Vážení odboráři, vážení hosté. Vítám Vás na dnešní Konferenci

Vážení odboráři, vážení hosté.
Vítám Vás na dnešní Konferenci, která ukončuje již třetí volební období naší
organizace od jejího vzniku v prosinci 2004.
Bývá tradicí, že předseda zahajuje Konferenci projevem shrnujícím důležité události
minulého období a nebude tomu jinak ani dnes.
Úvodem bych chtěl pro ty, co jsou tu dnes poprvé, nastínit program dnešního dne. Po
projevu předsedy bude následovat možnost diskuze s pozvanými hosty. A sousta
voleb, konkrétně čtyři různé sady, to znamená řada přestávek čekání na výsledky.
Proto dnes prostě není čas na tradiční tombolu, která bude až na tradičním Parníku- v
květnu. Po Konferenci doporučuji zavítat do zdejší kantýny. Je moc hezká. Konec
Konference očekávám kolem šesté hodiny.
Mezi hosty je tu dnes i předseda Odborového svazu dopravy, pan Luboš Pomajbík.
Odborový svaz dopravy je základem naší organizace, naší jistotou v oblasti pracovního
a trestního práva. Co se týká akčnosti a operativnosti v potřebách a dnešních
požadavcích členů, tak tam je to horší. K tomu se ještě vrátím. Jistě využijete možnost
mu nějaké otázky dát.
Pan generální ředitel se mi z Konference dnes omluvil, má prý něco neodkladného na
vládě. Omluvil se i pozvaný personální ředitel z důvodu nemoci- má chřipku.
Teď bych se chtěl věnovat hlavní události minulých dní - volbám funkcionářů.
Naše organizace na všech úrovních uplatňuje přímé a tajné volby. Pokládáme to za
samozřejmost a jsme hrdi na to, že na rozdíl od jiných organizací, kde se k moci
dostávají lidé pokoutným způsobem či jsou voleni vybranými a jak volit poučenými
delegáty, jsou u nás funkce obsazovány demokraticky. Každý může volit, každý může
kandidovat.
Demokracie ale někdy přináší problémy. Naše poslední řádné volby, které proběhly
od 19. prosince loňského roku až do 4. února letošního roku, přinesli pro část
kandidátů nemilé překvapení. Stalo se dokonce poprvé, aby nějaká sekce neměla po
volbách své zastoupení ve výboru. A po těchto volbách tak dopadly všechny tři
řidičské sekce. Z dvacet jedna kandidátů uspělo ve volbách jen devět. Jen jeden
z jednadvaceti dokázal získat dostatek hlasů od všech členů a jen devět kandidátů
získalo dostatek hlasů alespoň ve svých sekcích, aby řádnými volbami prošli.
Výbor je po volbách samozřejmě funkční a přesně podle volebního řádu se sejde do
třiceti dní ode dne vyhodnocení voleb ke své první ustavující schůzi. Devět
funkcionářů a hospodářku nemá dokonce celá řada odborových organizací, zdánlivě
tu problém není. Ale chceme to tak? Chceme, aby zástupci řidičských profesí nebyli
přímo účastny ve Výboru základní organizace? Aby jiné profese rozhodovali za ně?
Podle mne by to popřelo samou podstatu fungování naší organizace, která zní, že
každá skupina dané profese, má u nás právo na svého zástupce ve Výboru, pokud je
schopna si tohoto funkcionáře ufinancovat.
Vrátili bychom se zpátky do dob závodních a dílenských výborů, kdy někdo
rozhodoval o všech a za všechny, bez ohledu na to, jaká profese to byla a zda tomu
rozuměl či ne. Tak sice funguje většina jiných odborových organizací i dnes, ale my tak
nikdy nefungovali a doufám, že ani fungovat nechceme.
Jak z této situace. Věřím, že dnešní Konference, v jakémsi v reparátu voleb, dá
důvěru a zvolí, alespoň pár z navržených výkonných mandátů, aby i profese řidičů
měli své zastoupení. Neříkám, že musíme zvolit každého a už vůbec neříkám koho. Ale
fakt je, že pravomoci pro funkcionáře s výkonným mandátem deleguje Výbor na
základě návrhu předsedy a předseda v tuto chvíli, ač by rád, nemá koho navrhnout.
Staré mandáty skončili, na nové nejsou lidi… neprošli volbami.
Ani u místopředsedů to není jednoduché. Místopředsedy Konference zvolit nemůže,
to je výlučné právo členů sekce. Je to základ na kterém jer postaven systém sekcí.
Toto nemůžeme změnit. Navrhuji tedy alespoň toto - prodloužit neúspěšným
kandidátům o rok mandát a ať si do té doby udělají volby nové, to je naprosto
v souladu s našim volebním řádem. Pokud stihnou mimořádné volby dříve, tím lépe.
A pokud neobdrží váš souhlas s prodloužením o rok, pak taky nehoří, protože
pravomoci sekcí přešli na předsedu, až do doby zvolení nového místopředsedy. Pouze
tím tedy přiděláme práci předsedovi.
Co se týká Revizní Komise, i jí navrhuji prodloužit mandát, a to vzhledem k tomu, že
v tomto složení působí jen rok a do pár let nás čeká stejně dovolba a pak bude volba
nového předsedy Revizní komise, protože stávající oznámil, že odchází do důchodu a
již dojíždět do Prahy nebude. Zdůvodnění jsem napsal i do volebního lístku.
Prostudujte ji jej prosím.
Poslední – ale v dnešním časovém programu první- je volba předsedy naší organizace.
Jak jsem řekl v úvodu, pouze jeden z kandidátů získal dostatek hlasů od všech členů
naší organizace. Lze to tedy brát i jako formu referenda se spokojeností práce
současného předsedy. Výbor základní organizace se proto dohodl, že do voleb o
předsedu nominuje společného kandidáta- stávajícího předsedu, tedy mou osobu...
Mohu vám upřímně sdělit, že pokud bych býval obdržel málo hlasů, chtěl jsem svou
funkci předat. Již předloni jsem ji nabídl k dispozici, když se některým bývalým členům
nelíbilo, jak organizaci vedu. Dělat předsedu je mnohdy vysilující. Často od rána do
noci nervy a stres. Bez vypnutého telefonu na noc se ani nelze vyspat. Mnozí se totiž
domnívají, že když oni jsou vzhůru, musí být vzhůru i předseda. Když oni vstávají na
šestou, tak je podle nich vzhůru i předseda. Pro druhé je zas půlnoc pracovní dobou a
předseda musí taky bdít. Má práce je kombinací úřednické a řidičské profese a i to je
nelehké skloubit. Vysilující je to třeba tím, že mi před ranním jednáním dávají šichtu
do půlnoci. Proto, když třeba pan generální nemůže dospat a svolává si nás na jednání
od sedmé ranní, znamená to pro mne vstávat už v pět, což po předchozí polonoci
znamená spát minimálně… Najít si čas na prostudování desítek stran materiálu, také
není snadné. Ještěže technika pokročila a tak díky tabletu vyřizuji různou agendu i o
dlouhých přestávkách na konečné. Mnohá práce je přitom zbytečná. Často opakuji to,
co jsem již stokrát psal a říkal. Často se lidé na mne pozdě v noci obrací s triviálními
dotazy, například, zda jsem v pátek v kanceláři… někteří by chtěli řešit osobní
schůzkou nějakou administrativu během týdne, protože oni nemají v pátek čas. Řada
členů si chce postěžovat, ale na papír to nedá, řada členů se zase domnívá, že odbory
snad podnik řídí a myslí si, že když odbory chtějí něco změnit a zaměstnavatel to má
nastaveno jinak, tak že podnik nás musí poslechnout. Každý měsíc chodí řada novel a
připomínek, vše je třeba pročíst, poslat tomu z Výboru, kdo má na to kompetenci. Jen
den práce mi zaberou faktury na telefony, den pak evidence plateb příspěvků, dva
dny je třeba na řádnou přípravu Výboru, kde si často připadám jak učitel
v neukázněné třídě. Část svého času věnuji svazové agendě pro práci na Územní radě
předsedů a v Předsednictvu Odborového svazu, něco pro práci v Regionální radě
ČMKOS, část času potřebuji na vyjednávání v Dopravním podniku i v jiných podnicích
kde aktivně působíme a proč si to nepřiznat, den věnuji i svému koníčku stolnímu
HOKEJI, kde jsem předsedou již třináct let po sobě.
Volného času prostě moc není a dovolená je sprosté slovo.
Zkrátka, říkal jsem si, zda mi na voze není lépe a zda už není čas skončit. Zda nemají
pravdu různí pomluvači a šiřitelé fám, že jsem špatný předseda. Ale výsledek voleb s
81% ze všech hlasů od všech členů co hlasovali, mne velice mile překvapil a dal mi
chuť do další práce. Myslím si proto, že další volební období, ve stávajících
podmínkách, vytvořených pro mou práci, to znamená pokud se nezhorší jejich rozsah,
jsem schopen úspěšně zvládnout. Záleží tedy jen na vás, zda mi hlasy dáte či ne. Volit
předsedu je výlučné právo Konference. Pokud vaše hlasy dnes nezískám, musí
organizace vygenerovat alternativu ze zvolených funkcionářů. Pokud možno ještě
dnes.
Zpět k výsledkům voleb. Proč nám lidi vlastně nezvolili zástupce řidičů? Zkusím
dedukovat. Podle mne, rozhodlo to, že ač se volební lístky spolu s vánočními bonusy
dostali ke krásným 92% oprávněných voličů, zpět do urny se dostalo jen necelých 65%
vyplněných lístků a protože jde o průměr a kolektivy dělníků hlasovaly skoro sto
procenty, tak řidiči jen třetinou. To pak stačilo na zvolení kandidátů u menších sekcí,
ale u řidičských sekcí to znamenalo, že na potřebných 50%+1 hlas nikdo prostě
nedosáhl.
Proč se ale na volby řidiči vykašlali? Byly snad kandidáti řidičů pro naše členy
nevolitelní? Nemyslím si. Co se týká řidičů tramvají, tak pokud by se braly v potaz jen
ty hlasy odevzdané, pak kandidáty volili z odevzdaných skoro tři čtvrtiny hlasujících. U
autobusáků rozhodl výhradně nezájem a ten hrál samozřejmě i významnou roli u
tramvajáků..
Naši členové prostě obdrželi lístky a volební obálku, ale pak nehlasovali. Z části i
proto, že kandidáty neznají, z části proto, že je volby prostě nezajímají. Docela
směšné bylo, že kdosi nám hodil volební obálku celý týden po volbách do naší
poštovní schránky. Vzpomeňte na ty desítky SMS, kterými jsem vás zásoboval s údaji
o volbách, od kdy, do kdy jsou, a poté upozorňoval, že už končí. To samé bylo na
webu, bylo to na nástěnkách. Tak co si o té obálce pak mám myslet.
A že lidi kašlou na volby? Je to tak nyní u všech voleb v této republice. U lidí je čím dál
větší apatie a lhostejnost, pokud se to týká voleb. Jakýchkoli voleb. Každý na něco
nadává, ale alternativu sám nepřinese, na změně se nepodílí. S trochou nadsázky lze
říci, že někteří jsou líní si dojít i pro peníze, natož pak jít odvolit. Pokud by naše
kandidáty členové nechtěli, mohli si přeci nahlásit jiné. Každý se mohl přihlásit. Ale
místo toho, aby tak učinili, někteří kritizovali i ty odvážné, kteří tak sami učinili a
přihlásili se. Vyslechl jsem, pro mne nepochopitelné údivy, jak je to možné, že se
opovážil kandidovat nový řidič přechodivší z kurzu… Jak to, že prý může kandidovat,
když ničemu nerozumí a když je nový.. Místo aby lidi byli rádi, že jim vytvořil nějakou
alternaci k volbě stávajících kandidátů, tak ho zkritizovali. Celá řada lidí jen nadává na
práci stávajících ve výboru, sami ale nijak nepřispějí, dělat to nechtějí.
Co vlastně tedy naši členové chtějí? Těžko říci, ale z letošních voleb je třeba si vzít
ponaučení pro ty další. Je třeba se přizpůsobit vývoji ve společnosti a tu apatii nějak
překonat. Je třeba, aby kandidáty naši členové lépe poznali. Je sice hezké, že oni
chodí na komise a jednání, kde odvedou svůj díl práce, ale k čemu to je, když se
výsledky jejich práce mezi lidi nedostanou. Neumějí svou činnost prodat.
Zásadně musíme změnit informování členů o práci funkcionářů. Funkcionáři se musí
naučit podávat zprávu o své činnosti, nejen ve výboru, ale mezi lidi. Bude například
třeba pořádat čtvrtletní veřejné schůze nad problémy řidičů, aby zde nejen zazněly
podněty, ale aby zde členové své funkcionáře poznali a mohli si s nimi pohovořit..
možná by stálo za úvahu vydávat nějaký bulletin, určený jen pro danou sekci, kde by
byly zápisy z odborných komisí. Kolega Jirka Pakosta má v tomto velké rezervy.
Nikoho do práce ve výboru nenutím, ale když to chce dělat, měl by to dělat pořádně a
měly by se mu proto vytvořit podmínky, i třeba odlišné od ostatních.
Jak zlepšit informování. Jen hrstka lidí ví, co který funkcionář vlastně dělá. Našli se
dokonce i funkcionáři, kteří neznají vlastní rozsah kompetencí, či si pletli rozdíl mezi
výkonným mandátem a pozicí místopředsedy. Někteří neumí spustit svůj odborový email. Toto se musí zásadně změnit. Tak jako nemůže pozici hospodářky dělat člověk,
který nezná kancelářské aplikace, tak prostě některé pozice v novém volebním
období bude dělat jen ten, kdo k tomu má dispozice a možnosti. Každý funkcionář by
měl svou práci umět vysvětlit a obhájit. Je až trapné, když se některý funkcionář stydí
před kolektivem přiznat, že je odborář a že je z naší organizace. S každým
funkcionářem s výkonným mandátem před schválením jeho kompetencí ve výboru si
chci proto nejprve pohovořit. Před příštími volbami musí být bezpodmínečně
kandidáti představeni lidem jak na webu, tak v časopisu. Nesmí se krčit v koutku a bát
se promluvit. Proto i dnes, před volbami, předám slovo všem přítomným kandidátům,
aby vám řekli něco o sobě a proč žádají o vaše hlasy. Myslím si, že kdo má zájem
pracovat ve výboru, dnes tu je a rád nám o své představě práce něco řekne.
Další věc je technika voleb. Nechal lidi odejít s hlasovacím lístkem s tím, že ho pak
někdy přinesou, až ho doma vyplní, se ukázalo jako zásadní chyba. Hlasovat bude
třeba prostě ihned. Jednoduše, tajně, ale rychle a ihned. Jedna z možností jak to
urychlit je volba nalepením samolepky. Proto si to na této Konferenci vyzkoušíme.
Volba je jednoduchá- odlepíte samolepku a přilepíte ji na pozici kterou chcete- tedy
na políčko souhlasím, nebo na políčko nesouhlasím. Kde bude nalepená- taková
volba platí. Volby jsou tajné, před volbou se prosím odeberte do ústraní.
Když se to osvědčí, v prosinci si tak neúspěšné sekce zopakují volby místopředsedy.
Spolu s výdejem členského bonusu.
V další části svého projevu bych se chtěl dotknout loňské novinky, členských bonusů.
Po letech vyčleňování dotací na různé akce, kdy jsme pak koncem roku zápasili
s rozpočtem a v zásadě každý rok uzavírali v mínusu, protože plánované příjmy nebyli
kvůli neplatičům a marodům naplněny, jsme loni v rozpočtu vyšli s přebytkem, tuším
16tisíc, hospodářka případně opraví, a dovoluji si tvrdit, že prakticky všichni členové
byli spokojeni s finančním dárkem, který obdrželi a že jsme z 99% vybrali příspěvky a
to i od těch co loni marodili- a to automaticky, srážkou z bonusu. Dřív nebylo jak je od
lidí vybrat, pokud je nechtěli zaplatit. Z pětistovky co dřív členové dostávali, jsme se
dostali na standardních dvanáct set, u některých, co nám přispívají nejvíce, i o pár
stovek víc, a jen u velmi malého počtu méně. Jen jedinci měli loni méně než předloni
a jen dva členové měli méně než stovku. Systém nalívání tisíců do různých akcí,
kterých se zúčastňovalo čím dál míň lidí, byl nahrazen rozložením peněz zpět mezi
všechny členy a ti nechť je na akce použijí, nebo si je střádají a pak najednou
dostanou. Systém byl nastaven na 50% z vybraných peněz zpět členům, 30% odvod
na svaz, což je položka neměnná, a 20% na vše ostatní, tj. na režii organizace.
I tak, jak jsem již řekl, jsme skončili s přebytkem. Systém je proto dobrý. A systém má
i druhou stranu, která není běžně vidět. Je to samospráva sekcí po finanční rovině. Již
rok není možné, aby ostatní sekce dlouhodobě dopláceli na funkcionáře jiné, malé
sekce. Buď má členů v sekci tolik, aby ho zaplatili, nebo není tato sekce života
schopná. Dělat funkcionáře že chci prostě nestačí, pokud nejsem schopen oslovit
členy kolem sebe. Naše organizace tak měla a bude mít různý počet sekcí, které
vznikají, slučují se a zanikají, podle počtu a zájmu členů. I to je motivační prvek. Tak
jako počet mandátů v závislosti na velikosti sekce. Novinkou měsíce ledna bylo třeba
vytvoření sekce zaměstnanci ČADu, který čítá v tuto chvíli 8 členů a má další potenciál
růstu. Také se to zpočátku představitelům některým malým sekcím nelíbilo, ale
myslím si, že i oni dnes už chápou důležitost této zásady.
V číslech je pro rok 2015 tento plán: předpokládaný celkový příjem kolem 600.000,Kč, Odvod na svaz bude tedy ve výši 180.000,- odložení na členské bonusy ve výši
300.000,-Kč. Zbytek, tj. 120.000,-Kč bude použit na veškerou režii organizace, počítaje
v to celý aparát výboru, úhradů telefonů, tiskoviny, barvy, výdaje za školení
funkcionářů, propagační předměty a třeba i poplatky za webhosting..
Na sociální dávky jako příspěvky na narozené děti, jubilea, příspěvky na dětské tábory
atp. počítáme s výší částky, kterou tvoří dary a to je kolem 60.000,-Kč. Každá sekce
má také právo na svůj podúčet získávat libovolnou výši od dárců. Tyto prostředky
jdou výhradně do sekcí, hlavně na dopravu pro různá jednání mimo Prahu.
Zázemí pro práci. Naše organizace již třetí rok úzce spolupracuje s druhou, menší, ale
také organizací pod OSD, v DP Praha, s Olejárovou Odbory DP Praha, se kterou máme
uzavřený pakt o spolupráci a Podnikový výbor. Na rozdíl od minulých hezkých řečí, ale
pak jiných snah a to nás pohltit a rozhodovat za nás -vzpomeňme na Obitka- si
v tomto svazku navzájem respektujeme své zájmy a vytváříme podmínky pro
vzájemnou spolupráci a součinnost. Společně jsme vedli úspěšná jednání o
možnostech časového prostoru pro práci předsedů a členů výboru, společně jsme
otevřeli novou kancelář v Hostivařském OZM. Naše organizace té jejich nabízí účast
na našich akcích, jejich pro nás zajišťuje zase výhody v podnikatelské sféře. Zatím to
klape. Kéž by všechny odborové organizace takto úspěšně spolupracovali. Hned by
bylo na světě lépe. Ve všem se samozřejmě neshodneme a zkuste se kolegy třeba
zeptat na jeho názor na možnost zvyšování prémií či na možnost flexipasů i pro ty co
nemají výplatu na účet. Tyto naše návrhy do nové KS, jejich organizace zásadně
odmítá. Ale i to patří k toleranci při partnerství.
Členská základna. Pro předloňskou Konferenci jsme evidovali 266 členů. Loni 241.
Letos jsme k dnešku na čísle 243. Víceméně tedy stabilizovaný stav. Kolem čísla 250
oscilujeme již delší dobu. Neznamená to ale, že by členská základna byla po
příjmeních pořád stejná. Naopak, každý měsíc přijímáme tu jednoho, tu dva, tři i pět
členů. Každý měsíc ale také jeden dva, někdy i tři odchází. Ročně jde o obměnu asi
10%. Odbory jsou živý organizmus. Mění se složení výboru i z něj odchází
nespokojenci jinam. Pět let je prostě dlouhá doba.
Co s tím dělat? Již delší čas upozorňuji jak já, tak kolegové, náš svaz na to, že ostatní
organizace přetahují naše členy na výhodné tarify, pojistky, či lacinější příspěvky.
Slova o solidaritě a vyjednávání za lidi již nikoho nezajímají. Právní ochrana je
samozřejmostí, nabízí ji až na Tošilovce, který se podbízí padesátikorunou, ale právní
ochranu zdarma – tak jako my- pro členy nezajistí, snad každý. Vnímání odborů pro
řadu členů je v dnešní době založeno prostě na srovnání výhodnosti, jak moc se jim
zpět za jejich příspěvky vrátí zpět. Ročně přicházíme tak o deset členů, které nám na
výhodný telefonní tarif přetáhne konkurence, něco lidí přešlo i kvůli laciným
příspěvkům a stokrát jim můžeme říkat, že takový servis jako u nás nedostanou,
stejně mají před očima jen peníze.
Někdo občas odejde, protože upadne do dluhů a příspěvky si už nemůže dovolit,
někoho vyhodí z podniku, třeba kvůli alkoholu, a zmizí nám z evidence, a občas,
bohužel, i někdo umře. Vzpomeňme tímto třeba na zakládajícího člena této
organizace a po určitý čas i funkcionáře, kolegu Antona Hynčicu, který 1.ledna zemřel
v 52 letech. Čest jeho památce. Není to jediný řidič v roce, který se nedožil důchodu.
Co se týká členských výhod. Svaz nám v tomto směru jen velmi málo pomáhá.
Tvrdošijně trvá na tradičním chápání odborů a motivační témata nehledá. Jednání o
levných tarifech, za které by neměla naše organizace ručení, pro případ neplacení
faktur dotyčným, trvá až neskutečně dlouho. Nechť nám předseda svazu řekne, proč
všechno tak dlouho, trvá..a co svaz jako motivační novinku nabízí. Pokud nějakou.
Jsme jedna z mála organizací, která sama zkouší s firmami pro naše členy jednat a
získávat pro ně výhody. Díky naší iniciativě můžeme od členů brát flexipasy, můžeme
například pro jejich děti nakupovat stravenky, aby je rodiče tím donutili nakupovat
svačinu a né voloviny, máme svůj vlastní laciný tarif, levný Internet, slevu na
Hypotéku u Modré pyramidy, slevu na prohlídky Aut či ubytování na horách u firmy
Autec, slevu na zájezdy u cestovky Travelsport, slevu na úrazové a životní pojištění u
Ergo pojišťovny, jsme schopni členům zajistit laciný tisk, kopírování, údržbářské práce,
třeba i malování, montáž žaluzií, daňové poradenství a podobně, pořádáme pro ně
ročně řadu akcí a sportovních turnajů.
Je otázkou, co při stávajících zdrojích a množství lidí můžeme a zda vůbec, udělat lépe
a víc. Mrzí mne proto, že ani v Předsednictvu svazu nenacházím dostatek podpory a
nápadů pro novou strategii přístupu k členům a vytváření bonusových výhod ze
členství v OSD. Nabízet právní pomoc je sice fajn, ale dnes je třeba víc. Nedávno jsem
přišel z novinkou, zřízení komise MHD pod svazem dopravy, která by se zabývala
specifikou našeho provozu. I tato bohulibá aktivita nebyla členy předsednictva přijata
s nadšením, u některých ba přímo naopak.
Vývoj organizace. Po přechodu na systém členských bonusů, kdy je přímo stanoveno,
že nikdo nemůže získat bonus větší, než kolik sami organizaci poskytnou, se z naší
organizace odhlásilo několik členů, kteří byli léta zvyklí desetikoruny dávat a
stokoruny či tisícikoruny od organizace brát. Zda je škoda, že takový lidé odešli, či
nikoli, nechávám na vaší úvaze. Nebráníme se odborové solidaritě, kdy bohatší a
šťastnější přispívají na chudší a neúspěšné, ale nemůžeme postavit organizaci na
členech, kteří v ní budou jen tehdy, pokud z ní budou brát víc, než do ní budou dávat.
Nelze to zaměňovat s tím, že někomu přispějeme na narozené dítě, na svatbu, na
jubilea či při úmrtí člena. Jedna věc je vychytralost a druhá náhlá sociální potřeba,
kterou člen neovlivní, či pro všechny stejná dávka – například jubileum. Je také
nesmyslné vyhazovat peníze do kanálu a přispívat na něco o co již lidé dnes nemají
zájem. Rok od roku například klesal počet dětí na dětském dni. A má smysl dělat akci
za deset, dvacet tisíc pro pět, sedm dětí? Většinu dětí na dětské dny posílali hlavně
členové, kteří už u nás z různých důvodů nejsou a dělat takové akce pro nečleny?
Proč? Letos tedy místo Dětského dne, rozdáme pro děti našich členů vstupenky na
parník - zdarma. Není také už reálné objednávat autobus a udělat si vlastní zájezd,
protože ho prostě neobsadíme. I do budoucna proto budeme objednávat jen volná
místa u agentur či cestovky, anebo uspořádáme výlet vlakem, nebo soukromými auty.
Jako novinku, díky dohodě z minulého týdne, s fandou a pořadatelem těchto akcí
panem Hrdličkou, zavedeme zajímavé poznávací výlety, například do pražského
podzemí pod Vyšehradem či do Rudolfovi štoly pod Stromovkou.
Prezentace. V následujícím volebním období by mělo dojít k vylepšení naší webové
stránky, na kterou by po registraci mohli naši členové vstupovat Interaktivně a kde by
se měli objevit i pro ostatní neveřejné informace, různé normy z podniků kde
působíme a kde by byla elektronická podatelna pro návrhy a stížnosti k řešení
s nadřízenými. Určitě na to budu potřebovat pomocníka. Svěřit správu firmě by vyšlo
na moc peněz. Zatím to dělá Zabloudil sám a zadarmo. Platíme jen webhosting a
doménu, což je dva a půl tisíce ročně.
Velice rádi bychom lépe informovali členy a zaměstnance prostřednictvím nástěnek,
zde máme velký dluh, ale bohužel nestíháme, nemáme dost ochotných pomocníků,
aby všude a pravidelně byl obsah aktualizován.
Rádi přijmeme vaši pomoc a to nejen v této oblasti. Hodili by se pomocníci pro
roznášení časopisů či letáků, hlavně tam, kde nemáme funkcionáře. Všichni vědí, že
příspěvek za nábor členů je v naší orgnazaci vyplácen, dělají to i jíní, a tak záleží na
vůli a ochotě jedinců využít i tuto možnost pro získání nějakého přijmu navíc.
Naše odbory by měli být společným dílem nás všech.
Jen tak můžeme dále a lépe působit v této nelehké době.
Děkuji Vám za pozornost a přeji nám všem, ať jsme tu dnes s průběhem, i výsledky
voleb, spokojeni.