Touhy a sny O čem sníme, po čem toužíme? Klíčová slova: Otec

Touhy a sny O čem sníme, po čem toužíme? Klíčová slova: Otec

Touhy a sny
O čem sníme, po čem toužíme?
Klíčová slova: Otec, oceán, Josef, voda
Příměří
Izraelští představitelé připravují veřejnost na to, že Hamas příměří poruší, jak to učinil v minulých případech.
Občany míst ohrožených raketovou palbou pak požádali o obezřetnost, protože se obávají závěrečné větší útočné
akce, která má dodat celé operaci obraz vítězství Hamasu.
Ať už si to chceme nebo nechceme připustit, jsem v duchovním konfliktu. V tomto konfliktu neexistuje „klid
zbraní“.
Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda
není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. Jan 8:44
On se neustále snaží oddělit nás od Boha, oddělit nás od jeho lásky. Snaží se pokřivit naše vnímání Otce i toho jako
on vnímá nás a jak vnímáme mi sami sebe.
Odložme tedy všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání a jako čerství novorozenci se
dožadujte neředěného mléka Božího slova, abyste jím rostli - pokud jste ovšem okusili jak laskavý je Pán. 1. Petrova
2:1-3
Oceán
https://www.youtube.com/watch?v=dy9nwe9_xzw
Tvoje milost přebývá v nejhlubších vodách.
Tvoje suverénní ruka bude mým průvodcem,
kde moje nohy mohou selhat
a kde mě obklopuje strach.
Ty jsi nikdy neselhal a neselžeš ani teď.
Pakt tvoje jméno zavolám.
Na vlny se nedívám, když stoupají.
V tvém náručí odpočívám.
Vždyť já jsem tvůj a ty jsi můj.
Veď mě tam, kde moje důvěra hranic nemá.
Tam kde tvůj Duch volá, ať po vodě kráčím.
Vezmi mě hloub, než kam sám člověk může dojít.
V přítomnosti tvojí moje víra sílí.
Potřebujeme snít, toužit. Potřebujeme vidět vize pro náš život. V této písni je vyjádřena touha mého srdce. Nechat
se vést tam, kam sám nemůžu z vlastní síly dojít. Moje nohy sice můžou selhat, ale Bůh nikdy neselhal ani neselže.
Potřebujeme znát otcovu náruč, pak mu můžeme důvěřovat a nechat se vést k naplnění snů.
Snílek Josef
Příběh obsažený na konci knihy Genesis vypráví následující: Josef jako Jákobův druhý nejmladší syn a prvorozený
jeho milované Ráchel byl otcův oblíbenec. Josefovi se zdály sny o tom, že bude mýt výlučné postavení.
Jednou měl Josef sen a pověděl jej svým bratrům; nenáviděli ho pak ještě více. Řekl jim totiž: „Slyšte prosím, jaký
jsem měl sen: Vážeme na poli snopy. Tu povstane můj snop a zůstane stát. A hle, vaše snopy obcházely kolem něho
a klaněly se mému snopu.“ Bratři mu odpověděli: „To budeš nad námi kralovat jako král či mezi námi vládnout jako
vladař?“ A nenáviděli ho pro jeho sny a pro jeho slova ještě víc. Měl pak ještě jiný sen a vypravoval jej svým
bratrům: „Měl jsem opět sen: Klanělo se mi slunce, měsíc a jedenáct hvězd.“ To vyprávěl otci a bratrům. Otec ho
okřikl: „Jaký žes to měl sen? Že i já, tvá matka a tvoji bratři přijdeme, abychom se před tebou skláněli k zemi?“
Bratři na něho žárlili, ale otec na to nepřestával myslet. Genesis 37, 5-11
Josef nevystudoval prestižní vysokou školu, nežil v harmonické rodině. Josef byl odmítnut svými blízkými, zažil:
nenávist
hrubost bratrů - odmítnutí
byl hozen do studny - deprese
prodán - zneužití
křivé obvinění - hořkost, sebelítost
vězení – bezmoc
Josef přes to všechno měl vizi, neztratil sen, znal Otcovu lásku, důvěřoval Bohu. Bůh zachránil Izrael skrze Josefa.
Naplnil sen v jeho životě. Přišlo uzdravení do jeho vztahů.
Ne vždy rozumíme tomu co se děje v našem životě. Držme se jeho zaslíbení a odpočívejme v jeho náruči. Vždyť
víme, že jsem jeho a on je náš. Nenechme si ukrást vědomí synovství.
Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho,
kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. 1. Petrova 2:9
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. Otrok nezůstává v domě
navždy; navždy zůstává syn. Jan 8:34-35
Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo
života.“ Jan 8, 12
Voda
V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne,
‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,“ jak praví Písmo.“ Jan 7, 37-38
Je potřeba nechat proudit vody živé, ne vody hořkosti z našeho nitra. My můžeme pít a nechat pít ostatní, protože
máme přístup ke zdroji života.
Možná se zkazily naše vody, zhořkly, ale Bůh je chce uzdravit, vyčistit. Chce obnovit gejzír lásky v našem nitru a ten
přinese občerstvení a uzdravení nám i ostatním lidem.
Naše sny mohou pomoci vzkřísit sny ostatních.
Náš strach bere odvahu ostatním a naše odvaha dodává odvahu ostatním.
Ježíš přišel, aby obnovil náš vztah s Otcem. V jeho přítomnosti se obnovuje vědomí naší hodnoty.
Probouzejme v ostatních sny, dodávejme jim odvahu!