horizont událostí - Přátelé přírody, ops

HORIZONT UDÁLOSTÍ
Mimořádné vydání zpravodaje Alternativy Přátel přírody – léto 2009
Převratná kniha J. Lovelocka
Proč se Země brání a jak ještě můžeme zachránit lidstvo
Lovelock předpokládá, že lidé přežijí jen v malých
skupinách na dalekém severu v jakýchsi oázách
obklopených rozpálenou pouští. Nemyslí tím vzdálenou
budoucnost. Řeč je o druhé polovině tohoto století.
Titul knihy v originále zní „The Revenge of Gaia“. V češtině vychází pod bulvárním „Gaia vrací úder“. V obou případech je ale název víceméně zavádějící.
Kdyby to bylo na mně, nazval bych knihu ZA HORIZONTEM UDÁLOSTÍ.
Níže vysvětlím proč.
Daleko lepší je to s podtitulem – je mnohem výstižnější a byl přeložen přesně.
„Proč se Země brání – a jak ještě můžeme zachránit lidstvo“
Zásahy vydavatelů – tedy těch, které živí prodej knih a jejichž zájmy se od
autorů liší – nemůžeme než vzít na vědomí. Stejně tak mylný, leč převládající
výklad rozšířený hnutím New Age a převzatý částí environmentálního hnutí,
že Lovelockova teorie Gaia je o „živé matce Zemi“. Čeští vydavatelé svévolně
mění názvy knih s jedinou pohnutkou – více prodat, tzn. více si vydělat. Název
jedné z předchozích Lovelockových knih „The Ages of Gaia“, tedy „Věky Gaji“,
byl do češtiny „přeložen“ jako „Gaia: živoucí planeta“! Přitom je kniha o tom, že
teorie Gaia NENÍ o nějaké živoucí planetě. Atd. Ostatně již Franz Kafka výstižně
napsal, že „lež je základním principem tohoto světa“. Radujme se z toho, že kniha
vůbec vyšla česky. To se některým skvělým knihám bohužel vůbec nepřihodilo.
www.PRATELEPRIRODY.cz
www.PRATELEPRIRODY.cz
Nirvána
Virtuální svět, kde jsou lumpové poctiví
a Mirek Dušín nepřítelem svobody
Proto zastávám názor, že by se angličtina měla stát druhým jazykem všech
obyvatel nejen v Česku a v celé EU (kde tomu patrně brání nesoudnost Francouzů, jimž uniká, že již dávno nejsou světovou velmocí), ale všech národů,
jejichž rodná řeč je jiná než angličtina. Šíření myšlenek a pokroku by nabralo
jinou rychlost. Škoda, že návrh Grossovy vlády výrazně zlepšit výuku angličtiny na českých školách zemřel s Grossovým odstoupením a nikdo se jej již
neujal. Jedna z věcí, které lituji, je, že jsem přišel o možnost osvojit si angličtinu v nějaké anglicky mluvící zemi. (Němčina a ruština mi jsou vcelku na nic.)
Mým snem je dělat dlouhý nos na české knižní podnikatele, knihy kupovat přes
internet, platit za ně eury (zde opět narážím na eurofóbii Čechů v čele s jejich
prezidentem) a číst ty nejlepší tituly rovnou v originále. (Tak nějak vypadá má
představa nirvány.)
Pak se nelze divit, že většina našeho národa důvěřuje něčemu takovému, jako
je Václav Klaus. Prosím, rozlišujme. I Klaus je člověk. I on má občas pravdu.
I skeptik má právo na svůj názor. Mají-li ČEZ ve Sněmovně 200 „svých“
poslanců, jak se vyjádřil ředitel ČEZ, miliardář Roman, nelze se divit tomu, jak
dopadly prezidentské volby. Ani zástupy obdivovatelů „našeho Vaška“ nejsou
nic proti ničemu, pokud netlučou své oponenty. Zarážející je ovšem počet těch,
kteří – nelžou-li průzkumné agentury, což nelze vyloučit – současnému prezidentu důvěřují. Pro mne je jedním z nejméně důvěryhodných politiků a nevěřím mu vůbec. (Víc věřím i Čunkovi.) Moc médií (a potažmo těch, kteří na ně
mají dost peněz) je stále nesmírná. Přesněji naivita lidí (že stále médiím věří)
je takřka nekonečná. Na druhou stranu, ještě před 50, 60 léty byli idoly (nejen)
našeho národa masoví vrazi, že?
Němí němci, čeští Češi
Konec civilizace. Za 50, nebo 100 let?
Možná, že převažující neznalost cizích jazyků daná selhávajícím školstvím stojí
za zvláštní uzavřeností českého národa, který mimo jiné stále „baští“ českým
„skeptikům“ bláboly o tom, že globální oteplování si kdosi vymyslel, aby ohrozil
svobodu lidstva. Ale může to být i obráceně. Možná se cizí jazyky prostě učit
nechceme. Možná to naši národovci, když na přelomu 18. a 19. století vytvořili z převážně německy mluvícího obyvatelstva „český národ“, poněkud přehnali a Češi (s německými, rakouskými, francouzskými, keltskými, polskými,
italskými, romskými a nevím-ještě-jakými předky i příjmeními) jsou prostě od
přirozenosti xenofobní, tedy nedůvěřiví vůči všemu, co nevzešlo z české kotliny.
Bohužel právě pocit sounáležitosti s ostatními příslušníky druhu homo rabiens,
kteří mluví jinými jazyky, by mohl být tím, co by snad ještě mohlo zachránit naši
civilizaci. Že by v úsilí zachránit lidstvo, stál český národ, když ne přímo v čele,
tak alespoň ne na úplném konci, opravdu nehrozí. Perlička: Víte, proč se „Dojčům“ (Deutsche) říká v češtině „Němci“? Protože nemluvili česky, byli pro Čechy
němí. Tedy němci. Myslím, že to o naší národní povaze hodně vypovídá.
www.PRATELEPRIRODY.cz
Omlouvám se za poněkud delší úvod. S hlavní myšlenkou Lovelockovy knihy
mé stesky ale neodlučně souvisejí. Při její četbě mne totiž průběžně omračoval
kontrast mezi vnímáním probíhající klimatické změny u nás, a tím, co ve své
poslední knize napsal (v roce 2006) Angličan James Lovelock. Reakčnost (zpátečnictví) českého národa je opravdu dechberoucí. Kniha na mne působila jako
horor. Lovelock, celý život vědec, totiž nejenže absolutně o globálním oteplování nepochybuje (ono ostatně již probíhá), ale v podstatě si je jistý i tím, že jeho
dopady budou (již začínají být) katastrofální a přinesou konec naší civilizace.
Nejistota spočívá jen v tom, jak velkou katastrofu jsme způsobili, kdy naše civilizace ve své současné podobě zanikne a jaké turbulence to přinese.
Lovelock o globálním oteplování absolutně nepochybuje,
a je si jistý i tím, že jeho dopady přinesou konec naší
civilizace.
2
www.PRATELEPRIRODY.cz
Horizont událostí
Zlatá doba ledová
Proč ta skepse? Lidstvo se totiž stále narůstajícím vypouštěním skleníkových
plynů do atmosféry a drancováním zdrojů dostává za tzv. horizont událostí.
Tak fyzici nazývají bod, za nímž se vše, co se blíží černé díře, ocitne v situaci
bez možnosti návratu. Přitažlivost černé díry je za tímto prahem – horizontem
událostí již tak silná, že přitáhne vše, včetně světla. Pozoruhodné přitom je, že
budete-li se černé díře přibližovat, žádný předěl nijak nezaregistrujete. Neozve
se hlášení „Pozor! Blížíte se horizontu událostí!“ V okamžiku, kdy se začnete
měnit v rajský protlak, bude pozdě začít něco dělat.
Zdánlivě by mohlo být jedno, zda je na Zemi průměrná teplota 16, nebo 45 °C.
Skutečnost je ale jiná. Životu se na Zemi nejvíce daří při průměrné teplotě cca
12 °C. Tolik bylo v době ledové. Tu my, obyvatelé Severu pokládáme za jakýsi
útlum. Ve skutečnosti se ale v době ledové životu na Zemi dařilo přinejmenším
stejně jako nyní, spíš lépe! (Str. 82)
Řasa – pán tvorstva
Jako to? Je to dáno tím, že ohřeje-li se mořská voda (při povrchu) na více než
12 °C, stane se takřka mrtvou. Proto jsou moře v tropech tak „krásně“ průzračná – jsou totiž takřka mrtvá. Aspoň z pohledu mořských řas, dominantních
organismů na planetě Zemi. Nezapomeňme, že život na zemské souši je nepoměrně mladší než ten většinou jednobuněčný v moři. Mořské řasy si za miliardy
let své existence (ve skutečnosti s tím ovšem začaly nejspíš velmi brzy, asi již po
miliónech let) vytvořily mechanismy, které na Zemi vytvářejí prostředí optimální pro jejich (těch řas) maximální výskyt.
Ekologové New Age se mýlí,
Gaia umírá bezhlesně
Ani my nijak nepoznáme, zda jsme horizont události Globální klimatická
změna již překročili, nebo ještě máme šanci k návratu, tedy k záchraně, přesněji
řečeno ke zmírnění škod. Žádné varování nepřijde! (Str. 70) Osobně se obávám, že Horizontem událostí právě procházíme. Rád bych upozornil na tragicky
reakční roli hnutí New Age s její s prominutím pitomou Gaiou – Matkou Zemí.
Právě proto, že nic takového jako Matka Země není, žádného varování se nám
nedostane. Ano, Gaia se sice chová podobně jako živý organismus. Jenže právě
že jen JAKO! Gaia není bytost, nemá žádné vědomí. Můžeme ji klidně úplně
zlikvidovat, na čemž ostatně svou chamtivostí usilovně již dlouho pracujeme,
a žádný vzdech, žádný výkřik, žádné varování neuslyšíme!
Mořská inverze
Proč teplé moře nepřeje řasám? Při teplotách povrchových vrstev moře nad
10 až 12 °C dojde k jakési „mořské teplotní inverzi“, kdy víceméně ustane vertikální proudění. Hlubší chladná voda se přestane mísit s teplejší povrchovou.
V povrchové vrstvě kvůli tomu rychle dojdou živiny a řasy vyhynou. (Hlouběji je zase nedostatek slunečního záření potřebného k fotosyntéze.) V době
ledové zabíraly oblasti s výskytem mořských řas násobně větší rozlohu než nyní,
nemluvě o stavu, k němuž se mílovými kroky blížíme oteplováním atmosféry.
Konec Gaji?
Lovelock ve své poslední knize popisuje, proč lidstvo patrně právě prolétává
horizontem událostí. Nevědomky jsme totiž zaútočili na všechny mechanismy,
které se na Zemi po celou dobu existence života vytvářely a které způsobují její
ochlazování. Od vzniku života na Zemi se totiž příkon slunečního záření na
Zemi zvýšil asi o 25 % (str. 83) a nebýt ochlazovacích mechanismů (působení
živých organismů), byla by průměrná teplota na Zemi někde mezi 32 a 45 °C,
tedy opravdu o hodně více, než je současných 16 °C.
www.PRATELEPRIRODY.cz
Nic takového jako Matka Země není, žádného varování
se nám tedy nedostane.
3
www.PRATELEPRIRODY.cz
Blahodárný DMS
Rozbitý termostat Země
Vedlejším efektem nižších teplot je i rozšíření lesů na souši. I těm se daří při
nižší průměrné teplotě. Je to dáno jinou distribucí vzdušné vlhkosti. Mořské
řasy totiž do atmosféry vypouštějí plynný DMS (dimetylsulfid), který přispívá ke vzniku oblačnosti. (DMS vytváří tzv. kondenzační jádra, bez nichž by
vzdušná vlhkost neměla formu oblaků.) A bez oblačnosti nemáme srážky. Na
srážkách, resp. na vodě jsou zase závislé lesy. V tzv. dobách ledových pokrývaly podle Lovelocka lesy prakticky celé světadíly; plochy savan byly podstatně
menší, pouště skoro neexistovaly. Navíc plocha souše byla o dost větší, jelikož
úroveň mořské hladiny byla o 120 metrů nižší než dnes. Voda byla totiž vázána
ve formě ledu. Ledovce, jak známo, pokrývaly části Evropy i Severní Ameriky,
a rovněž Antarktidu musely obklopovat rozsáhlé mořské ledovce. Ostrovy jihovýchodní Asie tvořily jeden souvislý kontinent, porostlý lesem. Lesy pokrývaly
nejen celou Afriku a dnes prakticky bezlesou Austrálii, ale také celý Střední
Východ, Střední Asii a dnes pustý Tibet a Himálaj.
Lovelock (na str. 50) vypočítává tzv. pozitivní zpětné vazby. Tedy procesy, které
(podobně jako rozhořívající se požár nábytku v bytě) mají za následek posilování procesu, který je spouští.
Mezi Marsem a Venuší
Opakem je negativní zpětná vazba, která funguje jako termostat ledničky nebo
pračky a která rozbíhající se procesy naopak brzdí a udržuje tak stálou teplotu.
Jako celoplanetární termostat právě funguje Gaia a dalo by se říci, že lidstvo tento
termostat právě rozbíjí. Není ani vyloučeno, že můžeme Gaiu vyřadit z provozu
úplně a přeměnit Zemi v planetu s podmínkami někde mezi Venuší a Marsem.
Čím rychleji jedeme, tím více se rozjíždíme
Rozdíl mezi pozitivní a negativní zpětnou vazbou, myslím, nejlépe vystihne přirovnání k řízení auta. Pokud jako řidiči příliš sešlápneme plyn a auto získá rychlost, při níž již přestáváme být schopni jej bezpečně řídit, intuitivně sundáme
nohu z plynu. A vytušíme-li před sebou nebezpečí, šlápneme navíc na pedál
brzdy. To jsou negativní zpětné vazby. A nyní si představme situaci, že čím vyšší
by byla rychlost automobilu, tím více by se rozjíždělo. To se právě nyní děje
s teplotou atmosféry. A co za této situace dělá lidstvo? Ještě více sešlapuje plyn!
Poušť Země
Totéž platí i opačně. Zvýší-li se teplota o 5 °C, což se stane, nezastaví-li lidstvo
velmi rychle emise skleníkových plynů, savany a pouště se rozšíří na většinu
souše. Lesy úplně zmizí z celé Jižní Ameriky i Afriky, trosky zbydou na severních (resp. jižních) okrajích Euroasie a Ameriky.
Dům hoří, dům plápolá
Nové stěhování národů
Lovelock uvádí jiný příklad: V domě nám od nedopalku začne hořet koberec,
na němž stojí dřevěný nábytek. Jakmile se rozhoří koberec, oheň přeskočí na
nábytek. Bude-li hořet nábytek, začnou od něj chytat trámy, až nakonec vzplane
celý dům. Od něj může přeskočit plamen na sousední dům a ten může zapálit
celé město. Původně malinký plamének se pozitivní zpětnou vazbou stal velkým
požárem. Lidstvu zatím hoří koberec.
Jistě, můžeme si (s Václavem Klausem) říci „No a co? Člověk přežije všechno
a na louce je to stejně hezčí než v lese. Aspoň bude více polí a potravin.“ Je tu ale
„menší“ problém. Také lesy mají vliv na ochlazování Země. Navíc – stejně jako
mořské řasy – z atmosféry „vychytávají“ oxid uhličitý. A protože špatných zpráv
není nikdy dost, svět o 5 °C teplejší znamená rovněž mnohem méně mořských
řas. Nemluvě o zvýšení hladiny oceánů o 14 až 80 (!) metrů, což by obnášelo
zaplavení rozsáhlých oblastí, kde nyní žijí stovky miliónů lidí. Kam asi zamíří?
www.PRATELEPRIRODY.cz
Koberec v obýváku nám sice hoří, ale protože nám
v televizi prezident právě oznamuje, že se není čeho bát,
nehasíme.
4
www.PRATELEPRIRODY.cz
zvyšoval, Gaia reagovala přeměnou („vychytáváním“) skleníkových plynů z atmosféry. Svého času byl oxid uhličitý v atmosféře jedním z nejhojnějších plynů.
V této knize píše Lovelock, že ho bylo 30× více než dnes. (V jedné z předchozích knih spekuloval o atmosféře složené z 98 % z oxidu uhličitého, také ve své
poslední knize na str. 81 píše o atmosféře obsahující „převážně“ oxid uhličitý.
Lze – opět – pochybovat o správnosti českého překladu Jindry Havlíčkové.) Gaia
poslední miliardy let musela Zemi ochlazovat a měl dost času, aby k tomu vytvořila potřebné mechanismy. Mechanismy k oteplování atmosféry nepotřebovala
a tudíž se ani žádné negativní zpětné vazby nevyvinuly – nebyly třeba. Přesněji
řečeno, negativní zpětné vazby na Zemi existují, působí ale mimořádně pomalu.
Šest mechanismů posilujících oteplování
K dalším „posilovačům“ globálního oteplování podle Lovelocka patří:
1) Nižší albedo. Úbytky ploch pokrytých sněhem přinášejí vyšší ohřívání
zemského povrchu a tím i atmosféry. Ledovce Arktidy tají rychleji, než
ještě před několika lety předpokládali největší skeptici. (Tak je to u globálního oteplování bohužel skoro se vším.)
2) Lesy v tundrách Sibiře a Kanady pohlcují teplo, tedy ochlazují Zemi. Vlivem oteplování (a masivního kácení) těchto lesů ubývá. A zemská atmosféra je o to teplejší.
3) Z odumírajících řas a lesů se uvolňují další skleníkové plyny. A to nejen
oxid uhličitý, ale také metan. A ten je 24× silnějším skleníkovým plynem
než oxid uhličitý! (V r. 2007 přinesla média zprávy o unikajícím metanu
z roztátého permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy na Sibiři. Mj. byl k vidění a cítění i rozmrzlý mamutí trus.) A atmosféra je opět teplejší.
Připravme se na 20 000 let doby vařící
Lovelock několikrát píše o oteplení podobajícím se tomu současnému, které
proběhlo v eocénu před 55 milióny let. Zatím není zcela jasné, co tehdy způsobilo emise obrovských množství skleníkových plynů do atmosféry. Normalizovat situaci (teplotu) trvalo tehdy Gaie 20 000 let. (Na jiném místě se v knize
uvádí 200 000 let – patrně jde o chybu českého vydání.) Tehdy se do atmosféry
dostalo 0,3 až 3,0 teratuny uhlíku, lidstvo do ní zatím napumpovalo 0,5 teratuny.
Současná situace je ovšem horší než ta v eocénu, neboť kromě neustávajících
emisí skleníkových plynů lidstvo navíc zlikvidovalo značnou část lesů a vesele
v tom pokračuje. K tomu v eocénu podle všeho nedošlo.
4) Metan se uvolňuje rovněž z tzv. klatrátů, což jsou mikrodutiny uvnitř
ledových krystalů. Jak ledovce tají, metan z klatrátů se uvolňuje do atmosféry a ta se ještě více ohřívá.
5) Oteplování povrchu oceánů přináší úbytek mořských řas a s tím i úbytek
DMS. Kvůli tomu ubývá oblačnosti, která odráží sluneční záření a ochlazuje Zemi. Pátý příspěvek ke zvýšení teploty zemské atmosféry.
A nebo úplný kolaps?
Vlastně jich je více
Až se tedy lidstvo konečně rozhoupe k zastavení emisí skleníkových plynů,
což nebude zítra ani pozítří, pak, nevymyslíme-li nějaký způsob, jak Zemi zas
ochladit, můžeme čekat desítky tisíc let na návrat současných teplot. Nelze ani
vyloučit scénář, že Gaia, o níž Lovelock píše jako o paní v letech, už prostě další
oteplování neunese a ochladit se už nedokáže.
Lovelock uvádí, že seznam těchto šesti pozitivních zpětných vazeb (poslední
je již zmíněné ubývání lesů) není úplný. Jeho příklady mají jen demonstrovat,
s čím si zahráváme a jakou hru jsme rozehráli. Možná proto kniha dostala onen
mírně zavádějící název s pomstou – odvetou.
A co ty negativní?
Na procesech, které jsme spustili, je zvláště pozoruhodné, že zatímco pozitivních
zpětných vazeb je řada, ty negativní zatím nikdo nezaznamenal. Podle mne to
má logiku. Jestliže se příkon energie ze Slunce, jak se toto rozhořívá, postupně
www.PRATELEPRIRODY.cz
Nelze ani vyloučit scénář, že Gaia, paní v letech, už prostě
další oteplování neunese a ochladit se už nikdy nedokáže.
5
www.PRATELEPRIRODY.cz
Připravme se na nejhorší
Žízniví horší hladových
Protože žijeme stále více jen současností, rychle jsme již zapomněli na vlny
veder, které podle Lovelocka (str. 79) jen v roce 2003 zabily v Evropě 30 000
lidí (na přehřátí). To, že bude tepleji, je ovšem ten nejmenší problém. Vyšší průměrná teplota přinese celou lavinu problémů, kterým lidstvo nemá šanci čelit.
Lovelock se zmiňuje o změně v distribuci sladké vody. O hladu dokážeme být
relativně dlouho, co asi udělá s lidstvem nedostatek pitné vody? Nevím, jak
budou chtít cynici na hranicích EU či USA zastavit stovky miliónů rozzlobených, hladových a žíznících lidí. Vojenská přítomnost v Iráku stála USA již
1 000 miliard dolarů. Zadržet několik miliard lidí v pohybu vojensky? Na to
prostě nemáme dost peněz!
Himálaj – obilnice světa?
Stoupání hladiny oceánů je notoricky známé. Někdy mám až pocit, že už jsme
vůči této katastrofě otupěli a uniká nám, k čemu vlastně dojde. Zvláště Češi si
asi myslí, že když moře nedostoupá až do Děčína (lépe až na Sněžku), vlastně
se až tak moc nestane, resp. zase vyzrajeme na ostatní národy. Stačí se ovšem
zamyslet nad tím, jak asi zareagují takoví Egypťané, jichž je 50 miliónů a žijí
na úzkém pruhu země uprostřed pouště poměrně nízko nad mořem. Zastaví
se hladoví před branami Evropské unie? Další desítky miliónů lidí žijí v Bangladéši, na pobřeží Číny atd. Nejde jen o to, že se budou chtít přestěhovat nad
hladinu moře. Horší dopad bude mít zatopení nížin dosud intenzivně využívaných k zemědělství. A velmi silně pochybuji, že během pár let přeměníme Sibiř,
tundru nebo Himálaj v úrodné lány.
Průtrže mračen, bleskové povodně, vichřice…
A dále. S klimatem se logicky mění i místní počasí. Jak například v nedávném
rozhovoru uvádí geolog Václav Cílek, dříve se bouřkové mraky tvořily na mnohem menším území, kdežto dnes v sobě nesou nejen daleko více vody, ale také
energie. Ta se mění mj. ve vítr.
Již roky pozoruji prakticky denně snímky ze satelitu na internetu, ale to, co jsem
sledoval v polovině letošního července, nepamatuji. Měl jsem pocit, že se dívám
na nějaké sci-fi. Nad Středomořím a Černým mořem vznikla mohutná oblačnost,
kterou jižní proudění hnalo velmi rychle přes Ukrajinu a Pobaltí až do severního Finska a Švédska! Tím ovšem sci-fi nekončilo. Užasle jsem sledoval, jak na
nejsevernějším výběžku Evropy mohutnou oblačnost strhlo pro změnu severní
proudění od Islandu, takže pokračovala rychle ve své pouti zpět na jih přes celé
Norsko, Dánsko a Německo až do střední Evropy! Teprve zde se rozpadla (vypršela). Musela urazit několik tisíc kilometrů! A jak upozorňují meteorologové,
kde konkrétně se bouřkový mrak vyprší, neumí zatím nikdo předpovědět.
Není úniku
Změní-li se výskyt mořských řas, dá se čekat totéž u mořského planktonu a na
něj vázané rybí fauny, ke všemu decimované nadměrným rybolovem. Cynik opět
mávne rukou nad „nějakými rybami“. (Ostatně my Češi přece ryby skoro nejíme,
ta co, že?) Myslím, že cynikovi zamrzne úsměv na tváři, dojde-li mu, že na mase
těchto ryb jsou závislé stovky miliónů lidí tzv. Jihu. I kdybychom se rozhodli, že
je prostě necháme umřít (neměli se množit), ani pak neunikneme. Hladoví lidé
nebývají příliš poslušní a odhodláni dodržovat dobrovolně zákony a dohody.
Málokterý hladovějící odevzdaně jen tak umře hlady, zvlášť když dobře ví o našich ve švech praskajících ledničkách a narvaných mrazácích. Odkud? No přece ze
svých televizorů, jejichž sledování převzali od nás Seveřanů jako jednu z prvních
věcí. Je běžné, že se před nuznou chatrčí v prachu na zemi mačkají polonazí a špinaví nuzáci před svým televizorem, kde sledují americké a evropské seriály – co
v nich asi vidí?! Nevím, jestli si někdo dokáže představit miliardu lidí v pohybu.
www.PRATELEPRIRODY.cz
A bude hůř
Všechny budoucí efekty globálního oteplování ani nemůžeme znát, protože
budoucnost dokonale předpovědět neumíme. Nepochybuji, že se dostaví a pochybuji, že budou pozitivní.
Zadržet několik miliard lidí v pohybu vojensky prostě
nedokážeme.
6
www.PRATELEPRIRODY.cz
většina lidí sice slyšela jakási varování, nicméně Winstona Churchilla pokládali
za válečného štváče a lidu více imponoval „mírotvůrce“ z Mnichova (i o něm se
Lovelock zmiňuje), Chamberlain. Reálnost hrozby blížící se strašlivé tragédie si
většina lidí odmítala připustit. My ze zpětného pohledu víme, co následovalo.
Churchillovi tehdy ovšem nechtěli věřit.
Již roku 1993
Jen tak mimochodem, o tom všem jsem učil své studenty již v roce 1993 – na
základě Gorovy Země na misce vah. Tehdy jsem netušil, že ještě roku 2009
nebudeme ochotni udělat proti globální klimatické změně prakticky nic. Že
budeme mít dokonce za prezidenta někoho, kdo bude vážně tvrdit, že žádné globální oteplování neexistuje a pokud, jde o přirozený výkyv, kterým nemá smysl
se zabývat. Netušil jsem, že Hospodářské noviny (které mocenská skupina je
asi vydává?) budou Gora, nositele Nobelovy ceny označovat za „klimatického
křižáka“. Podobně nenávistná propaganda bývá charakteristická pro totalitní
režimy. Že by se naplňovala chmurná vize Ericha Fromma o technologickém
fašismu s úsměvnou tváří?
Titanic vyplouvá, nenasedejte!
Podobně cestující bezstarostně nasedali do „nepotopitelného“ parníku – tehdy
největší lodi všech dob – Titaniku a ani ve snu je nenapadlo, co by se mohlo stát.
I my jsme dnes pevně přesvědčeni o současné civilizaci, že je „nepotopitelná“
a nic ji nemůže ohrozit. Naši bezstarostnosti a nečinnosti nebudou chtít, myslím, naši potomci věřit.
Kdo nechce vidět, neuvidí
Černější než nejčernější
Ale vraťme se k Lovelockovi. Jak jsem psal, Lovelock vůbec nepochybuje o globálním oteplování ani o podílu člověka na něm. Vždy odpovídám těm, kdo
popírají vliv lidí na globální oteplování, otázkou: Jak může vyšší koncentrace
plynů způsobujících oteplování atmosféry v atmosféře nesouviset s probíhajícím oteplováním atmosféry? Neumím si představit, jak by to bylo možné.
Ovšem nikdo není více hluchý než ten, kdo nechce slyšet. A tak věřme, že člověka s prostřelenou hlavou nemusela nutně zabít kulka vystřelená z revolveru.
De facto totéž nám tvrdí ti, co pochybují o vlivu lidí (resp. emisí skleníkových
plynů) na globální oteplování.
O tom, že je situace opravdu mnohem vážnější, než si chceme připustit, svědčí
Lovelockův vážně míněný a podrobně rozebíraný návrh (str. 182) na sepsání
jakési příručky či manuálu pro lidi přeživší neodvratnou katastrofu, jež by jim
„v době temna“ předaly naše vědomosti, aby je nemuseli znovu pracně objevovat. „Potřebujeme knihu vytištěnou trvanlivým tiskem na odolném papíře,“ píše
Lovelock na poslední straně své poslední knihy. Byť bylo Lovelockovi v době
sepsání této knihy 86 let, pochybuji, že by to byl projev senility či neobvykle
černého humoru. (Pro jistotu připomínám, že Lovelock byl celý svůj život vědcem, nikoli spisovatelem či bulvárním novinářem.) Lovelock předpokládá, že
lidé přežijí jen v malých skupinách na dalekém severu v jakýchsi oázách obklopených rozpálenou pouští. Nemyslí tím vzdálenou budoucnost. Řeč je o druhé
polovině tohoto století.
Chiméra trvale udržitelného rozvoje
Lovelock uvádí, že něco takového, jako trvale udržitelný rozvoj, již není možné.
A navrhuje místo toho trvale udržitelný ústup. Měli bychom se spíše připravit na
eliminaci škod, jejichž rozsah bude záviset na tom, jak dlouho se budeme odhodlávat k akci. Je opravdu k nevíře, že ani 20 let není dostatečně dlouhá doba!
„Potřebujeme knihu vytištěnou trvanlivým tiskem
na odolném papíře,“ píše Lovelock. Příručka pro
trosečníky globálního oteplování má být součástí
strategie trvale udržitelného ústupu.
Katastrofa na obzoru, nikdo nevěří
Lovelock situaci přirovnává, podobně jako Albert Gore, k letům předcházejícím
světové válce. Jako ročník 1919 je osobně zažil. Jistě ještě v letech 1938 a 1939
www.PRATELEPRIRODY.cz
7
www.PRATELEPRIRODY.cz
hých 35 let se toto číslo zvýšilo o 75 %! Osobně to pokládám za katastrofu,
nějakého hnutí za snížení porodnosti jsem si – s výjimkou Číny – nevšiml.
OSN svou snahu patrně vzdala v polovině devadesátých let minulého století po velké konferenci v Káhiře.) Lovelock se zmiňuje o tom, že být lidí
stále jedna miliarda, horizont událostí bychom nejspíš minuli a mohli si
dál užívat svého rozmařilého plýtvání (aspoň ta šťastnější část lidstva).
Doporučuji každému zajet si do Norska. Na mnohem větším území, než
je ČR, žije 5 miliónů obyvatel. Norsko oplývá neskutečně krásnou a čistou
přírodou, která Čechovi připomíná ráj. Asi 10× nižší hustota obyvatel než
u nás je bezesporu jednou z příčin.
Absence pudu sebezáchovy
Je situace ztracená? Vlastně by bylo svým (zvráceným) způsobem jaksi pohodlnější, kdyby byla. Jenže není. Budeme-li se dále držet přirovnání s černou dírou
a horizontem událostí: Předně vůbec nevíme, kde vlastně horizont událostí leží.
Je možné, že je přece jen ještě daleko před námi. A nevíme ani to, jakou podobu
bude černá díra mít. Resp. katastrofu můžeme zredukovat. Budeme-li chtít. Ale
chceme? Mám stále silnější pocit, že ne. Jakoby lidé neměli pud sebezáchovy.
Volně pobíhajícího rotvajlera se snad bojíme více.
Najdeme odvahu neplýtvat?
2) Zemědělství. Je velmi často přehlíženo. Jíst přece musíme. (Musí mít
ovšem polovina národa nadváhu? Musíme plýtvat? Musíme vyhazovat 25 % jídla do popelnic? Opravdu musíme jíst metrák masa ročně?
Musíme vozit potraviny přes celé kontinenty, pít australské a jihoafrické
víno?) Především zemědělství, resp. snaha zvyšovat produkci potravin je
hlavní příčinou mýcení (zejména vypalování) lesů, ale má také na svědomí úniky obrovských množství metanu, o němž jsme si již řekli, že má
24× větší vliv na oteplování než oxid uhličitý. Spojíme-li předchozí bod
s tímto, naskytne se nám lákavá představa pouhé jedné sedminy zemědělsky využívané půdy!
Udělat se toho – technicky vzato – dá překvapivě hodně. Nejen, že můžeme
zastavit vypouštění skleníkových plynů třeba ze dne na den (civilizace by tím
rozhodně nezkolabovala, vyžadovalo by to „jen“ utažení opasků, k němuž prostě
nemáme dost odvahy, jsme na plýtvání již závislí), ale dokonce můžeme Zemi
začít ochlazovat! A budeme-li se přece jen chtít zachránit, na což to tedy zatím
vůbec nevypadá, nejspíš nám ani nic jiného nezbyde. (Viz ony pozitivní zpětné
vazby.) Lovelock se zmiňuje o několika možnostech, které vůbec nemusejí být
utopií. Ponechám je stranou a dovolím si odkázat zájemce na samotnou knihu.
(Zejména od str. 151.) Přečtěte si ji a dočtete se. Udělám jednu výjimku – níže
se zmíním o uhličitanu hořečnatém a bikarbonátu vápenatém.
3) Klíčovou roli v oteplování ovšem hraje potřeba energie. Tu zdaleka nepotřebujeme jen k svícení a pohánění domácích spotřebičů! Velký díl celkové spotřeby energie spolkne vytápění (jinde klimatizace). Velmi často
se ovšem zapomíná na dopravu. I kdybychom úplně přestali spalovat uhlí
a elektřinu vyráběli jen prostřednictvím obnovitelných zdrojů, spotřeby
ropy by se to prakticky nedotklo!
Zelení jako překážka?
Chtěl bych se totiž zastavit nad druhou rovinou Lovelockovy knihy. Až dosud
jsem víceméně opakoval „staré známé“ (skoro by se dalo říci otřepané) hrozby
v inovované a aktualizované podobě. Neméně zajímavá je ovšem Lovelockova
kritika „zeleného“ hnutí. Kajícně musím přiznat, že v mnohém je nutno dát mu
za pravdu.
Přelidnění, zemědělství a energie, tři hlavní viníci
Předeslat je třeba, že příčiny globální klimatické změny jsou v zásadě tři.
Zdá se mi, že volně pobíhajícího rotvajlera se bojíme více
než globální klimatické změny.
1) Přelidnění. Není to tak dlouho, co nás byla 1 miliarda, a už je nás sedminásobek. (Sám jsem se ve škole učil o čtyřech miliardách, za pouhopouwww.PRATELEPRIRODY.cz
8
www.PRATELEPRIRODY.cz
ani nevěděl! (Lovelock mne tím tedy dost překvapil.) Teprve následně hnutí New
Age začalo oslavovat bohyni Gaiu a aniž by si někdo Lovelockovu hypotézu nastudoval, začali oslavovat i Lovelocka a jeho teorii nemající nic společného s hnutím
New Age a víceméně ani s hnutím environmentálním. Že je něco tak absurdního
vůbec možné, se ani nechce věřit. Onen paradox spočívá v tom, že někdo, koho
hnutí oslavuje jako svého guru, myšlenky tohoto hnutí odmítá a samo hnutí tvrdě
kritizuje! Legenda již ovšem žije svým vlastním životem.
Ropa hned tak nedojde
Osobně si vůbec nemyslím, že je prozíravé spoléhat (pasivně – to máme rádi,
když se něco vyřeší samo, bez naší námahy, že?) na to, že se tento problém
vyřeší sám od sebe. Zdaleka ne všechna ložiska ropy byla objevena. Nedávno
proběhly médii zprávy o objevech gigantických ložisek v Brazílii, která se má
stát druhou Saúdskou Arábií, a v centrální části USA, které tak mají významně
snížit svou závislost na Blízkém Východě. Od objevu k plnému využití ložiska
ovšem uplynou někdy i desítky let, proto stále žijeme v dojmu, jak ropa pomalu
ale jistě dochází. Uvědomíme-li si, že ropu vytvořily živé organismy (převážně
ony mořské řasy) v procesu „vychytávání uhlíku z atmosféry za účelem snížení
průměrné teploty na Zemi“, dojde nám, že teoreticky můžeme zvýšit množství
oxidu uhličitého v atmosféře ještě několikanásobně. K této klimatické sebevraždě nám schází jen objevit všechen uhlík, který Gaia miliardy let ukládala,
a pak jej spálit v motorech svých aut, abychom nemuseli chodit pěšky.
Kontraproduktivní snahy
Lovelock značnou část své knihy věnuje tzv. iatrogenním nemocem. Jde o nechtěné důsledky dobře míněných snah. Tak například vyčištěním ovzduší a zavedením odsiřovacích zařízení jsme v dobré víře nechtě odstranili dva mechanismy, které – alespoň regionálně – ochlazovaly atmosféru. Úplný zákaz DDT
zase přinesl smrt řadě lidí v rozvojových zemích, kde se opět začala šířit malárie. Podle Lovelocka se Rachel Carsonová ve svém slavném Tichém jaru mýlila,
podle něj nestojí za úbytky ptactva chemie, nýbrž velkozemědělství se scelenými
lány. Rozorávání mezí nepotkalo zdaleka jen Východní blok.
Až dojde ropa, začneme pálit dehet,
jehož zásoby jsou ještě bohatší!
Nedělejte vlny, prosím
Mnohem strašlivější je ovšem málo známá skutečnost, že kromě usilovného
hledání dalších ložisek ropy se pracuje na možnosti využívat tzv. dehtové písky
(překlad do češtiny se zatím neustálil). Ty v sobě skrývají ještě více uhlíku než
veškerá ropa. Těžba a spalování tohoto uhlíku se připravuje neméně intenzivně.
Odpor k jaderné energetice podle Lovelocka zredukoval možnost omezit spalování fosilních paliv. U této otázky stojí za to se pozastavit. Lovelock poměrně
podrobně rozebírá příčiny a historii odporu k „jádru“. Na počátku bylo svržení
atomových pum na Nagasaki a Hirošimu. To bylo v poměrně čerstvé paměti
v době vznikajícího mírového hnutí, resp. hnutí Američanů proti válce ve Vietnamu. (Prakticky ve stejné době se zrodilo i hnutí New Age.) A právě protiválečné hnutí se na Západě v 70. letech transformovalo v hnutí zelené. Kdo ví, že
se organizace Greenpeace původně jmenovala „Nedělejte vlny“ a zaměřovala se
proti jaderným pokusům? Slavné velryby přišly později. Ostatně slovo „mír“
v názvu této organizace není náhodou.
Lovelock není zelený ani za mák.
A vůbec to nevadí.
Nyní konkrétně k Lovelockově kritice zeleného hnutí. Připomeňme jeden obrovský paradox. Významná část environmentálního hnutí nerozeznatelně prolíná
s hnutím New Age. (Tento pojem je u nás skoro neznámý, nicméně i u nás má
toho hnutí silné zastoupení. Sami čeští nositelé myšlenek New Age si to ani neuvědomují. Patří k němu mj. vyznavači alternativní medicíny a homeopatie, čínských
horoskopů apod.) Lovelock v knize uvádí, že svou hypotézu o samoregulačních
mechanismech biosféry nazval „Gaia“ na radu svého přítele v době, kdy hnutí New
Age vůbec neexistovalo a kdy on sám (str. 171 a 172) o řecké bohyni tohoto jména
www.PRATELEPRIRODY.cz
Jaký paradox! Zelení si pletou nejen bohyni Gaiu s teorií
Gaia, ale také svého ostrého kritika s otcem zakladatelem.
9
www.PRATELEPRIRODY.cz
dolarů/eur, jednak v rovině časové, protože od návrhu ke spuštění jaderné elektrárny
uplynou i desítky let a tolik času nemáme. Stále není vyřešen problém bezpečného
ukládání jaderného odpadu a také těžba „uranu“ je velmi problematická.
Nevylévejme jadernou vaničku
i s jaderným dítětem
V době nejsilnějšího odporu proti jaderným zbraním a za jaderné odzbrojení
bylo logické, nicméně podle Lovelocka chybné, že do jednoho pytle s nimi spadla
i jaderná energetika. Velmi silný impuls pak protijadernému hnutí dodala havárie jaderné elektrárny u Černobylu r. 1986. V 70. ani 80. letech se o globálním
oteplování prakticky nevědělo. (Psali o něm jen někteří klimatologové.) Na spalování uhlí a ropy se tedy nevidělo nic moc závadného, stačilo na komíny a výfuky nasadit filtry, aby tolik nečoudily.
Milost
Na druhé straně se domnívám, že bychom se měli nad Lovelockovou argumentací
vážně zamyslet a možná bychom jadernou energetiku neměli zavrhovat šmahem.
Lovelock svou obhajobu jaderné energetiky opírá mj. o působivou tabulku (str. 125)
převzatou od švýcarského Institutu Paula Scherrera, z níž vyplývá, že v přepočtu na
terawattroky (miliony wattů vyrobených za 1 rok) je jaderná energetika bezkonkurenčně nejbezpečnější, pokud jde o způsobená úmrtí. Jako ekonom vím, že statistika dokáže s čísly hodně čarovat. Nicméně poměr úmrtí (smrtelných úrazů) uhlí :
zemní plyn : voda : jádro je podle Lovelocka (resp. IPS) 43 : 11 : 110 : 1. Jde o tak
obrovský (řádový) rozdíl, že i kdyby byly tyto hodnoty hodně zkresleny (zfalšovány
vstupní údaje), pak by ani jejich očištění podle mne nemohlo nikdy poměr obrátit.
Uznáme-li, že by někdo jen velmi těžko utajil 5 000 mrtvých na jedné straně (to by
Greenpeace těžko uniklo!) a současně si jiných 5 000 mrtvých úplně vymyslel (ani
to by neprošlo), pak nám nezbývá než dát Lovelockovi za pravdu a vzít jadernou
energetiku na milost. (A to nejsou na vrub uhlí, ropy a plynu připsány ony desítky
tisíc mrtvých, o nichž Lovelock píše jako o obětech globálního oteplování.)
Další výplody médií:
Doba ledová a ozónová díra
Média tehdy naopak dělala velkou „reklamu“ objevu, že se blíží doba ledová. Většinou se již se nezdůrazňovalo, že se tak má stát během několika tisíc let. Vážná
varování o globálním oteplování, která přišla krátce nato, proto nebyla brána
příliš vážně. Navíc pozornost tehdy odvedl médii probíraný problém „ozónové
díry“. (Ve skutečnosti šlo ovšem o ubývání množství ozónu ve stratosféře, média
ovšem tradičně potřebovala nazvat problém co nejtriviálněji.)
Co je vlastně větší hrozba?
Od zdi ke zdi
Tehdy byla asi nejvhodnější doba na důkladnou diskusi, zda je větším ohrožením
globální klimatická změna, nebo jaderná energetika. Lovelock je vášnivým zastáncem názoru, že globální oteplování je nebezpečím o mnoho řádů větším. Dokládá
to již citovanými 30 000 Evropanů, kteří zemřeli na přehřátí v roce 2003. Globální
oteplování tak již dávno předčilo všechny oběti mírového využívání jaderné energie a brzy začnou přibývat další nuly – počet obětí bude patrně strmě narůstat.
Podle Lovelocka je tedy jaderná energetika menším zlem a zelení by ji měli vzít
na milost.
Stejně jako Lovelock ovšem nad jadernou energetikou nejásám, natož, abych v ní
viděl spásné řešení, nýbrž ji vidím jako menší zlo. Jak jsem psal v jednom z předchozích odstavců, jsem – na rozdíl od Lovelocka – skeptický k možnosti, že by
jaderná energetika dokázala v krátké době, která nám zbývá, odvrátit nebezpečí
globální klimatické změny. Také mám za to, že jednou z příčin bezpečnosti jaderné
energetiky je veřejná kontrola, která na sektor jaderné energetiky vyvíjí enormní
tlak. Zjednodušeně řečeno – za svou bezpečnost podle mne tedy nevděčí Jihočeským taťkům, nýbrž Jihočeským matkám. Neměli bychom přebíhat od zdi ke zdi.
Skepse
Osobně pokládám tento názor za zcela legitimní a hodný diskuse. Problém vidím jednak v ekonomické rovině, protože postavit stovky jaderných reaktorů by stálo bilióny
www.PRATELEPRIRODY.cz
Poměr úmrtí uhlí : zemní plyn : voda : jádro je 43 : 11 : 110 : 1.
10
www.PRATELEPRIRODY.cz
Řešení podle Lovelocka?
Kombinace uranu, uhlíku a obnovitelných zdrojů
Nedržel skalpel v ruce,
řídí ovšem operaci slepého střeva
Lovelock nezavrhuje ani spalování fosilních paliv, pokud se podaří dotáhnout
do fáze praktického využití technologie pohlcující oxid uhličitý z emisí a měnící
jej v pevné látky – naději klade ve vytváření uhličitanu hořečnatého nebo bikarbonátu vápenatého. Lovelock je dále odpůrcem větrných elektráren a skeptikem,
pokud jde o obnovitelné zdroje energie. Přesněji řečeno navrhuje kombinovat je
s jadernou energetikou, jak to dělá „supervelmoc Francie-Německo“ (str. 127).
To vše do doby, než se naučíme využívat termojadernou syntézu.
Lovelock má zelené za městské ekology, kteří skutečnou přírody neznají a prosazují ony dobře míněná opatření s iatrogenními (nechtěnými) dopady. V této
souvislosti se odvolává na knihu Cesta nerozumu (ta, pokud vím, ovšem česky
nevyšla). K jejich radám bychom proto podle něj měli přistupovat velmi nedůvěřivě, stejně jako si nenecháme operovat slepé střevo někým, kdo v životě
nedržel skalpel v ruce, píše Lovelock. Podle něj strach z rakoviny (a tedy strach
z radioaktivního záření a z chemikálií) pramení ze snahy co nejvíce natáhnout
délku života. Úsilí o co nejdelší život Lovelocka příliš nedojímá. Dobrý život,
píše 86letý Lovelock, se určitě neměří délkou v letech, ale intenzitou radosti
a pozitivních důsledků existence (str. 121, opět pochybuji o přesnosti českého
překladu).
Plísní se nebojíme. Jsou přece přírodní!
Podle Lovelocka se dopady jaderného záření na zdraví velmi přeceňují, podobně
jako vliv chemie. V druhém případě cituje (na str. 143) prý uznávaného lékaře
Amese, že přírodních karcinogenů vytvářených rostlinami je v naší potravě
údajně tisíckrát více než karcinogenů z chemického průmyslu. (V té souvislosti
mne nepřestává udivovat ono u nás běžné vykrajování plesnivých či shnilých
částí ovoce či zeleniny. Ještě se mi nepodařilo najít v obchodě banán, jehož bílá
špička by neprozrazovala, že je plesnivý. Všechny se ale prodají a snědí. Br.)
A mimochodem, myslím, že slogan „co je přírodní, to je zdravé“, by se dal považovat za jednu z nosných myšlenek hnutí New Age. Kdo zažil otravu plísní jako
já, měl by být ovšem z New Age nadobro vyléčen.
Většině chybí osobní zkušenost s přírodou
Jak jsem se již zmiňoval výše, Lovelock naopak za velké zlo pokládá plošnou
devastaci krajiny zemědělstvím, likvidaci remízků a volně rostoucích stromů,
přechod na velkopodnikání v zemědělství. (V jedné z předchozích knih označil
za největší zlo křovinořez.) To vše podle něj souvisí se stěhováním stále větších počtu lidí do stále se rozrůstajících měst. Lidé už nemají osobní zkušenost
s přírodou, neví, jak vypadá hvězdná obloha, jak voní seno apod. Ptá se, kolik
čtenářů vidělo na vlastní oči prvosenky. Taková příroda je ovšem člověkem velkoplošně likvidována jednak zemědělstvím jednak rostoucí příměstskou zástavbou. Je opravdu těžké nedat ve většině postojů Lovelockovi za pravdu.
Co vlastně způsobuje rakovinu? Hlavně kyslík!
Podle Lovelocka je zdaleka nejsilnějším karcinogenem vzdušný kyslík, který
dýcháme, resp. volné kyslíkové radikály. (Odtud ony slavné anti-oxidanty.)
A podle něj právě kyslíkové radikály, nikoli jaderné záření nebo chemikálie stojí
za většinou případů rakoviny, jíž se naše civilizace tak děsí. Podle Lovelocka na
ni umírá třetina populace. Proto vážně navrhuje pracovat na výrobě umělých
potravin. I ty by – stejně jako chemické zemědělství – byly podle něj menším
zlem než dopady globálního oteplování. Vzpomínáte na boj proti dusičnanům
v potravinách v 80. letech 20. století? (Já velmi živě.) Lovelock cituje (str. 138)
Scientific American z r. 2004, podle něhož dusičnany v potravě a ve vodě nejsou
prý zdraví škodlivé. Podobně se podle něj přeceňovaly kyselé deště.
www.PRATELEPRIRODY.cz
Městský ekolog to myslí dobře. Nakonec jsou ovšem jeho
snahy věcem více ke škodě než k užitku, míní Lovelock.
11
www.PRATELEPRIRODY.cz
Neuvěřitelně nepromyšlená
cesta do budoucnosti
Do tropů necestujeme bez antimalarik. V oblastech s častým zemětřesením
počítají lidé s tím, že se v budoucnu znovu dostaví. Naše cesta do budoucnosti,
píše Lovelock (str. 181) je ve srovnání s tím neuvěřitelně nepromyšlená.
Jsme bezohlednou a neodpovědnou společností
A varuje, že se na budoucnost civilizované společnosti nesmíme dívat stejně
jako na svou osobní budoucnost. Vlastní smrt můžeme lehkomyslně ignorovat.
Přistupovat stejně ke konci civilizace je ale krajně bezohledné a neodpovědné.
Lovelock – největší myslitel naší doby?
Málokterá kniha ve mně vyvolala tak silné emoce. Možná právě tím, že v ní je
minimum emocí a spousta myšlenek. Podle záložky o Lovelockovi New Scientist napsal, že patří k největším myslitelům naší doby. Souhlasím.
Foto: L. Brož
Marian Páleník, 12. července 2009
Mimořádné číslo členského zpravodaje Alternativy Přátel přírody
Vydavatel:
Přátelé přírody, o.p.s. (IČ 27 26 14 17)
V Podhájí 35, 400 01 Ústí nad Labem
Ročník XIX., číslo 79 (jako Alternativy pro Sever)
Uzávěrka 12. 7. 2009
Sazba, lito a tisk: R&K Servis.
El. verze: www.prateleprirody.cz/kestazeni
www.PRATELEPRIRODY.cz
James Lovelock v roce 2005
12
www.PRATELEPRIRODY.cz