TCP/IP - NetAcad at FIT

Semestrální práce
CC3 – TCP/IP transport a aplikace
Datum: 23.3. 2007
Vypracoval: Aleš Skopal, Radek Žilka
Obsah
TCP/IP.................................................................................................................................................. 2
Historie a vývoj of TCP/IP.............................................................................................................. 3
Filosofie TCP/IP.............................................................................................................................. 3
Aplikační vrstva...............................................................................................................................3
Transportní vrstva............................................................................................................................ 4
Internetová vrstva............................................................................................................................ 4
Vrstva síťového rozhraní................................................................................................................. 5
IP adresy.......................................................................................................................................... 5
TCP/IP Transportní vrstva....................................................................................................................6
Úvod do TCP/IP transportní vrstvy................................................................................................. 6
Řízení toku dat (flow control)..........................................................................................................6
Navázání relace (session), udržování a ukončení............................................................................ 6
Three-way handshake ..................................................................................................................... 8
Windowing ......................................................................................................................................8
Acknowledgment............................................................................................................................. 9
TCP ................................................................................................................................................. 9
UDP .............................................................................................................................................. 10
Čísla TCP a UDP portů..................................................................................................................10
Aplikační vrstva..................................................................................................................................11
Úvod do TCP/IP aplikační vrstvy .................................................................................................11
DNS .............................................................................................................................................. 11
FTP a TFTP................................................................................................................................... 11
HTTP ............................................................................................................................................ 11
SMTP ............................................................................................................................................ 11
SNMP ............................................................................................................................................12
Telnet ............................................................................................................................................ 12
2
TCP/IP
Internet byl vyvinut jako komunikační síť, která by mohla sloužit ve válce. Tzn.
necentralizovaná síť, která bude fungovat i při výpadku některého komunikačního uzlu. Je založen
na TCP/IP protokolu, který je ideální pro necentralizované a rozlehlé sítě. Spousta další běžně
používaných protokolů byla vyvinuta právě pro 4-vrstvou TCP-IP modelu. Každé zařízení v
Internetu, které chce komunikovat s dalším musí mít unikátní identifikátor, kterým je IP adresa.
Směrovače ji využívají, aby našli nejlepší cestu k danému zařízení. V současné době existuje IP
verze IPv4 a IPv6. IPv4 bylo navrženo pro velký počet adres. Díky obrovskému rozmachu internetu
se počet vyčerpal a bylo nutné začít využívat subneting, překlad NAT a privátní adresy. IPv6
vylepšuje předchozí verzi a poskytuje mnohem větší adresový prostor.
TCP/IP je rodina protokolů, které spolu úzce souvisí. Není to tedy jeden protokol, ale v
současné době až stovka. IP pracuje na 3-tí vrstvě OSI modelu a jde o nespojovaný protokol
poskytující nejlepší schopnost doručení po internetu. TCP pracuje na vrstvě transportní a jde o
službu spojovanou, poskytující kontrolu toku dat a spolehlivost. Kombinace těchto protokolů
poskytuje široké pole použití. Internet je právě vystavěn na TCP/IP protokolu.
Historie a vývoj of TCP/IP
Historie TCP/IP dosti úzce souvisí s historií Internetu - ten vznikl jako experiment
amerického ministerstva obrany, který měl ověřit možnost vybudování počítačové sítě propojující
místa velení a schopnou přežít i jaderný úder nepřítele. Ministerstvo obrany USA si za tímto účelem
nechalo vypracovat studii (od firmy Rand Corporation), aby vědělo kterým směrem se vůbec vydat.
Zmíněná studie dospěla k závěru, že jedinou možností je nevytvářet v síti žádný centrální prvek který by jistě byl prvním cílem nepřítele - a pak také nutnost předem počítat s nespolehlivostí
přenosových cest.
A tak americké ministrersvo zahraničí začalo budovat rozlehlou počítačovou síť, schopnou
propojit výzkumná střediska, které totéž ministerstvo financovalo ze svých prostředků na rozvoj
vědy. Světlo světa tak spatřila síť ARPANET, pojmenovaná po grantové agentuře ARPA
(Advanced Research Projects Agency) - což byla účelová organizace ministerstva obrany USA
(DoD, Department of Defense). Skutečný výzkum zajišťovala akademická sféra.
Roli amerického ministerstva obrany při vzniku protokolů TCP/IP (i Internetu jako
takového) je možné přirovnat k rodičovské péči o vlastního potomka, který se v jistém stádiu života
postaví na vlastní nohy a žije dále svým vlastním životem. Stejně tak jako Internet, který po určité
počáteční době svého života přešel pod civilní vědeckovýzkumnou správu, začaly i protokoly
TCP/IP být veřejnými v tom smyslu, že pro svůj další rozvoj již nejsou vázány na příděl peněz od
nějaké centrální autority, která by také mohla o mnoha věcech rozhodovat. Dnes je vývoj protokolů
TCP/IP v podstatě věcí veřejnou, na které se podílí jak zainteresovaní jednotlivci tak i mnohé čistě
komerční firmy a další instituce.
Filosofie TCP/IP
Síťový model TCP/IP je vystavěn na jiných předpokladech, než z jakých vychází referenční
model ISO/OSI. Především z tohoto faktu pak vyplývají základní vlastnosti modelu TCP/IP a jeho
odlišnosti od referenčního modelu. Podobně jako referenční model, vychází i síťový model TCP/IP
ze stejné výchozí představy o tom, že by síťové funkce měly být rozděleny do hierarchicky
3
uspořádaných vrstev. I síťový model TCP/IP je tedy modelem vrstvovým, stejně jako ISO/OSI.
Autoři TCP/IP však při svém počátečním rozhodování o počtu vrstev a jejich úloze vyšli z jiných
předpokladů než autoři ISO/OSI, a proto také dospěli k odlišným závěrům, a mj. i k odlišnému
počtu vrstev - ke čtyřem, zatímco referenční model ISO/OSI jich předpokládá sedm.
Aplikační vrstva
Nejvyšší vrstva je aplikační. Obsluhuje reprezentaci dat a kódování. Data jsou zde řádně
zapouzdřena před předáním protokolům z nižší vrstvy, jakými jsou TCP, UDP. Aplikační vrstva
obsahuje protokoly pro přenos souborů, e-mail, vzdálené přihlášení a další.
➢
File Transfer Protocol (FTP) – FTP je spolehlivá spojovaná služba, která využívá TCP
protokol pro přenos souborů mezi dvěma systémy podporující FTP.
➢
Trivial File Transfer Protocol (TFTP) – TFTP je nespojovaná služba. Využívá UDP
protokol. TFTP se používá pro přenos konfiguračních souborů a Cisco IOS souborů a k
přenosům mezi systémy podporujícími TFTP. Ve stabilním prostředí je výhodnější, protože
je rychlejší než FTP.
➢
Network File System (NFS) – NFS je protokol pro distribuovaný souborový systém
vyvinutý firmou Sun Microsystems. Protokol dovoluje přistupovat skrz síť k souborů na
vzdálených počítačích.
➢
Simple Mail Transfer Protocol (SMTP) – SMTP protokol pro přenos e-mailových zpráv
přes počítačovou síť. Neumí přenášet jiná než textová data (plain text).
➢
Telnet – Pomocí Telnetu lze přistupovat ke vzdálenému počítači.
➢
Simple Network Management Protocol (SNMP) – SNMP protokol pro sledování a řízení
síťových zařízení. Používá se k nastavení výkonnosti, bezpečnosti či zjištění statistik o
provozu v síti.
➢
Domain Name System (DNS) – DNS je systém používaný v Internetu k překladu
doménových jmen na IP adresy.
Transportní vrstva
Transportní vrstva poskytuje logické spojení mezi zdrojovým a cílovým počítačem.
Protokoly této vrstvy rozdělují nebo sestavují data, která přichází z vyšší vrstvy, tak aby mohla být
předána nižší vrstvě a přenesena. Jedním z hlavních úkolů je zajistit, že data spolehlivě dorazila
skrz síť k na místo určení. Napomáhá k tomu technika „sliding windows“ (posuvná okna), číslování
4
sekvencí a potvrzovací zprávy (acknowledgments). Transportní vrstva vymezuje spojení mezi
aplikacemi hostů.
Transportní vrstva zahrnuje protokoly TPC a UDP:
➢
TCP – Transmisson Control Protocol (spojovaný)
➢
UDP – User Datagram Protocol (nespojovaný)
Funkce TCP a UDP jsou následující:
➢
Rozdělení dat přicházejících z aplikační vrstvy
➢
Poslání segmentů z jednoho zařízení na druhé
Hlavním úkolem TCP je zajistit spojení mezi koncovými uživateli, poskytnutí řízení toku dat
pomocí „sliding windows“ a zajištění spolehlivosti číslováním sekvencí a potvrzovacími zprávami.
Internetová vrstva
Účelem internetové vrstvy je vybrat pro posílané pakety nejvhodnější cestu skrz síť.
Hlavním protokolem této vrstvy je protokol IP.
Protokoly internetové vrstvy:
➢
IP poskytuje směrování paketů. Nezajímá ho obsah paketů, ale jen jejich cesta k cíli.
➢
Internet Control Message Protocol (ICMP) má schoponosti pro řízení a zasílání zpráv.
➢
Address Resolution Protocol (ARP) – na základě IP adresy určí MAC adresu.
➢
Reverse Address Resolution Protocol (RARP) na základě MAC adresy určí IP adresu.
IP vykonává operace popisu struktury paketu a adres, přenáší data do síťové vrstvy, směruje
pakety ke vzdáleným hostům. IP je někdy označený za nespolehlivý protokol, protože nedetekuje
chyby a neopravuje je. To zajišťují vyšší vrstvy.
Vrstva síťového rozhraní
Tato vrstva obsahuje LAN a WAN technologie a všechny detaily, které zajišťují fyzická a
linková vrstva modelu OSI. Vrstva síťového rozhraní ví, jak zacházet se síťovým hardwarem a jak
přistupovat na přenosové médium. Dále také vytváří vazbu IP adresy na fyzické rozhraní a
zapozdřuje IP pakety do rámců. Protokoly vrstvy síťového rozhraní:
Ethernet, Fast Ethernet, SLIP, PPP, FDDI, ATM, Frame Relay, SMDS, ARP, RARP
5
IP adresy
V současné době se stále nejvíce používají adresy verze 4. Jedná se o 4 bajtové adresy.
Počet adres je tedy 4 294 467 295. Zapisují se obvykle jako 4 desítkové číslice oddělené tečkami.
Např. 192.168.0.1
Adresa určuje podle podle masky síť a pak konkrétního hosta v dané síti. Zápis masky je
stejný jako zápis IP adresy nebo se za IP adresu píše lomítko a počet bitů zleva, na kterých obsahuje
maska jedničku.
Např. 192.168.0.1 / 24 je adresa 192.168.0.1 s maskou 255.255.255.0 v binární podobě je to pak
adresa:
11000000.10101000.00000000.00000001
maska:
11111111.11111111.11111111.00000000
Adresa sítě je dána bitovým logický součinem, tzn.
Adresa sítě = adresa & maska
Adresa počítače v síti = adresa & (!maska)
kde ! chápeme jako bitovou negaci
IPv4 adresy se dělí do různých tříd podle jejich použití, odpovídají jim různé počty podsítí a hostů v
závislosti na masce viz. následující tabulka.
Třída
Podsítě
Počet Hostů
Poč. bity
Rozsah adres
Maska
A
126*
16 777 216
0
0-127
/8
B
16 384
65 535
10
128-191
/16
C
2 097 152
254
110
192-223
/24
1110
224-239
/28
D
*127 je rezervovaná
E třída 240-255 pro vlastní výzkum IETF (Internet Engineering Task Force)
Nová verze adres IPv6 využívá 16 bajtů a zapisuje se v hexadecimální podobě po 2 bajtech
oddělených dvojtečkami. Počet adres je 3,4 * 1038.
Např. A524:72D3:2C80:DD02:0029:EC76:002B:EA73
Význam jednotlivých bajtů popisuje následující obrázek.
6
TCP/IP Transportní vrstva
Transportní vrstva přenáší data mezi aplikacemi zdrojového a cílového zařízení. Mnoho
těchto aplikací je uživatelům důvěrně známo. HTTP, FTP a SMTP lidé vidí jako internetové
prohlížeče a e-mailové klienty.
Úvod do TCP/IP transportní vrstvy
Tato vrstva zajistí logické spojení mezi dvěma koncovými body v síti, rozdělí a znovu
sestaví data posílaná aplikační vrstvou.
Funkce vrstvy:
➢
Zajistí, že odesílatel dostane potvrzení o odeslaném segmentu
➢
Umožní přeposlat nepotvrzené segmenty.
➢
U příjemce vloží segment na správné místo podle pořadí.
➢
Dokáže se vyrovnat a řídit zahlcení.
Řízení toku dat (flow control)
Při vysílání segmentů do sítě se pokouší síťová vrstva zajistit, aby nedošlo ke ztrátě dat. K ní
můžu dojít, pokud cílový počítač nestíhá přijímat příchozí data. Ten je pak donucen data zahodit.
Řízení toku dat umožní obou účastněným stranám spolu komunikovat, jestli je vše v pořádku.
Navázání relace (session), udržování a ukončení
Před přenosem dat mezi jednotlivými aplikacemi se nejprve oba počítače informují o tom,
že mezi nimi začne transport začne. Jeden počítač oznámí spojení druhému a ten to musí potvrdit,
pak jsou obě strany připraveny. Obrázek ukazuje typické spojení dvou systémů. Komunikace začíná
žádostí o navázání spojení, následuje prvotní synchronizace a její potvrzení, že obě strany souhlasí s
navázáním spojení a může začít přenos dat.
7
Zahlcení může nastat ze dvou důvodů:
1. Rychlost vysílání z počítače je větší než propustnost sítě.
2. Při vysílání dat z více počítačů jednomu cíli.
Když přicházejí datagramy k cíli nebo k bráně příliš rychle, jsou dočasně uloženy do paměti.
Pokud je paměť naplněna, jsou datagramy zahozeny. Místo toho, aby byla data ztracena, příjemce
upozorní zdroj, že není připraven. Tento signál zastaví přenos až do okamžiku, kdy zdrojový
počítač dostane zprávu, že cíl je opět připraven. Ukončení celého přenosu signalizuje zdroj svému
cíli zprávou, kterou cíl musí potvrdit. Tím je přenos ukončen.
Three-way handshake
TCP je spojovaný protokol. Vyžaduje ustálení spojení před samotným přenosem dat.
Nejprve se oba počítače musí sesynchronizovat pomocí „sequence numbers“, tím se vytvoří
spojení. Synchronizace probíhá výměnnou segmentů, které nesou kontrolní bit (SYN) a sequence
numbers. Toto řešení vyžaduje mechanismus, který vybere počáteční sequence numbers a vymění
je. Na začátku synchronizace je potřeba poslat vlastní počáteční „sequence number“ (INS) a
potvrdit jeho přijetí (ACK) na druhé straně. Toto provedou obě strany. “Three-way handshake“ je
nezbytný, protože „sequence numbers“ nejsou vytvořena z globálních hodin a TCP protokoly
mohou používat různých mechanismů na jejich vytvoření. Pořadí zpráv je zobrazen na obrázku.
8
Windowing
Pakety musí být doručeny k příjemci ve stejném pořadí jako byly odeslány. To lze zajistit
potvrzováním poslaných paketů (ACK). Pokud bude vysílač čekat na signál ACK, sníží se tím
propustnost. Proto mnoho spojovaných spolehlivých protokolů poskytuje posílání ACK po více
přijatých paketech. Počet přijatých paketů dostane zdrojový počítač před přijetím potvrzení ACK.
Pokud zdroj nedostane potvrzení o přijetí, může změnit velikost okna a pošle vyslané pakety znovu.
Acknowledgment
Bezpečné doručení garantuje, že proud dat posílaný z jednoho zařízení je doručeno jinému
zařízení bez duplikací a ztrát. Pozitivní „acknowledgment“ s opětovným přenosem je jednou z
technik, která garantuje spolehlivé doručování dat. Takovýto „acknowledgment“ vyžaduje, aby
příjemce komunikoval se zdrojem a posílal mu zpět ACK, když přijme data. Vysílač si
zaznamenává všechny datové packety nebo segmenty, které poslal a očekává ACK. Zdrojový
počítač spustí časovač, když vyšle data. Pokud vyprší čas před přijetím ACK, pošle data znovu.
9
TCP
TCP je spojovaným protokolem transportní vrstvy, který poskytuje spolehlivý plně-duplexní
datový přenos. Před samotný přenosem je ustáleno spojení. TCP rozděluje zprávy do segmentů a
znovu je sestavuje v cílových počítačích, popř. znovu posílá vše, co nebylo přijato. Mezi aplikace,
které používají TCP patří FTP, HTTP, SMTP, Telnet. TCP posílá data zapouzdřená v segmentech
jejichž struktura je následující:
Význam jednotlivých položek je následující. „Source port“ označuje číslo portu, ze kterého
jsou data poslána. „Destination port“ je číslo cílového portu. „Sequence number“ značí číslo
sekvence pro zajištění správného pořadí . „Acknowledgment number“ je číslo označující další
očekávaný TCP bajt. HLEN je opět číslo označující počet 32-bitových čísel v hlavičce. „Code bits“
označuje kontrolní bit pro nastavení a ukončení relace. „Window“ je velikost okna v bajtech.
„Checksum“ značí kontrolní součet hlavičky a datových polí. „Urgent pointer“ značí konec
povinných dat. „Data“ jsou data protokolu vyšší vrstvy.
UDP
UDP je jednoduchý protokol, který přenáší datagramy bez záruky jejich doručení. To
ponechává na protokolech vyšší vrstvy, stejně jako indikaci chyb a opětovné poslání nedoručených
dat. UDP nepoužívá windowing nebo ACK. UDP je navrženo pro aplikace, které nepotřebují
dodržovat přesné pořadí segmentů. UDP používá např. TFTP, SNMP, DHCP, DNS .
10
Význam jednotlivých položek je následující. „Source port“ je zdrojový port, naproti tomu
„Destination port“ je cílový port. „Length“ značí velikost hlavicky v bajtech. „Checksum“ je
kontrolní součet hlavičky a dat. „Data“ jsou data protokolu vyšší vrstvy.
Čísla TCP a UDP portů
TCP i UDP používají čísla portů, aby rozpoznali komunikaci různých aplikací. Některé
porty jsou přidělené autoritou Internet Assigned Numbers Authority (IANA) jednotlivým
aplikacím. Čísla portů nad 1023 mohou být používána různě, ale mnoho z nich je již registrováno
pro konkrétní aplikace. Porty pro UDP a TCP jsou oddělené.
Rozmezí portů
➢
Vyhrazené 0 – 1023
➢
Registrované 1024 - 65535
11
Aplikační vrstva
Úvod do TCP/IP aplikační vrstvy
Relační, prezentační a aplikační vrstva OSI modelu jsem spojeny do jedné aplikační vrstvy
modelu TCP/IP. Tento návrh poskytuje maximální flexibilitu pro výrobce software. TCP/IP
protokoly, které podporují přenos souborů, e-mail a vzdálené přihlašování jsou nepochybně
veřejnosti známy.
DNS
Internet je postaven na hierarchickém adresování. Toto schéma dovoluje, aby bylo
směrování klasifikováno, aby se nemuselo používat individuální směrování. Pro lidi je velmi
nepraktická a těžko zapamatovatelná IP adresa, proto se zavedla tzv. doménová jména. Systém
doménových jmen Domain Name System (DNS) dokáže převést jméno na IP adresu. Doména je
skupina počítačů, které spolu souvisí, ať už geograficky nebo svým záměrem. Doménové jméno se
může skládat z písmen angl. abecedy a čísel a dalších znamének jako např. pomlčky, tečky. Existuje
přes více než 200 domén prvního řádu. Některé z nich jsou např. .us – United States, .cz – Česká
republika, .edu – vzdělání, .com – komerční, .gov – vláda, .org – nevýdělečné organizace atd.
FTP a TFTP
FTP (file transfer protocol) je spolehlivá spojovaná služba, která slouží k přenosu souborů
mezi systémy podporujícími FTP. Hlavním účelem je přenášet soubory ze serverů na klienty a
naopak. Při přenosu vystupuje vždy jeden jako server (ten přenos řídí) a druhý jako klient.
TFTP je nesepojovaná služba, která se používá pro přenos konfiguračních souborů mezi
směrovači nebo k přenosu souborů mezi systémy podporujícími TFTP. Je navržen tak, aby byl malý
a snadno implementovatelný. Postrádá mnoho vlastností FTP. TFTP dokáže číst a zapisovat
soubory vzdáleného serveru, ale nedokáže získat adresářovou strukturu nebo obstarat autentizaci. Je
užitečný ve stabilních spolehlivých sítích, kde je rychlejší než FTP.
HTTP
Hypertext Transfer Protocol (HTTP) pracuje s World Wide Web, což je nejrychleji rostoucí
a nejpoužívanější část Internetu. Jeden z hlavních důvodů takového zájmu o web je jednoduchý
přístup k informacím pomocí internetového prohlížeče. Ten reprezentuje různá (i multimediální)
data na internetových stránkách, které jsou ve formátu (X)HTML (eXtended Hypertext Markup
Language). Provázané linky těchto dokumentů umožňují jednoduchou navigaci. Cesta ke stránkám
je dána identifikátorem Uniform Resource Locator (URL). Klient si vyžádá požadovanou stránku a
pokud ta na serveru existuje, dostane ji.
SMTP
E-mailové servery mezi sebou komunikují pomocí Simple Mail Transfer Protocol (SMTP),
aby si mohli posílat a přijímat elektronickou poštu. SMTP protokol přenáší zprávy v ASCII
formátu. Existuje několik cest, jak mohou mail klienti pracovat. Mohou použít program pro přístup
na mail server přímo k souborům, nebo je mohou ukládat pomocí mnoha síťových protokolů.
Nejpopulárnější protokoly jsou POP3 a IMAP4 a oba používají TCP pro přenos dat. Ačkoliv tito
klienti používají speciální protokoly pro ukládání mailů, téměř vždy používají SMTP pro posílání.
12
Při kontrole konfigurace mail klientů se kontroluje korektnost nastavení protokolů SMTP a POP
nebo IMAP. Jednou z možností jak testovat, zda je mail server dostupný je Telnet na SMTP (port
25) nebo na POP3 (port 110). Následující příkaz testuje, zda je služba SMTP dostupna na mail
serveru s IP adresou 192.168.10.5:
C:\>telnet 192.168.10.5 25
SNMP
Simple Network Management Protocol (SNMP) je protokol běžící na aplikační vrstvě
sloužící pro usnadnění výměny řídících informací mezi síťovými zařízeními. SNMP umožňuje
síťovým správcům řídit výkon sítě, hledat a řešit síťové problémy a usnadňuje také naplánování
růstu sítě. SNMP užívá UDP který je na transportní vrstvě.
SNMP obsahuje tři hlavní prostředky pro usnadnění správy sítě:
➢
Network Managament System (NMS) – NMS spouští aplikace, které monitorují a kontrolují
zařízení. Množství procesů a množství paměti vyžadované pro správu sítě jsou poskytované
NMS. Jeden nebo více NMS musí v síti existovat.
➢
Managed devices – jde o síťové uzly obsahující SNMP agenty, kteří jsou jakoby místními
správci. „Manage devices“ tedy shromažďuje a ukládá informace o síti a umožňuje přístup k
nim pro NMS užitím SNMP. „Managed devices“, občas zvané jako sítové elementy, mohou
být směrovače, servery, přepínače, mosty, rozbočovače, tiskárny, nebo počítače ve formě
hostů.
➢
Agenti – Agent je program pro správu a řízení sítě a nachází se právě v „managed devices“.
Agent má lokální znalosti o síti a překládá tyto informace tak, aby měli formu kompatibilní
se SNMP
Telnet
K vytvoření spojení z telnet klienta musí být vybrány volby pro spojení. Typicky se volí
jméno hosta a typ terminálu. Jméno hosta je IP adresa nebo DNS jméno vzdáleného počítače. Typ
terminálu popisuje typ emulace, kterou by měl telnet klient vykonávat. Telnet operace se provádí
tak, že se na telnet server přenáší stisky kláves a zpět se vrací screen výstupu. Telnet pracuje na
aplikační vrstve TCP/IP modelu a tedy na horních třech vrstvách OSI modelu. Aplikační vrstva
pracuje s příkazovou řádkou. Prezentační vrstva formátuje za použití ASCII. Relační vrstva provádí
samotný přenos. V TCP/IP modelu jsou funkce všech těchto vrstev obsaženy jako části vrstvy
aplikační.
Kontrolní otázky
➢
Vrstvy TCP/IP modelu
➢
Co zajišťuje transportní vrstva?
➢
Co zajišťuje aplikační vrstva?
➢
Protokoly transportní vrstvy
➢
Protokoly aplikační vrstvy
13