizace) formou aktivní komunikace a nabízením řešení odpovídajících jejich potřebám a možnostem. Tyto možnosti mají čtyři základní rozměry: - technologické (vybavení obcí technikou a konektivitou k internetu) - personální (schopnosti ovládání HW a SW – včetně časových možností) - využitelnost (nabídka pouze takových aplikací, které vzhledem k typu obce či organizace jsou využitelné) - cena (do nákladů provozu TC ORP DOBŘÍŠ nezahrnovat jiné náklady než nezbytně nutné) Součástí této aktivní komunikace bude využití fungujícího Svazku obcí a zjišťování potřeb zapojených subjektů. Produktem (službou) je sada definovaných služeb pro definovaný „zákaznický“ segment. Vedlejším produktem je efektivita systému, úspora času jednotlivých zákaznických skupin. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 84 V případě poskytování služeb cílovým zákazníkům – občanům, budou pravidla pro jejich poskytování a garantování zveřejněna prostřednictvím dostupných informačních zdrojů, souvisejících s jejich poskytováním. Udržitelnost celé infrastruktury a architektury řešení je minimálně po dobu udržitelnosti projektu. Součástí koncepce odbytu je i cena. Bude rozlišena ve vztahu k externím a interním uživatelům, některé služby budou nabízeny zdarma, zásadně však bude koncipovaná tak, aby projekt byl neziskový, a cena pro odběratele služeb byla akceptovatelná. Budou do ní zahrnuty pouze nezbytné položky: Položka Cena Konektivita 1.000,- Kč/rok Energie, náklady na provoz 6.000 Kč/rok Udržovací poplatky 3.000 Kč/rok Tabulka 6 - Stanovení cen za připojení do TC ORP DObříš Projekt bude realizován v prostorách MěÚ Dobříš a okolních pozemcích. Dotčeny budou rovněž obce a organizace zapojené do projektu. Propagace služeb projektu je dána způsobem organizace Svazku obcí, projekt předpokládá vznik směrnic, popisujících procesy činnosti TC. Z důvodů velmi podobného charakteru přístupu k poskytovaným službám je možné následující zákaznické segmenty, pro účely propagace služeb, sloučit v jeden, a to „obce a organizace“. Propagace služeb je zaměřena na externí zákaznické segmenty: občané, další organizace v regionu. Klíčové prostředky propagace poskytování služeb jsou předpokládány: o intranet - obsahující základní údaje o projektu budování a implementace služeb, o webový portál - obsahující základní informace o projektu, včetně nabízených služeb formou reklamy zpravodaj – informace o projektu, noviny, či jiná média, o informace o projektu interní jednání, meetingy, workshopy - kde budou předávány aktuální informace o projektu, o jejich rozšiřování apod, Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 85 o kampaň - oslovení obcí a organizací cílenou nabídkou za účelem uzavření smluvního vztahu (SLA), o osobní jednání cílené na konkrétní zákazníky - kde budou prezentovány aktuální informace o výstupech projektu, o možnostech jeho rozšiřování, apod., o prezentace a aktivní účast na konferencích a odborných seminářích (např. konference ISSS), o publikování v tisku, odborných časopisech. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 86 5 Materiálové vstupy potřebné k projektové činnosti 5.1 Charakteristika a popis dostupnosti hmotných dodávek potřebných k provozování služeb Hmotné dodávky pro provozování služeb lze charakterizovat jak informační technologie. Jedná se tak o hardware a související infrastrukturní prvky. Dostupnost všech popisovaných prvků je běžná a odpovídajícím potřebám projektu. 5.1.1 Hardware 5.1.1.1 Popis serverové části Na TC ORP DOBŘÍŠ budou dva fyzické servery pro služby typu aplikační server a DB. • Na obou serverech budou nainstalovány služby typu databáze a aplikačního serveru. • I když budou oba servery identicky nainstalovány, bude veškerý provoz typu DB směřovaný na jeden z nich a provoz služeb aplikačního serveru na druhý. • Identická konfigurace bude využita v případě výpadku jednoho ze serverů. • Oba servery jsou připojeny dvěma datovými cestami do diskového pole. Minimální doporučená konfigurace pro všechny typy serverů: - Nejméně 1 CPU čtyř jádrový s 64-bitovou architekturou, frekvence nejméně 2 GHz - Nejméně 8 GB RAM s možností rozšíření na nejméně 32 GB. - Záruka po celou dobu udržitelnosti projektu ORP Dobříš bude využívat k zajištění mailových služeb samostatný server, který již byl pořízen. 5.1.1.2 Popis úložiště K serverům bude připojeno úložiště k ukládání dat databáze a aplikačního serveru. • Ukládání dat řešit prostřednictvím NAS (Networked Attached Storage) popř. SAN (Storage Area Network), s implementovanou TIER architekturou a HSM (Hierarchical Storage Management) designem. Produkční data ukládat na TIER 0 na rychlé FC disky (nebo rychlejší) Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 87 diskového úložiště (např. rychlost pro 4KB bloky alespoň 60 tis. IOPS pro RAID 6, R/W sekvenčně). • Propojení serverů a diskového pole bude redundantní pro zajištění vysoké dostupnosti dat. • Diskové pole musí být dostatečně výkonné a škálovatelné, aby pokrylo předpokládané budoucí nároky aplikací, a musí umožňovat použití jako vysoce výkonných, tak kapacitních disků. • Klíčové komponenty systému pro ukládání dat budou řešeny jako redundantní Minimální konfigurace: Čistá využitelná kapacita: 1TB 5.1.1.3 Napájení a záložní zdroje V prostorách TCP ORP je nutné zajistit rozvod elektrické energie 230V/50Hz s „bezvýpadkovým“ zálohováním, samostatně jištěný pro rozvaděč nebo prostor a jsou rovněž zajištěny diesel (benzin) agregáty. Z povahy krátkodobých výpadků je zajištění řešeno prostřednictvím „bezvýpadkového“ zdroje napájení UPS. Kapacita UPS bude dimenzována až pro 60 min výpadek (2KVA). Pro pokrytí dlouhodobých výpadků je určen motorový generátor (diesel či benzínový). 5.1.1.4 Zařízení technologické místnosti Z pohledu požadavků lze rozdělit požadavky na vybavení prostor TC ORP na kategorie tzv. „povinných“ požadavků a technologických požadavků. Na základě provedené analýzy je doporučeno realizovat opatření ve smyslu zajištění vyhovujícího umístění TC a doporučených technologických požadavků mimo rozsah výzvy TCP ORP a to především z pohledu problematické minimální doby udržitelnosti realizovaných opatření: • teplota prostředí se pohybuje v rozmezí od 18°C do 24°C, relativní vlhkost v rozmezí 35%-65%, • v místnostech datových center budou instalována požární čidla kouře a teploty, • tyto prostory jsou napojeny na systém elektronické zabezpečovací signalizace, • v prostorách je zajištěn rozvod elektrické energie 230V/50Hz s „bezvýpadkovým“ zálohováním, samostatně jištěný pro rozvaděč nebo prostor a jsou rovněž zajištěny diesel (benzin) agregáty, • vnější ochrana budovy vlastníkem, nebo bezpečnostní službou 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, • jsou prokazatelně evidovány osoby vstupující do vyjmenovaných technologických prostor, Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 88 5.2 Návrh základních požadavků, parametrů a kriterií výzvy veřejné zakázky na TC ORP Část budování TC ORP bude vzhledem k výši zakázky a dle zákona č. 137/2006 Sb., o Veřejných zakázkách, realizována formou podlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení. Dále bude při realizaci přihlédnuto k vnitřní normě MěÚ Dobříš, směrnici č,4/2006 o organizačním postupu při přípravě a zadávání veřejných zakázek dle zák.č 137/2006 Sb. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 89 6 Lokalita a okolí 6.1 Umístění projektu TC ORP DOBŘÍŠ bude realizováno v prostorách města Dobříš. MěÚ Dobříš v současnosti k zabezpečení výkonu veřejné správy využívá 4 budovy na Mírovém náměstí. o budova 1 : sociální odbor o budova 2: městská policie + odbor životního prostředí o budova 3 : radnice (vedení + finanční + rozvoj města + podatelna atd.) o budova 4 : živnostenský + stavební odbor 1 4 3 2 Obrázek 20 Budovy města uvažované pro umístění projektu Tyto budovy jsou mezi sebou datově propojeny. Budovy 1, 2, 3 jsou propojeny přes WiFi 5GHz, budovy 3 a 4 jsou propojeny metalikou cat 5, přičemž v budově 3 je umístěna serverová místnost a switche pro distribuci konektivity, v budově 4 je další klimatizovaná rozvodna s routerem (+je zde další server s podklady na GIS mapy), a hlavním přívodem konektivity na úřad, v budovách 1+2 jsou neklimatizované rozvodny. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 90 Obrázek 21 Budova radnice 22 Starající serverovna a switche 23 - Bezdratová pojítka Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 91 Vzdálenost mezi budovou 1 a hlavní budovu 3 je cca 130 m, přičemž na náměstí jsou k dispozici sloupy veřejného osvětlení, umožňující osazení datového spojení optickým kabelem. 24 Sloupy veřejného osvětlení - umístění optického kabelu Ta samá možnost se nabízí i u spojení mezi hlavní budovou 3 a budovou 4. Budova 1 na rozdíl od hlavní budovy 3 disponuje prostorovým zázemím pro vybudování komplexního řešení TC ORP DOBŘÍŠ. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 92 25 - Místnost pro umístění nové serverovny a zázemí IT V této budově navrhujeme zřídit v samostatné zabezpečené místnosti vedle místnosti IT oddělení novou serverovou. 6.2 Životní prostředí v jeho okolí Realizace projektu nebude mít žádný negativní, ani pozitivní vliv na životní prostředí. Předpokladem pro toto tvrzení je skutečnost, že budované Technologické centrum bude dimenzováno s dostatečným serverovým výkonem, dostatečným diskovým prostorem a dostatečnou propustností komunikační infrastruktury, aby do něj mohly být postupně (případně ihned po vybudování) přesouvány služby provozované ve stávající IT infrastruktuře úřadu. Po přesunutí budou odpovídající technické prostředky stávající IT infrastruktury odstaveny. Díky tomu, že navrhované moderní technologie TC ORP DOBŘÍŠ budou mít nižší spotřebu elektrické energie, dá se předpokládat, že celková energetická bilance IT infrastruktury zůstane zachována, tzn. nedojde k navýšení spotřeby elektrické energie. Nezbytnou podmínkou provozování technologického centra je jeho zásobování elektrickou energií. Nicméně ani v tomto případě nebude docházet k negativnímu vlivu na životní prostředí. Veškeré obměňované technologické části budou ekologicky zlikvidovány. 6.3 Stav technické infrastruktury 6.3.1 MěÚ Dobříš Na Městském úřadě v Dobříši se průzkum soustředil především na HW využitelné TC. Ostatní zařízení byla posuzována pouze rámcově. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 93 Stav technické infrastruktury (servery) v ORP je v naprosto nevyhovujícím stavu. Na zařízení není možno realizovat potřeby pro činnost TC ORP DOBŘÍŠ. K dispozici je sice 7 serverů, avšak v technicky, morálně i SW nevyhovujícím stavu. Označení Úlohy Server 1 active directory, exchange, home Server 2 MSSQL, WSUS, AD2, ESET Server 3 ORACLE, GINIS Server 4 ORACLE, VITA, IKOS, ASPI Server 5 mapy GIS Server 6 OS MS server 2003 MS server 2003 MS server 2003 MS server 2003 LINUX MS server 2000 print server, driver storage router, front mail server, spam filter, trafic Server 7 filter LINUX Tabulka 7 Stav technické infrastruktury v ORP Dobříš Předpokládaná životnost Provedení 2012 2009 ale stále jede tower 2010 tower 2010 tower 2011 2007 ale stále jede tower 2012 tower tower rack Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, naprostá většina zařízení je v provedení TOWER, které nevyhovuje moderním požadavkům na vytváření TC využitím soustředění HW do racku. Síťové rozvody mezi jednotlivými koncovými uživateli jsou realizovány kombinovaným způsobem: - v budovách MěÚ Dobříš prostřednictvím strukturované kabeláže s garantovanou rychlostí kapacitou 10MB, což povětšinou plně vyhovuje koncovým stanicím, na kterých je nainstalován OS Windows XP sp3. - mezi jednotlivými budovami MěÚ je spojení prostřednictvím WIFI v garantovaném pásmu 5,5 GHz Koncové stanice a zařízení jsou často již za hranicí nejen své morální, ale i technické životnosti, s nevyhovujícím OS a nedostatečnou kapacitou pro zpracovávání některých úloh či instalaci bezpečnostních prvků. Každý rok jsou ze strany MěÚ Dobříš nevyhovující stanice obnovovány v rozsahu cca 1/6 z celkového počtu stanic. Těch je na MěÚ k dispozici 83 ks. ORP Dobříš však disponuje IT specialistou schopným kvalifikovaně obsluhovat stávající infrastrukturu. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 94 6.3.2 Obce v působnosti ORP Konkrétní stav vybavení v jednotlivých obcích byl zjišťován prostřednictvím dotazníků, z nichž vyplývá: Internet více než 512 kB/s Vybavení ICT Název obce Server ANO PC KS Externí HDD NTB ANO KS ANO KS ANO Tiskárna KS Multifunkční zařízení ANO KS ANO KS ANO Borotice - - X 3 X 1 - - X 1 X 2 Čím - - X 3 X 2 - - - - X 2 X Daleké Dušníky - - X 2 - - - - X 1 X 1 X Drhovy - - X 1 - - X 1 X 1 X 1 X Hřiměždice X 1 X 2 - - - - - - X 1 X Korkyně X 1 X 2 X 1 X 1 X 2 X 2 X Mokrovraty - - X 3 - - - - X 1 X 2 Nečín - - X 3 X 2 - - X 3 X 2 X Nový Knín X 1 X 8 - - X 1 X 1 X 2 X Rosovice - - X 2 - - - - - - X 1 X Rybníky - - X 2 - - - - X 1 X 1 X Svaté Pole - - X 2 - - - - X 2 X 1 X Voznice X 1 X 3 - - X X 2 X 1 X X X Tabulka 8 Vybavení zapojených obcí ICT Z pohledu uživatelů byly identifikováni: Uživatelé Název obce Starosta ANO Borotice x NE Zástupce ANO NE x Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ Zkušenosti s IT technikou Účetní ANO NE x Jiná osoba ANO Pokročilé Dobré Základní NE x NE x 95 Čím x x x Daleké Dušníky x x x Drhovy x x x Hřiměždice x Korkyně x Mokrovraty x x x Nečín x x x x x x x x x x x x Nový Knín x x x x x x x x x Rosovice x x x x x Rybníky x x x x x x x x x Svaté Pole Voznice x x x x x Tabulka 9 Uživatelé ICT v obcích zapojených do projektu 6.3.3 Organizace zřizované MěÚ Dobříš Konkrétní stav vybavení v jednotlivých organizacích byl zjišťován prostřednictvím dotazníků, z nichž vyplývá: ICT vybavení Název organizace Server PC Externí hard disk NTB Tiskárna Multifunkční zařízení ANO KS ANO KS ANO KS ANO KS ANO KS ANO KS Městská knihovna Dobříš x 1 x 8 x 2 - - x 5 x 1 2. ZŠ Dobříš - - x 45 x 5 - - x 8 x 4 Základní škola Dobříš x 1 x 40 x 6 - - x 4 x 2 ZŠ praktická a ZŠ speciální Dobříš - - x 1 x 1 - - x 1 - - Tabulka 10 Vybavení ICT v organizacích zřizovaných městem Dobříš Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 96 Z pohledu uživatelů byly identifikováni: ICT Vybavení Název organizace Ředitel/ka ANO Zástupce NE ANO NE Zkušenosti s IT technikou Účetní ANO NE Jiné ANO x Pokročilé Dobré Základní NE Městská knihovna x x x 2. ZŠ Dobříš x x x x Základní škola Dobříš x x x x ZŠ praktická a ZŠ speciální Dobříš x x x x x Tabulka 11 Uživatelé ICT v organizacích zřizovaných městem Dobříš Z pohledu využívání ICT: Archivujete Vaše data? Název organizace ANO NE Používáte vnitřní počítačovou síť? ANO NE Máte nějaký informační systém (ekonomika, docházka)? ANO NE JAKÉ Městská knihovna x x x MRP, ALIS-KEO, CLAVIUS 2. ZŠ Dobříš x x x Evidence, vysvědčení (dm SW) Základní škola Dobříš x x x ZŠ praktická a ZŠ speciální Dobříš x x x Tabulka 12 Užití ICT v organizacích zřizovaných městem Dobříš 6.4 Seznam subjektů zapojených do projektu Z pohledu ORP Dobříš jsou již vyvíjeny aktivity k okolním obcím, je s nimi vedena intenzivní diskuse na úrovni Svazku obcí a především, zjišťován současný stav. Vlastní ORP Dobříš, ale i řada dalších obcí má v současnosti již řešenou problematiku spisové služby. Město Dobříš využívá řešení Ginis společnosti GORDIC, avšak pouze v omezeném rozsahu bez možnosti napojení dalších organizací. Stavební úřad Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 97 Dobříše je napojen na společnost VITA. Ostatní obce v působnosti ORP Dobříš využívají další řešení postavená na platformách společností ALIS, zejména jeho systém KEO. Jedná se o tyto obce s tím, že některé z nich používají pouze část řešení dodávaného společností ALIS: Obec 1 Borotice 2 Čím Řešení 3 Daleké Dušníky 4 Drevníky KEO KEO 5 Drhovy 6 Hřiměždice KEO 7 Chotilsko 8 Korkyně 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Malá Hraštice Mokrovraty Nečín Nová Ves pod Pleší Nové Dvory Nový Knín Obořiště Ouběnice Rosovice Rybníky Stará Huť Svaté Pole Velká Lečice Voznice KEO, SSL KEO KEO KEO, SSL KEO KEO, SSL KEO KEO KEO KEO 23 Županovice Tabulka 13 Řešení spisové služby ve spádových obcích ORP Dobříš Ve správní obvodu ORP Dobříš mají spisovou službu ALIS obce - Malá Hraštice, Nová Ves pod Pleší a Stará Huť. Další obce využívají k zabezpečení archivace ftp úložiště či zálohují na externí HDD. Řada dalších má např. řešení společnosti TRIADA – spisové služba vč. datového úložiště, většinou však jen zapůjčené. S obcemi, které projevily zájem prostřednictvím definovaného dotazníku (vyjádření zájmu obce), je uzavírán smluvní vztah. Na základě předchozích jednání a postupů byl stanoven tento seznam obcí, které požádaly o zajištění přístupu k elektronické spisové službě: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 98 Požadovaný typ elektronické spisové Typ Počet služby/negarantované obce obyvatel Název obce úložiště Dobříš Spisová služba GORDIC ORP 8573 Borotice Nákup licence MUNIS I.st 296 Čím Negarantované I.st 290 Daleké Dušníky Nákup licence ALIS I.st 407 Drhovy Nákup licence KEO X I.st 237 Hříměždice Hostovaný režim I.st 390 Korkyně Nákup licence MUNIS I.st 115 Mokrovraty Hostovaný režim I.st 632 Nová Ves pod Pleší Negarantované I.st 898 Nový Knín Nákup licence I.st 1807 Obořiště Negarantované I.st 599 Rosovice Nákup licence MUNIS I.st 766 Rybníky Hostovaný režim I.st 300 Svaté Pole Nákup licence KEO X I.st 359 Nečín Hostovaný režim I.st 739 Voznice Nákup licence ALIS I.st 516 Formulář vyjádření zájmu Technická Typ obce specifikace obce ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ORP I.st I.st I.st I.st ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st I.st Tabulka 14 Požadované řešení zapojených obcí Seznam zřizovaných organizací městem Dobříš zapojených do realizace projektu: Počet zaměstnanců Název organizace Adresa organizace 4. MŠ Dobříš Fričova 104, 263 01 Dobříš Komenského nám. 35, 263 01 Dobříš Školní 1035, 263 01 Dobříš 59 57 Lidická 384, 263 01 Dobříš Školní 35, 263 01 Dobříš 13 10 ZŠ Dobříš 2. ZŠ Dobříš ZŠ praktická a ZŠ speciální Dobříš Městská knihovna Dobříš 15 Tabulka 15 Městem Dobříš zřizované organizace zapojené do projektu Seznam ostatních zřizovaných organizací zapojených do realizace projektu: Název organizace Adresa organizace ZŠ Nový Knín náměstí Jiřího z Poděbrad 53, 262 03 Nový Knín Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ Počet zaměstnanců Poznámky integrované zařízení s 27 MŠ (dalších 5 99 zaměstnanců) MŠ Korkyně Korkyně 22, 262 06 Korkyně 4 Tabulka 16 Ostatní zřizované organizace zapojené do projektu Z podhledu požadavků na zpracovaní této studie proveditelnosti níže uvádíme seznam obcí, které projevili zájem o vlastní spisovou službu: Dobříš Nový Knín 7 Spisová služba GORDIC Spisová služba GORDIC, ORP I.st Technické řešení 7.1 Vlastní koncept řešení 7.1.1 Návrh a popis architektury řešení Následující obrázek popisuje typovou systémovou architekturu řešení. K návrhu TC ORP DOBŘÍŠ bude využito virtualizanční technologie a úrovni operačních systémů, datové i aplikační. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 100 Jednotlivé aplikace, implementované do systémové architektury TC, musí splňovat základní pravidla integrovatelnosti na úrovni uživatelské (prostřednictvím integrované uživatelského rozhraní) i aplikační. Z pohledu aplikační integrace se jedná o poskytování, popř. spotřebovávání služeb, založené na některé z následujících technologií, popř. jejich kombinacemi: • webové služby (WS) podporující koncept architektury SOA, popř. Enterprise SOA, • XML dokument s jasně popsanou strukturou, • datový soubor s jasně popsanou strukturou. 7.1.1.1 Popis serverové části Řešení po hardwarové stránce bude obsahovat 2 servery pro služby typu aplikační server a databázový server v racku. Na serverech budou nainstalovány služby typu databáze a aplikačního serveru. I když budou servery identicky nainstalovány, bude veškerý provoz databázového typu směřovaný na jeden z nich a provoz služeb aplikačního serveru na druhý. Identická konfigurace bude využita v případě výpadku jednoho ze serverů. Oba servery jsou připojeny dvěma datovými cestami do diskového pole. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 101 Servery datové vrstvy budou podle požadavků na dostupnost aplikace konfigurovány do clusterů (vyšší dostupnost) nebo jako „stand-alone“ (nižší dostupnost). Dále musí být dostatečně výkonné a musí umožňovat nasazení virtualizačních technologií (na HW i SW úrovni) pro optimální využití výpočetního výkonu tam, kde to bude účelné vzhledem k počtu a různorodosti provozovaných projektů a aplikací. Také musí podporovat nejrozšířenější typy operačních systémů (UNIX, Linux, MS Windows) a budou pomocí duální SAN (Storage area network) připojeny k datovým úložištím. Servery aplikační vrstvy budou podle požadavků na dostupnost aplikace konfigurovány do loadballancig clusterů (vyšší dostupnost) nebo jako „stand-alone“ (nižší dostupnost). Dále budou umožňovat jednoduché navyšování výpočetního výkonu aplikační vrstvy. Servery datové vrstvy: • musí být dostatečně výkonné a musí umožňovat nasazení virtualizačních technologií (na HW i SW úrovni) pro optimální využití výpočetního výkonu tam, kde to bude účelné • vzhledem k počtu a různorodosti provozovaných projektů a aplikací, musí podporovat nejrozšířenější typy operačních systémů (UNIX, Linux, MS Windows) • budou pomocí redundantní SAN (Storage Area Network) připojeny k datovým úložištím Servery aplikační vrstvy: • budou konfigurovány jako HA popř. loadballancing cluster tam, kde to bude vyžadovat dostupnost aplikací (tzn. že, zátěž je rozložena na několik fyzických serverů, které jsou vzájemně zastupitelné, a případný výpadek jednoho z nich neznamená výpadek poskytovaných služeb) • budou umožňovat nasazení virtualizačních technologií na SW úrovni, • budou umožňovat jednoduché navyšování výpočetního výkonu aplikační vrstvy Minimální doporučená konfigurace: 1 CPU čtyř jádrový s 64-bitovou architekturou, frekvence 2,0 GHz 8 GB RAM s možností rozšíření na 32 GB. Záruka po celou dobu udržitelnosti projektu Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 102 Obrázek 26 Schéma serveru Serverová část infrastruktury bude dále obsahovat servery potřebné pro provoz IT prostředí (správa a monitoring, zálohování, infrastrukturní služby atd.). 7.1.1.2 Popis spisové služby Na úrovni TC ORP DOBŘÍŠ Dobříš resp. MěÚ vycházíme z již realizovaného projektu na archivaci dokumentů řešených systémem GINIS od společnosti GORDIC. Funkční požadavky na spisové služby obsahují: SSD – systém správy dokumentů Jedná se o podporu produktu, který již je využíván v rámci MěÚ Dobříš, postaveného na jádru IS GINIS, vyžadující databáze (ORACLE, MS SQL) obsahující čtyři moduly spisové služby (Univerzální spisový model, Podatelnu, Výpravnu a Spisovnu) v jedné aplikaci. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 103 Obrázek 27 Systém správy dokumentů Data jsou uložena na serveru TC, přístup k nim je možný na základě lehkého klienta. Vyžaduje však poměrně vysokou rychlost datových toků na internetu – optimálně 512 MB/s. Aplikace podporuje ukládání elektronických dokumentů jednoduše prostřednictvím např. ftp účtů, tak i sofistikovaně, s využitím aplikace MS Share Point. K zajištění služby je nutno pořídit multilicenci zahrnující: jádro GINIS, klienty ADM (administrace základní) a ADS (administrace sestav), rozšíření modulu el.dokumenty a el.podpis. Dále serverovou část SSD, klienta SSD, propojení na ISSD, časové razítko a konverzi dokumentů do pdf. Vzhledem k tomu, že na prostředcích MěÚ Dobříš je již od roku 2005 instalováno řešení GINIS, dojde tak pouze k upgrade stávající služby v tomto rozsahu: a) Rozšíření databáze o el. písemnosti a el. podpis b) Rozhraní spisové služby na informační systém datových schránek c) Server E – POD ( elektronická podatelna) d) Server E- VYP ( elektronická výpravna) e) POE Elektronická podatelna (Webové rozhraní elektronické podatelny) f) MAS – Mail Automat g) Registr autorizovaných konverzí ( 2x klient ) – pro evidenci konverzí z moci úřední; včetně napojení na centrální evidenci autorizovaných konverzí ( CzechPoint Office) h) Spisovna včetně E –SPI ( server + klient )- příprava na tvorbu SIP balíčků pro národní digitální archiv Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 104 Výše uvedené služby obsahují tyto činnosti městského úřadu: - práce s elektronickými dokumenty a elektronickými podpisy - rozhraní na informační systém datových schránek, propojení na spisovou službu ( toto propojení umožňuje stahování a odesílání datových zpráv přímo ze spisové služby) - konverze dokumentů do formátu pdf - registr autorizovaných konverzí propojený na spisovou službu a CzechPoint@office ( umožňuje provádět a evidovat autorizované konverze dokumentů prováděné z moci úřední a zapisovat je do centrálního rejstříku autorizovaných konverzí) - modul spisovny – umožňuje předarchivní péči o uzavřené dokumenty a spisy. Příprava na tvorbu SPI balíčků pro digitální archiv - rozšíření podatelny, výpravny a spisovny o práci s elektronickými dokumenty; podatelna je dále rozšířena o webové rozhraní - elektronická podpisová kniha ( umožňuje podepisování dokumentů z jednoho místa) - skenovaní linka (obsahuje standardně nástroje pro vyhledávání čárových kódů typu Code39 (PID pro GINIS) na libovolné pozici v digitalizovaných dokumentech a rozhraní pro předávání digitalizovaných dokumentů do systému GINIS, nástroje pro ruční přidělení PID u dokumentů, kde nebyl rozpoznán. Podpora automatického vytváření souborů ve formátu multipage TIFF). - Elektronická úřední deska s napojením na spisovou službu - správní řízení, který je nadstavbou spisové služby (základem řešení je elektronického spisu jako součást přípravy Úřadu na elektronizaci státní správy s vazbou ne elektronickou spisovou službu Multilicence zahrnuje: jádro IS GINIS, klienta ADM (administrace základní), ADS ( administrace sestav), rozšíření el. dokumenty a el. podpis, serverovou část SSD, klienta SSD, propojení na ISDS, konverze dokumentů do pdf ( využívá OpenOffice), časové razítko. Toto řešení bude využito v rámci MěÚ Dobříš a jím zřizovaných organizací. WESS – elektronická spisová služba Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 105 Tento produkt je alternací, který je možno instalovat lokálně v obcích, tak i jako hostovanou aplikaci v TC ORP DOBŘÍŠ s terminálovým přístupem pro jednotlivé obce. Vyžaduje však instalaci WIN serveru 2008 a databáze FIREBIRD. K zajištění služby je nutno pořídit multilicenci zahrnující: aplikaci WESS (práce s dokumenty a spisy), napojení na CzechPoint, datové schránky, aplikaci pro práci s podpisová knihou, el.dokumenty, el.podpisy, časovým razítkem, konverze dokumentů do PDF (prostřednictvím Open Office nebo MS 20007 na serveru popř. lokálně) a registr autorizovaných konverzí (RAK) s napojením na centrální registr. Jak již bylo uvedeno, WESS je možno provozovat jako lokální aplikaci, nebo jako hostovanou na TC. Obrázek 28 Elektronická spisová služba WESS WESS jako lokální instalace požaduje na HW příslušné obce instalovat databáze a aplikace, přičemž databáze je možno prostřednictvím nástrojů Windows zálohovat do úložiště TC. Replikace by měla probíhat v nočních hodinách nebo na základě vydaného provozního řádu (vzhledem k provozní době jed.úřadu). Rizikem je požadavek na rychlost a bezpečnost připojení k internetu. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 106 WESS jako terminálová aplikace nevyžaduje instalaci na HW příslušné obce. Databáze i aplikace jsou instalované v TC, uživatelé k nim přistupují prostřednictvím internetu. Rizikem tak je jeho kvalita, funkčnost a rychlost. TRIADA MUNIS – řešení pro obce 1.stupně Vlastní realizace elektronické spisové služby pro obce ve spádové oblasti probíhá tak, že elektronická spisová služba informačního systému Munis, která obsahuje mimo jiné vazbu na nástroje e-Governmentu (datové schránky, Czech POINT), dále podporu konverze dokumentů do formátu PDF/A a kompletní podporu pro elektronické podepisování v souladu s aktuálními legislativními požadavky, je instalována na techniku obce a to pomocí vzdáleného přístupu v předem s obcí domluvených termínech. Obce, které budou nadále provozovat vnitřní informační systém na vlastní technologii, budou však také zároveň přistupovat do technologického centra ORP a využívat služeb tzv. negarantovaného pracovního úložiště. Pro tyto účely máme v TC ORP DOBŘÍŠ bude instalováno úložiště Munis (Munis DUL), které slouží k bezpečnému ukládání dokumentů, elektronických podpisů, časových značek a vazeb mezi dokumenty (spisy) v SQL databázi. Toto úložiště má třívrstvou architekturu s publikovaným rozhraním WebServices pro přístup jednotlivých spisových služeb obcí. Úložiště uchovává kompletní historii dokumentů, zajišťuje striktní omezení přístupu dle nastavených oprávnění a umožňuje automatickou replikaci nových a změněných dokumentů z IS obcí v nastaveném intervalu. ALIS KEOX - řešení pro obce 1.stupně Spisová služba KEO-X je připravená na provoz v lokálních počítačových sítích, nebo na jednotlivém PC. Hostované řešení není podporováno. Případné zálohování dat bude řešeno prostřednictvím ftp účtu nebo s možnostmi systémů TRIADA. 7.1.1.3 Popis integrace Integrace úřadu bude probíhat dodávkou různých SW řešení. Ta budou obsahovat samostatná řešení např. MS Share Point nebo Lotus Quickr a návazné moduly IS GINIS: Modul FIK – finanční kontrola Tento modul řeší komplexním způsobem podporu plánování, realizace a vyhodnocení kontrolních procesů, včetně tvorby a evidence dokumentů, při Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 107 vykonávání finančních kontrol (dle zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb. včetně příslušných vyhlášek). Modul je možné provozovat ve dvou režimech : • • FIK - IA (Interní audit) FIK - VSK (Veřejnoprávní kontrola) Modul USN – Usnesení a porady Aplikace USN je primárně určena pro přípravu a zpracování materiálů rady a zastupitelstva města, městských částí nebo kraje. Dále je také možné využít tuto aplikaci pro přípravu jednání různých výborů a porad a to nejen orgánů státní správy, ale i dalších subjektů. Aplikace USN vytvořené a schválené dokumenty včetně elektronických příloh (textové, obrázkové nebo zvukové) umožňuje, po jejich schválení, publikovat na intranetu nebo internetu. Dále umožňuje také materiály exportovat do zvoleného adresáře a také vypálit na CD a to jak přípravu před jednáním, tak i výsledné dokumenty po jednání. Doplňkovou funkčností je kontrola plnění úkolů vyplývajících z jednání a to buď přímo v aplikaci USN nebo prostřednictvím aplikace Úkoly (UKO). Modul UKo – úkoly Tento modul řeší komplexním způsobem agendu úkolů, která je agendou sdílenou, a ve které jsou úkoly chápány jako evidované činnosti vyvolané písemným zadáním s termíny splnění a s povinností hlásit splnění, případně i průběh, anebo ohrožení splnění úkolu. V rámci jednoho úkolu je jeden konkrétní nositel odpovědný za splnění celého zadání jednomu konkrétnímu zadavateli. Nositel může přenášet část, anebo celé zadání na další pracovníky (nezbavuje se tak ale výše uvedené zodpovědnosti za splnění jemu zadanému úkolu). Stává se tak zadavatelem dalších (podřízených) úkolů. Hlavní a podřízené úkoly jsou v agendě provázány. Umožňuje to evidenci a sledování i složitě strukturovaných úkolů – tzv. genezi (rozpad) úkolu hlavního na úkoly podřízené. Rozhraní na RŽP Jedná se o rozhraní spisové služby na celostátně provozovaný registr živnostenského podnikání. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 108 Formát elektronické faktury IS DOC Jedná se o zapracování možnosti zpracování elektronické faktury ( soubor XML) v jednotlivých agendách IS GINIS ( kniha došlých faktur, odeslaných faktur) včetně propojení na ISDS a spisovou službu. Rozhraní na základní registry registry Rozhraní zprostředkuje komunikaci jednotlivých agendových systémů se základními registry na bázi webových služeb. 7.1.1.4 Popis datového úložiště K serverům bude připojeno úložiště k ukládání dat databáze a aplikačního serveru. Propojení serverů a diskového pole bude redundantní pro zajištění vysoké dostupnosti dat. Ukládání dat bude řešeno prostřednictvím diskového pole založeného na duální FC (Fibre Channel) architektuře. Diskové pole musí být dostatečně výkonné a škálovatelné, aby pokrylo předpokládané budoucí nároky aplikací, a musí umožňovat použití jako vysoce výkonných, tak kapacitních disků. Klíčové komponenty systému pro ukládání dat budou řešeny jako redundantní, záloha dat bude prováděna na typicky virtuální páskovou knihovnu buď pomocí zálohovacího SW anebo v rámci řízení toku dat HSM enginem. Kapacitu diskového pole musí být možné rozšířit minimálně na celkový počet 110 disků, přičemž diskové úložiště musí umožňovat přenos dat do jiného diskového pole výrobce formou fyzického přenosu všech nebo libovolného množství disků, dále možnost připojení stávajících expanzních jednotek k novému diskovému poli Diskové úložiště musí disponovat tzv. global hot spare technologii – tzn. není potřeba mít alokovaný spare disk pro každou expanzní jednotku Politika ukládání dat je řízena externím zařízením – HSM engine Celé řešení je postaveno jako HA – všechny klíčové komponenty jsou redundantní. Nedílnou součástí diskové úložiště je zvýšená ochrana dat proti zneužití/odcizení – to znamená připojení FC disků s šifrováním dat přímo na jednotlivých discích Tyto požadavky splňuje diskové pole, které umožňuje připojení k hostitelským serverům pomocí 8Gbit FC protokolu, dále diskové pole musí umožňovat nativní připojení do SAN pomocí 8Gbit FC a LAN pomocí min. 1Gbit SCSI. Rovněž diskové úložiště musí podporovat mixování různých typů disků (např. SATA/FATA a FC) v rámci jedné expanzní jednotky Správa diskového pole musí být řešena pomocí jednoho plnohodnotného nástroje, který bude ze SW hlediska obsahovat všechny licence a záruku po dobu provozu Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 109 diskového úložiště včetně upgradu nových verzí. Možnost vyzkoušení např. pomocí simulátoru je výhodou. Minimální konfigurace: Čistá využitelná kapacita: 1TB TC ORP Elektrocentrála Klimatizace, Monitorování, Zhášení, Zabezpečení přístupu Servery Silová přípojka Virtuální vrstva Rozvaděče Fyzická vrstva Záložní zdroj napájení (UPS) Datová úložiště + - ! N+1 Virtuální vrstva Fyzická vrstva Dodávka energie Datové centrum Rowanet Internet KIVS MAN Obrázek 29 Popis datového úložiště 7.1.1.5 Zálohování Zálohovací SW musí umožnit vytváření inkrementálních snapshotů, které respektují běžící databáze (Exchange, MSSQL, Oracle) a umožní jejich zprovoznění z tohoto snapshotu. Bude obsahovat funkci připojení zálohy k libovolnému serveru jako virtuální disk s možností ReadWrite přístupu, aby bylo možné spustit Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 110 aplikace/databáze na historických datech pro účely testování nebo vyhledání/vykopírování potřebných dat z databází. Rovněž umožní automatickou duplikaci VŠECH záložních objektů na dvě fyzicky oddělená media ve dvou fyzicky oddělených lokalitách pro účely poškození záložního média nebo celé lokality (konfigurace HW a SW musí tuto duplikaci umožnit bez dodatečných nákladů nad rámec tohoto zadání). Součástí zálohování je funkcevinstant recovery pro okamžité (<1min) zprovoznění provozu kritických aplikací v případě poškození datového disku ze snapshotu v záloze. Dokončení zpětné fyzické replikace dat ze snapshotu nesmí vyžadovat restart serveru nebo způsobit výpadek. zálohování Disk to Disk to TAPE s možností definice trvanlivosti dat (expiračních pravidel) separátně pro zálohy na discích a na páskách zálohovací. SW musí umožnit kontinuální zálohování při každé změně v bloku na filesystémech, možnost obnovit jednotlivé maily z MS Exchange bez nutnosti obnovy celé databáze. součástí je i eduplikace na zdroji na úrovni bloků v případě Disko to Disk fáze zálohování – do zálohy se neposílají bloky zálohovaného systému, které už v záloze jsou deduplikace na úrovni souborů v případě Disk to Tape fáze zálohování – do zálohy se neposílají soubory zálohovaného systému, které už v páskové záloze jsou možnost vytvářet také NEDEDUPLIKOVANOU kopii dat na pásku pro účely dlouhodobé archivace. Zálohování nesmí vyžadovat cyklický fullbackup při zálohování databází (MS Exchange, SQL, Oracle) Možnost vytvářet syntetický fullbackup na pásku a výměnný disk, pro jehož obnovu není třeba konektivita do sítě a připojení k backup serveru. Trvanlivost dat v záloze (zálohovací politika) musí umožnit definovat trvanlivost/expiraci záloh a archivů pro jednotlivá data (nikoliv pro jednotlivá media). Informace o zálohách (inventory) a archivech musí být kompletně k dispozici z databáze zálohovacího systému bez nutnosti ruční evidence obsahu pásek apod. Systém pro archivaci musí sdílet páskové zařízení se systémem pro zálohování. Archivace musí umožnit vytváření ručních a plánovaných archivů. Archivací se nerozumí schovávání pásek s backupem, požadujeme samostatnou funkci archivace - oddělenou od zálohování s možností specifikace trvanlivosti archivu selektivně podle typu dat. Systém musí umožnit také automatickou archivaci dat do hierarchického úložiště (HSM) tvořeného rychlými disky, levnými disky a páskami na základě jejich typu a fáze životního cyklu dat. Data takto automaticky archivovaná musí být uživateli dostupná transparentně v původních adresářích na diskovém systému (mění se pouze fyzické úložiště, nikoliv adresářová struktura). Data hierarchického archivu HSM musí být zálohována bez ohledu na fyzické umístění dat na médiích. Systém zálohování musí být s HSM systémem integrován, aby byl schopen data zálohovat v době během nebo před migrací na páskové medium, aby nedocházelo k vytahování archivovaných dat z pásek během zálohování. Zálohovací systém musí být vybaven agentem pro připojení na centrální monitoring. Integrace všech komponent a modulů zálohování a archivace musí být garantovaná výrobcem – preferujeme jednotného výrobce všech komponent pro zálohování a monitoring. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 111 7.1.1.6 Monitoring, sledování provozu interní sítě, monitoring aplikací Technologické centrum by mělo mít integrovaný jednotný centrální monitoring pokrývající: VMWare/HyperV, OS, Databazi Oracle, MSSQL, MSExchange, Active Directory, monitoring zálohováni Jsou požadovány následující součásti monitoringu: Centralni portal, Datawarehouse pro zpracovani a uchovani historickych dat, Centralni Reporting pro generováni HTML, PDF reportu. V dodávce i nástroj pro vytváření/modifikaci reportu. Technická specifikace řešení monitoringu a licenční pokrytí: Monitoring virtualizační platformy Hyper-V a VMWare (obojí) Monitoring Mailserveru MS Exchange Monitoring Active Directory Monitoring LAN switchů Monitoring SAN switchů Monitoring Storage zařízení (disková pole, Pásková knihovna) Monitoring pro HW Serverů Monitoring systému zálohování Centrální monitorovací portál pro sledování jednotlivých komponent TC Jednotná konsole pro sledování problémových událostí ze všech monitorovaných component TC Agent pro monitoring všech OS v TC (minimalne platformy Windows, Linux) Možnost volby mezi monitorovacím agentem a vzdáleným monitoringem (agnetless) operačních systémů Windows a Linux. Agnet pro monitoring databází DB2, Sybase, Oracle a MSSQL na serverech TC v neomezeném počtu pro servery technologického centra Nástroj pro vytváření vlastních monitorovacích agentů pro monitoring aplikací a HW minimálně pomocí SNMP, WMI, parsováním textových LOGů a event logů, parsováním standardního výstupu z příkazů OS. datovy sklad pro historicka performance data s funkcí sumarizace a selektivního automatického promazávání historických dat (např. Detailní data o procesorech 1 den, hodinové průměry týden, denní průměry držet měsíc atp.) jednotný univerzálni reportovací nástroj sada předdefinovaných reportů pokrývající základní přehledy o stavu TC + nastroj na jejich úpravy a vytváření modul pro trendovou a prediktivní analýzu (pro účely kapacitního plánováni) Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 112 požadujeme reseni od výrobce předkonfigurované podle Best Practices (jsou sledovany osvědčené metriky, detekce problémových situací a prahové hodnoty a jsou vytvořeny nahledy na tyto metriky) Obsahuje předkonfigurovanou integrovanou knowledge base pro všechny monitorovací agenty obsahující detektory problémů a návod pro řešení problémové situace Schopnost notifikovat překročení predikované prahové hodnoty v budoucnosti (např. kdy bude kapacita určiteho disku zaplněna na 95%) Možnost definovat automatické opravné akce Nástroj pro definování korekčního workflow (řízený sled automatických akcí vedoucí k opravě rutinních problémů) Možnost definovat dynamické prahové hodnoty pro monitorivané metriky Možnost definovat prahové hodnoty podle historicky naměřenych dat Možnost definovat skupiny objektů, jejichž monitoring mohou vzdáleně sledovat prostřednictvím webového klienta jiné subjekty (dodavatel, spádové obce apod.) 7.2 Porovnání variant technologických řešení Pro provoz TC ORP DOBŘÍŠ je rozhodující technologie serverových řešení, proto jsou srovnávány pouze tato řešení. Ostatní dodávky podpůrné a bezpečnostní infrastruktury nemají uváděno variantní řešení, neboť technologie mají srovnatelné parametry. Jejich výběr proběhne v rámci výběrových řízení nebo budou součásti dodávky TC ORP DOBŘÍŠ jako celku. 7.2.1 Srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů serverových řešení Z pohledu HW serverů je možno uvažovat o dodávkách HW od různých výrobců, Za tímto účelem byl porovnáno řešení HW a SW serverů společnosti IBM a Microsoft, přičemž tato společnost řeší HW pouze z hlediska funkcionality bez určení konkrétního výrobce. 7.2.1.1 Typizované řešení Microsoft pro TC ORP DOBŘÍŠ Společnost Microsoft pro TC ORP DOBŘÍŠ připravila typizované řešení, které plní všechny požadavky na zajištění činnosti spisových služeb, datových úložišť i vnitřní integrace úřadu. o o o o o Zajištění provozu databázového, integračního, komunikačního a aplikačních serveru - Hyper-V – součást OS Windows Server 2008 Enterprice Edition Zajištění dohledu a správy provozu – SC SMSE Zajištění negarantovaného úložiště a vysoké dostupnosti – MS SQL 2008 SE – zapojení do Active-Active Zajištění „portálu úředníka“ a „kultivace“ vnitřního systému chodu úřadu – Office Sharepoint Server 2007 (2010) Zajištění integrace vnitřního chodu úřadu a budoucí integrace s centrálními IS, základními registry a PVS – MS BizTalk 2009 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 113 o o Zajištění adresářových, jmenných a doménových služeb – OS Windows Server 2008 R2 Zajištění e-mailových služeb – MS Exchange 2010 Návrhy serverů Microsoft Server 1 – 4 virtuální servery o OS Windows Server 2008 R2 EE o SC SMSE VS1 – DB primární – MS SQL SE VS2 – App 1 primární - agendové systémy a integrace úřadu např. MOSS, Biztalk VS3 – App 2 záložní - např. Exchange VS4 – App 3 záložní – např. SSL Server 2 – 4 virtuální servery o OS Windows Server 2008 R2 EE o SC SMSE VS1 – DB záložní – MS SQL SE VS2 – App 1 záložní - agendové systémy a integrace úřadu např. MOSS, Biztalk VS3 – App 2 primární - např. Exchange VS4 – App 3 primární – např. SSL o OS Windows Server 2008 R2 SE o AD, DNS, DHCP, NTP, FS, Print server Server 4 – 2 virtuální servery o OS Windows Server 2008 R2 EE VS1 - SCCM, SCOM, SC VMM VS2 – SC DPM Server 5 – fyzický o OS Windows Server 2008 R2 SE o Forefront Threat Management Gateway 2010 Návrhy SW variantních řešení Microsoft Minimální varianta • 3x OS Windows Server 2008 R2 EE • 2x OS Windows Server 2008 R2 SE • 2x SC SMSE • 2x MS SQL 2008 SE • 1x servery SCOM, SCCM, SC DPM • 1x ForeFront Threat Management Gateway 2010 (bývalá ISA) Základní varianta • jako Minimální varianta + • 2x MS Exchange Server EE Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 114 • • • 1x Forefront Identity Manager 2010 (bývalý ILM) Omezená varianta jako Základní varianta + • 2x MS SharePoint Server 2007 (2010) Plná varianta • jako Omezená varianta + • 1x MS BizTalk 2009 7.2.1.2 Řešení IBM pro TC ORP DOBŘÍŠ Dobříš Společnost IBM připravila toto řešení na základě požadavků ORP, které plní požadavky na zajištění činnosti spisových služeb, datových úložišť i vnitřní integrace úřadu. Management & Backup Software • • • • • • • • IBM Tivoli Productivity Center Basic Edition Server License + SW Subscription & Support 12 Months IBM Tivoli Storage Manager FastBack 10 Processor Value Units (PVUs) License + SW Subscription & Support 12 Months IBM Tivoli Storage Manager 10 Processor Value Units (PVUs) License + SW Subscription & Support 12 Months IBM Tivoli Storage Manager Space Management 10 Processor Value Units (PVUs) License + SW Subscription & Support 12 Months IBM General Parallel File System Server 10 Processor Value Units (PVUs) License + SW Subscription & Support 12 Months IBM General Parallel File System 10 Processor Value Units (PVUs) License + SW Subscription & Support 12 Months IBM LOTUS FOUNDATIONS START FOR TIVOLI FOUNDATIONS APPLICATIONS MANAGER SERVER LICENSE + SW SUBSCRIPTION & SUPPORT 12 MONTHS IBM TIVOLI FOUNDATIONS APPLICATION MANAGER 10 PROCESSOR VALUE UNITS (PVUS) LICENSE + SW SUBSCRIPTION & SUPPORT 12 MONTHS VMWare • • VMware vSphere 4 Essentials Plus Bundle for 3 hosts (Max 2 processors per host and 6 cores per processor) Basic Support/Subscription VMware vSphere Essentials Plus Bundle for 3 year,Technical Support, 12 Hours/Day, per published Business Hours, Mon. thru Fri. Servery, storage HW Produkční servery Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 115 • • • • • • • x3550 M2, Xeon 4C E5540 80W 2.53GHz/1066MHz/8MB L3, 2x1GB, O/Bay 2.5in HS SAS/SATA, SR BR 10-I, CD-RW / DVD-ROM Combo UltraSlim Enhanced, 675W p/s, Rack Intel Xeon 4C Processor Model E5540 80W 2.53GHz/1066MHz/8MB L3 4GB (1x4GB) Dual Rank PC3-10600 CL9 ECC DDR3 1333MHz Chipkill LP RDIMM IBM 73 GB 2.5in SFF Slim-HS 15K 6Gbps SAS HDD QLogic 8Gb FC Single-port HBA for IBM System x Redundant 675W Power supply IBM Virtual Media Key Mngmt Server • x3550 M2, Xeon 4C E5530 80W 2.4GHz/1066MHz/8MB L3, 2x1GB, O/Bay 2.5in HS SAS/SATA, SR BR 10-I, CD-RW / DVD-ROM Combo UltraSlim Enhanced, 675W p/s, Rack • 4GB (1x4GB) Dual Rank PC3-10600 CL9 ECC DDR3 1333MHz Chipkill LP RDIMM • IBM 73 GB 2.5in SFF Slim-HS 15K 6Gbps SAS HDD • QLogic 8Gb FC Single-port HBA for IBM System x • Redundant 675W Power supply • IBM Virtual Media Key Knihovna • TS3100 Tape Library Express with Ultrium 3 Half-High LVD SCSI Tape Drive and US/CAN 125V Power Cord • Ultrium 3 Half-High LVD SCSI Tape Drive • 3573 Rack Mount Kit • Ultrium 3 Data Cartridge (GEN3) 5-Pack • Ultrium Cleaning Cartridge iSCSI to SCSI bridge • ACAL-ES100RMS/01L iSCSI Bridge SAN Express IBM System Storage SAN24B-4 SFP 8 Gbps SW 8-Pack Primární pole • DS5020 Midrange Disk (Dual Controllers) • 2-Dual 8Gbps Host Pt Cards • DS5020 300GB/15K 4Gbps FC DDM • 5m Fiber Optic Cable LC-LC • DS5020 Linux/Intel Host Kit • DS5020 1000GB/7.2K SATA DDM UPS • IBM UPS 5000HV uninterruptible power supply Identity & Access Management Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 116 • • IBM TIVOLI IDENTITY MANAGER AND ROLE MANAGEMENT USER VALUE UNIT LICENSE + SW SUBSCRIPTION & SUPPORT 12 MONTHS IBM TIVOLI ACCESS MANAGER FOR ENTERPRISE SINGLE SIGN-ON STANDARD USER VALUE UNIT LICENSE + SW SUBSCRIPTION & SUPPORT 12 MONTHS Sprava Licenci a IT majetku • • IBM TIVOLI ASSET MANAGEMENT FOR IT AUTHORIZED USER LICENSE + SW SUBSCRIPTION & SUPPORT 12 MONTHS IBM TIVOLI ASSET DISCOVERY FOR DISTRIBUTED 10 PROCESSOR VALUE UNITS (PVUS) LICENSE + SW SUBSCRIPTION & SUPPORT 12 MONTHS Service/Help Desk • 7.2.2 IBM TIVOLI SERVICE REQUEST MANAGER AUTHORIZED USER LICENSE + SW SUBSCRIPTION & SUPPORT 12 MONTHS Porovnání jednotlivých technologií Vzhledem k tomu, že Microsoft nabídl oproti IBM pouze typizované řešení (bez stanovení konkrétních výrobců HW), je obtížné stanovit přínosy jednotlivých řešení, proto se zaměřujeme jen na dodavatele EMC a HP, které by měli nabídnout diskové pole EMC – CX-4 120 a HP – EVA 4400, pak výhody jsou uvedené výše, konkrétně např.: Řešení IBM přináší tyto přednosti - - 7.2.3 nativní podpora 8Gbit FC a 1Gbit iSCSI a možnost mixování v rámci řadičů jednoho diskového pole (nesplňuje HP, musí přidat externí převodník z FC ne iSCSI) mixování různých typů disků v rámci jednoho expanzního boxu (nesplňuje EMC) možnost připojení FDE disků s šifrováním přímo na disku (dle posledních informací zatím nepodporuje ani HP, ani EMC) DS5020ka má možnost připojení max. 112 disků, HP má u modelu EVA 4400 jen 96 migrace dat pomoci přeneseni expanznich jednotek (u EMC je složitější proces) zdarma ke staženi nastroj pro správu pole, možnost staženi i simulátoru, záruka na SW část po dobu provozu datového úložiště včetně updatů SW managementu, nového FW atd. Rizika Rizika jsou řešeny v samostatné kap. 13.3. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 117 7.3 Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace 7.3.1 specifikace zadání technického řešení Technické zadání obsahuje požadavky na dodávku HW potřebného pro zajištění provozu TC ORP Dobříš. Na následujícím schématu je znázorněna struktura TC ORP. TC ORP se skládá ze serverů aplikační vrstvy připojené prostřednictvím rozhraní „fiber channel“ (FC) k datovému úložišti (datové úložiště tvoří řídící jednotka diskového pole obsluhující jednotlivé disky umístěné v šasi diskového pole, pro připojení je uvažováno rozhraní FC). Implementace bude realizována dodavatelem technologie (HW) a SW, který bude vybrán při výběrovém řízení se součinnosti pracovníků ORP. Nedílnou součástí zavedení bude také provedení funkčních testů a vypracování dokumentace realizovaného řešení. Po dokončení implementace bude technologie (HW) a SW předán pracovníkům ORP. Součástí předání bude i nezbytné proškolení v obsluze dodaných technologií Zadání pro HW a SW TC ORP Dobříš vyplývají z dokumentu „Technologické centrum obce s rozšířenou působností (Koncept a východiska)“. 7.3.1.1 Aplikační server • provedení do racku, rozměr 1RU Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 118 • minimálně 2cpu čtyř-jádrová (dohromady tedy 8jader) , optimálně Quad-Core Intel Xeon E5540, L2 cache alespoň 8MB, takt alespoň 2,5 GHz, příkon maximálně 80W • 48 GB RAM (při alokaci min 2GB na jeden virtuální stroj umožní provoz až 24 virtuálních strojů), paměť musí být alespoň typu DDR3 – 1066MHz, rozšiřitelnost až na 144GB (18 DIMM slotů) • 2x interní HDD, technologie SAS 2,5“, bylo by dobré, aby server poskytoval rozšiřitelnost až na 8 interních disků • 4x UTP 1Gb Ethernet port, minimálně na dvou nezávislých NIC chipech • 2x FC 8Gb/s port, minimálně na dvou nezávislých HBA • 2x napájecí zdroj • Rackmount kit • Servisní jednotka s možnosti samostatného přístupu po mgmt. síti, popřípadě po seriové lice, jednotka musí podporovat technologii Remote KVMS (Keyboard, Mouse, Video, Storage redirection), možnost zapínat a vypínat server, podporu SNMP v1, v2 a v3, • Certifikát potvrzující možnost nasazení virtualizačních řešení • odpovídající počet licencí OS Virtualizační řešení je nutné vnímat vždy v kontextu konkrétního serveru. Z tohoto důvodu je nutné vnímat server a virtualizační řešení jako celek. 7.3.1.2 Datového úložiště • diskové pole modulární design v midrange úrovně • provedení do racku, rozměr jednoho modulu maximálně 3RU • 2x kontrolér • 2x napájení • na každém kontroleru minimálně 2GB cache • možnost kombinovat HDD technologie FC a SATA • iniciační konfigurace, - 6x FC HDD 300GB 15tis. otáček/s (RAID 10), 900GB pro „rychlá“ provozní data (FC rozraní je doporučeno především z pohledu vysoké propustnosti) - 10x SATA HDD 1TB 7200 otáček/s (10x SATA HDD 1TB, 1x spare, 10 hdd v Raid5 tzn. konfigurace 9+1 tzn. cca 10TB na data. Předpokladem je, že více jak polovina této kapacity bude vyčleněna na zálohy tzn. 5TB na pomalá produkční data a 5 TB na zálohy • rozšiřitelnost minimálně na 112 HDD • 8x FC port 8Gb/s • rackmount kit • podpora RAID typu 0, 1, 3, 5, 1+0 a 6. • baterie zálohující cache v nezávislém, samostatně vyměnitelném modulu pro každý kontrolér • technologie globalního hotspare HDD • technologie distribuovaných metadat (každý HDD nese informaci o konfiguraci pole) Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 119 • rozšiřující moduly jsou zapojeny tak, aby v případě výpadku jednoho byly ostatní rozšiřující moduly stále dostupné • v dodávce musí být sw umožňujicí konfiguraci hostů a portů do skupin a jejich vzájemné izolaci na úrovni SAN • pole musí obsahovat sw poskytující technologie snapshotů a replikace dat na druhé pole 7.3.2 Specifikace vybavení technologické místnosti včetně řešení bezpečnosti TC 7.3.2.1 Místnost serverovny Jak již bylo uvedeno v kap. 3.4.1.2. HW a SW bude umístěn v budově 1 – pracoviště sociálního odboru, v 1,patře, v samostatně přístupné uzamykatelné místnosti. Základní fyzická bezpečnost Prostor TC je tvořen samostatným uzamykatelným prostorem, jehož konstrukce vylučuje možnost například násilného vniknutí. Fyzická ochrana Prostor TC ORP, budova v níž se nachází TCP ORP bude střežena (zajištěna vnější ochrana) vlastníkem, nebo Městskou policií. Cenu nelze odhadnout. Elektronická zabezpečovací signalizace Místnost bude rovněž osazena zařízením EZS včetně její instalace v rozsahu pokrytí prostor TC ORP (místnost do 20m2, 3xčidlo, řídící jednotka, signální jednotka) činní 55.000,- Kč s DPH (pozáruční servis není zahrnut). Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 120 Obrázek 30 - Schéma umístění zařízení v serverovně V této místnosti pro zajištění stabilního a bezpečného provozu není potřeba provádět stavební opatření, naopak, její samostatné umístění vedle pracoviště IT oddělení vyhovuje řadě požadavků, zejména: • • • • nepřetržitý fyzický dohled dostupnost bezpečnost prostor pro řešení dalších nároků na HW popř. jinou infrastrukturu 7.3.2.2 Zařízení serverovny Evidence osob vstupujících do prostor TC ORP V prostorách umístění zařízení technologického centra bude realizováno zabezpečení prostřednictvím elektronické zabezpečovací signalizace. Toto bude řešeno pomocí samostatného okruhu elektronické zabezpečovací signalizace napojeného na centrální dohled. Vlastní řešení dohledu nad přístupem osob do technologického centra, bude realizováno dle možností rozšíření elektronické zabezpečovací signalizace (například pomocí terminálu a jeho napojením na stávající systém přístupových karet, popřípadě může být řešeno přes kódovou klávesnici umístěnou u vstupu do prostor technologického centra tak, aby byla zajištěna detekce a identifikace vstupujících osob). Zařízení je součástí EZS Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 121 Ochrana serverů V závislosti na platformě provozovaného serveru a zvoleném operačním systému je nutné realizovat vhodnou bezpečnostní politiku (omezení přístupu, antivir, atd.). Cenu není možné stanovit. Řízení a monitoring Aplikace pro řízení a monitoring jsou součástí dodávky HW a SW serverů. Přívod elektrické energie Napájení z běžné sítě bude provedeno dvěma nezávislými napájecími okruhy (se samostatným jištěním, případně i zálohováním) tj. je nutné uvažovat tři zásuvky E IEC884-1 na každém okruhu. Cenu těchto opatření není možné stanovit odhadem (je nutné nejprve zpracovat stavebně technický projekt). Řešení zajištění teploty a relativní vlhkosti Plnění parametrů požadovaných v kap. 7.4.2. bude zajištěno instalací klimatizační jednotky. Z pohledu technických opatření je možné uvažovat instalaci klimatizačních jednotek ve výkonu odpovídajícím požadavkům technologie TC ORP, tj. řádově 6000BTU. Při uvažovaném chladícím výkonu 2,5 až 5,5kW v sestavě vnitřní a vnější jednotky je zjištěná cena sady složené z vnitřní a vnější jednotky spolu, kompletní instalací v ceně 90.000,- Kč s DPH (pozáruční servis není zahrnut). Čidla kouře a teploty. V místnosti umístění serverů bude umístěno kompletní protipožární zařízení. Cena takovéhoto zařízení je stanovena na 78.000,- Kč s DPH. Povodňová ochrana Prostory TC ORP jsou umístěny mimo povodňovou zónu. Prašnost, vibrace Prostory TC jsou umístěny v klidové části budovy, kde je minimální působení vibrací, prachu na zařízení umístěná v TC. Zálohování Zálohování je součástí dodávky HW serveru. Připojení uživatelů hostované spisové služby k TC ORP Vzdálený přístup, propojení TC ORP a kraje a připojení uživatelů je možné realizovat prostřednictvím VPN přes internet. 7.3.2.3 UPS a diesel agregát Zálohování bude provedeno formou kombinace záložních zdrojů a diesel agregátu s kapacitou pokrývající činnost TC po dobu 20 min, po klesnutí kapacity UPS pod 40%, bude sepnut diesel agregát agregátu, který pokryje činnost TC po celou dobu výpadku. Tento agregát bude připojen přes UPS zdroje z důvodu eliminace výkyvů v napětí dodávaných do HW. Pro řešení krátkodobých výpadků je uvažováno zajištění prostřednictvím zdroje napájení UPS s rezervou 2KVA oproti specifikaci dodaného zařízení vybraného ve Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 122 výběrovém řízení. Pro pokrytí dlouhodobých výpadků bude použit motorový diesel agregát. Zjištěná cena motor generátoru o stálém výkonu 6kw (3 fáze) činní řádově 60.000,Kč s DPH (bez instalace, pozáručního servisu) Zjištěná cena UPS (6000VA, 20 min) činní řádově 75.000,- Kč s DPH (bez instalace, pozáručního servisu) Umístění agregátu bude řešeno prováděcím projektem na základě analýzy legislativních a bezpečnostních aspektů, uvažováno je umístění na střeše objektu nebo v garáži v přízemí objektu. 7.3.2.4 Kapacitní propojení budov WLAN Bude řešeno prostřednictvím vybudování optické sítě mezi jednotlivými budovami. Obrázek 31 Nástin propojení budov technickou infrastrukturou Propojení bude obsahovat • Nástinný optický rozvaděc 24xST(FC) • Media Converter 1000BaseSX (SC) to 1000BaseT • Cisco Transceiver module 1000Base-T SFP Cisco • Optický kabel FC 4x 50/125 • Související prvky Tímto řešením bude dosaženo zrychlení komunikace a její bezpečnosti. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 123 7.3.2.5 Propojení na systémy VS a ostatních obcí Propojení TC ORP a TC StČ kraje Propojení TC ORP Dobříš a TC kraje může být realizováno prostřednictvím komunikační infrastruktury veřejné zprávy (KIVS). V případě řešení propojení prostřednictvím Internet VPN musí být TC ORP vybaveno připojením k síti Internet a zařízením pro realizaci VPN (jako vhodnou kapacitu pro připojení TC k internetu je vhodné uvažovat rychlosti 10Mbit/s v symetrickém režimu a výše; dále vhodným zařízením pro realizaci VPN, například firewallem, VPN koncentrátorem a podobně; dále je předpokládána existence připojení k Internetu a vhodné infrastruktury pro realizaci VPN na úrovni StČ kraje). Bezpečnostní politika VPN pro propojení TC ORP a kraje bude definována na základě shody ORP a StČ kraje. Připojení uživatelů hostované spisové služby k TC ORP Připojení uživatelů hostované spisové služby ORP může být realizováno prostřednictvím komunikační infrastruktury veřejné zprávy (KIVS), v případě její nedostupnosti ať již v lokalitě TCP ORP či uživatele služby hostované spisové služby, může být taktéž realizováno například prostřednictvím „virtuální privátní sítě“ (VPN) realizované přes síť Internet. Jak je uvedeno v odstavci výše, TC ORP Dobříš je vybaveno dostatečným připojením k Internetu a zařízením pro realizaci VPN. Bezpečností politiku připojení jednotlivých uživatelů prostřednictvím VPN ke službě hostované spisové služby definuje ORP na zařízení pro realizaci VPN (firewall, VPN koncentrátor). 7.3.3 Požadavky na implementaci, školení a technickou podporu Implementace bude realizována dodavatelem technologie (HW) a SW, který bude vybrán při výběrovém řízení se součinnosti pracovníků ORP. Nedílnou součástí zavedení bude také provedení funkčních testů a vypracování dokumentace realizovaného řešení. Po dokončení implementace bude technologie (HW) a SW předán pracovníkům ORP. Součástí předání bude i nezbytné proškolení v obsluze dodaných technologií. 7.4 Provozní zajištění technologického centra a dalšího vybavení Vlastní provozní zajištění velkou měrou ovlivňuje jak plnění cílů projektu, tak i jeho vlastní udržitelnost. Nedílnou součástí rutinního provozu je zajištění bezpečnosti TC, jako nedílné součásti napojení na systémy veřejné správy. Výkon těchto činností budou vykonávat pracovníci ORP Dobříš: - IT specialista interní – 0,3 úvazku - IT specialista externí – 30 hod(měsíc Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 124 7.4.1 Potřebné energetické a materiálové toky Provoz TC ORP Dobříš z pohledu materiálních toků nevyžaduje nároky, vzhledem k tomu, že se jedná o ICT projekt. Jiná situace je však u energií, neboť dochází k poměrně velké náročnosti u spotřeby elektrické energie – jednak na provoz výpočetní techniky, a následně, na provoz klimatizačního zařízení, eliminujícího teplo vznikající z provozu výpočetní techniky. Další vlivy či požadavky jsou zanedbatelné. Celkově je odhadnut příkon ve výši cca 5,5 kWH. 7.4.2 Provozní nároky technologického centra Komponenty systému musí být provozovány v prostorách splňujících následující minimální požadavky: • teplota prostředí se pohybuje v rozmezí od 18°C do 24°C, relativní vlhkost v rozmezí 35%-65%, • v místnostech datových center budou instalována požární čidla kouře a teploty, • tyto prostory signalizace, • v prostorách je zajištěn rozvod elektrické energie 230/50V s „bezvýpadkovým“ zálohováním, samostatně jištěný pro rozvaděč nebo prostor a jsou rovněž zajištěny diesel (benzin) agregáty, • vnější ochrana budovy vlastníkem, nebo bezpečnostní službou 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, • jsou prokazatelně evidovány osoby vstupující do vyjmenovaných technologických prostor, prostory, v nichž se datová centra nacházejí, leží mimo zátopovou oblast tzv. stoleté vody. 7.4.3 jsou napojeny na systém elektronické zabezpečovací Záruky a servis Jejich poskytování bude rozlišné dle jednotlivých dodavatelů HW, SW či dalšího zařízení. Na klíčové komponenty bude vyžadována pětiletá záruční lhůta, ostatní dle záruk poskytovaných jejich výrobci. Servis bude realizován na základě výzvy k servisnímu zásahu servisními pracovníky dodavatele HW. Záruka a podpora bude realizována v místě TC ORP Dobříš. Na HW je doporučena pětiletá podpora (servis) s garantovanou dobou odezvy 4 hodiny v režimu 24x7. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 125 Záruka a podpora SW bude realizována ve formě tzv. podpory aktualizací SW, možnosti dosažení linky zákaznické podpory po dobu pěti let. Linka zákaznické podpory SW je typicky dosažitelná prostřednictvím, internetového portálu, emailu či telefonu. Servis bude realizován pracovníky ORP, kteří v případě výskytu problému kontaktují linku zákaznické podpory výrobce SW a následně dle instrukcí pracují na odstranění. 7.4.4 Údržba a nákladovost oprav ICT zařízení vyžadují pouze minimální údržbu, jinak je tomu u dieselagregátu, kde bude vyžadováno jak pravidelné prověřování funkčnosti, tak i např. výměna náplní v intervalech daných výrobcem. Součástí údržby elektrických zařízení je rovněž provádění opakovaných revizí. 7.4.5 Údaje o životnostech jednotlivých zařízení Všechny zařízení mají stanovenou fyzickou životnost minimálně 5 let, avšak v případě HW lze předpokládat jejich morální zastarání s nutností jejich upgrade v druhé polovině životního cyklu. 7.4.6 Změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení Technologie je z pohledu ORP Dobříš dimenzována i na budoucí možnou (předpokládanou) zátěž (nárůst potřeb většího úložiště dat a podobně). Samozřejmě je nutné vzít v úvahu tzv. „morální zastarávání“ v oblasti informačních technologií, k němuž dochází vlivem stoupajících nároků na HW částečně z hlediska uživatelského a částečně z hlediska rostoucích nároků provozovaných aplikací. Návrh technologie bere svým dimenzováním v úvahu možné budoucí nároky především z pohledu virtualizace, kdy lze jednotlivým aplikacím účinně alokovat HW zdroje (RAM, CPU). 8 Organizace a režijní náklady Tato kapitola se zaměřuje na dvě rozhodující fáze projektu – investiční a provozní. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 126 8.1 Organizační model investiční fáze V investiční fázi je nutno se zaměřit na kvalitní výběr dodavatele, vlastní řízení projektu a na akceptaci zhotoveného díla na základě zkušebního provozu. 8.1.1 Řízení projektu Projekt bude realizován dle standardní metodiky pro řízení projektů v souladu s normou ČSN ISO: 10006. Výkon jednotlivých činností a aktivit bude s výjimkou specializovaných činností zabezpečen pracovníky žadatele. Obrázek 32 Řízení projektu Konkrétní naplnění celé struktury bude provedeno v okamžiku zahájení realizace projektu. Vedení projektu bude obsazeno zástupci všech zúčastěných složek (projektanta, dodavatelů, zadavatele). Struktura projektových týmů se může měnit podle etapy projektu, navíc některé z týmů budou operativní (členové budou postupně přibírání podle konkrétních úkolů). V rámci řízení projektu budou řešeny tyto klíčové činnosti: I. Iniciace a specifikace projektu • • • • Ustavení týmu, start práce týmu Diskuze a vyjasnění cílů projektu Konečná definice, specifikace projektu Zpracování public relations projektu Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 127 II. Příprava a plán realizace projektu Vytvoření struktury realizačních aktivit, grafu zachycujícího vztahy • Popis dílčích úloh, realizačních aktivit • Určení podprojektů a externích dodávek • Rozdělení odpovědností • Vytvoření podrobného časového harmonogramu • Analýza potencionálních problémů • Určení kontrolních bodů, „MILNÍKŮ“ III. Realizace projektu • • • • Zahájení realizace • schůzka s realizátory, uživateli, a dalšími osobami projektu • prezentace projektu - důvody, cíle, postupu, návazností aktivit, ... • diskuse - zatažení lidí do projektu • stanovení pravidel spolupráce • určení požadavků na výkon a kvalitu práce Sledování, kontrola průběhu projektu • pokrok vůči cílům • dodržování termínů • využívaní zdrojů • výkonnost týmu, skupiny a lidí Řešení problémů a úpravy projektu IV. Vyhodnocení projektu a zpětná vazba • • • • • • Porovnat dosažené výsledky se stanovenými cíli Informovat zainteresované osoby o ukončení projektu Porovnat výsledky se spotřebovanými zdroji a náklady Analyzovat, co se podařilo i co se nepodařilo, a zjistit PROČ Odměnit pracovníky projektového týmu Identifikovat chyby v řízení projektu a zmapovat možné nápravy V. Závěrečná zpráva • • • • Úspěšnost, výkon projektu - porovnání výsledků a propozic v definici projektu Výkon, úspěšnost administrativní techniky použité pro řízení projektu Organizační struktura projektu Personál, projektový a administrativní tým Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 128 Příprava projektu a zejména jeho prováděcí/implementační část předpokládá využívání zásad projektového řízení jak v obecné podobě, tak i pro oblast ICT. Požadavky lze shrnout do grafu: Obrázek 33 Zásady projektového řízení Konkrétně bude nutno projít těmito implementačními procesy ICT infrastruktury. Obrázek 34 Implementační procesy Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 129 Proces INICIACE (initiation) slouží k zajištění všech přípravných prací, nezbytných k zahájení tvorby software. Jeho cílem je připravit vše potřebné k zahájení projektu. Skládá se z procesů: 1. Definice požadavků (define requirements). Prvotní sběr požadavků na nový systém, ke kterému dochází na zahajovací schůzce účastníků projektu. 2. Příprava manažerské dokumentace (prepare management documents). Příprava plánu čerpání zdrojů a časového plánu celého projektu. Ten zahrnuje požadavky na kapacity, technické a finanční zdroje včetně sestavení časového harmonogramu řešení. 3. Příprava infrastruktury (prepare infrastructure). Je to příprava podkladů, informačních zdrojů, případně i instalace dílčích systémů, které budou potřeba pro tvorbu systému. 4. Proces zmocnění či narovnání (justify). Dílčí proces, během kterého je třeba vypracovat rizika celého projektu, právního zabezpečení a počítačové bezpečnosti. Zároveň by zde mělo dojít k nalezení alternativ řešení a výběru optimální varianty. Během této fáze se také může na základě zjištěných okolností rozhodnout systém neimplementovat. Proces KONSTRUKCE (construct) slouží k vytvoření požadovaného systému. Vlastní tvorba začíná teprve v této fázi. Vzhledem ke specifickým vlastnostem objektového software se předpokládá iterativní opakování těchto fází, protože zde může až v rámci prvotní implementace docházet ke zpřesnění a správnému pochopení zadání. Počet iterací se pohybuje okolo 2 až 3: 1. Modelování (model). Dílčí proces, ve kterém dochází k podrobné definici zadání a úplnému získání podkladových materiálů. Během tohoto procesu by měly být modelovány a vyzkoušeny (simulovány) cílové uživatelské procesy. Vše by mělo být dokumentováno. 2. Sestavování (program). Proces, kdy dojde k vytvoření (naprogramování) vlastního software. Tento podproces se odehrává na vývojové platformě. Kromě samotného software by měla být pro potřeby budoucích úprav a oprav vytvořena systémová dokumentace. Zároveň by měla být zahájena práce na uživatelské dokumentaci. 3. Testy v malém (tests in small). Proces, který slouží k prověření funkčnosti. Tento podproces se odehrává na testovací (nikoli provozní) platformě a účastní se ho speciálně určení členové vývojového týmu, tedy nikoliv skuteční uživatelé a na vývoji nezúčastnění zadavatelé. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 130 4. Generalizace (generalize). Proces, kde dojde k optimalizaci vytvořeného software, jeho podrobnému dokumentování a identifikaci potenciálně znovupoužitelných a nahraditelných artefaktů. Tato „úklidová" fáze si neklade za cíl vylepšení funkčnosti vytvářeného systému, ale jeho rozčlenění po technické stránce. Bez tohoto pořádku, který je nutné do systému vnést, jsou pozdější úpravy, opravy, rozšiřování nebo opakované využití komponent ve tvorbě dalších programů komplikované. Proces DODÁNÍ (deliver) slouží k uvedení nového systému do provozu na provozní platformě. Tvoří jej dílčí procesy, které mohou běžet i souběžně. 1. Vydání (release) je proces, který zajišťuje přechod na provozní platformu, řešení problémů s instalací na této platformě a přípravu provozní infrastruktury. Jeho součástí jsou i podpůrné a pomocné činnosti, jako například zveřejnění systému koncovým uživatelům (propagace) a organizace nezbytných zaškolení, vydání příruček atp. 2. Testy ve velkém (tests in large) jsou testy, prováděné zástupci cílových uživatelů. 3. Přepracování (rework) je opravný proces, který reaguje na výsledky testů. Je podobný konstrukci v malém a probíhá na provozní platformě. Nejde jenom o software, ale může obsahovat zásahy nebo změny do dokumentace atd. 4. Zhodnocení projektu (assessment) je závěrečný proces pracovního týmu a týmu projektové kanceláře, který slouží k jejich vnitřním potřebám. Je okamžik, kdy je možno poučit se z chyb, ocenit iniciativu účastníků, zhodnotit rizika, kvalitu, vyhodnotit metriky apod. Výsledky, alespoň rámcové, by měly být zveřejněny a vždy archivovány. 8.1.2 Dokumentace v průběhu investiční fáze 8.1.2.1 Pracovní výkazy Výkazy je nutné odeslat mailem do 3. dne následujícího měsíce manažerovi a kopii účetnímu projektu. 8.1.2.2 Prokazování výdajů Lze prokazovat pouze ty výdaje, které jsou opodstatněné pro realizaci projektu. Veškeré účetní doklady se musí archivovat 10 let od zahájení projektu. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 131 Kopie účetních dokladů musí obsahovat: a) označení účetního dokladu - z každého účetního dokladu musí být patrno, o jaký doklad se vlastně jedná, tj. zaplacení dodávky zboží, příjemka apod. b) obsah účetního případu a jeho účastníky - zákon nestanoví, jak podrobný musí popis být, ale vzhledem k tomu, že povinnost doložit oprávněnost výdajů spočívá na účetní jednotce, je dobré obsah účetního případu popsat co nejjasněji c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), Účetním dokladem (po doplnění náležitostí podle § 11 zákona č. 563/1991) nebo podkladem pro vyhotovení účetního dokladu jsou zejména faktury, kupní smlouvy, leasingové smlouvy, odpisový plán, pokladní doklady apod. Každá dodávka zboží musí být podložena smlouvou nebo objednávkou, která obsahuje: - Registrační číslo projektu Název projektu Přesný popis dodávky 8.1.2.3 Číslování účetní Účetní doklady musí být číslované tak, že se vytvoří skupiny dokladů. Navržené kódy: 1 - faktury vydané 2 - faktury přijaté 3- příjmové účetní doklady 4- výdajové účetní doklady 5-vnitřní rozúčtovávací doklady 6-bankovní výpisy atd. 8.1.3 Role všech organizací v projektu Na projektu se budou účastnit různé cílové skupiny, které v projektu vystupují v různých rolích. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 132 ORP Dobříš ORP Dobříš prostřednictví svého městského úřadu je garantem a poskytovatelem projektu TC. Prostřednictvím pořizovaných kapacit: zajišťuje provoz, servis a dohled, garantuje poskytované služby, je zadavatelem veřejných soutěží, přebírá dodávky, zajišťuje metodickou podporu uživatelům, provádí školení. ZŘIZOVANÉ ORGANIZACE ORP Dobříš Zřizované organizace ORP Dobříš jsou z pohledu TC konzumentem služeb. Jedná se zejména o povinné služby: Elektronická spisová služba, včetně úložiště nevyřízených a neuzavřených spisů. OBCE A JEJICH ZŘIZOVANÉ ORGANIZACE Obce a jejich zřizované organizace jsou z pohledu TC konzumentem služeb. Jedná se zejména o povinné služby: Elektronická spisová služba, včetně úložiště nevyřízených a neuzavřených spisů. ČESKÁ REPUBLIKA Česká republika prostřednictvím Ministerstva vnitra ČR vystupuje v projektu je konceptor a realizátor eGovernment v ČR. Prostřednictvím strategie Smart Administration a operačních programů vytváří podmínky pro realizaci včetně finanční podpory. DODAVATELÉ Dodavatelé se dělí na dvě skupiny- na dodavatele v investiční fázi a na dodavatele v provozní fázi. 8.1.4 Organizace výběrových řízení Organizace výběrových řízení bude probíhat v souladu se zněním zákona č.137/2006 Sb. a také: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 133 - V případě zakázek nespadajících do režimu zákona bude postupováno v souladu se Směrnicí č.4/2006 o organizačním postupu při přípravě a zadávání veřejných zakázek dle zák.č.137/2006 Sb. ze dne 31,8.2009 - Závaznými postupy pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007 – 2013, schválenými usnesením vlády č. 48 ze dne 12. ledna 2009 (Limity a pravidla zakázek malého rozsahu jsou uvedeny v příloze č. 7 Příručky pro žadatele). - U dodávek přes 500 000,- Kč bez DPH, které zároveň nedosahují 2 mil. Kč je nutno se řídit pouze nabídkami minimálně od tří uchazečů a hodnotit je podle předem stanovených kritérií a budeme respektovat výsledek hodnocení. Vzhledem k předchozím postupům však přímo oslovíme nám známé vhodné dodavatele a vyzveme je přímo k podání nabídky. Takto získané nabídky vyhodnotíme spolu s nabídkami, které získáme na základě inzerátu, po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Smlouvu uzavřeme s vítězným uchazečem, resp. dodavatelem zakázky. Nebudeme měnit vysoutěžené podmínky, tj. podmínky, které byly výsledkem zadávacího řízení a za kterých byla uzavřena smlouva (tj. např. formou dodatků ke smlouvě zvyšovat cenu, prodlužovat termíny plnění či dodání). - U zakázek v předpokládané hodnotě více než 2 mil. Kč bez DPH necháme zveřejnit vyhlášení zakázky dle pravidel zák, 137/2006 Sb. O průběhu výběrového řízení budeme uchovávat dokumentaci pro případnou kontrolu. Dokumentace z výběrového řízení na dodavatele musí být dostatečně průkazná. Mezi vyhlášením zadávacího řízení a termínem pro předkládání nabídek bude dostatečně dlouhá doba pro zpracování návrhů. Minimální lhůty budou respektovat stanovené lhůty tj.30 dnů. Zajistíme, že po tuto stanovenou dobu bude vyhlášení výzvy k podávání nabídek veřejně přístupné prostřednictvím Obchodního věstníku. Ve vyhlášení uvedeme skutečnost, že dle § 2 e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě je vybraný dodavatel osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly. Pro vyhlášení výběrového řízení bude zpracována zadávací dokumentace, která bude závazná pro další hodnocení nabídek. V souladu s pravidly zadávací dokumentace bude obsahovat: a) požadavky na splnění kvalifikačních předpokladů uchazečů, b) přesnou charakteristiku zakázky, c) kritéria pro hodnocení, přitom každé musí mít předem stanovenou svoji váhu, a způsob Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 134 hodnocení nabídek, d) obsah a způsob zpracování nabídek, e) další informace podle potřeb zadavatele, Po ukončení výběrového řízení bude vypracována zpráva z výběrového řízení s tímto obsahem: a. Název, sídlo, IČ zadavatele. b. Název projektu. c. Předmět zakázky. d. Datum zveřejnění inzerátu, konečné datum předkládání nabídek. e. Seznam přihlášených (oslovených) subjektů a obdržených nabídek. f. Vyhodnocení jednotlivých nabídek uchazečů podle výběrových kritérií s uvedením počtu bodů a určení vítězné nabídky. g. Podpis zadavatele na úrovni statutárního zástupce zadavatele nebo jiné osoby oprávněné jednat za společnost. 8.1.5 Právní opatření nutná pro realizaci projektu Projekt je realizován na základě Usnesení č. 13/24/2010 ze dne 11.3.2010 Zastupitelstvo města schvaluje předložený projekt – „Elektronizace služeb veřejné správy v ORP Dobříš“ do výzvy č. 06 IOP, včetně navrhovaných Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace. a Usnesení č. 13/23/2009 ze dne 10.12.2009 Zastupitelstvo města Dobříše schvaluje předloženou vzorovou smlouvu o partnerství k projektu „Technologické centrum ORP Dobříš a elektronické spisové služby v území“ a pověřuje starostu města jejím podpisem se všemi obcemi, které předepsaným způsobem vysloví souhlas se zapojením do projektu a předloží svým zastupitelstvem schválenou smlouvu o partnerství k projektu „Technologické centrum ORP Dobříš a elektronické spisové služby v území. Nezbytné se rovněž jeví uskutečnění těchto právních aktů: • Smlouva o poskytnutí dotace mezi Městem Dobříš a Ministerstvem vnitra České republiky, • Smlouva o spolupráci mezi Městem Dobříš a partnerskými obcemi, • Smlouva o dodávce a servisu mezi Městem Dobříš a vybraným dodavatelem řešení (veřejná soutěž). Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 135 Dále je nutno zajistit postup v souladu s zák. č. 137/2006, dodržování licenčních podmínek v souladu se zák. 121/2000, návaznost na zákon 365/2000 o informačních systémech veřejné správy a souvisejících norem. Rovněž plnit požadavky zákona 499/2004 SB. o archivnictví a spisové službě, a vyhovět zákonu 300/2008 SB. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 8.1.6 Povinné dokumenty k provozu technologického centra Spisový a skartační řád Definuje oběh dokumentů v rámci organizace přijímaných popř. odesílaných přes ISDS Podpisový řád Je potřeba zajistit, aby podpisový řád umožňoval využívání elektronického podpisu a elektronického workflow. Pracovní náplně Definovat zaměstnance, který komunikuje navenek prostřednictvím úřadu povinnost používat DS (zákon 300/2008 Sb.). Dále zaměstnance – administrátora DS, oprávněné osoby. Rovněž určit zaměstnance provádějícího autorizovanou konverzi. - zaměstnance kontaktního místa CzechPoint Provozní řád TC Provozní směrnice TC ORP musí doplnit existující politiku zejména o bezpečnostní provozní procedury, které musí být dodržovány, organizační opatření, odpovědnost osob působících v TC ORP. Musí předepsat pravidla chování směrem k jednotlivým subjektům. Provozní směrnice musí definovat i pravidla organizační a administrativní povahy, různé procedury v oblasti fyzické a personální bezpečnosti a práce s dokumenty tak, jak jsou potřebné pro zajištění bezpečnosti během provozu TC ORP. Vzhledem k předpokládanému modelu provozu TC ORP je nutné zpracovat směrnici zahrnující interakci se správci systému zejména identifikaci a autentizaci (akce uživatele, pravidla pro hesla, akce správy - prvotní přidělení hesla, seznamy uživatelů ať už interních či externích), audit (akce správce - kontrola a uchovávání auditních záznamů, ošetřování incidentů), řízení přístupu (akce správce i uživatelů v oblasti nastavování přístupových práv, pravidla pro vlastnická práva), akce uživatele a správce vyžadované v oblasti zálohování, akce uživatele a správce v oblasti komunikační bezpečnosti apod. Tento dokument musí řešit stanovení technických a provozních parametrů pro provoz a přístup do TC ORP DOBŘÍŠ. Provozní směrnice musí pamatovat také na realizaci opatření z hlediska bezpečnostních funkcí z oblasti počítačové bezpečnosti náhradními opatřeními. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 136 Obsah provozních směrnic: • Stručný popis TC ORP, jeho rozsahu, umístění, napojení na externí systémy, jeho funkčnosti. • Údaj, v jakém bezpečnostním provozním módu TC ORP pracuje a jaký je nejvyšší stupeň utajení informací v TC ORP zpracovávaných a ukládaných. • Funkce (role) zavedené v TC K pro výkon správy bezpečnosti IS a činnosti, které zajišťují. • Postup pro zařazení osoby do seznamu oprávněných osob a pro její vyřazení, kdo o zařazení/ vyřazení rozhoduje, kdo vede seznam uživatelů. • Jmenný seznam uživatelů/správců, s uvedením přístupových práv konkrétních osob (skupin uživatelů) k objektům IS/TC ORP. • Schválená základní konfigurace, umístění jednotlivých komponent TC ORP, odpovědnost za dodržování konfigurace HW a SW, systém řízení konfigurace (schvalování změn, aktualizace). • Fyzické zabezpečení TC ORP. • Pravidla pro správu auditních a provozních záznamů IS. • Procedury vztahující se k provádění údržby HW a SW. • Postup při haváriích: Pro případ havárie (způsobené například chybou obsluhy, poruchou techniky nebo živelní pohromou), musí být, zejména: o stručně a jasně popsán sled činností pracovníka při dané události, o v bezpečnostních směrnicích musí být uvedena: - činnost následující ihned po havárii, vedoucí k minimalizaci škod, - činnost, která vede k likvidaci následků havárie a která obsahuje konkrétní pracovní postup se jmény a způsobem vyrozumění a dosažení pracovníků povolávaných na pracoviště, - způsob zálohování informačního systému, - způsob zajištění servisní činnosti, - způsob zajištění nouzového provozu informačního systému s vyjmenováním minimálních funkcí, které musí být zachovány. o Pro provoz prostředků technické bezpečnosti tj. elektrické zabezpečovací signalizace, elektrické požární signalizace apod., odkaz na příslušné směrnice. o Procedury pro kontrolu personálu údržby a jiného podpůrného personálu, který může potřebovat přístup do oblasti, v níž je umístěn IS nebo vzdálené pracovní stanice a terminály. o Kontaktní osoby pro jednotlivé oblasti bezpečnosti a provozu TC ORP. 8.1.7 Smluvní ujednání (návrh SLA) pro provozované komponenty Kritické HW prvky jsou redundantní, vzhledem k provedené analýze požadavků a návrhu TC ORP je na HW a SW prvky TC K optimální smluvně požadovat garantovanou odezvu do 4 hodin. Pro TC ORP je výzvou definovaná dostupnost v režimu 5x12 (tj. 5 dní v týdnu, v délce 12 hod). Základní definovanou garantovanou dobu odezvy tvoří 4 hodiny a garantovanou dobou odstranění problému do 24 hodin. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 137 Z povahy těchto uvedených základních SLA parametrů je doporučeno realizovat SLA v režimu garantované odezvy 4 hodiny a dobou odstranění problému do 24 hodin. Tyto klíčové SLA musí být zakotveny ve smluvní ujednání mezi ORP a subjekty užívajícími služby ORP; dále v provozních směrnicích ORP; a v jednotlivých záručních podmínkách zařízení TC ORP. Smluvní ujednání pro zajištění provozu TC ORP musí zajistit požadovanou kvalitu služeb. 8.2 Provozní model Provozovatelem TC bude město, kdy zástupci provozu jsou členy projektového týmu. Rozsah služeb souvisejících s prováděním profylaxe a údržby bude předmětem smluv o servisu a podpoře mezi provozovatelem a dodavatelem řešení vybraného na základě veřejné soutěže. V rámci jednání na městském úřadu ORP Dobříš byly důkladně projednávány jednotlivé modely spolufinancování provozu TC ORP v rozsahu předpokládaných budovaných služeb: - Provoz TC ORP bude zajištěn z prostředků města. Nepředpokládá se spolufinancování provozu TC ORP partnery. - Provoz TC ORP bude zajištěn z prostředků města. Jednotliví partneři se budou určitou měrou podílet na financování nákladů spojených s poskytováním služeb TC ORP pro partnery (obce). Na základě výsledků jednání byl zvolen model, který předpokládá spolufinancování provozu TC ORP partnery projektu v rozsahu předpokládaných budovaných služeb. Z pohledu zajištění vlastního provozu TC budou průběžně sledovány následující parametry: • • • • • • • • • • • Počet nucených odstávek systému Počet reklamovaných případů Rychlost připojení a odezva subsystému Počet přistoupení na portál v závislosti na čase (I.P. adresa, uživatelé) Úkony prováděné a požadované od systému (dle jednotlivých HW a SW funkcionalit) Počet registrovaných uživatelů Počet kontaktů s pracovníky institucí (pouze orientačně) Počet podání prostřednictvím systému (v budoucnu i elektronických) Počet zodpovězených dotazů prostřednictvím HelpDeskového systému Nejčastější druhy dotazů (životní situace) a další nespecifikované (možnost nastavení filtru) Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 138 9 Lidské zdroje, vlastníci a zaměstnanci 9.1 Specifikace funkcí a pozic projektového týmu v investiční a provozní fázi projektu 9.1.1 Definice projektového týmu Management projektu byl sestaven s ohledem na význam projektu pro žadatele, obce a další cílové skupiny, s ohledem na výši jeho rozpočtu a harmonogram realizace, ale zejména s ohledem na oblasti a aktivity, které je nezbytné v rámci projektu řídit a na rizika a eliminaci rizik s těmito aktivitami spojenými. V předinvestiční fázi projektu byly stanoveny cíle projektu a zodpovědnost a kompetenční příslušnost k aktivitám směřujícím k naplnění těchto cílů. Následující tabulka jednoznačně určuje odpovědnost projektového týmu a jeho členů. Pro přehlednost jsou v tabulce a následujícím organigramu uvedeni také externí spolupracovníci a partneři, kteří přesto, že se nepodílí na přímém managementu projektu, jsou pro naplnění jeho výsledků významní. Činnosti uvedené v tabulce nejsou vyčerpávajícím výčtem a jsou uvedeny a přiřazeny jednotlivým členům projektového týmu s vědomím jejich vzájemné provázanosti a potřeby spolupráce napříč projektovým týmem. Uvedené činnosti a kompetence jednoznačně určují zodpovědnost členů projektového týmu a projektového týmu jako celku. Zodpovědnost členů týmů je dána nejenom činností, kterou v rámci projektu vykonávají, ale také úrovní v řídící struktuře. Manažer projektu je zodpovědný zejména za dosažení celkových cílů projektu a účelu projektu sledovaných pomocí stanovených indikátorů, jednotlivý členové týmu jsou pak zodpovědní za kvalitu a čas dílčích procesů projektu. Projekt je tedy řízen jak výsledkově tak procesně s důrazem na obě tyto oblasti v zájmu dodržení stanovených výsledků projektu. 9.1.1.1 Vedení projektu Vedení projektu je shodné pro všechny etapy projektu JMÉNO FUNKCE Budková Bohumila Vedoucí projektu Samcová Markéta Manažer projektu Svajčík Radek IT Koordinátor projektu Tabulka 17 Personální vedení projektu 9.1.1.2 Příprava projektu Pro tuto etapu projektu byl stanoven tým v následovním složení: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 139 ORGANIZACE/ ROLE ČLENA TÝMU JMÉNO ZAPOJENÍ POZICE Vedoucí projektu Bohumila Budková MěÚ Dobříš tajemnice Definování cílů projektu, prosazování ve vrcholových orgánech města Příprava podkladů pro žádost, monitoring souladu, proj.manažerka monitoring souladu s činností MěÚ Manažer projektu Markéta Samcová MěÚ Dobříš IT Koordinátor projektu Radek Svajčík Zástupce manažera Petr Oplíštil Ekonom Monika Svojtková MěÚ Dobříš Vedoucí projektu dodavatele SP Petr Janda DIGI-TRADE Praha Zpracovatel SP Pavel Vích eFact Jablonec Zpracování Studie n.N. proveditelnosti MěÚ Dobříš IT specialista MěÚ Dobříš Příprava projektové dokumentace a žádosti Administrativa projektu, proj. manažer Účetnictví projektu, účetní Příprava Studie proveditelnosti Tabulka 18 Příprava projektu z hlediska personalistiky 9.1.1.3 Realizace projektu Pro úspěšnou realizaci projektu je navržen projektový tým v tomto složení: ROLE ČLENA TÝMU JMÉNO NÁZEV SUBJEKTU VEDOUCÍ PROJEKTU Bohumila Budková MěÚ Dobříš tajemnice ZAPOJENÍ Realizace, kontroly a vykazovací povinnosti projektu – tj. jeho řízení, administrativu, reporty, finanční řízení popř. další dále definované činnosti, Styk s bankou, realizace Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 140 definovaných aktivit a činností MANAŽER PROJEKTU Markéta Samcová MěÚ Dobříš Zástupce manažera Petr Oplíštil MěÚ Dobříš IT Koordinátor projektu Radek Svajčík Ekonom Monika Svojtková proj.manažerka IT specialista MěÚ Dobříš proj.manažer MěÚ Dobříš Monitoring projektu i kontrolu plnění aktivit, jakož i návrh opatření pro vedení projektu Administrativa projektu, vyúčtování, reporting, podávání zpráv Zajištění odborných informací, koordinace činností ICT Účetnictví projektu, účetní Vedoucí projektu partnera Na základu VR Zajištění odborných informací, koordinace činností zajišťovaných partnerem odborník – spisová na základu VR služba Zajištění odborných informací, odborník – HW a SW servery na základu VR Zajištění odborných informací, odborník – integrace úřadu na základu VR Zajištění odborných informací, odborník – návaznosti na systémy VS na základu VR Zajištění odborných informací, Odborník inplementátor na základu VR Zajištění odborných informací, Konzultant analytik na základu VR analýzy vzhledem k potřebám integrace úřadu Dodavatel HW a SW na základu VR … Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 141 Dodavatel – Spis.sl. na základu VR … Právník JUDr. Eva Dundáčková smluvní vztahy mezi spolupracujícími subjekty CR Dodavatel – propagační materiály na základu VR Zhotovení propagačních materiálů Tabulka 19 Realizace projektu z hlediska personalistiky 9.1.1.4 Porealizační fáze K zajištění udržitelnosti projektu byl stanoven tým v tomto složení ROLE ČLENA TÝMU JMÉNO NÁZEV SUBJEKTU Manažer projektu Markéta Samcová MěÚ Dobříš/ projektová manažerka Realizace, kontroly, monitoring, vykazovací povinnosti projektu, styk s bankou, realizace definovaných aktivit a činností Zástupce manažera Petr Oplíštil Administrativa projektu, vyúčtování, reporting, podávání zpráv IT Koordinátor projektu Radek Svajčík Odborný pracovník Bude určeno po ukončení realizační fáze Odborný pracovník Bude určeno po ukončení realizační fáze MěÚ Dobříš Odborný pracovník Bude určeno po ukončení realizační fáze MěÚ Dobříš MěÚ Dobříš proj. manažer ZAPOJENÍ IT specialista Zajištění odborných informací, koordinace činností ICT MĚÚ DOBŘÍŠ Zajištění činnosti spisovky MěÚ Dobříš … … Zajištění činností datových služeb a návaznosti na systémy Procesní management … Tabulka 20 Porealizační fáze z hlediska personalistiky Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 142 9.1.2 9.1.2.1 Základní role a odpovědnosti Řídící výbor Řídící výbor je vrcholným orgánem projektu schvalující výstupy projektu. Odpovídá za přípravu, řízení a ukončení projektu, za jeho zdárný průběh a celkový výsledek. Rozhodnutí řídícího výboru jsou závazná pro všechny osoby zařazené do organizační struktury projektu. Řídící výbor: • • • • • přezkoumává, ověřuje a sleduje Projekt, stanovuje priority Projektu, kontroluje realizaci Projektu, projednává a schvaluje zprávy o průběhu Projektu, schvaluje dosažení plánovaných výsledků v dílčích etapách i v celém Projektu pro potřeby fakturace, řeší otázky, které nebyly dořešeny na nižší úrovni řízení Projektu, rozhoduje o všech zásadních změnách v projektu, které mají vliv na smluvní ustanovení nebo na již akceptované plnění projektu, a to zejména na: o cenu, o termín plnění, o kvalitu výstupů. Jednání Řídícího výboru se účastní také Vedoucí projektu za MěÚ Dobříš a jednotlivé dodavatele. Dále se jednání mohou podle potřeby účastnit přizvaní pracovníci, bude-li jejich účast odsouhlasena a bude se týkat řešené problematiky. Řídící výbor se schází pravidelně dle harmonogramu, a to vždy před zahájením jednotlivých fází projektu. Člen Řídícího výboru za ORP Člen managementu žadatele, který má dostatečné rozhodovací pravomoci ohledně způsobu řešení projektu v rámci předmětu dodatku. Člen řídícího výboru za žadatele odpovídá za: • • rozhodování sporných případů předaných řídícímu výboru k vyřešení (řešení výjimečných situací), přenášení schválených požadavků na změnu projektu do organizace žadatele, akceptaci plnění dle harmonogramu. Člen Řídícího výboru za dodavatele Člen managementu dodavatel, který má dostatečné rozhodovací pravomoci ohledně způsobu řešení projektu v rámci předmětu smlouvy. Člen řídícího výboru za partnera odpovídá za: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 143 • • • 9.1.2.2 rozhodování sporných případů předaných řídícímu výboru k vyřešení (řešení výjimečných situací), přenášení schválených požadavků na změnu projektu do organizace partnera, předání plnění k akceptaci dle harmonogramu. Vedení projektu Vedení projektu je tvořeno: • • • Vedoucím projektu Manažerem projektu Vedoucími projektových týmů za dodavatele Vedení projektu je kolektivní řídící a rozhodovací orgán projektu, který provádí průběžné řízení realizace projektu, rozhoduje o postupu projektu v mezích daných harmonogramem projektu, smlouvou a Organizační směrnicí. Vedení projektu připravuje podklady pro dokumenty projektu a zajišťuje jejich vypracování, zajišťuje průběh změnové řízení v souladu s Organizační směrnicí. Jednání vedení projektu se mohou podle vlastního rozhodnutí účastnit také členové Řídícího výboru. Dále se jednání mohou podle potřeby účastnit přizvaní pracovníci MěÚ nebo dodavatele, bude-li jejich účast odsouhlasena a bude se týkat řešené problematiky. Mimořádná jednání svolává jedna ze smluvních stran prostřednictvím vedoucího projektu za MěÚ. Součástí vedení projektu je Administrátor. Vedoucí projektu za žadatele Odpovídá za dodržení plánu projektu a účastní se operativního řízení Projektu. Dále odpovídá za: • • • • • • řízení veškerých činností na straně žadatele (řízení členů projektového týmu žadatele), zajištění a koordinaci účasti uživatelů na projektu k zabezpečení plynulého chodu projektu, řešení protichůdných požadavků uživatelů, kontrolu dodržování zásad pro práci na projektu, podepisuje Předávací protokoly a Akceptační protokoly za žadatele, schvaluje účetnictví projektu Manažer projektu Odpovídá za dodržení plánu projektu a účastní se operativního řízení Projektu. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 144 Dále odpovídá za: • • • • • poskytnutí všech dostupných podkladů, informací a materiálů žadatele ve smluvených termínech, eskalaci problémů, které nejsou v pravomoci rozhodnutí na Vedoucího projektu zajištění a koordinaci účasti uživatelů na projektu k zabezpečení plynulého chodu projektu, vypracování specifikace požadavků uživatelů a za dodání potřebných podkladů pro zpracování Projektu, řešení protichůdných požadavků uživatelů, asistuje při zpracování veškerých plánů projektu, návrhu Přejímacích kritérií a pravidelných kontrolách postupu práce. Vedoucí projektu dodavatele Odpovídá za dosažení cílů projektu, zastřešuje projekt v celém jeho průběhu. • • • • • • • • • 9.1.2.3 zajišťuje vedení dokumentace průběhu projektu, předkládá Řídícímu výboru zprávy o postupu realizace projektu a v případě potřeby i návrhy změny projektu a na řešení sporných problémů, koordinuje přípravu dílčích zadání pro podřízené týmy, odpovídá za vedení projektu, vytváří podporu při rozhodování, řeší připomínky a posuzuje podněty od všech osob zařazených do projektu, svolává všechna oficiální setkání konaná na úrovni projektu, podepisuje Předávací protokoly a Akceptační protokoly za partnera, zodpovídá za řízení veškerých činností na straně partnera (řízení členů projektového týmu partnera), zodpovídá za dodržení plánu projektu spolu s vedoucím za stranu žadatele. Projektové týmy Projektové týmy jsou výkonným orgánem projektu. Na projektu se předpokládá práce společných projektových týmů složených jak ze zástupců žadatele, tak dodavatele. Projektové týmy zpracovávají problematiku rozhodnutou na vedení projektu, za práci projektových týmů zodpovídá příslušný vedoucí projektového týmu. Vedoucí projektového týmu pořizuje zápis a distribuuje jej členům projektového týmu a vedení projektu. Kterýkoliv z účastníků projektu je oprávněn rozhodnout o změně osob, které jmenovala do organizační struktury projektu. O této změně musí v dostatečném předstihu informovat druhou stranu. Člen projektového týmu se zúčastňuje prací dle požadavků, které mu specifikuje vedoucí projektu za příslušnou stranu. Není povoleno přímé úkolování členů týmu žadatele vedoucím projektu za stranu partnera a naopak. Přímá domluva mezi členy Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 145 týmu žadatele a partnera je možná jen v rozsahu, který byl dohodnut na vedení projektu případně mezi vedoucími projektu. Člen projektového týmu vznáší připomínky k dílu prostřednictvím vedoucího projektového týmu, který je přenáší na vedení projektu či přímo na zhotovitele. 9.2 Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Vybudování TC vyvolá následující personální požadavky na vlastní zaměstnance, jejichž mzda není uznatelným nákladem, nebo zajištění provozu externím dodavatelem služby. • návštěvy u obcí a organizací, nebo správního obvodu ORP dle potřeby, • nepravidelné návštěvy u uživatelů dle jimi vyvolané potřeby, • poskytnutí odborníků na specializované odborné práce v oblasti IS/IT i na úrovni projektu, • zajištění školení a konzultací uživatelům. • komplexní správa hardware (pracovních stanic, serverů, datových úložišť a telekomunikační infrastruktury), • servis hardware (instalace aplikačního SW, OS, atd., profylaxe, zajištění obnovy provozu, výměna vadných součástek, reklamační řízení, upgrade SW, součinnost s dodavateli infrastruktury), • komplexní správa sítí (instalace, testování a opravy kabeláží, instalace, konfigurace a správa firewalů, návrh VPN propojení poboček, zabezpečení sítě, antivirová ochrana, vzdálený dohled), • správa softwarových licencí (nákupy licencí a multilicencí, upgrade licencí), • optimální chod všech používaných aplikací (instalace a reinstalace, zajištění upgrade na vyšší verze, sledování bezpečnosti aplikací a řešení případných bezpečnostních problémů), • zajištění správy helpdesku a podpory uživatelů. Tato osoba bude kvalifikovanou osobou se znalostmi a zkušenostmi ve správě ICT – zejména s ohledem na serverový HW a SW. 9.3 Struktura mzdových nákladů Řízením TC ORP Dobříš bude pověřen správce informačních a komunikačních technologií MěÚ Dobříš, s tím, že zástup a pomoc při řešení složitějších problémů bude zajišťovat externí spolupracovník. Mzdové náklady budou mít následující strukturu: - správce informačních a komunikačních technologií - 0,3 úvazku Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 146 - externí spolupracovník – služba v rozsahu 30 hod/měsíc. 9.4 Požadavky na vzdělávání V souladu s požadavky realizace eGON center bude zajištěno vzdělávání pracovníků ORP, obcí a zřizovaných organizací. Samotná realizace vzdělávání bude zajištěna v území (s výjimkou školení školitelů), a to prostřednictvím školitelů v „eGON centrech“ (proškolených v Institutu pro místní správu Praha) a na území ORP s využitím PC učebny určené k přípravě na získání řidičského oprávnění. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 147 ORP Dobříš bude zajišťovat vzdělávání vlastních úředníků i úředníků úřadů spádově patřících do území obce s rozšířenou působností. V případě realizace školení obec zajistí veškeré vzdělávací potřeby vyplývající z implementace eGovernmentu v území při dodržení podmínek daných závaznými vzorovými vzdělávacími programy. 10 Realizace projektu, časový plán 10.1 Harmonogram činností projektu ve fází přípravy a realizace projektu V návaznosti na legislativní lhůty a procesy byl stanoven následující časový harmonogram projektu: Zahájení projektu: 1.3.2010 Ukončení projektu: 6.10.2011 Jak již bylo uvedeno v Kap. 3.5, realizace technologického centra ORP Dobříš je navržena do třech fází: - Přípravná fáze – vytvoření studie proveditelnosti, včetně souvisejících dokumentů a příloh, její schválení, uzavření partnerských smluv a vypsání veřejné soutěže. - Fáze realizace projektu – vlastní dodávka řešení, včetně zkušebního provozu. - Fáze provozu TC ORP – produktivní provoz po dobu udržitelnosti projektu. V rámci časového harmonogramu a etap jsou stanoveny i subetapy v návaznosti na jednotlivé aktivity projektu. Název Přípravná fáze Definice požadavků na TC ORP Průzkum zapojení obci Průzkum zapojení zřízenek Průzkum řešení v rámci ORP Zhotovení Studie proveditelnosti Zhotovení Žádosti Podání Žádosti Schválení Žádost vč.podpisu smlouvy Výběrové řízení Zpracování zadávací dokumentace Schválení zadávací dokumentace Vypsání výběrového řízení Lhůta pro přihlášení do výběrového řízení Zpracování nabídek pro výběrové 2010 2011 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 148 řízení Vyhodnocení výběrového řízení Zveřejnění nejvhodnějšího uchazeče Lhůta pro odvolání Příprava smlouvy Uzavření smlouvy Realizační fáze Realizační dokumentace Analýza požadavků Prováděcí projekt Stanovení podmínek realizace Akceptace Realizační dokumentace Vytvoření územní technologické infrastruktury Dodávka Implementace Zkušební provoz Akceptace Ověřovací provoz Zavedení spisové služby Dodávka Implenentace Zkušební provoz Akceptace Ověřovací provoz Vnitřní integrace úřadu ORP Analýza Integrace SW a HW Upgrade SW Agendové IS Optimalizace rolí Úprava ICT komponent Ověřovací provoz Prezentace služeb Propagace poskytování služeb elektronické VS Provozní fáze Náběh provozu Finální akceptace řešení Rutinní provoz 10.2 Souhrnný přehled časových a nákladových charakteristik projektu Následující tabulka představuje časový průběh investičních a provozních nákladů rozložených v čase. Investice Integrace úřadu 2010 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 2011 1 210 2012 2013 2014 2015 149 127 Vytvoření územní infrastruktury (včetně stavebních úprav 5 % CZV) 3 220 000 1 509 918 Zavedení spisové služby Propagace poskytování služeb Projektová dokumentace 166 200 Celkem 166 200 60 000 0 6 000 045 0 0 0 0 Tabulka 21 - Investiční náklady rozložené v čase Provoz Provozní náklady Provozní režie Osobní náklady Správní režie Celkem 2010 113 400 113 400 2011 2012 2013 2014 2015 150 066 300 132 300 132 300 132 300 132 62 472 226 144 226 144 226 144 226 144 113 400 113 400 113 400 113 400 113 400 0 0 0 0 0 339 544 639 676 639 676 639 676 639 676 Tabulka 22- Provozní náklady rozložené v čase 11 Finanční analýza projektu, finanční plán Finanční analýza zohledňuje ekonomické a s tím související údaje z předchozích kapitol. Ve finanční analýze jsou uvažovány pouze přímé finanční toky vyplývající z realizace projektu, jejichž příjemcem je nositel projektu ORP Dobříš. Všechny uvažované hodnoty jsou očištěny od redundantních částek. Veškeré dopady a hodnoty jsou vyjádřeny za použití diferenční (přírůstkové) metody v podobě hotovostního toku. Je tedy započítávána pouze změna (kladná či záporná) způsobená investicí oproti nulové variantě. Finanční toky související s realizací projektu, ať v realizační či porealizační fázi jsou uvažovány jako příjmy a výdaje, nikoli jako náklady a výnosy v účetním smyslu, neboť celý projekt je koncipován jako neziskový s vyrovnaným rozpočtem jak na příjmové, tak výdajové straně. Pro výpočet ukazatelů nejsou započítány náklady spojené s předinvestiční fází projektu. Veškeré uvedené hodnoty budou v reálných cenách roku 2010. Nicméně je nutné uvést další faktory, které mohou mít vliv na skutečnou cenou v době realizace, jakými mohou být například: Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 150 - Obecná depreciace cen technologií dostupných na trhu - Kurzové rozdíly (z velké části lze předpokládat nasazení importovaných technologií) - Inflace - Vliv výběrového řízení (obzvláště v případě realizace výběrového řízení prostřednictvím veřejné zakázky) Všechny ceny jsou uvedeny s DPH. 11.1 Zajištění dlouhodobého majetku (vymezení dlouhodobého majetku, určení investičních nákladů) Níže je v tabulce uveden přehled dlouhodobého majetku pořizovaného v rámci projektu. část I. část II. Vytvoření územní technologické infrastruktury Aplikační server Produkcni servery ( 2 kusy) Knihovna iSCSI to SCSI bridge SAN Primární pole Implementace Software Licence ORACLE Management & Backup Software VM WARE Implementace Zajištění teploty a vlhkosti (klimatizace) EPS . EZS Napájení - generátor Napájení - UPS Optický kabel Stavební práce Zavedení spisové služby Mngmt Server Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 99 725 180 104 84 016 32 580 96 350 701 850 330 000 154 123 383 631 84 373 328 248 90 000 65 000 55 000 60 000 75 000 150 000 250 000 69 467 151 Management & Backup Software Gordic - ugrade SSL IS GINIS ALIS TRIADA Implementace část III. Integrace úřadu Gordic Analýza, implementace, školení IBM/MS Abdobe 154 838 911 258 54 000 165 355 155 000 549 002 251 125 370 000 40 000 Tabulka 23 - Vymezení dlouhodobého majetku 11.2 Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) – vymezení struktury a velikosti oběžného majetku Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o investiční projekt, není v rámci budování TC ORP Dobříš nutný žádný oběžný majetek. 11.3 Přehled celkových nákladů v investiční fázi V tabulce je uveden přehled všech nákladů v investiční části projektu: Investice Integrace úřadu Vytvoření územní infrastruktury Zavedení spisové služby Propagace poskytování služeb Projektová dokumentace 2010 166 200 2011 1 210 127 3 220 000 1 509 918 60 000 0 Celkem 166 200 6 000 045 Tabulka 24 - Celkový přehled investičních nákladů 11.4 Přehled celkových nákladů v provozní fázi (problematika servisních podmínek, amortizace) Provozní fáze nebude vyžadovat vytváření žádných zásob či podobných položek, pro zajištění provozu budou potřeba jen běžné úhrady provozních nákladů (energie, pronájem připojení do Internetu, mzdy apod.). Osobní náklady/rok 113 400 Kč IT pracovník 113 400 Kč Provozní režie/rok Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 226 144 Kč 152 Energie Opravy Ostaní 126 144 Kč 70 000 Kč 30 000 Kč Provozní náklady/rok Externista IT Suport ORACLE Gordic Gordic - SIRIUS TRIADA - Munis TRIADA - Uložiště ALIS 300 132 Kč 108 000 Kč 31 688 Kč 116 000 Kč 21 500 Kč 2 707 Kč 15 736 Kč 4 500 Kč Provozní etapa/náklady rok 639 676 Kč Tabulka 25 - Přehled ročních provozních nákladů 11.5 Příjmy provozní fáze Projekt počítá s částečným pokrytím provozních nákladů na energii, osobních nákladů a udržovacích poplatků. Tyto náklady budou hrazeny od obcí, zřizovaných organizací a to pouze části skutečných provozních nákladů tak, aby projekt negeneroval příjmy. Příjmy budou tedy plnit pouze funkci na pokrytí nákladů. Na základě porovnání nákladů na energie, udržovací poplatky a mzdy byl stanoven roční poplatek ve výši 10.000,- Kč pro jeden zapojený subjekt. Příjmy Poplatky od subjektů Provozní dotace ORP Dotace IOP Podíl ORP Celkem 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 150 000 150 000 150 000 150 000 150 000 150 000 279 600 189 544 489 676 489 676 489 676 489 676 489 676 5 241 308,25 924 936,75 279 600 6 505 789 639 676 639 676 639 676 639 676 639 676 Tabulka 26 - Příjmy v provozní fázi Nicméně z kap.11.4 vyplývá, že tyto poplatky nekryjí náklady na provoz TC ORP Dobříš, tudíž je nutno zajistit z rozpočtu Města Dobříš krytí provozní ztráty TC. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 153 11.6 Finanční plán investiční a provozní fáze Níže uvedené tabulka řeší finanční toky aktivit projektu v realizační a porealizační fázi s vlivem financování města Dobříše. Investiční Provozní 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 6 505 279 600 789 639 676 639 676 639 676 639 676 639 676 6 505 279 600 789 639 676 639 676 639 676 639 676 639 676 Výdaje Příjmy Tabulka 27 - Finanční toky ve fázích projektu 11.7 Přehled financování projektu Investiční etapa bude financována z dotace a rozpočtu ORP Dobříš , provozní etapa z rozpočtu ORP Dobříš. Část nákladů na pokrytí výdajů na energii, ostrahu objektu atd. bude pokryta od obcí a zřizovaných organizací, nikoliv však do výše provozních výdajů, tak jak byla identifikovány na ORP Dobříš. Tabulka uvádí předpokládané zdroje k profinancování projektu jako celku. Dotace IOP Podíl ORP 5 241 308,25 924 936,75 Celkem 6 166 245,00 Tabulka 28 - Finanční zdroje 11.8 Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů Pro vyhodnocování přínosu projektu oproti nulové variantě jsou použity obvyklé ukazatele finanční analýzy. Všechny zdroje budou mít veřejný základ (dotace + rozpočet kraje), takže pro potřeby následujících výpočtů budeme používat dlouhodobou reálnou společenská diskontní míru 5 % p.a. Všechny zahrnuté hotovostní toky jsou v reálném vyjádření, proto není nutné dlouhodobou reálnou společenskou diskontní sazbu převádět na nominální. Při využití rozpočtovaných příjmů a výdajů bylo dosaženo následujících hodnot finančních ukazatelů: PV Současná hodnota Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 6 6 011 245 154 NPV IRR DT Čistá PV Vnitřní výnosové procento Doba návratnosti -5 724 993 nedoporučitelné nedoporučitelné NPV/I 0,00 Tabulka 29 - Přehled hodnot finančních ukazatelů Výsledky ukazují na skutečnost, že se projekt je dle finančních ukazatelů nepřijatelný, neboť není možno dopočítat vnitřní výnosové procento a ani dobu návratnosti, což je zcela očekávaný jev neboť se jedná o projekt realizovaný ve veřejném zájmu. 11.9 Závěry finanční analýzy Pro účely shrnutí výsledku finanční analýzy lze konstatovat, že projekt by byl pro jakéhokoli jiného, než veřejného investora nevýnosný, tudíž nerealizovatelný. Pokud by jej realizoval subjekt s čistě ziskovým zájmem, nikdy by jej v této variantě nepodstoupil, neboť negeneruje přímé zisky a tudíž nelze zajisti finanční rentabilitu. Nicméně se jedná o veřejný projekt, tak je z tohoto pohledu hodnotit jeho přínosy prostřednictvím socio-ekonomické analýzy. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 155 12 Ekonomická analýza projektu Projekt počítá s částečným pokrytím provozních nákladů na energii, osobních nákladů a udržovacích poplatků. Tyto náklady budou hrazeny od obcí, zřizovaných organizací a to pouze části skutečných provozních nákladů tak, aby projekt negeneroval příjmy. Příjmy budou tedy plnit pouze funkci na pokrytí nákladů. 12.1 Ekonomické vyhodnocení projektu pomocí sociálně ekonomické analýzy nákladů a užitku a citlivostní analýzy V kapitole 11 byla vyhodnocena efektivnost projektu z čistě finančního pohledu předkladatele projektu, tento pohled je totožný s komerčním hodnocením projektů. Závěry z předešlé kapitoly tedy nemají žádnou vypovídací hodnotu s ohledem na celkovou společenskou přínosnost projektu. 12.2 Sociálně ekonomické analýzy nákladů a užitku (NPV, IRR, Doba návratnosti, Index rentability..) Tento projekt vychází z celospolečenského zadání formulovaného v dokumentu EFEKTIVNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA A PŘÁTELSKÉ VEŘEJNÉ SLUŽBY - Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015. Tím je dán základní rámec sociálně ekonomické analýzy. Pro tento projekt bylo jako základní kriterium začleňování vybráno území ORP Dobříš Toto kritérium bylo zvoleno zejména na základě očekávané působnosti projektu i jeho zaměření. Základní dotčené (cílové) skupiny jsou: ORP Dobříš obce a jimi zřizované organizace zřizované a zakládané organizace subjekty na území ORP občané Monetarizované přínosy a náklady Kromě přímých finančních nákladů a přínosů je možné v peněžní podobě vyjádřit přínos pro ORP spočívající v realizaci a provozu předkládaného projektu. Vzhledem k části zákonné povinnosti i dalším politickým i nepolitickým rozhodnutím by ORP služby běžící na technologickém centru realizoval i bez tohoto projektu. Nemonetarizované přínosy a náklady projektu Vyjma všech finančních i na finanční částky převoditelných nákladů a přínosů projekt dále generuje, popřípadě indukuje celou řadu nemoetarizovatelných přínosů. Jedná se zejména o následující: zefektivnění fungování veřejného sektoru, Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 156 větší dostupnost veřejných služeb, vyšší míra spolehlivosti služeb veřejné správy, naplňování politiky eGoverment. 12.3 Citlivostní analýzy Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o projekt realizovaný veřejným subjektem, v jeho vlastních prostorech, povahou neziskový a se společenským zadáním a zájmem, nebyla provedena citlivostní analýza, tuto kapitolu považujeme ze nerelevantní. 12.4 Závěry ekonomické analýzy Z výše uvedeného vyplývá, že projekt, bez ohledu na jeho ekonomické hodnocení, je přínosný. Jeho realizací se vytváří prostor pro rozvíjení služeb pro občany, zkvalitňuje podmínky pro podnikání a celkových chod tohoto státu. 13 Analýza rizik Součástí projektového procesu je řízení rizik. Tomu musí předcházet analýza rizik vztahujících se k projektu, tak aby byla rizika včas rozpoznána, vyhledána, vyhodnocována, stanovena míra negativního dopadu a tyto minimalizovány. Metodologie řízení rizik ŘO vychází především z obecné a všeobecně uznávané metodologie integrovaného řízení rizik v podnicích a organizacích (např. tzv. Enterprise Risk Management) tak, jak je prezentována v odborné literatuře a jak je v současné době chápána a realizována v praxi. Nezbytné je rovněž stanovení taktiky a nástrojů, které napomáhají k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik a tak je zvýšena pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizována hrozící nebezpečí problémového průběhu. V průběhu projektového cyklu se objektivně mohou vyskytnout faktory, které mohou ovlivnit, resp. narušit jeho plánovaný průběh. Náplní této části studie je vypracování přehledu možných rizik, jejich členění a analýza z pohledu předpokládané četnosti jejich výskytu a závažnosti následků. Rizika jsou definována zvlášť pro přípravnou a realizační fázi, zvlášť potom pro provozní fázi projektu. Základní cestou k minimalizaci možnosti výskytu rizik je pečlivé vypracování přípravné a projektové dokumentace, vypracování variantních řešení, prezentace akce s cílem získat pro jeho realizaci veřejné mínění a kvalitní management po celou dobu životního cyklu akce. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 157 V následujících tabulkách bylo použito metodiky hodnocení definovaných rizikových faktorů: Hodnota Pravděpodobnost výskytu 1 Téměř nemožná 2 Výjimečně možná 3 Běžně možná 4 Pravděpodobná 5 Hraničící s jistotou Hodnota Dopad 1 Téměř neznatelný 2 Drobný 3 Významný 4 Velmi významný 5 Nepřijatelný 13.1 Rizika v investiční fázi Riziko Popis rizika P D V Řešení rizika Administrativní Administrativní překážky (vysoká administrativní náročnost přípravy projektu a podání žádosti z titulu specifičnosti projektu, úřední zpoždění) 2 2 4 Veškeré administrativní překážky z titulu specifičnosti projektu jsou řešeny s dostatečným časovým předstihem, a proto je míra rizika vyhodnocena jako minimální. Složitost postupů, netradiční řešení 2 Technické Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 3 6 Veškerá úřední rozhodnutí související s projektem jsou v podstatě zajištěna a míra jejich rizika byla brána na zřetel jako velmi důležitá. Předcházení problémům spojených s tímto rizikem bude řešeno pečlivým výběrem dodavatelů kvalitních technologií s upřednostněním dodavatelů s referencemi z obdobných projektů (jak 158 zaměřením, tak objemem). Technologické Poruchy a opravy zařízení, životnost technologií, licenční a autorská práva, dostupnost technologie a dodavatelů na trhu 3 3 9 Finanční Nedostatek finančních prostředků, nezískání dotace, nedostatek prostředků pro provoz, nízké tržby, nedostatečná poptávka po produktu/službě, neočekávaná změna cen vstupů. Zpoždění prací a dodávek 3 5 15 3 3 9 Nezajištění odpovídajícího množství odborných pracovníků 2 2 4 Časové Provozní Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ Prováděcí projektová dokumentace hodnotí míru tohoto rizika jako minimální, s nízkou pravděpodobností výskytu. Parametry zařízení, jejich dodávky a zprovoznění jsou předběžně projednána a jejich výběr byl stanoven tak, aby míra rizika byla zanedbatelná. Technologie budou instalovány jako nové s minimální mírou rizika z důvodu poruch a životnosti. Žadatel má zajištěné vlastní zdroje na předfinancování projektu. V případě nezískání dotace by se prodloužila doba realizace projektu. Neočekávané změny cen vstupů jsou stanoveny dle dohody s dodavatelem, tedy v rámci smluvních ujednání. Zpoždění dodávek zařízení a technologií může významně ovlivnit provozní fázi projektu bude řešeno kvalitním právním rámcem dohod s dodavateli a finanční garancí od těchto dodavatelů. Zajištění realizace výběrového řízení se zkušenou poradenskou společností. Částečné odložení zahájení provozu z tohoto důvodu nemá zásadní vliv na konečnou realizaci; bude eliminováno pečlivou právní přípravou smluv s dodavateli zahrnujícími možné sankce a pokuty za nesplnění dodávek. Harmonogram byl stanoven s dostatečnou časovou rezervou, budou dále probíhat pravidelné porady projektového týmu. Zajištění odpovídajícího množství odborných pracovníků v přípravné fázi je zajištěno (jednání již probíhají). 159 Právní Změna legislativy, soudní spor a následné plnění 1 3 3 Ekologické Dopad na prostředí, pohroma 1 1 1 životní živelná Je zajištěn dostatečný právní servis tak, aby bylo možno tomuto riziku v maximální možné míře a předstihu zabránit Dopad na životní prostředí je řešen již v projektové dokumentaci vč. vyjádření konkrétních institucí, proto je toto riziko hodnoceno jako minimální. 13.2 Rizika v realizační fázi Riziko Popis rizika P D V Administrativní Administrativní překážky (administrativní náročnost monitoringu projektu) 2 1 2 Technické Složitost postupů, netradiční řešení 1 2 2 Technologické Poruchy a opravy zařízení, životnost technologií 2 3 6 Finanční Nedostatek prostředků pro provoz, nedostatečná poptávka po produktu/službě, neočekávaná změna cen vstupů 2 4 8 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ Návrhy a postupy eliminace rizika V provozní fázi budou veškeré administrativní překážky z titulu specifičnosti projektu řešeny s dostatečným časovým předstihem, spolupráce se specializovanou poradenskou společností. Míra rizika je tedy vyhodnocena jako minimální. Vybrané technologie byly vybrány tak, aby nevyžadovaly žádná netradiční řešení. Jak již bylo řečeno v předchozích kapitolách, nebudou používána žádná vysoce speciální a inovativní technologická řešení. Technologie budou instalovány jako nové, což znamená minimální míru rizika z důvodu poruch a životnosti. Není očekávána vysoká náročnost na údržbu, resp. problémy s údržbou, bude se jednat o klasické technologie. Bude postupováno v souladu s kap.6 a striktně kontrolována obsazenost v jednotlivých měsících. Eliminaci by měl přispět i fakt, že předmět projektu je součástí rozsáhlého komplexu, jehož provoz je řešen jako celek. Analýzou poptávky 160 Časové Zpoždění materiálu dodávek 1 2 2 Provozní Nezajištění odpovídajícího množství odborných pracovníků 2 2 4 Právní Změna legislativy, právní spory a jejich následné plnění 1 2 2 Ekologické Dopad na životní prostředí (realizace i provoz projektu), živelná pohroma atd. 1 1 1 byl doložen vysoký zájem a potřebnost realizované aktivity, stejně jako vysoké procento předpokládané využitelnosti výstupů projektu. Případné neočekávané finanční nároky je možné řešit z jiných činností žadatele. Zpoždění dodávek bude eliminováno pečlivým výběrem dodavatelů V případě zajištění odpovídajícího množství odborných pracovníků je míra tohoto rizika malá. Toto riziko je vnímáno jako podstatné, a proto je v dostatečném časovém předstihu řešeno tak, aby bylo v maximální možné míře eliminováno odborným personálem, který bude stávající, mající s tímto provozem dostatečné zkušenosti. Je zajištěn dostatečný právní servis tak, aby bylo možno tomuto riziku v maximální možné míře a předstihu zabránit Dopad na životní prostředí je řešen již v projektové dokumentaci vč. vyjádření konkrétních institucí, proto je toto riziko hodnoceno jako minimální. Mezi klíčová rizika je možné zařadit především riziko technologické, finanční a časové. Technické, finanční a časové riziko spolu významně souvisí. Z předcházejících tabulek je patrné, že žadatel považuje za nejvýznamnější ta rizika, která jsou spjatá s plněním časového plánu. S ohledem na výši plánované investice nelze riziko spojené s finančními zdroji opomenout. V případě nezískání dotace by mohlo dojít k pozastavení dlouhodobě plánované akce, či rozmělnění časové realizace. Dalším rizikem, které je spojené i s rizikem finančním, je riziko plnění časového plánu celé akce. Toto riziko může být způsobeno externími i interními vlivy žadatele (zpoždění dodávek prací, neobdržení dotace atd.). Tomuto riziku lze předejít kvalitním výběrovým řízením na dodavatele jednotlivých celků akce, kteří budou vybráni ve Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 161 výběrovém řízení a jejichž vztahy budou ošetřeny smlouvami tak, že nedojde ani k ohrožení finančního, ani časového nebo technického plánu. Z celkového hlediska lze však považovat realizaci projektu za poměrně bezpečnou akci díky dlouhodobé a kvalitní přípravě. Ke snížení rizika došlo také tím, že obce přistoupili k projektu dobrovolně a je s nimi uzavřen smluvní vztah. 13.3 Bezpečnostní rizika a jejich eliminace Každá aplikace (IS, registr) je zranitelná, bezpečnostní politika pouze snižuje pravděpodobnost uplatnění hrozeb a úroveň zranitelnosti. Provozovatel je povinen při provozování aplikací (systémů) a správě dat uložených v TC zajišťovat ochranu a bezpečnost informací. Bezpečnost informací tvoří systém opatření, jejichž cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost informací, s nimiž tyto aplikace nakládají, a prosadit odpovědnost správců a uživatelů za prováděnou činnost. Bezpečnost provozu TC ORP DOBŘÍŠ lze specifikovat a rozdělit následujícím způsobem: Bezpečnostní politika: zajištění řízení a podpory pro informační bezpečnost Organizace informační bezpečnosti: Řídit informační bezpečnost v organizaci Udržovat organizační provozní pravidla při zpracování informací a při přístupech tzv. „třetích stran“ Udržovat bezpečnost informací v případě tzv. „outsourcing“ při jejich zpracování Cíle bezpečnosti informaci TC ORP DOBŘÍŠ Dobříš byly stanoveny ve smyslu ustanovení §5a odst. 1 a §5b zákona č 365/2000 Sb5. a ustanovení §10 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 529/2006 Sb6. 13.3.1 Popis zajištění dohledu nad celou architekturou řešení (napojení na dohledové systémy), Základním prvkem bezpečnosti je sofistikovaný dohled a monitoring činnosti. Protov technologickém centru ORP Dobříš bude implementován jednotný centrální dohled a monitoring splňující následné funkční řešení: 5 o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 6 o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 162 Centrální monitorovací portál pro sledování jednotlivých komponent TC Jednotnou konsoli pro sledování problémových událostí ze všech monitorovaných komponent TC Agent pro monitoring všech OS v TC (minimalne platformy Windows, Linux) Možnost volby mezi monitorovacím agentem a vzdáleným monitoringem (agnetless) operačních systémů Windows a Linux. Možnost monitoringu virtualizačních platforem Hyper-V i VMWare. Agent pro monitoring databází DB2, Sybase, Oracle a MSSQL na serverech TC v neomezeném počtu pro servery technologického centra Monitoring Mailserveru MS Exchange Monitoring Active Directory Nástroj pro vytváření vlastních monitorovacích agentů pro monitoring aplikací a HW minimálně pomocí SNMP, WMI, parsováním textových LOGů a event logů, parsováním standardního výstupu z příkazů OS. Monitoring LAN switchů Monitoring SAN switchů Monitoring Storage zařízení (disková pole, Pásková knihovna) Monitoring pro HW Serverů Monitoring systému zálohování Datový sklad pro historická performance data s funkcí sumarizace a selektivního automatického promazávání historických dat (např. detailní data o procesorech 1 den, hodinové průměry týden, denní průměry, měsíc atp.) Jednotný univerzální reportovací nástroj Sada předdefinovaných reportů pokrývající základní přehledy o stavu TC + nastroj na jejich úpravy a vytváření modul pro trendovou a prediktivní analýzu (pro účely kapacitního plánováni) Schopnost notifikovat překročení predikované prahové hodnoty v budoucnosti (např. kdy bude kapacita určitého disku zaplněna na 95%) Možnost definovat automatické opravné akce Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 163 Nástroj pro definování korekčního workflow (řízený sled automatických akcí vedoucí k opravě rutinních problémů) Možnost definovat dynamické prahové hodnoty pro monitorované metriky Možnost definovat prahové hodnoty podle historicky naměřených dat Možnost definovat skupiny objektů, jejichž monitoring mohou vzdáleně sledovat prostřednictvím webového klienta jiné subjekty (dodavatel, spádové obce apod.) Součástí musí být řešeni od výrobce předkonfigurované podle Best Practices (jsou sledovány osvědčené metriky, detekce problémových situací a prahové hodnoty a jsou vytvořeny náhledy na tyto metriky). Obsahuje předkonfigurovanou integrovanou knowledge base pro všechny monitorovací agenty obsahující detektory problémů a návod pro řešení problémové situace 13.3.2 identifikaci aktiv a bezpečnostních hrozeb, Klasifikace a správa aktiv udržovat vhodné ochrany aktiv a zajištění, aby informace měly požadovanou úroveň ochrany omezit rizika lidských omylů, krádeže, zpronevěry nebo zneužití informací zajistit povědomí uživatelů o informační bezpečnosti a zvyšovat kvalifikaci v této oblasti zabránit neautorizovaným přístupům, zničení, ztrátám nebo zneužívání aktiv a přerušením podnikových aktivit, předcházet krádežím, atd. Správa počítačů a sítí zajistit správnost a bezpečnost zařízení, která zpracovávají informace minimalizovat rizika systémových selhání chránit integritu SW a informací udržovat integritu a dostupnost zpracování a přenosu informací chránit informaci v sítích a zajistit ochranu podpůrné infrastruktury zabránit zničení majetku a přerušení aktivit organizace zabránit ztrátám, modifikacím a zneužití informací při jejich výměně mezi organizacemi Systémy řízeného přístupu řídit přístup k informacím zabránit neautorizovaným přístupům k IS zajistit ochranu síťových služeb zabránit neautorizovaným přístupům k počítačům detekce neautorizovaných přístupů zajistit informační bezpečnost u mobilních počítačů a při vzdálených relacích Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 164 Vývoj a údržba systému zajistit zabudování bezpečnosti do operačních systémů zabránit ztrátám, modifikaci a zneužití uživatelských dat v programových aplikacích ochránit důvěrnost, autentičnost a integritu informací 13.3.3 Popis umístění komponent HW architektury, včetně zajištění jejich využívání a správy, Hlavní umístění serverů je v současné době řešeno v přízemí hlavní budovy. Zde jsou servery 1+2+3+4+6, ostatní servery 5+7 jsou umístěny v serverovně na budově č.4. zde jsou umístěny i aktivní prvky pro připojení konektivity na providera. Budoucí řešení přenáší umístění serverů do budovy č.1, kde jak již bylo popsáno v kap. 7.1.4.1 , je výrazně lepší jejich zajištění, tak možnost správy. V každé budově připojené k hlavní je místnost s umístěním místního rozvodu LAN a aktivní prvky pro připojení jednotlivých uživatelů a aktivní prvky zajišťující spojení s hlavní budovou. Správa všech prvků HW architektury je v současné době možná, buď místním přístupem a nebo vzdáleně přes službu vzdálená plocha. Bohužel v současné době není nad touto architekturou imlementován žádný dohledový software, který by hlídal stavy jednotlivých komponent a aktivních prvků. S realizací TC ORP DOBŘÍŠ tak dojde k odbourání tohoto bezpečnostního rizika (viz kap.8.2.11.1) 13.3.4 Popis správy a ověřování uživatelských přístupů, V současné době je správa uživatelských účtů a přístupů řešena pomocí active directory, kdy každý uživatel má své jméno a heslo. Ověřování je pouze zadáním jména a hesla z klávesnice. Pro současný i budoucí provoz je bezpodmínečně nutné zajistit plnění nejdůležitější bezpečnostních pravidel: nepovolení pohybu neoprávněných osob po pracovišti bez patřičného dohledu zákaz vstupu neoprávněným osobám do TC nepřidání - neprovozování neautorizovaných bezdrátových přístupových bodů v budově městského úřadu nesdílení informací organizace města či jiných citlivých informací s neoprávněnými lidmi neukládání citlivých dat na nevhodné místo Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 165 13.3.5 Popis metod a postupů pro vypracování bezpečnostního projektu TC. Základním předpokladem je zajištění souladu s existující legislativou a jinými bezpečnostními normami i předpisy úřadu. Zejména: vyvarovat se střetům s trestní nebo občanskou legislativou zajistit soulad systémů bezpečnostními i ostatními normami organizace maximalizovat účinnost auditů systému a minimalizovat jejich rušivé dopady zajistit, aby IT projekty a IT podpora byly prováděny bezpečným způsobem provádět bezpečnostní údržbu aplikací a dat Stanovit Havarijní plány a plán obnovy, a tak zabránit přerušení aktivit organizace po závažných selháních IS a po katastrofách Pro návrh bezpečnosti provozu TC ORP DOBŘÍŠ je neustále mít na zřeteli následující základní bloky informační bezpečnosti: bezpečnostní politika a shoda bezpečnostní nástroje správa rizik bezpečnostní postupy správa hesel Dodržováním výš uvedených pravidel je základním východiskem pro zpracování bezpečnostního projektu C ORP Dobříš. 14 Udržitelnost projektu 14.1 Institucionální rovina Vybudováním TC se obecní úřad zavazuje, minimálně po dobu udržitelnosti projektu ‐ což je po dobu 60 měsíců, poskytovat služby technologického centra svým zákazníkům. Po celou dobu udržitelnosti bude vlastníkem projektu Město Dobříš. 14.2 Finanční rovina Investiční etapa bude financována z dotace a finančních prostředků ORP, provozní etapa pak z rozpočtu ORP Dobříš. ORP Dobříš má ve svém rozpočtu schváleno Usnesením 13/24/2010 vyčleněním příslušných finančních částek ze svého rozpočtu na zajištění udržitelnosti TC ORP. V provozní fázi bude žádat TC OR o příspěvek na provoz od jednotlivých uživatelů: Konektivita k internetu - 1 tis Kč/rok Udržovací poplatky (licence, provoz) - 3 tis Kč/rok Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 166 Energie Celkem - 6 tis Kč/rok - 10 tis Kč/rok/obec 14.3 Provozní rovina Město Dobříš má sestavený kvalitní projektový a realizační tým. Seznam jednotlivých kvalifikovaných pracovníků projektového a realizačního týmu je uveden v kap. 9. Lidské zdroje, vlastnící a zaměstnanci. Základem udržitelnosti projektu z provozní roviny je vyčlenění dostatečného množství kvalifikovaných pracovníků jak ze strany městského úřadu, tak ze strany dodavatele řešení pro zajištění provozu TC ORP. Provoz a správu TC ORP Dobříš Budou zajišťovat dva pracovníci – oba na třetinový úvazek. Z technologického hlediska bude nutné zajistit pravidelnou obnovu a upgrade pořízených technologií tak, aby technologické centrum jako takové bylo schopno poskytovat plánované služby, včetně pokrytí potřebných SW licencí. Veškerý upgrade jak HW, tak SW bude na stejné, či vyšší úrovni, než původně nakoupený. Veškeré vybavení TC ORP zůstane v majetku žadatele po celou dobu udržitelnosti projektu. Popis technické architektury, zajišťující její udržitelnost po celou dobu projektu, je uveden v kap. 7. Technické řešení. Udržitelnost projektu bude zajištěna také pravidelným servisem a údržbou těchto zařízení. Veškeré náklady spojené s provozem tohoto centra budou financovány z rozpočtu ORP a poplatků zapojených obcí. Při pořizování nového hardwarového i softwarového vybavení budou dodrženy všechny podmínky pro zadávání veřejných zakázek dle IOP a dle podmínek pro zadávání veřejných zakázek Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 167 15 Závěr Záměr budovat eGovernment v ORP Dobříš je plně v souladu se strategií na národní úrovni vyjádřené dokumentem EFEKTIVNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA A PŘÁTELSKÉ VEŘEJNÉ SLUŽBY pro období 2007–2015. Realizace a finanční podpora sebou přináší i závazky. Tyto závazky je potřeba vnímat zejména v zajištění udržitelnosti projektu, na kterou se nevztahují dotační tituly (je financována z rozpočtu ORP). 15.1 Shrnutí výsledků Studie proveditelnosti je zpracovávaná za účelem: - specifikace záměru vybudování TC ORP z hlediska stávajícího stavu řešené problematiky i jejího budoucího vývoje, - specifikace záměru pořízení elektronické spisové služby nebo upgrade stávající elektronické spisové - služby pro potřebu ORP a jí zřizovaných organizací a umožnění přístupu k elektronické spisové službě - pro potřeby obcí a jimi zřízených organizací ve správním obvodu žadatele, které nedisponují vlastní - elektronickou spisovou službou nebo projeví zájem využít nově hostovanou spisovou službu - umístěnou na ORP, - prokázání, že pro samotný projekt, byla vybrána nejlepší a ekonomicky nejvýhodnější varianta, - prokázání správnosti a reálnosti plánovaného rozpočtu, - prokázání opodstatněnosti jednotlivých způsobilých výdajů co do druhu a velikosti, - prokázání udržitelnosti projektu a schopnosti jeho financování ze strany žadatele po ukončení finanční podpory ze strukturálních fondů. - Uvedené bylo výše v jednotlivých kapitolách prokázáno. Takto navržený projekt přispěje výrazným způsobem k rozvoji eGovernment v regionu. 15.2 Vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu 15.3 Popis postupu návazných projektů 15.3.1.1 Projekty celorepublikové Harmonogram postupu navazujících projektů závisí na termínech vyhlášení jednotlivých výzev v rámci IOP a OPLZZ. Jsou to tyto navazující projekty: - Elektronická spisová služba ORP - realizace 2010 - Digitalizace a ukládání (realizuje kraj) – předpoklad 2011 - CzechPOINT@home – předpoklad 2011 Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 168 - Vzdělávání v eGON centerech ORP – probíhá (2009 – 2011) Vnitřní integrace úřadu ORP – 2010 – 2011 Zvýšení kvality řízení v úřadech územní veřejné zprávy – předpoklad 2010 – 2011 15.3.1.2 Projekty krajské V době zpracování SP nebyly dostupné informace o budování krajského TC. 15.3.1.3 Projekty místní Digitalizace a ukládání dokumentů Digitalizace a ukládání dokumentů je projekt zaměřený na zpracování dokumentů pro potřebu fungování úřadů a dále na záchranu, ochranu a zpřístupnění dokumentů z oblasti knižních fondů, stavebních spisoven, zdravotnických spisoven nebo dokumentů významných svým obsahem či původem pro kulturní, politické, náboženské či jiné oblasti, kterým hrozí nebezpečí fyzického poškození či rozpadu v důsledku jejich častého používání. Rovněž je možné využít prostor k ukládání záznamů z kamerových systémů atd. Digitalizace bude řešena v návaznosti na centrální projekt č. 236 – „Vznik národní digitalizační jednotky“. Tato aktivita je v rámci TC ORP DOBŘÍŠ uvažovaná, zejména v souladu s digitalizací některých zdrojů a zavedení elektronického archívu, avšak až na základě vybudování TC ORP DOBŘÍŠ a úspěšného spisové služby. 15.4 Závěry a doporučení NA ZÁKLADĚ UVEDENÝCH ZJIŠTĚNÍ LZE DOPORUČIT TC ORP DOBŘÍŠ K REALIZACI. Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 169 16 Přílohy Příloha č.1 - Gantův harmonogram projektu Příloha č.2 – Dotazník zájmu pro obce I.stupně Příloha č.3 - Dotazník zájmu pro organizace zřizované obcemi Příloha č.4 – Formulář vyjádření zájmu Příloha č.5 – Dohoda o partnerství Studie proveditelnosti TC ORP DOBŘÍŠ 170
Podobné dokumenty
STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU Technologické centrum
17.8.3 Příjmy provozní fáze ..........................................................................................................................108
17.8.4 Závěry finanční analýzy ...............
Řešení vysoké dostupnosti databází
Cílem bakalářské práce je srovnání nejpoužívanějších databázových systému
s ohledem na možnosti jejich nasazení do vysoce dostupného prostředí.
V úvodu práce bude vysvětlen pojem vysoké dostupnosti...
Stáhnout - Routers
Tato část obsahuje nástroje širokopásmového směrovače – obsahují:
konfigurační nastavení, Upgrade Firmware a Resetování. Nástroje
konfigurace umožňují uložení nastavení (Backup), Obnovení konfigura...
PRAHA 10 – OUTSOURCING IT
O2 Czech Republic a.s. Za Brumlovkou 266/2 140 22 Praha 4 – Michle Czech Republic t 800 020202 www.o2.cz
zapsaná v Obchodním rejstříku Městského soudu v Praze oddíl B vložka 2322 IČ 60193336 DIČ CZ...
Nástroje pro vývoj aplikací v závislosti na platformě a jejich vazba na
U softwaru vyvíjeného na zakázku obvykle programátor nebude aplikaci, kterou vytváří,
nikdy používat. Aplikace je vyvíjena pro zákazníka, který daný software potřebuje, avšak obvykle není
schopen h...
Licenční modely TSM křížem krážem
Tier 1 – 7 (5322 EUR – 1610 EUR)
Tier 8 – Archive option (1061 EUR)
Tier 9 – ProtecTier option (5170 EUR)
