Ekonomické náklady na exkluzi Romů



o
o
o

Hlavní myšlenky1
Úvod
Převážná většina Romů v produktivním věku nemá
dostatečné vzdělání pro úspěšné zapojení na trhu
práce.
Tento článek shrnuje první zjištění probíhající studie a
dialogu Světové banky o ekonomických nákladech
exkluze Romů2.
V důsledku toho ztrácejí evropské země stovky
miliónů euro ročně z důvodu snížené produktivity a
fiskálních příspěvků vládám.
Dolní hranice odhadů ročních ztrát produktivity se
pohybují od 231 miliónů euro v Srbsku, přes 367
miliónů euro v České republice, 526 miliónů euro v
Bulharsku až po 887 miliónů euro v Rumunsku.
Dolní hranice ročních fiskálních ztrát činí 58 miliónů
euro v Srbsku, 202 miliónů euro v Rumunsku, 233
miliónů euro v České republice a 370 miliónů euro v
Bulharsku.
S použitím jiných odhadů romské populace (UNDP,
2006) činí ekonomické ztráty v těchto čtyřech zemích
v úhrnu až 5,7 miliard euro ročně a fiskální ztráty 2
miliardy euro ročně.
Směrem k inkluzivnímu růstu: Odstranění rozdílů ve
vzdělání je také ekonomicky inteligentním
rozhodnutím
o Lépe vzdělaní Romové mohou očekávat mnohem vyšší
výdělky. Ve srovnání s Romy se základním vzděláním
mohou
Romové
s ukončeným
středoškolským
vzděláním očekávat, že si vydělají o 83% více
v Bulharsku, o 110% více v České republice, o 144%
více v Rumunsku a o 52% více v Srbsku.
o
o
Roční fiskální zisk z odstranění rozdílu v zaměstnanosti
je mnohem vyšší, než celkové náklady na investice do
veřejného vzdělávání pro všechny romské děti; 7,7 krát
vyšší v Bulharsku, 7,4 krát vyšší v České republice, 2,4
krát vyšší v Rumunsku a 3,3 krát vyšší v Srbcku.
Podíl Romů v populaci v produktivním věku poroste
s rychlým stárnutím většinové populace ve střední a
východní Evropě. Rovné zapojení Romů na pracovním
trhu je nezbytné k tomu, abychom mohli čelit zvyšujícím
se národním výdajům na důchody, zdravotnictví a
dalším nákladům stárnoucí populace.
1
. S informacemi nebo připomínkami k tomuto článku se
prosím obraťte na: Joost de Laat, ekonom, ekonomika rozvoje
lidstva, Evropa a střední Asie, Světová banka:
[email protected].
Romové jsou pravděpodobně největší nadnárodní
menšinou
v Evropě.
Patří
také
k nejchudším
společenstvím v Evropě a často jsou vyřazeni
z oficiálního pracovního trhu. Tento článek se zaměřuje
na ekonomické a finanční náklady exkluze Romů ve
čtyřech zemích střední a východní Evropy: Bulharsko,
Česká republika, Rumunsko a Srbsko. Ekonomické
náklady vznikají z důvodu nízké úrovně zaměstnanosti
Romů a nízkých výdělků pracujících Romů. Fiskální
náklady vznikají proto, že nízká zaměstnanost a nízké
výdělky vedou k podstatně nižším daňovým příjmům a
vyšším čistým výdajům na sociální zabezpečení. Pro
odhad rozsahu ekonomických a fiskálních nákladů se
používají údaje z reprezentativního průzkumu a oficiální
odhady romské populace z národního sčítání lidu.3
Podle údajů z národního sčítání lidu žije v Bulharsku
370.000 Romů, v Rumunsku 535.000 a v Srbsku
108.0004. V České republice byl počet romské populace
na základě vzorků romské populace v identifikovaných
marginálních komunitách stanoven na 70.000. Jiné
odhady hovoří o dvakrát až čtyřikrát vyšším počtu Romů
žijících v těchto zemích5. Protože se v tomto článku
spoléháme na mnohem nižší oficiální odhady populace,
uvedené ekonomické a fiskální ztráty jsou na dolní
hranici celkových ztrát.
Problémy způsobené ekonomickými a fiskálními
náklady exkluze Romů jsou obzvláště akutní ve světle
klesající a rychle stárnoucí populace. V období od roku
2000 do roku 2025 se očekává, že počet obyvatel čtyř
zemí zahrnutých do této studie poklesne v Bulharsku až
o 18%, v České republice o 5%, v Rumunsku o 10% a
v Srbsku o 3%6. V těchto zemích se také výrazně zvýší
podíl starších občanů (nad 65 let).
2
Autoři analýzy České republiky: Christian Bodewig (Světová
banka) a Eva Hromádková (CERGE-EI); Autoři analýzy
Bulharska, Rumunska a Srbska: Joost de Laat (Světová banka)
a Federic Torrachi (University College Utrecht).
3
Výsledky průzkumu a přesné výpočty jsou popsány v
podrobných zprávách o jednotlivých zemích, které jsou k
dispozici na adrese: www.worldbank.org/roma
4
OSI (2006), Sledování vzdělání Romů
5
UNDP (2006) V ohrožení: Romové a vystěhovalci v
jihovýchodní Evropě
6
Světová banka (2007) Od červené k šedé: „Třetí proměna“
stárnoucí populace ve východní Evropě a bývalém Sovětském
svazu
Ekonomické náklady na exkluze Romů Tyto faktory zvyšují požadavky na snižující se populaci
v produktivním věku (15 – 64 let), která musí nést vyšší
fiskální břímě s rostoucími výdaji např. na důchody a
zdravotní péči. Toho lze dosáhnout pouze s populací
v produktivním věku, ve které jsou všechna společenství
plně zapojena do pracovního trhu. Romská populace
v mnoha evropských zemích již teď představuje značnou
část populace v produktivním věku, včetně čtyř zemí
zahrnutých do této studie. Tento podíl se bude zvyšovat
s ohledem na relativně mladší věkový profil romské
komunity. Proto je podstatné zvýšení zapojení a
produktivity Romů pro všechny ekonomickou nutností.
Exkluze Romů z pracovního trhu
Romové v produktivním věku nemají dostatečný
lidský kapitál
Plné ekonomické participace nebude dosaženo při
zachování současného stavu. Kromě překážek jako je
diskriminace na pracovním trhu, převážná většina Romů
v produktivním věku ve všech čtyřech zemích postrádá
lidský kapitál potřebný k efektivní účasti na pracovním
trhu.
zatímco v Bulharsku a Srbsku jsou rozdíly nejvyšší
(29%).
Obrázek 2: Zaměstnanost (%): Podíl zaměstnaných osob v produktivním věku * Zaměstnanost se počítá u osob ve věku od 15 let.
Rozdíl ve výdělcích Romů
Nižší úroveň vzdělání se odráží také v mnohem nižších
výdělcích.
Obrázek 3: Relativní čistý měsíční příjem zaměstnané osoby Obrázek 1: Podíl (%) populace v produktivním věku se středoškolským (alespoň nějakým) nebo vyšším vzděláním Obrázek 3 ukazuje průměrný měsíční čistý příjem
zaměstnaného Roma ve srovnání s většinovou populací.
Zaměstnaný Rom si vydělává o 31% méně v Bulharsku,
o 48% méně v Srbsku, o 55 % méně v Rumunsku a o
58% méně v České republice.
To dramaticky ukazuje obrázek 1 uvádějící podíl Romů
v produktivním věku, kteří ukončili alespoň nějaké
středoškolské vzdělání nebo vyšší. Pouze každý pátý
Rom v produktivním věku v České republice a pouze
každý osmý v Bulharsku, Rumunsku a Srbsku jsou
vybaveni těmito potřebnými úrovněmi vzdělání. U
většinové populace v produktivním věku v těchto
zemích je 4 – 6 krát vyšší pravděpodobnost dosažení
tohoto stupně vzdělání.
Rozdíl v zaměstnanosti Romů
Není tedy překvapením, že tato nízká úroveň dosaženého
vzdělání
se
projevuje
nízkou
zaměstnaností;
v Rumunsku pracuje pouze každý druhý Rom v
produktivním věku, v Bulharsku a České republice je to
ještě méně, v Srbsku pracuje jen každý pátý Rom. Ve
srovnání s většinovou populací – kde je zaměstnanost
v průměru kolem 60% - rozdíl v zaměstnanosti je
nejnižší v Rumunsku (13 %) a v České republice (17 %),
Ekonomické náklady na exkluzi Romů
Výpočet ekonomických nákladů na exkluzi
Romů
Kombinace nízké úrovně zaměstnanosti a nízkých mezd
zaměstnaných Romů vede ročně ke ztrátám produktivity
v celé ekonomice v částkách pohybujících se v řádu
stovek miliónů euro.
Abychom mohli odhadnout tyto ekonomické náklady
exkluze z pracovního trhu, musíme zjistit, jakou hrubou
mzdu si může očekávat průměrný Rom v produktivním
věku a průměrný neromský občan v produktivním věku
za předpokladu (1) pravděpodobnosti získání zaměstnání
a (2) průměrné mzdy v závislosti na zaměstnání. Rozdíl
mezi průměrnými očekávanými výdělky romského a
neromského občana je průměrný rozdíl ve výdělcích na
občana v produktivním věku. Do výpočtu celkových
ztrát ekonomické produkce musíme zahrnout také
odhadovanou ztrátu zisku na osobu v produktivním
věku, která vznikne majitelům kapitálu v důsledku
Ekonomické náklady na exkluze Romů snížení pracovního výkonu.i. S použitím údajů na o míře
pracovních příjmů (OECD, 2008) můžeme vypočítat
celkovou ztrátu produktivity na Roma v produktivním
věku. Pro odhad úhrnné ztráty produktivity pro
ekonomiku jako celek pak postačí počet Romů
v produktivním věku v jednotlivých zemích. A konečně
nízké úrovně zaměstnanosti a nízké mzdy zaměstnaných
Romů také vedou k fiskálním ztrátám z důvodu nižších
daňových příjmů a vyšších čistých vládních výdajů na
sociální zabezpečení. Tyto fiskální ztráty můžeme
vypočítat s použitím údajů z průzkumu domácností.
Fiskální náklady exkluze Romů
S ohledem na nízkou úroveň zaměstnanosti a mezd platí
Romové v produktivním věku méně daní a příspěvků na
sociální zabezpečení a s větší pravděpodobností pobírají
např. dávky v rámci programů typu minimálních
zaručených příjmů, které jsou určeny na podporu
nejchudších občanů při uspokojování základních potřeb.
Obrázek 5. Ekonomické náklady exkluze Romů: Roční fiskální nákladya Náklady na ztrátu produktivity vyplývající z
exkluze Romů
Obrázek 4 ukazuje odhad ročních nákladů na ztrátu
produktivity ve čtyřech zemích.
Obrázek 4. Ekonomické náklady exkluze Romů: Roční náklady na ztrátu produktivity a
Tyto náklady jsou založené na oficiálních odhadech romské
populace a jsou tedy na dolní hranici odhadu. Kdyby se
použily jiné, vyšší odhady, náklady by byly dvakrát až
čtyřikrát vyšší.
a
Tyto náklady jsou založené na oficiálních odhadech romské
populace a jsou tedy na dolní hranici odhadu. Kdyby se
použily jiné, vyšší odhady, náklady by byly dvakrát až
čtyřikrát vyšší.
Roční ekonomické náklady se pohybují od 231 miliónů
euro v Srbsku, přes 367 miliónů euro v České republice,
525 miliónů euro v Bulharsku až po 887 miliónů euro v
Rumunsku.
Tyto náklady jsou založené na oficiálních odhadech
romské populace a jsou tedy na dolní hranici odhadu.
V případě použití jiných, vyšších odhadů populace by
ekonomické ztráty v úhrnu činily až 5,7 miliard euro.
Tyto náklady s časem porostou, protože romská
populace je mladší a romské rodiny jsou větší ve
srovnání s většinovou populací. Není překvapením, že
v Rumunsku dochází k nejvyšším ztrátám produktivity,
jednak z důvodu velké romské populace a jednak kvůli
velkému rozdílu v produktivitě mezi romskou populací a
většinovou populaci Rumunů. Jako podíl na HDP (a
v závislosti na velikosti odhadu populace) tyto
ekonomické ztráty činí: 1,8 – 3,7% v Bulharsku, 0,29 –
0,58% v České republice, 0,63 – 2,13% v Rumunsku a
0,78 – 3,25% v Srbsku.
Obrázek 5 ukazuje, že národním vládám v těchto čtyřech
zemích vznikají ročně fiskální ztráty v řádu stovek
miliónů euro z důvodu nižších daňových příjmů a
vyšších výdajů na sociální zabezpečení. Roční fiskální
ztráty činí 58 miliónů euro v Srbsku, 202 miliónů euro v
Rumunsku, 233 miliónů euro v České republice a 370
miliónů euro v Bulharsku. Opět platí, že tyto náklady
jsou založené na oficiálních odhadech romské populace
a jsou tedy na dolní hranici odhadu. Při použití vyšších
odhadů velikosti romské populace by roční souhrnné
fiskální ztráty činily 2 miliardy euro. Rozdíl mezi
Rumunskem a Bulharskem částečně odráží skutečnost,
že rozdíl v čistých příjmech z dávek sociálního
zabezpečení mezi Romy a většinovou populací
v produktivním věku je v Rumunsku nižší.
Směrem k inkluzivnímu růstu: Přijímání
inteligentních ekonomických rozhodnutí
Aby se tyto ekonomické a fiskální ztráty změnily na
zisky, které dostanou romské rodiny z chudoby a budou
schopné podporovat systémy sociálního zabezpečení
stárnoucích populací v těchto zemích, je investice do
inkluzivního a kvalitního vzdělávání nejenom nejlepší
sociální volbou, ale také inteligentním ekonomickým
rozhodnutím.
Za prvé v romské populaci existuje obrovská návratnost
vzdělání.
Ekonomické náklady na exkluze Romů Obrázek 6: Očekávané výdělky Romů v produktivním věku se středoškolským vzděláním ve srovnání s Romy se základním vzděláním Obrázek 6 ukazuje, že u Romů, kteří ukončili
středoškolské vzdělání, jsou průměrné výdělky skutečně
mnohem vyšší, než průměrné výdělky Romů, kteří
dokončili základní vzdělání: o 83% vyšší v Bulharsku, o
110% vyšší v České republice, o 144% vyšší
v Rumunsku a o 52% vyšší v Srbsku. 7
Kromě toho roční fiskální zisky plynoucí z překlenutí
rozdílu v zaměstnanosti jsou mnohem vyšší, než celkové
náklady na investice do veřejného vzdělání pro všechny
romské děti.
Obrázek 7: Porovnání fiskálních ztrát s výdaji na veřejné školství Závěr
Tento článek ukazuje, že velmi nízké úrovně vzdělání
Romů v produktivním věku vedou k exkluzi z
pracovního trhu a následným ekonomickým a fiskálním
ztrátám; ve všech čtyřech zemích činí tyto ekonomické
ztráty úhrnem více než 2 miliardy euro s použitím
oficiálních odhadů romské populace a až 5,7 miliard
euro s použitím jiných, vyšších odhadů romské
populace. Fiskální ztráty těchto čtyř vlád v důsledku
exkluze Romů z pracovního trhu činí od téměř 900
miliónů euro až po 2 miliardy euro ročně. Těmto ztrátám
bychom mohli předejít, kdyby Romové v produktivním
věku měli lepší a delší vzdělání; i dnes, kdy mnozí
Romové jsou na pracovním trhu stále diskriminováni,
Romové se středoškolským vzděláním mohou očekávat,
že si v těchto čtyřech zemích vydělají o 52% - 144%
více, než Romové s ukončeným základním vzděláním.
K dosažení těchto nutných vyšších úrovní lidského
kapitálu potřebujeme podstatně vyšší investice do
inkluzivního a kvalitního vzdělávání pro romské děti,
včetně
předškolního
vzdělávání
a
příležitostí
k celoživotnímu vzdělávání dospělých romských
občanů. Naštěstí jsou náklady na tuto investici mnohem
nižší, než vládní příjmy, které vytvoří. K tomu přidejte
skutečnost, že se bude nadále zvyšovat podíl
demograficky mladší romské populace v celkové
populaci v produktivním věku, která bude muset čelit
ekonomickým problémům spojeným s rychle stárnoucí
populací a je okamžitě jasné, že sociální a ekonomické
argumenty proti neřešení této situace jsou příliš silné na
to, abychom je mohli přehlížet.
i
* Odhad „Výdajů na veřejné vzdělávání na jednoho studenta (%
HDP na hlavu) na všech úrovních“ v Srbsku nebyl k dispozici.
Namísto toho tabulka předpokládá průměr ostatních 3 zemí, tj. 21%
HDP na hlavu.
Obrázek 7 ukazuje, že kdyby vlády investovaly všechny
fiskální zisky z rovných příležitostí na pracovním trhu
do veřejného vzdělávání každého romského dítěte ve
věku 3 - 17 let, mohly by na každé z těchto romských
dětí utratit 2,5 - 8 násobek částky, kterou vydávají na
veřejné vzdělání průměrného žáka v dané zemi. Jinými
slovy, potenciální přínosy inkluze vysoce přesahují
nezbytné investiční náklady, i když jsou vyšší než
současné výdaje na žáka.ii
7
Se zahrnutím rozdílů v pravděpodobnosti získání zaměstnání
a rozdílů v příjmech závislých na zaměstnání
Podíl příjmů z práce se vypočítá jako podíl c celkových
nákladů na pracovní sílu a reálné produkce, přičemž první
údaj je součtem všech hrubých mezd v ekonomice
Hrubá mzda
c
ii Například
ve všech etnických skupinách Bulharsko vydává
částku na žáka na všech úrovních vzdělávání rovnající se 23%
HDP Bulharska na hlavu (Světová banka, 2006), tj. přibližně
861 euro na žáka. Odhad počtu romských dětí ve věku 3-17 let
– s použitím celkového odhadu romské populace na 370.000
lidí – je 55.500 dětí. Vezmeme-li v úvahu roční fiskální ztráty
ve výši 370 miliónů euro, činí fiskální ztráta na romské dítě v
této věkové kategorii 6,667 euro, tj. 7,74 násobek částky 861
euro výdajů na veřejné vzdělávání jednoho žáka.