Veřejné zakázky v Horním Rakousku, Bavorsku a Česku

„PUB“ = Public Procurement
Public Procurement in Upper Austria/AT, Bavaria/DE and Bohemia/CZ
Öffentliche Auftragsvergabe in Oberösterreich/AT, Bayern/DE und Böhmen/CZ
Veřejné zakázky v Horním Rakousku/AT, Bavorsku/DE a Česku/CZ
Říjen 2006
Autoři:
Andrea Bernert-Bürkle, Ingrid Kumar, Tomáš Machurek, Franz Reiter
Za obsah odpovídá:
Andrea Bernert-Bürkle
Překlad:
Jaroslav Fait, Falko Ender
Přes pečlivou kontrolu všech příspěvků v této brožuře nelze vyloučit výskyt některých nepřesností.
Jakákoli odpovědnost Euro Info Centra a autorů je vyloučena.
Obsah
Úvod................................................................................................. 3
1. Základní informace o zadávání veřejných zakázek v Evropě........................ 5
1.1. Proč jsou veřejné zakázky pro firmy zajímavé? Vyplatí se vůbec účast ve
veřejných zadávacích řízeních?......................................................... 5
1.2. Kdo je zadavatelem veřejných zakázek? Musí můj zákazník uplatňovat
právní předpisy upravující postup při zadávání veřejných zakázek?.............. 5
1.3. Jaké rámcové právní podmínky existují pro zadávání veřejných zakázek
v Evropě a v členských státech EU?.................................................... 7
1.4. Jaké jsou aktuální prahové hodnoty a jak se vypočítávají?...................... 11
1.5. Jaká zadávací řízení existují a jak probíhají?...................................... 14
1.6. Jaké výhody a nevýhody má zadávací řízení „soutěžní dialog“?................. 16
1.7. Co se skrývá za rámcovými smlouvami, dynamickými nákupními systémy,
elektronickými aukcemi a centrálními nákupními středisky?..................... 17
1.8. Jaké lhůty je nutno při veřejných zakázkách dodržet a jaké existují
možnosti pro zkrácení lhůt?............................................................ 18
1.9. Kde zadávací řízení nalezneme?...................................................... 20
2. Příprava na zadávací řízení................................................................23
2.1. Jaké marketingové aktivity by měl podnik na veřejném trhu používat?....... 23
2.2. Má podnik budovat osobní kontakty s případnými zadavateli?................... 23
2.3. Jaké jsou ceny na veřejných trzích? Jak musím svoji nabídku kalkulovat?.....24
2.4. Jaké předpoklady musí podnik splňovat, aby se mohl účastnit
zadávacího řízení? Jaké doklady vyžadují zadavatelé v Německu,
Rakousku a České republice?.......................................................... 24
2.5. Jaké výhody nabízí tzv. předkvalifikační rejstřík a rejstřík dodavatelů?.......25
3. Vypracování nabídek a jejich vyhodnocení............................................ 28
3.1. Musí být v zadávacím řízení resp. v zadávacích podkladech uvedena
váha kritérií pro udělení zakázky?.................................................... 28
3.2. Vyplatí se předkládat při zadávacích řízeních vedlejší, alternativní
a pozměňovací nabídky?................................................................ 28
3.3. Jaká zajištění jsou při zadávacích řízeních zpravidla požadována?............. 29
3.4. Jaké příležitosti a rizika skrývá sdružení uchazečů?............................... 29
3.5. Na co je nutno dbát, jestliže váš podnik má při veřejné zakázce
působit jako subdodavatel nebo Vy sami chcete subdodavatele využívat?..... 30
3.6. Může se podnik podílet na zadávacím řízení, jestliže se podílel
již na přípravě zakázky?................................................................ 30
3.7. Za jakých předpokladů je možné elektronické podávání nabídek?.............. 31
3.8. Jakých chyb se uchazeči v nabídce často dopouštějí?............................ 31
3.9. Smějí se firmy účastnit otevírání nabídek?......................................... 32
3.10. Jak zadavatel nabídky vyhodnocuje?............................................... 33
1
4. Právní ochrana u veřejných zadávacích řízení ....................................... 35
4.1. Právní ochrana uchazečů.............................................................. 35
4.2. Co se skrývá za pojmem „lhůta pro podání námitek“, resp. „předběžné
oznámení“? Jaké lhůty jsou předepsány?............................................ 38
4.3. Právní ochrana při zjevně protiprávním přímém udělení zakázky.............. 40
5. Realizace zakázky: Zadávací řízení jste vyhráli – co nyní?..........................41
5.1. Jaké problémy se mohou vyskytnout při realizaci zakázky?...................... 41
5.2. Jak mohu po realizaci zakázky získat další zakázky?.............................. 42
Obrázky a tabulky
Obrázek 1
Systém právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v EU............. 8
Obrázek 2
Rozdělení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek
v Evropské unii.................................................................... 10
Obrázek 3
Průběh otevřeného řízení....................................................... 15
Obrázek 4
Průběh užšího řízení............................................................. 15
Obrázek 5
Minimální lhůty v rámci celoevropských zadávacích řízení................ 18
Obrázek 6
Nový portál pro zadávací řízení ETIS.......................................... 22
Přílohy
Příloha 1
Na co nezapomenout a jak se vyhnout chybám ............................. 43
Příloha 2
Slovníček pojmů.................................................................. 44
Příloha 3
Seznam expertů................................................................... 49
Příloha 4
Databáze a zajímavé odkazy k tématu zadávacích řízení.................. 53
2
Úvod
Představení sítě Euro Info Center (EIC)
Evropská komise spolu s lokálními ekonomickými institucemi (komory, banky, asociace
podniků apod.) vytvořila síť informačních a poradenských center pro podnikatele. Tato
Euro Info Centra (EIC) fungují jako propojení mezi lokálními, regionálními a národními
organizacemi a podniky na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé. EIC tedy
mají přístup k lokálním odborným znalostem organizací i k know-how odborníků na
mezinárodní ekonomiku. Dnes je podnikatelům k dispozici přibližně 300 Euro Info Center
ve 45 zemích.1
Všechna EIC nabízejí všeobecné informace o Evropské unii, některá EIC se specializují na
určitá témata, jako je např. zadávání veřejných zakázek, dotace EU, programový a
projektový management atd., aby mohla podniky odpovídajícím způsobem podporovat
na mezinárodních trzích.
Firmy, především pak malé a střední podniky, mohou prostřednictvím místního Euro Info
Centra přímo ovlivňovat unijní právo i dotační, vzdělávací a kooperační programy
Evropské unie. Iniciativa EU „Interactive Policy Making“ (IPM)2 vyzývá všechny podniky,
aby prostřednictvím EIC sdělily svá přání, problémy či stížnosti, které se vyskytnou
v jejich podnikatelském prostředí a týkají se vnitřního trhu či politiky EU. EIC je zadá do
databáze IPM, shromážděné údaje ze všech členských států EU ukáží Evropské komisi,
jak jsou aplikovány platné právní předpisy, resp. jak by tyto předpisy mohly být
zlepšeny, a umožní tak zapojení podniků do politického rozhodování o legislativních
opatřeních již v procesu jejich přípravy.
Na začátku roku 2006 byla jako jedna z klíčových aktivit sítě EIC definována „European
Business Cooperation“. Podniky by měly s pomocí EIC a speciální databáze získat
možnost vyhledat na evropském vnitřním trhu odpovídajícího obchodního partnera,
a zvyšovat tak svoji konkurenceschopnost. Informace k této službě nabízí i Euro Info
Centra v Linci: http://wko.at/ooe/eic, v Mnichově: http://www.eic-muenchen.de a
v Plzni: http://www.bic.cz/eic .
Jednotlivá EIC často spolupracují na projektech, jejichž cílem je podpořit
internacionalizaci malých a středních podniků. Patří k nim i společný projekt EIC Linec,
Mnichov a Plzeň, který má malé a střední podniky motivovat k tomu, aby využily
příležitostí, které poskytuje jednotný trh a získávaly veřejné zakázky, především
v příhraničním regionu tvořeném Horním Rakouskem, Bavorskem a Čechy.
1
2
http://ec.europa.eu/enterprise/networks/eic/eic-geo-cover_en.html
http://ec.europa.eu/yourvoice/ipm/index_de.htm
3
Projekt „PUB“= Public Procurement – veřejné zakázky v Rakousku, Bavorsku a Česku
Rozšíření EU nabídlo podnikům nové příležitosti a staví je současně před nové výzvy.
Především při „práci přes hranice“ vznikají mnohé otázky a překážky (např. rozdílný
jazyk, právní a hospodářský systém), které je nutno překonat.
Téma veřejných zakázek v EU bylo doposud především tématem pro velké, zkušené
podniky. Tato oblast by nyní měla být rozšířena i na malé a střední podniky, aby se i
ony mohly úspěšně účastnit zadávacích řízení EU v přeshraničním prostoru.
S tímto cílem předložilo EIC Linec3 spolu s EIC Mnichov4 a EIC Plzeň5 projekt u Evropské
komise a získalo pro něj také finanční podporu. Na základě této podpory bylo možné
angažovat odborníky na zadávání veřejných zakázek pro cyklus seminářů6 v Linci,
Mnichově a Plzni a vytvořit tuto brožuru. Účast na seminářích byla pro podniky
bezplatná a rovněž brožura7 je volně k dispozici.
Projekt „PUB“ = Public Procurement - veřejné zakázky v Rakousku, Bavorsku a Česku se
skládá ze dvou částí:
a)
Semináře a workshopy v Linci, Mnichově a Plzni s odbornými přednáškami
expertů z oblasti ekonomiky a zadávání veřejných zakázek, s podrobnými pokyny
pro úspěšnou účast ve veřejných zadávacích řízení;
b)
Vytvoření brožury na téma „Veřejné zakázky v Rakousku, Bavorsku a Česku“,
která stručně shrnuje všechny otázky z workshopů, vysvětluje principy veřejných
zadávacích řízení a nabízí praktické tipy. Brožura je vydávána v němčině a
češtině a na internetu bude k dispozici i v angličtině.
3
EIC Linz, Mozartstrasse 20, A-4020 Linz, http://wko.at/ooe/eic
EIC München, Max Joseph Strasse 2, D-80333 München, http://www.eic-muenchen.de
5
EIC Plzeň, Riegrova 1, CZ-30625 Plzeň, http://www.bic.cz/eic
6
Linec: 22.května 2006, Plzeň: 20.června 2006, München: 19.července 2006
7
Brožuru lze objednat u následujících tří Euro Info Center:
EIC Linec: [email protected], EIC Mnichov: [email protected], EIC Plzeň: [email protected]
4
4
1. Základní informace o zadávání veřejných zakázek v Evropě
1.1.
Proč jsou veřejné zakázky pro firmy zajímavé? Vyplatí se vůbec účast ve
veřejných zadávacích řízeních?
Veřejný sektor nabízí ekonomice významné příležitosti. Veřejné subjekty vydají
v Evropské unii (EU) každoročně více než 1,5 bilionu EUR na zakoupení zboží a služeb.
To odpovídá přibližně 15 % hrubého domácího produktu EU. Tendence tohoto jevu je
stoupající.
Veřejné subjekty nakupují různorodé výrobky a služby, od zboží denní spotřeby přes
stavební práce a služby pro velké projekty při budování infrastruktury až po vysoce
specializované přístroje. Téměř každé odvětví řadí zadavatele veřejných zakázek přímo
či nepřímo ke svým zákazníkům. Některé oblasti hospodářství dodávají převážně či
dokonce výhradně veřejnému sektoru. Veřejné zakázky se často týkají zajímavých
projektů, které mohou firmy využívat též jako reference. Zadavatelé veřejných zakázek
jsou spolehliví zákazníci. Platba je zpravidla zajištěna.
K zadávání zakázek z veřejného sektoru je ovšem nutný standardizovaný postup, který
má zajistit konkurenční prostředí a zaručit co nejlevnější nákup. Akvizice veřejných
zakázek tak může být zdlouhavá. Kromě toho je třeba – v závislosti na odvětví – u
zadávacích řízení počítat se značnou konkurencí. Často se ozývají i stížnosti na to, že
zadavatelé veřejných zakázek upřednostňují při zadávání lokální firmy či velké
uchazeče. Mnohé úspěšné příklady však dokládají, že v mnoha oblastech mohou veřejné
zakázky úspěšně získat též střední i velmi malé podniky – na domácím trhu i v celé
Evropě.
V každém případě se tedy vyplatí zabývat se veřejným trhem a vyhledávat zajímavé
projekty.
Tip:
1.2.
Ve spolupráci s vaším Euro Info Centrem můžete zjistit, zda ve vašem
odvětví existují veřejné zakázky.
Kdo je zadavatelem veřejných zakázek? Musí můj zákazník uplatňovat právní
předpisy upravující postup při zadávání veřejných zakázek?
Klasickým zadavatelem veřejných zakázek jsou státní úřady, komunální a veřejnoprávní
subjekty, tedy instituce, které na základě jejich veřejnoprávní formy lze lehce
identifikovat jako zákazníky z veřejného sektoru. Avšak též subjekty se soukromou
formou organizace často podléhají právu upravujícímu postup při zadávání veřejných
zakázek. Podle směrnic EU pro zadávání veřejných zakázek musí tyto právní předpisy
uplatňovat mj. i osoby, které
•
uspokojují potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní
povahu,
•
jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo
jinými veřejnoprávními subjekty nebo
•
jsou těmito orgány ovládány nebo
•
v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů
jmenována státem, regionálními nebo místnímu orgány nebo jinými
veřejnoprávními subjekty.
V případě pochybnosti je nutno na základě této definice přezkoumat, zda instituce
právním předpisům o zadávání veřejných zakázek podléhá či nikoli.
5
Kromě toho musí tyto právní předpisy uplatňovat tzv. sektoroví zadavatelé, kteří
vykonávají činnosti v oblasti vodárenství, elektroenergetiky, v oblasti dopravních sítí a
poštovních služeb a jsou v této oblasti výhradními dodavateli.
K zadavatelům veřejných zakázek patří ministerstva, spolkové země, města a obce,
stejně jako nemocnice, univerzity, nadace, vodárenské společnosti, distributoři energií
atd.
Tip:
V přílohách k evropským směrnicím o zadávání veřejných zakázek je
seznam zadavatelů veřejných zakázek a jejich skupin z členských
státu EU. Tento seznam však není úplný a závazný.
Definice zadavatele ve směrnicích EU platí pouze pro větší zakázky přesahující prahové
hodnoty EU pro veřejné zakázky (= nadlimitní zakázky). Pod těmito prahovými
hodnotami existují národní předpisy pro to, kteří zadavatelé musí uplatňovat právní
předpisy o zadávání veřejných zakázek.
Německo
Ne všichni němečtí zadavatelé, kteří u zakázek nad prahovými
hodnotami musí uplatňovat právní předpisy o zadávání veřejných
zakázek, jsou k tomu povinováni i u zakázek pod prahovými
hodnotami. Proto je třeba v jednotlivých případech přezkoumat, zda
potenciální zadavatel vyhlašuje veřejné zadávací řízení či nikoli,
v případě pochyb přímým dotazem u zadavatele.
Povinnost veřejného zadávacího řízení vyplývá z rozpočtového práva
Spolkové republiky, spolkových zemí a obcí, z rozhodnutí kontrolních
úřadů či z dobrovolného vlastního závazku zadavatele. V oblastech
pod prahovými hodnotami může být pozice zadavatele v jednotlivých
spolkových zemích upravena odlišně. V Bavorsku například obce
nemusí při zadávání zakázek na dodávky a služby právní předpisy o
veřejných zakázkách uplatňovat. Podléhají přitom pouze principům,
které lze odvodit z rozpočtového práva a jiných nadřazených
právních předpisů. V jiných spolkových zemích jsou obce u zakázek
na dodávky a služby pod prahovou hodnotou také vázány právními
předpisy o veřejných zakázkách.
Rakousko
V Rakousku je definice zadavatele nad prahovou hodnotou i pod ní
jednotná.
Česká
republika
Český zákon o veřejných zakázkách rozlišuje tři kategorie
zadavatelů: veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel a sektorový
zadavatel. Definice těchto tří kategorií zadavatelů je jednotná jak
pro nadlimitní, tak pro podlimitní veřejné zakázky. K dotovaným
zadavatelům náleží právnické či fyzické osoby, které zadávají
veřejné zakázky financované z více než 50 % veřejnými zadavateli,
pokud se jedná o nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce
(předpokládaná hodnota činí min. 165 288 000 Kč bez DPH, tedy asi
5,9 mil. EUR) dle přílohy č. 3 zákona, popř. na stavební práce
účelově určené - vzdělávací, tělovýchovná, rekreační a zdravotní
zařízení, nebo pokud se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na
služby (předpokládaná hodnota činí min. 6 607 000 Kč bez DPH, tedy
asi 236 000 EUR), které souvisejí s uvedenými nadlimitními
stavebními zakázkami.
Nově byl do českého zákona o veřejných zakázkách zařazen pojem
6
„centrální zadavatel“. Centrální zadavatel je veřejný zadavatel,
který realizuje centralizované zadávání spočívající v tom, že buď
pořizuje z vlastních prostředků pro ostatní, pověřující zadavatele,
dodávky či služby, které následně těmto pověřujícím zadavatelům
„přeprodává“, nebo centrální zadavatel pouze realizuje zadávací
řízení ve prospěch ostatních, pověřujících zadavatelů, kteří si již
s vybraným dodavatelem sami uzavřou smlouvu a sami realizují
pořízení veřejné zakázky.
Tip:
Informujte se, zda vaši potenciální zákazníci jsou veřejnými
zadavateli či nikoli! Na této otázce závisí to, pomocí jaké strategie se
u zákazníka můžete ucházet o zakázky.
1.3.
Jaké rámcové právní podmínky existují pro zadávání veřejných zakázek
v Evropě a v členských státech EU?
V rámci realizace Evropského vnitřního trhu bylo též výrazně zjednodušeno a sladěno
zadávání veřejných zakázek. Mnohé zásady pro zadávání veřejných zakázek jsou proto
stejné ve všech státech EU. Pro větší veřejné zakázky platí do značné míry jednotná
pravidla. Nad prahovými hodnotami EU pro zadávání veřejných zakázek existují
směrnice EU, které zadávání veřejných zakázek upravují. Na počátku roku 2004
Evropská unie směrnice pro postup při zadávání veřejných zakázek aktualizovala a
zjednodušila. Nyní platí
•
„klasická směrnice" 2004/18/ES pro zakázky na stavební práce, dodávky a služby
a
•
„sektorová směrnice" 2004/17/ES pro odvětví vodního hospodářství, energetiky,
dopravy a poštovních služeb.
Pro právní ochranu jsou relevantní
•
směrnice 89/665/EHS o koordinaci právních a správních předpisů
a
•
směrnice 92/13/EHS pro sektorové zakázky.
V současné době jsou rovněž přepracovávány směrnice o koordinaci právních a správních
předpisů.
Evropské směrnice upravují mimo jiné to, kdo je veřejným zadavatelem, jak musí
probíhat zadávací řízení, kde se zadávací řízení zveřejňují a že nesmějí být
diskriminováni uchazeči z EU. Směrnice obsahují předpisy z tzv. Government
Procurement Agreements (GPA), dohody o celosvětové liberalizaci zadávání veřejných
zakázek v rámci World Trade Organisation (WTO).
7
Obrázek 1: Systém právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v EU
GPA
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Národní právo
Právo EU
Evropské směrnice neplatí v členských státech EU přímo, nýbrž jsou převáděny do
národního práva. V Německu, Rakousku a České republice došlo k převodu směrnic do
následujících zákonů a vyhlášek:
Německo
V Německu je zadávání nadlimitních veřejných zakázek v zásadě
upraveno spolkovými zákony. Spolkové země vytvořily pouze několik
málo dodatečných směrnic a vyhlášek, které platí i pro nadlimitní
zakázky. Právními podklady pro nadlimitní zakázky veřejného sektoru
jsou v Německu
• zákon proti omezením konkurenčního prostředí (Gesetz gegen
Wettbewerbsbeschränkungen - GWB)
• vyhláška o zadávání veřejných zakázek (Vergabeverordnung - VgV)
• zadávací řády pro prováděné práce (Verdingungsordnungen für
Leistungen - VOL), zadávací řád pro prováděné práce ve svobodných
povoláních (Verdingungsordnung für freiberufliche Leistungen - VOF)
resp. zadávací a smluvní řád pro stavební práce (Vergabe- und
Vertragsordnung für Bauleistungen - VOB).
Pro uchazeče jsou významné především zadávací řády pro dodávky a
služby, zadávací řád pro prováděné práce ve svobodných povoláních a
zadávací a smluvní řád pro stavební práce. Detailně upravují zadávací
řízení v Německu.
Rakousko
V roce 2006 byl Spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek
(Bundesvergabegesetz) přepracován na základě nových směrnic EU.
Nyní je k dispozici v novém znění a byl uveřejněn ve Spolkové sbírce
zákonů (BGBl) I č.17/2006. Tento zákon je aplikován nad i pro
podlimitní zakázky. Dalšími relevantními předpisy pro zadávání
veřejných zakázek je Vyhláška spolkového kancléře o uveřejňování
oznámení (Kundmachung des Bundeskanzlers zur Übermittlung von
Bekanntmachungen - BGBl II 36/2006) a dále vyhláška o prahových
hodnotách (Schwellenwerteverordnung - BGBl II 193/2006), vyhláška o
8
publikačních médiích (Publikationsmedienverordnung), vyhláška o
standardních formulářích EU (EU Standardformularverordnung) a
vyhláška EU CPV.
Česká
republika
Tip:
V České republice platí od 1. července 2006 zcela nový zákon o
veřejných zakázkách (zákon č.137/2006 Sb.), který upravuje
problematiku zadávání veřejných zakázek v ČR komplexně. Zákon
v některých ustanoveních navazuje na zákon č. 40/2004 Sb., přináší
však také některé podstatné změny. Nový zákon o veřejných
zakázkách doprovází v současné době 6 prováděcích právních
předpisů:
• vyhláška č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam
vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách
(částka 87 ze dne 9.6.2006)
• nařízení vlády č. 304/2006 Sb., o přepočtu finančních částek
stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na
českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou
republikou - Ministerstvem obrany, na které se vztahuje
finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách
(částka 95 ze dne 15.6.2006)
• vyhláška č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení
pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o
výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním
řízení pro elektronické nástroje) (částka 100 ze dne 28.6.2006)
• vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka
nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely
zákona o veřejných zakázkách (částka 100 ze dne 28.6.2006)
• vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky
na elektronické prostředky, elektronické nástroje a
elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek (částka 100
ze dne 28.6.2006)
• vyhláška č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely
zákona o veřejných zakázkách (částka 100 ze dne 28.6.2006)
Aktuální směrnice EU naleznete na evropské webové stránce
http://europa.eu/scadplus/leg/de/s11000.htm.
Národní zákony jsou publikovány na následujících webových stránkách:
Německo:
Aktuální německé zákony lze stáhnout na adrese www.bund.de, odkaz Zadávací řízení
(Ausschreibungen), odkaz Zákony a vyhlášky (Gesetze und Verordnungen).
Rakousko:
Spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 a další ustanovení relevantní
pro
proces
zadávání
veřejných
zakázek
lze
stáhnout
na
adrese
www.ris.bka.gv.at/auswahl, pod heslem Vergabe (zadávání).
Česká republika:
Aktuální české právní předpisy v oblasti veřejných zakázek jsou mj. k dispozici na
adrese www.portal-vz.cz.
9
Pod prahovými hodnotami EU si členské státy vytvářejí vlastní úpravy pro zadávání
veřejných zakázek. Jako nejdůležitější princip však i pro podlimitní zakázky platí zákaz
diskriminace. Uchazeči z členských států EU se mohou zásadně účastnit všech veřejných
zadávacích řízení v jiných státech EU. Kromě toho mnoho států EU v uplynulých letech
přizpůsobilo zadávací řízení u podlimitních zakázek zadávacímu řízení EU, ovšem
zpravidla s možností flexibilnější aplikace pravidel.
Obrázek 2: Rozdělení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v Evropské unii
Právo EU převedené do národního práva
Prahové hodnoty EU pro veřejné zakázky
Národní právo
Pro podlimitní zakázky platí v Německu, Rakousku a České republice následující zákonné
úpravy:
Německo
Zadávání podlimitních veřejných zakázek je v Německu určeno
rozpočtovým právem. Rozpočtové právo odkazuje zpravidla na VOB a
VOL, takže v oblasti zakázek na stavební práce, na dodávky a služby
mnoho zadavatelů používá do značné míry jednotné právní předpisy o
zadávání zakázek. VOF oproti tomu není relevantní.
V oblasti pod prahovými hodnotami je ovšem daleko méně zadavatelů
povinováno právní předpisy o zadávání zakázek vůbec užívat. Mnoho
zadavatelů se u podlimitních zakázek musí řídit pouze zásadami
řádného hospodaření, nemusí však provádět žádná formalizovaná
zadávací řízení.
Rakousko
Rakousko vytvořilo Spolkovým zákonem o zadávání veřejných zakázek
z roku 2002 jednotný právní podklad pro zadávání veřejných zakázek.
Tento zákon platí pro nadlimitní i podlimitní zakázky. V zákoně se
částečně rozlišuje mezi nadlimitními a podlimitními zakázkami, takže
předpisy se v jednotlivých případech mohou lišit.
Česká
republika
V České republice platí zákon č. 137/2006 Sb., s určitými drobnými
odlišnostmi (některé z nich viz níže), jak pro zadávání nadlimitních,
tak pro zadávání podlimitních veřejných zakázek, tedy veřejných
zakázek pod prahovými hodnotami EU. Pro některé z těchto
podlimitních veřejných zakázek jsou stanoveny určité výjimky v § 18
odst. 2 a 3. Stejně tak uvedený zákon upravuje některé odlišnosti při
zadávání podlimitních veřejných zakázek, jako je např. zvláštní druh
zadávacího řízení určený pouze veřejným zadavatelům pro zadávání
veškerých podlimitních veřejných zakázek na dodávky a služby a části
10
podlimitních veřejných zakázek na stavební práce (tzv. zjednodušené
podlimitní řízení), zjednodušené prokazování splnění kvalifikace nebo
kratší lhůty v zadávacím řízení. V ostatních částech je právní úprava
v uvedeném zákoně pro zadávání nadlimitních a podlimitních
veřejných zakázek vesměs jednotná.
1.4.
Jaké jsou aktuální prahové hodnoty a jak se vypočítávají?
„Klasická směrnice" platí pro veřejné zakázky na stavební práce, dodávky a služby,
jejichž odhadovaná hodnota bez DPH dosahuje či překračuje níže uvedené prahové
hodnoty:
•
137 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby, které jsou zadávány
ústředními vládními úřady,
•
211 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby, které jsou zadávány
veřejnými zadavateli, kteří nejsou ústředními vládními úřady,
•
5 278 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce.
„Sektorová směrnice“ platí pro zakázky nad
•
422 000 EUR u zakázek na dodávky a služby a
•
5 278 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce.
V některých členských státech EU mohou tyto prahové hodnoty vykazovat odchylky
směrem dolů. Vyšší prahové hodnoty jsou nepřípustné.
Komise zkoumá tyto prahové hodnoty v dvouletých cyklech. Výpočet prahových hodnot
je založen na průměrném denním kurzu eura, vyjádřeném v tzv. zvláštních právech
čerpání (special drawing rights - SDR), umělé měně v rámci WTO. Průměrný denní kurz
je sledován po dobu 24 měsíců, která končí vždy 31. srpna roku před novým stanovením
k 1. lednu. Jako přibližné pravidlo platí: je-li euro navenek slabé, prahové hodnoty
stoupají, je-li silné, klesají.
Pro členské státy, které ještě euro nezavedly, zveřejňuje Evropská komise každoročně
ve svém Úředním věstníku protihodnotu platných prahových hodnot. Tato hodnota je od
1. ledna 2004 zásadně každé dva roky přezkoumávána.
Při výpočtu prahové hodnoty musí být vždy zohledněn celkový rozpočet akce, nikoli
jednotlivá díla, dílčí projekty či položky. Staví-li se např. nová škola, platí celkový
objem stavby. Na jednotlivá díla v rámci celkového projektu musí být zpravidla
vyhlášeno celoevropské zadávací řízení. Je ovšem přípustné, aby na jednotlivá díla,
jejichž odhadovaná hodnota zakázky bez DPH je nižší než 80 000 EUR, resp. 1 000 000
EUR u stavebních prací, nebylo celoevropské zadávací řízení vyhlašováno. Kumulovaně
nesmí ovšem tyto dílčí práce, na které celoevropské zadávací řízení nebylo vyhlášeno,
činit více než 20 % celkové ceny zakázky.
Tip:
Máte-li zájem o menší dílčí práce v rámci většího projektu, měli byste
si u zadavatele zjistit, zda na části, které jsou pro Vás zajímavé,
bude vyhlašováno celoevropské zadávací řízení či nikoli.
11
Vedle prahových hodnot EU pro veřejné zakázky platí v mnoha členských státech
hodnotové limity, které rozčleňují zadávání veřejných zakázek pod hranicí EU. Tyto
hodnotové limity např. upravují, jaká zadávací řízení smějí být použita.
V Německu, Rakousku a České republice existují pod prahovými hodnotami EU
následující dodatečné hodnotové limity:
Německo
Rakousko
Česká
republika
V Německu jsou hodnotové limity pod prahovými hodnotami EU
upraveny rozdílně. Ve spolkové zemi Bavorsko, která je pro
trojúhelník zemí Německo, Rakousko a Česká republika relevantní,
existují ve stavebnictví hodnotové limity pro obce. Podle § 3 č. 3
odst. 1 písm. a VOB/A je přípustné užší zadávací řízení na komunální
stavební práce bez dalšího podrobnějšího zdůvodnění pod
následujícími hodnotami zakázek:
• 300 000 EUR u inženýrských staveb,
• 150 000 EUR u pozemních staveb/hrubých staveb pro zemní,
betonářské a zednické práce s omítkářskými pracemi i bez
nich,
• 75 000 EUR pro dokončovací práce u pozemních staveb,
výsadby zeleně a vybavení komunikací.
Do hodnotového limitu 30 000 EUR je přípustné volné zadání
komunálních stavebních prací bez dalšího podrobnějšího zdůvodnění.
Pro dodávky a služby platí v Bavorsku – v závislosti na typu
zadavatele – rovněž prahové hodnoty od 25 000 EUR do 30 000 EUR
jakožto hranice pro volné zadávání bez zvláštního zdůvodnění.
Ve Spolkovém zákoně o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 byly
stanoveny hodnotové limity pro řízení v oblasti pod prahovými
hodnotami.
V následující tabulce jsou zobrazeny aktuální hodnotové limity.
Pokud jde o veřejné zakázky pod prahovými hodnotami EU (tedy jiné
než nadlimitní veřejné zakázky), rozlišuje zákon č. 137/2006 Sb., o
veřejných zakázkách v této souvislosti dvojí druh veřejných zakázek:
podlimitní veřejné zakázky a zakázky malého rozsahu.
Za zakázky malého rozsahu jsou označeny veřejné zakázky, jejichž
předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky
na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez
DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce
6 000 000 Kč bez DPH.
Veřejné zakázky podlimitní jsou pak takové veřejné zakázky, jejichž
předpokládaná hodnota naopak v případě veřejné zakázky na
dodávky nebo veřejné zakázky na služby činí nejméně 2 000 000 Kč
bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně
6 000 000 Kč bez DPH, ale nedosáhne finančních limitů stanovených
odlišně pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných
zakázek takto:
a) pro veřejné zakázky na dodávky a služby
- 4 290 000 Kč bez DPH pro část veřejných zadavatelů (zejména stát,
12
státní příspěvkové organizace)
- 6 607 000 Kč bez DPH pro zbývající část veřejných zadavatelů
(územně samosprávné celky a jiné právnické osoby – veřejnoprávní
subjekty)
- 13 215 000 Kč bez DPH pro sektorové zadavatele
b) pro veřejné zakázky na stavební práce
- 165 288 000 Kč bez DPH bez ohledu na povahu zadavatele.
Druhy zadávacího řízení v Rakousku v závislosti na výši zakázky podle Spolkového
zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 (platí pro veřejné zadavatele, nikoli
pro sektorové zadavatele)
Zakázky na stavební práce
Horní hranice v EUR Druh řízení
(bez DPH)
Podklad
< 40 000 Přímé zadání
< 80 000 Jednací řízení bez předchozího
přizvání > 3 podniků)
§ 41 (1)
uveřejnění
(zpravidla § 38 (2)
< 120 000 Užší řízení bez předchozího uveřejnění (přizvání >
podniků)
5 § 37
< 350 000 Jednací řízení s předchozím uveřejněním (zpravidla přizvání § 38 (1)
> 3 podniků)
< 5 278 000 Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním
§ 27
Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním, §§ 27 + 50
vždy celoevropské
Zakázky na dodávky a služby
Horní hranice v EUR Druh řízení
(bez DPH)
Podklad
< 40 000 Přímé zadání
< 60 000 Jednací řízení bez předchozího
přizvání > 3 podniků)
§ 41 (1)
uveřejnění
(zpravidla § 38 (2)
< 80 000 Užší řízení bez předchozího uveřejnění (přizvání >
podniků)
5 § 37
< 105 500 Jednací řízení bez předchozího uveřejnění pouze s 1 § 38 (3)
ZBS: < 68 500 podnikem, pokud provedení zadávacího řízení není z důvodu
nákladů na nákup možné (pouze u duševních služeb!)
< 211 000 Jednací řízení po předchozím uveřejnění
ZBS: < 137 000
§ 38
< 211 000 Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním
ZBS: < 137 000
§§ 27
Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním, §§ 27 + 50
vždy celoevropské
13
ZBS = zadání provedou centrální nákupní střediska (zentrale Beschaffungsstelle = Úřad
spolkového kancléře, Spolková ministerstva, Spolkový úřad pro cejchování a měření,
Zentrum Arsenal, Spolkový úřad pro kontrolu motorových vozidel, Spolková nákupní
společnost
/Bundesbeschaffung
GesmbH/,
Spolkové
výpočetní
středisko
/Bundesrechenzentrum GesmbH/).
Dodávky zboží, které je zapsáno a nakupováno na burze nebo za mimořádně výhodné
ceny v důsledku likvidace podniku či konkurzního řízení, mohou být zadávány
v jednacím řízení bez předchozího uveřejnění (§ 29 odst. 2).
Nová úprava u jednacích řízení s uveřejněním: dodávky a služby - vždy, stavební práce do 350 000 EUR.
1.5.
Jaká zadávací řízení existují a jak probíhají?
Směrnice EU o zadávání veřejných zakázek stanovují jako zadávací řízení nad prahovými
hodnotami EU otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení a soutěžní dialog.
Veřejných řízení se mohou účastnit podniky bezprostředně po uveřejnění oznámení
o zadávacím řízení. Nejprve je třeba si u zadavatele vyžádat detailní podklady
k zadávacímu řízení. Na jejich základě se zpracovává nabídka.
Užší řízení probíhá ve dvou stupních. V prvním kole řízení jsou v rámci účastnické
soutěže podniky vyzvány, aby referencemi a dalšími informacemi doložily své
ekonomické a technické schopnosti. Zadavatelé přezkoumají, zda jsou uchazeči pro
realizaci zakázky vhodní. Ze všech předložených podkladů od zájemců je vybrán určitý,
před zahájením zadávacího řízení stanovený, počet podniků, které mohou podat
nabídku.
Jednací řízení a soutěžní dialog jsou zpravidla též dvoustupňová řízení. V nabídkové fázi
se mezi zadavatelem a uchazečem konají jednání, která se do značné míry podobají
obchodním jednáním v soukromé hospodářské sféře.
Zadavatelé smějí pouze výjimečně udělovat zakázky v jednacím řízení (výjimka:
sektorová oblast!) a v soutěžním dialogu. Musí zpracovat úřední záznam zdůvodňující
jejich rozhodnutí. Otevřené řízení a užší řízení mají naproti tomu ve směrnicích EU
rovnocenné postavení. Zadavatelé se v souladu se směrnicemi a zákony o veřejných
zakázkách většiny zemí EU, mezi nimi i Rakouska a České republiky, mohou volně
rozhodnout mezi těmito dvěma řízeními. V Německu však byla směrnice aplikována
přísněji. Zde v současné době ještě platí priorita otevřeného řízení. Volba užšího řízení
je jak u nadlimitních tak i u podlimitních zakázek možná pouze za určitých okolností.
14
Obrázek 3: Průběh otevřeného řízení
Oznámení výběrového
řízení
Otevírání
nabídek
Vyžádání
zadávací dokumentace
Vyhodnocování
nabídek
Zaslání
zadávací dokumentace
(Předběžné oznámení/
lhůta pro podání námitek)
Předání
nabídky
Udělení
zakázky
Obrázek 4: Průběh užšího řízení
Oznámení účastnické
soutěže
Otevírání
nabídek
Podání
žádostí o účast
Vyhodnocování
nabídek
Výběr uchazečů / zaslání
zadávací dokumentace
(Předběžné oznámení/
lhůta pro podání námitek)
Předání
nabídky
Udělení
zakázky
Mnoho členských států EU zavedlo u nadlimitních zakázek podobná zadávací řízení. Je
užitečné se před účastí informovat o průběhu těchto řízení.
V Německu, Rakousku a České republice jsou obvyklá následující řízení:
Německo
Veřejné podlimitní zakázky mohou být v Německu zadávány rovněž
v otevřeném, užším a jednacím řízení, označovaném též jako veřejné
zadávací řízení, užší řízení a volné zadání.
Užší zadávací řízení a volné zadání mohou být provedena bez
15
předchozí účastnické soutěže. Zadavatelé však musí zajistit, aby se
zadávacího řízení účastnil dostatečný počet uchazečů. V oblasti
dodávek a služeb mohou při hledání vhodných firem využít pomoci
poradenských center pro zakázky (Auftragsberatungsstellen)
jednotlivých spolkových zemí. Při užších řízeních a volném zadání
uvádějí tato centra vhodné firmy. Podniky, které chtějí být uvedeny,
se mohou nechat zařadit do databáze uchazečů v poradenských
centrech. Kontakt: www.abst.de
Spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek zná následující způsoby
zadávacích řízení, z nichž každé může být použito v oblasti pod
prahovými hodnotami (podlimitní), avšak nikoli každé může být
použito v oblasti nad prahovými hodnotami (nadlimitní):
Rakousko
•
•
•
•
•
•
•
•
otevřené řízení (podlimitní, nadlimitní)
užší řízení s předchozím oznámením (podlimitní, nadlimitní)
užší řízení bez předchozího oznámení (podlimitní, nadlimitní)
jednací
řízení
s předchozím
oznámením
(podlimitní,
nadlimitní)
jednací řízení bez předchozího oznámení (podlimitní,
nadlimitní)
přímé zadání (bez předchozího oznámení) (podlimitní)
elektronická aukce (podlimitní)
rámcová dohoda (podlimitní, nadlimitní)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách upravuje 6 druhů
zadávacích řízení, které jsou s jedinou výjimkou použitelné jak pro
zadávání nadlimitních, tak pro zadávání podlimitních veřejných
zakázek:
• otevřené řízení (podlimitní, nadlimitní)
Česká republika
1.6.
•
•
•
•
užší řízení (podlimitní, nadlimitní)
jednací řízení s uveřejněním (podlimitní, nadlimitní)
jednací řízení bez uveřejnění (podlimitní, nadlimitní)
zjednodušené podlimitní řízení(pouze podlimitní)
•
soutěžní dialog (podlimitní, nadlimitní).
Jaké výhody a nevýhody má zadávací řízení „soutěžní dialog“?
S novými směrnicemi EU pro zadávání veřejných zakázek bylo zavedeno nové zadávací
řízení – tzv. soutěžní dialog. Zařazení tohoto zadávacího řízení do národního práva je
sice ponecháno na členských státech EU, neboť se jedná o fakultativní předpis, přesto
však bylo toto zadávací řízení v právních předpisech o veřejných zakázkách v Německu,
Rakousku a České republice zakotveno. Soutěžní dialog se stal – ještě dříve, než mohl
být použit v praxi – cílem značné kritiky. Výtky jsou směřovány především k fázi dialogu,
při němž uchazeči musí vypracovat koncepce realizace pro komplexní zakázky. Na
vybranou koncepci má pak být mezi všemi zadavateli vypsáno zadávací řízení. Uchazeči
16
tedy musí do značné míry bezplatně zpracovat úvodní projektovou dokumentaci, aniž by
věděli, zda sami zakázku obdrží a budou-li ji moci realizovat, nebo zda jejich vlastní
nápady budou realizovat konkurenční podniky. Kromě toho panují obavy, že soutěžní
dialog posílí již tak se rýsující tendence k tzv. funkčním zadávacím řízením. V rámci
funkčních zadávacích řízení zadá zadavatel pouze cíle a neposkytne žádný obsáhlý
katalog výkonů. Následkem toho se nabídky stávají výrazně hůře porovnatelnými a asi
i výrazně dražšími.
Je ovšem nesporné, že soutěžní dialog může být při velkých a především inovativních
projektech, např. při projektování a realizaci významných projektů infrastruktury či
plánování a vývoji rozsáhlých sítí informačních technologií, vhodným prostředkem pro
vypracování řešení zcela nových problémů.
Je nutno vyčkat, zda bude nové zadávací řízení v praxi vůbec častěji používáno a zda se
obavy kritiků ukáží jako oprávněné.
1.7.
Co se skrývá za rámcovými smlouvami, dynamickými nákupními systémy,
elektronickými aukcemi a centrálními nákupními středisky?
Vedle klasických zadávacích řízení byly v nových směrnicích EU zavedeny nové varianty
pro zadávání: rámcová smlouva, dynamické nákupní systémy, elektronické aukce a
možnost zřízení centrálních nákupních středisek.
Rámcová smlouva:
Pomocí otevřených, užších či jednacích řízení stanoví zadavatel jeden podnik či více
firem, s nimiž na dobu maximálně čtyř let uzavře rámcové smlouvy pro určité oblasti
plnění. Pouze ve výjimečných případech může být rámcová smlouva uzavřena na delší
dobu. Při uzavírání smlouvy nejsou ještě sjednávány žádné konkrétní projekty či
množství a ani pevné ceny. V případě potřeby vypisuje zadavatel mezi všemi nebo
některými uchazeči, s nimiž uzavřel rámcovou smlouvu, zadávací řízení na jednotlivé
zakázky. Zakázky smějí skutečně realizovat pouze podniky, kterým byly zakázky v rámci
těchto mini tendrů uděleny.
Dynamické nákupní systémy:
Dynamické nákupní systémy jsou založeny na otevřených zadávacích řízeních, obsahují
prvky rámcové smlouvy a jsou podporovány elektronickými prostředky. Zadavatelé
poskytnou po zveřejnění oznámení o zadávacím řízení elektronickou cestou volný, přímý
a neomezený přístup k zadávacím dokumentaci a ke všem dodatečným dokumentům.
Všichni uchazeči, kteří mají o zakázku zájem, nejprve předloží nezávazné nabídky.
Účast na systému je povolena všem uchazečům, kteří splňují kvalifikační kritéria a
předložili nezávaznou nabídku v souladu s podmínkami zadávacího řízení. Nezávazné
nabídky mohou být kdykoli opravovány, pokud zůstanou ve shodě se zadávací
dokumentací. Pro jednotlivé konkrétní zakázky, které budou během maximálně čtyřleté
doby platnosti dynamického nákupního systému zadávány, dojde pak k výzvě k soutěži.
Veřejný zadavatel přitom vyzve všechny uchazeče, kterým byla účast na systému
povolena, k předložení nabídek. Zakázku udělí tomu uchazeči, který předložil nejlepší
nabídku v souladu s kritérii uvedenými v oznámení při zřízení dynamického nákupního
systému.
Elektronické aukce:
Elektronické aukce mohou být používány jako varianta při otevřených, užších i
jednacích řízeních a mohou být i součástí rámcové smlouvy či dynamického nákupního
systému. Předpokladem je, aby předmět zakázky mohl být dostatečně přesně popsán.
Před provedením elektronické aukce vyzve zadavatel k předložení startovních nabídek.
17
Na základě kritérií pro udělení zakázky a stanovené váhy kritérií se provede první úplné
vyhodnocení předložených nabídek. Všichni uchazeči, kteří předložili přípustné nabídky,
jsou současně elektronickou cestou vyzváni k předložení nových cen a/nebo hodnot.
Elektronická aukce zahrnuje buď pouze ceny, je-li zakázka udělována na základě
nejnižší ceny, nebo matematický vzorec založený na kritériích pro udělení zakázky. Na
základě ceny a vzorce lze jednoznačně stanovit nejlepší nabídku. Elektronická aukce
může obsahovat několik po sobě následujících fází. Uchazeč v kterémkoli okamžiku zná
svoje pořadí v aukci. Kromě toho mohou zadavatelé kdykoli uvést počet účastníků
v dané fázi aukce. Během jednotlivých fází elektronické aukce však v žádném případě
nesmí odhalit identitu uchazečů. Aukce je ukončena buď v předem stanoveném termínu
nebo tehdy, nepřicházejí-li žádné další nabídky.
Centrální nákupní střediska:
Veřejní zadavatelé mohou zadání svých zakázek nechat provádět centrálními nákupními
středisky. Pokud centrální nákupní střediska při nákupním řízení dodrží příslušná
ustanovení zákonů o veřejných zakázkách, splnil zadavatel svoji povinnost užití
zákonných předpisů o zadávání veřejných zakázek. V České republice tento institut
odpovídá centrálnímu zadávání.
1.8.
Jaké lhůty je nutno při veřejných zakázkách dodržet a jaké existují možnosti
pro zkrácení lhůt?
Směrnice EU stanovují lhůty, které musí zadavatel pro podání nabídky resp. vyjádření
zájmu poskytnout. Lhůty předepsané evropskými právními předpisy jsou kalkulovány
jako krátké. Novými směrnicemi EU byl systém lhůt dokonce rozšířen ještě o různé
možnosti zkrácení. Následující přehledná tabulka znázorňuje lhůty a možnosti zkrácení
v různých zadávacích řízeních.
Užší řízení
Lhůta pro
podání nabídky
Zkrácení při předběžném
oznámení/profilu kupujícího
o ... dnů
Možnost zkrácení při
elektronickém oznámení
o zahájení zadávacího řízení
o ... dnů
Možnost zkrácení při elektronickém
poskytnutí zadávací dokumentace
k zadávacímu řízení o ... dnů
Nejkratší možná lhůta
Otevřené řízení
Lhůta pro podání žádosti o účast
Obrázek 5: Minimální lhůty v rámci celoevropských zadávacích řízení ve dnech
-
52
30, tedy na
22
7
5
15
37
40
18, tedy na
22
7
(pro
přihlášku)
5
(pro
předložení
nabídky)
10 / 10
18
Zrychlené
užší řízení
15
10
-
5
(pro
přihlášku)
-
10 / 10
Jednací řízení
37
-
-
7
(pro
přihlášku)
-
30 / X
Zrychlené
jednací řízení
15
-
-
5
(pro
přihlášku)
-
10 / X
Soutěžní dialog
37
-
-
7
(pro
přihlášku)
-
30 / X
Lhůty stanovené EU jsou minimálními lhůtami. Zadavatelé mají kdykoli možnost zvolit
lhůty delší. Uchazeči musí lhůty stanovené zadavatelem bezpodmínečně respektovat.
Podání nabídky, které se zpozdí byť jen o několik hodin, musí vést k vyloučení.
Pro podlimitní zakázky jsou rovněž u každého zadávacího řízení předepsány lhůty, které
se pohybují v podobném časovém rámci.
Německo
V německých právních předpisech pro zadávání zakázek nejsou pro
podlimitní zadávací řízení stanoveny žádné lhůty. Tyto právní
předpisy hovoří o „dostatečných lhůtách“. V případě pochybností by
se zadavatelé měli řídit podle lhůt EU.
Rakousko
U podlimitních zakázek musí zadavatel poskytnout pro doručení
přihlášek do zadávacího řízení minimálně lhůtu 14 dnů. Lhůtu pro
doručení nabídek musí zadavatel u otevřených řízení a u užších řízení
stanovit na minimálně 22 dnů. Zkrácení této lhůty je přípustné pouze
v mimořádně zdůvodněných případech, především v případě
naléhavosti.
Český zákon o veřejných zakázkách upravuje lhůty pro jednotlivé
druhy zadávacích řízení v případě podlimitních veřejných zakázek
(veřejných zakázek pod prahovými hodnotami EU) takto:
a) Minimální lhůty pro doručení žádostí o účast v podlimitním užším
řízení, podlimitním jednacím řízení s uveřejněním nebo podlimitním
soutěžním dialogu
Česká
republika
užší řízení
15
jednací řízení s uveřejněním
15
soutěžní dialog
15
užší řízení, pokud z naléhavých objektivních
důvodů nelze stanovit lhůtu min. 37 dní 10
(nadlimitní), resp. 15 dní (podlimitní)
jednací
řízení
s uveřejněním,
pokud
z naléhavých objektivních důvodů nelze
10
stanovit lhůtu min. 37 dní (nadlimitní), resp.
15 dní (podlimitní)
19
b) Minimální lhůty pro podání nabídek při zadávání podlimitních
veřejných zakázek
otevřené řízení
22
užší řízení
15
užší řízení, pokud z naléhavých objektivních
důvodů nelze stanovit lhůtu min. 40 dní 7
(nadlimitní), resp. 15 dní (podlimitní)
zjednodušené podlimitní řízení
zjednodušené
podlimitní
z naléhavých objektivních
stanovit lhůtu min. 15 dní
1.9.
15
řízení,
důvodů
pokud
nelze 7
Kde zadávací řízení nalezneme?
Všechny nadlimitní zakázky musí být publikovány centrálně v Dodatku k Úřednímu
věstníku Evropských společenství (Úřední věstník, řada S), resp. v databázové verzi
tohoto věstníku, v databázi TED. Tento věstník a tato databáze jsou denně
aktualizovány až o 600 oznámení o zadávacích řízeních a další informace. Zadávací
řízení jsou publikována v původním jazyce, je k nim však doplněn krátký překlad ve
všech úředních jazycích EU. Aktuální zadávací řízení lze každý den zjistit
prostřednictvím internetu v databázi TED na adrese http://ted.europa.eu.
Do Úředního věstníku, řada S, resp. do databáze TED jsou kromě oznámení o zadávacích
řízeních zařazovány četné další cenné informace. Publikovány jsou zde např. předběžné
informace o plánovaných veřejných zadávacích řízeních, informace o projektech
financovaných ze zdrojů EU v zemích mimo EU a o zadávacích řízeních v nečlenských
státech EU, jako je Švýcarsko. Oznamovány musí být i výsledky veřejných zadávacích
řízení. Uvádí se přitom jméno úspěšného uchazeče, vítězná cena a počet podniků, které
se zadávacího řízení účastnily. Tyto údaje jsou užitečným zdrojem informací pro
sledování trhu a analýzu konkurenčního prostředí.
U nadlimitních zakázek mohou tedy podniky relativně snadno získat kompletní přehled o
aktuálních zadávacích aktivitách v členských státech EU.
U podlimitních zakázek je situace výrazně nepřehlednější. V mnoha členských státech
EU je již sice dána povinnost oznamování zadávacích řízení, centrální publikační zdroj
existuje ale jen v několika zemích. Pro zahraniční podniky je často relativně obtížné
spolehlivě vyhledat oznámení všech aktuálních zadávacích řízení. V Německu lze např.
jako publikační orgán využít každý regionální deník. Ve státech jako Itálie, Španělsko a
Německo existuje 50 až 100 možností, jak publikovat veřejná zadávací řízení.
Přehled nejdůležitějších zdrojů informací o zadávacích řízeních v Německu, Rakousku a
České republice nabízí následující tabulka:
Německo
Veřejní zadavatelé jsou v Německu zpravidla povinni zadávací řízení
u podlimitních zakázek zveřejňovat. Volba média však zůstává na
zadavateli. V Německu proto existuje množství publikačních orgánů,
v nichž jsou pravidelně zveřejňována zadávací řízení. Patří k nim
20
deníky, odborné časopisy, úřední a státní věstníky a četné
internetové portály.
Zadávací řízení spolkových úřadů musí být dnes již publikována
centrálně na platformě Spolkové republiky pro zadávací řízení na
adrese www.bund.de. S asi 50 novými zadávacími řízeními denně je
tato adresa nejdůležitějším zdrojem zadávacích řízení.
Též většina spolkových zemí vytvořila pro zemské úřady a částečně
i pro obce příslušné země centrální platformy pro zadávací řízení,
např. Hesensko (www.had.de), Bavorsko (www.vergabe.bayern.de)
a Severní Porýní – Vestfálsko (www.vergabe.nrw.de).
Různé portály pro zadávací řízení, jako jsou například
www.ausschreibungs-abc.de
www.abz-bayern.etisportal.com,
a www.subreport.de se pokoušejí shromáždit zadávací řízení
z různých německých zdrojů a nabízet je centrálně.
Rakousko
Česká
republika
Spolková republika:
Vyhláškou byl pro spolkové orgány jako jednotný publikační orgán
stanoven Úřední dodavatelský věstník (Der Amtliche Lieferanzeiger)
při deníku Wiener Zeitung. Lze jej nalézt i na internetu na adrese
www.wienerzeitung.at. Četní veřejní zadavatelé zveřejňují svá
zadávací řízení též elektronicky, např. na adrese www.bbg.gv.at a
www.bmwa.gv.at.
Spolkové země:
V jednotlivých spolkových zemích jsou zadávací řízení zveřejňována
v různých regionálních médiích a informačních listech zemských vlád.
Odkazy na stránky jednotlivých zemských vlád v Rakousku lze nalézt
na adrese www.ris.bka.gv.at/linkliste. Detailní informace k
zadávacím řízením si lze též vyžádat u Euro Info Centra v Linci,
e-mail: [email protected].
Internetové portály jako www.auftrag.at, www.vergabeportal.at a
www.ausschreibungen.at shromažďují zadávací řízení z různých
zdrojů. Tyto portály nabízejí relativně obsáhlý přehled o většině
rakouských zadávacích řízeních u nadlimitních i podlimitních
zakázek.
Čeští zadavatelé musí uveřejňovat informace o veřejných zakázkách
včetně veškerých požadavků na uchazeče. Jak u podlimitních, tak i u
nadlimitních
zakázek
se
uveřejnění
provádí
především
prostřednictvím
veřejně
přístupného
informačního
systému
o veřejných zakázkách, který je součástí informačního systému
veřejné správy, dostupného na www.isvzus.cz, jehož správcem je
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Nadlimitní veřejné zakázky musí
být kromě toho publikovány též v Úředním věstníku Evropských
společenství.
Při zadávání podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném
podlimitním řízení musí veřejný zadavatel uveřejnit písemnou výzvu
k podání nabídek vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro
podání nabídek; za takový vhodný způsob lze považovat mj. webové
stránky veřejného zadavatele či úřední desku.
21
Tip:
Nový portál pro zadávací řízení si nedávno stanovil za cíl shromáždit
v jedné databázi nadlimitní i podlimitní zadávací řízení z různých
zemí. Tato nová databáze ETIS – European Tender Information System
– se nyní nalézá ve fázi pilotního projektu a do konce roku 2006 je
možno ji ještě bezplatně otestovat mj. na adrese www.abzbayern.etisportal.com. Podniky si mohou na portálu ETIS založit
vyhledávací profil. Denně pak budou dostávat pouze ta zadávací
řízení, která odpovídají individuálnímu vyhledávacímu profilu firmy.
Podniky tak nemusí samy pátrat v záplavě zadávacích řízení a ušetří
čas a prostředky. Takový souhrn nadlimitních i podlimitních
zadávacích řízení z různých zemí EU je doposud v celoevropském
měřítku jedinečný.
Obrázek 6: Nový portál pro zadávací řízení ETIS
22
2. Příprava na zadávací řízení
2.1.
Jaké marketingové aktivity by měl podnik na veřejném trhu používat?
Rámcové právní podmínky svírají veřejný nákup do těsného korzetu. V praxi ovšem
neprobíhají veřejné nákupy tak striktně, jak nám teorie naznačuje. Veřejní zadavatelé
zcela jistě nabízejí prostor pro klasické marketingové aktivity. Kdo se chce v mateřské
zemi či v zahraničí ucházet o veřejné zakázky, měl by při zpracování trhu postupovat
strategicky. Teoreticky sice stačí zjišťovat možné zákazníky pomocí oznámení o konání
zadávacích řízení, avšak podniky, které předem identifikují své cílové skupiny a
analyzují své šance na veřejném trhu, mají výhodu.
Rozsáhlá analýza trhu nabízí dobré výchozí postavení pro obchodování ve veřejném
sektoru. Pomocí seznamu úřadů, nákupních platforem či internetových stránek úřadů si
lze obstarat informace o zadavatelích. Relevantní zadavatele lze zahrnout do
propagačních akcí či přímého marketingu. Vyplatí se též prostřednictvím studia
rozpočtových záměrů a předběžných oznámení sledovat dlouhodobé nákupní plány.
Stejně tak je nezbytné zjistit, zda zadavatelé mají vlastní seznamy dodavatelů nebo se
obracejí na externí seznamy dodavatelů.
Evropská komise se pokusila zřídit evropskou internetovou platformu SIMAP pro veřejné
nákupy (http://simap.europa.eu). Tato internetová platforma nabízí veřejným
zadavatelům možnost zobrazit své potřeby v podobě profilu nakupujícího.
V budoucnosti by mělo být možné provádět prostřednictvím SIMAP zadávání zakázek
elektronickou cestou. Tato platforma se však doposud neetablovala v takové míře, jak
se od ní očekávalo.
Při vstupu na zahraniční trhy se doporučuje využít know-how partnerských podniků či
znalosti obchodních zástupců o potencionálních zákaznících.
Tip:
2.2.
Síť Euro Info Center nabízí mnoho nástrojů pro vyhledávání
obchodních partnerů. Partnery lze vyhledávat v celoevropské
kooperační databázi. Síť EIC kromě toho nabízí kooperační setkání
firem – často při velkých evropských veletrzích. Na těchto veletrzích
lze rovněž hledat partnerské firmy.
Má podnik budovat osobní kontakty s případnými zadavateli?
Osobní kontakty s relevantními zadavateli jsou nezbytné. Cílem osobních kontaktů je
ukázat spolehlivost a výkonnost vlastního podniku. Mnoho zadavatelů má mimořádný
zájem na tom, aby osobně poznali silné a slabé stránky podniků při osobním pohovoru.
Ve fázi přípravy projektu by měl být kontakt se zadavatelem zintenzívněn. V ideálním
případě se podaří ovlivnit plánování zadavatele. Především specializované produkty a
služby, které jsou předmětem zadávacího řízení, jsou v praxi často přizpůsobeny silným
stránkám určitého podniku. To samozřejmě odporuje principu rovného zacházení. Přesto
doporučujeme opatrný průzkum prostředí u možného zadavatele prostřednictvím
obchodních zástupců, na odborných výstavách a veletrzích či pozváním k prohlídce
firmy.
23
2.3.
Jaké jsou ceny na veřejných trzích? Jak musím svoji nabídku kalkulovat?
Ceny a produkty v zadávacích řízeních přímo konkurují nabídce soupeřů. V otevřených a
užších řízeních nelze ceny dodatečně opravovat. Analýza cenové hladiny na veřejných
trzích zlepšuje šance na vítězství v zadávacím řízení.
Transparentnost veřejných nákupů umožňuje relativně snadno zjistit, jaké produkty
v jaké kvalitě jsou veřejnými zadavateli poptávány. V databázích zadávacích řízení lze
nahlédnout do starších zadávacích řízení. Prostřednictvím databází se lze částečně
informovat i o cenách. U nadlimitních zakázek by po udělení zakázky měly být
informace o úspěšném uchazeči a vítězné ceně zveřejněny v Úředním věstníku EU.
Zadavatelé sice toto zveřejnění často opomíjejí, určité informace o udělených
zakázkách jsou přesto k dispozici.
Ceny by vždy měly být uváděny přesně podle pokynů zadavatele. Změny cenové
struktury, vynechání cenových údajů, ceny opatřené doložkou o pohyblivých cenách atd.
mohou vést k vyloučení. Kromě toho musí být ceny srozumitelné a běžné. Neobvykle
nízké ceny bývají – pokud uchazeč nemůže poskytnout zdůvodnění pro velmi nízkou
nabídku – ze zadávacího řízení vyřazeny.
2.4.
Jaké předpoklady musí podnik splňovat, aby se mohl účastnit zadávacího
řízení? Jaké doklady vyžadují zadavatelé v Německu, Rakousku a České
republice?
Veřejní zadavatelé musí při zadávacím řízení přezkoumat odbornou, ekonomickou a
technickou kvalifikaci zájemců. Reference a dostatečné finanční a personální zdroje
jsou zpravidla důležitým předpokladem, abyste se zadávacího řízení vůbec mohli
zúčastnit. Menší firmy a čerstvě založené společnosti mají proto často těžkou pozici,
chtějí-li získat místo na trhu. Musí přesně vyhodnotit, které zakázky a v jaké velikosti
pro ně přicházejí v úvahu. Kromě toho musí vyvinout strategii, jak si i přes chybějící
reference získat přístup do nových oblastí činnosti, např. spoluprací s partnery či
přijetím zkušených zaměstnanců.
K nabídce musí být zpravidla přiloženy různé listiny a osvědčení, která dokládají
spolehlivost uchazeče. K listinám, které je třeba doložit, patří často výpisy z rejstříku
trestů, osvědčení od soudů, finančních úřadů a orgánů státní správy, doklady o zápisu
v obchodním rejstříku, prohlášení bank, prohlášení o výši obratu podniku či seznam
významných prací realizovaných v posledních letech. Pokud tato osvědčení nejsou
v zemi původu uchazeče vystavována, stanovují směrnice EU pro zadávání veřejných
zakázek v článku 45 a násl., že jako jejich náhrada může být podáno čestné prohlášení
nebo – pokud je to dostačující – mohou být předložena jiná prohlášení. Pokud se podniky
musí uchýlit k této alternativě, měly by tuto skutečnost se zadavatelem podle možnosti
prodiskutovat již před předložením nabídky nebo přiložit ke své nabídce písemné
vysvětlení, popř. potvrzené veřejnými místy, průmyslovými a obchodnými komorami
atd. Přípustnost vlastního prohlášení není mnoha zadavatelům známa. Podniky se proto
vystavují nebezpečí, že budou z důvodu chybějících dokladů ze zadávacího řízení
vyřazeny.
Zatímco v některých zemích EU, např. v Rakousku, je možné doložit některé doklady
dodatečně, jsou v jiných zemích EU, např. v Německu, chybějící doklady důvodem
k bezpodmínečnému vyřazení. Všechny požadované doklady by tedy měly být
shromážděny včas a pečlivě.
24
Tip:
2.5.
Doporučujeme mít nejčastěji požadované podklady v zásobě, i když
se právě neucházíte o žádnou zakázku v zadávacím řízení. Přehled
nejčastěji požadovaných dokladů můžete získat ve vašem Euro Info
Centru. Dbejte však na to, že doklady nesmějí být zastaralé,
zpravidla ne starší než 1 rok či dokonce několik měsíců! Podle
možností proto ihned po obdržení dokumentace k zadávacímu řízení
přezkoumejte, jaké doklady jsou v zadávacím řízení vyžadovány, a
nejlépe ihned o příslušné dokumenty zažádejte. Myslete též na to, že
při zadávacích řízeních v cizím jazyce v zahraničí musíte předložit
originály s ověřeným překladem. To si vyžádá další čas a náklady.
Jaké výhody nabízí tzv. předkvalifikační rejstřík a rejstřík dodavatelů?
V mnoha členských státech EU existují již předkvalifikační rejstříky resp. certifikační
místa, která posuzují podniky s ohledem na jejich kvalifikaci pro účast na veřejných
zakázkách. Certifikační místa zkoumají osobní situaci uchazeče, schopnost k dalšímu
odbornému vzdělávání, technickou, ekonomickou a finanční výkonnost atd. Firmy, které
jsou v rejstříku zapsány a disponují příslušným certifikátem, nemusí při zadávacích
řízeních svoji vlastní výkonnost a spolehlivost již prokazovat jednotlivými doklady. Stačí
předložení certifikátu. Za určitých okolností je však v jednotlivých případech přesto
nutné předložit doklady vztahující se ke konkrétní zakázce, jako je seznam referenčních
projektů. Certifikáty však nejsou uznávány v zahraničí. Podniky se tedy vždy musí
nechat zaregistrovat v té zemi, ve které chtějí získávat zakázky.
Zápis do předkvalifikačního rejstříku snižuje riziko, že podnik bude kvůli chybějícím
podkladům ze zadávacího řízení vyloučen. Kromě toho lze předkvalifikaci používat jako
marketingový nástroj. Registrace je však zpravidla za úplatu. Finančně se vyplatí pouze
tehdy, pokud se podnik každoročně účastní několika zadávacích řízení.
V Německu, Rakousku a České republice existují následující rejstříky:
V Německu v současné době existuje centrální předkvalifikační
rejstřík pro zakázky na stavební práce. Zápis do rejstříku lze provést
prostřednictvím různých akreditovaných předkvalifikačních středisek.
Do seznamu předkvalifikačních středisek lze nahlédnout na www.pqverein.de. Na této internetové stránce naleznete též informace
k předkvalifiakčnímu řízení ve stavebnictví v Německu a seznam
předkvalifikovaných firem.
Německo
Vedle ústředního spolkového rejstříku existují v mnoha spolkových
zemích tzv. seznamy dodavatelských podniků (UnternehmerLieferanten-Verzeichnisse, ULV) pro veřejné zakázky, do nichž se
mohou nechat zaregistrovat jak stavební tak i dodavatelské firmy a
poskytovatelé služeb. Platnost těchto seznamů ULV je v současné
době omezena na příslušné spolkové země resp. omezený okruh
zadavatelů. Seznamy ULV jsou zpravidla vedeny poradenskými centry
pro zakázky ve spolkových zemích. Na adrese www.abst.de naleznete
odkazy na poradenská centra jednotlivých spolkových zemí.
25
Jako Rakouský katastr dodavatelů (Auftragnehmerkataster Österreich
- ANKÖ) existuje obecně přístupný seznam vedený neutrálními místy,
do něhož se může podnik nechat zanést, aby tak doložil svoji
kompetenci,
spolehlivost
z hlediska
právních
předpisů
o zadávání veřejných zakázek i ekonomickou a technickou výkonnost.
Podnikatelům stačí jednorázový zápis do ANKÖ, zadavatelé do něj
mají online přístup. Samozřejmě mají podniky nadále možnost
předkládat doklady pro každé zadávací řízení individuálně. Zápis do
ANKÖ není nutností.
Rakousko
Kontaktní adresa:
Auftragnehmerkataster Österreich ANKÖ (Register of Tenderers for
Austria)
Postfach 142, Handelskai 94-96
1201 Wien
Tel. +43 / (0) 1 / 333 6666
Fax +43 / (0) 1 / 333 6666
Internet www.ankoe.at
V České republice existují 2 systémy centrální registrace
kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejných zakázek; základní
právní úprava obou těchto systémů je obsažena v zákonu o veřejných
zakázkách. Jedná se o Seznam kvalifikovaných dodavatelů dle § 125 a
násl. zákona o veřejných zakázkách a Systém certifikovaných
dodavatelů dle § 133 a násl. zákona o veřejných zakázkách. Oba tyto
systémy se od sebe odlišují zejména rozsahem kvalifikačních
předpokladů, který lze jejich prostřednictvím prokazovat.
Seznam kvalifikovaných dodavatelů
Uchazeči o veřejnou zakázku mohou prokázat splnění
– základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 a
Česká
republika
– profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54
výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (nikoli starším než 90
dnů). Předpokladem je předložení všech potřebných dokladů pro tyto
oblasti kvalifikace před zápisem do uvedeného seznamu provozovateli
tohoto seznamu.
• účel: zrychlení a zjednodušení řízení
• provozovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj
• seznam je veřejně přístupný na
www.portal-vz.cz/seznam-kvalifikovanych-dodavatelu-1
Sytém certifikovaných dodavatelů
Uchazeči o veřejnou zakázku mohou prokázat splnění veškerých
oblastí kvalifikace, tedy
26
– základních kvalifikačních předpokladů dle § 53,
– profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54,
- ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dle § 55 a
- technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 zákona o veřejných
zakázkách
certifikátem vydaným certifikačním orgánem. Předpokladem je
předložení všech potřebných dokladů pro dané oblasti kvalifikace
před zápisem do uvedeného systému certifikačnímu orgánu.
Sektoroví zadavatelé vedou často vlastní předkvalifikační rejstříky. Sektoroví zadavatelé
mohou – na rozdíl od klasických veřejných zadavatelů – zadávat zakázky zpravidla
v jednacím řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení a
obracejí se pak často pouze na firmy, které prošly předkvalifikačním řízením. Podniky,
které mají zájem o zakázky od velkých distributorů energie, drážních podniků atd., by
v každém případě měly usilovat o předkvalifikaci u případného zákazníka a nechat se
zařadit do seznamu.
27
3. Vypracování nabídek a jejich vyhodnocení
3.1.
Musí být v zadávacím řízení resp. v zadávacích podkladech uvedena váha
kritérií pro udělení zakázky?
U mnoha zadávacích řízení není cena jediným kritériem pro udělení zakázky. Již při
oznámení o konání zadávacího řízení či v zadávacích podkladech musí zadavatel oznámit
všechna další kritéria, která jsou pro rozhodnutí o udělení zakázky relevantní. Podle
nových směrnic EU musí být rovněž uvedena váha jednotlivých kritérií, zpravidla jako
údaj v procentech.
Tip:
3.2.
Uchazeči by měli při zpracování svých nabídek v každém případě
zohlednit váhu jednotlivých hodnotících kritérií pro udělení zakázky
a svoji nabídku přesně přizpůsobit všem požadavkům!
Vyplatí se předkládat
a pozměňovací nabídky?
při
zadávacích
řízeních
vedlejší,
alternativní
V minulosti byly alternativní a vedlejší nabídky dobrým prostředkem pro vítězství
v zadávacím řízení. V rámci alternativní nabídky předkládají uchazeči návrhy
alternativního provedení. Provedením prací na základě alternativní nabídky se dosáhne
stejného technického, ekonomického či právního výsledku jinými prostředky. Zvláště
tehdy, je-li tato varianta cenově výhodnější, může být relevantní pro udělení zakázky.
Podle nejnovější judikatury Evropského soudního dvora musí zadavatel uvést minimální
kritéria pro alternativní a vedlejší nabídky. To v praxi vedlo k tomu, že alternativní a
vedlejší nabídky jsou v zadávacích řízeních povolovány jen zřídka. Přesto lze cíleně
předkládat varianty, pokud z hlediska uchazeče vedou k lepšímu a výhodnějšímu řešení.
Alternativní a vedlejší nabídky by měly být výrazně označeny. U veřejných otevírání
nabídek je kromě toho bezpodmínečně třeba pamatovat na to, že alternativní nabídky
budou předčítány.
Pozor!
Alternativní a vedlejší nabídky nemusí být povoleny u každého
zadávacího řízení! V Rakousku jsou alternativní nabídky například
přípustné pouze tehdy, pokud je zakázka udělována podle principu
nejlepšího uchazeče, pokud v zadávacím řízení bylo výslovně
uvedeno, zda jsou alternativní nabídky přípustné a jakého druhu
mohou být, a pokud byla předložena hlavní nabídka odpovídající
zadání příslušného řízení. Jestliže oznámení o konání zadávacího
řízení či zadávací dokumentace neobsahují žádnou informaci o
alternativních a vedlejších nabídkách, ujistěte se u zadavatele, zda
jsou povoleny či nikoli.
V Rakousku jsou vedle alternativních nabídek běžné i tzv. pozměňovací nabídky.
Pozměňovací nabídka je nabídka uchazeče, která ve vztahu k požadovaným pracím
obsahuje pouze drobné technické změny, které jsou však rovnocenné, např. ve volbě
materiálu, zpravidla na úrovni jednotlivých položek. Pozměňovací nabídka se však od
požadovaných prací neodchyluje v takovém rozsahu jako alternativní nabídka.
Pozměňovací nabídky jsou přípustné, pokud je v zadávacím řízení uvedeno, jakým
28
způsobem mají být takové nabídky předkládány a pokud byla předložena hlavní nabídka
odpovídající zadání příslušného řízení. Přípustnost muže být omezena na určité položky
a může být také předepsáno splnění určitých minimálních požadavků.
3.3.
Jaká zajištění jsou při zadávacích řízeních zpravidla požadována?
Pro doložení své finanční výkonnosti musí uchazeči zpravidla předložit prohlášení bank
nebo též účetní výkazy a podobné dokumenty. V mnoha zemích EU jsou jako zajištění
příležitostně požadovány záruky. Je-li tomu tak, mohou být požadovány jak záruky za
nabídku, tak i realizační záruky. Záruky za nabídku musí být odevzdány spolu s nabídkou
a zahrnují často určité procento z nabídkové částky, zpravidla ne více než pět procent.
Zárukami za nabídku má být zajištěno, aby uchazeč svoji nabídku dodržel, a to i po
udělení zakázky. Realizační záruky musí být složeny u zadavatele po udělení zakázky.
V České republice může být jako zajištění za nabídku požadována tzv. jistota, a to ve
formě předložení bankovní záruky či složení určité peněžní částky již spolu s nabídkou.
Tato skládaná peněžní částka může – v závislosti na předpokládané hodnotě veřejné
zakázky – dosáhnout značné výše (nejvýše však 2 % z předpokládané hodnoty veřejné
zakázky).
Pozor!
3.4.
Požadavek na peněžní částku jakožto záruku je sice slučitelný
s právem EU, uchazeči by však měli být obezřetní a popř. se
rozhodnout, že se zadávacího řízení nezúčastní, budou-li mít
pochybnosti o serióznosti zadavatele.
Jaké příležitosti a rizika skrývá sdružení uchazečů?
U větších projektů je běžné, že se podniky účastní zadávacího řízení nikoli jakožto
samostatní uchazeči, nýbrž spolu s partnery v rámci pracovního sdružení či sdružení
uchazečů. Především při vstupu na zahraniční trhy se dokonce doporučuje spolupracovat
s lokálními uchazeči resp. podat nabídku spolu s partnery, kteří mají v cílové zemi
zkušenosti a reference. Pracovní sdružení či sdružení uchazečů klade však mimořádné
nároky na účastníky takovéhoto sdružení. Zpracování nabídky je komplexnější, neboť
informace musí zpravidla dodat všichni účastníci sdružení uchazečů. Velkou překážku
představuje kromě toho i smluvní či společensko právní propojení účastníků sdružení.
Smlouvy o pracovním sdružení i ostatní dokumenty by měly být připravovány pokud
možno dlouhodobě a nikoli až v průběhu zadávacího řízení.
Pracovní sdružení a sdružení uchazečů mohou v zadávacích řízeních zpravidla
předkládat nabídky, pokud při zadávacím řízení nebyla z věcných důvodů účast či
zakládání pracovních sdružení a sdružení uchazečů prohlášena za nepřípustnou.
Zadavatel může stanovit podmínky pro pracovní sdružení či sdružení uchazečů, např.
předepsat formu sdružení či omezení počtu členů a složení pracovního sdružení nebo
sdružení uchazečů.
29
Pozor!
Zajistěte, aby se vaše firma nedopatřením neúčastnila téhož
zadávacího řízení s několika nabídkami. Vyhněte se např. tomu, aby
se vaše mateřská firma i zahraniční dceřiná firma účastnily
zadávacího řízení s vlastními nabídkami nebo aby se vedle hlavní
nabídky podílela na nabídce i dceřiná společnost či pobočka firmy
jako člen sdružení uchazečů.
Další problém představuje nalezení vhodných partnerů pro sdružení uchazečů.
Celoevropské vyhledávání partnerů je usnadněno nabídkami sítě Euro Info Center.
U všech Euro Info Center si můžete zadat nabídku ke spolupráci, která bude
prostřednictvím databáze rozšířena po celé Evropě. Prostřednictvím Euro Info Center
můžete též nahlédnout do nabídek ke spolupráci z vašeho odvětví, které byly do
databáze zařazeny firmami z EU a četných třetích zemí. Euro Info Centra nabízejí kromě
toho kooperační setkání, často při velkých mezinárodních veletrzích, kde se mohou
případní partneři setkat a osobně poznat.
3.5.
Na co je nutno dbát, jestliže váš podnik má při veřejné zakázce působit jako
subdodavatel nebo vy sami chcete subdodavatele využívat?
Alternativou ke sdružení uchazečů je spolupráce se subdodavateli. Avšak i využití
subdodavatelů je spojeno s riziky. Jakožto hlavní dodavatel jste zodpovědný za realizaci
zakázky. Zodpovídáte za to, že vaši subdodavatelé provedou jim svěřené úkoly bez
závad a včas.
Pamatujte také na to, že jméno subdodavatele musíte často oznámit již spolu
s nabídkou a že musíte doložit ekonomickou, finanční a technickou spolehlivost vašich
subdodavatelů (v ČR zadavatel může toto požadovat pouze po hlavním dodavateli, tedy
po uchazeči; uchazeč nicméně může prokázat chybějící část své kvalifikace
prostřednictvím subdodavatele). Vyžádejte si u subdodavatele včas dokumenty a
doklady, které jsou v zadávacím řízení požadovány! Pokud při zadávacím řízení musí být
subdodavatel oznámen předem, je často možné jej změnit pouze se souhlasem
zadavatele.
U mnoha zadávacích řízení není možné zadat celou zakázku subdodavateli. Rovněž tak
mohou existovat omezení pro to, které části určité práce, resp. jaký podíl celkové
zakázky musí být realizován hlavním dodavatelem a nikoli subdodavatelem.
3.6.
Může se podnik podílet na zadávacím řízení, jestliže se podílel již na přípravě
zakázky?
Podle nejnovější evropské judikatury je nepřípustné, aby podniky, které se podílely na
přípravě zakázky (tzv. projektanti), byly paušálně ze zadávacího řízení vyloučeny.
Zadavatel musí pomocí vhodných opatření včas zabránit narušení konkurenčního
prostředí. U nabídek od projektantů má zadavatel povinnost zvýšené kontroly. Jestliže
dojde k náznaku narušení konkurenčního prostředí, přechází důkazní povinnost na
uchazeče. Nepodaří-li se podezření vyvrátit, může dojít k vyloučení dotčeného podniku.
Vhodnými opatřeními pro zabránění přestupkům proti principu konkurence může být:
•
poskytnutí přiměřeně dlouhých nabídkových lhůt,
•
mimořádně pečlivá formulace při popisu výkonů/úkolů,
30
•
zpřístupnění relevantních výsledků činnosti projektantů buď v dokumentaci
zadávacího řízení nebo k nahlédnutí,
•
uspořádání odborných workshopů se všemi uchazeči, zaprotokolování otázek a
odpovědí,
•
prohlášení uchazeče, že jeho konkurenti již nejsou zvýhodněni a že se vzdává
uplatnění námitek v této souvislosti / zahájení přezkumného řízení.
Chce-li zadavatel zabránit tomu, aby se projektanti podíleli na hlavní zakázce, může to
zajistit tak, že ve smlouvě sjedná vyloučení účasti na budoucích zadávacích řízeních.
3.7.
Za jakých předpokladů je možné elektronické podávání nabídek?
Stále větší měrou se – s masivní podporou zákonodárců – ve všech zemích EU etablují
elektronické platformy pro zadávání zakázek, jejichž prostřednictvím má být umožněno
sledování veřejných zakázek na jednotné platformě, a to od oznámení o konání
zadávacího řízení přes elektronickou kalkulaci a předložení nabídek až po sledování fáze
realizace. Uchazeči mohou ovšem nabídky předkládat elektronickou formou pouze
tehdy, jestliže zadavatel pro příslušné zadávací řízení takovouto platformu použil a
uvedl. Mohou také použít pouze tu platformu, kterou zvolil zadavatel. Z důvodu velkého
počtu existujících elektronických platforem pro zadávání to v praxi znamená, že
podniky jsou konfrontovány s různými systémy. V důsledku toho jsou elektronické
platformy pro zadávací řízení uchazeči v současné době stále ještě málo využívány.
Zákonodárci a zadavatelé dosud bezvýsledně hledají řešení tohoto problému.
Na evropské úrovni lze zadávání veřejných zakázek elektronicky
prostřednictvím portálu SIMAP na adrese http://simap.europa.eu.
3.8.
provádět
Jakých chyb se uchazeči v nabídce často dopouštějí?
Typické chyby se vyskytují v následujících oblastech zadávacího řízení:
Předložení nabídky v rozporu se zadáním
Nabídky musí být předkládány písemně, v uzavřené obálce, s právně závazným podpisem
a ve stanovené lhůtě. Typickou chybou jsou chybějící podpisy či podpis zástupce firmy
bez oprávnění k podepisování, prohřešek proti povinnosti písemné formy (např. zasláním
nabídky faxem) a doručení nabídky po uplynutí lhůty pro zadávací řízení.
Nedostatky ve vztahu k formě a obsahu
Při zpracování nabídky je bezpodmínečně třeba dbát na úplné vyplnění nabídkových
formulářů, jednoznačné úpravy zápisů, splnění všech požadavků z popisu výkonů, úplné
podání všech požadovaných prohlášení a formulářů zadavatele a předložení všech
požadovaných kopií nabídky. V nabídkách často chybějí cenové údaje, nejsou přiloženy
doklady popř. není nabídka předložena v požadovaném počtu kopií.
Nepřípustné úpravy zadávacích podkladů
Poznámky v seznamu výkonů, výhrady v průvodním dopise a přikládání vlastních
všeobecných obchodních podmínek není u veřejných zadávacích řízení přípustné!
Z neznalosti a kvůli jiným zvyklostem u soukromých zakázek zde často dochází
k chybám, které mohou vést k vyloučení ze zadávacího řízení!
31
Tip:
Obsahuje-li dokumentace k zadávacímu řízení chyby, měli byste na
ně zadavatele upozornit před předložením nabídky a požádat o
opravu. Popř. byste měli předložit výrazně označenou vedlejší
nabídku.
Chyby v oblasti dokladů o kvalifikaci
Doklady o kvalifikaci musí být v okamžiku podání nabídky úplné a musí být předloženy
v požadované podobě a aktuálnosti. Doklady o kvalifikaci však často chybí, nejsou
aktuální nebo jsou k nabídce přiloženy chybné doklady.
Chyby v nabídce se sdružením uchazečů
K nejdůležitějším požadavkům na nabídku sdružení uchazečů patří uvedení veškerých
členů a zplnomocněného zástupce, závazné prohlášení ohledně zástupce sdružení a
závazné prohlášení o společné záruce. Též při sestavování dokladů o kvalifikaci musí
sdružení uchazečů dbát na úplnost. Zpravidla je nutno prokázat celkovou odbornost a
výkonnost, zatímco spolehlivost musí být doložena pro každého jednotlivého člena
sdružení uchazečů.
Využití subdodavatelů
Často musí být již při podání nabídky uvedeny údaje o tom, které práce neprovede
podnik sám a v jakém rozsahu mají být zadány cizím firmám. Občas bývá předepsáno,
že subdodavatelé smějí provádět pouze části prací.
Chyby v cenových údajích
Častým zdrojem chyb jsou údaje o cenách. U veřejných zadávacích řízení musí být
udávány úplné a ničím nepodmíněné ceny. Je nutno respektovat cenovou strukturu.
Ceny také nesmějí být nepřiměřeně vysoké či nízké.
3.9.
Smějí se firmy účastnit otevírání nabídek?
V mnoha zemích EU smějí být nabízející firmy přítomny při otevírání nabídek. Při
otevírání nabídek bývají zpravidla obsahy nabídek předčítány. Ne ve všech zemích je
otevírání nabídek veřejné.
Německo
V Německu v současné době existuje veřejné otevírání nabídek pouze
u zakázek na stavební práce. Otevírání nabídek u zakázek na dodávky
a služby provádějí minimálně dva zástupci zadavatele. Detaily o
otevírání nabídek naleznete v zápisu o zadání zakázky.
Rakousko
V Rakousku jsou uchazeči oprávněni účastnit se otevírání nabídek při
otevřeném nebo užším řízení.
Česká
republika
V České republice jsou uchazeči oprávněni účastnit se otevírání
obálek s nabídkami ve všech druzích zadávacích řízení. Při otevírání
obálek s nabídkami není však zadavatel povinen sdělit přítomným
uchazečům výše jednotlivých nabídkových cen a ani tento údaj
zapisovat do protokolu o otevírání obálek s nabídkami.
32
Tip:
3.10.
Firmy, které se zúčastnily zadávacího řízení, by v každém případě
měly být přítomny při otevírání nabídek. Jednak tím můžete zajistit,
že vaše nabídky včetně všech vedlejších nabídek budou přečteny
správně. Dále pak můžete zkontrolovat, zda jsou nabídky konkurence
po obsahové a formální stránce správné. Nezřídka se stává, že
soupeři při otevírání nabídek poukáží na závady v konkurenčních
nabídkách a to vede k vyloučení těchto nabídek. Kromě toho se
mohou firmy – především jsou-li na veřejném trhu nováčky – při
otevírání nabídek dozvědět detaily o nabídkách konkurence a tímto
způsobem sledovat trh, resp. se poučit pro budoucí zadávací řízení.
Jak zadavatel nabídky vyhodnocuje?
Kontrola a vyhodnocování nabídek probíhá u veřejných zakázek zpravidla na několika
úrovních.
V první úrovni se nabídky zpravidla přezkoumají, zda nevykazují formální nedostatky.
Zkontrolovat je nutno mimo jiné i včasné doručení nabídky, podpis a skutečnost, zda
nebyly v zadávací dokumentaci provedeny nepřípustné úpravy. Současně se přezkoumá
úplnost a správnost nabídky. Formální správnost nabídky je mimořádně důležitá.
V mnoha zemích vedou již malé formální nedostatky k vyloučení ze zadávacího řízení.
Např. v Itálii jsou vylučovány nabídky, u nichž je požadovaná pečeť na obálce umístěna
na nesprávném místě (např. na hlavním uzávěru obálky a nikoli na všech zalepených
místech), resp. které byly zapečetěny nesprávnou technikou (např. papírovou pečetí
namísto požadovaného pečetního vosku). Takovéto formální nedostatky mohou vést
k vyloučení, aniž by byla obálka vůbec otevřena.
Ve druhé úrovni hodnocení – u řízení bez předchozí účastnické soutěže – se zkoumá
kvalifikace uchazeče. Nejprve je třeba přezkoumat, zda jsou k dispozici veškeré
dokumenty k doložení odbornosti, výkonnosti a spolehlivosti. Na základě dokladů se
provede posouzení uchazeče. Nevhodní uchazeči musí být ze zadávacího řízení
vyloučeni. Uchazeči, kteří nadále v řízení zbudou, nejsou zpravidla seřazeni od
obzvláště vhodných až po ještě vhodné. Všichni uchazeči, kteří byli označeni za vhodné,
vstupují do vyhodnocování nabídek se stejnými předpoklady.
Teprve v dalším průběhu se zkoumá přiměřenost nabízené ceny a konečně je – na
základě předem oznámených kritérií pro udělení zakázky – stanovena nejekonomičtější
nabídka. Ve všech zemích EU platí v současné době pro nadlimitní zakázky přísné
pravidlo, že do rozhodování o udělení zakázky mohou být zapojena pouze ta kritéria,
která byla publikována při oznámení o konání zadávacího řízení, resp. v zadávací
dokumentaci. Zohlednit je nutno, jak bylo vysvětleno výše, i váhu jednotlivých kritérií.
Udělení zakázky musí být objektivně zdůvodnitelné.
Zatímco v mnoha zemích EU vedou nedostatky v nabídce zpravidla k vyloučení
ze zadávacího řízení, rozlišuje se v Rakousku mezi odstranitelnými a neodstranitelnými
nedostatky.
Při stanovení hranice mezi odstranitelnými a neodstranitelnými nedostatky je nutno
přezkoumat, zda by odstraněním nedostatků došlo k hmotnému zlepšení konkurenční
pozice uchazeče vůči jeho soupeřům. Neodstranitelný nedostatek se kromě toho může
vyskytnout tehdy, jestliže by odstraněním nedostatku došlo k (byť i nepřímému)
hmotnému zlepšení konkurenční pozice natolik, že by všichni uchazeči po uveřejnění
oznámení neměli k dispozici stejnou dobu pro vypracování svých nabídek (díky možnosti
odstranit nedostatek by byla dotčenému uchazeči poskytnuta delší doba pro zpracování
jeho nabídky).
33
Příklady odstranitelných nedostatků:
•
chybějící prohlášení o obratu v uplynulých třech letech v jednotlivých odvětvích je
odstranitelný nedostatek, neboť údaje o obratu lze považovat za objektivní a
uchazeč dodatečným doložením těchto údajů nemůže získat konkurenční výhodu,
•
dodatečné uvedení jmen spolupracovníků uchazeče po otevření nabídek též
nezakládá zlepšení pozice uchazeče, přináší přinejmenším možnost přezkoumat, pro
který podnik uvedení příjemci služeb pracují.
Příklady neodstranitelných nedostatků:
•
nepodepsaná nabídka,
•
nebyly-li dodrženy uvedené podmínky zadávacího řízení.
34
4. Právní ochrana u veřejných zadávacích řízení
4.1.
Právní ochrana uchazečů
Směrnice o koordinaci právních a správních předpisů ohledně zadávání veřejných
zakázek obsahují úpravu minimální právní ochrany, kterou členské státy musí uchazeči
při zadávání veřejných zakázek nad prahovou hodnotou poskytnout. Uchazečům o
veřejné zakázky jsou poskytována práva, kterých se lze domoci před řádným soudem.
Požadována je tzv. „primární právní ochrana“, která musí zajistit nárok uchazeče na
dodržení pravidel zadávání zakázek a zahrnuje zákazy udělení zakázek i práva na
nahlédnutí do spisů. Kromě toho přísluší podnikům zpravidla i nárok na náhradu škody,
dojde-li k dodatečnému prokázání chyb v zadávacím řízení.
Obecně platí, že na přestupky spočívající v porušení právních předpisů o zadávání
veřejných zakázek je třeba včas upozornit. Znevýhodněný uchazeč ztrácí svůj nárok na
právní ochranu, jestliže podá námitku resp. žalobu proti porušení předpisů, které nutně
musel zaznamenat již v dřívější fázi zadávacího řízení, teprve po udělení zakázky.
Mimořádně široce je tato skutečnost upravena v Rakousku. Přestupky zde podléhají
principu tzv. „prekluze“. Zjevné chyby zadávacího řízení, ke kterým došlo již při
oznámení o konání zadávacího řízení či v zadávací dokumentaci, se mohou stát
závaznými, jestliže proti nim není včas podána námitka. Zadávací řízení – i když by mělo
být protiprávní - již nelze zvrátit z toho důvodu, že nedošlo k jeho včasnému napadení.
V Německu, Rakousku a České republice je právní ochrana koncipována takto:
V Německu je právní ochrana u nadlimitních zakázek koncipována
jakou dvoustupňová. Nejprve komora pro zadávání veřejných zakázek
(první stupeň), jakožto správní orgán, přezkoumá zadávací řízení,
poté dojde k přezkoumání kasačním soudem (druhý stupeň).
Německo
Před zahájením přezkumného řízení před komorou pro zadávání
veřejných zakázek (Vergabekammer) musí podniky kontaktovat
středisko pro zadávání veřejných zakázek (Vergabestelle) a podat
námitku. K podání námitky musí dojít bezprostředně, což v praxi
odpovídá lhůtě tří až sedmi týdnů po zjištění přestupku v zadávacím
řízení. Je-li nedostatek zadávacího řízení zřejmý z oznámení o konání
veřejného zadávacího řízení, je nutno podat námitku nejpozději do
termínu předložení nabídky. Komora pro zadávání veřejných zakázek
začne konat teprve na vyzvání po podání námitky a po ústním jednání
vydá ve lhůtě pěti týdnů své rozhodnutí. V druhém stupni lze ve lhůtě
dvou týdnů podat stížnost u kasačního soudu. Kasační soud může
rozhodnutí komory zrušit. Přezkumná řízení jsou zpoplatněna!
Příslušná komora pro zadávání veřejných zakázek bývá uvedena
v oznámení o konání zadávacího řízení. Při zadávacích řízeních
spolkových úřadů je příslušným kontrolním orgánem Komora pro
zadávání veřejných zakázek u Spolkového úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže (Bundeskartellamt). Na úrovni jednotlivých
spolkových zemí sídlí komory pro zadávání veřejných zakázek často
při krajských úřadech (Bezirksregierung).
Při zadávání podlimitních zakázek je v Německu možná pouze
služebně dozorční stížnost (Dienstaufsichtsbeschwerde), která však
zpravidla nemá pro zadavatele žádné právní důsledky, nýbrž je
35
považována za čistě správní akt. U podlimitních zakázek tedy
uchazeči nemají nárok na dodržení pravidel pro zadávání veřejných
zakázek, na zásah úřadů či právo na nahlédnutí do spisů. Kromě toho
lze podat žalobu na náhradu škody před občanským soudem.
Pro zadávací řízení na spolkové úrovni lze v Rakousku, nezávisle na
výši zakázky, využít možnosti řízení o právní ochraně před Spolkovým
úřadem pro zadávání veřejných zakázek.
- Přezkumné řízení vedené Spolkovým úřadem pro zadávání veřejných
zakázek (Bundesvergabeamt)
Před udělením zakázky může podnik požádat o přezkumné řízení,
pokud je toho názoru, že mu v důsledku porušení práva vznikla či
hrozí škoda. Protiprávní rozhodnutí zadavatele lze přitom prohlásit za
neplatná. Žádost je možno podat pouze proti zvlášť napadnutelnému
rozhodnutí. Za takováto rozhodnutí se např. při otevřených řízeních
s předchozím oznámením považuje toto oznámení, výběr uchazečů,
výzva k podání nabídky, další rozhodnutí během nabídkové lhůty,
vyloučení nabídky, rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí o udělení
zakázky.
- Zjišťovací řízení vedené Spolkovým úřadem pro zadávání veřejných
zakázek
Rakousko
Žádosti o zahájení zjišťovacího řízení mohou být podávány do šesti
měsíců od oznámení o udělení zakázky, odvolání zadávacího řízení či
od okamžiku, kdy bylo možno se tyto skutečnosti dozvědět (30 dnů u
protiprávního rozhodnutí o udělení zakázky), nejpozději ovšem do
šesti měsíců po udělení zakázky či odvolání řízení. Jsou nepřípustné,
jestliže údajný přestupek by mohl být uplatněn v přezkumném řízení.
Spolkový úřad pro zadávání veřejných zakázek může zjistit, že
zakázka nebyla udělena nejlepšímu či nejlevnějšímu uchazeči. Při
přímém zadání může být zjištěno, zda přímé zadání proběhlo
oprávněně. Při zjišťovacím řízení po odvolání zadávacího řízení lze
zjistit, zda odvolání nebylo protiprávní.
Nárok na náhradu škody má neprávem opominutý uchazeč či zájemce
při zaviněném porušení ustanovení Spolkového zákona o zadávání
veřejných zakázek. Tento nárok zahrnuje přinejmenším náklady na
předložení nabídky a na účast v zadávacím řízení. Předpokladem pro
obrácení se na řádné soudy za účelem dosažení náhrady škody je
zjišťovací nález Spolkového úřadu pro zadávání veřejných zakázek.
Nárok neexistuje tehdy, jestliže po udělení zakázky nebo po
prohlášení o odvolání zadávacího řízení bylo příslušným úřadem pro
kontrolu veřejných zakázek zjištěno, že opominutý zájemce či
uchazeč by i při dodržení ustanovení tohoto spolkového zákona a
vyhlášek k tomuto zákonu neměl reálnou šanci zakázku získat, nebo
jestliže poškozená strana mohla hrozící škodu odvrátit žádostí o
vydání předběžného opatření či podáním žádosti o přezkumné řízení.
36
Adresa ředitelství Spolkového úřadu pro zadávání veřejných zakázek:
Bundesvergabeamt (BVA)
Praterstraße 31,
AT-1020 Wien
tel: +43 / (0) 1 / 21377-200
fax: +43 / (0) 1 / 21377-291
www.bva.gv.at
Spolkové země
V rámci zadávání zakázek jednotlivými zeměmi, obcemi, sdruženími
obcí a samosprávnými celky je přezkoumání upraveno zemskými
zákony. Příslušnými úřady jsou nezávislé správní senáty (ve Vídni a
v Salcburku pak senát pro kontrolu veřejných zakázek), které na
žádost provedou přezkumné řízení. V některých případech mají
nezávislé správní senáty až do udělení zakázky nejprve povinnost
pokusit se dosáhnout smíru mezi stranami.
Nezávislé správní senáty (Verwaltungssenat) a senáty pro kontrolu
veřejných zakázek (Vergabekontrollsenat) zpravidla provádějí i
zjišťovací řízení. Podnik, který má podezření na porušení práva,
může, pokud mu tím vznikla škoda, požádat o příslušné zjištění.
Odkazy na jednotlivé zemské vlády v Rakousku naleznete na adrese
www.ris.bka.gv.at/linkliste resp. na stránkách Úřadu spolkového
kancléře http://www.bka.gv.at
Seznam adres senátů pro kontrolu veřejných zakázek je k dispozici
v Euro Info Centru Linec (e-mail: [email protected])
V České republice existuje vícestupňový systém právní ochrany
dodavatele.
První stupeň představuje institut námitek, které dodavatel podává
přímo zadavateli, který o nich rozhoduje. Námitky může podat
kterýkoliv dodavatel, a to jak v případě nadlimitní, tak i v případě
podlimitní veřejné zakázky; námitky jsou přípustné i v rámci soutěže
o návrh. Námitky je nutné doručit zadavateli nejpozději do 15 dnů
ode dne, kdy se dodavatel dozví o domnělém porušení zákona
zadavatelem (v případě námitek proti rozhodnutí o vyloučení a proti
Česká republika rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky běží 15-ti denní lhůta ode
dne doručení takového rozhodnutí dodavateli). Zadavatel je povinen
o námitkách rozhodnout ve lhůtě 10 dnů ode dne jejich doručení, a to
buď tak, že námitkám vyhoví a přijme opatření k nápravě namítaného
porušení zákona nebo námitkám nevyhoví a uvede pro toto rozhodnutí
důvody. Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, nesmí před uplynutím
lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů
zadavatele (viz níže druhý stupeň), a je-li takový návrh podán včas,
ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu či zrušit
zadávací řízení.
Druhý stupeň představuje institut návrhu na zahájení řízení o
přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), který může podat
37
dodavatel, jež předtím podal zadavateli námitky. Návrh se podává
k orgánu, který provádí dohled nad zadáváním veřejných zakázek
v ČR – Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Joštova 8, Brno,
www.compet.cz (dále jen „ÚOHS“). Návrh se podává do 10
kalendářních dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí,
kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Stejnopis návrhu podává
navrhovatel v téže lhůtě rovněž zadavateli. Řízení o přezkoumání
úkonů zadavatele může zahájit ÚOHS rovněž z vlastního podnětu
(tedy nikoliv na základě návrhu dodavatele). Řízení o přezkoumání
úkonů zadavatele prováděné ÚOHS se řídí správním řádem (zákon č.
500/2004 Sb. správní řád) a je dvoustupňové - navrhovatel má
možnost se proti rozhodnutí ÚOHS odvolat, podat tzv. rozklad, o
němž rozhoduje předseda ÚOHS.
Třetí stupeň představuje správní soudnictví upravené v zákonu č.
150/2002 Sb. soudní řád správní, tedy možnost podání žaloby proti
rozhodnutí ÚOHS k příslušnému krajskému soudu (příslušným je
Krajský soud v Brně). Tato žaloba se podává do dvou měsíců poté, kdy
rozhodnutí ÚOHS bylo žalobci (dodavateli, který předtím podal návrh
na zahájení přezkoumání úkonů zadavatele k ÚOHS) oznámeno
doručením písemného vyhotovení. Správní soudnictví je rovněž
dvouinstanční, což znamená, že proti pravomocnému rozhodnutí
krajského soudu může žalobce podat odvolání, tzv. kasační stížnost
k Nejvyššímu správnímu soudu. Kasační stížnost se podává ve lhůtě
dvou týdnu ode dne doručení prvostupňového rozhodnutí krajského
soudu.
Právní ochrana u podlimitních zakázek nebyla ze strany EU detailně upravena.
Následkem toho neexistuje v mnoha zemích EU, mj. i v Německu, avšak nikoli
v Rakousku, efektivní právní ochrana pro podlimitní veřejné zakázky.
Tip:
Jako uchazeč samozřejmě musíte uvážit, zda chcete na potenciálního
zadavatele podávat žalobu či nikoli. Než podniknete příslušné právní
kroky, musíte v mnoha zemích zadavatele v každém případě přímo
kontaktovat a podat námitku. I když to není předepsáno, měli byste
to přesto udělat. Problémy mohou být vyřešeny i bez právního sporu.
Soudní jednání je spojeno s náklady.
4.2.
Co se skrývá za pojmem „lhůta pro podání námitek“, resp. „předběžné
oznámení“? Jaké lhůty jsou předepsány?
V některých zemích EU musí zadavatelé před udělením zakázky informovat neúspěšné
uchazeče o odmítnutí jejich nabídky. Do okamžiku udělení zakázky musí být poskytnuta
lhůta, v níž uchazeči popř. mohou dát podnět k zahájení přezkumného řízení. Doba mezi
předběžným oznámením a udělením zakázky se označuje jako lhůta pro podání námitek.
V Německu, Rakousku a České republice předepisují právní předpisy o zadávání
veřejných zakázek následující předběžná oznámení resp. lhůty pro podání námitek.
38
V Německu je u celoevropských zadávacích řízení nutné tzv.
předběžné oznámení podle § 13 Vyhlášky o veřejných zakázkách.
Německo
Po rozhodnutí, kterému uchazeči má být zakázky udělena, musí
zadavatel uchazeče, jejichž nabídky nemůže či nechce zohlednit,
informovat o svém rozhodnutí. Písemně jim musí sdělit jméno
úspěšného uchazeče a důvody, proč nebyla jejich nabídka vybrána.
Po tomto oznámení musí ještě vyčkat minimálně 14 dnů do
definitivního udělení zakázky. Jestliže uchazeče neinformuje nebo
nevyčká uplynutí lhůty, je uzavřená smlouva neplatná.
Zadavatel musí uchazečům, kteří v zadávacím řízení zůstali (tzn.
nebyli vyloučeni), neprodleně a prokazatelně (tzn. nikoli nutně
současně) sdělit, kterému uchazeči má být zakázka udělena, kdy
uplyne lhůta pro podání námitek, důvody odmítnutí nabídek, výši
zadané zakázky a vlastnosti a výhody vítězné nabídky. Výjimka:
ochrana veřejných či obchodních zájmů či volné soutěže.
Oznámení o rozhodnutí o udělení zakázky se provádí elektronicky či
faxem, pokud to není možné, pak dopisem.
Rakousko
Zakázka nesmí být pod hrozbou její naprosté neplatnosti udělena ve
lhůtě pro podání námitek v délce
•
obecně 14 dnů,
•
u podlimitních zakázek a ve výjimečných případech 7 dnů.
Lhůta pro podání námitek začíná v případě zaslání elektronickou
cestou či faxem v okamžiku oznámení o rozhodnutí o udělení zakázky,
v případě zaslání dopisem pak v okamžiku odeslání oznámení o
rozhodnutí o udělení zakázky.
Jakmile zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky, má
povinnost toto rozhodnutí oznámit do 5 pracovních dnů všem
uchazečům, kteří nebyli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Proti
tomuto rozhodnutí mají uchazeči právo podat zadavateli v 15-ti denní
lhůtě námitky. Před uplynutím této lhůty pro podání námitek nesmí
zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána
jako nejvhodnější; pokud byly námitky podány, nesmí zadavatel před
uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení před ÚOHS (10
dnů ode dne doručení rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám)
Česká republika
a je-li tento návrh k ÚOHS podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne
doručení námitek uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.
Pokud však žádné námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější
nabídky podány nebyly, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným
uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek.
Zadavatel je povinen uveřejnit do 48 dnů (u sektorových zadavatelů
do 2 měsíců) oznámení o uzavření smlouvy.
39
4.3.
Právní ochrana při zjevně protiprávním přímém udělení zakázky
Nezřídka se stává, že veřejní zadavatelé – ať již z neznalosti či úmyslně – zadají zakázku
bez jakéhokoli zadávacího řízení. I v těchto případech mohou podniky – přinejmenším
v rámci určitých lhůt – využít právní ochrany.
Německo
Rakousko
Česká
republika
Smlouvy, které byly zadány bez zadávacího řízení, jsou neplatné.
Do 30 dnů od získání informace, nejpozději do 6 měsíců po udělení
zakázky lze podat žádost o vydání nálezu, že přímé udělení zakázky
určitému podniku bez účasti třetích osob bylo zjevně nepřípustné.
Vydáním toho nálezu se smluvní vztah stává neplatným! Již
provedené práce je nutno zrušit.
V České republice platí pro tyto případy obecné pravidlo stanovené v
§ 39 Občanského zákoníku, které je platné pro jakékoliv právní
vztahy, tedy i pro smlouvu na realizaci veřejné zakázky uzavřenou
v důsledku nezákonného přímého zadání: právní úkon, který odporuje
zákonu, je absolutně (ex lege) neplatný. Jinými slovy, pokud je
smlouva na realizaci veřejné zakázky uzavřena v rozporu se zákonem
o veřejných zakázkách, je taková smlouva od počátku neplatná.
Vzhledem k tomu, že jde o neplatnost absolutní, může se jí dovolat
kdokoliv. Jinak platí právní ochrana prostřednictvím institutů
uvedených v čl. 25 výše (námitky, správní řízení před ÚOHS, apod.)
40
5.
Realizace zakázky: Zadávací řízení jste vyhráli – co nyní?
5.1.
Jaké problémy se mohou vyskytnout při realizaci zakázky?
Jestliže jste zakázku získali, vyvstává otázka provedení prací. Realizace zakázky může
být spojena s problémy především tehdy, pokud mají být práce provedeny v jiné zemi
EU.
Při realizaci dodávek do EU zpravidla dochází jen k nepatrným či žádným těžkostem.
Volný pohyb zboží je natolik rozšířený, že je možno bez problémů dodávat zboží z jedné
země do druhé. Rozdíly mezi prodejem v tuzemsku a prodejem v rámci Evropského
společenství vznikají jedině s ohledem na vyúčtování daně z přidané hodnoty.
Více těžkostí se oproti tomu může objevit při přeshraniční realizaci zakázek na stavební
práce a služby. Pro provádění stavebních prací a služeb existuje sice princip volného
pohybu služeb, který zaručuje, že poskytovatel služeb může za účelem poskytnutí
služby vykonávat ve státě EU svoji činnost – to však v současné době ještě za dodržení
předpokladů, které tento stát předepisuje pro své vlastní příslušníky. Právě z této
poslední klauzule, tzv. zásady rovného zacházení, vyplývají některé předpoklady pro
provádění prací v jiných zemích. Zvláštní požadavky mohou vyplývat např. v oblasti
daňového práva, živnostenského práva, práva pobytu a pracovního práva, ale i v oblasti
uznávání profesní kvalifikace. Odlišnosti mohou vznikat i s ohledem na zdravotní a
sociální pojištění, úpravu dovolených a předpisy pro mzdu v souladu s kolektivní
smlouvou.
Pro firmy z České republiky navíc v Německu a Rakousku platí četná omezení vyplývající
z přechodných období vyjednaných při vstupu této země do Evropské unie. Tato
omezení se týkají jednak možnosti poskytování služeb ve stavebnictví a dalších
vyjmenovaných oborech, jednak práce českých zaměstnanců, pro které je nadále
potřeba získat pracovní povolení. Rakousko a Německo mohou tato omezení uplatňovat
až do roku 2011.
V nejdůležitějších problémových oblastech v sektoru služeb je třeba v jednotlivých
případech pamatovat na:
DPH u stavebních prací a služeb
V zájmu korektního přístupu k přeshraničnímu poskytování služeb ve vztahu k DPH je
třeba vyjasnit, v které zemi provedená práce podléhá zdanění daní z přidané hodnoty a
jak má v důsledku toho vypadat příslušná fakturace. Řešení této otázky je
v jednotlivých případech mimořádně komplikované a liší se podle druhu poskytovaných
služeb. Kromě toho je pro správný přístup k dani z přidané hodnoty nutná též znalost
národních daňových předpisů dané země, v němž má příjemce služeb své sídlo resp.
v níž je plnění poskytováno. V případě pochybnosti je tedy nutno se vždy informovat u
příslušného zahraničního daňového úřadu. Potřebné kontakty lze získat
i prostřednictvím vašeho Euro Info Centra.
Uznávací řízení
V případě prací ve ‚vázaných živnostech’, a sice v řemeslných živnostech či v oblasti
inženýrských prací, je často nutno absolvovat uznávací řízení. Odpověď na otázku, zda a
jaká uznávací řízení je třeba absolvovat, se v jednotlivých zemích liší. V rámci
uznávacího řízení musíte mj. předložit osvědčení o uznání odborné kvalifikace z vaší
domovské země pro vaši oblast služeb či vaše řemeslo. Vaše řemeslnická komora, vaše
průmyslová a obchodní komora či jiné profesní organizace ze země vašeho původu vám
v rámci tohoto osvědčení potvrdí, jak dlouho, v jakém rozsahu a s jakým stupněm
kvalifikace jste v řemesle (samostatně) pracovali. V případě účasti na veřejných
zadávacích řízeních co nejnaléhavěji doporučujeme, aby váš podnik splnil právní
předpoklady pro udělení potřebného živnostenského oprávnění již během zadávacího
41
řízení. Živnostenské oprávnění musí být sice předloženo až při zahájení realizace,
z logických důvodů je však vyžadováno většinou již při přidělení zakázky. Pokud nelze
živnostenské oprávnění předložit, přidělení zakázky je neplatné.
Právo pobytu
Jako občan EU máte právo pobývat v jiných členských státech. Musíte se však nejpozději
po třech měsících přihlásit u příslušného cizineckého úřadu, pokud v místě nejste jako
turista.
Zdravotní a sociální pojištění
Samostatně výdělečně činné osoby, které se na dobu kratší než jeden rok usadí v jiném
státě EU, aby zde pracovaly, podléhají nadále sociálnímu pojištění v zemi svého původu.
Potřebují potvrzení E101. Toto potvrzení je pro úřady země, v níž přechodně pracují,
závazné. V důsledku toho nesmějí požadovat placení příspěvků sociálního pojištění na
základě systému platného pro zaměstnance.
Němečtí státní příslušníci si u své zdravotní pojišťovny obstarají následující formuláře:
E101, na němž se potvrzuje, že zůstávají nadále pojištěni v Německu,
E111 pro čerpání bezprostředně nutných věcných plnění (např. návštěva u lékaře
v případě nemoci, léky).
Ten kdo využije služeb zdravotnického zařízení bez těchto formulářů, musí si ošetření
sám zaplatit, v každém případě mu vydané peníze budou jeho zdravotní pojišťovnou
uhrazeny.
Dodržení kolektivní smlouvy
Příležitostně je u veřejných zakázek nutno pamatovat na další – většinou regionálně
ohraničené – zvláštnosti. V Bavorsku musí uchazeči např. při realizaci veřejných zakázek
na stavební práce zaměstnancům pracujícím v Bavorsku platit mzdu podle bavorské
kolektivní smlouvy platné v době realizace zakázky. To musí být potvrzeno již v nabídce
prohlášením o dodržení kolektivní smlouvy.
Tip:
5.2.
Před realizací zakázky se informujte ve vašem Euro Info Centru, jaké
předpisy platí ve vašem cílovém regionu!
Aktuální informace k platným ustanovením pro cizince v Německu a
Rakousku naleznete na adrese http://www.grenzoffensive.org
Jak mohu po realizaci zakázky získat další zakázky?
Vítězství v zadávacím řízení nepředstavuje jen krátkodobý úspěch, nýbrž může přinést
dlouhodobé obchodní styky. Lze se ucházet o další zakázky. Menší práce, které přímo
souvisejí s původní zakázkou, lze v následujících třech letech zadávat bez nového
zadávacího řízení. U systémových obchodů není veřejný zadavatel rovněž vázán
povinností vyhlašovat zadávací řízení. Vyhraný projekt kromě toho nabízí možnost
prokázat vlastní spolehlivost. Byla-li zakázka realizována ke spokojenosti zadavatele,
musí dodavatel při příštím zadávacím řízení u stejného zadavatele vynaložit výrazně
méně námahy, aby demonstroval vlastní výkonnost. Zadavatelé kromě toho informují
dodavatele, s nimiž měli dobré zkušenosti, o projektech plánovaných do budoucna. Péče
o veřejné zákazníky po realizaci zakázky se tedy v každém případě vyplatí.
42
Příloha 1: Na co nezapomenout a jak se vyhnout chybám
•
Pečlivě si pročtěte zadávací dokumentaci; např. potřebný počet (dobře
čitelných) kopií, překlady, technické výkresy.
•
Přezkoumejte, zda v zadávací dokumentaci byla dodržena pravidla EU (např. zda
nejsou „zahraniční" dodavatelé diskriminováni vůči tuzemských uchazečům).
•
V případě nedostatků/diskriminace v zadávacím řízení včas písemně kontaktujte
zadavatele; případné prodlení vede k tomu, že porušení pravidel nelze později
již uplatnit.
•
Zkontrolujte, zda je veškerá dokumentace v nabídce kompletní, odpovídá
podmínkám zadávacího řízení, je řádně podepsána oprávněnými osobami a
připravena k odeslání.
•
Neprovádějte v dokumentaci v nabídce žádné změny připojováním dobře
míněných dodatků a/nebo vysvětlivek.
•
Formuláře vyplňte pravdivě, jinak bude nabídka vyloučena.
•
Nabídku podejte před koncem lhůty (počítejte s prodlením při doručování
poštou).
•
Při předkládání vedlejší nabídky bezpodmínečně přiložte prohlášení o její
rovnocennosti.
•
Vedlejší nabídku/návrh na změnu (pokud jsou přípustné) přikládejte ve zvlášť
označených obálkách.
•
Před zahájením přezkumného řízení je bezpodmínečně zapotřebí kvalifikovaného
právního poradenství.
43
44
Příloha 2: Slovníček pojmů
Slovníček zahrnuje především pojmy vztahující se k problematice veřejných zakázek v
Německu a Rakousku
A
Alternativní nabídka/
Alternativangebot
C
Centrální nákupní střediska/
Zentralbeschaffungsstellen
(v ČR odpovídá pojmu Centrální
zadavatel)
D
Díla/ Gewerke
Dodavatel/ Auftragnehmer
Dodávka nebo služba?/ Lieferoder Dienstleistung?
Drobné položky/ Kleinlose
Druhy cen/ Preisarten
J
Jednací řízení/
Verhandlungsverfahren
Nabídka na základě návrhu alternativní podobné
nabídky uchazeče.
Centrální nákupní střediska jsou např. Úřad
spolkového kancléře (Bundeskanzleramt), všechna
spolková ministerstva a dále Rakouský ústřední
statistický úřad (Das Österreichische Statistische
Zentralamt), Rakouská státní tiskárna
(Österreichische Staatsdruckerei AG), Spolkový úřad
pro cejchování a měření (Bundesamt für Eich- und
Vermessungswesen), Rakouské výzkumné a zkušební
středisko Arsenal (Österreichische Forschungs- und
Prüfzentrum Arsenal Ges.m.b.H.), Spolkové státní
dílny na výrobu protéz (Bundesstaatliche
Prothesenwerkstätten), společnost Austro Control
Ges.m.b.H., Spolkový úřad pro kontrolu motorových
vozidel (Bundesprüfanstalt für Kraftfahrzeuge) a
státní pošta či společnost Telekom Austria AG. V ČR
nejsou dosud (k první polovině listopadu 2006)
vytvořeni specializovaní centrální zadavatelé,
nicméně práva a povinnosti centrálního zadavatele
může vykonávat kterýkoliv veřejný zadavatel
(ministerstvo, Státní správa hmotných rezerv, obec,
kraj či jejich příspěvkové organizace, apod.)
Jsou v jazyku směrnice EU označována jako
„položky“.
Podnik, s nímž je smluvně dohodnuto, že zadavateli
poskytne plnění za odměnu.
Pokud zakázka obsahuje oba druhy plnění, určuje
zařazení výše nabídkové hodnoty. Pokud činí např.
nabídková cena za služby 4 mil. EUR a nabídková
cena za dodávky 1 mil. EUR, pak zadávací řízení
spadá pod směrnici o službách.
Za „drobné položky“ jsou považovány takové
odděleně zadané části celkového díla, které
v součtu nepřesáhnou 20 % celkové hodnoty zakázky
a částku 1 mil. EUR (pro zakázky na stavební práce)
a 80 000 EUR (pro zakázky na dodávky a služby).
(Díla se v jazyku směrnice EU nazývají „položky“.
Podle druhu mohou být ceny jednotkové, paušální či
režijní.
Při tomto řízení se s jedním či více vybranými
podniky jedná o celém obsahu zakázky.
45
Jistota (Vadium)/ Sicherstellung
K
Kauce/ Kaution
Koncesní zakázky na stavební
práce/ Baukonzessionsaufträge
Krycí pozastávka/
Deckungsrücklass
L
Lhůta pro přidělení zakázky/
Zuschlagsfrist
N
Nabídka/ Angebot
Jistota (vadium) složí jako záruka uchazeče, že
dodrží svoji nabídku, a činí většinou 3 –5 % hodnoty
zakázky (V ČR do 2 % předpokládané hodnoty
veřejné zakázky). Požaduje-li zadavatel od
uchazečů jistotu (vadium), pak musí uvést
v zadávací dokumentaci, že chybějící doklad o
složení požadované jistoty (vadia) je
nepřekonatelným nedostatkem (§ 86 Spolk. zákona o
zadávání veř. zakázek) Odstoupí-li uchazeč od své
nabídky během lhůty pro podání námitek, propadá
ve prospěch zadavatele.
Kauce slouží jako zajištění pro případ, že smluvní
strana poruší určité, ve smlouvě stanovené, zvláštní
povinnosti (V ČR není tento institut výslovně
zákonem požadován a je věcí smluvní úpravy; kauci
v tomto slova smyslu není možné zaměňovat
s institutem kauce, upraveným v českém zákonu o
veřejných zakázkách v § 115, který představuje
částku povinně hrazenou dodavatelem při podání
návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele dozorovým
orgánem).
Protiplnění za provedení prací spočívá výhradně
v právu užívání stavby či v právu užívání a zaplacení
určité ceny.
Krycí pozastávka slouží jako zajištění proti
přeplacení na základě vystavených faktur (splátkové
faktury či platba podle plánu), jejichž základem
jsou pouze přibližně stanovená plnění. Dále slouží
jako zajištění splnění smlouvy ze strany dodavatele,
pokud není zajištěno kaucí (zpravidla 7 % hodnoty
zakázky).
Lhůta pro přidělení zakázky začíná uplynutím lhůty
pro podání nabídek a zahrnuje dobu, v níž má dojít
k přidělení zakázky. Tato lhůta má být udržována co
nejkratší a neměla by přesáhnout 3 měsíce.
Prohlášení uchazeče, že hodlá poskytnout určité
plnění za odměnu při dodržení stanovených
podmínek. V ČR představuje nabídku souhrn
dokumentů požadovaných zadavatelem a zákonem,
a to včetně podepsaného návrhu smlouvy na
realizaci veřejné zakázky a prohlášení uchazeče, že
je vázán celým obsahem nabídky po celou dobu
zadávací lhůty (lhůty, po kterou je vázán svou
nabídkou); v otevřeném a zjednodušeném
podlimitním řízení jsou součástí nabídky rovněž
doklady prokazující splnění požadované kvalifikace.
46
O
Omezené řízení/ Beschränkte
Ausschreibung
Otevřené řízení/ Offenes
Verfahren
P
Plnění/ Leistungen
Podniky/podnikatelé/
Unternehmer
Položková úprava/ Losregelung
Prahová hodnota/ Schwellenwert
Princip nejlepšího uchazeče/
Bestbieterprinzip
Princip nejlevnějšího uchazeče/
Billigstbieterprinzip
Prioritní služby/ Prioritäre
Dienstleistungen
Předběžné oznámení/
Vorinformation
Přidělení zakázky/ Zuschlag
S
Sektory (sektoroví zadavatelé)/
Sektoren
Sociální pojistitel/
Sozialversicherungsträger
viz „Užší řízení“.
Při tomto řízení jsou zakázky na provedení prací
zadávány v předepsaném řízení poté, co byl
neomezený počet dodavatelů veřejně vyzván
k předložení nabídky.
Dodávky a práce hmotné i nehmotné povahy.
Fyzické či právnické osoby, osobní společnosti,
zapsané výdělečné společnosti a pracovní sdružení.
Rozdělení mimořádně obsáhlých plnění na jednotlivé
dílčí položky či rozdělení celkového plnění na různá
díla je přípustné a v praxi se též používá.
Lze je užít pro zakázky na stavební práce a zakázky
na služby (ovšem nikoli služby v sektorové oblasti).
Taková hodnota (hodnota zakázky), která překračuje
určitý „práh“, např. u zakázek na služby 211 000
EUR, u zakázek na stavební práce 5 278 000 EUR
atd. (stav: leden 06)
„Princip nejlepšího uchazeče“ stanoví, že zakázka
bude přidělena ekonomicky nejvýhodnější nabídce
v souladu s kritérii stanovenými v zadávacím řízení
(např. cena, realizační lhůta, provozní náklady,
rentabilita, technická hodnota atd.).
„Princip nejlevnějšího uchazeče“ stanoví, že
zakázka bude přidělena nabídce s nejnižší cenou.
Definovány v Příloze III Spolkového zákona o
zadávání veřejných zakázek (BvergG). Patří k nim
především projektové a poradenské služby v oblasti
inženýrských prací, zpracování dat, auditů, výzkumů
trhu a veřejného mínění, reklamy a finančních
služeb.
§61 Spolk. zák. o zadávání veřejných zakázek BVergG 2006:
Předběžné oznámení by měli veřejní zadavatelé
provádět u zakázek na dodávky a služby tehdy,
jestliže hodnota zamýšlených nákupů pro příštích 12
měsíců leží v oblasti nad prahovými hodnotami. V ČR
je zadavatel povinen předběžně oznamovat pouze ty
nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v
následujících 12 měsících a současně u kterých
hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek.
Prohlášení vůči uchazeči, že jeho nabídka byla
přijata.
Podniky, které pracují v oblasti zásobování pitnou
vodou, energií a dopravní infrastruktury či v nákupu
v oblasti telekomunikací.
To jsou regionální zdravotní pojišťovny, závodní
zdravotní pojišťovny, Pojišťovna rakouských drah
47
(Versicherungsanstalt der österr. Eisenbahnen),
Rakouská hornická pojišťovna (Versicherungsanstalt
des österr. Bergbaus), Všeobecná úrazová pojišťovna
(Allgemeine Unfallversicherungsanstalt), Rolnická
sociální pojišťovna (Sozialversicherungsanstalt der
Bauern), Dělnická a úřednická penzijní pojišťovna
(Pensionsversicherungsanstalt der Arbeiter und
Angestellten) a Hlavní svaz rakouských sociálních
pojistitelů (Hauptverband der österr.
Sozialversicherungsträger).
U
Úprava početních chyb/
Rechenfehlerregelung
Užší řízení/ Nicht offenes
Verfahren
V
Vadium/ Sicherstellung
Variantní nabídka/
Variantenangebot
Volné zadání/ Freihändige
Vergabe
Z
Zadavatel/ Auftraggeber
Zajištění/ Sicherstellung
Záruční pozastávka/
Haftungsrücklass
viz § 126 odst. 4 Spolkového zákona o zadávání
veřejných zakázek z roku 2006 (BvergG.2006)
Při tomto řízení jsou zakázky na provedení prací
zadávány v předepsaném řízení poté, co byl užší
počet podniků (dodavatelů) písemně vyzván
k předložení nabídky.
Viz „Jistota“
Nabídka na základě varianty zadávacího řízení
dodavatele.
viz „Jednací řízení“
Taková fyzická či právnická osoba, která smluvní
cestou udělí či hodlá udělit dodavateli zakázku na
poskytnutí plnění za odměnu.
Jako zajišťovací prostředky slouží: peníze
v hotovosti, bankovní záruky, bankovní pozastávka,
pojištění, spořitelní knížky bez omezovací doložky či
cenné papíry požívající sirotčí jistoty.
Záruční pozastávka slouží jako jistota pro případ, že
zadavatel nesplní povinnosti vyplývající pro něj ze
záruky.
48
Příloha 3: Seznam expertů, kteří vystoupili na seminářích v Linci, Mnichově a Plzni,
případně se podíleli na přípravě této publikace
Dr. Michael Angerer, Rakouská hospodářská komora, Praha
Dr. Michael Angerer byl do srpna 2006 obchodním delegátem
Rakouské hospodářské komory v Praze a obchodním radou
rakouského velvyslanectví v Praze. Od září 2006 převzal Dr.
Angerer vedení pobočky v Sofii/Bulharsko.
Kontakt možný od září 2006 v pobočce v Sofii:
tel: +359 (2) 953 15 53
fax: +359 (2) 953 24 26
e-mail: [email protected]
www: http://www.austriantrade.org/bg
Andrea Bernert-Bürkle M.A., Bavorské poradenské středisko pro zakázky, Mnichov
Andrea Bernert-Bürkle je manažerkou Bavorského poradenského
střediska pro zakázky (Auftragsberatungszentrum Bayern e.V.),
instituce zodpovědné za oblast veřejných zakázek, která je
provozována Bavorskou průmyslovou a obchodní komorou
a řemeslnými komorami.
Je expertkou na německé a evropské právo v oblasti veřejných
zakázek.
Kontakt:
tel: +49 89 51 16-1 76
fax: +49 89 5116 663
e-mail: [email protected]
www: http://www.abz-bayern.de
Annette Karstedt-Meierrieks, Německý sněm průmyslových a obchodních komor, Berlín
Annette Karstedt-Meierrieks vede oddělení veřejných zakázek v
Německém sněmu průmyslových a obchodních komor (Deutscher
Industrie- und Handelskammertag - DIHK), který je vrcholovou
organizací německých obchodních komor. DIHK reprezentuje více
než 3 miliony členů.
Specializuje se na poradenství a konzultace politikům a státní
správě ve věci veřejných zakázek.
Kontakty:
tel: +49 30 20308 2706
fax: +49 30 20308 5 2706
e-mail: [email protected]
www: www.dihk.de
49
Mgr. Tomáš Machurek, ROWAN LEGAL, sdružení advokátů
Mgr. Tomáš Machurek je advokátem a partnerem v advokátní
kanceláři ROWAN LEGAL, sdružení advokátů v Praze. Je
certifikovaným školitelem Ministerstva pro místní rozvoj pro
oblast veřejných zakázek a udělování koncesí, členem rozkladové
komise Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro oblast
veřejných zakázek a spoluautorem nového zákona o veřejných
zakázkách. V Asociaci pro veřejné zakázky působí jako předseda
výkonného výboru (www.asociacevz.cz).
V advokátní kanceláři ROWAN LEGAL, sdružení advokátů (do
31.12.2005 advokátní kancelář Fiala, Profous, Maisner & spol.)
pracuje od roku 1993.
Kontakt:
tel: +420 224 216 212
fax: +420 224 215 823
e-mail: [email protected]
www: http://www.rowanlegal.com
Miriam Naukkarinen, Assessor, Bavorské poradenské středisko pro zakázky
Miriam Naukkarinen zodpovídá v Bavorském poradenském
středisku pro zakázky (Auftragsberatungszentrum Bayern) za
poradenství podnikům ve věci veřejných zakázek v Německu a
evropských zemích.
Je čestnou přísedící Spolkových komor pro zadávání veřejných
zakázek (Vergabekammern des Bundes) při Spolkovém úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže a projektovou manažerkou a
poradkyní pro projekty podporované ze zdrojů EU.
Kontakt:
tel: +49 89 51 16-1 76
fax: +49 89 5116 663
e-mail: [email protected]
www: http://www.abz-bayern.de
Mag. Sarah Neubauer, Rakouská hospodářská komora, Mnichov
Mag. Sarah Neubauer je náměstkyní ředitele pobočky Rakouské
hospodářské
komory
v Mnichově.
Poskytuje
poradenství
rakouským firmám ve všech jejich obchodních zájmech.
Kontakt:
tel: +49 89 24 29 14-0
fax: +49 89 24 29 14-26
e-mail: [email protected]
www: http://www.austriantrade.org/de
50
Dr. Jörg Nürnberger, DLA Weiss Tessbach, Praha
Dr. Jörg Nürnberger je ředitelem kanceláře DLA Weiss Tessbach
v Praze a má přibližně desetileté zkušenosti ze Střední a Východní
Evropy v oblasti práva správního, profesního, pobytového,
živnostenského, občanského, společenského, obchodního a
realitního.
Kontakt:
tel: +420 222 817 601
fax: +420 222 246 065
e-mail: [email protected]
www: www.dlapiper.com
Dr. Matthias Öhler, Advokátní kancelář Schramm-Öhler, Vídeň
Dr. Matthias Öhler je právním zástupcem a partnerem v advokátní
kanceláři Schramm-Öhler ve Vídni. Za svoji disertační práci
„Právní ochrana při zadávání veřejných zakázek v Evropské unii"
obdržel v roce 1998 Cenu Walthera Kastnera.
V letech 1994 až 1996 pracoval na Generálním ředitelství
Evropské komise, které zodpovídá za oblast zadávání veřejných
zakázek.
Kontakt:
tel: +43 1 409 76 09-15
fax: +43 1 409 76 09-30
e-mail: [email protected]
www: http://www.schramm-oehler.at
Mag. Franz Reiter, Hospodářská komora Horního Rakouska, Linec
Mag. Franz Reiter je odborníkem na zadávání veřejných zakázek
v Hospodářské komoře Horního Rakouska a specialistou na
zadávání zakázek všech rakouských zadavatelů.
Kontakt:
tel: +43 (0)5-90909-3441
fax: +43 (0)5-90909-3439
e-mail: [email protected]
www: http://www.wko.at/ooe
RA Denis Riediger, Rödl & Partner, Praha
Denis Riediger je právníkem mezinárodní kanceláře Rödl &
Partner, která provozuje 72 poboček ve 30 zemích.
Působí v Praze a je zodpovědný za české právo v oblasti
veřejných zakázek.
Kontakty:
tel: +420 221 236 163 111
fax: +420 224 236 163 799
e-mail: [email protected]
www: www.roedl.com
51
MMag. Gisa Schosswohl, Hospodářská komora Horního Rakouska, Linec
MMag. Gisa Schosswohl pracuje v OÖ Förderlobby EU+, společné
iniciativě Hospodářské komory Horního Rakouska a spolkové země
Horní Rakousko. Cílem je zvýšení využití dotačních programů EU
a získání prostředků pro hospodářsko politické projekty v Horním
Rakousku.
MMag. Schosswohl je odbornicí na dotační programy EU
v „nových“ členských státech EU.
Kontakt:
tel: +43 (0)5-90909-3457
fax: +43 (0)5-90909-3459
e-mail: [email protected]
www: http://www.euplus.at
RA Uwe-Carsten Völlink, Nörr Stiefenhofer Lutz, Mnichov
Uwe-Carsten Völlink je právníkem a partnerem společnosti Nörr
Stiefenhofer Lutz v Mnichově. Vede oddělení veřejných zakázek.
Specializuje se ve věci veřejných zakázek již mnoho let a
poskytuje poradenství jak podnikům, tak veřejnému sektoru. Je
redaktorem komentáře k německé legislativě v oblasti veřejných
stavebních zakázek a pravidelně uveřejňuje své články k otázkám
veřejných zakázek v magazínu IBR (Immobilien- und Baurecht).
Kontakt:
tel: +49 89 286 28-262
fax: +49 89 280 110
e-mail: [email protected]
www: http://www.noerr.com
52
Příloha 4: Databáze a zajímavé odkazy k tématu zadávacích řízení
A
ADA
Auftrag.at
B
Bundesbeschaffung Österreich
Bundesvergabeamt Österreich
C
Cordis (Výzkum a vývoj)
D
DG Market
E
EBRD
Evropa/podniky
Europeaid
Evropská investiční banka (EIB)
Zadávací řízení Rakouské rozvojové agentury
http://portal.wko.at/wk/dok_detail_html.wk?AngID
=1&DocID=512206
Aktivní servis zadávacích řízení (evropské a
mezinárodní projekty)
http://www.auftrag.at
http://bbg.portal.at/
http://www.bva.gv.at/BVA/default.htm
http://cordis.europa.eu/de/home.html
Celosvětová zadávací řízení
http://ausschreibungen.dgmarket.com
http://www.ebrd.com
http://ec.europa.eu/youreurope
Databáze k zadávacím řízením z programů EU pro
třetí státy
http://ec.europa.eu/europeaid/cgi/frame12.pl
Projekty Evropské investiční banky
http://portal.wko.at/wk/dok_detail_html.wk?AngID
=1&DocID=508220
M
Mezinárodní finanční instituce
Ministerstvo pro místní rozvoj
(Česká republika)
O
Projekty mezinárodních finančních institucí
http://portal.wko.at/wk/dok_detail_html.wk?AngID
=1&DocID=511828
http://www.mmr.cz
Obchody ve východní Evropě
Zadávací řízení ve všech odvětvích ve Východní
Evropě
http://www.ostgeschaeft.com
P
Plattform des Bundes
Deutschland
http://www.bund.de
Právní informační sytém (RIS)
Spolkový právní informační systém
http://www.ris.bka.gv.at/auswahl/
(zadat: Vergabe)
S
SIMAP
T
TED
Turecko
http://simap.europa.eu
http://ted.europa.eu
Zadávací řízení v Turecku
http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?AngID=1
&StID=197722
53
V
Vergabeportal.at
Veřejná zadávací řízení v EU
Veřejné zakázky v ČR
www.vergabeportal.at
Rozsáhlý portál pro rakouská a celoevropská
zadávací řízení
http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocure
ment/e-procurement_de.htm
http://www.isvzus.cz
Centrální internetová adresa, na které jsou
uveřejňovány veřejné zakázky, je-li dána dle zákona
povinnost je uveřejňovat
http://www.portal-vz.cz
Portál obsahující nejdůležitější informace z oblasti
veřejných zakázek a koncesí v ČR; provozovatelem
je Ministerstvo pro místní rozvoj
Z
Zadávací řízení ve stavebnictví
v Rakousku
http://www.ausschreibung.at
54
Poznámky
55
56
EURO INFO CENTRE MÜNCHEN
EU-Beratungscentrum der IHK für München und Oberbayern
und der Handwerkskammer für München und Oberbayern
Tato brožura byla vydána s podporou Evropské unie v rámci projektu PUB-Public Procurement
in Upper Austria/AT, Bavaria/DE and Bohemia/CZ.
Linz – Pilsen – München, Říjen 2006