stáhnout soubor

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě
oprávněného uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Písemná práce k atestaci z oboru
veřejného zdravotnictví
Management kvality v procesu rehabilitace s
aplikací na podmínky
rehabilitačního ústavu
Zpracovala: MUDr. Hana Jarošová
Ředitelka Rehabilitačního ústavu
Kladruby 257 62 Kladruby 30
Nadřízený orgán: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Leden 1999.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě
oprávněného uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Management kvality v procesu rehabilitace
s aplikací na podmínky rehabilitačního ústavu.
Obsah:
1. Úvod
2. Definice a charakteristiky zdravotní péče a kvality péče
3. Standardy, kritéria, indikátory kvality
4. Audit (nemocniční, lékařský, sesterský)
5. Metody a nástroje řízení kvality
6. Změna v organizaci jako proces a jeho problémy
7. Závěr
8. Literatura
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
1. Úvod.
Kvalita péče ve zdravotnictví je jedním z důležitých bodů,
týkajících se možného vstupu České republiky do Evropské unie. Při
řízení kvality a provádění auditu kvality postupujeme v souladu s
pravidly platnými v zemích Evropské unie.
Poskytovatelé péče mají odpovědnost za dosažení nejvyšší
možné úrovně kvality. Neznamená to pouze lékaře, ale i zdravotní
sestry, ošetřovatele, techniky. Každý z nich odpovídá za plné řízení
kvality na svých odděleních. Je nutné zdůraznit i odpovědnost za
hotelové funkce lůžkového zdravotnického zařízení.
Aby bylo možné monitorovat minimální úroveň kvality
poskytované péče je nutné, aby byly vypracovány standardy
minimální úrovně kvality. Poskytovatelé péče by měli být ochotni
měřit proces péče a jeho výsledky.
Organizace pacientů se nutně musí více podílet na diskusi o
zdravotní péči. Oni jsou totiž vnějšími zákazníky, tedy hlavními
spotřebiteli zdravotní péče.
Proces dohledu nad kvalitou začíná sběrem dat a jejich tříděním
s vyhodnocením. Bez validních dat měřitelných procesů si nelze
kvalitu péče představit.Každý občan se snadno stane zákazníkem
zdravotnických služeb, proto kvalita péče je jedním ze stěžejních bodů
výuky Školy veřejného zdravotnictví, aby zejména manažeři ve
zdravotnictví nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i ve státních
úřadech (zdravotní radové, zaměstnanci resortu zdravotnictví) byli
seznámeni alespoň se základy problematiky kvality zdravotní péče.
Současně je nutná systematická odborná příprava profesionálů
zabývajících se měřením kvality zdravotní péče, a to ve smyslu
kvality péče z celkového pohledu (TQM). Profesionálové by měli
pracovat ve Spojené akreditační komisi jako samostatném právním
subjektu. Spojená akreditační komise spolupracuje s inspektory, kteří
provádějí kontrolu kvality péče v jednotlivých lůžkových zařízeních
na žádost ředitele zařízení za úplatu. Provádění kontroly kvality péče
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
je zatím dobrovolné.
Pro rehabilitační ústavy vyplývá i nutnost respektování pravidel
zemí Evropské unie, např. Standard Rules on the Equalization of
Opportuni-ties for Persons with Disabilities z 85 plenárního zasedání
20. Prosince 1993. Zde uvádíme základní pravidla, ve kterých jsou
obsaženy podmínky pro stejnou možnost příležitostí hendikepovaných
osob (od uvědomění si růstu, medicínskou péči, rehabilitaci po
podpůrné služby). Dále oblasti pro tyto příležitosti (výchova,
zaměstnanost, rodinný život a personální integrita, kultura, rekreace a
sporty, náboženství, informace a výzkum, politika plánování,
legislativa, koordinace práce, organizace osob s disabilitou, výcvik
osob, národní monitorování a hodnocení programů disability, mezinárodní spolupráce.
2. Definice a charakteristiky
zdravotní péče a kvality péče
2.1. Definice rehabilitace
Rehabilitace je proces celkové reintegrace občanů do
společnosti s cílem minimalizovat snížení hladiny kvality života
vzniklé nemocí, úrazem nebo vrozenou vývojovou vadou.
Proces
rehabilitace
se
dělí
na
nemedicínskou. Medicínská část procesu
část
medicínskou
a
se nazývá léčebná
rehabilitace a je prováděna buď ambulantní nebo ústavní formou.
Ústavní forma je aplikována buď v rehabilitačních odděleních
nemocnic nebo v odborných léčebných ústavech , většinou
specializovaných na jednotlivé typy poruch (fyzickou, smyslovou,
mentální disabilitu). Více než polovina klientů v rehabilitačním ústavu
potřebuje tzv. „horizontální rehabilitaci", kdy působíme i prostředky
nemedicínské části rehabilitace. Menší část klientů potřebuje léčit
pouze v tzv. „vertikální rehabilitaci", kdy působíme na klienty
prostředky jen medicínské části rehabilitace.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Nemedicínská část procesu zahrnuje pracovní, sociální a
pedagogickou rehabilitaci. Nemedicínská část procesu je prováděna v
rehabilitačních ústavech, kde mají personální a technické podmínky
pro její provádění, dále v rehabilitačně rekvalifikačních výcvikových
centrech, na odborech sociální péče Okresních úřadů, na Úřadech
práce a v Integrovaných školách.
2.2. Kvalita zdravotní péče:
U zdravotní péče rozlišujeme strukturu, proces a výsledky.
Strukturu tvoří poskytovatelé. Je závislá na jejich celkovém počtu,
rozmístění (síť) a odborné kvalifikaci. Zdroje struktury rozdělujeme
na finanční, lidské a fyzikální. Další členění struktury je např. finanční
a organizační, tím rozumíme určitý typ financování (např. zdravotním
pojištěním, pokladenský systém) a snahu o posuzování kvality.
Základní charakteristikou procesu zdravotní péče jsou aktivity
mezi poskytovateli péče a pacienty jako vnějšími zákazníky. Kvalita
procesu péče je definována jako normativní chování, které závisí na
stavu vědy a technologie, uznávaných hodnotách a etických
principech.
Kvalitu procesu péče lze posoudit buď retrográdně revizí
informace o procesu nebo přímým pozorováním procesu. Důležitou
vlastností procesu zdravotní péče je variabilita výstupů. Příčiny
variability jsou obecné a speciální. Obecná příčina variability je
přítomna po celou dobu procesu. K obecné příčině variability výstupů
procesu patří náhodné variace a je pro ně typický velký počet malých
příčin, který může vést buď k vysoké úrovni variability nebo k
velkému počtu selhání. Speciální příčiny variability nejsou po celou
dobu procesu přítomny (opotřebovaná elektroda).
Při statistické kontrole musíme dbát na to, aby došlo k
odstranění všech speciálních příčin popisovaného procesu.
Výsledky
zdravotní
péče
můžeme
hodnotit
změnou
zdravotního stavu na úrovni posouzení zdraví, fyzické a psychické
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
výkonnosti pacienta, spokojenosti pacienta.
2.3. Definice kvality zdravotní péče.
Je mnoho definic kvality péče. Mezi nejznámější patří:
•
Kvalita je úroveň přizpůsobení mezi cíli zdravotní péče a skutečnou
péčí.
•
Kvalita péče by měla být definována jako takový management, od
něhož se očekává dosažení optimální rovnováhy mezi zdravotním
prospěchem a riziky (Donabedian).
•
Zaručovaná kvalita má realizovat určitou kvalitu daného produktu, tj.
klient si může koupit takový produkt spolehlivě a může ho užívat
uspokojivě po dlouhou dobu na základě jeho spolehlivosti
(Ishikawa).
•
Kvalita by měla být definována všemi členy organizace jako
průběžné úsilí k zajištění potřeb a očekávání zákazníků (Laffel and
Blumenthal).
2.3.1. Důvody pro hodnocení a zvyšování
kvality rehabilitační péče jsou:
politické, legální, profesionální a sociální
2.3.2. Aspekty kvality rehabilitační péče:
- Účinnost (určuje, jak se zvýšila hladina kvality života
klienta).
- Efektivnost
(vyjadřuje vztah mezi užitými prostředky a cíli -
cost-benefit).
- Přiměřenost (vyjadřuje, zda byla dosažena rozumná
očekávání klienta).
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
- Přijatelnost
(jak koresponduje rozsah rehabilitační
péče s hodnotami a normami klienta).
- Odbornost (srovnání odborných kvalit a možností a jinými
odborníky).
- Způsobilost (zda je rovnováha mezi organizací a odborným
chováním).
- Bezpečnost (minimalizace rizika poškození).
-
Nepřetržitost (postup rehabilitační péče od diagnózy až po
skončení
rehabilitačního
pobytu
včetně
poskytování
nemedicínské části rehabilitace již v době hospitalizace dle
stanoveného dlouhodobého rehabilitačního plánu při přijetí
klienta).
-
Dostupnost (je neoddělitelná od nepřetržitosti a určuje, v
jakém rozsahu je rehabilitační péče permanentně dostupná
pro klienta).
- Respekt (určuje, v jakém rozsahu je klient rehabilitován ve
svém celku jako osobnost a jak je informován).
-
Organizační kultura (rehabilitační léčba koordinuje
všechny druhy lékařských služeb, psychoterapii, logopedii
a socioterapii).
2.3.3. Charakteristiky kvality léčebné péče:
Do charakteristik kvality můžeme zařadit subjektivní a
objektivní přístupy, zkušenosti a znalosti na základě vědy, kvalitu a
kvantitu, kvalitu a organizační kulturu, změnu v organizaci, učící se
organizace (learning organisation), to znamená organizaci, která je
schopna detekovat a korigovat chyby a problémy.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
2.3.4. Systém kvality péče.
Obecně dělíme systémy do 3 skupin:
- mechanické - strojní provozy, vytápění, obsluha
bazénů, klimatizace
- člověk - stroj
- personální - tím rozumíme vztah klient x lékař, klient
zdravotní sestra, klient x fyzioterapeut, klient x
ergoterapeut, klient x socioterapeut, klient x
logoped, klient x psycholog, klient x technický
pracovník, klient x ostatní zaměstnanci (recepční,
pomocný personál, pracovníci ve stravovacím
provozu, pracovnice služeb úklidu).
Většina
základních
funkcí
rehabilitačního
ústavu
se
uskutečňuje prostřednictvím personálního systému. Některé z těchto
systémů lze definovat pomocí tzv. standardizovaných postupů.
Např.
lékaři,
středně
zdravotnický
personál,
včetně
fyzioterapeutů a ergoterapeutů. K těmto standardizovaným postupům
je personál školen pod názvem „systémy péče".V rehabilitačním
ústavu se však mnohé děje v rámci neformálních vztahů, které lze
definovat pouze pro pracovníky dané organizace a nejsou tudíž
obecně platné. Signály k provedení těchto systémů péče přicházejí
neformální cestou.Nemálo systémů se v rehabilitačním ústavu dostává
do kategorie člověk - stroj, vzhledem k tomu, že při práci s klientem
používáme různé druhy přístrojů.
Funkční systém musí plnit tyto atributy:
•
Musí mít jednotu, nebo integritu, (tzn. že skupina osob školených pro
rehabilitaci vytváří systém, skupina osob pracujících při příjmu,
recepční počínaje, vytváří další systém).
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
•
Systém musí mít popsatelné hranice, které jej umožní definovat
bez odkazu k vnějším událostem nebo předmětům.
•
Systému musí být vlastní určitá míra stability a rovnováhy (tzn. že
musí dále fungovat při změnách požadavků a při změnách v
prostředí). Toho lze dosáhnout pouze tím, když jednotlivé postupy
budou dostatečně generalizovány a budou vyhovovat řadě
předvídatelných situací.
•
Systém musí mít schopnost automatické kontrolní funkce. Ve
chvíli, kdy se systém není schopen přizpůsobit změněným
požadavkům, pak se objevuje selhání.
•
Dále systémy v rehabilitačním ústavu musí být vždy otevřené
(jednotlivé součásti systému si vyměňují materiál, informace
apod. a jsou tedy ovlivňovány a samy ovlivňují prostředí). Pokud
by systémy toho nebyly schopné, stávají se uzavřenými a
odumírají.
•
Systémy v rehabilitačním ústavu jsou ovlivňovány sociálními
(společenskými) faktory, které ovlivňují chování klientů a způsob
využití služeb. Dále se vytváří mezi zaměstnanci celá řada jednání
a chování, která ovlivňují kvalitu služeb a mají vliv na způsob
práce.
•
V neposlední řadě systémy ovlivňuje ekonomika, protože jsou
přímo závislé na dostupnosti finančních zdrojů.
•
Systémy v rehabilitačním ústavu nejsou deterministické - v nich
jednotlivé složky fungují podle plně předvídatelných vztahů, ale
jsou pravděpodobnostní, to znamená, že všechny vztahy v nich
nelze plně předpovědět.
•
Systémy práce v rehabilitačním ústavu jsou složité a často k jejich
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
definici je třeba použít hierarchické uspořádání, např: diagnostický
subsystém, terapeutický subsystém, rehabilitační subsystém apod.
•
Systémy musí podléhat manažerské kontrole, která je jejich
nedílnou součástí. K tomu, aby bylo možno provádět kvalitní
manažerskou kontrolu, je třeba mít vypracované standardy kvality
pro jednotlivé systémy. Pokud nebude dosahováno standardů, je
třeba opětovně aktivovat kontrolní proces, který zahajuje změny
ke zlepšení. Tento kontrolní manažerský proces zahrnuje mnoho
prvků (od personální politiky - systém vzdělávání a výchovy
zaměstnanců, dbaní na dodržování kvalifikačních předpokladů pro
výkon funkce, personální změny při opakovaném neplnění
stanovených úkolů po organizační strukturu- vymezení funkcí,
pravomocí, odpovědnosti, delegování pravomocí po kontrolu
včasného a řádného provádění zadaných úkolů). Kontrolní
manažerský proces je prováděn od nejnižšího stupně řízení po
vrcholové řízení. Kontrolou zjištěné nedostatky jsou písemně
hlášeny na vyšší stupeň řízení a na oddělení speciálních služeb a
kvality péče. Zde jsou zjišťované problémy diskutovány. Po
vybrání nejdůležitějších problémů jsou tyto problémové okruhy
sděleny řídící radě pro kvalitu péče současně s návrhem provedení
sběru dat a postupu jejich analýzy.
Systém kontroly závisí na informacích, které jsou vedení
podávány. Je nutné znát informace vstupní - poptávka, dále výstupní spokojenost klienta s poskytovanými službami i náklady na
poskytované služby.Data musí být inteligentně zpracována, aby se
mohla stát užitečnou informací pro management, jeho plánování a
kontrolu. Dále musí být objektivní , srozumitelné a včasné.
2.3.5. Řízení kvality péče (Quality management)
Definice: Řízení kvality péče je kontinuální cyklická řídící funkce pro
hodnocení a zvyšování efektivity a účinnosti zdravotní péče.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
O řízení kvality obecně je dobré si vštípit 14 Demingových základních
bodů modifikovaných pro zdravotní služby:
1. Vytvořit trvalý cíl pro zlepšování služeb.
2. Osvojit si novou filozofii odpovědnosti a vedení ke změně.
3. Zrušit závislost na inspekci k dosažení kvality, dát kvalitu na první
místo výkonu zdravotnických služeb.
4. Minimalizovat celkové náklady.
5. Zvýšit nepřetržitý systém služeb, zvýšit kvalitu a produktivitu, aby
došlo k trvalému snižování nákladů.
6. Zavést ve zdravotnickém zařízení pracovní výcvik.
7. Zavést vedení, jehož cílem je pomoci lidem aby svou práci dělali
lépe.
8. Odstranit strach, aby každý mohl pracovat efektivně pro organizaci.
9. Zrušit bariéry mezi odděleními, protože lidé musí pracovat jako tým.
10. Eliminovat slogany požadující od zaměstnanců, aby
pracovali bezchybně.
11. Zrušit řízení podle cílů, nahradit je vedením.
12. Supervize musí být zaměřena na kvalitu.
13. Zavést ve zdravotnickém zařízení program vzdělávání
a sebezdokonalování.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
14. Motivovat každého, aby pracoval pro cíl transformace.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Podmínky pro úspěšné řízení kvality:
Bez splnění podmínek pro úspěšné řízení kvality nedosáhneme žádného většího efektu.
Patří k nim pobídky - QM bude úspěšné, budou-li pozitivní
incenti-vy a budou-li zaměřeny na profesionální rozvoj (lékaři,
zdravotní
sestry,
fyzioterapeuti,
ergoterapeuti,
socioterapeuti,
logopedi). Dále sem patří administrace, kdy QM bude úspěšný dle
toho, jak vrcholové vedení řídí a přiděluje prostředky a jak
zaměstnanci přijímají odpovědnost za kvalitu. Patří sem i princip
podmínek - rozsah, kdy QM bude úspěšné tak, jak zevrubné bude
hodnocení zahrnující potřeby a funkce klientů a poskytovatelů péče.
Dalším principem podmínek je funkce, QM bude úspěšné tak,
jak metody budou determinovány problémy a příležitostmi nikoli
nástroji a daty.
Posledním principem podmínek pro úspěšné řízení kvality je
meta QM, kdy QM bude úspěšné tak, jak jednotlivé operace budou
hodnoceny a vylepšovány, aby došly k závěru cost-benefit, že
výsledky jsou vyšší než náklady (ne pouze finančně vyjádřené, ale i
personálně).
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Prostředkem řízení kvality je např. pětistavový QM řešitelský
přístup s grafickým zobrazením.
2.3.6. Celkové řízení kvality -TQM (total quality
management).
2.3.6.1. Vytýčení strategických cílů organizace se
všemi
důsledky pro krátkodobé plánování podniku. S ním je nutné seznámit
všechny zaměstnance tak, aby přijali za své hodnoty organizace, její
poslání, hlavní pravidla činnosti, cíle a očekávání. Své zaujetí
programem trvalého zlepšování kvality demonstrují ve své každodenní
Činnosti vedoucí pracovníci i vrcholové řízení. Z jejich činnosti musí být
pro podřízený personál jasně patrné, že kvalitě péče o klienta přikládají
velký význam.
Důraz na kvalitu je manifestován i vně rehabilitačního ústavu
vytvořením kvalitní komunikace mezi klientem, veřejností i nadřízenými
orgány.
Špatná komunikace se ukazuje jako jedna z důležitých překážek trvalého
zlepšování čehokoliv.
Většina činností v rehabilitačním ústavu probíhá v etapách. Na
počátku je proces přijetí klienta do zařízení. Např. zde může dojít k
prvnímu problému - narušení kvality péče tím, že chybným nastavením
objednání dojde ke kumulaci klientů - zákazníků před přijímací kanceláří
a dlouhé čekací době zákazníka na přijímací proces.
Dále
mohou
nastat
vlivem
zhoršené
komunikace
mezi
jednotlivými systémy chyby v dalších postupech přijímacího procesu dlouhá čekací doba na přijetí zákazníka středním zdravotnickým
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
personálem na lůžkovém oddělení, další čekací doba na lékařské
příjmové vyšetření a čekací doba do první provedené procedury.
Problém může vzniknout i při nesprávném plánování procedur z hlediska
jejich nutného časového sledu při respektování odbornosti nebo
vytváření zbytečně dlouhých časových prodlev nebo naopak příliš krátké
časové intervaly mezi procedurami, kdy se zákazník nemůže včas
přemístit na místo konání další procedury, podceněním proaktivního a
retroaktivního útlumu klienta apod.
Eliminovat vliv vědomého nebo podvědomého vyznávání starých
pravd a postupů z hlediska personálu. Přirozenou vlastností člověka je
snaha vyhnout se novým náročným postupům a inovacím. Je třeba
naopak podporovat a vzbuzovat kreativitu a tvůrčí činnost v každé etapě
procesu celkové rehabilitace klienta.
Všechny části procesu péče o klienta musí být integrované a ve
vzájemné rovnováze.
Např.:
•
zaujetí pro zlepšování kvality a objektivita
•
dodavatelé, rehabilitační ústav, klienti
•
rehabilitační ústav, zaměstnanci, klienti
•
standardizované procesy a inovace
•
podřízení jednotlivých odborníků skupinové práci
cílené k dosažení maximálního efektu
•
dobrá delegace pravomocí a řízení
2.3.6.2.Vytvoření řídícího orgánu pro kvalitu péče
a výkonné komise pro kvalitu péče.
Výkonná komise pro kvalitu péče je složena ze zástupců jednotlivých oddělení zdravotnických a zástupci technických služeb. Předseda
výkonné komise zajišťuje program TQM a je odpovědný za jeho
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
realizaci řídícímu orgánu kvality péče, jejímiž členy je vrcholové vedení
zařízení.
Výkonná kónuse se zaměřuje na následující oblasti:
Zejména se soustředí na implementaci strategie a cílů daného
zařízení zaměstnancům s vysvětlením trvalého cíle kontinuálního
zlepšování kvality všech poskytovaných služeb při využívání všech
dostupných informačních systémů a osvojení si nové filozofie
odpovědnosti každého zaměstnance za svou práci, zlepšováním
komunikace mezi zaměstnanci postupně rušit bariéry mezi odděleními
- lidé musí pracovat jako tým s cílem koordinace práce jednotlivých
systémů
.Zavedení
programu
kontinuálního
vzdělávání
a
sebezdokonalování v organizaci, promyšlený a cílený sběr dat na
problémovém úseku, analýza těchto dat, identifikace problému, návrh
různého řešení změny v pracovním postupu zjištěného problému,
vybrání nejlepšího řešení změny, implementace nového postupu
zaměstnancům, realizaci nového pracovního postupu, sběr dat nového
pracovního postupu, hodnocení výsledků nových dat vzhledem k
dopadu změn na zákazníka.
2.3.6.3. Hlavní principy filosofie úplného
řízení kvality péče v rehabilitačním
ústavu:
• Motivace zaměstnanců k tomu, aby chtěli pracovat co nejlépe.
• Důraz na plnou kvalifikaci - jistota, že každý zaměstnanec ví
maximum o práci,kterou vykonává.
•
Každý zaměstnanec se aktivně podílí na plánovaných zlepšeních.
•
Myšlenkový posun u vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů a
managementu k bourání a odstraňování systémových překážek,
které brání iniciativě zaměstnanců.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
•
Management projevuje dostatek analytických dovedností a
efektivních interpersonálních dovedností tak, aby byl z řízení jasný
princip obchodního rozhodování podloženého daty a analytickými
nástroji a technikami.
•
Celý proces je zaměřen na kontinuální zlepšování. Existuje snaha ,
aby každý rok přinášel zlepšení. Jsme si vědomi skutečnosti, že to,
co považuje dnešní klient za dobré, za vynikající péči, nebo službu
může být v blízké budoucnosti vnímáno jako běžné a nebo
dokonce nedostačující.
•
Trvalé zlepšování kvality péče je postup a metodika, nikoli cíl sám
o sobě.Měl by tedy definovat mantinely a podávat informaci co
dělat, aby bylo dané zařízení v rámci těchto mantinelů úspěšné.
•
Vytvoření takového pracovního prostředí, kde každý pracovník je
součástí týmu, klade cíle týmu nad cíle a preference své osoby a
vydává ze sebe maximum, je nutné posunout přístup managementu
a všech řídících pracovníků na jednotlivých úsecích od role
dozorce k roli instruktora. Od rozhodování na základě osobního
názoru k rozhodování na základě informačních dat, od kvantity ke
kvalitě.
•
Motivace jednotlivých pracovníků na základě pozitivního vidění.
Negativní vize lidi nemotivuje. Lidé jsou motivováni něco udělat,
protože se při tom cítí lépe, nebo protože vědí, že situace se zlepší
v důsledku jejich aktivity. Mnohé ze změn,které dnes zavádíme v
ústavu však může pro pracovníky představovat „psudonegativní"
vizi: snižování nákladů, zvyšování produktivity, řešení jedinců,
kteří nedodržují standardy kvality.
•
Je velmi důležité, aby pozitivní vize byla předávána. Často se
stává, že existující pozitivní vizi má jen několik jedinců / členové
správní rady, vedoucí zdravotničtí pracovníci/. Každý pracovník
ústavu musí plně chápat, jak jeho role podporuje celkovou vizi
ústavu.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
2.3.6.4. Minimum a maximum kvality.
Podle holandského modelu volíme decentralizované zajištění
kvality. To znamená, že odpovědnost za dosažení nejvyšší možné
úrovně kvality pokládáme do rukou lékařů, zdravotních sester,
fyzioterapeutů, ergoterapeutů, socioterapeutů, logopedů a ostatních
pracovníků ústavu, včetně pomocného
personálu. Ti všichni
odpovídají za plné zajištění kvality péče ve svých disciplínách na
jednotlivých úsecích. Zároveň monitorujeme důsledně za pomoci
vypracovaných standardů pro jednotlivé úseky minimální úroveň
poskytované kvality péče. V těchto systémech je obsažená dynamika,
kterou nepodceňujeme, ale mapujeme jí. Jestliže výkon nedosáhne
minimálního prahu kvality, zabezpečuje výkonný orgán pro kvalitu
péče pružně a účinně nápravu. Odpovědnost nesou: vedoucí služeb pro
léčebné činnosti, vedoucí oddělení ošetřování pro ošetřovatelské činnosti,
vedoucí oddělení fyzioterapie. Klíčovou roli hraje přirozeně vrcholové
vedení zařízení. Je patrné, že úplné řízení kvality vyžaduje kooperaci
mezi odděleními a zaměření na klienta.
Užíváme pětifázový model auditu, který začíná přístupem
zespodu /bottom up approach/. Management vytváří nezbytné podmínky,
stimuluje a dohlíží na implementační proces.
L fáze: Informace pomáhají posilovat pozitivní vizi projektu kvality a
motivují. Dále pomáhají překonat odpor ke změnám a umožňují chápat
audit jako transformaci.
2. fáze: Stavba pracovní struktury. Základem pracovní struktury je řídící
orgán pro kvalitu péče v níž jsou zastoupeny nejdůležitější oddělení
ústavu.
Tato pracovní struktura se vyznačuje interdisciplinární
otevřeností, členové různých oddělení dostatečně zastupují své kolegy.
Členové kolektivu mají vhled do řízení kvality.
Základním úkolem řídícího orgánu pro kvalitu péče je mapování
signalizačního procesu a určení priorit mezi jednotlivými problémy se
zpětnou vazbou nálezů a rozhodnutím na všechny úrovně ústavu. Dalším
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
úkolem je podávání zpráv a doporučení managementu v prosazování
rozhodnutí.
Výkonná komise pro kvalitu péče se zabývá komplexními
problémy kvality, její složení je ad hoc. Úkolem této komise je po
prodiskutování problémových případů s kolegy podávat zprávu o svých
závěrech řídícímu orgánu a implementace řešení pracovním kolektivům.
3. fáze: Struktura signalizování problémů. Tato fáze využívá
citlivostních technik, např. ankety, dotazníky, rozhovory, schůzky
personálu, analýzy stížností, analýzy silných a slabých stránek ústavu.
4. fáze: Provedení kontrolní studie. Provádíme měření a srovnávání
skutečné a požadované situace, formulování možných řešení, tvoříme
plán činnosti, provádíme hodnocení a korekce (pokud je nutná).
5. fáze: Organizační kultura. Mezi její charakteristiky patří kooperace,
systém odměňování, rozvoj osobnosti zaměstnanců, důvěra ve
vedoucí.
2.3.6.5. Modely pro zavádění zlepšování kvality:
Existuje několik modelů pro zavádění zlepšování kvality péče.
Tyto modely jsou si často podobné. Např: Proces vyvinutý ve sdružení
amerických nemocnic, FOCUS - PDCA. Dále Joiner Associates,
Madison, Wis-consin, Juran Institute, Wilton, Connecticus, Analog
Devices, Qualtec sedmistupňový QI proces, UMMC sedmistupňový
proces QI. Různé organizace vypracovávají podle svých potřeb různé
modely a metodiky. Pokud je nám známo, v oblasti rehabilitačních
ústavů nebyl tento model dosud zpracován. Rehabilitační ústavy se
vyznačují mnoha specifickými rysy, kterými se odlišují od ostatních
zdravotnických zařízení.
Z tohoto důvodu byl v rehabilitačním ústavu Kladruby zpracován
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
model zajištění trvalého zlepšování kvality péče, který může po
rozpracování sloužit jako typový model pro ostatní rehabilitační zařízení.
Kromě
zjišťování
klientovy
spokojenosti
jsme
vypracovali
i
mechanismus, kterým klienti a jejich rodiny mohou vyjádřit požadavky a
stížnosti týkající se péče. Tento proces zahrnuje jak stránku formální
(ankety a dotazníky), stejně tak i stránku neformální - pohovor.
Vždy jsou stížnosti klienta brány vážně a je o nich veden
podrobný záznam, stejně tak i o jejich řešení a nápravě. Řada
konkrétních zlepšení vyplývá přímo z pohovoru s klientem. Tyto
skutečnosti jsou známy i klientům a socioterapeuti a psychologové jsou
tu vždy klientům k dispozici, naslouchají jim a zaznamenávají si jejich
návrhy. Podněty zpracovává výkonná komise pro kvalitu péče a po
zpracování o nich podává zprávu řídící radě pro kvalitu péče. Tak se
program kvality péče stává živou částí každodenní práce a ne byrokracií.
Činnost každého rehabilitačního zařízení jako celku je pečlivě sledována
a jsou o ní vedeny podrobné záznamy. Stejně tak je monitorována kvalita
péče uvnitř ústavu na jednotlivých úsecích, zaměřená na klienta.
3. Standardy, kritéria (parametry),
indikátory kvality.
Klíčové je zavedení standardů pro výkonnost zaměstnanců a pro
kontrolu kvality vykonávané práce. Postupně jsou vytvářeny vlastní
standardy, které jsou přesné pro práci vykonávanou v rehabilitačním
ústavu. Standard je požadovaná dosažitelná výkonnost nebo hodnota s
ohledem na dané kritérium. Zavedení postupně vytvářených standardů
samozřejmě vyvolává resistenci zaměstnanců. Vysvětlováním a dialogem
s členy pracovního kolektivu dochází postupně ke zmenšování resistence
a k pozvolnému přijímání nových myšlenek za své. Proces implementace
je však dlouhodobý a nezřídka vyčerpává jak členy výkonné komise pro
kvalitu péče, tak vrcholové řízení podniku. Mnohdy jsou změny
provedeny direktivním rozhodnutím.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Každý zaváděný standard musí obsahovat kritéria (parametry), což
jsou měřitelné jednotky standardu, eventuelně normy a indikátory, což je
objektivní, definovatelná a měřitelná charakteristika klienta samého nebo
výsledku jeho zdravotnické péče. Kritéria a standardy musí být validní.
Důležitou vlastností kritérií je tzv. RUMBA:
•
relevantní
•
understandable - srozumitelné
• measurable - měřitelné
• behavioral - zaměřené na chování klienta
• achievable - dosažitelné
Abychom mohli naformulovat správně kritéria, musíme používat
vžitých principů při jejich tvoření:
• objektivity - přesnosti a detaily takové, aby interpretace různými
jedinci byla pokud možno stejná
• ověřitelnosti - ověřitelná v dokumentaci, laboratoři apod.
• jednotnosti - nezávislá kritéria na velikosti nemocnice
• specificity - pro každý druh choroby, či úzce spojené choroby
• vhodnosti - kritéria vhodná pro hlavní cíl - spíše orientována na
výsledky než na záměry
• přijatelnosti - měla by vyhovovat obecně přijímaným
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
standardům. Klinické indikátory
Definice: Indikátor je měřitelný element péče, který funguje jako možný
indikátor kvality péče.
Mezi důležité charakteristiky indikátorů řadíme specifičnost,
měřitelnost, spolehlivost, validitu, podávání informací včas (flashing
light). Mezi další charakteristiky indikátorů patří přijatelnost, účinnost,
snadná použitelnost. Klinickým indikátorem je indikátor orientovaný na
zdravotní péči. Organizační indikátor je indikátor orientovaný na
organizaci. Další rozdělení indikátorů může být podle toho, zda jsou
orientovány na celé zdravotnické zařízení či pouze na jednotlivá
oddělení, nebo úseky. Při výběru indikátorů postupujeme podle šesti
bodů. Nejprve rozhodneme o druhu a oblasti problému. Dále popíšeme
aktivity zdravotní péče, která bude měřena. V dalším kroku popíšeme
aspekt
kvality.
Postupujeme
výběrem
a
popisem
indikátorů.
Předposledním krokem je stanovení prahu indikátorů. Závěrem
zaregistrujeme indikátor jako vyhovující.
U indikátorů sledujeme jejich užitečnost z hlediska účinnosti,
efektivity, bezpečnosti. Neméně důležité při sledování jejich užitečnosti
je vyrovnání se s možnými komplikacemi a vývoj směrnic pro lékařskou
praxi (guideline).
Indikátory lze rozdělovat na subjektivní a objektivní. Mezi
subjektivní indikátory můžeme řadit indikátory v dotaznících, které
zjišťují zdravotní stav (např. pocit pohody, fyzické funkce, mentální
funkce, všeobecné zdravotní vyhlídky, bolesti). Mezi objektivní
indikátory zařazujeme např. infekce získané v nemocnici, mortalitu,
neplánovaná nová přijetí, neplánované návraty na operační sál,
pooperační infekce.Mezi indikátory pediatrické péče patří např.
mortalita, neplánované návraty na operační sál během 24 hodin pro
případy, kdy návrat nebyl součástí původní léčebné strategie, neplánované přijetí po ambulantním vyšetření.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Normy kvality: Jsou obecná pravidla, která určují, co je vysoká kvalita.
Vysoká kvalita prováděné medicínské i nemedicínské rehabilitační péče
vede k optimálnímu zvýšení kvality života klienta, je-li provedena včas,
a s aktivní spoluúčastí klienta v procesu rehabilitace, je-li založena na
odborném využití správné technologie a profesionálních prostředků.
Důležité je, je-li podrobně popsána v lékařské dokumentaci, rehabilitujeli se klient jako celek, v jeho fyzické i psychické složce.
Spokojenost klientů: Je soubor názorů klientů na rehabilitační péči v
daném zařízení, založený na výsledcích rehabilitační péče a dále na zkušenosti z jiných zařízení a s různými dimenzemi zdravotní péče (pobyt v
ústavu, ambulantní služby, lékařská péče, péče středního zdravotnického
personálu, zpětná informace o zdravotním stavu, zda se klient cítí lépe,
jaké činnosti zvládne, hotelové služby, ostatní další speciální
služby...). Spokojenost klientů patří mezi nejdůležitější kritéria
kvality.
Pracovní spokojenost (job satisfaction): Je souhrn názorů personálu
(lékařů,
zdravotních
sester,
fyzioterapeutů,
ergoterapeutů,
socioterapeutů, logopedů a pomocného personálu...), založených na
zkušenosti týkající se různých dimenzí jejich práce. Pracovní
uspokojení je tedy uspokojení s prací. Rozlišujeme mezi zkušeností,
očekáváním a preferencemi. Může být využito jako doplněk
uspokojení klientů.
Vybrané položky pro pracovní uspokojení:
• cíle / organizace, jednotky, skupiny /
• pracovní zátěž /jaká, v jakém stupni/
• odpovědnost
• účinnost
• produktivita
• rozhodování /proč, kdy, jak, co /
• delegování / odpovědnosti, úkolů /
• komunikace / interní, externí /
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
• koordinace / interní, externí /
• fyzikální prostředí
• tvořivost
• zájem o kvalitu
• zájem o organizaci
• hodnocení / spolupracovníků, nadřízených, mzdy /
• průběžné vzdělávání, výcvik dovedností
• psychologické prostředí
• zpětná vazba / uznání - souhlas /
• informace
• motivace
• psané souhrny
Diskuse o výhodách a nevýhodách zjišťováni pracovního uspokojení:
Přesné zmapování situace v ústavu dává managementu důležitý
signál k řízení. Dále umožňuje srovnání mezi skupinami pracovníků a
jednotlivými útvary. Přináší podněty pro diskusi mezi pracovníky,
pracovními skupinami a managementem. Umožňuje posun ke změnám
a vůbec zavedení jakékoli změny. Přináší množství důležitých
informací. Umožňuje sebereflexi, náhled na spolupracovníky.
Typy klinických standardů
vypracovaných pro
rehabilitační ústav
• Standard útvaru fvzioterapie
•
Fyzioterapeut postupuje vždy legální metodou a profesionálním
přístupem.
•
Při práci je vždy zohledněno možné riziko ze strany
klienta,zaměstnance a návštěvy.
• Každá služba musí být efektivně řízena a organizovaná
pracovníky,kteří splňují kvalifikační požadavky podle právních
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
předpisů ČR v platném znění.
•
Rehabilitační postupy provádí fyzioterapeut podle indikace lékaře.
•
Zahájení terapie a ukončení terapie se děje podle indikace lékaře.
•
Při konferenci podá fyzioterapeut zprávu ošetřujícímu lékaři.
•
Fyzioterapeut může dávat lékaři doporučení souběžné a následné péče o
klienta.
•
Veškeré informace, které podává fyzioterapeut klientovi je třeba
zapsat.
•
Procedury jsou rozepsány v individuálním programu klienta, který
se vyvíjí na základě kontrolního vyšetření (rehabilitační
konferenci) a ve spolupráci s ostatními zaměstnanci. Klient je
vhodným způsobem informován o nutných procedurách.
•
Fyzioterapeut pracuje podle objektivní potřeby klienta a postupuje
podle platných regulí.
• Úprava a zacházení s přístroji je možná vždy pouze podle platného
manuálu.
• Bezpečnost klienta je zabezpečena kvalifikovanými postupy ze strany
fyzioterapeuta a dále kvalitou přístrojů,které musí být schváleny a
musí obsahovat certifikát, dále pokyny k čištění a manipulaci. Dále
musí být zohledněn přesun klientů na jednotlivé procedury a
bezpečné okolí.
• Fyzioterapeut je povinen vést stručné a přehledné záznamy o
poskytnuté péči. Zejména je pořízen zápis o práci speciálními
metodikami, o ekukačním pohovoru a o doporučeních klientovi.
• Zprávu o vykonaných procedurách podepisuje a datuje fyzioterapeut a
klient.
• Fyzioterapeut kontinuálně sleduje výsledky léčby.
• Tyto zápisy jsou uloženy na bezpečném místě (archiv) s jasně
vymezeným přístupem zaměstnanců.
• Klient jej připraven na propuštění s doporučením k event. další péči v
rodině (rodina se účastní nácviku typu doporučené péče). Fyzioterapeut a předává ve své závěrečné zprávě o výsledku léčby klienta potřebné informace pro využití pomůcek a dalších potřeb pro klienty,
kteří žijí ve společné komunitě.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
• Kopie propouštěcí zprávy jsou zaslány lékaři, který doporučil přijetí
klienta, dále se při přeložení klienta předkládá zpráva praktickému
lékaři a dalším organizacím, které o klienta pečují.
• Zápisy fyzioterapeutů jsou po propuštění archivovány v chorobopisu.
• Dohled nad kvalifikovanými i nekvalifikovanými zaměstnanci
vykonává metodolog, hlavní metodolog, lékař, primář.
• O každém zaměstnanci a jeho profesním růstu vede přehled jeho
přímý nadřízený (semináře, stáže apod.).
• Vedoucí musí mít přehled o aktuálním stavu zaměstnance s tím,
kterou práci smí vykonávat vzhledem k jeho kvalifikaci a platné
legislativě.
• Vedoucí je povinen kontrolovat průběžně kvalifikaci zaměstnance a
sledovat aktuální stav kvalifikačních předpokladů. Doklady o
kvalifikaci zaměstnance archivuje PaM.
• Nekvalifikovaní pracovníci,kteří se připravují na doplnění kvalifikace
pracují pod dohledem kvalifikovaného pracovníka.
• Všichni pracovníci útvaru rehabilitace jsou povinni komunikovat
s lékaři o stavu klienta a o postupu rehabilitace.
• Fyzioterapeut je povinen dodržovat BOZ a PO a školit se dle právních
předpisů v platném znění.
* Standard útvaru psychoterapie
• Psychoterapeut je přímo podřízen vedení rehabilitačního ústavu.
•
Podává profesionální pomoc na podporu postižené psychiky klienta,
vychází z premisy, že člověk je vždy postižen ve svém celku.
•
Pracuje na základě indikace lékaře, se kterým konzultuje zahájení a
ukončení terapie.
• Zpracovává psychologickou diagnostiku.
• Analyzuje potřeby a individuální zájmy klienta.
•
Úzce spolupracuje se socioterapeutem při jednání s rodinnými
příslušníky.
•
Zjišťuje subjektivní pocity klienta a jeho aktuální životní situaci,
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
stejně jako jeho osobní očekávání do budoucnosti.
•
Terapeutické modely zaměřuje na osobní růst klienta.Poskytuje
podporu a pomoc při vypracování perspektiv do budoucnosti.
•
Vede podrobnou dokumentaci o osobnostní a rodinné struktuře
klienta. Tato dokumentace je součástí chorobopisu.
• Zprostředkuje klientovy metody na odstranění napětí a zvládání
bolesti.
•
Aplikuje partnerské a rodinné rozhovory, poradenské rozhovory o
sexualitě,rodinných a společenských kontaktech a profesních
perspektivách. Napomáhá odstraňovat problémy se sebeúctou.
•
Poskytuje klientovi pomoc při přijetí sama sebe v nových životních
podmínkách.
• Pečuje o rodinné příslušníky.
• Ve své práci používá všech dostupných technik v souladu s pokrokem
dané vědní discipliny.
• Eviduje svá psychologická šetření a terapii pro potřeby ZP.
• Instruuje interdisciplinární tým a to jak skupin, tak jednotlivých
pracovniku formou superviza a poradenství zaměřených na klienta. V
případě potřeby je schopen vést týmovou a personální práci.
• Provádí psychologické šetření u zaměstnanců rehabilitačního
ústavu.
•
Na konci rehabilitačního ošetřování připravuje klienta na návrat
domů, do rodiny, k povolání.
•
Je povinen dodržovat BOZ a PO a školit se dle právních předpisů.
* Standard socioterapeuta
•
Socioterapeut pracuje samostatně a postupuje vždy legální
metodou a profesionálním přístupem
• Při práci je vždy zohledněno možné riziko ze strany klienty a
návštěv
•
Respektuje jako přísně tajné informace sdělené klientem z jeho
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
soukromí
• Pracuje podle objektivní potřeby individuálně s každým klientem a
postupuje dle platných regulí
•
Řídí se platnými předpisy v oblasti sociálního zabezpečení a
zdravotního pojištění
•
Své postupy konsultuje s příslušným primářem oddělení, event.
psychologem
•
Úzce spolupracuje s lékaři, zdravotními sestrami, fyzioterapeuty,
oddělením pro nácvik nezávislosti, protetickým oddělením a
přijímací kanceláří
•
V individuálních případech spolupracuje s právníkem, OSSZ,
posudkovými lékaři, s revizními lékaři zdravotních pojišťoven,
OÚ, zaměstnavateli, úřady práce, ošetřujícími lékaři v bydlišti
klienta,
nestátními
organizacemi,
zabývajícími
se
pomocí
zdravotně postiženým lidem
•
Instruuje klienta o možné pomoci, výhodách a nárocích v oblasti
sociálního zabezpečení, pracovně právních vztazích a sociální
pomoci, ortopedických a kompenzačních pomůckách, pomáhá při
sepisování žádostí a vyplňování tiskopisů
•
Vhodným způsobem připravuje klienta na změnu životních
podmínek v rodině, náhradním prostředí, eventuelně změnu
profesionální orientace
•
Sociální situace řeší i za pomoci rodinných příslušníků klienta
písemně, telefonicky i osobním jednáním
•
Vystavuje a vede rovněž přesnou evidenci o předepsaných ortopedických a kompenzačních pomůckách, pomůcky ordinuje primář
oddělení
•
Rozpracovává administrativu nutnou pro posudková jednání,
pečovatelskou službu, pro revizního lékaře pojišťoven ohledně
protetických pomůcek
•
Sepisuje a zařizuje s klientem žádosti o umístění v LDN, DD, ÚSP,
pečovatelskou službu a podobně
•
Své zprávy o výsledku opatření předává primáři oddělení na
vizitách, kterých se také účastní (eventuelně při ranním hlášení u
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
přednosty)
• Písemně podává hlášení o přijetí a propuštění na OSSZ dle místa bydliště klientů v pracovní neschopnosti a hlášení poštám u důchodců s
dlouhodobou hospitalizací v RÚ
•
Vystavuje měsíčně průkaz o trvání pracovní neschopnosti po dobu
pobytu klienta v RÚ
•
O každém klientovi si vede sociální záznam, do kterého zapisuje
zjištěné skutečnosti a poskytnutou péči, dokumentuje veškeré
administrativní práce spojené se sociální službou
•
Po propuštění klienta je sociální záznam součástí lékařské
dokumentace a je archivován
•
Odesílá a doplňuje ve spolupráci s lékařem potvrzení o pracovní neschopnosti, vystavené v RÚ, eventuelně její ukončení
• Je povinen dodržovat BOZ a školit se dle právních předpisů
• Své znalosti a profesní růst zvyšuje účastí na seminářích a stážích tak,
aby mohl kvalifikovaně reagovat na změny v předpisech
* Standard útvaru logopedie
•
Logoped pracuje samostatně, splňuje kvalifikační požadavky podle
právních předpisů ČR v platném znění.
•
Ve své spolupráci se řídí regulemi danými na úseku logopedie.
•
Logopedická rehabilitace je zahájena testováním, s cílem zvolit
vhodné cvičební metody a postupy.
• Sestavuje plán klientovi reedukace řeči.
•
Zohledňuje individuální přístup ke klientovi, navazuje na stupeň
poškození jednotlivých funkcí, využívá neporušené formy verbální a
neverbální činnosti a schopností pacienta, zohledňuje emocionální
stránku.
•
Při reedukaci řeči postupuje vždy individuálně, na základě indikace
lékaře a potřeb vyplývajících ze stupně postižení každého
jednotlivce.Na něm je závislé stanovení délky denní cvičební
jednotky ( do 30 min.), či její rozdělení na několik částí.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
•
Postupuje od jednoduchého ke složitějšímu, využívá dostupných
pomůcek.
•
Spolupracuje s psychologem a zdravotním sestrou, případné
problémy konzultuje s lékařem na oddělení.
•
Vede záznamy o průběhu rehabilitace řeči, zpracovává zprávy, které
předkládá ke konferencím.
• Zahájení a ukončení terapie indikuje lékař.
•
Instruuje nemocné a členy rodiny o možnostech domácího cvičení,
přístupu k pacientovi vzhledem k jeho poruše, případně o možnosti
docházet do okresní logopedické ambulance.
•
Dodržuje mlčenlivost v souvislosti se zdravotním stavem a
soukromím klienta.
•
Zápisy o průběhu reedukace jsou po propuštění klienta archivovány.
Zprávy o reedukaci jsou součástí podkladů k vypracování závěrečné
lékařské zprávy.
•
Profesní růst rozvíjí logoped samostudiem odborné literatury a účastí
na tématických seminářích.
•
Je povinen dodržovat BOZ a PO a školit se dle právních předpisů v
platném znění.
Druhy postižení
Afázie:
•
senzorická - je charakterizována poruchou fonematického
sluchu, který způsobuje defekt akustického pochopení
smyslu slova, narušení rozumění slovním instrukcím a tím
řeči jako celku. Narušená je expresivní řeč, čtení, psaní,
ústní počítání.
•
motorická - je charakterizována orální apraxií a tedy
poruchou artikulace a poruchou orientace v prostoru.
•
celková - je charakterizována celkovou ztrátou řeči
tvořením slabikových stereotypů (těžká porucha akustickofonační koordinace), nesmyslných vět, přehnanou hlasitostí,
rozpadem fonematického sluchu, poruchou rozumění řeči,
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
poruchou
verbálně-akustické
paměti,
poruchou
pojmenování předmětů, poruchou opakování.
Dysartrie:
je charakterizována narušením procesu artikulace
jako celku Metody a pomůcky při reedukaci afázií
Senzorická afázie
•
Sluchová a artikulační diferenciace samohlásek (pomůcka logopedické zrcadlo, odezírání, opakování)
•
Utváření artikulačního postavení a dynamiky stereotypu hlásek a
slabik (logopedické zrcadlo, jazyková lopatka, sonda, odezírání,
písmena a slabiky ke skládání, slabikář, čtení, psaní).
•
Utváření artikulační dynamiky stereotypů zdvojení slabik
(abeceda, opakování, čtení, psaní).
•
Zapracování kombinací slabik se dvěma různými souhláskami
(skládání slabik, čtení, psaní, na výzvu ukázat obrázek, předmět)
•
Dvouslabičná významová slova (předměty, Slovník pro afatiky,
barvy, části těla).
•
•
Jednoduchá větná odpověď „co je to?" (pomůcka jako u bodu 5).
Rozšiřování slovní zásoby (předměty denního použití, řady,
kontrastní slova, slova stejného významu - obrázkové knihy,
pracovní listy, učebnice pro zvláštní školy, pro nedoslýchavé,
afatický slovník).
•
Jednoduchá denní frazeologie, zlepšení syntaktické a gramatické
větné struktury kontrolované čtení, psaní (pomůcka jako v
předešlém bodě, Domino, Loto, dějové obrázky, čtení a psaní vět).
•
Víceslabičná slova. Soubory slov a jejich upotřebení ve větě,
opakování přečtené věty (paměť), (výše uvedené pomůcky, seriály,
čísla).
• Popis děje na obrázku (pomůcky stejné).
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
•
Vyprávění na dané slovo, téma (využití básniček, písní).
•
Vyprávění obsahu přečteného textu (pohádky, jednoduché texty).
• Hovorová řeč - řízený rozhovor.
•
•
Opakování naučeného (využití školních pomůcek).
V průběhu celé reedukace využití zpěvu a rytmického cítění
(říkadla, písně)
Motorická afázie
• Nácvik dýchání pomůcka - kelímek, voda, slámka a lehké
předměty.
•
Při dyspraxii mluvidel přípravná pohybová cvičení jazyka, rtů a
tváří (logopedické zrcadlo, jazyková lopatka, gumové rukavice,
odezírání).
•
•
Artikulační diferenciace samohlásek (pomůcky jako bod 2).
Utváření artikulačních postavení souhlásek a slabik ( porn. jako
bod 2, písmena, slabiky).
• Zapracování kombinací slabik se dvěma různými souhláskami.
•
Dále pokračování reedukace jako pro senzorickou afázii.
Celková afázie
Platí metody a pomůcky pro reedukaci senzorické a motorické
afázie. Postup při dysartrii
•
Nácvik dýchání.
•
Gymnastika mluvidel.
•
Utváření správních artikulačních postavení a dynamika stereotypů
samohlásek a souhlásek.
•
Cvičení rytmů, dynamiky a tempa řeči (pomůcka - básně, písně,
říkadla, magnetofon).
•
Čtení (pomůcka - texty přiměřené náročnosti).
•
Řízený rozhovor.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Příklad standardu LTV při jednotlivých
diagnózách
Standard č. 1.
Amputovaní na DK
Test nezávislosti provede pracovník na LVS - po jeho
provedení nahlásí metodologovi, zda je nutno pokračovat s nácvikem
všedních činností nebo zda je klient soběstačný.
Fyzioterapeut v rámci chůze / cvičebního bloku /provádí:
1. Kondiční a dechové cvičení.
2. Cévní gymnastiku.
3. Cvičení v představě.
4. Aplikaci elektroléčby z přístroje ENS a Phyacktion
5. Přesedání z lůžka na vozík.
6. Změny poloh na lůžku.
7. Jízdu na vozíku.
8. Přesedání z vozíku na zem.
9. Nácvik chůze bez protézy po rovině, schodech případně v terénu.
10. Obouvání protézy.
11. Nácvik stoje, rovnováhy, chůze o protéze po rovině, po
schodech, v terénu, eskalátoru................
Obecné zásady:
1. Instruktáž péče o pahýl, obouvání protézy, techniky chůze,........
2. Povinnost fyzioterapeuta je důsledně dodržovat ordinaci lékaře.
3. Zapisovat TF do léčebného průkazu - je-li TF omezena
4. Prvky nezávislosti je možné provádět i před interním vyšetřením,
pokud není pacient omluven ze cvičení.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
5. Provádět test mobility a lokomoce,svalový test a test rozsahu pohybu.
6. Při zjištění závady na protéze je povinnost konzultovat ji s
metodologem, který zjištěnou závadu ohlásí lékaři nebo na příslušném
lůžkovém oddělení. Léčebné oddělení objedná klienta na protetickém
oddělení.
Cvičební blok trvá 1/2 hodiny.
Standard č. 2.
Imobilní klienti - tetraplegie, paraplegie, hemiplegie
Fyzjoterapeut v rámci cvičebního bloku provádí:
1. Nácvik pohybu, facilitační a inhibiční techniky, TMT, kondiční
cvičení,
dechovou gymnastiku..........
2. Aplikace proudů z přístroje ENS a Phyacktion.
3. Nácvik sedu, stoje, chůze.
4. Jízdu na vozíku.
5. Přesedání z vozíku na lůžko.
6. Změny poloh na lůžku bez použití pomůcek(žebříčku, hrazdičky).
7. Svalový test, test rozsahu pohybu, test mobility a lokomoce.
8. Instruktáž - celkově vzhledem k postižení.
Cvičební blok trvá l hodinu.Klient má předepsanou skupinu tehdy, když
umí veškeré přesuny, zvládne schody alespoň o 1FH a zábradlí. Pokud
má klient předepsanou skupinu již nesmí mít ordinovanou chůzi. Jeho
cvičební blok se krátí na 1/2 hodiny.
Mimo cvičební blok se předepisuje:
LVS a LVS test.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Nácvik psaní a uchopování.
Reedukace řeči.
Závěs a polohování.
Vodní koridor.
Vířivky a Hubbardova vana.
Lavaterm a solux.
Magnet, UZ, DD a IF proudy, Vasotrain.
Laser.
Ergometr.
Chodník.
Motomed.
Fitness.
Plavání.
Sportovní hry.
Kladky.
Bazén.
Skupiny.
Standard obecný skupinových cvičení
Názvy skupin:
1. Rukou
2. Ramen
3. Hlezen
4. Kolen začátečníků
5. Kolen pokročilých
6. Kyčlí
7. Hemiparéz
8. Paraparéz
9. Vertebro P
10. Vertebro Z
11. Vertebro S
12. Žíněnky
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
13. Skupina AMB
Skupiny vertebro:
P - pacienti bez akutní bolesti a omezení S střední skupina, pacienti s bolestivostí,
provádí se cvičení na míči a spinální
gymnastika posilovači cv. a strečink
Z - pacienti s akutní bolestivostí, cvičení je
zaměřeno
především
na
dechovou
gymnastiku a cvičení dle Brunkowové
Čistý čas cvičení ve skupině je 30 min. 1/4 hod
-
přejití
pracovníka
do
tělocvičny,
dokumentace a příprava. Na závěr 1/4 hod
ukončení a převedení pacientů do bazénu.
Vytrvalosti provádějí pouze skupiny s postižením dolních
končetin, a to 1x za dva týdny.
Při posilování (mechanoterapie) na kladkách se posilují
všechny končetiny. Nejen postižená končetina!
U méně mobilních pacientů, kteří jsou na rehabilitaci dováženi
civilní službou se měří vytrvalost jízdy na vozíku (u tetrapostižení a
parapostižení, kteří ještě nemají chůzi)
Standard individuálního cvičebního bloku
Fyzioterapeut provádí v rámci ordinace individuálního
cvičebního bloku u klientů
1. Nácvik pohyb, techniky měkkých tkání, MO, facilitační a
inhibiční techniky, cvičení dle Feemana.......
2. Nácvik správného stereotypu chůze, event. stereotypu
nejvhodnějšího při určitém typu postižení klienta
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
3. Aplikace proudů z přístoje ENS a Phyaction.
4. Instruktáž vzhledem k postižení klienta.
5. Svalový test, test rozsahu pohybu, podle potřeby test lokomoce a
mobility.
Cvičební blok trvá 1/2 hodiny.
Je-li postižen pouze l kloub případně 1/4 hodiny.
Standard léčebný výchovy k soběstačnosti a
nezávislostí klienta
Léčebná výchova soběstačnosti
Pracovník na provede test nezávislosti u všech klientů, kteří
mají ordinováno LVS a nebo LVS test - po jeho provedení nahlásí
metodologovi pro ergoterapii p.Liberské, zda je nutné pokračovat s
nácvikem všedních činností nebo zda je klient soběstačný.
Pracovník L VS provádí:
1. Nácvik oblékání a nácvik a výcvik všedních denních činností podle příslušného testu..
2. Nácvik konzumace a přípravy jednoduchých pokrmů, buď
samostatně nebo s technickou pomůckou nebo za pomoci druhé
osoby.
3. Nácvik a výcvik v osobní hygieně - mytí, česání, holení, čištění
zubů, nácvik přesedání do vany a na WC s event. využitím
technických pomůcek nebo druhé osoby.
4. Nácvik otáčení těžkých imobilních klientů na lůžku pomocí
pomůcek ( žebříčku, hrazdičky.....)
5. Nácvik přesedání do auta a zajišťuje kondiční jízdy.
6. Výstupem práce při léčebné výchově v soběstačnosti je test
soběstačnosti a nezávislosti s doporučením typu vhodné technické
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
pomůcky, nebo doporučení určitého typu personální asistence pro
domácí pobyt klienta.
4. Audit.
Obecná charakteristika auditu: Audit představuje systematickou,
kritickou analýzu kvality rehabilitační léčby.
PĚTIFÁZOVÝ MODEL AUDITU
1. Uvědomění si:
• jak dělat věci správně
•
udržet zisk
2. Důraz na pracovní podmínky
3. Řízení procesu
•
orientace na výsledek / klienta
• redukce zpoždění
• redukce úřednických aktivit
4. Moderní řízení
•
dlouhodobá vize podřízená systematickému
zkvalitňování péče
• jasné definice kompetencí a odpovědnosti
5. Profesionální přístup ke kvalitě péče
•
systém hodnot
•
aspektový přístup /bezpečnost, ochrana prostředí,
efektivní rehabilitace, peníze/
•
integrace v primárních procesech
4.1. Nemocniční audit
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
Definice nemocničního auditu:
V nemocničním auditu je důležitá organizace kvality. Většinou je
třístupňová úroveň. V nejnižší, první úrovni jsou denní aktivity na téma
kvality péče, v prostřední, druhé úrovni je výkonná komise pro kvalitu
péče, která podporuje stimulaci zaměstnanců na poli kvality. Výkonná
komise pro kvalitu péče dále odpovídá za koordinaci práce jednotlivých
oddělení v otázkách kvality péče a informuje řídící radu pro kvalitu péče
o zjištěných problémech a doporučuje návrhy řešení těchto problémů
řídící radě pro kvalitu. Řídící rada pro kvalitu má nejvyšší odpovědnost
za kvalitu péče v daném zdravotnickém zařízení.
Vstupem pro kvalitu procesu péče v nemocnicích jsou klienti, pak
následují dílčí procesy, které jsou prováděny s profesionální účinností k
uspokojení klientů s různou nákladovostí. Výstupem kvality procesu
péče v nemocnici je péče a léčba pacientů.
Funkce nemocničního auditu má dva důležité body, a to: vývoj
struktury, která může zlepšit a řídit kvalitu. Druhým bodem je zavedení
metod pro signalizování a řešení problému v nemocnici, zvláště pro
multi-disciplinární problémy velkých nemocnic.
K základním charakteristikám nemocničního auditu můžeme
zařadit: péči o pacienta, která je centrem všech aktivit, nemocniční audit
užívá metody řešení problémů, při implementaci nemocničního auditu se
obvykle začíná přístupem bottom up, vedení organizace vytváří nezbytné
podmínky pro implementaci procesu. Nemocniční audit je zaměřen na
vnitřní přehled kvality ve zdravotnickém zařízení. V lůžkovém
zdravotnickém zařízení pracují na auditu pracovní struktury, které již
byly popsány dříve. Řídící komise pro kvalitu péče, kteří musí být
dostatečně seznámeni s organizací, účastní se práce na základě
dobrovolnosti, mají vhled do řízení kvality a interdisciplinární
otevřenost. Dále o výkonné komisy kvality péče bylo již podrobně
hovořeno. Podává zprávu a doporučuje managementu prosadit
rozhodnutí týkající se problémových okruhů kvality péče. Určuje priority
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
mezi nalezenými problémy v zařízení.
V nemocničním auditu klademe velký důraz na důležitost
organizační kultury. Mezi nejdůležitější charakteristiky organizační
kultury zařazujeme: kooperaci jednotlivých oddělení, vizi přítomnosti i
budoucnosti, strategické cíle, vhodný systém odměňování zaměstnanců,
rozvoj osobnosti zaměstnanců, oddanost organizaci a v neposlední řadě
důvěru ve vedoucí.
4.2. Lékařský audit
Definice: systematická, kritická analýza kvality lékařské péče, která
zahrnuje postupy užívané pro diagnostiku a terapii, využívá
prostředky a rezultující výsledky pro pacienty.
U lékařského auditu stojí v popředí profesionální přístup ke
kvalitě péče. Motivací je zlepšení péče o nemocné, profesionální
emancipace a obrana autonomie. Je za potřebí zaměřit se na uvědomění
si odpovědnosti, a zaměření na výkonnost.
K manažerskému přístupu kvality péče řadíme motivaci dodržení
zákonných motivací, redukcí nákladů, zlepšením služeb pro pacienty.
Pozitivní motivací je vymezení odpovědnosti vrcholového vedení pro
kvalitu péče a zlepšení služeb pro klienty. Manažerský přístup není dobře
naplněn pokud dochází ke špatné kontrole procesu, není žádná ochota
investovat a chybí dlouhodobá vize strategického cíle.
Cíle péče v lékařském auditu jsou účinné a efektivní léčebné
proces} zaměřené na zlepšení zdravotního stavu.
4.3. Sesterský audit
Od zdravotních sester byly v minulosti požadovány vždy dobré
charakterové vlastnosti, poslušnost, trpělivost a mravní statečnost. Nyní
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
se hodnotí vhodnost její praxe v porovnání s předem formulovaným
kritériem. Kritéria formulovaná z přímého pozorování praxe a z pracovní
zátěže, tedy model závislosti pacienta patří k empirickým zdrojům pojetí
definice kvality ošetřovatelské péče. Holistický model, model potřeb,
ošetřovatelský proces, léčba ošetřováním patří k teoretickým zdrojům
pojetí definice kvality ošetřovatelské péče. Funkční ošetřování a týmové
ošetřování můžeme zařadit mezi systémové zdroje nebo organizaci
ošetřovatelské péče. Mezi nejdůležitější složky kvality ošetřovatelské
praxe řadíme ošetřování klientů a jeho organizaci, vztah sestra - pacient a
faktor prostředí.
Hodnocení kvality ošetřovatelské péče můžeme rozdělit na
strukturu, proces a výsledky. Do struktury zahrnujeme zdravotnickou
stavbu s jejím vybavením a zařízením, počet a kvalifikace personálu,
financování
zařízení.
Do
procesu
můžeme
zařadit
diagnózu,
ošetřovatelský plán, učení pacienta novým návykům, získání pacienta,
pečlivé vyplňování dokumentace a hodnocení zdravotní péče. U
výsledků hodnocení kvality ošetřovatelské péče můžeme hodnotit
zdravotní stav klienta, jeho znalosti o zdraví, jeho dovednosti a jeho
uspokojení při ukončení hospitalizace.
Příklad kritérií sloužící k nácviku samostatného užívání léků.
Kritériem struktury je např. zavedení směrnice a hodnotícího kritéria pro
bezpečné podávání léků. Kritériem procesu je např. že zdravotní sestra
ohodnotí schopnost každého pacienta zda může samostatně užívat lék.
Kritériem výsledku je předvedení pacientem že je schopen užít lék před
propuštěním ze zdravotnického zařízení.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
5. Metody a nástroje kvality péče
Cílem používání různých metod a nástrojů pro hodnocení kvality
péče je identifikace problémů a analýza problémů. Identifikace
problémů znázorňujeme průtokovým diagramem na kontrolním listu
nebo využíváme metody brainstorming či techniky nominální skupiny.
K analýze problémů využíváme histogramy, kontrolní grafy. Pareto graf,
graf příčiny a účinku (fishbone), průběhový graf a metodu stratifikace
používáme u řešení jak identifikace tak analýzy problémů.
5.1. Týmová práce
Brainstrorming je technika využívání tvořivých nápadů pro řešení
problémů. Technika nominální skupiny slouží k vyhledání hlavního
problému z velkého počtu dílčích problémů.
5.2. Popis procesu
Průtokový diagram je obrazová reprezentace všech kroků procesu
(flow chart). Diagram příčina-efekt (fish bone, Ishikawa) jasně ilustruje
různé příčiny ovlivňující proces pomocí jejich setřídění.
5.3. Sběr dat
Nejprve definujeme, co chceme poznat a formulujeme otázky,
které umožňují odpovědi. Je nutné využít stávající data. Při vývoji
dotazníků musíme dbát na kladení krátkých, jednoduchých a
srozumitelných otázek. Postupujeme od jednoduchých otázek k
obtížným a opět zpět k jednoduchým otázkám. Využíváme kontrolních
otázek. Musíme počítat s tím, že sběr a vlastní využití dat může být
spojeno s interpersonálními konflikty ve skupinách. Nejdůležitější radou
je sbírat smysluplná data. Analýzu dat neděláme komplikovanější než je
nezbytné. Neděláme příliš komplikované grafy. Není vhodné stavět na
jednoduché statistice.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
5.4. Analýza dat
Paretův graf je sloupcový graf, který určuje pořadí problémů
podle četnosti výskytu.
Průběhový graf run chart se používá k vizuální prohlídce dat v
dlouhodobém pozorování.
Technika stratifikace napomáhá analyzovat případy v nichž
jsou data zakryty reálnými fakty.
Histogram zobrazuje variaci procesu a distribuci
měřených dat. Kontrolní graf je průběhový graf s horním a
dolním limitem.
5.5. Plánování procesu
Techniku sběru dat volíme podle řešeného úkolu.
6. Strategie změny
6.1. Změna v
organizaci
Běžné jsou rozdíly mezi tím, co myslíme, co děláme a co říkáme. Je
důležité umět odkrýt tyto rozdíly a překonat odpor ke změně. Učící se organizace (learning organisation) znamená schopnost najít a opravit své chyby
a problémy. K tomu je za potřebí validních informací a vnitřní angažovanosti. Celý tento proces závisí na kvalitě vztahů a vedení dialogu.
Jakákoliv změna vyvolá odpor (resistenci) pracovníků, jichž se zamýšlená změna týká. Zamýšlená změna musí být součástí celého plánovaného procesu zvyšování kvality péče, nesmí být vytržena z kontextu. Změna
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
je vybrána jako nejlepší alternativa z navrhovaných řešení a jsou s ní seznámeni pracovníci úseku, kterého se změna týká a všech úseků, jichž by se
tato změna v modelové situaci mohla týkat i nepřímo. Realizace
navrhovaného řešení, tedy změny nastává až po rozhodnutí o změně
řídícím orgánem pro kvalitu a po implementaci nejlepšího řešení
pracovnímu kolektivu.
Tímto postupem se předejde zásadnímu odporu pracovního
kolektivu a resistence se minimalizuje.
7. Závěr
Kontinuální zvyšování kvality péče ve zdravotnictví je proces,
který vede ke zlepšení zdraví populace, i když pouze zčásti, uvědomímeli si, že nejvíce své zdraví dlouhodobě ovlivňuje stravovacími návyky a
návyky v oblasti trávení volného času. Čím více pohybu ve volném čase
máme, pokud možno na čerstvém vzduchu nebo alespoň v posilovně, a
dodržujeme-li zásady racionálního stravování, tím máme větší šanci na
menší nemocnost z hlediska postižení kardiovaskulárního a pohybového
aparátu.
Není zanedbatelné, že data, která se získají mohou být použity pro
statistické zpracování v rámci rezortu zdravotnictví s následným
využitím systémem zpětné vazby pro další krok v kontinuální zlepšování
kvality péče.
Správný životní styl a kontinuální zvyšování kvality péče ve zdravotnictví a v nemedicínské části rehabilitace při krátkodobé i dlouhodobé
nemoci vede k udržení individuální maximálně dosažitelné hladině
kvality života občana.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
8. Literatura
1. Donabedian, A.,
Explorations in Quality Assessment
and Monitoring. Ann Arbor,
Health Administration Press, 3
.vol., 1980, 1982, 1985
2. Stewart, A.L.,
Ware, J.E. (ed.)
Measuring Functioning and Well
being. Durham/London. Duke
Univer
sity Press, 1992
3. Field, M.J.
Lohr, K.N. (ed.)
Guidelines for Clinical Practice.
Washington, D.C., National Academy
Press, 1992
4.
The Memory Jogger. A Pocket
Guide
of Tools for Continuous
Improvement. Methuen, Goal/ QPC,
1988, 86 pp.
5. Pirsig., R.M.
Mainte-
Zen and the Art of Motorcycle
nance. An inquiry intovalues. 1974
6. Scholtes, P.R. et al.
The Team Handbook. How to use
Teams to Improve Quality
Joiner Ass., 1994
7. Coach, J.B., (ed.)
Health Care Quality Management for
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného
uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č.
121/2000 Sb.
the
21st
Century.
Hillsbaro
Printing Cy., TampaFa, 1991
8. Batalden, P.B., Stoltz, P.K.
A framework for Continual Improvement of Health Care: Building and
Applying Professional and
Improvement
Knowledge to Test Change in
Daily Work. The Joint
Commission Journal on Quality Improvement, 1993, vol. 19, no 10
Časopisy
• Quality Assurance (Academie Press)
• International Journal for Quality in Health Care (Pergamon)
• Quality Management in Health Care (Aspen Publications)
• Quality in Health Care (B.M.J. Publishing Group)
• The Joint Commission Journal on Quality Improvement (Joint
Commission)
• Medical Care
Přednášky VIK - Vlámského institutu kvality péče (prof. Paul
Quaethoven a prof. Ludo Geenen)