servus 2

Komentáře

Transkript

servus 2
NÍZKÝ A STŘEDNÍ LES VERSUS OCHRANA PŘÍRODY
SERVUS MICHAL1, KADAVÝ JAN2, KNEIFL MICHAL2
1
CHKO Litovelské Pomoraví, Husova 5, 784 01 Litovel, Česká republika
Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613
00 Brno, Česká republika
2
ABSTRAKT
Příspěvek je zaměřen na uplatnění principů hospodaření tvarem nízkého a středního lesa v
lokalitách soustavy NATURA 2000. Zabývá se otázkou, zda pouhé konstatování nedostatku
zastoupení lesa nízkého či středního a volání po obnově některých tradičních způsobů
hospodaření v lese počítá se všemi doprovodnými vlivy a zda jsme připraveni tento způsob
hospodaření rehabilitovat nejen ekonomicky, ale i z pohledu ekologie ve všech jeho aspektech.
DRUHOVÁ OCHRANA A PODPORA BIODIVERZITY
Implementace Natury 2000 do českého právního řádu vnesla do domácího prostředí i některé
nové trendy v ochraně přírody. Mezi ně jistě patří i zvýšený důraz na tzv. managementová
opatření. V praxi se jedná o aktivní opatření ochrany přírody vedoucí ke kýženému cíli.
V dokumentech jež tvoří osnovu práce ochranáře tedy v plánech péče o zvláště chráněná území
je tento okruh vymezen zhruba těmito kategoriemi:
• předmět ochrany podle zřizovacího předpisu
• hlavní předmět ochrany – současný stav
• cíl ochrany
Definice cíle je určována typem managementové kategorie stanovené podle ”Zásad pro
kategorizaci chráněných území na základě managementu”. Tento typ by měl být podmíněn
zhodnocením významu lokality tedy v zásadě předmětem ochrany a aktuálním stavem. Zásady
managementu, kategorie zvláště chráněného území a z nich vycházející cíl ochrany, jsou určující
pro zpracování návrhové části plánu péče.
Jak je patrno z výše uvedeného, mohou a v praxi nastávají jistá dilemata umocněná např.
oborovou specializací tvůrců plánů péče či sukcesními posuny lokality a tím i změnami
prostředí. Tento rozpor musí být jasně definován a autoři se s ním musí vyrovnat v předepsané
části plánů péče definované “Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné
kolize“. Tímto jasně daným postupem by měly být při každé obnově plánu péče nově
zhodnoceny předměty ochrany a nově nastaven management území.
NÍZKÝ A STŘEDNÍ LES – OCHRANÁŘSKÉ PŘÍSTUPY V MINULOSTI.
V českém prostředí (ve zvláště chráněných územích) se o aktivním managementu ve prospěch
lesa středního či nízkého nedalo hovořit. Ochrana se zaměřila především na zachování lesa s co
možná nejmenšími těžebními zásahy, nebo na obhospodařování formou holosečných prvků
s ponecháváním výstavků v přesně nespecifikovaném počtu, zpravidla dohodnutém lokalitu od
lokality.
Pravděpodobně první zmínka v literatuře zaměřené do řad ochrany přírody v níž jsou vedeny
úvahy nad managementem těchto lesů se objevuje v publikaci Péče o chráněná území II
(PETŘÍČEK, MÍCHAL 1998). Ve zhruba sedmisetstránkové knize je zhruba 6 stran věnováno
této problematice v kapitolách s výstižným názvem „Poznámky k managementu středních lesů,
Poznámky k výmladkovým lesům a Stanovištně nevhodné výmladkové porosty“.
K lesům středním se zde přistupuje s jistou opatrností, není vyloučeno jeho pěstování, popsán
je „možný postup regulačního zásahu“ jež v podstatě shrnuje základní principy vedoucí
k udržení tvaru lesa středního. Na straně druhé je zde rovněž citován názor, že „střední les je tvar
umělý a neměl by být v lesích významných pro ochranu přírody uplatňován.“ Zdůrazněna je
především jistá podobnost mezi lesem středním a výběrným.
U pařezin autoři konstatují udržení významně většího podílu druhů lesostepního původu a
změnu dřevinné skladby podmíněnou výmladnou schopností některých dřevin či degradací půdy.
Jako velmi problémové je vnímáno „vyloučení generativní reprodukce a tím i ustrnutí adaptace
na změny prostředí ve sledu generací lesa“.
Přesto se již objevuje doporučení nepřevádět stanovištně vhodné výmladkové porosty jež
mohou být „výraznými ostrovy zvýšené biodiverzity“.
Rehabilitace pařezin a středních lesů v ochranářské teorii přichází v českých poměrech
s publikací Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management (KONVIČKA, ČÍŽEK,
BENEŠ 2006). Právě skupina hmyzu (a v citované publikaci jde především o denní motýly) je
dle autorů hlavním indikátorem obecně se snižující biodiverzity a vymírání některých druhů
dříve v naší krajině hojně zastoupených.
Natura 2000 jasně definovala úkoly ochrany přírody v druhové a územní ochraně. A právě
odborníci na druhovou ochranu se začali zabývat existenčními podmínkami a tím i zásadami
managementu stanovišť těchto druhů. A zde se objevují opět požadavky na hospodaření v bohatě
strukturovaných porostech, přičemž jako model je uváděn les střední. Tvar lesa a s ním spojený
systém hospodaření známý jako les střední či nízký je dosud běžným způsobem v některých
lesnicky vyspělých a nám blízkých zemích, jako například v Německu či Francii. V podmínkách
českého lesnictví je diskuse nad touto problematikou dosud spíše opatrná.
Před lesníky a ochranáři vyvstala otázka, zda jsme připraveni tento způsob hospodaření
rehabilitovat ekonomicky, ale rovněž z pohledu ekologie ve všech jeho aspektech. Pouhé
konstatování nedostatku zastoupení lesa nízkého či středního a volání po obnově těchto
tradičních způsobů hospodaření by vyznělo značně alibisticky.
UPLATNĚNÍ PRINCIPŮ HOSPODAŘENÍ TVAREM NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA V LOKALITÁCH
SOUSTAVY NATURA 2000.
Všeobecné požadavky na péči o lokality Natury 2000 jsou obsaženy v článcích 6.1 a 6.2
Směrnice o stanovištích (92/43/EHS) ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť,
volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Podrobněji popsána jsou v interpretační příručce (doporučujícím dokumentu komise) k článku
6 směrnice o stanovištích Péče o lokality soustavy Natura 2000.
Plány péče dosud zpracovávané orgány ochrany přírody pro zvláště chráněná území budou
v modifikované podobě vypracovány i pro území soustavy Natura 2000. Pro ochranářský
management v EVL jsou postupně vydávány odborné příručky, jež jsou vodítkem právě pro
přípravu plánů péče.
Přímo managementu lesních porostů se týkají dvě publikace.
Prvním dokumentem jsou „Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť
v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000“. Dokument je výsledkem jednání
pracovní skupiny při MŽP. Pro typy lesních přírodních stanovišť představujících předměty
ochrany v evropsky významných lokalitách (15 typů stanovišť) jsou vypracovány obecné zásady
péče. Kromě obecných zásad jsou u každého typu stanoveny „Specifické priority, opatření a
doporučení ve vztahu k ochraně typu přírodního stanoviště“. U sedmi z nich se doporučuje „ve
vybraných porostech zachovat, případně obnovit tradiční obhospodařování lesa formou pařezin
či lesa středního.
Tab1.: Stanoviště, u nichž se doporučuje ve vybraných porostech zachovat, případně obnovit
pařeziny či les střední
Kód typu Český název typu přírodního stanoviště
přírodního
stanoviště
91E0
Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae)
91F0
Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus
laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus
excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých
řek atlanstké a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)
91G0
Panonské dubohabřiny
91H0
Panonské šípákové doubravy
91I0
Eurosibiřské stepní doubravy
9170
Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
9180
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
Druhým dokumentem jsou „Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných
lokalitách soustavy Natura 2000“. Zde se v managementu lokalit s výskytem jednotlivých druhů
doporučuje tvar lesa nízkého či středního pro 9 druhů. Z brouků se jedná o kovaříka fialového
(Limoniscus violaceus), páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), roháče obecného (Lucanus
cervus) a tesaříka obrovského (Cerambryx cerdo). Z motýlů jsou to: bourovec trnkový
(Eriogaster catax), hnědásek osikový (Euphydryas maturna), přástevník kostivalový
(Callimorpha quadripunctaria), žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), z cévnatých rostlin
jde o střevičník pantoflíček (Cypripedium calceolus).
HOSPODAŘENÍ NEBO ŘÍZENÁ PÉČE?
Tvar lesa nízkého či středního není v současnosti obecně spojován s adjektivy „překonaný,
ekonomicky nežádoucí“, apod. V zemích s vyspělým lesním hospodářstvím se dosud udržel a
poskytuje některé specifické výhody jež dosud zaručují jeho existenci. Deklarovaná snaha všech
vyspělých ekonomik po větším využití obnovitelných zdrojů mezi něž je počítána i biomasa či
možnost pěstování silnějších sortimentů v lese středním a tím i dosažení určité konkurenční
výhody na trhu jsou předpokladem pro jeho udržení.
Systém hospodaření je složitým konglomerátem přírodních podmínek, velikosti majetku,
dodavatelsko odběratelských vztahů, historických podmínek aj. Při obnově hospodářského tvaru
nízkého či středního lesa je nutno kalkulovat i s principem trvalého výnosu a tím i určitou
minimální velikostí takto obhospodařovaných lesů. Počáteční investice do nového způsobu
hospodaření se odrazí na straně odběratelské ve formě změny dodávaných sortimentů, nemalá je
rovněž investice „duševní“, neboť principy pěstování středního lesa s cílem dosažení kvalitních
silných sortimentů cenných dřevin (dubu, břeku, třešně) vyžadují přemýšlejícího lesního
hospodáře. Proto nelze očekávat, že dojde k rychlému a masovému rozšíření těchto tvarů. Spíše
k tomu bude docházet jednotlivě, u menších vlastníků, na základě více faktorů, např. dotací
ochrany přírody, zvýšené lokální poptávky po palivovém dříví – biomase, apod. Ekonomické
aspekty nejsou však dosud zcela vyjasněny. Pokud není takto obhospodařovaný porost součástí
konkrétního hospodářského souboru s trvalým vyrovnaným výnosem nezávislým na dotačních
titulech, vlastník jistě bude zvažovat, zda se do experimentu pouštět.
To, že uplatnění principů obhospodařování lesa nízkého či středního nemusí být vždy vnímáno
stejnou optikou naznačuje schéma stanovení způsobu těžebního zásahu. (obr.1) Jak je patrné,
některé pro ochranu přírody klíčové faktory (doupné stromy, prosychající staré stromy s mrtvým
dřevem apod. nejsou z hlediska hospodářského žádoucí ani v lese středním či nízkém. Přesto,
pokud se tedy vlastník rozhodne pro tento způsob hospodaření, lze očekávat i v hospodářských
lesích zlepšení podmínek pro některé z druhů na tento typ lesů vázaných.
Obr.1: Schéma stanovení způsobu těžebního zásahu
těžební zásah
Zvláště chráněná území, evropsky
významné lokality
priorita -hledisko ochrany přírody
les nízký
• preference žírných rostlin (jasan,
dymnivka),
• zajištění dostatku světla
• zachování tvaru lesa u přestárlých
pařezin včetně ponechávání doupných,
netvárných a prosychajících stromů,
• preference dřevin přirozené
druhové skladby,
les střední
• ponechávání doupných,
netvárných, prosychajících
stromů,
• preference dřevin
přirozené druhové skladby,
• zajištění dostatku světla
• směřování k bohatě
strukturovaným lesům
Hospodářské lesy
hledisko hospodářsko-úpravnické a fytotechnické
priorita - ekonomická
les nízký
maximalizace
kvantitativní produkce
les střední
• v horní (výstavkové) etáži
preference nadějných jedinců zdravotní a kvalitativní hledisko,
odstraňování netvárných,
prosychajících, doupných stromů,
cílená preference pravidelné
struktury, preference cílových dřevin
• ve spodní etáži maximalizace
kvantitativní produkce
FINANČNÍ NÁSTROJE OCHRANY PŘÍRODY
Alternativou, jak dosáhnout přirozeného vedlejšího produktu nízkých a středních lesů jímž jsou
zlepšené existenční podmínky některých skupin rostlin a živočichů, je obhospodařování
vybraných porostů v tomto duchu bez ohledu na ekonomiku. Tento způsob již má blíže spíše
k tzv. „managementu lokality“, v duchu terminologie ochrany přírody, než ke standardnímu
hospodaření. Stát zde vytváří podmínky pro udržení, v podmínkách ČR spíše znovuzavádění
těchto tvarů lesa. Mezi ně je možno počítat dva základní nástroje:
(1) Nařízení vlády 147/2008 Sb. o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování
hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích. V seznamu
podporovaných porostních typů hospodářských souborů je uveden nízký les. Bohužel v nařízení
vlády chybí les střední, jež má z pohledu ochrany přírody zcela jistě obdobný (ne-li vyšší)
význam jako les nízký. Stěžejní je právě charakter horní, výstavkové etáže.
(2) Vyhláška 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady
za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku. Dle
vyhlášky je možno vyčíslit náhradu na udržení nebo zavedení tvaru lesa nízkého. Opět zde chybí
jasně deklarovaná podpora středního lesa, čímž je žadatel nucen složitě vykazovat spodní etáž
jako les nízký a s horní etáží kalkulovat jako s výstavky.
REALIZACE V PRAXI – JSME NA NI PŘIPRAVENI?
Jak již bylo popsáno výše, specifikem České republiky je, že tyto způsoby obhospodařování
lesa byly v minulosti zcela zavrhovány a opuštěny. V Německu, Francii či Švýcarsku jsme
zaznamenali dva důvody jež lokálně vedly k renesanci lesa středního a nízkého a to požadavky
ochrany přírody či výzkumu. Obecně k nárůstu ploch těchto lesů nedochází, spíše se lokálně
aplikují nepřímé převody nekvalitních porostů. Nicméně les nízký a střední je celkem běžným
jevem. Přesto vzbudily netradiční těžební zásahy emotivní diskusi jak v řadách ochrany přírody,
tak mezi „lesníky a ochranáři“. Významný byl i ohlas u laické veřejnosti. Například v Německu
se jednalo o rozsáhlé „holoseče“ přestárlých pařezin s cílem obnovy nízkého lesa a podpory
populace tetřívka. Ve Švýcarsku zase o těžbu v příměstském lese na výzkumné ploše univerzity
ETH v Curychu. Nutná byla vysvětlující kampaň na informačních panelech přímo v terénu.
ZÁVĚR
V rámci dvou projektů zabývajících se problematikou nízkých a středních lesů řešených na
MZLU v Brně (MŽP ČR č. SP/2d4/59/07 „Biodiverzita a cílový management ohrožených a
chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě Natura 2000“ a NAZV ČR
č. QH71161 „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních
vlastníků lesa“) byly založeny zkusné objekty na třech lokalitách a to v lese Království u
Grygova (LHC Březové) na majetku města Olomouce, v LHC Městské lesy Moravský Krumlov
a LHC Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Na nich bude sledována řada ekonomických i
ekologických parametrů týkajících se nízkých a středních lesů, které by tak měly odpovědět na
nejednu výše položenou otázku.
Poděkování
Příspěvek vznikl jako součást projektu MŽP ČR č. SP/2d4/59/07 „Biodiverzita a cílový
management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě
Natura 2000“.
CITOVANÁ LITERATURA
KONVIČKA, M., ČÍŽEK, L., BENEŠ, J. (2006): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a
management. Sagittaria Olomouc. 2. vydání. 78 stran
PETŘÍČEK V., MÍCHAL I. A KOL. (1999): Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva, II. Lesní
společenstva. AOPK ČR. Praha. 456 stran

Podobné dokumenty

knott servus

knott servus 00 Brno, Česká republika, 2CHKO Litovelské Pomoraví, Husova 5, 784 01 Litovel, Česká republika, 3Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU Brno Zemědělská 3, 613 00 Brno, Če...

Více

hodnocení vlivů na území soustavy

hodnocení vlivů na území soustavy Evropského společenství, konkrétně podle směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích ro...

Více

Posouzení vlivu na lokality Natura 2000

Posouzení vlivu na lokality Natura 2000 23433/2010/OÚPSŘ) z hlediska vlivů na životní prostředí: Na základě posouzení podle kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona u p l a t ň u j e požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Jedovnic...

Více

PROGRAM KONFERENCE - Hvězdárna v Úpici

PROGRAM KONFERENCE - Hvězdárna v Úpici Výskyt extrémních půdních teplot v observatoři Doksany v letech

Více

Vyhláška MŽP č. 166/2005 Sb., ze dne 15. dubna 2005 kterou se

Vyhláška MŽP č. 166/2005 Sb., ze dne 15. dubna 2005 kterou se a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) (Alno Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

Více

Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území

Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území Karlštejn – Koda jsou evropsky významné druhy a především evropsky významná přírodní stanoviště včetně prioritních. Vzhledem ke značné obecnosti koncepce, která v této fázi neobsahuje podmínky pro ...

Více

Valy-Bučník

Valy-Bučník pastvě, případně doplňkovém hnojení. Musí se však dávat pozor, aby nedošlo k předávkování dusíkem, které vede k dominanci vysokých tvrdolistých trav. Kód předmětu ochrany: Název předmětu ochrany:

Více

Coppicing in the 19th century

Coppicing in the 19th century From the 19th to the mid of the 20th century Člověk pařezinovým hospodařením velmi silně zasahoval do produkční podstaty lesní půdy, a toto hospodářství se projevilo dnes převážně již tak škodlivě,...

Více

Úroveň mezilidských vztahů je zrcadlem našeho vztahu k Bohu

Úroveň mezilidských vztahů je zrcadlem našeho vztahu k Bohu LOG. Jedním z takových center je klášter La Verna v Itálii. Ještě dnes tamní mniši usilují o dosažení svatosti tak, že si sami dobrovolně odpírají kontakt s lidmi. Touží po dosažení tak intenzívníh...

Více

Komunikační a interaktivní platformy 2011

Komunikační a interaktivní platformy 2011 V rámci  nabízeného  kurzu  je  prohlídka  pokusných  prostor  využívaných  k experimentální  činnosti,  které  jsou  prezentovány  polní  pokusnou  stanicí  Školního  zemědělského  podniku  v  Ža...

Více