Posudek bakalářské práce

Posudek bakalářské diplomové práce
Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta
Autor práce:
Anna Raszková
Název práce:
Prý seen through its English equivalents
Vedoucí práce: Mgr. Michaela Martinková. Ph.D.
Autor posudku: Mgr.Markéta Janebová, Ph.D.
Bodování: 0 = nedostačující, 1 = slabé, 2 = přijatelné, 3 = dobré, 4 = výborné
Body
1. Originalita a přínos práce, aktuálnost a důležitost tématu.
Autorka se v práci zabývá částicí prý, kterou zkoumá na datech z korpusu InterCorp. V praktické části srovnává
anglické zdrojové texty s českými cílovými texty, ve kterých překladatel použil prý. Téma práce je jasně
vymezené, zajímavé a přínosné.
4
2. Kvalita přehledu poznatků o tématu: použití literatury, kvalita zpracování, kritické
zhodnocení literatury.
Použitá literatura odpovídá požadavkům na bakalářskou práci, autorka je schopná pracovat se sekundární
literaturou, a to nejen anglistickou, ale i bohemistickou, a vyvodit závěry pro svou práci. Některé formulace by
mohly být jasnější, např. na str. 5 uvádí autorka v kontextu studie Hoffmanové a Kolářové: „Hoffmanová and
Kolářová state that the particle prý is used in order to avoid the repetition of Czech equivalents of verbs such as
say, tell, hear, read or of other verbs of giving information or receiving information (2007, 97-98). Since the
examined texts are random extracts from English fiction, it is expected that the translators will use the particle
prý in this way.“ Není jasné, jestli ve druhé větě autorka stále mluví o výše zmíněné studii, nebo o své vlastní
práci. Stejně tak na str. 13 autorka píše opět v kontextu výše zmíněné studie: „On the other hand, it can be
argued that the word starostové is not the source of the information and the clause with prý has a modal
meaning because the source in this clause is unknown.“ Není zde jasné, jestli je to parafráze dané studie, navíc
problém s určením zdroje se pak již v práci neobjevuje, i když je podle mého názoru dost závažný.
Co se týče vztahu částice prý a modality a evidenciality, zde nacházím rezervy. Není jasné, na základě
jakých kritérií autorka došla k závěru, že modální je prý pouze v případech, kdy zdroj informace není znám:
„When the source of the information is unknown, it is assumed that the particle prý in the Czech translation
expresses the main meaning suggested by the Czech dictionaries, i. e. the meaning of doubt or uncertainty,
which expresses the distance between the speaker and the reported message“ (str. 6). V tomto ohledu nejsou
formulace příliš jasné – na str. 13 autorka uvádí: „When the source of the information is present in a Czech
sentence, the main difficulty lies in deciding whether prý serves as a signal of reproducing somebody else‘s
speech or whether it carries what linguists (Grepl 2012, Grepl and Karlík 1998) call a modal meaning.“
Stejně tak se autorka poměrně rychle vypořádala s evidencialitou: „As far as I can tell, the
contemporary Czech literature does not mention the concept of evidentiality. It seems that some linguists try to
apply this category to various languages in which evidentiality is not a part of the grammar, i.e. it is not
compulsory and it is not realized by special morphemes. This effort is then inconsistent with the already
accepted categories like epistemic modality and it leads to the overlapping categories“ (str. 11). Vztah
evidenciality a modality je velmi komplikovaný a určitě přesahuje nároky, které se kladou na bakalářskou práci,
ale tento fakt mohl být formulován vhodněji.
3
3. Formulace záměrů práce, výzkumných otázek, hypotéz.
Téma práce je vymezeno dobře. Výše zmíněné výhrady týkající se nejasnosti formulací ohledně modálního užití
prý se však týkají i formulace výzkumných otázek. Jak už bylo uvedeno, autorka na str. 6 říká, že „When the
source of the information is unknown, it is assumed that the particle prý in the Czech translation expresses the
main meaning suggested by the Czech dictionaries, i. e. the meaning of doubt or uncertainty, which expresses
the distance between the speaker and the reported message.“ Zde se opravdu zřejmě jedná nikoli o hypotézu, ale
o „assumption“, tj. tvrzení, které se bere za výchozí a nezkoumá se dále. Vzhledem k tomu, že výzkumná otázka
1
je formulována jako „I will try to decide what usage of the particle prý is typical in the translation from English
to Czech“ (str. 14), má fakt, že samo užití částice prý není příliš jasně vysvětleno, vliv na praktickou část.
2-3
4. Metody práce. Jejich popis a adekvátnost pro zodpovězení výzkumných otázek.
Postup práce s InterCorpem je popsán jasně a přehledně. Autorka si vytvořila subkorpus anglicky psané
beletrie, ze kterého vycházela. Při třídění vycházela z toho, zda je zdroj známý nebo neznámý. Jak vyplývá ze
str. 22, za známý zdroj autorka považovala takové věty, ve kterých byl zdrojem subjekt uvozovací věty nebo fráze
typu according to. Toto dělení má ale své problémy, viz níže. V této části bych uvítala větší propojení
s teoretickou částí, kde při analýze sekundární literatury autorka zmiňuje kolokabilitu prý a z ní vyplývající
ekvivalenty prý, které autorka zkoumá v praktické části.
3-4
5. Zpracování výsledků a jejich interpretace.
Autorka musela projít velké množství materiálu a dohledávat širší kontext, což dokládá dostatečným množstvím
příkladů. V tomto ohledu práce rozhodně převyšuje průměr.
Není mi však jasné, kolik je v daném subkorpusu výskytů prý uvozujícího přímou řeč. Na str. 21 se říká,
že takový výskyt byl pouze jeden, na str. 23 jsou uvedeny další tři výskyty. Zde bych uvítala tabulku, která by
kromě toho, zda je zdroj známý či neznámý, uváděla čísla týkající se přímé a nepřímé řeči.
Dále není jasné, co autorka myslí tvrzením na str. 27 u př. 34:„In this case, it is more likely that the
particle prý was added in the Czech translation.“ Neměl by pak tento případ být zařazen do třetí skupiny? Viz
otázky k obhajobě.
V kapitole 3.5. Prý without an English equivalent in the English original text není jasně vysvětleno,
proč některé výrazy nejsou považovány za ekvivalentní. Př. 65 na str. 36 je uveden mezi příklady, kdy prý nemá
ekvivalent, i když obsahuje sloveso criticize: „Outside the white tent, the usual crowd of anarchists, eyed warily
by a police detail that was later criticized as having been too small,“ Stejně tak není zřejmé, proč by modální
sloveso must v př. 66 nemělo být ekvivalentem prý, když zdroj není jasný, a prý by tak také mělo být modální.
3
6. Diskuze práce (o tom, jak výsledky zodpovídají výzkumné otázky).
V závěru autorka přehledně shrnuje výsledky korpusového zkoumání a všímá si i typických překladatelských
postupů. Zároveň se tu však projevuje problém, který jsem zmínila výše. Autorka na str. 28 uvádí: „Table 5
shows the frequency of the English equivalents of the particle prý which were found in the sentences where the
source of the information was not identified. The attitude of doubt or uncertainty is always found in these
English original sentences.“ Toto tvrzení není v práci podloženo. Modální částice se objevují jen v malém
procentu případů, a stejně jako u známého zdroje je nejčastější sloveso say. To samé tvrzení se pak objevuje i
v závěru: „When the source of the information is known, prý loses the meaning of doubt or uncertainty and
becomes, as was mentioned before, a functional word that signals somebody else‘s speech“ (str. 41).
3
7. Formální zpracování. Jazyková a stylistická úroveň, rozsah práce, grafická úprava,
dodržení publikační normy.
Formální i jazyková úroveň práce je velice dobrá. Citování slovníků však není podle normy a vzhledem k tomu,
že práce je psaná anglicky, by bylo vhodné, kdyby české příklady (např. str. 12 a 13) byly přeloženy do češtiny.
Ve svázané práci chybí konec věty na konci str. 39, v .pdf verzi je však naštěstí věta kompletní. Je to ale
mimochodem věta, u které si nejsem jistá, co jí autorka myslí: „In 30 tokens, the English equivalent appeared
only once; in 8 tokens, the frequency of the English equivalent was only 2.“
4
8. Celkové hodnocení práce.
Práci považuji za zdařilou a doporučuji ji k obhajobě.
3
2
Doplňující otázky k obhajobě:
1. Modalita
a) Může autorka podrobněji zdůvodnit tvrzení, že v případě známého zdroje se nejedná o modalitu a naopak?
b) Př. 59 na str. 34: Věta „The rumor is that Lily and James Potter are -- are -- that they're – dead,“ přeložená
jako „A tvrdí se, že Lily a James Potterovi jsou jsou - že prý jsou mrtví.“ je autorkou klasifikována jako příklad
neznámého zdroje, tj. modální: „However, the absence of the source of the information in (59b) seems to be
strong enough to express doubt or uncertainty, even though the verb tvrdit is used.“ Znamená to, že kdyby věta
zněla např. Brumbál tvrdí, že Lily a James Potterovi jsou prý mrtví,“ pak by nevyjadřovala
pochybnost/nejistotu?
c) Ve své práci autorka mluví o „disambiguating the meaning of prý.“ Jak v tomto případě chápe
víceznačnost?
2. Dělení „known source“ – „unknown source“
V praktické části autorka dělení známý – neznámý zdroj – žádný ekvivalent nezpochybňuje, nezmiňuje
problematické případy, i když v teoretické části se tento problém objevil. Může autorka podrobněji vysvětlit,
jakými kritérii se při třídění řídila?
a) Př. 65 na str. 36 je uveden mezi příklady, kdy prý nemá ekvivalent:
„Outside the white tent, the usual crowd of anarchists, eyed warily by a police detail that was later criticized
as having been too small.“ Proč autorka nepovažuje criticize za verbum dicendi?
b) Str. 22, př. 24: „She looked away. ―The library's always the nicest room in the house, ―she quoted, and ran
her eyes along the books. “The mirror of the soul” books were.“ Tento příklad je považovaný za známý zdroj,
proč? Kdo je mluvčím?(Tento výrok je známý jako citát Virginie Woolfové; vyplývá z kontextu knihy, že ho řekla
jedna z postav?)
Závěrečné hodnocení
Práci k obhajobě
doporučuji
nedoporučuji
Návrh klasifikace:
Výslednou známku ponechávám na průběhu obhajoby.
Datum: 30.5. 2013
Podpis: Markéta Janebová
3