CENA GPA 2011 BYTOVÝ DŮM LODECKÁ

Transkript

CENA GPA 2011 BYTOVÝ DŮM LODECKÁ
NOVOSTAVBA OBJEKTU
PET/CT
15
CENA GRAND PRIX
ARCHITEKTŮ 2011
N 23
BYTOVÝ DŮM S MALOMETRÁŽNÍMI BYTY A TĚLOCVIČNOU
LODECKÁ, PRAHA 1
PETR BURIAN / DAM
Architektonické řešení stavby Celkový
koncept návrhu budovy je postaven na principu
stavebnice z prostorových jednotek. Poloha
vertikální komunikace diktovaná přítomností sálu
předurčuje typ dispozice s otevřenou
horizontální chodbou. Mezi jednotlivé vrstvy
patrových desek jsou vkládány „objemy“
odpovídající svou velikostí bytovým jednotkám.
Tam, kde je třeba objem hmoty zředit, podřídit
se sousedním objektům, poskytnout více světla,
vzduchu, vytvořit netradiční otevřený prostor
pro vzájemný kontakt obyvatel, tam jsou články
stavebnice vynechány. V poslední vrstvě je
skladebné těleso jednotky díky mezonetové
dispozici bytů protaženo na dvojnásobnou výšku
– korunu celkové kompozice.
Jedná se vesměs o minimální bytové
jednotky, umožňující ovšem příčné provětrání
a díky převážně jižní orientaci i velkorysému
prosklení bohatě dotované denním světlem
a sluncem.
Translucidní skleněný plášť přízemí
je jednotný jak pro zapuštěný objem sálu
tělocvičny, tak pro ostatní využití parteru. Řešení
je postavené na levných materiálech
s precizním zpracováním detailu: sendvičový
plášť krytý sklocementovými deskami,
pozinkovaná ocel, profilované skleněné tvárnice,
dřevěné okenní rámy.
TENEMENT HOUSE WITH A GYM
Urbanism The new building’s mass conforms
to the regulatory logics introduced in relation
to development projects in the 1930s and 40.
While completing the unfinished front street
line to Soukenická street the new building tries
to accentuate its corner position by jutting the
bay windows out. The building is made lower
towards the school losing two floors in order to
reach below the school building’s main cornice
level.
The building has three independent
entrances and one car entry. The urban centre
of this location is by all means Petrské náměstí
(square). This is why the entrance to the higher
parts and the non-residential areas is located
to the square. On the contrary, the entrance to
the gym is connected to the school building as
close as possible (connecting neck). Because
it is assumed the hall will be used also for afterschool activities, the connecting neck provides
access also from Barvířská street – through
the courtyard between the new building and the
school. Cars may enter the underground parking
lift from the south from Petrské náměstí (square).
Architecture The overall design concept was
based on the box-of-bricks principle consisting
of spatial units. The position of the vertical
staircase dictated by the hall’s presence
defines the layout type featuring an open
horizontal corridor. There are sandwiched
´volumes´ between the layers of floor slabs, by
their size corresponding with apartment units.
There where the mass volume must be made
less dense conforming it to the neighbouring
buildings, where more natural light and air must
be let in, where an untraditional open space
must be created allowing contact between
people, the bricks are left out. As the flats on
the top level are maisonettes, the body of the
unit expands two storeys up crowning the whole
composition.
The flats are mostly of minimum size allowing
lateral ventilation; due to their orientation to
the south and generous glazing the flats enjoy
plenty of natural light and sun.
The ground-floor translucent glass façade
is the same for both the recessed gym and the
rest of the streetscape. The design is based on
cheap materials with precise workmanship of
details: the sandwich envelope covered by glass
fibre concrete panels, galvanised steel, moulded
glass blocks, timber window frames.
řez AA
KLIMENTSKÁ
BARVÍŘSKÁ
Urbanismus Navržená hmota nové budovy
se podřizuje logice regulace, která přišla se
zástavbou 30. a 40. let 20. století. Zároveň
s dokončením započaté uliční fronty
Soukenické ulice se nový objekt snaží
akcentovat svoji nárožní polohu strukturou
vysazených arkýřů. Směrem ke škole snížena
podlažnost o dvě patra tak, aby se novostavba
v tomto místě dostala pod úroveň hlavní římsy
školní budovy.
Budova je vybavena celkem třemi
nezávislými vchody a jedním vjezdem. Urbánním
těžištěm místa je bezpochyby prostor Petrského
náměstí. Nástup do horních částí objektu i do
nebytových prostor v přízemí je proto situován
právě do náměstí. Vstup do tělocvičny je naopak
co nejtěsněji napojen (lehkým spojovacím
krčkem) na školní budovu. Protože je počítáno
s využíváním sálu i mimoškolními subjekty, je do
krčku umožněn venkovní přístup i z Barvířské
ulice – přes dvorek mezi novostavbou a školou.
Vjezd do výtahu podzemního parkoviště je z jižní
strany, z Petrského náměstí.
Á
LODECK
PETRSKÉ NÁMĚSTÍ
situace
půdorys 3. NP
H
půdorys 1. NP tělocvična
Hodnocení poroty
V historické části Prahy na Petrském náměstí
v rohové lokaci se podařilo vytvořit odvážnou,
atraktivní architekturu, která je proporčně
a hmotově v kontextu s tvaroslovím a měřítkem
okolní zástavby. Porota ocenila výraznou
roli architekta při formování programu
a skloubení funkcí veřejných (škola, tělocvična)
s bydlením. Vstup a hlavní jižní fasáda jsou
chytře situovány do náměstí. Hmota
prostorových jednotek a otevřený prostor
stejného měřítka vytváří odlehčenou kompozici
této fasády. Vykonzolovaná hmota obytné části
nad parterem působí odlehčeně a vznáší se nad
nárožím. Je kladně hodnoceno jak užití sociálních
bytů, tak jejich dispoziční řešení, proporce,
měřítko, využití příčného větrání, přístup slunce
a světla. Otevřené prostory, jasnost dispozic ,
horizontalnich i vertikalnich komunikací, umístění
tělocvičny, komunikační spojení se školou,
řešení zadního traktu se dvorem, výběr materiálů
a detail jsou hlavní oceněné aspekty tohoto
úspěšného projektu.
BYTOVÝ DŮM S TĚLOCVIČNOU
TENEMENT HOUSE WITH A GYM
MÍSTO / LOCATION Lodecká,
Praha 1 – Staré Město
AUTOR / AUTHOR Petr Burian / DAM s.r.o.
SPOLUAUTOR / CO-AUTHOR Jan David,
Petr Malinský
INVESTOR MČ Praha 1
REALIZACE / COMPLETION 02 2011
ROZHOVOR
18
S PETREM BURIANEM O OCENĚNÉ STAVBĚ
PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK
Na české architektonické scéně není častým
jevem, aby komunální investor, v tomto
případě městská část Praha 1, podpořil
a financoval tak progresivní projekt, jakým
je bytový dům s tělocvičnou v Lodecké ulici.
Jaká byla geneze příběhu tohoto domu?
Městská část Praha 1 nás v roce 2004 oslovila
s požadavkem, zda bychom nezpracovali
ověřovací studii zástavby nárožního pozemku,
který sousedil se základní školou. Ta jej do
té doby využívala jako školní hřiště. Investor
zamýšlel postavit zde jednopodlažní hmotu
tělocvičny, kterou historická školní budova
z 19.století postrádala. Na pozemek navazující
slepý štít funkcionalistického domu od architekta
Františka Zelenky však svědčil o tom, že
regulace ze 30. let minulého století počítala
s výškově plnohodnotnou zástavbou. Studium
archivu tuto domněnku potvrdilo a my jsme
navrhli městu, že by bylo neekonomické cenný
pozemek nezastavět hmotou ve výši okolní
zástavby. Investora jsme přesvědčili a upravené
zadání znělo: “navrhněte dům s tělocvičnou
a s co největším množstvím co nejmenších bytů“.
Praha 1 tak chtěla získat stabilizační nájemní byty
– pro učitele, městské policisty a další. Proces
projektování a projednávání návrhu byl zdlouhavý
– o tom svědčí fakt, že se od začátku naší práce
po dokončení stavby na radnici Prahy 1 vystřídalo
pět starostů. Což na druhou stranu svědčí
o zdravém respektu ke kontinuitě rozhodování.
Koncept budovy vychází z principu stavebnice,
seskládání jednotlivých obytných buněk,
kontejnerů. Proč jste zvolili právě toto řešení?
Odpověď hledejme už v zadání. Suterén
i části přízemí s tělocvičnou jasně definoval
možnost, jakým způsobem umístit vertikální
jádro budovy. Náplní vyšších podlaží se měly
stát minibyty těžko obsloužitelné jen ze svislé
domovní komunikace. Zvolili jsme proto princip
jakési stavebnice s otevřenými horizontálními
chodbami-pavlačemi a mezi podlažní desky jsme
vkládali jednotlivé buňky malometrážních bytů.
Koncept prokládání vrstev pater „kontejnery“
bytů umožnil pracovat s vynecháváním
jednotlivých buněk, které oživuje fasádu
a přináší určité zředění dané hmoty.
neutrální barevnost společných prostorů. Na
komunitních terasách by se o barevnost měla
postarat popínavá zeleň v kombinaci s osvětlením.
V kontrastu k neutrální barevnosti společných
chodeb jsme pak naložili s prostory v suterénu –
tělocvična, šatny, garáže mají slabší nebo žádné
denní osvětlení a tak jsme je intenzivní barevností
trochu rozsvítili. Byl to také krok vstříc hlavním
uživatelům – školákům.
Řešení je celkem náročné na prostor. Neměl
investor s touto velkorysostí nějaký problém?
Rozhodnutí o perforování uliční fronty nebyl
nějaký kompoziční samoúčel. Investor naštěstí
slyšel na náš argument, že je důležité poskytnout
nájemníkům prostorově minimalizovaných bytů
nějaký bonus v podobě velkorysých společných
teras, které mohou kompenzovat neexistenci
soukromých balkónů či lodžií. Otvory ve hmotě
domu umožnily navíc průhledy tak, aby nebyla
stará budova školy úplně odstřižena od
náměstí, kam donedávna patřila. S určitou
napjatou zvědavostí očekáváme, jak se nájemníci
k využívání nabídnutých společných prostor
postaví.
Co pro vás tahle stavba znamenala?
Nájemní bytový dům (na rozdíl od komerčních
projektů k prodeji bytů do vlastnictví) je v této
zemi výjimečná zakázka, téměř se takové
nestaví – pro nás v podstatě premiéra. Zde
nebyl enormní spěch a tlak města na rychlost
zpracování projektu a bylo také výhodou, že
investor hledal dodavatele až na základě
zpracované prováděcí dokumentace a podařilo
se mu najít výjimečně kvalitní firmu.
Co pro vás bylo zásadní?
Prostorový a hmotový návrh jsme udělali rychle
a zdál se nám vyvážený i vůči okolí. Šlo jen
o jediné: ustát proces projednávání a schvalování
„bez ztráty květinky“. A samozřejmě také ve finále
pak nepotkat nekompetentního dodavatele stavby
– oboje se naštěstí podařilo. Navrhovali jsme
objekt, který není pouhou výplní proluky. Jednalo
se o dům zároveň řadový a koncový navíc nárožní.
Svým způsobem hybrid mezi solitérem a výplní
řady, který si neosobuje právo vytvářet nějakou
rohovou dominantu. Ctili jsme výšková pravidla
místa, úrovně atik, říms v kontaktu s budovou
školy, stejně jako vůči náměstí.
Dům, co se barevnosti týče, je v exteriéru
i interiéru převážně šedý – pohledový beton,
sklocementové desky, pozinkovaný plech. Jak
myslíte, že budou tuto neutralitu, nebarevnost
vnímat budoucí uživatelé?
Vzhledem k tomu, že množství prosklení vytváří
z bytů vlastně jakousi sestavu akvárií, která budou
dodatečně obarvena životem odehrávajícím
se uvnitř, připadalo nám dobré použít zcela
V galerii J. Fragnera jste před dvěma lety
vystavovali svoje realizace dokumentované
fotografiemi, pořízenými při předání díla
a vedle toho tyto stavby vyfocené po určité
době užívání. Sledovali jste, jak vaše stavby
žijí, jak stárnou. Pokračujete v časosběrném
dokumentování vašich realizací?
Nebyl to výsledek nějaké systematické,
cílevědomé dokumentační práce. Spíše šlo
o report stavu v okamžiku bilancování. Úzce to
souviselo s koncepcí výstavy a vydávané knihy
a momentálně v tom nepokračujeme. Když se
ale zamyslím nad budoucí různorodou skladbou
nájemníků tohoto domu v kombinaci se školou a
její tělocvičnou– dokumentovat jeho vývoj v čase
by byla určitě zajímavá sociologická studie. A pro
nás potvrzení nebo vyvrácení předpokladů, se
kterými jsme šli do navrhování této stavby.