Publikace byla vydána v rámci kampaně Ženská práva jsou lidská

Transkript

Publikace byla vydána v rámci kampaně Ženská práva jsou lidská práva jako součást projektu Půl na Půl –
rovné příležitosti žen a mužů, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR.
nesehnutí
Brno 2008
Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
První kroky – základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Pohlaví a gender . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Stručná historie feminismu aneb jak to vlastně začalo . . . . . . . . . . . . . . 8
Naše prababičky feministky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Druhá vlna feminismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Současnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Vydalo NESEHNUTÍ Brno, v Brně 2008.
(třetí aktualizované vydání)
Text: Kateřina Plesková, Petr Frank, Michaela Bosáková, Denisa Kuglerová
Aktualizace textů a editorská úprava: kolektiv kampaně Ženská práva jsou lidská
práva
Finální editorská úprava: Kateřina Plesková
Jazyková úprava: Alena Nekvapilová
Ilustrace: Kateřina Bílková
Sazba: Radim Šašinka, www.larvagrafik.com
ISBN 978-80-87217-01-6
Brožura Průvodce na cestě k rovnosti žen a mužů vychází v rámci projektu EU EQUAL
„Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“, který je spolufinancován Evropským
sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Příklady genderových stereotypů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Genderové stereotypy v jazyce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Genderové stereotypy v médiích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Mýtus krásy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Genderové stereotypy v rodině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
12
14
15
16
Rovné příležitosti žen a mužů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Diskriminace při vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Diskriminace při přijímacím pohovoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Diskriminační inzeráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Diskriminace v zaměstnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Nerovná rozdělení práv a povinností v rodině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Nerovnost mužů a žen v politickém životě a legislativě . . . . . . . . . . . . . . .
Odstranění diskriminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
20
21
21
22
24
26
27
Násilí páchané na ženách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Domácí násilí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obchod se ženami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Znásilnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ženská obřízka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29
30
35
38
39
Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
O projektu EU EQUAL „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“ . . . . . . 44
O NESEHNUTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
Úvod
–
–
–
–
–
–
Jak byste popsali muže a ženu?
Podle jakých znaků muže a ženu poznáte?
Jaké vlastnosti, schopnosti a charakteristické rysy byste mu nebo jí přiřadili?
Co mají společného a jaký je mezi nimi rozdíl?
V čem mají muži či ženy výhody/nevýhody?
Jsou si rovni?
Na základě zodpovězení těchto otázek snadno zjistíme, že kromě jasných základních biologických rozdílů má každý/každá z nás trošku jinou představu o tom,
jak charakterizovat „správného“ muže či „správnou“ ženu. Otázkou je, podle čeho
o ženách či mužích usuzujeme jací jsou, jak by se měli chovat, jak oblékat, o co se
zajímat, čím se zabývat, co pro ně je a není přirozené apod. Tyto odlišné představy
mohou v lepším případě vyústit v drobné rozepře a plodné diskuse, v horším k
útisku, přímé či nepřímé diskriminaci, porušování lidských práv či dokonce násilí.
Jelikož se v našem obecném povědomí, a ve vztahu mužů a žen, stále ještě objevují především různé formy oné druhé varianty, rozhodli jsme se vytvořit stručného průvodce, který by sloužil jako odrazový můstek a vedl nás skrze poznání
a uvědomění si základních souvislostí po klikaté cestě k rovnosti mužů a žen v
různých oblastech naší lidské společnosti.
První kroky – základní pojmy
Pohlaví a gender
Souhlasíte s následujícími tvrzeními?
– Kluci jsou raubíři, rádi hrají fotbal, nedaří se jim příliš udržet pozornost ve
škole, zajímají se více o exaktní vědy a technické obory...
– Holky jsou obvykle hodnější, jsou nadanější na ruční práce, více se učí a zajímají se hlavně o humanitní vědy a sociální práci…
– Muži jsou většinou šikovní kutilové, rozumí politice, umí vydělat hodně peněz,
ale nejsou moc citliví…
– Ženy jsou dobré hospodyňky, s láskou se starají o rodinu, ale moc nerozumí
technice a nemají rády sportovní přenosy…
Ve chvíli, kdy se začneme zabývat tím, jací jako muži a ženy jsme a nejsme, začneme narážet na různé způsoby rozlišování jednotlivých osob na muže a ženy, jejich
hodnocení a přisuzování jim různých vlastností:
1) základním ukazatelem je pohlaví
– udává biologické (= fyzické) rozdíly dané ženám a mužům už od narození
2) dalším kritériem je gender
– gender (čteno džendr) je slovo pocházející z řečtiny a znamená rod. Používá se
k pojmenování takových rozdílů mezi muži a ženami, které nejsou dané biologicky, ale výchovou v rámci určité společnosti či kultury. Jedná se o rozlišování
rozdílů sociálních a psychických (tedy toho, jak se kdo chová a projevuje), které se na rozdíl od biologických v čase proměňují a jsou také odlišné v různých
kulturách (např. role žen a mužů v rodině, představy o ženské a mužské kráse,
vlastnosti nebo profesní zaměření posuzované jako typické pro muže a ženy).
– výzkumem a analýzou těchto sociálních a kulturně podmíněných rozdílů
mezi muži a ženami, genderových vztahů a genderových dimenzí v různých
oborech se zabývá multidisciplinární sociálněvědný obor genderová studia
(nazývaný též rodová studia, studia rodu nebo anglické gender studies).
Od tohoto termínu a způsobu rozdělování jsou odvozeny tradiční genderové role
– jde o společenské role, které jsou osobám předepisované společností na
základě jejich pohlaví. Tyto role nejsou určeny stejně ve všech společnostech
a kulturách světa, ani ve všech vrstvách a subkulturách jedné společnosti
a mění se v čase. Genderové role jsou způsoby chování, kterými se projevujeme jako muž či žena.
4
5
S pojmem genderových či tradičních rolí úzce souvisí tzv. genderové stereotypy
– jedná se o stereotypní nahlížení, předsudky a představy o „správném“
a „přirozeném“ chování a posuzování jedinců obecně na základě jejich příslušnosti k určitému pohlaví bez toho, abychom se hlouběji zabývali otázkou, co
je jim vrozené a co získali výchovou, jaké jsou jejich individuální schopnosti,
představy o životě apod.
Chlapcům jsou přisuzovány především vlastnosti důležité pro veřejnou sféru
a uplatnění „ve světě“ – soutěživost, průbojnost, racionalita apod. Oproti ženám
mají tedy možnost výběru své budoucnosti výrazně širší. Naopak pokud orientují
svůj život na jiné než čistě racionální hodnoty a chtějí být aktivní součástí rodiny
a domácnosti, naráží často na nevůli okolí či dokonce zesměšňování jejich rozhodnutí.
V naší společnosti jsou ženy a muži už od útlého dětství vychováváni velmi
odlišně. Nedílnou součástí jejich výchovy je i přejímání genderových stereotypů
a vědomé či (zejména) nevědomé přijímání určitých rolí.
I když se postupem času tyto „tradiční“ genderové role a stereotypy čím dál více
rozostřují a ženy i muži mají volnější možnost rozhodnutí, jak a kam budou ve
svém životě směřovat, musí stále překonávat překážky, které jim tradiční pohled
na ženský a mužský úděl přináší.
U dívek se podporují vlastnosti spojené s péčí o děti a rodinu (= soukromá sféra),
jako je citlivost a starostlivost, umění naslouchat apod. Předpokládá se, že ženy jsou
automaticky na základě své schopnosti rodit děti nejvhodněji uzpůsobené i k jejich
výchově a udržování rodiny a domácnosti v širším smyslu. Tento předpoklad má za
následek, že ženy nemají stejnou příležitost dokázat své schopnosti i v jiných, „netradičních“ oborech, nemají dostatečné zastoupení ve veřejném životě a mocenských
strukturách, které určují podobu naší společnosti a kvalitu našeho života v ní.
6
– Dokážete si uvědomit některou ze svých vlastností, své jednání v nějaké
situaci, které zapadá do konstruktu tradičního pohledu na role – „přirozené“
chování – mužů a žen?
– A naopak – setkali jste se s odmítavým postojem k vašemu chování, které
zřejmě tomuto pohledu nevyhovovalo?
Právě pohled na ženské a mužské role jako na tradiční, a tudíž neměnné, a také
nereflektování jejich škodlivého dopadu na každodenní život a fungování celé
společnosti se stalo základem pro vznik hnutí za ženská práva, feminismu a genderových studií.
7
Stručná historie feminismu aneb jak to
vlastně začalo
– Jaké asociace se vám vybaví ve spojení s feminismem?
 Feminismus je sociálně politické hnutí, které vychází z přesvědčení o nerovném
postavení žen a mužů a usiluje o změnu této nerovnoprávné situace žen vůči
mužům.
Naše prababičky feministky
Citát k zamyšlení:
Napoleon Bonaparte: „Příroda tomu chtěla, aby ženy byly našimi otrokyněmi…ony jsou naším
vlastnictvím, ne my jejich. Patří nám, stejně jako stromy plodící ovoce patří sadaři. Co je to za šílenou
myšlenku, požadovat rovnoprávnost pro ženy. Ženy nejsou nic jiného, než stroje na výrobu dětí.“
Současný obraz feminismu je stále velmi často spojován zejména s tzv. první
vlnou feminismu, která probíhala od poslední třetiny 18. století a byla spojena
s přechodem od tradiční společnosti k moderní. S jejím nástupem byla práva
a svobody sice oficiálně přiznány všem lidem, ale ve skutečnosti pouze mužům,
kteří byli tou dobou (na rozdíl od žen) chápáni jako svobodně se rozhodující
a samostatně uvažující osobnosti, které se nemusí nikomu podřizovat. Na začátku
19. století se nerovnost mezi muži a ženami prohlubovala. Základním měřítkem
se staly peníze. Ženy nemohly získat certifikát o profesi, a tak ve vyšších vrstvách
žily pouze pro rodinu. V chudších vrstvách, kde byla placená práce žen pro rodinu
nutností, mohly pracovat pouze jako dělnice v továrnách, služky, kojné nebo prostitutky. Vznikly nové zákoníky, které přímo upravovaly podřízené postavení žen
vůči mužům. Ženy nesměly vlastnit majetek, na úřadech byly zastupovány svým
otcem a posléze manželem, jejichž příkazy byly povinny poslouchat. Mužům byla
určena veřejná sféra a ženy byly čím dál více vytlačovány do sféry soukromé. Muži
se sice přímo neúčastnili výchovy svých dětí, ale ženy ji musely vykonávat podle
jejich nařízení. Ve studiu a osobním rozvoji k nezávislosti byli podporováni pouze
chlapci, dívky byly vedeny k poddajnosti a poslušnosti a přímo předurčovány pro
udržování rodiny a chodu domácnosti. Proto se ženy začaly domáhat přiznání
svých práv a svobod, která by jim zaručovala možnost rozhodovat o sobě a svém
životě – šlo jim o zajištění základního předpokladu existence žen jako svéprávných a samostatných bytostí. Jednalo se o nejzákladnější práva pro občanský
a politický život:
– volební právo
– právo na vzdělání
– právo na vlastnictví majetku
8
Ve formě masového hnutí ženy se
svými požadavky poprvé veřejně
vystoupily za Velké francouzské revoluce a poté o sto let později v Anglii.
Zde se tehdejším bojovnicím za
ženská práva říkalo sufražetky (podle
anglického suffrage = volební právo).
Nejvýznamnějšími představitelkami ženského hnutí byla například
spisovatelka Virginia Woolf nebo
Mary Wollstonecraft, v tehdejším
Československu pak třeba Františka
Plamínková a ženské hnutí podporovala i Charlotte Garrigue a její manžel,
první prezident Tomáš Garrigue
Masaryk.
První vlna feminismu skončila přibližně v roce 1930, kdy byly hlavní cíle
splněny. Došlo k odstranění legislativních překážek a ženám bylo postupně
umožněno studovat, vlastnit majetek
a volit. V Československu mohou ženy
Ne neaktuální heslo i v roce 2008: Volební hlasy ženám
volit jako v jedné z prvních zemí od
roku 1918, ve Velké Británii od konce
dvacátých a ve Francii až od čtyřicátých let. V jednom švýcarském kantonu musel
v této otázce zasahovat parlament ještě v roce 1985 a např. v Kuvajtu dosáhly
ženy volebního práva až v roce 2005. V některých zemích jako je např. Saudská
Arábie ženy volební právo sice přiznané mají, ale velmi omezené.
Druhá vlna feminismu
Alexandre Dumas starší: „Emancipace ženy je měřítkem emancipace celé společnosti.“
Feministické hnutí svých cílů sice dosáhlo, ale o faktické rovnosti mezi pohlavími
ještě zdaleka nemohla být řeč. Přibývalo vysokoškolaček a ženy během války
také prokázaly své schopnosti obstát jak ve veřejném životě, tak v hospodářské
sféře, kde musely muže zastoupit v řadě do té doby výhradně „mužských“ profesí.
Po 2. světové válce došlo k hospodářskému rozmachu západních zemí, opětovnému posílení pozice mužů coby živitelů rodin a k návratu představy o jediném
možném způsobu realizace žen – v rodině a domácnosti. V této době se řada žen
cítila ve svých rolích nešťastnými a stále více si uvědomovaly, že se nejedná pouze
o jejich soukromý problém, ale o problém celé společnosti. Po opětovném upev-
9
nění konzervativních představ o rolích žen (v soukromé sféře) a mužů (ve sféře
veřejné) se začala v 60. letech 20. století utvářet tzv. druhá vlna feminismu, která
se projevila zejména v USA, kde byla úzce spojena s hnutím hippies a bojem za
lidská práva obecně. Ženy si uvědomily, že jsou jednou z utlačovaných a diskriminovaných skupin, která je podceňována a zesměšňována, nemá rovné zastoupení
na politické scéně, jejich práce v domácnosti a při výchově dětí není dostatečně
ohodnocena, a že existuje řada předsudků vůči jejich schopnostem. Feminismus
se postupně z širokého protestního hnutí vydělil a formoval své požadavky, jejichž
podstatou byla vůle žen rozhodovat nezávisle samy o sobě. Úspěšně prosazenými
požadavky druhé vlny feminismu bylo přiznání práva na větší kontrolu žen nad
svým tělem, právo na ukončení těhotenství a přístup ke všem profesím. Vznikala
řada významných knih, které ovlivnily formující se nové feministické hnutí a mají
značný vliv i na jeho současnou podobu. Mezi nejvýznamnější autorky patřily
a patří Simone de Beauvoir, Betty Friedan či Germaine Greer.
Feministické hnutí se částečně přesunulo na akademickou půdu a nová generace bojující za ženská práva se začala zabývat novými tématy. Hledal se původ
nerovností mezi pohlavími a jedním z nejdůležitějších témat bylo zpochybnění
tradiční „přirozené“ role žen ve světě ovládaném muži. Pozornost byla zaměřena
na postavení žen a mužů v naší kultuře v nejširším smyslu (instituce, jazyk apod.)
a na psychologii – formování mužské a ženské identity, sledování vzorců chování
jednotlivých pohlaví. Tato formující se ženská (později i mužská) studia dala vzniknout novému vědnímu oboru – gender studies. Druhá vlna feminismu se nezabývala jenom rovností žen a mužů, ale také jejich rozdílností. Kladla důraz na to, aby
jinakost nebyla předpokladem pro nerovnost, aby bylo umožněno každému najít
a rozvíjet svoje individuální kvality.
Ženské hnutí a jeho požadavky výrazně ovlivnily vývoj západní kultury. Byla
nastartována širší a dlouhodobější společenská změna, která ještě musí projít
řadou diskusí. Tato změna se však bohužel netýkala východních států pod nad
vládou komunistického režimu, neboť řada feministických požadavků byla sice
prosazena „shora“, avšak v situaci, kdy byla omezena svoboda projevu a shromažďování, a tudíž nemohlo jakékoliv širší ženské feministické hnutí vzniknout.
Následkem je, že si ženy bývalého východního bloku neprošly stádiem sebeuvědomění, zformulováním a prosazením svých potřeb a požadavků.
10
Současnost
Feministické hnutí se začalo rozčleňovat do nejrůznějších myšlenkových směrů
a v současné době mluvíme o tzv. třetí vlně feminismu. Dnešní feministky si dobře
uvědomují hodnotu práv a výhod vybojovaných ženami předchozích generací, která nejsou samozřejmostí a je třeba o ně pečovat, utužovat jejich dodržování, a také
je dále rozšiřovat. Muže neberou jako nepřátele, ale snaží se o společné zlepšování
životních podmínek obou pohlaví.
Požadavky různých směrů feminismu jsou:
– stejné mzdy žen a mužů za stejnou práci,
– rovné příležitosti žen a mužů v přístupu ke vzdělání,
– rovné zastoupení žen a mužů v politice,
– společné formy péče o děti,
– právní a finanční nezávislost všech žen,
– možnost antikoncepce a interrupce,
– ukončení diskriminace lesbických žen,
– ochrana všech žen před jakýmikoli formami násilí,
– přeformulování zákonů a rovněž změna ve struktuře institucí, které zvýrazňují
mužskou dominanci.
V České republice se stále ještě udržuje poměrně špatný zvuk feminismu, který je
důsledkem toho, že v 60. letech 20. st. chyběl volný průběh ideového proudu druhé vlny, a že po roce 1989 byly špatně vykládány feministické myšlenky přicházející
ze západních zemí. Postupně však dochází k pozitivním změnám, na které má velký
vliv snaha o splnění požadavků Evropské unie, rozvíjející se občanská společnost
a také uvědomění, že je nutno změnit nerovné uspořádání naší společnosti.
Základem feministického hnutí dneška (jehož součástí už dávno nejsou pouze
ženy a které je v různých podobách rozšířeno po celém světě) je snaha o odstranění všech forem diskriminace, k čemuž je třeba nejdříve odstranit všeobecně
přijímané genderové stereotypy z myšlení široké veřejnosti. Diskriminace je
důsledkem genderových stereotypů a vede k nerovnému postavení žen a mužů
ve společnosti, které s sebou nese řadu problémů pro obě pohlaví. Jedná se
zejména o negativní dopady pro ženy (např. diskriminace na pracovním trhu,
neúčast v mocenských a rozhodovacích procesech, násilí páchané na ženách),
ale v řadě případů i pro muže (např. stereotypní pohled na muže na rodičovské
dovolené, bariéry v některých „žensky“ pojímaných profesích).
11
Příklady genderových stereotypů
K utužování genderových stereotypů významnou měrou přispívá zobrazování žen
a mužů v médiích a také jazyk, který používáme.
Všechna tato podstatná jména mají sice i svůj ženský ekvivalent, ale stále se ještě
často používají pouze rody mužské, a to i v případech, že jde o konkrétního jednoho
člověka – ženu (viz foto 1) anebo se jasně jedná o skupinu lidí, ve které jsou pouze
ženy (viz foto 2).
Genderové stereotypy v jazyce
Základním komunikačním prostředkem, kterým vyjadřujeme
svoje postoje, myšlenky, a kterým
vnímáme svět vůbec, je jazyk.
Genderové stereotypy a nerovné
postavení žen v jazyce jsou hluboce zakořeněny. Česká gramatika v sobě skrývá řadu genderově
nekorektních pravidel a záludností např. v podobě měkkého
a tvrdého i/y v koncovkách sloves
ve tvaru času minulého a dalších
slov, která se řídí pravidlem, že
měkké i se používá „byť jeden
muž je mezi milionem žen a dětí“.
Nejviditelnějším příkladem
problematiky genderu v jazyce
je používání tzv. generického
maskulina (podstatná jména
množného čísla, která – ač rodu
foto 1, foto 2
Výňatek z článku „Přednášky budou řešit postavení
žen a mužů ve společnosti“, který vyšel v regionálních
novinách Boskovicko s citátem jedné (!) z „pořadatelů“.
užského – označují souhrnm
ně muže i ženy), při kterém
dochází k „zneviditelnění“ žen
a automatickém přesunu pozornosti na příslušníky mužského
pohlaví (hromadná označování
zaměstnanců, klientů, studentů, občanů, aktivistů, obyvatel,
politiků, uprchlíků a příslušníků
dalších skupin v různých tiskopisech, zprávách, vyhláškách,
nařízeních apod.).
Náborový plakát dopravního podniku „Přijmeme řidiče (!) tramvají,
trolejbusů a autobusů“.
12
Odbornice a odborníci zabývající se genderovou rovností v jazyce upozorňují i na
odlišný způsob projevu a komunikace mužů a žen (ženy mají tendence mluvit
tišším hlasem, jejich projev není dostatečně důrazný, častěji se ve spojení s nimi
používají zdrobněliny apod.) a na různý způsob hodnocení jazyka a zejména textů
v případě, že jde o autora či autorku – zvláště u odborných textů byla prokázána
menší důvěra veřejnosti v předkládaná fakta, pokud byl článek podepsán ženou
(což také dokazuje provázanost a šíři vlivu genderově stereotypních představ
a předsudků, neboť tato nedůvěra jistě též souvisí s příkladem nerovného postavení žen a mužů ve vědě).
S nerovným postavením mužů a žen
a projevy tohoto problému v jazyce souvisí také jejich vyobrazování
ve školních učebnicích. Klasická
skládanka slabik „Ema má mámu“ je
nevinným startem k různým (nejčastěji jazykovým) cvičením a překladům, které jsou doplněny o ilustrace
v učebnicích, kde jsou ženy vyobrazované věrně dle stereotypu týkajícího se provázanosti jejich existence
s rodinou a úsilím o krásu, a muži jako
budovatelé a průvodci světem mimo
domov.
Ukázka netypického ilustračního obrázku s mužem jako
pečující osobou vybraná z omalovánek „Táta–máma,
máma–táta v kuchyni i u Fiata“, které vydala Evropská
kontaktní skupina (2007, http://www.eks.ecn.cz)
s cílem nabourat genderové stereotypy u předškolních
a mladších školních dětí.
13
Genderové stereotypy v médiích
V mediálních strategiích je často využíván tzv. mýtus krásy.
Média jsou schopna ovlivňovat mínění lidí v obrovském měřítku, a tak má jejich
poselství obsahující genderové stereotypy silný dopad na představy o postavení
a rolích žen a mužů v široké společnosti. Bohužel prostřednictvím médií dochází
především k prohlubování předsudků a stereotypních představ. Podle různých
průzkumů se ženy téměř neobjevují ve
zprávách či na titulních stránkách novin
a pokud ano, tak zejména ve spojení
s „lehčími“ tématy (např. herečky a zpěvačky). V reklamních kampaních na různé
produkty jsou naopak jednou z hlavních
součástí. Vedle reklamních spotů, kde
mají převážně roli matek a hospodyněk,
jsou to jen velmi výjimečně odbornice či
jinak výše společensky situované ženy.
Totéž platí také v běžných zprávách a různých zábavných i serióznějších pořadech.
I když redaktor či redaktorka dělá rozhovor s významnou ženskou osobností
(slavnou umělkyní, vysokou političkou,
top managerkou), která se dostala vlastními schopnostmi na vrchol ve svém oboru,
neodpustí si většinou otázku ve stylu
„A jak to zvládá vaše rodina?“, čímž se stále
Reklama na zmrzlinu…
zdůrazňuje odpovědnost žen za plynulý
chod rodiny a domácnosti.
Mýtus krásy
Johann Christopher Friedrich Schiller: „Největším ze všech majetků je krása ženy.“
Především u žen a dívek se klade velký důraz na jejich vzhled, který se stal
důležitým měřítkem jejich hodnocení. Mýtus krásy je považován za novodobý
nástroj útlaku žen, neboť se tvrdí, že kvalita zvaná „krása“ objektivně a univerzálně
existuje, a že ženy ji musí chtít ztělesňovat a muži musí chtít vlastnit ženy, které
ji ztělesňují. Ženy a dívky se snaží splnit očekávání na ně kladená a ztotožňují se
s vytvořenými standardy krásy. Chtějí se vyrovnat top modelkám, jejichž ideální
vzhled a tělesné proporce jsou uměle dotvářeny (elektronické korektury fotografií) a tato jejich „ideální“ podoba často hraničí s tím, co je jejich už tak narušený
organismus ještě schopen zvládnout. Velkým nebezpečím se pak v důsledku
honby za „ideální“ postavou stávají poruchy v příjmu potravy – anorexie a bulimie,
jenž jsou smrtelnou hrozbou pro ženy, které převzaly tento nepřirozený model
za svůj. Mýtus krásy je mohutně podporován ženskými časopisy, v nichž velkou
část tvoří rady, jak být co nejdokonalejší, aniž by se kladl důraz na jiné osobnostní
kvality než je nový typ líčení, útlý pas a moderní šaty.
Clarissa Pinkola Estés: „Podporovat pouze jeden jediný druh krásy znamená být nevšímavý k přírodě
...nemůže existovat jeden druh ňader, jeden druh pasu a jeden druh kůže.“
Samostatnou kapitolou je vztah médií k vyobrazování ženského těla. Často
dochází k méně či více otevřeným projevům sexismu (pohlížení na jedince skrze
jeho příslušnost k danému
pohlaví). Tento
prostředek je
opět využíván
především
v reklamních
spotech a na
billboardech,
ale také k doplnění článků
v časopisech
a novinách.
Myslíte, že spolu může souviset zobrazování ženského těla v reklamě a násilí páchané
na ženách? Jak?
14
15
Genderové stereotypy v rodině
Nejsilněji působící genderové stereotypy jsou spojeny s představami o úloze
a postavení žen a mužů v rodině, jejich podílem na výchově a péči o děti, a také
se starostí o chod domácnosti všeobecně. Ačkoliv je možnost zůstat s dětmi na
tzv. rodičovské dovolené (doba, která následuje po mateřské dovolené, kterou
nastupuje žena po narození dítěte) uzákoněná pro muže i ženy, zůstávají po
nadcházejících několik let doma s dětmi v drtivé většině ženy. Tato skutečnost je
dána především stereotypní představou o poslání a přirozené úloze žen-matek,
ale má spojitost i s menšími průměrnými výdělky žen. Stejný důvod (menší mzda)
je většinou klíčovým argumentem pro muže, kteří se rozhodnou zůstat s malými
dětmi na rodičovské dovolené v případě, že větší výdělek má netradičně žena.
S tradičními rolemi mužů a žen v rodině souvisí také problematika vykonávání
domácích prací a zajišťování chodu domácnosti. Ve většině rodin jsou domácí
práce úzce spjaty s úlohou a činností matky, kdy se stávají náplní jejího volného
času po té, co se vrátí z klasického placeného zaměstnání. Spousta mužů doma
také „pomáhá“, ale zbývá jim daleko více volného času na jejich koníčky a záliby.
Toto je základní rozdíl v přístupu v porovnání s ženami, které svůj volný čas mají
více a pevněji spjat s rodinou a udržováním chodu domácnosti (úklid, výchova dětí,
ruční práce apod.). Dalším problémem je zdánlivá „neviditelnost“ domácí práce,
kdy není přesně jasné, kdo ji dělá, ale přesto je to nejčastěji žena a ostatní členové
domácnosti jí s ní pomáhají. Při průzkumech o podílu na vykonávání domácích prací se většina (59 %) žen domnívá (oproti 9 % mužů), že v domácnosti vykonává více
než spravedlivý podíl práce. 49 % mužů si myslí, že dělba práce mezi partnery je
v jejich domácnosti vcelku spravedlivá, i když možná nestejně/nerovně rozložená.
Toto pojetí spravedlivé nerovnosti je možné vysvětlovat v kontextu relativně silného souhlasu české populace s názorem, že „muž má vydělávat peníze a žena se má
starat o domácnost a rodinu“ (zdroj: Gender, rovné příležitosti, výzkum č. 1/2004).
– Napadají vás ještě jiné příklady genderových stereotypů v našem životě?
– Podívejte se na následující fotografie žen v netradičních rolích.
Jak na vás působí?
16
Kam pro radu a pomoc:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Gender Studies, o. p. s. –
http://www.genderstudies.cz; http://www.feminismus.cz
Genderové informační centrum NORA, o. p. s. – http://www.gendernora.cz
Žába na prameni o. s. – http://www.zabanaprameni.cz;
http://www.novimuzi.eu; http://www.novezeny.eu
Otevřená společnost, o. p. s. –
http://www.osops.cz/cz/projekty/genderova-rovnost
kampaň Ženská práva jsou lidská práva NESEHNUTÍ Brno –
http://zenskaprava.ecn.cz
Aspekt – http://www.aspekt.sk
GITA – Genderová informační a tisková agentura – http://www.ta-gita.cz
ECONNECT – http://www.ecn.cz; http://obcan.ecn.cz
Obor genderových studií katedry sociologie Fakulty sociálních studií
Masarykovy univerzity v Brně – http://gender.fss.muni.cz
Katedra genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Praha – http://www.fhs.cuni.cz/gender/
Použitá literatura:
[1]Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání – L. Jarkovská (NESEHNUTÍ Brno,
2003)
[2] ABC feminismu – eds. K. Rytířová, L. Formánková (NESEHNUTÍ Brno, 2004)
[3] Ženy, muži a společnost – C. M. Renzetti, D. J. Curran (UK Praha, 2003)
[4] (RE)prezentace žen v médiích (Gender Studies, o. p. s., 2002)
[5] časopis Poměchuť, 1/2000 (Medúza)
[6] http://www.genderonline.cz – časopis Gender/rovné příležitosti/výzkum
[7] http://www.feminismus.cz
Další zajímavá literatura k tématu:
[1] Gender ve škole: Příručka pro vyučující předmětů občanská výchova, občanská
nauka a základy společenských věd na základních a středních školách – ed.
I. Smetáčková (Otevřená společnost, o. p. s., 2005)
[2] Pohlaví, gender a společnost – A. Oakley (Portál, 2000)
[3]Ružový a modrý svet: Rodové stereotypy a ich dôsledky – eds. J. Cviková,
J. Juráňová (Aspekt, 2003)
[4]Společnost žen a mužů z aspektu gender – ed. H. Maříková (Nadace Open
Society Fund Praha, 1999)
[5] Mýtus krásy – N. Wolf (Aspekt, 2000)
17
Rovné příležitosti žen a mužů
Jedním z předpokladů fungující demokratické společnosti jsou rovné příležitosti
všech osob v přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdrojům veřejných financí a zdrojům veřejné moci bez rozdílu pohlaví, rasy, sexuální orientace, náboženského
nebo politického smýšlení. Pokud neexistuje tato rovnost, nastává diskriminace.
 Diskriminace je rozlišování, omezení nebo odnětí práv určité kategorii obyvatel
pro její pohlaví, rasu, národnost, náboženství, třídní nebo politickou příslušnost.
= rozlišování, které někoho poškozuje
= neuznávání rovnosti jednoho člověka s druhými
= omezování nebo popírání práv určitých kategorií obyvatelstva
– Jaké způsoby diskriminace jsou podle vás nejčastější?
 Rovné příležitosti = rovné, tedy nediskriminační podmínky pro všechny
– Máte dostatek informací o problematice rovných příležitostí mužů a žen?
– Kde byste takové informace hledali?
Rovnost všech občanů a občanek České republiky je deklarována zejména v Listině základních práv a svobod.
§ Listina základních práv a svobod, článek 3 odstavec 1:
„Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu,
příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“
V našem každodenním životě se s diskriminací na základě pohlaví setkáváme
poměrně často. Bohužel se týká především znevýhodňování žen vůči mužům. Hlavními formami diskriminace, se kterými se ženy a také muži setkávají, jsou zejména:
– nerovný přístup ke vzdělání
– nerovná rozdělení práv a povinností v rodině
– nerovný podíl účasti v politice
– diskriminace před vstupem do zaměstnání (diskriminační inzeráty, diskriminační přijímací řízení)
– diskriminace v zaměstnání (platová nerovnost, nerovné pracovní podmínky,
sexuální obtěžování)
Platová diskriminace
I když dochází k diskriminaci žen i mužů, ve většině případů jsou diskriminovány
ženy. Nejpatrnější nerovností mezi muži a ženami je nerovnost platová, v porov-
18
nání s muži mají totiž ženy až o 40% menší mzdu (viz následující tabulka). Procentuální rozdíl mezi průměrnou mzdou mužů a žen v České republice v roce 2006
dosahoval bezmála 25%, což byl výsledek výrazně nad 15% průměrem Evropské
unie (zdroj: Eurostat, 2005; Život žen a mužů, ČSÚ, 2006).
Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních zaměstnaneckých tříd (KZAM)
v roce 2006 (zdroj: Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ, 2006)
Zaměstnání
Celkem
Průměrné hrubé měsíční mzdy
celkem
ženy
muži
ženy/muži v %
22 908
19 305
25 593
75,4
Profesní a zaměstnanecké skupiny (KZAM):
1
zákonodárci, vedoucí pracovníci
46 840
32 264
53 836
59,9
2
vědečtí a odborní duševní pracovníci
30 501
26 113
35 679
73,2
3
techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci
25 124
21 616
29 107
74,3
4
nižší administrativní pracovníci
18 462
17 462
21 266
82,1
5
pracovníci ve službách a obchodě
14 556
12 906
17 167
75,2
6
kvalif. dělníci v zemědělství, lesnictví a rybolovu
15 156
14 268
15 951
89,4
7
řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé
18 955
13 948
19 938
70,0
8
obsluha strojů a zařízení
18 493
15 192
19 790
76,8
9
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
12 898
11 556
14 576
79,3
Ačkoli se hovoří o stále lepším postavení žen ve společnosti, pravdou je, že za
posledních deset let rozdíl mezi platy žen a mužů neklesl a v ČR se dokonce mírně
zvýšil. Z výše uvedené statistiky mohou vyplývat dva závěry: buď vydělávají ženy
na stejných pozicích méně peněz nežli muži, anebo se ženy nedostávají na lépe
placené pozice – ve skutečnosti dochází k obojímu. A to přesto, že je v České
republice je ze zákona zakázáno dávat za vykonání stejné práce různé platové
ohodnocení. Tento zákon se však často obchází tím, že místo pro muže a místo
pro ženu je jinak pojmenováno.
§ Zákoník práce, 262/2006 Sb., § 16, odstavec 1:
„Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci,
pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných
peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost
dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.“
Do 1. 1. 2007 upravoval rovnost odměňování Zákon o platu z roku 1991, ten byl ale
účinností nového Zákoníku práce zrušen.
– Co je příčinou takovéto zřejmé diskriminace?
– Proč firmy ženy hůře platí a proč ženy nastupují do hůře placených odvětví?
19
Diskriminace při vzdělávání
Diskriminace při přijímacím pohovoru
Nerovnosti mezi ženami a muži se začínají formovat již na prvních stupních vzdělávacího systému. Výzkumy poukazují na rozdílný přístup k chlapcům a dívkám při
výchově a vzdělávání mimo rodinu. Dívky jsou směřovány k určitým povoláním
(např. učitelka, švadlena, kadeřnice, zdravotní sestra) a navzdory individuálním
předpokladům jsou zrazovány od tradičně mužských oborů (např. fyzik, správce sítě,
stavební inženýr, truhlář). Na vysokých školách studovalo v roce 2005/06 téměř shodný počet žen a mužů, odlišnosti se ale projevily v konkrétních studovaných oborech.
Zaměstnavatelé předpokládají, že žena se na rozdíl od muže odebere na rodičovskou dovolenou, bude doma s nemocným dítětem a po práci se bude věnovat
péči o domácnost a děti. Velký vliv má také stereotypní pohled na pracovní schopnosti žen (např. předpoklad, že ženy jsou dobré kuchařky a účetní, ale v technických oblastech a odpovědnějších funkcích jsou údajně méně schopné), kvůli kterým jsou diskriminovány jak ve vzdělávacím procesu, tak při žádání o zaměstnání.
Při přijímacím pohovoru zaměstnavatel často u žen zjišťuje věk, počet dětí a plány
v soukromém životě, ačkoliv by ho tyto údaje neměly zajímat a otázky by měly být
zaměřeny na kvalifikační předpoklady a praxi uchazečky o zaměstnání. Na základě
takto zjištěných dat ze soukromí ženy většinou dochází k diskriminaci (například
malá úspěšnost mladých žen při žádání o práci vzhledem ke stereotypní představě, že žena ve věku 25–35 let se jistě bude brzy chtít stát matkou a způsobí tak
problémy svému zaměstnavateli). Přitom tímto přístupem dochází k porušování
zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce.
Studenti/studentky vysokých škol podle oborů studia v akademickém roce
2005/06 (zdroj: Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ, IIE, 2007)
100%
80%
muži
60%
ženy
40%
20%
0%
e
y
y
ní
dy
dy
dy
dy
dy
uk
é
uk
v
v
.p
na
um
ív
.v
na
év
c
é
r
ní
n
a
a
k
a
o
k
d
e
s
s
e
ic
áv
et
ro
dy
dy
en
Pr
ía
l tu
v
av
Pí
chn
ku
c.
ole
év
lstv
Te
ké
a
k
p
e
o
c
t
i
c
s
i
m
n
ky
mi
u
far
ía
es
au
no
a,
i tn
o -l
.a
ko
an
gik
an
a
E
lsk
o
y
k
m
g
d
d
, lé
Hu
da
V
m
tví
Pe
Ze
tnic
o
rav
Zd
Právě ve školství, které by se zdánlivě dalo považovat za obor, kde mají ženy
a muži rovné příležitosti, k diskriminaci často dochází. Na základních a středních
školách je převaha učitelek, zatímco na vysokých školách převažují muži. „Čím
vyšší pedagogickou hodnost vyučující na VŠ mají, tím je mezi nimi zastoupení
žen nižší: mezi asistenty je jich 50,7%,
mezi odbornými asistenty 42,8%,
mezi docenty 25,6% a mezi profesory
12,1%.“ (zdroj: Ženy a muži v datech,
ČSÚ, MPSV, 2005)
– Proč si myslíte, že ke zmíněné situaci ve školství dochází?
– Myslíte si, že v průběhu výchovy
a vzdělávání dochází i k diskriminaci mužů? Jakým způsobem?
20
Nerovné postavení žen a mužů ve vzdělání je často
umocněno genderovými stereotypy v jazyce.
§ Zákon o zaměstnanosti, 435/2004, §4, odstavec 2:
„Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace
z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku,
náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností
k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách
nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za
diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující
podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.“
§ Zákoník práce, 65/1965 Sb. (ke dni 1.10.2004), §1, odstavec 4:
„ V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace…“ (dále
stejné znění jako v zákoně o zaměstnanosti)
– Zkuste sehrát přijímací pohovor do zaměstnání tak, aby byl diskriminující,
a naopak, aby byl korektní.
Diskriminační inzeráty
I přes zákon o zaměstnanosti se poměrně často setkáváme s diskriminačními
inzeráty. Jsou to takové inzeráty, které se při nabídce zaměstnání obrací buď
přímo na ženy nebo na muže a tím diskriminují druhé pohlaví. Například: „Hledáme manažera, vedoucího marketingu, prodavačku, sekretářku, uklízečku.“, či přímo:
„Hledáme mladého muže bez závazků, ženu s odrostlými dětmi.“ Některé inzeráty
diskriminují nepřímo, například: „Požadujeme maximální časovou flexibilitu, nabízíme práci v mladém dynamickém kolektivu.“ Z uvedeného inzerátu je zřejmé, že se
21
bude nejspíše jednat o práci pro mladé muže bez závazků. Oproti jiným formám
diskriminace, které se poměrně špatně dokazují, se lze diskriminačním inzerátům relativně jednoduše bránit. Stačí upozornit příslušný Úřad práce, který může
zaměstnavateli, jenž takový inzerát používá, udělit pokutu.
1) Inzeráty ve většině případů diskriminují ženy. Muže v případech,
pokud se jedná o zaměstnání,
která jsou „tradičně“ určována
ženám (viz obr. vpravo).
2) „Hledáme mladého komunikativního muže, příjemného vzhledu
a vystupování pro kuchyňské
studio jako prodavač-vedoucí.
Nadstandardní platové ohodnocení. Pracoviště v Brně.“ (zdroj: Jobservis rádia Hey!, 10. 5. 2004)
3) Diskriminační inzeráty přímo směřují muže a ženy ucházející se o zaměstnání
k určitému typu výběru: „Společnost působící v oblasti prodeje, pronájmu a servisu stavebních strojů hledá do svého týmu vhodnou kandidátku na pozici
fakturantka“ nebo „Společnost ICZ a.s. hledá pro divizi Private nového kolegu
na pozici konzultant – analytik.“ (zdroj: Jobs.cz, 3. 2. 2008)
Diskriminačními inzeráty samozřejmě nejsou inzeráty typu: „Hledáme ženu do
pěveckého sboru, mladšího muže pro obsazení do filmu.“, protože těžko může
mladého studenta hrát ve filmu starší žena. Na tyto případy zákoník práce také
pamatuje:
„Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních
činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným
pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek
přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke
skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.“
– Najdete další zaměstnání, která by mohla vykonávat pouze žena či muž?
Diskriminace v zaměstnání
Kromě rozdílu ve finančním ohodnocení žen a mužů na identických pracovních
pozicích je diskriminací také rozdíl v přidělování tzv. bonusů a zaměstnaneckých výhod (služební auto, služební mobilní telefon, příspěvek na stavební
spoření apod.).
22
Dalším příkladem diskriminace v zaměstnání je rozdíl v pracovních podmínkách
poskytnutým mužům a ženám. Mezi pracovní podmínky patří například pracovní doba, pracovní režimy, práce přesčas, pracovní pohotovost, překážky v práci,
určování a poskytování dovolené, péče o kvalifikaci a bezpečnost práce, právo
zaměstnané osoby na informace, podmínky pro vykonávání práce. Mezi porušování rovných pracovních podmínek spadá například i nepřítomnost dámských
toalet na pracovišti. Zde hovoří opět jasně zákoník práce:
„Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu
a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.“
V tomto odstavci je zmíněn také postup v zaměstnání. Není tomu tak náhodou,
i v této oblasti jsou často ženy diskriminovány. Mnoho vedoucích pracovníků
i pracovnic nedůvěřuje ženám co se týče pracovních výkonů a zodpovědnosti.
Přitom tyto předsudky nejsou nijak podložené. Odsuzování člověka pouze na
základě jeho pohlaví se nazývá sexismus.
– Setkali jste se s projevy sexismu? S jakou formou nejčastěji?
Další specifickou oblastí diskriminace v zaměstnání je sexuální obtěžování, které
se týká mužů i žen. Jedná se o sexuální návrhy, jejichž odmítnutí má pro oběť
negativní dopady v zaměstnání či jakékoliv jiné chování se sexuálním podtextem
(sexuálně zabarvené vtipy, posílání pornografických obrázků emailem, narážky na
soukromý intimní život apod.), které je dané osobě nepříjemné. Obtěžování přichází často ze strany zaměstnávající či nadřízené osoby, pro oběť je proto těžké se
bránit. V každém případě je ale možno sexuální obtěžování žalovat nebo nahlásit
na Úřadu práce, protože na tuto formu diskriminace také pamatují zákony:
§ Zákon o zaměstnanosti, 435/2004, §4, odstavec 9:
„Obtěžování z důvodu příslušnosti k pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo
etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální
obtěžování se považuje za diskriminaci.“
„V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá
diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné
zacházení přípustné, upravuje zvláštní právní předpis.“
Speciální tzv. antidiskriminační zákon vymezující pravidla rovného zacházení
a právní prostředky ochrany před diskriminací je v současné době projednáván
23
poslaneckou sněmovnou. Poslední verzi, která se značnými problémy prošla politickým vyjednáváním, odsoudilo k dalšímu nezdaru a nejistému začátku platnosti
veto prezidenta ČR na jaře 2008. Tento zákon by měl zajistit ochranu proti diskriminaci v rozsahu, který garantují směrnice EU a měl být součástí české legislativy
již roku 2004, jako podmínka vstupu země do EU. Z tohoto důvodu již byla proti
České republice Evropskou komisí zahájena čtyři řízení o porušení smlouvy.
Nerovná rozdělení práv a povinností v rodině
Jednou z největších příčin diskriminace žen je nerovnoměrně rozdělená péče
o dítě. Již byl zmíněn zažitý a stereotypní předpoklad, že žena se na rozdíl od
muže odebere na rodičovskou dovolenou, bude zůstávat doma s nemocným
potomkem a po práci se bude věnovat péči o domácnost a děti. Tento stav je pro
ženu na pracovním trhu velkým handicapem. Naproti tomu jsou muži také diskriminováni, neboť se předem předpokládá, že se péče o dítě nebudou účastnit,
a leží na nich břímě finančního zabezpečení rodiny. Současná situace tedy ztěžuje
mužům možnost starat se o dítě, a to nejen z důvodů finančních, ale také kvůli
obavám z posměchu a z diskriminace v zaměstnání. Muži, který čerpá rodičovskou
dovolenou, může být znesnadněn další postup či odnímány platové výhody.
V praxi to znamená, že rodičovskou dovolenou může čerpat jak otec, tak matka
(a dokonce i oba zároveň). Rodičovský příspěvek však nenáleží otci po dobu, kdy
matka pobírá peněžitou pomoc v mateřství (po dobu tzv. mateřské dovolené).
V případě obou rodičů na rodičovské dovolené může rodičovský příspěvek pobírat pouze jeden z nich. Od 1. ledna 2004 si může rodič na rodičovské dovolené
přivydělat libovolnou částku, přitom ale trvá povinnost zajistit trvalou péči o dítě,
neboť na státní zařízení péče o děti předškolního věku, má nárok jenom po dobu
4 dnů v měsíci, pokud se jedná o dítě mladší tří let. Rodičovský příspěvek je od
1. ledna 2007 stanoven ve třech výších, které jsou vypláceny podle délky čerpání
příspěvku. Ve zvýšené rodiče čerpající částku do dvou let věku dítěte (11 400 Kč),
základní pro matku nebo otce, kteří se rozhodnou zůstat na rodičovské dovolené
po dobu tří let (7 600 Kč) a snížené výši pro rodiče kteří si zvolí čtyřletou rodičovskou dovolenou (3 800 Kč) (zdroj: MPSV, 2007).
Jak je patrné z uvedeného mezinárodního srovnání (viz následující tabulka), pro
ženy v České republice přináší mateřství výrazný pokles pracovní aktivity, oproti
realitě většiny ostatních evropských států.
Míra zaměstnanosti žen a mužů podle počtu nezletilých dětí (čtvrté čtvrtletí
roku 2005), zdroj: Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ Eurostat, 2007.
Země
Ženy 20–49 let
1 dítě
Jednou z možností, jak by se mohl otec podílet na výchově dětí, je čerpání tzv.
rodičovské dovolené. Rodičovská dovolená pro obě pohlaví byla v ČR zavedena
až v roce 2001. Upravuje ji zákoník práce:
§ Zákoník práce, 262/2006 Sb., §196 – Rodičovská dovolená:
„K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni
a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se
poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to
v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.“
24
2 děti
Muži 20–49 let
3 a více dětí
1 dítě
2 děti
3 a více dětí
Belgie
70,5
75,9
50,9
88,9
92,4
88,2
Česká republika
65,4
58,7
31,3
91,4
94,4
84,8
Německo
64,6
55,8
37,4
88,1
90,1
82,9
Řecko
57,8
56,4
51,8
93,1
96,4
95,0
Španělsko
59,9
56,1
47,1
90,4
93,2
90,4
Francie
71,5
69,3
45,0
87,5
91,7
87,8
Itálie
56,7
50,8
38,6
90,0
93,2
91,1
Kypr
69,3
71,7
54,3
87,3
94,6
98,8
Lotyšsko
73,0
75,0
48,3
92,2
91,2
88,1
Lucembursko
68,8
62,2
44,6
93,0
97,0
96,0
Maďarsko
60,8
51,7
20,7
83,0
87,0
70,1
Nizozemsko
75,6
74,1
62,5
93,6
94,8
92,5
Rakousko
76,4
66,3
49,4
91,8
94,5
88,7
Polsko
65,4
59,4
50,8
81,3
86,1
82,5
Portugalsko
76,9
74,3
54,5
90,5
93,5
85,3
Slovinsko
81,9
85,3
74,7
91,1
95,7
91,1
Slovensko
66,7
57,5
33,4
84,5
89,7
71,9
Velká Británie
71,2
66,3
44,6
89,9
92,3
85,9
25
V současnosti v České republice čerpá rodičovskou dovolenou minimum mužů.
Český otec tedy zůstává ve většině případů „ekonomickým“ zajišťovatelem rodiny,
zatímco žena se výrazně angažuje na poli péče o rodinu. Dá se předpokládat,
že podobně jako v jiných evropských zemích bude v ČR v budoucnosti stoupat
počet mužů, kteří využijí rodičovskou dovolenou alespoň na pár týdnů po porodu.
Zapojení mužů do péče o dítě by mělo vyvolat odpovídají reakce u zaměstnavatelů, kteří by měli vzít na vědomí také rodinný život.
– Jak by se podle vás dala současná diskriminující situace řešit?
Rozdělením rolí při péči o potomstvo však nerovnosti v rodině nekončí. Tím, že má
žena zpravidla nižší plat, se stává na svém muži finančně závislou a vznikají další
nerovnosti v rodině. Žena je většinou fyzicky slabší než muž a když se tento fakt
spojí s finanční závislostí, vzniká často nerovnováha moci v rodině, kdy muž má
zásadní vliv na všechna důležitá rozhodnutí. Samozřejmě může vzniknout i opačná situace. Nerovnováha moci v rodině někdy vede do extrémů, jako například
domácí násilí, kdy jsou výrazně pošlapávána základní lidská práva dotčených osob
(ve výrazné většině případů žen).
Nerovnost mužů a žen v politickém životě a legislativě
Stejně jako se objevuje diskriminace žen v rodině, vzdělání a zaměstnání, tak také
dochází k jejich diskriminaci při přístupu ke zdrojům veřejné moci. Spočítámeli podíl žen v politice na všech úrovních, zjistíme, že naprosto všude (vláda, parlament, politické strany, obecní zastupitelstva většiny zejména větších obcí atd.)
jsou ženy v menšině. Malému procentu žen zastoupených v těchto institucích se
pak zpravidla vymezuje prostor v oblastech sociální a zdravotní péče, školství,
problematiky dětí, mládeže a rodiny.
V současnosti (jaro 2008) má ČR dvě ministryně (obrany a pro lidská práva a menšiny), což znamená zhruba 11 % žen ve vládě. V poslanecké sněmovně je to 12 %
a v senátu 14 %. Česká republika těmito počty zaujímá jedno z posledních míst
mezi ostatními členskými státy Evropské unie.
– Proč si myslíte, že je malá účast žen v politice?
– Jakým způsobem by se tato situace dala řešit?
Pokud však v zákonodárných orgánech budou nadále chybět ženy, klesá naděje
na významnější posun v problematice rovných příležitostí žen a mužů. Změně
tohoto stavu by mohli napomoci také voličky a voliči sami tím, že by dali jasně
najevo nepřijatelnost politické strany, která nemá v kandidátce a na předních místech rovně zastoupeny ženy a muže. V České republice sílí diskuse o tzv. kvótách
– dočasně uplatňované pozitivní akci podporující ženy zavedením povinnosti pro
politické strany umísťovat je na své kandidátské listiny rovným dílem s muži.
26
Odstranění diskriminace
Postupem času by legislativa České republiky neměla obsahovat žádné diskriminující zákony, ba naopak, měla by účinně diskriminaci zabraňovat. Stejně tak by
nemělo docházet k diskriminaci žen při tvoření veřejných rozpočtů. Prostředky
z veřejných financí by se měly rovnoměrně vynakládat na zabezpečování potřeb
a zájmů jak mužů, tak žen. V současné době je jediný významný rozdíl mezi
mužem a ženou před zákonem ten, že zákon chrání ženy v těhotenství a mateřství. Ale i tyto rozdíly jsou přehodnocovány, zda nediskriminují muže nebo dokonce ženy samotné v jejich samostatné volbě. Tak došlo například k této změně
zákoníku práce:
§ K 1.10.2004 se ze zákoníku práce, 65/1965 Sb, §150 vypouští věta:
„Ženy nesmějí být též zaměstnávány pracemi, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené nebo škodí jejich organizmu, zejména pracemi, které ohrožují jejich mateřské
poslání.“
– Myslíte si, že zakotvení antidiskriminačních zákonů v legislativě je důležité?
A proč?
– Jaký zákon byste navrhli vy?
– Vyhledejte si co znamenají termíny zavádějící genderovou rovnost „gender
mainstreaming“ a „gender budgeting“.
Žádný člověk by neměl zůstat lhostejný k projevům diskriminace či sexismu ve
svém okolí. Lidé by měli mít dostatek informací o svých právech a postupech
při obraně proti diskriminaci. Základem naší obrany by mělo být heslo „Začít se
bránit!“. Diskriminaci v zaměstnání i při přijímacím pohovoru se můžeme aktivně
bránit např. tím, že budeme po zaměstnavateli žádat vysvětlení a nápravu. Byl-li
porušen zákon, můžeme se domáhat nápravy a zadostiučinění za pomoci soudu.
O více informací lze žádat Ministerstvo práce a sociálních věcí, Veřejného ochránce práv (ombudsman) a různé neziskové a nevládní organizace, které se tématem
rovnosti žen a mužů zabývají (např. pražské Gender Studies, o. p. s., které provozuje bezplatnou právní poradnu pro oběti diskriminace založené na pohlaví).
Obecná změna stávající situace, která diskriminuje ženy i muže, je obtížná, ale ne
nemožná. V České republice i ostatních zemích Evropy je patrný posun k lepšímu,
jak v oblasti zaměstnání, tak i vzdělávání žen. Základem pro změnu je zejména:
–
–
–
–
–
–
odsouzení sexismu
aktivní odpor proti diskriminaci
zvýšení informovanosti laické i odborné veřejnosti
nestereotypní model péče o dítě, rodinu a domácnost
vytvoření podmínek pro možnost sladění rodinného a pracovního života
rovné zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech naší legislativy
27
•
•
•
•
•
•
Gender Studies, o. p. s., Gorazdova 20, 120 00 Praha 2,
tel./fax: 224 915 666, e-mail: [email protected],
http://www.pulnapul.cz, http://rovneprilezitosti.ecn.cz
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva,
Ječná 7, 120 00 Praha 2 – Nové Město,
tel.: 224 829 087, e-mail: [email protected],
http://www.poradna-prava.cz, http://www.diskriminace.cz
Veřejný ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno, tel.: 542 542 888,
e-mail: [email protected], http://www.ochrance.cz
Český helsinský výbor, Štefánikova 21, 150 00 Praha 5, tel.: 257 221 141,
e-mail: [email protected], http://www.helcom.cz
APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství, Šmilovského 5, 120 00 Praha 2
tel./fax: 222 513 099, e-mail: [email protected], http://www.aperio.cz
Fórum 50 %, Plzeňská 846/66, 150 00 Praha 5, tel.: 257 216 170,
e-mail: [email protected], http://www.padesatprocent.cz
[1]Rovné příležitosti žen a mužů v zaměstnání – M. Huňková, K. Rytířová, J.
Navrátilová (NESEHNUTÍ Brno, 2003)
[2]Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání – L. Jarkovská (NESEHNUTÍ Brno,
2003)
[3] http://www.mpsv.cz – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rada vlády pro
rovné příležitosti žen a mužů
[4] http://europa.eu.int/comm/eurostat/ – Eurostat (statistický úřad Evropské
komise)
[5] http://www.genderonline.cz – časopis Gender/rovné příležitosti/výzkum
[6] http://zpravodaj.feminismus.cz – Zpravodaj Rovné příležitosti do firem
[1] Aktivní otcovství – eds. L. Sedláček, K. Plesková (NESEHNUTÍ Brno, 2008)
[2] Příručka na cestu k rovnosti žen a mužů – C. Asklöf, B. Hedman, H. Strandberg,
K. E. Wenander (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2003)
[3] Česká politika: Ženy v labyrintu mužů? – P. Rakušanová (Fórum 50 %, 2006)
[4]Sexualizovaná realita pracovních vztahů: Analýza sexuálního obtěžování v ČR
– eds. A. Křížková, H. Maříková, Z. Uhde (Sociologický ústav Akademie věd ČR,
2006)
[5]Rovné příležitosti jako konkurenční výhoda – H. Velíšková (Česká společnost
pro rozvoj lidských zdrojů a Gender Studies, 2007)
[6] Diskriminace a právo – I. Spoustová, B. Havelková, E. Fialová (Gender Studies,
o. p. s., 2007)
ad.
28
Násilí páchané na ženách
Informace v této kapitole se budou týkat násilí. Nepůjde o násilí, které ohrožuje
nás všechny (bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti apod.), ale o specifické druhy
násilí, které ohrožují především ženy v různých částech světa – v rozvojových
zemích stejně jako ve vyspělých západních státech. Toto násilí má řadu podob
a jeho hlavní příčinou je nerovné postavení žen a mužů v různých společnostech
a kulturách a nerovnováha moci v jejich vzájemném soužití.
– V důsledku násilí na základě pohlaví je na celém světě zabito nebo zraněno více
žen ve věku 15–44 let, než kolik zemře na rakovinu, malárii, dopravní nehody.*
– Každá třetí žena v ČR zažila během svého života násilí ze strany svého partnera (zdroj: výzkum Sociologického ústavu AV ČR, 2004)
– 70% ženských obětí vražd je zabito svými partnery.*
– Každým rokem se stávají obětí obchodu s lidmi asi dva miliony dívek ve věku
5 až 15 let.*
– Každý rok jsou dva miliony dívek ohroženy ženskou obřízkou.* (*zdroj:
Amnesty International)
§ Dle článku 1 deklarace OSN o postavení žen z roku 1993 je násilí páchané na
ženách definováno jako „jakýkoliv rodově podmíněný násilný čin, který vede, anebo
který by mohl vést k fyzické, sexuální či psychické újmě, anebo zranění žen, včetně
vyhrožování těmito činy, zastrašování anebo svévolnému omezování svobody, a to
ve veřejném či soukromém životě“.
Násilí páchané na ženách se do určité míry vyvinulo ze systému genderových rolí,
podle kterých jsou muži nadřazeni ženám. Myšlenka dominance mužů (dokonce
až vlastnictví žen muži) vládne ve většině společností a kultur a odráží se v jejich
zákonech a zvycích. Podle toho by se násilí nemělo považovat za nenormální, ale
za jakési pokračování víry, která mužům garantuje právo kontrolovat chování ženy.
Abychom mohli zabránit násilí páchanému na ženách, musíme se snažit o změnu
našeho myšlení. Například věta jako „Ona si o to znásilnění koledovala už jenom tím,
jakou měla minisukni“, je nesmysl a dělá z ženy viníka násilného činu, přičemž ve skutečnosti má vždy veškerou zodpovědnost za znásilnění pachatel. Když přijde někdo
na policii s tím, že mu ukradli nový mercedes, policisté mu také neřeknou: „A proč se
divíte, že Vám ukradli auto. To jste si holt neměl kupovat takový pěkný automobil.“
Nejčastější formy násilí páchaného na ženách:
domácí násilí, obchod s lidmi (ženami), znásilnění, ženská obřízka
V případě České republiky se jedná zejména o domácí násilí mezi partnery, kdy
jsou ženy obětí ve více než 90 % případů.
29
Domácí násilí
Tímto pojmem se označuje fyzické, psychické a sexuální násilí mezi partnery,
které se odehrává v soukromí, je opakované a má stupňující se tendenci.
Zahrnuje veškeré násilí, které probíhá za zdmi domova. Může směřovat nejen
k partnerům/partnerkám a manželům/manželkám, ale i ke starým lidem, dětem
a zdravotně postiženým. Vyskytuje se zejména v případech, kdy lze konstatovat
nerovnováhu moci (např. jedna osoba je fyzicky silnější, ozbrojená, anebo na
rozdíl od druhé disponuje financemi).
§ Zásadní zlom v české legislativě týkající se oblasti domácího násilí nastal 1. 6. 2004,
kdy vstoupila v účinnost novela trestního zákona (zákon č. 91/2004 Sb.), která
v § 215a – Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě nebo osoby
blízké zavádí trestnost domácího násilí: „Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu
žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody
až na tři léta. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán
spáchá-li čin (…) zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách nebo pokračuje-li
v páchání takového činu po delší dobu.“
Pojem týrání, zavedený již v ustanovení § 215 – Týrání svěřené osoby, byl do
soudní praxe zaveden jako úmyslné zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba
pociťuje jako těžké příkoří (může jít o bití, pálení či jiné tělesné poškozování,
ale i psychické a sexuální násilí, vydírání nebo zneužívání, vyhrožování, nucení
k ponižujícím úsluhám nebo jiným činnostem, kterou týranou osobou neúměrně
fyzicky nebo psychicky zatěžují). K tomu je třeba uvést, že trvalost pachatelova
jednání je nutno posuzovat v závislosti na intenzitě zlého nakládání. Nevyžaduje
se, aby šlo o jednání soustavné nebo trvající delší dobu, stejně jako nemusí nutně
vzniknout následky na zdraví (zdroj: http://www.mvcr.cz/nasili/default.htm).
1. ledna poté vstoupil v platnost nový zákon ze dne 14. března 2006 135/2006 Sb.,
kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. S ním
přichází i novinka v oblasti ochrany před domácím násilím, kterou je institut
vykázání pachatele. Policie tak má možnost pachatele či pachatelku domácího
násilí vykázat ze společného obydlí a jeho bezprostředního okolí, aby nedocházelo k dalšímu ohrožování oběti a ta tak měla možnost svou situaci řešit. Pachatel/ka
je vykázán/a na dobu 10 dní.
Otázkou zůstává, proč oběti nevyhledají pomoc samy nebo nezažalují násilníka
a raději ze strachu volí variantu zůstat a přetrpět. Důvodem může být starost
o děti, strach z násilníka, nedůvěra okolí apod., ale dost často rovněž fakt, že
nevědí, kam by šly. V České republice je totiž zatím nedostatek azylových zařízení
s utajenou adresou, kde by byly oběti opravdu v bezpečí. Mnohdy navíc bývají ke
svému partnerovi velmi citově vázané.
30
Problém silné citové vazby oběti na pachatele vysvětluje tzv. Stockholmský
syndrom – byl popsán v sedmdesátých letech dvacátého století v souvislosti
s přepadením banky, při němž útočníci zadržovali po několik dní rukojmí. Tento
jev spočívá ve vytvoření silné emocionální vazby mezi násilníkem a jeho obětí. Jde
o identifikaci oběti s jednáním násilníka, kdy se oběť snaží zavděčit svému trýzniteli, pomáhat mu a chránit jej, čímž si podvědomě vykupuje jeho shovívavost
a ochranu svého života. Stockholmský syndrom se vyskytuje především u těch
případů domácího násilí, kdy je oběť vystavena mimořádně silnému mocenskému
působení násilníka, vůči němuž nemá prakticky žádnou možnost obrany. Mezi
předpoklady existence Stockholmského syndromu patří:
– život oběti se nachází v permanentním a intenzivním ohrožení
– oběť žije s intenzivním pocitem, že nemá možnost úniku
– izolace od lidí
– přechodná náklonnost násilníka (drobné dárečky, pozornosti)
– Představte si, že se svou tříletou dcerou jdete do banky vyzvednout si peníze,
když náhle dva maskovaní a ozbrojení lupiči zařvou na celou banku: „Všichni
si lehnou na zem!“. Jeden míří na úředníka za přepážkou a vyžaduje peníze.
Druhý míří na vás. Náhle jsou z venku slyšet policejní sirény a lupiči jsou v pasti. Rozhodnou se, že vezmou všechny zákazníky banky jako rukojmí, s tím, že
jestli policie nevyhoví jejich požadavkům, tak vás zastřelí.
– Nyní si promyslete: Jak byste se cítili? Co byste si mysleli? Co byste udělali? Jak
byste se chovali k útočníkům?
Možnost řešení bezvýchodné situace oběti žijící s násilníkem v jedné domácnosti
nabízí právě institut vykázání pachatele, kdy pachatel musí opustit společnou
domácnost a je tzv. vykázán z cesty oběti, kdy se k ní nesmí přiblížit. V Nizozemí
neexistuje speciální zákon o domácím násilí, základní trestní sazba se však zvýší
o jednu třetinu, jestliže je obětí matka, otec, manželka či manžel nebo dítě.
Především zásluhou lepší informovanosti odborné i laické veřejnosti o specifikách
a možnostech řešení domácího násilí se zkracuje doba, kdy se oběti rozhodnou
hledat řešení pro svoji situaci. Potvrzuje to i analýza Bílá místa v péči o oběti
domácího násilí, kterou v roce 2007 po ročním monitoringu v Jihomoravském kraji
zpracovalo občanské sdružení Liga lidských práv (projekt Persefona). Na základě
dotazníků vyplněných 359 klientkami/klienty poraden pro oběti domácího násilí
(97,2% žen a 2,8% mužů) se průměrná délka násilného vztahu pohybuje kolem
šesti let. „Polovina klientek situaci začíná řešit cca do 4 let od výskytu násilí (jeho uvědomění si) ve vztahu. Bohužel jsou vztahy, v nichž násilí existuje 20 až 40 let.“
31
– Ekonomické násilí – snaha o zamezení možnosti oběti disponovat finančními prostředky např. zabavení celé její výplaty či zabránění oběti vykonávat
práci a získat peníze legální cestou.
– Většinou dochází ke kombinaci různých druhů výše popsaných forem domácího násilí.
200
počet impulsů
Zastoupení jednotlivých impulsů k vyhledání odborné pomoci
(zdroj: výše zmíněná analýza)
150
Mýty o domácím násilí
100
(zdroj: publikace Konať proti násiliu na ženách, vydaly organizace ProFamilia
a ASPEKT, 2000)
187 (54,7 %)
50
96 (28 %)
58 (17 %)
16 (4,7 %)
0
nečekaně
brutální útok
násilí se
obrátilo proti
dětem
32 (9,4 %)
pachatel
oběť vyhodil
z bytu
rozhodnutí
zrálo delší
dobu
typy impulsů
jiné
Formy domácího násilí:
– Fyzické násilí – strkání, fackování, bití pěstmi, tahání za vlasy, pálení cigaretou, kopání, smýkání, ohrožování zbraní, nožem, házení předměty, tlučení
hlavou oběti o stěnu, demolice majetku atd. Tato nejčastější forma násilí může
být směřována např. i proti oblíbenému domácímu zvířeti jako varování oběti,
co ji může potkat.
– Psychické násilí – citové a slovní týrání, zesměšňování na veřejnosti, shazování, odpírání stravy či spánku, výslechy, ovlivňování dětí nebo vyhrožování
sebevraždou atd. Při této formě
domácího násilí násilník neustále vzbuzuje ve své oběti strach,
kontroluje ji, pronásleduje atd.
– Sexuální násilí – všechny sexuální činy, které jsou na oběti vynucované např. znásilnění, vkládání
různých předmětů do pochvy,
nucení k nepříjemným sexuálním
praktikám.
– Sociální násilí – cílem je především izolování oběti, např. zákaz
„…ta žehlička mě popálila úplně náhodou, celkem třikrát.
styku s rodinou, přáteli, zabloko– Bojí se říct pravdu. Vy nemusíte.“ Tak zněl text plakátu,
vání telefonu, zamykání, zákaz
který
byl vytištěn v rámci celorepublikové Kampaně proti
chodit do zaměstnání, přesné stadomácímu násilí na ženách (2003–2004), jejímž základním
novení povolené doby návratu,
mottem byla výzva k netoleranci násilí – „Netečnost
přičemž při jejím přesáhnutí byť
pomáhá násilníkům“.
o minutu následuje trest.
32
1. To není násilí, ti dva se jen hádají.
Při hádce jde většinou o konflikt zájmů a každá ze zúčastněných stran se
pokouší prosadit svoje zájmy. Pokud je mezi nimi nerovnost síly a moci
(např. jedna osoba je fyzicky silnější, ozbrojená, anebo disponuje financemi),
vzniká nebezpečí, že silnější strana zneužije svoji převahu na prosazení svých
zájmů. Tehdy se hádka mění na násilí.
2. Násilí se vyskytuje pouze v problémových rodinách.
Násilí může postihnout každou ženu nezávisle na příslušnosti k sociální
vrstvě, kultuře a náboženství a nezávisle na věku. Dojem, že násilí se týká
jen „problémových“ rodin, vzniká proto, že v některých skupinách společnosti se násilí utajuje více než v jiných. Pro ženy z těch skupin, kde je povídání
o zážitcích s násilím zapovězeno, je proto ještě těžší hledat a získat pomoc.
Pro mnoho žen má zveřejnění násilí závažné důsledky, např. může utrpět
pověst rodiny, muž může ztratit zaměstnání, u cizinek může být ohroženo
povolení pobytu. Starší ženy mají menší šanci na začátek „nového“ života,
zdravotně postižené ženy si uvědomují, že nemají skoro žádnou jinou možnost, než snášet násilnického partnera.
3. Násilí v rodině je soukromá záležitost.
Násilí mezi partnery nesmí být chápáno jako soukromá záležitost za
zavřenými dveřmi, ale jako jev ohrožující celou společnost. Násilné činy
jsou podle našich zákonů trestné bez ohledu na to, zda jsou páchané v rodině
či mimo ni.
4. Ženy si jen vymýšlí, aby získaly byt anebo výhody při rozvodu.
Skutečnost je taková, že skryté násilí při násilných činech v rodině vysoko převyšuje nahlášené případy. Ženy násilí mnohem častěji utajují nebo bagatelizují, než aby v tomto směru přeháněly.
5. Ženy chtějí být týrané, jinak by přece násilníka opustily.
Ženy, které zažívají násilí, zkouší vše možné, aby změnily situaci. Chtějí, aby násilí přestalo, často si však přejí zároveň udržet vztah či manželství.
Někteří muži kontrolují své ženy tak, že se ženy bojí hovořit s někým o tom, co
zažívají. Ne všechny ženy se můžou uchýlit k příbuzným nebo známým. Bojí
se, protože ani tam nejsou v bezpečí. Mnohé ženy nemají peníze a nevědí,
kam by se mohly obrátit. Většina žen má strach z budoucnosti, ze zhoršení
finanční situace, ze ztráty přístřeší.
33
6. Ženy provokují násilí nebo si ho nějakým způsobem zaslouží.
Za „provokaci“ bývá často označeno už to, že žena přijde o něco později z práce, má na něco vlastní názor, navštíví svou přítelkyni nebo si dovolí muže kritizovat. I ženy, které usilují o to být „perfektní“, bývají týrané. Jakýkoliv důvod
(ať už skutečný či smyšlený) však opakované násilí omlouvat nemůže. Za
násilné chování je vždy plně odpovědný násilník.
7. Ženy si samy vybírají partnery, kteří je týrají.
Žádná žena nechce, aby ji někdo bil, znásilňoval nebo vraždil. Na začátku
vztahu tyrani obvykle ještě nesahají po násilných prostředcích. Násilné jednání většinou začíná po určitém čase soužití. Šílená zamilovanost se postupně
mění v šílenou žárlivost, ubezpečování „Jsem do tebe zblázněný“ se mění na
tvrzení „Mám právo na tebe i na tvoje tělo“.
8. Muži týrají ženy, protože sami v dětství zažili násilí.
Zážitky z dětství mají různé následky. Někdy mohou jednání vysvětlit, ale
nikdy ho nemohou ospravedlnit. Muži, kteří násilí v dětství zažili, se násilníky
mohou stát, negativní zkušenosti však mohou vést i k odmítavému postoji
vůči násilí. Násilí v dětství automaticky neznamená, že by bludný kruh
násilí musel nevyhnutelně pokračovat.
9. Základní příčinou mužského násilí je alkoholismus nebo drogy.
Alkohol a drogy nejsou příčinou násilí a ani nemohou být jeho omluvou.
Jsou jen určitým stimulátorem – odbourávají zábrany, a proto se impulsy
agresivity zesilují.
10. Muži týrají ženy proto, že nedokážou vyjádřit své city jiným způsobem.
Násilné činy v soukromé sféře se všeobecně chápou jako čistě afektované jednání – muž jednoduše někdy „vybuchne“. Tento argument přehlíží skutečnost,
že násilné jednání je zpravidla výběrové. Muži ani ve stavu silného afektu
neudeří například svého šéfa, svou ženu však často ano.
– Jak byste se zachovali, když byste již poněkolikáté z bytu sousedů slyšeli velký
křik a pláč a měli jste pocit, že se jedná o domácí násilí?
– Jak byste se zachovali, když by se vám kamarádka/kamarád svěřili s tím, že
jsou obětí domácího násilí?
•
•
•
•
34
KOORDONA – Koalice organizací proti domácímu násilí,
http://www.koordona.cz
Magdalenium, nonstop linka pomoci: 776 718 459,
e-mail: [email protected], http://www.magdalenium.cz
Persefona o. s., Jiráskova 8, 602 00 Brno, tel.: 545 245 996,
linka pomoci: 737 834 345 (každý den 9:00–17:00 hod.),
e-mail: [email protected], http://www.persefona.cz
proFem, o. p. s. – projekt AdvoCats for Women, Plzeňská 66, 150 00 Praha 5,
tel./fax: 224 917 224, linka pomoci: 224 910 744 (st 18:30–20:30 hod.),
e-mail: [email protected], http://www.profem.cz
•
•
•
•
Psychosociální centrum Acorus, nonstop linka pomoci: 283 892 772,
e-mail: [email protected], http://www.acorus.cz
ROSA, o. s., Podolská 25, 147 00 Praha 4, tel./fax: 241 432 466,
linka pomoci: 602 246 102 (po–pá: 15:00–18:00 hod.),
e-mail: [email protected], http://www.rosa-os.cz
Bílý kruh bezpečí, Slovinská 41, 612 00 Brno, tel.: 541 218 122,
nonstop linka pomoci DONA: 251 511 313, e-mail: [email protected],
– další poradny v Plzni, Praze, Pardubicích, Olomouci, Ostravě,
http://www.bkb.cz, http://www.domacinasili.cz
Sdružení Linka bezpečí, Ústavní 91/95, 181 21 Praha 8, nonstop linka pomoci
zdarma: 800 155 555, e-mail: [email protected], http://www.linkabezpeci.cz
Obchod se ženami
§ Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zvláště se ženami a dětmi doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, který ČR
podepsala 10. prosince 2002:˝„Obchodováním s lidmi se rozumí najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo přijímání osob na základě vyhrožování, použití
síly či jiných forem nátlaku, pomocí únosu, lži, zneužití moci nebo bezmocnosti
osoby, případně poskytování či přijímaní finančních prostředků či jiných výhod k získání souhlasu osoby, která má v moci jinou osobu, s úmyslem tuto osobu zneužívat.
Zneužíváním se mimo jiné rozumí využívání jiných osob k prostituci či jiným formám
sexuálního zneužívání, nucená práce či služby, otroctví či praktiky podobné otroctví,
útisk nebo odjímání orgánů.“
Charakteristické znaky obchodu s lidmi (zjednodušení výše uvedené definice):
TRANSPORT(odloučení od svého obvyklého prostředí přes hranice i v rámci hranic
jednoho státu)
DONUCENÍ (násilí, pohrůžka násilí; podvod; zadlužení, dlužní otroctví; zneužití
výhodnější mocenské pozice)
ZNEUŽÍVÁNÍ(prostituce a jiné formy sexuálního zneužívání, nucené práce a služby,
otroctví a praktiky podobné otroctví)
Mýty a stereotypní představy spojené s obchodem s lidmi:
1. Obchod s lidmi je prostituce.
Prostituce je jen jedním z účelů, kvůli kterým se s lidmi obchoduje (dalšími
jsou např. práce v domácnosti, v průmyslu, žebrota či sňatek).
2. Oběti obchodu s lidmi si svou situaci zavinily samy (byly hloupé, naivní či
dokonce špatné už předtím – například prostitutky).
Je nutno mít na paměti, že oběti byly zmanipulovány, oklamány a zneužity.
35
3. Obchod s lidmi se týká pouze osob z nižších sociálních vrstev a osob
s nízkým vzděláním.
Obětí obchodu s lidmi se může stát kdokoliv.
4. Obchod s lidmi je v podstatě ilegální migrace.
Jakákoli migrace je vždy dobrovolné rozhodnutí opustit jedno místo a přestěhovat se jinam. Naopak obchodování s lidmi je nedobrovolná forma migrace,
kdy je obchodovaná osoba silou, hrozbou, násilím nebo podvodem přinucena
k transportu z jednoho místa na druhé.
ukazuje, že metody najímání narůstajícího počtu žen pocházejících ze zemí střední
a východní Evropy jsou daleko méně formální, než se obecně předpokládá. Bylo zjištěno, že více než polovina z obětí byla získána přáteli, rodinnými známými a jejich
přáteli, nebo dokonce naprosto neformálním způsobem na ulici, na diskotéce nebo
v baru. Zkoumání způsobů, jak byly najímány české ženy, ukazuje, že tento trend
nadále pokračuje. Najímání žen se většinou skládá z různých stupňů lží, podvodů
a lstí (falešné smlouvy, klamavé inzeráty apod.). Přestože většina žen nemusí předem platit žádný poplatek, po příjezdu mnohé z nich zjišťují, že údajně dluží značné
částky (např. za jízdenky, víza, ubytování) těm, kteří jejich příjezd zprostředkovali
(nebo přímo svým novým vlastníkům), které musí zaplatit či odpracovat.
– Zkuste si zahrát scénku. Jeden/jedna bude představovat agenta/agentku,
který/která slibuje dobrou práci v zahraničí, druhý/druhá bude představovat
osobu, která je přemlouvána. Jaké argumenty použijete, abyste ji přesvědčil/
přesvědčila?
Obchod s lidmi je jednou z nejvýnosnějších nelegálních aktivit. Převážná většina
obětí jsou ženy (ročně se jedná o statisíce osob) a děti (zejména nezletilé dívky).
Hlavními oblastmi pro „nábor“ žen jsou chudé země Asie a postkomunistické země,
oblíbenými místy jsou také Afrika a Jižní Amerika. Zejména situace v Thajsku či
Barmě je děsivá. Ženy a dívky (většinou nezletilé) jsou prodávány do otroctví, nebo
nuceny k prostituci svými rodinami, pro něž je to mnohokrát jediná možnost, jak
získat peníze na základní obživu pro zbytek rodiny.
Obchod se ženami se nevyhnul ani České republice, která byla původně územím,
odkud se ženy a dívky dovážely do zemí tehdejší EU. Nyní se Česká republika stala
místem, kde kvete sexuální turistika a za tímto účelem se sem sjíždí cizinci ze zemí
západní Evropy. Nejen tedy, že dívky z ČR tvoří početnou skupinu evropských obětí
dovezených např. do Španělska, ale i přímo do ČR se nyní dováží dívky a ženy především ze zemí bývalého Sovětského Svazu a Balkánského poloostrova. Pro některé oběti je ČR pouze tranzitní zemí odkud pak pokračují dále do západní Evropy.
České Ministerstvo vnitra v současné době připravuje nový zákon o obchodu s lidmi
a oslovilo v této souvislosti i nevládní organizace, které se tímto tématem zabývají.
Studie o obchodování se ženami ze střední a východní Evropy, kterou provedla
Mezinárodní organizace pro migraci Praha (IOM – http://www.iom.cz) v roce 1995,
36
Oběti obchodu se ženami:
1) ženy, které odešly do zahraničí s vědomím, že budou pracovat jako prostitutky, ale bez toho, že by věděly, za jakých podmínek budou nuceny tuto práci
vykonávat. To znamená ženy, které jako prostitutky pracovaly, nadále takovou
práci odmítají, ale jsou k ní nuceny a nemohou se vrátit zpět do své země
původu.
2) ženy, které přijaly práci velmi blízkou prostituci a tušily, že se jednou ocitnou
v situaci, kdy budou muset prodávat svoje tělo (striptýzové tanečnice, masérky v erotických klubech, číšnice v „klubech lásky“ apod.).
3) oběti, které vůbec netušily a ani neodjížděly do ciziny s cílem se prostituovat,
ale byly k tomu později donuceny (např. au pairs, modelky, servírky, cílené
únosy žen a dětí z ulic).
– Myslíte, že legalizace prostituce může pomoci řešit problém obchodu se ženami?
– Jedním z rizikových faktorů u žen je neznalost jazyka země, ve které jsou
nuceny pracovat, nebo jejich nízké vzdělání. Dokázali byste vymyslet další
faktory?
•
•
La Strada ČR, o. p. s.,
P. O. Box 305, 111 21 Praha 1, tel.: 222 721 810, linka pomoci: 222 717 171,
e-mail: [email protected], http://www.strada.cz
Charita Česká republika,
linka pomoci Magdala: 737 234 078, http://www.caritas.cz
37
Znásilnění
Bidbaj: „Žena si více váží toho, kdo ji znásilňuje než toho, kdo ji zbožňuje.“
Znásilnění je zákonem definován takto:
§ Trestní zákon, 140/1961 Sb., § 241, odstavec 1:
„Trestný čin znásilnění spáchá ten, „kdo násilím nebopohrůžkou bezprostředního
násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo
k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného“...
Zákon definuje násilí jako fyzickou sílu, která je použita k překonání kladeného
odporu či zamezení odporu, který lze očekávat. Přičemž neplatí podmínka, aby
napadená osoba aktivní odpor kladla. O násilí se jedná i tehdy, pokud pachatel/pachatelka uvede osobu do stavu bezbrannosti lstí nebo omamnými látkami.
Obecně lze za násilí považovat jakýkoliv čin, který má za následek poškození oběti
– psychického i fyzického rázu – ať již odpor kladla či ne. Oproti minulosti současné zákony (§ 241 a § 242, které definují i pohlavní zneužívání) nově upravují, že
oběťmi znásilnění mohou být jak ženy, tak i muži, což souvisí s důležitým posunem ve vnímání znásilnění pouze jako aktu soulože, kdy se v potaz bere i možnost
znásilnění jinými způsoby (orální, anální).
Znásilnění v kterémkoli věku a jakýmkoliv způsobem je brutálním překročením
intimních hranic člověka a znamená pro oběť těžké trauma, které může dlouhodobě negativně ovlivňovat její život, pokud se jí nedostane potřebné pomoci.
I znásilnění je opředeno mnoha mýty, které bohužel existují v povědomí většiny
lidí. Realita se však liší. V následující tabulce jsou uvedeny ty nejdůležitější z nich:
Jak už bylo zmíněno, velice často se zodpovědnost za znásilnění klade na oběť
– ženu. Často lze slyšet výroky typu: „Ona ho vyprovokovala. Ona si o to řekla. Ona
to v podstatě chtěla.“ Za znásilnění je vždy zodpovědný pachatel a nikoli oběť
jako u každého trestného činu.
– Myslíte si, že současná sankce odnětí svobody na 2–8 let za znásilnění je
dostatečná?
V dějinách byly ženy opakovaně vystavovány i mimořádně brutálním znásilněním po dobu válek, kdy se z násilí na ženách stává válečný nástroj. V nedávné
minulosti bylo masové znásilnění zdokumentováno v Bosně, Kambodži, Libérii,
Peru, Somálsku a Ugandě. Výzkumná skupina Evropského společenství odhaduje, že v Bosně bylo od začátku bojů
v dubnu 1992 znásilněno více jak 20
000 muslimských žen, mnohé z nich
byly zavřeny ve „znásilňovacích“
táborech, kde byly opakovaně znásilňovány a nuceny proti své vůli rodit
srbské děti.
•
Elektra, o. s.
Michnova 1622, 149 00 Praha 4
tel./fax: 279 111 10
e-mail: [email protected]
www.centrumelektra.cz
Znásilňování jako jeden z projevů nerovnosti žen a mužů je
palčivým celosvětovým problémem.
Mýty o znásilnění
38
Co si myslíme
Jaká je skutečnost
Znásilnění probíhá formou anonymního
přepadení.
Ve většině případů žena pachatele zná (kolega,
známý, přítel, manžel).
Pachatelé jsou psychicky vyšinutí a nápadní.
Nemusí být vůbec nápadní a duševně choří.
Většina žen se v průběhu znásilnění brání.
Většina žen se obvykle pokouší o slovní obranu,
strach o život je ale blokuje.
Znásilnění způsobuje hlavně těžkou újmu
na tělesném zdraví.
Většina znásilnění končí spíše lehčími až středně
těžkými tělesnými zraněními, závažnější jsou poškození psychická.
Ženy vnímají znásilnění jako agresívní vynucený sexuální styk.
Ženy vnímají znásilnění jako existenciální ohrožení
života, jehož následkem jsou dlouhodobá duševní
traumata.
Ženská obřízka
V některých zemích Afriky a Středního Východu se stále praktikuje tento rituál,
který je součástí širšího rituálu přechodu mezi dívčím věkem a ženskou dospělostí. Někdy se ženská obřízka praktikuje už v útlém dětství nebo naopak třeba
až v pokročilém stavu těhotenství. V této proceduře jde buď o klitoridektomii
(odstranění klitorisu), excizi (odstranění klitorisu a části/celých stydkých pysků)
nebo o infibulaci (odstranění malých stydkých pysků a zmrzačení velkých stydkých pysků tak, aby mohly být sešity přes dělohu – ponechán je pouze malý otvor
na moč a menstruační krev, který bývá později rozšířen k umožnění pohlavního
styku a porodu). Méně známé jsou další formy jako např. popálení nebo zjizvení
genitálií či roztržení vagíny, které byly nebo stále jsou praktikované u některých
izolovaných etnických skupin a původních obyvatel Austrálie, Afriky nebo Latinské Ameriky.
39
K této praktice jsou dívky z drtivé většiny nuceny často i svými matkami, které
se bojí, že by jejich dcera nenašla bez obřízky manžela, a byla tak vyloučena ze
společnosti, což by jí způsobilo vážné existenční potíže. Jsou ale i případy, kdy
s obřízkou nesouhlasí ani matka ani dcera a k obřízce jsou donuceny vesničany.
Navíc ženy, které provádějí ženskou obřízku (plní i funkci porodních bab), získávají touto praxí peníze a prestiž, tudíž se jí nechtějí vzdát. Slibují dívce sexuální
přitažlivost, tvrdí, že obřízka jí zlepší
hygienu. Opak je pravdou – zdravotní
a psychické následky obřízky jsou
nedozírné (šok, krvácení, znecitlivění,
hnisání, poruchy vylučování moči,
infekce a někdy i smrt). Zjizvená tkáň
ztěžuje sexuální styk a ten je pak
pro ženu bolestivý. To může vyústit
v trauma, sexuální frigiditu a odpor
k mužům. Objevují se také rizika
neplodnosti a komplikace při těhotenství a porodu, nemluvě o tom, že
Masajské ženy z Keni – minimálně jedna z těchto tří prošla
bolestivým a nebezpečným rituálem obřízky. Důvod? Aby
operace se provádějí jedním nožem
se vdala.
či žiletkou na několika dívkách a hrozí
tudíž riziko nákazy AIDS.
Ženská obřízka není pouze ženskou záležitostí. Celý tento rituál je vykonáván
kvůli mužům. Žena obřízku podstupuje v zájmu cudnosti, protože obřízka má
potlačit její sexuální touhy a znemožnit pohlavní styk – muž má zaručeno, že jeho
manželka bude panna. O přístupu k obřízce svědčí i pojem ikpiko, což je termín,
který v západní Nigérii označuje pohrdlivý vztah vůči neobřezaným dívkám.
– Vžijte se do situace, že jste matka, která musí „přemluvit“ svou dceru k obřízce
a naopak, že jste přemlouvaná dcera. Jaké argumenty použijete?
 Něco málo o mužské obřízce
Na celém světě je obřezána asi čtvrtina všech mužů, přičemž se tento podíl
v jednotlivých zemích výrazně liší. V Americe je obřezáno kolem 65% mužů, asi
20% v Anglii a ještě více v Kanadě, na Novém Zélandě a v Austrálii (zdroj: Wikipedie). Obřízka je zcela normální v Africe a z náboženských důvodů u židovských
chlapců, kteří jsou obřezáváni osmý den po narození. U muslimských chlapců je
obřízka zpravidla prováděna mezi třetím a dvanáctým rokem, v každém případě ještě před pubertou. Jak se dělá obřízka? Jedná se o operativní odstranění
předkožky (kožní řasy), překrývající na konci penisu žalud. Po obřízce zůstává
v ideálním případě celý žalud, včetně jeho lemu, trvale odkrytý. Obřízka zabraňuje
fimóze: vrozené vadě, při které nelze předkožku (vinou jejího zúžení v přední části)
bezproblémově přetáhnout přes žalud. Na rozdíl od ženské obřízky však nemá vliv
na sexuální prožitky a zdraví.
40
Ženská obřízka je praktikována především v afrických a arabských zemích, ovšem
nevyhnula se ani zemím západním. Přestože je ve většině západních zemí jakýkoliv typ ženské obřízky zakázán, je mezi příslušníky přistěhovaleckých komunit
prováděna, a to buď ilegálně nebo je dívka za tímto účelem poslána „domů na
prázdniny“. Statistika nevládní organizace Terre des Femmes z roku 1999 hovoří
např. o 20 700 obřezaných ženách v Německu, z toho byla dvěma tisícům obřízka
provedena na jeho území a asi 5 500 dívek pod 15 let jí je ohroženo. V mnoha
zemích (např. Nigérie, Etiopie, Ghana) byly prosazeny zákony proti ženské obřízce.
Avšak tato opatření jsou mnohdy neúčinná. Příkladem může být stát Súdán. Tam
je obřízka už od roku 1946 ilegální, a přesto 89 % dívek a žen v severním Súdánu
je obřezáno. OSN odhaduje, že tato praktika byla provedena na sto třiceti milionech dívek a žen. Existuje nebezpečí, že dva miliony dívek budou každým rokem
dalšími oběťmi obřízky, což znamená šest tisíc každý den (zdroj: Amnesty International). Bojovat proti tomuto mrzačení ženských genitálií je velmi obtížné, neboť
jde o hluboce zakořeněnou tradici. Jako možné řešení se jeví zachovat rituál, kdy
se z dívky stane žena, přičemž však obřízka proběhne pouze symbolicky.
Příklady rozšíření ženské obřízky v Africe. (zdroj: časopis Koktejl, leden/1997)
Země
Rozšíření
Somálsko
98 %
Egypt
97 %
Etiopie
90 %
Keňa
50 %
Senegal
20 %
– Některé země se snaží problém ženské obřízky řešit tak, že ji povolují vykonávat v nemocnicích kvalifikovanými lékaři či lékařkami. Myslíte si, že je to dobré
řešení či nikoli?
– Objevují se názory, že euroamerická kultura nemá právo zasahovat do tradic
jiných kultur. Jaký je váš názor?
41
Shrnutí:
Nikdo si nezaslouží být z jakéhokoliv důvodu ohrožován na zdraví a životě.
Násilí je problém a chyba násilníka, ne oběti.
Každá osoba má právo na bezpečí a nenásilí.
Netolerujte násilí!
[1]Násilie páchané na ženách – L. L. Heise, J. Pitanguy, A. Germain
(ASPEKT a ProFamilia, 1998)
[2] ABC feminismu – eds. K. Rytířová, L. Formánková (NESEHNUTÍ Brno, 2004)
[3] Květ pouště – W. Dirie (výběr Ženská obřízka v knihovně NESEHNUTÍ Brno)
[4] http://www.profem.cz
[5] http://www.strada.cz
[6] http://www.amnesty.cz/svaw – Amnesty International, kampaň Stop násilí na
ženách
[7] http://www.a-kontra.net – článek Fakta a mýty o ženské obřízce
Závěr
Každý/každá z nás může velkou měrou k rovnosti žen a mužů přispět změnou svého vlastního vnímání našich „tradičních rolí“, které se zdají být neměnné a těžko
překonatelné. Na cestě k rovnosti všech jedinců bez ohledu na to, kam je naše
společnost řadí, je třeba odsoudit všechny formy diskriminace a násilí a být připraven/připravena postupně měnit své okolí a hlavně svůj vlastní pohled a názor na
muže a ženy – svobodné individuality v naší společnosti.
Šťastnou cestu!
[1] Domácí násilí: Příručka pro současné i potenciální oběti se zákonem
č. 135/2006 Sb. Platným 1. ledna 2007 – H. L. Conwayová (Albatros, 2007)
[2] Domácí násilí – záležitost nikoli soukromá: konferenční sborník – M. Lienau
a kol. (Koordinační kruh prevence násilí na ženách, 1997)
[3]Obchod se ženami v postkomunistických zemích střední a východní Evropy
(La Strada Česká republika, 1998)
[4] Domácí násilí v českém právu z pohledu žen – J. Voňková, M. Huňková
(proFem, o.p.s., 2004)
[5] Znásilnění – sborník přednášek (Elektra, 2001)
42
43
O projektu EU EQUAL „Půl na půl – rovné
příležitosti žen a mužů“ (Fifty – fifty)
„Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“ je tříletým projektem
(2005–2008) realizovaným v rámci programu EU EQUAL na národní
i mezinárodní úrovni. Iniciativa společenství EQUAL na celém území
EU podporuje mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování
nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi
na trhu práce. Cílem Iniciativy je vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, nízkokvalifikovaných, absolventů škol, starších občanů, osob
se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů apod.),
kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházení buďto přímo v zaměstnání,
nebo při hledání zaměstnání. Jedna z tematických oblastí Iniciativy Společenství
EQUAL je zaměřena pouze na problematiku rovných příležitostí pro ženy a muže
na trhu práce.
Právě v této oblasti Gender Studies, o. p. s. ve spolupráci s dalšími významnými
partnery koordinuje dva projekty. Jeden z nich je zacílen na Jihomoravský, Královéhradecký a Liberecký kraj, druhý se zaměřuje na oblast hlavního města Prahy.
Hlavním cílem je snižování nerovností mezi muži a ženami na trhu práce v ČR
a rozvoj inovativních řešení této problematiky.
V rámci projektu probíhají informační, mediální, vzdělávací, výzkumné, poradenské
a lobbyingové aktivity, které přinesou přímý prospěch ohroženým skupinám na trhu
práce a také tvůrcům politik.
Projekt „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“ je partnerským projektem na
národní a mezinárodní úrovni:
Národní partnerství
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
44
Gender Studies, o. p. s.: www.genderstudies.cz
Asociace pro rovné příležitosti
Business Leaders Forum: www.blf.cz
Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK: www.cerge-ei.cz
Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů: www.csrlz.cz
Českomoravská konfederace odborových svazů: www.cmkos.cz
Evropská kontaktní skupina v ČR: www.ekscr.cz
Knihovna Jiřího Mahena v Brně: www.kjm.cz
Krajská vědecká knihovna v Liberci: www.kvkli.cz
Most k životu, o. p. s.: www.mostkzivotu.cz
•
•
•
•
Nezávislé sociálně ekologické hnutí – NESEHNUTÍ Brno: http://zenskaprava.ecn.cz
ProFem, o. p. s.: www.profem.cz (do 31. března 2006)
Síť mateřských center v ČR: www.materska-centra.cz
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí: www.vupsv.cz
Mezinárodní partnerství
•
•
VEGA – Valuing Empowerment in Gender Attitudes
Španělsko – Plán rovnosti; Rakousko – Rodičovská dovolená a kariéra; Dánsko
– VACUUM; Česká republika – Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů
EWA – European Women‘s Advancement
Lotyšsko – Pracovní trh otevřený pro ženy; Polsko – @lterEgo; Česká republika
– Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů
Cílové skupiny projektu
A. ohrožené cílové skupiny na trhu práce: ženy 24–35 let (ženy-matky, ženy potencionální matky); ženy 50+; muži-otcové; muži na rodičovské dovolené
B. skupiny, které svým postavením či postoji mohou ovlivňovat situaci na trhu práce:
zaměstnavatelé (HR management – personalisté, topmanagement); zákonodárci;
úřady práce; široká veřejnost; krajské úřady; specialisté z oblasti práva; média
Cíle projektu
•
•
•
•
rovnost příležitostí žen a mužů na trhu práce a v rodinném životě
snižování rozdílů mezi zaměstnáváním mužů a žen
snižování genderové diskriminace na trhu práce
zvyšování informovanosti o rovných příležitostech u ohrožených skupin na trhu
práce i u osob v rozhodovacích pozicích
Aktivity projektu
•
•
•
•
•
•
•
Jednotlivé cíle jsou naplňovány prostřednictvím propojených aktivit:
výzkumných;
informačních;
právně-poradenských;
vzdělávacích;
rozvoj zaměstnavatelů;
mediálních;
lobbyingových
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním
rozpočtem ČR.
více informací: www.rovneprilezitosti.cz
45
Tipy na publikace „Půl na půl“
Nenechte se diskriminovat
a nedovolte to jiným
vydalo Gender Studies, o. p. s. v Praze, 2008
autorky: I. Spoustová, A. Králíková-Lužaić, E. Fialová
Brožurka kapesního formátu je určená osobám
ohroženým diskriminací na základě pohlaví. Obsahuje
stručného průvodce základními pojmy diskriminace
a zaměřuje se na pracovněprávní poměr, diskriminaci
v přístupu k zaměstnání, v odměňování a diskriminaci při
výkonu rodičovských práv, sladění rodinného a pracovního života, sexuální obtěžování, možnosti nápravy porušených práv, soudní řízení
aj. Součástí jsou také aktuální informace z oblasti mateřské a rodičovské dovolené.
Jednotlivé kapitoly jsou doplněny případy z právní poradny.
Zpravodaj Rovné příležitosti do firem
vydálo Gender Studies, o. p. s. v Praze, 2008
editorka: Alexandra Jachanová Doleželová
Zajímavé rozhovory, články, tipy z praxe – rozhovor
s Lindou Sokačovou, ředitelkou pro rozvoj a strategické
plánování Gender Studies, která popisuje průběh projektu
Půl na půl; novinkou jsou praktické tipy pro firmy v oblasti
rovných příležitostí žen a mužů týkající se náboru a výběru, kariérního růstu, slaďování osobního a pracovního
života a předcházení diskriminace na základě pohlaví;
rozhovor s Vlastou Diblíkovou, první dopravní pilotkou ČSA; články o rovných
příležitostech ve veřejné správě, aktivním otcovství, firemních zařízeních péče
o děti aj.
 Tyto a další publikace projektu Půl na půl si můžete zdarma vyzvednout v tištěné či speciální CD podobě na adrese Gender Studies, Gorazdova 20, Praha 2,
nebo si objednat jejich zaslání prostředníctvím [email protected]. Více
informací a on-line verze publikací naleznete na webových stránkách http://
www.pulnapul.cz. Elektronický archív zpravodaje Rovné příležitosti do firem
a formulář přihlášení k odběru hledejte na http://zpravodaj.feminismus.cz.
46
O NESEHNUTÍ
Občanské sdružení Nezávislé sociálně ekologické hnutí (NESEHNUTÍ) vzniklo na
podzim roku 1997 v Brně s cílem aktivně napomoci řešení problémů v oblasti
ochrany lidských práv, životního prostředí a práv zvířat s důrazem na podporu
občanské aktivity vedené zdola od aktivních lidí. Právě v přiblížení rozhodovacího
procesu těm, jichž se rozhodnutí bezprostředně dotýkají a vlastní zájem o dění
kolem sebe považujeme za efektivní nástroj k prosazování myšlenek ohleduplnějšího přístupu k životnímu prostředí a respektování lidských práv.
Výčet našich aktivit sahá od vydávání a šíření informačních materiálů, přes
pořádání benefičních koncertů, organizování přednášek, výstav, seminářů až po
odborné analýzy či veřejná vystoupení jako jsou pouliční happeningy a demonstrace.
V roce 2008 je se věnujeme především těmto kampaním a projektům, do kterých
se můžete zapojit, podpořit je či využít některé z jejich aktivit.
Ženská práva jsou lidská práva (http://zenskaprava.ecn.cz)
Kampaň se zaměřuje na spoluvytváření prostoru, v němž by se měnily postoje
k otázkám spojeným se stereotypními představami o roli žen a mužů ve společnosti a řešily se problémy z toho vyplývající (násilí na ženách, nerovnost na pracovním trhu a v dalších sférách). Naším cílem je přenést informace a diskusi týkající se feminismu, ženských práv a genderových studií z akademických kruhů do
všedního života. Mezi naše aktivity patří vzdělávání (cykly vzdělávacích seminářů,
série přednášek a workshopů nejen pro školy), publikace a distribuce informačních materiálů, pořádání tématických veřejných akcí, putování foto-informačních
výstav. Mimo jiné provozujeme i Informační centrum pro rovné příležitosti žen
a mužů a organizujeme aktivity na podporu tzv. aktivního otcovství.
Zaostřeno na hypermarkety (http://www.hyper.cz)
Kampaň reaguje na nekontrolovanou expanzi obřích nákupních řetězců, která
s sebou přináší řadu negativních jevů (nárůst dopravy, zábor zelených ploch,
vylidňování městských center, agresivní reklamní strategie apod.). Šíříme informací a pomáháme občanům/kám zapojit se do rozhodování v konkrétních případech plánování výstavby super a hypermarketů.
Ekologická poradna (http://www.ekobrana.cz)
Poradíme, odkážeme, vyhledáme informace, zanalyzujeme situaci. Dotazy odpovídáme osobně, telefonicky, emailem i přes interntetové rozhraní. Specializujeme
se na prosazování účasti veřejnosti a práv občanů v územním plánování, ale je
možné se na nás obrátit i s jakýmkoliv jiným eko-dotazem.
47
Zbraně, nebo lidská práva? (http://zbrane.ecn.cz)
Cílem kampaně je upozornit na problém celosvětově rostoucích výdajů na zbrojení a na problematické vývozy zbraní z ČR do zemí, kde probíhá občanská válka,
etnický konflikt nebo kde dochází k systematickému porušování lidských práv.
Snažíme se rozpoutat o této problematice veřejnou diskusi, prosazujeme zavedení veřejné kontroly zbrojních exportů. Poukazujeme na fakt, že výdaje na zbrojení odčerpávají finanční a lidské zdroje využitelné k řešení sociálních problémů
a pomáháme sociálně slabým spoluobčanům. Hlásíme se k filosofii celosvětového
hnutí Food not Bombs.
Bezpečí pro uprchlíky (http://nesehnuti.ecn.cz/cz/uprchlici.html)
Cílem kampaně je zlepšit situaci uprchlíků v ČR. Pořádáme volnočasové aktivity
pro uprchlíky a jejich děti z pobytových středisek v okolí Brna. Upozorňujeme na
nedostatky azylové politiky ČR. Vydáváme tématický čtvrtletní zpravodaj Přes.
Pořádáme veřejné akce za účelem zvýšení povědomí o problematice uprchlictví
i širších souvislostech multikulturního soužití ve společnosti.
Za práva zvířat (http://nesehnuti.cz/pravazvirat)
Aktivity kampaně upozorňují na porušování práv zvířat v různých oblastech (při
pokusech na zvířatech, v kožešinovém průmyslu, velkochovech apod.). Nabízíme
možné pozitivní alternativy a dobré příklady. Zaměřujeme se i na propagaci vegetariánství a veganství.
Knihovna NESEHNUTÍ (http://www.knihovna.nesehnuti.cz)
On-line dostupný seznam knih, brožur i časopisů je rozdělen do sekcí feminismus
a genderová studia, ekologie a ochrana životního prostředí, ochrana a práva zvířat,
lidská práva a společnost, sociální práce, právo. Celkem nabízíme přes 2000 knih
a 600 časopisů – odbornou literaturu i beletrii, ne vždy zcela běžně dostupné tituly.
Zapojte se – podpořte nás
NESEHNUTÍ je nevládní nezisková organizace, jejíž činnost stojí především na nezištné pomoci řady dobrovolníků/dobrovolnic a sympatizantů/sympatizantek, kteří se podílejí na našich aktivitách. Důležitá je pro
nás každá pomoc, ať už aktivním zapojením (od šíření informačních
materiálů až po práci na konkrétních aktivitách jednotlivých kampaní)
anebo finanční podporou. Darujte nám například roční dar 365 Kč (= 1
Kč/den) a nakládání se svým finančním příspěvkem můžete sledovat na
našem transparentním účtu vedeném u FIO, družstevní záložny – č. účtu:
2600013234/2010.
svoboda – zodpovědnost – angažovanost
www.nesehnuti.cz
48
Tipy na publikace NESEHNUTÍ
Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání
vydáno v Brně, 2005 (druhé aktualizované vydání),
autorka: L. Jarkovská
Publikace seznamuje s tím, kde můžeme hledat kořeny
nerovnosti mezi pohlavími a předkládá podněty všem, kdo
se nechtějí chovat genderově stereotypně, diskriminačně
a předpojatě, ale naopak chtějí přispívat k vyrovnanému
rozvoji schopností obou pohlaví.
ABC feminismu
vydáno v Brně, 2004, editorky: L. Formánková a K. Rytířová
Sborník textů, které reflektují nejvýznamnější současná
témata feministického hnutí (postavení ženy v rodině, rovné
příležitosti žen a mužů v zaměstnání, postoj společnosti
k ženskému tělu a ženské sexualitě, domácí násilí, obchod
se ženami, vysvětlení problematiky genderové nerovnosti
ve společnosti a v jazyce, souhrnný přehled historie ženského hnutí ad). Autorkami textů jsou významné představitelky
ženského hnutí v České republice.
Aktivní otcovství
vydáno v Brně, 2008, editor/ka: L. Sedláček, K. Plesková
Jednotlivé texty první české původní brožury o mužích na
rodičovské dovolené se zabývají dílčími tématy spojenými
s problematikou aktivního otcovství, ať už se jedná o legislativu (jak může stát podporovat větší angažovanost otců
v péči o děti), stereotypy a dogmata o rodičovství, historii
otcovství či téma pracujících matek.
NESEHNUTÍ Brno (Nezávislé sociálně ekologické hnutí)
tř. Kpt. Jaroše 31, Brno 602 00
tel./fax/zázn.: 543 245 342, mobil: 605 239 579
web: www.nesehnuti.cz
Publikace je
vydána v roce
2008 v rámci
kampaně Ženská práva jsou
lidská práva
jako součást
projektu Půl na
půl – rovné příležitosti žen a
mužů, který je
ván Evropským
sociálním
fondem EU
a státním
rozpočtem ČR
Vytištěno na recyklovaném papíře.
 Publikace si můžete zakoupit či zdarma vyzvednout v tištěné podobě
v knihovně NESEHNUTÍ, tř. Kpt. Jaroše 31, Brno, nebo si objednat jejich zaslání
prostřednictvím [email protected]. Více informací a on-line verzi
publikací naleznete na webových stránkách http://zenskaprava.ecn.cz.
49
Nabídka přednášek Nesehnutí
NESEHNUTÍ Brno realizuje k tématům brožurky též přednášky, které mohou být
doplněny workshopy a projekce filmových dokumentů, a lze je uspořádat samostatně či jako menší cyklus – na školách (pro SŠ, VOŠ) i pro širší veřejnost v klubech, knihovnách apod.
Nabízená témata:
1. Genderové stereotypy a rovné příležitosti žen a mužů – úvod do problematiky, základní pojmy a východiska, příklady a překonávání genderových
stereotypů, popis oblastí diskriminace
2. Násilí na ženách – základní východiska a souvislosti, seznámení s problematikou nejčastějších forem (domácí násilí, obchod se ženami, znásilnění, ženská
obřízka), možnosti obrany a pomoci
Kdo jsou feministky? O co jim jde? Jaká práva ještě ženám chybí?
Co je gender? Jsou si ženy a muži rovni/y? Existuje diskriminace?
Kde všude? A proč se tím mám zabývat?
ve
inace
krim
i a dis
žitost
é příle
vn
o
R
ě
ot
živ
d
do
en
ním
ké
atic sti
okr
dem příležito nání,
ěst rasy,
pilířemrovné
í,
o
itým jsou ělání, zam lav
poh ví neb
Důlež nosti
nst
ve vzd dílu
leč
spo osob bez roz nábože
ch atd., ace,
Lisvše
na v ch
e
ent
zejmé inační
sti.
ována diskrim žen
politic ní ori slušno
ní
je deklar část hodně
uál
Velká
sex
znevý
sti, kteráinaci.
ké pří
rovno
se týká
nosti.
této zí k diskrim
áme,
politic
ení
společ itost
dochá setkáv
poruš
ka
ž
d,
ce či svobo m životě
ny členy u příležm, polia
všech stejno mické role či
ě absen práv v denní
pro
mít
rové
i se
ínky i musí na ekono
V případ ních
gende
základ
a
t se
zí podm všichn
tině ů, se kterým
tavují
telstv
s muži.
výcho ená, že ost podílepředs
ace,
obyva
projev nání
orii lní orient
– stejné to znam a možnení, která
v porov
kateg
itosti a ženy
nosti omez
určité ní, sexuá
přílež muže
schop bez
práv vyzná
vím
t své životě
ví. odnětí
rovné no na
ho
m
enské
a pohla
ě pohlaúplné
Vztaže dně rozvíjeenské
ických
okolí,
nebo nosti, nábož
p k oběm
svobo a společy na základ
ení
ě biologpem rově
ný přístuzáklad přístu
tickém li bariére – omez národ
na
gende rozdíl
ěna
ví, rasy,šnosti.
jekéko minac
uje
pouzeje ovlivn uje do na pohla í“,
ě pohla
diskri
ké příslu
ně uplatň nikoli části dítě začleň em „klučič
encí. se ve utváříz velké
na základ
se ny s ohled jí na
se na
či politic
se tradič a se
a prefer . Dítě pohla
ující entuvěku
třídní
í, kde člověk ví, ale
vybírá se rozlišu
ávání
přání
orient reprez
ejšího
ost
ktu,
jí
pohla
jejich su vzdělbiologickým oválad od nejútl ení bývají konta „holčičí“, navíc dospělosti
u z oblast
ma
Osobn
ení
pověř
m
Jedno
podíl
zí do níci) a Barbie vést v
budou
obleč
také
žů) y va.tak je napřík á. Již
vyjádř i v proce íněný
lad
velký
dné
přichá bojov
jako
ván podm a často , že se nich
je výcho
zic,ně ní- c vyrůstur – barvy i
a mu
napříkování může y mají vají brzy
jim
kladstej
svobo posilo
tavou se u
dispo
jedine
eze h strukt y, se kterým é (auta, ky –
ěji se
hračk dostá nedor pro h dále přístupem při výucepředs aticky
žen dpo
A
.němž
už
veřejn panen násled né
om
ým
prosto
ováni vanou Autom
a snadn jsou líně
ky,
odliše k dětemň se ještěovlivnitel- ně
role pře tupv a typníctaké hračk
sféře
slepé
hán p je v dětec
é.
rázu „kluci
zmiňo
o
(kočár
stereo
y se
na t své přís dky
le ke
i. akaerově
á s odlišněji zapoj
ponec přístu
veřejn ického
, že:
k discip
í s již
kde u, života krásy, jehožGend
hračk ale zárovesnadn h je tradič
dítěte
uni i,obvyk
setkáv aktivn
ané áza zen dsu víost
y).
vajícímje
jící
tlením sklony a snad
ého
Tento lavici bývají
souvis ě ve sféře techn
první
velmi
kterýc
udky,
ácn
ideál
–
u
ost
kom rodinn
ěty
což
ené“
tém ic- í
hopí je naučí
vysvě
směřu
ity
vším
y váz dok ově jí s pře
předs ohled
ky, ve sky vyčká
školní chlapci úkoly,
hlavn
ání potrav
lým
fiktivn
se
lečn sys jebol
„přiroz nepoc
dom néoblast
ident íženy
. Tím byl
–
hodiovat í pro předm
ánípřijím
klad ost ě zap áva a jem spo
jšími
vím
v tomto u i pohádu k trpitelkrásné by jim
s obvyk vány stejněstačí, když ně
erové nezat
a pěstu
pohyb
žov
. sym hám
ěty
pky
tradič
očeká
dpo ežit ičn setk iny vzá vni je acím
–
gend ještě jsou tudíž ohled ve vztah že jsou
aniž
ni složitě cnu větší nadán
poruc
přestu jsou é předm ovat ují dívky
pře příl trad se tí rod vni úro ělávaž ktzv
jsou , a
o uvavání
také
ské u dívek
v tomtohrdinů je fakt, ve světě,
v budouokládá
jící nou byl jí, čás úro í vzd í ani
formo ení, kdyřu- dovat
logick ou potřebabsolv
k
t
jsou
ou
ých
na níh
vání
žů.
měrou vá –
, že
y“
předp štějí kázeň
rozho
vise stej jim inuí sou na ráln u, nen typ mu
naroz
áva lou mužsk u zásluh fungo
ost kapito
nebud „logik
“. Naopa
a
ají
po
velkou h použí u
ktu
tém
samy
dom
en
o najevo
cího
odpou takoví
roz kon áší. í role
reo a
u
lice
i sou
jedino
druho
je stejně něné
nem kam e aktivn nej stru sys třen ste ženkážou y ckou
budou
aktivn
repub ve školác na ještě
ílnojejichž
prostě jim dáván že
zakoře dílny.
typ sí přenapřin
ují na
se
Uše em ost
s nimženy ch, é sféřbýt
rodě, byli
proto
né.reoSpecifi
vám,ní l jejich
ned
ihová
jev ale i itickémd.
ém
a bývá sí, rámci této ci mají vají v Českékterý
aste ejn
mu
spo
visl udá vá
y (a že
posta
ějí
pad ovn
ož ezemode
školou
ová
aný učíme leče jako
V
é role
avy , bez ivid
le ým
ani nemu
a stevyzdv
co chlap přispíice a jazyk, v mužsk tní
sou í – udá ou,
typ ek, v oblve veř cht se prolivci, pol í apo Do ner
rodičů
měť.
děl
stá žsk
dst luší e ind
káv se spo li
om
, jeh ován
ví, dán i. á
typů
či
y
pouze í zdravo
lav – nliv
reo led osti
nazpa í, zatím
role ní, žensk
mu témvštěp
í
pře přís naš
oče m ité se mě
ost tick
ze strany
zda
u roz
adětem
ost desice ch, kdy typ not ářst ořá
a chlapáSte nás
V tétopoh der mě
vařen vání stereo ivé učebnpsány u středn .
rolí si urč
ená
ová
ház
ří
ží,
jed
lné
ové
ny
opn
alisys
hrn
t...
atn pře
sob
m e hom
za sch kte ade reo zi pod usp lečnje fak
• gen o pro
necitl řády jsou ovano tní sestryní znam k dívkám dpokl
žům jsou
der hod ženské – zále
ste me hos
éka
sou Svý
ost lné ion sti
K posiloerově
ní
a my mu jaké
pu je nepře
způ
o vyc
a ži,
• se
ost to
ém spo ch
jem byc obl
s vystud zdravo chová přístu
am žite st, rac tno
e – ži.
í gen st roz na
gend lad studij
mu v příp ové tu v inn not vní
oto
dky a ou,
priori
přím
muži ováni jakoinačnímu ého
vlas
rol mu oju jak t,
nes vyu
ičn žno led lečn pro e.
mi der tak eny rod hod úro
toh
ale a ů.
dsu ám hov
a . Osv se, ova
napřík mladí
vno . –
rolí
st,
spo z nás ám
a h
žen
ové y
označ u diskrim ně odlišnvími, a výrok
Gen a kon otv ví,
Od
ch
ivo sti iati atd
výc
me adř
u tradší moní pohtech
stranu ávna
jí pře
zak nst em nýc
pohla jů
der žen ace Učí , vyj
ce
citl tno inic by
t si tradič
ový
čas něj typ
démpřekon
aču jako ali
donednastíněném
nor růz
a, vlas
y mezi h posto
ože
živo
jsou
gen jako ializ já. vat
všíma
záli
získ
a
der
ána
jed
kaž
vol
em jí
ů
na
ozn nám e
ivit . – jov ké
reo ich
jí tako- t rozdíl typníc
Čelit
jících
náb sfér ání
me é soc tní cho
dé/ typ
gen
tup ma ste
y – ré jsm d.
ktova se stereo
uzu
ká kon
rov vlas ně“
tele
á pas atd spo stic
a vyuču
hto
pos ži jim e v naš kaž reo
respe
typ í, kteé, co apo
Přis tují Z eho
a
káv mi á tori
své ráv
na
cům, vyvarovat
u. zen é. naš
ory
ž se y i mukteré žuj , a ch ste
reo ván
z těc
a
„sp
oče i dět býv mo
řítk pre ávn do kům
vě
dat
ste cho vrozeni, náz
se lým muži st,
I kdya žen ky, y udre i my ový
mě ň a spr ají y, klu
prá
tno
ma s
ové m“ je ost
ove
jí káž typ jsm der
A
táv
u žen í pak zda
kém
zár
tné
enk
der ené o, co opn
pře reo tí gen
, že šenNao cká
ovs í a pla dos pan
Ste čás obě
gen„přiroz toh sch
nad .
ván cně avy
s tím ce, mé techni
sou pod
a ení sti,
v obrcho
dst kám a…
u.
obe pře ; hol aut
v
urč tno
lidí rce
e se prá kro e
ů jsoupří- rá
vlas
o
ění vzo jako ní drá hlá
ám ní sou tak sfér
typ ším kte amimin
a pou typ mo a ryc
káv o ruč e , ale ou
reo něj u, lék
t mínsti
hlídat vky?
reo m o
Set m ve sféř lost veřejn
ste itel rod ní
Mám
chá
ste čků piv
zkuma
ova tno
ch vid
záje
ače i své áže
ávis
nebo
m
ivň vlas lidé tyto
1,
logie z
jiný nej žskéhoozn mají ort na
vším nez é pro
ape
le ch
socio istka 00 Praha
a ovl ité které in se , chl chlapů
ejí,
ta, ežit
ní rep
ry
Ved Jeji na mu dnáače a ignují rác
,
lingv 1, 110
opn urč y,
důl
Kated á
ma
ová
k. y.
vyt při disnky
obor istickm, Jilská
sch lavím del a novrůž prádlo
Žijí ě jen
jazy typ jmé hro ozn Člá u rez by rce é
jní
.cz
sů ří y
feminvýzku
í.
je reo ná st
studi –
jsou poh é moopi pat
naprameni
svět i?
m ste stat uvé a tatoívaj šinoy jako je inzek přím
a – ová tosti,
AV
– celoživotní
na muž
dia m nsk čas
a sex
z, www.zaba
í
ý ústav
studi Valdr příleži
dke ové pod lze chn ouž h, vět žen em
k životu
kám y
Mé livý leče ,
aprameni.c• Most
Sociologick
erová Jana r, rovné
stře der – lad Vše nep dec něj lad ház
a věda,
info@zaban 21.cz
not spo lamHolčič šmink
e-mail: , www.slovo – Ženy
• Gend • PhDr.
pro gen m přík d. ěř úřa se z přík doc
is Gende
vé , rek í. ám
384 210, centrum.cz í centrum
linu o
i
ender enderčasop
ním y sku Jek tů apo tém na že ším sobem
tel.: 296
vize šlen žen
–
manushe@ kontaktn
ni.cz/g ni.cz/g ČR
se ře u, něj
kač něn ma y.
5 – Zbraslav,e-mail:
• Národní
my a;
fss.mu fhs.cumie věd
00 Praha 518 554, .k.zivotu.cz
uni oře ké i žen studenak ty ulák tom itel to způ
aut
496, 156 2, tel.: 222
www. z, www.Akade
,
vid
cz,
z, www.most
kom e zak eric že anů avš ší form í
Žitavského 00 Praha
ház Nej tím
ě,
muni. .cuni.c ústav
4, 120
[email protected]
na prameni,
ním boc . gen ně muobč rod něj doc ži. kdy
Blanická most.k.zivo
r@fss. r@fhs ogický
Žába
růz a mu ice,
lad hlu tzv
s.cz • rodiny atd., e-mail:
gende
ů, m
l: gende364, – Sociol
a jejich 841 998,
www.osop
Zák něm je souhrn itik ské nej ka, než poz
ženy tel.: 499
e-mai 620 logie
3,
[email protected], romské
em jí , pol žen jako jazy é né
v
pro
090, 251 socio
t
gendervesk služby 541 03 Trutnov
497 tel.: &
klad aču telů y v jně nos ežit růz
549 13, er
979, e-mail: zdravotníŠikmá 300,
důl
540
na
ste
Gend
tel.:
právní,
ozn uči ent
Praha •
222
násilí,
žen,
áže
3, tel.:
Brno, 158 00 nder
řů, ival h, vyv méně ků“
e romských domácíhoaveda.cz
00
00 Praha
vní
602 2075, .cz/ge
47, 130 a emancipacpomoc obětemwww.zeny
ekv médiíc u y
a 10, kova eamos
veda.cz,
v ovo byl aco .
s., Seifertovavzdělávání příležitosti,
t, o. p. podpora
, Joštov , Husní , www.
–
pro rovnée-mail: info@zenya
rod by í „pr žen
Společnos
studia Hůrka .jcu.cz
Manusheinfocentrum222 322,
jako dán ci
e,
ová areál va@pf
Otevřená21 o. s. –
222
y,
1, tel.:
hle ina
rekvalifikac
ender
• Slovo
Praha
valdro
00
Karlov l:
vzdělávání,1, 110
krim
ogie/grzity
Jilská
typy
ereo
é st
erov
Ge
vm
h
iíc
éd
typy
ereo
é st
erov
nd
ge
nd
er
ov
te
és
re
ot
yp
yv
y h
ob jic
ůs je livě “
už
i zp ch je án
ým ší Zd – „m ž
zn ěj í. a“ ne
í rů dn av en ěr kých
ž“:
uj ákla hl í „ž
ic
a „muní ná
fin jz ě po en rozm
na“ oze jed
„že nar ta;
de z ne ad ez ý atom
mů od živo
kl m i jin an
se
již u
y poj
ní
dé ím zá vy
ekt ám běh
uje
Li jedn na hé nese vá
asp i žen v prů
jev dení
pro gen e si ž
lad žům ané rii.
a čení uc bě tato ěka.
i se tzv.
zák é mu získ ego
/mu
rým u utvářím
díly kat
ur dnod v so ns ov
ček
ces
e dva danroz
í, kte pro y, ape
not chl
jem díly cké nou
je ak é ko í čl
ván ní v
a
ny
lišu roz chi áře
“
cho
, hod
utv
roz
oze
vš uh nost
í a naroze my ena
to logickéí a psy y
ném
odv
nsk
nor a/ž
nán
ráv šího ní
po liš
i pro bio iáln
jed již od é čičk
jsou
nsk hol
ost vá soc leče
o „sp bliž uál
ní
ch
od
zyce
v ja
Nada
a gend ční fond
Na
da
čn
í fon
d Slo
náro erov Slova
va
dlou dní, ale ou rovn k-Czech
k-C
ženy hodobá i míst ost žen Wom
ze
fund , prosazov řešen ní úrov a muž en’s Fund
ch
í. Úkol ni a
ů.
Wo
• prospodp
oruje ání žens em jsou samyZákladnímje nevlá
me
• prev azov
dní
orga kých fond
n’s
• ochr ence ání rovn nizac práv u je tedy schopné principem orga
nizac
Fu
• prev ana a boj ých e půso a upla zajiš najít
práce e,
nd
příle
• obha ence repro proti násil žitos bící v tňování ťovat nejefektiv SCW jejíž vizí
dukč
násle
zdro
je
nější F je přesv je spole
joba a potla ních í pách tí žen
dujíc princ
práv čová práv, aném a muž ích ipu gendna podp způs ědče čnos
Příst
hlavn
žen ní obch
oru oby,
ní, že t plně
u na ů,
luprá up SCW
ze znev odu
ích erové rovn orga jak
žená
obla
řešit ženy respektují
a Slove ci různ F je založ
ch,
ýhod se žena
nejlé
stech osti nizací a
cí
ve spole inicianaléhavé pe
Fond nské ých žens en
něný
:
znají práv
na
ch skupmi,
va. byl založ republice kopr spolu
čnos tiv zamě situace, situa a žen
NE
Od
ávníc prác
ti. Slova řený ale ci na
in.
„Věří svéh en
zá
.
h aktiv i, rovn
v
o
vis
me
roce
k-Cz ch na i hledat
založ
rozh
NESE
it, vzdě osti
lé
ech prác
odov ve scho ení 2004
a
Wom i pro
So
álním HNUTÍ
lávac partn
at o pnos podp . Jeho
ciá
en´s
svém ti a ořil
Nad
zakla
í akce erstv
Kam i příči vzniklo
lně
život sílu žen. nadační date
a profeí. Proto
Boři ační fond
Od počápaň Žensnami a v roce
ě. Věřím Věřím fond li jsou
Ek
vojo
sní fond
z akad tku ká právdůsledky, 1997
va 105, Slov
olo
Open
SCW
rozvo
také
e
e
ak-C
ve svět, ve spole F částk Socie
na utvá emic je jejím a jsou a zabýjako nezis
j žens podp
gic
Prah zech
kopr oruje
ké
kde čnos ou 3 ty Fund
ho post ření kých kruh cílem lidsk vá se ková
a 3, Wom
ávníc česko
si ženy t, ve 700
HN
www en´s
Prah
praco aven vhodného ů a přispět á práva tak nejenorganizac
h nezis -slov
a dívkykteré 000 Kč a a
vyso
.wom Fund
UT
je
z nás, vním í žen
ženy
Nadá
kový enské
pros košk k rozší od roku ochr e, která
Í–
ensf
a
moh mají 54 proje cia
ch orga proje
Věnu tak i trhu, násil mužů toru, olský ření infor 2000 anou
NE
und
vním
ou
otvo
ktů
dost
být
.cz
SE
nizac kty, sponí matejeme fungován í na v různ v něm ch poslu mací jedn životního á ekolo
jisté, atek v Česk renej spolo
se
HN
í v Česk
belet riály. vzdě í celé ženách ých obla ž by se cháre a disku ou z hlavn pros gické
že na informacíé repu
UT
blice čnosti
é
tředí prob
jejich
Od únorrii i odbo V naší lávacím spole ad.). Jednstech měnily n do reali se o
Í
, ale lémy
žens ích
čnos
a
hodn a možn a na SloveBratislaknih
á se na řešenpostoje ty všed kých aktivit. i lidsk ve
a 2006 rné publbrněnskéaktivitám ti.
otách ostí,
o zása í prob k řešen ního práv
ých spojitosti
dom ovny je
ikace kanc , orga
fung
a snec aby mohnsku.
práv,
dní
život ech,
Vítám ácímu distribuce uje knih a časo eláři nizuj
femi
téma lémů í otáze
h zálež ly
včetn s jejich
a.
prov eme
ta, kteráz toho k stere Zároveň nism
ovna pisy.
více e nové násilí –
ě práv sociozuje veřej
í.“
u
na http spolu KOORfeministic i jako
vyplý
me
žen.
se dotý vajícotypního se chce a gend
žens né akce
://ze praco DONA kých infor
erov
NESE
kopr , tema
kají ích (nap rozd me aktiv ých
nska vnice a dobr publ mačn
ávní
ělen
jak
tická
ikací í centr
prav
tř. Kpt HNUTÍ
a
á
sekci
každ ř. znev í rolí ně podístudiích
a.ecn spolu spolu NESE
oden ýhod a nero let
Jaro Brno
knih promítání
.cz praco práce HNU um pro
še 31,
ovny
ního
nění vnévníky mezi TÍ i
rovn
NESE a bese
život žen
602
.
orga řady další é příle
a každ na
HNU dy, publ
00
žitos
nizac
Brno
TÍ, obsa ikuje
é/ho
emi ch orga ti žen
, tel.:
hujíc me
je také nizac a muž
543
í femi infor
jedn í. Jsme ů. Přidr
245
nistic mačím z členy
342;
užen
kou
našic
Koali
e-m
h zákla ce ou aktiv
ail:
brno
dních organizac itou
@ne
vých í proti
sehn
odise
uti.c
k.
z, www
.nes
ehnu
ti.cz
Žen
ská
prá
va
js
ou
lid
ane ská p
b ka
r
mpa áva
k, p
ane
nko
?
va a
á
r
á p práv
k
s
á
Žen lidsk
u
jso
í
láván
vzdě
ově a
vých
Putovní informační výstava NESEHNUTÍ nabízí odpovědi!
�
nd
�
ge
e-mai
ra sociolUnive icích,
Kated studií učebn
,
Brno, nitníchjazyce
rzity huma vě,
a
výcho
y unive
í, Fakult r ve
rykovstudi gende e.cz
e), ronlin
í Masa ch
studi erový o politic gende
lních ra gendpanelu , www.
sociá
h na cas.cz
ty s • Kated
@soc.
o kvótác
Fakul
um ni.cz/g(citát rteam
l: gende
centr fss.mu
er www. rzity
unive e-mai
Gend MU
924,
FSS eské 220
Jihoč 222
tel.:
ČR,
ak,
p
kam o?
b
e
an anenk
p
Už dva roky putuje po českých a moravských obcích a městech jedenáct
informačních panelů výstavy, která diváky a divačky v čajovnách, kinech,
knihovnách, školách, informačních centrech i galeriích a jiných prostorech
provádí historií a současností ženského hnutí, představuje oblast tzv.
genderových stereotypů a rovnosti příležitostí žen a mužů v různých
oblastech, popisuje násilí páchané na ženách či oblast reprodukčních práv
a dává nakouknout i do života žen v jiných zemích.
Staňte se součástí naší celorepublikové informační kampaně na
jejímž konci stojí méně stereotypů, více rovnosti!
Kontaktujte nás ať už vlastníte prostory či prostou ochotu je pro
výstavu ve svém okolí domluvit.
více informací a výstava on-line na http://zenskaprava.ecn.cz
50
Místo pro vaše poznámky:
Brožura je zdrojem informací pro získání základního přehledu
o problematice rovného postavení žen a mužů ve společnosti
a zároveň pracovním sešitem určeným pro vlastní bádání na
cestě k rovnosti a překonání předsudků a stereotypů.
NESEHNUTÍ Brno (NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ)
tř. Kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno
tel./fax/zázn.: 543 245 342, mobil: 605 239 579
web: www.nesehnuti.cz
Třetí aktualizované vydání.
Vytištěno na recyklovaném papíře.

Publikace byla vydána v rámci kampaně Ženská práva jsou lidská

Transkript

Podobné dokumenty

k rovnosti žen a mužů Průvodce na cestě

(Czech) Datapanely rady 100 Navod k obsluze, GFK-1528C-CZ

nenechte se diskriminovat.indd

2013

Kapitola 6: Rozvoj mladých hokejových brankářů

historie hypertextu Desátému štěstí přeje

Obnova parku na Hlavní ul.