Zápis_PrrII_160421

© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
ZÁPIS Z JEDNÁNÍ
Zaznamenala
Spojení
Místo jednání
UV 201jednání
Datum
Průmyslová rada Fakulty strojní
Irena Svatošová
Telefon:
8001
E-mail:
[email protected]
UV 115, Univerzitní 22
21. 4. 2016
Pořad. číslo jednání
2
Jméno
Funkce
1
Michael Ondraschek
generální ředitel
2
Milan Kavka
ředitel
kanceláře
3
Aleš Laciok
koordinátor pro výzkum
a vývoj
5
Martin Kořínek
jednatel
martin.korinek@grammer.
com
GRAMMER CZ
6
Václav Hofmeister
jednatel
vaclav.hofmeister@hofme
ister.cz
Hofmeister s.r.o.
7
Miloslav zeman
ředitel
8
Jiří Gerle
generální ředitel
9
Petr Kozel
ředitel
10
Jiří Prantner
prezident
11
Karel Hopfinger
prokurista
12
Jiří Kudrna
referent specialista
13
Jidřich Jiřík
Engineering Manager
14
Věra Vrchotová
ředitelka pro
lidských zdrojů
15
Michal Štilip
prokurista
[email protected]
regionální
milan.kavka@czechinvest.
org
Společnost
Pozn.
ASTOS
MACHINERY
omluven
CzechInvest
[email protected]
ČEZ, s.r.o.
omluven
omluven
[email protected]
Inel Holding a.s.
[email protected]
Jihostroj, a.s.
[email protected]
[email protected]
omluven
KEY
PLASTICS
JANOVICE s.r.o.
Klastr
MECHATRONIKA,
z.s.
[email protected]
Klima a.s.
[email protected]
[email protected]
rozvoj
[email protected]
[email protected]
1
KOH-I-NOOR
Mladá Vožice
Lear Corp. Czech.
Rep.
MOTOR
Group a.s.
PILSEN
s.r.o.
JIKOV
TOOLS,
omluven
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
16
Ivo Grüner
náměstek hejtmana
[email protected]
17
Václav Pixa
ředitel
[email protected]
m
18
Jiří Lopata
ředitel
19
Jan Kleisner
finanční ředitel
20
Jiří Fiala
ředitel Globalního R&D
Centra
21
Lumír Tesař
ředitel pro lidské zdroje
22
Václav Liška
jednatel
23
Radovan Rašpl
technický ředitel
24
Petr Tatarka
technický ředitel
25
Václav Skala
externí poradce
26
Vladimír Duchek
prorektor ZČU
27
Milan Edl
děkan FST
28
Miroslav Holeček
rektor ZČU
29
Jan Zdebor
proděkan FST
[email protected]
Plzeňský kraj
Robert Bosch, spol.
s.r.o.
omluven
STREICHER spol.
s r.o.
[email protected]
ŠKODA JS a.s.
[email protected]
[email protected]
Škoda Power s.r.o.
omluven
Škoda
Transportation
omluven
[email protected]
VZÚ Plzeň
[email protected]
Wikov Gear, s.r.o.
[email protected]
WITTE
spol. s r.o.
omluven
nejdek,
[email protected]
ZF Pasov
[email protected]
ZČU
[email protected]
ZČU
[email protected]
ZČU
[email protected]
ZČU
Seznam zkratek
Zkratka
AS
DZ
FAV
FDULS
FEK
FEL
FF
Význam
Akademický senát
Dlouhodobý záměr
Fakulta aplikovaných věd
Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara
Fakulta ekonomická
Fakulta elektrotechnická
Fakulta filozofická
Fakulta právnická
FPR
FPE
FST
FZS
KKE
Fakulta pedagogická
Fakulta strojní
Fakulta zdravotnických studií
Katedra energetických strojů a zařízení
2
omluven
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
MŠMT
VR
VVRC
VZ
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Vědecká rada
Centrum energetického výzkumu
Výroční zpráva
Program:
08.30 - 09.00 Příjezd a prezence účastníků
09.00 - 09.15
Zahájení Průmyslové rady děkanem FST a předání jmenovacích dekretů
novým členům
09.15 - 10.00 Představení Dlouhodobého záměru Fakulty strojní ( děkan FST)
10.00 - 11.30 Diskuze k DZ FST - 1. část
11.30 - 11.45 Přestávka
11.45 - 12.45 Diskuze k DZ FST - 2. část
12.45 - 13.00 Přijetí doporučení účastníků a závěr jednání
13.00 - 14.00 Oběd
Přílohy:
- Seznam KEN podle fakult
- Prezentace děkana FST Milana Edla
- Nadační fond „Podpora technického vzdělávání v Plzeňském kraji“ – informativní zpráva za období 2014 až 2015
Odkazy:
- DZ ZČU: https://www.zcu.cz/about/important-documents/strategicke-dokumenty.html
- VZ ZČU: https://www.zcu.cz/about/important-documents/vyrocni-zpravy.html
- DZ FST 2016 - 2020: http://www.fst.zcu.cz/spoluprace_s_praxi/prumyslova_rada/zaznam_z_jednani/DZ-FST2016-2020-v7.pdf
- DZ FAV: https://www.fav.zcu.cz/fakulta/uredni-deska/dokumenty/dlouhodoby-zamer-2016-2020/DZ_FAV201620.pdf
- DZ FEL: http://fel.zcu.cz/about/important-documents.html
- DZFPR:http://fpr.zcu.cz/about/vyznamne_dokumenty/vyznamne_dokumenty/Dlouhodoby-zamer-FPR2016_2020.pdf
- DZFZS:http://fzs.zcu.cz/about/vyznamne_dokumenty_FZS/verejne/Dlouhodobe_zamery/99FZS_DZ_2020_FINAL_151102.pdf
- Technik für Kinder: http://www.tfk-ev.de/
Ad 1) Zahájení Průmyslové rady děkanem FST a předání jmenovacích dekretů novým členům
Děkan zahájil jednání a zdůraznil důležitost spolupráce FST s praxí:
Průmyslová rada
pracovní skupina Automotive
V tomto směru FST inspiruje i ostatní univerzity.
Duchek vystoupil v zastoupení rektora a zdůraznil, že rektor Holeček si uvědomuje význam Průmyslové rady pro
sepjetí FST s průmyslovou praxí. Vyjádřil se k dlouhodobému záměru ZČU:
Na základě dlouhodobé strategie ZČU připravují své dlouhodobé záměry všechny fakulty. ZČU má za sebou investiční
období (proinvestovala přes 2 mld. Kč), následuje období koncentrace a využití investic, snižování fixních nákladů a
s tím očekávaný rozvoj. Přiblížil financování technických fakult, které jsou z 50% financovány z dotací na výuku a
z 50% příjmy z výzkumu a ze spolupráce s průmyslovými podniky.
3
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Cílem FST je rozšířit své zdroje (např. spolupráce s průmyslem). Dotační podpora z MŠMT klesá. FST získává peníze
účelově vázané na určité činnosti , což je problém, se kterým se FST bude potýkat. Dlouhodobý záměr FST považuje
prorektor Duchek za prorůstový a požádal Průmyslovou radu o podání zpětné vazby.
Děkan předal jmenovací dekrety a připomněl, že Průmyslová rada je připravena stále přijímat nové členy. FST se snaží
plnit požadavky průmyslové praxe a vychovávat studenty pro průmyslové podniky, v souvislosti s tím zmínil pilotní
projekt s pracovním názvem „profesní bakalář“ (studijní zaměření Diagnostika a servis silničních vozidel) jako první
výsledek výstupů jednání Průmyslové rady
Ad 2) Představení Dlouhodobého záměru Fakulty strojní (děkan FST) + diskuze 1. část
Dlouhodobý záměr FST 216 – 2020 (viz přílohou zápisu).
- propad počtu studentů je dílem dán demografickým propadem. Někteří studenti NMgr. ukončili bakalářské studium na
jiné škole.
- Ph.D. studenti: v současné době cca 200 studentů Ph.D; často spolupracují s praxí.
- FST komunikuje se středními školami. Sleduje, z jakých SŠ studenti přicházejí a dávají středním školám zpětnou
vazbu a připravují realizaci koncepce spolupráce s dalšími SŠ
- Byla představena struktura finančních zdrojů pro FST.
- Dotace z MŠMT pro FST činí v současné době 20%.
Grüner: Nepoměr mezi dotacemi a vlastními zdroji FST je zarážející (dotace tvoří menšinu).
Obory, které jsou zaměřeny technicky, nejsou podporovány a tato tendence stále stoupá.
Duchek: Dotace z MŠMT má 2 hlavní limity:
1) Počty studentů, které určuje MŠMT (pro pražské a brněnské univerzity stagnují, pro ostatní klesají)
2) Dotace na výuku je dotace na studenta. Výkonový princip: podle počtu studentů MŠMT poskytne dotaci, kterou
univerzita jen přerozdělí. Metodika zohledňovala prostupnost studia, což může pro technické fakulty představovat
problém (FST má nízkou prostupnost cca 40%).
1111: Příspěvek na vzdělávání
1311: Rozvoj VaV
1311: Dotace na výzkum a vývoj: Investice do RTI (Regionální technologický institut) umožňují zvyšovat podíl státní
dotace na výzkum a vývoj. Technická fakulta kromě jiných zdrojů může změnit poměr mezi 1111 a 1311. 1311 je
ukazatel kvality, který bude růst.
Grüner: Zajímal se o filozofii ZČU v rámci tlaku na růst technických oborů. V tomto směru je nutné vyvíjet tlak přímo
na MŠMT. Kraj se finančně podílel v řádech miliónů Kč na technickém vybavení škol (ZŠ, SŠ). Student SŠ by neměl
zjistit, že VŠ pak nebudou mít dostatek financí na zajištění studia.
Duchek: Sestavení rozpočtu ZČU podléhá AS a vedení univerzity respektuje metodiku MŠMT. Samosprávnost ZČU je
sice předností, akademické svobody jsou motorem změn ve škole, ale zároveň způsob řízení univerzity je závislý na
hledání koncensu s těmito orgány. Zájem studentů o studium netechnických oboru je vyšší. Vzdělání vidí jako investici,
klíč k problému má MŠMT a vláda. Jedním z možných řešení by mohlo být minimální školné, dále pak např. rozvoj
v 1311, spolupráce s průmyslem, získávání projektů, TAČR…).
Zeman: Při tvorbě krajského ročního plánu nezaregistroval velký tlak ZČU na upozadění humanitních oborů ve
prospěch oborů technických. Humanitní obory jsou špatně uplatnitelné na trhu práce. Podle toho, jak bude postaven
krajský roční plán, budou moci být čerpány dotace. Doporučení: ZČU by měla zesílit svůj tlak a spolu s Plzeňským
krajem společně jednat s MŠMT.
Duchek: V reakci na připomínky M. Zemana zmínil aktivity ZČU:
- Česká konference rektorů
- Jednání s hejtmany v cílových regionech
- Jednání s Hospodářskou komorou ČR
MŠMT uděluje dotaci na jednoho studenta, ta se vypočítává prostřednictvím bodů KEN (koeficient ekonomické
náročnost), které MŠMT přiděluje. FST má relativně nízký KEN (1,65). FST chce proto inovovat studijní obory a
zakládat obory nové s vyšším koeficientem. V příloze pro srovnání uvádíme přehled KEN FST a ostatních fakult.
4
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Skala: Zajímal se o počet studentů na ostatních fakultách. Připomněl, že pro nedostatek kvalifikované síly mohou
koncerny přesouvat svou výrobu do zahraničí.
Duchek: Celkový počet studentů klesl z 18 na 12 tis. Proporcionálně stále klesá na všech fakultách. 1/4 z celkového
počtu studuje na technických fakultách (bez FEK). Podobný problém s nedostatkem kvalifikovaných absolventů neřeší
jen průmysl, ale i zdravotnictví. U všech oborů se nezaměstnatelnost absolventů ZČU pohybuje mezi max. 4 %.
Statistiky nehovoří o uplatnění odbornosti absolventa.
Skala: Zajímal se o poměr mezi přihlášenými a přijatými uchazeči na jednotlivé fakulty.
Duchek: Na technicky zaměřených fakultách je poměr rovný, na humanitních je významný převis (práva cca 70%).
Děkan: FST má 40% prostupnost. Přijímací zkoušky nejsou pro zvýšení propustnosti řešením, studenti se přihlásí na tu
školu, kde přijímací řízení nebude.
Prantner: Navrhuje zaměřit se na studenty SŠ.
Zdebor: Na úvod zmínil postřeh Ing. Šimáka (ČEZ), který na Dni otevřených dveří FST tlumočil reklamu jedné ze
soukromých VŠ, ve které škola slibovala, že všichni, kdo začnou studium, ho také úspěšně dokončí.
Na FST v podstatě probíhá výběr studentů během celého 1. ročníku.
Prantner: Koeficient (KEN) se dá ovlivnit: Větší kvalita přijatých studentů = více studentů na výstupu.
Duchek: Zaměřit bychom se měli na marketink na SŠ a zacílit zejména na gymnázia (gymnazisté jsou lepší ve studiu a
mohou pomoci zvýšit propustnost). Podíl gymnazistů studujících na FST se během 3 - 4 let skutečně zvýšil.
Grüner: Doufá, že ZČU najde zdroje – prostředky pro finanční podporu FST.
Liška: Zaměřit se už na 2. stupeň ZŠ, pozvednout úroveň průmyslovek.
Duchek: Gymnázia jsou víceletá (nadanější žáci odcházejí na gymnázia už z 2. stupně ZŠ. U ostatní žáci ZŠ mají menší
studijní předpoklady. Pro technické obory jsou gymnázia důležitým zdrojem uchazečů.
Zeman: Problém vidí v tom, že většina gymnázií není zaměřena přírodovědně. Klasická gymnázia jsou víc orientována
humanitním směrem).
Děkan: Vyzdvihl téma středních škol:
- Velkou roli hraje kraj jako zřizovatel SŠ
- Prezentovat FST na SŠ (např. Technodays v Chomutově)
- Odstraňovat bariéry: např. vedení technického kroužku na konkrétní SŠ (kurzy CAD na gymnáziu v Plasích)
- Komunikovat s pedagogickými poradci na SŠ
Skala: Odvolává se na přehled gymnázií (viz děkanovu prezentaci ) a navrhuje spolupracovat také s gymnázii ze
severu jihočeského kraje, rozšířit spolupráci s gymnázii z jižních Čech. Téma spolupráce se základními školami by
mělo být jedním z rozvojových záměrů, firmy i VŠ by se měly zaměřit na výchovu budoucích uchazečů už na ZŠ
(např. vybavení 11 klatovských a domažlických škol jednoduchými CNC stroji, proškolování kantorů na SPŠ Klatovy).
Grüner. Vyzval ke srovnání kompetencí a nalezení způsobu, jakým celou spolupráci ZŠ + SŠ + VŠ + průmysl zastřešit.
Prantner: Zdůraznil důležitost vytvoření platformy pro spolupráci MŠ + ZŠ + SŠ + VŠ + průmysl . Nabídl platformu
Klastu MECHATRONIKA z.s., který stukturou členů odpovídá tomuto zadání (firmy, školy, státní správa) – důležité
zapojení všech zřizovatelů celého řetězce MŠ + ZŠ + SŠ + VŠ.
Vrchotová: Snaží se dovybavit dílny ZŠ (Nové Hrady, 2x v Soběslavy). Bohužel není možné podpořit nebo vybavit
všechny školy v kraji. Pokud však zacílí spolupráci pouze na jednu vybranou ZŠ, hrozí nařčení ze zvýhodnění jedné
nebo skupiny SŠ. Pro firmu je lepší podporovat technický kroužek zřízený městem, krajem. Nutné investovat do
propagace.
Připomněla akci kraje, který financoval dovoz dětí ze ZŠ do SŠ, kde je čekalo interaktivní odpoledne, a následovala
exkurze v partnerské firmě. Z okolních vesnic a spádových oblastí Českých Budějovic se žáci hlásí nejvíce na technické
SŠ.
5
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Skala: Větší účinnost má podpora technického vzdělávání přímo na ZŠ (povinná docházka) oproti kroužkům
(nepovinná docházka, plně hrazené žákem).
Kořínek: Ve spolupráci s Německou hospodářskou komorou se zastoupením v Plzni připravuje fa GRAMMER CZ
pilotní projekt „ Technika pro děti“. Děti za dozoru vyrábějí výrobky, které si mohou odnést domů (např. auto na
dálkové ovládání, rádio) = technika spojená s emocemi. V Německu se díky tomuto projektu začaly na technické obory
hlásit i děvčata.
Technik für Kinder http://www.tfk-ev.de/
Zeman: Průmyslové firmy by měly být ochotny financovat pouze vytvoření určité specializace s ohledem na svoje
potřeby, případně školám pomoci finančně. Dotace musí ovšem poskytovat stát (firmy platí daně).
Duchek: Neúspěšní studenti v akreditovaných studijních programech – viz VZ ZČU 2014
Liška: Techmanie: nedostatečně využitá ze strany ZŠ; změnit myšlení pedagogogických poradců. Rozdělování financí
na vědu a výzkum: za Plzeň neexistuje koncentrovaný lobbing (sice neformální, ale velice účinný). Inspiraci hledat u
Olomouce, Ostravy, Prahy.
Grüner: Souhlasí a nabízí podporu.
Zdebor: Techmanie: návštěva je zejména pro mimoplzeňské školy drahá.
Grüner: Kraj měl zájem na tom, aby školy z okolí Plzně využívaly v Techmanii dílny, na jejich zřízení byl vytvořen
projekt.
Kleisner: Navrhuje vytvořit fond (místo kupování konkrétního vybavení do konkrétních škol).
Grüner: Takový fond existuje, ale firmy do něj přispěly v řádech několika desítek tisíc Kč. Účel fondu: firmy přispívají
do fondu hromadně a samy rozhodnout o cílených investicích (např. plán dovézt dílny z Techmanie i do škol mimo
Plzeň).
Viz přílohu Nadační fond „Podpora technického vzdělávání v Plzeňském kraji“ – informativní zpráva za období 2014
až 2015.
6
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Kořínek: Firmy nejsou ochotné přispívat do společného fondu, ale preferují podporovat školy ve své lokalitě.
Ad3) Diskuze k DZ FST - 2. část
Děkan: Filosofie Dlouhodobého záměru FST je vytvořena tak, aby fakulta táhla k vyšším cílům a jeví se poměrně
ambiciózně. Byla vytvořena pod vedením vedoucího Strategického týmu FST, kterým je doc. Ing. Jan Horejc, Ph.D.
-
Viz prezentaci děkana FST Milana Edla
Diskuze
Liška: FST plní své místo, dobře personálně obsazena, na některých katedrách však chybí garanti oborů a také praktičtí
garanti.
Zdebor: Upozornil na některé garanty: např. doc. Ing. František Hezoučký, Dr. Ing. Jaroslav Synáč (nový vedoucí
katedry KKE), doc. Ing. Václav Dostál, Sc.D. z ČVUT (nový vedoucí VVRC). Spolupráce s doc. Dostálem by mohla
posílit spolupráci s Prahou a přinést možnosti zapojit se do více projektů.
Zeman: V minulosti měla ZČU jen obecné cíle. FST je jednou ze součástí ZČU. Uvítal by, kdyby plán a cíle celé ZČU
byly kvantifikované podobně jako na FST. Požádal o strategické záměry ostatních fakult.
Zdebor: Formule student – usilují i o podporu z firem: demonstrace synergie: jeden tým je složen ze studentů FEK,
FAV, FEL, FST, FDULS.
Tatarka: Dlouhodobá strategie FST; výhodou ZČU oproti ČVUT je lidský přístup ke studentovi. ZČU může těžit
z toho, že je regionální univerzitou.
Kořínek: Navázat vztah se studentem je důležité, Dlouhodobý záměr je ambiciózní, problémem může být personální
zabezpečení
Zdebor:
1. FST plánuje více zapojit průmyslové podniky. Aktuálně FST připravuje s podniky ze semináře Autmotive II realizaci
profesního bakaláře a zapojení firem do výuky
2. Výchova doktorandů: důležitá je mobilita studentů
3. Zvát evropské i světové odborníky.
Spolupráce s Ukrajinou: Zmínil připravovanou služební cestu na Ukrajinu (návštěva jaderných elektráren, oblast
Záporoží aj.). Ukrajinská strana vyšle příští rok do Čech skupinu min. 10 studentů, kteří na FST budou po ročním studiu
češtiny studovat zdarma v českém jazyce. V Záporoží plánuje setkání s místními studenty a jejich rodiči. Zmínil
úspěšnou přednášku generálního ředitele JE Černobyl Igora Gramotkina, kterou organizovala FST a která se uskutečnila
na půdě ZČU.
Kořínek: Je FST schopná zaplati vlastní restrukturalizaci?
Děkan: Je to možné formou strategického rozhodnutí (z vlastních zdrojů) nebo ze zapojením se do projektů. ZČU má
rozpočet na věci strategické účely (rozhoduje o nich rektor).
Kořínek: Jazyková vybavenost absolventů je stále nedostačující, jak jí zajistit?
Děkan :
- ERASMUS
- Vytvořit jeden celistvý výukový program v angličtině pro zahraniční studenty. Čeští studenti by si v budoucnu
měli zapsat předmět vyučovaný v angličtině jako povinně volitelný.
Zdebor: Výborně jazykově vybaveni jsou zatím jen jedinci. FST má málo finančních prostředků, jedním ze způsobů,
jak si je zajistit, je spolupráce s průmyslem, který ale dává peníze cíleně. Podpora výuky napřímo: profesní bakalář:
podmínkou bylo min. 20 přihlášek, k dnešku evidujeme 30 zájemců o studium.
7
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Lopata: Firma si vychovává a podporuje studenty, ale jen do fáze SŠ, ojediněle finančně podporuje studenty na VŠ,
což však pro firmy není ideální řešení. Stipendiem si studenta vlastně „kupujeme“ a pro studenta je stále propojení
s praxí prakticky nulové. Jakým způsobem plánuje FST propojení studentů s praxí? V Německu je povinná praxe na cca
20 týdnů, studenti v ČR jsou v průběhu studia od praxe spíš izolováni. Provázání s praxí bývá bráno ze stran univerzit
jako komplikace. Jakým způsobem řešit propojení učitelů, studentů a praxe? Firmy rádi umožní praxi studentům, kteří
pak zůstanou. Uvažuje se o tom? Takový systém je v Německu a funguje.
Zdebor: Tajné programy firem vychází z iniciativy podniků, kteří se studenty podepíší smlouvy už ve 2. ročníků. Jako
příklad uvedl Škodu JS:
- Stipendium firma vyplácí na základě prospěchu
- Opce na to, aby mohl chodit pracovat do firmy
- Firmě musí motivovat zaměstnance k dlouhodobě práci se studenty.
- Spolupráce pomocí trainee programu aj.
Souvislá delší praxe jako součást studia plánuje FST zavést v projektu profesní bakalář.
Děkan: Praxe by byla povinná, ale poslední semestr by se mohl připravit volněji a studentovi by tak získal možnost
většího výběru (ERASMUS, podniková praxe,….). Řízená praxe: cesta se zřejmě otevírá i legislativně.
Zdedor: Stávající podmínky nepředepisují více praxe než je zákonem dané. Stále existuje možnost domluvit se s
firmou, a pak student může o prázdninách ve firmě působit déle. Ale škola delší praxe zatím nařídit nemůže.
Vrchotová: 1 den praxe v týdnu je málo.
Zdebor: Všichni studenti bakalářského studia mají mnoho společných předmětů (profesní bakalář spolu s ostatními
bakaláři). Zatím vycházíme z toho, co je možné. Profesní bakalář je pilotní projekt, na základě kterého se pak budou
moci podniknout kroky k posunu legislativních mantinelů.
Vrchotová: FST by měla být členem různých asociací a platforem – získá tak lepší pozici pro vyjednávání s vládou.
Hopfinger: Praxe studentů v podniku musí mít systém a probíhat podle předem domluvených podmínek. Praktikant je
přínosem pro firmu i pro FST - zpětná vazba. Jazyková vybavenost nutná. Z DZ FST vyplývá, že podíl studentů FST
na zahraničních stážích ( Bc, NMgr.) je příliš nízký.
Děkan: Studenti bakalářských oborů se musí soustředit na učivo a výjezd do zahraničí není pro ně prioritou, u Nmgr. a
PhD je výjezdovost vyšší.
Hopfinger: DZ FST: Vývojové aktivity: nejsou vyspecifikované aktivity nosné, podstatné a pak jen ty, které FST
sleduje. Ne všechny body bude FST schopná naplnit.
Děkan: Jistě, FST plánuje zacílit jen na některé aktivity.
Hopfinger: Být regionální univerzita může být výhodou (vymezit se svým regionálním přístupem vůči ČVUT).
Děkan:
- Snaha o rozvoj spolupráce s Německem
- Jazykové vybavení (angličtina) studentů už bývá vyšší na vstupu (angličtina), nastupují generace, které se učí
angličtinu už na ZŠ.
Kavka: Novela zákona o VŠ: DZ FST respektuje připravovanou novelu?
Zdebor: Ano, DZ FST se reviduje formou aktualizace dlouhodobých záměrů.
Děkan: Pojem kvalita, sebeevaluace, apod. je v novém VŠ zákoně poměrně silně zastoupena. FST se stala pilotní
fakultou, kde se tyto záležitosti budou implementovat. A také proto, že FST má jako jediná fakulta certifikované ISO.
Kavka: Cílovou skupinou jak řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků by měli být lidé, kteří tento problém řešit
nechtějí – lobbing. Změnit celou situaci mohou struktury, které ovlivňují legislativu.
Skala: Už dostalo FST stanovisko k DZ FST od VR a AS?
8
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Děkan: Ano, AS DZ chválil.
Skala: Strategičtí partneři: historicky byla strategickým partnerem univerzity Škodovka, nyní je nutné volit více
strategických partnerů. Rámec strategických partnerů rozšířit i o malé a střední firmy, které vyrábějí pro nadnárodní
koncerny a svůj vlastní vývoj nemají. FST by neměla provádět jen aplikovaný výzkum, ale měla by spolupracovat i ve
vývojové oblasti. Plán zahrnout do portfolia i malé podniky v DZ FST chybí.
Zdebor: Jedním z cílů RTI je model spolupráce s malými podniky.
Skala: SWOT analýza: FST nemá agresivní marketink jako např. univerzita v Českých Budějovicích. RTI není známý,
měl by se umět prodat.
Děkan: RTI se zatím moc aktivně nenabízelo, protože bylo ve fázi zakládání a příprav (nakupovali stroje, nabírali lidi).
Následuje fáze realizace a s tím i propagace.
Prantner: Existuje akční plán, ze kterého by vyplynuly i úkoly pro firmy?
Děkan: Akční plán se nyní připravuje a bude se hlavně řešit s oborovými radami na FST.
Zdebor. V souvislosti s realizací profesního bakaláře apeluje na spolupráci s praxí, kterou firmy musí pomoci naplnit:
1. Návrhy na odborníky do výuky
2. Příprava četných exkurzí v 1. ročníku (nejsou ještě praxe)
3. Domluva na realizaci praxí ve 2. ročníku
Další zaměření: FST plánuje prohloubit spolupráci a pokračovat v programech, které zatím uzavřela s Doosanem,
ŠKODOU JS a ukrajinskou stranou FST musí přečkat dobu pokutování za to, že má více studentů nad limit.
Děkan: Vytvořit platformu pro jednání. Zatím čekáme na nový vysokoškolský zákon (upřesnění akreditací).
Děkan poděkoval všem zúčastněným a jednání uzavřel.
Další zasedání Průmyslové rady FST se bude konat 9. listopadu 2016. V tento den oslaví ZČU 25 let od svého založení.
9