12. Tajga a tundra Oblasti mezi 50. a 70. stupněm navazují na oblast

12. Tajga a tundra
Oblasti mezi 50. a 70. stupněm navazují na oblast stepí a lesů mírného
pásu. S ohledem na rozložení pevnin a oceánů najdeme tyto oblasti ve větším
měřítku pouze na_______polokouli. Tajgy pokrývají většinu území _________,
(stát) více než polovinu_________poloostrova a táhnou se přes sever
________(dvojkontinent) až k Tichému oceánu. Hranice tajgy je současně severní
hranicí souvislého a trvalého osídlení. S rostoucí zeměpisnou šířkou porost
jehličnanů řídne a je nižší až přejde k bezlesé krajině - tundře. Kromě severního
pobřeží _________Ameriky, Arktických ostrovů a Eurasie můžeme nalézt tundru i
na pobřeží _________ a jako azonální prvek se tento geobiom vyskytuje ve
vysokohorských oblastech (v Evropě například _________).
Tajgy je možné obecně charakterizovat jako oblasti s dlouhou tuhou zimou a
krátkým chladným létem. Srážkové průměry se pohybují od _____ do ______
mm. Nejvyšší srážkové úhrny jsou během léta s měsíčním průměrem asi____mm.
Průměrné celoroční teploty se pohybují mírně nad nulou, směrem k polárnímu
kruhu teplotní průměry klesají i pod bod mrazu. V létě dosahují maximálně __ 0C, v
zimě klesají na ___0C. V tundrách jsou teploty po většinu roku pod 0 0C, nad tuto
hodnotu se teploty dostávají jen během asi čtyř měsíců v roce. Díky menšímu
výparu je zde také méně srážek (asi ________ mm).
Typickou půdou pro tajgu jsou _______. Na povrchu leží tenká kyselá vrstva
humusu, která vzniká rozkladem opadu z ________ stromů. V nižších horizontech
dominuje popelavě šedá vrstva, která je vytvořena díky odplavování humusových
částic do větší hloubky. Půdy tunder jsou po většinu roku zmrzlé, v létě se může
"rozpustit" jen tenká vrstva na povrchu. Půdy, u kterých po dobu dvou let teplota
nestoupla nad bod mrazu se označují jako permafrost (stále zmrzlé půdy).
S ročním chodem teplot úzce souvisí i vodní režim řek, který se označuje
jako sibiřský. Kromě veletoků jako Ob, J_ _ _ _ _ j, L _ _ a, K_ _ _ _ a I_ _ _ š
sem patří i severoamerické řeky M _ _ _ _ _ _ _ e a Y _ _ _ n. Uvedené řeky
směřují většinou od jihu k severu, což má důsledek pro změny výšky hladiny
během roku. Spolu s oteplováním, které postupuje od jihu k severu, se totiž
rozpouští i led a sníh. Na horních tocích tak dochází k odtávání, zatímco na
dolních tocích jsou oblasti stále zamrzlé. V důsledku toho zde často dochází ke
vzniku ledových bariér a rozlévání řek. Zamrzlá půda neumožňuje vsakování a tak
se v oblasti středních toků vytvářejí rozsáhlé mokřady a rašeliniště. V tundrách
není říční síť prakticky vůbec rozvinutá, protože voda je uložená po celý rok ve
formě sněhu. Během léta se sníh částečně rozpouští, ale voda se nevsakuje do
zmrzlé půdy a výpar je jen minimální, takže se v krajině tvoří různě velká jezírka.
Lesy jsou s výjimkou odolné břízy a vrbových keřů tvořené výhradně
jehličnatými stromy (s_ _ k, b _ _ _ _ _ _ e, m _ _ _ _ n). V podrostu se vyskytují
převážně keříky brusinek, borůvek a vřesu. Přes lesotundru se krajina mění v
oblasti, kde rostou pouze zakrslé keře, mechy a lišejníky. Rostlinnou stravou se
dokážou uživit velcí býložravci jako l _ _ i a s _ _ i, ale také hlodavci (b _ _r, z_ _ _
c, myši). Predátory zastupuje medvěd, vlk, liška, rys, puma.
Lidé využívají tyto oblasti především jako zdroj dřeva zejména pro výrobu
nábytku (________, IKEA) a papíru
(__________ 1. na světě).
Klimadiagram - tajga (klimadiagramme.de)
Klimadiagram - tundra (klimadiagramme.de)
Rozšíření tajgy (cs.wikipedia.org)
Rozšíření tundry (cs.wikipedia.org)