Materail o solnych expedicichNAMAK

EXPEDICE NAMAK 2006 – oficiální informační materiál
________________________________________________________________________________________
Geologická expedice NAMAK
do neprozkoumaných oblastí solného krasu v jižním Íránu
aneb
Nová nejdelší solná jeskyně světa?
Připravili a další informace poskytnou:
Michal Filippi, Geologický ústav Akademie věd ČR,
Rozvojová 135, 165 00 Praha 6 – Lysolaje
e-mail: [email protected]
Jiří Bruthans, Ústav hydrogeologie, Přírodovědecká Fakulta, Universita Karlova,
Albertov 6, 128 43 Praha 2
e-mail: [email protected]
popřípadě
PhDr. Veronika Kratochvílová, Tiskový odbor AV ČR,
tel.: 221 403 405, e-mail: [email protected]
Úvod
Projekt NAMAK (namak = v perštině znamená sůl) vznikl v roce 1998 jako sdružení studentů geologie na
Přírodovědecké fakultě University Karlovy. V současné době volně sdružuje geology a speleology, kteří se věnují
výzkumu solného krasu v Íránu. Dosud byly hlavními cíly expedic v Íránu především geologický výzkum fenoménů
spojených se solným pněm a dokumentace jeskyních systémů (mapová, fotografická). Na výzkumu solných pňů
spolupracujeme s kolegy z oddělení Věd o zemi z University v Šírázu.
Celkem bylo do oblasti vedeno šest měsíčních expedic. Při pobřeží Perského Zálivu se nachází světově unikátní
solný kras s množstvím jeskyních systémů bohatě zdobených krápníky, obřích závrtů, slepých údolí a propastí.
Nachází se zde druhá a pátá nejdelší jeskyně v soli na světě (Jeskyně Tří naháčů, délka 5190 m, jeskyně Ghár-e
Danešjů, délka 1909 m). Ty byly objeveny a dokumentovány v průběhu minulých expedic. Pomocí datování
mořských uloženin a dřev v jeskyních se podařilo rekonstruovat divokou historii vývoje jeskyní a krasu, která sahá
více než 100 tisíc let před současnost.
Lidé, kteří prošli některou z předchozích expedic NAMAK a podíleli se na výsledcích (abecedně; mimo
členů expedice NAMAK 2006, kteří jsou zmíněni dále):
Milan Geršl, Štěpán Mikeš, Martin Novák, Lukáš Palatinus, Jakub Šmíd, Michal Vašíček
Cíle expedice Namak 2006
Expedice NAMAK 2006, která je plánována na leden a únor 2006 bude pokračováním vědeckého výzkumu ve
spolupráci s Univerzitou v Šírázu. Je zaměřena především na detailní studium vývoje Jeskyně Tří naháčů, odběry
vzorků pro radiouhlíkové datování a studium morfologie povrchových krasových jevů. Výsledkem expedice by mělo
být pořízení fotografií z mohutných prostor v nejzazších částech systému a získání materiálu pro populárně naučný
film o solném krasu. V minulém roce se navíc podařilo objevit nadějné pokračování v systému Jeskyně Tří naháčů.
Cílem expedice bude proto i průzkum nových prostor a pokus o prodloužení na nejdelší solnou jeskyni světa (k
dosažení primátu zbývá cca 500 m). Dosud nejdelší solná jeskyně Malham (5 685 m) se nachází v Izraeli.
Pro možnost srovnání uvádíme žebříček nejdelších světových solných jeskyní (podle: Stratford T., 1999.
Speleostatistics. – The International Caver, 25: 36.)
Pořadí:
Jeskyně (země):
Délka [v metrech]:
1)
Malham (Izrael)*
5 685
2)
Jeskyně Tří naháčů (Írán)
5 190
3)
Pescera 6S de la Minzalesti (Rumunsko)*
3 234
4)
Dnetropetrovskaja (Tádžikistán)*
2 500
5)
Ghár-e Danešjů (Studenská jeskyně) (Írán)
1 909
6)
Komsomolskaja (Tádžikistán)*
1 800
7)
Colonel (Izrael)*
1 700
Předpokládaný časový harmonogram expedice
Doba trvání expedice je plánována na jeden měsíc (od 8.1. do 9.2. 2006)
•
3 dny: Pobyt v Teheránu a v Šírázu: vyřizování dokumentů pro pobyt, koordinace týmů, logistika.
•
14 dní: Přesun + terénní práce na solném pni Namakdán na ostrově Kešm. Pokus o prodloužení Jeskyně
Tří naháčů.
•
10 dní: Přesun + průzkumy na dalších solných pních (Hormoz, Džahání)
2
Účastníci expedice NAMAK 2006:
Jméno:
Zaměstnání / hlavní zaměření v expedičním týmu:
Jiří Bruthans
Odborný asistent na Ústavu hydrogeologie PřF UK / studium krasu, dokumentace
Michal Filippi
Pracovník Geologického ústavu AV ČR / mineralogické studium, dokumentace
Marek Audy
Spoluvlastník a zaměstnanec vydavatelství / fotografování
Evžen Janoušek
Kameraman ČT / filmování
Michal Kolčava
Geodet / mapování jeskyní
Ondřej Jäger
SCHKO Český kras / mapování jeskyní
Richar Bouda
Projektový inženýr / fotografování
Tomáš Svoboda
Pracovník geologické firmy / dokumentace
Jan Kukačka
Pracovník geologické firmy / GIS
Zdeněk Vilhelm
Student UK Praha / dokumentace
Mohammad Zare
Šírázská Univerzita – podpora na místě
Naser Asadí
Šírázská Univerzita – podpora na místě
Navštěvovaná oblast: geografie, geologie a klima
Dosud minimálně prozkoumaná krasová území v soli se nacházejí v jihozápadní části pohoří Zagros a na ostrovech
v Perském zálivu v Íránu. Zagros je rozsáhlé vrásové pohoří s vrcholy až přes 4 000 m. n. m. s velkým množstvím
solných pňů (diapirů). Toto pohoří lemuje celou jihozápadní a západní část Íránu. Intenzivně byly zkoumány tři
solné pně: Hormoz na stejnojmenném ostrově a Namakdán na jz. okraji ostrova Kešm (Queshm). Oba ostrovy se
nacházejí v blízkosti přístavního města Bandar-e Abbas. Poslední je peň Džahání (Kuh-e Jahani), který se nachází
ve špatně dostupné oblasti jižně od města Firuz-Abad (jv. od Šírázu).
Před více než půl miliardou let se ve zkoumané oblasti nacházela rozsáhlá bezodtoká sníženina v zemském
povrchu. V suchém a teplém klimatu zde docházelo k sedimentaci mnoha set metrů mocných poloh solí. Po další
stovky milionů let se na solné uloženiny usazovaly souvrství vápenců, pískovců, ale také vulkanické horniny. Tímto
způsobem se sůl v podloží postupně dostala mnoho kilometrů pod zemský povrch. Díky vysokým tlakům, které
panují v takových hloubkách, plasticitě a nízké hustotě začala sůl zvolna vystupovat k povrchu ve formě obřích
podzemních solných sloupů – pňů. Po dosažení povrchu vytvořily pně solná pohoří zhruba kruhovitého tvaru o
průměru až 10 km a výšce i několika set metrů nad okolní terén. Vzestupný pohyb mas soli v některých případech
stále trvá. Rozpouštěním soli dešťovou vodou vznikají v solných pních slepá údolí s ponory, jeskyně s krápníky,
propasti a další krasové jevy. Krajina solných pňů působí velice exotickým dojmem. Povrch solných skal je většinou
pokryt směsí červenohnědých, nejčastěji písčitých usazenin.
Klima v jižním Íránu je dosti extrémní. V letním období zde teploty vystupují až nad 45 oC a to při vlhkosti blížící se
100%, což prakticky znemožňuje jakoukoli činnost. Teploty v lednu až březnu jsou příznivější – do 28 oC.
K srážkám dochází pouze v zimním období (listopad až březen). Pouze jednou za několik let se vyskytnou velké
přívalové srážky, které způsobují rychlé zaplavení povrchu a následně podzemí a právě tyto srážky jsou zásadní pro
modelování solného krasu a vznik jeskyní.
Některé výsledky výzkumů
V uplynulých letech jsme se pokoušeli najít odpověď na tři hlavní okruhy otázek:
1) Jsou zkoumané solné pně pasivní, nebo jejich povrch dosud stoupá díky výstupu soli z hloubek?
2) Jak staré jsou jeskyně, povrchové krasové jevy a povrch pňů?
3) Z čeho je složeno nerozpustné reziduum pokrývající solné pně? Jaký má vliv na charakter krasových jevů? Proč
je vegetace na solných pních často bujnější než v okolí? Jak rychlá je eroze výchozů soli a výchozů tvořených
reziduem?
3
V průběhu expedic v letech 2000 a 2005 bylo na Hormozu a Namakdánu odebráno přes 35 vzorků sedimentů
mořských teras pokrývajících solné pně a úlomků dřev uložených v jeskyních sedimentech pro účely datování
metodami radiouhlíkového (14C) a uran-thoriového (U/Th). Výsledky datování byly srovnány se známým průběhem
hladiny světového oceánu v posledních 130 tis letech a s rychlostí výzdvihu severního pobřeží Perského zálivu.
1) Na základě 14C a U/Th datování mořských uloženin se ukázalo, že středy obou pňů (Hormoz i Namakdán) dosud
aktivně stoupají vzhůru rychlostí 4 - 7 mm/rok. Směrem k okrajům pňů rychlost výstupu klesá. Tato rychlost je
řádově vyšší, než je rychlost regionálního výstupu pobřeží Perského zálivu.
2) K historii vývoje morfologie pně Namakdán: Během období posledního interglaciálu (před 130 tisíci lety) byl peň
zcela zaplaven mořem. Reziduum z rozpuštěné soli vytvořilo mocný caprock (z anglického cap = čepice; rock =
hornina), který dosud peň překrývá. Vývoj krasových jevů začal na Namakdánu někdy před 50-70 tisíci lety poté,
co eroze povrchových toků pronikla do soli kryté mocným caprockem. Současné jeskyní systémy na obou pních
jsou zřetelně vázány na Holocenní mořskou terasu, která se usazovala mezi 9 a 5 tisíci lety před současností.
V první fázi (mezi 9 a 6 tisíci lety), stoupala hladina oceánu díky tání ledovců mnohem rychleji než pně a proto
moře vniklo hluboko do pňů. Jeskyně z tohoto období jsou zcela vyplněny sedimenty a jsou proto nepřístupné.
Vývoj volných chodeb v Jeskyni Tří naháčů, Ghár-e Danešjů a dalších jeskyních proběhl v období posledních 6 tisíc
let.
3) Byla provedena řada analýz chemického a mineralogického složení caprocku pokrývajícího solné pně a byly
zjištěny určité závislosti mezi jeho složením a vegetačním pokryvem. V roce 2000 byly na třech pních instalovány
plastové kolíky do děr vyhloubených ruční vrtačkou. Po pěti letech bylo změřeno, kolik ubylo v okolí kolíků soli.
Ukázalo se, že rychlost eroze soli je značná a výrazně převyšuje rychlost výstupu pňů. Výsledky těchto měření se
v současnosti zpracovávají.
Financování výzkumu, sponzoři
Výzkum solného krasu je v období 2005-2007 podpořen grantem č. B301110501, uděleným Grantovou
agenturou Akademie věd ČR. Finanční dar na výzkum pro rok 2003 a 2006 poskytla společnost Českomoravský
cement. Na financování expedic v letech 1999 a 2000 se podílela společnost KLM - Royal Dutch Airlines.
Za podporu v terénu a další spolupráci děkují členové expedic především Dr. M. Zaremu, Dr. Zebarjadovi, N.
Asadimu a jejich kolegům ze Šírázské university a dále pak představitelům Qeshm Free Zone Organization a
Environment Organization of Qeshm Island.
Prezentace výsledků
Prvotním cílem projektu NANAK a tedy i lednové expedice je vědecký výzkum solného krasu. Tento výzkum probíhá
ve spolupráci s kolegy s Univerzity v Šírázu. Data získaná měřením v terénu a analyzováním vzorků v laboratořích,
jsou postupně zpracovávána pro publikace v mezinárodních vědeckých časopisech. Protože se jedná o unikátní a
velmi zajímavý geologický fenomén jsou pořizovány i materiály, které slouží k popularizaci u širší veřejnosti.
Vybrané prezentace dosavadních výsledků projektu NAMAK
rozhovor o výzkumu solného krasu pro české vysílání rádia BBC (pořad Svět o šesté - 16.12. 2005)
poster na XII. mezinárodní karsologické škole v Postojné ve Slovinsku (VI. 2005).
odvysílaná zpráva o expedici NAMAK 04 v radiu Praha - 14.2. 2004
videoprojekce na Speleofóru 2004, Rudice. (Cena odborné poroty za nejlepší kolekci fotografií)
přednáška o objevech expedic na outdoorovém festivalu RAJBAS OUTDOOR Kotlík v Blansku (24.11. 2001).
dva krátké dokumenty o expedicích byly odvysílány v rámci pořadu VĚDNÍK na ČT 2 (20.4. 1999, 11.7. 2001)
tři členové expedic byli hosty televizního pořadu Snídaně s Novou (televize NOVA) (červen, 2000)
přednáška a poster na IV. Evropského kongresu speleologických expedic EXPLO 2000 v Profondeville v Belgii (29.4.–1.5.2000)
přednáška na VIII. mezinárodní karsologické škole v Postojné ve Slovinsku (26. – 29.6. 2000).
dvě přednášky (24.4. 19999, 15.4. 2000) na celostátního setkání speleologů v Rudicích u Brna - Speleofórum 1999 a Speleofórum 2000.
Výsledky z obou expedic byly oceněny udělením cen za nejvýznamnější zahraniční objevy roku 1999 a 2000.
4
Výstavy:
3.12. 2003 - 25.1. 2004: Výstavní síň vodních zdrojů Chrudim - Náměstí U Vodárny č.p. 138 pod Širokými schody - Poklady ukryté v podzemí
ostrovů v Perském zálivu: výstava fotografií, minerálů, map a dalších zajímavostí nashromážděných během expedic
22.3. - 25.5. 2003: Gotický sál Okresního muzea v Lounech - Poklady ukryté v podzemí ostrovů v Perském zálivu: výstava fotografií, minerálů,
map a dalších zajímavostí nashromážděných během expedic
1.1. - 31.1. 2003: Radnice města Pardubic - Poklady ukryté v podzemí ostrovů v Perském zálivu: výstava fotografií, minerálů, map a dalších
zajímavostí nashromážděných během expedic
XI. 2000: Liptovský Mikuláš (Slovensko) - účast na soutěžní výstavě SPELEOFOTOGRAFIA. Čtyři snímky byly oceněny hlavními cenami.
Vybrané publikace:
Bruthans J., Filippi M., Geršl M., Zare M., Melková J., Pazdur A., Bosák P. (přijato do tisku): Holocene marine terraces on two salt diapirs in
Persian Gulf (Iran): age, depositional history and uplift rates.- Journal of Quaternary Science
Filippi M., Bruthans J. (2005): Po krk v soli.- Outdoor, 1/05, 28-33.
Filippi M. (2004): Solný kras. - In: Kolektiv, Živel Země, 368 pp., Agentura Koniklec, Praha; 84-85.
Filippi M., Palatinus L. (2004): Další poznatky o mineralogii solných pňů v Íránu.- Minerál 5/04, Brno, 382-389.
Bruthans J., Filippi M., Kolčava M., Palatinus P. (2004): Expedice NAMAK 2004 aneb Írán už nebude jako dřív?.- Speleofórum ′04, roč. XXIII,
Česká speleologická společnost – Praha. 65-70.
Filippi M. (2003): Zajímavé výskyty minerálů na solných pních v jižním Íránu.- Minerál 4/03, Brno, 278-287.
Filippi M., Bruthans J., Vašíček M. (2002): Mineralien aus den Salz-Diapiren von Hormoz, Namakdan und Khurgu, Zagros-Berge, Süd-Iran.Mineralien Welt, 13 (1), 60-72.
Filippi M., Šmíd J., Bruthans J., Palatinus,L. (2002): Fantastické objevy v království soli pokračují: Jeskyně Tří naháčů je druhá nejdelší v soli na
světě.- magazín KOKTEJL, roč. XI/2, Czech Press Ústí n/L., 78-87.
Bruthans J., Filippi M., Šmíd J. (2002): Solný kras.- Vesmír, roč. 81, 12, 675-682.
Bruthans J., Filippi M., Šmíd J., Palatinus L. (2002): Tří Naháčů and Ghar-e Daneshyu caves - The world´s second and fifth longest salt caves.The International Caver 2002, 27-36, Swindon, U.K.
Filippi M. (2001): Halit v solném krasu na ostrově Hormoz (j. Írán).- Minerál 6/01, Brno, 440-446
Filippi M., Bruthans J., Šmíd J., Šebek O. (2001): Nové poznatky ze solného krasu v jižním Íránu.- Speleofórum ′01, roč. 20, Česká speleologická
společnost – Praha, 59-65
Bosák P., Filippi M., Bruthans J., Svoboda T., Šmíd J., (2001): Karstogenesis and speleogenesis in salt plugs: Case study from the SE Zagros
Mts., Islamic Republic of Iran.- Proceedings of the Middle-Eeast Speleology Symposium (MES), April 20.-21. 2001, 62-79.
Bosák P., Bruthans J., Filippi M., Svoboda T., Šmíd J. (2001): Salt plugs of the SE Zagros Mts., Islamic Republic of Iran: Karst and caves.- MES Middle-Eeast Speleology Symposium 20.-21.4. 2001, p. 28 (USEK) Lebanon – abstrakt přednášky
Bruthans J., Filippi M. (2000): Thickness of gypcrete, an important factor in the morphogenesis of salt karst – abs. 8th Int. Karstol. School:
Classical Karst – Colapse Dolines, Postojna. – paper abstract in: Cave and Karst Science, 27, 1, p. 39
Bruthans J., Filippi M., Šmíd J. (2000): Sůl, jen samá sůl, ani špetka vápence.- magazín KOKTEJL, roč. IX/4, Czech Press Ústí n/L., 170-180
Bruthans J., Filippi M., Šmíd J. (2000): Čtyři prosolené expedice.- Krasová deprese, 8, Praha, 14-19
Bruthans J., Filippi M., Šmíd J.(2000): Írán, čtyři prosolené expedice a druhá nejdelší jeskyně v soli na světě.- SPELEO, 30, 6-13, Praha, ČSS
Bruthans J., Filippi M. (2000): Thickness of gypcrete, an important factor in the morphogenesis of salt karst – abs. Int. Karstol. School.: 8th Int.
Karstol. School: Classical Karst – Colapse Dolines, Postojna. – abstrakt přednášky
Bruthans J., Filippi M., Palatinus L. (2000): New findings about salt karst in Zagros mountains, Iran.- abstract 4th EXLO – Int. Speleol. Conf.,
Belgium, 42-46
Bruthans J., Šmíd J., Filippi M., Zeman O. (2000): Thickness of caprock and other important factors affecting morphogenesis of salt karst.- Acta
Carsologica, 29/2, Ljubljana, 51-64
Bruthans J., Filippi M., Svoboda T., Šmíd J., Bosák P. (1999): Solný kras v jv. Zagrosu, Írán.- sborník Speleofórum ′99, roč. XVIII/1999, Česká
speleologická společnost - Praha, 41-46
Bosák P., Bruthans J., Filippi M., Svoboda T., Šmíd J. (1999): Karst and Caves in the Salt Diapirs, SE Zagros Mts., Iran. – abs. 7th Int. Karstol.
School.: Classical Karst-Roofles Caves, Postojna. – abstrakt přednášky
Bosák P., Bruthans J., Filippi M., Svoboda T., Šmíd J. (1999): Karst and Caves in the Salt Diapirs, SE Zagros Mts., Iran. – Acta Carsologica, 28/2,
Ljubljana, 41-75
5
Obrazová příloha
6
a)
b)
Obr. 1a) Mapa 2. nejdelší solné jeskyně na světě - Jeskyně Tří naháčů (5190 m) a souvisejících systémů (Velkého ponoru (cca
150 m) a Horního vchodu (650 m)). Velké otazníky znázorňují místa s možnostmi prodloužení jeskyně; b)
srovnání Jeskyně Tří naháčů s nejdelší solnou jeskyní světa Malham a se Sloupsko-Šošůvskými jeskyněmi v Moravském krasu.
Obr. 2 Lokalizace navštěvovaných oblastí v Íránu.
7
Obr. 3 Asi 30 m vysoké stěny aktivního solného pně (vrcholová část pně Kuh-e Khurgu (1084 m.n.m.).
8
a)
b)
Obr.4 a), b) – Dokumentace velkých prostor Jeskyně Tří naháčů.
9
a)
b)
c)
Obr. 5 a), b), c) Ukázky krápníkové výzdoby solných jeskyní.
10
Na Expedici NAMAK 2006 se podílejí:
11