Horalský inspiromat
Transkript
Horalský inspiromat
Horalský inspiromat Dlouhé a ještě delší povídání pro odvážné sepsal: Richard ‘Richi’ MacTeine Tento trojdílný dokument vzniká pro inspiraci, nikoliv diskriminaci (zejména jeho fotografická část) ;-) Tady budu celkem subjektivně rozebírat několik palčivých problémů. Pokud dočtete až na konec, můžete být na sebe hrdí. Zároveň bych dočíst na konec všem radil, neboť se zde skrývá mnoho a mnoho odkazů, kde se dozvíte ještě víc. Co to tedy nakonec ten horal je? Jako národ máme velikou nevýhodu. Neexistuje v podstatě zaběhnutá představa a každý má vlastní názor, jak by takový správný horal měl vypadat. Čeho se chytit? Polonahý barbar? Bezvousý trpaslík? Skoro-elf bez uší? Skoro skřet? Člověk? Ne, horal je muž z hor, tam obvykle bývá zima a větrno. Navíc polonazí bojovníci umírají velice, velice rychle. Ne, železo by na muži z hor skutečně svítit nemělo… Ne, muž z hor nenaslouchá zpěvu lesa, jeho životní styl je úplně jiný. No to už vůbec ne. Ano! Je to člověk, ale k obyvateli Esgarothu má skutečně daleko. Musíme udělat tedy nějaký průměr. Řekněme, že horal je svou „rozedraností“ a divokostí kostýmu přesně uprostřed mezi hrdým Esgarotským vojákem a otrhaným skřetem. Ač „přesně uprostřed“ je stále široký pojem a samozřejmě si můžeme představit mnoho jiných přístupů, zůstat u tohoto je dobrý začátek. Horal je pastevec v horách. Shlukují se jako národ do malých vesniček a neustále se mezi sebou hašteří. Mají tuhé zimy a nijak teplé léto. Jejich stáda jim jsou hlavní obživou a zdrojem surovin. Kůže a kožešiny, vlněné látky… Jejich oděv není stavěný na horké počasí. Často nosí suknice. Nikdo pořádně neví proč, ale koluje prý domněnka, že to kvůli vysoké trávě, ve které by si své kalhoty urousali. Teď všichni zbystřete, nastává první várka odkazů. Oděv Když už seženu nějakou tu kostkovanou látku a nechci vypadat jako letuška, prohlídnu si obrázky případně i přečtu anglický text. ;-) http://www.lindaclifford.com/GreatKiltWrap.html http://www.scottishdance.net/highland/MakingKilt.html Všimněte si, že kilt má vzadu spoustu skladů. Ty zajišťují jeho pohyblivost a funkčnost. Moderní kilt je pouze sešitý a horní část, kterou se původně zahalovala i horní půlka těla, chybí. Taštička ke kiltu, spuštěná vpředu, se nazývá sporran. Pokud nebudete mít chráněnou tuto část zbrojí, velmi důrazně doporučuji si ji vyrobit či pořídit, zvlášť když jsou zavedena kopí. Ochrana „rodinných klenotů“ je na prvním místě. Zde několik užitečných odkazů: http://www.nwta.com/patterns/pdfs/291sporr.pdf http://www.troop7.net/Resources/6.%20Modern%20Sporran%20Pattern.pdf http://www.troop7.net/Resources/5.%20Old%20Style%20Sporran%20Patterns.pdf Zvolíte-li kalhoty, pak doporučujeme široké a plandavé. Opět, budete-li si šít sami, zde je střih: http://www.kostym.cz/Cesky/7_Adaptace/04_Kalhoty/VII_04_02.htm Když už jsme u těch střihů, zároveň se podíváme i na horní část těla, tuniku či košili, kabátec… Tunika, skutečně jednoduchý kus ošacení, zvládnete na koleni doma v ruce. Zde skutečně hodně názorné: http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2009040004 Kromě tunik, na stránkách Curia Vítkov najdete spoustu užitečného povídání. Stojí za to si pročíst. http://curiavitkov.cz/prace37.html - Střihy a rekonstrukce raně středověkého oděvu http://www.curiavitkov.cz/prace33.html - Oděv prostého člověka http://www.curiavitkov.cz/prace32.html - Oděv nobility O stránkách Curia Vítkov nemluvím naposledy, rovnou si je uložte do oblíbených. http://www.kostym.cz/Cesky/obsah.htm - odtud pochází střih oněch širokých vikingských kalhot. Nakonec, nejen zručným švadlenkám se jistě bude stránka líbit… Teď se určitě spousta z vás ptá, kde ale sehnat látky? Nerad bych dělal zde reklamu různým prodejcům, takže se poptejte na fóru B5A nebo použijte Google a najděte si nějaký obchůdek vám nejblíže. Zbroj Tady se pozastavíme a řekneme si, co to znamená kvalitní ochrana a jak se musí stavět. Vždycky je základem jakékoliv výbavy bojovníka, co se týče ochrany těla, prošívanice či vycpávanice. Curia Vítkov, Čas války, rekonstrukce prošívané zbroje: http://curiavitkov.cz/clanek19.html Nejprve si vysvětlíme, proč je prošívanice/vycpávanice tak důležitá (trocha fyziky v praxi). Princip zbroje: Svrchní tuhá vrstva (třeba kov, tlustá tvrzená kůže) svou tuhostí ránu roznese na velkou plochu, měkká vrstva (prošívanice, vycpávanice) roznesenou ránu na velké ploše vstřebá a předá ji pozvolna tělu. Takže výsledek: Kinetická energie soustředěná po krátký časový úsek do malé plochy je roznesena na plochu mnohem větší a předávána pozvolněji podkladu (tedy tělu, které utrpí mnohem menší škody). Pokud prošívanici zanedbáte, zbroj (zejména kovová), většinou přesně nekopíruje tvar těla, dosedá jen na několika bodech. A ránu přenáší do těla právě těmito několika body. Proto se také lidi s kyrysem, kovovým ramenem a podobně bez vycpávky či měkčení pod tím diví, že je každá rána pěkně bolí. V našem prostředí dřeváren s širokými údernými plochami zbraní (tzn. „čepel“ meče má v lepším případě pod 1 cm tloušťku a navíc je měkčená…) je přednější ránu utlumit než skutečně zastavit. Právě pro to není tak důležité mít zbroj, jako mít prošívanici/vycpávanici. Málokdy za zbroj dostanete životy na víc (kompenzujte to kostýmem), nejdůležitější je nebýt umlácen. Z toho nám vyplývá, že ti, kdo si pod svojí zbroj neberou nějaké to měkčení, si to rychle odskáčou. Ono dostat takovým plechem občas bolí víc, než měkčenou zbraní, zamyslete se nad tím! Pořád o nich mluvím, ale jak se prošívanice a vycpávanice liší? Název hodně napovídá, zjednodušeně jde říct: Vycpávanicí rozumíme, když mezi vrstvy látky (někdy i kůže) napěchujeme a nacpeme něco měkkého. Nejlépe ovčí vlnu, případně staré hadry či starý vnitřek polštáře. Prošívanicí rozumíme, když několik (až desítek) vrstev látky (látky zejména vlněné a lněné, kůže se moc nehodí) prošijeme. Prošitím se vše hodně zpevní. Jeden z nejpoužívanějších materiálů současnosti je vojenská deka. Několik vrstev vojenské deky, na vnitřní i vnější stranu len a prošít = velice jednoduchá a funkční prošívanice. Společně s prošívanicí si pořiďte helmu i s vycpávanou čapkou. Teprve tenhle základ má smysl rozšiřovat nějakou zbrojí. Železa máte jako horal málo, takže z kůže si dovedete spoustu věcí vyrobit doma, na internetových obchodech nakupujte minimálně. Skutečně velkou většinu zboží, když ne vy, tak dovede často mnohem kvalitněji vyrobit někdo z vašeho okolí – nebojte se zeptat. Na internetových obchodech povětšinou nenajdete ani výrobky, co se na horala hodí. Pokuste se držet velmi striktně přírodních materiálů, jakékoliv náhražky skoro nikdy nevypadají dobře. Navíc, pokud výrobek nebude úplně skvěle vzhledný, nevadí, horal zas tak upravený není. Můžete mít dobrý pocit vlastní výroby. Kdežto zbastlené „něco“ z jekoru bude pořád cosi z jekoru a nic víc. Ano, existují mistři v oboru šmelených zbrojí, ale je jich minimum a většinou je lepší naučit se to dělat pořádně, než naučit se to dělat pořádně šmeleně. Rok co rok se na jednu takovou skvěle propracovanou šmelenou zbroj najde 10 (i víc) hnusných jekorových zrůdností. Proto nešmelte, nepokoušejte se o to! Tak zručných lidí, kteří si mohou dovolit šmelit a věnují tomu velké množství času, je málo. Investujte do kůže, poptejte se na fóru B5A nebo na skřetím fóru BOT: http://forum.snaga.cz/. Závěrem Některé informace zde napsané jsou značně subjektivní, je to můj pohled na věc. Tento trojdílný dokument slouží hlavně k utvoření vašeho názoru a pro vaši inspiraci. Omluvte časté odkazování. Jak z první části sem do třetí, tak ze třetí na fóra, ať se zeptáte. Ano, je to trochu krkolomné, ale téměř všechno se řeší individuálně. Například každý má své dva tři oblíbené obchůdky, ze kterých odebírá zboží a co je komu do nějakého pěkného obchodu někde na druhém konci Republiky. To se radši zeptá stylem: „Bydlím tady a tady, můžete mi doporučit nějaký blízký (třeba) obchod s látkami?“ Nejbližší najdete na Googlu, ale doporučit můžou jen zákazníci. Nebuďte líní a nebojte se zeptat, dost často vám to ušetří čas i peníze. To je ode mě všechno. Díky, že jste dočetli až do konce, díky za vaši trpělivost, díky Alweronovi za korekturu. --- Konec třetí a závěrečné části---