Stiahnuť PDF - Národné športové centrum

Stiahnuť PDF - Národné športové centrum

Rada športu STU
Strojnícka fakulta STU Bratislava
Centrum jazykov a športu
OD VÝSKUMU K PRAXI
17.ročník Medzinárodnej vedeckej konferencie
Bratislava 29. - 30.11.2012
Slovenská republika
VEDECKÝ VÝBOR
prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD.
Mgr. Alena Cepková, PhD. –
prof.PhDr.Július Kasa, PhD.
prof.PhDr.Jozef Hrčka,DrSc.
doc.PhDr.Vladimír Korček,PhD.
doc.Oľga Kyselovičová, PhD.
doc.Erika Zemková,PhD.
doc.Martin Zvonař, PhD.
dekan SjF STU, Bratislava
vedúca CJŠ SjF STU Bratislava
Univerzita sv.Cyrila a Metoda v Trnave
prodekanka FTVŠ UK
FTVŠ UK Bratislava
prodekan FSPS MU Brno,CZ
ORGANIZAČNÝ VÝBOR
RECENZENTI
Mgr.Alena Cepková, PhD.
Mgr.Oto Honz
Mgr.Marian Uvaček,PhD.
Mgr.Ján Žiška
PaedDr.Jozef Židek
Jana Fondrková
prof.PhDr.Július Kasa,PhD.
prof.PhDr.Jozef Hrčka,DrSc.
doc.PhDr.Jozef Baláž,PhD.
doc.PhDr.Vladimír Korček,PhD.
doc.Erika Zemková,PhD.
Mgr.Alena Cepková,PhD.
Zostavila: Mgr.Alena Cepková,PhD.
Publikácia neprešla jazykovou úpravou
Vydala STU Bratislava, Nakladateľstvo STU Bratislava, Imricha Karvaša 5, v roku 2012.
ISBN 978-80-227-3828-6
Vážené dámy a páni,
dovoľte mi aby som Vás v mene Rady športu STU a vedeckého výboru konferencie
pozvala na 17.ročník medzinárodnej vedeckej konferencii o športe „Od výskumu k praxi“.
Našim cieľom je pripraviť pre Vás prostredie, kde môžete prezentovať výsledky Vašej práce pedagogickej, športovej a vedeckej, kde uplatňujete výsledky výskumu v praxi a naopak
praktické poznatky overujete vedou. Každé víťazstvo „Victory“, aj Vaše je symbiózou piatich
slov začínajúcich sa na V: vedomosti, vytrvalosť, vôľa, víťazstvo a viera. Je dôležité, aby vaše
vedomosti, ktoré Ste svojou vytrvalou prácou rokmi získali, pričom stále vo Vás tlela vôľa
dosiahnuť osobné víťazstvo, mohli postúpiť ostatným, starším aj mladším, pretože viera, že
sú okolo nás veci neobjavené nás posúva ďalej. Konferencia Vám prináša možnosť diskutovať,
vymieňať si názory, polemizovať či poradiť sa o problematike Vám blízkej i vzdialenej. To čo
nestihnete zaregistrovať na konferencii nájdete v tomto Zborníku z konferencie „Od vedy k
výskumu“ (AED).
Vážené kolegyne, kolegovia,
Je mi naozaj cťou a potešením, že ste sa zúčastnili medzinárodnej konferencie o
športe „Od vedy k výskumu“ 29. –30.11.2012 na pôde Strojníckej fakulty STU v Bratislave.
Teším sa na Vašu budúcoročnú účasť na konferencii a stretnutie s Vami.
Mgr.Alena Cepkova,PhD.
Vedúca CJŠ SjF STU
Obsah
PREDNÁŠKY ............................................................................................................................ 7
ASSESSMENT AND TRAINING OF FUNCTIONAL BALANCE IN SPORT ................. 7
NOVEL DEVELOPEMENTS IN SEMG ............................................................................ 17
PRÍSPEVKY ............................................................................................................................ 18
VPLYV PLYOMETRICKÝCH CVIČENÍ NA ZMENY ÚROVNE RÝCHLOSTNÝCH
A RÝCHLOSTNO-SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ FUTBALISTOV.................................... 18
ÚLOHA STÁTU PŘI PODPOŘE SPORTU ....................................................................... 24
ZMĚNY KLIDOVÉHO METABOLISMU V ZÁVISLOSTI NA POHYBOVÉ AKTIVITĚ
( PILOTNÍ STUDIE) ........................................................................................................... 30
TYPOVÉ CHARAKTERISTIKY VYBRANÝCH LYŽIAROV - VETERÁNOV NA
ZÁKLADE SLEDOVANÝCH UKAZOVATEĽOV ......................................................... 36
EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ ASPETY VRCHOLOVÉ SPORTOVNÍ AKCE – ZLATÁ
TRETRA .............................................................................................................................. 44
STABILITA POSTOJA PO ŠPECIFICKÝCH CVIČENIACH VO VZŤAHU KU
GYMNASTICKÉMU VÝKONU ........................................................................................ 49
KVALITA ŽIVOTA ZAMESTNANCOV FIRIEM Z POHĽADU VYBRANÝCH
ASPEKTOV POHYBOVEJ AKTIVITY............................................................................. 54
POUŽITIE AKCELEROMETROV PRE HODNOTENIE FUNKCIE ROVNOVÁHY
POSTOJA ............................................................................................................................. 60
FYZIOLOGICKÁ ODOZVA ŠPORTOVÉHO VÝKONU V DIEVČENSKÝCH
FORMÁCIÁCH V AKROBATICKOM ROCK AND ROLLE .......................................... 65
MODEL PROGRAMU POHYBOVEJ AKTIVITY PRE ŽIAKOV II. STUPŇA ZŠ A
JEHO OBJEKTÍVNE ZHODNOTENIE ............................................................................. 71
INTER-INDIVIDUÁLNÍ VARIABILITA ÚHLOVÝCH PARAMETRŮ RAMENNÍHO A
KYČELNÍHO KLOUBU V KLÍČOVÝCH FÁZÍCH PŘEMETOVÝCH PŘESKOKŮ V
PROVEDENÍ VRCHOLOVÝCH SPORTOVNÍCH GYMNASTŮ ................................... 77
ROZDIELY V STABILITE JEDNODUCHÉHO REAKČNÉHO ČASU ŽIAKOV 2. A 3.
ROČNÍKA ZÁKLADNEJ ŠKOLY ..................................................................................... 82
MOŽNOSTI A EFEKT TRÉNINKU U OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM ............. 88
DIGITÁLNE POHYBOVÉ ZÁZNAMY HERNÉHO VÝKONU VO FUTBALE ............ 94
POROVNANIE KVALITY INDIVIDUÁLNYCH HERNÝCH ČINNOSTÍ
BRANKÁROV NA ME A VYBRANÝCH ZÁPASOV CORGOŇ LIGY VO FUTBALE
............................................................................................................................................ 100
POHYBOVÉ HRY ZAMERANÉ NA ROZVOJ BASKETBALOVÝCH ZRUČNOSTÍ
ŽIAKOV 2. STUPŇA VYBRANEJ ZÁKLADNEJ ŠKOLY ........................................... 104
BIOMECHANIKA CHŮZE PŘED A BIOMECHANIKA CHŮZE A BĚHU PO
PŘETRŽENÍ ACHILLOVY ŠLACHY ............................................................................. 108
POROVNÁNÍ ROVNOVÁHY TĚLESNÝCH KOMPONENT VYBRANÝCH SKUPIN
POPULACE ŽEN ČR ........................................................................................................ 115
VYSOKOŠKOLSKÝ SPORT ........................................................................................... 120
TECHNICKÉ A TAKTICKÉ ASPEKTY OLYMPIJSKÉHO WINDSURFINGU .......... 128
POROVNANIE FYZIKÁLNYCH PARAMETROV VESLÁROV V PRÍPRAVE NA
VODE ................................................................................................................................. 133
VÝVIN SOCIÁLNEJ KLÍMY V TRIEDACH S ROZDIELNYM ŠTUDIJNÝM
PROGRAMOM .................................................................................................................. 140
PRÍČINY PORUŠOVANIA MORÁLKY A FAIR PLAY................................................ 153
VPLYV KOOPERATÍVNEHO UČENIA V TELESNEJ A ŠPORTOVEJ VÝCHOVE NA
SOCIOPREFERENČNÉ VZŤAHY MEDZI ŽIAKMI ..................................................... 158
POROVNANIE KINEMATICKÝCH CHARAKTERISTÍK PLAVECKÉHO SPÔSOBU
KRAUL V ŠPORTOVOM PLÁVANÍ, TRIATLONE A VODNOM PÓLE .................... 164
VPLYV VYBRANÝCH TECHNICKÝCH CVIČENÍ NA ZMENY V ÚROVNI
PLAVECKÝCH ZRUČNOSTÍ ŠTUDENTOV KTVŠ FHV UMB. ................................. 170
VZŤAH MEDZI BODY MASS INDEXOM RODIČOV A DETÍ .................................. 177
EFEKTÍVNOSŤ SYSTÉMU ŠPORTOVÝCH POUKAZOV .......................................... 182
VPLYV ŠPECIÁLNEHO TRÉNINGOVÉHO ZAŤAŽENIA NA REAKČNORÝCHLOSTNÉ SCHOPNOSTI KARATISTOV ............................................................. 188
OBJEKTÍVNE A SUBJEKTÍVNE HODNOTENIE INTENZITY ZAŤAŽENIA NA
SPINNINGU ŠTUDENTIEK VYSOKÝCH ŠKÔL .......................................................... 195
ÚČINNOSŤ TAKTICKÉHO A TECHNICKÉHO PRÍSTUPU K VÝUČBE
MINIBASKETBALU ........................................................................................................ 201
VZŤAH ŠTUDENTOV BRATISLAVSKÝCH VYSOKÝCH ŠKÔL A UNIVERZÍT
K TURISTICKÝM AKTIVITÁM ..................................................................................... 205
PERCEPCIA ESTETICKÝCH ASPEKTOV ĽUDSKÉHO TELA A ICH SÚVISLOSŤ S
MOTIVÁCIU K POHYBOVÝM AKTIVITÁM ............................................................... 211
VPLYV AEROBIKU NA SOMATICKÝ A FUNKČNÝ ROZVOJ ŠTUDENTIEK FHV
UMB V BANSKEJ BYSTRICI ......................................................................................... 216
VLIV HERNÍCH DĚJŮ V RÁMCI ROZEHRY NA VÝSLEDEK SETU VE VOLEJBALE
............................................................................................................................................ 224
VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY TRÉNINGOVÉHO ZAŤAŽENIA NIEKTORÝCH
ELITNÝCH DRUŽSTIEV VO FUTBALE ....................................................................... 232
POROVNANIE RÔZNYCH PRÍSTUPOV VYUČOVANIA NA ÚROVEŇ
TEORETICKÝCH VEDOMOSTÍ Z VOLEJBALU ŽIAKOV II. STUPŇA ZÁKLADNEJ
ŠKOLY............................................................................................................................... 238
INTERSEXUÁLNE ROZDIELY VYBRANÝCH PSYCHICKÝCH STAVOV
TENISTOV ........................................................................................................................ 243
STAV ÚROVNE DRUHOV AGRESIVITY VO FUTBALOVOM TÍME ...................... 249
RÝCHLOSŤ LODE VO VESLOVANÍ V ZÁVISLOSTI NA HMOTNOSTNEJ
KATEGÓRII A FREKVENCII ZÁBEROV...................................................................... 255
DETERMINANTY VÝKONU VO VRCHOLOVOM VESLOVANÍ ............................. 260
ZMĚNY ANTROPOMETRICKÝCH UKAZATELŮ V PREVENCI METABOLICKÉHO
SYNDROMU – KAZUISTIKY ......................................................................................... 265
POROVNÁNÍ HODNOT IN-BODY MUŽŮ A ŽEN PO 3MĚSÍČNÍM SILOVĚKONDIČNÍM TRÉNINKU ............................................................................................... 270
HODNOCENÍ TEMATICKÉHO CELKU KONDIČNÍ CVIČENÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE
............................................................................................................................................ 275
KINEMATIC ANALYSIS OF A SWIMMERS CENTER OF MASS WHEN SWIMMING
............................................................................................................................................ 280
ELITNÍ SPORTOVCI JAKO SUBSTITUCE NÁRODNÍCH SYMBOLŮ VE SVĚTLE
POPULÁRNÍCH ANKET ................................................................................................. 285
RODINA AKO ČINITEĽ PODMIEŇUJÚCI POHYBOVÚ AKTIVITU
STREDOŠKOLÁKOV ...................................................................................................... 291
VPLYV ŽIVOTNÉHO ŠTÝLU POSLUCHÁČOV UPJŠ KOŠICE NA ZMENU
TELESNEJ HMOTNOSTI A KVALITU ZDRAVIA. ...................................................... 298
GOLF AKO ATRAKTÍVNA ŠPORTOVO-REKREAČNÁ AKTIVITA A JEJ VPLYV
NA ŠPORTOVÝ TURIZMUS NA SLOVENSKU ........................................................... 303
KOMPARÁCIA VYBRANÝCH LYŽIARSKYCH STREDÍSK NA SLOVENSKU ...... 309
MUSCULOSKELETAL MODELING .............................................................................. 315
ÚČINNOSŤ PRECHODOVÝCH FÁZ V ŽENSKOM BASKETBALE .......................... 322
ŠPORTOVO-REKREAČNÉ ZARIADENIE A JEHO ÚLOHA V REKREAČNOM
ŠPORTE ............................................................................................................................. 328
ANALÝZA VYBRANÝCH KOMPONENT PSYCHICKÉHO STAVU FOTBALOVÝCH
ROZHODČÍCH A JEJICH SOUVISLOST S DOMINANTNÍMI
TEMPERAMENTOVÝMI SLOŽKAMI OSOBNOSTI ................................................... 333
HODNOCENÍ SOMATOGNOSTICKÉ FUNKCE A HLUBOKÉHO ČITÍ U DIAGNÓZY
HERNIE DISKU ................................................................................................................ 338
ŠPORT – EKOLÓGIA – EKOLOGICKÁ ETIKA............................................................ 343
ZATÍŽENÍ DOLNÍ KONČETINY PŘI DOSKOKU PO BLOKU
V MEDIOLATERÁLNÍM SMĚRU VE VOLEJBALE (PŘÍPADOVÁ STUDIE) .......... 347
ÚČINNOSŤ POUŽITIA STRELECKÉHO PÁSU NA ÚSPEŠNOSŤ STREĽBY 12-13
ROČNÝCH BASKETBALISTOV .................................................................................... 354
PARAMETRE TELESNEJ ZDATNODTI A PSYCHICKÝCH TESTOV U
ŠTUDENTOV SJF STU SO ZAMERANÍM POVINNEJ TV NA FRISBEE
A VESLOVANIE ............................................................................................................... 360
PŘÍPRAVA PEDAGOGŮ S ASPEKTU KRITICKÉHO A TVOŘIVÉHO MYŠLENÍ... 364
LONGITUDINÁLNE HODNOTENIE STAVU TELESNÉHO ROZVOJA ŠTUDENTOV
SJF STU BRATISLAVA ................................................................................................... 379
PREDNÁŠKY
ASSESSMENT AND TRAINING OF FUNCTIONAL BALANCE IN SPORT
Erika ZEMKOVÁ
Faculty of Physical Education and Sport, Comenius University
Bratislava, Slovak Republic
RESUME This paper deals with assessment and training of balance in sport. Dynamic
posturography and recently also task-oriented balance tests have been used to assess
functional balance. Exercises based on visual feedback control of the centre of mass have
been also implemented into the training program, however, mainly in athletes after lower limb
injuries. More effective, in term of improvement of functional balance, seems to be balance
exercises and their combination with agility or resistance exercises. The paper provides also
findings of our studies evaluating the effect of such training in practice.
Key words balance exercises, instability agility and resistance exercises, static and dynamic
posturography, task-oriented balance tests and exercises
INTRODUCTION
The role of balance in sport performance has been a matter of interest among
conditioning specialists and researchers for many years. Static balance is essential in shooting
and archery. In contrast, in free style sports, snowboarding, skateboarding, windsurfing or
cycle acrobacy, the dynamic balance plays an important role in performance. The goal is to
control balance in sport-specific positions, which vary from less to more difficult in
dependence on specialization such as karate-kata, tai-chi, joga, ballet or gymnastics. In
particular, accuracy of CoM control is important in climbing, mountaineering, figure-skating
and ice-hockey where biomechanical stability for maintenance of balance is limited by a
narrow area of support. A specific balance in sitting position is required in rowing, canoeing
and equestrian sports. Regulation of CoM movement is also important in ballet and dancing
based on rotational exercises, among others. Less precise control of CoM may also influence
the performance in sports such as weightlifting, powerlifting, golf and throwing events.
Among others are injury-risky activities such as combat sports including fencing, boxing,
karate, tae-kwon-do, judo or wrestling. More difficult acrobatic skills are essential factors of
performance in sports like gymnastics, rock & roll dancing or figure-skating. In most of them
postural stability may be impaired by intensive bouncing exercises. Such high vertical forces
during jumping might also cause injuries, namely ankle sprains. On the other hand, loss of
balance during fast side-to-side movements in sports games like badminton, basketball,
handball, field-hockey, soccer, softball, squash, table tennis, tennis or volleyball may
contribute to knee injuries. A greater postural sway may also be observed after long-term
events such as biathlon, running, cycling, track and field and cross-country skiing due to
fatigue, or after those requiring specific technical skills like hurdling and skiing.
ASSESSMENT OF FUNCTIONAL BALANCE IN SPORT
For many years, field-testing of balance has been applied in practice. However, most
of these tests have failed to quantify balance comprehensively, as they merely report the time
that a particular posture is maintained, angular displacement, or the distance covered after
walking.
Nowdays, high-tech balance systems are available on the market. The Kistler force
plate was used for much of the early balance research. Systems based on force plate measure
the vertical ground reaction force and provide a means of computing the center of pressure
(CoP). The CoP represents the center of distribution of the total force applied to the
supporting surface. The CoP is calculated from horizontal moment and vertical force data
generated by triaxial force platforms.
Using force platforms various aspects of postural control can be evaluated. Steadiness
is the ability to keep the body as motionless as posssible. Less postural sway means better
postural stability. Symmetry is the ability to distribute weight evenly between the two feet in
an upright stance. It can be estimated by the center of pressure (CoP), center of balance
(CoB), or center of force (CoF), depending on the system used. Dynamic stability is the
ability to transfer the vertical projection of the CoG around a stationary supporting base. The
task is to lean or reach as far as possible without losing balance, i.e. to remain under so-called
limit of stability. Dynamic balance is the ability to maintain posture on unstable support base.
It is characterized by postural responses to external perturbations from a platform shifting in
antero-posterior and medio-lateral direction, or tilting toes up and down. Platform
perturbations on some systems are unpredictable and are determined by the positioning and
sway movement of the subject. Other systems have a more predictable sinusoidal wavefrom,
which remains constant regardless of subject positioning. Novel systems are equipped also
with the trunk sensor monitoring trunk oscillations in A-P and M-L directions in erect as well
as seated position. These particularly innovative features of posturography systems allow the
assessment of various aspects of postural control. However, most of them is not portable,
rather expensive and applicable mainly in clinical medicine. Also techniques based on motion
analysis or accelerometry recordings evaluating head, limb and trunk movements are better
suited to laboratory conditions than to routine-testing.
Therefore, in sport practice force platforms are still preferred. The measures most
commonly used are various parameters of the center of pressure (CoP) and the proportion of
vertical force on each leg. The displacement of the CoP can be used as a measure of
stabilizing postural reactions in quiet standing, as well as in expected and unexcepted
perturbations.
The main disadvantage of the force platform analysis is that it measures the secondary
consequences of swaying movements, not the movements themselves (Stevens, Tomlinson,
1971). Increasing such CoP parameters as path length, area, displacement, or velocity does
not necessarily link to postural instability. These variables may be indicative of underlying
neural or sensorimotor dysfunction, but CoP movements may successfuly stabilize the CoM.
To overcome these limitations, it has been suggested that the combined interpretation
of CoP and CoM displacements provides better insight into the postural control than CoP and
CoM taken separately (Murray et al., 1967; Spaepen et al., 1979; Winter, 1995). However, an
estimate of the CoM variable is somewhat difficult to obtain and has been crudely estimated,
even if it seems to be related to postural imbalance (Winter, 1995). The marker placements
used to calculate the CoM vary each time because of clothing and the error of each rater in
estimating the anatomic points where the markers have to be placed. This manipulation of the
markers adds variations related to the procedures and influences test-retest and interrater
reliability.
Thus, portable force platforms that are well adapted for testing of balance under
various conditions in a relatively short-time period are used in practice. Also in our
department the system, FiTRO Sway Check (FiTRONiC, SK), based on force plate with a
sampling frequency of 100 Hz has been used to register the parameters of CoP position of Xaxis and Y-axis, CoP velocity, CoP acceleration, trace length, mean distance from the midle
of CoP, mean squared distance from the middle of CoP, and area of trace of CoP. Analysis of
repeated measurements showed (Zemková, Hamar, 1998) as a most reliable parameter CoP
velocity with test-retest correlation coefficient of 0.819 and measurement error of 10.4%. The
mean of best two out of five 30-second trials or mean of best five out of ten 10-second
trials (e.g., in individuals with impaired ability to maintain balance over a longer period of
time) used for the evaluation are considered as a reliable measure of postural stability (r =
0.987 and r = 0.946, respectively).
However, static posturography in most of the cases is not sensitive enough to
differentiate athletic balance level. It may be corroborated with study of Vuillerme et al.
(2001) showing that when visual cues were available, the CoP velocity and CoP range
increased with the difficulty of the task (bipedal stance, unipedal stance on firm surface,
unipedal stance on foam surface) comparable in gymnasts and athletes of other sports. Only
when vision was removed, larger postural sway in the unipedal tasks was observed in nongymnasts than gymnnasts.
So, the combination of various testing conditions should be used to increase the
demands on postural control system. These include different surfaces (firm, foam), stances
(bipedal, unipedal), feet position (semi-tandem, tandem), knee and hip angles (weightbearing-leg: knee fully extended, knee flexed 10-20°; non-weight-bearing leg: knee flexed
90°, hip flexed 0° or 45°), arms position (at the side, crossed over the chest, fixed on the hips),
visual inputs (eyes open, fixed on stationary target, eyes closed), and so forth.
Lower sensitivity of static posturography is a consequence of multiple sensory inputs
(visual, vestibular, and proprioceptive) involved in postural control. Such a system can
compensate smaller impairment of balance in such a way that under normal conditions (quiet
stance) no deficits in postural stability may be apparent. Under dynamic conditions (stance on
unstable surface), the control mechanisms is taxed to a substantially higher extent so that
individual differences can be revealed. In sports, where the ability to maintain balance on
unstable support base is one of the limiting factor of performance, the dynamic posturography
represents more specific and hence more appropriate alternative for the assessment of balance
than systems allowing monitoring of the CoP in static conditions (Zemková et al., 2005).
However, though in current practice various dynamic posturography systems are
available, most of them have shortcomings. First, some of the platforms, even the largest and
fastest motions producing, are insufficient to destabilize subject beyond its stability limit.
Though being very suitable for the elderly and patients with deteriorated coordination, in
highly skilled athletes does not cause serious balance impairments. Second, many of them
produce only unidirectional movements, usually in antero-posterior plane. Furthermore, in
some cases the learning effect has been observed using tilted platforms since relatively high
predictability of the subjects to upcoming perturbations.
To avoid these drawbacks one should use more sophisticated methods closer to
balance function. Promising seems to be task-oriented balance tests, such as visually-guided
CoM target-matching task or visually-guided CoM tracking task (Hamar, 2008). In the first
case, subjects have to hit the target randomly appearing in one of the corners of the screen by
horizontal shifting of CoM in appropriate direction while standing on spring-supported
platform equipped with PC system for feedback monitoring of CoM movement. The system
registers the time, distance, and velocity of CoP trajectory between stimulus appearance and
its hit by horizontal shifting CoM. In the second, subjects are provided by feedback on CoM
displacement on a computer screen while standing on force platform. Their task is to trace, by
shifting CoM, a curve flowing either in horizontal or vertical direction. The deviation of
instant CoP position from the curve is recorded at 100 Hz by means of the system FiTRO
Sway Check (FiTRONiC, SK).
Analysis of repeated measurements showed (Zemková, Hamar, 2010) test-retest
correlation coefficients and measurement errors of 0.81 and 8.8% for visually-guided CoM
target-matching task and 0.83 and 7.0% for visually-guided CoM tracking task. Thus,
reliability of task-oriented balance tests is comparable to tests of static balance, however with
better potential for diferentiation between groups with different level of balance capabilities
(Hamar, Zemková, 2009).
Visually-guided CoM tracking task might be an appropriate alternative for individuals
after lower limb injury, namely in an early phase of rehabilitation when effusion and pain in a
joint can make it exquisitely sensitive to movement when the joint is moving in a way that is
perceived as possibly aggravating that injury. Indeed, mean CoP distance from the curve was
significantly higher in A-P than M-L direction when performing the test on injured leg,
whereas its values did not differ significantly between both directions while standing on noninjured leg (Zemková, Hamar, 2009). In addition, these differences were more pronounced on
ankle than knee injured leg. As regulation of body position in A-P direction is provided
predominantly by ankle strategy, an increase in threshold of perception of ankle movement
due to injury may be assumed. From physiology it is known that this effect may be namely
ascribed to a decreased sensitivity of receptors around the joint. Resulting partial reduction of
afferent impulses leading to deterioration in proprioceptive feedback control of balance after
injury most likely contributed to less precise perception of CoM position and regulation its
movement in A-P direction.
However, when we compared (Zemková, Hamar, 2009) an accuracy of visual
feedback control of CoP movement in A-P and M-L direction in athletes of different
specializations, the CoP distance from both horizontally and vertically flowing curves was
only slightly lower in competitors of snowboarding, windsurfing and karate as compared to
cyclists and rowers. For these athletes the regulation of CoM movement based on visual
feedback of its position on a computer screen likely does not represent a typical form of body
control. Therefore, in order to obtain balance parameters relevant to most free-style sports, the
task close to the one used during training or competition should be preferred. For such highlyskilled athletes, dynamic posturography seems to be more sensitive method reflecting their
sport-specific adaptation.
TRAINING OF FUNCTIONAL BALANCE IN SPORT
Balance in most situations is associated with other task (e.g., picking up an object or
kicking a ball). From this point of view is important to focus the exercise programs on
improvement of postural control to be flexible and adaptable to perturbations. Promising
seems to be platform feedback exercises using systems that provide visual or auditory
biofeedback to subjects regarding the locus of their center of pressure (CoP). These systems
usually consist of two force plates allowing to determine the weight distribution on each foot,
a computer screen allowing visualization of the CoP, and software providing training
protocols and data analysis. Some units allow auditory feedback in addition to the visual
feedback in response to errors in performance.
Also in our department the system consisting of either stable or unstable (springsupported) platform equipped with PC system for feedback monitoring of COM movement
has been developed (Hamar, 2008). Advantage of the system is that can be used not only for
training but also for diagnostic purposes. As mentioned above, voluntary feedback can be
provided under two different conditions. First, the subjects can concentrate on a particular part
of the action (e.g., hitting the center of the target) or to focus on a movement themselves (e.g.,
the positioning of the feet). These systems were used for both training and testing of
functional balance.
One of our study (Zemková, Hamar, 2010) evaluated the effect of 12 weeks of
conventional and task-oriented sensorimotor training on visual feedback control of body
position in individuals with functional disbalances. The training during initial four weeks
consisting of conventional exercises (4 sessions/week) was next eight weeks supplemented by
visual feedback exercises (2 of 4 sessions/week). Results showed that CoP distance from
horizontally and vertically flowing curve measured during a visually-guided CoM tracking
task only slightly decreased (8.7%) during initial four weeks. However, its greater decline was
observed from the 5th to 8th (10.6%) and from 9th to 12th week of the training (14.5%) when
visual feedback exercises were included into the training program. Similar trend was observed
also in case of visually-guided CoM target-matching task. However, there were significant
individual differences. The subject with good initial performance learned faster as compared
to the one with slower response time and longer distance of sway movement registered prior
to the training (29.3% and 17.0%, respectively). Contrary to this, no significant changes in
parameters of balance registered in static conditions under and without visual control were
found. Altogether, conventional training program consisting of balance exercises does not
improve visual feedback control of body position. Providing visual feedback of CoM
movement on a computer screen during training contributes to more precise perception of
CoM position and regulation its movement during different task-oriented sensorimotor
exercises. These findings are in agreement with earlier study of Gibson (1953) who
documented that practice with some type of reinforcement (e.g., visual or auditory feedback)
results in greater perceptual improvements. However, it reamined unclear the role of visual
feedback exercises in facilitation of learning of other skilled movements and enhancement of
functional outcomes.
Therefore our other study (Zemková, Hamar, 2008) evaluated the effect of 3 weeks of
task-oriented sensorimotor training on neuromuscular performance in recreationally-active
individuals. They underwent 3 times a week exercises in form of visually-guided CoM targetmatching task (3 sets of 200 stimuli with 5 min rest in-between). Results showed that
response time significantly decreased after the training. Though at the same time distance of
sway trajectory also significantly decreased, sway velocity significantly increased. Substantial
share of the improvements took place during initial 6 - 8 sessions. Also the ability to maintain
balance on unstable platform significantly improved. However, there were no changes in the
CoP velocity registered in static conditions. Nevertheless, task-oriented sensorimotor exercise
applied represents a suitable means for enhancement of neuromuscular performance enabling
more rapid postural sway adjustments in altered surface conditions.
On the other hand, 8 weeks of the training consisting of balance exercises performed
simultaneously with reaction tasks showed (Zemková et al., 2009) an improvement of
dynamic balance, namely when responding to visual stimuli, in recreationally-active
individuals. However, there were no changes in the CoP velocity registered in static
conditions with eyes open and eyes closed. Such training was not even efficient in
improvement of visual feedback control of body position during a visually-guided CoM
target-matching task.
Overall, these studies indicate that task-oriented sensorimotor exercises represent more
effective means for improvement of both reflexive responses of balance and voluntary
movement than performing secondary reaction task concurrently with balance exercises.
Similar results may be expected also in highly-skilled athleted, however, balance
exercises of higher intensity and greater variability have to be used. For instance, 6 weeks of
combined agility-balance training consisting of reaction tasks similar to game-like situations
performed on wobble boards improved dynamic balance not only under visual control but also
in eyes-closed conditions in basketball players (Zemková, Hamar, 2012). However, such
training has been found to be insufficient to improve static balance.
Besides wobble boards, instability exercise balls can be also used for this purpose. The
study of Macko (2010) evaluated the effects on balance after 12 weeks of training consisting
of different forms of exercises eliciting predominant instability of either upper or lower body
in karate competitors. Results showed that the CoP velocity under different standing
conditions (Heiko-dači, Neko-aši-dači, and one-legged stance) decreased more profoundly in
the group 2 (G2) using a water bag Aquahit than in the group 1 (G1) exercising on Bosu ball.
On the other hand, dynamic balance measured by means of diagnostic system MFT S3
improved better in G1 exercising on Bosu ball than in G2 using Aquahit in both A-P and M-L
planes while standing in Heiko-dači and Sančin-dači. However, mean CoP distance from
horizontally flowing curve (regulation of CoM movement in A-P plane) decreased more
profoundly in G2 using Aquahit, whereas from vertically flowing curve (regulation of CoM
movement in M-L plane) in G1 exercising on Bosu ball. Furthermore, distance of sway
trajectory between appearance of stimuli on the screen and its hit by horizontal shifting of
CoM decreased more profoundly in G1 exercising on Bosu ball than in G2 using Aquahit.
The study demonstrated that both training means significantly improved postural stability but
the gains were task-specific in terms of better static balance while using Aquahit and dynamic
balance while exercising on Bosu ball. This effect can be also seen in accuracy of visual
feedback control of CoP movement in A-P and M-L direction (Aqauhit and Bosu ball,
respectively) and more precise perception of CoM position and regulation its movement in
required direction (Bosu ball).
Contrary to this, 12 weeks of resistance exercises in form of chest presses and squats
performed either on stable support base or on unstable Swiss ball and Bosu ball (twice a
week, 3 sets of 8 reps with 70% 1RM) showed (Bauer, Zemková, 2010) no significant
improvement of balance while standing on one leg on a Posturomed under both EO and EC
conditions in handball players. In addition, no effect of the order of interventions, i.e. 6 weeks
of stable training followed by 6 weeks of unstable training and vice-versa (cross-matching
experiment) was present for balance parameters. These findings indicate that none of the two
training regimens (resistance exercises on stable and unstable surface, respectively) can be
regarded superior for adolescents who also execute a daily handball training routine.
Balance exercises can be also implemented into post-rehabilitation program for
athletes after lower limb injuries in order to speed-up they return to the competition. We
evaluated (Zemková, Vlašič, 2009) the effect of 12 weeks of combined balance and resistance
exercises (e.g., semi-squats, deep squats, wide-stance squats, one-legged squats, barbell squats
performed on various unstable support surfaces) on neuromuscular performance in soccer
players after anterior cruciate ligament (ACL) reconstruction. Pre-training measurements
(after conventional rehabilitation program) showed the non-injured-to-injured leg percent
differences of 15.7% for static and 24.5% for dynamic balance. Following the training there
were no significant changes in static balance on both legs, on non-injured and injured leg.
Likewise, the dynamic balance did not change while standing on both legs and on non-injured
leg, however a significant improvement on injured leg has been found. In addition, the CoP
velocity significantly decreased during bipedal stance on M-L tilted platform but not on those
A-P tilted. These findings indicate that resistance exercises performed on unstable surfaces
represent an effective means for improvement of dynamic balance under various conditions in
athletes after ACL injury.
Another study of Vlašič (2011) showed that 12 weeks of balance training in athletes
with previous ACL injury improve postural stability during stance on injured leg and on both
legs with EO as well as EC. Better CoM control and its regulation in A-P direction during a
visually-guided CoM tracking task was also observed. On the other hand, there were no
significant changes in balance parameters under these conditions in the group performed the
same exercises on stable support base.
In case of intervention studies, stabilogram-diffusion analysis may provide additional
information on adaptive changes in balance performance. It may be documented by our study
(Zemková et al., 2006; Oddsson et al., 2007) that evaluated the effect of 4 weeks of resistance
exercises on stable support base (Group 1) and on unstable boards (Group 2) in an altered-G
environment (6 sets of 10 reps, 4 sessions/week) on strength and balance in healthy young
subjects. Progression was achieved by increasing additional load (from 50% to 70-75% 1RM)
and decreasing stability (two-legs and one-leg balancing on different unstable boards) while
in supine position. Subjects wore a backpack frame that was floating on air-bearings allowing
movements for balance control to be performed in the frontal plane. Subjects’ visual surround
was consistent with being upright in an upright environment. Pre- and post-testing of balance
was carried-out under both static and dynamic conditions (standing on two-legs and one-leg
with EO and EC, respectively) using a force plate mounted in a moving balance platform.
Ground reaction forces were recorded at 100 Hz and code written in MatLab was used to
extract traditional (mean CoP velocity, mean CoP area, mean position, mean range, mean
median power frequency) and stabilogram-diffusion parameters (diffusion coefficients,
scaling exponents, transitions time intervals, transitions–mean squared displacements, critical
time intervals, critical–mean squared displacements). Effects of the training on balance was
mainly seen in M-L direction, specific to the one of postural challenge in the tilted room
during training. The parameter M-L critical time indicates the time interval at which, on
average, the random walk behaviour of the CoP changes from being predominantly persistent
(tendency to continue in the same direction) to being predominantly antipersistent (tendency
to reverse direction). The critical time under eyes closed conditions significantly decreased
after the training in group 2 (105 ms) but not in group 1 (9 ms). However, under eyes open
condition a non-significant decrease of its values in the group 2 was found. The combined
strength and balance training appeared to alter the relationship between balance performances
under eyes closed vs. eyes open (Romberg ratio). The parameter critical displacement,
indicating the average CoP displacement at which the postural control process becomes
mainly antipersistent, was 5-times higher under eyes closed compared to eyes open pretraining for the group 2 and decreased by 30% post-training. Its non-significant decrease was
found in the group 1 (6%). A post-training decrease in the group 2 of 21% was seen for the
ratio between M-L short-term diffusion coefficients indicating a relatively lower short-term
stochastic activity under eyes closed conditions as a result of the training. This was mainly
related to a 40% increase in M-L short-term stochastic activity under open eyes conditions.
However, no significant change was observed for the group 1. Overall, measures of balance
assessed in upright position showed statistically significant improvements only when balance
was part of the training in the tilted environment. Postural measures indicated less reliance on
visual and/or increased use of somatosensory cues after training. These findings indicate that
upright balance function can be improved following balance specific training performed in a
supine position in a 90° tilted room providing the perception of an upright position with
respect to gravity. Such exercises may be applied mainly in in-flight regimens for astronauts
and rehabilitation of bed-ridden patients.
CONCLUSIONS
Diagnostic systems and methods able to specifically and sensitively evaluate
the effect of exercise on balance and its adaptive changes due to systematic training are
insufficient. This is mainly true for the assessment of dynamic balance in highly skilled
athletes. Therefore, future work should be directed toward exploring novel alternatives of
measurement of balance during functional task. An accelerometry may be a valid quantitative
measure of postural sway that is more strongly related to task-based measured.
Implementation of accelerometry in combination with stochastic dynamics may allow
quantify the time-varying structure of postural sway pattern. Such diagnostic tools may be
implemented not only in laboratory but also in field-testing of balance under sport-specific
conditions.
On the other hand, exercise programs, training means and devices for improvement of
balance are highly developed and implemented in daily sport practice. Visual feedback
exercise seems to be a promising tool for retraining balance function in individuals after lower
limb injury that could complement existing rehabilitation methods. Instability agility and
resistance exercises may be applied for improvement of balance performance in athletes and
physically-active subjects. The comparison of balance parameters prior to and after exercise
program may not only provide information on physiological adaptations (e.g., improvement
of proprioceptive functions) but also on mechanical changes in technique (e.g., more precise
regulation of CoM movement with less effort). Findings of our studies support Henry´s
hypothesis (1968) that transfer among skills should be quite low because motor abilities are
specific to a particular task. This raise the importance of implementation the principle of
specificity in balance testing and training not only in sport but also in rehabilitation settings.
REFERENCES
BAUER, J., & ZEMKOVÁ, E. (2010). The effect of 12 weeks of resistance training under
stable and unstable conditions on neuromuscular performance in handball players. 7th
International Conference on Strength Training. Bratislava: Faculty of Physical Education and
Sport, 251-2.
GIBSON, E. J. (1953). Improvement in perceptual judgements as a function of controlled
practice or training. Physiological Bulletin, 50(6), 401-31.
HAMAR, D. (2008). Performačné testy stability postoja. National Congress of Sports
Medicine. Trenčín: Slovak Society of Sports Medicine, 12-3.
HAMAR, D., & ZEMKOVÁ, E. (2009). Assessment of balance: From theoretical background
to practical applications. Journal of Sports Science and Medicine, Vol8(suppl. 11), 30-1.
HENRY, F. M. (1968). Specificity vs. generality in learning motor skills. In: R. C. Brown &
G. S. Kenyon (Eds.). Clasical studies on physical activity (pp. 331-340). Englewood Cliffs,
NJ: Prentice-Hall.
MACKO, P. (2010). Balančné prostriedky v rozvoji rovnováhových schopností karatistov.
PhD thesis (Supervisor: E. Zemková). Bratislava: Comenius University, Faculty of Physical
Education and Sport, 95.
MURRAY, M. P., SEIREG, A., & SCHOLZ, R. C. (1967). Center of gravity, center of
pressure, and supportive forces during human activities. Journal of Applied Physiology, 23(6),
831-8.
ODDSSON, L. I. E., KARLSSON, R., KONRAD, J., INCE, S., WILLIAMS, S. R., &
ZEMKOVÁ, E. (2007). A rehabilitation tool for functional balance using altered gravity and
virtual reality. Journal of Neuroengineering and Rehabilitation, 4(25), 2-7.
SPAEPEN, A. J., PEERAER, L., & WILLEMS, E. J. (1979). Center of gravity and of center
of pressure in stabilometric studies. Agressologie, 20, 117-8.
STEVENS, D. L., & TOMLINSON, G. E. (1971). Measurement of human postural sway.
Proceedings of the Royal Society of Medicine, 64, 653-4.
VLAŠIČ, M. (2011). Vplyv tréningu na balančných podložkách na parametre rovnováhy
a sily u športovcov po poraneniach predného skríženého väzu. PhD thesis (Supervisor: E.
Zemková). Bratislava: Comenius University, Faculty of Physical Education and Sport, 126.
Vuillerme, N., Danion, F., Marin, L., Boyadjian, A., Prieur, J. M., Weise, I., & Nougier, V.
(2001). The effect of expertise in gymnastics on postural control. Neuroscience Letters,
303(2), 83-6.
WINTER, D. A. (1995). A.B.C. of balance during standing and walking. Waterloo (Ont):
Waterloo Biomechanics.
ZEMKOVÁ, E., & HAMAR, D. (1998). Reliabilita parametrov stability postoja na
dynamometrickej platni. National Congress of Sports Medicine. Tále: Slovak Society of
Sports Medicine, 40.
ZEMKOVÁ, E., HAMAR, D., & BÖHMEROVÁ, Ľ. (2005). The dynamic balance –
reliability and methodological issues of novel computerized posturography system. Medicina
Sportiva, 9(2), 76-82.
ZEMKOVÁ, E., DWYER, A., CHOW, A., & ODDSSON, L. I. E. (2006). Effects on balance
and strength following resistance exercise performed on an unstable surface in a ninety degree
tilted environment. XVI Congress of the International Society of Electrophysiology and
Kinesiology. Torino: 211.
ZEMKOVÁ, E., & HAMAR, D. (2008). The effect of task-oriented proprioceptive training
on parameters of neuromuscular function. 5th International Posture Symposium. Smolenice
Castle: Slovak Academy of Sciences, 55.
ZEMKOVÁ, E., & HAMAR, D. (2009). Accuracy of visual feedback control of body position
during task-oriented sensorimotor exercise in various populations. Sport Science, 2(2), 41-6.
ZEMKOVÁ, E., & VLAŠIČ, M. (2009). The effect of instability resistance training on
neuromuscular performance in athletes after anterior cruciate ligament injury. Sport Science,
2(1), 17-23.
ZEMKOVÁ, E., CEPKOVÁ, A., POTOČÁROVÁ, L., & HAMAR, D. (2009). The effect of
8-week instability agility training on sensorimotor performance in untrained subjects. 14th
Annual Congress of the European College of Sport Science. Oslo: 617.
ZEMKOVÁ, E., & HAMAR, D. (2010). Task-specific acute and adaptive changes in
accuracy of visual feedback control of body position. Sport Scientific & Practical Aspects,
7(1), 13-9.
ZEMKOVÁ, E., & HAMAR, D. (2010). The effect of 6-week of combined agility-balance
training on neuromuscular performance in basketball players. The Journal of Sports Medicine
and Physical Fitness, 50(3), 262-7.
POSUDZOVANIE A TRÉNING FUNKČNEJ ROVNOVÁHY V ŠPORTE
Fakulta telesnej výchovy a športu, Univerzita Komenského
Bratislava, Slovenská republika
RESUME Príspevok pojednáva o posudzovaní a tréningu rovnováhy v športe. Dynamická
posturografia a nedávno tiež performačné testy stability postoja sa stali súčasťou
posudzovania funkčnej rovnováhy. Cvičenia založené na vizuálnej spätnoväzbovej kontrole
pohybu ťažiska tela boli zaradené aj do tréningových programov, najmä však u športovcov po
poraneniach dolných končatín. Účinnejší spôsob zlepšenia rovnováhy predstavujú balančné
cvičenia a ich kombinácia s agility alebo silovými cvičeniami. Príspevok poskytuje tiež
zistenia našich štúdií posudzujúcich účinnosť takéhoto tréningu v praxi.
Kľúčové slová balančné cvičenia, agility a silové cvičenia na nestabilných podložkách,
statická a dynamická posturografia, performačné testy stability postoja a cvičenia
ACKNOWLEDGMENT: This project was supported through a Scientific Grant Agency of the
Ministry of Education of Slovak Republic and the Slovak Academy of Sciences (No.
1/0070/11).
NOVEL DEVELOPEMENTS IN SEMG
G Ebenbichler, MD
Vienna Medical University
Dept Physical Medicine & Rehabilitation
Vienna, Austria
Objective classification of impaired neuromuscular function and reliably monitoring
the outcome through therapeutic interventions are of utmost importance in
rehabilitation and prevention medicine. The science of electromyography has been
evolving rapidly in recent years. Focused research and the advent of new technology
have made objective examination of motor performance possible on an
electrophysiological basis. In addition to the traditional diagnostic needle EMG
technique, acquisition of EMG with surface electrodes has reached a point where
monitoring the motor control and performance aspects of patients in a clinical
environment or examining ergonomics in the workplace has become both feasible
and simple to perform.
This lecture is designed to provide participants with an interactive series of lectures in
the innovative use of recent surface electromyographical developments in
Rehabilitation Medicine. In particular this lecture will give a brief overview of the
relevant electrophysiological and electromyographical basis for motor assessment
and will discuss latest developments in the attempt to monitor individual motor unit
trains with surface electrodes and the basics of High Density EMG (EMG Imaging).
PRÍSPEVKY
VPLYV PLYOMETRICKÝCH CVIČENÍ NA ZMENY ÚROVNE RÝCHLOSTNÝCH
A RÝCHLOSTNO-SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ FUTBALISTOV
Tibor BALGA, Eugen LACZO
Fakulta telesnej výchovy a športu UK, Bratislava, Slovenská republika
REZUMÉ Cieľom práce bolo odhaliť vplyv špecializovaného plyometrického tréningu na
zmeny úrovne rýchlostných a rýchlostno-silových schopností futbalistov. Náš výskum
prebiehal formou jednoskupinového časovo postupného experimentu. Výskum sme
uskutočnili na výbere 13 futbalistov mladšieho dorastu futbalového klubu OFK Dunajská
Lužná. Zostavili sme 6-týždňový program plyometrických cvičení, ktorí bol aplikovaní počas
experimentálneho obdobia. Súčasne sme registrovali štruktúru tréningového zaťaženia
v kontrolnom a experimentálnom období, ktoré slúžili na registráciu obsahového zamerania
prípravy vo futbale. Na získavanie empirických údajov sme použili batériu siedmich testov,
ktoré boli zamerané na diagnostiku rýchlostných a rýchlostno-silových schopností. Na
spracovanie a vyhodnotenie empirických údajov sme použili základné štatistické
charakteristiky a neparametrický Wilcoxonov T-test. Medzi najdôležitejšie výsledky našej
práce patrí zistenie, že nami zostavený 6-týždňový mezocyklus plyometrických cvičení mal
pozitívny vplyv na úroveň rýchlostných a rýchlostno-silových schopností.
Kľúčové slová: plyometrické cvičenia, rýchlostné schopnosti, rýchlostno-silové schopnosti,
futbal
ÚVOD
Keď si pozrieme zápasy futbalovej ligy majstrov, alebo európske a svetové
šampionáty vo futbale, môžeme vidieť, že najvyššie méty dosahujú tí, ktorí svoju hru
pozdvihli na podstatne vyššiu rýchlostnú úroveň. Rýchlostná zložka tak zohráva významnú
úlohu v súčasnom poňatí športového výkonu futbalistu akejkoľvek výkonnostnej úrovne.
Futbalista vykoná v priebehu zápasu veľké množstvo cyklických a acyklických pohybov s
loptou aj bez lopty, ktoré vyžadujú vysoké nároky na maximálne prevedenie.
Za jednu z najvýznamnejších charakteristík súčasného vrcholového mládežníckeho
futbalu tak môžeme považovať neustále sa zvyšujúce nároky na individuálne rýchlostné
schopnosti hráčov. Futbalista počas zápasu strávi väčšinu času vykonávaním špecifických
pohybov ako je kopanie, napádanie, skákanie, šprintovanie a otáčanie. Tieto výbušné pohyby
vyžadujú vysokú úroveň sily dolných končatín, silné a rýchle svalstvo a jeho rozvoj.
Existujú rôzne efektívne prostriedky zlepšenia rýchlostných a rýchlostno-silových
schopností. V poslednom období sa ako účinná metóda tréningu pre silu, rýchlosť a najmä
explozívne schopnosti ukazuje plyometrická metóda. Plyometrický tréning je založený na
princípe natiahnutia a skrátenia. Je charakterizovaný prudkým brzdením (excentrická
kontrakcia) a okamžitým čo najrýchlejším prechodom do opačného smeru (koncentrická
kontrakcia). Tento princíp sa využíva vo väčšine športových odvetví založených na
prirodzených lokomóciách spojených s behaním, skákaním a rozličnými zmenami smeru
(Vanderka, 2006). Vzhľadom nato, že futbal vyžaduje veľa týchto špecifických výbušných
pohybov a potrebnú úroveň rýchlostných schopností, sú plyometrické cvičenia vhodným
tréningovým prostriedkom.
CIEĽ
Cieľom práce bolo odhaliť vplyv špecializovaného plyometrického tréningu na zmeny
rýchlostných a rýchlostno-silových schopností futbalistov.
HYPOTÉZY
Predpokladáme, že :
H1 : zmeny stavov pod vplyvom experimentálneho činiteľa budú významne odlišné od
zmien stavov pod vplyvom kontrolného činiteľa.
H2 : prírastky pri vertikálnom výskoku s protipohybom budú výraznejšie, ako
prírastky pri vertikálnom výskoku bez protipohybu.
METODIKA
Išlo o jednoskupinový časovo postupný experiment jednofaktorový prebiehajúci počas
12 týždňov (obr. 1). Experimentálny súbor tvorilo 13 futbalistov mladšieho dorastu OFK
Dunajská Lužná. Vekový priemer vybraných 13 hráčov bol 15,54 roka. Priemerná telesná
výška bola 177,7 ± 14 cm a priemerná telesná hmotnosť 67,70 ± 6,27 kg.
Obr.1 Model výskumnej situácie
Experimentálnym činiteľom v našej práci bol nami zostavený 6-týždňový mezocyklus
cvičení plyometrického charakteru zameraných na dolné končatiny. Išlo o horizontálne a
vertikálne zamerané odrazové cvičenia s protipohybom, či už opakované alebo po zoskoku.
Experimentálnym podnetom sme pôsobili na probantov 3-krát do týždňa počas 6-tich
týždňov, v druhej časti experimentu, pričom obsah trvania plyometrických cvičení v
tréningovej jednotke trval približne 20 - 25 minút. Celkový počet tréningových jednotiek so
zaradením plyometrických cvičení bol 18. Plyometrické cvičenia boli zaradené do
tréningového procesu vždy v rámci tréningu na začiatku tréningovej jednotky, ihneď po
rozcvičení, vzhľadom na náročnosť vybraných plyometrických cvičení.
Experimentálnemu obdobiu predchádzalo kontrolné obdobie, ktoré začalo po
vstupnom meraní a trvalo rovnako 6 týždňov. V tomto období prebiehal tradičný tréningový
program športovej prípravy vo futbale a hráči sa venovali predovšetkým zdokonaľovaniu
HČJ, HK a taktiež posilňovaniu v oblasti stabilizátorov trupu.
Na získavanie empirických údajov sme použili metódu merania a testovania a tiež
evidenciu štruktúry tréningového zaťaženia všeobecných a špeciálnych tréningových
ukazovateľov.
Na posudzovanie rýchlostných schopností sme použili testy : beh na 50 m, beh na 30
m, člnkový beh 10 x 5 m, T-test agility. Na posudzovanie rýchlostno-silových schopností,
konkrétne výbušnej sily dolných končatín sme použili testy na výskokovom ergometri –
vertikálny výskok bez protipohybu, vertikálny výskok s protipohybom a test
desaťsekundových opakovaných znožných výskokov.
Na spracovanie a vyhodnotenie empirických údajov získaných pri vstupnom,
„priebežnom“ a výstupnom meraní sme použili základné štatistické charakteristiky a
porovnávaciu analýzu, konkrétne neparametrický Wilcoxonov T-test. Štatistickú významnosť
súvislostí sme posudzovali na 1% a 5% hladine pravdepodobnosti.
VÝSLEDKY
Výsledky ukázali, že náš experimentálny činiteľ pozostávajúci z plyometrických
cvičení viedol k zvýšeniu úrovne rýchlostných schopností. Štatistická významnosť na 5%
hladine významnosti nastala medzi prírastkami v kontrolnom a experimentálnom období v
testoch beh na 50 m a beh na 30 m. Pri testoch člnkový beh 10 x 5 m a T-test agility sme pri
porovnaní prírastkov v kontrolnom a experimentálnom období zistili štatisticky významné
rozdiely na 1 % hladine významnosti (obr. 2).
Obr. 2 Porovnanie priemerných hodnôt prírastkov v jednotlivých testoch rýchlostných
schopností
Výsledky tiež ukázali, že po 6-týždňovom mezocykle plyometrických cvičení došlo
k zlepšeniu výšky pri vertikálnom výskoku bez protipohybu aj s protipohybom.
Pri porovnaní rozdielov prírastkov kontrolného a experimentálneho obdobia boli
zistené štatisticky významné rozdiely na hladine významnosti p ≤ 0,01 aj pri vertikálnom
výskoku bez protipohybu aj s protipohybom (obr.3). Prírastky pri vertikálnom výskoku bez
protipohybu aj s protipohybom tak dokumentujú efektívnosť nášho plyometrického programu,
ktorým sme pôsobili na zmeny stavov výbušnej sily dolných končatín.
Obr. 3 Porovnanie priemerných hodnôt prírastkov pri vertikálnom výskoku bez protipohybu a
s protipohybom
Okrem toho sme očakávali výraznejšie celkové prírastky pri vertikálnom výskoku
s protipohybom ako pri vertikálnom výskoku bez protipohybu. Táto hypotéza č. 2 bola
postavená na princípe fyziologických zákonitostí orientovaných na využitie kumulatívneho
uskladnenia elastickej energie. Pri porovnaní rozdielov prírastkov (obr. 4) pri vertikálnom
výskoku bez, resp. s protipohybom boli zistené štatisticky významné rozdiely na hladine
významnosti p ≤ 0,01.
Obr. 4 Porovnanie prírastkov pri vertikálnom výskoku bez, resp. s protipohybom
Pomocou 10-sekundového testu maximálnych výskokov na výskokovom ergometri
sme posudzovali odrazovú výbušnosť dolných končatín futbalistov. Zo všetkých 8
ukazovateľov, ktoré boli zisťované na výskokovom ergometri sme z nameraných hodnôt
vyhodnocovali nasledovné parametre : dobu odrazu, výkon v aktívnej fáze odrazu, výšku
výskoku a zrýchlenie počas odrazu. V experimentálnom období bola priemerná hodnota
trvania doby odrazu pri vstupnom meraní 0,212 s a pri výstupnom meraní 0,201 s. Toto
zlepšenie sa ukázalo ako štatisticky významné a to na 1 % hladine významnosti. Porovnaním
hodnôt doby odrazu Wilcoxonovým T-testom medzi prírastkami v kontrolnom a prírastkami v
experimentálnom období sme však nezistili štatisticky významné rozdiely (obr. 5).
Na obr. 5 môžeme vidieť rozdiel medzi prírastkami v kontrolnom a experimentálnom
období vo výkone v aktívnej fáze odrazu. Porovnaním týchto hodnôt výkonu v aktívnej fáze
odrazu sme zistili štatisticky významné rozdiely v prospech experimentálneho obdobia
(p ≤ 0,01). Plyometrický program tak ovplyvnil zmeny vo výkone v aktívnej fáze odrazu.
Obr. 5 Porovnanie priemerných hodnôt prírastkov jednotlivých parametrov pri
10-sekundovom teste na výskokovom ergometri
Experimentálny činiteľ mal výraznejší vplyv aj na výšku výskoku pri 10-sekundovom
teste. Kým v kontrolnom období sme zaznamenali zlepšenie v priemere o 1,285 cm, v
experimentálnom období boli výraznejšie prírastky v priemere o 2,962 cm. Porovnaním
týchto hodnôt Wilcoxonovým T-testom medzi prírastkami v kontrolnom a prírastkami v
experimentálnom období sme zistili štatisticky významné rozdiely v prospech
experimentálneho obdobia (p ≤ 0,01).
Štatisticky významné rozdiely (p ≤ 0,01) v prospech experimentálneho obdobia sme
zistili aj pri zrýchlení počas odrazu pri 10-sekundovom teste (obr. 5).
ZÁVERY
Zistili sme, že 6-týždňový mezocyklus plyometrických cvičení viedol k výrazným
zmenám úrovne rýchlostných a rýchlostno-silových schopností futbalistov.
V oblasti rýchlostných schopností sme preukázali štatisticky významné zmeny stavov
v experimentálnom období ako v kontrolnom období pri testoch beh na 50 m (p ≤ 0,05), beh
na 30 m (p ≤ 0,05), člnkový beh 10 x 5 m (p ≤ 0,01) a T-test agility (p ≤ 0,01). V oblasti
rýchlostno-silových schopností pri testoch vertikálny výskok bez protipohybu (p ≤ 0,01),
vertikálny výskok s protipohybom (p ≤ 0,01) a v 10-sekundovom teste na výskokovom
ergometri (p ≤ 0,01). V konečnom dôsledku tak môžeme konštatovať, že tvrdenie hypotézy
č. 1 sa nám podarilo preukázať.
Pri hypotéze č. 2 sme očakávali výraznejšie prírastky pri vertikálnom výskoku s
protipohybom ako pri vertikálnom výskoku bez protipohybu. Na základe zistených údajov
môžeme konštatovať, že sme zistili štatisticky významné rozdiely (p ≤ 0,01) medzi
prírastkami. Preukázali sme tak tvrdenie hypotézy č. 2, kde prírastky vertikálneho výskoku
s protipohybom boli výraznejšie ako pri vertikálnom výskoku bez protipohybu.
V konečnom dôsledku môžeme konštatovať, že naša práca priniesla výsledky, ktoré
potvrdili stanovené hypotézy. Bolo to ovplyvnené predovšetkým špeciálnym plyometrickým
programom, ktorý sme zaradili do experimentálneho obdobia. Predpokladáme, že tento vplyv
je výsledkom adaptačných mechanizmov na úrovni proprioreceptívnej a neuromuskulárnej
adaptácie, využívania pružinových systémov a nárastu silového gradientu vplyvom
plyometrických cvičení.
Výsledky našej práce podporujú názor, že plyometrické cvičenia sú efektívnym
prostriedkom rozvoja rýchlosti a výbušnosti mladých futbalistov.
LITERATÚRA
CACEK, J., LAJKEB, P., MICHÁLEK, J. 2007. Trénink síly v atletice (metoda
plyometrická). In Atletika, 59, 2007, č. 3, s. 17-20.
HORIČKA, P. 2009. Plyometrické cvičenia ako prostriedok rozvoja odrazovej výbušnosti. In
Športový edukátor Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2, 2009, č. 2, s. 43-51.
LACZO, E. 2004. Uplatnenie metódy plyometrie na rozvoj výbušnej sily v jednoročnom
tréningovom cykle. In Zborník prednášok zo vzdelávacích aktivít národného športového
centra 2004. Liptovský Mikuláš : GRAFON dtp štúdio, 2005, s. 136-139.
MILLER, et al. 2006. The effects of 6-week plyometric training program on agility. Journal
of Sports Science and Medicine, Volume. 5, Number. 3, September. 2006, pp. 459-465.
VANDERKA, M. 2006. Teoretické východiská a možnosti využitia plyometrie v kondičnej
príprave športovcov. In Atletika 2006. Bratislava : ICM Agency, 2006, s. 196-206.
ZEMKOVÁ, E., HAMAR, D. 2004. Výskokový ergometer v diagnostike odrazových
schopností dolných končatín. Bratislava : Peter Mačura – PEEM, 2004. 46 s.
EFFECT OF PLYOMETRIC TRAINING ON CHANGES IN THE LEVEL OF SPEED
AND SPEED-STRENGTH SKILLS OF FOOTBALL PLAYERS.
Tibor BALGA, Eugen LACZO
Faculty of physical education and sports UK, Bratislava, Slovak republic
SUMMARY The aim of our work was to investigate the effect of specific plyometric
training on changes in the level of speed and speed-strength skills of football players. Our
research proceeded as one group time-gradual experiment. Thirteen young football players,
the members of OFK club Dunajská Lužná, participated in this study. 6-week plyometric
training program was applied during the experimental period. At the same time the structure
of sports performance has been recorded during control and experimental period to register
the content of football trainings. 7 variables were used for measurements of speed and speedstrength skills. Basic statistic methods and Wilcoxon T-test were used to process and evaluate
the data. The results have shown positive effect of 6-week plyometric training on speed and
speed-strength skills.
Key words: plyometrics exercises, speed skills, speed-strength skills, football
ÚLOHA STÁTU PŘI PODPOŘE SPORTU
Lucie BARTOŠOVÁ
VŠB-TU Ostrava, Česká republika
RESUMÉ: Cílem článku je přiblížit vztah mezi sportem a státem v podmínkách České
republiky. Esenciální zaměří se dotýká oblasti finanční podpory sportu státem, jeho
možnostmi i způsoby podpory, které vytvářejí vzájemnou úlohu mezi státem a sportovní
oblastí. V práci jsou uvedeny konkrétní programy, ve kterých stát sport spolufinancuje,
zaměření se dotýká také podpory sportu v jiných státech Evropské Unie, což vystihují
příklady v grafickém zpracování. Součástí článku je i analýza ministerstva školství, která
danou problematiku zvýrazňuje a dotýká se zajímavých informací ohledně dnešní O2 Arény.
Při vypracování byly použity metody analýzy, syntézy a metoda interpretace dat.
Klíčová slova: Financování, sport, stát
1 SPORT
Sportem jsou myšleny veškeré formy tělesné aktivity, které jsou provozovány příležitostně
nebo organizovaně a usilují o dosažení nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody,
upevňování zdraví, dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních či rozvoj společenských
vztahů. Sport jako takový, spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen
MŠMT) a v organizační struktuře tohoto ministerstva patří sport do skupiny číslo pět.
2 PROGRAM STÁTNÍ PODPORY SPORTU
Pro získávání finančních prostředků dle každoročního vyhlašování programů Státní podpory
portu vyhlašuje MŠMT oblasti, které jsou uvedeny níže.
2.1. Oblast státní sportovní reprezentace:
a) Program I. - Sportovní reprezentace ČR
b) Program II. - Sportovní centra mládeže
c) Program III. - Sportovní talent
d) Program IV. - Sportovní střediska
Specifické zaměření:
e) Podpora činnosti Resortních sportovních center MŠMT, MO a MV
f) Rozvojový program podpory Sportovních gymnázií obor vzdělávání sportovní příprava čerpáno ze státního rozpočtu určeného pro regionální školství.
2.2. Oblast veřejně prospěšných programů:
a) Program V. - Národní program rozvoje sportu pro všechny
b) Program VI. - Sport a škola
c) Program VII. - Sport zdravotně postižených
d) Program VIII. - Podpora údržby a provozu sportovních zařízení
2.3. Oblast investičních prostředků – ISPROFIN
Program 233510 - Investiční prostředky pro oblast sportu
a) podprogram 233512 - podpora sportovních zařízení v oblasti sportu pro všechny
b) podprogram 233513 - podpora sportovních zařízení v oblasti sportovní reprezentace
3 FINANCOVÁNÍ SPORTU STÁTEM
Český sport je ve vztahu ke státnímu rozpočtu čistým plátcem. Zatímco výdaje vlády,
regionů, obcí a loterijních společností na sport činí 7,7 miliardy korun ročně, příjmy do
státního rozpočtu se pohybují mezi 8,8 – 11,4 miliardy korun.
Zisk pro státní rozpočet plyne ze sportu v jeho masové podobě prostřednictvím DPH. Sport
jako služba. Sport jako zboží. Sport jako životní styl.
Finance v českém sportu dosáhly v současné době na historické minimum za posledních
dvacet let. Tento fakt byl částečně kompenzován skutečností, že po roce 1990 se výrazně
snížila porodnost a počet sportovců z řad talentované mládeže poklesl v řádech desítek
procent. Počínaje rokem 2002 se tento trend obrátil a sportující mládeže přibývá. Je tudíž
nezbytné, aby se do sportu dostávalo více financí než doposud.
3.1 Financování z prostředků státního rozpočtu
Rozdílnost v uspokojování předložených potřeb je silně omezena možnostmi státního
rozpočtu a schváleným finančním objemem pro oblast sportu. Přitom požadavky na podporu
sportu nejsou dlouhodobě uspokojovány zejména u programu zabezpečující údržbu a provoz.
Ze státního rozpočtu plynou peníze do sportu prostřednictvím MŠMT.
3.2 Financování z rozpočtu krajů, měst a obcí
V rozpočtu krajů, měst a obcí není žádná přímá položka na financování sportu. Ačkoli zákon
č. 115/2001 Sb. jasně ukládá kraji, městům a obcím péči o rozvoj sportu na jejich území, není
tato činnosti nikterak kvantifikována. Je potřeba jasně definovat a z hlediska státní politiky ve
sportu koordinovat, jaké sporty budou významněji preferovány v rámci jednotlivých krajů,
měst a obcí. Sportovní odvětví je potřeba vybírat v návaznosti na přírodní podmínky,
infrastrukturu a historii sportů v místě.
Kraje, města a obce jsou zároveň zodpovědné za financování sportovních zařízení a jejich
činnost v oblasti sportu pro všechny.
3.3 Financování z příjmů loterijních a sázkových společností
V současné době je tato oblast upravena pro provozovatele loterií a jiných podobných her
zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,
a souvisejícími vyhláškami MF a zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech,
ve znění pozdějších předpisů. Provozovatelé loterií a jiných podobných her povinně odvádějí
část výdělku (6% až 20%) na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak
veřejně prospěšný účel. Zákon neukládá, kam provozovatelé prostředky odevzdají.
4 PROČ STÁT INVESTUJE DO SPORTU?
Nedávno vyšla v Americe studie, která uvádí, že jeden dolar investovaný do sportu ušetří čtyři
dolary investované do zdravotnictví. Sport je i prevencí před drogovou problematikou, na
kterou se radikálně výdaje zvýšily. My bohužel řešíme až následky, nezabýváme se prevencí.
Neříkám, že sport vyřeší všechny problémy týkající se drog, ale určitě pomůže. Sport je také
vynikající reklamou. Např. v deníku New York Times se v devadesáti procentech případů, ve
kterých zmiňují ČR a Prahu, jedná o sportovní témata. Sport je nejefektivnější PR kanál, který
stát může mít. To dokazuje i sledovanost olympiády, na kterou se dívají až tři miliardy
diváků.
5 ANALÝZA FINANCOVÁNÍ SPORTU
Ministerstvo školství dne 16. 4. 2009 vypracovalo analýzu financování sportu. Zjistili, že
podpora sportu ze státního rozpočtu setrvale klesá, nyní se bavíme o pouhých 0,26 procenta.
Sport objektivně formou daní odvádí do rozpočtu více, než z něho dostane. Dalším krokem
bylo vypracování koncepce podpory sportu, na které se společně s ministerstvem podílelo i
sportovní prostředí. Koncepce, pokud se ji podaří prosadit, by měla zásadně zlepšit postavení
sportu a zlepšit jeho dostupnost pro širokou veřejnost. Není klíčové investovat v současné
době do stadionů, ale do mládeže a především do trenérů.
Další zajímavé výsledky studia:
1. V rámci EU je ČR v podpoře sportu mezi nejhoršími. V rámci EU jsme v podpoře
sportu třetí od konce a sport je ve vztahu ke státnímu rozpočtu čistým plátcem.
2. Sportovní trh byl na Ekonomickém fóru v Davosu označen za nejrychleji rostoucí
hospodářské odvětví.
6 ČSTV VERSUS O2 ARÉNA
ČSTV, tedy Český svaz tělesné výchovy, do kterého patří sportovní svazy a sdružení, je
největším akcionářem loterijní společnosti Sazka, a. s., tudíž by měla mít odpovídající podíl
na jeho výdělku. Bylo tomu tak do té doby, než se započala stavit O2 Aréna (původně Sazka
Aréna). Než se aréna začala stavět, hovořilo se cca 2-3 miliard korun, které budou potřeba na
její výstavbu. Reálně se nyní odhaduje, že cena i se splácením úroků z dluhopisů může
vystoupat až někam k závratným 17 miliardám korun, možná ale i více. Dluhopisy, které
byly vydány pro účely postavení arény, jsou totiž vázány na kurz koruny vůči eura. Konečná
částka bude známa v roce 2021, kdy budou splaceny vydané dluhopisy.
Většina výtěžku Sazky jde momentálně na splácení haly a v současnosti tak český sport tratí
zhruba 700 milionů korun ročně.
Graf č. 1: Výdaje Sazky na sport (v mil. Kč)
1200
1000
800
600
400
200
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
6.1 Státní výdaje do oblasti sportu v ČR
Výdaje od roku 1989 trvale klesají., loni činily 0,25 % výdajů státního rozpočtu, v porovnání
s HDP byl jejich objem pod 0,1 %. Ve srovnávací studii financování sportu v zemích EU
Česko figuruje jako třetí země s nejmenší podporou za Bulharskem a Maltou. České výdaje
činí cca 10 eur na obyvatele, nejmasivnější podpora sportu je ve Francii (přes 180 eur na
obyvatele). Státy srovnatelné s ČR se přitom pohybují zhruba v polovině srovnání.
Graf č. 2: Státní výdaje do oblasti sportu 1989-2008
Z výsledků je patrné, že v období před rokem 1990 byl sport preferovaným odvětvím. Po roce
1989 pak následoval prudký pokles financí směřujících do sportu. Dna dosáhl v letech 19971998, kdy výdaje na sport činily méně než polovinu procentuelních výdajů ze státního
rozpočtu v porovnání s rokem 1989. Poté začalo docházet k navyšování zdrojů, které
vyvrcholilo v roce 2001. Poté především z důvodu rychlého hospodářského růstu, který nebyl
adekvátně promítnut ve výdajích na sport, začalo docházet k trvalému poklesu.
Graf č. 3: Financování sportu v zemích Evropské unie
ZÁVĚR
Obsah článku poukazuje na vztah mezi sportem a státem v podmínkách České
republiky, kdy je kladen důraz zejména na financování při podpoře sportu. Je třeba
konstatovat, že stát v současné době nepřispívá na sport takovou mírou, jak by si dle mého
názoru zasloužil. Stát by měl dotovat sport v různých oblastech, zejména při podpoře dětí a
mládeže v neziskových organizacích a také na školách. Další podpora se může dotýkat
profesionálního sportu, avšak zde se jistě najdou osoby, které budou tvrdit, že nechápou proč
má stát vůbec podporovat profesionální sport, že na to mají být sponzoři, ne daňoví
poplatníci. Domnívám se, že sport je pro společnost významný sociální i kulturní aspekt,
který má být podporován. To, že je Česká republika v rámci EU ve financování sportu na
úrovni Bulharska nebo Lotyšska je rozhodně k zamyšlení.
LITERATURA
BARTOŠOVÁ, L. Financování sportovního klubu. Sborník příspěvků z 0. ročníku konference
Ekonomika sportu - teorie a praxe 2012. CD s recenzovanými příspěvky. [CD]. Ostrava:
Moravskoslezská krajská organizace ČSTV ve spolupráci s Úspěšným klubem, 2012 ISBN
978-80-260-2519-1.
DOVALIL, J; KOCOUREK, J. a spol. Analýza financování sportu v České republice [online].
[cit. 2. Listopadu 2010]. Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/sport/analyza-financovanisportu-v-ceskerepublice?highlightWords=Anal%C3%BDza+financov%C3%A1n%C3%AD+sportu
HALÁSEK, D.; LENERT, D. Ekonomika veřejného sektoru (vybrané kapitoly).
1. vyd. Ostrava: VŠB – TU Ostrava, 2009. 238 s. ISBN 978-80-248-1854-2.
HERGESELL O. a V. FOJTÍK. Týdeník EURO 2: Málo peněz, hodně tuku ze dne
11. ledna 2010 [online]. [4. 1.2012]. Dostupné z:http://www.olympic.cz/public/img/monitorin
g-op/2010/leden/leden_2010.htm#470
KOSÍK, M. a M. PACUT. ČSTV a jeho role v organizaci a financování českého sportu.
SLEPIČKOVÁ, I. a P. SLEPIČKA. Sport a sociální stratifikace. Praha: Univerzita Karlova
v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2012, 84-88. ISBN 978-80-86317-90-8.
KOSÍK, M. Funding options for sports organizations. Sport Science Review. Versita,
Bucharest: National Institute for Sport Research, 2011, XX, (3-4). 161 – 172. ISSN 2066 –
8732.
NOVOTNÝ, J. a kol. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly.2. vyd. Praha: Oeconomica, 2009.
119 s. ISBN 978-80-245-1521-2.
VORÁČ, P., Ekonomicko finanční podmínky pro provozování sportu. In: Česká dospělá
populace a pohybové aktivity v r. 2001. Praha, FTVS, 2001.
msmt.cz
[on-line]
[cit.2.
listopadu
2010].
Dostupný
na
WWW:
http://www.msmt.cz/sport/statni-podpora-sportu-pro-rok-2011
cstv.cz
[on-line]
[cit.2.
listopadu
2010].
Dostupný
na
WWW:
<http://www.cstv.cz/stanovy.htm/>
denik.cz [on-line] [cit.2. listopadu 2010]. Dostupný na WWW: <http://www.denik.cz/
z_domova/cesky-sport-dava-statu-vic-20090624.html/>
ekonomika.ihned.cz [on-line] [cit.2. listopadu 2010]. Dostupný na WWW:
http://ekonomika.ihned.cz/c1-42599980-stat-sazce-s-dluhy-nepomuze /
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře sportu [online]. 2010 [cit.
2010-11-28]. Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/sport/zakon-o-podpore-sportu
Zákon č. 115/2001 Sb., o podpore sportu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanu, ve znění pozdějších předpisu.
Zákona č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.
THE ROLE OF THE STATE IN THE PROMOTION OF
SPORTS
Lucie BARTOŠOVÁ
VŠB-TU Ostrava, Czech Republic
SUMMARY: The aim of the article is to explain the relationship between sport and the state
in the Czech Republic. Primary focus relates to financial support, the options that create
mutual role between the state and sports areas. The paper presents specific programs which
the state co-funded sport, focus also affects support for sport in other countries of the
European Union, which describe examples in graphic design.
The article is an analysis of the Ministry of Education, which highlights the issue and touches
on interesting information. In developing methods were used methods of analysis, synthesis
and data interpretation method.
Key words: Finance, sport, state
ZMĚNY KLIDOVÉHO METABOLISMU V ZÁVISLOSTI NA POHYBOVÉ
AKTIVITĚ ( PILOTNÍ STUDIE)
Vojtěch BASTYAN, Jan NOVOTNÝ, Vladimír POSPÍCHAL
Masarykova Univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra kineziologie,
Brno, Česká Republika
RESUME Změny klidového metabolismu a tělesného složení byly v rámci pilotní studie
k disertační
práci zkoumány u skupiny mužů ve věku 29 – 36 let,
jejichž
společnou
charakteristikou
je
sedavý životní styl.
Po vstupním měření byli probandi náhodně rozděleni do dvou experimentálních skupin,
kdy jedna skupina vykonávala aerobní a druhá skupina anaerobní pohybovou aktivitu (PA),
výstupní měření bylo provedeno po 3 měsících pravidelné pohybové aktivity. Další data byla
získána 6 měsíců po ukončení programu pohybové aktivity, během nichž se žádný z probandů
pohybové aktivitě dále nevěnoval. Sledovanými parametry byly především rozdíly v hodnotě
klidového metabolismu a tělesného složení.
Data byla získávána pomocí analyzátoru vzduchu Metalyzer Cortex 3B v Laboratoři
sportovní medicíny na Fakultě sportovních studií v Brně. Po třech měsících pravidelné
pohybové aktivity došlo u všech probandů k nárůstu jak absolutní, tak relativní hodnoty
klidového metabolismu. Data naměřená šest měsíců po ukončení pohybového programu
neukazují tak jednoznačné výsledky, přesto se dá hovořit o trendu k opětovnému snižování
klidového metabolismu. Potvrzuje se, že hodnota klidového metabolismu je dynamický
parametr, reagující na změny životního stylu.
Klíčová slova: klidový metabolismus, tělesné složení, sedavý životní styl, aerobní pohybová
aktivita, anaerobní pohybová aktivita, zdraví a pohybová aktivita
ÚVOD
Narůstající počet obézních jedinců se stává celosvětovým problémem, který stále více
zatěžuje zdravotní, sociální a ekonomický systém jednotlivých zemí. Podle odhadů je
nejméně 135 miliónů obyvatel Evropské unie obézních. Obezita je odpovědná za 10 – 13 %
úmrtí v Evropě a 2 – 8 % z celkových výdajů na zdravotnictví. Česká republika není v tomto
trendu výjimkou. Pouze 42 % obyvatel České republiky má normální hmotnost, počet
obyvatel s nadváhou či obezitou tak přesahuje 50 %.
Celková energetická bilance ovlivňující tělesnou hmotnost se skládá z energetického
příjmu a energetického výdeje jedince. Na energetickém výdeji se podílí také klidový
metabolismus (RMR) a to z 60 – 75 % (Ravussin & Bogardus, 1989), i malá změna tohoto
parametru tak může mít významný vliv na celkovou energetickou bilanci. Otázku vlivu
pohybové aktivity na hodnotu klidového metabolismu tak řešilo mnoho výzkumníků,
výsledky uváděné v odborné litaratuře jsou však nejednotné.
Tato práce se zabývá změnou hodnoty klidového metabolismu v závislosti na pohybové
aktivitě, a to u skupiny mužů se sedavým způsobem života.
CÍLE PRÁCE
1. Zhodnotit změny hodnot klidového metabolismu, které nastaly po 3-měsíčním programu
aerobní a anaerobní pohybové aktivity a následném 6-měsíčním období bez programu
pohybové aktivity.
.
2. Zhodnotit proveditelnost zamýšlené disertační práce a vymezit možná úskalí.
METODIKA
Charakteristika souboru
Zkoumaný soubor tvořila skupina šesti mužů ve věku 29 – 36 let, kteří dlouhodobě
nevykonávají žádné tělesné cvičení nebo sportovní aktivitu a mají sedavé zaměstnání.. Netrpí
žádnou metabolickou nebo hormonální poruchou, poruchou trávení, vstřebávání, bez
chronického onemocnění ledvin nebo jater. Probandi byli náhodně rozděleni do dvou
experimentálních skupin. Probandi v první experimentální skupině (EX1, n=3) vykonávali
anaerobní PA – silový trénink. Probandi ve druhé experimentální skupině (EX2, n=3)
vykonávali aerobní PA – vytrvalostní trénink. Cvičení probíhalo 3x týdně, po dobu 12 týdnů.
Všichni probandi absolvovali vstupní vyšetření a měření (měření 1), dále pak vyšetření
a měření po ukončení 3-měsíčního programu PA (měření 2) a vyšetření a měření po šesti
měsících od ukončení programu PA (měření 3). Každému z probandů byla udělána analýza
tělesného složení a změřen klidový metabolismus. Pro sestavení programu PA pak probandi
ze skupiny EX1 absolvovali test určení maximálních silových schopností, probandi ze
skupiny EX2 absolvovali spiroergometrický zátěžový test do maxima.
Klidový metabolismus (RMR)
K měření RMR byl použit analyzátor vzduchu Metalyzer Cortex 3B. Vždy před měřením
proběhla kalibrace přístroje podle pokynů uváděných výrobcem.
Před měřením dodržovali probandi tyto podmínky: klidná noc, cca. 8 hodin spánku, bez
konzumace potravin a nápojů, vyjma vody, po dobu 12- ti hodin, bez tělesného cvičení
a vyčerpávající práce po dobu 48 hodin. Klidový metabolismus byl měřen mezi 06:00 a 08:00
hod. Do laboratoře se probandi dopravili motorovými vozidly, aby byla zajištěna minimální
fyzická aktivita. Během měření zůstávali probandi vleže na zádech. Měření bylo ukončeno
v okamžiku, kdy proband dosáhl setrvalého stavu. Setrvalý stav byl stanoven jako stav, kdy
po dobu 5 minut nedochází ke změnám hodnot objemů O2 a CO2 v rozmezí 10% a hodnota
respiračního kvocientu se nemění v rozmezí 5%.
Bazální metabolismus (BMR) vyjadřuje energii potřebnou pro udržení všech vitálních
funkcí.
Klidový metabolismus vyjadřuje metabolismus za klidových podmínek, jeho hodnota je
asi o 10 % vyšší než u BMR. Metodika měření klidového metabolismu byla zavedena proto,
že bazální metabolismus je velmi obtížně měřitelný.
Analýza tělesného složení
Tělesná hmotnost a tělesné složení byli zjištěny na analyzátoru tělesného složení InBody
230, který zjišťuje složení lidského těla pomocí bioelektrické impedance. Sledovanými
parametry byly tělesná výška, tělesná hmotnost, body mass index (BMI), procento tělesného
tuku, aktivní tělesná hmota (ATH), svalová tkáň, tuková tkáň a tělesná voda.
Měření se uskutečnila mezi 06:00 a 08:00. Všichni probandi měli před samotným
měřením klidnou noc, cca. 8 hodin spánku. Před měřením nekonzumovali žádné potraviny ani
nápoje, vyjma vody, po dobu 12- ti hodin. Probandi absolvovali tři měření, v časovém
intervalu cca 5 minut. Konečným výsledkem byl aritmetický průměr těchto tří měření.
Program pohybové aktivity
Probandi zařazení do skupiny EX1 využívali pro svou aktivitu kombinaci volného závaží
(činky) a posilovacích strojů. Do programu PA bylo zařazeno posilování všech hlavních
svalových skupin. Během prvních 6-ti týdnů programu, probandi vykonávali 10-12 opakování
v sérii, 2-3 série na jeden cvik, 2 cviky na jednu svalovou partii (stehna 3, lýtka 1). Hmotnost
závaží byla stanovena tak, aby došlo k vyčerpání probanda u 10-12 opakování. Vyčerpání
bylo definováno jako bod, kdy další opakování nebylo možno provést správně v plném
rozsahu pohybu u daného cvičení.
Během druhých 6-ti týdnů, probandi vykonávali 8-10 opakování v sérii, 3 série na jeden
cvik, 2-3 cviky na jednu svalovou partii. Hmotnost závaží byla stanovena tak, aby došlo
k vyčerpání probanda u 8-10 opakování. Vyčerpání bylo definováno jako bod, kdy další
opakování nebylo možno provést správně v plném rozsahu pohybu u daného cvičení.
Tréninkové jednotky probíhaly pod dohledem výzkumníka. Probandi ve skupině EX2
vykonávali vytrvalostní trénink, zvolenou formou lokomoce byl běh. Úroveň intenzity
zatížení byla stanovena jako procento z tepové frekvence na úrovni anaerobního prahu.
Anaerobní práh byl stanoven pomocí přístroje Metalyzer Cortex 3B při zátěžovém testu, a to
jako místo kde se kříží křivky objemu O2 a CO2 a respirační kvocient je roven 1. Zároveň
dochází k nárůstu křivky ventilace.
Z důvodu předcházející fyzické hypoaktivity probandů byla pro tréninkový program
zvolena vytrvalost extenzivní a probandi se tak během tréninku pohybovali v pásmu tepové
frekvence charakteristické pro tuto vytrvalost, tzn. mezi 70 – 85 % z tepové frekvence na
úrovni anaerobního prahu. Interval zatížení pro týden 1-4 byl 30 minut, pro týden 5-8 35
minut a pro týden 9-12 40 minut.
Tréninkové jednotky byly pravidelně kontrolovány výzkumníkem, tepová frekvence byla
monitorována pomocí sport-testeru.
VÝSLEDKY A DISKUZE
Klidový metabolismus - RMR
Změřený metabolismus jsme porovnávali s hodnotou vypočtenou podle HarrisBenedictova vzorce + 10 % (Předpokládaný RMR). U všech probandů byla tato hodnota při
vstupním měření (Měření 1) vyšší než hodnota získaná při vlastním měření. Po třech měsících
programu PA (Měření 2) došlo u všech probandů k navýšení hodnoty klidového metabolismu
a to i nad hodnotu předpokládaného RMR. Šest měsíců po ukončení cvičení (měření 3) došlo
u čtyř probandů k opětovnému poklesu RMR a to i pod hodnotu získanou při měření 1, u
zbylých dvou probandů jsme pak tento pokles nezaznamenali.
Měření 1
Proband
I
Proband
II
Proband
III
Měření 2
Měření 3
Předpokládaný
RMR
8388 kJ/d
Změřený
RMR
8051 kJ/d
Předpokládaný
RMR
8584 kJ/d
Změřený
RMR
8927 kJ/d
Předpokládaný
RMR
8482 kJ/d
Změřený
RMR
8981 kJ/d
9850 kJ/d
9572 kJ/d
10059 kJ/d
12066 kJ/d
10052 kJ/d
9977 kJ/d
9736 kJ/d
8821 kJ/d
9768 kJ/d
10191 kJ/d
9604 kJ/d
8357 kJ/d
Tabulka 1: Klidový metabolismus u skupiny EX1
Měření 1
Proband
IV
Proband
V
Proband
VI
Měření 2
Měření 3
Předpokládaný
RMR
7249 kJ/d
Změřený
RMR
7224 kJ/d
Předpokládaný
RMR
7147 kJ/d
Změřený
RMR
7415 kJ/d
Předpokládaný
RMR
7152 kJ/d
Změřený
RMR
6947 kJ/d
8047 kJ/d
7838 kJ/d
8056 kJ/d
8146 kJ/d
7885 kJ/d
7416 kJ/d
9862 kJ/d
9359 kJ/d
9675 kJ/d
9865 kJ/d
9526 kJ/d
10 056 kJ/d
Tabulka 2: Klidový metabolismus u skupiny EX2
Analýza tělesného složení
V tabulkách 3, 4 a 5 jsou uvedeny výsledky získané při analýze tělesného složení u
probandů ze skupiny EX1. U všech došlo k nárůstu hmotnosti, na kterém se podílí nárůst
aktivní tělesné hmoty i tukové tkáně. Procento tělesného tuku se u všech probandů mírně
navýšilo. Šest měsíců po ukončení cvičení došlo u dvou probandů k dalšímu navýšení
procenta tělesného tuku, u jednoho pak k poklesu.
Proband
I
Proband
II
Proband
III
Výška
(m)
1,83
Hmotnost
(kg)
77,3
BMI
23,1
Tělesný tuk
(%)
13,9
ATH
(kg)
66,6
Svalová tkáň
(kg)
38,0
Tuková tkáň
(kg)
10,7
Tělesná voda
(kg)
48,9
1,8
101,4
31,3
30,0
71,0
40,9
30,4
51,9
1,82
96,5
29,1
21,0
76,2
43,8
20,3
55,7
Tabulka 3: Analýza tělesného složení u skupiny EX1 (měření 1)
Proband
I
Proband
II
Proband
III
Výška
(m)
Hmotnost
(kg)
BMI
Tělesný tuk
(%)
ATH
(kg)
Svalová tkáň
(kg)
Tuková tkáň
(kg)
Tělesná voda
(kg)
1,83
80,4
24,0
14,2
69,0
40,6
11,4
50,7
1,8
103,3
32,0
30,3
72,0
41,5
31,3
52,3
1,82
97,5
29,4
21,8
76,3
44,0
21,2
55,8
Tabulka 4: Analýza tělesného složení u skupiny EX1 (měření 2)
Proband I
Proband
II
Proband
III
Výška
(m)
1,83
Hmotnost
(kg)
79,3
BMI
23,7
Tělesný tuk
(%)
15,9
ATH
(kg)
66,7
Svalová tkáň
(kg)
37,9
Tuková tkáň
(kg)
12,6
Tělesná voda
(kg)
49,0
1,8
103,2
31,9
31,6
70,6
40,5
32,6
51,6
1,82
95,4
28,8
21,5
74,9
43,2
20,5
54,8
Tabulka 5: Analýza tělesného složení u skupiny EX1 (měření 3)
Ve skupině EX2 jsme u probanda IV a probanda VI zaznamenali redukci hmotnosti, u
probanda V došlo k mírnému navýšení, které je však způsobeno nárůstem aktivní tělesné
hmoty. Pozitivní změnou je snížení procenta tělesného tuku u všech probandů. Šest měsíců po
ukončení programu PA se podíl tukové tkáně zvýšil u dvou probandů, u jednoho probanda
došlo k dalšímu poklesu (viz tabulky 6, 7 a 8).
Proband
IV
Proband
V
Proband
VI
Výška
(m)
1,69
Hmotnost
(kg)
64,4
BMI
22,5
Tělesný tuk
(%)
19,2
ATH
(kg)
52,0
Svalová tkáň
(kg)
29,2
Tuková tkáň
(kg)
12,4
Tělesná voda
(kg)
38,2
1,71
77,2
26,4
20,1
61,7
35,3
15,5
45,3
1,95
93,7
24,6
17,9
76,9
44,1
16,8
56,3
Tabulka 6: Analýza tělesného složení u skupiny EX2 (měření 1)
Proband
IV
Proband
V
Proband
VI
Výška
(m)
Hmotnost
(kg)
BMI
Tělesný tuk
(%)
ATH
(kg)
Svalová tkáň
(kg)
Tuková tkáň
(kg)
Tělesná voda
(kg)
1,69
62,8
22,0
17,4
51,9
29,2
10,9
38,1
1,71
77,4
26,5
18,0
63,5
36,6
13,9
46,6
1,95
90,8
23,9
15,0
77,2
44,3
13,6
56,5
Tabulka 7: Analýza tělesného složení u skupiny EX2 (měření 2)
Proband
IV
Proband
V
Proband
VI
Výška
(m)
1,69
Hmotnost
(kg)
63,7
BMI
22,6
Tělesný tuk
(%)
18,9
ATH
(kg)
51,6
Svalová tkáň
(kg)
29,0
Tuková tkáň
(kg)
12,1
Tělesná voda
(kg)
37,9
1,71
75,2
25,7
17,5
62,0
35,6
13,2
45,5
1,95
89,7
23,3
15,4
75,9
43,3
13,8
55,6
Tabulka 8 : Analýza tělesného složení u skupiny EX2 (měření 3)
Zvýšení hodnoty klidového metabolismu zaznamenaly také jiné výzkumy (Ballor &
Poehlman, 1992; Broeder, Berke, Gardner, Goran, & Poehlman, 1992; Burrhus, Svanevik, &
Wilmore, 1992; Poehlman et al., 1992; Toth & Poehlman; Tremblay et al.; Whatley et al.,
1994), zatímco výsledky jiných výzkumů zaznamenaly hodnoty klidového metabolismu jako
nezměněné (Keytel, Lambert, Johnson, Noakes, & Lambert, 2001; Meredith, Frontera, Fisher,
Hughes, & Herland, 1989; Sjodin et al., 1996; Volpe, Huang Larpadisorn, & Lesser, 2001;
Wilmore et al., 1998) či došlo k mírnému poklesu hodnoty RMR (Byrne & Wilmore, 2001;
Santa-Clara, Szymanski, Ordille, & Fernhall, 2006).
ZÁVĚR
Po absolvování tří měsíců pravidelné pohybové aktivity došlo u všech probandů k nárůstu
hodnoty klidového metabolismu. Větší změny v absolutní hodnotě RMR jsme zaznamenali u
skupiny EX1, vykonávající silový trénink, avšak k optimálnější změnám tělesného složení
došlo u skupiny EX2.
Šest měsíců po ukončení cvičení je situace v obou skupinách podobná, u čtyř probandů
jsme naměřili snížení hodnoty klidového metabolismu a zhoršení z pohledu tělesného složení,
u dvou zvýšení a zlepšení. Potvrzuje se význam vlivu pohybové aktivity na hodnotu
klidového metabolismu.
Další data k problému vlivu pohybové aktivity na hodnotu klidového metabolismu budou
změřena v rámci projektu specifického výzkumu a disertační práce jednoho z autorů studie.
Pilotní studie potvrdila vhodnost metod sběru dat a možnost další realizace výzkumu.
LITERATURA
BALLOR, D.L., & POEHLMAN, E.T. (1992). Resting metabolit rate and coronary disease
risk factors in aerobically and resistance trained women. The American Journal of Clinical
Nutrition, 56, 968-974.
BERKE, E., GARDNER, A.W., GORAN, M.I., & POEHLMAN, E.T. (1992). Resting
metabolit rate and the influence of the pretesting environment. The American Journal of
Clinical Nutrition, 55, 626-629.
BREODER, C.E., BURRHUS, K.A., SVANEVIK, L.S., & WILMORE, J.H. (1992). The
effects of either high-intensity resistance or endurance training on resting metabolit rate. The
American Journal of Clinical of Nutrition, 55, 802-810.
BRYCHTA, T. & BRYCHTOVÁ, S. (2011). Obézní pacient v lékařské ordinaci. Interní
medicína pro praxi, 3, 28-30.
BYRNE, H.K., & WILMORE, J.H. (2001). The effects of high intensity of a 20-week
exercise training program on resting metabolit rate in previously sedentary moderately obese
women. International Journal of sport Nutrition and Exercise Metabolism, 11, 15-31.
DOLEZAL, A. B., & POTTEIGER, A. J. (1998). Concurrent resistance and endurance
training influence basal metabolic rate in nondieting individuals. Journal of Applied
Phzsiology, 85, 695-700.
KEYTEL, L.R., LAMBERT, M.I., JOHNSON,J., NOAKES, T.D., & LAMBERT, E.V.
(2001). Free living energy expenditure in post menopausal women before and after exercise
training. International Journal of Sport Nutrition and Sport Metabolism, 11, 226-237.
MEREDITH, C.N., FRONTERA, W.R., FISHER, E.C., HUGHES, V.A., & HERLAND, J.C.
(1989). Peripheral effects of endurance training in young and old subjects. Journal of Applied
Physiology, 66, 2844-2849.
RAVUSSIN, E., & BOGARDUS, C. (1989). Relationship of genetics, age, and physical
fitness to daily energy expenditure and fuel utilization. The American Journal of Clinical
Nutrition, 49, 968-975.
SANTA-CLARA, H., SZYMANSKI, L.M., ORDILLE, T., & FERNHALL, B. (2006).
Effects of exercise training on resting metabolit rate in postmenopausal African American and
Caucasian women. Metabolism, 55, 1358-1364
CHANGES OF RESTING METABOLIT RATE DEPENDING ON PHYSICAL
ACTIVITY(PILOT STUDY)
Vojtech BASTYAN, Jan NOVOTNY, Vladimir POSPÍCHAL
Masaryk University, Faculty of Sport Studies, Department of Kinesiology,
Brno, Czech Republic
SUMMARY:
Changes in resting metabolic rate and body composition were investigated in a group of
men aged 29-36 years with sedentary lifestyle.
Subjects were randomly split into two groups after the initial measurements, one group
performed aerobic and second group anaerobic physical activity (PA). The output
measurements were performed after 3 months of regular physical activity. Additional data
were obtained 6 months after completion of the physical activity program, during which none
of the subjects continued exercising. The monitored parameters were mainly differences in
value of resting metabolic rate and body composition.
Data were collected using the air analyzer Metalyzer Cortex 3B in the Laboratory of
Sports Medicine, Faculty of Sports Studies in Brno. After three months of regular physical
activity, increase in both absolute and relative values of resting metabolic rate was observed
in all subjects. Data measured six months after the end of exercise program do not show such
clear results, but we can talk about the trend of re-reducing the resting metabolic rate value. It
is confirmed that the value of resting metabolic rate is a dynamic parameter, responding to
lifestyle changes.
Keywords: resting metabolic rate, body composition, sedentary lifestyle, aerobic physical
activity, anaerobic physical activity, health and physical activity
TYPOVÉ CHARAKTERISTIKY VYBRANÝCH LYŽIAROV - VETERÁNOV NA
ZÁKLADE SLEDOVANÝCH UKAZOVATEĽOV
Anna Blahutová
Fakulta telesnej výchovy a športu Univerzity Komenského Bratislava
SUMMARY Prípadové štúdie riešia (najmä v psychológii) jedincov, ktorí sa vymykajú
z bežného priemeru napr. alkoholom, čo drogovo závislé osoby. Túto komplexnú metódu je
možné využiť aj v športe a odpovedať tak na otázku: „Prečo sú niektorí jedinca tak úspešní? “
V našom príspevku sledujeme rôzne typy úspešných a neúspešných lyžiarov veteránov
rovnakých alebo rozdielnych výkonnostných kategórii v zjazdovom lyžovaní a podávame ich
komplexnú charakteristiku.
Key words: prípadová štúdia, výkonnostný šport, lyžiari –veteráni, kondícia, koordinácia,
podmienky prípravy, sociálny status
ÚVOD
Problém starnutia a predlžovania aktívneho života je predmetom viacerých sledovaní.
V procese starnutia dochádza k degeneratívnym zmenám oporno-pohybového aparátu, hlavne
chrupaviek a kĺbov. Stráca sa svalová hmota, elasticita svalov, dochádza k zhoršovaniu
nervosvalovej koordinácie i reakcie na pohybové podnety.
Individuálne pohybové predpoklady aj v staršom veku sú výsledkom integrácie genetických
a negenetických faktorov (prostredie, výživa, pohybové aktivity a športovanie).
Športový výkon u starších lyžiarov veteránov je vysoko individuálnou záležitosťou, kde
rozhoduje okrem veku aj určité technické dispozície, úroveň kondície, sociálny status, životný
štýl, zdravie, ale aj predchádzajúca športová príprava.
Biologický vek sa často nemusí zhodovať s kalendárnym vekom. Biologický (fyziologický)
vek je definovaný ako súhrn opotrebovania fyziologických, chemických a psychických
funkcií. Podľa Šelingerovej a Šelingera (2010) s biologickým vekom najviac korešpondujú
silové a rýchlostno-silové ukazovatele.
Dostatočná úroveň kondičnej pripravenosti je predpokladom aj vyššej úrovne reakcie
a rovnováhy (Choutka, Dovalil 1991), tie ovplyvňujú tempo a rytmus pohybu, čo sa
v lyžovaní prejaví v sklze a vedení lyžiarskeho oblúka. Je predpoklad, že najúspešnejší
veteráni budú dobrí nielen v úrovni kondičnej prípravy, ale aj v úrovni koordinačných
schopností (reakcia, rovnováha), čo je základným predpokladom dobrej techniky. Tú
determinujú koordinačné schopnosti, úroveň kĺbovej pohyblivosti, zdravie, sociálny status, ale
aj športová príprava starších lyžiarov. Môžeme tak predpokladať výraznejší vplyv rôznych, aj
kvalitatívnych ukazovateľov na úroveň športovej výkonnosti.
CIEĽ
Cieľom nášho príspevku bolo porovnať úroveň vybraných kondičných
a koordinačných schopností a ukazovateľov športovej prípravy vybraných lyžiarov veteránov
a charakterizovať komplexne jednotlivé typy pretekárov.
METODIKA PRÁCE
Do porovnávania boli vybraní pretekári veteráni v zjazdovom lyžovaní v troch skupinách
veteránov.:
- I. skupina: ženy -veteránky (dve bývalé reprezentantky ČSSR ). 53 ročná A.B.
(víťazka viacerých pretekov SP) a 55 ročná D.Z., účastníčka Slovenského pohára
veteránov.
-
II. skupina: mladší veteráni do 55 rokov. Išlo o D.A. 39 rokov ( víťaza dvoch
ročníkov Svetového pohára) a P.P, pretekára Slovenského pohára veteránov. (Pre
porovnanie úrovne pohybovej výkonnosti a športovej prípravy sme využili aj mladého
lyžiara, ktorý ešte nemôže štartovať za veteránov)
III. – skupina: starší veteráni od 55 a viac rokov. Traja veteráni: 68 ročný Z.M., 66
ročný M.H. a 58 ročný V.I.
Z hľadiska predchádzajúcej športovej výkonnosti rozlišujeme u veteránov, ktorí sa zúčastňujú
Slovenského a Svetového pohára (SP) a dosahujú rôznu úroveň športovej výkonnosti tri
kategórie. Ide o tieto predchádzajúce výkonnostné skupiny:
- A kategória : bývalí reprezentanti
- B kategória : bývalí výkonnostní lyžiari
- C kategória: bývalí rekreační (príležitostní) lyžiari
Predpokladáme, že rozdiely medzi pretekármi budú nielen v predchádzajúcej športovej
výkonnosti, ale aj v súčasnej motorickej pripravenosti, pravdepodobne aj v objeme
a podmienkach športovej prípravy.
Z motorických testov absolvovali veteráni testy výbušnej a dynamickej sily dolných končatín
(na výskokovom ergometri), test disjunktívnej reakčnej rýchlosti dolných končatín (Agility
test, HAMAR, ZEMKOVÁ, 2006), test statickej a dynamickej rovnováhy (na stabilografickej
platni) a testy kĺbovej pohyblivosti bedrového kĺbu a chrbtice (Thomayerov príznak).
Testovanie sa uskutočnilo v apríli 2007 na Katedra športovej kinantropológie FTVŠ UK
v Bratislave.
V tom istom roku sme vyhodnotili aj priemerné počty hodín športovej prípravy počas týždňa
v letných mesiacoch a počet dní prípravy na snehu počas lyžiarskej sezóny, ako aj sociálne
ukazovatele podmienok športovej prípravy.
Zaujímavé informácie o jedincoch nám poskytol dotazník, ktorý zahŕňal rôzne kvalitatívne
ukazovatele o možnostiach venovať sa aktívnemu športu v minulosti aj súčasnosti.
METÓDY SPRACOVANIA A VYHODNOTENIA ÚDAJOV
Pri získavaní údajov sa jednalo o:
- jednorazové prierezové vyšetrenia. Prierezové charakteristiky sú zamerané na
hľadanie príčin a dôvodov rozdielnej úrovne športovej výkonnosti na základe
posúdenia:
kvantitatívnych charakteristík:
a/ motorickej výkonnosti (kondícia ovplyvňuje techniku lyžiara, výber lyží,
intenzitu zaťaženia)
b/ tréningového zaťaženia (optimálne, nedostatočné, nadmerné)
- porovnávacia analýza:
interindividuálne porovnávanie jednotlivcov v skupine na základe jednotlivých
ukazovateľov pohybovej výkonnosti vo vzťahu k úrovni športovej výkonnosti
porovnávanie jednotlivcov navzájom (typológia veteránov)
Porovnanie kvalitatívnych charakteristík vekovo, motoricky, výkonnostne aj
sociálne odlišných veteránov
- metóda prípadovej štúdie: rieši jedinca v čo najširších súvislostiach (Hendl, 2005).
V komplexnom prístupe typových charakteristík vybraných pretekárov veteránskeho
lyžovania sme použili aj kvalitatívnu metódu prípadovej štúdie, ktorá zahŕňa nie vždy
typické situácie vrcholového veteránskeho súťaženia. Ide o popis typických prípadov
jednotlivcov, ktorí reprezentujú určitú skupinu lyžiarov veteránov. V našom prípade ide
o bývalých reprezentantov, výkonnostných pretekárov a rekreačných lyžiarov. U týchto
jedincov sme očakávali určité atypické vlastnosti, ktoré nie je možné navzájom porovnávať.
Vychádzame zo stratégie a otázky “Prečo môže alebo nemôže byť jedinec (bývalý
reprezentant, výkonnostný alebo rekreačný lyžiar) v súčasnosti vrcholovým pretekárom vo
veteránskom lyžovaní“?
V našom prístupe (BLAHUTOVÁ, 2011) analyzujeme pološtrukturovaným dotazníkom
informácie o:
- genetických predpokladoch pre šport
- realizácii aktívneho, či rekreačného športu v mladosti
- rodinné pomery, časové zaneprázdnenie, orientácia povolania, životná filozofia, životný
štýl, sociálny status
- kvantitatívne charakteristiky (pohybovej a technickej pripravenosti)
- podmienky športovej prípravy (možnosti a vzdialenosť lyžiarskych stredísk)
- dostupnosť a možnosti kvalitného výstroja (príloha)
Potreba komplexnosti prístupu (zahŕňa aj netypické situácie napr. „sociálny status“ Břicháček,
1981(In: Hendl, 2005).
- dotazníková metóda: (zahŕňa osobnostnú, rodinnú, športovú, sociálnu anamnézu)
VÝSLEDKY
Zaujímalo nás, aké budú súčasné rozdiely v úrovni motorickej výkonnosti,
ukazovateľoch športovej prípravy a športovej výkonnosti medzi bývalými reprezentantkami
(tab.1), aj v porovnaní s mladou lyžiarkou –študentkou FTVŠ.
Nakoľko ide o dve vekovo i výkonnostne podobné pretekárky (bývalé reprezentantky),
sledovali sme ich súčasnú aktuálnu motorickú a športovú výkonnosť. Zaregistrovali sme
výrazné rozdiely najmä v športovej príprave na snehu, športových aktivitách v lete, vo
vytrvalosti v sile (dynamická sila DK), pohyblivosti ako aj v hodnotách BMI. Nižšia úroveň
sledovaných ukazovateľov u D.Z. sa zákonite prejavila v úrovni jej aktuálnej športovej
výkonnosti. Najmenšie rozdiely v porovnaní s ostatnými veteránkami sa u nej prejavili vo
výbušnej sile a reakčnej rýchlosti DK, ktoré boli pre danú veteránku v čase jej reprezentačnej
činnosti dominantné a vysoko trénované. Predpokladáme u týchto pohybových schopností aj
vyššiu genetickú podmienenosť ich úrovne v porovnaní napr. s vytrvalosťou v sile.
Tabuľka 1. Charakteristika I. skupiny (veteránky) typov A. Porovnanie rozdielnej úrovne
pohybovej výkonnosti a športovej prípravy dvoch bývalých reprezentantiek a porovnanie ich
údajov s mladou lyžiarkou
Meno/kat.
A-reprez.
A.B. (A1)
D.Z. (A2)
B.P. (0)
Vek
roky
53
55
25
BMI
index
24,4
26,8
23,9
RR
(ms)
578
698
670
VS
h/cm
16,9
20,4
30,0
DS
h/cm
10,8
12,9
20,4
SR
mm/s
73,6
123,4
97,3
LP
hod.
12
5
15
DZs.
dni
42
15
57
PHB
(cm)
+
_
+
Legenda :
Kategória A –bývalé reprezentantky (0 mladá pretekárka)
RR- dk -Reakčná rýchlosť dolných končatín
VS -dk - Výbušná sila dolných končatín
DS- dk - Dynamická sila dolných končatín
SR- Statická rovnováha (priemerná hodnota výkyvov v predozadnom a bočnom smere)
DR- Dynamická rovnováha
LP- Letná príprava
DZ- Dni zaťaženia na snehu
PHB- Pohyblivosť(++ veľmi dobrá, + dobrá – slabá)
Charakteristika jednotlivých typov veteránov:
Na základe dotazníkov je možné charakterizovať jednotlivé typy pretekárok –reprezentantiek.
Typ A1 (A.B.) : bývalá vrcholová pretekárka – reprezentantka : zdedila priaznivé
dispozície pre šport, ktoré dokázala uplatniť v lyžovaní, od malička sa venovala viacerým
športom, športovej príprave sa venuje príležitostne, i keď je súčasťou jej povolania.
Má určité zdravotné problémy, preto netrénuje v bránach, ani v lete na snehu, lyžovanie je
súčasťou jej profesie, má podporu rodiny a dostatočný priestor na športovanie, nevenuje
dostatok financií na zabezpečenie kvalitnejšieho lyžiarskeho výstroja, snaží sa dodržiavať
správny životný režim, úroveň kondičnej, koordinačnej, technickej i športovej výkonnosti je
v rámci sledovaného súboru veteránok výrazne nadpriemerná. Výkonová motivácia
a súťaženie zohrávajú významnú úlohu v jej športovej veteránskej kariére, v súčasnosti
dosahuje medailové umiestnenia vo Svetovom pohári a na Majstrovstvách sveta veteránov.
Typ A2 (D.Z.) : bývalá vrcholová pretekárka – reprezentantka: napriek dobrým
pohybovým predpokladom a všestrannej príprave v mladosti, nemá z rodinných a pracovných
dôvodov dostatok času na športovanie, nevenuje dostatok priestoru kondičnej ani technickej
príprave. Nevenuje dostatok finančných prostriedkov na kvalitnejšiu prípravu na ľadovcoch
a na kvalitný lyžiarsky materiál, má nadváhu a nedostatočnú kondičnú pripravenosť,
obmedzenú pohyblivosť, ktoré negatívne ovplyvňujú úroveň jej technickej pripravenosti.
Nevyhnutné je u veteránky D.Z. vymeniť lyže za kvalitnejšie a začať s cielenou kondičnou
prípravou. V súčasnosti má nízku úroveň športovej výkonnosti v medzinárodných súťažiach,
priemerné výsledky dosahuje vo svojej kategórii v Slovenskom pohári veteránov.
V tabuľke 2 (veteráni do 55 rokov) sme porovnávali bývalého aktívneho výkonnostného
lyžiara (B1), bez výrazných športových výsledkov v minulosti (v súčasnosti najlepšieho
veterána na Slovensku v kategórii do 55 rokov – celkového víťaza dvoch ročníkov Svetového
pohára veteránov). Porovnávali sme ho s veteránom, ktorý bol taktiež výkonnostným
pretekárom v mladosti. Ich údaje porovnávame aj s mladým lyžiarom (bývalý slovenský
reprezentant do 30 rokov, ktorý zatiaľ nemôže súťažiť v kategórii veteránov)
Tabuľka 2. Porovnanie pohybovej výkonnosti a športovej prípravy bývalých výkonnostných
pretekárov kategórie B ( II. skup. mladší veteráni) a porovnanie veteránov s mladším
pretekárom -reprezentantom, rok 2007.
Kateg
Meno Vek BMI
Typ
B1
RR
VS dk DS dk SR
DR
LP
DZ
dk
(ms) (h/cm) (h/cm) (mms) (mms) (h/týždeň) (sneh/dni)
A.D 39 20,1 575 30,3 20,1
99 116
13
B2 P. B. 41 34.0 678 25,1 16,1 290 320
7
0
M.M 24 25,1 539 33,9 25,2 117 145
11
Legenda :
Kateg.- B1, B2 (bývalí výkonnostní lyžiari, 0 mladý lyžiar -pretekár)
76
39
69
PHB
(cm)
++
_
++
Medzi mladším veteránom (najúspešnejším vo svojej skupine) (D.A.) a mladým lyžiarom
(M.M.), napriek vekovému rozdielu (15 rokov) nie sú výraznejšie rozdiely, snáď až na výšku
výskoku pri výbušnej a dynamickej sile dolných končatín. (tab.2).
Veterán B1 (D.A.) bol lepší v úrovni statickej a dynamickej rovnováhy, ale aj vo vyšších
objemoch tréningového zaťaženia oproti mladému lyžiarovi, výrazne lepší ako jeho kolega veterán. Úroveň pohybovej výkonnosti sledovaného mladšieho veterána je na vysokej úrovni.
V športovej príprave dosahoval popredné umiestnenia aj vo Svetovom pohári a na
Majstrovstvách sveta veteránov. V roku 2010 a 2011 sa stal absolútnym víťazom v súťaži
Svetového pohára veteránov vo svojej veteránskej kategórii, kde porazil popredných
pretekárov z alpských krajín. Napriek tomu, že v minulosti nebol vrcholovým
reprezentantom, a nedosahoval dobré výsledky ani vo výkonnostnom lyžovaní, v súčasnosti
dosahuje vynikajúce športové výsledky aj na úrovni Slovenského pohára mladých zjazdárov.
Športovej príprave venuje celý svoj čas (vykonáva funkciu lyžiarskeho trénera).
Výrazné rozdiely sú v porovnaní s druhým veteránom B2 (P.B.) vo všetkých ukazovateľoch
v neprospech P.B. čo sa jednoznačne odráža aj v úrovni športovej výkonnosti vo veteránskom
veku. Nevykonáva v súčasnosti systematicky športové aktivity, čo sa prejavilo aj na BMI.
Zaujímavou prípadovou štúdiou sú veteráni III. skupiny (starší veteráni nad 55 rokov), (tab.
3). Ide o pretekára B1 (Z.M.) –bývalého výkonnostného pretekára a dvoch pretekárov, ktorí
sa pretekárskej činnosti venovali v minulosti len príležitostne C1 (M.H) a C2 (V.I.). Posledný
veterán až na úrovni veteránskeho lyžovania.
Tabuľka 3. Porovnanie pohybovej výkonnosti a športovej prípravy typov B2 (výkonnostný
lyžiar) C1 a C2 (príležitostní –rekreační lyžiari)
DRR VS
DS
SR
Kateg
DK
DK
Meno Vek BMI DK
skup.
(ms) (h/cm) (h/cm) (ms)
DR
(ms)
B1
Z.M 68 27,7 896 12,3
7,9 200 nesplnil
C1 H.M 66 23,1 670 20,0 12,0 77,6 326
C2
V.I 57 34,7 836 14,2
6,7 331 nesplnil
Legenda:
B1 –bývalý výkonnostný pretekár
C1 a C2 –bývalí príležitostní, rekreační lyžiari
LP
DZ
(h/týždeň) (sneh/dni)
9
10
3
70
42
49
PHB
(cm)
slabá
výborná
slabá
Typ B1 V minulosti pretekal na výkonnostnej úrovni a dosahoval dobré výsledky. Pätnásť
rokov sa zúčastňoval ako jediný slovenský pretekár súťaží Svetového pohára veteránov. Mal
najvyšší objem špeciálnej prípravy na snehu (DZs), ideálne podmienky na športovú prípravu
(kompletne zariadený karavan), má kvalitný lyžiarsky materiál. V posledných rokoch došlo
u neho k zraneniam a poklesu športovej výkonnosti. Domnievame sa, že ide jednoznačne
o nízku úroveň pohybových schopností (tab. 2), obmedzenie kĺbovej pohyblivosti, zníženej
reakcie a rovnováhy, nedodržiavanie životného režimu, prílišné zaťažovanie špeciálnou
prípravou na snehu, bez dostatočných kompenzačných a regeneračných cvičení, čo sa
prejavilo určitou opotrebovanosťou organizmu. Dôsledkom je pokles športovej výkonnosti,
ale hlavne početnosť jeho úrazov v posledných troch rokoch. (V súčasnosti je po troch rokoch
mimo aktívnej športovej činnosti..pozn. autorky).
Typ -C1 V minulosti pretekal len príležitostne (ako študent VŠ). V súčasnosti dosahuje,
napriek vyššiemu veku vysokú úroveň pohybovej výkonnosti. Jeho úroveň disjunktívnej
reakčnej rýchlosti dolných končatín, ukazovatele statickej a dynamickej rovnováhy boli na
úrovni 40-ročných veteránov. Kĺbová pohyblivosť bola na veľmi dobrej úrovni. Optimálny
životný režim (BMI 23,1), systematická dlhoročná športová aktivita urýchľujú rozvoj jeho
technickej pripravenosti a neustále zvyšovanie športovej výkonnosti. Po dvoch rokoch
prekonal v úrovni športovej výkonnosti úspešnejšieho kolegu (B1).
Zaujímavým prípadom je aj Typ C2. Napriek tomu, že má možnosti prípravy na snehu aj
v lete, jeho úroveň kondičnej pripravenosti bola na najslabšej úrovni. Napriek nižšiemu veku
nedosahoval potrebnú úroveň kondície, nedodržoval životný režim (index BMI bol 34,7).
Športu sa venoval predtým len príležitostne a rekreačne. Napriek vynakladaným prostriedkom
je jeho pôsobenie vo veteránskom lyžovaní veľkým rizikom, o čom svedčí už viacero jeho
úrazov.
(Po troch rokoch ale typ C2 začína s pravidelnou systematickou prípravou, telesnú hmotnosť
znížil o 20 kg, zlepšuje úroveň techniky, upravuje životný režim.. pozn. autorky)
ZHRNUTIE
I keď predpokladáme kumulatívny efekt a vplyv predchádzajúcej prípravy u bývalých
športovcov -typológia najúspešnejších veteránov jednotlivých kategórií v zjazdovom lyžovaní
nám ukazuje na podobné charakteristiky. Ako je viditeľné v našom príspevku, dostatočná
úroveň pohybových schopností, technika, vyjadrená počtom dní na snehu, ale aj úroveň
zdravotného stavu pretekárov sú pravdepodobne jedným z faktorov, ktoré určujú športovú
výkonnosť pretekárov staršieho veteránskeho veku. Nezanedbateľný je aj sociálny faktor,
napr. možnosti prípravy v Alpách, či vybavenie kvalitným lyžiarskym materiálom. Životný
štýl, dostatok priestoru na športové aktivity, silná výkonová motivácia sú nezanedbateľným
faktorom, ktorý hrá významnú úlohu pri dosahovaní športovej výkonnosti v strednom
a staršom veku. Dôležitá je ale aj predchádzajúca športová príprava t.j. rozvoj kondičných
a koordinačných schopností v prepojení na lyžiarske zručnosti. Získané skúsenosti, psychická
odolnosť, regulácia štartových situácií a optimálny odhad vlastných síl a možností, súvisia
s optimálnou realizáciou vlastnej športovej výkonnosti. Všetky tieto faktory zohrávajú
významnú úlohu v športovom výkone veteránov.
Úroveň kondičnej, ale hlavne koordinačnej pripravenosti (technika), spolu so súčasným
spôsobom života môžu priniesť rozdiely v úrovni športovej výkonnosti veteránov, najmä so
zvyšujúcim sa vekom pretekárov:
- Stagnáciu a zníženie športovej výkonnosti môžu zaznamenať aj bývalí reprezentanti.
- Aj slabší pretekári v mladosti (výkonnostný a rekreačný šport) môžu vo veteránskom
lyžovaní dosiahnuť výrazné zlepšenie športovej výkonnosti.
Dotazníková metóda nám bližšie charakterizuje aj rodinnú, pracovnú, športovú anamnézu
jednotlivých typov veteránov.
TYPOLÓGIA
VETERÁNOV
TYP B
výkonnostní lyžiari
TYP A
reprezentanti
A1
TYP C
rekreační lyžiari
A2
C1
Vysoká úroveň športovej
výkonnosti
Dobrá úroveň športovej
výkonnosti
C2
Východiská typológie: 1. rovina – bývalá úroveň športovej výkonnosti
2. rovina - súčasné podmienky športovej prípravy
ZÁVERY
Pri sledovaní skúmaných faktorov si musíme uvedomiť, že jedinec je zložitá sústava
zdedených dispozícií ovplyvnených prostredím a rozdielnou funkciou funkčného,
psychického, imunitného, hormonálneho, dýchacieho či zotavovacieho systému.
- že aj veteráni vstupujú do športovej prípravy s rozdielnou úrovňou predchádzajúcej
prípravy
- že existujú rôzne rozdiely medzi biologickým a kalendárnym vekom (rozdielna úroveň
fyzického či psychického opotrebovania organizmu),
- že nie všetky pohybové aktivity vyvolávajú zvyšovanie telesnej kondície (rozdielna
reakcia na tréning),
- že zvyšovanie fyzického zaťaženia nemusí vždy znamenať zlepšenie techniky
a športového výkonu (v staršom veku môže privodiť aj regresiu pohybovej
výkonnosti),
- že talentovaný jedinec (vrcholový výkon v mladosti nie je možné dosiahnuť bez
talentu) nemusí trénovať rovnako ako iný jedinec
- že v staršom veku rozhoduje aj vplyv zdravia a spoločenských podnetov
- že emocionálne prežívanie a pozitívne emócie sú rozhodujúcim motivačným faktorom
športovania v staršom veku
I keď sme v príspevku nesledovali všetky faktory, ktoré prispievajú k rozvoju tvorivosti,
udržiavaniu zdravia a spokojnosti, jednoznačne šport patrí medzi pozitívne aspekty v procese
starnutia obyvateľov. Ako uvádzajú Malovič (2003) a Liba (2005) ľudia, ktorí sa venujú
športu sú tvorivejší, vyrovnanejší, samostatnejší, rozvážnejší, sú schopní sa dlhšie
koncentrovať, zrýchliť mentálne reakcie, sú schopní originálnejšie a komplexnejšie myslieť.
Športové aktivity výrazne prispievajú k znižovaniu psychického napätia, úzkosti, depresívnej
nálady, potláčajú negatívne emócie.
LITERATÚRA
BLAHUTOVÁ, A.: Osobitosti štruktúry športového výkonu veteránov v zjazdovom
lyžovaní. Monografia, Bratislava PEEM, 2011, s.134. ISBN 978-80-8113-047-2.
HENDL, J. 2005. Kvalitatívni výskum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. – Praha:
Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.
CHOUTKA, M., DOVALIL, J.:1991. Sportovní trénink. Praha: Olympia, 1991. 333 s.
MALOVIČ, 2003. Mlado až do staroby. Banská Bystrica: IKAR, 2003. 224 s. ISBN 80-5510305-4.
LIBA, P.: 2005. Pohyb a zdravie. In Elektronický zborník z medzinárodnej vedeckej
konferencie. Zdravá škola. Prešov: Metodické centrum, 2005. s. 5-10.
ŠELINGEROVÁ, M; ŠELINGER, P.: Determinácia motorickej výkonnosti športujúcej
mládeže v puberte bilologickým vekom. Telesná výchova a šport. Roč.XX, č.1 2010
ZEMKOVÁ, E. – HAMAR, D..: Diagnostika vybraných pohybových schopností. Bratislava
FTVŠ UK, 2006. ISBN 80-89197-55-8
CHARACTERISTICS OF SELECTED TYPES OF VETERANS SKIERS BASED ON
THE MONITORING OF INDICATORS
Anna BLAHUTOVÁ
Faculty of Physical Education and Sport Comenius University in Bratislava, Slovak
Republic
SUMMARY Case studies in particular address the psychology of individuals who are beyond
the current average as an alcohol or drug addict people. This complex method can be used in
sports and it can answer the question "Why are some individuals so successful”. In our
contribution we follow different types of successful and unsuccessful veteran skiers from the
same or different category of performance in alpine skiing and serve their complex
characteristics.
Key words: Case study, performance sport, skiers – veterans, condition, coordination,
conditions of preparation.
EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ ASPETY VRCHOLOVÉ SPORTOVNÍ AKCE – ZLATÁ
TRETRA
Adam BLAŽEK
Masarykova Univerzita,Fakulta sportovních studií, Katedra společenských věd ve
sportu, Česká republika, Brno
RESUME Teoretická část příspěvku obsahuje zamyšlení nad sportem jako ekonomickou a
právní kategorií. Ve druhé části (aplikační) jsou tyto poznatky aplikovány na konkrétním
případu největšího lehkoatletického mítinku v České republice - mítinku Zlatá tretra.
Teoretické předpoklady jsem aplikoval na konkrétním příkladu sportovní akce mezinárodním atletickém mítinku Zlatá tretra. Tato část je především zpracována metodou
řízeného rozhovoru s předními manažery společnost TK Plus s.r.o., odpovědnými za průběh
této sportovní akce a analýzou interních dokumentů společnosti TK Plus s.r.o.
V závěru je provedeno určité zobecnění získaných výsledků a stanovení předpokladů
pro úspěšné organizační zvládnutí sportovního podniku.
Klíčová slova: Zlatá tretra, sport, sport jako ekonomická kategorie, sport jako právnická
kategorie
ÚVOD
Mítinku Zlatá tretra se každoročně účastní celá řada atletů světového formátu v čele
s atletickou hvězdou, jamajským sprinterem Usainem Boltem, který se letošního ročníku
zúčastnil již pošesté. Usain Bolt však není jediný sportovec z řady TOP atletů, kteří se na
Zlaté tretře pravidelně objevují, mezi další TOP atlety patří například David Rudisha či Daron
Robbles.
Mítink Zlatá tretra je příkladem mimořádně kvalitního, promyšleného a koncepčního
manažerského řízení. Společnost TK Plus za dobu, kdy převzala práva k pořádání tohoto
mítinku, dokázala z bezvýznamného národního mistrovství (dokonce se jednu dobu uvažovalo
o jeho zrušení) vytvořit mítink světové úrovně (Zlatá tretra má reálnou šanci být zařazena
mezi elitní mítinky Diamantové ligy – pozn. Adam Blažek).
TEORETICKÁ ČÁST
SPORT JAKO EKONOMICKÁ KATEGORIE
Až do poloviny dvacátého století byl sport pojímán převážně jako zájmová aktivita, v případě
vrcholového sportu byl provozován, až na výjimky, na principech amatérismu.
Ekonomická stránka sportu se redukovala pouze na získání finančních zdrojů, které
sloužili k úhradě nákladů spojené s jeho provozováním, případně úhradě nákladů spojených
s účastí na vrcholném sportovním mítinku. Například slavný brankář František Plánička
vzpomíná na dobu, kdy reprezentoval Československo na MS ve fotbale v Itálii v roce 1934
a uvádí, že si byl nucen vzít neplacené volno a část nákladů, spojených s účastí na tomto
mistrovství, hradit ze svých příjmů. Československo na tomto turnaji získalo nakonec stříbrné
medaile.
Ve druhé polovině dvacátého století se začíná sport posouvat do roviny sociálních
aktivit, které mají značný význam pro rozvoj společnosti. Je zdůrazňován pozitivní vliv sportu
na zdraví populace, výchovný vliv sportu, zejména pak na mládež a mnohé další aspekty.
Sport přestává být okrajovou aktivitou, provozovanou pouze úzkou skupinou zájemců.
S proměnou sportu v aktivitu provozovanou nejširšími vrstvami obyvatelstva (na rekreační
nebo vrcholové úrovni) se dostávají do popředí pozornosti i ekonomické souvislosti sportu.
V současné době sport a zejména na něho navazující odvětví (výroba sportovních
potřeb, sportovního oblečení, sportovní obuvi a další) představuje významný segment
ekonomiky. I když neexistují přesné statistiky, které by evidovaly ekonomické efekty
vyvolané sportem, jsou uváděny odhady na úrovni 1 – 5 % HDP v závislosti na jednotlivých
zemích. Je nespornou skutečností, že sportovní aktivity milionů obyvatel jsou motorem
poptávky po produktech bezprostředně související se sportem (kola, lyže, brusle, golfové
hole, tenisové rakety, posilovací zařízení, sportovní obuv, sportovní oblečení, stany a mnohé
různé), ale také širokého portfolia komplementárních výrobků a služeb (sportovní kabely
a vaky, nosiče lyží a kol, cestovní mapy a atlasy, pojištění, reklamní služby, stravovací
a ubytovací služby atd.). V této souvislosti lze hovořit o sportovním byznysu. Zcela přirozeně
se do popředí zájmu dostává zkoumání všech jevů a procesů související se sportovním
byznysem. Tato oblast analýz dnes vytváří nový obor – ekonomiku sportu.
Jedná se zejména o tuto problematiku:
• Zkoumání poptávky po sportovních produktech a službách
• Zkoumání poptávkové elasticity, spotřebitelských trendů a jejich ovlivňování
• Managementu sportu a sportovního podnikání
• Marketingu sportu a mediální podpory sportu
• Problematika vysílacích práv
• Financování sportu, dotační politiky, sponzoringu, příjmu z reklamy atd.
• Zdaňování sportovců, sportovních organizací a sportovního byznysu.
• Problémy oceňování sportovních klubů, sportovců, sportovních práv a další.
SPORT JAKO PRÁVNÍ KATEGORIE
Sport a právo jsou dvě soustavy, které se velmi ovlivňují a budou vždy ve společném výskytu
i s řadou konkrétních průnikových bodů a množin. Souvisí to s úkazem, který je nazýván jako
tzv. interdisciplinarita sportu; která je podmíněna a ovlivněna celkovou podstatou sportu jako
společenského jevu. Tento jev velmi úzce reaguje na veškeré oblasti každodenního života.
Regulace sportu je představována určitými sportovními pravidly, která jsou vydávaná
mezinárodními i vnitrostátními orgány dobrovolných a tělovýchovných sportovních
organizací.
Samotná problematika sportovního práva, resp. působení práva ve sportu je
specifickou oblastí, která je v České republice spíše na okraji zájmu odborné veřejnosti
i přesto, že se sportu věnuje čím dál větší okruh lidí. V České republice, dle mého názoru,
chybí soustavná studie této problematiky a současně chybí kooperace mezi odborníky, kteří se
tomuto odvětví věnují. Sportovní právo jako právní odvětví se aktivně zapojuje do práva
především prostřednictvím finančního, obchodního, občanského a pracovního.
Sportovní právo nemůže být chápáno samostatně ve vnitrostátním měřítku a debata
o jeho regulaci musí být umístěna do evropského a širšího mezinárodního kontextu.
PRAKTICKÁ ČÁST
Nejdůležitější použitou metodou byla analytická metoda. Hlavním pramenem byla pro
mne zejména analýza písemných informačních zdrojů, z nichž jsem získal značné množství
informací. Informační zdroje jsem čerpal zejména z odborných publikací (viz. Seznam
použité literatury), zabývající se teoretickými přístupy managementu a marketingu. Zvláštní
pozornost jsem věnoval aplikaci těchto přístupů při řízení velkých sportovních akcí. Základní
informace, týkající se atletického mítinku Zlatá tretra a hlavních aktérů mítinku (IAAF, TK
Plus, sponzoři, sportovci, atd.) jsem získal z části z elektronických informačních zdrojů,
interních firemních materiálů a z archiválií společnosti TK Plus.
Řadu informací, ale zejména praktických poznatků, jsem získal aktivní osobní účastí
na mítinku Zlatá tretra, kterého jsem se osobně zúčastnil celkem třikrát. Nejdůležitější
konkrétní informace, týkající se organizace a řízení sportovního mítinku Zlatá tretra (zejména
manažerský, marketingových postupů a údaje o finanční stránce akce) jsem získal
z informací, které mi poskytli členové vrcholového vedení společnosti TK Plus a mítinku
Zlatá tretra. Použil jsem metodu tzv. řízeného rozhovoru. Na téměř padesát položených otázek
mi odpověděli:
• právní zástupce společnosti TK Plus – JUDr. Jiří Černošek
• sportovní manažer mítinku – Alfons Juck
• zástupce vedoucího projektu-PhDr. Josef Váňa
• zástupce ředitele mítinku – Ing. Zdeněk Duplák
• PR manažer mítinku – Karel Tejkal
• technický manažer mítinku – Oldřich Zvolánek.
EKONOMICKÉ ASPEKTY MÍTINKU ZLATÁ TRETRA
Ekonomická a finanční stránka Zlaté tretry začíná fází přípravy rozpočtu. Samotný
rozpočet obsahuje veškeré příjmy a výdaje aktuálního ročníku atletického mítinku, na který je
schvalován. Rozpočet zpracovává zástupce vedoucího projektu na základě předem
stanovených finančních limitů, mezi které patří především finanční částky na smlouvy
s jednotlivými atlety.
Struktura rozpočtu se rok od roku mění v závislosti na celkovém objemu financí na smlouvy
pro atlety. Organizační výbor atletického mítinku Zlatá tretra se snaží zajistit zdroje rozpočtu
na více let dopředu. V těch oblastech, kde to, ať už z jakéhokoliv důvodu nelze, se v podstatě
začíná ihned po skončení předchozího ročníku.
Některé rozpočtové položky jsou předem dány a nelze je změnit, jedná například o prize
money, tedy finanční odměna pro atlety, která je dána předem mezinárodní atletickou federaci
IAAF činí 200.000,- USD, tedy asi 3 769 600 Kč.
Důležitou roli při sestavování rozpočtu zde dále hrají náklady na tzv. hospitality, tedy
pohostinství účastníků. Sem patří položky jako například náklady na ubytování, stravování,
a dopravu. Tyto náklady se pohybují okolo 7 milionů Kč, tedy cca 3,5 mil. Kč vynaložené
na ubytování a stejná částka na dopravu, tedy shodně 3, 5 mil. Kč.
Neméně důležitou položkou jsou to dále výdaje na tištěné materiály, pronájem stadionu,
reklamu a propagaci.
Další část výdajů v rozpočtu představují pak samotné mzdy (rozhodčí, ochranka, vlastní
marketingoví specialisté apod.), které se na rozpočtu podílí přibližně 5 % rozpočtu, tedy
přibližně 1 750 000 Kč.
Příjmy jsou kryty z několika zdrojů. Jsou to jednak finanční zdroje z veřejného sektoru, tj.
příspěvky Moravskoslezského kraje, města Ostravy a Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy. Převážná část příjmů pochází ze soukromých zdrojů. Jsou to jednak příjmy od
sponzorů, z reklamy a přenosových práv, vstupné, případně další zdroje.
Nejmenším zdrojem jsou příjmy ze vstupného, tvoří cca 1 % rozpočtu, tedy asi 350 000 Kč.
Naopak největším finančním zdrojem je soukromá sféra, tvoří přibližně 70% rozpočtu
a dotace z veřejného sektoru činí 29%.
Celkové náklady na Zlatou tretru jsou přibližně 35 milionů Kč a jsou ve srovnání
s ostatními lehkoatletickými mítinky (například v Oslu, Londýně) nižší. Náklady na uvedené
lehkoatletické mítinky Diamantové ligy se v průměru pohybují v přepočtu mezi
50 a 60 milióny Kč.
PRÁVNÍ ASPEKTY MÍTINKU ZLATÁ TRETRA
Základní podklady a informace mi poskytl JUDr. Jiří Černošek, právní zástupce
agentury TK Plus, která lehkoatletický mítink organizačně zajišťuje.
Obecně lze konstatovat, že se jedná o velkou sportovní akci za účasti mnoha
sportovců, z nichž převážná část je ze zahraničí, značný počet osob podílejících se na její
organizaci a průběhu, velký počet spolupodílejících se dodavatelských organizací a firem.
Na akci se podílejí rovněž organizace veřejného sektoru, například město Ostrava,
Moravskoslezský kraj a další. Dále organizace soukromého sektoru, zejména sponzoři,
například Agrofert, Třinecké železárny, ale i firmy státní a polostátní (České dráhy, ČEZ
a mnohé další). To samo o sobě vyvolává i komplikované smluvní vztahy. Tato skutečnost
vyžaduje především odpovídající právní zajištění. Podobně je tomu i z hlediska financování
Zlaté tretry. Vedle peněz z veřejných zdrojů (dotace Moravskoslezského kraje, města Ostravy,
MŠMT) se na financování Zlaté tretry podílejí i soukromí sponzoři a investoři. Těmto
komplikovaným finančním vztahům odpovídá i rovněž komplikované právní zajištění celé
akce. Je třeba zdůraznit, že tato komplikovanost vzájemných vazeb – obchodních, finančních,
pracovních apod. se plně odráží v značné různorodosti smluvních vztahů a právních institutů.
V mnoha případech se jedná o nestandardní ujednání a řešení, které ani nemají oporu
v právních předpisech. Celé pořádání Zlaté tretry je svěřeno agentuře TK Plus na základě
smlouvy mezi TK Plus a mezinárodní atletickou federací – IAAF. Jednou z nejdůležitějších
záležitostí je zajištění účasti zahraničních sportovců. V případě Zlaté tretry se jedná často o
vrcholové sportovce, světové či evropské rekordmany nebo držitele olympijských medailí.
Smlouvy jsou obvykle uzavírány v režimu mezinárodního práva a zpravidla přes sportovní
agenty, zastupující příslušné sportovce. Časté jsou však i případy, že účast vrcholového
sportovce na sportovním mítinku nemusí být vůbec právně zajištěna. Kolikrát jde jen o ústní
dohodu (tzv. „Gentlemen's agrément) s příslušným agentem a jeho příslib, že se mítinku daný
sportovec zúčastní. Takto je například zajištěna na Zlaté tretře účast světového rekordmana a
olympijského vítěze, fenomenálního běžce Usaina Bolta z Jamajky.
Řada služeb, spojených s průběhem Zlaté tretry (jako jsou například cateringové
služby, ostraha, pořadatelské služby atd.) je zajišťována smluvně dodavatelskými
organizacemi. Právně je zajištění těchto služeb ošetřeno standardními obchodně-právními
smlouvami, které jsou v režimu obchodních závazkových vztahů (Obchodní zákoník paragraf
261 a následující). Jistou specifikou může být i forma úhrady za tyto služby. Nemusí jít vždy
o finanční vypořádání. V případě Zlaté tretry, protože se jedná o mediálně velmi sledovanou
akci, je někdy úhrada za tyto služby, na přání poskytovatelů těchto služeb, plněna ve formě
barterového protiplnění. Například dodavatel nápojů chce, aby ve stejné hodnotě dodaných
nápojů (piva, limonády apod.) mu byla poskytnuta přiměřená reklamní plocha ve stejné
hodnotě.
ZÁVĚR A DISKUZE
Na základě výše popsaných řídících postupů a obecných hypotéz, které jsem ve druhé
části práce ověřoval v praxi, v rámci analýzy organizace mezinárodního lehkoatletického
mítinku Zlatá tretra lze konstatovat následující závěry:
• Klíčovou roli v přípravách a organizaci lehkoatletického mítinku Zlatá tretra hraje
vrcholový manažer Dr. Miroslav Černošek, který v roce 2002 přišel s vizí pozvednout
skomírající a téměř zanikající národní mítink na atletické výsluní.
• Je tedy na místě konstatovat, že pro úspěch celé akce je potřeba silného manažera
s kvalitním manažerským týmem, který zodpovídá za ostatní organizační záležitosti.
• Samotný výběr spolupracovníků je prováděn velmi pečlivě. Přednost je dávána těm
pracovníkům, kteří se již v minulosti osvědčili a prokázali své schopnosti.
• Dnes, kdy je vrcholový sport tak profesionální a komerční záležitostí, je naprosto
nezbytný masivní příliv finanční podpory. Dovolím si zde konstatovat, že bez
kvalitního finančního zabezpečení se dnes mezinárodně obsazená sportovní akce
uspořádat nedá.
• Každá velká sportovní akce musí mít odpovídající právní zajištění, jelikož zde dochází
k řadě komplikovaným pracovně – právním a obchodně – právním vztahům.
• Posledním, neméně důležitým bodem je nutnost propracované soustavy
marketingových nástrojů, zvláště pak marketingové komunikace.
POUŽITÁ LITERATURA
BRYCHTA, P.:Právní aspekty sportu na příkladu fotbalu. Olomouc, 2010. Diplomová práce.
Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce JUDr. Veronica Tomoszková PhD.
HARVÁNEK, J. a kol.: Teorie práva. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 157
HOBZA, V., REKTOŘÍK, J.: Základy ekonomie sportu. 1.vyd. Praha: Ekopress, s. r. o.,
2006, 191 str. ISBN 80-86929-04-3.
KRÁLÍK, M.: Právo ve sportu. Praha: CH. Beck, 2001. 278 str.
SEKOT, A., BLAHUTKOVÁ, M., DVOŘÁKOVÁ, Š., SEBERA, M.: Kapitoly ze sportu.
Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 200 str. ISBN 80-210-3531-5.
ŠTORKÁN K.:. Když chytal plánička. 1. Vyd. Praha: Mladá fronta, 1958. 225 str.
ECONOMIC AND LEGAL ASPECTS IN ELITE SPORT EVENTS
Adam BLAZEK
Masaryk University, Faculty of Sports Studies, Department of Social Sciences in Sport
Czech Republic, Brno
SUMMARY The theoretical part contains ideas about sport as an economic and legal
categories. In the second part (application) this knowledge is applied to the specific case of
the largest athletic meeting in Czech Republic - Golden Spike meeting.
Theoretical assumptions I applied to a particular example sporting events - the international
Golden Spike athletic meeting. This part is mainly processed by controlled interviews with
top managers, TK Plus Ltd., responsible for the conduct of sports events and analyzing
internal documents of the company TK Plus Ltd.
In conclusion, it has been a certain generalization of the results and determine the
organizational prerequisites for successful management of sporting event.
Keywords: Golden Spike, sport, sport as an economic category, sport as a legal category
STABILITA POSTOJA PO ŠPECIFICKÝCH CVIČENIACH VO VZŤAHU KU
GYMNASTICKÉMU VÝKONU
Ľubica BÖHMEROVÁ
Katedra športovej kinantropológie, FTVŠ UK Bratislava
REZUMÉ Cieľom štúdie bolo analyzovať vzťahy medzi ukazovateľmi statickej rovnováhy
a športovým výkonom na jednotlivých gymnastických náradiach.
Sledovanie bolo vykonané na súbore dvadsiatich športových gymnastiek (priemerný
vek: 15,3 ± 3,8 rokov; telesná výška: 156,2 ± 8,7 cm; telesná hmotnosť 46,2 ± 7,6 kg) 1.
výkonnostnej triedy ktorých výkon bol prezentovaný na národných pretekoch hodnotených
podľa kritérií FIG. Gymnastky absolvovali meranie stability postoja (7,4 +3,7 mm/s )
v pokojových podmienkach ako aj po špecifických zaťaženiach, konkrétne: po desiatich
obratoch vo vise strmhlav, po piatich rýchlych premetoch vzad, po piatich veľtočoch na
hrazde, v stojke na rukách, v stoji na jednej nohe a v stoji vo výpone. Výsledky ukázali, že
hlavný ukazovateľ stability postoja, priemerná rýchlosť pohybu ťažiska nameraná po
špecifických gymnastických cvičeniach koreluje s výkonom v gymnastickom štvorboji
tesnejšie (r = 0,827) ako rovnaký parameter stanovený v pokoji (r = 0,634)
Kľúčové slová: stabilita postoja, športová gymnastika, športový výkon
ÚVOD
Informácie z funkčnej diagnostiky nadobúdajú v modernom vrcholovom športe stále
väčší význam. Aj v športovej gymnastike je snaha a záujem o využívanie vedeckých
poznatkov zameraných na spresňovanie starších a hľadanie stále novších presnejších metód
funkčnej diagnostiky pre dosiahnutie vrcholových výkonov. Predkladaný výskum bol
zameraný na vzájomné prepojenie vied o športe s gymnastickou praxou.
Výkon v športovej gymnastike je limitovaný okrem kondičných schopností ako
výbušná sila, vytrvalosť v rýchlosti, ohybnosť aj koordinačnými schopnosťami, najmä
priestorová, časová, silová pamäť a diferenciácia, a v neposlednom rade aj rovnováha
(Arkaev, Suchilin, 2004, Hatiar 1999, Strešková 2005, Nabatniková 1982).
Statická forma rovnováhy sa prejavuje v cvičebných tvaroch vykonávaných nulovou
rýchlosťou, spravidla pri zmenšenej ploche opory na náradí. Jej význam tiež spočíva
v kinestetickom vnímaní dominantných polôh pri nácviku rôznych zložitých gymnastických
tvarov. Dynamická rovnováha sa týka cvičebných tvarov ťahového, resp. švihového
charakteru, ktorých náročnosť je umocnená viacnásobnými rotáciami okolo pravo-ľavej
i pozdĺžnej osi tela, po ktorých je nevyhnutné pohyb ťažiska pri doskoku opäť čo
najrýchlejšie ustáliť.
Gymnastický tréning kladie zvýšené požiadavky na presnú a správnu funkciu
riadiacich mechanizmov stability postoja, ktoré vyvolávajú rôznu fyziologickú odozvu
organizmu v závislosti od ich intenzity a dĺžky trvania. Tým je umocnený aj význam a
potreba posudzovania úrovne týchto mechanizmov.
VYŠETROVANÝ SÚBOR A METÓDY
Testovaný súbor tvorili športové gymnastky (n = 20, priemerný vek: 15,3 ± 3,8 rokov;
telesná výška: 156,2 ± 8,7 cm; telesná hmotnosť 46,2 ± 7,6 kg) I. výkonnostnej triedy
súťažiace na národnej úrovni podľa pravidiel FIG.
Parametre rovnováhy boli posudzované pomocou počítačového stabilografického
systému FITRO Sway check, ktorý umožňuje monitorovanie horizontálneho pohybu ťažiska
na základe analýzy distribúcie vertikálnej sily registrovanej pomocou dynamometrickej platne
s 3 tenzometrickými snímačmi sily. Aktuálne hodnoty polohy boli snímané frekvenciou 100
Hz (Hamar, 1997). Ako parameter stability postoja bola zo stabilografickej krivky
vypočítavaná priemerná rýchlosť pohybu ťažiska.
Gymnastky boli podrobené polminútovým štandardným testom rovnováhy v stoji
vzpriamenom a v stoji na rukách. Z každého testu boli vykonané dva pokusy.
S odstupom 5 minút absolvovali ďalšie dvojminútové testy, pri ktorých sa v dvoch
pokusoch merala stabilita postoja (priemerná rýchlosť pohybu priemetu ťažiska na podložku)
po špecifických cvičeniach (stojka na rukách, stoj vzpriamený po desiatich obratoch vo vise
strmhlav, po piatich rýchlych premetoch vzad a po piatich veľtočoch na hrazde, stoj na jednej
nohe a stoj vo výpone). Hodnotiacim kritériom bola priemerná hodnota z oboch pokusov
(Zemková, Hamar, 1998). Na zistenie vzťahov športového výkonu a parametrov stability
v jednotlivých testoch bola použitá párová korelačná analýza podľa Spearmana. Hladinu
významnosti vzťahu hodnôt priemernej rýchlosti pohybu ťažiska a výkonu v gymnastickom
štvorboji aj na kladine a bradlách bol použitý neparametrický Wilcoxonov test, resp. Mann –
Whitneyho U-test.
VÝSLEDKY A DISKUSIA
Najtesnejšie vzťahy ku gymnastickému výkonu v štvorboji vykazovala priemerná
rýchlosť priemetu ťažiska v stoji vzpriamenom po desiatich obratoch vo vise strmhlav (r =
0,827), v stoji vo výpone (r = 0,825), ďalej v stoji na jednej nohe (r = 0,810) a v stojke na
rukách (r = 0,762). Hodnota korelačného koeficientu medzi nešpecifickým testom v stoji
vzpriamenom a výkonom v štvorboji bola nižšia (r = 0,634) ako vo vyššie uvedených
špecifických testoch.
Výkon na kladine najtesnejšie koreloval s výsledkami testu v stoji na výpone (r =
0,866). Nasledoval stoj na jednej nohe (r = 0,797) a stoj vzpriamený po desiatich obratoch
okolo vertikálnej osi vo vise strmhlav (r = 0,768). Hodnota korelačného koeficientu medzi
výkonom na kladine a stojkou na rukách bola (r = 0,711), kým koeficient vyjadrujúci vzťah so
štandardným postojom bol aj v tomto prípade nižší (r = 0,664).
Výkon na bradlách najtesnejšie koreloval s priemernou rýchlosťou pohybu ťažiska
v stojke na rukách (r = 0,802). Korelácia s hodnotami nameranými v stoji vzpriamenom bola
(r = 0,668).
Takéto tesné vzťahy stabilografických parametrov v stojke na rukách k výkonu na
bradlách nasvedčujú, že diagnostika statickej rovnováhy v takejto špecifickej polohe
umožňuje presnejšie posúdenie predpokladov pre výborné zvládnutie gymnastických
cvičebných tvarov pri cvičení na tomto náradí.
Naše zistenia sú v zhode s autormi, ktorí preukázali, že športový výkon v gymnastike
je limitovaný úrovňou statickej rovnováhy (Arkaev – Suchilin, 2004; Asseman a kol., 2004,
2005, 2007; Bringoux a kol., 2000; Damion a kol., 2001, 2004; Doležajová – Lednický, 2003;
Gajdoš, 1980; Gaverdovskij a kol., 1979; Hatiar, 1989; Mikuláš, 1983; Perečinská, 1994;
Rovná, 1969, 1981, 1982; Strešková, 2004; Vuillerme a kol. 2004).
Korelačná analýza ukázala, že všetky testy ktorými sme posudzovali úroveň stability
postoja, či už v kľudových podmienkach, po špecifickom zaťažení alebo počas statického
cvičebného tvaru významne súvisia s výkonom tak v gymnastickom štvorboji, ako aj
v individuálnych disciplínach na kladine a bradlách.
Naviac sa však ukázalo, že medzi korelačnými koeficientmi získanými v pokojových
podmienkach a po špecifických cvičeniach, resp. v statickom cvičebnom tvare sú významné
(p ≤ 0,01) rozdiely. Znamená to, že ukazovatele rovnováhy merané bezprostredne po
špecifických cvičeniach umožňujú presnejšiu predikciu gymnastického výkonu, a to tak
v štvorboji ako aj v individuálnych disciplínach, bradlá a kladina. Možno ich preto považovať
za vhodnejšie ukazovatele špeciálnej trénovanosti ako priemernú rýchlosť pohybu ťažiska
v pokoji.
Výsledky jednotlivých testov stability postoja môžu významne prispieť k správnemu
rozhodnutiu pri voľbe špecializovať sa na individuálne náradie, prípadne pri posudzovaní
možností zlepšenia či odhadu možného úspechu na danom náradí. Napríklad pre výkon na
kladine bude efektívnejšie posudzovať parametre stability v stoji vo výpone či v stoji na
jednej nohe. Tesnejšia korelácia ukazovateľov stability v takýchto podmienkach je zrejme
dôsledkom špecifickej adaptácie, keďže tieto postoje tvoria základ mnohých cvičebných
prvkov na kladine. Na bradlách by mal za týmto účelom najlepšie slúžiť test stability postoja
v stojke na rukách. Vhodný sa tiež ukazuje pozáťažový test v stoji vzpriamenom po desiatich
obratoch vo vise strmhlav.
ZÁVER
Záverom možno konštatovať, že s gymnastickým výkonom významne korelujú
sledované parametre stability postoja (priemerná rýchlosť pohybu ťažiska) merané tak
v pokoji ako aj po vybraných gymnastických cvičeniach. Štatisticky významne tesnejšiu
koreláciu však vykazujú ukazovatele zisťované po špecifických gymnastických cvičeniach.
Predstavujú preto vhodnejšie ukazovatele predpokladov pre gymnastický výkon, či už pri
výbere talentovaných jedincov alebo priebežnej kontrole stavu špeciálnej trénovanosti v
priebehu dlhodobej prípravy. Ich výsledky možno využiť aj pri spresňovaní procesu
rozhodovania pri voľbe gymnastickej špecializácie. Uplatňovanie merania parametrov
rovnováhy po špecifických gymnastických cvičeniach vytvára podmienky pre účinnejšie
riadenie tréningového procesu a rýchlejšiemu rastu športovej výkonnosti.
LITERATÚRA
ARKAEV, L. I. - SUCHILIN, N. G.: How to create champions, The theory and metodology
of Training top – class gymnasts, Mayer & Mayer sport, 2004, s. 31
ASSEMAN, F. B. – CARON, O. – CREMIEUX, J.: Is there a transfer of postural ability from
specific to unspecific posture in elit gymnsts? Neurosci Lett. 358, 2004, s. 83 – 86.
ASSEMAN, F. B. – CARON, O. – CREMIEUX, J.: Effects of removal of vision on body
sway during different postures in elite gymnast. Int J Sports Med. 26(2), 2005, s. 116 – 119.
ASSEMAN, F. B. – CARON, O. – CREMIEUX, J.: Are there specific conditions for which
expertise in gymnastics could have an effect on postural control and performance? Gait
Posture. 2007.
BÖHMEROVÁ, Ľ. - HAMAR, D. - ZEMKOVÁ, E.: Parametre statickej rovnováhy v stojke
na rukách pri posudzovaní špeciálnej trénovanostiá športových gymnastiek, Medicina
Sportiva, Vol. 14, No. 2, 2005, s. 74.
BRINGOUX, L. – MARIN, V. – NOUGIER, V. – BARRAUD, P. A. – RAPHEL, C.: Effect
of gymnastics expertise on the perception of body orientation in the pitch dimension. J Vestib
Res. 10, 2000, s. 251 – 258.
DANION, F. – MARIN, L. – BOYADJIAN, A. – PRIEUR, J. M. – WEISE, I. – NOUGIER,
V.: The effect of expertise in gymnastics on postural control. Neurosci Lett. 303(2), 2001, s.
83 – 86.
DOLEŽAJOVÁ, L. - LEDNICKÝ, A.: Rozvoj rovnováhovej schopnosti v školskej telesnej
výchove a v tréningovom procese mládeže. Telesná výchova a šport, č. 13, Bratislava, 2003,
metodická príloha I-IV.
GAJDOŠ, A.: Tréning v športovej gymnastike. Šport, slovenské telovýchovné vydavateľstvo,
Bratislava, 1980, s. 44 – 45.
GAVERDOVSKIJ, J. K. - SMOLEVSKIJ, V. M.: Sportivnaja gimnastika: Učebnik dľa
institutov fiz. kuľ. Moskva, Fizkultura i Sport 1979.
HAMAR, D.: Stabilografický systém FiTRO Sway check. Bratislava: Univerzita
Komenského, 1997.
HATIAR, B.: Model dlhodobej športovej prípravy v športovej gymnastike. In: ŠIMONEK, J.
A KOL.: Modelovanie dlhodobej športovej prípravy v individuálnych športoch. Šport 1989, s.
39 – 60.
MIKULÁŠ, S.: Rozvoj pohybovo-koordinačných schopností v športovej gymnastike.
Kandidátska práca, FTVŠ UK, Bratislava, 1983.
PEREČINSKÁ, K.: Somatické a motorické faktory v štruktúre športového výkonu športových
gymnastiek. Kandidátska práca FTVŠ UK, Bratislava 1994.
ROVNÁ, X.: Rovnováhové schopnosti. In: MĚKOTA, K. A KOL.: Koordinačné schopnosti
a pohybové dovednosti. Praha, VMO ÚV ČSTV 1982, s. 116 – 130.
ROVNÁ, X.: Sledovanie rozvoja pohybových vlastností a ich vzťahu k výkonnosti
v športovej gymnastike 9 – 11 ročných žiačok. Rigorózna práca. Bratislava, FTVŠ UK 1969
ROVNÁ, X.: Výkonnosť v športovej gymnastike a jej závislosť od úrovne pohybových
schopností. In: KUCHEN, A. A KOL.: Vzťah pohybových schopností a úrovne športovej
techniky. Metodický list. Bratislava, Šport 1981, s. 68 – 76.
STREŠKOVÁ E.: Význam rozvoja rovnováhových a rytmických schopností v športovej
príprave. In: Zborník zo vzdelávacích aktivít Národného športového centra 2004. Bratislava,
2005, s. 47 - 64.
VUILLERME, N. – NOUGIER, V.: Attentional demand for regulating postural sway: the
effect of expertise in gymnastics. Brain Res Bull. 2004 Mar(2):61-5.
ZEMKOVÁ, E. - HAMAR, D.: Reliabilita parametrov stability postoja na dynamometrickej
platni. In: Súhrny prednášok z národného kongresu telovýchovného lekárstva. Tále,
Slovenská spoločnosť telovýchovného lekárstva 1998, s. 40.
PARAMETERS OF POSTURAL SWAY AFTER SPECIFIC EXERCISES AND
GYMNASTICS PERFORMANCE
Ľubica BÖHMEROVÁ, PhD
Department of Sport Kinantropology, FTVŠ UK Bratislava, Slovakia
SUMMARY The aim of the study was to analyze the relationship between the parameters of
postural sway and gymnastics performance in all around and on selected individual
apparatures (balance beam and uneven bars). Twenty female gymnasts (mean age: 15.3 ± 3.8
years, mean height: 156.2 ± 8.7 cm and mean weight 46.2 ± 7.6 kg) competing at national
level underwent stabilographic tests in standard upright stand and stand immediately after
specific exercises. The results showed that the correlation coefficients between gymnastic
performance and stabilographic sway parameters are higher at specific conditions after
gymnastics exercises (r = 0.827), than under general conditions without preceding exercise (r
= 0.634). The highest correlations were found between balance beam performance and mean
velocity of center of pressure (COP) in the heel raise test (r = 0.866), as well as between
uneven bars performance and mean velocity of COP in handstand test.
Key words: postural sway, artistics gymnastics, sport performance
KVALITA ŽIVOTA ZAMESTNANCOV FIRIEM Z POHĽADU VYBRANÝCH
ASPEKTOV POHYBOVEJ AKTIVITY
Alena BUKOVÁ - Ivan UHER - Klaudia ZUSKOVÁ
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika, Ústav telesnej výchovy a športu
Košice, Slovenská republika
RESUMÉ Predložená štúdia je súčasťou grantového projektu VEGA: Vybrané rizikové
faktory obezity a pohybová prevencia. Jej súčasťou je i monitoring pohybovej aktivity
v životnom štýle človeka. Cieľom tejto štúdie je poukázať na zastúpenie pohybovej aktivity
športovo-rekreačného charakteru zamestnancov firiem v ich týždennom režime z pohľadu
vekovej kategórie, pohlavia, charakteru práce a pracovnej pozície, ako ekonomicky
produktívnej skupiny obyvateľstva podieľajúcej sa na hospodárskom rozvoji spoločnosti.
Výsledky výskumu potvrdili, že pohybová aktivita respondentov z hľadiska počtu dní
v týždni je významne zastúpená v nižšej vekovej kategórii dospelosti, do 35 rokov. Tiež sme
preukázali významnú súvislosť medzi realizáciou športovo-rekreačnej aktivity a mentálnou
prácou, na druhej strane však viac spokojnosti s akoukoľvek pohybovou aktivitou v životnom
štýle vyjadrili manuálne pracujúci.
Kľúčové slová kvalita života, pohybová aktivita, rizikové faktory, charakter práce, dospelí,
zdravie
PROBLÉM
Spôsob života človeka sa za posledné desaťročie výrazne zmenil. Podstatne sa obmedzila
pohybová aktivita a naopak, neúmerne vzrástlo psychické zaťaženie. Výsledky najnovších
výskumných sledovaní u nás i v zahraničí (Andersen, 2000; Bouchard et al., 2007; Cepková,
2008; Chovanová, 2006; Liba, Buková, 2012; NPPOC, 2002; Segar, et al., 2011, WHO, 2010
Willmore, Costill, 2004 a i.) stále presvedčivejšie potvrdzujú, že vhodne volená pohybová
aktivita (ďalej PA) má pozitívny vplyv na upevňovanie zdravia, zlepšenie telesnej zdatnosti,
pracovnej výkonnosti, resp. odďaľovanie neschopnosti zvládnutia bežných životných
povinností.
Za posledné dve desaťročia pozorujeme pokles realizovaných pohybových aktivít bez
ohľadu na vek a pohlavie (Bunc, 2008, 2009). PA vekom progresívne klesá, i keď niektoré
štúdie to nepotvrdzujú. Jurakič a kol. (2009) vo svojej štúdii pozorovali najnižšiu PA u
adolescentov a jedincov do 35 rokov veku. Naopak, Bergman a kol. (2008) vo svojej štúdii
na vzorke 18-74 ročných jedincov (n=1470) zaznamenali PA vysokej intenzity u starších ako
35 ročných jedincov bývajúcich v malých mestách a dedinách. V kategórii strednej intenzity
bolo pozorovaných viac PA u žien a jedincov s vysokoškolským vzdelaním. Rütten a AbuOmar, (2002) sa vo svojej meta - analýze zamerali na pohybovú aktivitu vysokej a miernej
intenzity, každodennú chôdzu, MET (metabolic equivalence estimates) stanovenie
metabolického ekvivalentu v krajinách EÚ. Najvyššie hodnoty mediánu MET v hodinách za
týždeň boli zaznamenané v Holandsku (39.43 MET- hodín/týždeň), Nemecku (34.65 METhodín/týždeň vo východnej časti, 33.90 MET-hodín/týždeň v západnej časti), Luxemburgu
(31.55 MET- hodín/týždeň). Najnižšie hodnoty boli v Severnom Írsku (11.55 METhodín/týždeň) Švédsko (18.65 MET-hodín/týždeň) a Francúzku (19.55 MET-hodín/týždeň).
CIEĽ VÝSKUMU
Cieľom predloženej štúdie je poukázať na zastúpenie pohybovej aktivity športovorekreačného charakteru zamestnancov firiem v týždennom režime z pohľadu vekovej
kategórie, pohlavia, charakteru práce a pracovnej pozície, ako ekonomicky produktívnej
skupiny obyvateľstva podieľajúcej sa na hospodárskom rozvoji spoločnosti. Cieľom je tiež
prispieť k riešeniu otázky kvality života dospelých z pohľadu pohybovej prevencie.
HYPOTÉZY
H1: Intenzita rekreačnej pohybovej aktivity v týždennom režime významne súvisí s nižším
vekom pracujúcich.
H2: Rekreačná pohybová aktivita v týždennom režime je významne zastúpená u
psychicky pracujúcich.
METODIKA PRÁCE
Výskum sme realizovali na vzorke 380 mužov a 213 žien zamestnaných v rôznych firmách
a inštitúciách v košickom a prešovskom kraji. Vekovú štruktúru, charakter práce (manuálny
alebo psychický) a vykonávanie riadiacej funkcie mužov a žien uvádzame v tabuľke 1.
Údaje sme získali dotazníkovou metódou pomocou dotazníka NQLS. Výskum je súčasťou
grantovej úlohy VEGA č. 1/1343/12: Vybrané rizikové faktory obezity a pohybová prevencia.
Dáta sme spracovali v štatistickom programe R použijúc základné matematicko-štatistické
charakteristiky, kontingenčné tabuľky, chí kvadrát test (χ2) a dvojvýberový Wilcoxonov test.
Matematicko-štatistickú významnosť sme akceptovali na hladine významnosti 0,05.
Tab. 1 Početnosti v súbore mužov (n = 380) a žien (n = 213) v rámci vybraných charakteristík
Vekové zloženie (roky)
Charakter práce
Pracovná pozícia
muži
ženy
muži ženy
muži ženy
do 35
179
95
manuálny
156 27
riadiaca
53
40
36 – 45
110
66
prevažne manuálny
111 36
neriadiaca
327
173
nad 46
91
52
prevažne psychický
82
76
psychický
31
74
VÝSLEDKY A DISKUSIA
Tab. 2. Zastúpenie pohybovej aktivity (PA) v súbore mužov a žien v týždennom režime
MUŽI (n = 380)
ŽENY (n = 213)
priemer
medián
priemer
Medián
PREMENNÁ
Intenzívna PA *
1,16
1,36
Stredne zaťažujúca PA *
1,16
1,25
Chôdza aspoň 10 min *
3,92
4
4,55
5
Sedenie pracovné dni (min)
283
240
364,3
300
Sedenie víkend (min)
345,3
300
292,5
240
* - počet dní v týždni
Zastúpenie pohybovej aktivity v týždennom režime mužov a žien – intenzitu pohybovej
aktivity, objem aktivity, resp. pasivity za týždeň uvádzame v tab. 2. Jansa - Franěk - Votruba
(1996) zistili, že 65% dospelých sa venuje menej ako 3 hodiny týždenne športovej činnosti,
pasivitu a nezáujem prejavuje 75%. Ženy v našom sledovaní (tab.2) subjektívne uvádzajú
v priemere vyššiu účasť na pohybových aktivitách (intenzívna i stredne intenzívna PA)
v porovnaní s mužmi, rovnako i viac chôdze v týždennom režime. U dospelých Čechák Linhart (1986) udávajú u žien frekvenciu PA porovnateľnú s našou skupinou -1 hodinu za
týždeň a u mužov je rozdiel väčší v neprospech mužov z nášho sledovania (2 - 2,5 hodiny
športovej aktivity za týždeň). Zaujímavé sú výsledky týkajúce sa sedenia počas týždňa
a víkendu našich probandov. Ženy uvádzajú častejšie sedenie počas týždňa a naopak menej
časté počas víkendu. Môže to byť zapríčinené charakterom práce, ktoré je v prevažnej miere
sedavé a naopak vykonávanie domácich prác, vykonávané predovšetkým počas víkendu.
Muži prezentujú naopak vyššiu frekvenciu sedenia počas víkendu. Zaujímavým sa javí otázka
konkretizácie aktivít počas víkendu
Tab. 3. Vzťah medzi pohybovou aktivitou a pohlavím, vekom, charakterom práce, funkciou –
matematicko-štatistické koeficienty
POHLAVIE
χ2
Intenzívna PA
4,34
Stredne zaťažujúca PA 16,41
Chôdza aspoň 10 min
12,62
W
Sedenie pracovné dni
34709
W
Sedenie víkendové dni
48555
Športovanie v roku
8,57
Postoj k celkovej PA
15,65
Legenda: PA – pohybová aktivita,
dvojvýberový Wilcoxonov test
* - počet dní v týždni
VEK
CHARAKTER
PRÁCE
p
>0,05
0,05
>0,05
0,05
χ2
52
70,01
41,57
0,97
P
0,05
0,05
0,05
0,05
χ2
40,44
64,90
56,43
41,30
P
0,05
0,05
0,05
0,05
0,05
1,56
>0,05
27,47
0,05
0,05
85,51
0,05
70,07
0,05
0,05
32,07
0,05
41,21
0,05
χ 2 – Chí kvadrát koeficient, p – hladina
FUNKCIA
χ2
P
18,99
0,05
5,39
>0,05
11,67
>0,05
W
0,05
34708
W
>0,05
23936
18,26
0,05
9,21
0,05
významnosti, W –
Medzi počtom dní venovaných chôdzi a vekom sa prejavil významný vzťah v prospech
vekovej skupiny do 35 rokov. Hneď za ňou nasledovala skupina nad 46 rokov. V súvislosti s
chôdzou sme tiež zistili, že počet dní v týždni venovaných chôdzi významne súvisí s
psychickou prácou zamestnancov, ale nesúvisí s pracovnou pozíciou (tab. 3).
Pohybovú aktivitu sme skúmali z hľadiska rekreačných športových činností, ktoré mali
trvanie minimálne 10 minút, a to z pohľadu intenzívne a stredne intenzívne vykonávaných PA
(tab. 4). Vzhľadom na to, že sa nepreukázal významný rozdiel z hľadiska pohlavia,
prezentujeme výsledky v zlúčenom súbore mužov a žien.
Tab. 4 Charakter práce a chôdza v týždennom režime mužov a žien
Charakter práce
0
1
2
3
4
manuálny
21,3
6,6
10,9
13,1
8,7
prevažne manuálny
22,4
4,8
4,8
10,2
8,2
prevažne psychický
6,3
3,2
12,7
8,2
12,0
psychický
6,7
4,8
5,7
14,3
6,7
5
15,8
14,3
13,3
13,3
6
3,3
2,7
7,6
8,6
7
20,2
32,7
36,7
40,0
Čo sa týka počtu dní v týždni venovaných intenzívnej PA (tab. 5, 6), nezistili sme významný
rozdiel medzi pohlaviami, avšak preukázali sme významný rozdiel medzi vekovými
skupinami, charakterom práce a pracovnými pozíciami probandov. Ak pri intenzívnej PA
sme zistili významný rozdiel medzi pohlaviami, čo sa týka počtu dní v týždni venovaných
stredne ťažkej PA, tento rozdiel významný nie je. Taktiež u stredne intenzívnej PA sa ukazuje
jej signifikantná súvislosť s vekom v prospech mladších dospelých (do 35 rokov),
charakterom práce v prospech psychicky pracujúcich a s riadiacou pozíciou.
Tab. 5. Frekvencia intenzívnej a stredne intenzívnej PA
práce vyjadrená z celkového počtu (v %)
CHARAKTER
POHYB.
0
1x
2x
PRÁCE
AKTIVITA
manuálny
IPA
72,1 4,4
8,7
SIPA
19,7 3,4
5,4
prevažne
IPA
68,0 3,4
5,4
manuálny
SIPA
13,7 3,7
2,9
prevažne
IPA
48,1 10,1 15,8
mužov a žien z hľadiska charakteru
3x
6,6
1,0
7,5
2,4
13,3
4x
2,7
0,2
5,4
0,5
6,3
5x
2,2
0,5
3,4
1,2
3,2
6x
0,5
0,2
2,7
0,3
0,6
7x
2,7
0,5
4,1
0,5
2,5
psychický
psychický
SIPA
10,6 4,2
6,7
3,9
0,5
0,2
0,2
IPA
52,4 6,7
13,3 11,4 3,8
4,8
1,0
SIPA
6,6
2,0
2,9
3,0
1,5
0,7
0,7
Legenda: IPA – intenzívna pohybová aktivita, SIPA – stredne intenzívna pohybová aktivita
0,2
6,7
0,5
Tab. 6. Frekvencia intenzívnej a stredne intenzívnej PA mužov a žien z hľadiska vekových
kategórií
Veková
POHYB.
0
1x
2x
3x
4x
5x
6x
7x
kategória
AKTIVITA
Do 35 rokov
IPA
22,6 2,4
6,9
6,2
2,9
2,2
1,2
1,7
SIPA
16,5 7,6
10,8 7,3
0,8
1
0,7
1,3
36 – 45 rokov
IPA
21,6 2,2
2,2
1,5
1,2
0,5
0
0,5
SIPA
19,6 3,2
4,7
0,8
0,5
0,7
0
0,2
Nad 46 rokov
IPA
17
1,5
1,5
1,7
0,5
0,5
0
1,5
SIPA
50,9 13,3 17,9 10,3 2,7
2,5
0,7
1,7
Legenda: IPA – intenzívna pohybová aktivita, SIPA – stredne intenzívna pohybová aktivita
Podľa tvrdenia Šimoneka (2011), súčasný stav v oblasti vykonávania pohybovej aktivity nie
je priaznivý. Naše výsledky toto tvrdenie podčiarkujú a týka sa to tak manuálne pracujúcich,
ako aj pracujúcich prevažne duševne.
Potvrdil sa nám významný rozdiel medzi mužmi a ženami v objeme času stráveného sedením
počas pracovného týždňa v prospech vyšších hodnôt u žien, a naopak významne vyššie
hodnoty u mužov počas víkendových dní (tab.7). Zároveň sme nezistili signifikantný rozdiel
medzi vekovými kategóriami, čo sa týka času stráveného sedením počas pracovného týždňa.
U oboch pohlaví môžeme sledovať nepravidelnosť cvičenia v priebehu roka u viac než 50 %
respondentov v daných skupinách (tab. 7). Naše výsledky nekorešpondujú s výsledkami
Střeštíkovej (2011), ktorá na vzorke 221 žien vo veku 30 – 45 rokov zistila výrazne lepšie
výsledky v prospech pravidelnej pohybovej aktivity (2-3 x týždenne: 30%, 1 x týždenne:
22%, nepravidelne 11%).
Tab. 7. Pravidelnosť venovania sa športovej činnosti mužov a žien v priebehu roka (v %)
Muži
Ženy
1x týždenne
10,8
18,8
2x týždenne
11,8
12,2
3x týždenne
20
15
nepravidelne
32,4
30,5
vôbec
25
23,5
Z celkovej vzorky respondentov mužov a žien športuje pravidelne 1x do týždňa 8 % do 35
rokov oproti 3 % v ostatných vekových kategóriách, 2x do týždňa je to 8 % do 35 rokov
oproti 2% v ďalších kategóriách a 3x týždenne športuje 13 % do 35 rokov v porovnaní s 2 a 3
% v kategórii 36 – 45 a nad 46 rokov.
Z hľadiska frekvencie športovania sa sú na tom významne lepšie pracovníci v riadiacich
funkciách. Zrejme disponujú znalosťou potreby pravidelnosti športovania v ich životnom
štýle, čo korešponduje s tvrdeniami niektorých autorov, ktorí uvádzajú závislosť vykonávania
PA od vzdelania (Liba, Buková, 2012).
Na základe uvedených výsledkov i matematicko-štatistických charakteristík, potvrdzujeme
obe stanovené hypotézy.
ZÁVER
Výsledky výskumu realizovaného na vzorke dospelých pracujúcich potvrdili, že pohybová
aktivita z hľadiska počtu dní v týždni respondentov je významne zastúpená v nižšej vekovej
kategórii dospelosti, do 35 rokov. Preukázali sme významnú súvislosť medzi realizáciou
športovo-rekreačnej aktivity a prácou psychického charakteru, na druhej strane však viac
spokojnosti s akoukoľvek PA v životnom štýle vyjadrili manuálne pracujúci. Z hľadiska
pohlavia ženy sedia významne viac v priebehu pracovných dní a muži naopak v priebehu
víkendu. Manuálna práca ešte nezabezpečuje optimálnu PA v životnom štýle dospelých
pracujúcich. Preto je potrebné realizovať športovo-rekreačnú prevenciu aj u tejto skupiny
pracovne aktívnych ľudí. Je to dôležité tak z hľadiska ich kvality života ako aj ekonomického
benefitu pre spoločnosť.
LITERATÚRA
ANDERSEN, L.B., 2000. All cause mortality associated with physical activity during leisure
time, work, sports, and cycling to work. In: Arch Intern. Med. 160: 1621-1628.
BERGMAN, P. - GRJIBOVSKI, M.A.- HAGSTRÖMER, M.- BAUMAN, A.- SJÖSTRÖM,
M., 2008. Adherence to physical activity recommendations and the influence of sociodemographic correlates – a population-based cross-sectional study. In: BMC Public Health.
Vol. 8. ISSN 1471-2458. s doi: 10.1186/1471-2458-8-367.
BOUCHARD, C. - BLAIR, S.N.- HASKELL, W.L. 2007. Why study physical activity and
health. In: Bouchard, C. et al.: Physical activity and health (pp. 3 – 19). Human Kinetics.
BUNC, V., 2008. Nadváha a obezita dětí –životní styl jako příčina a důsledek. In: Česká
Kinantropologie. Vol.12, č.3, s.61-69.
BUNC, V., 2010. Aktivní styl jako prostředek ovlivnení nadváhy a obezity děti- chlapů. In:
Česká Kinantropologie. Vol.14, č.3, s.11-19.
CEPKOVÁ, A. 2008. Hodnotenie postoja edukantov k pohybovým aktivitám.In:
Optimalizácia zaťaženia v telesnej a športovej výchove: Medzinárodná vedecká konferencia.
Bratislava, 2008. s. 59-65. ISBN 978-80-227-2852-2.
CLARK, M.M. et al.2011. Stress level, health behaviors, and quality of life in employees
joining a wellness center. In: American Journal of Health Promotion. Sep-Oct: 26 (1): 21-5.
ČECHÁK, V. - LINHART, J. 1986. Sociologie sportu. Praha, Olympia, p. 240
CHOVANOVÁ, E. 2006. Motorika detí mladšieho školského veku. In: Zborník z 5. ročníka
konferencie s medzinárodnou účasťou, Telesná výchova a šport na univerzitách, SPU v Nitre,
FZ a KI, Nitra, ISBN 80-8069-802-3.
JANSA, P - FRANĚK, R. - VOTRUBA, J. 1996. Názory občanú na tělesnou výchovu a sport
středně velkých měst. In: Sborník referátú Tělesná výchova a sport na přelomu století, Praha
FTVS Univerzity Karlovy, p. 183 - 186 JURAKIČ, D.- PEDISIČ, Z.- ANDRIJASEVIČ, M.,
2009. Physical activity of Croation population: cross-sectional study using International
Physical Activity Questionnaire. In: Croat. Med Journal. April 50 (2): 165-173. doi:
10.3325/cmj.2009.50.165
LIBA, J. - BUKOVÁ, A. 2012. Pohyb a zdravie. UPJŠ Košice, 2012. 146 s. ISBN 978-807097-967-9.
NPPOC. 2002. (NÁRODNÝ PROGRAM PREVENCIE OCHORENÍ SRDCA A CIEV).
www.uvzsr.sk/docs/info/podpora/NPPOC.pdf.
RÜTTEN, A.- ABU-OMAR, K., 2004. Prevalence of physical activity in the European
Union. PMID: 15357531.[PubMed - indexed for MEDLINE] .
SEGAR, M. L.et al. 2011. Rebranding exercise: closing the gap between values and behavior.
In: Int.J.of Behav.Nutr. and Phys.Act. 8: 94 doi:10.1186/1479-5868-8-94.
STŘEŠTÍKOVÁ, R. 2011. Pohybové aktivity žen ve věku 30 – 45 let. In: Ošetrovateľstvo –
pohyb – zdravie. Trenčín, 2011. s. 428 – 435. ISBN 978-80-8075-487-7.
ŠIMONEK, J. 2011. Výskumy objemu pohybovej aktivity na školách. 71 s. Nitra: 2011. ISBN
987-80-8094-937-2.
ŠTILEC, M.,2003. Pohybově - relaxační programy pro starší občany. Karlova Univerzita
Praha, Karolinum. s. 90. ISBN 80-246-0788-3.
WHO, 2010. Global strategy on diet, physical activity, and health. Geneva: WHO.In:
www.who.int. ISBN 9241592222.
WILLMORE, H.J.- COSTILL, L.D., 2004. Physiology of sport and exercise. Human
Kinetics, pp. 726. ISBN 10: 0-73604489-2.
QUALITY OF LIFE EMPLOYEES FROM THE VIEWPOINT OF SELECTED
ASPECTS OF PHYSICAL ACTIVITY
Alena BUKOVÁ - Ivan UHER - Klaudia ZUSKOVÁ
Pavol Jozef Šafárik University in Košice, Insitute of Physical Education and Sport
Slovak republic
SUMMARY
Decrease of physical inactivity became a serious problem of almost all age groups, even
though it is clearly demonstrated the negative impact of reduced habitual physical activity on
the human body. In our study, we look on the amount of physical activity with sports and
recreational character of employees in business environment as well as weekly regiment in
terms of age group, sex, nature of work and job position in a context of economically
productive age group participating in society’s economic development. Our findings confirm
that physical activity in terms of number of days per week is significantly higher in cohorts
less than 35 years of age. At the same time, we demonstrated a significant correlation between
the implementation of sports and recreation activities and psychological nature of the
performed work, at the same time more satisfaction with any form of PA lifestyle expressed
blue-collar workers.
Keywords Quality of life, physical activity, risk factors, nature of work, adults, health
POUŽITIE AKCELEROMETROV PRE HODNOTENIE FUNKCIE ROVNOVÁHY
POSTOJA
Diana BZDÚŠKOVÁ, Kristína BUČKOVÁ, Zuzana HALICKÁ, Jana LOBOTKOVÁ,
František HLAVAČKA
Ústav normálnej a patologickej fyziológie SAV v Bratislave, Laboratórium regulácie
motoriky, Slovenská republika
REZUMÉ Príspevok popisuje systém hodnotenia posturálnej aktivity pri vzpriamenom
postoji pomocou údajov z dvoch dvojosových snímačov zrýchlenia (akcelerometrov)
a stabilometrickej platne. Zaznamenali sme výchylky tela a špeciálne trupu pri pokojnom
postoji v štyroch statických situáciách: postoj na pevnej podložke a na molitane s očami
otvorenými a očami zatvorenými. Výchylky tela sme hodnotili v časovom intervale 50
sekúnd zo stabilometrického záznamu výslednice oporných síl tela (CoP) a z akcelerometrov
umiestnených v dolnej (L5) a hornej (Th4) časti trupu. Zistili sme, že počas pokojného
postoja časový priebeh CoP výchyliek je veľmi podobný časovému priebehu pohybu trupu.
Priemerné amplitúdy CoP a oscilácií trupu významne charakterizovali zhoršený postoj na
molitanovej podložke. Naše výsledky indikujú, že údaje o malých pohyboch trupu získané
akcelerometrami pri postoji dobre charakterizujú schopnosť udržiavať rovnováhu postoja.
Kľúčové slová: vzpriamený postoj, akcelerometer, senzorická regulácia postoja
ÚVOD
Schopnosť udržiavať rovnováhu postoja sa hodnotí podľa výchyliek tela od vertikály,
ktoré sa najčastejšie merajú pomocou stabilometrie. Ide o objektívnu metódu hodnotenia
rovnováhy vzpriameného postoja používanú v experimentálnej aj klinickej praxi. Je založená
na meraní veľkosti a smeru výslednice oporných tlakových síl chodidiel na podložku (CoP)
pomocou stabilometrickej platne (ABRAHAMOVÁ a HLAVAČKA, 2008). V posledných
rokoch vzrástol záujem aj o alternatívnu metódu merania náklonov vybraných segmentov
tela, najmä trupu s využitím miniatúrnych akcelerometrov (MAYAGOITIA a kol., 2002).
Aplikácia akcelerometrov, teda snímačov zrýchlenia, ponúka široké využitie od jednoduchého
monitorovania každodenných aktivít až po zabudovanie snímačov do zariadení, ktoré
umožňujú zlepšiť vykonávanie motorických úloh (BONATO, 2005).
METODIKA
Štúdie sa zúčastnilo 14 zdravých dobrovoľníkov vo veku od 22 do 29 rokov (6 mužov
a 8 žien s priemerným vekom 25,2 rokov a priemernou výškou 172 cm). Žiadny zo subjektov
netrpel v čase merania ani pred meraním závažným ochorením neurologického alebo
kardiovaskulárneho charakteru, ani nehlásil žiadne zranenia spojené s poruchami rovnováhy.
Schopnosť udržiavať rovnováhu sme merali počas postoja v štyroch základných situáciách:
pri postoji s očami otvorenými na pevnej podložke (OTV), pri postoji s očami zatvorenými na
pevnej podložke (ZAT), pri postoji s očami otvorenými na molitanovej podložke (MOT) a pri
postoji s očami zatvorenými na molitanovej podložke (MZA). Pred meraním jedinec zaujal
pozíciu naboso na stabilometrickej platni tak, aby mal päty spolu a chodidlá zvierali uhol 30º.
Následne dostal inštrukciu stáť vzpriamene, uvoľnene s rukami pozdĺž tela a voľne dýchať.
Záznam v jednej situácii trval 50 sekúnd, medzi jednotlivými situáciami bola krátka prestávka
(1-3 min). Pri meraní postoja s očami otvorenými sa jedinec pozeral priamo pred seba na
tmavý bod umiestnený na bielom podklade, ktorý bol vo výške očí vo vzdialenosti 2 m.
Pomocou stabilometra sme merali výchylky výslednice oporných tlakových síl jedinca (CoP center of pressure) v predozadnom a bočnom smere. Náklony trupu sme snímali v
predozadnom i bočnom smere pomocou dvoch dvojosových akcelerometrických snímačov
ADXL203 (Analog Devices) umiestnených v oblasti 4. hrudného (Th4) a 5. driekového
stavca (L5) zo zadnej časti tela (Obr.1). Výstup z akcelerometrov bol filtrovaný od frekvencie
5 Hz, charakterizoval najmä náklon trupu od vertikály a bol kalibrovaný v statických
podmienkach pre náklon trupu ±10º.
Výchylky CoP a tiež náklony trupu boli zaznamenávané s frekvenciou 100 Hz pomocou
MacPC. Získané údaje sme ďalej analyzovali a vyhodnocovali pomocou programu
MATLAB. Priemernú amplitúdu výchyliek tela – CoP a amplitúdu náklonov trupu, ako aj ich
strednú kvadratickú hodnotu (RMS) sme využili pre hodnotenie postoja. Pre porovnanie
frekvencie snímaných oscilácií celého tela a trupu sme vypočítali spektrálnu výkonovú
hustotu (PSD) výchyliek CoP a nakláňania trupu v predo-zadnom smere. Zistené hodnoty
parametrov z meraní všetkých subjektov boli pre každú vyšetrenú situáciu spracované do
skupinového priemeru. Na štatistickú analýzu sme použili Studentov t-test s hladinou
významnosti p < 0.05.
VÝSLEDKY
Výsledky ukázali, že údaje z akcelerometrov umiestnených na trupe sú schopné
indikovať malé zmeny posturálnej aktivity, ktoré charakterizujú vzpriamený postoj na pevnej
a mäkkej podložke. Zistili sme, že časové priebehy výchylky CoP - stabilogramu, ktorá je
odrazom výchylky celého tela počas postoja boli veľmi podobné časovým priebehom
náklonov dolnej časti trupu na úrovni L5, kde je aj pravdepodobné umiestnenie ťažiska tela.
Naše údaje naznačili, že značná časť vychyľovania tela sa deje podobne ako obrátené
kyvadlo, teda vychyľovanie okolo členkového kĺbu (členková stratégia). Tento záver je
zrejmý aj na obr. 1, okolo 15 s záznamu, kde sa trup nakláňa podobne ako CoP výchylka.
Obr. 1. Priebehy výchylky tela v predo-zadnom smere zaznamenané stabilometrom (CoP) a náklony trupu
snímané akcelerometrami na dolnej časti (L5) a hornej časti trupu (Th4). Výstupy akcelerometrov boli
kalibrované v stupňoch ako naklonenie trupu voči vertikále.
Frekvenčné spektrum stabilogramov – CoP výchylky tela v predozadnom a bočnom
smere, ako aj frekvencia náklonov trupu ukázali veľmi podobné priebehy. Porovnali sme ich
výkonové spektrálne hustoty (PSD), ktoré sú znázornené pre predozadný smer na obr. 2B. Je
zrejmé, že podstatná časť oscilácií trupu ako aj CoP výchylky sa nachádza vo frekvenčnom
pásme do 1 Hz. Zistenie o nízkej frekvencii náklonov trupu podporuje úvahu o tom, že pri
vzpriamenom postoji sa prejavujú najmä náklony tela voči vertikále teda gravitačná časť
meranej akcelerácie tela a že lineárna časť zrýchlenia tela je zanedbateľná. Preto výstup
akcelerometrov môžeme hodnotiť ako náklon meraného objektu a vyjadrovať ho v stupňoch.
Vplyv molitanovej podložky pri postoji, ktorým modelujeme zmenu somatosenzorickej
informácie z dolných končatín sme hodnotili pomocou parametra RMS (root mean square stredná kvadratická odchýlka). Porovnanie priemerných hodnôt RMS získaných zo
stabilogramov oboch smerov (CoP) a nakláňania dolnej časti trupu (AccL5) pri tomto
sťaženom postoji ukázalo dobrú senzitivitu pre indikáciu vplyvu mäkkej podložky v procese
udržiavania rovnováhy tela pri postoji (obr. 3).
Obr.2. (A) Vektorové znázornenie výchylky celého tela (CoP), dolnej časti trupu (L5) a hornej časti trupu (Th4).
(B) Spektrálna výkonová hodnota (PSD) predozadného stabilogramu (bodkovaná) a náklonov dolnej (hrubá)
a hornej časti trupu (tenká).
Obr. 3. Porovnanie priemerných hodnôt RMS získaných zo stabilogramov oboch smerov (CoP) a nakláňania
dolnej časti trupu (AccL5) pri postoji s očami otvorenými (OTV) a zatvoreným (ZAT) na molitanovej
podložke (MOL) a bez nej (NORM). Stĺpce vyjadrujú skupinový priemer ± chybu priemeru. ** P<0.01
označuje významnú zmenu vplyvom postoja na mäkkej podložke.
DISKUSIA
Výsledky ukázali, že údaje získané z akcelerometrov umiestnených na trupe počas
pokojného postoja, poskytujú užitočné informácie o regulácii rovnováhy postoja. Parameter
amplitúdy výchylky trupu umožňuje zachytenie rozdielov v udržiavaní rovnováhy pri postoji
na rozdielnych typoch podložky (pevnej a molitanovej). Podobné zistenia o rozdieloch
v udržiavaní rovnováhy na pevnej a molitanovej podložke boli zaznamenané aj na CoP
parametroch (ABRAHAMOVÁ a HLAVAČKA, 2008), kde sa ako najcitlivejšie ukázali
parametre amplitúda a rýchlosť CoP výchyliek v predo-zadnom smere.
Ak predpokladáme, že zrýchlenie pohybu dolnej časti trupu v oblasti L5, teda náklon
dolnej časti trupu má podobný priebeh ako CoP výchylky v rovnakom smere, tak je možné
považovať amplitúdu výchylky trupu za vhodný ukazovateľ zmien v regulácii rovnováhy
postoja na rôznych typoch podložky. Tento záver nepriamo naznačujú aj zistenia autorov
(MAYAGOITIA a kol., 2002), ktorí považujú pohybovú aktivitu pri pokojnom vzpriamenom
postoji za prejav podobný obrátenému kyvadlu.
Naše výsledky tiež potvrdili predpoklad, že ak sa telo pri vzpriamenom postoji
pohybuje spôsobom obráteného kyvadla, tak sú náklony trupu v predo-zadnom a bočnom
smere vo vzájomnom vzťahu s príslušnými CoP výchylkami. Uvedené závery podporujú aj
zistenia ďalších autorov (ZIJLSTRA a HOF, 2003). Okrem toho sa tiež ukazuje, že na základe
merania náklonov trupu možno odhaliť omnoho komplexnejšie vzorce pohybu, ako by sa dalo
očakávať pri systéme obráteného kyvadla, pri ktorom je využívaný len pohyb okolo
členkového kĺbu. Akcelerometre totiž umožňujú diferencovať medzi členkovou a bedrovou
stratégiou.
ZÁVER
Stabilometria aj akcelerometria poskytujú rovnako spoľahlivé informácie o
posturálnom riadení, avšak odlišné informácie o posturálnych stratégiách využívaných pri
udržiavaní rovnováhy postoja. Akcelerometre sú presné, lacné a najmä prenosné. Umožňujú
dlhodobý záznam, sú preto využiteľné v klinickej praxi, športe a ergonómii. Neprekážajú pri
prirodzenom pohybe (MAYAGOITIA a kol., 2002), pretože ich možno upevniť na telo alebo
môžu byť súčasťou oblečenia (BONATO, 2005). Stabilometria sa javí ako menej citlivá
metóda pri rozlišovaní medzi členkovou a bedrovou stratégiou a taktiež pri posudzovaní
nepatrných zmien v posturálnom riadení.
LITERATÚRA
ABRAHAMOVÁ D, HLAVAČKA F. 2008. Age-Related Changes of Human Balance during
Quiet Stance. Physiological Research, 57: 957-964.
MAYAGOITIA RE, LÖTTERS JC , VELTINK PH, HERMENS H. 2002. Standing
balance evaluation using a triaxial accelerometer. Gait Posture, 16(1):55-9.
BONATO P. 2005. Advances in wearable technology and applications in physical medicine
and rehabilitation. Journal of NeuroEngineering and Rehabilitation, 25;2(1):2.
ZIJLSTRA W, HOF AL. 2003. Assessment of spatio-temporal gait parameters from trunk
accelerations during human walking. Gait & Posture,18(2):1-10.
ASSESSMENT OF HUMAN BALANCE FUNCTION BY ACCELEROMETER
SENSORS
Diana BZDÚŠKOVÁ, Kristína BUČKOVÁ, Zuzana HALICKÁ, Jana LOBOTKOVÁ,
František HLAVAČKA
Institute of Normal and Pathological Physiology, Slovak Academy of Sciences,
Bratislava, Laboratory of Motor Control, Slovakia
SUMMARY The contribution describes a system for assessment of postural activity during
stance with data acquired from two biaxial (2D) accelerometer sensors and from a force
platform. We examined body and trunk balance in healthy young subjects during the quiet
stance under the static conditions: at stance on a firm surface or on a foam surface with eyes
either open or closed. Body sway was evaluated during 50 sec interval from the centre of
pressure (CoP) positions and outputs of 2D accelerometers attached to the backside of lower
and upper trunk. We found that during quiet stance the time course of CoP is very similar to
time course of accelerometer output at lower trunk level in all sensory conditions. The CoP
and trunk tilt parameters were significantly different when comparing stance on firm surface
and foam support surface in both visual conditions. Our results showed that data acquired
from accelerometers placed at trunk during quiet stance may indicate small balance
impairment similar as balance assessment based on CoP data.
Keywords: upright posture, accelerometer sensor, sensory control of posture
Príspevok vznikol s podporou grantov VEGA č. 2/0186/10 a č. 1/0070/11
FYZIOLOGICKÁ ODOZVA ŠPORTOVÉHO VÝKONU V DIEVČENSKÝCH
FORMÁCIÁCH V AKROBATICKOM ROCK AND ROLLE
Petra ČAPLOVÁ
Katedra gymnastiky FTVŠ UK, Bratislava, Slovensko
REZUMÉ V našom výskume sme sa zamerali na fyziologické odozvy športového výkonu v
dievčenskej formácií senior (ďalej DFS) a v malej dievčenskej formácií senior (ďalej MDFS)
v akrobatickom rock and rolle. Cieľom práce bolo porovnať srdcovú frekvenciu a hladinu
laktátu v krvi pri športovom výkone u každej z vybraných tanečníčok v jednotlivých
zostavách v modelovanej tréningovej jednotke. Výskumné údaje o hodnotách pulzovej
frekvencie sme získali pomocou športtesterov a o hladine laktátu odobraním kapilárnej krvi
pred a po súťažnej zostave z prsta probandiek a jej následným vyhodnotením pomocou
prístroja. Výskum bol riešený v rámci grantovej úlohy VEGA č. 1/0503/11, 2011 - 2013
"Funkčné a motorické schopnosti športovcov rôzneho veku a výkonnosti vo vzťahu k
vybraným parametrom kardiovaskulárneho systému".
Kľúčové slová: akrobatický rock and roll, dievčenské formácie senior, malé dievčenské
formácie senior, fyziologické zaťaženie, pulzová frekvencia, laktát.
ROZBOR PROBLEMATIKY
Pod pojmom akrobatický rock and roll si väčšina ľudí predstaví párový tanec. Faktom
je, že súťažné páry sú dominantou tohto športu od jeho začiatku. Súčasnosť však zo sebou
prináša nové možnosti a trendom posledných rokov sa stávajú formácie, či už párové alebo
dievčenské. Kategórie DFS a MDFS sú pomerne mladé, vznikli v roku 2006. Podľa
Tišťanovej (2008) predstavuje formácia súbor väčšieho počtu tanečníkov (dievčat), ktorí sa
nachádzajú na tanečnom parkete súčasne. Řezníčková (2010) charakterizuje formácie ako
súbor viacerých tanečníkov tancujúcich jednu choreografiu súčasne. Čím je ich počet vo
formácii väčší, tým sa zvyšuje aj efekt na parkete a atraktivita pre divákov i samotných
tanečníkov . Okrem dokonalej súhry tanečníkov je podľa Paračkovej (2011) vo formáciách
vysoko hodnotená súhra idey spolu s hudbou, choreografiou a kostýmom.
Športový výkon v akrobatickom rock and rolle je výsledkom dlhodobej tanečnej,
gymnastickej a športovej prípravy (Olej, 2005). Zaraďujeme ho medzi koordinačne zložité
športy, označované ako technicko-estetické (Choutka, Dovadil, 1991), ktoré sú zamerané na
presné a čo možno najdokonalejšie predvedenie pohybovej zostavy. Športový výkon DFS v
akrobatickom rock and rolle opisuje Tišťanová (2008) ako prezentáciu formácie tanečnou
zostavou, do ktorej sú zakomponované akrobatické cvičebné tvary s príslušným obmedzením.
Akrobatické cvičebné tvary sú hodnotené porotou v rámci tanca, ako tanečný prvok, nie ako
akrobacia. Za veľmi dôležitý sa považuje aj príjemný výraz a maximálnu zainteresovanosť
vyžarujúcu z tvárí tanečníkov.
Malá dievčenská formácia senior (MDFS) sa skladá z 4 až 7 dievčat a všetky musia
mať v roku konania súťaže minimálne 14 rokov. Dĺžka zostavy je 1min 30sek – 1min 45sek,
do celkového času sa počíta aj možný nástup a odchod. Tanečníčky môžu predviesť
maximálne 4 akrobatické cvičebné tvary v kontakte (kontaktom sa rozumie akýkoľvek
fyzický dotyk pri vykonávaní akrobatických cvičebných tvarov od kolien po krk vrátane).
Všetky súťažné kolá okrem finále sa tancujú na hudbu organizátora v tempe 48-50 T/min.
Dievčenská formácia senior (DFS) sa skladá z 8 až 16 dievčat a všetky tanečníčky
musia mať v roku konania súťaže minimálne 14 rokov. Dĺžka zostavy je 2min 45sek – 3min,
do celkového času sa počíta aj možný nástup a odchod. Do roku 2008 platil úplný zákaz
akrobacie - nemohli sa predvádzať žiadne akrobatické cvičebné tvary, od 1.1 2008 sú
povolené akrobatické cvičebné tvary, ktoré musia spĺňať obmedzenia tzv. Safety Level 3
(juniorská akrobacia), ale nie sú povinné.
V našom výskume sa zamerali na porovnanie nameraných hodnôt pulzových
frekvencií a hladín laktátu
počas súťažných zostáv v týchto dvoch kategóriách.
Predpokladom bolo, že hodnoty pulzových frekvencií sa budú u tanečníčok akrobatického
rock and rollu pohybovať pri oboch formáciách nad 180 pulzov/min. a nevyskytne sa
významný rozdiel medzi hodnotami na konci zostáv. Ďalej sme predpokladali, že hodnoty
hladiny laktátu v krvi budú vyššie na konci malej dievčenskej formácie senior ako na konci
dievčenskej formácie senior vzhľadom na náročnejšiu akrobaciu a kratšie trvanie pohybovej
skladby.
METODIKA
Nosnou metódou bol interindividuálny ex post facto výskum. V rámci sledovania
problému sme vykonali záznam hodnôt srdcových frekvencií a odbery vzoriek kapilárnej krvi
počas modelovanej tréningovej jednotky v apríli 2012. Objektom výskumu boli tanečníčky
malej dievčenskej formácie senior, ktoré zároveň tancujú aj v kategórií dievčenské formácie
senior vo Vysokoškolskom športovom klube FTVŠ UK Lafranconi Bratislava. V sledovanom
súbore bolo 7 tanečníčok, ktoré sa venujú akrobatickému rock and rollu minimálne 7 rokov a
absolvujú pravidelný tréning s daným pohybovým obsahom minimálne 3- krát do týždňa.
Dievčatá sú reprezentantkami SR v kategórií DFS, súčasnými majsterkami Slovenska v
kategórií MDFS a pravidelne sa zúčastňujú súťaží nielen doma ale aj v zahraničí.
Tabuľka č.1 Základné charakteristiky výskumného súboru
Na meranie a zaznamenávanie hodnôt pulzovej frekvencie sme použili telemetrický
merací prístroj SUUNTO TEAM PACK. Snímací pás vykonáva záznam srdcovej frekvencie
každé dve sekundy a má svoju internú pamäť na zabezpečenie proti prípadným stratám údajov
vplyvom rušenia signálu v priestore medzi anténou a snímačom. Na meranie hladiny laktátu
v krvi sme použili prístroj Accutrend Plus čo je malý prenosný systém, ktorý kvantitatívne
stanovuje hladinu laktátu z kapilárnej krvi do 60 sekúnd. Prvé meranie vzoriek kapilárnej krvi
sme vykonali na začiatku tréningovej jednotky po rozcvičení. Túto hodnotu považujeme za
východiskovú hladinu láktátu v krvi. Druhé meranie sa uskutočnilo v 5 minúte po skončení
súťažnej choreografie dievčenskej formácie senior nakoľko sme vychádzali z výskumov
krvného laktátu Bielika a kol. (2006), ktorý hovorí o oneskorenej kumulácii laktátu v
kapilárnej krvi.
VÝSLEDKY VÝSKUMU
Hodnoty srdcovej frekvencie u nami vybraných tanečníčok dievčenských formácii sme
zaznamenávali v stave úplného pokoja, počas dievčenskej formácie senior a počas malej
dievčenskej formácie senior. Zamerali sme sa na počiatočnú hodnotu pulzovej frekvencie a na
hodnotu na konci súťažnej choreografie.
Tabuľka č.2 Hodnoty PF namerané pred a po dievčenskej formácii senior
Tabuľka č.3 Hodnoty PF namerané pred a po malej dievčenskej formácii senior
V oboch zostavách sa potvrdil významný rozdiel medzi hodnotami pulzovej
frekvencie na začiatku a na konci súťažnej zostavy na úrovni p<0,01. Pri porovnávaní hodnôt
nameraných na konci oboch zostáv sa nepreukázal štatisticky významný rozdiel. Priemerná
hodnota po DFS bola 178 pulzov za minútu a po MDFS 184 pulzov/min. čím sa potvrdil náš
predpoklad, že rozdiel nebude signifikantný. Grafické znázornenie môžeme vidieť na obrázku
č.1.
Obrázok č.1 Grafické znázornenie rozdielu PF po DFS a MDFS
Ďalšou časťou nášho výskumu bolo zaznamenať hladinu laktátu v krvi u tanečníčok
akrobatického rock and rollu. Zaznamenali sme ju pred a po súťažnej choreografii v oboch
kategóriách. Namerané hodnoty sme pre sprehľadnenie umiestnili do tabuliek a grafu.
Tabuľka č. 4 Hodnoty hladiny laktátu v krvi pred a po dievčenskej formácii senior
Obrázok č.2 Grafické znázornenie hladiny laktátu pred a po DFS
Priemerná hodnota hladiny laktátu v krvi pred súťažnou choreografiou bola 1,9
mmol/l a po skončení 6,24 mmol/l čo predstavuje štatisticky významný rozdiel na 1precentnej hladine.
Tabuľka č. 5 Hodnoty hladiny laktátu v krvi pred a po malej dievčenskej formácii senior
Obrázok č.3 Grafické znázornenie hladiny laktátu pred a po MDFS
Priemerná hodnota hladiny laktátu v krvi pred súťažnou choreografiou bola 1,84
mmol/l a po skončení 8,07 mmol/l čo tak isto ako v DFS predstavuje rozdiel na 1-precentnej
hladine štatistickej významnosti.
Obrázok č. 4 Grafické znázornenie hladiny laktátu po DFS a MDFS
Z grafického záznamu vidíme, že hodnoty hladiny laktátu namerané po malej
dievčenskej formácii senior sú výrazne vyššie z čoho vyplýva, že intenzita zaťaženia
z hľadiska laktátu je väčšia pri malej dievčenskej formácii senior ako pri dievčenskej formácii
senior. Štatisticky významný rozdiel vyšiel na hladine p<0,05, čím sa potvrdil náš druhý
predpoklad.
ZÁVER
Energetické krytie malej dievčenskej formácie je prevažne anaeróbneho charakteru čo
dokazujú namerané vyššie hladiny laktátu v krvi po skončení súťažnej choreografie. Naopak
energetické krytie dievčenskej formácia senior počas súťažnej zostavy je anaeréobno –
aeróbného charakteru. Dôvodom vyššej intenzity v kategórii malé dievčenské formácie senior
môže byť kratšie trvanie súťažnej choreografie. Dievčatá si takticky nerozkladajú svoje sily,
ale idú od začiatku až do konca súťažnej zostavy s maximálnym úsilím. Ďalším dôvodom
môže byť väčšia obťažnosť akrobatických cvičebných tvarov. Ich počet je rovnaký ako v
kategórii dievčenské formácie senior, ale pravidlá povoľujú vyššiu obťažnosť pri zaraďovaní
akrobatických cvičebných tvarov do súťažnej zostavy. Predvedenie je fyzicky náročnejšie čo
sa odzrkadľuje aj v nameraných hodnotách. Výsledky výskumu nám potvrdili vysokú
fyziologickú zaťaženosť tanečníčok. Pri tvorení tréningových plánov je preto nevyhnutné
využívať pohybové programy cielené na zlepšenie špecifickej aeróbnej i anaeróbnej
vytrvalosti pre dosiahnutie maximálneho športového výkonu.
LITERATÚRA
ŘEZNÍČKOVÁ, L. 2010. Metodika nácviku akrobatických cvičebných tvarov v
akrobatickom rock and rolle v kategórii dievčenské formácie senior. Bakalárska práca.
Bratislava: FTVŠ UK, 2010. 36s.
TIŠŤANOVÁ, K. 2008. Základná gymnastická príprava 13 – 14 dievčat v akrobatickom rock
and rolle. Bakalárska práca. Bratislava: FTVŠ UK, 2008, 52 s.
PARAČKOVÁ, M. 2011. Fyziologické zaťaženie v športovom výkone v disco dance.
Bakalárska práca. Bratislava: FTVŠ UK, 2011. 46 s.
OLEJ, P. 2005. Objektivizácia motorického učenia akrobatických cvičebných tvarov
akrobatickom rock and rolle. Dizertačná práca. Bratislava: FTVŠ UK, 2005. 119 s.
CHOUTKA, M., DOVALIL, J.1991. Sportovní tréning. Praha: Olympia, 1991.
BIELIK, V. 2006. Laktát - významný medziprodukt látkovej premeny. In: Telesná výchova &
šport- Roč. 16, č.1, 2006, 29-31 s.
PHYSIOLOGICAL RESPONSE IN SPORTS PERFORMANCE OF GIRLS
FORMATION IN ACROBATIC ROCK AND ROLL
Petra ČAPLOVÁ
Department of gymnastics, Faculty of physical education and sport, Bratislava, Slovakia
SUMMARY In our research we focused on the physiological response in sports
performance of girls formation senior and small girls formation senior in acrobatic rock and
roll. The aim was to compare the heart rate and blood lactate levels in sport performance for
each of the selected dancers in every formation. Research data were obtained by taking a
capillary blood before and after choreografy from fingers of dancers and following evaluation
of blood lactate level. With the sport - tester, we measured heart rate values in training
conditiones. The research was solved in the grant project VEGA no. 1/0503/11, 2011 – 2013.
Key words: acrobatic rock and roll, girls formation senior, small girls formation senior,
physiological load, heart rate, lactate.
MODEL PROGRAMU POHYBOVEJ AKTIVITY PRE ŽIAKOV II. STUPŇA ZŠ A
JEHO OBJEKTÍVNE ZHODNOTENIE
Dušan CHEBEŇ - Martin CABADAJ
Katedra telesnej výchovy a športu UKF v Nitre, Nitra, Slovensko
RESUME Vyhodnotenie čiastkového projektu po prvých letných prázdninách k projektu
Kega č.029 UKF-4/2011, zisťuje efektívnosť modelového programu pohybových aktivít
u žiakov II.stupňa základných škôl, ktorí boli zaradení do ďalšej etapy modelového
pohybového programu. Do tejto etapy bolo zaradených 51 žiakov so zvýšeným indexom
telesnej hmotnosti. Sledovaní žiaci vykonávali pohybový program podľa inštrukcií, ktorých
výsledky a namerané hodnoty sú poukázané v pokračovaní čiastkového projektu.
Kľúčové slová: Index telesnej hmotnosti, modelový pohybový program, adolescenti,
ÚVOD
Hypodynamia, teda nedostatok pohybu, je v súčasnosti medzi odborníkmi z oblasti
športu, medicíny, ale aj iných prírodných a sociálnych vied objektom mnohopočetných
programov na jej odstraňovanie, zvlášť však smerujúcich k prevencii a eliminácii
civilizačných chorôb. Aktivizácia svalovej činnosti pohybom vitálne ovplyvňuje všetky
systémy organizmu, preto je nutné nielen osvetové pôsobenie na kategóriu žiakov základných
škôl a adolescentov, ale aj ich bezprostredné reálne zapojenie sa do modelových programov
pohybových aktivít. Takéto programy koncipuje a v spolupráci s vybratými základnými
školami v Nitre aj cielene aplikuje KTVŠ UKF Nitra so zámerom zníženia nadváhy
a redukciu obezity starších žiakov. Do viacročného projektu sú svojimi čiastkovými projektmi
zapojení pod vedením prof. Šimoneka viacerí členovia Katedry TVŠ UKF Nitra.
Tento čiastkový projekt a časový plán jeho realizácie je súčasťou projektu KEGA
č.029UKF-4/2011 „ Modelové programy pohybových aktivít zacielených na prevenciu
a odstraňovanie civilizačných chorôb u adolescentov“ /ďalej len projekt KEGA č.029 UKF4/2011/
MATERIÁL A METODIKA
Čiastkový projekt a časový plán jeho realizácie k projektu KEGA č.029UKF-4/2011 bol
koncipovaný konkrétne na:
Cieľovú skupinu: žiaci II.stupňa základných škôl / 2-och vybratých škôl v Nitre/
Konkrétna úloha: Prostredníctvom využitia technológie Biotechnical Impendence
Analysis,/ďalej len BIA/ získať stanovené údaje žiakov 5.,6.,7. a 8.ročníka ZŠ, a to
Modelový pohybový program na zníženie nadváhy a redukciu obezity starších žiakov bol
nasledujúci :
-ranná rozcvička v rozsahu 10 minút denne / jednoduché cviky z repertoáru cvikov z hodín
výučby TV/
- krátke behy s úvodným zrýchlením spolu cca 30 minút v dopoludňajších hodinách denne
-beh na cca 300 m v neskorších popoludňajších hodinách denne
- preskoky cez švihadlo / denne cca 30 minút/
S pohybovým programom mal starší žiak dodržiavať pitný režim /čistá voda, cca 1,5 – 2 l
denne/ a stravovací režim / 5 x denne polovičné dávky jedla ako boli jeho obvyklé dávky/.
Časový plán realizácie úlohy je takýto:
- vypracovať záznamové tabuľky a kritériá hodnotenia údajov, T: do 10.6.2011,
T: do 15.6.2011,
- vyškoliť experimentalistov , vrátane ich náhradníkov,
- získavanie a zaznamenávanie údajov na ZŠ,
T: od 20.-24.6.2011,
- vyhodnotenie údajov pred nástupom na letné prázdniny
T: do 28.6.2011,
- oboznámenie detí so zvýšeným indexom nadváhy s programom T: 29.6.2011,
- adolescenti zapojení do programu dostanú švihadlo
T: 29.6.2011,
- získanie a zaznamenanie údajov o adolescentoch po prázdninách T: od 19.-23.9.2011
- vyhodnotenie účinnosti programu podľa hodnotiacich kritérií T: do 30.10.2011
- spracované výsledky publikovať
Každý starší žiak bol poučený o nutnosti pohybu pre jeho zdravie. Súčasne si prevzal pred
nástupom na prázdniny letáčik, ktorý obsahoval Modelový pohybový program na letné
prázdniny, vrátane odporúčania dodržiavať pitný režim a stravovať sa 5 x za deň, ale
v polovičných porciách, ako je pre každého z nich obvyklé.
VÝSLEDKY
Výsledky prvotných meraní, ktoré boli realizované v predpázdninovom období od
28.6.2011 do 29.6.2011 vykázali 27,5 % index nadváhy (BMI) čo predstavovalo 51 starších
žiakov z celkového počtu 185. Títo žiaci, boli následne zaradený do modelového pohybového
programu a po jeho absolvovaní počas letných prázdnin, po ktorých budú opätovne
zozbierané aktuálne údaje v priebehu septembra 2011, následne vyhodnotená jeho účinnosť
a publikované. Všetci starší žiaci zúčastnení merania, boli pred nástupom na prázdniny
poučení o nutnosti vykonávať navrhnuté pohybové aktivity a s nimi súvisiaci pitný
a stravovací režim. Namerané výsledky zaznamenané v tabuľke č.1 a grafoch č.1 a č.2,
v ktorých je porovnanie oproti predchádzajúcemu stavu dokazujú, že viac ako polovica
adolescentov zapojených do programu aplikovala modelový pohybový program počas letných
prázdnin dôsledne a tým zaznamenali pozitívne výsledky.
Tabuľla č.1: Merania starších žiakov s vykázaným indexom nadváhy
P.č Men
Rok
BMI 1.
BMI 2.
Kcal. 1.
Kcal. 2.
.
o
narodenia
meranie
meranie
meranie
meranie
1.
L.A
2000
23.9
23.2
1283
1196
2.
D.S
2000
26.4
25.2
1278
1124
3.
L.M
1999
22.3
21.8
1216
1196
4.
M.H
1999
25.6
25.7
1703
1710
5.
V.G
2000
18.9
18.3
1028
941
6.
M.K
1999
21.3
19.9
1694
1470
7.
J.B
1999
26.4
26.1
1809
1756
8.
K.L
2000
20.4
19.8
1129
1084
1.
E.M
1998
22.1
21.1
1251
1248
2.
P.G
1998
21.4
21.4
1230
1227
3.
K.M
1999
21.9
21.3
1197
4.
T.B
1999
20.3
19.4
1156
1114
1043
5.
S.Z
1998
25.7
26.1
1718
1800
6.
M.H
1999
21.9
20.4
1662
1476
7.
S.K
1998
21.5
22.8
1417
1745
8.
A.G
1999
23.7
24.1
1783
1867
1.
J.Z
1997
20.5
21.0
1455
1530
2.
D.J
1997
18.9
18.2
1388
1279
3.
N.G
1998
22.4
22.9
1579
1686
1.
A.U
2000
23.7
23.1
1117
2.
S.O
1999
23.5
23.0
1143
3.
S.G
2000
21.2
20.9
1029
1048
1102
1011
4.
B.S.
2000
23.9
23.2
1130
5.
B.J
2000
19.7
19.5
983
6.
T.B
1999
34.0
33.4
1370
7.
B.B
2000
21.2
21.1
1166
8.
S.S
1999
22.1
22.1
1231
1.
D.O
1999
24.5
23.6
1424
2.
V.T
1998
23.7
23.7
1205
3.
M.S
1999
25.5
25.5
1615
4.
S.K
1999
26.8
26.7
1451
5.
V.S
1999
27.1
27.2
1580
6.
R.B
1998
27.0
27.2
1287
7.
K.T
1999
26.5
26.3
1285
8.
T.M
1999
23.7
23.9
1469
1.
R.B
1998
27.0
26.2
1287
2.
K.T
1999
26.5
26.3
1285
3.
S.B
1998
28.7
28.7
1403
4.
M.H
1997
28.1
27.9
1434
5.
V.N
1998
29.4
29.5
1447
6.
V.S
1997
28.3
28.3
1358
7.
J.S
1997
25.1
24.8
1301
8.
N.V
1998
24.9
25.0
1329
1.
D.B
1997
20.0
19.9
1319
2.
A.B
1997
20.1
19.8
1513
3.
M.B
1997
20.0
20.1
1610
4.
D.T
1997
20.9
21.0
1743
5.
J.K
1997
19.9
19.8
1502
6.
S.D
1996
23.4
23.5
1988
7.
M.B
1997
23.4
23.5
1736
8.
M.H
1997
27.7
27.2
2316
1065
951
1315
1171
1248
1327
1207
1517
1446
1592
1301
1246
1506
1189
1246
1369
1398
1456
1350
1257
1343
1288
1475
1632
1766
1492
2008
1742
2264
Vysvetlivky: BMI – indexu telesnej hmotnosti, Kcal. – bazálna energia
Graf č.1: BMI index u jednotlivých žiakov so zvýšeným indexom nadváhy pred
nástupom na letné prázdniny a po nich
Graf č.2: Bazálna energia v Kcal. u jednotlivých žiakov so zvýšeným indexom nadváhy
pred nástupom na letné prázdniny a po nich
ZÁVER
Analytické výsledky po uplatnení BIA boli recipované v druhej fáze projektu spolu od
51 starších žiakov, u ktorých bol zaznamenaný zvýšený index telesnej hmotnosti BMI, čo
predstavovalo 27,5 % z celkového počtu 185Na tento bazálny výsledok v procese výskumnej
práce nadväzovali výsledky uplatňovania modelového pohybového programu, do ktorého
bolo počas letných prázdnin 51 žiakov zapojených. . Po druhom meraní môžeme povedať, že
viac ako polovica presne 33 starších žiakom čo predstavuje 64,7% dosiahla s použitím
modelového pohybového programu zlepšenie ich telesného stavu. Z pozitívneho výsledku
jeho uplatnenia je možné demonštrovať aj na ďalších základných školách objektívnu potrebu
jeho využitia. Zníženie hmotnosti detí s nadváhou znamená predovšetkým zvýšenie ich
svalovej hmoty, zlepšenie bazálnej energie, čo nadväzne znamená zlepšenia ich zdravotného
stavu, zvýšenie ich zdravého sebavedomia, radosť z pohybu, zlepšenie ich obratnosti,
duševnej a fyzickej výkonnosti, ale aj vytrvalosti.
LITERATÚRA
ŠIMONEK, J.ML., MIKOVČÍKOVÁ, D. 2012. Rozvoj agility v programoch školskej telesnej
a športovej výchovy. 1. vydanie. Nitra,PF UKF v Nitre, 2012. ISBN 978-80-558-0163-6
projekt KEGA č.029 UKF-4/2011 Modelové programy pohybových aktivít zacielených na
prevenciu a odstraňovanie civilizačných chorôb u adolescentov.
THE MODEL OF PROGRAM OF PHYSICAL ACTIVITY FOR STUDENTS OF 2-nd
LEVEL AT PRIMARY SCHOOL AND ITS OBJECTIVE EVALUATION
Dušan CHEBEŇ - Martin CABADAJ
Department of Physical Education & Sport, CPU Nitra, Slovakia
SUMMARY The evaluation of the sub-project after the first summer holiday to the project
č.029 UKF-4/2011 Kega, identifies the effectiveness of the model program of physical
activities for pupils in 2-nd level at primary school who were enrolled into the next stage of
the model motor programming.
This phase was included 51 children with increased body mass index. Surveyed students
performed a motor activity according our instructions. The results and the measured values
are evident in the partial continuation of the project.
Key words: Body mass index, model motor programming, adolescents,
INTER-INDIVIDUÁLNÍ VARIABILITA ÚHLOVÝCH PARAMETRŮ RAMENNÍHO
A KYČELNÍHO KLOUBU V KLÍČOVÝCH FÁZÍCH PŘEMETOVÝCH PŘESKOKŮ
V PROVEDENÍ VRCHOLOVÝCH SPORTOVNÍCH GYMNASTŮ
Roman FARANA, David ZAHRADNÍK a Daniel JANDAČKA
Centrum diagnostiky lidského pohybu, Ostravská univerzita v Ostravě
SOUHRN Cílem studie bylo zjistit jaká je inter-individuální variability vyšetřovaných
úhlových parametrů v kritických fázích a zda v těchto parametrech u vrcholových sportovních
gymnastů existuje pohybový vzor. Výzkumný soubor tvořilo deset sportovních gymnastů
vrcholové úrovně, kteří se zúčastnili dvou závodů série světového. Pro 3D analýzu pohybu
byly použity dva digitální kamkordéry se snímkovací frekvencí 50 půlsnímků/sek. Data
získané 3D kinematografickou vyšetřovací metodou byly digitalizovány softwarem SIMI
MOTION. Variabilita vyšetřovaných kinematických veličin byla vyjádřena pomocí
variačního koeficientu vyjádřeného v procentech (% VK). Analýza vyšetřovaných úhlů v
kyčelním a ramenním kloubu v kritických fázích skoku naznačuje, že u vrcholových
sportovních gymnastů existují pohybové vzory, a to zejména ve fázi odrazu z přeskokového
nářadí.
Klíčová slova: sportovní biomechanika, kinematická analýza, přeskok, variabilita, technika
ÚVOD
Jeden z pohledů na variabilitu pohybu je založen na srovnání pohybu mezi
jednotlivými subjekty s cílem popsat a vysvětlit techniku komplexních gymnastických
dovedností (Gittoes, Irwin, Mullineaux, & Kerwin, 2009). Vysoká variabilita může
naznačovat intra-individuální nestabilitu ve výkonu nebo rozdílný inter-individuální
pohybový vzor vyšetřovaného pohybu (Bradshaw, Maulder, & Keogh, 2007).
Úhlové parametry v kyčelním a ramenním kloubu, které jsou z hlediska techniky
pohybu v přeskoku považovány za klíčové (Takei, 1991; Takei, Dunn, & Blucker, 2007;
Irwin & Kerwin, 2009). Takei (1991) uvádí, že sportovní gymnasté mají během fáze kontaktu
s přeskokovým nářadím vysoký rozsah v ramenním kloubu a extenzi v kyčelním kloubu a
bederní části páteře. Irwin & Mullineaux (2004) uvádějí, že během skoku přemet vpřed a salto
vpřed je interakce mezi kyčelním a ramenním kloubem rozhodující a určuje časoprostorové
vztahy nutné k úspěšnému provedení skoku. V další studii poukazují Takei et al. (2007), že
úhel v kyčelním kloubu se ve fázi kontaktu a odrazu z přeskokového koně, u skoků přemet
vpřed a dvojné salto vpřed, signifikantně neliší mezi skoky, které získaly vyšší a nižší bodové
hodnocení. Nicméně gymnasté, kteří získali vyšší hodnocení, dopadají a odrážejí se z
přeskokového koně ve větší extenzi v kyčelním kloubu a bederní části páteře (ve větším
prohnutí). Irwin & Kerwin (2009) poukazují na změny v technice skoku přemet vpřed a salto
vpřed skrčmo předvedeném přes přeskokového koně a přeskokový stůl. Autoři uvádějí, že
změny v technice jsou způsobeny právě kinematikou v kyčelním a ramenním kloubu. Změny
v úhlových parametrech zjištěné u skoku přemet vpřed a salto vpřed skrčmo mohou mít
význam pro nácvik složitějších převratových skoků a upozorňují na potřebu dalšího výzkumu
v této oblasti (Irwin & Kerwin, 2009).
Zahraniční i domácí odborná literatura (Kopřiva & Pavlík, 1984; Libra, 1985; Hay,
1993; Mitchell, Davis, & Lopez, 2002; George, 2010) poukazují na správné polohy a pohyby
paží při náskoku na můstek, kdy paže mírný krouživý pohyb vzad, jako přípravný pohyb k
dynamickému švihu paží vpřed a vzhůru. Krištofič (1996) uvádí, že v provedení přemetových
skoků existují dvě techniky vzhledem k poloze kyčelního kloubu. Při první technice jsou
tělesné segmenty ve fázi kontaktu a odrazu z přeskokového stolu téměř v přímce. U druhé
techniky je kyčelní kloub po odrazu z můstku ve flexi (ve vysazení) a ve fázi kontaktu a
odrazu z přeskokového stolu dochází k jeho extenzi a tím ke zvýšení úhlové rychlosti.
Cílem studie bylo zjistit jaká je inter-individuální variability vyšetřovaných úhlových
parametrů v kritických fázích a zda v těchto parametrech u vrcholových sportovních
gymnastů existuje pohybový vzor.
METODY
Výzkumný soubor
Výzkumný soubor tvořilo deset sportovních gymnastů vrcholové úrovně, kteří se
zúčastnili dvou závodů série světového poháru GRAND PRIX OSTRAVA v roce 2010 a
2011. Všichni účastníci byli členy reprezentačních družstev příslušných států. U sportovních
gymnastů bylo analyzováno 10 skoků (n=10) skoky ze skupiny 3 (přemety vpřed v první
letové fázi a salta vpřed i s obraty kolem vertikální osy ve druhé letové fázi), které byly
sborem rozhodčích hodnoceny nejvyšší výslednou známkou. Všechny skoky měly podle
pravidel sportovní gymnastiky známku D 6,2 a vyšší (FIG, 2009). Věk, tělesná výška a
tělesná hmotnost gymnastů byla 21.40 ± 1.88 let, 167.80 ± 4.71 cm and 64.60 ± 4.50 kg.
Experimentální nastavení
Záznam byl pořízen během dvou kvalifikačních závodů seriálu světového poháru v
GRAND PRIX v Ostravě v roce 2010 a 2011. Základní metodou pro získání dat byla
kinematografická (videografická) vyšetřovací metoda (Janura & Zahálka, 2004). Pro 3D
analýzu pohybu byly použity dva digitální kamkordéry (Panasonic NV-MX500EG, Japan) se
snímkovací frekvencí 50 půlsnímků/sek. Úhel mezi optickými osami kamer svíral přibližně
90°. Rychlost závěrek byla nastavena na 1/500. Obě kamery byly ve vzdálenosti přibližně 30
metrů od přeskokového nářadí. Kalibrovaný prostor byl ve čtyřech místech vymezen pomocí
kalibrační tyče a tvořil virtuální kvádr o rozměrech 7x4x3 metry (Obrázek 1).
Obrázek 1 Grafické znázornění rozmístění kamer a vymezení kalibrovaného prostoru
Analýza dat
Data získané 3D kinematografickou vyšetřovací metodou byly digitalizovány
softwarem SIMI MOTION (SIMI Reality Motion Systems, Germany). Úhel v kyčelním
kloubu byl definován spojením ramene, kyčle a kolena. Úhel v ramenním kloubu byl
definován spojením kyčle, ramene a lokte (Irwin & Kerwin, 2009). Hrubá data byla vyhlazena
použitím „low-pass“ filtru s mezní frekvencí 8 Hz (Bartlett, 2007). Velikost celkové
(subjektivní) chyby byla určena pomocí opakované digitalizace vybraného skoku a pro úhlové
parametry měla hodnotu < 3 %.
Statistická analýza
Pro každou vyšetřovanou proměnnou byl určen aritmetický průměr a směrodatná
odchylka (M ± SD) ze všech analyzovaných skoků. Variabilita vyšetřovaných kinematických
veličin byla vyjádřena pomocí variačního koeficientu vyjádřeného v procentech (% VK).
Variační koeficient nižší než 10 % byl považován za malý (Bradshaw et al., 2010). Pro
statistické zpracování dat byly použity softwary IBM SPSS Statistics 20 a Microsoft Excel.
VÝSLEDKY
Nízká variabilita u úhlu v kyčelním kloubu byla zjištěna u úhlu při kontaktu můstku
(VK=7,6 %; rozpětí 73,8° – 95,0°) a při odrazu z můstku (VK=3,1 %; rozpětí 136,7° 155,6°). Vyšší variabilita úhlu v kyčelním kloubu byla zjištěna úhlu při kontaktu
přeskokového stolu (VK=13,1 %; rozpětí 151,1° - 221,7°) a úhlu při odrazu z přeskokového
stolu (VK=15,0 %, rozpětí 125,7° - 211,8°). U úhlu v ramenním kloubu byla zjištěna nízká
variabilita ve fázi odrazu z můstku (VK=5,6 %; rozpětí 114,7° - 138,7°) a ve fázi odrazu z
přeskokového stolu (VK=6,7 %; rozpětí 135,6° - 172,0°). Vyšší variabilita byla zjištěna ve
fázi kontaktu s odrazovým můstkem (VK=15,9 %; 76,7° - 130,0°) a ve fázi kontaktu
přeskokového stolu (VK=12,7 %; rozpětí 96,0° - 148,3°).
Tabulka 1 Variabilita úhlových parametrů kyčelního a ramenního kloubu v klíčových fázích
přemetových skoků
Proměnná
M ± SD
Úhly v kritických fázích (°)
Úhel kyčelní kloub kontakt můstek
129,50 ± 9,50
Úhel kyčelní kloub odraz můstek
146,00 ± 5,60
Úhel kyčelní kloub kontakt stůl
187,60 ± 24,60
179,40 ± 27,00
Úhel kyčelní kloub odraz stůl
Úhel ramenní kloub kontakt můstek
105,80 ± 16,80
Úhel ramenní kloub odraz můstek
130,00 ± 7,30
Úhel ramenní kloub kontakt stůl
113,80 ± 14,40
Úhel ramenní kloub odraz stůl
150,90 ± 10,10
Legenda:
M, průměr; SD, směrodatná odchylka; °, stupeň; Minimum,
koeficient, VK (%)
Min
Max
VK (%)
111,60
136,70
151,10
125,70
76,70
114,70
96,00
135,60
145,50
155,60
221,70
211,80
130,00
138,10
148,30
172,00
7,30
3,10
13,10
15,00
15,90
5,60
12,70
6,70
Min; Maximum, Max; Variační
DISKUZE
U úhlu v ramenním kloubu byla zjištěna nízká variabilita ve fázi odrazu z můstku
(VK=5,6 %; rozpětí 114,7° - 138,7°) a ve fázi odrazu z přeskokového stolu (VK=6,7 %;
rozpětí 135,6° - 172,0°). Nicméně ve fázi kontaktu odrazového můstku a kontaktu
přeskokového stolu byla variabilita vyšší. Vyšší variabilita ve fázi kontaktu s odrazovým
můstkem (VK=15,9 %; 76,7° - 130,0°) naznačuje, že vrcholoví gymnasté řeší náskok na
můstek individuálně. Individuální rozdíly pohybu paží zjištěné u vrcholových gymnastů při
náskoku na můstek, jsou v rozporu s tvrzeními o provedení správné polohy a pohybu paží při
náskoku na můstek objevujícími se v domácí i zahraniční literatuře (Kopřiva & Pavlík, 1984;
Libra, 1985; Hay, 1993; Mitchell, Davis, & Lopez, 2002; George, 2010). Libra (1985) uvádí,
že při náskoku na můstek provádějí paže mírný krouživý pohyb vzad, jako přípravný pohyb k
dynamickému švihu paží vpřed a vzhůru. Kopřiva a Pavlík (1984) tvrdí, že správně vykonaný
švih pažemi se současným tahem ramen vzhůru zvyšuje výšku letu gymnasty o 20 – 25 %.
Hodnoty úhlu v ramenním kloubu zjištěné v naší studii ukazují, že někteří gymnasté mají při
náskoku v ramenním kloubu ostrý úhel, to znamená, že poloha paží je při kontaktu můstku v
předpažení poníž, naopak někteří naskakovali na můstek již ve vzpažení. Nicméně v další fázi
odrazu z můstku se hodnota úhlu v ramenním kloubu mezi gymnasty stabilizuje (VK=5,6 %)
a odraz z můstku je dokončen ve vzpažení. Zdá se tedy, že u vrcholových sportovních
gymnastů je pro správný odraz z můstku důležité, aby byl odraz dokončen ve vzpažení bez
ohledu na to, jaká je poloha a pohyb paží v předcházející fázi náskoku a kontaktu odrazového
můstku. Rovněž ve fázi kontaktu s přeskokovým stolem byla zjištěna vyšší variabilita
(VK=12,7 %; rozpětí 96,0° – 148,3°). V další fázi odrazu z přeskokového stolu byla zjištěna
nízká variabilita (VK=6,7 %; rozpětí 135,6° - 172,0°) a hodnota úhlu v ramenním kloubu se
stabilizovala. Kinematika ramenního kloubu naznačuje, že vrcholoví gymnasté jsou schopni
provést v krátkém časovém intervalu dynamický odraz, který způsobí rychlý pohyb pletence
ramenního směrem vzhůru, napřímení paží a aktivní pohyb trupu vzhůru.
ZÁVĚR
• U úhlu v ramenním kloubu jsme zjistili vysokou inter-individuální variabilitu ve fázi
kontaktu s odrazovým můstkem a ve fázi kontaktu s přeskokovým stolem. To
znamená, že u vrcholových sportovních je provedení těchto fází individuální, a v
poloze a pohybu paží při náskoku na můstek a kontaktu s přeskokovým stolem
neexistuje pohybový vzor. Na druhou stranu ve fázi odrazu z můstku a odrazu z
přeskokového stolu jsme zjistili nízkou inter-individuální variabilitu. To znamená, že
poloha paží hraje při obou odrazech důležitou úlohu. Ve fázi odrazu z můstku jsou
paže v konečné poloze vzpažení jako příprava na fázi kontaktu s přeskokovým stolem
a napomáhají k rychlosti vzletu při odrazu z můstku. I přes rozdíly ve fázi kontaktu s
přeskokovým stolem je odraz u vrcholových sportovních gymnastů dokončen elevací
v ramenním kloubu, která napomáhá vertikální rychlosti při odrazu z přeskokového
stolu.
•
U úhlu v kyčelním kloubu byla zjištěna nízká inter-individuální variabilita ve fázi
kontaktu s odrazovým můstkem a odrazu z můstku. Ve fázi kontaktu a odrazu z
přeskokového stolu byla zjištěna vyšší inter-individuální variabilita. Vyšší variabilita
ukazuje, že vrcholoví sportovní gymnasté v naší řeší fázi kontaktu a odrazu z
přeskokového stolu rozdílnou technikou, která se projevuje flexí nebo extenzí
(prohnutím) v kyčelním kloubu a v bederní části páteře.
•
Analýza vyšetřovaných úhlů v kyčelním a ramenním kloubu v kritických fázích skoku
naznačuje, že u vrcholových sportovních gymnastů existují pohybové vzory, a to
zejména ve fázi odrazu z přeskokového nářadí.
LITERATURA
BARTLETT, R. (2007). Introduction in to biomechanics: Analysing human movement
patterns (2nd ed.). Abingdon, UK: Routledge, Taylor and Francis group.
BRADSHAW, E., HUME, P., CALTON, M., & AISBETT, B. (2010). Reliability and
variability of day-to-day vault training measures in artistic gymnastics. Sport
Biomechanics, 9(2), 79-97.
BRADSHAW, E., MAULDER, P., & KEOGH, J. (2007). Biological movement variability
during the sprint start: Performance enhancement or hindrance? Sports Biomechanics,
6(3), 246-260.
GITTOES. M., IRWIN, G., MULLINEAUX, D., & KERWIN, D. (2009). Joint kinematic
variability in the aerial and landing phases of backward rotating dismounts from beam.
In A.J. Harrison, R. Anderson, & I. Kenny (Eds.), XXVII International Symposium of
biomechanics in sports. Limerick: Ireland.
HAY, G.J. (1993). The biomechanics of sports technique (4th ed.). Upper Saddle River:
Prentice Hall.
IRWIN, G., & KERWIN, D. (2009). The influence of the vaulting table on the handspring
front somersault. Sports Biomechanics, 8(2), 114-128.
KOPŘIVA, Z., & PAVLÍK, J. (1984). Technická příprava v základní a specializované etapě
tréninku žáků sportovní gymnastiky. Metodický dopis. Praha: ÚV ČSTV.
KRIŠTOFIČ, J. (1996). Fyzikální aspekty sportovní gymnastiky: Kinematická analýza
vybraných cvičení ze sportovní gymnastiky. Praha: Karolinum.
LIBRA, J. (1985). Specifická motorická docilita a učení. Praha: Karolinum.
MITCHELL, D., DAVIS, B., & LOPEZ, R. (2002). Teaching fundamental gymnastics skills.
Champaign, IL: Human Kinetics.
TAKEI, Y. (1991). Comparison of blocking and postflight technique of male gymnasts
performing the 1988 olympic compulsory vault. International Journal of Sport
Biomechanics, 7, 371-391.
TAKEI, Y., DUNN, H., & BLUCKER, E. (2007). Somersaulting technique used in highscoring and low-scoring Roche vaults performed by male olympic gymnasts. Journal of
Sports Sciences, 25(6), 673-685.
INTER-INDIVIDUAL VARIABILITY OF SHOULDER AND HIP ANGLE IN KEY
PHASES OF HANDSPRING VAULTS PERFORMED BY TOP LEVEL MALE
GYMNASTS Roman FARANA, David ZAHRADNÍK a Daniel JANDAČKA
Centrum diagnostiky lidského pohybu, Ostravská univerzita v Ostravě
SUMMARY The aim of the study was to find out what is the inter-individual variability of
the investigated angle parameters at critical stages of handspring vaults and whether these
parameters. The participants were ten top-level male gymnasts who participated in two World
cup competitions. For the 3D analysis, two digital camcorders with a frame rate of 50 fields
per second were used. The data was digitized by the Simi motion software. Variability of
kinematic variables were expressed as a percentage of the coefficient of variation (% CV). In
conclusion the angles in the hip and shoulder joints during critical phases of the vault suggests
that there is some movement patterns especially in the phase of table take off.
Key words: sports biomechanics, kinematic analysis, vault, variability, technique
ROZDIELY V STABILITE JEDNODUCHÉHO REAKČNÉHO ČASU ŽIAKOV 2.
A 3. ROČNÍKA ZÁKLADNEJ ŠKOLY
Rastislav FEČ, Karol FEČ, Alena BUKOVÁ
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Ústav telesnej výchovy a športu
Slovenská republika
REZUMÉ V príspevku sa zaoberáme zisťovaním a porovnávaním stability jednoduchého
reakčného času na svetelné podnety červenej farby žiakov druhého a tretieho ročníka
základnej školy. Výskumný súbor druhého ročníka pozostával z 309 žiakov a výskumný
súbor tretieho ročníka z 297 žiakov. Reakčný čas sme merali reakciomerom na základe 50
podnetov. Na posúdenie stability jednoduchého reakčného času sme použili smerodajnú
odchýlku. Na zistenie rozdielov v stabilite reakcie, vzhľadom na nie normálne rozloženie
výskumných súborov, sme použili neparametrický Kolmogorov-Smirnov test. Predpokladali
sme, že žiaci tretieho ročníka budú mať štatisticky významne vyššiu stabilitu jednoduchého
reakčného času ako žiaci druhého ročníka. Hypotéza sa nám potvrdila.
Kľúčové slová jednoduchý reakčný čas, stabilita jednoduchého reakčného času, pohybové
schopnosti
ÚVOD
V dnešnej dobe sú na výkonnosť športovca kladené stále vyššie a vyššie nároky. To
vyžaduje premyslenú športovú prípravu už od útleho veku so zameraním na všestranný rozvoj
osobnosti. Niektoré pohybové schopnosti je možné rozvíjať v ktoromkoľvek veku, iné, tie,
ktoré sú výrazne geneticky determinované, je nutné rozvíjať počas senzitívneho obdobia,
v ktorom jedinec výrazne reaguje na rozvoj danej schopnosti.
PROBLÉM
Reakčný čas je z pohybových schopností najviac geneticky podmienený, čo znamená,
že sa dá tréningom najmenej rozvíjať. Reakčným časom v športe vzhľadom k štruktúre
osobnosti zaoberali autori Zusková et al. (2010), Stejskal (1998). Problematiku reakčného
času v jednotlivých športoch riešil vo svojej práci Štulrajter, (1989). U detí mladšieho
školského veku sa reakčným časom zaoberali Chovanová (2009), Chovanová – Majherová
(2006).
Reakčný čas patrí do štruktúry pohybových schopností. Jeho začlenenie do štruktúry
pohybových schopností závisí od typu reakčného času. Reakčný čas môžeme rozdeliť na
jednoduchý, kedy jedinec reaguje na jeden podnet, alebo zložitý, kedy podnetov na
reagovanie môže byť niekoľko. Jednoduchý reakčný čas radíme k rýchlostným schopnostiam,
ktorými sa u detí základnej školy zaoberali autori (Belej - Kandráč - Minčík, 2001; Kandráč –
Nemec – Stach, 2009). Zložitý (disjunktívny) reakčný čas môžeme zaradiť aj medzi
koordinačné schopnosti (Belej, 2001).
Reakčný čas pozostáva z viacerých charakteristík. Najdôležitejšiu charakteristiku predstavuje
jeho úroveň reprezentovaná samotnou dobou reakcie. Čím je reakčný čas na vyššej úrovni,
tým je doba reakcie kratšia. Woodworth – Schlosberg (1959) udávajú pre jednoduchý reakčný
čas (a – reakcia) na svetlo interval 200 – 250 ms a konštatujú, že disjunktívny reakčný čas s
dvoma podnetmi a dvoma odpoveďami je asi o 100 ms dlhší ako jednoduchý. Laufberger
(1960) udáva predĺženie reakčného času pri dvoch podnetoch o126 ms.
Odpoveďou pri disjunktívnom reakčnom čase môže byť reagovanie napríklad na červené
svetlo a nereagovanie na modré svetlo – c – reakcia, ktorá býva kratšia ako b – reakcia –
reagovanie na červené aj modré svetlo. Rýchlosť reakcie je rozdielna aj čo sa týka pohybu v
rôznych kĺboch (Jakovlev, 1962). Krátky reakčný čas majú drobné svaly (Komadel et al.,
1986).
Pre zrakové podnety je reakčný čas najdlhší, kratší je pre sluchové podnety (Kohfeld, 1971) a
najkratší pre taktilné podnety (Woodworth – Schlosberg, 1959). Pri svetelných podnetoch je
reakcia tým rýchlejšia, čím je intenzita svetla väčšia (Schiefer, et al., 2001), alebo čím je väčší
kontrast medzi intenzitou osvetlenia a intenzitou svetelného podnetu. Najkratšie reakcie sú na
podnety žltej farby, potom červenej, zelenej a nakoniec sivej farby (Štulrajter, 1989). Čím
ďalej je podnet umiestnený od centrálnej oblasti, tým je reakcia naň dlhšia (Schiefer et al.,
2001), poradie farieb sa zachováva, aj keď sa podnet aplikuje do temporálnej oblasti, len
reakčné časy na jednotlivé farby sú dlhšie (Štulrajter, 1989).
Čím je kontrast medzi podnetmi väčší, tým je reakcia rýchlejšia (Stejskal, 1998). Zvyšovaním
množstva podnetov sa reakčný čas spomaľuje (Macák – Hošek, 1986; Kuruc et al., 1971) a
znižuje sa tiež kvalita odpovede daná počtom správnych reakcií (Serwah – Marino, 2006).
Ďalšou charakteristikou reakčného času je jeho kvalita, ktorá môže byť vyjadrená počtom
správnych reakcií. Tá sa zvykne prejaviť pri disjunktívnom reakčnom čase, kedy jedinec na
určitý podnet môže reagovať výberom z viacerých možných riešení. Nie je teda dôležitý len
čas reakcie, ale aj výber správneho riešenia z viacerých variantov pri disjunktívnom reakčnom
čase.
Ďalšiu charakteristiku reakčného času predstavuje stabilita, ktorá môže byť vyjadrená
smerodajnou odchýlkou. Čím je smerodajná odchýlka menšia, tým je reakčný čas stabilnejší,
čo znamená, že sa dĺžka jednotlivých reakcií od seba menej odlišuje. To znamená, že jedinec
má tendenciu reagovať na podnety zhruba rovnako rýchlo.
V športoch ako napríklad box, zápasenie, džudo, môže znamenať jedna pomalá reakcia
prehru. V bežnom živote môže jedna pomalá reakcia znamenať život. Z tohto pohľadu je
stabilita reakcie veľmi dôležitým ukazovateľom reakcie.
Reakčný čas je pre niektoré športy jedným z kľúčových faktorov ovplyvňujúcich športový
výkon. Autori Nemec – Štefanková (2009) ho považujú aj za jedno z kritérií pre výber
talentovanej mládeže. Preto je potrebné venovať zvýšenú pozornosť rozvoju reakčného času
v senzitívnom období, kedy dochádza prirodzene k jeho zrýchlenému vývinu.
Zaujíma nás, či sa stabilita jednoduchého reakčného času intenzívne vyvíja v druhom ročníku
základnej školy a teda, či existuje rozdiel v stabilite jednoduchého reakčného času medzi
druhým a tretím ročníkom, a taktiež, či existujú rozdiely medzi pohlaviami v tomto vekovom
období.
CIEĽ
Zistiť úroveň a overiť rozdiely v stabilite jednoduchého reakčného času medzi druhým a
tretím ročníkom základnej školy bez rozdielu pohlavia a medzi pohlaviami v tomto vekovom
období.
HYPOTÉZA
Stabilita jednoduchého reakčného času žiakov druhého ročníka bez rozdielu pohlavia
bude na štatisticky nižšej úrovni ako u žiakov tretieho ročníka.
METODIKA
súbory predstavovali žiaci druhých a tretích ročníkov základných škôl na východom
Slovensku. Počty v jednotlivých ročníkoch zobrazuje tabuľka 1.
Tabuľka 1 Počty žiakov v jednotlivých výskumných súboroch
Chlapci
Dievčatá
Spolu
2. ročník
142
167
309
3. ročník
165
132
297
Spolu
307
299
606
Reakčný čas sme merali reakciomerom, ktorý pozostával z diódy červenej farby o priemere 2
cm osadenej do krabičky čiernej farby, tlačidla na vypnutie rozsvietenej diódy a softwéru
v počítači, ktorý náhodne generoval rozsvietenie diódy v intervale od 1 – 2 sekúnd. Úlohou
žiaka bolo stlačením príslušného tlačidla čo najrýchlejšie vypnúť rozsvietené červené svetlo.
V triede (meracej miestnosti) sa nachádzal len jeden žiak a testujúci. Žiakovi sa najprv
vysvetlilo čo má robiť, a potom nasledovalo jedno zácvičné meranie jednoduchého reakčného
času s 10 podnetmi. Potom nasledovalo samotné meranie jednoduchého reakčného času s 50
podnetmi, z ktorých sme vypočítali aritmetický priemer.
Stabilitu jednoduchého reakčného času pre každého jedinca sme zisťovali na základe
smerodajnej odchýlky od aritmetického priemeru z 50 reakcií.
Ako nezávislá premenná v našom výskume vystupoval vek a pohlavie detí.
Závislú premennú tvorila stabilita jednoduchého reakčného času.
Na overenie normality rozloženia sme použili Kolmogorov-Smirnov test. Identický test sme
použili i na overenie rozdielu stability jednouchého reakčného času v prvom a druhom
ročníku. Ako štatisticky významnú hodnotu sme považovali pravdepodobnosť omylu nižšiu
ako 0,05.
VÝSLEDKY
Stabilitu reakčného času sme zisťovali na základe smerodajnej odchýlky od
aritmetického priemeru rýchlosti reakcie, ktorú predstavovala úroveň reakčného času. V praxi
nie je dôležitá iba úroveň reakčného času, to znamená, ako rýchlo jedinec reaguje v priemere,
ale aj to, ako stabilne reaguje. To znamená, či sú jeho reakcie približne rovnako rýchle, alebo
naopak, raz reaguje rýchlo a potom pomaly.
V druhom ročníku bola stabilita jednoduchého reakčného času s = 397,51 (tab. 2).
Smerodajná odchýlka v druhom ročníku tvorila 58,26% z hodnoty aritmetického priemeru
(tab. 2). To znamená že, stabilita reakcie v druhom ročníku nebola na príliš vysokej úrovni.
Tabuľka 2 Percentuálne vyjadrenie stability jednoduchého reakčného času vzhľadom na
úroveň jednoduchého reakčného času
JRCA
JRCSD
%
2. ročník
682,34
397,51
58,26
3. ročník
348,06
140,02
40,23
JRCA – úroveň jednoduchého reakčného času, JRCSD – stabilita jednoduchého reakčného
času, % - percento, ktoré tvorí stabilita jednoduchého reakčného času z úrovne jednoduchého
reakčného času.
V treťom ročníku sme zaznamenali zlepšenie stability reakcie. Hodnota smerodajnej odchýlky
klesla na s = 140,02 (tab. 2). Čo predstavuje zlepšenie oproti druhému ročníku o 64,78%.
Zlepšenie je podľa Kolmogorov-Smirnovho testu štatisticky významné (tab. 3). Môžeme
konštatovať, že v treťom ročníku je stabilita reakcie oproti predchádzajúcemu ročníku vecne a
štatisticky vysoko významne lepšia. Tvorila 40,23% z hodnoty aritmetického priemeru. Na
základe toho môžeme usudzovať, že v treťom ročníku je už stabilita reakcie na pomerne
vyššej úrovni v porovnaní s druhým ročníkom. To je v zhode s prácami autora Feča (2010 a,
b), ktoré pojednávajú o vývine úrovne jednoduchého reakčného času.
Podľa výsledkov z týchto prác v druhom ročníku pokračoval vývin jednoduchej reakcie
pozorovaný v prvom ročníku, ale oproti prvému ročníku bol vývin oveľa prudší. Rovnako ako
v prípade výsledkov stability jednoduchej reakcie prezentovanej v tomto výskume sa zistili
štatisticky významné zmeny medzi žiakmi druhého a tretieho ročníka v prospech žiakov
tretieho ročníka, čo sa týka úrovne jednoduchého reakčného času. Tieto výsledky teda
potvrdzujú, že v druhom ročníku nastáva prudký vývin jednoduchej reakcie na svetelný
podnet.
Tabuľka 3 Porovnanie stability jednoduchého reakčného času medzi druhým a tretím
ročníkom (Kolmogorov-Smirnov test)
2. ročník
3. ročník
aritmetický priemer aritmetický priemer p
JRCSD – spolu
397,51
140,02
p < .001
JRCSD – chlapci
374,67
137,42
p < .001
JRCSD – dievčatá
416,94
143,27
p < .001
JRCSD – stabilita jednouchého reakčného času, posudzovaná na základe priemerného počtu
správnych reakcií, p – pravdepodobnosť, že aritmetické priemery sa štatisticky neodlišujú, Za
štatisticky významnú sme považovali hodnotu p nižšiu ako 0,05, významné hodnoty sú
zvýraznené červenou farbou (hrubšie).
V druhom ročníku bol konfidenčný interval pre stabilitu jednoduchého reakčného času pre
95% pravdepodobnosť ± 21,85. Homogenita súboru žiakov tretieho ročníka, čo sa týka
stability jednoduchej reakcie, sa v treťom ročníku zvýšila, o čom svedčí hodnota
konfidenčného intervalu ± 11,3 pre 95% pravdepodobnosť. Táto hodnota už odzrkadľuje
realitu pomerne presne.
Nezaznamenali sme štatisticky významné rozdiely v stabilite jednouchého reakčného
času medzi chlapcami a dievčatami ani v jednom zo skúmaných ročníkov. Na základe toho
môžeme konštatovať, že neexistuje rozdiel v stabilite jednoduchej reakcie medzi chlapcami
a dievčatami druhých a tretích ročníkov. Tieto výsledky sa trochu rozchádzajú s výsledkami
v práci autora Feča (2010 b), kde sa pozorovali štatisticky významné rozdiely v úrovni
jednoduchej reakcie na svetelný podnet medzi pohlaviami v treťom ročníku. V druhom
ročníku rozdiel medzi pohlaviami nebol pozorovaný.
V tomto výskume sme sa však zamerali na stabilitu a nie na úroveň jednoduchého reakčného
času. Z našich výsledkov a porovnaní vyplýva, že stabilita je osobitnou charakteristikou
reakčného času, ktorá sa môže vyvíjať iným tempom ako samotná úroveň jednoduchého
reakčného času.
ZÁVER
Na základe výsledkov výskumu môžeme konštatovať, že hypotéza sa nám potvrdila.
To znamená, že existujú štatisticky významné rozdiely medzi stabilitou jednoduchého
reakčného času medzi deťmi druhého a tretieho ročníka základnej školy.
LITERATÚRA
BELEJ, M. 2001. Motorické Učenie. Prešov: PU FHPV, 2. vyd.197 s. ISBN: 80-8068-041-8.
BELEJ, M. - KANDRÁČ, R. - MINČÍK, S. 2001. Telesný vývin a pohybová výkonnosť 1115 ročných rómskych detí. In Antropomotorika. Banská Bystrica: VSTVŠ, 2001. ISBN 80968726-1-3, s. 16-24.
FEČ, R. 2010. Rozdiely v úrovni jednoduchého reakčného času žiakov 1 a 2 ročníka
základnej školy. In: Pohyb člověka: Základní a sportovní motorika, diagnostika a analýza.
Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrave, pedagogická fakulta. ISBN: 978-80-7368-777-9
FEČ, R. 2010. Rozdiely v úrovni jednoduchého reakčného času žiakov 2 a 3 ročníka
základnej školy. In: pohyb člověka: Základní a sportovní motorika, diagnostika a analýza.
Ostrava: Ostravská univerzita v ostrave, pedagogická fakulta,. ISBN: 978-80-7368-777-9
CHOVANOVÁ, E.- MAJHEROVÁ M. 2006. Sledovanie reakčnej schopnosti v mladšom
školskom veku. In: Pohyb, šport, zdravie III. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela. s. 7075.ISBN 80-8083-249-8.
CHOVANOVÁ, E. 2009.Vplyv netradičných pohybových hier a cvičení na rozvoj reakčnej
schopnosti 7-10 ročných detí. In: Acta Facultatis exercitationis corporis universitatis
Presoviensis,
Vol.
3,
suppl.
3,
p.
32-37.
ISSN
1732-7156.
JAKOVLEV, N., N. – KOROBKOV, A., V. – JANASIS, S., V. 1962.Fyziologické a
biochemické základy sportovního tréninku. Praha: STN,. 278 s.
KANDRÁČ, R - NEMEC, M. - STACH, J. 2009. Špeciálna pohybová výkonnosť žiakov
atletických športových tried. In Atletika. Banská Bystrica: UMB, 2009, ISBN 978-80-8083889-8, 165-170.
KOHFELD, D., L. Simple reaction time as a function of stimulus intensity in decibels of light
and sound. Journal of Experimental Psychology, 1971 88 (2): 251-257.
KOMADEL, Ľ. – HAMAR, D. – NAPRAVNÍK, Č. – TINTÉRA, J. 1986. Telovýchovné
lekárstvo. Bratislava: SNP. 340 s.
KURUC, J. 1971. Cvičenia zo všeobecnej psychológie. Bratislava: SNP, 200 s.
LAUFBERGER, V. Malé tajemství života. Praha: ČSAV, 1980.
MACÁK, I. – HOŠEK, V. Psychológia telesnej výchovy a športu. Bratislava: SPN, 1986. 245
s.
NEMEC, M. – ŠTEFANKOVÁ, B. The possibilities of diagnostics of athletes in the sportdiagnostic centre at the Faculty of sport in Prešov. In: Przeglad naukowy kultury fizycznej
Uniwersytetu Rzeszowskiego :scientific review of physical culture of University of Rzeszów
2009, Poland. ISSN 1732-7156. no. 2, p. 155-158.
SERWAH, N. – MARINO, F., E., 2006: The combined effects of hydration and exercise heat
stress on choice reaction time. Journal of Science and Medicine in Sport, 2006. 9 (1-2): 157164.
SCHIEFER, U. – STRASBURGER, H. – BECKER, S., T. – VONTHEIN, R. – SCHILLER,
J. – DIETRICH, T., J. – HART, W. Reaction time in automated kinetic perimetry: Effects of
stimulus luminance, eccentricity, and movement direction. Vision Research, 2001. 41 (16):
2157-2164.
STEJSKAL, T. Reaktibilita športovcov. Prešov: Manacon 1998. ISBN: 80-85668-55-6
ŠTULRAJTER, V. Rozvoj nervosvalových schopností športovcov. Bratislava: SÚV ČSZTV,
Metodické oddelenie, Šport, 1989. ISBN: 80-7096-109-0.
ZUSKOVÁ, K. – MALÝ, T. – STEJSKAL, T. – DURKÁČ, P. 2010. Osobnosť športovca
z pohľadu vybraných oblastí psychológie a športu. Prešov, ISBN: 978-80-555-0134-5.
DIFFERENCES IN STABILITY OF SIMPLE REACTION TIME BETWEEN
STUDENTS OF 2nd AND 3rd CLASS OF PRIMARY SCHOOL
Rastislav FEČ, Karol FEČ, Alena BUKOVÁ
Pavol Jozef Šafárik University in Košice, Institute of Physical Education and
Sport
SUMMARY We dealt with finding out and comparing stability of simple reaction times on a
signal of red light between students of the second and the third class of primary school in this
article. We tested 309 students of second class and 297 students of the third class. Device
generated 50 stimuli from which we counted average. We used standard deviation from
average of simple reaction time to express stability of simple reaction time of particular
student. Our sample of students did not have a normal distribution. Hence, we used non
parametrical Kolmogorov-Smirnov test for comparing levels of reaction times between
particular groups. We assumed that students of the third class have higher stability of simple
reaction time than students of the second class. The hypothesis was conformed.
Key words simple reaction time, stability of simple reaction time, movement abilities
MOŽNOSTI A EFEKT TRÉNINKU U OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
Lucie FRANCOVÁ
Univerzita Pardubice, Katedra tělesné výchovy a sportu, Česká republika
RESUME Cíle průzkumu bylo zmapovat aktuální situaci a působení tréninkového procesu
na osoby s mentálním postižením, vycházející z názorů trenérů, učitelů a vychovatelů
pracujících s cílovou skupinou. Do průzkumu se zapojili trenéři, kteří pravidelně pracují s
osobami s mentálním postižením, připravují pohybové aktivity a účastní pravidelně
pořádaných soutěží. Pro zjištění aktuální situace tréninkového procesu osob s mentálním
postižením byl využit dotazník, do kterého se zapojili trenéři 33 sportovních oddílů České
republiky, které se zúčastňují soutěží pořádaných Českým hnutím Speciálních olympiád
(ČHSO) a Českým svazem mentálně postižených sportovců (ČSMPS). Průzkum potvrdil
zájem o pohybové aktivity u 90 % mladých svěřenců. Největší změny byly vysledovány na
psychickou stránku jedinců s mentálním postižením, kdy pozitivní změny tréninkového
programu pozorovalo 95 % trenérů. 75 % trenérů označilo pozitivní změny u svých svěřenců
v sociální oblasti a nejmenší změny (68 %) byly pozorovány na tělesnou oblast. Téměř
polovina oslovených klubů nemá přístup k materiálům, ze kterých lze čerpat inspiraci pro
trénink a většina trenérů by tyto materiály uvítala.
Klíčová slova Mentální postižení, tréninkový proces, stolní tenis, osobnost jedince.
ÚVOD
Se založením Českého hnutí speciálních olympiád roku 1990 a Českého svazu
mentálně postižených sportovců v roce 1992 se začaly rozšiřovat sportovní nabídky a
možnosti do oblasti jedinců s mentálním postižením.
VÝCHODISKA
Tento průzkum by měl být určitou aktuální informací o sportovních možnostech
jedinců s handicapem v České republice. Cílovou skupinou jsou jedinci s mentálním
postižením.
VYTYČENÍ SLEDOVANÉ OBLASTI
Omezení
Průzkum probíhal na omezeném vzorku populace s postižením. Důvodem bylo, že
zjistit celoplošný pohled na sport jedinců s mentálním postižením pod kvalifikovaným
vedením je komplikované. Organizovaný sport pod hlavičkou ČHSO a ČSMPS má svá
pravidla a z praxe víme, že ne všechny oddíly či jedinci se mají zájem se do této koncepce
zapojit, i když se sportu pravidelně věnují.
Vymezení
Podmínkou pro realizaci projektu bylo zaměření průzkumu pouze na jedince
s mentálním postižením pravidelně zapojených do sportovní přípravy.
VYTYČENÍ PROBLÉMU
Informace získané pomocí nestandardizovaného dotazníku jsou děleny do tří
samostatných podkapitol: zájem o pohybové aktivity, význam tréninků a dostupnost
materiálů vztahujících se k problematice sportu osob s mentálním postižením.
Zjištěné výsledky by měly být aktuální informací pro trenéry a vychovatele, kteří
pracují s jedinci s mentálním postižením.
CÍLE
Cílem studie bylo zmapování situace tréninkových možností u jedinců s mentálním
postižených a působení tréninku na osobnost jedince. Průzkum nebyl omezen věkem,
průměrný věk cílové skupiny byl 33let (Tabulka 1).
METODIKA
Výzkumný soubor
Projekt byl zaměřen na osoby s mentálním postižením žijící v domovech pro osoby se
zdravotním postižením, žáky či absolventy škol pro děti s intelektovými nedostatky. Do studie
se zapojili trenéři stolního tenisu sportovních oddílů, které se pravidelně účastní národních
turnajů pořádaných Hnutím Speciálních olympiád (ČHSO). Celkem bylo zapojeno 33 trenérů
pracujících orientačně s 1000 sportovci cílové skupiny.
Metody získávání dat
Pro zjišťování úrovně bylo použito dotazníku, který byl vytvořen cíleně pro účely
tohoto průzkumu. Dotazníky byly vyplněny trenéry stolního tenisu.
Otázky byly následující:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Jaký je věkový průměr vašich svěřenců věnujících se stolního tenisu?
Jaký je celkový počet svěřenců vašeho zařízení?
Jaký je počet svěřenců vašeho zařízení zapojených do sportovního programu?
Mají mladí či nově příchozí svěřenci zájem o zapojení se do pohybových aktivit?
Pozorujete u vašich sportujících svěřenců pozitivní změny po tělesné stránce?
Pozorujete u vašich sportujících svěřenců pozitivní změny po psychické stránce?
Pozorujete u vašich sportujících svěřenců pozitivní změny po sociální stránce?
Máte ve vašem zařízení materiály (knihy, časopisy, sborníky…), ze kterých můžete
čerpat inspiraci pro vámi vedené pohybové aktivity?
9. Jsou pro vaše svěřence využitelné materiály, které jsou používány v běžných
sportovních oddílech dětí a mládeže?
10. Využili byste materiály, které vycházejí z praxe s mentálně postiženými?
VÝSLEDKY
Situace v jednotlivých oddílech, které se účastnily tohoto průzkumu, se v určitých
otázkách shoduje a v jiných výrazně odlišná.
Výsledky získané na základě námi stanovených výzkumných otázek jsou vyjádřeny
v Tabulce 1.
Průměrný věk stolních tenistů s mentálním postižením, kteří jsou členy sportovních klubů
zapojených do naší studie, je 33 let (otázka 1, Tabulka 1).
Počet všech klientů námi oslovených zařízení je v průměru 100 osob na jedno zařízení (otázka
2, Tabulka 1).
Počet zapojených do sportovních programů je v průměru 31 osob na jedno zařízení (otázka 3,
Tabulka 1).
Dotázaní trenéři potvrzují zájem o pohybové aktivity u 90 % mladých a nově příchozích
svěřenců (otázka 4, Tabulka 1).
Jednoznačně byl trenéry potvrzen význam tréninkového programu pro osoby s mentálním
postižením. Na otázku č. 5-7 Tabulka1 kladně opověděla nadpoloviční většina dotazovaných
trenérů. Největší změny trenéři pozorují na psychickou stránku svých klientů, kdy kladně
odpovědělo 95 % trenérů. Nejmenší změny (68 %) byly pozorovány na tělesnou stránku.
Průzkum naznačuje výrazně větší vliv na psycho-sociální oblast než na tělesnou stránku
účastníků tréninku.
Nadpoloviční většina zúčastněných trenérů se shoduje, že nemají dostatek materiálů, ze
kterých lze čerpat inspiraci pro práci (otázka 8, Tabulka 1).
72 % odpovídajících trenérů uvádí, že pro práci s klienty s mentálním postižením nejsou
využitelné materiály pro běžnou populaci (otázka 9, Tabulka 1).
87 % trenérů potvrzuje zájem o specifické materiály, ze kterých by bylo možné čerpat (otázka
10, Tabulka 1).
Tabulka 1. Dotazník k tréninkovému procesu osob s mentálním postižením
Dotazník pro trenéry ČHSO
1. Jaký je věkový průměr vašich svěřenců věnujících se stolního
tenisu?
2. Jaký je celkový počet svěřenců vašeho zařízení?
3. Jaký je počet svěřenců vašeho zařízení zapojených do sportovního
programu?
Kladné
odpovědi
33 let
100
31
4. Mají mladí či nově příchozí svěřenci zájem o zapojení se do
pohybových aktivit?
90,60%
5. Pozorujete u vašich sportujících svěřenců pozitivní změny po
tělesné stránce? (např. po stránce zdraví, kondici…)
68,75%
6. Pozorujete u vašich sportujících svěřenců pozitivní změny po
psychické stránce? (např. v náladách, pocitech…)
94%
7. Pozorujete u vašich sportujících svěřenců pozitivní změny po
sociální stránce? (např. ve vzájemných vztazích, komunikaci…)
75,00%
8. Máte k dispozici ve vašem zařízení materiály (knihy, časopisy,
sborníky…), ze kterých můžete čerpat inspiraci pro vámi vedené
pohybové aktivity?
56,25%
9. Jsou pro vaše svěřence využitelné materiály, které jsou používány v
běžných sportovních klubech dětí a mládeže?
28,10%
10. Využili byste materiály, které vycházejí z praxe s mentálně
postiženými?
87,50%
DISKUSE
Výsledky našeho průzkumu naznačují specifickou situaci u osob s mentálním
postižením. Studie potvrdila zájem o pohybové aktivity u 90 % mladých a nově příchozích
svěřenců. Nutno v této souvislosti zmínit komplikace, které mohou vyvstat při nabídce
pohybových aktivit, kdy pravidelně prováděným aktivitám mohou bránit prostorové, finanční
či personální podmínky daného zařízení. Trenéři často uvádí velký zájem o pohybové
aktivity, ale v reálných podmínkách je možno pracovat jen s malou skupinou zájemců, kteří se
musejí na trénincích střídat. V tomto případě jsou naše údaje zavádějící, protože počet
zájemců o pohybové aktivity neodpovídá počtů sportovců pravidelně se věnujících danému
sportu.
Pro představu uvádíme aktuální situací u běžné populace, kdy Hátlová, Špůrková &
Šmídová (2007) ve své studii prezentovali vztah intaktní populace k pohybovým aktivitám.
Autorky uvádí, že pravidelně prováděnému sportu se věnuje 43 % mužů a 25 % žen, naopak
nízkou fyzickou aktivitou vykazuje 41 % mužů a 56 % žen.
Význam pohybu u sportujících jedinců s mentálním postižením, vliv na sociální
chování konkrétně adaptaci popisuje Válková (1996, 1998), jejíž výsledky potvrzuje i naší
studie. Studie autorů Válková, Hansgut & Nováčková (1998) potvrzuje vliv pohybových
aktivit na vnitřní prožívání osob s mentálním postižením, čímž se výrazně podílí na
socializaci jedinců. I v našem případě byl potvrzen vliv psychickou oblast jedinců
s mentálním postižením.
Důvodem menšího významu na fyzickou oblast může být to, že pravidelným
pohybovým aktivitám provozovaným v zařízeních pro osoby se mentálním postižením se
mohou trenéři či instruktoři věnovat jen v omezené míře, jak již bylo zmíněno. Z pravidel
Národních speciálních olympiád plyne podmínka tréninku 1x týdně, což je ve většině zařízení
maximum pravidelně prováděných aktivit a je tím plněna úloha spíše rekreační. Vliv na
zdraví a kondici tím není tak výrazný. Dalším výrazným faktorem je to, že u osob s
mentálním postižením se mohou přidružovat i další typy zdravotních postižení a zdravotních
problémů, na které musí během tréninků brát ohled. Situace je jiná v oblasti psychické a
sociální, kde při pravidelných trénincích dochází k určitému stereotypu, fixují se návyky,
zpevňují vzájemné vztahy klientů, klientů, trenérů či vychovatelů, vzájemná komunikace, což
má vliv na sebevědomí a celkovou osobnost jedince.
Rozvojem dětí s mentálním postižením se zabývaly studie autorek Samouilidou &
Válková (2007) a Finn &Válková (2007). Po absolvování stanoveného tréninkového
programu bylo zjištěno zlepšení v úrovni motorických schopností, sociálním cítění a chování
dětí. Shodně s autory zdůrazňujeme nutnost vedení pohybových aktivit, protože efekt tréninků
studie potvrzují. Jedinci s mentálním postižením nejsou samostatně schopni pokračovat
v dané aktivitě či cvičení, proto je nutné kvalifikované vedení tréninkových hodin.
ZÁVĚR
Dle našeho průzkumu byl potvrzen význam pohybových aktivit pro jedince
s mentálním postižením a zájem o jejich provozování. Ze získaných výsledků vyplívá, že
tréninkový program působí u jedinců s mentálním postižením pozitivní a významné změny.
Na základě výsledků průzkumu by bylo vhodné vytvořit přizpůsobené metodiky pro
jednotlivé sporty, kde by byly k dispozici zásobníky her a herních cvičení pro inspiraci při
plánování pohybových programů pro jedince s mentálním postižením, což je předmětem
dalších návazných studií.
Informace k akcím a aktuálně provozovaným pohybovým aktivitám osob s mentálním
postižením lze nalézt:
České Hnutí Speciálních olympiád http://www.specialolympics.cz/index.htm
Český svaz mentálně postižených sportovců: http://www.csmps.cz/
Centrum podpory integrace, Aplikované pohybové aktivity http://www.apa.upol.cz/web/
LITERATURA
FINN, K., & VÁLKOVÁ, H. (2007). Motor skills development in preschool children with
mental
and developmental disorders – the difference after a one year comprehensive
education program. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica, 37(4), 91- 98.
HÁTLOVÁ, B., ŠPŮRKOVÁ, A. & ŠMÍDOVÁ, J. (2007). Pohyb a mentální zdraví. Česká
kinantropologie, p. 25-30.
VÁLKOVÁ, H. (1996) The differences in behaviour indices of participants and non
participants in Special Olympics movement. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis
Gymnica, vol 26, p. 39 – 46.
VÁLKOVÁ, H. (1998). The development of indices of motor competence and social
behaviour of participants and non-participants in the Special Olympics movement. Acta
Universitatis Palackianae Olomucensis Gymnica, vol. 28, p. 53 - 60.
VÁLKOVÁ, H., HANSGUT, V. & NOVÁČKOVÁ, M. (1999). The reflection of Special
Olympics
sports interventional programme in inner experience of adolescents with
mental
retardation. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Gymnica,vol. 29, p.
57 - 64.
SAMOUILIDOU, A., & VÁLKOVÁ, H. (2007). Motor skills assessment and early
intervention for
preschoolers with mental developmental disorders (case studies). Acta
Universitatis Palackianae Olomucensis Gymnica, 37(1), 19-30.
POSSIBILITIES AND EFFECT OF TRAINING FOR PEOPLE WITH
INTELLECTUAL DISABILITIES
Lucie FRANCOVÁ
University of Pardubice, Department of Physical Education and Sport, Czech Republic
SUMMARY The aim of the survey was to map the current opportunities and the effect of the
training process for people with intellectual disabilities, based on opinions of trainers,
teachers and educators working with the target group.
Methods: Coaches participated in the survey regularly work with people with intellectual
disabilities, prepare and participate in physical activities and regularly organized events. The
questionnaire was used to determine the current situation of the training process of people
with intellectual disability. Coaches from 33 sports clubs in the Czech Republic involved and
these clubs take a part in competitions organized by the Czech Special Olympics (ČHSO) and
the Czech Association for mentally disabled athletes (ČSMPS).
Results: The survey confirmed the interest of physical activity in 90 % by young athletes. By
monitoring changes in the personality of the individual, we fond the biggest changes in
psychical area of individuals with intellectual disabilities, 95 % of coaches observed the
positive changes after training program. 75 % of coaches pointed the positive changes in the
social area and the smallest changes (68 %) were observed in the physical area. Almost half of
respondents clubs do not have access to the materials from which to take an inspiration for
training and most coaches would welcome these materials.
Keywords Intellectual disability, table tennis, training process, individual personality.
DIGITÁLNE POHYBOVÉ ZÁZNAMY HERNÉHO VÝKONU VO FUTBALE
Pavol GREGORA, Pavol PERÁČEK
Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta telesnej výchovy a športu, Katedra
športových hier
REZUMÉ Analyzovanie pomocou digitálneho pohybového záznamu vo vrcholovom futbale je
už teraz samozrejmosťou. Poznanie herného výkonu svojho družstva a družstva súpera, môže
byť rozhodujúce pri ceste za úspechom. Témou práce je analyzovať rôzne dostupné metódy
a prístupy k tvorbe zápasovej analýzy herného výkonu vo futbale prostredníctvom digitálneho
pohybového záznamu. Nové technológie nám dokonale umožňujú pozorovať a následne
spracovať dostatok informácií o sledovanom družstve, vďaka ktorým sa spätná väzba k hernému
výkonu stáva omnoho efektívnejšou. V práci sme využili metódu obsahovej analýzy dokumentu
a metódu kvalitatívnej analýzy. Uvedomujeme si, že práca s pohybovým digitálnym záznamom
je náročná, ale napriek tomu veľmi dôležitá. Trh ponúka široké množstvo digitálnych programov
pre tvorbu zápasovej analýzy herného výkonu, preto je dôležité poznať jednotlivé funkcie,
výhody a nevýhody daných softvérov. Vo výsledkovej časti sme sa zaoberali výhodami
digitálneho pohybového záznamu a počítačovým softvérom, ktoré nám umožňujú analyzovať
herný výkon družstva v zápase. Analyzovanie herného výkonu družstva v zápase
prostredníctvom digitálneho pohybového záznamu odporúčame zaradiť do riadenia tréningového
procesu.
Kľúčové slová: futbal, analýza herného výkonu, digitálne technológie.
ÚVOD
Za posledných 20 rokov sa objavili na trhu rôzne systémy (programy) zápasovej analýzy,
z ktorých každý softvér ponúka rôznu úroveň výkonnosti. Väčšina týchto systémov bola
vytvorená na univerzitách. Medzi prvých tvorcov patrí Hughes (ktorý vyvinul svoj prvý systém
v apríli 1986) a Franks (1986). V roku 1989 Journal začal využívať dotykovú klávesnicu. Ďalším
inovátorom bol Latter, ktorý získané výsledky sťahoval do databázy. Dufour, Gerisch a Reichelt
vyvinuli novší a ešte výkonnejší softvér. Napokon Winkler prišiel s počitačovým systémom
s podporou video analýzy zápasov. (CCDVS) od Reillyho a Stibbeho (EDS), Science and
Football system II, E. and F. N. Spon, London, v roku 1993 bol prvý systém, ktorý umožnil
analýzu hráčov súčasne v priebehu celého zápasu (Carling, Wiliams, Reilly, 2007).
Ekonomický potenciál futbalového priemyslu a rýchly rozvoj komerčne dostupných
technických možností, najmä v poslednom desaťročí zabezpečil, aby trh vyvinul veľa systémov
pre tvorbu zápasových analýz. Ten, kto chce analyzovať futbal, je dnes konfrontovaný
s množstvom dodávateľov, čo vedie k širokej škále produktov pre tvorbu analýzy, grafov
a prezentácií (Niedzkowski, 2011).
Mnoho trénerov oceňuje potenciál technológie pre tvorbu zápasovej analýzy výkonnosti,
ktorá pomáha v dennodennej práci trénera (Carling a kol., 2007).
Futbal ako kolektívna športová hra nie je veda, ale veda môže samotnému futbalu
výrazne pomôcť (Hipp, 2007).
CIEĽ
Analyzovať rôzne prístupy a metódy (poskytnúť prehľad rôznych prístupov a metód),
ktoré nám umožňujú tvorbu zápasovej analýzy herného výkonu prostredníctvom digitálneho
optického dátového nosiča.
ÚLOHY
Charakterizovať rôzne dostupné metódy pre tvorbu zápasovej analýzy herného výkonu.
METÓDA
Pre splnenie cieľa práce sme zvolili metódu obsahovej analýzy o prístupoch a metódach
tvorby zápasovej a záznamovej analýzy herného výkonu vo futbale prostredníctvom digitálneho
pohybového záznamu.
Uvádzané prístupy a metódy sme analyzovali z pohľadu písomných textov a obrazových
častí so zjavnými výsledkami skúmania metód a prostriedkov, ktoré prispievajú k tvorbe analýzy
herného výkonu. Účelovo sme vyhľadávali a analyzovali výskumné práce oficiálnej povahy.
Metóda, ktorou sme sa snažili poskytnúť čo najširšie spektrum výsledkov výskumov tvorby
zápasovej analýzy HV prostredníctvom digitálneho pohybového záznamu, má atribúty
kvalitatívnej analýzy.
VÝSLEDKY
DIGITÁLNE TECHNOLÓGIE
Digitálny pohybový záznam poskytuje
trénerovi i hráčom najkomplexnejší a
najpodrobnejší obraz o hernom výkone družstva a individuálnom hernom výkone hráčov. Tréner
sa môže opakovane vracať ku kritickým momentom, poukazovať na kľúčové momenty,
dôkladne rozobrať vybrané herné situácie z hľadiska priestorových charakteristík, časových
charakteristík, technickej realizácie herných činností a tiež plnenia si taktických úloh z pohľadu
jednotlivých hráčov a celého družstva. Takisto môže poskytnúť trénerovi i hráčom množstvo
informácií o sile, kladoch a nedostatkoch herného výkonu, aj celkovej koncepcii hry súpera
(Pakusza, Peráček, 2011).
Aj Kačáni (2000) potvrdzuje, že digitálny pohybový záznam zo zápasu sa v ostatnom
období stal najrozšírenejšou diagnostickou technikou, ktorá sa uplatňuje pri hodnotení hry.
Digitálny pohybový záznam (DPZ) a jeho výhody podľa Carlinga a kol. (2007):
1. DPZ poskytuje celý záznam zápasu. Mnohé kluby majú svoj archív, v ktorom
zhromažďujú záznamy o hernom výkone svojho tímu, ale aj informácie o súperovi,
ktorými môžu získať zásadné výhody vo vysoko konkurenčnom prostredí.
2. DPZ poskytuje cenné informácie, ktoré mohli byť zabudnuté trénerom v priebehu
zápasu.
3. DPZ je možné zamerať na vybrané aspekty výkonu (kondičné parametre, technicko –
taktické údaje.....).
4. Medzi najdôležitejšie výhody digitálnej technológie patrí možnosť opätovného
prehrávania hernej situácie, až kým tréner nemá absolútne relevantné informácie
o požadovanom jave.
5. Digitálny pohybový záznam môže byť použitý pre okamžitú analýzu a hodnotenie
(v priebehu polčasovej prestávky alebo až po skončení zápasu).
6. Digitálny pohybový záznam je veľmi dôverný spôsob predkladania a prezentácie
výkonu hráča a tímu na taktických poradách.
7. Obrovské množstvo informácií a aspektov pri spustení jednej sekvencie (prechod do
obrany, pozičná hra, pozícia viacerých hráčov...). Pro zone systém (stupeň 7)
poskytuje až 4.500 000 informácií o jednom zápase.
8. Pre začínajúcich hráčov môže byť digitálny pohybový záznam použitý pre lepšie
porozumenie taktiky a pre možnosť opakovaného sledovania technických nedostatkov.
9. Digitálny pohybový záznam umožňuje v reálnom čase zaznamenávať informácie do
počítača. Dokáže jednoducho prehrať, editovať, re-editovať alebo archivovať záznam.
Digitálny pohybový záznam umožňuje tiež aplikovanie grafických informácií ako sú
text, čiary a špeciálne body pre potrebu zdôrazniť.
10. Mobilnosť prístroja a jednoduchá manipulácia s kamerou, konštantný chod (Kačáni,
2000).
POČITAČOVÉ PROGRAMY PRE ANALÝZU HERNÉHO VÝKONU V ZÁPASE
Podľa Carlinga a kol. (2007), existuje mnoho softvérových programov, ktoré sú
špecializované na analyzovanie a editovanie zápasu. Medzi ne patrí SportEdit ( Pinnacle
Sports, USA), Videosequencer (Univerzálny športový program, Francúzsko) a Gamebreaker
(Sportinternational, Austrália), Castrol Performance Index alebo Pannini Digital (Taliansko).
Všetky tieto systémy používajú digitálny časový kód zaznamenávajúci presný moment
riešenia rôznych herných situácií, aby sa uľahčil prístup, editácia a vizualizácia herného
výkonu v zápase. V súčasnosti sú tieto systémy využívané na vrcholných podujatiach ako sú
MS, ME, LM a EL.
Digitálne technológie sa neustále menia, vylepšujú, preto je dôležité, aby tréneri
poznali systémy pre tvorbu zápasovej analýzy a poznali aj typ informácií, ktoré daný systém
poskytuje.
Počítače umožňujú proces analyzovania zápasu v dvoch významných úrovniach:
dátový vstup a výstup. Vstup zahŕňa vkladanie a zaznamenávanie dát, zatiaľ čo výstup
spracuje dáta a prezentuje ich. V súčasnej dobe existuje množstvo špeciálnych softvérových
programov pre hodnotenie herného výkonu hráčov a družstva (Přidal, 2011).
Počítačové programy môžeme rozdeliť na (Pakusza, Peráček 2011):
a) Grafické a animačné programy – môžeme ich využiť pri analýze vývoja zápasu, plnení
taktických úloh (Přidal, 2011) alebo pri tvorbe tréningových jednotiek (napr. Soccer Creator).
Tact Foot – program, ktorý preferuje UEFA má optimálne uplatnenie pri vizualizácií a
animácií cvičení v tréningovom procese. Navyše umožňuje vytvárať vlastné animácie
tréningových cvičení (Borbély a kol., 2006).
b) Programy slúžiace k plánovaniu a evidencii tréningového procesu, napr. Firma Soccer
Collection má program SoccerWEB, ktorý je profesionálny Online-Program k vedeniu a
analýze mužstva. SoccerWEB spája SoccerTEAM a SoccerTRAINING do jedného programu
– spravuje káder mužstva, tréningové jednotky a zápasy vrátane všetkých štatistických údajov
(http://www.soccer-collection.org). Tento program je využívaný prevažne v Nemecku.
Ďalším takýmto programom je Easy2Coach, ktorý patrí medzi najpoužívanejšie v nemecky
hovoriacich krajinách. Aj na Slovensku používame podobný program už od roku 1995
(Kačáni, Peráček, Holienka, 1995).
c) Štatistické programy - Podľa Carlinga a kol. (2007) môžeme tento systém analyzovania
charakterizovať ako vari najjednoduchší zo všetkých novodobých systémov. Rovnako, ako
pri písomnej forme analyzovania zápasu, je zložený zo štyroch faktorov: hráč, poloha, čas a
herná situácia. Stretnutie sa zaznamenáva buď digitálnou alebo analógovou kamerou, ktorá
prenáša obraz do počítača. Niektoré systémy nemusia používať záznam zápasu, ale analytik
môže spracovať zápas v reálnom čase na štadióne. Avšak tieto programy poskytujú len
štatistické informácie. Väčšina moderných systémov používa digitálne video nahrávanie,
ktoré má výhodu, že v čase spracovania zápasu zaznamenáva čas automaticky. To znamená,
že ak analytik určitú časť zápasu prehrá a spracuje, počítač automaticky zaznamenáva presný
čas v zápase, kedy k hernej situácii došlo. Tieto vybrané herné situácie môžu byť jednoducho
prístupné, stlačením jedného tlačidla. To zamedzí zdĺhavému vyhľadávaniu danej situácie.
Jedným z programov zameraným na vyhodnocovanie štatistických údajov je Sports
Code Pro (Obr. 1) vyvinutý firmou Sportecinternational. Sportscode umožňuje hĺbkovú
analýzu niektorých vybraných charakteristík individuálneho herného výkonu hráčov, ako aj
prehľadné archivovanie celosezónnych údajov o hre mužstva (Borbély a kol., 2006).
d) Programy slúžiace k spracovaniu digitálneho pohybového záznamu
Dartfisch – TeamPro umožňuje individuálny pohľad pre správnu klasifikáciu
rozhodujúcich herných situácií v útočnej a obrannej fáze hry, kľúčových herných činností
jednotlivca. Špeciálnou službou programu je systém, ktorý zabezpečuje okamžité prehrávanie
určitých herných situácií. Vďaka čomu je zabezpečená okamžitá spätná väzba a tréner môže
získať okamžitú objektívnu informáciu.
Okrem toho sa dá v programe Dartfisch vytvoriť a použiť celý rad možností pre
úpravu obrázkov. Takže tréner má jasný prehľad o priestore (vzdialenosti, pozícii hráčov a
podobne). Pokiaľ ide o praktickosť, doba učenia je znížená a práca trénera je zjednodušená
(Bisanz, Gerisch, 2011).
Obr. 1. - Sports Code Pro
SIMI- Scout poskytuje analytický systém herných situácií a riešení herných situácií
jednotlivými hráčmi v hre v interakcii s televíznym záznamom, počítačom a pozorovaním.
Tréner si môže kedykoľvek prehrať požadovanú hernú situáciu, načítať rôzne činnosti
jednotlivých hráčov alebo využiť aj štatistiky a grafy (Bisanz, Gerisch, 2011),
(www.simi.com).
Fubalytics (Nemecko) je jedným z najnovších programov pre analyzovanie herného
výkonu. Bol vyvinutý na univerzite v Berlíne. Výhodu je individuálne nastavenie parametrov,
ktoré chceme analyzovať. Systém sa skladá zo štyroch kamier (umiestnené v rohoch ihriska),
databázy a počítača alebo tabletu (www.fubalytics.de).
Master coach ponúka pestrú ponuku pre profesionálny, amatérsky alebo mládežnícky
futbal. Amisco Pro a Pro Video sú softvérové programy, ktoré umožňujú analyzovať herný
výkon v zápase. Okrem toho vie Amisco Pro vyhodnotiť aj štatistický materiál vo forme
tabuliek a grafov. Tréner vďaka tomu môže mať presné a špecifické informácie z
videomateriálu. Amisco Pro systém je technicky náročná technológia, ale náročná je aj
ekonomicky (celý zápas v najpodrobnejšej kvalite stojí cca 120.000 €) a vyžaduje inštaláciu
ôsmich kamier na štadióne (Bisanz, Gerisch, 2011). Možnosť analyzovania herného výkonu
v priebehu zápasu (4.500 000 údajov ) je veľmi náročné aj personálne a preto sú tréneri
spokojní s výsledkami analýzy až po skončení zápasu.
Ďalšou veľkou nevýhodou tohto typu systému je možnosť využitia softwaru iba na
vlastnom štadióne. Video vybavenie vyžaduje čas na prípravu celého zariadenia a nie je
prenosné (Carling a kol., 2007).
Sage Game Manger je program, ktorý sa okrem analýzy herného výkonu mužstva a
jednotlivých hráčov, zameriava aj na ich zaťaženie v zápase. Program umožňuje sledovať
efektívnosť hráčov v herných činnostiach a vzájomne ich porovnávať. Umožňuje kresliť
priamo do videozáznamu (Borbély a kol., 2006).
e) Diagnostické programy
Diagnostické programy sú zamerané na hodnotenie vonkajšieho zaťaženia hráča.
V súčasnej dobe je problematika získavania dát sofistikovanými metódami založených na
niekoľkých technológiách:
Moderné kartografické metódy – SportSec, Track Performance, systémy založené na
ultrazvukovom, infračervenom a rádiovom vlnení – Inmotio 3D Soccer, systémy založené na
GPS a DGPS - GPSports, systémy založené na digitálnom zázname a následnom transferu
pohybu hráča do súradnicového systému (Tracking system) – ProZone Amisco (Hůlka, Bělka,
Tomajko, 2012).
ZÁVER
V práci sme analyzovali výhody digitálneho pohybového záznamu a tiež sme uviedli,
že trh ponúka veľké množstvo programov s rôznymi funkciami, ktoré nám umožňujú
spracovať údaje zo zápasu. Preto je pri ich výbere dôležité poznať funkcie, výhody
a nevýhody daných softvérov. V rámci spätnej väzby pomáha digitálny pohybový záznam
nielen trénerom, hráčom, vedcom, ale aj širokej verejnosti. Domnievame sa, že post analýza
HV pomocou elektronických dát ponúka ešte možnosť všetky dôležité herné charakteristiky
podrobne analyzovať ( kondičné parametre, technicko taktické údaje o hernom výkone....).
Pre multimediálne potreby nám takáto analýza umožňuje ukladať a archivovať kľúčové herné
situácie z celej sezóny. Databáza údajov z celej sezóny nám umožňuje stanovovať vývojové
trendy vo futbale. Netvrdíme, že moderná technológia zaručí tímu víťazstvo, ale výrazne
môže pomôcť tento cieľ naplniť a pomáha zefektívniť tréningový proces. Preto odporúčame
zaradiť do riadenia tréningového procesu spätnú väzbu vo forme analýzy herného výkonu
prostredníctvom digitálneho pohybového záznamu ( okamžitú objektívnu informáciu pre
trénera).
LITERATÚRA
BISANZ, G. – GERISCH, G. 2011, Fussball – Kondition – Technik – Taktik und Coaching,
Aachen: Mayer and Mayer Verlag, 2011. ISBN 978-3-89899-568-9.
BORBÉLY, L. – GANCZNER, P. – PALDAN, R. – SINGER, O. 2006, Útočenie celého
mužstva alebo Ako sa dnes útočí – 1.diel, Nové Zámky: Vydavateľstvo AZ Print, 2006. ISBN
80-969506-8-1
CARLING, C. – WILLIAMS, A. –REILLY, T. 2007, Handbook of soccer match analysis,
London, Routledge, 2007. ISBN 0-415-33909-X.
Fubalytics [online] [Cit. 20. mája 2012, 18:00] Dostupné na <www.fubalytics.de>
GREGORA, P. 2012, Hodnotenie hry družstva vo futbale prostredníctvom digitálneho optického
dátového nosiča, Bratislava: 2012, Bakalárska práca.
HIPP, M. 2007, Futbal – Rozvoj vybraných pohybových schopností, diagnostika a strečing
v družstve vrcholového futbalu, Bratislava : Mladé letá, 2007. ISBN 978-80-10-01146-9
HŮLKA, K., BĚLKA, J., TOMAJKO, D. 2012, Medzinárodná konferencia športových hier,
FTVŠ UK Bratislava, 2012.
KAČÁNI, L., PERÁČEK, P., HOLIENKA, M. 1995, Denník trénera. UFTS- SFZ ,
Bratislava, 1995.
KAČÁNI, L. 2000, Futbal – teória a prax hernej prípravy. Bratislava: Svornosť, 2000, ISBN
80-08-03164-6 .
NIEDZKOWSKI, D. 2011, Technische Hilfsmittel zur Unterstützung der Spieanalyse. In
Fussball Training, 2011, č.11, s. 6.
PERÁČEK , P. – PAKUSZA, Z. 2011, Futbal, Bratislava : Vydavateľstvo IRIS, 2011. ISBN
978-80-89238-55-2.
PŘIDAL, V. 2011, Herný výkon v športových hrách, Bratislava: ICM AGENCY, 2011. ISBN
978-80-89257-36-2.
SIMI [online] [Cit. 25. mája 2012, 16:00] Dostupné na<www.simi.com>
Soccer collection [online] [Cit. 20. mája 2012, 12:54] Dostupné na<http://www.soccercollection.org>
DIGITAL MOVING RECORDS OF A GAME PERFORMANCE IN FOOTBALL
Pavol GREGORA, Pavol PERÁČEK
Comenius University in Bratislava, Faculty of Physical Education and Sports, Department
of Sport Games
SUMMARY Analyzing by a digital moving record in top football is recently a matter of course.
Knowing your team and the opponents may be crucial in striving for success. The theme of this
work is to analyze various methods and approaches to making a game performance analysis in
football by the digital motion record. New technologies allow us to fully observe the process and
then have enough information about the observed team that make the feedback of the game
performance much more efficient. In this work we used the method of document content analysis
and the qualitative analysis method. We realize that working with digital moving record is
difficult, but very important. The market offers a wide variety of programs for creating a game
performance analysis, that is why it is important to know the different functions, advantages and
disadvantages of the software. In the Results part we worked with the advantages of the digital
moving record and motion computer software that allow us to analyze the game of a team in then
match. We recommend to include the analyzing of the team´s game in the match by a digital
moving record in the management of the training process.
Key words: football, digital technologies, analysis of a game´s performance
POROVNANIE KVALITY INDIVIDUÁLNYCH HERNÝCH ČINNOSTÍ
BRANKÁROV NA ME A VYBRANÝCH ZÁPASOV CORGOŇ LIGY VO FUTBALE
Oto HONZ
Centrum jazykov a športu Strojníckej fakulty STU Bratislava, SR
REZUMÉ Autor v príspevku porovnáva kvalitatívne charakteristiky vybraných
činností brankárov na ME 2004 a Corgoň ligy 2012 vo futbale.
herných
ÚVOD
S vývojom futbalovej hry neustále rastú požiadavky na herné schopnosti brankára.
Brankári musia ovládať okrem individuálnych herných činností (ďalej IHČ) vyplývajúcich
z ich funkcie aj herné činnosti hráča v poli, funkciu ďalšieho libera.(Ježek,1994, Viktor,1998)
Realizácia herných činností závisí od poznania danej hernej situácie, od poznania súhrnu
podstatných vzťahov medzi faktormi tvoriacimi vonkajšie podmienky činnosti jednotlivca,
skupiny, alebo celku(Navara,1986, Kačáni,2000).Z tohto dôvodu sme sa pokúsili porovnať
kvalitatívne charakteristiky IHČ na ME 2004 s vybranými brankármi slovenskej najvyššej
súťaže.
CIEĽ
Cieľom príspevku je porovnať IHČ brankárov a rozšíriť poznatky v zápasoch na ME
2004 a Corgoň ligy 2012.
METODIKA
Základnou metódou na zisťovanie faktov a ich vlastností bolo pozorovanie.
Z videozáznamu sme do pripraveného záznamového formulára zaznamenávali kvantitatívne
a kvalitatívne charakteristiky vybraných individuálnych herných činností. Na spracovanie a
vyhodnotenie údajov sme použili percentuálnu frekvenčnú analýzu výskytu herných činností.
Pri interpretácii výsledkov sme sa opierali o vecnú a logickú analýzu.(Baláž-MajherováKasa,1997)
Súbor tvorili reprezentační brankári družstiev, ktoré sa zúčastnili ME 2004 a Corgoň ligy
2012 vo futbale. Sledovali sme 10 reprezentačných družstiev ME a 8 družstiev Corgoň ligy
a vyhodnotili 18 individuálnych herných výkonov brankárov.
ME 2004: Česko, Nemecko, Portugalsko, Grécko, Rusko, Bulharsko, Španielsko, Taliansko,
Dánsko, Švédsko
CL 2012: Trnava, Trenčín, Senica, Bratislava, Nitra, Prešov, Žilina, Ružomberok
VÝSLEDKY
Tab.1 Kvalitatívna charakteristika IHČ brankárov na ME2004 a Corgoň ligy 2012
Útočné herné
činnosti
Odkop od brány
Výkop
Vyhadzovanie lopty
Prihrávanie
Spracovanie lopty
Malá domov
Obranné herné
činnosti
Chytanie-br.čiara
Chytanie-pok.územie
Vyrážanie-br.čiara
Vyrážanie-pok.územie
Vybiehanie-mimo p.ú
Vybiehanie- pok.ú
Chytanie-celkovo
Vyrážanie-celkovo
Vybiehanie-celkovo
.+
53
30
44
53
39
19
ME 2004
.- spolu % úspešnosti
36 89
60
20 40
50
1
45
97
21 74
71
0
39
100
4
23
82
.+
59
8
47
84
50
35
Corgoň liga
.- spolu % úspešnosti
22 81
72
5
13
62
1
48
98
27 111
76
0
50
100
11 46
76
.+
34
37
8
8
2
38
71
16
40
ME 2004
.- spolu % úspešnosti
10 44
64,3
1
38
97,3
0
8
100
0
8
100
0
2
100
8
46
82,6
11 82
86,5
0
16
100
8
48
83,3
.+
20
41
10
1
7
12
61
11
19
Corgoň liga
.- spolu % úspešnosti
15 35
57
1
42
98
0
10
100
0
1
100
0
7
100
6
18
67
16 77
79
0
11
100
6
25
76
Získané výsledky prezentujeme v tabuľke 1.
Celkový výskyt IHČ brankárov oboch sledovaných súborov bol 918 (76,5% úspešnosť
zásahov).V roku 2012 sme zaznamenali v sledovaných zápasoch 462 kontaktov s loptou
(80,9%) a v roku 2004 - 456 kontaktov brankárov s loptou (80,0%). Môžeme konštatovať
vyrovnanosť kvality vo vybraných zápasoch, ale musíme brať na vedomie, že intenzita
a zložitosť sú premenlivé podľa priebehu zápasov, od kvalít súpera a iných aspektov.
Pri podrobnejšej analýze môžeme vidieť, že celkový realizovaný výskyt útočných
herných činností predstavoval hodnotu 659 (79% úspešnosť) a výskyt obranných herných
činností dosiahol hodnotu 259 zásahov brankárov (84% úspešnosť zásahov). Konštatujeme ,
že brankári dosiahli vyššiu kvalitu zásahov pri obranných herných činnostiach.
Útočné herné činnosti
Pri analýze kvalitatívnych charakteristík útočných herných činností môžeme
konštatovať, že najlepšie brankári ovládajú herné činnosti spracovanie lopty a vyhadzovanie
lopty, kde sa herná úspešnosť pohybovala od 97 až po 100%. Vysoká kvalita vykonania
uvedených herných činností je spôsobená tým, že vyhadzovanie lopty sa realizuje z ruky a na
pomerne krátku vzdialenosť a pri spracovaní lopty brankári nebývajú pod tlakom protihráča
a prihrávaná lopta od vlastného spoluhráča nie je prudká. V priemere najnižšiu úspešnosť sme
zistili pri hernej činnosti výkop (od 50 do 62% ). Realizuje sa na dlhú vzdialenosť a kvalita je
čiastočne determinovaná spôsobilosťou spoluhráčov vyhrávať osobné súboje.
Najvýraznejšie rozdiely v kvalite vykonávania hernej činnosti môžeme konštatovať pri
hernej situácie odkop a výkop. V ostatných IHČ sme výraznejšie rozdiely kvality
vykonávania herných činností nezaznamenali. Konštatujeme, že brankári sa prispôsobili
zmene pravidla o malej domov a v súčasnom tréningovom procese sa musí naďalej venovať
útočným herným činnostiam dostatočná pozornosť aby sa kvalita vykonania útočných
herných činností vyrovnala hráčom v poli.
Obranné herné činnosti
Pri analýze kvalitatívnych charakteristík obranných herných činností môžeme
konštatovať najhoršie výsledky v kvalite vykonania pri vybiehaní, podrobnejšie pri vybiehaní
v pokutovom území , keď sme zaznamenali 76% resp.83,3%-nú úspešnosť celkovo(82,6%
resp.67% v pokutovom území) . V chytaní lopty sa kvalita zásahov pohybovala v hodnotách
od 79% po 86,5%. Konštatujeme, že brankári ovládajú najhoršie hernú činnosť chytanie lopty
na bránkovej čiare, keď sme zaznamenali 57% resp.64,3% kvalitu vykonania herných
činností. V kvalite vykonania ostatných herných činností sme výraznejšie rozdiely nezistili.
.
ZÁVER
- môžeme konštatovať, že pri porovnaní vybraných obranných a útočných herných
činností brankári vykonávajú obranné herné činnosti na kvalitatívne vyššej úrovni
- z údajov môžeme konštatovať, že sa kvalita útočných aj obranných herných činností sa
v sledovaných zápasoch na ME 2004 v porovnaní so slovenskou CL 2012 výrazne
nelíši, obranné herné činnosti vykonávali kvalitnejšie brankári na ME 2004 a v
útočných herných činnostiach sme zaznamenali vyššiu úspešnosť u brankárov CL
-
kvalitatívne najúspešnejšie vykonávali brankári útočné herné činnosti spracovanie
lopty (100%) a vyhadzovanie lopty (97%) a obrannú hernú činnosť vyrážanie lopty
(100%) a najhoršiu kvalitu sme zaznamenali vo vykopávaní lopty a chytaní lopty na
bránkovej čiare
- musíme konštatovať a odporučiť pre prax neustále zaraďovať do tréningového procesu
útočné herné činnosti, pretože najnovšie vývojové tendencie nútia brankára vykonávať
funkciu akoby ďalšieho hráča v poli.
THE COMPARISON OF QUALITY REALIZATION INDIVIDUAL OF GAMES
ACTIVITIES GOALKEEPERS TO EUROPEAN CHAMPIONSCHIP AND
SELECTED MATCHES OF CORGOŇ LEAGUE IN FOOTBALL
Oto HONZ
Centre of Languages and Sports, Faculty of Mechanical Engeneering, Slovak University
of Technology
SUMMARY The autor in the kontribution comapares with qualitative performance selected
gaming activities goalkeepers on ME 2004 and Corgoň league 2012 in football.
LITERATÚRA
Baláž, J.-Majherová, M.-Kasa, J.:Metodológia telesnej výchovy a športu II. Bratislava PdF
UK 1997
Kačáni,L.:Futbal.Teória a prax hernej prípravy.Bratislava:SPN, 2000.143s.
Navara,M.:Kopaná.Teorie a didaktika.Praha:SPN,1986.s.184
Honz, O.:Zápasové zaťaženie brankára vo futbale. In: Optimalizácia zaťaženia v telesnej
výchove a športe. Bratislava, STU 2000, s.51-56
Ježek, V.: Analýza MS 1994.ÚČFT,1994
Viktor, I.: Fotbal a tréning. Praha, ČMFS 1998/3,4 ,s.25-27
POHYBOVÉ HRY ZAMERANÉ NA ROZVOJ BASKETBALOVÝCH ZRUČNOSTÍ
ŽIAKOV 2. STUPŇA VYBRANEJ ZÁKLADNEJ ŠKOLY
Andrea IZÁKOVÁ – Robert HASIDLO
Katedra telesnej výchovy a športu, Fakulta humanitných vied, Univerzita Mateja Bela,
Banská Bystrica, Slovenská republika
REZUMÉ Príspevok prezentuje výsledky skúmania vplyvu pohybových hier na rozvoj
vybraných basketbalových zručností žiakov 2. stupňa vybranej základnej školy. Zistili sme, že
aj prostredníctvom pohybových hier môže dôjsť k pozitívnej zmene úrovne basketbalových
zručností a nie je nutné využívať len oveľa častejšie zaraďované prostriedky nezáživného
drilu. Sme presvedčení, že výsledky výskumu rozširujú poznatky o rozvoji basketbalových
zručností a sú prínosom pre diagnostiku ich úrovne, ako aj obohatením teórie a praxe o nové
prístupy vyučovania športových hier v školskej Telesnej a športovej výchove.
Kľúčové slová: basketbal, basketbalové zručnosti, pohybové hry
PROBLÉM
Za najstaršiu písomnú charakteristiku hry je považovaná definícia lekára Galena
z roku 150 p.n.l. Hra je činnosť, ktorá príjemným spôsobom zamestnáva telo i ducha, pre telo
je odpočinkovým cvičením a ducha mierne unaví (Adamčák – Nemec, 2010).
Charakterizovať pohybovú hru je pomerne zložité. Podľa Rovného (1988) je
pohybová hra od začiatku existencie človeka neoddeliteľnou zložkou jeho kultúry, zladenou
s jeho tvorivou prácou, túžbami a ideálmi, fantáziou, prípravou na život ale aj občerstvením,
vášňou života. Mazal ( 2000 ) chápe pohybovú hru ako zámernú, uvedomelú, organizovanú
pohybovú aktivitu dvoch a viacerých ľudí v priestore a čase s dopredu dohodnutými
pravidlami. Je charakterizovaná napätím, radosťou, veselosťou, motiváciou k činnosti,
uplatnením rôznych zručností, pohodou a tiež súťaživosťou.
Takéto široké poňatie pohybovej hry vyžaduje vysvetlenie jej funkcie v jednotlivých
vývojových etapách ľudskej spoločnosti až po súčasnosť, kde patrí medzi univerzálne
prostriedky športovej a telesnej výchovy (Argaj a kol., 2001).
Pohybová hra sa chápe ako neoddeliteľná súčasť telesnej výchovy a športu
(Vladovičová, 2001).
Existuje veľké množstvo triedenia pohybových hier, ale najčastejšie sa hovorí o triedení
pohybových hier:
podľa zamerania pre úvodnú, hlavnú a záverečnú časť hodiny (ukľudnenie
organizmu),
z pohľadu prevládajúcej pohybovej schopnosti, ktorú pohybová hra rozvíja,
podľa zamerania na konkrétny druh športu.
V našom príspevku sa zaoberáme pohybovými hrami zameranými na športovú hru
basketbal. Slovo basketbal sa skladá z dvoch anglických slov: basket (kôš) a ball (lopta).
Basketbal je dynamická športová hra. Charakterizujú ju acyklické pohyby, vysoké nároky na
koordinačné schopnosti a rôzne typy zaťažení s charakteristickými požiadavkami na aktérov
tejto hry. Ide o faktory limitujúce, podmieňujúce a doplňujúce v biologickej, motorickej a
psycho-sociálnej oblasti (Vojčík et al., 1997).
Basketbal je kolektívny, halový a loptový šport, v ktorom sa musia dodržiavať stanovené
pravidlá (http://sk.wikipedia.org/wiki/Basketbal).
Basketbal patrí v školskej Telesnej a športovej výchove medzi základné tematické celky tematický celok Športové hry. Úlohou Športových hier je dosiahnuť u žiaka takú úroveň
osvojenia herných činností jednotlivca a herných kombinácií a systémov, že je žiak schopný
hrať stretnutie podľa pravidiel. V športovej hre basketbal je úlohou Telesnej a športovej
výchovy na 2. stupni ZŠ rozvíjať základné kondičné a koordinačné schopnosti a nadobudnúť
nasledovné zručnosti :
prihrávka jednou rukou od pleca,
dribling,
streľba zhora z miesta, z krátkej a strednej vzdialenosti,
bránenie hráča bez lopty a s loptou.
(http://www.statpedu.sk/files/documents/svp/2stzs/isced2/vzdelavacie_oblasti/telesna_vychov
a_isced2.pdf).
CIEĽ VÝSKUMU
Cieľom výskumu bolo zistiť vplyv pohybových hier na rozvoj basketbalových
zručností žiakov 2. stupňa vybranej základnej školy . Na základe dosiahnutých výsledkov
prispieť k rozšíreniu poznatkov o rozvoji basketbalových zručností v školskej telesnej
výchove.
METODIKA VÝSKUMU
Výskumu sa zúčastnilo 48 žiakov. Išlo o žiakov piateho ročníka zo Spojenej katolíckej
školy a základnej školy Sv. Michala v Nemšovej.
Výskum prebiehal na Základnej škole sv. Michala v Nemšovej, v období september 2010
až február 2011. Na začiatku výskumu, prvý septembrový týždeň 2010, bolo vykonané
vstupné testovanie basketbalových zručností experimentálnej skupiny. Testovanie sa
uskutočnilo v telocvični, v ktorej prebiehali hodiny telesnej výchovy, po miernom zahriatí
a rozcvičení. Pre zistenie úrovne basketbalových zručností sme použili testovaciu batériu od
Tománka (2003), ktorú sme upravili pre vlastné potreby a doplnili testami od Vojčíka (1997).
Použili sme 4 testy basketbalových zručností (podrobný popis testov je uvedený v uvedenej
literatúre):
Two bounce drill (Osmička okolo nôh),
Double leg – single leg,
Člnkový beh 8 x 10 m s loptou,
Driblingový štvorec.
Po vstupnom testovaní sme v období september 2010 až február 2011 zaradili do výskumu
náš experimentálny program, ktorý sme aplikovali priamo do hodín telesnej výchovy
experimentálnej skupiny. Vo výskume sme použili jednofaktorový experiment, kde
experimentálnym činiteľom bol zásobník pohybových hier, ktorý sme zaraďovali do obsahu
hodín telesnej výchovy experimentálneho súboru 2 krát v týždni, v úvodnej časti vyučovacej
hodiny v rozsahu 10 - 15 minút, zriedkavo v hlavnej časti hodiny.
Prvý februárový týždeň 2011 bolo vykonané výstupné testovanie basketbalových
zručností. Výstupné testy boli realizované v identických podmienkach s podmienkami,
v ktorých boli realizované vstupné testy. V priebehu mesiaca marec sme uskutočnili
matematicko-štatistické spracovanie získaných výsledkov.
Súbor pohybových hier (ide len o čiastočný výber hier, vzhľadom na rozsah príspevku):
LOPTOVÁ VOJNA: Vytvorí sa päťčlenné družstvo.
Družstvo sa rozostaví okolo ihriska a jeden hráč sa postaví
do stredu ihriska. Hráči po obvode majú dve volejbalové
lopty, ktorými sa po signále za stanovený časový limit (30
sekúnd) snažia čo najviackrát zasiahnuť hráča v strede.
Hráči na obvode si počítajú za každý zásah jeden bod. Po
ukončení časového limitu jeden hráč z obvodu nahradí hráča
v strede a hra pokračuje až dovtedy, kým sa nevystriedajú
všetci hráči.
BOMBARDÉRY: Dajte každému loptu a vyberte jedného až
troch hráčov, ktorí budú „ bombardéry „ . Ostatní sa snažia
driblovať čo najbližšie pri svojom tele tak, aby ochránili svoju
loptu. Bombardéri sa pokúšajú trafiť svojou loptou do nôh
ostatných hráčov. Každý hráč, ktorého lopta bola zasiahnutá, sa
HON
NA ZAJACE:
Nakončí,
obdĺžnikové
ihrisko vyznačíme
stáva
bombardérom.
Hra
keď sú zasiahnuté
všetky lopty.
v rovnakej vzdialenosti od seba čiary. Na každú sa postaví
jeden hráč z družstva honcov. Družstvo zajacov sa zhromaždí
pred prvou čiarou, na znamenie sa snaží prebehnúť ihrisko tak,
aby ich nechytili honci. Honci sa môžu pohybovať len na
vyznačených čiarach a jeden po všetkých. Zajac, ktorý je
chytený,
sa musí STRETNUTIA:
vrátiť na začiatokHráči
a pokúša
sa o novýna
prebeh.
HRA NA ŠTYRI
sa rozostavia
ploche
Zajac,
ktorý
prebehol
celé
ihrisko,
získava
bod
a
tiež
sa
ihriska podľa schémy. Na signál zmenia miesta ( kruhy )
pokúša o nový
prebeh.
Po troch
minútach
si družstvá
driblingom.
Jeden
hráč stojaci
v strede
štvorca
sa snaží vymenia
zaujať
úlohy. Víťazí
družstvo,
viac bodov.
niektoré
z voľných
miest.ktoré
Komuzíska
sa nepodarí
zaujať miesto
v kruhu, musí zostať v strede. Učiteľ môže meniť smer pohybu
hráčov, obmedziť voľbu méty ( kruhu ) ... .
VÝSLEDKY
VÝSLEDKY VÝSKUMU
Po spracovaní výsledkov vstupného a výstupného merania sme zistili, že sa úroveň
sledovaných basketbalových zručností zlepšila v každom teste a naplnil sa náš predpoklad
o možnosti rozvíjať basketbalové zručnosti prostredníctvom pohybových hier. Náš
predpoklad vychádzal zo všeobecne známej charakteristiky pohybových hier, že pôsobia
ako silne motivujúci a aktivizačný prvok školskej telesnej výchovy. Pre prehľadnejšie
vyhodnotenie sme získané údaje spracovali do tabuľky 1.
Tabuľka 1 Testy basketbalových zručností
V. ročník
september 2010
V. A
V. B
Testy
V. ročník
február 2011
V. A
V. B
n
x
n
x
n
x
n
x
Člnkový beh (s)
24
31,80
24
33,15
24
30,50
24
31,45
Driblingový
štvorec (s)
24
33,60
24
33,40
24
31,50
24
32,20
Double leg –
single leg
(počet pokusov)
Two bounce drill
(počet pokusov)
24
13,50
24
11,50
24
15,00
24
13,00
24
25,00
24
23,50
24
26,50
24
25,00
Vysvetlivky: n – počet, x – aritmetický priemer, s - sekundy
Ako vidíme z tabuľky 1, sledovaní žiaci dosiahli vo všetkých ukazovateľoch lepšie
výsledky po skončení experimentu v mesiaci február 2011, ako v mesiaci september 2010.
V teste „Člnkový beh“ sa zlepšili žiaci V.A. triedy o 1,30 s a žiaci V.B. o 1,70 s, v teste
„Driblingový štvorec“ sa žiaci V.A. zlepšili o 2,10 s a žiaci V.B. o 1,20 s. V teste „Double leg
– single leg“ sa počítal počet dotykov ľavej ruky s loptou za 30 sek. V tomto teste sa žiaci
V.A. aj žiaci V.B. zlepšili vo výstupných testoch rovnako o 1,50 dotykov. V poslednom teste
„Two bounce drill“ (Osmička okolo nôh) sa situácia zopakovala z predchádzajúceho testu.
Žiaci obidvoch tried sa zlepšili o 1,50 úderov (driblingov).
Na základe dosiahnutých výsledkov nášho výskumu môžeme konštatovať, že
pohybové hry majú pozitívny vplyv na rozvoj basketbalových zručností, preto sa
domnievame, že môžeme odporučiť využitie pohybových hier so zameraním na basketbal na
hodinách telesnej a športovej výchovy a pomôcť tak k ich efektívnejšiemu využívaniu a
zvýšeniu záujmu žiakov o pohybové hry na 2. stupni základných škôl.
LITERATÚRA
ADAMČÁK, Š. – NEMEC, M. 2010. Pohybové hry a školská Telesná a športová výchova.
Banská Bystrica : FHV UMB, 2010. 209 s.
ADAMČÁK, Š. a kol. 2005. Pohybové hry a telovýchovné názvoslovie. Banská Bystrica : PF
UMB, 2005. 104 s.
ARGAJ, G. a kol. 2001. Pohybové hry. Bratislava: UK FTVŠ, 2001.
MAZAL, F. 2000. Pohybové hry a hraní. Olomouc : Hanex, 2000. 292 s.
ROVNÝ. M a kol. 1988. Pohybové hry detí predškolského veku. Bratislava: SNP, 1988.
208s.
VLADOVIČOVÁ, N. 2001. Pohybové hry. 1. vyd. Banská Bystrica : Pedagogická fakulta
UMB, 2001. 68 s.
VOJČÍK, M. a kol. 1997. Basketbal komplexne. Prešov: SBA, Manacon. 1997. 162 s. ISBN
80-85668-47-5
http://sk.wikipedia.org/wiki/Basketbal
http://www.statpedu.sk/files/documents/svp/2stzs/isced2/vzdelavacie_oblasti/telesna_vychova
_isced2.pdf
MOVEMENT GAMES TO PROGRESS BASKEBALL SKILLS SCHOOLCHILDREN
2. GRADES OF SELECTION PRIMARY SCHOOL.
Andrea IZAKOVA – Robert HASIDLO
Department of Physical education and Sports of Faculty Humanities, Matej Bel
University in Banská Bystrica, Slovak republic.
SUMMARY
The article presents research influence movement games for the development of
selection basketball skills schoolchild 2. grades selection primary school. Find out are, that
too through movement games is able to arrive positive change levels basketball skills and it is
not necessary utilize only by far more frequently ranking resources unpalatable drill. Trust,
that result research widen knowledge about progress basketball skills and are contribution for
diagnostician their levels, as well as enrichment theory and praxis about new approarchs
teaching athletic games at school of Physical education and Sports.
Keywords: basketball, basketball skills, movement games.
BIOMECHANIKA CHŮZE PŘED A BIOMECHANIKA CHŮZE A BĚHU PO
PŘETRŽENÍ ACHILLOVY ŠLACHY
Daniel JANDAČKA, Jaroslav UCHYTIL, David ZAHRADNÍK, Roman FARANA,
Karel FOLDYNA a Joseph HAMILL
1
Human Motion Diagnostic Center, University of Ostrava, Ostrava, Czech Republic
2
Department of Orthopedics, Slezká nemocnice Opava, Opava, Czech Republic
3
Biomechanics Laboratory, Department of Kinesiology, University of Massachusetts,
Amherst, Massachusetts, USA
REZUMÉ Cílem léčby ruptury Achillovy šlachy je opětovný návrat k původní kvalitě
života. Cílem studie je srovnat biomechaniku hlezenního kloubu při běhu na operované a
neoperované dolní končetině čtyři roky po operaci ruptury Achillovy šlachy u rekreačního
sportovce. Studovaný subjekt navštívil biomechanickou laboratoř měsíc před zraněním a
během čtyřech let po zranění. Operace, následná rehabilitace a čtyři roky trvající běžecký
tréninkový program u studovaného rekreačního sportovce nedosáhly úplného odstranění
následků ruptury Achillovy šlachy, přestože subjektivně uvádí jen minimální potíže při běhu.
Jak kinematika, tak kinetika pohybu postižené končetiny se liší od končetiny nepostižené. U
tohoto subjektu jsou při pravidelném běhu zvýšeny biomechanické rizikové faktory pro
zranění z přetížení.
Klíčová slova Atrofie svalů, přetržení Achillovy šlachy, symetrie, kinetická analýza, inverzní
dynamika, trénink
ÚVOD
Achillova šlacha je největší šlachou lidského těla. Její přetržení je devastující zranění,
které zapříčiňuje funkční deficit svalově šlachového komplexu musculus triceps surae
(Bressel, a další, 2004). Přetržení Achillovy šlachy se nejčastěji vyskytuje při sportu. Počet
případů tohoto zranění narostl během desíti let z poměru 2 ze 100 000 jedinců na 12 ze
100 000 jedinců. Typicky se toto zranění objevuje u mužů ve čtvrté až páté dekádě života a
obvyklým mechanizmem vzniku jsou pohybové aktivity, které obsahují excentrické zatížení s
následnou explozivní plyometrickou prací musculus triceps surae (Hess, 2010).
I po dvou letech od zranění přetrvává funkční deficit svalově šlachového komplexu
musculus triceps surae, nezávisle na léčebném přístupu (Molle, a další, 2002). Na
operovaných Achillových šlachách vybraných zvířat se ukázaly významné strukturální změny
(Eriksen, a další, 2002). Navíc byla také prokázána jejich nižší tuhost, síla a viskoelasticita
(Liu, a další, 1995). Cílem léčby ruptury Achillovy šlachy je opětovný návrat k původní
kvalitě života, ke kterému také patří sportovní aktivity. Fundamentálním pohybem při sportu
je běh, který se často stává prostředkem k získání zdravotně orientované zdatnosti. Jestliže
však víme, že svalově-šlachový komplex operovaného musculus triceps surae má funkční
deficit ještě dva roky po operaci (Bressel, a další, 2004), bude ovlivněna také biomechanika
běhu? Je možné, že u operované končetiny po operaci Achillovy šlachy jsou zvýšené
biomechanické rizikové faktory, které by mohly následně vyvolávat další patologie svalově
kosterního systému?
CIEĽ
Cílem studie je srovnat biomechaniku hlezenního kloubu při běhu na operované a
neoperované dolní končetině čtyři roky po operaci ruptury Achillovy šlachy u rekreačního
sportovce, který pravidelně běhá a u něhož byla diagnostikována atrofie svalové hmoty na
musculus triceps surae postižené končetiny. S vědomím strukturálních a funkčních změn u
operovaných Achillových šlach předpokládáme, že se při běhu projeví funkční deficit na
atrofované končetině oproti končetině neatrofované.
METODA
Subjekt měření
Muž, rekreační sportovec ve věku 35 let o hmotnosti 83 kg a výšce 1.84 m měl akutně
přetrženou Levou Achillovu šlachu v červnu roku 2008 při tenise. Jeden den po tomto zranění
se podrobil operačnímu zákroku, při němž byla přetržená Achillova šlacha sešita otevřenou
operační technikou sešitím. Po skončení rehabilitace započal subjekt měření s pravidelnou
pohybovou aktivitou. Postupně se dopracoval k jeho obvyklému objemu tréninku 30 až 50 km
běhu týdně. Tělesnou hmotnost 96 kg, která se u něj skokově zvýšila bezprostředně po
zranění vlivem nedostatku pohybu, postupně snížil na 83 kg v době této studie. Vývoj BMI
v průběhu pětiletého sledování je zobrazen na obrázku 1. V současné době se při běhu
subjektivně nevnímá téměř žádné potíže. Nicméně maximální obvod nepostiženého bérce činí
41 cm a maximální obvod postiženého bérce činí 38 cm. Na postižené končetině je délka
Achillovy šlachy o 3.5 cm větší a její šířka v nejužším místě o + 0.5 cm (2 cm a 2.5 cm) větší
než na nepostižené končetině. Při výkonnostním závodě v běhu na 10 km zaběhl v čase
43.23 s a maximální spotřeba kyslíku VO2max měřená na běžeckém ergometru při zátěžovém
testu byla stanovena na VO2max = 55.7 ml/kg/min při maximálním mechanickém výkonu
512 W a maximální tepové frekvenci HRmax = 179 b/min což souhlasí se stavem aerobní
zdatnosti před zraněním.
Obrázek 1. Vývoj Body mass indexu v průběhu jednoho roku před operací a čtyř let po
operaci Achillovy šlachy. Svislá plná čára označuje dobu zranění.
Protokol
Participant absolvoval šedesát návštěv fyziologické a funkčně antropologické
laboratoře za účelem měření BMI v průběhu pětiletého období (obr. 1) a testu maximální
spotřeby kyslíku. Biomechanickou laboratoř navštívil subjekt měření čtyřikrát. V květnu roku
2008 měsíc před úrazem a v roce 2012 čtyři roky po úraze byla prováděna dynamická analýza
chůze. Participant se podrobil nácviku chůze přes silové plošiny na 15 m dlouhém chodníku.
Následně svou přirozenou rychlostí chůze vykonal pět pokusů přes silové plošiny. Pokus byl
akceptován, pokud levá i pravá dolní končetina v jednom krokovém cyklu realizovala stojnou
fázi na silové plošině. Následovaly měření biomechaniky běhu, které byly naplánovány až ve
chvíli, kdy subjekt měření dosáhl původní úrovně BMI (pod 25 kg/m2) a aerobní zdatnosti
před operací vyjádřené výsledkem VO2max (nad 50 ml/kg/min) a desetikilometrovým během
na atletickém stadionu (pod 45 min). Opakovaná návštěva biomechanické laboratoře byla
naplánována z důvodu ověření spolehlivosti měření. Vždy po zahřátí a rozcvičení běžel
subjekt přirozeným způsobem 5 minut na běžeckém ergometru rychlostí 2.4 m·s-1. Následně
byla rychlost pásu ergometru zvýšena na 3.2 m·s-1 a po dvou minutách na 4.0 m·s-1. Při každé
ze tří rychlostí běhu byl pořízen minutový záznam kinematiky a dynamiky běhu. Subjekt
měření pravidelně trénuje na běžeckém trenažéru a je zvyklý běhat na běžeckém pásu. V této
studii jsme se zaměřili na rozbor běhu při rychlosti 3.2 m·s-1, což je přirozená rychlost běhu
studovaného jedince při tělesných cvičeních. Před samotným měřením byly na kůži bérce a
nohy umístěny bilaterálně reflexní značky o průměru 19 mm. Konkrétně byly kalibrační
reflexní značky umístěny na laterální a mediální epikotyl femuru, laterální a mediální
maleolus na neutrální běžnou běžeckou botu mizuno posteriorně za calcaneus a nad první a
pátou hlavu metatarsu nohy. Navíc byly na bérce umístěny klastry, tuhé destičky se shlukem
čtyř reflexních značek, a další dvě polohové reflexní značky kaudálně a laterálně na
calcaneus.
Experimentální nastavení
Funkční antropologie a fyziologie
Pro měření body mass indexu bylo využito bio-impedančního přístroje (TANITA 418 MA,
USA). Test maximální spotřeby kyslíku byl proveden na přístroji Lode Valiant motor-driven
treadmill (Groningen, Nederland).
Chůze Dvě silové plošiny Kistler (9286AA, Švýcarsko) zabudovány v podlaze byly
maskovány stejnou barvou povrchu jako okolní podlaha 15 m dlouhého chodníku
v biomechanické laboratoři.
Běh
Polohy reflexních značek v kalibrovaném prostoru laboratoře byly zaznamenávány
optoelektronickou stereofotogrammetrií o soustavě osmi infračervených kamer s frekvencí
247 Hz (Qualisys, Oqus 100, Švédsko). Kinetika byla měřena pomocí běžeckého ergometru
Bertec s integrovaným měřením reakčních sil na podložce s frekvencí 1235 Hz. Kinematická
a kinetická data byla časově a prostorově synchronizována. Před samotným měřením byla
vytvořena globální souřadná soustava pomocí pravoúhlého kalibračního zařízení o známých
polohách referenčních markrů. Výzkum byl proveden v Biomechanické laboratoři za
standardizovaných podmínek.
Analýza dat
Kinetická a kinematická data byla zpracována v programu Visual3D (C-motion,
Rockville, MD, USA). Rozsah sledovaného pohybu při běhu byl vymezen kontaktní reakční
silou 50 N na levé a pravé noze ve stojné fázi běhu. Počátek stojné fáze levé a pravé nohy byl
poslední měřený okamžik bezoporové fáze ve kterém reakční síla nepřekročila 20 N a konec
jako okamžik ve kterém vertikální reakční síla byla naposledy větší než 20 N. Krokový cyklus
běhu byl definován dvěma po sobě následujícími opakovanými ději, ve kterých naposledy
reakční síla levé nohy, která končila švihovou fázi, nepřekročila 20 N. Z každého ze dvou
oddělených měření v laboratoři biomechaniky bylo analyzováno 5 krokových cyklů.
Segmenty dolních končetin byly modelovány jako komolé kužely. Lokální souřadné soustavy
jednotlivých segmentů byly definovány při statickém kalibračním záznamu v přirozeném
stoji. Zaznamenané polohy referenčních značek v čase byly filtrovány low-pass filtrem
(fourth-order Butterworth filter) s frekvencí 12 Hz a analogové data ze kterých byly výpočtem
získány silové data byly filtrovány s frekvencí 50 Hz. Ze vzájemných poloh lokálních
souřadných soustav nohy a bérce byly získány úhlové dráhy, úhlové rychlosti a úhlové
zrychlení. Výstupní moment síly v sagitální rovině hlezenního kloubu, ve které je moment
síly při běhu největší v porovnání s transverzální a frontální rovinou byl vypočítán takto:
Přičemž
představuje výstupní reakční moment síly v hlezenním kloubu,
a
představují vertikální a anteroposteriorní reakční síly v hlezenním kloubu v lokálním
souřadném systému nohy,
je délka mezi středem proximálního kloubu a těžištěm nohy,
je délka mezi středem proximálního kloubu a bodem aplikace reakční síly podložky.
Takzvaný inerciální moment
můžeme pro segment nohy vypočítat z měřené úhlové
a kartézských složek symetrického tenzoru momentu setrvačnosti nohy
rychlosti segmentu
. Výstupní hlezenním kloubem přenášený výkon byl vypočítán jako součin okamžitého
výstupního momentu síly a úhlové rychlosti v sagitální rovině. Výstupní výkon je vyjádřen
v lokálním souřadném systému bérce pomocí Cardanovy sekvence Xyz. Negativní výkon
představuje absorbci energie prostřednictvím výstupní excentrické svalové akce a pozitivní
výkon generaci energie prostřednictvím výstupní koncentrické svalové akce. Z dynamické
analýzy chůze byly pro další zpracování využity maxima antero-posteriorních reakčních sil na
podložce při plantární flexi na postižené a nepostižené končetině.
Statistická analýza
Věcná významnost byla posuzována pomocí indexu velikosti vlivu (ES - effect of
size). Dle Hopkinse (2002) znamená ES (effect of sizes) velikost vlivu < 0,2 zanedbatelný,
0,2 – 0,6 malý, 0,6 – 1,2 střední 1,2 – 2,0 vysoký, 2,0 – 4,0 velmi vysoký a > 4,0 téměř
perfektní vliv. Všechny statistické výpočty byly provedeny v programu IBM SPSS 20.
VÝSLEDKY
Z měření dynamické analýzy přirozené chůze vyplývá, že nebyl významný rozdíl v
maximu anteroposteriorní reakční síly na podložce v propulzní fázi před zraněním mezi
pravou a levou dolní končetinou (225±11 N a 222±6 N, ES = 0.01). Čtyři roky po operaci
však bylo anteroposteriorní maximum reakční síly na podložce větší na končetině nepostižené
(224±5 N) než na končetině postižené (209±5 N, ES = 3). V tabulce 1 jsou prezentovány
výsledky závisle proměnných sledovaných v období, ve kterém sledovaný rekreační běžec
dosáhl původní výkonnosti, VO2max a BMI.
Tabulka 1. Indexy velikosti vlivu postižení na vertikální, předozadní a mediolaterální reakční
síly působící na postiženou a nepostiženou nohu ve stojné fázi běhu rychlostí 3.2 m·s-1.
Průměry a směrodatné odchylky reakčních sil jsou stanoveny z pěti pokusů v každém ze dvou
měření.
Veličina
Postižená sd Nepostižená sd
∆
První maximum VGRF (N)
1286
58
1167
53
119
Druhé maximum VGRF (N)
2076
29
1927
24
149
Úhel dorzální flexe při prvním kontaktu (°)
-10.2
0.7
-5.8
0.5 -4.4
Maximální moment plantírní flexe (Nm)
-184.8
2.0
-207.3
5.9 22.5
Maximální generovaný přenášený výkon (W) 739.6 57.4
859.9
64.2 -120.3
ES
2.1
5.6
7.3
5.1
2.0
r
Efekt
0.7 Velmi velký
0.9 Perfektní
1.0 Perfektní
0.9 Perfektní
0.7
Velký
DISKUSE
Rozdíly v charakteristikách pohybu dolních končetin při běhu jsou uváděny za příčinu
zranění z přetížení (Baur, a další, 2004). Silnou stránkou studie je evidence zcela symetrické
funkce plantární flexe vyjádřené maximem anteroposteriorní reakční síly na podložce při
chůzi sportovce před zraněním. Studie tak byla jedinečnou příležitostí pochopit změny
v biomechanice pohybu člověka při základní lokomoci s odstupem čtyř let, kdy sledovaný
jedinec znovunabyl původní aerobní zdatnost, běžeckou výkonnost a body mass index, jako
před úrazem. Předpoklad, že se při běhu projeví funkční deficit na atrofované končetině oproti
končetině neatrofované, se potvrdil. Jak výstupní generovaný hlezenním kloubem přenášený
výkon tak momenty síly plantární flexe ve stojné fázi jsou větší na nepostižené končetině.
Funkční deficit se projevuje zejména při odraze z nepostižené končetiny. Toto zjištění
souhlasí se studií, v níž byla studována žena před a po operaci ruptury Achillovy šlachy jejíž
postižený hlezenní kloub jeden rok po operaci vykazoval redukovaný výkon plantární flexe (21%) a nižší moment plantární flexe (-6%) ve srovnání s nepostiženou končetinou
(Silbernagel, a další, 2012). Navíc výstupní výkon v kolenním kloubu postižené končetiny
v sagitální rovině byl v této studii větší jak v absorbční (+24.7%) tak v generační (+10%)
stojné fázi. Koleno tak u této ženy zřejmě nahrazovalo nedostatečnou funkci svalů hlezenního
kloubu.
Věcně významně vyšší pasivní i aktivní maximum vertikální reakční síly podložky
působící na postiženou dolní končetinu oproti končetině nepostižené mohou být rizikovým
faktorem zranění z přetížení při běhu (Hreljac, 2004). Bylo zjištěno, že chronicky postižené
končetiny běžců tendinopatií Achillovy šlachy jsou vystaveny stejně velkým vertikálním
reakčním silám podložky jako končetiny kontrolní skupiny (Baur, a další, 2004). V této stuii
však u osmi běžců s postiženou Achillovou šlachou nebyla prokázána atrofie musculus triceps
surae ani funkční deficit dorsálních flexorů. Vyšší reakční síly při běhu subjektu měření v naší
studii jsou tedy pravděpodobně způsobeny spíše dlouhodobě přetrvávajícím funkčním
deficitem plantárních a dorsálních flexorů, nežli poraněním Achillovy šlachy. Funkční deficit
svalově šlachového komplexu a atrofie svalů bérce jsou častým doprovodným postižením
pacientů po operaci Achillovy šlachy.
Z výsledků kinematiky je patrné, že subjekt měření provádí první kontakt s podložkou
na postižené končetině s větší dorzální flexí v hlezenním kloubu. Přičemž McClay a Manal
(1998) naměřili u osmnácti zdravých běžců dorsální flexi při kontaktu menší než 5°, čemuž se
blíží v této studii výsledky nepostižené končetiny. Předpokládáme, že subjekt měření se
prostřednictvím větší dorzální flexe v hlezenním kloubu snaží kompenzovat nedostatečnou
funkci dorzálních flexorů. Nedostatečná funkce dorzálních flexorů jako je například musculus
tibialis anterior zapříčiňuje příliš rychlý pokles nohy na podložku čímž je negativně ovlivněn
odval chodidla. Z hlediska vytváření momentu dorsální flexe je postižená končetina při
prvním kontaktu ve výhodnější poloze o pět stupňů ve větší dorzální flexi. Rameno momentu
vnější síly v hlezenním kloubu se při větší dorzální flexi zmenšuje. Menší rameno vnější síly
znamená menší vnější moment síly. Menší vnější moment síly způsobuje pomalejší pokles
nohy na podložku což můžeme pozorovat na nižší úhlové rychlosti těsně po kontaktu
s podložkou. Nižší úhlová rychlost v hlezenním kloubu vytváří výhodnější podmínky pro
vytváření vnitřního momentu síly dorzálních flexorů. Lidské svaly jsou schopny produkovat
větší sílu při nižších rychlostech. Proto je pro dorzální flexory postižené končetiny výhodnější
počáteční poloha ve větší dorzální flexi. Tento způsob provedení prvního kontaktu následně
vyvolává větší první maximum vertikální reakční síly podložky na postižené končetině oproti
končetině nepostižené. Běh se tak stává pro postiženou končetinu rizikový z hlediska
impaktních sil (Hreljac, 2004). Dalším vysvětlením větší dorzální flexe při prvním kontaktu
může být delší Achillova šlacha a atrofie plantárních flexorů (vyšetření MRI) na nepostižené
končetině. Tato elongace a atrofie může negativně ovlivňovat svalově šlachové interakce a
celý cyklus zkrácení a protažení při stojné fázi postižené končetiny.
ZÁVĚR
Operace, následná rehabilitace a čtyři roky trvající běžecký tréninkový program u
studovaného rekreačního sportovce nedosáhly úplného odstranění následků ruptury Achillovy
šlachy, přestože subjektivně uvádí jen minimální potíže při běhu. Jak kinematika, tak kinetika
pohybu postižené končetiny se liší od končetiny nepostižené. Funkční svalový deficit se
projevuje především nižším výstupním momentem síly plantární flexe a nižším generovaným
výstupním výkonem při odraze ve stojné fázi postiženého hlezenního kloubu. Postižená
končetina realizuje první kontakt s podložkou ve větší dorzální flexi, což následně negativně
ovlivňuje odval chodidla a vyvolává tak větší pasivní i aktivní maximum vertikální reakční
síly na podložce. Maxima vertikální reakční síly jsou tedy větší na postižené dolní končetině a
jsou zvýšeným rizikovým faktorem zranění z přetížení při pravidelném běhu. Důvodem pro
realizaci prvního kontaktu s podložkou ve větší dorzální flexi postiženého hlezenního kloubu
v porovnání s nepostiženým kloubem může být prodloužená Achillova šlacha a nedostatečná
funkce plantární a dorzálních flexorů.
LITERATURA
BAUR, H, A DALŠÍ. 2004. Analysis of gait differences in healthy runners and runners with
chronic Achilles tendon complaints. Isokinetics & Exercise Science. 2004, Sv. 12, stránky
111-116.
BRESSEL, E, A DALŠÍ. 2004. Ankle joint proprioception and passive mechanical properties
of the calf muscles after an Achilles tendon rupture: a comparison with mutched controls.
Clinical Biomechanics. 2004, 19, stránky 284-291.
ERIKSEN, H, A DALŠÍ. 2002. Increased content of type III collagen at the rupture site of
human Achilles tendon. Journal Of Orthopaedic Research. 4. Eriksen H, Pajala A, Leppilahti
J, Risteli J., 2002, Sv. 20, stránky 1352-1357.
HESS, G. 2010. Achilles tendon rupture: a review of etiology, population, anatomy, risk
factors, and injury prevention. Foot & Ankle Specialist. 2010, Sv. 3, 1, stránky 29–32.
HOPKINS, W G. 2002. A scale of magnitudes for effect statistics. A new view of statistics
sportsci.org/resource/stats/effectmag.html. 2002. sportsci.org/resource/stats/effectmag.html.
HRELJAC, A. 2004. Impact and overuse injuries in runners. Medicine & Science In Sports &
Exercise. 2004, Sv. 36, stránky 845-849.
LIU, S, A DALŠÍ. 1995. Collagen in tendon, ligament, and bone healing. A current review.
Clinical Orthopaedics And Related Research. ., 1995, Sv. 318, stránky 265-278.
MCCLAY, I A MANAL, K A. 1998. Comparison of three-dimensional lower extremity
kinematics during running between excessive pronators and normal. Clin Biomech. 1998, Sv.
13, stránky 195-203.
MOLLE, M M, A DALŠÍ. 2002. Calf muscle function after Achilles tendon rupture. A
prospective, randomized study comparing surgical and non-surgical treatment. Scandinavian
Journal Of Medicine & Science In Sports. 2002, Sv. 12, stránky 9-16.
SILBERNAGEL, K G, WILLY, R W A DAVIS, I S. 2012. Pre- and Post-Injury Running
Analysis Along With Measurements of Strength and Tendon Length in a Patient With a
Surgically Repaired Achilles Tendon Rupture. J Orthop Sports Phys Ther. 2012, Sv. 42,
stránky 521-529.
BIOMECHANICS OF GAIT IN A PRE AND POST ACHILLES TENDON INJURY IN A RUNNER
REZUMÉ The objective of the Achilles tendon rupture treatment is to restore as close as
possible to the original quality of life. The aim of the study was to compare the biomechanics
of the involved and uninvolved ankle joint during running four years after the Achilles tendon
rupture surgery in a recreational runner. The participant visited the laboratory a month prior to
the injury and during four years after the surgery. The surgery, rehabilitation and a four-year
running training program did not completely eliminate the consequences of the Achilles
tendon rupture. Unaffected ankle joint had lower net plantar flexion moment and a lower net
generated ankle joint power during the take-off in the stance phase. First contact with the
ground was in a greater dorsiflexion which caused an increased ground reaction force overuse injury risk factor during regular running.
Key words Muscle atrophy, Achilles tendon rupture, symmetry, kinetics analysis, inverse
dynamics, training
POROVNÁNÍ ROVNOVÁHY TĚLESNÝCH KOMPONENT VYBRANÝCH SKUPIN
POPULACE ŽEN ČR
Michaela JURÁNKOVÁ
Fakulta sportovních studií Masarykovy Univerzity, Brno, Česká republika
RESUMÉ Cílem práce je analýza rovnováhy vybraných komponent tělesného složení u dvou
věkových skupin žen (29 - 38; 59 - 68 let). Analyzována byla distribuce tělesného tuku
a aktivní tělesné hmoty v pěti segmentech lidského těla (paže, trup, dolní končetiny).
Výsledky práce prezentují, že mladší ženy mají vyšší podíl aktivní tělesné hmoty, naopak
ženy starší věkové kategorie mají větší procento podkožního tuku.
U distribuce tělesných složek v obou skupinách, pozorujeme převážně vyvážené rozložení
aktivní tělesné hmoty i tuku na jednotlivých segmentech těla.
Klíčová slova: inbody, tělesná kompozice, bioelektrická impedance, ženy, podkožní tuk,
aktivní tělesná hmota
ÚVOD
V současné době se mnohem častěji setkáváme s názorem, že lidská populace je díky
sedavému životnímu stylu vystavena daleko větším zdravotním rizikům než v předchozích
letech. Nejedná se však při tom jen o hrozbu kardiovaskulárních onemocnění nebo nebezpečí
obezity.
Jako prostředek prevence se objevují různé způsoby zdravotních vyšetření, které tyto hrozby
mohou odhalit. Jedním z aparátů, který se na obezitologickou diagnostiku specializuje, je
zařízení InBody. Tento přístroj dovede během velmi krátké doby určit složení těla. Mimo jiné
dokáže stanovit distribuci podkožního tuku a aktivní tělesné hmoty v jednotlivých
segmentech těla.
Díky segmentové analýze na přístroji InBody můžeme porovnat končetiny mezi sebou,
pravou a levou stranu a srovnat horní a dolní polovinu těla. Vyvážení tělesných komponent, je
důležitý ukazatel nejen pro celkové složení těla, popřípadě rozložení svalů
a tuků v těle, ale je zajímavé i po stránce sportovní.
CÍL
Naším cílem bylo podívat se blíže právě na problematiku tělesné kompozice. Zaměřili jsme se
na rovnováhu vybraných komponent tělesného složení, konkrétně distribuci tělesného tuku a
aktivní tělesné hmoty v pěti segmentech lidského těla (paže, trup, dolní končetiny)
u dvou odlišných věkových skupin populace žen České Republiky.
METODIKA VÝZKUMU
Naměřená data využitá v této práci jsme získali z projektu OP vzdělání
pro konkurenceschopnost, CZ.1.07/2.3.00/20.0044, jehož koordinátorem je Fakulta
sportovních studií Masarykovy univerzity. Tento projekt se zaměřuje na zjišťování úrovně
pohybové aktivity u vybraných věkových skupin mužů a žen v ČR.
Pro práci nám byly poskytnuty dosavadní výsledky analýzy složení těla 120 žen z České
republiky. Ty se dobrovolně zúčastnily analýzy složení těla na přístroji InBody 720, při výše
zmíněném testování pohybové aktivity v druhé polovině roku 2011 a v prvních dvou měsících
roku 2012. Vybrané ženy spadají do dvou odlišných věkových skupin. První testovanou
skupinu tvoří 63 žen ve věku 29 - 38 let, druhou skupinu představuje 55 žen
ve věkovém rozmezí 59 – 68let.
Z výsledkových archů jednotlivých osob jsme vybrali data, která byla potřebná pro náš
výzkum (tělesný tuk a beztuková hmota na jednotlivých segmentech těla), a jejich analýzu
a následné vyhodnocení jsme provedli prostřednictvím statistického programu Statistica 10
CZ.
VÝSLEDKY
Ve vyhodnocování aktivní tělesní hmoty jsme se zaměřili na její obsah v jednotlivých
segmentech těla. Pro lepší možnost porovnání, jsme absolutní hodnoty převedli na procenta,
která odvozujeme z celkové tělesné hmotnosti.
Rozložení aktivní hmoty na jednotlivých segmentech těla (Tab. 1) nám ukazuje, že
v průměrných hodnotách se končetiny liší jen minimálně. Rozdíl v průměru mezi levou
a pravou horní končetinou je v setinách procent, mezi dolními končetinami rovněž v setinách.
V minimálních hodnotách se výsledky mezi stejnými končetinami také výrazně neliší.
Nepatrný rozdíl je vidět v maximálních měřených údajích aktivní hmoty
u dolních končetin. Zatímco nejvyšší hodnota u pravé nohy tvořila 14,01 % z celkové
hmotnosti testované osoby, u levé nohy byla nejvyšší naměřená hmotnost aktivní složky
pouze 13,8 %. Změřené údaje v oblasti trupu se pohybují mezi 26,56 do 37,32 %
z celkové hmotnosti.
Tab.1: Podíl aktivní tělesné hmoty na hmotnosti, skupina I.
Hmotnost Hmotnost Hmotnost Hmotnost Hmotnost
aktivní t. aktivní t.
aktivní t.
aktivní t.
aktivní t.
hmoty hmoty LHK hmoty T hmoty PDK hmoty LDK
PHK (%)
(%)
(%)
(%)
(%)
Průměr
Minimum
Maximum
Medián
Rozptyl
Směr. odchylka
3,67
3
4,46
3,68
0,11
0,34
3,62
3,05
4,43
3,61
0,11
0,33
31,78
26,56
37,32
31,47
7,5
2,73
11,47
8,5
14,01
11,34
1,95
1,4
11,47
8,47
13,8
11,48
1,93
1,39
Ve skupině žen mezi 59 - 68 lety bylo rozložení aktivní hmoty na jednotlivých segmentech
těla téměř stejně vyrovnané jako u předcházející skupiny.
Mezi pravou a levou horní končetinou jsou patrné rozdíly pouze v desetinách procent
v průměru, nejnižších i nejvyšších naměřených hodnotách. Obdobné výsledky se nám ukazují
i při srovnání pravé a levé nohy (Tab. 2).
Minimální a maximální změřená hmotnost aktivní složky na trupu také nenabývá výraznějších
hodnot.
Tab. 2: Podíl aktivní tělesné hmoty na hmotnosti, skupina II.
Hmotnost Hmotnost
aktivní t.
aktivní t.
hmoty PHK hmoty LHK
(%)
(%)
Průměr
Minimum
Maximum
Medián
Rozptyl
Směr. odchylka
3,44
2,62
4,15
3,45
0,11
0,33
3,36
2,57
4,19
3,38
0,1
0,31
Hmotnost Hmotnost Hmotnost
aktivní t.
aktivní t.
aktivní t.
hmoty T hmoty PDK hmoty LDK
(%)
(%)
(%)
29,28
21,82
35,25
29,27
7,12
2,67
9,85
7,68
12,37
9,84
1,44
1,2
9,84
7,47
12,17
9,98
1,48
1,22
Ve věkové kategorii 29 - 38 let není v rozložení tuku mezi pravou a levou paží téměř žádný
rozdíl. Minimální, maximální i průměrné hodnoty se mezi končetinami odlišují v setinách.
Nejnižší a nejvyšší změřený údaj se liší přibližně dvěma procenty z celkové hmotnosti (Tab.
3).
U podílu tukové hmoty na trupu můžeme sledovat větší diference. Minimální tuková
hmotnost, kterou jsme naměřili, je 5,7 %, naopak maximální 21,55 %.
Rozložení tuku na dolních končetinách je obdobné jako u distribuce tukové složky
u téže skupiny na horních končetinách. Téměř totožné jsou naměřené hodnoty pro levou
i pravou nohu. Největší rozdíl mezi podílem tuku na pravé a levé noze není víc jak 0,3 %.
Tab. 3: Podíl tukové hmoty na celkové hmotnosti, skupina I.
Hmotnost Hmotnost Hmotnost Hmotnost Hmotnost
tukové
tukové
tukové
tukové
tukové
hmoty PHK hmoty LHK hmoty T hmoty PDK hmoty LDK
(%)
(%)
(%)
(%)
(%)
Průměr
Minimum
Maximum
Medián
Rozptyl
Směr. odchylka
1,85
0,71
4,06
1,82
0,53
0,73
1,87
0,71
4,06
1,82
0,55
0,74
13,47
5,7
21,55
13,64
16,53
4,07
4,22
2,39
6,02
4,27
0,88
0,94
4,2
2,4
5,9
4,26
0,87
0,93
Pro druhou skupinu je distribuce tuku na pravé a levé horní končetině téměř totožná, rozdíly
jsou opět jen v desetinách procent. U žádné z žen nebyl naměřen markantnější rozdíl než 1 – 2
% na pravé nebo na levé paži.
Podstatnější je diference zjištěná na trupu mezi nejnižším a nejvyšším naměřeným údajem.
V této skupině se hodnoty pohybují mezi 12 - 24,92 %. Pouze jediná, zároveň minimální
naměřená hmotnost tukové složky na trupu je pod hranicí 10 %. Výrazně proto klesá pod
ostatní naměřené výsledky v oblasti trupu (Tab. 4).
V pravém a levém segmentu dolní poloviny těla se zjištěné množství tuku neliší
v průměrných, minimálních ani maximálních hodnotách. Ani u žádné z žen nebyl vidět větší
rozdíl mezi tukem na pravé a levé noze.
Tab. 4: Podíl tukové hmoty na celkové hmotnosti, skupina II.
Hmotnost Hmotnost
tukové
tukové
hmoty PHK hmoty LHK
(%)
(%)
Průměr
Minimum
Maximum
Medián
Rozptyl
Směr. odchylka
2,61
0,72
5,2
2,38
0,91
0,95
2,66
0,96
5,32
2,51
0,89
0,94
Hmotnost Hmotnost Hmotnost
tukové
tukové
tukové
hmoty T hmoty PDK hmoty LDK
(%)
(%)
(%)
17,6
4,82
24,92
17,8
16,34
4,04
5,14
2,65
8,53
5,08
1,11
1,05
5,11
2,65
8,42
5,02
1,06
1,03
DISKUZE
Při rozboru distribuce aktivní hmoty na jednotlivých segmentech těla docházíme k závěrům,
že rozložení aktivní hmoty je podobné u obou testovaných skupin.
Naměřené hodnoty v mladší kategorii jsou vyšší než u starší kategorie, především v oblasti
dolní poloviny těla. Na dolních končetinách je rozdíl v průměrných naměřených údajích
přibližně 2 % mezi testovanými skupinami.
Větší podíl aktivní tělesné hmoty u mladších žen připisujeme aktivnějšímu způsobu života a
vyšší míře pohybové činnosti, která s přibývajícím věkem klesá.
Distribuce tuku na horních končetinách se u skupin liší přibližně o 0,7 % z celkové hmotnosti,
na dolních končetinách je tento rozdíl téměř 1%. V oblasti trupu je podíl tuku dokonce více
jak 4 % z celkové hmotnosti.
Můžeme tedy potvrdit, že starší věková skupina má podíl tukové složky znatelně větší než
ženy v mladší věkové kategorii.
Protože vidíme, že největší rozdíl v distribuci tuků je mezi skupinami v oblasti trupu,
domníváme se, že kromě snížení pohybové aktivity, je vyšší podíl tělesného tuku způsobený
i procesem menopauzy.
Při tomto ději začíná docházet k hromadění tukové tkáně a její redistribuci
do rizikových míst. Především do oblasti břicha, dále na boky a stehna.
ZÁVĚR
Po porovnání výsledků jsme zjistili, že u žen mladší věkové kategorie se hodnoty
aktivní tělesné hmoty mezi pravou a levou horní končetinou ani mezi dolními končetinami
výrazně neliší. Můžeme tedy říci, že při pohledu na celou testovanou skupinu, je aktivní
hmota mezi segmenty v rovnováze.
U starších žen je situace v oblasti aktivní svalové hmoty podobná. Rozdíly v aktivní hmotě na
horních i dolních končetinách jsou minimální. Proto vyvozujeme závěr, že aktivní hmota je u
celé skupiny také v rovnováze a nevidíme výraznější výkyvy.
U distribuce tukové složky je situace obdobná. Ani u jedné z věkových skupin se naměřené
hodnoty na končetinách mezi sebou výrazně neliší. I zde tedy můžeme říci, že rozložení
tukové složky je rovnovážné.
Můžeme tedy vyvodit závěr, že obě skupiny mají převážně naměřené hodnoty aktivní hmoty a
tuku na jednotlivých segmentech v rovnováze.
LITERATURA
Juránková, M. Rovnováha tělesných komponent vybraných věkových skupin populace žen ČR.
Nepublikovaná diplomová práce, Masarykova Univerzita. Brno, 2012.
COMPARING BALANCE OF BODY COMPONENTS IN SELECTED GROUPS OF
WOMEN POPULATION IN THE CZECH REPUBLIC
Michaela JURÁNKOVÁ
Fakulty of sports studies, Masaryk Univerzity, Brno, Czech Republic
RESUME The aim of the thesis is to analyze the balance of selected components of body
composition in two groups of women (age 29-38 and 59-68). The distribution of body fat and
lean body mass were analyzed in five segments of the human body (arms, trunk, lower limbs).
The results of the thesis presenting that younger women have a higher proportion of lean body
mass and elder women have conversely higher percentage of subcutaneous fat.
In the distribution of body components in both groups we can see predominantly balanced
distribution of lean body mass and fat in individual segments of the body.
Key words:body composition, bioelectrical impedance, women, subcutaneous fat, lean body
mass
VYSOKOŠKOLSKÝ SPORT
Adam KRAVČÍK
VŠB-TU Ostrava, Česká republika
RESUMÉ Domnívám se, že sport je dnes jednou z nejčastějších aktivit při trávení volného
času a patří již do života téměř každého z nás a to platí i ve spojitosti s vysokými školami.
Článek je zaměřen na problematiku vysokoškolského sportu, zejména se dotýká historie,
současných aspektů a také významných sportovních organizací či asociací, jak na
straně české, tak i mezinárodní, které zajišťují soutěživost mezi studujícími studenty. Cílem
článku je analyzovat vysokoškolský sport z hlediska podmínek České republiky. Pro
zpracování byly použity metody interpretace dat a metoda analýzy.
Klíčová slova: Česká republika, sport, vysoká škola
1 HISTORIE
Skromné počátky spadají do čtyřicátých let 19. století, kdy v Praze působil mladý
posluchač práv Adolf Hájek, spoluzakladatel Akademického tělocvičného spolku. Po roce
1848 pak houfně vznikaly pod vlivem revolučních událostí různé studentské spolky, které též
pěstovaly tělocvik s branným obsahem. Od roku 1862 se založením Sokola rostl
význam sportovního ruchu.
V roce 1908 byl zřízen při Univerzitě Karlově tělocvičný ústav, jehož lektorem byl
jmenován Antonín Kryštof, čilý průkopník a šiřitel nové sportovní hry – české házené.
Od roku 1910 byl na jeho místo povolán doc. PhDr. František Smotlacha, který je považován
za zakladatele a organizátora Vysokoškolského sportu.
Po vzniku Československa (1918) byly zřízeny lektoráty TV v Brně, v roce 1927 též v
Bratislavě a postupně pak i v dalších místech. V Praze vzniká pod vedením Františka
Smotlachy Ústředí vysokoškolského sportu Praha. Cílem je pravidelně prováděná sportovní a
rekreační tělovýchovná činnost. Vzorem je antická harmonie těla a ducha.
Po roce 1945 byly znovu otevřeny Ústavy pro tělesnou výchovu na VŠ. V roce 1952 byly tyto
ústavy nahrazeny samostatnými katedrami TV na jednotlivých fakultách vysokých škol, a
to na doporučení Vysokoškolské rady UK. Na 1. LF UK v Praze byl nejdříve ustanoven
při Katedře tělovýchovného lékařství ....kabinet TV, který se v roce 1953 osamostatnil a
vzniklo tak samostatné pracoviště. Vedoucím katedry se stal doc. Josef Kozák.
Kromě hlavního úkolu kateder – starat se o fyzickou kondici a tělovýchovné vzdělání
budoucích lékařů, měla KTV i povinnost rozvíjet sportovní a zájmovou činnost studentů i
zaměstnanců fakulty.
Specifika VŠ sportu se těžce prosazovala vůči ČSTV nejen z důvodů odborných, ale i
politických. Vedoucí pracovníci ČSTV viděli ve vysokoškolském sportu složku, která nebyla
ochotna poslušně plnit jejich často neodborná rozhodnutí. Důslednou a usilovnou snahou se
podařilo jmenovat komisi a později Radu vysokoškolského sportu. V roce 1968
odsoudila konference VS okupaci ČSSR sovětskou armádou a sportovci TJ na VŠ
nenastoupili na protest k utkáním se sportovci SSSR. Tento postoj znamenal pro další rozvoj
vysokoškolského sportu řadu problémů s vedením ČSTV a někteří pracovníci museli své
funkce ve VS opustit. Díky podpoře MŠ se však vysokoškolský sport nadále rozvíjel.
Po
17.
11.
1989
odstartovala nová
etapa, která
navazuje
na tradice
vysokoškolského sportu, tak jak jí pojal její zakladatel František Smotlacha. Vysokoškolský
sport si klade za cíl pečovat o tělovýchovu a sport na VŠ a o pestré tělovýchovné a
sportovní vyžití celé akademické obce. Tělesná výchova a sport je nedílnou součástí
vysokoškolského studia a vzdělanosti. Ovlivňuje postoje studentů k tělovýchovným
aktivitám, ovlivňuje zdraví, fyzickou a duševní kondici, které jsou též nezbytným
předpokladem profesního uplatnění.
2 SPORT NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH A JEHO SOUČASNOST
V současnosti studentské sportovní aktivity v rámci vysokého školství lze rozdělit na
povinné a nepovinné. Ty povinné většinou zahrnují jeden a půl hodiny tělesné výchovy týdně,
případně zimní, resp. letní sportovní kurzy. Vysoké školy si koncepci výuky řídí po svém.
Zdá se, že oblíbeným modelem je povinnost získat předem daný počet kreditů za výše
uvedené sportovní aktivity. Tímto způsobem je výuka zajišťována na tradičních českých
i moravských univerzitách např. Univerzita Karlova, Masarikova Univerzita, Vysoká škola
ekonomická a jiné. Jednotlivé ústavy se pak liší pouze v počtu a koncentraci předepsaných
hodin či kreditů.
Na opačném pólu najdeme školy s nepovinnou výukou tělocviku např. Technická univerzita
v Liberci, umělecké školy, Univerzita Hradce Králové. Na nich se katedry TV, pokud existují,
zaměřují na přípravu vysokoškolsky vzdělaných sportovců – odborníků, případně zajišťují
chod sportovních oddílů, klubů a kroužků.
Fungování univerzitních sportovních klubů je pak, po vzoru anglosaských univerzit, prestižní
záležitostí. Některé kluby se mohou pochlubit účastí v nejvyšších tuzemských
i mezinárodních soutěžích.
Stav sportovních zařízení – bazénů, tělocvičen, atd. je uspokojivý. Mnohde došlo a dochází
k rozsáhlým rekonstrukcím. Vybavení je průběžně obnovováno. Možnost studentů tato
zařízení navštěvovat ve volném čase je dvojí. První skupinu tvoří studenti sportovních škol a
oborů, jejichž pobyt ve sportovních prostorách školy je žádaný. Ostatní studenti jsou omezeni
kapacitou, podřizují se pravidelné výuce. U bazénů pak jejich běžnému provozu. Málokdy tak
studenti získají víc nežli studentskou slevu. Naproti tomu je na většině škol účast na
volitelných kurzech neomezená. Nic, kromě rozvrhu hodin, vám tedy nebrání navštěvovat
v jednom semestru zároveň plavání, košíkovou a třeba kanoistiku, posilovnu nebo zdravotní
tělocvik. To vše zcela zdarma.
Tabulka č. 1 Přehled povinnosti TV na vybraných VŠ
Univerzita
Univerzita Karlova v Praze
Masarykova Univerzita v Brně
Vysoká škola ekonomická v Praze
VŠB - TUO Ostrava
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem
Slezská univerzita v Opavě
Západočeská univerzita
Povinná
Pouze na
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
PdF
Ano
Ano
Technická univerzita v Liberci
Ne
FPH-PdF
Univerzita Hradec Králové
Ne
PdF,FIaM - SpMg
Umělecké školy
Ne
Česká zemědělská univerzita v Praze
Ano
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Ano
České vysoké učení technické v Praze
Ne
FSV,FS,FEL,FIT,FD
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Ano
Univerzita Pardubice
Ano
3 ČAUS – ČESKÁ ASOCIACE UNIVERZITNÍHO SPORTU
Česká asociace univerzitního sportu (ČAUS) je multisportovní asociací, která sdružuje
43 vysokoškolských sportovních klubů a tělovýchovných jednot.
Nejvyšším orgánem ČAUS je Rada ČAUS. Výkonným a řídícím orgánem mezi zasedáními
Rady je 7 členný výkonný výbor. Výkonný výbor zřizuje k plnění svých cílů a poslání
odborné komise jednotlivých sportovních odvětví.
ČAUS je členem tělovýchovného a sportovního sdružení Českého svazu tělesné výchovy
(ČSTV) a Českého olympijského výboru.
Svou působností a charakterem činnosti je ČAUS zájmovým stavovským sdružením rezortu
Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Prostřednictvím svých základních článků,
kterými jsou vysokoškolské sportovní kluby a tělovýchovné jednoty, které se zřizují
především při vysoké škole nebo fakultě, sdružuje studenty a zaměstnance vysokých škol a
příp. další zájemce o vysokoškolský sport.
Kolektivním členem ČAUS jsou dle stanov katedry a ústavy tělesné výchovy a sportu.
Přidruženým členem je Česká asociace akademických technických sportů.
Posláním a hlavním cílem ČAUS je vytvářet a zajišťovat optimální podmínky pro rozvoj
sportovních a pohybových aktivit v klubech a na vysokých školách. Dle zpracované koncepce
rozvoje vysokoškolského sportu usiluje o stálé zvyšování odborné úrovně a kvalifikace
tělovýchovných pracovníků působících v klubech a učitelů TV na VŠ. Ve spolupráci s
katedrami a ústavy TV a sportu na všech vysokých školách v ČR organizuje každoročně
tradiční přebory vysokých škol.
Na organizaci a zajištění těchto SPVŠ se podílejí vysokoškolské sportovní kluby, katedry a
ústavy TV a regionální organizace v jednotlivých vysokoškolských centrech. Tyto soutěže
jsou realizovány na těchto úrovních: - Základní masové soutěže - soutěže na fakultách a VŠ
ve formě vysokoškolských lig, což jsou dlouhodobé soutěže přesahující rámec fakulty: České
akademické hry, Oblastní přebory VŠ (Praha, Čechy, Morava), Akademická mistrovství ČR,
příp. mezinárodní akademická mistrovství ČR, Vysokoškolské sportovní soutěže
jednorázového charakteru pořádané na území ČR, příp. s mezinárodní účastí. Jde o pravidelné
sportovní soutěže, které probíhají mimo soutěže sportovních svazů ČSTV. Zúčastňuje se jich
mimo členy Vysokoškolský sportovní klub a Vysokoškolská tělovýchovná jednota i velké
množství studentů neregistrovaných, zaměstnanců VŠ a ostatních zájemců o akademický
sport. Smyslem je podpořit a umožnit co nejširšímu počtu zájemců o vysokoškolský sport
přechod z oblasti povinných aktivit k pravidelným zájmovým a výkonnostním tělovýchovným
a sportovním činnostem.
Kromě masového a výkonnostního sportu ČAUS zajišťuje a koordinuje ve spolupráci se
sportovními svazy přípravu a účast akademické reprezentace na vrcholných soutěžích
pořádaných Mezinárodní federací univerzitního sportu (FISU), tj. na světových
univerziádách, akademických mistrovství světa a dalších mezinárodních vysokoškolských
sportovních akcích.
4 VYSOKOŠKOLSKÝ SPORT V ZAHRANIČÍ
Pokud hovoříme o sportu na zahraničních univerzitách, většinou se nám vybaví rozsáhlé
sportovní centrum v blízkosti univerzity, bazény, tenisové kurty, sportovní haly, atletický
stadion, apod. Pokud by byla řeč o amerických univerzitách, tak bychom našli navíc hřiště na
baseball či americký fotbal.
Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou na první pohled obrovské, ať už to je v tradici,
infrastruktuře, organizaci, zájmech či možnostech.
Některé zajímavé poznatky přináší například francouzský systém, který zahrnuje podobně
jako je tomu u nás tělesnou výchovu do učebních plánů formou volitelného předmětu, za
který mohou studenti získat kredit. Dalším zajímavým prvkem je ve Francii systém
sportovních soutěží. Studenti mají pro tuto činnost vyhrazeno jedno odpoledne, čtvrtek, kdy
neprobíhá jiná výuka a je tak dána možnost široké účasti studentů na soutěžích.
Studenti na švýcarských univerzitách hradí v rámci školného poplatek, který jim umožňuje
účast na sportovních činnostech, které univerzita organizuje. Stávají se automaticky členem
univerzitního sportovního klubu a jsou pro tuto činnost pojištěni. Švýcarský vysokoškolský
sport má navíc propracovaný systém centrálního rozdělení finančních prostředků od hlavního
sponzora vysokoškolského sportu.
Přes mnohé rozdílnosti jednotlivých zemí však mají všechny univerzity jedno společné, sport
jako takový, sport, který nepotřebuje tlumočníka.
Nedávno vyšla v Americe studie, která uvádí, že jeden dolar investovaný do sportu ušetří čtyři
dolary investované do zdravotnictví. Sport je i prevencí před drogovou problematikou, na
kterou se radikálně výdaje zvýšily. My bohužel řešíme až následky, nezabýváme se prevencí.
Neříkám, že sport vyřeší všechny problémy týkající se drog, ale určitě pomůže. Sport je také
vynikající reklamou. Např. v deníku New York Times se v devadesáti procentech případů, ve
kterých zmiňují ČR a Prahu, jedná o sportovní témata. Sport je nejefektivnější Public
relations kanál, který stát může mít. To dokazuje i sledovanost olympiády, na kterou se dívají
až tři miliardy diváků.
4. 1 SPORTOVNÍ STIPENDIUM
Sportovní i akademické stipendium je mnohem častější v USA, než ve většině jiných
zemí. Sportovní stipendia se udělují sportovcům s vynikajícími výkony, aby si mohli
financovat svá studia v USA.
Sportovci trénují se svými univerzitními týmy a reprezentuje univerzitu v různých turnajích a
soutěžích. Trenéři se starají o profesionální rozvoj týmu a mají podobné postavení jako
profesor.
Americké univerzity mají týmy ve všech druzích sportu. Tyto týmy jsou profesionálně vedené
zkušenými trenéry a slouží jako reklama příslušné univerzity v mnoha soutěžích. Pokud tým
má regionální nebo dokonce celostátní úspěch, média se budou zajímat o jeho vývoj. To je
důvod, proč se univerzitní týmy stávají prostředkem pro nábor nových studentů. Z tohoto
důvodu univerzity poskytují trenérům peníze na nábor talentovaných sportovců z celého světa
a pomáhají jim tak financovat studium, nebo dokonce celý jejich pobyt v zahraničí.
5 FISU – MEZINÁRODNÍ FEDERACE UNIVERZITNÍHO SPORTU
Mezinárodní federace univerzitního sportu byla založena roku 1949 a jednou z jejich
hlavní odpovědností je dohlížení na správný chod zimní a letní univerziády a akademického
mistrovství světa. FISU tvoří valná hromada (tzv. General Assembly), která se skládá ze
zástupců 153 národních federací univerzitního sportu. Toto shromáždění je hlavní kostrou
FISU. Volí výkonný výbor (tzv. Executive Commitee) na období 4 let, které pak vytváří
potřebné rozhodnutí pro hladký chod veškerého dění. Dále je zde 10 stálých komisí, které radí
výkonnému výboru v jejich specializovaných rezortech, aby zjednodušili plnění jeho
povinností. FISU je především financována především z organizačních poplatků, startovného,
televizních příjmů a z marketingových aktivit.
FISU je instituce, která byla vytvořena, aby propagovala sportovní hodnoty a podporovala
sportování v souladu s univerzitním duchem. Sportovními hodnotami se myslí povzbuzování
přátelství, bratrství, fair-play, vytrvalosti, čestnosti a spolupráce, jež se měli aplikovat mezi
studenty, kteří se v budoucnu stanou naplno zodpovědnými lidmi, kteří se uplatní v politice,
ekonomii, kultuře či průmyslu. Oficiální hymnou federace je skladba Gaudeamus igitur.
5. 1 UNIVERZITNÍ SPORTOVNÍ SOUTĚŽE
Univerzitní sportovní soutěže můžeme rozdělit do dvou základních skupin: mezinárodní a
národní.
- Světová univerziáda
Světová univerziáda je mezinárodní sportovní a kulturní festival, který se koná každé 2 roky a
má dvě části - zimní a letní. Pořádající města se střídají.
a) Letní univerziády
Program letní univerziády zahrnuje 12 povinných sportů ( atletika, basketbal, šerm, fotbal,
gymnastika, judo, plavání, skoky do vody, vodní pólo, stolní tenis, tenis a volejbal) a další
volitelné sporty (zpravidla 3), které vybírá hostitelská země. Rekordní univerziádou byla se
svými 9 006 zúčastněnými v Bankoku (Thajsko) v roce 2007 a co do počtu zemí v Daegu
(Jižní Korea) v roce 2003. V roce 2013 bude pořádajícím městem Kazaň v Rusku.
b) Zimní univerziády
Zimní univerziády zahrnují 7 povinných sportů (alpské lyžování, snowboarding, severské
lyžování = skoky na lyžích, běžky a severská kombinace, curling, lední hokej,
rychlobruslařský short-track, krasobruslení a biatlon) a 1 nebo 2 volitelné sporty, které vybírá
hostitelská země. Zde drží rekordy Turín ( 2 511 účastníků) a Innsbruck (50 zemí). V roce
2013 se bude zimní univerziáda konat v Trentinu v Itálii.
- Akademické mistrovství světa (AMS)
V období mezi světovými univerziádami pořádá FISU cca 30 akademických mistrovství světa
v těch sportovních odvětvích, které zpravidla nejsou zařazeny do programu světových
univerziád. Naše asociace se těchto AMS nejen úspěšně zúčastňuje, ale je i pravidelně jejich
pořadatelem (1994 - AMS v badmintonu a vodním slalomu, 1996 - AMS v triatlonu, 1998 AMS v judo, 2000 - AMS ve squashi, 2003 - AMS ve sportovní střelbě, 2004 v orientačním
běhu). V roce 2008 pořádal ČAUS AMS v baseballu a naposledy roce 2012 v golfu.
Mezi sporty spadající pod akademické mistrovství světa se řadí: lukostřelba, badminton,
baseball, beach volejbal, bridge, šachy, přespolní běh, cyklistika, jezdectví, rychlostní
kanoistika, florbal, futsal, golf, házená, pozemní hokej, karate, plachtění, orientační běh,
veslování, rugby, kick-box, střelba, softbal, squash, taekwondo, triatlon, vodní slalom, vodní
lyže, vzpírání, paintball, zápas.
Univerziáda a akademické MS je otevřeno všem studentům sportovcům, kteří nejsou déle než
1 rok nečleny svých univerzit a jejichž věk se pohybuje mezi 17 – 28 lety. Kterákoliv asociace
spadající pod FISU zde může poslat tým nebo individuálního sportovce. Vstup má povolená
každá země, která má přístup na OH a národní federace, která je přidružená k příslušné
mezinárodní federaci.
- Mistrovství Evropy univerzit
Mistrovství Evropy univerzit jsou pořádána pod záštitou Evropské asociace univerzitních
sportů (EUSA) a to ve vybraných sportovních odvětvích. Na těchto soutěžích startují
reprezentace univerzit, jak v kolektivních, tak v individuálních sportech. Obvykle se jedná o
vítěze národních akademických mistrovství.
- Akademické mistrovství ČR
Akademická mistrovství ČR jsou pravidelné sportovní soutěže, které probíhají v téměř 50
sportech a sportovních aktivitách, mimo soutěže sportovních svazů ČSTV a Svazu
technických sportů. Na organizaci a zajištění těchto AM ČR se podílejí vysokoškolské
sportovní kluby, katedry a ústavy TV a regionální organizace v jednotlivých vysokoškolských
centrech. Nabídka soutěží tak skýtá široké možnosti sportovního vyžití pro veškeré
studentstvo našich vysokých škol, tedy nejen pro organizované členy ČAUS.
- České akademické hry
České akademické hry jsou exkluzivní pravidelnou multisportovní studentskou soutěží, resp.
množinou AM ČR, která jsou pořadatelé schopni po stránce technické, organizační a
ubytovací uspořádat. ČAH se mohou zúčastnit studenti všech vysokých škol ČR. Konají se od
roku 2002 a posledním pořadatelem bylo město Brno.
ZÁVĚR
V příspěvku je na začátku popisována a naznačena historie dotýkající se sportu na vysokých
školách od svého počátku, který byl ve svých prvních krocích spojen zejména s branou
výchovou, až přes založení organizaci Sokolu po dnešní dobu. Další část práce se zaobírá
současnou tělesnou výchovou na vysokých školách v České republice, kdy je graficky
znázorněno, na kterých univerzitách se vyskytuje povinná či nepovinná tělesná výchova.
Článek dále přechází na sportovní organizace, které zajišťují univerzitní sport jak na Českém,
tak na mezinárodním poli. Zmiňována a analyzována je Česká asociace univerzitního sportu a
mezinárodní asociace univerzitního sportu, které zastřešují soutěže na národních, evropských
i mezinárodních úrovních.
Sport a tělovýchovné aktivity se staly významným komunikačním a integračním prostředkem.
Dnešní doba je ve srovnání s minulostí velmi uspěchaná a soustřeďuje lidi spíše k televizím či
počítačům a negativně tak může ovlivňovat jejich zdraví. Já, jakožto člověk, který sportuje od
svých mladých let, podporuji jakoukoliv snahu o organizování sportovních akcí a zvyšování
zájmu o sport, ať už se jedná o studenta vysokoškoláka nebo žáka základní školy. Tímto
článkem jsem chtěl poukázat a zmínit sport na vysokých školách.
LITERATURA
KOSÍK M., PACUT M. Organizace sportu. 1. vyd. Ostrava VŠB-TUO, 2009. 83 s.,ISBN
978-80-248-2017-0.
Sites.google.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-15]. Historie vysokoškolského sportu. Dostupné
z WWW: <http://sites.google.com/site/100letvssportu/historie>.
Www.vysokoskolskysport.cz [online]. 2009 [cit. 2010-11-15]. Vysokoškolský sport. Dostupné
z WWW: <www.vysokoskolskysport.cz>.
Www.caus.cz [online]. 2006 [cit. 2010-11-16]. Česká asociace univerzitního sportu. Dostupné
z WWW: <http://www.caus.cz/>.
Www.fisu.net [online]. 2010 [cit. 2010-11-15]. International university sports federation.
Dostupné z WWW: <http://www.fisu.net/>.
Sports-scholarships.webnode.cz [online]. 2008 [cit. 2010-11-16]. Sportovní stipendium.
Dostupné z WWW: <http://sports-scholarships.webnode.cz>.
Www.wikipedia.org [online]. 2005 [cit. 2010-11-16]. Otevřená encyklopedie. Dostupné z
WWW: <http://cs.wikipedia.org/>.
Www.ceskeakademickehry.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-15]. České akademické hry.
Dostupné z WWW: <http://www.ceskeakademickehry.cz/>.
Www.eusa.eu [online]. 2010 [cit. 2010-11-16]. European university sports association.
Dostupné z WWW: <http://www.eusa.eu/>.
Www.cuni.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-19]. Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z
WWW: <http://www.cuni.cz/>.
CZECH UNIVERSITY SPORTS
Adam Kravčík
VŠB-TU Ostrava, Czech Republic
SUMMARY Sport is nowadays one of the most common activities when spending free time,
it is part of everyone’s life and that goes for the universities too. In this article I will try to
describe the issue of university sports, its history, present, some important umbrella
organisations which curate sport at the universities and some important competitions, where
students both from the Czech Republic and all over the world compete.
Key words: Czech Republic, sport, university
TECHNICKÉ A TAKTICKÉ ASPEKTY OLYMPIJSKÉHO WINDSURFINGU
Petr KUČERA
Fakulta atletiky, plavání sportů v přírodě, FSpS MU Brno, ČR
ABSTRAKT
Tématem uvedeného příspěvku jsou technické a taktické aspekty
olympijského windsurfingu. Konkrétně je zaměřen na vznik jachtingu a windsurfingu jako
olympijské třídy, dále na jednotlivé třídy závodního windsurfingu a také popisuje jednotlivé
olympiády od Los Angeles 1984 po Peking 2008. V krátkosti také popisuje systém
kvalifikace na OH. Stěžejní kapitolou jsou technické a taktické aspekty, zejména veškeré
materiální vybavení závodníka nutné pro účast na vrcholných soutěžích. V taktické části se
sám autor příspěvku snaží objasnit zákonitosti spojené s jízdou na windsurfingu při
závodech.
Klíčová slova: Olympijský windsurfing, technické a taktické zákonitosti
Úvod
Windsurfing – sport, který většina lidí řadí mezi adrenalinové, málo známé extrémní
sporty, se stává hlavní náplní předložené práce. Stále se setkáváme s lidmi, kteří vlastně ani
přesně nevědí, o který sport se jedná a často ho zaměňují s jachtingem. Proto si myslím, že
tento příspěvek bude dalším, byť malým krůčkem k jeho prezentaci. Tuto problematiku jsem
si zvolil, protože k výkladu technických a taktických aspektů je zapotřebí delší praxe.
Windsurfing dělám více než 10 let, tak doufám, že danou oblast objasním dobře.
Windsurfing je sport, při kterém jezdec na dva až čtyři metry dlouhém prkně využívá
pomocí plachty sílu větru k pohybu po vodní hladině. Jedná se v podstatě o spojovací článek
surfingu a jachtingu. Na rozdíl od plachetnice je ale stěžeň plachty připevněn k plováku
pomocí ohebného kloubu, což umožňuje jezdci téměř libovolnou manipulaci s oplachtěním, a
tím i řízení směru plavby ve výtlačné jízdě. Při vyšších rychlostech se plovák dostává do
skluzu a je jej možné řídit pouhým nakláněním podobně jako na skateboardu. V přeneseném
významu se v češtině windsurfing někdy (spíše mezi laiky) říká i celému plavidlu, tedy
plováku s plachtou. Windsurfing ale není jen sport. Pro mnoho lidí je i životním stylem a
názorem na svět, daným nekonečným obzorem nových zážitků, možností zlepšování vlastních
schopností a pocitem dokonalého spojení s přírodou.
Přestože historie windsurfingu nesahá příliš daleko do minulosti, již se stal
olympijským sportem a rozvinul se do obrovského množství podob. Windsurfing může být
vším od pokojného klouzání po hladině, přes rychlostní závody, úžasné freestylové triky, až
po jízdu s příboji s patnáctimetrovými skoky a dvojitými salty. (Bezdíček J., 1994)
Vývoj olympijských tříd windsurfingu
Windsurfing spatřil světlo světa v Kalifornii, kdy v letech 1967 až 1968 opatřili
surfovací prkno stěžněm, ráhnem a trojúhelníkovou plachtou s volným závěsem Jim Drake
a Hoyle Schweitzer. Uplynulo 7 roků, píše se rok 1975 a na Chebské nádrži Jesenice byl
odstartován první závod v ČR.
Na začátku 80. let došlo také k největšímu rozvoji windsurfingu u nás. Počty
závodníků na regatách stoupaly řádově na stovky, což bylo pořadatelsky a bezpečnostně
nezvládnutelné. Proto muselo dojít k omezení počtu závodníků, a tak vznikly výkonnostní
třídy. Olympijský rok 1984. Poprvé v historii se na OH objevuje i windsurfing, díky velké
popularitě tohoto mladého sportu ve světě.
Los Angeles 1984
Windsurfing spolu se synchronizovaným plaváním poprvé zařazen do programu
olympijských her. Her v kalifornském Los Angeles se sportovci sovětského bloku – mezi
nimi též Československa – z rozhodnutí SSSR nezúčastnili. Olympijským plavidlem
windsurfingu byl monotyp winglider s 6.5 m² velkou plachtou.
Soul 1988
24. letní olympijské hry se uskutečnily v době od 17. září až do 2. října 1988 v Soulu v
Jižní Korei. Zúčastnilo se jich 8 465 sportovců ze 159 zemí. Soutěžilo se v 263 disciplínách
27 sportů. Tyto hry v roce 1988 byly bojkotovány Severní Koreou a také Kubou. Jachting se
odehrával ve velkém přístavním městě Pusan. Tehdejším plavidlem byl monotyp Lechner
s 6.7 m² velkou plachtou.
Barcelona 1992
25. letní olympijské hry se uskutečnily v době od 25. července až do 9. srpna 1992 v
Barceloně ve Španělsku. Zúčastnilo se jich 9 956 sportovců ze 169 zemí. Soutěžilo se v 286
disciplínách 32 sportů. Jachting se odehrával přímo v Barceloně na moři. Na této olympiádě
poprvé startují ženy ve windsurfingu. Lechner stále zůstává olymp. plavidlem, ale s 7.3 m²
velkou plachtou, která již byla opatřena spírami. Na těchto hrách byl poprvé viděn zástupce
Česko-Slovenského windsurfingu Patrik Hrdina z Prahy, který vybojoval 25.místo.
Atlanta 1996
26. letní olympijské hry se uskutečnily v době od 19. července až do 4. srpna 1996 v
Atlantě v USA. Jachting se uskutečnil v 500km vzdáleném pobřežním městě Savannah. Naši
republiku opět reprezentoval Patrik Hrdina, který obsadil 30. místo z 46 účastníků. Třída
windsurfing byla zastoupena poprvé kompletem One Design, který byl oplachtěn 7,4 m²
velkou plachtou.
Sydney 2000
Hry 27. olympiády se konaly v australském Sydney v září 2000. Jachting se odehrával
v samém centru Sydney v tamějším přístavu, kde byl střídavý a velmi slabý vítr díky
vysokým budovám. Ve windsurfingu se po kladných odezvách z minulé olympiády opět
soutěžilo na plavidle One Design. Zástupce České republiky bohužel na hrách chybí.
Athény 2004
28. letní olympijské hry se konaly v řeckých Athénách v srpnu 2004. Za zmínku stojí stříbrná
medaile ( první v historii OH ) Lenky Šmídové ve třídě Evropa. Windsurfing byl již po třetí a
naposledy zastoupen třídou One Design. Českou republiku tehdy reprezentoval Tomáš
Malina na 31. místě z 34 účastníků.
Peking 2008
29. letní olympijské hry se konaly v čínském Pekingu od 8. srpna 2008 do 24. srpna
2008. Jachting byl pořádán v 700km jiho-východně vzdáleném přímořském velkoměstu
Quingdao, které leží ve velice teplém a znečištěném Žlutém moři. Poprvé na těchto hrách byl
použit k závodu nový monotyp olympijské třídy windsurfingu Neilpryde RS:X s 9,5 m²
velkou plachtou.
Celková problematika olympijského windsurfingu je zejména zajímavá v tom, že
téměř na každé z uvedených olympiád se měnilo vybavení, které značně ovlivňovalo jezdecký
styl a v neposlední řadě i tréninkovou přípravu nebo taktiku jízdy. Samozřejmě tak jako
v lyžování se stále vyvíjí nové technologie, tvary a další inovace, stejně tak tomu bylo, je a
bude i ve windsurfingu.
Současné třídy závodního windsurfingu
Během nepříliš dlouhé historie tohoto sportu se vyvinula poměrně široká škála podob,
v kterých dnes windsurfing můžeme vidět.
1, Třída RACEBOARD – Nejvíce zastoupená třída v ČR i ve světě v okruhovém
windsurfingu. Je vybavena 3,8 m dlouhým plovákem s oplachtěním velikosti 9,5 m².
Olympijská třída od roku 1984 do 2004.
2, Třída FORMULA - Je vybavena 1m širokým , 2,75 m dlouhým plovákem. Závodník
si může vzít libovolně velkou plachtu vzhledem k síle větru.
3, Třída FREESTYLE (wave) – Cílem této třídy je provedení co nejnáročnějších triků za
určitý čas. Závodníci mohou předvádět skoky na vlnách nebo různé otočky na rovné hladině.
Používají se kratší prkna okolo 2,5 m dlouhé a plachty okolo 4-6 m² velké. Jezdec si typ
vybavení může zvolit sám vzhledem ke své váze a síle větru.
4, Třída SLALOM - Závod se jezdí mezi dvěma bójemi pouze na boční vítr. Start je
hromadný a účelem je dojet nejrychleji stanovený počet kol. Závodník si může zvolit velikost
plachty a typ prkna jak uzná za vhodné.
5, Třída SPEED - Účelem je dosáhnout co nejvyšší rychlosti na volné hladině v aktuální síle
větru, který zrovna panuje. Rychlost je měřena radarem z lodi.
7, Třída RS:X - Olympijská třída od roku 2005 pod záštitou asociace ISAF. Tento
monotyp vyrábí firma Neilpryde. Jezdí se bez rozdílu vah v kategoriích žen a mužů na tzv.
kursové trati v podobě čtverce.
Systém kvalifikace na OH
Olympijské hry jsou největší sportovní událostí moderní doby. Jsou hrdostí a snem
každého profesionálního sportovce. Kvalifikace je jedním z klíčových okamžiků sportovní
kariéry, který musíme překonat, abychom okusili chuť olympiády. Ve windsurfingu probíhá
kvalifikace rok před OH a v rok konání OH. Z každého státu světa se může nominovat pouze
jeden nejlepší závodník, který je členem reprezentačního družstva určitého státu. Počet států,
které se v minulosti účastnili olympiády se pohyboval mezi 35-46. Na V součastné době
provozuje olympijský windsurfing přibližně 60 států. Mezi státy, které tradičně dominují na
OH jsou např. Francie, Polsko, Španělsko, Velká Británie, Izrael, Nový Zéland atd. Jedná se o
velké přímořské státy s dobrými podmínkami pro jachting , kvalitní a početnou základnou
reprezentujících závodníků. Systém kvalifikace závisí na výkonnosti a výsledcích atleta
v nominačních regatách. Těmito podniky jsou mistrovství světa a Evropy.
Kritéria pro zařazení do reprezentačního družstva (RD)
Kritéria pro přijetí nových členů celého jachtařského reprezentačního družstva
ustanovuje Český svaz jachtingu. Výkonnostní kriteria jsou zadána, tak aby se během
kampaně zpřísňovala a RD se postupně zužovalo na závodníky, kteří se mohou reálně
kvalifikovat a uspět na OH. Níže uvedená kriteria jsou určena pro zařazení do RD A a RD B.
Závodníky v juniorských kategoriích navrhuje komise vrcholového sportu na základě
výsledků z MS, ME a dalších významných juniorských regat a dále na základě jejich
výkonnostního růstu.
Technické aspekty olympijského windsurfingu
Současným plavidlem je monotyp plavidla RS:X (viz obr. 1,2), který je na olympijské
scéně již od Athén 2004. Jedná se o novou olympijskou třídu ve windsurfingu, která se začala
vyrábět od roku 2005 a poprvé na OH v Pekingu 2008 byla olympijským plavidlem.
Závodníci používali mnoho let komplet Mistral ONE DESIGN, který se výrazně lišil od
součastné třídy RS:X. Změny byly provedeny jak v použitém materiálu na výrobu (80%
karbon, 20% laminát), tak v technologii, rozměrech, hmotnosti a tvaru oplachtěného plováku.
Nový typ plováku je schopen od 6m/s síly větru jet kurz proti větru ve skluzu, což před tím
možné v této třídě nebylo. Závodění se tím pádem zrychlilo a stalo se tak aspoň pro mě
zábavnějším. Pokud vítr klesne pod hranici 6 m/s, komplet RS:X je bohužel o mnoho
pomalejší než dlouhý plovák ( RACEBOARD ) v jakémkoli kurzu. Změna plavidla měla za
následek také posunutí ideální váhové hranice ze 70kg na 77kg a to bezesporu otevírá cesty i
jiným typům závodníků. Nejlepší jezdci měří přes 185 cm, protože páka jakou působí proti
odporu plachty je větší. Samozřejmě to platí pouze při silném větru. Naopak při slabém větru
mají menší a lehčí závodníci nespornou výhodu.
Obrázek č.1 – plachta RS:X
Obrázek č.2 – plovák RS:X
Taktické aspekty olympijského windsurfingu
Není lepší cesty, jak se dobře naučit ovládat plavidla s pohonem větru a dále
vylepšovat své dovednosti, než soupeřit s jinými loděmi, závodit se soupeři ve stejné lodní
třídě. Závodění vás rychle naučí dobrému ovládání prkna i při jeho složitosti a také se
naučíte, jak seřídit svůj komplet pro širokou škálu větrných podmínek. Tento pojem
nazývají jachtaři i windsurfaři trim. Po fyzické připravenosti jezdce je to nejdůležitější
prostředek ke kvalitnímu závodnímu výkonu. Trimování je vlastně optimální nastavení,
sladění regulačních prvků windsurfingového kompletu tak, aby bylo možno dosáhnout
maximálního využití jeho potenciálu pro daný účel, v daném prostředí a s daným jezdcem.
Na jízdu plováku, zejména pak na jeho rychlost a potažmo nástup do skluzu mají vliv tyto
faktory : Typ, výtlak, šířka a hmotnost vybavení, hmotnost a síla jezdce, pumping jezdce,
velikost a typ plachty, trimování plachty, nastavení trapézových úvazků, pozice kloubu
v prkně. ( Štumbauer J., 2005 )
U olympijského windsurfingu jsou tyto faktory pouze tři a to hmotnost jezdce, jeho
úsilí ( pumping ) a trim plachty. Důvod je jednoduchý, protože každý používá stejné
vybavení, takže úspěch závodníka je čistě v jeho fyzické a psychické připravenosti.
V neposlední řadě je také důležitá aklimatizace a znalost místních povětrnostních
podmínek.
LITERATURA
BEZDÍČEK J. Windsurfing. Votobia Brno 1994, 159 s. , ISBN 80-85885-01-8
Česká windsurfingová asociace [online]. 2009 [cit. 2010-11-20]. Historie windsurfingu.
Dostupné na WWW: http://www.cwa.cz/historie-windsurfingu/index.php.
Český svaz jachtingu [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Nominační pravidla reprezentace ČSJ.
Dostupné na WWW: http://www.sailing.cz/dokumenty.php?detail=35
KOVAŘÍK V. Teorie a didaktika windsurfing. Univerzita J.E. Purkyně, Brno 1980, 68 s.,
skripta rektorátu UJEP, Jaselská 25 - ofsetový tisk
PSALMAN, V. Vztah podminujucich faktorov a špotoveho výkonu vo windsurfingu.
Bratislava 2005, Dizertační práce
ŠTUMBAUER J., VOBR R. Windsurfing. Protisk - České Budějovice 2005, ISBN 807232-249-4
TECHNICAL AND TACTICAL ASPECTS OF OLYMPIC WINDSURFING
Petr KUCERA
Faculty of sport studies, Masaryk university, Czech republic
SUMMARY The topic of our work are the technical and tactical aspects of the olympic
windsurfing. The first paper deals with the history of the windsurfing. The main point is
describe individual olympic events and rules conneting with qualification for olympic
games in windsurfing class. The second part is dealing with olympic windsurfing from the
technical point of view and in more details with a technical equipment of a rider. The third
part includes tactical aspects, where we go throught everything concerning racing. Further
we are dealing with factors, which affect tactic of a rider and his skills needed for riding on
windsurfing.
Key words: Olympic windsurfing, technical and tactical aspects
POROVNANIE FYZIKÁLNYCH PARAMETROV VESLÁROV V PRÍPRAVE NA
VODE
Pavel LACKOVIČ
Katedra telesnej výchovy FEI STU, Bratislava, Slovenská republika
REZUMÉ Výskum sme uskutočnili na vzorke 19 výkonnostných až vrcholových veslárov
v priebehu prípravy na vode. V našom výskume sme sa zamerali na porovnanie rýchlosti lode
s frekvencie záberov za minútu, sily vynaloženej v jednotlivom zábere a času potrebného na
naviazanie vody na veslo tzv. momentu chytenia – zaveslovania, o ktorých sa domnievame,
že výrazne ovplyvňujú veslársky výkon. Namerané hodnoty sme štatisticky vyhodnotili
a následne použili v praxi. Výskum sme robili pomocou prístroja Weba Row X. Je to prístroj
vyvinutý na diagnostiku techniky vodných športov v ich prirodzenom prostredí. Prístroj
zaznamenáva 84 parametrov a následne po prepojení s počítačom ich vyhodnotí v grafickej aj
numerickej podobe.
Kľúčové slová: veslovanie, Weba Row X,
METODIKA
Výskum sme uskutočnili na vzorke 19 veslárov rozdielnej výkonnosti veslujúcich 5
a viac rokov za pomoci prístroja Row X. Prístroj Row X bol zostrojený rakúskou firmou
Weba Sport zaoberajúcou sa doplnkami pre vodné športy a spolupracujúcou s mnohými
vrcholovými športovcami. Prístroj Row X slúži na diagnostikovanie trénovanosti
a hodnotenie techniky športovcov, pohybujúcich sa vo vodnom prostredí. Výhodou prístroja
oproti donedávna používaným, je diagnostika v prirodzenom prostredí športovca, či už
veslára, kajakára resp. kanoistu . Row X si športovec umiestni do ním používanej lode na
základe čoho môže tréner dokonale zhodnotiť technickú vyspelosť daného jedinca a poukázať
na prípadné chyby. Prístroj Row X môže nájsť veľké uplatnenie aj pri zostavovaní posádok,
kde tréner po vyhodnotení záznamov viacerých športovcov, dokáže zostaviť tú potencionálne
najlepšiu. Row X obsahuje centrálnu jednotku s internou pamäťou, snímače na veslá
vybavené tlakovými senzormi, akcelerometrický snímač merajúci zrýchlenie a horizontálnovertikálne výkyvy lode a snímač, resp. vrtuľku umiestnenú na spodnej časti lode, merajúcu
rýchlosť a absolvovanú vzdialenosť.
Signály zo senzorov sú privádzané do mikropočítača centrálnej jednotky, ktorý ich
registruje frekvenciou 100 Hz. Následne po prepojení s počítačom ich software vyhodnotí
v grafickej aj numerickej podobe.
Výskum bol robený na jazere Zlaté piesky a v snahe o čo najobjektívnejšie dodržanie
podmienok boli merania uskutočnené vždy v priebehu dvoch dní, pričom teplota vody bola
v obidvoch dňoch rovnaká. Medzi prvým až posledným meraním kolísala v rozpätí 13- 25
stupňov Celzia. Vplyv teploty vody na rýchlosť lode názorne vysvetľuje tabuľka (obr. č. 1).
Obr. 1: Vplyv teploty vody na rýchlosť lode
Rýchlosť vetra sa pohybovala v rozmedzí 0,8 - 2,8 m/s, pričom pri meraniach jednotlivých
veslárov kolísala o 0,5 m/s.
Výskum pozostával zo štyroch meraní:
1. Nazačiatku sezóny, v druhej polovici marca, po absolvovaní zimnej prípravy
2. Začiatkom mája po absolvovaní 6 týždňového mezocyklu na vode
3. Začiatkom augusta pred absolvovaním najdôležitejších pretekov jednotlivých veslárov
4. Koncom septembra, nakonci veslárskej sezóny
Jednotlivé merania pozostávali z minútového zaťaženia maximálnou intenzitou a frekvenciou
záberov za minútu.
Po konzultácii s odborníkmi, trénermi a na základe vlastného predvýskumu sme sa zamerali
na fyzikálne veličiny, charakterizujúce techniku veslárskeho záberu a chod lode:
rýchlosť lode, frekvencia záberov za minútu, sila vynaložená v jednotlivom zábere, čas
pohonnej fázy, čas potrebný na naviazanie vody na veslo tzv. moment chytenia zaveslovania.
VÝSLEDKY
Prvé merania po absolvovaní zimnej prípravy boli výrazne ovplyvnené silovo
vytrvalostným tréningom charakteristickým pre toto obdobie prípravy. Merania vykazovali
vysoké hodnoty silových parametrov, ktoré sa, ale nedostatočne prejavovali na rýchlosti lode.
Relatívne nízke hodnoty maximálnej frekvencie záberov za minútu boli ovplyvnené vysokým
podielom vytrvalostných tréningov (viď obr. č. 2).
710
4,9
700
4,8
690
4,7
sila (N)
4,5
670
4,4
660
4,3
650
rýchlosť (m/s)
4,6
680
4,2
640
4,1
630
4
620
3,9
1
2
3
4
meranie
Obr. 2 : Porovnanie sily a rýchlosti v jednotlivých obdobiach prípravy
Druhé merania preukazovali len mierne zlepšenie tzv. rýchlosti chytenia a v priemere
o 1,5 záberu sa zvýšila aj frekvencia záberov za minútu čo kladne ovplyvnilo aj celkovú
rýchlosť lode, ktorá sa zvýšila v priemere o 0,2 m/s (viď. obr. č. 3).
rýchlosť
sila
4,9
40
4,8
35
4,7
4,6
30
4,5
25
4,4
20
4,3
15
rýchlosť (m/s)
frekvencia záberov za minútu
45
rýchlosť
sila
4,2
10
4,1
5
4
0
3,9
1
2
3
4
meranie
Obr. 3: Porovnanie frekvencie záberov za minútu s rýchlosťou lode
v jednotlivých obdobiach prípravy
V treťom meraní síce došlo k miernemu poklesu silových parametrov v priemere
o 22,63 N oproti prvému meraniu, ale ostatné parametre sa vo výraznej miere zlepšili,
následkom čoho sa lode zrýchlili v priemere až o 0,4 m/s. Nakoľko veslári v tomto období
väčšinu tréningov absolvujú na vode a posiľňovanie je skôr zamerané na výbušnú silu, je
pochopiteľné, že silové parametre nedosahujú hodnoty zo začiatku sezóny. Rozvoj
dynamickej sily, ako aj tréningy zamerané na zlepšenie technickej vyspelosti jednotlivých
veslárov, sa kladne odzrkadlili na zrýchlení chytenia, frekvencii záberov za minútu ako aj na
najdôležitejšom parametri, celkovej rýchlosti lode (viď obr. č. 4 ).
4,9
40
4,8
35
4,7
4,6
30
4,5
25
4,4
20
4,3
15
4,2
10
rýchlosť (m/s)
rýchlosť "chytenia - zaveslovania" (ms)
45
rýchlosť
sila
4,1
5
4
0
3,9
1
2
3
4
meranie
Obr. 4: Porovnanie rýchlosti chytenia - zaveslovania s rýchlosťou lode v jednotlivých
obdobiach prípravy
Posledné merania ku koncu veslárskej sezóny už vykazovali zhoršenie výsledkov, ktoré by sa
dali vysvetliť fyzickou, ale aj psychickou únavou veslárov po náročnej sezóne. Zhoršenie
bolo viditeľné na všetkých skúmaných parametroch a prejavilo sa aj na celkovej rýchlosti
lode (viď obr. č. 5).
5,3
5,1
rýchlosť m/s
4,9
4,7
4,5
4,3
4,1
3,9
3,7
3,5
1
2
3
m eranie
Obr. 5: Vývoj rýchlosti v jednotlivých obdobiach prípravy
4
Využitie v praxi:
Na základe nášho výskumu sme zistili, že veslári potrebujú viac ako 6 týždňový mezocyklus
po absolvovaní zimnej prípravy, strávený na vode, pre získanie citu pre vodu a dosiahnutie
optimálnych výsledkov. V procese plánovania prípravy veslárov je vhodné vziať do úvahy čas
potrebný na získanie citu pre vodu ako aj čas potrebný na rozvoj technických zručností vo
veslovaní na vode. Pri našom výskume sme tiež upozornili trénerov na zistené svalové
dysbalancie jednotlivých veslárov a poukázaním na konkrétne nedostatky v technike
jednotlivcov, sme im pomohli zlepšiť ich individuálny prístup. Prístroj Row X môže byť,
v súčinnosti s ostatnými doplnkami ako sú športtester, laktátomer atď., výrazným
pomocníkom trénerom pri zostavovaní tréningov, zisťovaní technických nedostatkov
jednotlivcov ako aj pri tvorbe posádok. Na základe získaných dát môže tréner objektívne
analyzovať konkrétnych veslárov a porovnať výkon jednotlivých zostáv.
LITERATÚRA
LACKOVIČ P.: Základy a princípy veslárskej techniky. Diplomová práca, Bratislava, FTVŠ
UK, 2003
www.weba-sport.com
www.atkinsopht.com/row/watrtemp.htm
COMPARISON OF PHISICAL PARAMETERS IN THE PREPARATION OF
ROWERS ON THE WATER
Pavel LACKOVIČ
Slovak University of Technology in Bratislava, Faculty of Electrical Engineering and
Information Technology, Department of Physical Education, Bratislava, Slovakia
SUMMARY Our research was conducted on a sample of 19 elite rowers during the training
on the water. We aimed to compare the velocity of the boat with strokes per minute, force per
stroke and time to force peak which we consider that significantly affect rowing performance.
The measured values are statistically evaluated and subsequently used in practice. The
research was done with apparatus Row X. The Row X is a tool with several measuring
instruments that provides a detailed picture of the boat movement, a rower’s individual
performance, or his/her performance compared to another crew member. Force exerted by
each rower, rotation angle of each oar, boat speed, boat acceleration in X and Z axis and heart
rate (optional) are measured. They can be presented in a certain time interval, monitored, and
compared on a standard personal computer. From the obtained signals it becomes possible to
calculate the most relevant information for the rower exerted power under different training
conditions or during competitions. Simple use with most types of rowing shells and oars,
enables a rower to observe the measurement data on his/her own boat and with his/her own
oars. This data is sufficient for studying in detail the harmony of the individual’s movements
and forces, the differences in performance, successful training results, correct boat rigging,
and many other things. It is also possible to compare the acceleration of the boat with the
power and velocity curves of the individual rowers.
Key words: rowing, Weba Row X, boat
VÝVIN SOCIÁLNEJ KLÍMY V TRIEDACH S ROZDIELNYM ŠTUDIJNÝM
PROGRAMOM
Jana LAMOŚOVÁ
Katedra telesnej výchovy, Fakulta elektrotechniky a informatiky Slovenskej technickej
univerzity v Bratislave, Slovenská republika
REZUMÉ V príspevku sa sústreďujeme na problematiku vývinu a zmien sociálnej
klímy a atmosféry športovej triedy v porovnaní s triedou s akademickým (nešportovým)
programom počas štyroch rokov gymnaziálneho štúdia. Budeme prezentovať výsledky
na základe štvorročných opakovaných zisťovaní sociálnej klímy triedy.
Kľúčové slová: sociálna klíma, športové triedy, gymnázium
ÚVOD
Klíma v triede ovplyvňuje psychiku učiteľov i žiakov, a tým významne vplýva na
priebeh vyučovacieho procesu. Jedným z dôležitých predpokladov úspešnej pedagogickej
práce je aj dobrá sociálna klíma, preto sme jej venovali primeranú pozornosť a uskutočnili
prieskum.
Klímou v triede sa najčastejšie myslí atmosféra v triede a nálada, ktorá tam prevláda. Podľa
Mareša (2001) zahŕňa termín klíma triedy po obsahovej stránke ustálené postupy vnímania,
prežívania, hodnotenia a reagovania všetkých účastníkov života triedy (žiaci, učitelia) na to,
čo sa v triede odohralo, práve odohráva alebo sa má odohrať v budúcnosti.
Sledujeme ako sa utvára v priebehu stredoškolského štúdia sociálna klíma triedy, v ktorej
adolescent študuje.
V rámci porovnania vplyvu akademického a športového programu štúdia
predpokladáme, že sociálna klíma športovej a akademickej triedy sa bude navzájom
odlišovať.
STANOVENIE VÝSKUMNEJ SITUÁCIE
Skúmali sme v priebehu štyroch rokov dve paralelné triedy na gymnáziu, a to jednu
športovú a druhú nešportovú. Metodológia vychádza z koncepcie longitudinálneho výskumu.
Longitudinálny výskum znamená získavanie údajov od rovnakých ľudí počas určitej
zmysluplnej časovej periódy na odhadnutie vývinových zmien, ktoré sa odohrávajú v danom
veku. Náš výskum zahŕňa celé obdobie adolescencie teda spĺňa kritéria kladené na takýto
výskum.
CHARAKTERISTIKA SÚBORU
Vzorka
Výskumný súbor dotazníkového prieskumu je tvorený dvomi triedami gymnázia. Jednou
triedou so zameraním na telesnú výchovu, konkrétne basketbal a jednou triedou so
všeobecným zameraním (nešportovým).
Športová
Nešportová
19 žiakov
27 žiakov
NÁSTROJE MERANIA
Výskumné údaje sme získali dotazníkovou metódou
Dotazník sociálnej klímy „Naša trieda“ (Fraser-Fisher, 1986)
Dotazník austrálskych autorov preložený a adaptovaný J. Lašekom (1991) je
orientovaný na spoznávanie sociálnej klímy v triede podľa piatich hľadísk:
Spokojnosť v triede, ktorá hovorí o vzťahu žiakov k svojej triede o miere uspokojenia
a citovej pohody.
Trenice v triede. Škála ukazuje komplikácie vo vzťahoch medzi žiakmi, mieru napätia.
Súťaživosť v triede, zisťujú sa konkurenčné vzťahy medzi žiakmi, miera snahy po
vyniknutí a prežívanie školských neúspechov.
Obtiažnosť učenia indikuje, ako žiaci prežívajú náročnosť školy.
Súdržnosť triedy, miera kohézie vo vzťahoch medzi žiakmi.
Orientačné normy boli urobené pre najvyššie triedy základnej školy. Vzhľadom na účel, na
ktorý bol dotazník použitý nie sú normy samy osebe potrebné. Zaujímal nás hlavne rozdiel
a podobnosť medzi triedami
Dotazník diagnózy sociálnej atmosféry v skupine (J. Melibruda, 1976)
Pojem sociálnej klímy a sociálnej atmosféry nie je na teoretickej rovine celkom
vyjasnený a oba pojmy sa navzájom zamieňajú. V našom výskume sme atmosférou
nazvali osobnú reflexiu správania triedy voči respondentovi. Klímou sme nazvali
kognitívne posúdenie výskytu istých skupinových javov relevantných pre celkový pocit
pohody v triede.
Dotazník sociálnej atmosféry publikovaný poľským pedagógom J. Melibrudom
v roku 1976 skúma ako členovia triedy vnímajú spôsob správania spolužiakov voči sebe
špeciálne či sa v správaní a vzťahoch prejavuje úprimnosť a empatia, porozumenie
(kongruencia), ocenenie hodnoty spolužiaka, a akceptácia jeho dobrých i zlých stránok.
Dotazník nemá všeobecné normy. Je určený skôr na intraskupinové posudzovanie zmien
v správaní triedy.
PROCEDÚRA
Merania sa uskutočňovali vždy na začiatku druhého polroka. Administráciu vykonáva
v oboch triedach tá istá osoba.
VÝSLEDKY
Testovali sme testom významnosti rozdielu priemerov. V dotazníku Naša trieda vyššie
číslo znamená vyššiu škálovú hodnotu. Vzhľadom na to, že sme nemali dôvod
predpokladať jednosmernosť rozdielov, alternatívna hypotéza k nulovej je v analýze
tohto testu dvojsmerná.
Dotazník Naša trieda
Škála 1 Spokojnosť
Obr. 1 Priebeh spokojnosti v jednotlivých rokoch štúdia
Tab. 1 Porovnanie stavu spokojnosti vo 4. ročníku
spokojnosť
akad
šport
Stř. hodnota
10,36364 11,07647
Rozptyl
8,909091 4,285014
Pozorování
22
Společný rozptyl
6,840425
Hyp.
rozdíl
18
stř.
hodnot
0
Rozdíl
38
t Stat
-0,85756
P(T<=t) (1)
0,198256
t krit (1)
1,685954
P(T<=t) (2)
0,396512
t krit (2)
2,024394
Záver: Miera spokojnosti naznačuje mierne znižovanie v priebehu štúdia. Stav
v poslednom ročníku je v oboch triedach rovnaký. Rozdiel je nevýznamný.
Škála 2 Trenice
Obr. 2 Priebeh výskytu treníc v jednotlivých rokoch štúdia
Tab. 2 Porovnanie stavu výskytu treníc vo 4. ročníku
akad
šport
Stř. hodnota
8,636364
10,53238
Rozptyl
7,861472
2,430413
Pozorování
22
18
Společný rozptyl
5,431787
Hyp.
rozdíl
stř.
hodnot
0
Rozdíl
38
t Stat
-2,5597
P(T<=t) (1)
0,007289
t krit (1)
1,685954
P(T<=t) (2)
0,014578
t krit (2)
2,024394
Záver: Trochu sa dalo očakávať, že v športovej triede bude viac napätí a nezhôd ako
v akademickej nakoľko športovci v kolektívnych športoch sú viac závislí jeden na
druhom. Toto očakávanie sa potvrdilo. Po celý čas štúdia bol tento rozdiel výrazný, aj
keď v poslednom ročníku počet treníc v športovej triede poklesol. Napriek tom rozdiel
medzi triedami je vysoko významný (p=0,01).
Škála 3 Súťaživosť
Obr. 3 Priebeh súťaživosti v jednotlivých rokoch štúdia
Tab. 3 Porovnanie stavu rozvoja súťaživosti vo 4. ročníku
akad
šport
Stř. hodnota
10,72727
11,52595
Rozptyl
9,255411
4,534494
Pozorování
22
18
Společný rozptyl
7,143422
Hyp.
rozdíl
stř.
hodnot
0
Rozdíl
38
t Stat
-0,94023
P(T<=t) (1)
0,176518
t krit (1)
1,685954
P(T<=t) (2)
0,353036
t krit (2)
2,024394
Záver: Súťaživosť je v športovej triede vyššia ako v akademickej. Napriek tomu
analýza rozdielu priemerov ukázala, že tento rozdiel je nevýznamný, čo možno vysvetliť
najskôr tým, že existujú veľké rozdiely vo vnímaní súťaživosti medzi jednotlivcami,
najmä v akademickej triede (V=9,25).
Škála 4 Náročnosť štúdia
Obr. 4 Priebeh vnímania náročnosti štúdia v jednotlivých ročníkoch
Tab. 4 Porovnanie stavu vnímania náročnosti štúdia vo 4. ročníku
akad
šport
Stř. hodnota
8,454545
7,367945
Rozptyl
7,688312
3,823982
Pozorování
22
18
Společný rozptyl
5,959532
Hyp.
rozdíl
stř.
hodnot
0
Rozdíl
38
t Stat
1,400494
P(T<=t) (1)
0,084739
t krit (1)
1,685954
P(T<=t) (2)
0,169478
t krit (2)
2,024394
Záver: Priebeh vnímania náročnosti štúdia má v akademickej triede zostupný charakter
zvládanie náročnosti sa zlepšuje a štúdium sa vníma ako stále ľahšie. V športovej triede
sa vníma tretí ročník ako najnáročnejší. Súvisí to so skutočnosťou, že žiaci si začínajú
uvedomovať, že ich čaká maturitná skúška a ich pozornosť sa presúva od športového
rastu na vzdelávanie. V poslednom ročníku je náročnosť vnímaná rovnako v oboch
triedach.
Škála 5 Súdržnosť
Obr. 5 Priebeh rozvoja súdržnosti v jednotlivých rokoch štúdia
Tab. 5 Porovnanie stavu súdržnosti vo 4. ročníku
súdržnosť
akad
šport
Stř. hodnota
8,909091 9,980008
Rozptyl
7,419913 9,503108
Pozorování
22
Společný rozptyl
8,351869
Hyp.
rozdíl
18
stř.
hodnot
0
Rozdíl
38
t Stat
-1,16595
P(T<=t) (1)
0,12545
t krit (1)
1,685954
P(T<=t) (2)
0,250899
t krit (2)
2,024394
Záver: Súdržnosť triedy je asi jav, ktorý viac súvisí s vekom ako s charakterom činnosti.
Jej priebeh je v oboch triedach skoro identický a sleduje krivku dospievania od
najvyššieho vnímania súdržnosti v pätnástom roku až k postupnej individualizácii na
začiatku dospelosti.
Dotazník skupinovej atmosféry
Škála 1 Úprimnosť
Obr. 6 Priebeh vnímania úprimnosti v jednotlivých rokoch štúdia
Škála 2 Porozumenie
Obr. 7 Priebeh rozvoja porozumenia v jednotlivých rokoch štúdia
Škála 3 Uznanie
Obr. 8 Priebeh uznania v jednotlivých rokoch štúdia.
Škála 4 Akceptácia
Obr. 9 Priebeh rozvoja akceptácie v jednotlivých rokoch štúdia
Zhrnutie:
Dotazník sociálnej klímy vykazuje isté rozdiely medzi akademickou a športovou triedou.
Je teda citlivý na obsah a charakter sociálnej interakcie.
Melibrudov dotazník skupinovej atmosféry naopak ukázal, že vývin skupinovej atmosféry
vcelku konzistentne sleduje predpoklady vyplývajúce z koncepcie skupinovej dynamiky
(B.W. Tuckman, 1965), a to pokles po vcelku priaznivom začiatku a neskôr postupný nárast.
V oboch triedach prebiehal tento proces rovnako. Výsledky sú natoľko podobné, že nebolo
150
treba robiť analýzu rozdielov. Zdá sa že Dotazník skupinovej atmosféry je skôr citlivý na
časové zmeny ako na rozdiely v type skupiny, ktorá sa formuje a vyvíja.
ZÁVERY
1. V dotazníku sociálnej klímy sme zistili, že miera spokojnosti postupne klesá.
V oboch triedach majú rovnakú úroveň i priebeh.
2. Potvrdilo sa očakávanie, že v športovej triede bude viac napätí a nezhôd ako
v akademickej. Po celý čas štúdia bol tento rozdiel výrazný aj keď v poslednom
ročníku počet treníc v športovej triede poklesol.
3. Súťaživosť je v športovej triede vyššia ako v akademickej. Napriek tomu analýza
rozdielu priemerov ukázala, že tento rozdiel je nevýznamný, čo možno vysvetliť
najskôr tým, že existujú veľké rozdiely vo vnímaní súťaživosti medzi
jednotlivcami v oboch triedach.
4. Priebeh vnímania náročnosti štúdia má v akademickej triede zostupný charakter
zvládanie náročnosti sa zlepšuje a štúdium sa vníma ako stále ľahšie.
V poslednom ročníku je náročnosť vnímaná rovnako v oboch triedach.
5. Súdržnosť triedy podobne ako charakteristiky skúmané Melibrudovým
dotazníkom sociálnej atmosféry sú asi javmi, ktoré viac súvisia s vekom ako
s charakterom činnosti. Ich priebeh je v oboch triedach skoro identický a sleduje
krivku dospievania. Súdržnosť bola najvyššie hodnotená v prvom ročníku
a potupne sa individualizuje na začiatku dospelosti. Melibrudov dotazník
skupinovej atmosféry ukázal, že vývin skupinovej atmosféry vcelku konzistentne
sleduje predpoklady vyplývajúce z koncepcie skupinovej dynamiky (B.W.
Tuckman, 1965), a to pokles po vcelku priaznivom začiatku a neskôr postupný
nárast. V oboch triedach prebiehal tento proces rovnako.
Aj keď výskumný problém bol predovšetkým poznávací, možno zo zistených výsledkov
odvodiť isté metodické závery aj pre pedagogické vedenie športových tried. Športové
triedy boli zriadené s cieľom zosynchronizovať tréningový a vyučovací proces na
vytvorenie podmienok aby športovo talentovaná mládež mohla rozvíjať svoje nadanie.
Študenti v týchto triedach spájajú túžbu stať sa dobrými športovcami s úsilím
zodpovedne sa pripraviť na ďalšie štúdium. Oboje si vyžaduje vysokú mieru
zainteresovanosti triedneho učiteľa.
• Naše zistenie, že Dotazník skupinovej atmosféry je skôr citlivý na časové zmeny
ako na rozdiely v type skupiny, ktorá sa formuje a vyvíja, je pre učiteľa
významný poznatok o vývoji skupinovej atmosféry v jednotlivých ročníkoch.
• Potvrdilo sa očakávanie že v športovej triede bude viac napätí a nezhôd.
V súvislosti s týmito zisteniami odporúčame pre pedagóga viac ostražitosti,
pretože v triede sa vyskytuje viacej individualít ako v akademickej triede.
• Poznatok, že súťaživosť je v športovej triede vyššia ako v akademickej je pre
učiteľa výzva, ako toto dokáže využiť pri zvyšovaní pracovnej výkonnosti
študentov.
Veríme, že výsledky nájdu svoje uplatnenie v praxi, prispejú k rozšíreniu poznatkov o danej
problematike a budú podnetom k ďalšej vedecko-výskumnej činnosti.
151
LITERATÚRA
ČÁP, J. – MAREŠ, J.: Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. 655 s. ISBN 80-7178-463-X
KOMÁRIK, E.: Sociálnopsychologické aspekty tímovej práce. in M. HUBA et al.:
Tímová práca, Bratislava, STU, 2004.
KOMÁRIK, E.: Metódy vedeckého poznávania človeka. Bratislava, UK,2002.
LAMOŠOVÁ J.: Osobnosť, výkonnosť a sociálne vzťahy žiakov v športovej triede.
Dizertačná práca, Bratislava FTVŠ UK 2010.
LAŠEK J., MAREŠ, J.:Jak změřit socialní klíma třidy. Pedagogická revue 43, 1991 č.6
s. 401-410.
MACEK P.: Adolescence. Praha, Portál 2003. ISBN:, 80-7178-747-7.
MELIBRUDA, J.: Program treningu interpersonalnego dla nauczycieli. Warszawa, Instytut
ksztalczenia nauczycielskiego, 1976.
TUCKMAN, B.W. Developmental sequence in small groups. Psychological Bulletin 63,
6, pp.384-399, 1965
TUCKMAN B.W. - JENSEN M.A. Stages of small group development revisited. Group
Org. Studies 2, 4, 19-27. 1977
DEVELOPMENT OF THE SOCIAL CLIMATE IN CLASSES WITH DIFERRENT
STUDY PROGRAM
Jana LAMOŚOVÁ
Department of Physical Education, Faculty of Electrical Engineering and Information
Technology of the Slovak Technical University in Bratislava, Slovak republic
SUMMARY In this paper we focus on the issues of development and changes in social
climate and atmosphere in sport class compared with class with academic (unsportsmanlike)
program during high school (four years). We will present the results based on the four-year
repeated survey of social climate of the class.
Key words: social climate, sporting classrooms, high school
152
PRÍČINY PORUŠOVANIA MORÁLKY A FAIR PLAY
Dalibor LUDVIG
Farmaceutická fakulta UK - Katedra telesnej výchovy a športu, Bratislava, Slovensko
REZUMÉ: Príspevok prináša vo svete športu vždy aktuálnu tému oblasti fair play a morálky.
Definuje pojmy ako fair play, morálka a morálny konflikt. Pomenováva príčiny porušovania
morálky a fair play a dokazuje, že to nie je niečo abstraktné, teoretické. Naopak, sú blízke
človeku lebo sú to jeho vnútorné mechanizmy (morálka a morálny konflikt), ktoré sa
odzrkadľujú v jeho praktickej činnosti – pri hre (fair play, unfair). Vymenované sú príčiny
ako komercializácia športu, víťazstvo za každú cenu, stagnácia výkonnosti, zvnútornené zlo
človeka a úchylky.
Kľúčové slová: fair play, morálka a šport, morálny konflikt v športe
ÚVOD
Šport ako jeden z fenoménov života ľudstva má v sebe nielen rozmer dosahovania
víťazstiev alebo prekonávania rekordov, ale aj etiky a humánnosti. Zamerať sa na výkon
športovca len z pohľadu jeho úspechu (či neúspechu) je nesprávne. Vnímať, hodnotiť
športovca, kolektív je nutné komplexne, teda aj zo strany etiky, morálnosti. Žiaľ, v športe sú
tendencie zjednodušovať, zovšeobecňovať. Popri úspechu sa potláča úcta k súperovi, konanie
v duchu fair play, čiže čestne a spravodlivo za každých okolností, je niečím okrajovým, do
popredia sa dostáva víťazstvo za každú cenu. Akcent v tejto širokej téme budem venovať
príčinám porušovania morálky a fair play.
Fair play (angl. fair = spravodlivý, slušný, pekný, čistý; play = hra). Doslovný preklad
čestná hra, resp. čestný spôsob súťaženia.1 Fair play ako základný morálny princíp má byť
jedinou (teda spravodlivou, čestnou, ušľachtilou, čistou, slušnou...) cestou k víťazstvu.
Presnejšie povedané – k športovému zápoleniu, lebo prvý aj posledný sa má správať slušne.
Morálka a šport – (Morálka sa z gréckeho slova „ethos“ do latinčiny prekladá ako
„mos“, čo znamená mrav, charakter, chovanie, vlastnosť, vnútorná podstata, predpis).
Morálka v športe je reguláciou správania sa ľudí v oblasti športových aktivít. Športová
morálka nestojí v opozícii voči všeobecnej morálke, i keď šport má svoje špecifické
zákonitosti, hodnotové systémy a tomu zodpovedajúce morálne normatívy, ale „je jej
špecifikáciou, akcentáciou niektorých momentov, ktoré v športe zohrávajú významnejšiu
úlohu ako v bežnom živote"2
Morálny konflikt v športe - „Nositeľom“ morálky je spoločnosť, tú tvoria ľudia, v
športe sú to ľudia, ktorí sa podieľajú na športovom dianí. Táto „športová spoločnosť“ je
spojená a prepojená vzájomnými vzťahmi. Vychádzajúc z jedinečnosti, neopakovateľnosti
každej osobnosti, treba priznať, že už len vzťah dvoch ľudí (tréner – zverenec) prináša
nedorozumenia, či rôzne pohľady na tú istú vec. Z väčších nedorozumení vznikajú konflikty
a ak sú prenesené na oblasť morálky a športu, na ich pomenovanie sa používa termín
morálny konflikt v športe. „Morálny konflikt v športe je situácia vnútornej duševnej
rozpoltenosti, ktorá vzniká vtedy, ak jestvuje minimálne možnosť voľby z dvoch možných, a
pritom sa navzájom vylučujúcich foriem správania v športovej činnosti, resp. vzťahoch."3
1
OBORNÝ, J. 2007. „fair play“ – encyklopedické heslo. In KASA, J. – ŠVEC, Š. a kol. Terminologický slovník
vied o športe. Bratislava : UK, FTVŠ, 2007. s. 206.
2
BOHUNICKÁ, L. 1995. „morálka v športe“ – encyklopedické heslo. In: Sýkora, F.: Telesná výchova a šport.
Terminologický a výkladový slovník. 2. zväzok. Bratislava : UK, FTVŠ, 1995, s. 153
3
BOHUNICKÁ, L. 1995. „morálka v športe“ – encyklopedické heslo. In: Sýkora, F.: Telesná výchova a šport.
Terminologický a výkladový slovník. 2. zväzok. Bratislava : UK, FTVŠ, 1995, s. 153.
153
Človek si uvedomuje zodpovednosť za svoje rozhodnutie. „Morálny konflikt je prostredie,
v ktorom uskutočňujeme mravnú voľbu a čiastočne odkladáme odev, ktorý zahaľuje naše
mravné vnútro.“4
Spomínané pojmy morálka v športe, morálny konflikt v športe a fair play nie sú len
niečím abstraktným, teoretickým. Naopak, sú blízke človeku, sú to jeho vnútorné
mechanizmy (morálka a morálny konflikt), ktoré sa odzrkadľujú v jeho praktickej činnosti –
pri hre (fair play, unfair). Nasledujúce delenie odkrýva tak trochu „neviditeľný“ svet človeka
premietnutý konkrétne na športovcov. Príčiny a spôsoby porušovania morálky a fair play
odhaľuje tretí a štvrtý typ.
Štyri základné typy vzťahu vnútorných mechanizmov a výsledných činov:5
1. Morálka → Fair play
Športovec pri vzniknutej situácii neváha. Športovcova morálka tvorí také silné
zvnútornené hodnoty, že neváha a koná hneď v duchu fair play.
2. Morálka → Morálny konflikt → Fair play
„Vstup“ morálneho konfliktu. Rozhodnutie trvá dlhšie. Rozpor medzi tým, čo by chcel,
a tým, čo by mal spraviť. Nakoniec sa rozhodne správne.
3. Morálka → Morálny konflikt → Unfair
Vnútorné mechanizmy ako v predchádzajúcom type, ale výsledok opačný. Zvíťazí
povrchnosť, svedomie zatlačené do úzadia. Je tu, ale možnosť tzv. "hryzenia svedomia", ktoré
núti oľutovať svoj čin, žiaľ, výsledok spôsobený „neférovým“ činom to už nemusí napraviť.
4. Morálka → Unfair
Športovec s veľmi nízkou morálnou úrovňou. Tak ako koná, mu je prirodzené a vlastné.
Svedomie „nefunguje“. Bez zábran znižuje duševnú i telesnú stránku protihráča a je hrozbou
nielen pre ľudí v športe, ale aj pre celú spoločnosť.
PRÍČINY PORUŠOVANIA MORÁLKY A ŠPORTU
Príčiny je možné pomenovať aj ako spúšťacie mechanizmy spôsobov ich porušovania.
Nižšie vymenované príčiny sa dotýkajú nielen unfair správania sa samotného športovca, ale aj
v širšom nazeraní a chápaní fair play, ktoré sa dotýka všetkých účastníkov športového diania
(funkcionárov, novinárov, divákov, lekárov, masérov a pod.).
Komercializácia športu
Za vstupom komercializácie do sveta športu sa nemôžu jednoznačne vidieť iba
negatívne tendencie. To si len ľudia dobrú myšlienku pretvorili na svoj pomýlený obraz.
Peniaze alebo presnejšie viac peňazí v športe má aj svoje pozitívne stránky. Prostredníctvom
finančnej podpory je možný rozvoj športu na každom kontinente. Dobrým príkladom je v
tomto ohľade svetová futbalová asociácia FIFA, ktorá do rozvojových krajín začala vysielať
svojich školených trénerov. Platení sú z FIFA a do krajiny sa v oblasti futbalu snažia zaviesť
poriadok, systém do tréningov a celoročnej prípravy hráčov. FIFA vyčleňuje peniaze aj na
stavbu trávnatých ihrísk a nákupu kvalitného športového výstroja.
Komercializácia zvýšila záujem o šport v širokej verejnosti vstupom televíznych spoločností,
ktoré si za odkúpené prenosy musia platiť. Nielen vstupom televízie, ale aj ostatných ďalších
veľkých firemných subjektov z rôznych sektorov či už potravinárskeho, odevného,
bankového, ropného, farmaceutického atď. Viac peňazí na výskum v akejkoľvek oblasti
4
5
OBORNÝ J. 2001. Filozofické a etické pohľady do športovej humanistiky. Bratislava, UK, FTVŠ UK, s. 50.
LUDVIG, D. 2003. Morálka a šport. Diplomová práca. Bratislava: UK, FTVŠ, 2003, s. 27.
154
pomohol (a pomáha) v zlepšovaní výkonov. Príkladom sú kvalitnejšie a ohybnejšie žrde pre
skokanov o žrdi, ktorí tak môžu prekonávať latku bezpečnejšie a vyššie. Carvingové lyže,
kombinézy, vosky zase posunuli vpred svet lyžovania. A takto by bolo možné pokračovať
ďalej. Z tohto všetkého vyplýva, že progres vo vývoji znamenal aj posun výkonov v
jednotlivých športoch a disciplínach. Na zlepšenie výkonov nemá vplyv len materiál, ale aj
sprofesionalizovanie športu. Vrcholový športovec sa mu venuje denne a je jeho zamestnaním.
Veľký prínos vidím najmä zo strany medicíny a farmaceutického priemyslu. Nové
technické vymoženosti, liečebné postupy a lieky pomáhajú rýchlejšie regenerovať organizmus
po záťaži a pri zraneniach zabezpečujú rýchlejší návrat do športovej činnosti.
Tou, ale negatívnou stránkou je, že ľudia sa začali naháňať za peniazmi. Peniaze aspoň
vo väčšine prípadov kazia charakter človeka. Niekedy vidieť využívať peniaze na obohacovanie či ovplyvňovanie. Výskum v zdravotníctve priniesol aj neuveriteľný rozmach
dopingu. Farmaceutické firmy investujú veľké sumy peňazí do vývoja nových, lepších,
účinnejších dopingových prostriedkov, ktorých odhalenie vo vzorke odobratej krvi (alebo
moču) športovca je minimálne a športovec tak môže „beztrestne“ pokračovať v činnosti.
Firmy to nerobia preto, aby sa pýšili úspechmi športovcov, ktorým dodali doping a
nevyhlasujú verejne do celého sveta, pozrite tento „vyhral“ (preto v úvodzovkách, lebo takéto
víťazstvá fair play neuznáva) s naším dopingovým výrobkom. Produkujú ich, pretože je to pre
nich veľký biznis.
Komercializácia nemôže napríklad za snahu podplácať, a tak ovplyvniť výsledok. V
športe a nielen v ňom boli takéto snahy aj predtým, keď plynulo do športu menej peňazí.
Víťazstvo za každú cenu
Zaujímavý názov, ktorý treba doplniť. Myslím, že ďalšími príčinami, ktoré sú navzájom
veľmi blízko prepojené a spolupôsobia, sú peniaze (resp. viac peňazí), popularita (sláva),
úspech, tlak okolia.
Ak má športovec sen byť populárny, je potrebné víťazstvo, ktoré so sebou prináša
úspech a následne aj tlak okolia (rodičia, tréner, fanúšikovia, sponzori), požadujúce
opakovanie takýchto výsledkov. Víťazstvo za každú cenu je nebezpečným myslením pre
športovca samotného, ale i pre jeho okolie, lebo nepochopil, že súčas-ťou športu sú aj prehry.
Takýto jedinec (kolektív) sa nezastaví pred nikým a ničím. Na dosiahnutie svojho fetišu po
víťazstvách si vyberá rôzne spôsoby.
Otázka peňazí bola už spomínaná pri komercializácii. No pár slov z iného pohľadu.
Veľké finančné dotácie za víťazstvá v golfe, v tenise, vo formule 1, v atletike, v hokeji alebo
vo futbale nie sú len pozitívnym stimulom na zlepšovanie výkonnosti, ale aj otupujú,
potláčajú zmysel športovca (spolu s neprimeraným tlakom okolia „musíš“ vyhrať – zneje od
sponzorov, funkcionárov, fanúšikov...) konať v duchu fair play.
Je tu ešte jedna možnosť. Trochu kodifikovaná. Nie je to víťazstvo za každú cenu, ale
„dosiahnutie svojej méty za každú cenu“. Niektorí športovci sú takí sebakritickí a uvedomujú
si, že pomýšľať na najvyššie priečky nemôžu mať ani len pomyslenie. Aj takáto „menšia“
príčina aspoň sa zúčastniť veľkého podujatia, či už sú to olympijské hry, majstrovstvá sveta a
pod., ich poháňa uchýliť sa k spôsobu, ktorý odporuje princípom fair play. Aj len "obyčajná"
účasť, má pre takto plytko zmýšľajúcich športovcov význam, lebo získajú vo svojom okolí tak
pre nich dôležitú popularitu a obdiv.
Stagnácia výkonnosti
155
Pre každého športovca je to nepríjemné obdobie a záleží od sily osobnosti, ale aj jeho
okolia ako toto obdobie preklenie. Niektorí reagujú tak, že vymenia trénera (v kolektívnych
športoch funkcionári, v individuálnom sám pretekár), alebo zmenia tréningový proces,
stravovanie poprípade aj značku, ktorá ich oblieka. To sú v celku „logické“ zmeny, ktorými sa
snaží o zmenu momentálneho stavu. Stagnácia je stav bezmocnosti, frustrácie, keď človek
nedosahuje žiadny progres (doslova stojí na mieste) a možno, aj keď viac trénuje, výkony sú
dokonca ešte slabšie ako pred stagnáciou. Odtiaľto je tiež veľmi blízko cesta vyskúšať
nečestný spôsob súťaženia. Veľký nápor na psychiku má dlhotrvajúce tak polročné, ročné a
dlhšie trvajúce stagnovanie výkonnosti.
Zvnútornené zlo človeka
Po dlhom zvažovaní, ako nazvať túto časť, som sa rozhodol pre takéto netradičné slovné
spojenie. V športe si pod tým predstavujem nevraživosť, neznášanlivosť a to vo vzťahu hráč
proti spoluhráčovi, súperovi, rozhodcovi, rase (rasizmus), národu (nacionalizmus),
fanúšikovi... A samozrejme ďalšie iné kombinácie, napr. fanúšik proti rase, národu,
rozhodcovi, súperovi, súperovým fanúšikom apod. Tu je veľmi tenká línia posudzovania
medzi príčinou a spôsobom. Nepatrný rozdiel vidím v tom, že samotný spôsob – vyjadrenie
príčiny – je v ľudskom správaní, prejave.
Úchylky
Opäť musím hneď spomenúť aj spôsob akým sa táto možno trochu netradičná príčina
prejavuje. Exhibicionizmus - väčšinou divákov (ak neberieme do úvahy výchovný vplyv na
deti, ktoré môžu byť prítomné na štadióne), môžeme považovať
za neškodný prejav. Druhá
príčina je závažnejšia, je to sexuálna narušenosť (prejavuje sa ako sexuálne obťažovanie).
ZÁVER
Určite sa nájdu aj ďalšie príčiny, ktoré sú svojím spôsobom špecifické a môžu
nadväzovať na rôzne iné príčiny. Príklad: Spúšťacím mechanizmom, príčinou, môže byť
rozhodcov verdikt, ktorý hráč, tréner alebo fanúšik berie v tom okamihu fyzickej a psychickej
vypätosti pri hre ako veľkú nespravodlivosť a následný prejav nie je v duchu fair play.
Základné atribúty férového správania sa (bez ohľadu na akúkoľvek príčinu resp.
udalosť) čiže čestnosť a spravodlivosť vyznievajú možno ako snový idealizmus, veľmi
vzdialený od dnešnej tzv. „reálnej podoby športu“. Našťastie (alebo lepšie povedané na dobro
športu) nie je ľudstvo (športový svet) až tak morálne skazené, aby každý prijímal takúto
plytkosť myslenia a následného negatívneho konania. „Práveže vyvinúť extrémny výkon, no
popritom byť schopný vnútorne a morálne kontrolovať svoje správanie, dodáva výkonu
nadosobný, morálny rozmer.“6
6
GURSKÝ, T. 2001, Agresivita v športe a fair play. In: Fair play. Zborník referátov zo siedmeho Európskeho
kongresu fair play organizovaného SOV. Bratislava, 13. – 16. septembra 2001, s. 17.
156
LITERATÚRA
BOHUNICKÁ, L. 1995. „morálka v športe“ – encyklopedické heslo. In: Sýkora, F.: Telesná
výchova a šport. Terminologický a výkladový slovník. 2. zväzok. Bratislava : UK, FTVŠ,
1995, s. 152.
BOHUNICKÁ, L. 1995. „morálka v športe“ – encyklopedické heslo. In: Sýkora, F.: Telesná
výchova a šport. Terminologický a výkladový slovník. 2. zväzok. Bratislava : UK, FTVŠ,
1995, s. 153
GURSKÝ, T. 2001. Agresivita v športe a fair play. In: Fair play. Zborník referátov zo
siedmeho Európskeho kongresu fair play organizovaného SOV. Bratislava, 13. – 16.
septembra 2001, s. 17.
LUDVIG, D. 2003. Morálka a šport. Diplomová práca. Bratislava: UK, FTVŠ, 2003, s. 27.
OBORNÝ, J. 2007. „fair play“ – encyklopedické heslo. In KASA, J. – ŠVEC, Š. a kol.
Terminologický slovník vied o športe. Bratislava : UK, FTVŠ, 2007. s. 206.
OBORNÝ J. 2001. Filozofické a etické pohľady do športovej humanistiky. Bratislava, UK,
FTVŠ UK, s. 50.
REASONS FOR VIOLATING MORALITY AND FAIR PLAY
Dalibor LUDVIG
Farmacy of Faculty Comenius University – Department Physical Education and Sport,
Bratislava, Slovakia
SUMMARY: Reasons for breaking morality and fair play. This paper always bring a hot
topic on morality and fair play in the world of sport. It defines the concept of fair play,
morality and moral conflict. It also names reasons for violating the morality and fair play,
which proves it is real, not theoretical. On the contrary, they are close to human being,
because they are his internal mechanisms (morality and moral conflict) which are reflected in
human action – in game (fair play, unfair). Reasons are listed as sport commercialization,
victory at all costs, stagnant performance, inner human evil and deviations.
KEYWORDS: fair play, morality and sport, moral conflict in sport
157
VPLYV KOOPERATÍVNEHO UČENIA V TELESNEJ A ŠPORTOVEJ VÝCHOVE
NA SOCIOPREFERENČNÉ VZŤAHY MEDZI ŽIAKMI
Martina LUPTÁKOVÁ, Janka PERÁČKOVÁ,
Fakulta telesnej výchovy a športu, Univerzita Komenského v Bratislave, Slovensko
REZUMÉ Cieľom práce bolo priniesť nové poznatky o vplyve kooperatívneho učenia v
telesnej a športovej výchove na zmenu sociopreferenčných vzťahov v školskej triede.
Empirický výskum sa realizoval na Gymnáziu Ladislava Sáru v Bratislave medzi žiakmi 1.
ročníka. Kooperatívne učenie sa realizovalo prostredníctvom kooperatívnych aktivít
v experimentálnych skupinách VEd (dievčat) a VEch (chlapcov) počas výchovno-vzdelávacej
činnosti na hodinách telesnej a športovej výchovy. Na základe vyhodnotenia môžeme
konštatovať, že realizácia kooperatívneho učenia počas 3 mesiacov v telesnej a športovej
výchove sa štatisticky významne podieľa na formovaní pozitívnych sociopreferenčných
vzťahov žiakov na vyučovaní a vysoko štatisticky významne hlavne v dievčenských
skupinách.
Kľúčové slová: kooperatívne učenie, sociopreferenčné vzťahy medzi žiakmi
ÚVOD
Problém školy 21. storočia je ten, že poníma triedu ako skupinku jednotlivcov oddelených
navzájom od seba, a tak sa k nej aj správa. Väčšina žiakov v súčasnej dobe je vyučovaná
klasicky (tradične) a alternatívy sa im ponúkajú skôr len z času na čas, na spestrenie výučby.
Vzbudiť a zvýšiť záujem žiakov o učenie v dnešnej dobe, nie je také jednoduché.
Výsledky výskumov (Fraser, 2001; Ghaith, Shaaban, Harkous, 2007) naznačujú, že
kooperatívne učenie je efektívne najmä v oblasti vytvárania pozitívnych vzťahov medzi
žiakmi, vo zvýšení sebadôvery a motivácie k učeniu, v náraste spôsobilosti kritického
myslenia, ale aj v oblasti kognitívneho učenia (Turek, 2002). Skalková (2007) vysvetľuje, že
pri kooperatívnom učení nejde o súťaživosť medzi členmi skupiny, o získanie maximálneho
zisku pre jedinca na úkor ostatných, ale o vzájomné porozumenie, ochotu k spolupráci a
vzájomnej pomoci, ale i zručnosti vzájomne si pomáhať.
Každá vyučovacia hodina telesnej a športovej výchovy má prispieť k uskutočňovaniu
predpokladaných cieľov a k všestrannému osobnostnému rozvoju žiakov (Peráčková, 2001).
Kooperatívne učenie je učenie, líšiace sa od individuálneho alebo frontálneho tým, že je
postavené na spolupráci osôb pri riešení úloh. Riešitelia sú vedení k tomu, aby si dokázali
rozdeliť sociálne role, naplánovali si celú činnosť, rozdelili si ďalšie úlohy, naučili sa radiť a
pomáhať si, kontrolovať jeden druhého, riešiť ďalšie problémy, hodnotiť prínos jednotlivých
členov (Průcha, Walterová, Mareš, 1998). Dokázalo sa (Pánisová, 2012), že zámerným
realizovaním kooperatívneho učenia v telesnej a športovej výchove sa významne prispelo k
pozitívnym zmenám v sociálnej klíme medzi žiakmi.
CIEĽ
Cieľom práce bolo na základe empirického výskumu prispieť k rozšíreniu
poznatkov o vplyve kooperatívneho učenia v telesnej a športovej výchove na zmenu
sociopreferenčných vzťahov medzi žiakmi.
HYPOTÉZA
158
Zmeny v sociopreferenčných vzťahoch po aplikácii kooperatívneho učenia sa prejavia
diferencovane u dievčat a chlapcov s pozitívnejším vplyvom u dievčat.
ÚLOHA
Porovnať vstupné a výstupné vzájomné voľby sociopreferenčných vzťahov zo
sociometrického testu v experimentálnej a kontrolnej skupine dievčat, chlapcov.
METODIKA
Empirický výskum sa realizoval na strednej škole medzi žiakmi 1. ročníka. Výber
respondentov bol zámerný pre jeho dostupnosť a možnosť experimentu v prirodzených
podmienkach školského vyučovania telesnej a športovej výchovy.
Experimentálne súbory tvorilo 31 žiakov VEd (14 žiačok) a VEch (17 žiakov)
vybraných tried 1. ročníka Gymnázia Ladislava Sáru v Bratislave, ktorým boli počas
vyučovania zaraďované kooperatívne aktivity na každej vyučovacej hodine v čase trvania 15
minút. Kontrolné súbory tvorilo 29 žiakov VKd (19 žiačok) VKch (10 žiakov), ktorí pracovali
podľa plánu výchovno-vzdelávacej činnosti bez kooperatívneho vyučovania.
Na testovanie hypotéz sme použili experimentálnu metódu – pedagogický experiment
a sociometriu (na zisťovanie sociopreferenčných vzťahov).
Náš experimentálny činiteľ bol tvorený nami navrhnutými a z tiež literatúry
vyhľadanými kooperatívnymi aktivitami (Pánisová, Peráčková, 2012; Gato, 2009; Kolčáková,
Sabol, 2003; Siberman, 1997; Grineski, 1996), ktoré sme aplikovali na hodinách telesnej a
športovej výchovy. Kooperatívne aktivity sa zameriavali na pozitívne väzby medzi žiakmi, na
kohéziu klímy triedy, na sociálnu interakciu, na sociálnu komunikáciu a na sociálne zručnosti.
Sociometriou sme zisťovali vzájomné voľby a rozdiel volieb:
pozitívna voľba +,
negatívna voľba - ,
obojstranná pozitívna voľba (+),
obojstranne negatívna voľba (-).
Na spracovanie a vyhodnocovanie získaných údajov sme použili štatistické metódy.
VÝSLEDKY A DISKUSIA
V práci sme sa snažili prispieť k rozšíreniu poznatkov o vplyve realizácie kooperatívneho
učenia v telesnej a športovej výchovy na zmenu vzťahov medzi členmi výskumných súborov.
Výsledky sociometrických testov nám slúžili ako kritérium k spracovaniu a vyhotoveniu
výskumných údajov. Dané zistenia nám slúžia k overeniu kvality kooperatívneho učenia v
telesnej a športovej výchove a jeho realizácie v pedagogickej praxi.
Sociometrickým testom bolo zistené, že realizácia kooperatívneho učenia na hodinách telesnej
a športovej výchovy mala vplyv na vzťahy medzi žiakmi v triede. Pri analýze a porovnaní
našich vstupných a výstupných sociometrických matíc v experimentálnych skupinách VEd
(dievčat) a VEch (chlapcov) sme zaznamenali zmeny v počte vzájomných volieb pri
výstupnom sociometrickom teste oproti vstupným testom.
159
Vstup - výstup VKd 1.B
Vstup - výstup VEd 1.E
30
25
25
20
20
15
15
10
10
5
5
0
0
+
-
(+)
(-)
VstupVEd 1.E
12
20
16
8
Vstup VKd 1.B
VýstupVEd 1.E
18
13
12
13
Výstup VKd 1.B
Obr. 1 Experimentálna dievčenská trieda
+
-
(+)
(-)
18
24
26
28
20
14
12
10
Obr. 2 Kontrolná dievčenská trieda
V dievčenskej experimentálnej skupine nastalo výrazné zlepšenie zvýšením
pozitívnych volieb z 12 volieb na 18 volieb, znížili sa negatívne voľby, znížili sa obojstranne
pozitívne voľby a zvýšili sa obojstranne negatívne voľby. Pri porovnaní dvoch testovaní –
vstupného a výstupného (obrázok 1) vidíme posuny a prestupy v jednotlivých kategóriách volieb.
V experimentálnej skupine vo výstupnom teste je sýtenie kategórie pozitívna voľba (18) a
vyrovnávanie počtu v ostatných kategóriách volieb, kde v negatívnej je 13 volieb, v obojstranne
pozitívnej je 12 volieb a v obojstranne negatívnej je 13 volieb.
Kontrolná skupina dievčat si zlepšila pozitívnu vzájomnú voľbu o hodnotu 6, no zhoršila
si negatívnu vzájomná voľbu, zhoršila si obojstranne pozitívnu vzájomnú voľbu o hodnotu 6.
V experimentálnej skupine chlapcov sa zmeny zaznamenali v dvoch kategóriách, kde
v pozitívnej voľbe sa znížil počet o 6 a vo vzájomnej pozitívnej voľbe vzrástol počet na 6.
Negatívna voľba a vzájomne negatívna voľba ostali na rovnakej úrovni.
V kontrolnej skupine chlapcov nenastali výrazné zmeny v sledovaných kategóriách.
160
Vstup - výstup VKch 1.B
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Vstup VKch 1.B
Výstup VKch 1.B
Obr. 3 Experimentálna chlapčenská trieda
+
-
(+)
(-)
8
8
6
10
12
12
14
10
Obr. 4 Kontrolná chlapčenská trieda
Na základe výsledkov vzájomných volieb môžeme vidieť porovnanie rozdielov hodnôt
vzájomných volieb v experimentálnych a kontrolných skupinách.
Obr. 5 Grafický rozdiel vzájomných volieb sociopreferenčných vzťahov vo všetkých triedach
dievčat a chlapcov
Celkové zlepšenie rozdielov v hodnotách vzájomných volieb podľa sociometrickej
matice v experimentálnej skupine dievčat VEd predstavovalo hodnotu 4 oproti hodnote 0 vo
vstupnom testovaní. V dievčenskej kontrolnej skupine VKd sa rozdiel vo vzájomných voľbách
zhoršil z hodnoty 0 na hodnotu -2.
V celkovom rozdiele hodnôt vzájomných volieb v experimentálnej skupine chlapcov
VEch sa hodnota 0 pri vstupných testovaniach zlepšila na hodnotu 2 vo výstupných
testovaniach.
V celkovom rozdiele hodnôt vzájomných volieb, podľa sociometrickej matice, sa
hodnoty v kontrolnej skupine chlapcov VKch na základe posunov medzi jednotlivými
kategóriami zhoršili z hodnoty 1 na hodnotu 0.
Zlepšenie rozdielu hodnôt vzájomných volieb v experimentálnych skupinách dievčat
(o 4) a chlapcov (o 2) je dôkazom skvalitnenia vzťahov medzi jej členmi, čo potvrdila aj
štatistická významnosť na hladine významnosti p˂0,05.
Je dôležité zdôrazniť, že dievčatá z experimentálnej skupiny mali zvýšenie počtu
pozitívnych vzájomných volieb v porovnaní s experimentálnou skupinou chlapcov a tiež
kontrolnými skupinami dievčat a chlapcov. Tým sa nám potvrdila stanovená hypotéza.
161
Cieľom sociometrického testu, ktorý žiaci vypĺňali na začiatku a na konci
pedagogického experimentu, bolo zistiť, či aplikácia kooperatívneho učenia na hodinách
telesnej a športovej výchovy mala vplyv na vzťahy medzi žiakmi triedy. Zisťovali sme či
došlo k pozitívnemu posunu v ich sociopreferenčných vzťahoch. Bandura (1976) a jeho
výskumy poukazujú na silu modelov správania sa pri rozvíjaní sociálnych spôsobilostí žiakov.
Týmito modelmi sú vo veľkej miere spolužiaci v triede.
Pri analýze našich vstupných a výstupných sociometrických matíc v experimentálnych
skupinách VEd a VEch sme zaznamenali zmeny v počte vzájomných volieb pri vstupnom a
výstupnom sociometrickom teste. Je dôležité zdôrazniť, že dievčatá a chlapci
experimentálnych skupín mali zvýšenie počtu vzájomných volieb v porovnaní ku kontrolným
skupinám a dievčatá z experimentálnej skupiny mali zvýšenie počtu vzájomných volieb aj
v porovnaní s experimentálnou skupinou chlapcov.
Uvedené fakty naznačujú, že kooperatívne učenie má pozitívny vplyv na vzťahy
medzi žiakmi. Myslíme si, že dominantným postavením kooperatívnych aktivít bola miera
kooperácie (spolupráce medzi sebou). Všetci učitelia pracujú v triedach plných zaujímavých
interakcií a Johnson a Johnson (1989) zistili veľmi zaujímavý fakt, že vzájomné vzťahy medzi
žiakmi sú rovnako významné v učení sa ako aj v sociálnom rozvoji, a že vzťahy medzi
žiakmi môžu ovplyvňovať aj vzťahy medzi nimi a ich učiteľom.
Ak učiteľ žiakov motivuje, hrá sa s nimi kooperatívne hry na posilnenie skupinového
cítenia, využíva spolupracujúce aktivity v hodinách, rozdeľuje úlohy podľa povahy
jednotlivcov v triede dospeje k želanému výsledku, čo je zlepšenie vzťahov medzi žiakmi
navzájom.
LITERATÚRA
BANDURA, A. 1976. Social learning perspective on behavior change. In A. burton (ed.), What
makes behavior change possible? (pp. 43 – 57). New York : Brunner/Mazel.
FRASER, B. J. 2001. Classroom Climate. In Interanational Encyclopedia of the Social &
Behavioral Sciences. Oxford : Elsevier Science, Ltd. ISBN-13: 978-0080430768. Pp. 19831987.
GATO, M. 2009. 150 nejlepších her pro děti i dospelé, ke kterým nepotřebujeme vůbec nic.
Olomouc : Bubico. 2009. ISBN 978 – 80 – 7346 – 103 – 4.
GHAITH, G. M. – SHAABAN, K. A. – HARKOUS, S. A. 2007. An investigation of the
relationship between forms of positive interdependence, social support, and selected aspects
of classroomclimate. In System, Vol. 35, No. 2, pp. 229-240. [cit. 23. 10. 2011].
GRINESKI, S., 1996. Cooperative Learning in Physical education. Moorhead State university.
Human Kinetics, 1996. ISBN 0 – 87322 – 879 – 0.
JOHNSON, D. W. – JOHNSON, R. T. 1989. Cooperation and Competition Theory and
Research. Edina, MN : Interaction Book Company. 1989.
KOLČÁKOVÁ, B. M., SABOL, J. 2003. Konštruktívne a kooperatívne hry v školských kluboch
detí. Banská Bystrica : Metodické Centrum, 2003, 24 s.
PÁNISOVÁ, M. 2012. Vplyv kooperatívneho učenia v telesnej a športovej výchove na zmenu
sociálnej klímy triedy. dizertačná práca : Univerzita Komenského, 2012, 154 s.
PÁNISOVÁ, M. – PERÁČKOVÁ, J. 2012. Kooperatívne hry a cvičenia. In Telesná výchova
& šport. Roč. 22, č. 1 (2012), s. V-VIII – metodická príloha.
PERÁČKOVÁ, J. 2001. Organizačné formy vyučovania v školskej telesnej výchovy,
didaktické formy na hodinách telesnej výchovy. In KOLEKTÍV Didaktika školskej telesnej
výchovy. Bratislava : Fakulta telesnej výchovy a športu Univerzity Komenského, 2001, s. 183
- 211. ISBN 80 – 968252 – 5 – 9.
PRŮCHA, J. – WALTEROVÁ, E. – MAREŠ, J. 1998. Pedagogický slovník. Praha : Portál,
1998. ISBN 80 – 7178 – 252 – 1.
162
SIBERMAN, M. 1997. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučovaní : osvědčené způsoby
efektívního vyučovaní. (spolupráca s Karen Lawsonová) 1. vyd. Praha : Portál, 1997. 312 s. ISBN
80 – 7178 – 124 – X.
SKALKOVÁ, J. 2007. Obecná didaktika. 2., rozšírené a aktualizované vydání. Praha : Grada
Publishing, a. s., 2007. ISBN 978 – 80 – 247 – 1821 – 7.
TUREK, I. 2002. Zvyšovanie efektívnosti vyučovania. Bratislava : MPC, 2002. ISBN 80 –
8052 – 136 – 0.
THE IMPACT OF COOPERATIVE LEARNING IN PHYSICAL EDUCATION
LESSONS ON SOCIAL RELATIONSHIPS BETWEEN PUPILS
Comenius University, Faculty of Physical Education and Sports, Bratislava, Slovakia
SUMMARY The aim of this work was to provide new knowledge about the impact of
cooperative learning in physical education lessons on social relationships changes between
pupils in the classrooms. Empirical research was carried out at Ladislava Saru High School in
Bratislava between the pupils from the first year of study. Cooperative learning was realized
with cooperative activities in experimental groups VEd (girls) a VEch (boys) during physical
education lessons. Based on the evaluation we can conclude that the implementation of
cooperative learning in physical education lessons, as an experiment which lasted 3 months,
significantly contributes in the creation of positive social relationships between pupils in the
classroom and highly statistically significantly especially in the girls experimental group.
Key words: cooperative learning, social relationships between pupils
163
POROVNANIE KINEMATICKÝCH CHARAKTERISTÍK PLAVECKÉHO
SPÔSOBU KRAUL V ŠPORTOVOM PLÁVANÍ, TRIATLONE A VODNOM PÓLE
Peter MANDZÁK
Katedra telesnej výchovy a športu, Fakulta humanitných vied, Univerzita Mateja Bela
Banská Bystrica, Slovensko
REZUMÉ Autor sa v príspevku zaoberá porovnaním techniky kraulového plaveckého
spôsobu u plavca, triatlonistu a hráča vodného póla. Výsledky preukázali zistené rozdiely
v priestorových a časových charakteristikách, ktoré závisia od somatických parametroch
športovca, kĺbovej pohyblivosti ramena, rýchlosti plávania a dĺžky plaveckej disciplíny, na
ktorú sa športovec pripravuje.
Kľúčové slová: plavecký spôsob kraul, kinematická analýza techniky, plavecké športy
ÚVOD
Plavecký výkon je determinovaný zložitým systémom faktorov, ktorých vzájomné
pôsobenie určuje jeho kvalitu. Vedecké štúdie z oblasti plávania (Fernandez, et all. 2012;
Kirmizibayrak et all, 2011; Hlavatý, 2010; Mandzák et all, 2010) poukazujú na to, že okrem
somatických, motorických, fyziologických a psychických faktorov má dôležitý význam faktor
techniky. Ten je možné do určitej miery účelne ovplyvňovať tréningom. Zdokonaľovanie
plaveckej techniky je spojené s tzv. získavaním „pocitu pre vodu“. Znamená to u plavca
získať schopnosť sa čo najdokonalejšie oprieť rukou o vodu (vytvoriť tzv. propulzívnu silu)
a uskutočniť posun tela vpred s minimom brzdivých účinkov.
PROBLÉM
Z pohľadu motoriky sa za najprirodzenejší a zároveň najrýchlejší spôsob pohybu človeka
vo vodnom prostredí považuje plavecký spôsob kraul. Keďže v porovnaní s ostatnými
spôsobmi najúčinnejšie rešpektuje princípy hydrodynamiky, umožňuje tým plavcovi účelne
čerpať energetické zdroje a vytvárať tak optimálne podmienky na dosiahnutie jedinečného
výkonu vo vode.
Práve táto výnimočnosť techniky predurčuje uplatňovať kraulový spôsob nie len ako jeden
zo spôsobov v športovom plávaní, ale aj pri plnení úloh a činností vo vodnom prostredí mimo
plaveckého bazénu (záchrana, vodné pólo, triatlon a pod.). Aby sme dokázali objektívne
posúdiť kvalitatívnu stránku kraulovej techniky, je potrebné poznať špecifiká športového
odvetvia, v ktorom sa plavecký spôsob uplatňuje. Kinematické a dynamické charakteristiky sa
musia vyhodnocovať vo vzťahu k antropometrickým ukazovateľom plavca, fyzickej
pripravenosti, dosiahnutému výkonu a k charakteru plaveckej disciplíny.
CIEĽ
Cieľom nášho príspevku je analyzovať a porovnať vybrané kinematické charakteristiky
plaveckej techniky kraul v športovom plávaní, triatlone a vo vodnom póle, a poukázať na jej
špecifiká vo vzťahu k charakteru plaveckej disciplíny.
METODIKA
Do nášho výskumu sme zaradili troch športovcov, ktorí v rámci svojho športu využívajú
kraulovú plaveckú techniku. Pre porovnanie sme si zámerne zvolili športové plávanie,
triatlon a kolektívnu hru vodné pólo. Naši vybraní testovaní športovci sa aktuálne zúčastňujú
na športových podujatiach na území Slovenskej republiky a v susediacich krajinách. Do
výskumnej vzorky sme zámerne zaradili probandov vo veku 22 rokov, pretože
164
predpokladáme, že štruktúra plaveckej techniky je z pohľadu ich dlhšej športovej činnosti
ustálená.
Tabuľka 1 Základné charakteristiky sledovaných probandov a ich športová špecializácia
odvetví
probandi
Šport
vek
výška
J.P
I.F
L.O.
plávanie
triatlon
vodné pólo
22
22
22
177
183
175
Hmotnosť
(kg)
67
75
75
Dĺžka plav disciplíny
200 - 400 m
750 – 1500 m
30 - 50m
Výskum sme realizovali v roku 2011/2012 v priestoroch krytej plavárne na FHV UMB
v Banskej Bystrici, s dĺžkou bazénu 25m. Techniku plaveckého spôsobu, sme zaznamenávali
v laboratórnych podmienkach vysokorýchlostnou kamerou s frekvenciou záznamu 120 fps,
počas plávania na vzdialenosť 25 m. Kamera bola umiestnená vo vodonepriepustnom boxe.
Rýchlosť plávania našich probandov zodpovedala ich reálnemu nasadeniu v plaveckej
disciplíne, resp. vo vodnopóĺovej hre. Kameru so statívom sme umiestnili tak, aby optická os
bola kolmá na rovinu snímania. Jej zameranie sme nastavili podľa kalibračných tyčí, ktoré sa
nachádzali v priestore snímania. Aby záznam zachytil celý plavecký cyklus, zvolili sme z
dôvodu obmedzenia priestoru v bazéne 8 metrovú ohniskovú vzdialenosť kamery od roviny
snímania. Hĺbku umiestnenia kamery pod hladinou vody, sme stanovili na 0,25 m. Zábery
plavcov sme vyhodnocovali v sagitálnej rovine. Okrem kamery pod vodou, sme druhú
kameru umiestnili nad vodou, pričom objektívy boli nad sebou osovo centrované. Zo
záznamu pod vodou, sme vyhodnocovali kinematické charakteristiky záberového cyklu.
Pohyb nad vodou t.j. prenosovú fázu, sme vyhodnocovali kamerou umiestnenou vo výške
0,25m nad hladinou vody.
Biomechanickú analýzu plaveckých techník, sme realizovali prostredníctvom softwaeru
Quintic biomechanic, v ktorom sme výsledky kvantifikovali. Následne sme výsledky
porovnali a vyhodnotili popisnou analýzou z pohľadu špecifík športových disciplín.
VÝSLEDKY
Pre prehľadnosť analýzy plaveckých techník vybraných probandov, sme výsledky rozdelili
do dvoch častí. V prvej sa zameriavame na analýzu a porovnanie polohy tela a práce dolných
končatín. V druhej analyzujeme mikrofázy pohybu horných končatín a ich vplyv na
horizontálnu zložku dráhy pohybu tela plavca.
Poloha tela a pohyb dolných končatín
So znížením odporu vodného prostredia úzko súvisí poloha tela voči hladine vody tzv.
„nábehový uhol“. Jeho hodnota sa mení v závislosti na rýchlosti plávania. Hofer (2003)
uvádza, že zvýšená rýchlosť spôsobuje vyššiu polohu plavca vo vode, čím je plavec nútený
prekonávať narastajúci odpor vodného prostredia. Výsledky analýzy nábehového uhla trupu
našich vybraných plavcov poukazujú na to, že u respondenta L.O., hráča vodného póla,
dosahuje náklon trupu v prípravnej a záberovej fáze najvyššiu fluktuáciu. Rozdiely náklonu
tela dosahujú hodnotu až 7°. Vyššia poloha je pre vodné pólo príznačná, pretože táto technika
sa uplatňuje prevažne pri vedení lopty, kde je hlava nad vodou a rovnako aj pri prekonávaní
krátkych plaveckých úsekov, ktoré si vyžaduje dynamika hry. U respondentov, ktorí v rámci
svojich disciplín prekonávajú dlhšie úseky (plavci a triatlonisti), sa priemerná rýchlosť
pohybu tela výrazne nemení. Zistené zmeny v nábehovom uhle v rozsahu 2 - 3° týchto
športovcov považujeme za zanedbateľné.
Tabuľka 2 Priestorové charakteristiky pohybu trupu a dolných končatín
165
meno
J.P.
I.F.
L.O.
Šport
nábehový uhol trupu
Plávanie
Triatlon
vod. Pólo
záber. fáza
ríp. fáza
rozsah kopu
(cm)
10°
12°
18°
8°
9°
9°
38
27
29,13
kop dol.
končatín
4 dobý
4 dobý
2 dobý
Záber dolných končatín má v kraulovom spôsobe nižšiu účinnosť ako je to v iných
spôsoboch. V tomto prípade sa prioritne podieľajú na stabilizácii a koordinácii súhry
pohybov. Napriek tomu svojou mierou prispievajú k propulzívnemu účinku záberových síl.
Kým vo vytrvalostnom plávaní je pohyb obmedzený, u šprintérov je využívaný maximálne.
Pri porovnaní techník kopu dolných končatín u probandov L.O. a I. F nás zaujal netradičný
výsledok. Analýza pod vodou preukázala, že proband L.O. využíva dvojdobý kraulový kop,
kde rozsah pohybu nôh dosahuje len 29,13 cm. Z hľadiska charakteru prekonávania krátkych
plaveckých úsekov je tento kop neefektívny. Naopak triatlonista I.F využíva vo svojej
technike štvordobý kop, ktorý je vzhľadom k vytrvalostnému plávaniu (750 – 1500 m)
z dôvodu odčerpávania energetických zdrojov neekonomický. V tomto prípade ale môžeme
predpokladať, že malý rozsah pohybu kompenzuje veľký energetický výdaj. Optimálny
rozsah a druh kopu sme zaznamenali len u plavca, ktorý sa orientuje na stredné trate.
Analýza pohybu paží
2D biomechanická analýza umožňuje študovať pohyb športovca vzhľadom k rovine. Preto
kvantitatívne údaje jednotlivých mikrofáz záberu paží ktoré prezentujeme, predstavujú
charakteristiky rovinnej krivky alebo priamky. Priestorové a časové charakteristiky nám
umožnia objasniť rozdiely a špecifiká techník uplatňovaných v rôznych športových
plaveckých odvetviach. Pri zhotovovaní videozáznamu sa probandi snažili prekonať určenú
vzdialenosť na úrovni svojho súťažného výkonu. Tabuľka 3 prezentuje rozdiely v
kvantitatívnych ukazovateľoch kraulovej techniky s ohľadom na športovú špecializáciu. Pri
posudzovaní dĺžky záberu vo vode sa berie v úvahu pohyb ťažiska tela. Keďže pri 2D analýze
je pomerne nepresné určiť polohu a pohyb ťažiska v plávaní, opierali sme sa o štúdiu
Fernandeza et al. (2012), kde sme pozorovali horizontálnu dráhu pohybu bedrového kĺbu.
Tabuľka 3
(cm)
Horizontálna zložka dráhy pohybu tela počas záberového cyklu probandov
Meno
šport
J.P.
I.F.
L.O.
plávanie
triatlon
v. polo
učinnsoť
záberu
(poh.tela)
222,29
184,35
123,14
príprav
fáza
prechod.
fáza
záberov.
fáza
fáza
vytiahnutia
fáza
prenosu
46,3
33,61
19,32
10,2
18,5
14,30
83,88
78,53
56,67
11,28
7,18
5,04
71,64
46,53
27,81
max
hĺbka
záberu
51,56
61,0
58,50
výška
lakťa v
prenose
52
35
25
55% rozdiel v dĺžke záberu plavca a vodnopólistu, poukazuje na to, že vo vodnom póle sa
uplatňuje prevažne krátky a silný záber pri zachovaní vysokej frekvencii. Tabuľka 4
prezentuje časové charakteristiky kraulového záberu paží vo vybraných športoch. Časovo
najrýchlejší záber 0,90s, sme potvrdili u vodnopólistu. U probandov J.P a I.F, ktorí
predstavujú vytrvalostné disciplíny, je dĺžka záberu vzhľadom k prekonanej metráži vysoko
dôležitá. Potvrdzuje to trvanie prípravnej fázy záberu, kde plavci po zasunutí paže do vody
využívajú účinky propulzie k posunu tela vpred. Prípravná fáza sa pri plávaní nad 400 m
vyznačuje dlhším trvaním, kde sa plavec usiluje uplatnením rotácie tela okolo pozdĺžnej osi
natiahnuť záber a vytvoriť tak vhodnú polohu pre tzv. „zachytenie záberu“. U plavca
166
a triatlonistu v našom prípade prebiehala prípravná fáza v časovom intervale od 0,20 do 0,26s.
Napriek spoločným znakom, špecifiká v plaveckej technike môžeme pozorovať aj medzi
nimi. Dĺžku záberu ovplyvňuje okrem iného aj faktor kĺbovej pohyblivosti a typológia
svalovej štruktúry, čo v prípade našich športovcov nie je zanedbateľné. Kým plavcov
organizmus je ovplyvňovaný prevažne vodným prostredím, na triatlonistu vplýva aj plynné
prostredie, v ktorom sa uskutočňujú ďalšie činnosti a to bicykel a beh. Môžeme sa preto
domnievať, že technika plávania je týmto špecifickým tréningovým zaťažením prirodzene
deformovaná (Obrázok. 1).
Obrázok 1 Percentuálne porovnanie účinnosti záberu (posunu tela plavca) probandov
v závislosti od špecifík sledovaných plaveckých činností
Vznik propulzívnej sily predstavuje záberová fáza pohybu paží. U šprintérov je snaha
skrátiť prípravnú a prechodnú mikrofázu na úkor záberu, čím sa dosahuje vyššia okamžitá
rýchlosť plavca a tým aj jeho zrýchlenie. Rozdiely v úvodných fázach plaveckého záberu sme
potvrdili časovou analýzou plaveckého cyklu v tabuľke 4. Záberová fáza predstavuje
z hľadiska priestorového a aj časového najrozsiahlejšiu časť pohybu paží.
Tabuľka 4 Časové charakteristiky mikrocyklu pohybu paží (cm)
Meno
šport
J.P.
I.F.
L.O.
Pla
Tria
Vo Po
trvanie
záberu
1,36
1,62
0,90
príprav
fáza
0,26
0,20
0,13
prechod.
fáza
0,07
0,13
0,1
záberov.
fáza
0,50
0,62
0,40
fáza
vytiahnutia
0,07
0,1
0,07
fáza
prenosu
0,46
0,57
0,20
Podobne ako aj v predchádzajúcich ukazovateľoch aj tu nachádzame rozdiely, ktoré
pramenia z charakteru plaveckej disciplíny. Záber pod vodou u strednotratiarov a vytrvalcov
je špecifický tým, že najväčšiu silu dosahujú v „odtlačení“ t.j. v jeho záverečnej časti.
U šprintérov najväčšie prírastky sily sú zaznamenané v prvej časti záberu teda v pritiahnutí.
Čiastočne to potvrdzuje trvanie záberovej fázy (prezentované aj posunom tela plavca), ktorá
je u vodnopólistu (v našom prípade o 27% u triatlonistu a o 32% u plavca) kratšia. S kvalitou
záberu úzko súvisí maximálna hĺbka záberu pod vodou. Tu je potrebné poznamenať, že hĺbka
záberu je determinovaná nielen somatickými parametrami, ale aj vynaloženým úsilím plavca.
U šprintérov je vplyvom rýchlosti zvýšený ponor tela, čo spôsobuje pokles ramena do vody.
Hĺbka záberu sa tak zväčšuje. Naše výsledky v tabuľke 4 potvrdili rozdiel pri porovnaní
s plavcom, ktorý predstavuje približne 7cm. Hĺbka záberu vodnopólistu je porovnateľná aj
s hodnotou triatlonistu, za pripustenia rozdielu vo výške športovcov ktorý je 8 cm.
Fázy vytiahnutia a prenosu predstavujú oddychovú pozíciu paže v záberovom cykle. Ich
trvanie závisí od rýchlosti plávania a frekvencie záberov. Percentuálne porovnanie trvania
fázy prenosu u našich probandov uvádzame na obrázku 2.
167
Obrázok 2 Percentuálne porovnanie trvania fázy prenosu
Významným údajom pri hodnotení techniky záberu pod vodou je komparácia tvaru
a dĺžky dráhy pohybu ruky ako záberovej plochy. U plavca obrázok 3 a), sme namerali 258,7
cm dlhú trajektóriu pohybu ruky. U triatlonistu je dĺžka trajektórie o 17 cm kratšia obrázok 3
b). Najkratšiu trajektóriu pohybu daosiahla ruka vodnopólistu 213 cm (obrázok 3 c)). Podľa
tvaru klesajúcej trajektórie je vidieť krátku prípravnú a prechodnú fázu s okamžitým
zahájením záberu.
a)
b)
c)
Obrázok 3 Tvar trajektórie pohybu ruky plavca a), triatlonistu b) a vodnopólistu c)
ZÁVER
Biomechanická analýza plaveckého spôsobu kraul nám umožnila odhaliť rozdiely
v pohybovej štruktúre vybraných probandov v športovom plávaní, triatlone a vo vodnom póle.
Za základné faktory, ktoré ovplyvňujú techniku v plávaní okrem už vyššie spomenutých
považujeme somatické parametre športovca, kĺbová pohyblivosť ramena, rýchlosť plávania
a dĺžka plaveckej disciplíny. Kvantitatívne parametre kinematickej analýzy, o ktoré sa pri
vyhodnocovaní výsledkov opierame nemožno zovšeobecňovať. Dovolíme si však tvrdiť, že
prezentované rozdiely v predvedených technikách plavca, triatlonistu a hráča vodného póla,
sú reálne, pretože rešpektujú všeobecne platné princípy teórie z oblasti plávania.
LITERATÚRA
168
1. FERNANDES, R.J. et all. 2012. Kinematics ofthe Hip and Body Center of Mass in Front
Crawl. Journal of Human Kinetics, volume 33/2012, 15 - 23
2. HLAVATÝ, R. 2010. Antropometrické a kinematické ukazovatele plaveckého výkonu
v kraulových disciplínach. In: Štúdium motoriky človeka vo vodnom prostredí, Bratislava,
FTVŠ UK , 2010, 117-130
3. HOFER, Z. et. al. Technika plaveckých způsobů. Dotisk 1. vyd. Praha:
Karolinum, 2003. 100 s. ISBN 80-246-0169-9
4. KIRMIZIBAYRAK, C. – HONORIO, J. – JIANG, X. - MARK, R. – HAHN, J. K. 2011.
Digital Analysis and Visualization of Swimming Motion. The International Journal of
Virtual Reality, 2011, 10(3), 9-16 s
5. MANDZÁK,P. – PAVLÍK, J. 2010. Analýza chýb v plaveckom spôsobe motýlik u plavca
a návrh technických cvičení na ich korekcia. In. Perspectives of physical training process
at schools. Banská Bystrica - Innsbruck : Univerzita Mateja Bela, Fakulta humanitných
vied : SAS School, 2011, s. 124-130
COMPARISON FOR KINEMATIC CHARACTERISTIC CRAWL SWIMMING IN
SPORTS SWIMMING, TRIATHLON AND WATER POLO
Peter MANDZÁK
Department of Physical Educations and Sport, Faculty of humanities, Matej Bel
University, Slovak Republic
SUMMARY Author in this contribution deals with comparison of the front crawl techniques
swimmer, triathlete and water polo player. Results showed differences observed in spatial and
temporal characteristics, which depend on the parameters of somatic athlete shoulder joint
mobility, speed swimming and the swimming discipline of the length to which the athlete
prepares.
169
VPLYV VYBRANÝCH TECHNICKÝCH CVIČENÍ NA ZMENY V ÚROVNI
PLAVECKÝCH ZRUČNOSTÍ ŠTUDENTOV KTVŠ FHV UMB.
Martina MANDZÁKOVÁ
Katedra telesnej výchovy a športu, Fakulta humanitných vied Univerzita Mateja Bela,
Banská Bystrica, Slovenská republika
REZUME
Autorka sledovala zmeny v úrovni plaveckých zručností študentov po
absolvovaní programu kondičného plávania so zaradením zásobníka technických cvičení.
Účinok experimentálneho činiteľa sa potvrdil v štatisticky významnom zlepšení úrovne
plaveckých zručností v 4 testových položkách u oboch súborov mužov i žien a to najmä
v plaveckom spôsobe prsia. Výsledky poukázali na nutnosť zaradenia technických cvičení do
vyučovacieho procesu najmä na zdokonaľovanie efektivity záberov horných končatín a súhry
v plaveckom spôsobe kraul.
Kľúčové slová: plavecké zručnosti, technické cvičenia, kondičné plávanie
ÚVOD
„Kondičné plávanie“ ako povinne voliteľný predmet je zaradený do obsahu štúdia na KTVŠ
FHV UMB v študijných odboroch Šport, učiteľstvo telesnej výchovy (jednoodborové),
učiteľstvo umelecko – výchovných a výchovných predmetov. Jeho cieľom je prostriedkami
športovej prípravy v plávaní zdokonaľovať techniku už osvojených plaveckých zručností,
rozvoj pohybových schopností s dôrazom na aeróbnu vytrvalosť s cieľom zvýšiť úroveň
plaveckej výkonnosti študentov vo vybraných plaveckých spôsoboch. Študenti v rámci
kondičného plávania sa zdokonaľujú v technike vybraných plaveckých spôsoboch, rozvíjajú
plaveckú zdatnosť, čím sa pripravujú na splnenie kreditových požiadaviek z povinných
predmetov.
PROBLÉM
Kondičné plávanie vyžaduje postupné zdokonaľovanie techniky plávania, aby bolo možné
plávať 15 – 30 min. bez prerušenia (Kalečík 2010).
Optimálne pre dosiahnutie maximálneho plaveckého výkonu je účelná a efektívna technika
vykonania plaveckých pohybov. Plavci s účinnejšou technikou podľa Hofera (2006)
prekonávajú svoju trať s menším počtom záberov tzn. dlhším plaveckým krokom.
Úroveň techniky záberu je možné podľa Mandzáka (2010) hodnotiť nielen prostredníctvom
škálového posudzovania, ale aj metódou zisťovania počtu záberov. Pri nesprávnom osvojení
si techniky pohybu paží plavec nedostatočne využíva vlastnosti vodného prostredia, záber
stráca účinok a pri jeho zvýšenej frekvencii dochádza k nadmernému energetickému výdaju
plavca.
Diagnostikou účinnosti plaveckej techniky sa zaoberali mnohí autori Čechovská, (2010),
Hofer, (2006), Mandzák, (2010), Mandzák – Popelka,(2009), Mandzáková – Mandzák,
(2009), Tonhauserová,(2010) a iní.
Plávanie zahŕňa ako uvádza Macejková (2008) konkrétne pohybové vzorce z hľadiska
konkrétneho štýlu techniky plaveckých spôsobov, ktoré majú spoločnú základňu. Touto
základňou sú plavecké zručnosti, ktoré rozdeľujeme podľa Čechovskej (2003) na základné
plavecké zručnosti (predpoklady pre následný nácvik plaveckej lokomócie) a celkovú
plaveckú zručnosť. Celková plavecká zručnosť je dlhodobý proces, v ktorom odlišujeme
niekoľko na seba nadväzujúcich kvalitatívne odlišných etáp.
Smerovanie našej práce je zamerané na tretiu etapu tzn. Zdokonaľovaciu plaveckú výučbu
s cieľom dosiahnuť celkovú plaveckú zručnosť, so zaradením nácvikov prvkov záchranného
170
a kondičného plávania, s možnosťou využitia i prvkov plaveckého športu a zdravotného
plávania.
CIEĽ
Cieľom nášho príspevku je zistiť vplyv navrhnutého a aplikovaného programu na zmeny v
úrovni plaveckej zdatnosti a zručností študentov katedry telesnej výchovy a športu v rámci
hodín kondičného plávania na FHV UMB v Banskej Bystrici.
HYPOTÉZA
Predpokladáme, že zaradením technických cvičení do obsahu hodín kondičného plávania
v experimentálnom súbore sa zvýši kvalitatívna úroveň techniky vybraných plaveckých
spôsobov, ktorá sa prejaví zlepšením plaveckej výkonnosti v 12 minútovom Cooperovom
teste.
ÚLOHY
U1 Zostaviť kontrolný a experimentálny súbor zo študentov odboru telesná výchova, ktorí si
zvolili predmet kondičné plávanie.
U2 Na začiatku letného semestra zostaviť testovú batériu a vstupnými testami zistiť úroveň
plaveckých zručností probandov v spôsoboch prsia a kraul v kontrolnom a experimentálnom
súbore .
U3 Zostaviť a aplikovať plán kondičného plávania v kontrolnom a experimentálnom súbore,
kde probandi v experimentálnom súbore budú mať v rámci hodín kondičného plávania navyše
zaradený zásobník technických cvičení.
U4 Realizácia výstupného testovania plaveckých zručností v kontrolnom a experimentálnom
súbore.
U5 Posúdenie a analyzovanie úrovne kvality techniky plaveckých spôsobov.
U6 Zovšeobecnenie výsledkov a vyslovenie odporúčaní do pedagogickej praxe.
METODIKA
Výskumný súbor tvorilo 77 probandov 1. ročníka študijného odboru učiteľstvo telesnej
výchovy (jednoodborový) a učiteľstvo umelecko – výchovných a výchovných predmetov
(kombinovaný), ktorí si zvolili povinne voliteľný predmet „Kondičné plávanie“. Probandov
sme rozdelili do dvoch súborov označených ako:
Experimentálny súbor s počtom probandov 39 (22 dievčat a 17 chlapcov).
Kontrolný súbor s počtom probandov 38 (11 dievčat a 27 chlapcov).
Výskum bol zahájený na začiatku letného semestra (15.2. 2010) a ukončení bol
v poslednom zápočtovom týždni (3.5. 2010). Týždenná dotácia hodín plávania bola dve
vyučovacie hodiny týždenne a celková dotácia hodín v letnom semestri 2009/2010 bola 12
vyučovacích hodín.
Na začiatku letného semestra sme zostavili testovú batériu - vstupné testy, ktoré sme
realizovali v prvom týždni výučbového obdobia v kontrolnom aj experimentálnom súbore.
Testová batéria pozostávala z nasledovných testovaných položiek, ktorou sme hodnotili
úroveň plaveckých zručnosti.
T1: 25 m prsiarske nohy na čas a počet záberov
T2: 25 m kraulove nohy na čas a počet záberov
T3: 50 m prsiarske paže na čas a počet záberov
T4: 50 m kraulove paže na čas a počet záberov
T5: Šesť plaveckých temp prsia
T6: Šesť plaveckých temp kraul - merala sa vzdialenosť uplávaná šiestimi tempami. Test
sme opakovali dvakrát, hodnotil sa lepší výsledok s presnosťou na 20 cm.
171
Obidva súbory (kontrolný aj experimentálny) mali rovnaký spoločný výučbový plán. Do
obsahu kondičného plávania v experimentálnom súbore bol zaradený experimentálny činiteľ,
ktorými boli vybrané technické cvičenia zamerané na zdokonaľovanie techniky plaveckého
spôsobu kraul a prsia.
Záverečné (výstupné) testovanie sa uskutočnilo v prvom týždni skúškového obdobia, kde
súčasťou hodnotenia kvality osvojených prvkov bolo aj preukázanie kvality osvojenej
techniky na výkon v 12 minútovom Cooperovom teste, avšak z rozsahového obmedzenia ich
v príspevku neuvádzame.. Výskum prebiehal v 25 m bazéne FHV UMB, ktorý disponuje 6
dráhami vybavenými štartovými blokmi s maximálnou hĺbkou vody 1,8 m a minimálnou 0,90
m. Priemerná teplota vody a vzduchu bola 27 – 29°C.
V sledovaných súboroch sme použili štandardné plavecké pomôcky ako plavecké dosky. Pri
meraní sme použili meracie stopky, píšťalku, plavecké dosky, písacie potreby, pásmo a nami
zostavený pozorovací protokol..
Pri vyhodnocovaní kvantitatívnych údajov výsledkov výskumu sme použili základné metódy
matematickej štatistiky (smerodajnú odchýlku, médian, modus, minimum, maximum a
aritmetický priemer, F – test pre rozptyl, T – test parametrický, párový).
VÝSLEDKY
Výsledky nášho výskumu poukazujú na zmeny v úrovni plaveckých zručností po
absolvovaní kondičného plávania so zaradením špeciálneho zásobníka technických
cvičení. Dosiahnuté výsledky vstupných a výstupných testov v experimentálnom súbore
mužov i žien (T1 – T4) prezentujeme pre lepšiu prehľadnosť v tabuľkách č.1 - 4.
Hodnotenie a porovnanie vstupnej a výstupnej úrovne plaveckých zručností v testoch T1
– T4 v experimentálnom a kontrolnom súbore mužov a žien
Na začiatku výskumu u oboch súborov mužov i žien neboli zistené signifikantné rozdiely
v čase i počte kopov v teste 25m PN (viď. Tab. 1).. Vo výstupných meraniach tak u mužov
i žien nedošlo k štatisticky významnému zníženiu počtu kopov, ale výrazne sa znížil čas
zaplávaný prsiarskymi nohami. To znamená, že študenti pri tom istom počte kopov dosiahli
lepší čas, čo svedčí o účelnejšej technike resp. väčšej dĺžke plaveckého kroku.
Tabuľka 1 Porovnanie zmien v úrovni plaveckých zručností v teste 25 m PN
v experimentálnom a kontrolnom súbore mužov a žien
MUŽI
ŽENY
Vstupné meranie
Výstupné meranie
Vstupné meranie
Výstupné meranie
25 m
Č
a
s
P
o
č
e
t
Č
a
s
P
o
č
e
t
Č
a
s
P
o
č
e
t
Č
a
s (sec.)
Počet
PN
(sec.)
kopov
(sec.)
kopov
(sec.)
kopov
kopov
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
32,0 28,5
26,3 27,4 31,1 26,3 25,6 23,6 36,6 34,6 28,7 30,5 36,2
31
30,2
26,7
x
55,7 35,4
38
45
55,7 30,4 40
30
43,2 75,8 39
44
43,2
43
39
39
max
24
22,3
20
20
23,7 22,3 39
15
30,4 26,8 19
23
31,8
25
24
18
min
6,3
3,9
4,6
4,3
6,5
2,5
4,6
5,4
3,1
10,1
5,8
4,9
2,7
4,2
4,5
5,2
s
1,972 sn
- 0,664 sn
3,37 *
1,20 sn
0,619 sn
- 1,275 sn
3,84 *
1,47 sn
Ttest
Legenda: x – priemer, s – smerodajná odchýlka, max– maximálna hodnota, min – minimálna hodnota, ** - štatistická významnosť na hladine
0,01, * - štatistická významnosť na hladine 0,05, sn - štatisticky nevýznamné
Porovnaním času zaplávaného kraulovými nohami sme zaznamenali signifikantné rozdiely
medzi experimentálnym a kontrolným súborom už pri vstupných meraniach u oboch súborov
mužov i žien v prospech experimentálnych súborov. Pri výstupných meraniach sa štatisticky
172
významne znížil počet záberov kraulovými nohami aj dosiahnutý čas na 25m KN u oboch
súborov žien a mužov (viď. Tab. 2)..
Tabuľka 2 Porovnanie zmien v úrovni plaveckých zručností v teste 25 m KN
v experimentálnom a kontrolnom súbore mužov a žien
MUŽI
ŽENY
Vstupné meranie
Výstupné meranie
Vstupné meranie
Výstupné meranie
25m
Č
a
s
P
o
č
e
t
Č
a
s
P
o
č
e
t
Č
a
s
P
o
č
e
t
Č
a
s (sec.)
Počet
KN
(sec.)
kopov
(sec.)
kopov
(sec.)
kopov
kopov
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
34,3
28,3
57,4 68,1 32,5 26,3 57,3 55,5 33,9
31
62,9 48,5
36,1
28,9
63,9
40,2
x
52
39,3
87
122
52,2 34,1
82
82
43,5 44,2
122
120
42,2
40,4
100
60
max
22,6
21,7
38
25
21,6 20,3
39
23
28
25,3
35
32
27,8
24,8
37
25
min
10,6
5
12,9 32,1
6,5
4
10,8 21,4
4,9
4,3
28,7 17,8
4,3
3,7
19,5
8,7
s
3,515*
-1,675 sn
13,09 **
-5,27 **
3,515*
-1,675 sn
4,79 **
3,23 **
Ttest
Legenda: x – priemer, s – smerodajná odchýlka, max– maximálna hodnota, min – minimálna hodnota, ** - štatistická významnosť na hladine
0,01, * - štatistická významnosť na hladine 0,05, sn - štatisticky nevýznamné
V záberových pohyboch horných končatín v plaveckom spôsobe prsia sme
zaznamenali štatisticky významné rozdiely v prospech experimentálneho súboru mužov v
dosiahnutom čase aj počte záberov. U žien napriek tomu, že nedošlo k signifikantnému
zníženiu počtu záberov prsiarskymi pažami, výkon na 50m PP sa zlepšil v prospech
experimentálneho súboru (viď. Tab. 3).
Tabuľka 3 Porovnanie zmien v úrovni plaveckých
v experimentálnom a kontrolnom súbore mužov a žien
50m
PP
x
max
min
s
MUŽI
Vstupné meranie
Výstupné
Čas
Počet
Čas
(sec.)
kopov
(sec.)
KS
ES
KS
ES
KS
ES
72,8 71,4
54
48,6
71,5 61,9
100
98
81
65
100
85
50
49,8
31
34
50
33,2
11,7 13,7
12,4
9,4 18,1 12,6
meranie
Počet
kopov
KS
ES
54,4
43,7
82
57
33
27
12,9
8,2
zručností
v teste
50m
PP
ŽENY
Vstupné meranie
Výstupné meranie
Čas
Počet
Čas
Počet
(sec.)
kopov
(sec.)
kopov
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
83,5 66,9
50,1
55,9
83,9 62,5
55,3
52,3
107
80
80
78
105
75,9
89
70
61,2 37,2
31
39
70,2
37
35
35
13,1 12,6
14,3
9,7 11,1 11,6
16
8,9
0,490 sn
1,877 sn
2,43 *
2,90 **
3,177 *
-1,858 sn
4,75 **
0,21 sn
Ttest
Legenda: x – priemer, s – smerodajná odchýlka, max– maximálna hodnota, min – minimálna hodnota, ** - štatistická významnosť na hladine
0,01, * - štatistická významnosť na hladine 0,05, sn - štatisticky nevýznamné
Pri vyhodnocovaní výsledkov z hľadiska frekvencie záberov horných končatín a rýchlosti
lokomócie v plaveckom spôsobe kraul sme u experimentálneho súboru mužov nezaznamenali
signifikantné rozdiely po absolvovaní daného programu kondičného plávania. Naopak u žien
sme zistili štatisticky výrazné zníženie počtu záberov a následne i výkonu v teste 50m KP
v prospech experimentálneho súboru(viď. Tab. 4).
Tabuľka 4 Porovnanie zmien v úrovni plaveckých
v experimentálnom a kontrolnom súbore mužov a žien
50m
KP
x
max
min
s
Ttest
MUŽI
Vstupné meranie
Výstupné meranie
Čas
Počet
Čas
Počet
(sec.)
kopov
(sec.)
kopov
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
45,9
50,9 44,8
37,2
53,7 53,8
36,3
34
89
70
63
98
68
56
70
53
29,1 33,9
24
28
19
23
28
23
11,2 10,7
9,3
14,7 18,9
12,8
9
7,8
0,078 sn
2,53 *
1,75 sn
1,08 sn
173
zručností
v teste
50m
KP
ŽENY
Vstupné meranie
Výstupné meranie
Čas
Počet
Čas
Počet
(sec.)
kopov
(sec.)
kopov
KS
ES
KS
ES
KS
ES
KS
ES
61,7 58,6
63
60,5 55,4
62,4
36,5
35,5
86
97
86
93
80
74
77
70
51,8
37
51,6
42
38
28
38
27
10,2 11,2
18,7
9,9
17,4
9,8
9,4
9,2
0,489 sn
4,379 *
12,65 **
4,77 **
Legenda: x – priemer, s – smerodajná odchýlka, max– maximálna hodnota, min – minimálna hodnota, ** - štatistická významnosť na hladine
0,01, * - štatistická významnosť na hladine 0,05, sn - štatisticky nevýznamné
V teste šesť plaveckých temp prsia a kral sme zisťovali účinnosť techniky plaveckých
pohybov, ktorá je mimoriadne dôležitá vo fáze motorického učenia. Vo vstupnom testovaní
môžeme prakticky oba súbory – experimentálny súbor mužov a žien v oboch testoch
považovať za homogénne (viď. Obr. 1,2). Štatistická významnosť rozdielov pri vstupnom
meraní medzi experimentálnymi a kontrolnými súbormi mužov a žien nebola potvrdená. Pri
výstupnom meraní sa vplyv realizovaných technických cvičení prejavil štatisticky významne
v dĺžke zaplávaných metroch v prospech experimentálnych súborov mužov i žien
v plaveckom spôsobe prsia. V plaveckom spôsobe kraul sa zmeny po aplikovaní
experimentálneho činiteľa neprejavili štatisticky významne v prospech experimentálnych
súborov mužov i žien.
Obrázok 1 Porovnanie zmien priemerných hodnôt mužov a žien v teste šesť plaveckých temp prsia
Obrázok 2 Porovnanie priemerných hodnôt mužov a žien v teste šesť plaveckých temp kraul
ZÁVERY
Záverom môžeme konštatovať, že zvyšovanie výkonnosti študentov v rámci hodín
kondičného plávania nie je možné bez náležitej úrovne technickej vyspelosti.
Zistili sme, že zaradenie technických cvičení štatisticky významne ovplyvnilo výstupnú
úroveň plaveckých zručnosti v 4 testových položkách u žien a rovnako aj u mužov.
V plaveckom spôsobe kraul sa u mužov až v dvoch testových položkách (50m KP, šesť
plaveckých temp kraul) nepotvrdil vplyv experimentálneho činiteľa. U žien nedošlo
k signifikantným zmenám iba v teste šesť plaveckých temp v spôsobe kraul. Ďalej môžeme
konštatovať, že vplyv realizovaných technických cvičení sa výraznejšie prejavil v plaveckom
spôsobe prsia. Výsledky naznačili smerovanie technických cvičení najmä na zdokonaľovanie
a korekciu chýb v plaveckom spôsobe kraul s cieľom zvýšiť efektivitu záberu. Domnievame
sa, že samotný plavecký spôsob kraul svojou podstatou núti probanda resp. športovca vyvíjať
väčšiu frekvenciu záberov na úkor jeho technického zvládnutia.
174
Rýchlosť plaveckej lokomócie a frekvencia záberových pohybov horných resp. dolných
končatín nám poskytla spätnú väzbu o účinnosti záberových pohybov, ale aj o technickej
príprave plavca ako kontrolného prostriedku. Samozrejme, že na zlepšenie úrovne plaveckej
výkonnosti vplývajú okrem technickej vyspelosti plavca aj iné faktory (objem naplávaných
km, somatické parametre, úroveň kondičných a koordinačných schopností).
Z hľadiska zdokonaľovania techniky naučených spôsobov a odstránenia chýb je efektívne
dopĺňať tréningové metódy na zvýšenie kondície o prvkové a technické cvičenia. Znižujú
riziko monotónnosti na hodine pri plávaní na dlhšie vzdialenosti a nenásilnou formou
podporujú zdokonalenie techniky. Na základe našich skúseností a výsledkov výskumu
odporúčame, aby hodiny kondičného plávania boli koncipované v pomere 30%
(zdokonaľovanie techniky a nácviku nových spôsobov) - 70% (zvyšovanie kondície).
LITERATÚRA
ČECHOVSKÁ, I. 2010. Diagnostika plaveckých dovedností. Dostupné z www.http://
www.ftvs.cuni.cz/elstudovna
ČECHOVSKÁ, I. 2003. Pojetí základních plaveckých dovedností v české didaktice plávaní.
In: Tělěsná výchova Sport Mláděže. Roč. 69, 2003, č. 3.
HOFER, Z. 2006. Technika plaveckých spůsobů. 3. Vyd. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80246-1205-4
KALEČÍK, Ľ. 2010. Monitoring plaveckej vytrvalosti a pulzovej frekvencie so zameraním na
rozvoj kondície. In: Štúdium motoriky človeka vo vodnom prostredí. Vedecký zborník
výsledkov výskumu grantovej úlohy VEGA č. 1/0674/08/13 Bratislava: FTVŠ UK,2010. s.
176 – 186 ISBN 978-80-8113-039-7
MACEJKOVÁ, Y. 2008. Plavecké zručnosti v plaveckej lokomócii. In: Telesná výchova
a šport. roč. 18, 2008, č. 2, s.29-32. ISSN 1335-2245.
MANDZÁKOVÁ, M. - MANDZÁK, P . 2009. Vplyv plaveckej techniky na plavecký výkon
žiakov. In: Exercitatio corpolis – Motus –Salus. Slovak journal of sports sciences. Banská
Bystrica: FHV UMB KTVŠ. Roč. 2/2009 s. 52 -60.. ISSN 1337-7310
MANDZÁK, P. 2010. Úroveň techniky plaveckého spôsobu kraul a jej vplyv na úroveň
plaveckej spôsobilosti žiakov. In: Exercitatio corpolis - motus - salus = Slovak journal of
sports sciences : slovenský časopis o vedách o športe / vedec. red. Matej Bence. Banská
Bystrica : Univerzita Mateja Bela, Fakulta humanitných vied, Katedra telesnej výchovy a
športu, 2010. Roč. 2, č. 2 (2010), s. 42-48. ISSN 1337-7310.
TONHAUSEROVÁ, Z. - MANDZÁK, P . 2010. Analýza chýb v technike študentov FHV
UMB V Banskej Bystrici v plaveckých spôsoboch prsia a kraul. In: Štúdium motoriky
človeka vo vodnom prostredí. Vedecký zborník výsledkov výskumu grantovej úlohy VEGA
č. 1/0674/08/13 Bratislava: FTVŠ UK,2010. s. 208- 227 ISBN 978-80-8113-039-7
EFFECT OF SELECTED TECHNICAL EXERCISES TO CHANGES IN LEVEL
SWIMMING SKILLS STUDENTS KTVŠ FHV UMB
Martina MANDZÁKOVÁ
Department of Physical Education, Faculty of Humanities, Matej Bel University, Banská
Bystrica, Slovak Republic
SUMMARY Author deals with changes of the level swimmimg skills and performance after
realization programs of the fittness swimming with special technical exercises. Effect of the
experimental factor confirmed significated improving of the level swimmimg skill in 4 tests
175
and increasing swimming performance of the men and womans, especially in breaststroke.
The results showed to the need for inclusion of technical exercises in the learning process and
in particular improving the efficiency of the upper limbs and synchronization in freestyle.
Key words: swimming skills, technical exercises
176
VZŤAH MEDZI BODY MASS INDEXOM RODIČOV A DETÍ
Helena MEDEKOVÁ
Fakulta telesnej výchovy a športu Bratislava, Univerzita Komenského, Slovensko
REZUMÉ Telesný rozvoj jednotlivca je výsledkom vzájomného spolupôsobenia
faktorov endo- a exogenného charakteru. V ich komplexe má špecifické
postavenie rodina, ktorá predstavuje potenciál zdravého telesného vývinu detí.
Je rámcovaný tak dedičnosťou, sprostredkovaným biologickým základom, ako
aj sociálnym vplyvom. Cieľom práce bolo zistiť vzťah medzi hmotnostnovýškovým indexami rodičov a detí. Výskumný súbor tvorili žiaci (n- 192)
druhého ročníka základných škôl a ich rodičia. Výsledky mnohonásobnej
korelačnej analýzy potvrdili, že variabilita BMI detí je signifikantne
determinovaná variabilitou sledovaného znaku oboch rodičov, s určitými
rozdielmi podľa pohlavia deti, pritom tesnejšie u synov (p < 0,01), ako u dcér
(p<0,05). Výsledky korelačnej analýzy potvrdili signifikantný vzťah medzi BMI
rodičov a detí, výraznejšie medzi rodičmi a synmi.
Kľúčové slová: telesný rozvoj, body mass index, deti, rodičia
ÚVOD
Na priebehu ontogenézy jednotlivca sa podieľajú biologické aj sociálne činitele. Tak
somatický, ako funkčný, motorický, či psychický rozvoj prebieha v hraniciach limitovaných
dedičnosťou. Jeho úroveň je výsledkom vzájomného vplyvu celého komplexu faktorov,
genetických, epigenetických a podmienok sociálnych. Radikálne zmeny životných
podmienok, ktorým je vystavená aj generácia detí a mládeže, sa okrem mnohých pozitívnych
stránok v ich životnom štýle prejavujú aj negatívne. Závažný nepriaznivý dopad, ktorý sa
premieta do zhoršenia zdravia predstavuje výrazné zníženie pohybovej aktivity. Plnenie
funkcií pohybu len v rámci školskej telesnej výchovy je problematické, okrem časového
rozsahu navyše sťažené nezáujmom a nízkou aktivitou žiakov. Dôsledky nedostatočnej
pohybovej aktivity väčšiny detí a mládeže navyše umocňuje charakter náplne ich voľného
času, prevažne orientovaného na fyzicky nenáročné činnosti. Nedostatok pohybovej
stimulácie sa premieta do zníženej úrovne telesnej zdatnosti a nepriaznivého telesného
rozvoja (MEDEKOVÁ – ŠELINGEROVÁ, 2004, ŠELINGEROVÁ – ŠELINGER, 2008).
Jedným zo závažných prejavov deficitu pohybu je aj nárast nadmernej hmotnosti a zvyšujúci
sa výskyt detskej obezity ( MAFFEIS et al.,1998, GORAN et al., 1999, DOWDA, 2001, a i.)
Závery výskumov sú konzistentné v názoroch, že okrem primeranej výživy predstavuje
pohybová aktivita účinnú prevenciu ich vzniku a nesporne patrí medzi najefektívnejší
prostriedok pri zabezpečení optimálneho telesného rozvoja detí a mládeže, ich zdravého
vývinu nielen v úrovni telesného, ale aj psychického a sociálneho zdravia. Deti s nadmernou
hmotnosťou sú vystavené nielen deprivácii zo svojho telesného vzhľadu, ale sú často
konfrontované s odmietaním, zníženou akceptáciou, izoláciou, či posmechom, čo sťažuje ich
socializáciu s rovesníkmi a podstatným spôsobom znižuje psychické zdravie a kvalitu života
(SWARTZ –PUHL, 2003). Nadmerná telesná hmotnosť a obezita zvyšujú pravdepodobnosť
ich pretrvávania v dospelosti a zároveň významne zvyšujú riziko vzniku ďalších závažných
zdravotných porúch (DIETZ, 1998). V tejto súvislosti sa vynára otázka pôsobenia rodiny ako
činiteľa, ktorý sa dominantným spôsobom podieľa na pohybovej výchove detí, pri formovaní
177
pozitívneho vzťahu k pohybu a vytváraní návyku pre pravidelnú pohybovú aktivitu.
Potvrdzujú to aj naše poznatky o pozitívnom vzťahu medzi úrovňou pohybovej aktivity
rodičov a detí (MEDEKOVÁ, 2000). Podobné sú zistenia autorov (SIGMUND et al., 2008),
ktorí poukazujú na potenciál, ktorým disponuje rodina ako mediátor pohybovej aktivity –
z rodičov na deti. Závery dokumentujú prenos tak u detí z nízkou, ako aj vyššou pohybovou
aktivitou. Vzory rodičovského správania (pohybovej aktivity, nutričných návykov, voľnočasových aktivít) sa výraznou mierou premietajú do správania detí vrátane pohybovej
aktivity. Niektoré poznatky (HAINER et al.1997, THORNBURN – PROIETTO, 2000,
MEDEKOVÁ, 2000 a i.) však poukazujú na biologické determinanty pohybovej aktivity a jej
hereditárne pozadie. Rovnakým popudom boli výsledky sledovania BMI rodičov a detí
(WHITAKER et al., 1997, STUNKARD et al.,1999), ktoré prezentujú, že rodičovská obezita
posudzovaná BMI je relevantným prediktorom obezity deti s vysokým rizikom pretrvania
v ich dospelom veku. Z hľadiska témy príspevku boli pre nás podnetné závery výskumu
(MAFFEIS et al.,1998), získané longitudinálnym sledovaním telesného rozvoja 8 – 12
ročných detí a ich rodičov. Potvrdili, že BMI je pomerne stabilný znak telesného zloženia. Z
hodnotenia vzťahu uvedeného hmotnostno-výškového indexu medzi rodičmi a deťmi
potvrdili BMI rodičov ako znak, ktorý je signifikantným prediktorom BMI detí.
Cieľ
Cieľom práce, riešenej v rámci VEGA – projektu č. 1/1172/1 bolo poukázať na vzťah medzi
hmotnostno- výškovými znakmi rodičov a detí a posúdiť ich v súboroch chlapcov a dievčat.
METODIKA
Základnú štatistickú charakteristiku súborov prezentujeme v tabuľke 1. Výskumný
súbor tvorili žiaci druhého ročníka základných škôl a ich rodičia. Zo základných
somatických ukazovateľov (telesná výška, telesná hmotnosť) získaných štandardnými
antropometrickými postupmi u detí a dotazníkom od rodičov, sme vypočítali
index
relatívnej hmotnosti – BMI rodičov a ich detí. Z referenčného súboru detí sa chlapci
priemernými hodnotami BMI signifikantne nelíšili od priemerných hodnôt BMI
populácie chlapcov (ROLNÝ et al., 2004) príslušného veku, u dievčat
bol BMI
významne nižší (p<0,05). Pre hodnotenie vzťahu BMI rodičov a deti sme použili
parciálnu korelačnú analýzu. Mnohonásobnou koreláciou sme testovali vzťah medzi
hodnotou BMI detí (závisle premenná veličina) a hodnotami BMI oboch rodičov
(nezávisle premenné veličiny). Významnosť vzťahu bola posudzovaná na hladine p<0,01
a p<0,05.
Tabuľka 1 Základné štatistické charakteristiky BMI rodičov a detí
178
Chlapci (n = 93)
Dievčatá (n = 99)
žiaci 2. ročníka ZŠ
BMI
BMI
BMI -O
BMI -M
BMI -O
BMI -M
8.roční
8.ročné
aritmet. priemer
16,25
26,23
23,11
15,65
26,00
22,97
s
2,111
3,867
3,384
1,833
2,450
3,701
min.
12,90
18,52
18,29
12,43
20,30
15,61
max.
25,62
36,06
33,06
22,64
32,10
33,80
BMI – body mass index detí, BMI – O BMI – otec, BMI – M BMI - matka
Výsledky
Výsledky z hodnotenia vzťahov medzi body mass indexami rodičov a detí dokumentujú ich
diferencovanú úroveň z hľadiska pohlavia (tab. 2 ).
Analýza parciálnych korelačných koeficientov poukazuje na tesnejšie vzťahy medzi
rodičmi a synmi. Pritom sa prejavila určitá väzba na pohlavie. V súboroch chlapcov sa
prejavili signifikantné vzťahy medzi medzi zistenými honotenýBMI otcov a synov , s BMI
matky sme uvedený vzťah nepotvrdili.
Hmotnostno – výškový index dcér nekoreloval významne s BMI otcov. Posudzované
vzťahy dosahovali signifikantnú úroveň len s BMI matky v súbore 8 -ročných dievčat.
Vyjadrené percentuálnym determinantom môžeme teda rozptylom hodnôt BMI rodičov
vysvetliť disperziu závisle premennej veličiny - BMI detí (tab. 2).
Tabuľka 2 Vzťahová analýza BMI rodičov a detí
Ukazovateľ
BMI (aritm.pr.)
rk - Otec
rk - Matka
F - test
R2*100
R – korelačný koeficient
8 – roční chlapci
(n = 93)
16,25
0,312**
0,081
4,973**
10,00
0,315**
8 – ročné dievčatá
(n = 99)
15,65
0,165
0,272**
4,384*
8,30
0,289*
** p < 0,01; * p < 0,05
Legenda: rk- otec - párový korelačný koeficient otec - dcéra
rk - matka - párový korelačný koeficient matka - dcéra
R - viacnásobný korelačný koeficient
R2*100 - percentuálny determinant
Vzťahy posudzované z hľadiska mnohonásobnej korelácie umožňujú poukázať na podiel
BMI oboch rodičov na disperzii uvedeného znaku detí. V súbore mladších žiakov sme zistili, že
variabilita BMI detí je signifikantne determinovaná variabilitou sledovaného znaku oboch
rodičov, s určitými rozdielmi podľa pohlavia deti, tesnejšie u synov (p < 0,01), ako u dcér (p <
0,05). V súbore rodičov a dcér zistili nižšiu (p<0,05) determinovanosť BMI dcér
hodnotami uvedeného znaku rodičov, ako v súbore rodičov a synov (p<0,01). Zistené
výsledky sú v zhode so závermi výskumov (WHITAKER et al., 1997; MAFFEIS et
al.,1998) , ktoré rovnako dokumentujú, že hmotnostno - výškový index rodičov BMI
možno považovať za významnú premennú už v mladšom veku, predikujúci BMI detí.
179
ZÁVER
Výsledky analýzy poukázali na rozdielne vzťahy medzi BMI rodičov a detí z hľadiska
pohlavia. Je prirodzené, že s postupujúcim vekom sa do parametrov somatického vývinu
bude výraznejšie presadzovať aj vplyv vonkajších faktorov. Z hľadiska pohlavia sme
tesnejšie vzťahy zistili medzi otcom a synom a matkou a dcérou.
Uvedomujeme si, že výsledky majú obmedzenú platnosť, ktorú zužuje fakt, že hodnotené znaky sú výsledkom spolupôsobenia
endo- a exogenných faktorov (pohybová aktivita rodičov a deti, nutričné faktory ai.). Spresnenie poznatkov si nevyhnutne vyžiada
komplexnejší záber na postihnutie širšieho spektra činiteľov sociálneho aj biologického charakteru.
LITERATÚRA
DIETZ,W. 1998. Health consequences of obesity in youth: Childhood predictor of adults disease. Pediatrics 1998, 101, 518 - 525.
DOWDA, M. – AINSWORTH, B.E. – ADDY, C.L. – SAUNDERS, R. – RINNER, W.2001. Environmental influence, physical activity
and weight status in 8 to 16 – year olds. Arch.Pediatr.Adolesc.Medic.155, 2001, s.711 -717.
GORAN, M.I. – REYNOLDS, K.D. – LINDQUIST, C.H.1999. Role of physical activity in the prevention of obesity in children.
Int.J.Obesity. 23, 1999, 3, s.18 – 33.
HEINER, V. – KUNEŠOVÁ, M. - SVAČINA, Š. 1997. Obezita. Praha: Galén 1997, 124s.
MAFFEIS, C. – TALAMINI, G. – TATO, L.: Influence of diet, physical activity and parents´
obesity on children adiposity: a four year longitudinal study. Int J Obes 22,1998, s.758 – 764.
MEDEKOVÁ, H. 2000. Biologická predispozícia a sociálna determinácia pohybovej aktivity. Habilitačná práca. Bratislava: FTVŠ
UK 2000.
MEDEKOVÁ, H. – ŠELINGEROVÁ, M.2004. Vývinové zmeny somatických parametrov mladších žiakov z hľadiska pohybovej
aktivity. Acta fac.Educ.phys.Univ. Comenianae 45, Bratislava : Univerzita Komenského, 2004, s.137 - 144.
ROLNÝ, I. – NOVÁKOVÁ, J.- HAMADE, J.- ŠEVČÍKOVÁ, Ľ 2004. Telesný vývoj detí a mládeže v SR Bratislava: Ústav verejného
zdravotníctva SR, 2004, 184 s.
SIGMUND, E. – TUROŇOVÁ, K. – SIGMUNDOVÁ, D. – PŘÍDALOVÁ, M.: Vliv pohybové aktivity a inaktivity rodičů na
pohybovou aktivitu jejich dětí. Acta Univ.Palacki Olomuc.Gymn. 2008, 38, 4, s. 17 – 24.
STUNKARD, A.J. - BERKOWITZ, R.I. - STALLINGt,V.A. - CATER, J.R.: Weights of parents and infants : is there a relationship?
Int.J.Obes.23, 1999, s.159 – 162.
ŠELINGEROVÁ, M. - ŠELINGER, P.: Somatické ukazovatele slovenskej populácie vo vzťahu k pohybovým aktivitám. In Sedláček,
J.- Antala, B. at al.: Hodnotenie telesného rozvoja a motorickej výkonnosti žiakov v procese kurikulárnej transformácie výchovy
a vzdelávania,. Bratislava: ICM AGENCY 2008, s.121 – 138.
THORNBURN, A.W. - PROIETTO, J.: Biological determinants of spontaneous physical activity. Obes.Rev.1, 2000, s. 87 – 94.
WHITAKER, R.C. - WRIGHT, J.A. – PEPE, M.S. – DIETZ, W.H.: Predicting obesity in young adulthood from childhood and
parental obesity. N Eng J Med. 1997, 337, s. 869 – 873.
Relationship between the bMI of parents and children
Helena MEDEKOVÁ
Fakulty of Physical Education and Sports Comenius University Bratislava, Slovakia
SUMMARY The physical development of the individual is the result from both
endogenous and exogenous factors. A specific position from among them is
occupied by family, which powers the healthy development of children as a
biological base and social influence. The objective of the research was to find a
relationship between the body mass indexes (BMI) of parents and their
children. The sample comprised pupils of the second (n-192) class of
elementary schools, and their parents. The results of multiple correlation
180
analysis confirmed that the BMI variability in children is significantly
determined by the variability of monitored traits of both parents with certain
sex-based differences, closer in sons (p<0.01) than in daughters (p<0.05). The
results of correlation analysis confirmed significant relation between parentchild BMI, more significantly between parents and their sons.
Key words : physical development, body mass index, children, parents
181
EFEKTÍVNOSŤ SYSTÉMU ŠPORTOVÝCH POUKAZOV
Peter MELEK, Boris Čechvala
Fakulta telesnej výchovy a športu Univerzity Komenského v Bratislave, Slovenská
republika
RESUMÉ Našim strategickým cieľom v oblasti športu je efektívny a na etických zásadách
postavený systém podpory športu v rôznych formách a úrovniach s dôrazom na športové
a pohybové aktivity detí a mládeže a športovú reprezentáciu SR. Rozhýbať deti a mládež je
preto našou základnou prioritou!
Nedostatok pohybovej aktivity a prevaha sedavej činnosti v detskom veku, spolu s
nesprávnymi stravovacími návykmi ústia do narastajúcej prevalencie obezity a s ňou
spojených komplikácii. Pozornosť odborníkov sa sústreďuje na propagáciu prirodzenej
pohybovej aktivity ako prevencie obezity a rôznych zdravotných oslabení u detí. V oznámení
Komisie Európskemu parlamentu, Rade, Európskemu hospodárskemu a sociálnemu výboru
a Výboru regiónov pod názvom „Rozvíjanie európskeho rozmeru v športe“ z 18. 1. 2011 sa
v časti 2.4. „posilnenie zdravia prostredníctvom športu“ uvádza, že „telesná aktivita je jedným
z najdôležitejších faktorov zdravia v modernej spoločnosti a môže významne prispieť
k zníženiu nadváhy a obezity a predchádzaniu viacerým vážnym chorobám. Pohybové
aktivity by sa pre všetky tieto dôvody mali zásadnejším spôsobom podporovať v rámci
vnútroštátnych systémov vzdelávania v SR ako tomu bolo doteraz, a to už od raného
veku (Európska komisia šport a zdravie, 2008, Koncepcia rozvoja pohybových aktivít detí
a mládeže 2011).
S cieľom rozhýbovať deti a mládež, najmä vo veku 6 až 18 rokov, sme sa rozhodli
zrealizovať transparentný pilotný projekt na rozvoj pohybových aktivít detí a mládeže vrátane
kontrolných mechanizmov obsahu.
Na základe týchto cieľov bol navrhnutý nový systém organizácia a financovania
pohybových aktivít detí a mládeže, ktorého hlavnými myšlienkami bolo rozšíriť portfólio
poskytovateľov pohybových aktivít (prijímateľov športových poukazov), navýšenie hodnoty
štátneho príspevku, stransparentniť proces poskytovania štátneho príspevku a zainteresovať
rodičov do procesu kontroly. Tieto systémy boli následne overené v pilotnom projekte, ktorý
preukázal ich efektívnosť, zistil názory odborníkov a poukázal na nežiaduce mechanizmy
ktoré môžu pri globálnej implementácií brániť plynulému, efektívnemu a transparentnému
procesu. Výstupom z tejto výskumnej aktivity bol návrh efektívneho a transparentného
systému organizácie a financovania pohybových aktivít detí a mládeže na Slovensku.
Kľúčové slová: šport, poukaz, deti a mládež, organizácia, financovanie, voľnočasové aktivity
TEORETICKÝ ROZBOR
Systém vzdelávacích poukazov
Na záujmovú činnosť vrátane športu je od roku 2004 možné využívať vzdelávacie
poukazy. Hodnota vzdelávacieho poukazu pre rok 2011 bola 2,8 € na mesiac.
Nie je dostupná informácia, aké percento z objemu financií na vzdelávacie
poukazy sa využíva na pohybové aktivity. V rámci voľnočasových zariadení evidujeme
približne 35 percent útvarov s telovýchovným zameraním (www.minedu.sk).
Systém kultúrnych poukazov
182
Dotačný program Kultúrne poukazy je určený pre žiakov základných škôl, pre
študentov stredných škôl a pre pedagogických pracovníkov týchto škôl zamestnaných na plný
alebo skrátený pracovný úväzok, ktorým sa umožní vstup do divadiel, múzeí, galérií, knižníc
a niektorých ďalších kultúrnych inštitúcií realizujúcich kultúrne podujatia a aktivity pre deti a
mládež prostredníctvom štátom dotovaných kultúrnych poukazov.
(www.kulturnepoukazy.sk).
Systém kultúrnych poukazov má mnoho spoločných prvkov so športovými poukazmi.
V roku 2011 bola jeho hodnota 6 Eur/rok. Počet poskytovateľov kultúrnych aktivít bol 432
inštitúcií, ktoré môžu prijať dotáciu na základe kultúrnych poukazov. Systém využíva
existujúci informačný systém, ktorý je na školách dlhodobo využívaný. Financované
prostriedky sa poskytujú dotačným systémom Ministerstva kultúry SR. A v roku 2011 boli
poskytnuté poukazy v hodnote 6 mil. Eur.
Skúsenosti zo zahraničia
Jednotlivé štáty ponúkajú rôzne typy kupónového systému - teda rôzne formy
možnosti výberu školy rodičmi, kombinované s modelom financovania na študenta
a samospravovania školy. Štáty ako Holandsko, Belgicko, Francúzsko a Švédsko podporujú
súkromné školy rovnako alebo takmer rovnako ako štátne školy. Nový Zéland a Anglicko
uplatňujú „kvázi“ kupónový systém, v USA (ale aj niektorých rozvojových krajinách) sa
uplatňujú lokálne kupónové systémy, najmä v podobe individuálneho štipendia pre študentov
majúcich záujem študovať na súkromných školách, ale pochádzajúcich z rodín z nízkymi
príjmami (low-income family). Niektoré krajiny (Guatemala, Bangladéš) dokonca podporujú
týmto spôsobom dievčatá z vybraných rodín s nízkymi príjmami.
Výsledkom zavedenia kupónového systému má byť teda vo všeobecnosti trhový
prístup – na jednej strane stojaci zákazník (študent, rodič) vyberajúci si z ponuky škôl, na
druhej strane konkurenčne sa správajúci poskytovateľ služby (škola). Od systému sa pritom
očakáva, že prinesie pozdvihnutie kvality vzdelávania, väčšiu hospodárnosť pri správe
finančných prostriedkov, súťaživosť, inovatívnosť. Mnohí ekonómovia považujú zavádzanie
kupónov za významný krok k privatizácii školstva.
CIEĽ
Cieľom pilotného projektu športových poukazov je overiť možnosť zvýšenia účasti
žiakov na cvičebných jednotkách útvarov pohybových aktivít v popoludňajších hodinách.
HYPOTÉZA
Počet žiakov, ktorí sa počas trvania projektu pravidelne venuje pohybovej aktivite
bude vyšší ako nameraný stav podľa Antalu (2011) teda 40% žiakov zo základného súboru.
ÚLOHY
1. Analyzovať súčasný stav oblasti pohybových aktivít detí a mládeže. Oboznámiť sa
s realizáciou podpory záujmových aktivít formou poukazov na Slovensku a v zahraničí.
2. Navrhnúť systém podpory pohybových aktivít detí a mládeže športovými poukazmi
a aplikovať ho v podmienkach Slovenska. Získať kvantitatívne údaje o efektívnosti
systému z aspektu účasti žiakov. Porovnať získané údaje so súčasným stavom a vyvodiť
závery a odporúčania.
METODIKA
Anotácia systému
183
Systém využíva prvky súčasného systému poukážkového financovania (kultúrne
poukazy, vzdelávacie poukazy, skúsenosti zo zahraničia) a zakomponované nové prvky
kontroly, transparetnosti a efektívnosti financovania. Obsahuje prvok MENU (ako výber
aktivity žiakom resp. rodičom z ponuky) a kontrolu osobnými kontrolami koordinátormi. Na
organizáciu a financovanie využíva najmä orgány štátnej a verejnej správu. Prijímateľmi
dotácie sú subjekty samospráv a poskytovateľom pohybových aktivít môže byť ktokoľvek kto
spĺňa požiadavku kvalifikovanosti a odbornosti. V tomto projekte teda: pohybová a športová
výchova a pohybové hry na školách, telovýchovné útvary centier voľného času a školských
stredísk záujmovej činnosti, športové kluby, cvičebné jednotky odborníkov v oblasti športu.
Úloha 1
Rozhovormi s odborníkmi z akademickej sféry, zástupcami národných športových
zväzov a zástupcami štátnej správy, ako aj analýzou dostupných legislatívnych a odborných
dokumentov sme sa oboznámili so súčasným stavom problematiky pohybových aktivít detí
a mládeže na Slovensku ako aj o systémoch využívajúcich formu poukazov u nás
i v zahraničí.
Úloha 2
Do projektu športové poukazy sme zapojili 16 základných verejných škôl na
Slovenku. Školy boli vyberané na základe kritérií. Do projektu neboli zaradení žiaci
športových tried. Výber škôl zaradených do projektu charakterizujeme ako zámerný.
Základný súbor tvorilo 6128 žiakov 1. - 9. ročníka vybraných 16 základných škôl na
Slovensku. Do projektu sa zapojili všetci žiaci vybraných škôl okrem žiakov na výmenných
pobytoch a dlhodobo nenavštevujúcich školu. Týchto žiakov bolo v súčte 30.
Najväčší počet žiakov zaradených do projektu sme registrovali v Stupave (najväčšia
škola) najmenej v Hrachove (Trenčiansky kraj).
Kritéria výberu škôl:
• 1 mestská základná škola v každom kraji SR
• 1 vidiecka základná škola v každom kraji SR
Dáta o záujme žiakov o zapojenie sa do pohybových aktivít sme získavali športovým
poukazom - opytovacou metódou dotazníkového charakteru. V každej z lokalít bolo
vytvorené MENU. Koordinátori vyhľadávali všetkých potenciálnych poskytovateľov
osobným kontaktom a ďalšími metódami (tlač, rozhlas, letáky). Z úrovne centra bol rozoslaný
list na národné športové zväzy, ktorým boli vyzvané ku komunikácií a zapojeniu sa do
projektu. Každý poskytovateľ podpísal dohodu o zapojení sa do projektu.
Následne boli títo poskytovatelia vložený do športového poukazu. Športový poukaz
bol predkladaný všetkým žiakom vybraných škôl. Obsahoval prvotnú informáciu o projekte,
kontakt na infolinku, údaje o žiakovi a škole, MENU pohybových aktivít, pečiatku školy
a priestor na podpis rodiča. Poukaz obsahoval aj pole s názvom „Nemám záujem o využitie
poukazu“. Na základe výberu jedného útvaru sa doň žiak zapísal. Zákonný zástupca musel
poukaz vlastnoručne podpísať. V prípade, že poskytovateľ sa rozhodol neotvoriť útvar mal sa
žiak možnosť po opätovnom zaznačení a podpísaní zákonným zástupcom prehlásiť do iného
útvaru. Analýzou vyzbieraných športových poukazov sme zistili predbežný záujem
o pohybové aktivity. Sledovali sme dochádzku žiakov do útvarov pohybových aktivít, do
ktorých sa zapísali. Každý vedúci útvaru (tréner, cvičiteľ) musel pred každou hodinou vyplniť
evidenčný dokument. 2 koordinátori v každom kraji každodenne sledovali dochádzku žiakov
a činnosť útvarov. Tie sa museli odohrávať na mieste a v čase stanovenom v poukaze.
Zistenia zaznamenávali. Analýzou týchto prezenčných dokumentov sme zistili reálnu účasť
žiakov na pohybových aktivitách. Vyhodnocovali sme ich frekvenčným výskytom a analýzou
184
stredných hodnôt. Všetky informácie boli spracované v programe MS Excel. Výstupy sú
interpretované v grafoch a tabuľkách, ktoré majú vzťah k uvedeným hypotézam.
VÝSLEDKY
V tejto časti predstavíme údaje, ktoré sme získali pri tvorbe MENU v jednotlivých
lokalitách, predkladaní športových poukazov žiakom a analýze evidenčných
dokumentov, analýze údajov získaných formou dotazníka „žiaci“, údaje z predchádzajúcich
výskumov, hovoriacich o účasti žiakov na pohybových aktivitách v období pred výskumom.
V závere tejto časti prevedieme komparatívnu analýzu, ktorá preukáže efektívnosť
aplikovaného riešenia.
Každý poskytovateľ, ktorý sa chcel zapojiť do projektu musel podpísať Žiadosť
o zaradenie do MENU pohybových aktivít, ktorá pojednáva o základných podmienkach
projektu.
Oslovených bolo 440 poskytovateľov z celého Slovenska vo vybraných
lokalitách, prostredníctvom krajských koordinátorov a materských národných športových
zväzov. Ako poskytovateľa sme akceptovali všetkých, ktorí podľa súčasných platných
právnych kritérií môžu poskytovať pohybové aktivity deťom a mládeži a to:
• nepovinné predmety v školách (Pohybová a športová výchova a pohybová príprava),
• telovýchovné útvary CVČ a ŠSZŠ
• tréningové jednotky v športových kluboch (OZ, obchodné spoločnosti a pod.)
• odborníci v športe (podľa Vyhlášky 444/2008 o akreditačnej komisii pre oblasť telesnej
kultúry a o Jednotnom vzdelávacom systéme odborníkov v športe Slovenskej republiky).
Do projektu sa nezapojilo 46 útvarov, ktorým sa zdal proces príliš zložitý alebo ich
hodnota 50 Eur za stanovených podmienok neoslovila.
Poskytovateľov, ktorí sa do projektu zapojili sme vložili do športového poukazu
a predložili všetkým deťom školy. Tabuľka 1. Opisuje počet žiakov, ktorí odovzdali platný
športový poukaz a tak sa zapísali do útvaru na pol roka.
Tab. 1 Počet žiakov, ktorý odovzdali platný športový poukaz
počet
žiaci v
žiaci v
využité
žiakov
využité
externých
školských
poukazy
Lokalita školy
v škole poukazy
aktivitách
aktivitách
(%)
Bánovce nad Bebr.
420
235
31
204
55,95
Banská Štiavnica
484
311
102
209
64,2
Bratislava
444
168
69
99
37,8
Čadca
694
498
47
451
71,6
Dunajská Streda
591
396
25
371
67
Hrachovo
136
84
13
71
61,7
Košice
493
174
91
83
35,2
Kysak
189
57
29
28
30,1
Majcichov
191
49
18
31
25,6
Nové zámky
478
346
13
333
72,3
Petrovany
150
120
10
110
80
Predmier
179
125
5
120
69,8
Prešov
463
210
68
142
45,3
Stupava
679
313
193
120
46,1
185
Topoľčianky
Veľké Uherce
Spolu
Spolu v %
310
227
6128
100
182
113
3381
55,17
15
60
789
23,34
167
53
2592
76,66
58,7
49,7
Z celkového počtu 6128 žiakov, ktorým mohol byť poskytnutý poukaz ho využilo 3381
žiakov, čo predstavuje 55,17 %.
Údaje na nám preukázali značné rozdiely medzi počtami prihlásených žiakov
v jednotlivých lokalitách. Pomerne najviac žiakov sa prihlásilo na pohybové aktivity
v Petrovanoch (PO kraj) a najmenej v Majcichove (TT kraj). Zaregistrovali sme aj jednu
informáciu, že žiaci škôl navštevujú útvary, ktoré sa nám do MENU obsiahnuť nepodarilo.
Zásadným momentom transparetnosti je potvrdenie športového poukaz rodičom, ktorý si tým
vyberie jeden z útvarov v MENU. Následne sme počas celého polroku (17 týždňov)
vykonávali kontroly činnosti útvarov, ktoré sa podľa podmienok museli vykonávať činnosť
aspoň 2-krát týždenne v trvaní minimálne 1 hodinu a zaznamenávať dochádzku zapísaných
žiakov do evidenčných hárkov. Z celkového počtu 6128 žiakov 3263 sa pravidelne
zúčastňovalo pohybových aktivít počas trvania projektu. Stav zistený počas projektu je teda
53,3 %.
KOMPARÁCIA A ZÁVER
Stav zistený počas projektu 53,3 %. Z celkového počtu 6128 žiakov 3263 sa
pravidelne zúčastňovalo pravidelných organizovaných pohybových aktivít počas trvania
projektu.
aktuálny stav 40 %
53,3 % stav počas projektu
Zavedenie systému športových poukazov zvýšilo percento žiakov pravidelne sa zapájajúcich
do organizovaných pohybových aktivít v čase po vyučovaní !
LITERATÚRA
ANTALA, B.: Telesná a športová výchova v základných a stredných školách po prvom roku
transformácie vzdelávania. In. Slovenský školský šport: podmienky – prognózy – rozvoj,
Bratislava, MŠ SR, 2009, s.54-63.
EURÓPSKA KOMISIA ŠPORT A ZDRAVIE, 2008. Usmernenia HEPA, dostupné na:
nahttp://ec.europa.eu/sport/library/documents/c1/pa_guidelines_4th_consolidated_draft_sk.pd
f, k 20.4.2012.
LETOVEC, M., Nadácia F. A. Hayeka: Kupónový plán – alternatíva financovania malého
školstva v SR, Skúsenosti a odporúčania, 2003.
VLÁDA SR, Koncepcia rozvoja pohybových aktivít detí a mládeže, dostupné na:
http://www.minedu.sk/index.php?lang=sk&rootId=53 k 19.7.2012.
VYHLÁŠKA MŠVVaŠ SR č. 444/2008 o akreditačnej komisii pre oblasť telesnej kultúry a o
Jednotnom vzdelávacom systéme odborníkov v športe Slovenskej republiky.
www.kulturnepoukazy.sk
www.minedu.sk/vzdelávacie poukazy
EFFECTIVENESS OF SPORT VOUCHER SYSTEM
186
Peter MELEK, Boris Čechvala
Faculty of Physical education and Sports, Comenius University in Bratislava, Slovakia
SUMMARY In the field of sport our strategic aim is to identify and apply in long term
perspective a system of support to different forms and levels of sports with emphasis on
sporting and physical activities of children, youth, and a national sport representation. This
system of support should be effective and based on ethical principles.
Target groups of the pilot project are girls and boys attending primary schools, from
1st to 9th grade. We are going to carry out the project in experiment form. In every region of
Slovakia we will select two primary schools. One of them would be from urban and other
from rural environment. Together, there would be 16 schools within the project. Increasing of
the subsidy, in form of vouchers, would be an experimental factor in this project. The
vouchers would be valid only for purpose of sporting activities and could be used by wide
spectrum of providers. When comparing with the current state, we presume that this system
will increase a rate of pupils´ regular participation in physical activities in selected primary
schools.
Key words: sport, voucher, children, youth, funding, physical activity, leisure
187
VPLYV ŠPECIÁLNEHO TRÉNINGOVÉHO ZAŤAŽENIA
NA REAKČNO-RÝCHLOSTNÉ SCHOPNOSTI KARATISTOV
Peter MIKLOVIČ, Erika ZEMKOVÁ
Fakulta elektrotechniky a informatiky STU v Bratislave
Fakulta telesnej výchovy a športu UK v Bratislave
REZUMÉ Vo výskumnom sledovaní realizovanom v prípravnom období športovej prípravy
karatistov sme zisťovali úroveň vplyvu šesťtýždňového mezocyklu na parametre reakčnorýchlostných schopností. Túto výskumnú situáciu sme uskutočnili v rámci časovo súbežného,
pedagogického, dvojskupinového experimentu. Výsledky práce ukázali, že po aplikovaní
tréningových prostriedkov s vysokou špecifickosťou tréningového zaťaženia vykonávané
intenzitou na úrovni submaxima až maxima došlo k významnému skráteniu jednoduchého
senzomotorického a výberového senzomotorický času.
Kľúčové slová: športové karate; športové kumite, limitujúce faktory štruktúry športového
výkonu v karate; reakčno-rýchlostné schopnosti v karate; ukazovatele tréningového
zaťaženia; intenzita tréningového zaťaženia; špecifickosť tréningového zaťaženia;
ÚVOD
Reakčno-rýchlostné schopnosti sú jedným z limitujúcich faktorov športového
výkonu v karate. Nedostatok informácií je však v oblasti rozvoja týchto schopností, a to
predovšetkým z pohľadu plánovania veľkosti a špecifickosti tréningového zaťaženia.
V športovej príprave karatistov je tento proces založený na skúsenostiach trénerov, pričom
absentuje spätná väzba v podobe overovania účinnosti použitých tréningových
prostriedkov. Tak je prakticky nemožné zhodnotiť či aplikované tréningové zaťaženie
bolo dostatočným adaptačným podnetom vyvolávajúcim požadované zmeny trénovanosti.
Preto sme sa rozhodli zistiť vplyv špeciálneho tréningového zaťaženia, zaradeného
do šesťtýždňového mezocyklu, na parametre senzomotorickej reakcie u karatistov.
METODIKA
Keďže náš výskum bol orientovaný priamo na tréningovú prax, pri vytváraní
výskumnej situácie sme sa museli prispôsobiť nízkej variabilite výskumných podmienok.
Týkalo sa to najmä počtu probandov, ale aj času sledovania pôsobenia podnetov. Na
základe toho sme si zvolili časovo súbežný, pedagogický, dvojskupinový experiment,
pričom sme predpokladali rovnaké pôsobenie podmienok v experimentálnom (ES)
aj v kontrolnom (KS) súbore. Rozdiel bol len v pôsobení experimentálnych a kontrolných
podnetov počas trvania experimentu. Táto situácia nám umožnila porovnať úroveň stavov
v ES a KS.
Sledovania sa zúčastnila 28 členná skupina športových karatistov. ES tvorilo 15
karatistov priemerného veku 21,5 ± 2,4 rokov. KS tvorilo 13 karatistov priemerného veku
20,5 ± 3,3 rokov. Výkonnostná úroveň súborov bola stanovená podľa stupňov technickej
vyspelosti (3.kyu až 2.dan).
Experimentálnym činiteľom v našej práci bol tréningový mezocyklus zložený zo
šiestich sedemdňových mikrocyklov. V každom z mikrocyklov boli po tri 90 min
tréningové jednotky s experimentálnym obsahom. Z pohľadu periodizácie bol tento
mezocyklus zaradený do etapy špeciálnej prípravy v prípravnom období. Našim cieľom
bolo predovšetkým pozitívne ovplyvniť rýchlosť pohybovej reakcie.
V jednotlivých mikrocykloch sme zložky tréningového zaťaženia vybraných
tréningových prostriedkov naplánovali s ohľadom na splnenie hlavného cieľa etapy
188
špeciálnej prípravy v karate, čo je transformácia vysokých objemov všeobecnej prípravy
na špeciálnu trénovanosť.
Pri plánovaní experimentálneho podnetu sme brali do úvahy nielen dynamickú
a kinematickú subštruktúru samotných cvičení (t.j. špecifickosť zaťaženia), ale aj to, za
akých podmienok boli vykonávané. Z pohľadu špeciálnej vytrvalosti a jej vplyvu na
reakčné schopnosti, je v karate určujúcim kritériom samotný športový zápas
(krátkotrvajúci výkon sprevádzaný náročným anaeróbnym zaťažením). Preto vzťah medzi
trvaním špecifického zaťaženia, jeho intenzitou a intervalom odpočinku medzi
jednotlivými sériami bol pri tvorbe experimentálneho činiteľa jedným z hlavných kritérií.
Na posudzovanie parametrov reakčných schopností bol použitý diagnostický
systém FiTRO Reaction Check a to v teste výberovej senzomotorickej reakcie horných
končatín.
Športová príprava ES a KS bola porovnaná a vyhodnotená prostredníctvom
všeobecných a špeciálnych tréningových ukazovateľov. Objemové charakteristiky
experimentálneho a kontrolného tréningového zaťaženia ako počet tréningových dní,
počet tréningových jednotiek a trvanie tréningovej jednotky boli rovnaké. Odlišnú
kvantitatívnu stránku tréningového zaťaženia sme vyhodnocovali podľa počtu opakovaní
vykonaných techník v kombinácii a počtu sérií v jednotlivých cvičeniach.
Intenzitu zaťaženia sme charakterizovali podľa zapájania príslušných
energetických systémov organizmu na anaeróbne alaktátové, anaeróbne laktátové,
aeróbno-anaeróbne a aeróbne zaťaženie. Pomocou rovnice podľa Korvonena (Wilmore,
2003) sme tak rozdelili intenzitu zaťaženia do tréningových pásiem (50, 60, 70, 80, 90,
100 %).
Vzhľadom k problematike, ktorou sa v našej práci zaoberáme, sme zložitosť
zaťaženia posudzovali nielen na základe počtu obranných a kontra akcií v kumite, ale aj
počtu podnetov, z ktoré majú rozhodujúci vplyv na reakciu s výberom. Na kvantifikovanie
vzťahu medzi týmito ukazovateľmi sme použili rovnicu na určenie zložitosti tréningového
zaťaženia v karate (Miklovič − Chromý, 2005):
CI =
(T + (I * Tmax)) * 100
Tmax * (1+Imax)
Kde T je počet techník v kombinácii, ktorá je súčasťou cvičenia, Tmax je najvyšší
počet techník v kombinácii zo všetkých cvičení, I je počet podnetov na ktoré cvičenec
odpovedal vo výberovej reakcii, Imax je maximálny počet podnetov, na ktoré musel
cvičenec reagovať vo výberovej reakci.
Mieru špecializácie zaťaženia sme určovali podľa vzťahu zhody kinematickej
a dynamickej subštruktúry pohybu v karate (tzv. špecifickosti) a zodpovedajúcej úrovne
intenzity zaťaženia. Pre tento účel sme použili vzťahový systém zakomponovaný do
dvojrozmernej matice podľa Choutku − Dovalila (1987). To nám umožnilo určiť podiel
intenzity a špecifickosti daného cvičenia na klasifikácii cvičení ako adaptačného podnetu.
V tejto matici predstavuje vzťah I−1 najväčšiu mieru špecializácie a vzťah IV−4
najmenšiu mieru špecializácie použitých tréningových prostriedkov.
Pri hodnotení miery špecifickosti zaťaženia sme sa opreli o podrobne rozpracovanú
didaktiku tradičného karate. Tá je prirodzene založená na dvoch základných zásadách
športového tréningu, systematickosti a postupnosti, ktoré nám umožnili objektívne zadeliť
tréningové prostriedky podľa špecifickosti (100%
kumite šiai, džiu kumite, 90%
modelované džiu kumite, 80% jakusoku kumite 2:1 a viac, 70% jakusoku kumite 1:1, 60%
kombinácie na pasívneho súpera v pohybe, 50% kombinácie do láp resp. bez láp
189
v pohybe, 40% kihon ido, 30% tréning aši sabaki, kavaši atď., 20% kihon, 10% cvičenia
zaťažujúce špecifické svalové skupiny, 0% ostatné cvičenia)
Na spracovanie a vyhodnotenie výskumných údajov sme použili opisné
charakteristiky štatistických súborov podľa miery polohy a miery variability (minimálna
hodnota, maximálna hodnota, aritmetický priemer, harmonický priemer, smerodajná
odchýlka, medián). Štatistickú významnosť rozdielov stredných hodnôt medzi 1. a 2.
meraním sme posudzovali pomocou neparametrického Wilcoxonovho testu so štandardne
stanoveným testovacím kritériom a kritickými hodnotami.
Výsledky a diskusia
Pri plánovaní experimentálneho podnetu sme sa snažili o cielené manipulovanie
s tréningovým zaťažením podľa vopred určených kritérií. U kontrolného podnetu (ktorý
bol zostavený na základe tréningových plánov priamo z praxe) však k cieleným zásahom
nedošlo. Dôvodom bolo, aby následné porovnania tréningového zaťaženia
v experimentálnom období mohli byť východiskom pre zadefinovanie príčin zistenej
úrovne adaptačných zmien u EK a KS.
Parametrom použitým na porovnanie objemu tréningového zaťaženia bol počet
opakovaní vykonaných techník. Celkový objem u ES bol 12 990 opakovaní vykonaných
v experimentálnom období, čo je v porovnaní s objemom u KS (14 890 opakovaní) o 1
900 opakovaní menej.
Ďalším ukazovateľom tréningového zaťaženia porovnávanými v našej práci bola
jeho zložitosť. Parametrom zložitosti tréningového zaťaženia boli percentá zložitosti toho
ktorého cvičenia, vypočítané pomocou špeciálnej rovnice. Priemerná zložitosť u ES bola
29,51 % čo je o 2,84 % viac ako u KS (26,67 %).
Parametrom intenzity tréningového zaťaženia u ES a KS boli individuálne
percentuálne pásma, ktoré sme odvodili od srdcovej frekvencie jednotlivých probandov.
Priemerná intenzita v experimentálnom období predstavovala u ES 73,28 %, čo je oproti
KS (69,27 %) o 4,01 % viac.
Úroveň špecifickosti tréningového zaťaženia sme určovali na základe zoradenia
jednotlivých tréningových prostriedkov do percentuálnych pásiem určujúcich ich
kinematickú a dynamickú podobnosť (resp. zhodu) so športovým zápasom. Priemerná
špecifickosť u ES bola 76,44 %, čo je o 5,69 % viac, ako u KS (70,75 %). Pri porovnaní
špecifickosti medzi jednotlivými mikrocyklami je zrejmé, že v priebehu celého
experimentálneho obdobia bola špecifickosť aplikovaných tréningových prostriedkov
u ES vyššia ako u KS.
Či vybrané tréningové prostriedky môžeme považovať za špeciálne, a do akej
miery, sme určili pomocou tzv. špecializácie tréningového zaťaženia. Miera špecializácie
je vzťahom zhody kinematickej a dynamickej subštruktúry aplikovaného cvičenia s
pohybomv športovom kumite (špecifickosť) a zodpovedajúcej úrovne intenzity zaťaženia,
pričom obe sú vyjadrené indexmi reprezentujúcimi ich úroveň (intenzita − špecifickosť).
Pre ľahšiu orientáciu v porovnávaných údajoch sme mieru špecializácie tréningového
zaťaženia rozdelili vzhľadom k objemu zaťaženia do úrovní s rovnakým súčtom v matici
(tab. 1). Výsledné hodnoty sú graficky znázornené na obr. 1.
Tab. 1 Miera špecializácie tréningového zaťaženia u experimentálneho a kontrolného
súboru rozdelená do siedmich úrovní
Vzťah
Súčet miery
intenzity
a miery špecifickosti
v
matici TR zaťaženia
ES
Objem TR
zaťaženia
Σ (1)
KS
Objem TR
zaťaženia
Σ (%)
190
ES
Objem TR
zaťaženia
Σ (1)
KS
Objem TR
zaťaženia
Σ (%)
2
3
4
5
6
7
8
I-1
II-1 / I-2
III-1 / II-2 / I-3
IV-1 / III-2 / II-3 / I-4
IV-2 / III-3 / II-4
IV-3 / III-4
IV-4
5680
1180
200
460
2710
2170
640
13040
3890
2180
760
1490
2900
2400
1270
14890
43,56
9,05
1,53
3,53
20,78
16,64
4,91
100,00
26,12
14,64
5,10
10,01
19,48
16,12
8,53
100,00
Pri porovnaní objemu v prvom súčte rovnom 2, mal ES (43,56 %) o 17,3 % vyšší
objem ako KS (26,12 %). Práve tento súčet reprezentuje cvičenia s najvyššou
špecifickosťou (kumite šiai, džiu kumite, modelované džiu kumite, jakusoku kumite 2:1
a viac), ktoré boli vykonávané v intenzite zodpovedajúcej súťažnému vystúpeniu.
V nasledujúcich súčtoch rovných 3, 4 a 5, mal ES (súčet rovný 3: 9,05 %, súčet rovný 4:
1,53 %, súčet rovný 5: 3,53 %) mierne nižší objem ako KS (súčet rovný 3: 14,64 %, súčet
rovný 4: 5,10 %, súčet rovný 5: 10,01 %). Tieto súčty reprezentovali buď výrazne
špecifické cvičenia vykonávané nízkou intenzitou alebo cvičenia menej špecifické
(jakusoku kumite 1:1, kombinácie na pasívneho súpera).
Pri porovnoní mieri špecializácie tréningových prostriedkov u ES a KS je zrejmé,
že ES absolvoval výrazne väčší objem zaťaženia s vyššou mierov špecializácie, ako KS,
t.j. tréningové prostriedky s vysokou špecifickosťou aplikované u ES boli vo väčšej miere
vykonávané intenzitou na úrovni submaxima až maxima.
Pri posudzovaní vplyvu špeciálneho tréningového zaťaženia na úroveň výberových
senzomotorických schopnosti ES, (obr. 2) sme zistili štatisticky významné zlepšenie (p ≤
0,05) (z 1973,2 ± 152,7 ms na 1812,7 ± 126,7 ms). Inak tomu bolo u KS, kde sme žiadne
významné zmeny nezaznamenali (z 1956,1 ± 148,4 ms na 1894,9 ± 182,9 ms). Na základe
týchto výsledkov môžeme skonštatovať, že zatiaľ čo mezocyklus s nami vybranými
tréningovými prostriedkami a naplánovaným tréningovým zaťažením preukázal významnú
účinnosť na úroveň reakčno-rýchlostných schopností v karate u KS nenastal potrebný
adaptačný efekt. Svedčí o tom aj prírastok výberového senzomotorického času (obr. 1)
u experimentálneho súboru, ktorý predstavuje 160,5 ms oproti 61,0 ms KS.
Objem tréningového zaťaženia (%)
50
40
30
20
10
0
2
3
4
5
Súčet (1)
█ experimentálny súbor, █ kontrolný súbor
191
6
7
8
Obr. 2 Objem tréningového zaťaženia pri jednotlivých súčtoch miery intenzity a miery
špecifickosti u experimentálneho a kontrolného súboru
2200
n.s.
Výberový
senzomotorický čas (ms)
*
2000
1800
1600
1400
1200
ES
|
| pred tréningom,
KS
|░░| po tréningu
n.s. Hladina významnosti rozdielu nie je signifikantná
* Hladina významnosti rozdielu (p ≤ 0,05)
Obr. 2 Výberový senzomotorický čas experimentálneho a kontrolného súboru
Jednou z najdôležitejších úloh etapy špeciálnej prípravy v karate je stabilizácia
útočných a obranných techník a postupné rozširovanie ich repertoáru. Vzrastá počet
modelovaných tréningových zápasov a súťažných štartov (Zemková et al., 2006). Práve
rôzne formy modelovaných zápasov (s ľubovoľným určením útočných alebo obranných
variantov, resp. ich vzájomných kombinácií) v príprave karatistov majú významné
postavenie. Ich dôležitosť vychádza predovšetkým z faktu, že športové kumite má veľmi
špecifické požiadavky na úroveň rýchlostných, rýchlostno-silových a reakčných
schopností. Tréningová prax ukazuje, že špecifickosť je v plnej miere obsiahnutá práve
v modelovanom
= tréningu.
Longa (2004) zdôrazňuje, že intenzita pri cvičení s partnerom má pripraviť
0
karatistu vykonať
opakovanie modelových situácií so submaximálnym až maximálnym
úsilím v časovom intervale blížiacom sa dĺžke trvania športového zápasu.
Vychádzajúc z týchto požiadaviek bol pri tvorbe experimentálneho činiteľa jedným
z hlavných kritérií vzťah medzi trvaním špecifického zaťaženia a jeho intenzitou (t.j.
miera špecializácie tréningového zaťaženia).
Semiginovský (1982) uvádza, že tréning špeciálne zameraný na skrátenie
reakčného času ukazuje zlepšenie výsledkov až za tri mesiace a je potrebné ho zaraďovať
aspoň tri krát týždenne. Naše zistenia sa však prikláňajú k tvrdeniam Šimoneka (1989),
ktorý uvádza, že výraznejšie adaptačné zmeny rýchlosti reakcie sa dajú dosiahnuť už po 46 týždňoch tréningu (t.j. 6-10 tréningových jednotiek) s prírastkom 10-15%.
V našom prípade išlo o prírastok len 8,1 %, ten však nepovažujeme v žiadnom
prípade za nezanedbateľný. Nakayama (1966), Zemaník (1975), Húšťava (1983),
Zemková (1998) udávajú, že čas trvanie úderu v karate sa pohybuje na úrovni 150 − 180
ms, pričom dosahuje rýchlosť cez 4 m.s-1. Kombináciu dvoch úderov a jedného džodan
kopu trénovaný karatista vykoná do 1 s. Prírastok výberového senzomotorického času na
192
úrovni 160,5 ms je s uvedenými hodnotami minimálne porovnateľný. Na základe toho
usudzujeme, že zistený prírastok je významný nielen z pohľadu štatistického, ale aj z
pohľadu reálneho športového výkonu.
LITERATÚRA
HÚŠŤAVA, P.: Vzťah laterality končatín a rýchlosti základných úderov v karate, 1983.
Diplomová práca na Fakulte telesnej výchovy a športu Univerzity Komenského v Bratislave.
Školiteľ: M. Leško.
CHOUTKA, M. − DOVALIL, J.: Sportovní tréning. Praha: Olympia 1987, s. 184 − 196.
ISBN 27-030-87.
LONGA, J.: Zákonitosti zvyšovania výkonnosti v karate. [online] Publikované
5.10.2004. [citované 15.1.2006]. Dostupné z http://www.karatebuk.sk/longa.seminar.doc
MIKLOVIČ, P. − CHROMÝ, E.: Zložitosť tréningového zaťaženia v karate a jej
kvantifikácia. [online] Publikované 10.11.2005. [citované 28.3.2006]. Dostupné z
http://www.elfsport.sk/zlozitost_tr_zatazenia_v_karate.htm
NAKAJAMA, M.: Dynamické karate. Praha: Naše vojsko 1994, s. 7 − 14. ISBN 80-2060408-1.
SEMINIGOVSKÝ, B.: Preventivní, regenerační a kompenzační cvičení ve sportovní
přípravie tenistů. In: Tréner, 1982, 26, s. 466 − 468.
ŠIMONEK J., et al.: Modelovanie dlhodobej športovej prípravy v individuálnych
športoch. Bratislava: Šport 1989. ISBN 077-001-89.
WILMORE, J. H.: Aerobic Exercice and Endurance. Inproving Fitness for Health
Benefots. In: The Physician and Sportmedicine, 2003, May, 31, no 5, p. 75 − 82.
ZEMANÍK, P.: Problematika pohybovej reakcie na zrakový podnet v technikách karate,
1975. Diplomová práca na Fakulte telesnej výchovy a športu Univerzity Komenského v
Bratislave. Školiteľ: M. Ďurech.
ZEMKOVÁ, E. − LUKNÁROVÁ, A. − HAMAR, D. − ČERVEŇ, Ľ.: Zmeny
disjuktívnych reakčno-rýchlostných schopností dolných končatín v priebehu ročného
tréningového cyklu. In: Zborník z odborného seminára k 760. výročiu založenia mesta
Trnavy. Trnava: 1998, KTV a športu MtF STU, s. 56 − 62.
ZEMKOVÁ, E. et al.: Teória a didaktika karate. Bratislava: FTVŠ UK 2006, s. 6 − 56. ISBN
80-223-2041-2.
The Effect of Special Training Bouts on Parameters of Agility in
Karate Athletes
Peter MIKLOVIČ, Erika ZEMKOVÁ,
Department of Physical Education, Faculty of Electrical Engineering
and Information Technology STU in Bratislava
Department of Kinantropology, Faculty of Physical Education and Sport
UK in Bratislava
SUMMARY: In the study carried out in preparatory phase of the sport training of karate
athletes, the effect of six weeks training bouts was evaluated on parameters of agility. The
experiment was underwent in two groups. Results showed the significant shortening of
simple senso-motor reaction time and multi-choice senzo-motor reaction time. It is caused
probably due to high specificity and intensity of submaximum to maximum of exercise.
193
Key words: sport karate; sport kumite, limiting factors of the structure of sport
performance in karate; agility in karate; training bouts; intensity of exercise; specifity of
training;
Acknowledgement: This work was supported by Slovak Grant Agency supported this
work though grant no. 1/1177/12.
194
OBJEKTÍVNE A SUBJEKTÍVNE HODNOTENIE INTENZITY ZAŤAŽENIA NA
SPINNINGU ŠTUDENTIEK VYSOKÝCH ŠKÔL
Lenka Nagyová1, Lucia Ondrušová2
Katedra telesnej výchovy FaF UK Bratislava, Slovenská republika
2
Katedra telesnej výchovy FCHPT STU Bratislava, Slovenská republika
1
RESUME Autorky sa v uvedenom príspevku zaoberajú hodnotením intenzity pohybového
zaťaženia vysokoškoláčok, rôzneho študijného zamerania, počas hodiny spinningu.
Komparáciou rôznych metód hodnotenia intenzity zaťaženia počas troch sledovaných
úsekoch a dvoch meraní sme zistili, že menšie rozdiely hodnôt, získaných objektívnou a
subjektívnou metódou sa prejavili v druhom meraní. Porovnateľné až zhodné výsledky oboch
aplikovaných metód sme pozorovali pri modelovanom obsahu so stúpajúcim rozmedzím
srdcovej frekvencie, teda v druhom a treťom sledovanom časovom úseku v oboch meraniach.
Kľúčové slová: aeróbne pohybové aktivity, intenzita zaťaženia, spinning, objektívne metódy
hodnotenia intenzity zaťaženia, subjektívne metódy hodnotenia intenzity zaťaženia
ÚVOD
Rozličné druhy aeróbnych aktivít v rôznom prostredí prispievajú v rámci hodín
telesnej výchovy na vysokých školách k rozvoju pohybovej výkonnosti, vytvárajú
predpoklady na osvojenie si špeciálnych pohybových zručností a zlepšujú celkový zdravotný
stav študentiek. Intenzita pohybového zaťaženia je jedným zo základných ukazovateľov
účinnosti aeróbnych pohybových programov. Za najvhodnejšie parametre vnútorného
prejavu organizmu môžeme považovať úroveň spotreby kyslíka a srdcovú frekvenciu
(HAMAR, 1989). Viacerí odborníci sa zhodujú v tom, že aeróbne aktivity pôsobia u zdravých
jednotlivcov podnetne vtedy, ak sú vykonávané s intenzitou zodpovedajúcou približne 60 –
90 % maximálnej srdcovej frekvencie (STREŠKOVÁ, 1994; BUNC, 1995;
KYSELOVIČOVÁ, 1995) alebo 50-85% maximálnej spotreby kyslíka (NIEMAN, 1990;
SHARKEY, 1990). Srdcová frekvencia je len nepriamym a nie veľmi presným indikátorom
najmä počas pohybového zaťaženia s vyššou intenzitou (CARROL et al.,1991) a je často
ovplyvňovaná aj psychickými faktormi (ŠTULRAJTER, 1995), preto ju odborníci odporúčajú
dopĺňať aj s inými metódami na zisťovanie intenzity zaťaženia, ako je napr. metóda číselnej
stupnice podľa Borga (1982) nazývanou aj Borgova škála subjektívneho vnímania
vynaloženej námahy (z anglického Rating of Perceived Exertion – RPE). Sledovania
potvrdili, že pri monitorovaní intenzity zaťaženia pomocou Borgovej škály boli dosiahnuté
signifikantnejšie výpovede o priebehu zlepšenia vo faktore vytrvalosti, ako pri monitorovaní
intenzity pomocou zaznamenávania srdcovej frekvencie (KOLTYN – MORGAN, 1992,
GARCIN – WOLFF – BEJMA, 2003, HERMAN – NAGELKIRK - WOMACK, 2003,
MASUMOTO ET AL., 2007, ALBERTON – ANTUNES – PINTO ET AL., 2010). Borgova
škála je všeobecná metóda použiteľná na meranie intenzity veľkého množstva podnetov,
skúseností a pocitov. Hlavné pole možností aplikácie je v oblastiach medicíny, ergonómie
alebo športu (Borg, 2004). Táto škála predstavuje spojenie svalovej činnosti, zmien srdcovocievneho systému, psychologickému stresu, bolesti, telesnej teploty a podmienok, v ktorých
sa cvičí. Pri aeróbnom tréningu by sa intenzita zaťaženia mala pohybovať v rozmedzí 11-16
195
bodov Borgovej škály. Pokiaľ ide o spoľahlivosť tejto škály, uvádzané sú veľmi vysoké
koeficienty spoľahlivosti (r>0,90). RPE vysoko koreluje s objektívnymi indikátormi intenzity
zaťaženia, ako je srdcová frekvencia, spotreba kyslíka, hladina krvného laktátu. Štúdie
autorov Garcin – Wolff – Bejma (2003), Herman – Nagelkirk - Womack (2003) a iní sa
zaoberali zisťovaním vzťahom medzi subjektívnou metódou hodnotenia zaťaženia RPE a SF
počas cyklických aktivít (bežeckého testu, testu na bicyklovom ergometri). Výsledky potvrdili
signifikantný vzťah medzi subjektívnym vnímaním vynaloženej námahy a fyziologickou
odozvou organizmu testovaných študentov a potvrdili tak možnosť použitia SF aj RPE ako
dôležitý nástroj na dávkovanie optimálnej intenzity pohybového zaťaženia. Schaeffer et al.,
(2000), sledoval vzťah medzi SF a RPE v súbore trénovaných žien počas tanečného aerobiku.
Hodnoty RPE boli v signifikantnej korelácii s hodnotami SF a tak obe metódy sa môžu
plnohodnotne využívať počas zaťaženia pri pohybových aktivitách. Najnovšia štúdia autorov
Alberton – Antunes – Pinto et al., (2010) sa zaoberala koreláciou medzi subjektívnym
hodnotením námahy a fyziologickou odozvou počas behu vo vode v rôznych rýchlostiach.
Analýzou výsledkov vypočítaných Pearsonovým koeficientom korelácie sa potvrdil vysoko
signifikantný vzťah medzi RPE a SF (r = 0,65; p < 0,001) a RPE tak môže byť použitá na
stanovenie optimálnej veľkosti intenzity zaťaženia v behu vo vode pre mladé ženy.
Zo spomínaných literárnych prameňov je zrejmé, že využitie oboch metód sa aplikuje najmä
v aeróbnych pohybových aktivitách, preto sme sa rozhodli rozšíriť poznatky v tejto oblasti aj
v spinningu, ktorý je čoraz dostupnejší a obľúbenejší u vysokoškolskej populácie podobne
ako je aerobik a aerobik vo vode.
CIEĽ
Cieľom práce je porovnať hodnotenie intenzity zaťaženia objektívnou a subjektívnou
metódou na hodine spinningu u vysokoškolskej populácie.
ÚLOHA
Zistiť a porovnať subjektívne vnímanú a objektívne hodnotenú intenzitu zaťaženia
počas modelovaných úsekov na hodine spinningu.
METODIKA
Výskumný súbor tvorilo 30 študentiek 1 - 3. ročníka rôzneho študijného zamerania na
FCHPT STU, s kalendárnym vekom 18 - 20 rokov. Vnútornú reakciu organizmu na
pohybové zaťaženie na spinningových bicykloch z hľadiska funkčných parametrov sme
získavali metódou merania srdcovej frekvencie (SF) pomocou sporttesteru POLAR 810 a jej
zaznamenávaním s intervalom 5 sekúnd. Pri subjektívnom hodnotení sme použili Borgovu
škálu subjektívneho vnímania vynaloženej námahy (RPE-rating of perceived exertion) v 20bodovej stupnici (BORG, 1982). Táto škála predstavuje spojenie svalovej činnosti, zmien
srdcovo-cievneho systému, psychologického stresu, bolesti, telesnej teploty a podmienok,
v ktorých sa cvičilo (tab.1.)
Tab.1. Borgova škála
6
žiadne zaťaženie
Necítime žiadnu námahu, nemáme zrýchlené dýchanie ani
nenamáhame svaly, je to ako ležanie v posteli, alebo pohodlné
slabé sedenie na stoličke
7
Extrémne
zaťaženie
8
196
Veľmi
zaťaženie
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
slabé Malá alebo žiadna námaha, ako napr. krátka prechádzka
vlastným tempom
Slabé zaťaženie
Stredné zaťaženie
Silné zaťaženie
Veľmi
zaťaženie
Takto by sme sa mali cítiť pri cvičení alebo fyzickej aktivite,
cítime sa pohodlne
Cítime sa dobre, aktivita silnie, namáhame sa, ale môžeme
pokračovať v aktivite
Aktivita je ťažká a únavná, ale pokračovanie nie je náročné,
námaha a úsilie je približne v polovici maxima
silné Takto sa cítime pri veľmi ťažkom, namáhavom výkone, sme
unavení, musíme sa prekonávať
Extrémne
silné Najväčšia námaha, akú sme kedy zažili, dlho ju už nevydržíme
zaťaženie
vykonávať
Absolútne maximum V takejto náročnej aktivite nemôžeme pokračovať!
Pohybový program na hodine spinningu bol rozvrhnutý na 10 minútové úseky, počas ktorých
sme aplikovali kontinuálnu metódu zaťaženia v stúpajúcich rozmedziach srdcovej frekvencie
(110 – 130 úderov.min-1, 130 – 150 úderov.min-1 , 150 – 170 úderov.min-1).
Merania sme opakovali 2-krát. Ku koncu každého 10 minútového úseku probandky hodnotili
zaťaženie aj subjektívnou metódou prostredníctvom Borgovej škály.
VÝSLEDKY
Celkovo môžeme povedať, že hodnotenie intenzity zaťaženia získané objektívnou
metódou, meraním hodnôt srdcovej frekvencie, bolo vyššie oproti hodnotám získaným
subjektívnym vnímaním intenzity zaťaženia, Borgovou škálou. Základné matematickošatistické charakteristiky výsledkov prvého merania uvádzajú tabuľky 1 a 2.
Tab. 1 Základné matematicko-štatistické charakteristiky hodnôt SF (1. meranie)
SF/úd.min-1/1.mer.
aritm.pr.
smer.od.
median
min.
max.
var.rozp.
10min
125,5
9,209
128
100
137
37
20min
142,1
10,11
145
116
157
41
30min
159,2
10,00
163,5
135
169
34
Tab. 1 Základné matematicko-štatistické charakteristiky hodnôt RPE (1. meranie)
RPE/x10/1.meranie
aritm.pr.
smer.od.
median
min.
10min
111,0
14,70
110
60
20min
134,0
14,76
130
90
30min
153,0
15,79
150
120
197
max.
var.rozp.
130
70
160
70
180
60
Porovnanie objektívneho a subjektívneho hodnotenia intenzity zaťaženia na spinningu
v prvom meraní uvádza obrázok 1. Najvýraznejšie rozdiely medzi použitými metódami sa
prejavili v 1. meranom úseku, kde priemerná hodnota SF bola 125,5 úderov.min-1 a hodnota
RPE 111. Rozdiely sme namerali aj v ostatných dvoch úsekoch 1. merania, kde priemerná
hodnota SF bola 142,1 úderov.min-1 a hodnota RPE 134, resp. priemerná hodnota SF bola
159,2 úderov.min-1 a hodnota RPE 153.
Obr.1 Porovnanie objektívneho a subjektívneho hodnotenia na hodine spinningu
v prvom meraní
Základné matematicko-šatistické charakteristiky výsledkov druhého merania
uvádzajú tabuľky 3 a 4.
Tab. 3 Základné matematicko-štatistické charakteristiky hodnôt SF (2. meranie)
SF/úd.min-1/2.mer.
aritm.pr.
smer.od.
median
min.
max.
var.rozp.
10min
127,0
6,805
129,5
110
135
25
20min
144,3
7,061
146
126
158
32
30min
161,0
7,187
165
145
174
29
Tab. 4 Základné matematicko-štatistické charakteristiky hodnôt RPE (2. meranie)
RPE/x10/2.meranie
aritm.pr.
smer.od.
median
min.
max.
var.rozp.
10min
119,3
11,43
120
90
130
40
20min
140,0
11,74
140
110
150
40
30min
160,3
8,087
160
140
170
30
V súbore probandiek počas 2. merania (Obr. 2) sme zaznamenali priemerné hodnoty SF ako
vnútornej odozvy organizmu na pohybové zaťaženie vyššie oproti subjektívnemu vnímaniu
198
a jeho bodovými hodnotami najmä v prvom meranom úseku, kde priemerná hodnota SF bola
127 úderov.min-1 a hodnota RPE 119,3. V druhom a treťom meranom úseku 2. merania boli
hodnoty objektívneho a subjektívneho hodnotenia porovnateľné, vykazovali väčšiu zhodnosť
v hodnotách získanými obidvoma metódami ako v prvom meraní. Môžeme konštatovať, že
subjektívne pocity probandiek zodpovedali hodnotám SF.
Obr.2 Porovnanie objektívneho a subjektívneho hodnotenia na hodine spinningu
v druhom meraní
Porovnaním výsledkov 1. a 2. merania môžeme povedať, že hodnoty SF získané objektívnym
meraním boli vyššie oproti hodnotám RPE. Rozdiel v 1. úseku bol 14,5 (1. meranie) a 7,7. (2.
meranie). Rozdiely SF a RPE v druhom úseku 8,1 (1. meranie), resp. 4,3 (2. meranie).
V poslednom sledovanom úseku boli tieto rozdiely medzi SF a RPE 6,2 (1. Meranie) a 0,7 (2.
meranie). Usudzujeme, že probandky počas druhého merania so zhodným obsahom vedeli
adekvátnejšie subjektívne ohodnotiť intenzitu zaťaženia ako pri realizácii pohybového
programu v prvom meraní. K uvedeným výsledkom mohli v určitej miere prispieť
skutočnosti, akými sú osvojenie si zaradených prvkov a zlepšenie ich kvality vykonania. Na
základe získaných výsledkov môžeme usudzovať, že zhodnosť objektívnej a subjektívnej
metódy hodnotenia intenzity zaťaženia počas hodiny spinningu sa prejavilo pri modelovanom
obsahu so stúpajúcim rozmedzím srdcovej frekvencie, teda v druhom a treťom sledovanom
časovom úseku.
ZÁVER
Komparáciou rôznych metód hodnotenia intenzity zaťaženia počas troch sledovaných
úsekoch a dvoch meraní sme zistili, že menšie rozdiely hodnôt, získaných objektívnou a
subjektívnou metódou sa prejavili v druhom meraní. Porovnateľné až zhodné výsledky oboch
aplikovaných metód sme pozorovali pri modelovanom obsahu so stúpajúcim rozmedzím
srdcovej frekvencie, teda v druhom a treťom sledovanom časovom úseku v oboch meraniach.
LITERATÚRA
ALBERTON,C.L. - ANTUNES,A.H. - PINTO,S.S. - TARTARUGA,M.P. - SILVA,E.M. CADORE,E.L. - FERNENDO,L. - KRUEL,M. 2010. Correlation Between Rating of
Perceived Exertion and Physiological Variables During the Execution of Stationary Running
in Water at Different. J.Strenght Cond.Res.,Pub Med.2010.Dostupné na internete: <
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20093964
BORG, G.2004. The Borg CR10 Scale® Folder. A method for measuring intensity of
experience. Hasselby, Švédsko. Borg Perception, 2004
199
CARROLL,M.W. ET AL.1991. The metabolic cost of two ranges of arm position height with
and without hand weights during low impact aerobic dance.Res.Q.Exerc.Sport,62,1991,s,420423.
GARCIN,M. - WOLFF,M. - BEJMA,T.2003. Reliability of rating scales of perceived
exertion and heart rate during progressive and maximal constant load exercises till exhaustion
in physical education students.In: J.Sports Med.,2003,24(4),s.285-290.
HAMAR,D.1989. Všetko o behu. Bratislava: Šport 1989,s.208.
HERMAN,C.W. - NAGELKIRK,P.R. - PIVARNIK,J.M. - WOMACK,C.J.2003. Regulating
oxygen uptake during high-intensity exercise using heart rate of perceived
exertion.Med.Sci.Sports Exerc.,2003,35(10),s.1751-1754.
KATHLEEN,A. - ROCKEFELLER,E. - BURKE,E.J.1979. Psycho - physiological analysis of
an aerobic dance programe for women. In. Sports Med.,1979, 13,s.77-80.
KOLTYN,K.F. - MORGAN,W.P.1992. Efficiency of perceptual versus heart rate monitoring
in the development of endurance.Br.J.Sports Med.,26,1992,č.2,s.132-134.
KYSELOVIČOVÁ,O. 1995. Aerobik – teoretické základy.In: Bulletin, ŠVP,1995.
MASHUMOTO,K. - HOTT,N. - FUJISHIMA,K.2007. EMG, Physiological responses and
RPE during walking in water ederly men. In. Med.& Science in Sports&Exercise.5,2007, s.
76-78.
NIEMANN, D. C.1990. Fitness and sports medicine: An Introduction. Palo Alto, Bull Publishing
Company 1990, 566 s.
SHONO,T. - FUJISHIMA,K. - HOTT,N. - OGAKI,T. - UEDA,T. - OTOKI,K. - TERAMOTO,K.
- SHIMIZU,T.2000. Physiological Responses and RPE during Underwater Treadmill Walking in
Women of Middle and Advanced Age. Journal of PHYSIOLOGICAL ANTHROPOLOGY and
Applied Human Science,19,2000,No.4,s.195-200.
SHARKEY,B.J. 1990. Physiology of fitness. Champaingn, Human Kinetics Books, 1990,s.432.
ŠTULRAJTER,V.1995.
Pulzová
frekvencia.
In:
Sýkora,F.:
Telesná
výchova
a šport.F.R.&G.spol.s.r.o., Bratislava 1995,s. 212.
OBJECTIVE AND SUBJECTIVE PERCEPTION OF UNIVERSITY STUDENTS
WITH DIFERENT STUDY PROGRAM ON THE LAODING DURING THE
SPINNING LESSON
Lenka Nagyová1, Lucia Ondrušová2
Faculty Of Pharmacy1
Faculty Of Chemical And Food Technology2
ABSTRACT
Authors in the research are analyzing objective and subjective perception of university
students with diferent study program on the laoding during the spinning lesson. With
comparation of different methods of intensity loading during 3 different segments and 2
measurations we found out that little value differencies in the second measurement.
Key words: aerobic movement acitvities, intensity of loading, spinning, objective methods of
intensity loading,subjecitve methods of intensity loading
200
ÚČINNOSŤ TAKTICKÉHO A TECHNICKÉHO PRÍSTUPU K VÝUČBE
MINIBASKETBALU
Gabriela OLOSOVÁ, Ľudmila ZAPLETALOVÁ
Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta telesnej výchovy a športu, Katedra
športových hier
REZUMÉ Vo výskumnej štúdii sme sa pokúsili o porovnanie technického a taktického
didaktického prístupu k výučbe minibasketbalu. Hlavným cieľom bolo overiť, či
experimentálna skupina s aplikáciou taktického prístupu dosiahne signifikantne lepšie
výsledky vo vybraných kritických prípadoch hodnotenia herného výkonu, v porovnaní s
kontrolnou skupinou s aplikáciou technického prístupu. Na hodnotenie herného výkonu
v prípravnej hre „Človek-kôš“ sme vytvorili metódu založenú na princípoch kategoriálnych
systémov pozorovania GPAI („Game Performance Assessment Instrument“) a TSAP („Team
Sport Assessment Procedure“). Na základe priameho pozorovania a odborného posudzovania
štyrmi expertmi sa ukázalo, že experimentálna skupina vedená taktickým prístupom k výučbe
minibasketbalu dosiahla lepšie výsledky v hodnotení herného výkonu než kontrolná skupina
vedená technickým prístupom.
Kľúčové slová: taktický prístup, technický prístup, herný výkon, minibasketbal
VSTUP DO PROBLEMATIKY
Súčasťou štátneho vzdelávacieho programu na všetkých stupňoch vzdelávania (ISCED
1, ISCED 2 a ISCED 3) sú pohybové a športové hry. Prirodzenou súčasťou života detí
v každom veku je hra, preto by rôzne formy hier mali mať popredné zastúpenie, dominanciu
vo výučbe telesnej a športovej výchovy.
Hra a jej formy sa výrazne uplatňuje v taktickom prístupe k výučbe športových hier, ktorý bol
prvýkrát sformulovaný v roku 1982 s názvom „Teaching Games for Understanding“ ako
kritická reakcia na rokmi zaužívaný tradičný model s preferenciou techniky. Kritika sa
vzťahuje primárne na potenciálne riziko demotivácie žiakov vo vyučovaní s prevahou
osvojovania herných zručností v podmienkach vzdialených od charakteru samotnej hry na
úkor zábavy zo spontánneho hrania športových či pohybových hier. Taktický model okrem
motivácie so sebou prináša vzdelávaciu hodnotu v zmysle pochopenia herných činností,
schopnosti pozorovať, vnímať, hodnotiť, organizovať či učiť iných. Tento prístup hodnotný
rozvojom kognitívnych kompetencií sa hypoteticky javí ako výhodnejší v konfrontácii
s technickým poňatím vyučovania športových hier.
CIEĽ
Cieľom výskumného sledovania bolo zistiť a porovnať efekty technického a
taktického prístupu k výučbe minibasketbalu v oblasti osvojovania herných činností a rozvoja
herného výkonu.
METODIKA
Súbory tvorilo 34 žiakov dvoch tried 2. ročníkov ZŠ vo veku priemerne 7 rokov (n1 =
17, n2 = 17). Vyučovací proces sme realizovali na 17 vyučovacích hodinách TaŠV v trvaní 45
minút, pričom prípravná a záverečná časť vyučovacích hodín boli v oboch triedach identické.
Experimentálny činiteľ predstavovali metodicko-organizačné formy zamerané na herné
činnosti v minibasketbale (rozhodovanie a realizácia hernej činnosti hráča s loptou,
uvoľňovanie sa hráčov bez lopty), realizované v experimentálnej triede taktickým a v
kontrolnej triede technickým prístupom.
Herný výkon žiakov jednotlivých tried sme hodnotili v prípravnej hre „Človek-kôš“, ktorá je
medzičlánkom v prechode od pohybových hier k minibasketbalu. Pri hodnotení sme použili
201
metódu priameho pozorovania so zapojením 2 nezávislých posudzovateľov experimentálnej
skupiny a 2 posudzovateľov kontrolnej skupiny. Pri spracovaní výsledkov sme získané
hodnoty vyjadrili ako aritmetické priemery dvoch nezávislých posudzovateľov. Významnosť
rozdielov vo vybraných kritériách herného výkonu medzi experimentálnou a kontrolnou
skupinou sme vyhodnocovali Man-Whitneyho U-testom pre malé výbery a následne
logickými metódami.
Pri zostavovaní hodnotiacej metódy sme vychádzali z metodologických rámcov GPAI
a TSAP, ktoré určujú princípy konštrukcie kategoriálneho systému pozorovania herného
výkonu pre ľubovoľnú športovú hru. Kritériá hodnotenia boli definované na základe veku,
spôsobilosti žiakov a obsahu vyučovacieho procesu (experimentálny činiteľ): činnosti hráča s
loptou (rozhodovanie a realizácia hernej činnosti) a činnosti hráča bez lopty (výber miesta ako
podpora spoluhráča s loptou) v ofenzívnej fáze hry. Reliabilitu metódy hodnotenia herného
výkonu sme posudzovali na základe percentuálnych rozdielov v hodnotení jednotlivých
posudzovateľov. Na základe východísk obsahovej analýzy literatúry sme stanovili minimálnu
hranicu zhody dvoch nezávislých posudzovateľov 80% a reliabilitu hodnotenia realizácie
herných činností medzi dvoma posudzovateľmi 92%.
Na základe výsledkov posudzovania spoľahlivosti nami vytvorenej metódy hodnotenia
herného výkonu (Obr. 1) konštatujeme, že v prípade dvojice hodnotiacej experimentálnu
skupinu sa reliabilita potvrdila na 80,15%, zatiaľ čo v prípade dvojice posudzujúcej kontrolnú
skupinu to bolo 76,84%.
Obr. 1 Reliabilita vytvorenej metódy hodnotenia herného výkonu v rámci dvojíc
posudzovateľov
Reliabilita hodnotenia jednotlivých kritických prípadov sa potvrdila v 4 z 8: body, pokus
o bod, počet sekvencií a celkový počet neúspešných prihrávok. Kritickému prípadu kontrola
nad loptou chýbalo k dosiahnutiu reliability 5%, čo považujeme za zanedbateľné. Reliabilita
sa nepotvrdila pri posudzovaní uvoľňovania hráčov bez lopty, a to ako v prípade úspešných
prihrávok, tak i v prípade neúspešných prihrávok (Obr.2).
202
Obr. 2 Reliabilita jednotlivých kritických prípadov hodnotenia herného výkonu
VÝSLEDKY A DISKUSIA
Z uvedených výsledkov hodnotenia kritických prípadov (Obr. 3) vyplýva, že
experimentálna skupina s aplikáciou taktického prístupu dosiahla v sledovaných herných
činnostiach lepšie výsledky ako kontrolná skupina s aplikáciou technického prístupu. Z tohto
dôvodu konštatujeme, že taktický prístup k výučbe minibasketbalu výraznejšie rozvíja
taktické myslenie a konanie hráčov v zápase v porovnaní s prístupom technickým. Nesmieme
opomenúť fakt, že niektorí žiaci sa zúčastňovali mimoškolských športových aktivít so
zameraním na rôzne, aj invazívne športové hry. Z každej experimentálnej triedy to mohol byť
iný počet žiakov iného športového veku. Pri rozdeľovaní žiakov do skupín sme sa však snažili
z takýchto žiakov vytvoriť jedno družstvo v každej triede, aby sme porovnávali žiakov
rovnakej hernej výkonnosti. Preto si dovoľujeme povedať, že sa nami zostavený program
zameraný na taktický prístup k výučbe pohybových a prípravných hier osvedčil. A to nie len
z hľadiska lepších výsledkov vo vybraných komponentoch herného výkonu, ale aj z dôvodu
motivácie detí do pohybovej činnosti prostredníctvom dominancie hier a ich foriem.
P <0,05
P <0,05
203
Obr. 2 Výsledky hodnotenia kritických prípadov experimentálnej a kontrolnej skupiny
Názorová nejednotnosť pri posudzovaní uvoľňovania sa hráčov bez lopty (Obr. 2) nás
privádza k záveru, že sledovať a posudzovať súčasne všetkých hráčov družstva na ihrisku je
pre túto vekovú kategóriu príliš náročné. Domnievame sa, že hlavným dôvodom je práve
nízky vek hráčov (6 – 7 rokov), ktorých pohyb nie je cielený natoľko, aby sa dalo posúdiť, či
sa jedná o uvoľňovanie pre prihrávku alebo behanie v zápale hry. Myslíme si, že by bolo
vhodné overiť túto hodnotiacu metódu na staršej vekovej kategórii, kde cielený pohyb hráčov
bez lopty by mal byť viditeľnejší a teda ľahšie posudzovaný.
ZÁVERY
Nami zostavený program s aplikovaným taktickým prístupom odporúčame k výučbe
tematického celku Manipulačné, pohybové a prípravné športové hry pre ISCED 1. Primárne
z dôvodu, že jeho základom sú hry a cvičenia realizované v hernom kontexte, ktoré sú pre deti
zábavné a motivačné. Sekundárne, pretože umožňuje žiakom chápať pravidlá a základné
princípy taktiky pohybových a prípravných hier. Terciárne, taktický prístup k výučbe
zabezpečuje transfer herných činností (najmä taktických) v rámci skupín športových hier, čo
otvára príležitosti pre žiakov aktívne sa zúčastňovať aj iných hier, aké boli predmetom
vyučovania na hodinách TaŠV.
Na základe našich poznatkov konštatujeme, že už v 2. ročníkoch základných škôl je možné
zaradiť do obsahu prípravnú hru „Človek-kôš“, pohybové hry so zameraním na minibasketbal
a je možné takto vytvárať predpoklady pre prechod od pohybových a prípravných hier
k minibasketbalu. Myslíme si, že je to najnižšia možná veková kategória a bolo by vhodné
aplikovať program vo vyšších ročníkoch, kde sa dá predpokladať jeho rýchlejšie
a efektívnejšie zvládnutie. Pre ďalšie výskumy tohto typu apelujeme na učiteľov
nepodceňovať a nebáť sa prenechať riešenia taktických problémov na žiakov.
Pre teóriu odporúčame využiť nami navrhnutú koncepciu metódy hodnotenia zostavenú na
princípoch kategoriálnych systémov pozorovania GPAI a TSAP s úpravou hodnotenia kritéria
uvoľňovanie sa hráčov bez lopty. Myslíme si, že by bolo zaujímavé našu metódu overiť na
starších ročníkoch, ktorých pohyb je cielenejší a toto kritérium by malo byť objektívnejšie
zistiteľné (hodnotené).
EFFECTS OF TACTICAL AND TECHNICAL APPROACHS TO TEACHING
MINIBASKETBALL
Gabriela OLOSOVÁ, Ľudmila ZAPLETALOVÁ
Comenius University in Bratislava, Faculty of Physical Education and Sports,
Department of Sport Games
SUMMARY The purpose of this study is to compare technical and tactical approach to
teaching minibasketball. The main goal was to verify whether better effects on game
performance were achieved by applying technical or tactical approach. The valid and reliable
method based on cathegorial systems of observation (Game Performance Assessment
Instrument and Team Sport Assessment Procedure) was constructed to evaluate game
performance in minibasketball (pre-game „Human-Basket“). Direct observation and assessing
made by 4 experts showed better results of game performance in experimental group taught
by tactical approach in comparison to control group taught by technical approach during the
experiment.
Key words: tactical approach, technical approach, game performance, minibasketball
204
VZŤAH ŠTUDENTOV BRATISLAVSKÝCH VYSOKÝCH ŠKÔL A UNIVERZÍT
K TURISTICKÝM AKTIVITÁM
1
Natália ORŠULOVÁ, 2Martin BELÁS,
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta telesnej výchovy a športu, Katedra
športovej edukológie a športovej humanistiky, Bratislava, Slovenská republika
2
Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta telesnej výchovy a športu, Katedra
športov v prírode a plávania, Bratislava, Slovenská republika
REZUMÉ
V našom príspevku sledujeme subjektívne výpovede 50 študentov vysokých škôl a
univerzít v Bratislave k turistickým aktivitám, ich možnostiam a samotnému využívaniu.
Z výpovedí vyplýva, že nami sledovaná vzorka sa turistickým aktivitám venuje najmä
z dôvodu psychickej relaxácie, prevažne neorganizovanou formou.
Kľúčové slová: turistika, zdravie, stres, vysokoškolská mládež
ÚVOD
Súbor činností vykonávaných s cieľom obnovy psychických ako i fyzických síl,
nazývame turistika. Svojimi jednotlivými druhmi reprezentuje možnosť celoročnej pohybovej
aktivity. Rozmanitý obsah turistiky umožňuje jej zaradenie medzi pohybové aktivity zacielené
na podporu zdravia obyvateľstva, výchovu a vzdelávanie zainteresovaných, a harmonické
využívanie voľného času zážitkovou formou (Khandl, 1999, Žídek, 2004).
Podľa Jungera (2002) môžeme ako turistu označiť človeka, ktorý je účastníkom
cestovného ruchu ako návštevník konkrétneho miesta, alebo oblasti a súčasne svoje
voľnočasové aktivity orientuje na turistickú činnosť.
Spôsob života súčasnej populácie sa vyznačuje nedostatkom pohybovej činnostihypokinézou. Hypokinetický charakter života sa prejavuje nielen znížením telesnej zdatnosti
populácie, ale aj zvýšeným výskytom civilizačných ochorení, ktoré v minulosti nemali
tendenciu vyskytovať sa v tak nízkom veku (Khandl, 1999).
Zdravotný význam turistiky pozorujeme nielen na zlepšení fyzickej ale aj psychickej
stránke jedinca. Aktivity vo voľnej prírode kompenzujú jednostranné zaťaženie, znižujú
prípadne odstraňujú nervové vypätie, vyvolávajú pocit pohody a radosti zo života (Khandl,
1999).
Medzi negatívne faktory života moderného človeka, a teda nepochybne študenta
vysokoškolského štúdia zaraďujeme stres. Podľa Chromíka (2008) pod stresom rozumieme
psychický stav jedinca, ktorý je v priamom ohrození, prípadne ohrozenie očakáva, no súčasne
nie je presvedčený o adekvátnosti svojho konania voči nemu. Gregor (2007) podmieňuje
psychické zdravie zapájaním sa do pohybových aktivít, čím poukazuje na pohyb, ako jeden
z dominantných faktorov odbúrania stresu. Duševná relaxácia v prírodnom prostredí je
výborným prostriedkom odbúrania negatívnych účinkov stresu.
CIEĽ
Cieľom práce bolo získať poznatky o vzťahu študentov bratislavských vysokých škôl a
univerzít k turistike.
METODIKA
205
Nami sledovanú vzorku tvorili študenti bratislavských univerzít a vysokých škôl
v nasledovnom percentuálnom zastúpení- Paneurópska vysoká škola (4%), Ekonomická
univerzita v Bratislave (8%), Slovenská technická univerzita (14%), Vysoká škola muzických
umení (22%) a Univerzita Komenského v Bratislave (52%).
Najpočetnejšiu skupinu tvorili študenti I. stupňa vysokoškolského štúdia (48%),
rovnakú vzorku opýtaných sme zaznamenali v skupine študentov II. stupňa a spojeného I. a II.
stupňa vysokoškolského štúdia (24%) a najmenšia početnosť bola v skupine doktorandov
(4%). V sledovanej vzorke sa zámerne nevyskytovali študenti Fakulty telesnej výchovy
a športu Univerzity Komenského v Bratislave, nakoľko našim cieľom bolo zistiť vzťah
,,bežnej´´ populácie vysokoškolských študentov.
Dotazníkovou metódou sme sumarizovali odpovede 50 respondentov, z toho 26 žien
(52%) a 24 mužov (48%). Priemerný vek sledovanej vzorky bol 21,34 rokov. Na spracovanie
a vyhodnotenie získaných údajov sme použili základné matematicko – štatistické
charakteristiky, vzťahovú analýzu, metódy logickej analýzy a syntézy s využitím
induktívnych a deduktívnych spôsobov.
VÝSLEDKY
Vyhodnotením jednotlivých odpovedí z dotazníka sme dospeli k výsledkom, ktoré
prezentujeme ku každej otázke samostatne.
Otázka č. 1
Ktorému druhu turistiky sa venujete najčastejšie?(označte max 2 možnosti)
a) Pešia turistika a vysokohorská turistika b) Vodná turistika
c) Cykloturistika
d) Lyžiarska turistika
e) Mototuristika
f) Agroturistika
V otázke č. 1 najviac respondentov 39,76% označilo odpoveď Pešia a vysokohorská turistika.
Najmenej študentov vyjadrilo záujem o agroturistiku.
Otázka č.2
Akou formou sa venujete vybraným druhom turistiky?
a) Organizovane (som členom turistického klubu)
b) Neorganizovanie
Z výsledkov spomínanej otázky vyplýva, že takmer všetci opýtaní študenti, až 96% z
nich, absolvuje turistické aktivity súkromne, bez stáleho a pravidelného členstva
v turistickom, spolku, alebo klube.
Otázka č. 3
Koľko času ročne venujete turistike?
a) Viac ako pol roka b) 3-5 mesiacov c) 1-2 mesiace d) Menej ako mesiac
206
Väčšina študentov bratislavských vysokých škôl sa venuje aktivitám vo voľnej prírode
menej ako mesiac. Viac ako pol roka sa jej venujú len traja z päťdesiatich opýtaných.
Otázka č. 4
Ktoré motívy pre vykonávanie turistiky sú pre vás hlavné? (označte maximálne 2 možnosti)
a) Zlepšenie zdravotného stavu
b) Zvýšenie telesnej kondície c) Formovanie postavy
d) Psychická relaxácia e) Sociálne kontakty
f) Odporúčanie lekára alebo
telovýchovného pracovníka
Pre väčšinu študentov bratislavských vysokých škôl je hlavným motívom vykonávania
turistických aktivít psychická relaxácia. Najmenej študentov vyhľadáva turistické aktivity
s cieľom zlepšenia zdravotného stavu. Možnosť vykonávania turistiky na odporúčanie
telovýchovného pracovníka alebo lekára neoznačil ani jeden respondent.
Otázka č. 5
Viedli vás rodičia v detstve k turistike?
a) Áno
b) Nie
Až 70% respondentov viedli v detstve k turistike rodičia, 30% respondentov uviedlo, že
ich rodičia k turistike neviedli.
Otázka č. 6
Ako by ste ohodnotili možnosti pre vykonávanie pohybovej aktivity vo voľnej prírode vo
vašom okolí? ( v mieste trvalého bydliska)
a) Veľmi dobré
b) Dobré
c) Uspokojivé
d) Nevyhovujúce
Väčšina respondentov označila možnosti pohybovej aktivity vo voľnej prírode za
veľmi dobré, možnosť dobré a uspokojivé označila takmer vyrovnané percento respondentov.
207
Otázka č. 7
Ako by ste ohodnotili možnosti pre vykonávanie pohybovej aktivity vo voľnej prírode vo
Vašom okolí v Bratislave?
a) Veľmi dobré b) Dobré c) Uspokojivé d)Nevyhovujúce e) Nepoznám turistické
trasy v okolí Bratislavy
Z odpovedí nám vyplynulo, že skupiny študentov považujúcich úroveň možnosti
pohybovej aktivity vo voľnej prírode v Bratislave, za dobrú až uspokojivú sa takmer rovnako
početné ako skupina študentov, ktorý turistické trasy v okolí Bratislavy vôbec nepoznajú.
Otázka č. 8
Máte možnosť na Vašej škole absolvovať predmet alebo kurz spojený so športom vo voľnej
prírode? ( lyžiarsky kurz, turistický kurz...)
a) Áno
b) Nie
V nami sledovanej vzorke študentov odpovedalo 60% opýtaných študentov na otázku
kladne, ostatných 40% označilo možnosť nie.
Otázka č.9
Ktoré z uvedených okolností vás momentálne najviac obmedzuje venovať sa turistike?
c) Nedostatok kondície
a) Nedostatok voľného času b) Finančná situácia
d) Momentálne zdravotné oslabenie
e) Dostupnosť turistických trás
Až 92% opýtaných študentov označilo ako faktor, ktorý ich najviac obmedzuje venovať sa
turistike nedostatok voľného času. Žiadneho z nich vo vykonávaní turistiky neobmedzuje
nedostatok kondície a momentálne oslabenie zdravotného stavu.
208
ZÁVER
Pohybová aktivita v akejkoľvek forme je neoddeliteľnou integritou každodenného
života človeka. V období dospievania a individuálneho vývinu jedinca nachádza svoje
nenahraditeľné opodstatnenie. Preto je dôležité venovať tejto problematike dostatočnú
pozornosť a využívať aktivity vo voľnej prírode ako prostriedok vybudovania pozitívneho
postoja mladých ľudí k celoživotnej pohybovej aktivite.
Ako vyplynulo z nášho prieskumu, nami sledovaná vzorka študentov má kladný vzťah
k turistickým aktivitám a vo všeobecnosti k aktivitám vo voľnej prírode.
Primárnym motívom venovania sa turistickým aktivitám, je pre študentov psychická
relaxácia. Tento fakt môžeme pripísať vysokej miere výskytu stresových situácií, ktoré
dnešná doba študentom vysokej školy prináša. Opýtaní študenti ako najčastejšiu príčinu
nevenovania sa turistike uvádzajú nedostatok voľného času. Môžeme teda uvažovať, že ak
prvotným motívom k turistickým aktivitám študentov je psychická relaxácia a zároveň
prvotným motívom pre jej nevykonávanie je nedostatok času, vzniká v sledovanej vzorke
pravdepodobnosť kumulácie stresových faktorov, ktoré negatívne ovplyvňujú nielen duševné
ale tiež telesné zdravie študenta a majú tak dopad na jeho študijné výsledky a sociálne vzťahy.
Zaujímavý je taktiež vzťah medzi kvalitou a dostupnosťou turistických trás a času,
ktorý opýtaní študenti venujú turistike a pohybovým aktivitám v prírode. Väčšina
respondentov (40%) označila turistické trasy vo svojom okolí za veľmi dobré, no i napriek
tomu sa turistike venujú menej ako mesiac v celoročnom období, prevažne v 96 %
neorganizovanou formou. Následne teda vyplýva otázka, z akého dôvodu je členstvo
v turistických kluboch, prípadne oddieloch mládeže (TOM) tak málo atraktívne.
Moderná doba prináša široké spektrum možností využitia voľného času. Vzťah
mladých ľudí k pohybovým aktivitám v prírode je značne limitovaný súčasným životným
štýlom. Využitie pohybových aktivít nielen v oblasti prevencie a podpory zdravia, ale aj
socializácie a formovania postojov mládeže má nezastupiteľný význam. Cieľom nás,
telovýchovných pracovníkov, by mala byť sústavná motivácia mladých ľudí k celoživotnej
pohybovej aktivite, spojenej s poznávaním, s dobrodružstvom a pocitom duševnej pohody
a blaha, ktoré sú študentmi a mladými ľuďmi vo všeobecnosti tak často vyhľadávané.
LITERATÚRA
GREGOR, T. Vplyv telesného pohybu na psychické zdravie. Revue medicíny v praxi, roč. 5,
č.1, 2007. S. 29-30,38
CHROMÍK, M. 2008. Poznatky na podporu športu a zdravia. Bratislava: PEEM. 2008. ISBN
978-80-8113-003-8
209
JUNGER, J. a kol. 2002. Turistika a športy v prírode. 1. vyd. Prešov: Fakulta humanitných a
prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. 267 s. ISBN 80-8068-097-3.
KHANDL, L. 1999. Turistika. Bratislava: Klub slovenských turistov, 1999. 125 s.
ISBN 80-968270-6-5.
ŽÍDEK, J. a kol. 2004. Turistika: história turistiky obsah, druhy formy turistiky ochrana
prírody. 1. vyd. Bratislava: Peter Macura-PEEM, 2004. 184 s. ISBN 80-88901-89-8.
RELATIONSHIP OF BRATISLAVA COLLEGES AND UNIVERSITIES STUDENTS
FOR HIKING ACTIVITIES
1
Natália ORŠULOVÁ, 2Martin BELÁS
The Comenius University in Bratisalva, Faculty of Physical Education and Sport,
Department of Sport Educology and Sport Hmuanistics
2
The Comenius University in Bratisalva, Faculty of Physical Education and Sport,
Department of Outdoor Sport and swimming
1
SUMMARY
In our contribution we follow subjective statements of 50 students of colleges and universities
in Bratislava for hiking activities, their capabilities and usage by themselves. The statements
show, that our studied sample devotes to hiking activities mainly because of mental
relaxation, especially in an unorganized way.
Key Words: hiking, health, stress, university students
210
PERCEPCIA ESTETICKÝCH ASPEKTOV ĽUDSKÉHO TELA A ICH SÚVISLOSŤ
S MOTIVÁCIU K POHYBOVÝM AKTIVITÁM
Petra PAČESOVÁ
Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta telesnej výchovy a športu, Bratislava,
Slovenská republika
REZUMÉ Autorka príspevku prezentuje výsledky dotazníkového prieskumu zameraného na
porovnanie miery spokojnosti s vlastným telom u športujúcich a nešportujúcich
vysokoškolákov a tiež výsledky zistení hlavných motívov mladých ľudí, ktoré ich vedú
k vykonávaniu, resp. nevykonávaniu pohybovej aktivity na rôznej úrovni.
Kľúčové slová: estetické aspekty ľudského tela, sebaponímanie, sebahodnotenie, motivácia
ÚVOD
Ženský ideál je byť štíhla, pre mužov je ideál štíhly a primerane svalnatý. Ak sa
niekto vymyká z rozmedzia tohto ideálu, má to pre neho viacero negatívnych
spoločenských dôsledkov. Pre mužov aj pre ženy totiž platí, že nadváha je neatraktívna
a spája sa s ďalšími negatívnymi charakteristikami (GROGANOVÁ, 1999).
Každý jedinec si vytvára určitý obraz o svojom tele, akcentovaný určitou mierou
spokojnosti či nespokojnosti so svojim zovňajškom, v ktorom sa odrážajú zároveň i reakcie
okolia na jeho telesný zjav. Telo je tak dôležitým zdrojom miery sebavedomia alebo naopak
fyzickej nedostatočnosti (NAKONEČNÝ, 2003 ).
Základom sebahodnotenia žien je ich telesná schéma, hmotnosť a atraktivita (KIMLENNON, 2007).
Sejčová sa vo svojej práci zaujímala o to, aké estetické normy a hodnoty vzťahujúce sa
na vlastné telo má mladá populácia na Slovensku. Výskumnú vzorku tvorilo 508
respondentov vo veku 18 – 26 rokov. Výsledky výskumu potvrdili, že mladí ľudia sú
v prevažnej miere nespokojní s vlastným fyzický vzhľadom. Svoju činnosť smerujú k tomu,
aby sa priblížili ideálu danému spoločnosťou. Ženy si vo väčšine prípadov pripadali tučnejšie
a muži naopak chudšie ako je ideál. Spokojných so svojou postavou bolo len 23%
respondentov, z toho 18 % žien a 29 % mužov. Z celkového počtu opýtaných 48 % malo
pocit, že sú tučnejší ako ideál (z toho až 64 % žien a 26 % mužov) a 30 %, že sú chudší (z
toho 18 % žien a 45 % mužov). Výskum ďalej odhalil fakt, že až 72 % respondentov túži mať
postavu, ktorú predpisuje kultúrna norma (SEJČOVÁ, 2008).
Iný výskum odhalil fakt, že mladé ženy sú so svojím vzhľadom nespokojnejšie ako
muži. Ženy sú však spokojnejšie s „krásou“ (výzor paží, tváre, pleti a spokojnosť s výškou)
ako s „hmotnosťou“ (pás, nohy, postava, zadok, spokojnosť s váhou). Pre ženy sú všetky
časti tela, okrem paží a výšky „veľmi dôležité“, paže a výška sú „dôležité“. Pre mužov je
najdôležitejší vzhľad tváre a postavy, menej dôležitý je vzhľad paží, nôh, pleti a hmotnosť
a najmenšiu dôležitosť má výzor zadku, pásu a výška (VALAŠKOVÁ- JEŽEK, 2002).
Furnham a Graevesová (1994) zistili, že muži vo veku 18-35 rokov sú najmenej spokojní
s bicepsmi, šírkou ramien, obvodom hrudníka a najviac sa snažia zmeniť tieto časti tela (in
GROGANOVÁ, 2000).
Osobitý pohľad na ľudské telo prináša aj oblasť športu. Môžeme povedať, že vo
väčšine dnešných športových odvetví je fyzická stránka osobnosti športovca skôr len
vedľajším produktom jeho činnosti, najmä ak vezmeme do úvahy prílišnú zameranosť na
športový výkon a výsledok. V snahe o dosiahnutie čo najlepšieho výkonu a konečného
výsledku sa prirodzená telesná krása stáva často druhoradou hodnotou. Príkladom sú
211
športovkyne v určitých športových odvetviach užívajúce podporné a hormonálne prostriedky
pre zvýšenie športovej výkonnosti a tie majú (aj) z estetického hľadiska negatívne účinky na
telesnú schránku (OBORNÝ- PAČESOVÁ, 2011).
V kulturistike sa celkové hodnotenie „športového výkonu“ odvodzuje od výzoru
telesnej schránky športovca, resp. od toho ako veľmi sa telo približuje estetickým normám
a žiaducemu telesnému kánonu v kulturistike. Tieto normy však platia len pre danú
a konkrétnu sociálnu športovú skupinu, a preto v reálnom živote telá kulturistov nemusia
napĺňať ideál krásneho tela, ktorý je v spoločnosti zaužívaný, nemusia byť posudzované ako
krásne, hoci sa v súťaži umiestnili na stupni víťazov.
Na opačnej strane, akomsi protipóle, stoja športy ako je napr. synchronizované
plávanie, krasokorčuľovanie, alebo športová gymnastika, v ktorých je telesný vzhľad takisto
priamou súčasťou hodnotenia umeleckého dojmu a podieľa sa na konečnom hodnotení
výkonu. Posudzovanie telesnej krásy sa ale v tomto prípade približuje všeobecne daným
vzorom v oveľa vyššej miere (OBORNÝ- PAČESOVÁ, 2011).
Výskumov v oblasti vnímania svojho tela u športovcov a najmä porovnaní športujúcej
a nešportujúcej populácie je málo.
Výsledky výskumu realizovaného v USA však potvrdili, že muži i ženy, ktorí sa
venujú kulturistike sú omnoho spokojnejší so svojím telom ako športovci bez výraznejšej
svalovej hmoty- konkrétne bežci, a ľudia s neaktívnym životným štýlom (PASMAMTHOMPSON, 1988).
Je teda nesporné, že pestovanie fyzickej aktivity môže významne prispieť k posilneniu
sebaúcty (THOMPSON, 2000)
CIEĽ
Cieľom príspevku je rozšíriť poznatky v oblasti estetiky, konkrétne estetiky ľudského
tela, zistiť rozdielnosti v sebaponímaní u športujúcich a nešportujúcich adolescentov obidvoch
pohlaví v nadväznosti na ich motívy k vykonávaniu, resp. nevykonávaniu pohybovej aktivity.
ÚLOHY
1) zistiť rozdielnosti v miere sebahodnotenia respondentov z hľadiska pohlavia
a z hľadiska charakteru a frekvencie vykonávania pohybovej aktivity
2) zistiť hlavné motivačné činitele k vykonávaniu pohybovej aktivity, resp. zistiť dôvody
vedúce k nevykonávaniu pohybovej aktivity
METODIKA
Súbor pozostával z 86 respondentov študujúcich na vysokej škole- Fakulte telesnej
výchovy a športu Univerzity Komenského a Ekonomickej univerzity v zastúpení 53 mužov
a 33 žien. Vekový priemer mužov bol 24,08 roka a žien 23,8 roka. Pri výbere respondentov
bol použitý náhodný výber.
Na zistenie postojov respondentov k vlastnému telu, ich skúseností ohľadom
diét, porúch príjmu potravy sme použili dotazník ktorý obsahoval 22 otázok rozdelených do 3
častí.
Časť A obsahuje 9 nami vytvorených otázok, ktoré zisťujú vzťah respondentov
k vlastnému telu, charakter a frekvenciu pohybovej aktivity
Časť B obsahuje 9 položiek, ktoré zisťujú vlastné pocity respondentov týkajúce sa
častí tela pomocou 5- stupňovej škály hodnotenia od „mám silno negatívne pocity (1)“ po
„mám silno pozitívne pocity (5)“. Jednotlivé, pre náš výskum relevantné položky sú súčasťou
dotazníku „Škála úcty k svojmu telu- BES“ (Body-Esteem Scale) (FRANZOI, SHIELDS,
1984).
212
V časti C sú 4 otázky, ktoré sú zamerané na zistenie stavu, ktorý pociťujú respondenti
za posledné 4 týždne ohľadom ich tela. Respondenti tento stav vyjadrujú prostredníctvom 6stupňovej škály hodnotenia od „nikdy (1)“ po „vždy (6). Jednotlivé, pre náš výskum
relevantné otázky o miere obáv o tvar tela respondentov sme prebrali z „Dotazníka tvaru tela
BSQ“ (Body Shape Questionnaire) (COOPER et al., 1987).
V dotazníku sú použité zatvorené a jedna polozatvorená otázka. Všetky otázky sú
položené jasne, jednoznačne a zrozumiteľne.
Na spracovanie a vyhodnotenie údajov a formuláciu záverov sme použili všeobecné
logické metódy ako syntéza, analýza, komparácia, generalizácia, usudzovanie, induktívne
a deduktívne metódy. Rovnako sme využili aj percentuálnu analýzu
VÝSLEDKY A DISKUSIA
V dotazníkovej časti A sme zisťovali vzťah respondentov k vlastnému telu, charakter
a frekvenciu pohybovej aktivity.
Na základe výsledkov môžeme tvrdiť, že ženy majú vo všeobecnosti nižšiu mieru
sebahodnotenia ako muži. Najviac mužov (67%) sa vyjadrilo, že s vlastným telesným
výzorom sú „čiastočne spokojní, čiastočne nespokojní“, najviac žien zvolilo odpoveď „skôr
nespokojná“ (68%)
Podľa výskumu ženy, ktoré sa venujú pohybovým aktivitám na výkonnostnej úrovni
(tzn. súťažne, v športovom klube) najčastejšie označili „čiastočne spokojné, čiastočne
nespokojne“ pričom muži, ktorí sa venujú pohybovým aktivitám na výkonnostnej úrovni
odpovedali na otázku, že sú s vlastným telesným výzorom „skôr spokojní.“
Na otázku „Čo by ste na svojej vlastnej postave zmenili?“ odpovedala väčšina žien, že
by chceli znížiť svoju telesnú hmotnosť.
Muži na túto otázku odpovedali väčšinou, že by chceli nabrať na svalovej hmote
(64%).
Medzi hlavné dôvody nevykonávania pohybovej aktivity u žien patril nedostatok času
(29%), a lenivosť (24%) u mužov bol hlavným dôvodom nedostatok času (27%) a iné aktivity
(26%).
V dotazníkovej časti B sme zisťovali charakter pocitov respondentov, ktoré sa týkajú
častí ich tela.
Podľa výsledkov výskumu, sú ženy, ktoré sa venujú pohybovej aktivite na
výkonnostnej úrovni alebo na rekreačnej úrovni (avšak minimálne 2-3x za týždeň) /ďalej len
„športujúce ženy“/ najviac nespokojné s telesnými partiami „brucho“, ďalej nasledovala
položka „stehná“ a potom „zadok“. Najviac spokojné sú s telesnými partiami „paže a ruky“,
hruď a prsia a s celkovo s „lýtka“.
Ženy, ktoré sa pohybovým aktivitám nevenujú, alebo sa im venujú rekreačne (avšak
1x za týždeň a menej) /ďalej len „nešportujúce ženy“/ sú najviac nespokojné so „stehnami“,
potom nasledovala položka „brucho“ a nakoniec „boky“. Najviac spokojné sú s telesnými
partiami „šírka ramien“ potom nasledovala položka „lýtka“ a „hruď alebo prsia“.
Muži, ktorí sa venujú pohybovej aktivite na výkonnostnej úrovni alebo na rekreačnej
úrovni (avšak minimálne 2-3x za týždeň) /ďalej len športujúci muži“/ sú najviac nespokojní
s telesnými partiami „hruď a prsia“, potom nasledovalo „brucho“ a ďalej „paže a ruky“.
Najviac spokojní sú s telesnými partiami „šírka ramien“, ďalej nasledovala položka „zadok“
potom celkovo „postava.“
Muži, ktorí sa nevenujú pohybovým aktivitám alebo sa im venujú rekreačne (avšak 1x
za týždeň a menej) /ďalej len „nešportujúci muži“/ sú najviac nespokojní s „pažami
a rukami“, hruďou alebo prsiami“ a „šírkou ramien“. Najviac spokojní sú s „lýtkami“,
„bokmi“ a „zadkom.“
213
Dotazníková časť C je zameraná na zistenie stavu, ktorý pociťujú respondenti za
posledné 4 týždne ohľadom ich tela. Respondenti tento stav vyjadrili prostredníctvom 6stupňovej škály hodnotenia.
Športujúce aj nešportujúce ženy zažívajú obavu z toho, že sa stanú tučnými (alebo
tučnejšími) zhodne „často“. Športujúci muži ju zažívajú „zriedkavo“ a nešportujúci muži túto
obavu zažívajú „občas“.
Športujúce ženy pokladajú tvary ich tela v porovnaní s tvarmi tela iných žien za
nežiaduce „občas“, a nešportujúce ženy „často“. Športujúci muži pokladajú tvary ich tela
v porovnaní s tvarmi tela iných mužov za nežiaduce „zriedkavo“, nešportujúci muži „občas.“
Na otázku „Hanbíte sa za svoje telo?“ športujúce ženy odpovedali „občas“, pričom
nešportujúce ženy „často“. Športujúci aj nešportujúci muži na túto otázku odpovedali zhodne
„zriedkavo“.
Z výsledkov vyplynul aj fakt, že športujúce ženy sa vyhýbajú situáciám, kedy by
mohli ostatní ľudia vidieť ich telo (napr. spoločné prezliekarne, alebo kúpaliská) „zriedkavo“,
nešportujúce ženy „občas“. Športujúci muži na túto otázku odpovedali „nikdy“, nešportujúci
muži „zriedkavo“.
ZÁVER
Rastúci tlak na štíhlosť ženského i mužského tela a jeho vplyv na body image v
západnej spoločnosti odráža skutočnosť, že v posledných dekádach rastie nespokojnosť s
vlastným telom u celej populácie, bez vekového ohraničenia (RAŠTICOVÁ, 2009).
Rovnako aj v našom výskume sme potvrdili fakt, že muži sú vo všeobecnosti vo
vyššej miere spokojnejší s vlastným telom v porovnaní so ženami. Rovnako sa ukázal fakt, že
športujúce ženy a športujúci muži majú kladnejší vzťah k svojmu telu ako nešportujúca
populácia, hoci obavy z pribratia telesnej hmotnosti pociťujú rovnako „často“ športujúce aj
nešportujúce ženy.
Je kultúrne dané, že sú to ženy, od ktorých sa viac vyžaduje, aby boli krásne. Od ženy
sa očakáva, že sa bude o seba starať a bude fyzicky príťažlivá. Táto rola je ženám kultúrnymi
normami a médiami vštepovaná celý život od detstva až do dospelosti (GROGANOVÁ,
2000).
LITERATÚRA
COOPER, P.J. t al. 1987. Body Shape Questionnaire (online). Dostupné na
http://www.psyctc.org/tools/bsq/ (zo dňa 12.10.2011).
FRANZOI, S.L.- SHIELDS, S.A. 1984. The Body-Esteem Scale (online). Dostupné na
http://www.yorku.ca/rokada/psyctest/bodest.pdf (zo dňa 14.10.2011).
GROGANOVÁ, S. 2000. Body image. Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. 1.vyd.
Praha : Grada Publishing, 2000, ISBN 80-7169-907-1.
GROGANOVÁ, S. 1999. Body Image – Understanding Body Dissatisfaction in Men, Women
and Children. London : Routledge, 1999, ISBN 0-415-14784-0.
KIM, J.H.- LENNON, S.J. 2007. Mass Media and Self-Esteem, Body Image, and Eating
Disorder Tendencies (online). Dostupné z http://ctr.sagepub.com/cgi/content/abstract/25/1/3
(zo dňa 18.1.2012).
NAKONEČNÝ, M. 2003. Úvod do psychologie. Praha : Academia, 2003,. ISBN: 80-2000993-0.
OBORNÝ, J.- PAČESOVÁ, P. 2011. Aesthetic aspects of sport and their effects to the
personal catharsis. In Sport in the context of social and culturak changes. Varšava : Printpap,
2011, ISBN 978-83-929709-1-0, s. 105-112.
PASMAN, L.- THOMPSON, J. K. 1998. Body image and eating disturbance in obligatory
runners, obligatory weightifters, and sedentary individuals..In International Journal of Eating
Disorders, č.7, s. 759-769.
214
SEJČOVÁ, Ľ. 2008, Nespokojnosť so svojím telom u vysokoškolákov, In PsychiatriaPsychoterapia- Psychosomatika. 2008, 15, č. 2, s. 89-101.
THOMPSON, J.K. 2000. Vnímání těla, kulturistika a kulturní ideál svalnatosti (online)
Dostupné
na
http://svajgl.sweb.cz/thompson/vnimani_tela_kulturistika_a_kulturni_ideal_svalnatosti.html.
Zo dňa 11.10.2011
PERCEPTION OF AESTHETIC ASPECTS OF THE HUMAN BODY AND THEIR
CONNECTION WITH MOTIVATION FOR PHYSICAL ACTIVITY
Petra PAČESOVÁ
Comenius University, Faculty of physical education and sport, Bratislava, Slovakia
SUMMARY The author presents the results of a questionnaire survey aimed to compare the
level of satisfaction with the own body in the group of sporting and nonsporting college
students and the results of the findings of the main motives for young people which lead them
to the practising physical activity at different levels resp. not practising physical activity at all.
Key words: aesthetic aspects of the human body, self-assessment, self-percepcion, motivation
215
VPLYV AEROBIKU NA SOMATICKÝ A FUNKČNÝ ROZVOJ ŠTUDENTIEK FHV
UMB V BANSKEJ BYSTRICI
Júlia PALOVIČOVÁ
KTVŠ, FHV UMB Banská Bystrica
REZUMÉ Cieľom príspevku bolo overiť vplyv aeróbneho pohybového programu na
somatický a funkčný rozvoj študentiek vysokej školy zaradeného do hodín Športu pre
všetkých. Aeróbny pohybový program, ktorý sme realizovali 12 - týždňov, vyvolal pozitívne
zmeny nie len v somatických ukazovateľoch, ale aj funkčnej zdatnosti sledovaného súboru.
Kľúčové slová: aeróbny pohybový program, somatický vývin, funkčný zdatnosť
ÚVOD
Pohyb, zdravá výživa a predovšetkým zdravie, sú v súčasnosti pojmy, s ktorými sa
stretávame vo všetkých oblastiach života. Predpokladom rozvoja človeka a osobnosti po
biologickej, psychologickej a sociálnej stránke je ich optimálna vzájomná väzba.
Šport je špecifická pohybová činnosť, ktorú človek uplatňuje v rôznych etapách života, na
rôznej úrovni, spolu s ďalšími pohybovými činnosťami. Športovú pohybovú činnosť využíva
človek predovšetkým na zdokonaľovanie seba a svojho tela, na zlepšenie zdravia, zdatnosti,
pohybovej výkonnosti, na rozvoj psychických vlastností, na aktívny odpočinok a na svoj
optimálny rozvoj. Účinok športu na človeka je širokospektrálny, nepretržitý a neukončený.
Stále sa odhaľujú nové možnosti jeho využitia na skvalitňovanie života a naopak, človek sa
permanentne aktivizuje v hľadaní nových príležitostí, podmienok, obsahu a úloh na
uplatnenie športu vo svoj prospech.
PROBLÉM
V súčasnosti sa aerobik a s ním súvisiace formy skupinového cvičenia rozvíjajú
v troch značne rozličných smeroch. Aerobik smeruje k tanečnému charakteru, aerobik
smerujúci ku kondičnej forme a aerobik ako body and mind (Velínska, 2005).
Aerobik zapája do činnosti veľké svalové skupiny a tým stimuluje a pozitívne ovplyvňuje
najmä prácu srdcovo-cievneho systému, čo sa následne prejaví zlepšením všeobecnej
telesnej zdatnosti organizmu. Intenzita a dynamika cvičenia je podmieňovaná hudobným
sprievodom, ktorý zvyšuje motiváciu a posilňuje emocionálnu stránku cvičebne jednotky
(Kyselovičová, 2003).
Aerobik je medzinárodne platný pojem pre pohybový program vytrvalostného charakteru
strednej intenzity na modernú hudbu. Tento príťažlivý cvičebný program je vlastne druh
gymnastickej činnosti, ktorý má za cieľ prevažne zlepšovanie funkčnej zdatnosti
organizmu, telesný rozvoj a efektívne spaľovanie tukov pri uchovaní estetickokoordinačného charakteru činnosti (Skopová, 2008).
Podľa Labudovej a kol. (2002) ŠPV je celosvetové športové hnutie, ktorého cieľom je
nielen ľuďom umožniť športovo sa vyžiť, ale hľadať aj cesty na podporu zdravia, rozvoja
wellness pre všetky kategórie ľudí. Súčasťou hnutia ŠPV sú aktivity, ktoré smerujú ku
kvalite života a k zlepšeniu starostlivosti o zdravie človeka. To preto, že aktuálny
zdravotný stav populácie vo svete, v Európe, ale aj u nás naznačuje existenciu viacerých
zdravotných problémov. Čoraz intenzívnejšie preto zaznievajú výzvy k ovplyvňovaniu
zdravotného stavu človeka odstraňovaním rizikových faktorov zo životného štýlu. Jedným
z účinných cieľov je aktivizácia ľudí k telovýchovnej a športovej činnosti.
216
CIEĽ PRÁCE
Cieľom príspevku bolo zistiť vplyv aeróbneho pohybového programu na somatický
a funkčný rozvoj študentiek vysokej školy zaradeného do hodín Športu pre všetkých.
HYPOTÉZA PRÁCE
Predpokladáme, že vplyvom aeróbneho pohybového programu nastanú zmeny
v somatických a funkčných ukazovateľoch študentiek FHV UMB v Banskej Bystrici.
METODIKA
Pri realizácii výskumu sme použili antropometrické (somatometrické) merania, ktoré
slúžia na získanie objektívnych parametrov pre hodnotenie rastu, vývoja a výživového stavu
jedinca, prípade populácie. Najčastejšie sa používajú merania telesnej hmotnosti, výšky,
obvodu svalstva ramena, hrúbky kožných rias, obvodu pása a bokov.
Telesný rozvoj sme zisťovali meraním somatických ukazovateľov :
• Meraním telesnej výšky
• Meraním telesnej hmotnosti
Funkčnú zdatnosť organizmu sme sledovali Ruffierovou skúškou.
Ruffierova skúška spočívala v meraní pulzovej frekvencie pred a po záťaži
a stanovenie indexu adaptácie srdcovej a obehovej činnosti na zaťaženie. PF sme merali po
ukľudnení probantke v sede v intervaly 15 s. (PF 1).
Záťaž sme realizovali 30 drepmi v intervaly 40 s. Hneď po drepoch sme zmerali PF za
15 s. (PF 2). Potom sa probantka posadila a v odstupe 1 min. sme zmerali po tretíkrát pulzovú
frekveciu (PF 3) za 15 s. Všetky merania sme prepočítali na minútovú pulzovú frekvenciu
a výsledky dosadili do vzorca :
PF1 + PF2 + PF3 – 200
__________________________
10
Zdatnosť sa hodnotila na základe zisteného indexu 5 stupňovou škálou:
Menej ako 0 = výborná zdatnosť (1)
0–5
= dobrá zdatnosť (2 )
5,1 – 10
= priemerná zdatnosť (3)
10,1 – 15
= slabá zdatnosť (4 )
15,1 – viac
= nedostatočná zdatnosť ( Moravec et al.,1990).
Výskumný súbor tvorilo 12 probantiek 2. ročníka, ktoré neštudovali telesnú výchovu
na FHV UMB v Banskej Bystrici. Ani jedna probantka sa nevenovala inej športovej činnosti
počas nášho výskumného sledovania.
Vstupné hodnoty somatických ukazovateľov a funkčnej zdatnosti probantiek
uvádzame v tabuľke 1.
Tabuľka 1 Charakteristiky somatických ukazovateľov a funkčnej zdatnosti
n=12
Vek
Hmotnosť
Výška
BMI
1
2
BP
20
46
170
15,9 Kolieskové korčule
14,2
BL
19
59
165
21,7 nešportuje
14,6
GS
21
54
169
18,9 basketbal
9,4
217
JM
20
50
176
16,1 Aerobik, tanec, beh
5,2
JS
19
57
175
18,6 volejbal
6,4
KE
21
53
172
17,9 beh
5,6
LM
20
60
174
19,8 nešportuje
14
MH
20
53
160
20,7 Kolieskové korčule
12,8
SM
20
55
175
18 zjazdové lyžovanie
11,2
RM
20
52
163
19,6 plávanie
9,8
TM
20
61
165
22,4 volejbal
12,6
VZ
21
60
164
23,8 zjazdové lyžovanie
x
20
55
169
19,45
14
10,81
Legenda: n – početnosť súboru, x – aritmetický priemer , BMI – Body mass index
1.Rekreačné pohybové aktivity 2.Index zdatnosti podľa Ruffiera
Priemerná výška probandiek bola 169 cm. Telesnú hmotnosť sme zisťovali
digitálnou váhou a priemerná hmotnosť probandiek bola 55 kg. Body mass index sa
pohyboval v intervale 15,9 – 23,8 čo sa hodnotí podľa stupnice BMI ako nízka až optimálna
váha. Z toho 8 probandiek má nízku hmotnosť a 4 probandky majú optimálnu hmotnosť.
Zistené hodnoty probantiek funkčnej zdatnosti podľa Ruffierovej skúšky nám poukazujú,
že 5 probantiek dosiahlo priemernú zdatnosť a 7 probantiek dosiahlo slabú zdatnosť.
VÝSLEDKY
Za ukazovatele somatického rozvoja sme vybrali základné charakteristiky ako
sú telesná výška a telesná hmotnosť. Somatický rozvoj študentiek sme sledovali na začiatku
LS semestra vo februári 2012 a na konci LS semestra v mája 2012.
Tabuľka 2 Vstupné údaje somatických ukazovateľov
n=12
Vek
Hmotnosť
Výška
BMI
BP
20
46
170
15,9
BL
19
59
165
21,7
GS
21
54
169
18,9
JM
20
50
176
16,1
JS
19
57
175
18,6
KE
21
53
172
17,9
LM
20
60
174
19,8
MH
20
53
160
20,7
SM
20
55
175
18
RM
20
52
163
19,6
218
TM
20
61
165
22,4
VZ
21
60
164
23,8
x
20
55
169
19,45
Legenda: n – početnosť súboru, x – aritmetický priemer ,
BMI – Body mass index
V sledovanom období boli probantky vo veku od 19 do 21 rokov, po telesnej stránke
adolescent dozrieva, jeho telo nadobúda typicky ženský alebo mužský vzhľad, ukončuje sa
telesný rast. Rozdiely medzi meraniami nie sú štatisticky významné. Pri vstupnom meraní v
ukazovateli telesná výška naše študentky dosiahli priemernú hodnotu 169 cm. Telesná
hmotnosť na začiatku vstupných meraní dosiahla priemernú hodnotu 55 kg, čo znamená
optimálnu hmotnosť študentiek. Body mass index je 19,45 ktorý nám tiež poukazuje na
normálnu hmotnosť.
Tabuľka 3 Výstupné údaje somatických ukazovateľov
n=12
Vek
Hmotnosť
Výška
BMI
BP
20
46
170
15,9
BL
19
58
165
21,3
GS
21
54
169
18,9
JM
20
50
176
16,1
JS
19
57
175
18,6
KE
21
53
172
17,9
LM
20
58,5
174
19,2
MH
20
53
160
20,7
SM
20
55
175
18
RM
20
53
163
19,9
TM
20
61
165
22,4
VZ
21
60
164
23,8
x
20
54,87
169
19,39
Legenda: n – početnosť súboru, x – aritmetický priemer ,
BMI – Body mass index
V ukazovateli telesná hmotnosť pri výstupnom meraní sme zaznamenali zmenu pri 3
probantkách.
Probantka BL nám potvrdila, že vôbec nešportovala vo voľnom čase a na hodinách
Športu pre všetkých nevyvíjala záujem o športovanie. Preto sa domnievame, že naše hodiny
aeróbneho programu vyvolali u probantky BP väčší záujem o telesnú aktivitu, čo prispelo
k zníženiu telesnej hmotnosti o 1 kg. Jej Body mas index bol 21,3 čo je normálna hmotnosť.
Probantka LM zaznamenala zníženie hmotnosti až o 1,5 kg za dva mesiace, čo prejavilo
zvýšením aktivity na hodinách ŠPV. Probantka tiež uvádza, že pohybová aktivita nie je jej
prioritou.
U probantky RM sme však zaznamenali zvýšenie hmotnosti o 1 kg, čo môže mať za
následok zvýšenie telesnej aktivity. Probantka RM začala navštevovať aj fitness centrum
dvakrát do týždňa a raz do týždňa začala plávalať, predpokladáme, že sme ju motivovali
k pravidelnej pohybovej aktivite.
219
Ostatné probantky nezaznamenali zmenu v somatických ukazovateľoch. Domnievame
sa, že 12- týždňov je relatívne krátky čas na výraznejší úbytok telesnej hmotnosti a rozvoj
funkčnej zdatnosti.
Tab. 4 Vstupné údaje funkčnej zdatnosti
n=12
1
2
BP
Kolieskové korčule
14,2
BP
nešportuje
14,6
GS
basketbal
9,4
JM
Aerobik, tanec, beh
5,2
JS
volejbal
6,4
KE
beh
5,6
LM
nešportuje
14
MH
Kolieskové korčule
12,8
SM
zjazdové lyžovanie
11,2
RM
plávanie
9,8
TM
volejbal
12,6
VZ
zjazdové lyžovanie
14
x
10,81
s
3,46
Legenda: n – početnosť súboru, x – aritmetický priemer ,s – smerodajná odchylka
1.Rekreačné pohybové aktivity,2.Index zdatnosti podľa Ruffiera
Probantky na začiatku experimentu dosiahli index priemeru 10,81 čo môžeme hodnotiť
podľa Komadela a kol. (1997) ako slabú trénovanosť, z toho 5 (41,66%) probantiek malo
priemernú zdatnosť a 7 (58,33%) probantiek malo slabú funkčnú zdatnosť organizmu.
Probantka JM nás od začiatku zaujala pozitívnym prístupom k pohybovej aktivite a
hodnota funkčnej zdatnosti probantky JM bola 5,2 čo je priemerná zdatnosť a patrila
k najlepším probantkám.
Najhoršiu funkčnú zdatnosť dosiahla probantka BL, ktorej hodnota bola 14,6.
Tabuľka 5 Výstupné údaje funkčnej zdatnosti
n=12
1
2
BP
Kolieskové korčule
14
BP
nešportuje
14,2
GS
basketbal
8,2
JM
Aerobik, tanec, beh
4,8
JS
volejbal
6,3
KE
beh
5,2
LM
nešportuje
13,3
MH
Kolieskové korčule
12,3
SM
zjazdové lyžovanie
11,1
RM
plávanie
9,7
TM
volejbal
12
220
VZ
zjazdové lyžovanie
13,8
x
9,5
s
3,35
t-test
t0,95;11
p-hodnota
3,3068*
1,7959
0,0035
rozhodnutie
3,3068>1,7959
0,0035<0,05
na hladine významnosti α < 0,05 došlo k
štatisticky významnému zlepšeniu na
celom základnom súbore
Legenda: n – početnosť súboru, x – aritmetický priemer
s – smerodajná odchylka,* štatistická významnosť na hladine 0,05
1.
Rekreačné pohybové aktivity, 2.Index zdatnosti podľa Ruffiera
Pri výstupných meraniach sme zaznamenali signifikantné zmeny
zlepšenia
u všetkých probantiek. Priemerný index pozitívne klesol na 9,5, ale aj keď rozdiel medzi
vstupným a výstupným meraním bol 1,31 funkčnú zdatnosť probantiek hodnotíme ako
priemernú zdatnosť.
Aj keď dochádzalo k pozitívnym zmenám, v prospech našich probandiek a dosiahnuté
výsledky sú štatisticky významné, probantky sa dostali z pásma slabej trénovanosti do
vyššieho pásma, a to priemerná trénovanosť, čo je z nášho pohľadu dôležitý faktor zvýšenia
telesnej zdatnosti. Na úroveň dobrej zdatnosti sa dostala len 1 probantka (8,33%), v úrovni
priemernej zdatnosti boli 4 (33,33%) probantky a 7 (58,33%) probantiek vykazujú slabú
funkčnú zdatnosť.
Najvýraznejšiu zmenu zaznamenala probantka GS, ktorá pri vstupných testoch
funkčnej zdatnosti mala 9,4 indexu a pri výstupných meraniach funkčnej zdatnosti sme
zaznamenali 8,2 index. Rozdiel je o 1,2 indexu trénovanosti.
Probandka JM, ktorá dosiahla najlepšiu funkčnú zdatnosť pri vstupných testoch mala
hodnotu indexu zdatnosti 5,2 čo hodnotíme ako priemernú telesnú zdatnosť. Po 12 –
týždňovom pohybovom programe sme uskutočnili výstupné testy funkčnej zdatnosti
a u probantky JM sme zaznamenali 4,8 index zdatnosti. Pri porovnaní so vstupnými
a výstupnými testami funkčnej zdatnosti u probantky JM nastal nárast z priemernej zdatnosti
na dobrú zdatnosť.
Minimálne zmeny pri porovnaní vstupných a výstupných testoch funkčnej zdatnosti
0,1 rozdielu sme zaznamenali pri probantkách JS, SM, RM.
Najhoršie výsledky funkčnej zdatnosti dosiahla probantka BL, ktorá síce
zaznamenala zlepšenie o 0,4 indexu trénovanosti, no stále je to slabá telesná zdatnosť.
Probantka LM uvádza, že nešportuje vôbec vo svojom voľnom čase a o šport ani
nejaví záujem a pri vstupných testoch funkčnej zdatnosti mala index 14. Pre porovnanie
s probantkou VZ, ktorá konštatovala, že v zimnom období sa venuje zjazdovému lyžovaniu,
mala pri vstupnom meraní telesnej zdatnosti index tiež 14. Ale pri výstupných meraniach sme
zaznamenali výraznejšie zlepšenie u probantky LM, ktorá nešportuje. Výstupné hodnoty
u probantky LM boli 13,3 čo je zlepšenie o 0,7 indexu zdatnosti a probantka VZ pri
výstupnom meraní telesnej zdatnosti zaznamenala 13,8 index zdatnosti, čo je tiež zlepšenie
o 0,2. Analýzou sme zistili, že probantka LM sa zlepšila o 0,5 od probantky VZ.
221
Testovacou štatistikou pravostranným párovým testom na hladine významnosti a <
0,05 došlo k štatisticky významnému zlepšeniu na celom základnom súbore.
16
14
12
10
8
vstup
výstup
6
4
2
0
BP
BL
GS
JM
JS
KE
LM
MH
SM
RM
TM
VZ
probantky
Obrázok 1 Vstupné a výstupné údaje funkčnej zdatnosti
ZÁVER
Cieľom príspevku bolo overiť účinnosť aplikácie aeróbneho programu, zaradeného do
Športu pre všetkých a posúdiť jeho vplyv na rozvoj somatických parametrov a funkčnej
zdatnosti študentiek UMB.
Zaradenie tanečnej, posilňovacej a kombinovanej formy aerobiku do obsahu hodín
Športu pre všetkých sa pozitívne odrazilo v somatickom a funkčnom rozvoji študentiek FHV
UMB. Predpokladali sme, že dôjde k poklesu úrovne v somatických ukazovateľoch okrem
telesnej výšky.
Dôležitým faktorom pri hodnotení funkčnej zdatnosti probantiek boli dosiahnuté
pozitívne výsledky, ktoré sú štatisticky významné. V našom výskumnom sledovaní sme
zistili u všetkých 12 (100%) probantiek zvýšenie funkčnej zdatnosti, a tým sa nám hypotéza
v plnom rozsahu potvrdila.
Aeróbny pohybový program, ktorý sme realizovali v rámci Športu pre všetkých,
vyvolal pozitívne zmeny nie len v somatických ukazovateľoch, ale aj funkčnej zdatnosti
študentiek FHV UMB.
Aeróbny pohybový program rozvíja vytrvalosť hravou formou, na rozdiel od klasických
vytrvalostných foriem ako je beh, či chôdza, a preto patrí svojou kreativitou a tvorivosťou
medzi obľúbené aktivity študentiek v rámci Športu pre všetkých.
LITERATÚRA
HRČKA, J.: Stratégia rozvoja športu pre všetkých. In: Pavlíková, A. a kol.: Vybrané aspekty
pohybovej činnosti obyvateľov SR. Bratislava: UK FTVŠ, 2002, s.5 – 10 ISBN 80-89075-088
KOMADEL, L. a spol., 1994: Telovýchovnolekárske vademecum. SSTL CLBA GEIGI
SERVICES A. G., Bratislava. 156 s.
KYSELOVIČOVÁ, O. – ANTOŠOVSKÁ, M.: Aerobik. Bratislava: Slovenský zväz
rekreačnej telesnej výchovy a športu, 2003. 56s. ISBN 80-88901-79-0
LABUDOVÁ, J. a kol.: Šport pre všetkých. Bratislava: SZ RTVŠ, 2002, s.200 ISBN 8088901-67-7
222
MORAVEC, R. – LABUDOVÁ, J.: Metodické pokyny na testovanie pohybovej a plaveckej
výkonnosti detí a mládeže. Bratislava : Ministerstvo školstva, mládeže a športu SR, 1990.
SKOPOVÁ, M. – BERÁNKOVÁ, J.: Aerobik, kompletní prúvodce. Praha: Grada publishing,
a.s., 2008. 208s. ISBN 978-80-247-1746-3
VELÍNSKA, L. : Aerobik. Praha: ČASPV, 2004. 62 s.
IMPACT AEROBICS SOMATIC AND FUNCTIONAL DEVELOPMENT STUDENTS
FHV UMB
Júlia PALOVIČOVÁ
KTVŠ, FHV UMB Banská Bystrica, Slovak republic
SUMMARY The paper aimed to verify the effects of aerobic movement program for somatic
and functional development of college students included in the hours of sport for all.Aerobic
physical program, which was conducted 12 - weeks, caused positive changes not only in
somatic
indicators,
but
also
functional
fitness
reference
file.
Key words: aerobic movement program, somatic development, operational efficiency
223
VLIV HERNÍCH DĚJŮ V RÁMCI ROZEHRY NA VÝSLEDEK SETU VE
VOLEJBALE
Jindřich PAVLÍK
Fakulta sportovních studií, Masarykova Univerzita, Brno, Česká republika
RESUMÉ V naší práci jsme se zabývali vlivem jednotlivých herních dějů na výsledek setu
ve volejbale na juniorské úrovni.
Sledovali jsme družstvo juniorů VK Brno v 18ti utkáních v soutěžním období, u kterých jsme
zaznamenali a vyhodnotili četnost jednotlivých herních dějů ve vyhraných a prohraných
setech. K pozorování jsme použili metodu přímého pozorování.
Hodnocením jsme zjistili, že se ve vítězných setech objevují určité herní děje s vyšší četností,
tyto herní děje mají tedy zásadní vliv na vítězství v setu.
Klíčová slova: volejbalová rozehra, sledování, statistický záznam utkání, herní výkon, herní
děj, kódování herních dějů, program Volley kontext.
ÚVOD
Volejbal je jednou z nejrozšířenějších a nejsledovanějších kolektivních her na světě ve všech
jeho podobách - v hale, na antuce, na písku či na trávě.
Samozřejmě, že tak, jako ostatní sporty má i volejbal svůj vývoj. Prožívá mnoho změn
v pravidlech, organizaci i metodice. Jedním důvodem je přizpůsobení se médiím (televizní
přenosy) a tím přiblížení se divákovi, fanouškům a všem, kteří mají o volejbal zájem. Druhý
důvod je nezastavitelný rozvoj nových tréninkových, teoretických, psychologických a
fyziologických poznatků. Důležitý je také zásah technologického vývoje do všech oblastí
sportu. Speciálně u volejbalu je to používání různých technických možností (digitální kamery,
PC, notebooky, programy, 3D sekvence a další), které mohou rozebrat a zaznamenat
jednotlivé herní činnosti hráčů i týmů.
V naší práci jsme se rozhodli využít jednu z metod oblasti sledování a hodnocení herního
výkonu ve volejbale a výzkumem ověřit její uplatnění v zápase i pro trenérskou praxi. Na
zpracovávání volejbalových herních činností je v současnosti ve volejbalovém světě
nejkvalitnější, nejznámější a nejpoužívanější program Data Volley, který je hojně využíván ve
všech světových soutěžích a týmech, především v Itálii. Jeho obsah a využití je velmi
mnohotvárné.
Nejaktuálnějším problémem současného vrcholového volejbalu je, jak pracovat
a vyhodnocovat obrovské množství dat, které nám nové možnosti techniky umožňují? Zvykli
jsme si na vyhodnocování tzv. prvotních dat, tak jak jsme je popsali výše. Novou otázkou je,
jak pracovat s daty, která jsou podstatná vzhledem k výsledku. Podle Wiesnera (2006) se tedy
řeší tři problémy:
- zpracování dat (matematické vyjádření četnosti a efektivity družstva),
- interpretace výsledků (co nám fakta ukážou a jak je využít),
- opatření pro praxi (co můžeme využít v trenérské praxi).
Je samozřejmostí, že každý kdo provozuje nějaký sport a zvláště vrcholový, chce vyhrávat.
Zajímá to především trenéry a snaží se hledat všechny cesty jak tohoto cíle dosáhnout. Pokud
předpokládáme, že naše družstvo i družstvo soupeře je složeno z vhodných hráčů somaticky,
připraveno dobře kondičně, má výborně zvládnuté herní činnosti a je schopné je uplatňovat
v utkání, proč určitá družstva stále vítězí? Je totiž základním a nejtěžším úkolem trenéra nejen
dobře trénovat, naučit hrát, ale především, aby družstvo vyhrávalo. V praxi to znamená měnit
(herní) chování (Wiesner, 2006). Jak? Hledání odpovědi na tuto otázku velmi zastiňovala
224
fixace na sledování herních činnosti jednotlivce, potažmo na úspěšnost činnosti jednotlivých
hráčů. Tyto činnosti jsou sice nejlépe pozorovatelným projevy, ale zcela ignorují interakční
charakter hry, který právě dělá z herních činností a herních kombinací – hru. Tradiční pohled
se podle Wiesnera a Haníka zajímal pouze o činnosti, nikoliv o „charakter dějů“.
Nový postup se opírá o pojem - herní chování v průběhu rozehry. Podle Haníka (2006) je
velmi důležité si uvědomit, že v herních situacích se projevuje spousta vztahů ovlivněných
vnějšími a vnitřními faktory působících na herní chování hráčů a nemůžeme je tedy zkoumat
izolovaně.
Jedním z posledních výzkumů, který se zabýval sledováním herního výkonu ve volejbale byla
studie Haníka (2006) zkoumající vliv konkrétních herních dějů v rámci rozehry na výsledek
setu. Studie je velmi ojedinělá jelikož se nezaměřuje na sledování jednotlivých herních
činnosti družstva, ale zkoumá družstvo jako komplexní organismus. Zcela nově se snaží
popsat a zaznamenat průběh herního děje v setu s vlivem herního chování jednotlivců a také
družstva jako celku. Výzkumy této studie jednoznačně prokazují vliv určitých opakujících se
herních dějů na výsledek setu v utkání.
CÍL PRÁCE
Cílem této práce je použít nový postup statistického zaznamenávání a vyhodnocování
statistických údajů pomocí „programu“ Volley kontext, který přináší nový pohled a možnosti
hodnocení družstva ve volejbale. Na základě výzkumu, pomocí „programu“ Volley kontext
zjistit, které herní děje se nejčastěji opakují ve vítězných setech a které naopak v setech
prohraných u družstva juniorů.
VÝZKUMNÝ SOUBOR
K výzkumu jsme využili spolupráce s volejbalovým oddílem VK Brno, který je účastníkem
extraligy juniorů a několikanásobný mistr České republiky v této kategorii. Sledovali jsme
tento tým v základní části a prvních 2 kolech play-off. Tohoto výzkumu se účastnilo 12 hráčů
ve věku 15 – 19 let, nominovaných do všech utkání.
METODIKA
Výzkum byl prováděn přímým (osobním) pozorováním. Zápis jsme prováděli pomocí
programu Volley kontext. Jedná se o statistický a vyhodnocovací program pro sledování a
hodnocení herního výkonu družstva v utkání autorů - Stříteckého, Haníka a Wiesnera. Tento
program pracuje v rámci uživatelského programu Excel. Základním podkladem je používání
nového popisu průběhu rozehry pomocí kódovaných herních dějů v nichž je obsaženo
sledování jednotlivých tříd herních dějů (THD) a konkrétních herních dějů (HD). S jejich
pomocí zaznamenáváme výskyt a frekvenci jednotlivých THD a HD ve vítězných a
prohraných setech. Průběh rozehry v novém postupu vychází z výše uvedených předpokladů:
sled činností, resp. chování ve volejbale jsou poměrně algoritmizované. Každé ucelené akci
družstva, herní situaci s určitým cílem přiřazujeme charakter matematického výroku.
Jednotlivé kategorie budeme značkovat (kódovat) na základě výše popsané notační analýzy.
Přitom jeden znak může znamenat sice jasně vymezený, ale velmi široký obsah (Wiesner,
2006).
Jednotlivé herní děje jsme ukládali ve formě znakových kódovaných zápisů přímo do
počítače – notebooku ASUS. Každý set byl zaznamenáván samostatně. Herní děje zapisované
do počítače se převáděly automaticky do souborů dat, pro okamžitou potřebu praxe.
VÝSLEDKY
Útok po perfektní přihrávce ( A1…)
225
Tento herní děj můžeme sledovat jednak z vlastního pohledu družstva na naši činnost po
podání soupeře ( +A1...) nebo z vlastního pohledu na činnost družstva soupeře po našem
podání (-A1…).
Útok po perfektní přihrávce ( +A1…)
Jedná se o herní děje v třídě: vlastní útok po perfektní přihrávce. Tabulka č.2 zachycuje počet
jednotlivých herních dějů a to jak úspěšných tak neúspěšných. Z obr.č. 5 vyplývá, že stěžejní
herní děj pro úspěšnost v setu je +A1+. Tento herní děj dosahuje nejvyšší četnosti v rámci
všech herních dějů v třídě. Z celkového počtu 440 THD se v průběhu sezóny objevil 246 .
Poměr úspěšných útoků po perfektní vlastní přihrávce (+A1+) ve vyhraných a prohraných
setech je 7,5 : 1. Za zmínku stojí i další pohled a to poměr úspěšných a neúspěšných herních
dějů v rámci vyhraných setů, který je 3,2 : 1. S ohledem na zjištěné výsledky můžeme
zobecnit, že podíl úspěšných útoků po perfektní přihrávce má zásadní význam pro vítězství
v setu.
Tabulka č.2
Set
+A1+ +A1*+ +A1- +A1*- Celkem
Vyhraný 246
68
77
49
440
Prohraný 32
10
15
4
61
Celkem 278
78
92
53
501
Útok po perfektní přihrávce (-A1….)
Jedná se o herní děje v třídě: útok po perfektní přihrávce soupeře. Tabulka č.3 zachycuje
počet jednotlivých herních dějů a to jak úspěšných tak neúspěšných. Z obr.č.6 vyplývá, že
nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě –A1… dosahuje herní děj -A1-, který se
z celkového počtu THD v průběhu sezóny objevil 176. Poměr útoků soupeře po perfektní
přihrávce (-A1-) ve vyhraných a prohraných setech je 6,5 : 1. Za povšimnutí stojí také
četnosti herních dějů
-A1+ a -A1*+ které se v průběhu sezóny objevily 140, resp.103.
S ohledem na zjištěné výsledky můžeme zobecnit, že naše obranná činnost po vlastním
neúčinném podání ( -A1+), resp. následné úspěšné zakončení ( -A1*+)
mají zásadní podíl na vývoji setu.
Tabulka č.3
Set
-A1+
Vyhraný 133
Prohraný 7
Celkem 140
-A1*+
96
7
103
-A1176
27
203
-A1*54
13
67
Celkem
459
54
513
Útok po dobré přihrávce A2…
Tento herní děj můžeme sledovat jednak z vlastního pohledu družstva na naši činnost po
podání soupeře ( +A2...), nebo z vlastního pohledu na činnost družstva soupeře po našem
podání (-A2…).
Útok po dobré přihrávce (+A2…..)
Jedná se o herní děje v třídě: vlastní útok po dobré přihrávce. Tabulka č.4 zachycuje počet
jednotlivých herních dějů a to jak úspěšných tak neúspěšných. Z uvedených dat vyplývá, že
stěžejní herní děj pro úspěšnost v setu je +A2+. Tento herní děj dosahuje nejvyšší četnosti
v rámci všech herních dějů v třídě. Z celkového počtu 186 THD se v průběhu sezóny objevil
73. Poměr úspěšných útoků po dobré přihrávce (+A2+) ve vyhraných a prohraných setech je
7,1 : 1. Z pohledu úspěšných a neúspěšných herních dějů v rámci vyhraných setů činí tento
226
poměr 1,7 : 1. S ohledem na zjištěné výsledky můžeme rovněž zobecnit, že podíl úspěšných
útoků po dobré přihrávce má zásadní význam pro vítězství v setu.
Tabulka č.4
Set
+A2+
Vyhraný 64
Prohraný 9
Celkem 73
+A2*+
16
8
24
+A237
12
49
+A2*31
9
40
Celkem
148
38
186
Útok po dobré přihrávce (-A2…..)
Jedná se o herní děje v třídě: útok po dobré přihrávce soupeře. Tabulka č.5 zachycuje počet
jednotlivých herních dějů v třídě a to jak úspěšných tak neúspěšných. Z uvedených dat
vyplývá, že herní děj -A2- dosahuje nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě,
tento herní děj se z celkového počtu 273 THD v průběhu sezóny objevil 100. Za povšimnutí
stojí také četnosti herních dějů –A2+ a -A2*+, které se v průběhu sezóny objevily 71,
resp.58. S ohledem na zjištěné výsledky můžeme zobecnit, že mají vztah k vítězství v setu
vlivem naší obranné činnosti po vlastním neúčinném podání (-A2+), resp. úspěšném
zakončením ( -A2*+).
Tabulka č.5
Set
-A2+
Vyhraný 68
Prohraný 3
Celkem 71
-A2*+
57
1
58
-A286
14
100
-A2*39
5
44
Celkem
250
23
273
Útok po špatné přihrávce A3…
Tento herní děj můžeme sledovat jednak z vlastního pohledu družstva na naši činnost po
podání soupeře ( +A3...), nebo z vlastního pohledu na činnost družstva soupeře po našem
podání (-A3…).
Útok po špatné přihrávce (+A3…)
Jedná se o herní děje v třídě: vlastní útok po špatné přihrávce. Tabulka č.6 zachycuje počet
jednotlivých herních dějů v třídě a to jak úspěšných tak neúspěšných. Z uvedených dat
vyplývá, že stěžejní herní děj pro úspěšnost v setu je +A3+. Tento herní děj dosahuje nejvyšší
četnosti v rámci všech herních dějů v třídě. Z celkového počtu 147 THD se v průběhu sezóny
objevil 42. Poměr úspěšných útoků po špatné přihrávce (+A3+) ve vyhraných a prohraných
setech je 41 : 1. S ohledem na zjištěné výsledky tvrdíme, že úspěšnost v herních dějích
ve třídě +A3+ a +A3*+ nemá zásadní vliv na vítězství v setu.
Tabulka č.6
Set
+A3+
Vyhraný 41
Prohraný 1
Celkem 42
+A3*+
39
0
39
+A327
4
31
+A3*35
0
35
Celkem
142
5
147
Útok po špatné přihrávce (-A3…)
Jedná se o herní děje v třídě: útok po špatné přihrávce soupeře. Tabulka č.7 zachycuje počet
jednotlivých herních dějů v třídě a to jak úspěšných tak neúspěšných. Z uvedených dat
vyplývá, že herní děj -A3*+ dosahuje nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě,
tento herní děj se z celkového počtu 240 THD v průběhu sezóny objevil 73. Je důležité
227
zdůraznit, že herní děj -A3*+ čteme jako: po našem účinném podání soupeř útočil po špatné
přihrávce do naší obrany, došlo k „mezihře“, která vyústila naším úspěšným zakončením.
Poměr úspěšných a neúspěšných zakončení v tomto konkrétním herním ději ve vyhraných
setech je 1,7 : 1. S ohledem na zjištěné výsledky můžeme zobecnit, že podíl úspěšných
zakončení v konkrétním herním ději -A3*+ má zásadní význam pro vítězství v setu.
Tabulka č.7
Set
-A3+
Vyhraný 65
Prohraný 3
Celkem 68
-A3*+
72
1
73
-A350
6
56
-A3*42
1
43
Celkem
229
11
240
Nemožnost útočné kombinace (A4…)
Tento herní děj můžeme sledovat jednak z vlastního pohledu družstva na naši činnost po
podání soupeře ( +A4...), nebo z vlastního pohledu na činnost družstva soupeře po našem
podání (-A4…). Chceme zdůraznit, že tento herní děj je málo vyhodnocován. My jsme chtěli
ovšem obsáhnout všechny zaznamenatelné možnosti herních dějů a i když výskyt tohoto
herního děje je minimální, podle nás má svůj význam v určitých fázích vývoje setu.
Nemožnost útočné kombinace – míč „zadarmo“ (+A4…)
Jedná se o herní děj v třídě: nemožnost realizace jakékoliv útočné kombinace - nutnost přehrát
míč k soupeři „zadarmo“ po špatné přihrávce. Tabulka č.8 zachycuje počet jednotlivých
herních dějů v třídě a to jak úspěšných tak neúspěšných. Z uvedených dat vyplývá, že nejvyšší
četnosti v rámci všech herních dějů v třídě dosahuje herní děj +A4*- . Z celkového počtu 41
THD se v průběhu sezóny objevil 24.
Tabulka č.8
Set
+A4+
Vyhraný 2
Prohraný 1
Celkem 3
+A4*+
9
1
10
+A42
2
4
+A4*20
4
24
Celkem
33
8
41
Nemožnost útočné kombinace – míč „zadarmo“ (-A4…)
Jedná se o herní děj v třídě: nemožnost realizace jakékoliv útočné kombinace - nutnost přehrát
míč k soupeři „zadarmo“ po špatné přihrávce soupeře. Tabulka č.9 zachycuje počet
jednotlivých herních dějů v třídě a to jak úspěšných tak neúspěšných. Z uvedených dat
vyplývá, že herní děj -A4*+ dosahuje nejvyšší četnosti v rámci všech herních dějů v třídě,
tento herní děj se z celkového počtu 96 THD v průběhu sezóny objevil 52. Poměr úspěšných a
neúspěšných zakončení v tomto konkrétním herním ději ve vyhraných je 2,2 : 1. Pokud si
uvědomíme, že se jedná o herní děj, který vyjadřuje přelet míče „zadarmo“ po našem vysoce
účinném podání je důležité pro psychiku družstva jeho úspěšné zakončení. Stojí tedy za
povšimnutí že, zatímco ztráta (čili neúspěšné zakončení) v tomto konkrétním herním ději se
neobjevila ve vyhraných setech, v prohraných setech se již objevuje.
Tabulka č.9
Set
-A4+ -A4*+ -A4- -A4*- Celkem
Vyhraný 12
52
2
23
89
Prohraný 2
0
0
5
7
228
Celkem
14
52
2
28
96
DISKUZE
Hlavním cílem práce bylo pomocí programu Volley kontext zaznamenat a vyhodnotit
herní výkon volejbalového družstva juniorů VK Brno. Ověřit aplikaci nového postupu při
praktickém používání v průběhu volejbalového utkání a jeho grafické možnosti
zaznamenaných herních dějů. Zaznamenané výsledky uvést v co nejpřesnější podobě. Dále
jsme ve výzkumné části této práce zaznamenali, pomocí kódovaných herních dějů, četnost
herních dějů s úspěšným nebo neúspěšným zakončením, které se opakují ve vítězných či
prohraných setech. Poměrným zastoupením herních dějů ve vyhraných a prohraných setech
jsme vyhodnotili jejich vliv na vítězství v setu.
Praktickou aplikací tohoto programu jsme zjistili následující výhody a možné slabiny. Mezi
výhody patří:
- velká přehlednost (pomocí grafického znázornění) a rychlá dostupnost pro trenéra (kouče)
již v průběhu utkání,
- možnost zaznamenat téměř všechny údaje z hlediska družstva,
- možnost zaznamenat údaje ze hry obou družstev ve vzájemné provázanosti.
Jako možná slabina se ukázala potřeba zaškolení asistenta pro zaznamenávání údajů a
zaměření záznamů na družstvo, nikoliv na jednotlivce.
Při hodnocení výzkumné otázky se nám potvrdilo, že výše popsané typové herní děje mají
vztah k výsledku setu. Na základě úspěšnosti družstva ve vyhraných setech se nám prokázalo,
že výskyt konkrétních typových herních dějů má vliv na počet vyhraných setů a tedy na
vítězství. Potvrdil se i náš předpoklad, že ve vítězné sety se budou vyznačovat vyšší četností
(opakováním) určitých herních dějů.
ZÁVĚR
Jelikož jsme zkoumali družstvo juniorů, doporučení se budou vztahovat zejména pro
trénink této věkové kategorie.
S ohledem na výskyt určitých herních dějů, které se nejčastěji opakují, je velmi důležité do
tréninku zařazovat zejména nácvik těchto herních dějů.
Hernímu ději +A1 => je nutné se věnovat tak z ½ tréninkové jednotky. A to jak nácviku
útočné fáze, tak i obranné činnosti proti útoku po perfektní přihrávce soupeře. V souladu
s tímto doporučením je i nácvik přihrávky a úspěšnost zakončování útoku po vlastní perfektní
přihrávce, který se stává velmi důležitým faktorem pro „klid“ družstva v celkové útočné fázi.
Další velký prostor v tréninku bychom měli u kategorie juniorů věnovat herním dějům +A3
=> a -A3 => ( po vlastní i soupeřově špatné přihrávce, i s mezihrou) a jeho úspěšnému
zakončení. S ohledem na výsledky, u družstva juniorů VK Brno, se tyto herní děje nemalou
měrou opakovaly ve vítězných setech. Proto je považujeme u juniorské kategorie za
významné a se vztahem k vítězství v setu.
Doufáme, že zjištěné výsledky a doporučení budou přínosem a novým impulsem nejen pro
trenéry, ale i jejich asistenty („statistiky“) a hráče samotné. Byli bychom také rádi, aby závěry
této práce vedly k diskusi nad problémem zpracovávání a vyhodnocování dat ve sportovních
hrách. V neposlední řadě nabízíme získané výsledky k dalšímu ověření.
Myslíme si, že nový přístup ke sledování herního výkonu z pohledu celého družstva je velmi
vyhovující a je obrovskou pomůckou k dalšímu rozvoji hry družstva. Hlavním důvodem je, že
jako trenéři i učitelé potřebujeme, aby onen „makroorganismus“ s názvem tým fungoval
komplexně jako celek. To je totiž vrcholem naší trenérské práce. Sledováním volejbalových
jevů v celkovém kontextu hry je podstata současného moderního přístupu hodnocení herního
výkonu v utkání. Rozhodně doporučujeme všem trenérům si tento postup sledování vyzkoušet
229
na vlastním družstvu. Jistě vám velmi pomůže při hledání některého herního problému
družstva v utkání – obzvláště pokud se opakuje.
LITERATURA
Buchtel, J., Ejem, M. Odbíjená. Metodika nácviku a trénink. 2.vyd. Praha, 1981, 8.
Buchtel, J. a kolektiv, Teorie a didaktika volejbalu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 194 s.
ISBN 80-246-1011-6.
Císař, V. Volejbal. 1.vyd. Praha: Grada, 2005, 13. ISBN 80-247-0502-8.
Čada, M. Faktory ovlivňující výkonnostní úroveň ve volejbale. Zpravodaj ČVS, 1998, č. 12. s.
26.
Dobrý, L., & Semiginovský, B. Sportovní hry – výkon a trénink. Praha, 1988.
Dobrý, L., & Velenský, E. Košíková – teorie a didaktika. Praha, 1987, 13.
Ejem, M. Podání v současném vrcholovém volejbale mužů. Zpravodaj ČVS, 2003, č.1, s. 19 –
20.
Ejem, M. Volejbal. 1. vyd. Praha: Olympia, 1988. 167 s.
Ejem, M., Příspěvek k objektivizaci určování výkonu družstva odbíjené. In: Acta Univ.
Carolinae. Gymnica. Praha, 1976 (2), 67 s .
Eom, H. J., & Schultz, R. V. Statistical analyse of volleyball team performance. Research
quarterly and for exercise and sport, 1992, 11 – 18.
Hančík, V., Belaj, J., Mačura, I., Horský, L. Trénink vo volejbale. 1. vyd. Bratislava: Šport,
1984, 7.
Haník, Z., Lehnert, M. a kolektiv, Volejbal 1. Herní dovednosti a kondice v tréninku mládeže.
1. vyd. Český volejbalový svaz, 2004.
Haník, Z., Vliv herních dějů v rámci rozehry na výsledek setu ve volejbalu. Disertační práce.
Olomouc, 2006, 4, 14 – 17.
Kaplan, O.,Buchtel, J. Odbíjená. Teorie a didaktika. 1. vyd. Praha, 1987, 8.
Kobrle, J. Odbíjená I. Základy teorie a učení hry v odbíjené. 1. vyd. Praha: St. ped. nakl.,
1974. 236 s.
Koberle, J., Buchtel, J.,Kaplan, O. Odbíjená III. Organisace, řízení, dějiny a vyučování
odbíjené na školách II. cyklu.1. vyd. Praha: St. ped. nakl., 1975. 144 s.
Marelic, N., Zufar, G., & Omrcen, D. Influence of some situation-related parameters on the
score in volleyball. Kineziologija, Zagreb, 55 – 65.
Pavlík, J., Statistika herních činností jednotlivce ve volejbale. Bakalářská práce. Brno, 2004,
33 s.
Přidal, V., Zapletalová, L. Volejbal herní výkon – trénink – riadenie. 1.vyd. Bratislava:
PEEM, 2003. 180 s. ISBN 80-88901-85-5.
Střítecký, L., Statistické sledování hráčů. Volejbal, 2004, č.2. s. 8 – 9.
Wiesner, R. Diagnostika herního výkonu – část 1. Retrieved 14. 9. 2006 from World Wide
Web: http://www.vcmbrno.cz/www3/search.php
Wiesner, R. Diagnostika herního výkonu – část 2. Retrieved 17. 9. 2006 from World Wide
Web: http://www.vcmbrno.cz/www3/search.php
Wiesner, R. Diagnostika herního výkonu – část 3. 21. Retrieved 9. 2006 from World Wide
Web: http://www.vcmbrno.cz/www3/search.php
Wiesner, R. Diagnostika herního výkonu – část 4. Retrieved 30. 9. 2006 from World Wide
Web: http://www.vcmbrno.cz/www3/search.php
Wiesner, R. Diagnostika herního výkonu – část 5. Retrieved 20. 10. 2006 from World Wide
Web: http://www.vcmbrno.cz/www3/search.php
Zapletalová, L., Přidal, V., Tokár, J. Volejbal. Učebné texty pre školenia trénerov 1. triedy.
Bratislava, 2001.
230
INTERNETOVÉ ZDROJE
http// www.hanikvolleyball. cz
http//www. legavolley. it
http//www.vcmbrno. cz
INFLUENCE OF PLAYING PROCESSES ON A RESULT OF SET IN VOLEYBALL
Jindřich PAVLÍK
Faculty of Sports Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic
SUMMARY In the we have dealt with watching of playing achievement and influence of
individual playing processes on a result of set in a junior level volleyball. We watched a
junior team VK Brno in eighteenths matches, in which we heve noted and evaluated a
quantity of individual playing processes in win and lost sets. By all matches we have used
method of a direct sighting.
We have found, that in win sets appear some playing processes with more quantity. These
playing processes has a radical influence on a win in set.
Key words: volleyball transation, watching, statistical record of the match, playing
achievement, playing process, coding of playing processes, programme Volley context.
231
VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY TRÉNINGOVÉHO ZAŤAŽENIA NIEKTORÝCH
ELITNÝCH DRUŽSTIEV VO FUTBALE
Pavol PERÁČEK st., Pavol PERÁČEK, ml.
Fakulta telesnej výchovy a športu UK v Bratislave, Slovensko
REZUMÉ Autori v svojom príspevku analyzujú rôzne komponenty tréningového zaťaženia
niektorých elitných družstiev vo futbale. V ich súbore ide o družstvá, ktoré majú jeden vrchol
výkonnosti, ale aj o družstvá, ktoré majú dva vrcholy výkonnosti v priebehu súťažného
ročníka. V svojej analýze sledovali aké je zastúpenie súčastí tréningového procesu v ich
tréningovom mikrocykle a aké je zastúpenie špecifických a nešpecifických tréningových
prostriedkov. Predpokladali, že v družstvách anglickej a škótskej súťaže budú dominovať vo
februári špecifické tréningové prostriedky, kedy je pre nich hlavné obdobie a v ostatných
družstvách, ktoré majú vo februári záver prípravného obdobia budú dominovať nešpecifické
tréningové prostriedky. Zo súčastí tréningového procesu bude mať prevahu herný tréning
v anglickom a škótskom družstve a v ostatných družstvách bude mať kondičný a herný
tréning rovnaké zastúpenie.
Kľúčové slová: futbal, tréningové zaťaženie, súčasti tréningového procesu, špecifické
a nešpecifické zaťaženie
TEORETICKÉ VÝCHODISKÁ
Medzi kľúčové subsystémy analýzy vrcholového futbalu patrí plánovanie
tréningového procesu a jeho realizácia, tréningová dokumentácia a analýza tréningového
procesu. Skladbu tréningového roku (tréningový cyklus) diktuje kalendár majstrovských
zápasov. Dĺžka hlavného obdobia je určená organizáciou súťaže. Začiatok a dĺžku
prípravného obdobia si určuje každý hlavný tréner sám. Premenlivosť obsahu a intenzity
zaťažovania zabezpečuje tréner plánovaním tréningového procesu (TP) prostredníctvom jeho
súčastí (herný nácvik – HN, herný tréning – HT a kondičný tréning – KT). Ročný tréningový
cyklus vytvára termínový kalendár rôzneho obsahového zamerania (Peráček, 2004/a, Peráček,
2004/b, Reilly, 2005), kde určujúcimi činiteľmi sú majstrovské zápasy (vrátane pohárových
zápasov – domácich, resp. medzinárodných).
Kľúčové a ťažiskové obdobie je hlavné obdobie, ktoré je na Slovensku a v Čechách
v približnej dĺžke okolo 35 týždňov, v Anglicku 44 týždňov, v Škótsku, podobne ako na
Slovensku, 35 týždňov. V ročnom tréningovom cykle absolvujú družstvá zo Slovenska,
z Česka a zo Škótska približne 45 zápasov a z Anglicka až 70-80 zápasov. Prípravné obdobie
je v Anglicku a v Škótsku pomerne krátke a je len jedno, v trvaní 5-6 týždňov (júl – august).
Na Slovensku a v Čechách sú dve prípravné obdobia, ťažiskové je zimné – je to prípravné
obdobie II., v trvaní 12-13 týždňov (trvá od začiatku januára, približne do konca februára,
začiatku marca) a v lete prípravné obdobie I v trvaní 4-5 týždňov, je približne od polovice
júna do druhej časti júla, resp. začiatku augusta.
Komplementarita tréningového procesu.
Obsahovo a účelovo diferencované zaťaženie vytvára doplňujúce účinky na
konzistentnú výkonnosť. Herný tréning integruje vo svojom obsahu obidve rôzne časti
ďalších súčastí tréningového procesu – z kondičného tréningu akcentuje bioenergetické
systémy a z herného nácviku aplikáciu špecifických tréningových podnetov.
Kondičný tréning využíva aplikáciu nešpecifických tréningových podnetov
a akcentuje tlak na bioenergetické systémy a naopak herný nácvik využíva aplikáciu
špecifických tréningových podnetov bez akcentu na bioenergetické systémy. Akékoľvek slepé
preberanie tréningových cvičení od výborných trénerov nezaručuje automaticky požadovaný
prenos do výkonu. Efekt tréningu určujú hlavne jeho ciele, ktorými aktivizujeme tréning
herných zručností, herný intelekt a kondíciu (tak fyzickú, ako aj psychickú).
232
Cvičenia, ktoré zaraďujú tréneri s cieľom vyvolať špecifickú aktiváciu metabolického
krytia činnosti hráča majú kondičný význam (Helgerud, Engen, Wislof, Hoff, 2001). Čím viac
sú motoricky bližšie k hernej realite, tým viac sú špecifickejšie. Čím sú vzdialenejšie od
hernej reality, tým všeobecnejší je účinok ich vplyvu na herný výkon. Nielen objem, intenzita
a zložitosť, ale hlavne špecifickosť tréningového zaťaženia sú kľúčové komponenty
tréningového zaťaženia, s ktorými tréner manipuluje pri príprave operatívneho plánovania
tréningového procesu. Vývoj a konzistencia výkonnosti hráčov podliehajú procesuálnemu
pôsobeniu vhodného obsahu (aplikácia špecifických a nešpecifických tréningových
podnetov), pričom najmä pri manipulácii s intenzitou tréningového procesu môžeme
optimalizovať výkonnosť hráčov (herný tréning).
CIEĽ
Cieľom je rozšíriť poznatky o vybraných charakteristikách tréningového zaťaženia
v sledovanom tréningovom mikrocykle niektorých elitných družstiev vo futbale.
ÚLOHY
1. Zistiť a porovnať proporcionalitu jednotlivých súčastí tréningového procesu
v týždennom mikrocykle sledovaných družstiev.
2. Zistiť a porovnať proporcionalitu špecifických a nešpecifických tréningových
podnetov v sledovanom tréningovom mikrocykle vybraných družstiev.
METODIKA
V našej príspevku sme analyzovali vybrané tréningové ukazovatele v sledovanom
tréningovom mikrocykle vo februári v piatich družstvách. Rangers FC Glasgow a Manchester
City FC sú družstvá s jedným vrcholom v ročnom tréningovom procese (1. skupina) a ŠK
Slovan Bratislava, MFK Košice a FC Baník Ostrava sú družstvá s dvomi vrcholmi (2.
skupina). Charakteristika súboru je platná v čase (up to date), to znamená, že všetky údaje,
ktoré sú tu uvedené platili v čase nášho výskumu, ak nie je napísaná iná aktuálna informácia,
ktorá však nemusí mať spojitosť s našim výskumom.
Vhodne štruktúrovaný záznam tréningu je jeden zo základných vstupných kľúčov
k celému procesu riadenia športového tréningu. Evidencia tréningu je zložitý, a nielen
v odborných kruhoch, opakovane diskutovaný problém. Jedna z kľúčových otázok je
množstvo a aj rozsah zaznamenávaných dát (Hendl, 1997). Pokiaľ sa eviduje malé množstvo
ukazovateľov, potom nemá riadiaca zložka dostatočné množstvo relevantných vstupov pre
rozhodovanie v ďalšom smerovaní tréningu. Pokiaľ je naopak evidovaných príliš veľa
ukazovateľov, nastávajú komplikácie technicko-organizačného charakteru.
Obsahové zameranie tréningového mikrocyklu zaznamenávali asistenti trénerov do
vopred pripravených zberných hárkov. V nich zaznamenali tie tréningové ukazovatele, ktoré
boli vhodné na evidenciu tréningového zaťaženia vo futbale. Pri ich koncipovaní sme
vychádzali z charakteristiky futbalu. Čiže futbalový tréning je ovplyvňovaný veľkým
množstvom faktorov a vplyvov. Herný výkon (HV) je funkciou veľkého množstva
premenných HV = f(x1; x2; x3 ....... x9). V našom výskume sme využili ex post facto
výskumnú metódu.
VÝSLEDKY VÝSKUMU
Na obrázku 1 uvádzame proporcionalitu jednotlivých súčastí tréningového procesu
v týždennom mikrocykle (údaje sú uvádzané v minútach).
233
Obr. 1: Proporcionalita jednotlivých súčastí tréningového procesu v týždennom
mikrocykle (v minútach)
Z obrázku je zrejmé, že najväčšie zastúpenie HT mal Baník Ostrava, podobne aj v hernom
nácviku, ktorému sa ale nevenovali vôbec v Slovane Bratislava a v Rangers. Najväčšie
zastúpenie mal v sledovanom období KT v Slovane Bratislava v MFK Košice. Jedine Košice
hrali v sledovanom období dva zápasy a aj preto mali najväčší objem rozcvičení. Každé
družstvo sa venovalo jednotlivým súčastiam určitý, trénermi zvolený počet minút, no každé
družstvo malo za sledované obdobie iný objem tréningového zaťaženia, čo sa týka počtu
minút a aj počtu tréningových jednotiek.
Obr. 2: Proporcionalita jednotlivých súčastí v tréningových jednotkách v tréningovom
mikrocykle sledovaných družstiev (v percentách).
Na obrázku 2 prezentujeme priemerné percentuálne zastúpenie jednotlivých súčastí
v tréningových jednotkách v tréningovom mikrocykle sledovaných družstiev. Potom sa pomer
súčastí v rámci tréningového zaťaženia prejavuje nasledovne. Herný tréning je v približne
rovnakom percentuálnom zastúpení v tréningovom mikrocykle (48% a 47%) u družstiev FC
Baník Ostrava a Rangers FC Glasgow, pričom v minútach je rozdiel až o 90 minút viac
v prospech FC Baník Ostrava. Manchester City sa hernému tréningu venoval približne
rovnaký počet minút v sledovanom mikrocykle (160 minút) ako družstvo ŠK Slovan
Bratislava (150 minút) a aj ako družstvo Rangers FC Glasgow (150 minút), no v priemernom
percentuálnom zastúpení to predstavuje 57% z času tréningových jednotiek v danom
mikrocykle pre anglické družstvo, no pre ŠK Slovan Bratislava to predstavuje 36% a pre
Rangers FC Glasgow 47% z času tréningových jednotiek v danom mikrocykle. Pomerné
zastúpenie kondičného tréningu, ktoré vykazuje takmer zhodu v percentách prezentujú
družstvá ŠK Slovan Bratislava (36%) a MFK Košice (40%).
234
Porovnanie nešpecifických a špecifických tréningových podnetov v sledovaných
tréningových mikrocykloch
Pri porovnaní tréningových podnetov sme sa zamerali na proporcionalitu v rámci
celkového času tréningového mikrocyklu a výsledky uvádzame v minútach na obrázku 3.
V tomto prípade sme rátali do času aj rozcvičenie pred tréningom a kompenzačné
a uvoľňovacie cvičenia po tréningu. Najväčší podiel špecifických tréningových podnetov
malo družstvo FC Baník Ostrava s 560 minútami, po ňom nasledovalo družstvo MFK Košice
s 520 minútami a ostatné družstvá využívali špecifické podnety úplne zhodne po 400 minút.
Nešpecifické tréningové podnety vo zvýšenej miere oproti iným družstvám boli zaraďované
do sledovaného tréningového mikrocyklu v družstvách MFK Košice 190 minút a ŠK Slovan
Bratislava 150 minút.
Proporcionalita špecifických a nešpecifických tréningových
podnetov v tréningovom mikrocykle (v minútach)
800
700
600
500
Minút
400
300
200
100
0
Glasgo
w
nešpecifické podnety
špecifické podnety
Manch
ester
Bratisl
ava
Košice
Ostrav
a
55
10
150
190
75
400
400
400
520
560
Obr. 3: Proporcionalita špecifických a nešpecifických tréningových podnetov v tréningovom
mikrocykle (v minútach).
Ak to porovnáme s družstvami s jedným vrcholom, tak tieto sa venovali
nešpecifickým tréningovým podnetom len devätinu času oproti MFK Košiciam (Manchester
City FC), resp. približne jednu štvrtinu času (Rangers FC Glasgow). Otázkou ďalšieho
sledovania bolo, aké percento zo sledovaného tréningového mikrocyklu budú predstavovať
nešpecifické tréningové podnety (kondičný tréning – KT) v porovnaní k špecifickým (herný
tréning – HT, herný nácvik – HN).
Proporcionalita súčastí tréningového procesu
(HT, HN, KT) v tréningovom mikrocykle
(v percentách)
percentá(%
)
100
50
0
Rangers
Manches ŠK Slovan
MFK
FC Baník
KT (%)
27
5,5
50
57
19
HN (%)
0
5,5
0
7
20
HT (%)
73
89
50
36
61
Obr. 4 : Proporcionalita súčastí tréningového procesu (HT, HN, KT) v tréningovom
mikrocykle (percentá).
Dve družstvá (Rangers FC Glasgow a ŠK Slovan Bratislava) sa vôbec v sledovanom
mikrocykle nevenovali hernému nácviku (obr. 4). Najviac sa mu venovalo družstvo FC Baník
Ostrava, aj to len 20%. Najvyššie percento využívania herného tréningu bolo v družstve
235
s jedným vrcholom Manchester City FC (89 %) a tiež u druhého družstva s jedným vrcholom
v družstve Rangers FC Glasgow (73%).
Menšie percentuálne zastúpenie herného tréningu malo družstvo MFK Košice a viac
sa venovalo vo svojich tréningových jednotkách v rámci sledovaného tréningového
mikrocyklu rozvíjaniu pohybových schopností.
Proporcionalita súčastí tréningového procesu
(HT+HN =herná príprava : KT, kondičnému tréningu) v tréningovom mikrocykle
(v percentách, bez ROT a KCT)
percentá (%)
100
80
60
40
20
0
Rangers FC
Glasgow
Manchester City
ŠK Slovan
Bratislava
MFK Košice
FC Baník Ostrava
KT (%)
27
6
50
57
19
HT+HN ( %)
73
94
50
43
81
Obr. 5: Proporcionalita súčastí tréningového procesu (HT+HN v porovnaní k KT)
v tréningovom mikrocykle (v percentách, bez minút venovaných rozcvičeniu
a kompenzačným a uvoľňovacím cvičeniam).
Z obrázku 5 je zrejmé, ktoré družstvá sa venovali najviac nešpecifickým tréningovým
podnetom vo svojom tréningovom mikrocykle – v poradí Košice, Slovan (ktorý mal
vyrovnanú bilanciu 50 : 50), Rangers FC Glasgow, FC Baník Ostrava a najmenej Manchester
City (ktorý bol v tom roku víťazom anglickej ligy).
ZÁVER
Predpokladali sme, že v družstvách s jedným súťažným vrcholom budú v sledovanom
tréningovom mikrocykle prevládať špecifické tréningové prostriedky, na rozdiel od družstiev
s dvoma súťažnými vrcholmi, kde budú prevládať v sledovanom tréningovom mikrocykle
nešpecifické tréningové prostriedky. Nebolo to tak. V Slovane Bratislava bolo zastúpenie
proporčne rovnaké, v Ostrave prevládala herná príprava (HT + HN), iba v Košiciach malo
výraznejšie zastúpenie nešpecifické ladenie prípravy. V družstvách s jedným vrcholom
prípravy to bolo už jednoznačné. Do určitej miery to zdôvodňujeme nielen filozofiou každého
trénera, ale aj ekonomickými možnosťami klubu a samozrejme aj etapou prípravy družstva.
Prijímanie rozhodnutí o výbere určitého variantu stavby tréningov nie je ľahké
a jednoduché rozhodnutie. Týchto variantov je tým menej, čím je tréner skúsenejší, to
znamená čím má viac podkladov k tomu, aby naraz navrhol jeden smer a zamýšľal sa nad
druhým. V súťažnom ročníku, ktorý sme sledovali získal Manchester City titul, podobne aj
Slovan Bratislava, FC Rangers Glasgow bol druhý a Ostrava a Košice sa zachraňovali do
posledného kola. Základnou podmienkou pre bezchybný výber optimálneho riešenia je teda
existencia podkladov pre predbežné vyhodnotenie efektívnosti toho alebo iného variantu.
POUŽITÁ LITERATÚRA
HENDL, J. 1997. Úvod do kvalitatívního výzkumu. Praha : Karolinum, 1997. 244 s. ISBN
382-230-97.
HELGERUD, J. – ENGEN, L.C. – WISLOF, U. – HOFF, J. 2001. Aerobic endurance training
improves soccer performance. In Med Sci Sports Exerc. 2001. vol 36, no 11, pp. 1925-1931.
PERÁČEK, P. 2004/a. Futbal. Riadenie, plánovanie, tréning. Bratislava : Peter Mačura,
2004/b. 214 s. ISBN 80-89197-09-4.
236
PERÁČEK, P. 2004/b. Teória a didaktika športových hier I. Bratislava : FTVŠ UK, 2004/b.
184 s. ISBN 80-89197-00-0.
REILLY, T. 2005. An Ergonomics Model of the Soccer Training Processes. In Journal of
Sports Sciences. 2005. vol. 23, no. 6, pp. 561-572.
SELECTED CHARACTERISTICS OF TRAINING LOAD BY SOME ELITE
FOOTBALL TEAMS
Pavol PERÁČEK st., Pavol PERÁČEK, ml.
Comenius University, Faculty of Physical Education and Sports, Bratislava, Slovakia
SUMMARY In this article the authors have analyzed various components of the training
load by some elite football teams. In their selected research file the problem concerns the
teams that have one peak of performance, but also the teams that have two peaks of
performance during the competition year. In their research-track they analysed the way of the
distribution of various components of the training process in the training microcycle and the
way of the distribution of specific and nonspecific training means. They suppose that the
English and Scottish teams in February, when is the main season for them, will dominate with
specific training means in the training process, and the other teams, for which is in February
the final part of the preparatory period, will dominate with nonspecific training means in the
training process. What does it components of the training process concerns the predominance
of game focusing training was in English and Scottish teams and the other teams had the
game focusing training and fitness focusing training in equal distribution.
Key words: football, training load, components of the training process, specific and
nonspecific training means
237
POROVNANIE RÔZNYCH PRÍSTUPOV VYUČOVANIA NA ÚROVEŇ
TEORETICKÝCH VEDOMOSTÍ Z VOLEJBALU ŽIAKOV II. STUPŇA
ZÁKLADNEJ ŠKOLY
Jaroslav POPELKA.
Katedra telesnej výchovy a športu, Fakulta humanitných vied, Univerzita Mateja Bela,
Banská Bystrica, Slovensko
REZUMÉ Autor sa v príspevku zaoberá problematikou teoretických vedomostí žiakov
z volejbalu na II. stupni základnej školy. Analýzou dotazníka dospel k záverom, že žiaci
experimentálnej skupiny dosiahli lepšie výsledky v okruhu otázok o taktike v porovnaní
s kontrolnou skupinou, čo sa aj štatisticky významné (p<0,05) potvrdilo. V okruhoch
z pravidiel a techniky, konštatuje štatisticky nevýznamné (p>0,05) rozdiely medzi skupinami.
Kľúčové slová: prístupy vyučovania, vedomosti, volejbal, žiaci
ÚVOD
Po transformácii školstva a kurikulárnej reforme, ktorá sa začala realizovať 1.9.2008
nastalo vo vyučovaní telesnej výchovy viacero zmien. Zameranie telesnej a športovej
výchovy sa odklonilo od výkonovo orientovaného vyučovania smerom k rozvíjaniu
kompetencií žiaka, formovaniu hodnôt a postojov (Antala, 2009). V predmete telesná
a športová výchova (Antala, Labudová, 2008; Bebčáková a kol., 2009) sa rozvoj kľúčových
kompetencií zameriava na pohybové, komunikačné, učebné, interpersonálne a postojové
kompetencie. Uvedené kompetencie úzko súvisia s poznatkami, ktoré tvoria jadro
uvedomelého si osvojovania pohybových činností a sú podmienkou úspešného vykonávania
praktických činností.
PROBLÉM
Vedomosti sú (Průcha, 2003) výsledkom žiakovho vnímania, poznávania, myslenia,
pamätania, praktického experimentovania a životných skúseností. V kurikule na II. Stupni ZŠ
predstavujú vedomosti hlavnú kategóriou a v súlade s tým sú aj hlavným predmetom
zisťovania a merania efektu vzdelávania. Súčasťou učebných osnov je Obsahový štandard
obsahujúci súbor vedomostí zo športových hier, ktoré si má žiak osvojiť a na základe nich
rozvíjať schopnosti a nadobudnúť pohybové zručnosti (Bebčáková a kol., 2009). Mandigo
a Holt (2004) uvádzajú, že jednou z podmienok kedy sú žiaci gramotní hrať hru, sú práve
znalosti z hry a tiež to, či pochopia samotnú hru, čo im umožní anticipovať zákonitosti hry.
Prostredníctvom školskej telesnej výchovy (Nemec, Frontová, 2008) je potrebné u žiakov
vypestovať trvalý a pozitívny vzťahu k pohybovej činnosti, ale i osvojenie poznatkov, ktoré
by sa malo realizovať hlavne cez populárne a žiakmi obľúbené športovo-pohybové činnosti.
Autori (Webb, 2003; Webb, Pearson, Forrest, 2006) na základe svojich prác uvádzajú, že
prostredníctvom učenia, tzv. modelom „ Teaching games for understanding“ (TGfU) je
možné dosiahnuť v športových hrách tieto ciele, pri ktorom dochádza k vyššiemu zapájaniu
žiakov do fyzickej aktivity a povzbudzuje ich takticky myslieť, robiť lepšie rozhodnutia v hre,
pričom sa vo vyučovaní prejavuje hra a radosť z hry. Všeobecne sa športové hry a teda aj
volejbal zaraďujú medzi obľúbené pohybové aktivity, vychádzajúc z prác autorov (Popelka,
2009). Napriek tomu podľa autorov (Šimonek, 2003; Dobrý, 2006) úroveň teoretických
vedomostí z telesnej a športovej výchovy má klesajúcu tendenciu. V školskej telesnej
výchove a aj športových hrách je potrebné zisťovať úroveň pohybových zručností, schopností,
ale aj kognitívnu zložku žiaka, či žiak pochopil ako má hrať hru a pozná jej súčasti (Popelka,
238
2011). Informácie o úrovni špeciálnych vedomostí prostredníctvom
prostredníctvom vedomostných testov (Zapletalová, Přidal, 1997).
získavame
CIEĽ
Cieľom príspevku bolo porovnať rôzne prístupy vyučovania na úroveň teoretických
vedomostí z volejbalu žiakov II. stupňa základnej školy. Na základe stanoveného cieľa sme si
stanovili nasledujúce úlohy výskumu:
1. Vypracovanie dotazníka z danej problematiky a ich distribúcia
2. Zistiť a porovnať výstupnú úroveň teoretických vedomostí žiakov z volejbalu
v experimentálnej a kontrolnej skupine.
3. Na základe výsledkov stanoviť závery
METODIKA
Vo výskume sme použili dvojskupinový pedagogický experiment reprezentujúci
žiakov 8. ročníka na II. stupni základnej školy v Ružomberku. V experimentálnom súbore
s počtom žiakov 23 bol použitý taktický prístup vyučovania a v kontrolnom súbore
s rovnakým počtom žiakov sa vyučovalo tradičným (technickým) prístupom. Celkovo
absolvovali žiaci 17 vyučovacích hodín volejbalu.
V našom príspevku prinášame výsledky výstupnej úrovne z teoretických vedomostí žiakov
v experimentálnej a kontrolnej skupine. Na získanie údajov sme použili neštandardizovaný
vedomostný dotazník, ktorý pozostával z 26 otázok zatvoreného typu. Otázky boli zamerané
na pravidlá, techniku (deklaratívne vedomosti) a taktiku, resp. stratégiu v hre (procedurálne
vedomosti). Celkovo sme osobne rozdali 23 dotazníkov v experimentálnej skupine a 23
dotazníkov v kontrolnej skupine. Po ich vyplnení sme ich všetky zozbierali. Pri
vyhodnocovaní výsledkov sme použili Mann-Whitneyov U test pre nezávislé výbery.
Významnosť sme zisťovali na štandardne používanej 5 % hladine (p<0,05).
VÝSLEDKY
Porovnanie výstupných teoretických vedomostí v experimentálnej a kontrolnej skupine
uvádzame v tabuľke 1
Tabuľka 1 Porovnanie výstupných teoretických vedomostí v experimentálnej a
kontrolnej skupine
Okruh otázok
Pravidlá
Technika
Taktika
Spolu
Es
66,7%
81,2%
76,2%
74,7%
Ks
64,4%
80,5%
54,5%
66,5%
M-W
0,549
0,699
0,000
0,000
Vysvetlivky: Es – experimentálna skupina, Ks – kontrolná skupina, M-W – Mann Whitneyov U test p < 0,05
Pravidlá
Vo výstupnom dotazníku bol medzi skupinami v okruhu otázok o pravidlách 2,3% rozdiel
v prospech experimentálnej skupiny. Tento rozdiel je štatisticky nevýznamný (p > 0,05), aj
keď istý rozdiel sme v uvedenom okruhu otázok zaznamenali. Experimentálna skupina vedela
menej správnych odpovedí na otázky ohľadne hráčskej funkcie „libero“. Dôvodom môže byť
fakt, že žiaci experimentálnej skupiny hrali často hry so zmenšeným počtom hráčov a museli
tak zastávať všetky hráčske funkcie. Preto vo vyučovaní nevyužívali post libera a teda neboli
dostatočne oboznámení s jeho funkciou v družstve. Z výsledkov uvádzaných v tabuľke
239
vyplýva, že vyučovanie v experimentálnej skupine malo na žiakov rovnaký vplyv pri osvojení
teoretických vedomostí z pravidiel o volejbale, ako prístup vyučovania v kontrolnej skupine.
Technika
V okruhu o technike je medzi skupinami je len nepatrný 0,7% rozdiel, ktorý tiež nie je
štatisticky významný (p > 0,05). Preto konštatujeme, že náš experimentálny podnet mal
rovnaký vplyv na úroveň vedomostí z techniky herných činností jednotlivca, ako tradičné
vyučovanie v kontrolnej skupine. A to aj napriek tomu, že v tradične orientovanej hodine sa
vyučovanie zameriava prevažne na techniku prevedenia pohybovej činnosti. Podotýkame, že
sa jednalo o základné znalosti z volejbalovej techniky, ktoré by mal podľa nás ovládať každý
žiak.
Taktika
V okruhu otázok postihujúce taktické hľadisko hry, sme zaznamenali medzi skupinami 21,7%
rozdiel v prospech experimentálnej skupiny. Percentuálny rozdiel je štatisticky významný (p
< 0,05). Pri hlbšej analýze sme zistili, že experimentálna skupina bola štatisticky významne
lepšia v šiestich z trinástich otázok. Z týchto šesť otázok bolo päť zameraných na to, či žiaci
poznajú postavenie v hernom komplexe1 a v hernom komplexe 2. Na základe výsledkov
konštatujeme pri porovnaní obidvoch skupín, že žiaci kontrolnej skupiny majú menej
vedomostí o tom, kde majú stáť pri podaní vlastného družstva alebo pri príjme podania, resp.
v obrane v poli. Uvedenými nedostatkami sa často stretávame v praxi. Myslíme si, že
významnú úlohu na získanie taktických (strategických) vedomostí malo využívanie
didaktických štýlov prekračujúcich kognitívny prah. Učiteľ kládol žiakom otázky, ktoré boli
súčasťou každej vyučovacej hodiny. Tie vytvárali podmienky na premýšľanie nad daným
problémom. A v spojení s hrou si žiaci rozvíjali nielen technickú stránku pohybovej činnosti,
ale aj kognitívne procesy vnímania hry, myslenia v hre a rozhodovania, pričom žiaci boli po
určitých skúsenostiach sami schopní správne odpovedať na otázky. Chceme podotknúť, že
žiaci experimentálnej skupiny mali lepšie vedomosti aj z ostatných otázok týkajúcich sa
taktiky, ale nie štatisticky významné. Vo vyučovaní v kontrolnej skupine sa kládol väčší dôraz
na to ako vykonať pohybovú zručnosť, čo sa podľa nás odzrkadlilo aj na odpovediach
zameraných na taktiku. Žiaci kontrolnej skupiny prechádzali často z prípravných cvičení cez
herné cvičenia do samotnej hry 6:6, pričom nemali dostatočné vedomosti o všetkých
aspektoch hry. Boli tak nútení hrať hru podľa pravidiel volejbalu bez hlbšieho poznania
zákonitosti hry.
ZÁVER
Podľa autorov Mandigo a Holt (2004) sú žiaci gramotní hrať hru, keď majú teoretické
vedomosti o hre a rozumejú jej, čo im umožní anticipovať zákonitosti hry. Najväčšie rozdiely
v teoretických vedomostiach z volejbalu sme zaznamenali medzi skupinami pri odpovediach
na otázky týkajúce sa pochopenia hry - taktiky. Podľa Psottu (2005) je taktický prístup
vyučovania priaznivejší pri osvojovaní procedurálnych vedomostí vzťahujúcich sa k taktike.
To sa nám potvrdilo, pretože sme v experimentálnej skupine zaznamenali v okruhu o taktike
o 21,7% viac správnych odpovedí v porovnaní s kontrolnou skupinou, čo predstavuje
štatisticky významný (p < 0,05) rozdiel. Celkovo bola experimentálna skupina štatisticky
významne lepšia v šiestich z trinástich otázok týkajúcich sa taktiky. Z toho päť otázok bolo
zameraných na to, či vedia žiaci kde a ako majú stáť v hernom komplexe1 a v hernom
komplexe 2. Preto považujeme pri osvojovaní teoretických vedomostí z volejbalu za vhodné
využívať individuálnu sociálo-interakčnú formu pri
kladení otázok žiakom.
V experimentálnej skupine kládol učiteľ žiakom otázky na každej vyučovacej hodine, pričom
žiaci samostatne hľadali optimálne riešenia problému, čím sa viac aktívne zapájali a
vstupovali do výchovno-vzdelávacieho procesu. V spojení s hrou si žiaci rozvíjali nielen
technickú stránku pohybovej činnosti, ale aj kognitívne procesy vnímania hry, myslenia v hre
240
a rozhodovania, pričom žiaci boli po určitých skúsenostiach sami schopní správne odpovedať
na otázky. V okruhoch z pravidiel a techniky, konštatujeme štatisticky nevýznamné (p > 0,05)
rozdiely medzi skupinami.
V našom príspevku interpretujeme výsledky grantovej úlohy VEGA 1/0253/11 pod názvom
Rozvoj zdravotne orientovanej zdatnosti v nových podmienkach telovýchovného vzdelávania
v predprimárnej, primárnej a sekundárnej edukácii.
LITERATÚRA
ANTALA, B. 2009 Telesná a športová výchova v základných a stredných školách v SR po
prvom roku transformácie vzdelávania. In Slovenský školský šport, SAUŠ a MŠ SR,
Bratislava,
2009.
s.
54
–
63.
Dostupné
na:
<http://skolskysport.sportkonferencia.sk/files/zbornik.pdf>
ANTALA, B. - LABUDOVÁ, J. 2008. Kurikulum telesnej a športovej výchovy pre vyšší
sekundárny stupeň vzdelávania. In Telesná výchova a Šport, roč. 18, 2008, číslo 2, ISSN
1335-2245, s. 4 – 7.
BEBČÁKOVÁ a kol. 2009. Učebné osnovy z predmetu Telesná a športová výchova pre
ISCED 2. In Športový edukátor, roč. 2, 2009, číslo 1, ISSN 1337-7809, s. 4 – 28.
MANDIGO, J. L. - HOLT, N. L. 2004. Reading the game. Introducing the notion of games
literacy. In Physical and Health Education Journal, vol. 70, 2004, no. 3, ISSN: 1498-0940, s.
4-10.
DOBRÝ, L. 2006. Souvislosti výkonu s duševním růstem mladých sportovců. In Tělesná
výchova a sport mládeže, roč. 72, 2006, č. 2, ISSN 1210 – 7689 s. 18 – 24.
NEMEC, M. - FRONTOVÁ, L. 2008. Poznatky z vyučovania športovej hry futbal na 2.
stupni základných škôl v meste Banská Bystrica [online]. In Hry 2008. Sborník referátu z 8.
mezinárodní vedecké konference. Plzeň : Západočeská univerzita, 2008 [cit. 2011-11-20], s.
77-83. Dostupné na: <http://www.zcu.cz/fpe/ktv/cinnost-ktv/>
PERÁČEK, P. a kol.. 2004. Teória a didaktika športových hier I. Bratislava : Peter Mačura –
PEEM, 2004. 184 s. ISBN 80-89197-00-0.
POPELKA, J. 2009. Záujem študentov KTVŠ FHV UMB o športové hry. In Mladá veda, roč.
1, 2009, ISBN 978-80-8083-857-7, s. 151-157.
POPELKA J. 2011. Úroveň vedomostí z volejbalu žiakov na II. stupni základnej školy
v Ružomberku. In Telesná výchova, šport, výskum na univerzitách : medzinárodná vedecká
konferencia. Bratislava : Slovenská technická univerzita, 2011. ISBN 978-80-227-3403-5. s.
162-168.
PRŮCHA, J. 2003. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.
PSOTTA, R. 2005. Vyučování a učení otevřeným pohybovým dovednostem: poznatky
empirického výzkumu v letech 1999-2004. [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné na internete:
<http://www.ftvs.cuni.cz/eknihy/sborniky/2005-11-16/prispevky/sdeleni/2-Psotta.htm>
ŠIMONEK, J. 2003. Inovačné tendencie v školskej telesnej výchove. In: Telesná výchova
a šport, roč. 13, 2003, č. 1, ISSN 1335-2245, s. 2-3.
WEBB, L. 2003. Implementation of Net/Wall Games in an American Urban Middle School.
In Reflections on Practice. Proceedings of the 2nd international conference: teaching sport
andphysical education for understanding. [online]. [Cit. 2012-11-12]. Dostupné na:
<http://www.conferences.unimelb.edu.au/sport/proceedings/ PROCEEDINGS. pdf>
WEBB, P. - PEARSON, P. - FORREST, G. 2006.Teaching Games for Understanding (TGfU)
in primary and secondary physical education. [online]. [Cit. 2012-11-12]. Dostupné na:
<http://ro.uow.edu.au/cgi/viewcontent.cgi?article=1075&context=edupapers>
ZAPLETALOVÁ, Ľ. - PŘIDAL, V. 1997. Didaktika volejbalu. Bratislava: Peter Mačura,
1997. 108 s. ISBN 80-967692-1-9.
241
COMPARASION DIFFERENT TEACHING APPROACHES TO THE LEVEL OF
THEORETICAL KNOWLEDGE IN VOLLEYBALL ON THE SECOND DEGREE OF
BASIC SCHOOL
Jaroslav POPELKA
Department of Physical Education and Sport, Faculty of Humanities, University of
Matej Bel, Banská Bystrica, Slovakia
SUMMARY The author in this paper deals with a comparasion different teaching
approaches to the level of theoretical knowledge in volleyball on the second degree of basic
school. Author found in group of questions of taktik a statistically significant (p <0.05)
difference in favor of the experimental group. The range of questions of rules and techniques,
author found a statistically insignificant (p> 0.05) differences between groups.
Key words: teaching approaches, volleyball, knowledge, pupils
242
INTERSEXUÁLNE ROZDIELY VYBRANÝCH PSYCHICKÝCH STAVOV
TENISTOV
Jana POTOČNÍKOVÁ
Fakulta telesnej výchovy a športu, Katedra športovej edukológie a športovej
humanistiky, Bratislava
REZUMÉ Porovnávanie intersexuálnych rozdielov v športe sa často prejavuje rozdeľovaním
športových odvetví do skupín „mužských a ženských“ športov, ktorým sa pripisujú typické
vlastnosti, charakteristické pre športové odvetvia na základe fyzických a psychických
špecifík. Na základe toho sa muži a ženy stále separujú od niektorých druhov športov. Ženská
emancipácia priniesla rastúce spektrum možností uplatnenia žien v športovej sfére. Jedným
z príkladov je tenis, ktorý je rovnako rozvinutý ako v mužskom, tak aj v ženskom športe. Ako
výskumný problém sme si stanovili preukázať súvislosti a rodové rozdielnosti vo vybraných
psychických stavoch. Naše výsledky dokumentujú, určité vecné intersexuále rozdiely v
psychických stavov vo vrcholovom tenise, avšak výsledky neboli potvrdené na štatistickej
hladine významnosti. Uvedená téma je riešená v rámci výskumnej úlohy VEGA č.1/0645/11.
Kľúčové slová: tenis, intersexuálne rozdiely, psychické stavy
VSTUP DO PROBLEMATIKY
Športová činnosť mužov a žien je vnímaná odlišne. Zatiaľ čo u mužov sa popisuje
skôr priebeh a kvalita športového výkonu, u žien je viac posudzovaný ich vzhľad a sexuálna
príťažlivosť. Šport sa od svojich počiatkov vyvíjal ako mužská disciplína. Charakteristiky
správania a prežívania vyplývajúce z maskulinity a feminity sa považujú skôr za výraz
mužskej či ženskej role v spoločnosti. Už v staroveku sa z hľadiska fyzickej aj psychickej
nadradenosti mužov zistilo, že muži majú väčší záujem o dobrodružstvo, telesnú činnosť,
o mechaniku, a ženy sa zaujímajú skôr o umelecké a sociálne činnosti. Neskôr boli potvrdené
typické mužské a ženské záujmy a identifikovali sa faktory maskulinity a feminity:
maskulinitná osoba má predovšetkým mužské záujmy, potlačuje svoj emocionálny výraz,
naopak feminitná osoba je súcitná a rada upútava pozornosť. Maskulinita a feminita ako taká,
je skúmaná od dvadsiatich rokov 20. storočia, v ktorej sa výskum snaží poukázať na rozdiely
medzi mužmi a ženami (Smékal, 2002).
Pri posudzovaní psychologických rozdielov medzi mužmi a ženami, boli vyhodnotené
odlišnosti v niekoľkých faktoroch. V neurostabilite nie sú pozorované veľké odchýlky medzi
mužmi a ženami, avšak preukázané sú odlišnosti v iných charakterových vlastnostiach.
Športovkyne sú senzitívnejšie, netrpezlivejšie než športovci, ktorí sú viac realistickejší, viac
preberajú zodpovednosť, jednajú podľa praktických logických evidencií, majú menej
umeleckých prejavov a obrazotvornosti (Slepička, Hošek, Hátlová, 2009). Vo výskume
športovcov rôznych športových disciplín, tenisti dosahovali najvyššie hodnoty neurostability.
Podobné hodnoty dosahovali rovnako aj športovci, ktorí vo svojich športových disciplínach
využívajú ovládanie technických zariadení. V neurotických tendenciách majú prevahu
športovkyne, ktoré sú napäté, vzrušivejšie a labilnejšie. Dá sa u nich predpokladať zvýšené
psychické napätie v priebehu predštartových stavov. Muži sú v uvedených situáciách skôr
flegmatickejší a kľudnejší (Vaněk, Hošek, Svoboda, 1974).
Pre individuálne športy, ako tenis, sú vhodnejšie typy športovcov, ktorí sú introvertní
k priebehu vlastnej činnosti. Potrebujú viac priestoru na koncentráciu, sebapresviedčanie, a
sebazaradenie do určitej situácie. Je pre nich príznačná citová zložka, prevládanie intuície nad
243
myšlienkovými procesmi a prevaha kooperácie a racionalizácie (Zusková a kol. 2010).
Rozdiely v inteligencii sú medzi pohlaviami iba relatívne, u žien možno pozorovať menšie
odchýlky od priemeru ako u mužov. Ženy sa tiež vyznačujú väčšou „neurovegetatívnou
flexibilitou“ a väčšou adaptabilitou a empatiou. Podľa rôznych parametrov je typickou
formou ženskej agresivity intriga, u mužov je to skôr otvorené a fyzické napadnutie
(Nakonečný, 1995).
CIEĽ, HYPOTÉZY A ÚLOHY PRÁCE
Cieľom nášho výskumu bolo analyzovať intersexuálne rozdiely vybraných
psychických stavov u tenistov.
Predpokladali sme, že vybrané psychické stavy tenistov budú vykazovať intersexuálne
rozdiely.
Pre overenie uvedeného predpokladu sme si stanovili úlohy:
- zistiť úroveň emocionality, mobility, sociability, motivácie, koncentrácie, somatiky a
kognitívnych procesov
- posúdiť intersexuálne rozdiely v sledovaných dimenziách .
METODIKA PRÁCE A METÓDY SKÚMANIA
CHARAKTERISTIKA VÝSKUMNÉHO SÚBORU
Výskumný súbor tvorili účastníci regionálnych halových majstrovstiev Slovenska
v tenise, vekových kategórií dorastencov a dorasteniek. Výskumu sa zúčastnilo 29
dorastencov a 19 dorasteniek s priemerným vekom 16,41 ± 2 rokov. Pri testovaní našich
respondentov sme sa snažili zabezpečiť, aby pri vyplňovaní dotazníkov mali všetci štandardné
podmienky. Dotazníky respondenti vypĺňali väčšinou pred prvým zápasom, aby neboli
ovplyvnení priebehom a výsledkom zápasu. Nepodarilo sa nám to docieliť vždy, pretože
niektorí hráči, venovali čas pred zápasom na rozcvičenie a prípravu. Čo hodnotíme ako
pozitívne je, že vďaka účasti na halových majstrovstvách sa nám podarilo eliminovať
vonkajšie nepriaznivé faktory, ktoré z metodologického hľadiska môžeme nazvať
negatívnymi vplyvmi.
METÓDY ZÍSKAVANIA EMPIRICKÝCH ÚDAJOV
V našom výskume sme pre zístenie úrovne vybraných psychických stavov aplikovali
neštandardizovaný Dotazník psychických stavov (DPS). Vyhodnotili sme ním nasledovné
dimenzie (Potočníková, 2012):
Emocionalita (EMO), Mobilita (MOB), Sociabilita (SOC), Motivácia (MOT), Koncentrácia
(KON), Somatika (SOM) a Kognitívne procesy (KP).
METÓDY SPRACOVANIA A VYHODNOTENIA EMPIRICKÝCH ÚDAJOV
Pri spracovaní a vyhodnotení získaných údajov sme využili základné logické a
matematicko-štatistické metódy.
Pri interpretácii výsledkov v DPS sme úroveň sledovaných dimenzií posudzovali v
hodnotiacej stupnici:
1 - 2 – optimálne hodnoty
2,1- 3 – priemerné hodnoty
3,1- 4 – podpriemerné hodnoty
4,1- 5 – nedostačujúce hodnoty
VÝSLEDKY A DISKUSIA
244
Dotazník psychických stavov (DPS) nám umožnil porovnávať a hodnotiť jednotlivé
dimenzie psychických stavov. Z tohto dotazníka, môžeme konštatovať, že sledovaní tenisti
dosahujú najlepšie hodnotenia v somatickej a mobilizačnej zložke. Priemerné hodnoty
dosahovali v zložkách sociability, koncentrácie a motivácie. Najslabšie rozvinutými
dimenziami sa ukázali kognitívne procesy a emocionalita.
245
Obázok č. 1 Výsledky v jednotlivých diemenziách psychických stavov
Pri porovnávaní ženského tenisového športu (obr. č. 1) môžeme poukázať na najlepšie
rozvinuté zložky somatiky a mobility, čo svedčí o rozvinutej schopnosti vnímania svojho
tela, príjímania informácií vzťahujúcich sa k telesným proporciám z periférneho nervového
systému a zvládaní záťaže organizmu a stresu. Z týchto výsledkov môžeme konštatovať, že
sledované športovkyne dobre zvládali predsúťažné stavy, dokázali kontrolovať svoju
športovú techniku i s herným výkonom nesúvisiace pohyby. Ženy v porovnaní s mužmi
dosiahli v tejto dimenzii zreteľne lepšie výsledky a teda ich sebavnímanie
a sebapozorovanie bolo na vyššej úrovni. Avšak aj sledovaní tenisti dosiahli v tejto
dimenzii psychických stavov najlepšie výsledky. Dimenzia mobility dokazuje, že
otestované tenistky mali dostatočne vyvinutú kontrolu nad svojimi pohybmi a počas
športového výkonu dokázali pohotovo reagovať na podnety svojou mobilizačnou
schopnosťou. Rovnako ako v somatike, aj v tejto dimenzii dosiahli ženy prevažne
optimálne výsledky. Napriek tomu, že táto dimenzia bola aj u mužov druhá
najrozvinutejšia dimenzia, tí v tejto zložke dosiahli len priemerné výsledky. V ďalších
dimenziách, ktoré sme vyhodnotili z dotazníka, dosiahli ženské športovkyne len priemerné
výsledky. Prvou z nich je sociabilita, prejavujúca sa ako schopnosť vytvárať a udržiavať
medziľudské vzťahy. Keďže naši testovaní respondenti boli primárne zaradení vo vekovej
kategórií dorast, ich vek sa pohyboval od 14 do 18 rokov. Tento vek je typický zvýšenou
snahou o socializáciu, hľadanie si svojho miesta v spoločnosti a zaradenia sa v nej.
Vzhľadom na túto skutočnosť môžeme prisúdiť pri prezentácií výsledkov vekovému
faktoru istú váhu. Faktorom veku môžeme vysvetliť aj veľmi podobné skóre dosiahnuté
v tejto dimenzii medzi pohlaviami, pričom nepatrne lepšie skóre dosiahli ženy. V dimenzii
koncentrácie, ktorá predstavuje vedomé, úmyselné a trvalé sústredenie pozornosti na
konkrétny predmet, dosiahli ženy aj muži veľmi podobné výsledky. Nepatrne lepšie
výsledky dosiahli ženy. Zvyšovanie úrovne koncentrácie je charakteristické významnou
účinnosťou psychodiagnostických prostriedkov zameriavajúcich sa na mentálnu aktivitu.
Očakávali sme, že v dimenzii motivácie dosiahneme prevažne optimálne výsledky,
vzhľadom na ich začlenenie v kategórii dorastencov, a s relatívne vysokým rebríčkovým
postavením, dosahujú len priemerné výsledky. V tejto dimenzií muži dosiahli lepšie
hodnotiace skóre ako ženy. Ďalšiu zložku, ktorú budeme popisovať sú kognitívne procesy,
objasňujúce vnímanie, myslenie a cítenie športovca počas zápasu a tréningu. Priemerné
výsledky v tejto dimenzii u žien, sme rovnako pripisovali veku sledovaných probandiek.
Vzhľadom na to, že každý jedinec sa vyvíja individuálne a v správaní jednotlivcov sa
v tomto období zvýrazňujú individuálne osobnostné rozdiely, môžeme predpokladať
u niektorých pomalšie alebo rýchlejšie ustaľovanie telesného a duševného vývinu. Popri
známom fakte o skoršom dozrievaní dievčat, nie je prekvapením, že dosiahli viditeľne
lepšie výsledky v dimenzii kognitívnych procesov ako chlapci. Tí v spomínanej dimenzii
zaostávali, a to do takej miery, že v tejto dimenzii dosiahli najhoršie skóre v DPS.
Najmenej rozvinutou dimenziou sa u tenistiek ukázala emocionalita, ako aktuálny citový
prejav spojený s prežívaním. Tieto výsledky podporujú mienku emočných výkyvov, ktoré
sa častejšie pripisujú ženám. Celkové horšie skóre v tejto dimenzii u žien aj mužov
bezpochyby podmieňuje aktuálne citové dozrievanie sledovaných tenistov.
ZÁVERY
Naše sledovanie potvrdilo rozdiely v psychologických profiloch sledovaných
psychických stavoch, i rozdiely medzi pohlaviami. Avšak výsledky testov v Dotazníku
246
psychických stavov nepreukázali signifikantné rozdiely medzi pohlaviami a dosiahnutým
skóre v skúmaných dimenziách. Spôsobil to nízky počet probandov a neštandardizovaná
forma DPS. Na ich potvrdenie resp. vyvrátenie sa žiada výskum aplikovať opakovane, resp.
na početnejšej vzorke. Z dotazníka, ktorý vyplnili respondenti, konštatujeme, že nami
sledovaní tenisti mali najlepšie rozvinutú somatickú a mobilizačnú zložku. Nasledujú zložky
sociability, koncentrácie a motivácie, a najmenej rozvinuté sú zložky kognitívnych procesov
a emocionality. Pri posudzovaní rozdielov medzi mužmi a ženami konštatujeme, že ženy
dosahujú lepšie skóre vo vybraných skúmaných dimenziách, s výnimkou motivácie
a emocionality. Uvedomujeme si, že niektoré sledované dimenzie psychických stavov možno
tréningovým procesom ovplyvniť. Tenisti sa však často spoliehajú na vlastné sily a možnosti
cielenej psychologickej prípravy nemajú takú podporu, aká by bola potrebná. Na záver možno
skonštatovať, že väčší dôraz na psychologickú prípravu športovcov, by mohol prispieť aj
k zvýšeniu ich hernej výkonnosti a športovej úspešnosti a to bez ohľadu na pohlavie.
Uvedomujeme si, že naše výsledky vzhľadom k rozsahu súboru, majú obmedzenú
platnosť. Napriek tomu sa domnievame, že možno nad rámec našej témy pozitívne hodnotiť
športovcov z hľadiska ich ochoty zapojiť sa do výskumu. Ich záujem o sprostredkovanie
výsledkov nášho sledovania poukazuje na snahu komplexnejšie využívať psychologickú
prípravu ako zložku tréningového procesu.
V ďalšom výskume by sa žiadalo uvedené zámery overiť na súboroch
diferencovaných z hľadiska veku, výkonnostnej úrovne, prípadne porovnať individuálny
vývoj psychických stavov.
LITERATÚRA:
NAKONEĈNÝ,
M.
Lexikon
psychologie.
Praha:
VODNÁŘ,
1995.
ISBN 80-85255-74-X.
POTOČNÍKOVÁ, J. 2012. Vplyv vybraných osobnostných vlastností na herný výkon tenistov,
Bratislava: Diplomová práca, 2012. 42- 43s
SLEPIČKA, P. - HOŠEK, V. - HÁTLOVÁ, B. Psychologie sportu, Praha: Karolinum. 2009. ISBN
978-80-246-1602-5
SMÉKAL,
V.
Pozvání
do
psychologie
osobnosti.
Brno:
Barrister
a Principal.
ISBN 80-8594-80-3
VANĚK, M. – HOŠEK, V. – SVOBODA, B. Studie osobnosti ve sportu.
Praha: Univerzita Karlova, 1974
VANĚK. M. A KOL. Psychologie sportu. Praha: Olympia, 1984
ZUSKOVÁ, K. a kol. Osobnosť športovca z pohľadu vyhraných oblastí psychológie a športu. Prešov:
Prešovská univerzita v Prešove. 2010. ISBN 978-80-555-0134-5
INTERSEXUAL DIFFERENCES IN SELECTED MENTAL STATUSES
OF TENNIS PLAYERS
Jana POTOČNÍKOVÁ
Faculty of Physical Education and Sport, Department of Sport Educology and Sport
Humanistics, Bratislava, Slovak Republic
SUMMARY Comparisons of the intersexual differences in sport are represented with
separation of typical male and female sport disciplines, with characteristic physical and
psychical properties. Furthermore, woman and man still had tendency for separation from
some sport specializations. Female emancipation creates movement for more female-friendly
sport specializations. However, tennis is equally developed in female and male motion. We
analyze and indicate variations and gender differences in selected mental statuses of tennis
players. Results confirmed limited gender differences in mental statuses, however our data,
247
didn’t indicate any statistical significant differences between groups. Project was solve within
research project VEGA no.1/0645/11.
Key words: tennis, intersexual differences, mental statuses
248
STAV ÚROVNE DRUHOV AGRESIVITY VO FUTBALOVOM TÍME
Miroslava ROŠKOVÁ – Peter CHABADA
Katedra telesnej výchovy a športu, Fakulta humanitných vied, Univerzita Mateja Bela
Banská Bystrica, Slovenská Republika
REZUME
Cieľom nášho výskumu bolo zistiť a analyzovať prejavy agresívneho a hostilného správania
profesionálnych futbalových hráčov vybraného futbalového tímu. Ako našu výskumnú
metódu sme zvolili metódu dotazníkovú, konkrétne dotazník The Buss – Durkee hostility
invetrory, ktorá nám pomohla získať potrebné údaje a následne analyzovať fakty. Údaje
zachytávajú stupne prežívania jednotlivých druhov agresivity a hostility futbalovými hráčmi,
ktoré nám identifikujú ich náchylnosť k takémuto správaniu.
.Kľúčové slová: agresivita, futbal, psychológia športu
PROBLÉM
Ako v každom športe aj vo futbale je psychika hráčov veľmi dôležitá a má rovnako veľký
vplyv na výsledky zápasov. Keďže v tomto prípade ide o kolektívny šport, musíme brať do
úvahy vo výsledku každého zápasu psychiku všetkých členov futbalového tímu. Nasledovný
fakt tiež spôsobuje, že je o mnoho zložitejšie pozitívne pôsobiť na tento kolektív, ktorý z
pravidla obsahuje okolo dvadsať až dvadsaťpäť členov, keď si uvedomíme, že všetci
disponujú inými duševnými danosťami a každý psychicky podnet teda vyvoláva u každého
iný efekt odzrkadlený v konečnom dôsledku v jeho správaní a hernom prejave.
Jednou z veľmi žiaducich emócii vo futbale ako aj iných športových disciplínach je agresivita,
na ktorej prežívanie sme sa zamerali v našom výskume. Napriek negatívnemu zneniu tohto
pojmu, môže byť tento druh ľudských emócii veľmi užitočný pre samotný športový výkon
družstva, či jednotlivcov športovom súťažení. Agresívne napádanie súpera hrá v mnohých,
nie len futbalových, štýloch hry veľmi dôležitú úlohu. Prípadne správne usmernená energia
z prežívania takýchto emócii môže športovca nabudiť neobyčajným elánom, silou a voľou do
ďalšieho súťaženia.
U Stuchlíkovej (2007) sa stretávame s vymedzením, že hnev, nepriateľstvo a agresia sú spolu
určitým spôsobom prepojené. Zatiaľ čo hnev býva zjednodušene označovaný ako
emocionálna reakcia na konanie druhého, hostilita býva chápaná ako predovšetkým
kognitívna a agresia ako behaviorálna časť triády. Hnev teda predstavuje špecifickú emóciu,
agresia naproti tomu konanie, ktoré smeruje k poškodeniu druhého. Hnev môže byť chápaný
ako emocionálny motív, ktorý vyvoláva a podporuje agresívne správanie. Agresia ma
pravdaže rôzne formy.
Na odlíšenie pojmov agresia a agresivita je nutné uviesť ako hovorí Lovaš (2010), že
pôvodným významom pojmu agresivita je vyjadrovanie (prejavovanie) agresie. V súčasnosti
sa chápe agresivita najmä ako tendencia vykonať agresívny čin, tendencia správať sa
agresívne, zámerné ubližovať. Základný rozdiel medzi agresiou a agresivitou je teda v tom, že
agresia je uskutočnený čin alebo prebiehajúce správanie zjavne smerujúce k ublíženiu, zatiaľ
čo agresivita sa v správaní nemusí prejaviť. Plánovať napadnutie niekoho je prejavom
agresivity, ale nie je to agresia. Agresiou sa stane, keď človek napadne inú osobu. Môžeme
teda hovoriť o agresii ako o uskutočnenom čine a agresivite len ako prežívanej emócii.
Slepička 2009 uvádza, že pri chápaní agresivity sa často stretávame najmä v oblasti športu s
chápaním agresivity ako útočnosti. Agresivita ako ofenzívny, aktívny prístup obsahujúci
napádanie súpera (bez úmyslu zraniť, ublížiť) je vysoko cenená a vyzdvihovaná. Používanie
termínu agresivita v tomto zmysle sa prelína alebo zamieňa s asertivitou, ktorou sa označuje
sebapresadzovanie v dosahovaní svojich cieľov, alebo tendencia získať sociálnu dominanciu,
kontrolu nad správaním a názormi iných.
249
CIEĽ
Cieľom nášho výskumu je zistiť úroveň jednotlivých druhov agresivity podľa testu „The Buss
- Durkee Hostility Inventory B – D – I“ vo futbalovom tíme v seniorskej vekovej kategórii
a analyzovať jednotlivé podskupiny vyskytujúce sa u sledovaných probandov.
HYPOTÉZY
H 1: Predpokladáme, že sledovaní futbalisti nebudú v jednotlivých druhoch agresívneho
správania dosahovať hodnoty nad hranicou normálu.
H 2: Predpokladáme, že verbálna agresia bude oproti ostatným druhom uvádzaným v „The
Boss – Durkee Hostility Inventory B – D – I“ u sledovaných futbalistov zvýšená.
METODIKA
Výskumný súbor tvorili hráči futbalového klubu ŽP Šport Podbrezová, ktorá v sledovanom
období - február 2012 pôsobila v II. Futbalovej lige Slovenskej republiky. Výskumu sa
zúčastnilo 20 hráčov s vekovým priemerom 24,3 rokov. Na zistenie stavu úrovne agresivity
sme použili dotazník B-D-I The Buss – Durkee Hostility Inventory, obsahujúci 8 tried
položiek, ktoré sú považované za základné podskupiny agresivity: fyzická agresia, nepriama
agresia, irritabilita, negativizmus, resentiment, podozrievavosť, verbálna agresia a pocit viny.
Pri vyhodnocovaní dotazníka sme použili dva druhy skoré, ktoré kladné odpovede probandov
ponúkali – hrubé skóre, predstavujúce počet kladných odpovedi na ktorúkoľvek z otázok z
jednotlivých množín podľa druhov agresie a hostility a vážené skóre, zachytávajúce samotnú
výpovednú hodnotu odpovedi uvedených probandom počas vypĺňania testu. Vážené skoré
sme vypočítali po vynásobení hrubého skoré koeficientom príslušným konkrétnej skupine
otázok.
Zaznamenané vážené skoré tiež posudzujeme zhodne pre všetky skupiny otázok, platí teda, že
hodnoty váženého skoré nižšie a vrátane 5 označujú priemerné, prípadne hraničné prežívanie
jednotlivých druhov agresie a hostility. Naproti tomu všetky známky vyššie ako 5 už ukazujú
prežívanie nadmerné a vlastne jeho nežiaducu intenzitu. Nakoniec sme všetky zistené údaje
premietli do percentuálneho vyjadrenia.
VÝSLEDKY
Fyzická agresia
Otázky tykajúce sa ubližovania ostatným, samotného použitia fyzického násilia, alebo
dokonca otvorenému priznávaniu sa k bitkám sledovali jediné, zistiť či profesionálni futbaloví
hráči inklinujú k používaniu takýchto hraničných prostriedkov pri dosahovaní svojich
osobných cieľov, požiadaviek a presadzovania svojich záujmov v osobnom živote alebo na
futbalových trávnikoch, kde k tomu majú príležitosť priamo alebo skryto za „neúmyselným“
faulovaním protihráča. V tomto bode sa ukázalo, že 28% z kolektívu hráčov kádra
zúčastnených v na našom výskume preukázalo zvýšenú náchylnosť k fyzickej agresii, čo v
praxi znamená, že skoro jedna tretina z celého počtu probandov v určitých formách využíva
fyzické násilie v samotnom športe alebo v bežnom živote. U niektorých z opýtaných sme
zistili až hodnoty na hranici čísla 8, ktoré by pri normálnom správaní človeka nemali
presahovať hranicu 5 pri vyhodnotení váženého skóre, iní zase preukázali veľmi nízku úroveň
fyzickej agresie, keďže v niektorých prípadoch sme zaznamenali aj nulu. Musíme tiež ale
spomenúť, že čo sa fyzickej agresie týka, platí vo futbale, ako v oblasti športu celkovo, že jej
vnímanie je o niečo odlišné ako v bežných životných situáciách. No rovnako by sme chceli
podotknúť, že znenie otázok nášho dotazníka toto vnímanie agresie nepodporuje. Tvrdenia
uvádzané v odpoveďových hárkoch predloženého dotazníka presne naznačujú konkrétne
250
situácie a vhodne naznačujú, či ide o fyzickú agresiu, alebo len obyčajné športové zápolenie
(ktoré sa v znení týchto otázok vôbec neobjavuje). Boli použité napríklad otázky týkajúce sa
použitia fyzického násilia pri hraničnom presadzovaní vlastných presvedčení alebo dotazy na
skúsenosti opýtaných s bitkami a ruvačkami v ich osobnom živote a či sa niekedy zvyknú
takýchto ostrých výmen názorov s použitím fyzickej agresie dopúšťať, na ktoré spomínaných
necelá tretina odpovedala kladne. Môžeme sa preto domnievať, že ich odpovede neovplyvnilo
rozdielne vnímanie takejto formy agresie v športe a bežnom živote.
Nepriama agresia
V druhej skupine otázok nášho dotazníka sme prostredníctvom tvrdení týkajúcich sa
ohovárania druhých, používania agresie voči neživým predmetom alebo mrzutosti a nevrlej
nálade snažili odhaliť nepriamu agresiu u samotných hráčov. Túto formu agresívneho
správania predstavujúcu výbuchy negatívneho afektu nesmerujúce proti konkrétnej osobe,
náhle výlevy rozčúlenia, podrazy voči ostatným a mrzutosť priznalo 12% účastníkov nášho
skúmania, čo môžeme označiť ako nízke percento, ktoré je z hľadiska druhu ich
profesionálneho pôsobenia veľmi žiaduce. Keďže všetci sú súčasťou jedného celku - tímu so
spoločným cieľom, kde je len málo miesta na podrazy, ktoré by určite neboli priaznivo
vnímané ani kolektívom spoluhráčov a ani samotným realizačným tímom rozhodujúcim o
osude podobných jedincov. Sme presvedčený, že zvýšená hladina takéhoto spávania by
ktorémukoľvek jednotlivcovi mohla ovplyvniť hráčsku kariéru a zotrvávanie v samotnom
klube nielen čo sa týka futbalu v klube Podbrezovej, ale profesionálneho futbalu vôbec.
Namerané hodnoty nepriamej agresie v našom testovaní rovnako potvrdzujú túto myšlienku,
pretože najvyššia zaznamenaná známka v tomto bode bola len 5,5, pričom známka 5 by bola
ešte prípustnou – normálnou hodnotou. Rovnako bola nepriama agresia v teste potvrdená u
najnižšieho percenta probandov zo všetkých skúmaných druhov agresie a hostilného
správania.
Irritabilita
Irritabilita predstavuje veľmi prospešnú formu správania pre šport ako taký, keďže je to
pohotovosť silne reagovať aj na malé podnetné situácie, čo na druhej strane môže pri jej
nezvládnutí viesť aj k problémom hlavne pri športoch ako je futbal, kde pravidlá nedovoľujú
veľmi intenzívny fyzicky kontakt so súperom, vlastne ho v tejto forme zakazujú. Patrí sem aj
prchkosť vo vzťahu k ostaným ľuďom alebo takzvané frfľošstvo. Ako zhrnutie jej
negatívneho dopadu by sme mohli použiť formuláciu – neadekvátna reaktivita na malé
podnety. V našom testovaní sme sa snažili ju dokázať použitím otázok o vznetlivosti,
hádavosti jednotlivých hráčov kvôli maličkostiam, či hrubému správaniu voči iným. Pri
vyhodnotení sa stretávame s o niečo vyšším stupňom ako pri nepriamej agresii, no stále len
malým percentom zvýšeného výskytu tohto správania u 20% hráčov nášho súboru. Hrubé
správanie a nechanie sa vyprovokovať aj maličkosťami podľa nášho názoru tiež nepatria do
sféry profesionálneho futbalu, kde treba počúvať pokyny trénerov, či skúsenejších hráčov
tímu alebo kapitána, no predovšetkým rozhodcu, ktorý zohráva dôležitú úlohu na ihriskách
počas zápasov. Na druhej strane si tiež myslime, že zvýšená reaktivity na menšie podnety
nemusí byť v akomkoľvek športe vždy len na škodu. Najnižšou nameranou hladinou
irritability v našom testovaní bola 0 a tu najvyššiu priniesla hodnota 6,37, čo tiež nie je až tak
zvýšený pomer ak vezmeme do úvahy hodnotu 5, ktorá je hranicou normálneho prežívania
opísaných stavov.
Negativizmus
Pod pojmom negativizmus rozumieme opozičné správanie zamerané obvykle voči autoritám –
odmietanie spolupráce súvisiace s pasívnou neochotou alebo niekedy až otvoreným odporom
proti pravidlám a autoritám. Na zistenie miery tohto druhu agresivity boli v našom dotazníku
použite otázky týkajúce sa povýšeneckého správania nadriadených (autorít) a z neho
prameniacej neochoty spolupracovať, preukazovania svojej vlastnej vôle aj napriek pokynom
251
zo strany autorít alebo vyžadovanie slušného požiadania pri ukladaní úloh a pokynov.
Prekvapivý je ale fakt, že skoro polovica z opýtaných – 44% – vyjadrila zvýšenú mieru
negativistického správania sa, dokonca táto miera dosiahla až hodnotu 8, čo znamená už
nadmerné prežívanie. Je preto z nášho pohľadu logické si myslieť, že toto správanie hráči
uplatňujú menej na tréningoch a v oblasti športu, kde by preň nenašli pochopenie. Máme
dôvod sa teda domnievať, že tieto formy odmietania spolupráce a odpor voči autoritám
uplatňujú skôr mimo futbalových trávnikov, čo vyplýva aj z tvrdšej kázne a zaužívaného
autoritatívneho prístupu pri trénovaní kolektívnych športov u nás. Ak je človek už od
mladšieho školského veku nútený robiť v určitej oblasti svojho života (tréningový proces –
pre profesionálov predstavuje každodennú rutinu niekoľko rokov) stále to, čo mu je
prikazované, určite bude mať tendenciu to kompenzovať niekde inde.
Resentiment
Resentiment je taký druh hostilného správania, ktoré predstavuje mieru žiarlivosti a
zanevrenia na druhých ľudí, zlosť na svet pre reálny, alebo neopodstatnený pocit zlého
zaobchádzania. V samej podstate ide o pocit zatrpknutosti voči svetu. V teste Buss – Durkee
hostility inventory sa k resentimentu viažu otázky zaoberajúce sa pocitom ochudobnenia,
závisti voči šťastiu ostatných ľudí alebo nespravodlivosti osudu. Tento druh hostility určite
tiež nie je žiaduci hlavne v kolektívnych športoch. Hlavne ak ide o opisované emócie
pociťované voči vlastným spoluhráčom, čo by mohlo narúšať tímové prostredie a spoluprácu
jednotlivých jeho členov. Môže mať negatívny dopad hlavne z hľadiska motivácie a vôle
jednotlivca, keďže môže spôsobovať ich stratu, či zánik chuti participovať v boji o členstvo v
základnej zostave tímu. Na takýto druh otázok kladne odpovedalo rovnako ako v prípade
negativizmu 44% z opýtaných futbalistov. Ich pocit resentimentu môže vyplývať z
dlhodobého pôsobenia v profesionálnom športe a možno aj akejsi predpojatosti pri
posudzovaní výberu hráčov trénermi, hlavne ak sa dotknutý háč do zostavy nedostane. V
takýchto prípadoch majú športovci tendenciu hľadať vinu v trénerovi a nie v sebe samom,
hľadajú rozličné iné dôvody prečo nie sú súčasťou základnej „jedenástky“ – napríklad
zaujatosť alebo antipatia. Treba tiež podotknúť, že namerané vážené skoré v rozmedzí od 2,5
do 8,75 je najvyššie zaznamenané našim testom vôbec, aj keď jeho maximálna hodnota nie je
úplné najvyššia. Tento fakt naznačuje veľmi vysoké prežívanie pocitov opisovaného druhu.
Podozrievavosť
V tomto bode môžeme už zo samotného názvu pochopiť, že ide o projekciu hostility na
druhých ľudí. Pohybuje sa od jednoduchej nedôvery ostatným osobám a ostražitosti voči nim
až po presvedčenie, že majú v úmysle dotyčnému jednotlivcovi uškodiť. Podozrievavosť v
únosnej miere nemôžme zaradiť medzi striktne negatívne formy hostility. Naopak si myslime,
že práve v dnešnom svete je dôležité túto schopnosť mať hlavne v profesionálnom živote. No
podľa nášho názoru ide o inú oblasť čo sa tyká profesionálneho športu. V tomto odvetví sa
podozrievavosť môže v kolektíve vyhrotiť až do izolácie jednotlivca voči ostatným, čo by
určite vyústilo do negatívneho záveru pre neho samotného a rovnako aj pre celý kolektív,
ktorý by tak mohol prísť o platného člena. Otázky nášho testu položené za účelom zistenia
prítomnosti tohto emočného javu obsahovali tvrdenia o pocite závisti zo strany druhých ľudí,
vedomosti o ich antipatii voči probantovej osobe alebo ohovárania a klamlivého správania zo
strany ostatných. Až 36% respondentov skúmaného súboru potvrdilo zvýšenú mieru
podozrievavosti, čo sa dá v kolektíve neustále bojujúcom medzi sebou navzájom označiť ako
bežný jav. Avšak hodnoty váženého skoré v tejto škále začínajúce na čísle 2 až po 8 sú už
dosť zvýšené. Podozrievavosť teda hráči vnímajú medzi sebou dosť silno, čo by mohlo
spôsobovať už spomenuté narušenie vzťahov. Zároveň však musíme konštatovať, že aj
napriek takto vysokej miere je momentálne skutočný stav tímu veľmi dobrý, čo potvrdzuje
jeho uspokojivé fungovanie premietnuté do jeho momentálnych výsledkov.
Verbálna agresia
252
Pri tomto druhu agresívneho správania ide hlavne o negatívny afekt vyjadrený v štýle reči
zahŕňajúci hádanie sa, zvýšenú intenzitu hlasového prejavu, ktorého obsahom obyčajne
bývajú vyhrážky, nadávky a prehnaná kritika. V našom teste sa verbálnej agresie týkali otázky
s obsahom dotýkajúcim sa častého nesúhlasu s ostatnými ľuďmi, rešpektovania osobných
práv probanda ostatnými, či používania zvýšeného hlasu a vyslovovania vyhrážok. Pred
samotným vyhodnotením tohto bodu musíme poznamenať, že u našej populácie ako celku,
ktorého sú probandi súčasťou, je bežný o niečo vyšší výskyt agresívneho verbálneho
správania. Tento fakt potvrdili aj výsledky nášho výskumu, keď až 52% - teda nadpolovičná
väčšina – potvrdila túto skutočnosť. Namerané hodnoty sa stupňovali od úrovne 1,54 až po
6,93, čo na druhej strane neznamená extrémne zvýšenú mieru prejavov tohto druhu pri
maximálnej zaznamenanej hodnote. Miera zachytených hodnôt teda potvrdzuje známy fakt o
verbálnej agresii našej populácie. Musíme si tiež uvedomiť, že vyhrážky a zvýšený hlas sú aj
podľa našich osobných skúsenosti bežným prostriedkom pri zastrašovaní súpera v snahe
ovplyvniť jeho výkon počas športového súťaženia.
Pocit viny
Prezrádza nám subjektívne hodnotenie pocitov vlastnej špatnosti, kritického vnímania vlastnej
osoby hráčov podbrezovského futbalového oddielu. Vnímanie pocitu viny prezrádzajú otázky
týkajúce sa hanby samého pred sebou, pocitov viny a hlavne niekoľko opisujúcich výčitky
svedomia voči sebe samému. Po vyhodnotení dotazníkov a prepočítaní výsledkov všetkých z
uvedených druhov agresie a hostilneho správania sme zistili, že pravé pocit viny zaznamenal
najvyššie percentuálne zastúpenie kladných odpovedí spomedzi všetkých. Až 60% opýtaných
probandov prezrádza silné vnímanie pocitu viny. Tento fakt ale podľa nášho názoru nie je
ničím výnimočným. Profesionálny futbalový hráči sa sústavne nachádzajú v prostredí, kde sú
sledovaní a hodnotení inými osobami. Za každé svoje zlyhanie či už výkonnostné, alebo
osobnostné prijímajú každodennú kritiku, s ktorou sa musia vyrovnať. Pôsobenie neustáleho
posudzovania teda určite vplýva na ich psychiku a ovplyvňuje hlavne pocit sebakritiky a teda
aj pocit viny, čo preukázala aj naša výskumná metóda. Rovnako ako najvyššie percentuálne
zastúpenie sa v tomto bode hodnotenia vyskytlo aj najvyššie zaznamenane vážené skoré 8,8,
čo potvrdzuje vysokú intenzitu vnímania pocitov viny a sebakritické ponímanie vlastnej
osoby. Zaujímavosťou je, že najnižšie vážené skoré bolo 0, takže sa v tomto bode stretajú u
niektorých hráčov protichodné, dalo by sa povedať až extrémne hodnoty úplného minima a
maxima.
ZÁVER
Vyhodnotenie skúmaného súboru odhalilo, že naša H1, že športovci nebudú v jednotlivých
druhoch agresívneho správania dosahovať hodnoty nad hranicou normálu sa nám nepotvrdila,
keďže vo viacerých bodoch nášho výskumu sme zaznamenali nadmerné hodnoty váženého
skoré, čo vyvracia našu stanovenú hypotézu.. Pre spresnenie dodávame, že pri každom z
uvedených druhov agresie sme zaznamenali určité percento jednotlivcov so zvýšeným
stupňom náchylnosti k takémuto správaniu (od 12% u nepriamej agresie po 52% pri verbálnej
agresii a dokonca 60% pri pocite viny). H2 predpokladajúca, že verbálna agresia bude oproti
ostatným druhom hostilného správania zvýšená sa nám potvrdila. 52% probandov pozitívne
odpovedalo na otázky súvisiace s náchylnosťou k použitiu verbálnej agresie. To len
potvrdzuje tvrdenie, že naša populácia vykazuje zvýšenú mieru verbálne agresívneho
správania. Zvýšená hladina tohto druhu agresie pozorovaná u viac ako polovice z opýtaných
tiež poukazuje na dosť vysoké vyjadrenie emócii prostredníctvom verbálnej agresie, zároveň
sa pri nej najnižšie namerané vážené skóre ukázalo ako najvyššia nameraná minimálna
hodnota zo všetkých, čo ešte výraznejšie tak potvrdzuje spomínaný fakt, že hladina verbálnej
agresie je u profesionálnych futbalistov ešte o niečo vyššia ako u ostatnej populácie. Toto
môže byť spôsobené ich nadmerným psychickým vyťažením v spojitosti s fyzickou únavou a
253
rovnako aj psychickým tlakom pociťovaným každodenne napríklad pri výbere základnej
zostavy podľa výkonov v tréningovom procese, neúspechu v súťažných zápasoch alebo
vyčítaní aj tých najmenších individuálnych chýb. Rovnako sa domnievame, že tento druh
agresívneho správania používajú hráči aj ako osvedčený spôsob zastrašovania súpera počas
samotnej hry, ale môžu ho prenášať rovnako do svojho osobného života.
LITERATÚRA
BUSS, A. H. – DURKEE, A. 1957. An inventory for assessing different kinds of
hostility. In Journal of consulting psychology, č. 21. [cit. 2012-01-13] Dostupne na
internete: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0005796579400044K
LOVAŠ, L. 2010. Agresia a násilie. Bratislava: Ikar, 2010. 197 s. ISBN 978-80551-1752-2
SLEPIČKA, P. – HOŠEK, V. – HATLOVA, B. 2009. Psychologie sportu. Praha:
Nakladatelstvi Karolinum, 2009. 240 s. ISBN 978-80-246-1602-5
STUCHLIKOVA, I. 2007. Základy psychologie emocí. Praha: Portal, 2007. 227 s.
ISBN 978-80-7367-282-9
THE STATE LEVELS OF TYPES OF AGGRESSION IN A FOOTBALL TEAM
Miroslava ROŠKOVÁ
Department of Physical Education and Sport, Faculty of Humanities,
Matej Bel University, Banská Bystrica Slovakia
SUMMARY The aim of our work is to find out and analyze tokens of aggressive and
hostilebehaviour of professional football players from chosen football club We have chosen
thequestionnaire from The Buss – Durkee Hostility Inventory as our research method,
whichhelped us to gather facts used in practical part of our diploma work. So it shows the
levelsof feeling of each kind of aggression and hostility of football players and uncovers
thetendency to this kind of behaviour.
Key words: aggressiveness, football, psychology of sport
254
RÝCHLOSŤ LODE VO VESLOVANÍ V ZÁVISLOSTI NA HMOTNOSTNEJ
KATEGÓRII A FREKVENCII ZÁBEROV
Peter SCHICKHOFER, Michal CLEMENTIS
Katedra športovej kinantropológie, Fakulta telesnej výchovy a športu, Univerzita
Komenského v Bratislave, Slovenská republika
REZUMÉ
V práci sa zameriavame na vplyv hmotnostnej kategórie na rýchlosť lode a
frekvenciu záberov vo veslovaní, v disciplínach skif muži a dvojskif muži na trati 2000 m.
Údaje sme analyzovali z výsledkov na vrcholových podujatiach, ako sú svetový pohár a
majstrovstvá sveta. V našej práci sa potvrdil vplyv hmotnostnej kategórie na rýchlosť lode v
prospech pretekárov bez obmedzenia hmotnosti. V skife bol tento rozdiel 0,17 m/s (p<0,001)
a v dvojskife 0,08 m/s (p<0,01) v prospech pretekárov “ťažkých váh”, no rozdiel vo
frekvencii záberov nie je pri rozdielnych hmotnostných kategóriách v skife ani v dvojskife
štatisticky významný.
Kľúčové slová: veslovanie, frekvencia záberov, rýchlosť lode, hmotnostná kategória.
ÚVOD
Veslovanie patrí k vytrvalostne – silovej skupine športov so zložitou cyklickou
štruktúrou pohybu a samotný veslársky výkon je všeobecne charakterizovaný ako výkon
vytrvalostného typu. Na pretekárskej trati veslári štandardne prekonávajú trať dlhú 2000
metrov u mužov i žien v priemernej rýchlosti 4,5 – 5,5 m/s, v závislosti od typu lode a od
vonkajších podmienok z ktorých významnú úlohu zohrávajú sila a smer vetra, pripadne prúd a
kvalita vodného prostredia. Čas trvania preteku sa pohybuje od 5 minút 45 sekúnd do 8 minút
30 sekúnd, pri počte 220 – 250 záberov za pretek, pri frekvencii 28 – 48 za minutú
(Hudečková, 1981). Prieťah vesla vodou v jednom cykle veslárskeho tempa od fázy záseku po
odsun pažami má trvanie 0,05 – 0,09 a 0,09 - 0,12 sekundy. Priemerný tlak na list vesla sa
udáva 25 - 30 kg (Bača, 1968).
Frekvencia tempa resp. záberov, počas preteku sa pohybuje od 33 – 48 záberov za minútu.
Frekvencia závisí od disciplíny a fyzickej zdatnosti pretekára. Pri frekvencii 30 záberov za
minútu je pomer medzi fázou pod vodu a nad vodou 1:2, pričom záber vesla pod vodu by mal
trvať 0,7 sekundy a fáza nad vodou 1,3 sekundy. Ak stupňujeme tempo, pomer sa mení na 2:3
až na pomer 1:1. Po dosiahnutí frekvencie 45 záberov za minútu trvá jedno tempo 1,3
sekundy, nie je už vo fyzických silách veslára zrýchliť prieťah vodou (pomer je 0,5:0,7
sekundy), musí sa zrýchliť práca ktorú veslár vykonáva nad vodou (Bartákova, 1964).
Vznik kategórie s predpísanou maximálnou hmotnosťou bol zavedený s cieľom umožniť
zapojenie do vrcholového veslovania aj športovcom nižšieho vzrastu a hmotnosti.
Hmotnostný limit pre veslárov ľahkých váh je 70 kg priemer hmotnosti posádky, s nie ťažším
veslárom ako 72,5 kg. Hmotnosť skifára nesmie prekročiť 72,5 kg. U žien platí rovnaké
pravidlo, s hmotnosťami 57 kg a 59 kg. (http://original.worldrowing.com/fisa/resources/rulebooks). Od roku 1974 sú súčasťou kalendára medzinárodnej veslárskej federácie aj
majstrovstvá sveta ľahkých váh, ktoré sa konali od roku 1974 samostatne do roku 1980, od
roku 1981 sú súčasťou každoročných majstrovstiev sveta vo veslovaní a to vo všetkých
disciplínach, okrem dvojky s kormidelníkom u mužov.
Na uvedených podujatiach využíva medzinárodná veslárska federácia od roku 2010 GPS
systém, na monitorovanie rýchlosti lode a frekvencie záberov jednotlivých pretekárov
255
a posádok. GPS systém využívaný FISA, vypočítava frekvenciu záberov zo zmien rýchlosti
lode ku ktorým dochádza pravidelne počas každého záberu. Systém sa stále vyvíja hlavne
kvôli lepšej presnosti. Na trhu sú dostupné GPS systémy aj s väčšiu presnosťou avšak sú pre
použitie vo veslovaní zatiaľ príliš veľké a ťažké alebo drahé.
CIEĽ PRÁCE
Cieľom práce je zistiť na vplyv hmotnostnej kategórie na rýchlosť lode a frekvenciu
záberov vo veslovaní, v disciplínach skif muži a dvojskif muži na trati 2000 m.
METODIKA PRÁCE
Na analýzu sme použili výsledky vybraných súťaží Svetového pohára a MS v rokoch
2011-2012 a to v disciplínach skif a dvojskif oboch váhových kategórií z voľne dostupných
dokumentov s GPS záznamami z vrcholových podujatí na webovej stránke medzinárodnej
veslárskej federácie www.worldrowing.com. S cieľom eliminácie vplyvov počasia na
dosiahnuté výkony sme ako kritérium výberu do sledovaného súboru použili kontrolné
hodnoty najlepších výkonov z analýzy výsledkov vrcholných svetových súťaží 1992-2008
(Panuška, 2012). Vybraní pretekári museli spĺňať výkonnostné kritériá, to znamená čas
dosiahnutý v preteku v intervale do +8 % od zadaných najlepších výkonov (tab. 1). Zo
súboru, ktorý takto vznikol sme sa rozhodli vyradiť pretekárov, ktorí skončili vo finále na
poslednom mieste z dôvodu čo najväčšej spoľahlivosti sledovaných parametrov, najmä
frekvencie záberov. Pretekár ktorý sa nachádza na poslednom, 6-tom mieste štartového poľa
pred finálnym stupňovaním svojho výkonu pred cieľom, často namiesto vyvinutia
maximálneho úsilia, vo svojom výkone poľaví z dôvodu zhodnotenia situácie a neschopnosti
napriek záverečnému finišu zlepšiť svoje umiestnenie.
Interval výberu
Disciplína
Kritéria (Panůška, 2012)
Limit +8 %
1xM
6:38
7:10
1xLM
6:45
7:17
2xM
6:14
6:44
2xLM
6:18
6:48
Tab. 1 Kritériá výberu sledovaných pretekov
Každý GPS záznam od jedného pretekára alebo posádky počas 2000 metrovej trate obsahuje
údaje o priemernej rýchlosti (m.s-1) a frekvencii záberov, ktoré sú vyhodnocované každých 50
metrov. Na základe sledovania údajov z GPS sme takisto museli pristúpiť k vyradeniu
niektorých pretekárov. Väčšinou sa tak stalo z dôvodu chýb v GPS záznamoch ktoré buď
chýbali alebo skreslené a nereálne. Súbor ktorý bol sledovaný, sa skladá z pretekárov v
disciplínach skif a dvojskif oboch hmotnostných kategórii, t.j. 13 skifárov, 14 ľahkých
skifárov, 19 dvojskifov a 20 ľahkých dvojskifov.
Pri vyhodnocovaní získaných výsledkov sme použili matematicko – štatistické metódy,
neparametrický test pre nezávislé súbory - Mann-Whitneyov U – test, metód logických
záverov a tiež metódy sčítania a porovnávania.
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSIA
Porovnanie rozdielov v rýchlosti medzi pretekármi v skife ľahkých váh (4,68+0,05
-1
m.s ) a ťažkých váh (4,85+0,06 m.s-1) (obr. 1) ukázalo, že rozdiel je štatisticky významný
256
(p<0,001) v prospech „ťažších“ pretekárov. Porovnanie rozdielov vo frekvencii záberov
medzi pretekármi ľahkých váh (35,6+1,64 1.min-1)a ťažkých váh (35,0+1,52 1.min-1) (obr. 2)
ukázalo, že v tomto parametri nebol medzi hmotnostnými kategóriami štatisticky významný
rozdiel.
Skif
4,95
Rýchlosť lode (m.s-1)
4,9
p<0,001
4,85
4,8
4,75
4,7
4,65
4,6
4,55
4,5
4,45
ľahký skif
skif
Obr. 1. Rýchlosť lode skif.
Skif
40
Frekvencia záberov 1/min)
39
38
n. s.
37
36
35
34
33
32
31
30
skif
ľahký skif
Obr. 2. Frekvencia záberov skif.
Porovnanie rozdielov v rýchlosti medzi posádkami dvojskif ľahkých váh (5,21+0,05 m.s-1) a
dvojskif (5,29+0,08 m.s-1) (obr. 3) ukázalo, že rozdiel je štatisticky významný (p<0,01) v
prospech „ťažších“ posádok. Porovnanie rozdielov vo frekvencii záberov medzi posádkami
dvojskif ľahkých váh (37,1+1,19 1.min-1) a dvojskif (37,2+1,23 1.min-1) (obr. 4) ukázalo, že v
tomto parametri nebol medzi hmotnostnými kategóriami štatisticky významný rozdiel.
257
Dvojskif
5,4
Rýchlosť lode (m.s-1)
5,35
p<0,01
5,3
5,25
5,2
5,15
5,1
5,05
ľahký dvojskif
dvojskif
Obr. 3. Rýchlosť lode dvojskif.
Dvojskif
40
Frekvencia záberov (1/min)
39
n. s.
38
37
36
35
34
33
32
31
30
dvojskif
ľahký dvojskif
Obr. 4. Frekvencia záberov dvojskif.
Výsledky potvrdili rozdiely v rýchlosti v prospech ,,ťažkých hmotnostných kategórií“, ktoré
sú známe.
Vo frekvencii záberov neboli zistené rozdiely medzi disciplínami ľahkých váh a bez
obmedzenia hmotnosti ani v disciplíne skif ani dvojskif. Toto zistenie je prekvapujúce, lebo
na základe skúseností a pozorovaní na pretekoch rôznej úrovne je rozšírený názor, že nielen
rýchlosť lode ale aj frekvencia záberov je ovplyvnená hmotnostnou kategóriou. Tento názor
vychádza okrem iného z toho, že ľahkí veslári ktorí sú väčšinou nižšieho vzrastu oproti
pretekárom bez obmedzenia hmotnosti majú aj kratšie končatiny, z čoho vyplýva menšia
dĺžka záberu a tento hendikep sa snažia korigovať práve pomocou zrýchlenia frekvencie
záberov (napríklad úpravou dĺžky vesla a vnútornej páky vesla). Nepotvrdením tohoto
predpokladu sa zvyšuje dôležitosť správneho individuálneho nastavenia lode a vesiel, čo
umožňuje udržať optimálnu frekvenciu každému pretekárovi resp. posádke.
ZÁVER
V našej práci sa potvrdil vplyv hmotnostnej kategórie na rýchlosť lode v prospech
pretekárov bez obmedzenia hmotnosti. V skife bol tento rozdiel 0,17 m.s-1 (p<0,001) a v
dvojskife 0,08 m.s-1 (p<0,01) v prospech pretekárov “ťažkých váh”. Porovnaním frekvencie
258
záberov sa nepreukázala štatistická významnosť vplyvu hmotnostnej kategórie ani pri jednej
disciplíne. Priemerná frekvencia záberov v skife je 35,0 záberov za minútu a v ľahkom skife
35,6 záberov za minútu počas 2000 metrovej trate a tento rozdiel nie je štatisticky významný.
Takisto nie je štatisticky významný ani rozdiel medzi dvojskifmi ktorých priemerná
frekvencia dosiahla hodnotu 37,2 záberov za minútu a ľahkými dvojskifmi ktoré na
vybraných podujatiach veslovali priemernou frekvenciou 37,1 záberov za minútu. Z týchto
zistení vyplýva dôležitosť individuálneho nastavenia parametrov majúcich priamy vplyv na
prenos aktívnej sily veslára na pohon lode čo okrem iného umožnuje aj udržanie optimálnej
frekvencie záberov bez ohľadu na hmotnostnú kategóriu.
LITERATÚRA
BAČA, J, CSc.: Veslovanie. prvé vydanie. Bratislava: Rektorát Univerzity Komenského,
1968. s. HUDEČKOVÁ, S a kol..: Metodický dopis. Jednotný tréninkový systém veslování.
Praha: ÚV ČSTV, 1981. s.4.- 5.
BARTÁKOVÁ, S.: Veslování, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964
PANUŠKA, P.: Kriteria pro zařazení do reprezentačního výběru v kategoriích sen B. Praha:
Český veslařský svaz, 2012
http://www.worldrowingmagazine.com/fisarulebook/2011#pg62
http://original.worldrowing.com/fisa/organisation/national-federations
http://original.worldrowing.com/fisa/resources/rule-books
SPEED OF BOAT IN ROWING DEPENDING ON WEIGHT CATEGORIES AND
STROKE RATE
Peter SCHICKHOFER, Michal CLEMENTIS
Department of Sport Kinantropology, Faculty of Physical Education and Sports,
Comenius University in Bratislava, Slovakia
SUMMARY In this thesis we focus on the impact of weight category of elite rowers,
especially in disciplines men single scull and men double scull on the boat speed and stroke
rate on 2000 meters track. Data were analyzed from the results of GPS measurements for top
events such as the World Cup and the World rowing Championships. In our work confirmed
the effect of weight category on the speed of the boat with the benefit of competitors without
weight limits. In the single scull, the difference was 0.17 m.s-1 (p <0.001) and in the double
sculls 0.08 m.s-1 (p <0.01) in favor of competitors 'heavy weights', but the difference in the
stroke rate in different weight categories was not statistically significant.
Key words: rowing, stroke rate, boat speed, weight category.
259
DETERMINANTY VÝKONU VO VRCHOLOVOM VESLOVANÍ
Peter SCHICKHOFER
Katedra športovej kinantropológie, Fakulta telesnej výchovy a športu, Univerzita
Komenského v Bratislave, Slovenská republika
REZUMÉ Cieľom práce bolo zistiť vzťah medzi vybranými testami výkonnosti a výkonom
na 2000 m na veslárskom trenažéri. Výsledky porovnania viacerých testov ukázali, že
najtesnejší vzťah k výkonu na 2000 m na veslárskom trenažéri má test na 5000 m, test na 60
sekúnd a jednorazové maximum v drepe.
Kľúčové slová: veslársky trenažér, testovanie výkonnosti
ÚVOD
Vo veslovaní sú športovci testovaní kvôli zisteniu ich indiviuálnej, momentálnej
výkonnosti a na posúdenie zmien výkonu v priebehu sledovaného obdobia. Na tento účel sa
používajú veslárske trenažéry, ktoré sú vhodným diagnostickým prostriedkom bez ohľadu na
vek, pohlavie a úroveň výkonnosti. Najčastejšie používaným testom je maximálny test na
2000 m čo je oficiálna vzdialenosť veslárskych pretekov.
Veslovanie patrí do skupiny silovo-vytrvalostných športov. Vykonáva sa cyklickou
štruktúrou pohybu. Súťaží sa na trati dlhej 2000 metrov v priemerných rýchlostiach lodí od
4,5 do 5,5 m.s-1 v závislosti od typu lode a disciplíny. Trvanie výkonu sa pohybuje od 5 min.
40 sek. do 9 min. pri počte záberov od 200 – 250 v závislosti od disciplíny a kategórie (muži,
ženy, juniorský vek, ľahké a ťažké váhy). Frekvencia záberov je veľmi individuálna a závisí
od vyspelosti a pripravenosti posádok a pohybuje sa od 30 do 48 záberov za minútu. Srdcová
frekvencia je približne 190 úderov za minútu, spotreba kyslíka sa pohybuje medzi 6000 až
6500 mililitrov za minútu, VO2max 65-70 mililitrov na kilogram telesnej hmotnosti (Mader,
1986). Úroveň laktátu (La) po skončení preteku na 2000 metrov je v rozmedzí 10 až 21
mmol.l-1 a pH krvi je 7,0 – 6,85 čo je tiež hranica fyziologickej tolerancie acidózy (Hartmann,
2005).
Rôzni autori (Hagerman 1971, Jackson 1976, Adam 1977, Mader 1977, Hartmann
1996, Secher 2000, Janssenn 2001, Nolte 2001) sa zhodujú v tom, že väčšina energie (7080%) je počas športového výkonu vo veslovaní získavaná aeróbnym spôsobom a omnoho
menšia časť je dodávaná za pomoci anaeróbneho laktátoveho systému (15%) a len malá časť
(5%) je dodávaná anaeróbne alaktátovo. Pre veslársky výkon sú teda dôležité nasledovné
pohybové schopnosti (Hollmann, 1988): celková a lokálna aeróbna vytrvalosť, dynamická
sila, pohybová koordinácia, ohybnosť, anaeróbna vytrvalosť.
S ohľadom na uvedenú charakteristiku športového výkonu vo veslovaní a snahu presnejšie
popísať vzťahy medzi uvedenými schopnosťami je potreba posúdiť aj silové schopnosti
horných a dolných končatín a takisto aj ďalších často používaných testov na veslárskom
trenažéri.
CIEĽ
Cieľom práce bolo zistiť vzťah medzi vybranými testami výkonnosti a výkonom na
2000 m na veslárskom trenažéri.
260
METODIKA
Sledovania sa zúčastnilo 27 veslárov (vek 20,5 + 2,13 roku, výška 185,7 + 6,51 cm,
hmotnosť 81,2 + 10,5 kg). V období na začiatku prípravného obdobia (november) absolvovali
batériu testov: príťah v ľahu na lavičke, drep, maximálny test na veslárskom trenažéri v trvaní
60 sekúnd a na vzdialenosti 2000 a 5000 metrov.
Testy príťah v ľahu na lavičke a drep boli zamerané na zistenie maximálnej sily,
zaznamenávali sme najväčšiu hmotnosť ktorú proband zodvihol s presnosťou 2,5 kg.
Testy na veslárskom trenažéri boli vykonávané na veslárskom trenažéri Concept 2 model D a
zaznamenávali sme priemerný výkon za sledovaný úsek a v prípade testov na 2000 a 5000
metrov aj čas.
Testovanie bolo rozložené do 2 dní, prvý deň absolvovali probandi testy príťah v ľahu na
lavičke, drep a 2000 metrov na veslárskom trenažéri. Druhý deň absolvovali 60 sekúnd a
5000 m na veslárskom trenažéri.
VÝSLEDKY A DISKUSIA
Získané údaje z jednotlivých testov sú prezentované v tabuľke 1.
Tabuľka č. 1: Výsledky testov
n=27
5000 m (W) 2000 m (W)
60" (W)
Príťah (kg)
Drep (kg)
Priemer
279,8
333,8
557,3
82,4
110,6
Smerodajná
odchýlka
55,3
73,6
100,6
13,5
31,2
Pre lepší obraz o úrovni výkonnosti sledovaného súboru uvádzame, že hodnoty výkonu na
5000 a 2000 metrov na veslárskom trenažéri zodpovedajú časom 18:04,8+1:12,6 na 5000
resp. 6:50,5+31,1 na 2000 m.
Z výsledkov uskutočnených meraní a antropometrických ukazovateľov sme vytvorili
korelačnú maticu (tab. 2).
Tabuľka č. 2: Porovnanie výsledkov jednotlivých testov (Pearsonova korelácia)
5000 m
5000 m
2000 m
60"
príťah
drep
hmotnosť
1
2000 m
0,98701†
60"
0,84839†
0,89182†
príťah
0,43607*
0,51664**
0,62499†
drep
0,60477†
0,66253†
0,73333†
0,56314*
hmotnosť
0,50593**
0,54352**
0,59371**
0,62189†
1
1
261
1
1
0,49063**
1
výška
výška
0,35006
0,33298
0,18875
-0,08533
-0,24067
0,37744
1
* p<0,05
** p<0,01
† p<0,001
Výsledky meraní sme porovnali aj s výškou a hmotnosťou probandov a ukázala sa veľmi
tesná súvislosť medzi hmotnosťou a výsledkami všetkých testov. Najmä pri teste na 5000 m
by malý podiel aktívnej telesnej hmoty pôsobil kontraproduktíve, z našich výsledkov teda
usudzujeme že vysoko štatisticky významná kladná korelácia svedčí skôr o vysokom podiele
aktívnej telesnej hmoty. Celková hmotnosť a podiel aktívnej telesnej hmoty sú často
popisované ako dôležité antropometrické predpoklady výkonnosti (Russel 1998, Cosgrove
1999, Jürimäe 2000). Napríklad Cosgrove (1999) uvádza, že aktívna telesná hmota má
najvyššiu koreláciu (r=0,85) s priemernou rýchlosťou v teste na 2000 m na veslárskom
trenažéri.
Vzťah výkonu na 2000 m bol najtesnejší (p<0,001) s výkonom na 5000 m (r=0,9870), 60
sekúnd (r=0,8484) a drepom (r=0,8918). Takýto výsledok sme očakávali, výrazne najvyšší
korelačný koeficient výkonov na 2000 a 5000 m je potvrdením prevažne aerobneho chrakteru
veslárskeho výkonu na 2000 metrov tak ako to uvádza množstvo autorov (Hagerman 1971,
Jackson 1976, Adam 1977, Mader 1977, Hartmann 1996, Secher 2000, Janssenn 2001, Nolte
2001).
Zaujímavá je tesná závislosť (p<0,001) testu drep so všetkými tromi testami na veslárskom
trenažéri 5000 m (r=0,6048), 2000 m (r=0,6625), 60 sekúnd (r=0,7333). Potvrdzuje to
význam sily dolných končatín na výkon vo veslovaní, ktorý je síce všeobecne uznávaný ale
nie vždy v praxi braný s dostatočnou vážnosťou.
Naproti tomu test príťah má najvyššiu významnosť (p<0,001) iba s testom na 60 sekúnd na
trenažéri (r=0,6250) čo je vysvetliteľné tým, že pri takomto krátko trvajúcom zaťažení sa
vesluje vysokou frekvenciou pri ktorej sa horné končatiny zapájajú oveľa výraznejšie ako pri
dlhšie trvajúcich výkonoch.
Táto štúdia je snahou prispieť k vysvetleniu špecifických vzťahov ukazovateľov výkonnosti
a iných vzdialeností ako 2000 m na veslárskom trenažéri, pretože táto oblasť je v dostupnej
literatúre málo zastúpená. Výsledky tejto štúdie musia byť interpretované s
opatrnosťou, pretože výsledky sú platné iba pre veslárov mužov ťažkej váhy
a nie úplne špičkovej výkonnosti. Pre použitie týchto závislostí medzi
jednotlivými ukazovateľmi výkonnosti aj v iných skupinách veslárov (ženy,
juniori, ľahké váhy) je potrebné overiť ich platnosť na primeraných
skupinách. Je treba tiež poznamenať, že tieto závislosti, resp. predpoklady
výkonnosti sú závislé od použitých testov motorických schopností.
Výsledky potvrdili potrebu rozvoja aerobných schopností pre dosiahnutie dobrého výkonu na
2000 m na veslárskom trenažéri. Prenos týchto schopností z veslovania na trenažéri na
veslovanie v lodi je priamy a bez problémov môžu byť ihneď využívané. Aj keď je tento
prenos kondičných schopností medzi trenažérom a veslovaním na lodi známy, pre
tréningovú prax je to potvrdenie dôležitosti zamerania sa na ich neustály rozvoj.
262
ZÁVERY
Výsledky práce ukázali, že pre výkon na 2000m na veslárskom trenažéri je z nami sledovaných
testov najdôležitejší výkon na 5000 m. Potvrdzuje to dôležitosť rozvoja v prvom rade aerobných
schopností ktorých úroveň je jeden z veľmi dôležitých faktorov určujúcich výkon vo veslovaní.
Aj keď je tento poznatok všeobecne známy a akceptovaný, práca prispela k overeniu tohto faktu.
Výsledky tejto práce budú použité na ďalšie sledovania s cieľom prispieť k efektívnejšiemu
riadeniu športového tréningu a rastu výkonnosti vo veslovaní.
LITERATÚRA:
ADAM, K.: Rudertraining, Limpert, Bad Homburg, 1977.
COSGROVE, M.J, WILSON, J., WATT, D., GRANT, S.F.:The relationship between selected
physiological variables of rowers and rowing performance as determined by a 2000 m
ergometer test. J Sports Sci 17: 845-852, 1999.
HAGERMAN, F.: Measurement of Oxygen consumption, heart rate and work output during
rowing. Med Sci Sports 3, 155-160, 1971.
HARTMAN, U. – MADER, A.: Physiology of rowing. In: NOLTE, V.: Rowing faster.
Human Kinetics, 9-24, 2005.
HOLLMANN, W.: Allgemeine sportmedizinische Aspekte zum Rudern. In: Rudern
Sportmedizinische und sportwissenschaftliche Aspekte. Springer-Verlag, 1988.
JACKSON, R.: Aerobic demands of rowing in two Olympic oarsman. Med Sci Sports 8, 168177, 1976.
JANNSENN, P.: Lactate Threshold Training. Champain: Human Kinetics, 2001.
JÜRIMÄE, J., MÄESTU, J., JÜRIMÄE, T., PIHL, E.: Prediction of rowing performance on
single scull from metabolic and anthropometric variables. J Hum Mov Stud 38: 123-136,
2000.
MADER, A.: Zur Bedeutung der Stoffwechselleistungsfähigkeit des Elitruders in Training
und wettkampf. In: Informationen zum Training: Ausdauertraining, Supplement to
Leistungssport 9, 8-62, 1977.
MADER, A.: A theory of the metabolic origin of “anaerobic threshold”. Int. J Sports
medicine 7, 45-65, 1986.
NOLTE, V.: Rowing faster. Human Kinetics, 3-9, 2001.
RUSSEL, A.P., Le Rossignol, P.F., Sparrow, W.A.:Prediction of elite schoolboy 2000 m
rowing ergometer performance from metabolic, anthropometric and strength variables. J Sport
Sci 16:749-754, 1998.
SECHER, N.H: Rowing. In: Endurance in sport. Shephard R.J. and Astrand P.O., eds.
Oxford: Blackwell Science,.2000. 836-843.
DETERMINANTS OF PERFORMANCE IN THE TOP ROWING
Peter SCHICKHOFER
Department of Sport Kinantropology, Faculty of Physical Education and Sports,
Comenius University in Bratislava, Slovak republic
SUMMARY: Aim of the study was to identify relationship between selected performance test
and 2000 m time trial on the rowing ergometer. The results of multiple comparison
tests showed, that the closest relation to performance in 2000 m on the rowing ergometer has
test 5000 m time trial, 60 second maximal power test and 1RM in squat.
263
KEY WORDS: rowing ergometer, performance testing
264
ZMĚNY ANTROPOMETRICKÝCH UKAZATELŮ V PREVENCI
METABOLICKÉHO SYNDROMU – KAZUISTIKY
Pavol SEMAN
Katedra podpory zdraví, Fakulta sportovních studií MU, Brno, ČR
REZUMÉ Práce se zabývá významem primární prevence proti stále se rozšiřujícímu
metabolickému syndromu. Cílem naší práce bylo popsat změny vybraných antropometrických
ukazatelů metabolického syndromu u probandů participujících na projektu „Možnosti ovlivnění
faktorů metabolického syndromu pomocí komplexu intervenčních činitelů“. Výzkumný soubor
se skládal z 16 osob, 7 mužů a 9 žen, které měly predispozice ke vzniku metabolického
syndromu. Intervenční program byl složen z pohybové aktivity, kdy řízená pohybová jednotka
byla jednou týdně po dobu 90 minut v podobě kruhového tréninku, dále výživového
poradenství a kognitivně – behaviorální terapie, jejichž konzultace probíhaly v třítýdenních
intervalech. Intervenční program trval 4 měsíce a dokončilo ho 7 žen. K redukci váhy došlo
pouze u 3 z těchto 7 žen, kdy pouze u jedné se jednalo čistě o redukci tuku.
Klíčová slova metabolický syndrom, intervenční program, pohybová aktivita, kognitivně –
behaviorální terapie, výživové poradenství
ÚVOD
Metabolický syndrom je pojmem, který se stává čím dál více diskutovaným tématem
nejen mezi odborníky, ale i v běžné populaci. Dnes už si je většina lidí vědoma spojitosti mezi
metabolickým syndromem a civilizačními chorobami, tedy nemocemi, které mají v populaci
vysoký výskyt a jsou vázány na životní styl. Jak ale můžeme vidět z výsledků WHO, kdy více
než 9 milionů lidí pod hranicí 60 let umírá ročně na chronická neinfekční onemocnění, pouze
uvědomění nestačí. Člověk musí přebrat zodpovědnost za svůj životní styl, protože přidružená
onemocnění metabolického syndromu nejenže způsobují předčasná úmrtí, ale i zásadním
způsobem ovlivňují kvalitu života. Patří sem například obezita, diabetes mellitus 2. typu,
hypertenze a mnoho dalších. Navíc, Česká republika patří ve srovnání s ostatními evropskými
zeměmi k zemím s nejvyšším výskytem těchto onemocnění. Vzhledem k těmto faktům, je
velice důležitá primární prevence, tzn. předcházení vzniku těchto onemocnění. Toto řešení se
zdá být, jak z lidského, tak z ekonomického hlediska jedním z nejúčinnějších.
CÍL
Naším cílem bylo popsat změny vybraných antropometrických ukazatelů
metabolického syndromu po působení komplexu intervenčních činitelů u skupiny osob, které
mají vzhledem k svému životnímu stylu predispozice k vzniku metabolického syndromu.
Tento komplex se skládal z pohybové aktivity, kognitivně behaviorální terapie a
výživového poradenství. Vliv těchto intervencí, jako samostatných činitelů, na metabolický
syndrom je už mnohokrát popsán. My se však zaměříme na popis změny antropometrických
ukazatelů metabolického syndromu po působení všech tří činitelů najednou. Je důležité zmínit,
že tato práce byla součástí projektu „Možnosti ovlivnění faktorů metabolického syndromu
pomocí komplexu intervenčních činitelů“. Naše práce se vztahuje pouze ke změnám tělesného
složení probandů a vybraným antropometrickým ukazatelům metabolického syndromu.
Nepodílela se na tvorbě intervenčního programu a nehodnotí všechny ukazatele, které byly
v projektu sledovány.
265
VÝZKUMNÝ SOUBOR A METODY
Výzkumného šetření se zúčastnili zaměstnanci Obecního úřadu v Tišnově. Vzhledem
k sedavému charakteru práce na radnici, se jednalo o osoby s predispozicí k výskytu
metabolickému syndromu. Jednalo se o 16 osob, z nichž bylo 7 mužů a 9 žen, ve věku od 23
do 51 let. Všichni do intervenčního programu vstupovali dobrovolně a souhlasili s uveřejněním
zjištěných dat. Nikdo z výzkumného vzorku neprovozoval v době měření pravidelnou
pohybovou aktivitu, ani neměl speciální výživová omezení. V celé skupině byl pouze jeden
diabetik, u kterého byla zároveň naměřena těžká obezita (BMI ≥ 40). Nikomu dalšímu nebyla
kromě nadváhy diagnostikovaná žádna nemoc korelující s indikací metabolického syndromu.
Vybraná skupina měřených osob byla předem seznámena s plánem intervenčního
programu. Dále měla celý intervenční program zdarma. Měření, výživové poradenství i
samotné cvičení probíhalo vždy během jejich pracovní doby tak, aby se vyloučila nežádoucí
rizika ukončení účasti v programu, jako je nedostatek času na cvičení nebo finanční ztráty
během času stráveného konzultacemi a cvičením. Tělocvična, kde cvičební jednotky probíhaly,
byla vybrána v bezprostřední blízkosti Obecního úřadu. I přes všechny tyto skutečnosti
intervenční program úspěšně dokončilo pouze sedm probandů (všechny byly ženy).
Na základě vstupního měření a vyhodnocení dotazníků, zjišťujících výživové a
pohybové zvyklosti probandů, byla indikována následující pohybová aktivita. Účastníci
výzkumu docházeli jednou týdně, vždy ve stejný den a stejnou dobu do tělocvičny v blízkosti
Obecního úřadu, kde absolvovali kruhový trénink složen z 8 stanovišť. Každá cvičební
jednotka (90 min) začínala rozcvičením, následoval samotný kruhový trénink, kde většina
stanovišť obsahovala aerobní cvičení. V závěru hodiny bylo vždy vyhraněno 15 min
věnovaných strečinku. Dále byla účastníkům doporučená další aerobní aktivita (kolo, plavání,
aerobik, atd.) během týdne.
Z dotazníků a osobních rozhovorů byla jednotlivým osobám navržena úprava
stravovacích a každodenních zvyklostí (výživové poradenství a KBT) tak, aby došlo nejen k
redukci hmotnosti, ale i k jejímu udržení po skončení intervenčního programu. Tyto konzultace
se opakovaly v třítýdenních intervalech.
Kromě získávání teoretických vědomostí a informací týkajících se dané problematiky
došlo i k měření vybraných antropometrických ukazatelů metabolického syndromu, kterými
byly hmotnost, BMI, SMM (aktivní tělesná hmota), PBF (procento tuku v těle) a
VFA(množství viscerálního tuku). Právě tyto hodnoty byly sledovány v naší práci.
Obě měření (vstupní i výstupní) probíhala na stejném místě, ve stejnou denní dobu a za
stejných podmínek (stejné přístroje, osoby provádějící měření, atd.). Měřené osoby byly
předem poučeny o vhodném chování před měřením (nepít alkoholické nápoje, kávu, atd.), aby
bylo vyloučeno co nejvíce nežádoucích vlivů, které by mohly ovlivnit výsledky měření.
Všechny námi sledované antropometrické ukazatele metabolického syndromu (tělesná
hmotnost, BMI, množství aktivní svalové hmoty, poměrné množství tukové tkáně a množství
viscerálního tuku) byly měřeny na přístroji InBody 230.
VÝSLEDKY
Vstupní měření proběhlo 11. 10. 2011 a výstupní hodnoty byly získány 3. 2. 2012.
Probandy jsme označili P1 – P7 a v následující tabulce jsou zaznamenány změny jejich
sledovaných antropometrických ukazatelů metabolického syndromu (tab. 1).
Tab. 1 Znázornění změn u sledovaných antropometrických ukazatelů MS
Znázornění změn u sledovaných antropometrických ukazatelů MS
Hmotnost [kg]
BMI
SMM [kg]
PBF [%]
VFA [cm2]
vstup výstup vstup výstup vstup výstup vstup výstup vstup výstup
266
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
74,0
67,9
78,5
84,5
79,5
65,1
73
74,3
62,9
78,6
87,3
78,2
65,1
72,6
25,0
23,0
26,5
28,2
27,5
24,5
24,7
25,1
21,3
26,6
29,2
27,1
24,5
24,5
28,6
27,4
30,6
34,1
28,6
24,5
26,8
29,2
26,4
30,3
33,8
28,6
25,4
26,1
30,5
26,8
30,0
28,2
35,3
31,7
33,5
29,3
23,7
30,9
31,1
34,5
29,3
34,8
78,8
67,7
98,6
107,8
112,5
83
103,2
82,9
67,1
96,8
123,4
116,6
79,1
108,4
V druhé tabulce (tab. 2) jsou průměrné hodnoty dané skupiny před a po intervenci.
Tab. 2 Znázornění změn u sledovaných antropometrických ukazatelů MS celé skupiny
Znázornění změn u sledovaných antropometrických ukazatelů MS celé skupiny
Hmotnost [kg]
BMI
SMM [kg]
PBF [%]
VFA [cm2]
vstup výstup vstup výstup vstup výstup vstup výstup vstup výstup
74,64 74,14 25,63 25,47 28,66 28,54 30,86 30,51
93,1
96,33
Dle výpočtů přístroje InBody 230, jenž pracoval s údaji věku, pohlaví a výšky
měřených jedinců, by normální rozložení váhy naší skupiny žen mělo být v rozmezí od 52,8 do
74 kg. Z toho plyne, že před intervenčním programem nadváhou nebo obezitou trpěly 4 ze 7
zkoumaných žen. Tento stav se nezměnil ani po čtyřměsíčním intervenčním programu.
Normální hodnoty BMI pro měřenou skupinu žen jsou v rozmezí 18,5 – 25. Do
programu vstupovaly 4 ženy s normálním BMI a 3 ženy měly BMI v oblasti odpovídající
nadváze. Po intervenci se tento stav otočil, tedy 4 ženy byly indikovány jako osoby s nadváhou
a pouze 3 měly normální váhu.
Normální množství svalové hmoty pro danou skupinu bylo vypočítáno pomocí přístroje
InBody 230 na 21,7 – 30,2 kg. Těmto hodnotám vyhovovalo při vstupním měření 5 žen a dvě
měly dokonce nadprůměrné množství svalové hmoty. Po intervenčním programu se rozdělení
neměnilo.
Procentuální zastoupení tuku v těle by se mělo v této skupině pohybovat v rozmezí od
18 do 28 %. Do intervenčního programu vstupovala jediná žena s odpovídající hodnotou,
ostatní měly větší zastoupení tuku v těle než jsou ideální hodnoty. Po skončení programu se
hodnotě 28 % přiblížily dvě ženy, ale nakonec v normálním rozložení zůstala pouze jedna.
Při měření VFA je rizikovou hranicí pro vznik metabolických a kardiovaskulárních
onemocnění hodnota 100 cm2. Čím nižší je naměřená hodnota, tím se rizika snižují. Na začátku
intervence patřily do rizikové oblasti 3 ženy. Toto číslo se na konci programu nezměnilo.
Bohužel, dvěma ze tří takto ohrožených žen se toto číslo ještě zvýšilo.
DISKUZE
Cílem naší práce bylo popsat změny vybraných antropometrických ukazatelů
metabolického syndromu u jedinců participujících na projektu „Možnosti ovlivnění faktorů
metabolického syndromu pomocí komplexu intervenčních činitelů“. Nahlédneme-li však na
výsledky měřených antropometrických ukazatelů, žádných velkých úspěchů dosaženo nebylo.
Proč tedy nedošlo k předpokládaným výsledkům, když je obecně známo, že jednotlivě nebo
v různých kombinacích zvolení intervenční činitelé úspěšní jsou?
První možností je skutečnost, že nedošlo u probandů k úpravám výživových zvyklostí.
To, že v dotaznících odpovídali kladně na změny provedené v jejich jídelníčku, ještě
neznamená, že tomu tak opravdu bylo. Navíc tuto domněnku potvrzují hodnoty získané při
druhém měření. K redukci hmotnosti došlo pouze u 3 ze 7 měřených osob, kde pouze u jediné
z těchto žen se jednalo čistě o tukovou složku. U druhé z této trojice se jednalo z 20 %
267
o svalovou hmotu a u poslední šlo dokonce výhradně o redukci svalů, kdy daná osoba navíc
tukovou tkáň během intervence získala.
Výše popsané výsledky měření nás odkazují na roli pohybové aktivity jako jednoho
z intervenčních činitelů v tomto výzkumu. Zde se také ukazuje další z možných příčin dosažení
takových výsledků, jaké byly naměřeny. Probandům byla zajištěna jedna cvičební jednotka
týdně pod dozorem vyškoleného cvičitele. Dále jim byla doporučena pohybová aktivita, a to
buď v komerčních pohybových studiích (aerobik, spinning, aqua-aerobik, atd.) nebo
samostatná činnost (delší vycházky, jogging, plavání, kolo, atd.). Účastníci výzkumu tedy
cvičili pod dozorem pouze jednou týdně, kde navíc absence nevyžadovaly žádných omluv. Za
předpokladu, že se zkoumané osoby zhostily další pohybové aktivity, stejně jako úpravy
výživových zvyklostí, můžeme počítat pouze s jedinou cílenou aerobní aktivitou za týden. A to
je velice málo, zvláště při redukčním programu, kde je snaha o dosažení záporné energetické
bilance.
Dalším faktorem, který mohl ovlivnit výsledky výzkumu je období, ve kterém
intervenční program probíhal. Délka výzkumu je jistě dostatečná na prokázání pozitivního
působení zvoleného komplexu intervenčních činitelů, ale roční doba, do které byl tento
výzkum zařazen zcela ideální není. A to z toho důvodu, že obsahuje nejen poměrně dlouhé
období Vánoc, kdy na dobu tří týdnů bylo cvičení přerušeno, ale i fakt, že obecně o Vánocích
dochází k zvýšené konzumaci potravin s vyšším obsahem tuku. Musíme brát tedy v úvahu
možnost, že to, co bylo zredukováno před zmíněnými svátky, během Vánoc bylo získáno zpět.
I přes neúspěch intervenčního programu, z pohledu pozitivního ovlivnění
antropometrických ukazatelů metabolického syndromu, jsme dosáhli zvoleného cíle této práce,
kterým bylo popsat změny vybraných antropometrických ukazatelů metabolického syndromu u
jedinců participujících na výše uvedeném projektu.
Uvádíme zde i doporučení pro intervenční programy, která vyplývají z výsledků našeho
měření:
1. intervenční program by neměl být zdarma, vzhledem k motivačnímu faktoru
peněz,
2. zvolené období pro konání programu by nemělo zahrnovat delší svátky nebo
časové úseky, kde hrozí přerušení intervence,
3. odborně vedené cvičební jednotky by měly být minimálně dvě v průběhu
jednoho týdne,
4. intervence v úpravě a kontrole výživových zvyklostí by měla probíhat ideálně
jednou týdně.
ZÁVĚR
Cíl naší práce, popsat změny vybraných antropometrických ukazatelů metabolického
syndromu u jedinců participujících na projektu „Možnosti ovlivnění faktorů metabolického
syndromu pomocí komplexu intervenčních činitelů“, byl splněn. Podle dosažených výsledků
bylo zjištěno, že zvolený komplex intervenčních činitelů nebyl dostatečný na to, aby došlo
k pozitivním změnám u sledovaných antropometrických ukazatelů. Původní myšlenka
projektu, spojení právě těchto tří intervenčních činitelů (pohybové aktivity, KBT a výživového
poradenství) je podle nás dobrá, je však potřeba použít intenzivnější program než ten, který byl
indikován naší výzkumné skupině.
Tato práce se pokoušela vycházet z všeobecně známých principů prevence
metabolického syndromu. Pracovala se sedmičlennou skupinou probandů, kteří vzhledem ke
své profesi mají predispozice ke vzniku metabolického syndromu. Nikomu z nich v době
výzkumu metabolický syndrom diagnostikován nebyl, ale většina z účastníků už trpěla
nadváhou. Praktickým přínosem této práce nechť jsou doporučení, která jsou popsána výše.
268
LITERATURA
SEMAN, P. (2012). Možnosti ovlivnění faktorů metabolického syndromu působením
komplexu intervenčních činitelů. Nepublikovaná diplomová práce, Masarykova Univerzita,
Brno.
CHANGES IN ANTHROPOMETRIC INDICATORS IN THE PREVENTION OF
METABOLIC SYNDROME – CASE REPORTS
Pavol SEMAN
Department of health promotion, Fakulty of Sports Studies, Masaryk University, Brno,
Czech republic
SUMMARY The diploma thesis deals with the importance of primary prevention of
metabolic syndrome. The aim of our study was to describe changes in selected anthropometric
indicators of metabolic syndrome in probands participating in the project " Possibilities of
influencing factors of the metabolic syndrome by the complex of intervention factors". The
sample consisted of 16 people, 7 men and 9 women with a predisposition to the metabolic
syndrome. The intervention program included physical activity, nutritional counseling and
cognitive - behavioral therapy. The intervention program lasted 4 months and 7 women
completed it. The weight loss occurred in only 3 of these 7 women, when only in one case was
pure fat reduction.
Key words metabolc syndrome, intervention program, physical aktivity, nutritional
counseling, cognitive – behavioral therapy
269
POROVNÁNÍ HODNOT IN-BODY MUŽŮ A ŽEN PO 3MĚSÍČNÍM SILOVĚKONDIČNÍM TRÉNINKU
Petra SLÁMOVÁ
Masarykova Univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra atletiky, plavání a sportů
v přírodě, Brno, Česká Republika
RESUMÉ Práce se zabývá aplikací cvičební jednotky napomáhající ke změně složení těla.
Pro výzkum bylo prioritou měření bioimpedanční metodou, která nám zajistila výsledky
počátečních, průběžných i závěrečných hodnot především zaměřené na rozložení a množství
svalové a tukové hmoty. Mnozí z testovaných osob trpěli nadváhou nebo i obezitou I. a II.
stupně dle obecného vzorce Body Mass Index a nedostatkem aktivní hmoty těla. Tato řízená
skupinová pohybová jednotka byla prováděna dvakrát týdně po dobu 90 minut. Specificky
zaměřený cvičební program vytrvalostního charakteru byl rozdělen na kondičně – silovou část
a část aerobního zatížení. Výzkumný soubor se skládal z 10 osob mužského a ženského
pohlaví, kteří se zúčastnili experimentu především z důvodů zpevnění těla a redukce tukové
hmoty. Tento výzkum probíhal po dobu 3 měsíců a všichni zúčastnění úspěšně program
dokončili.
Klíčová slova Fitness, složení těla, redukce tuku, svalovina, pohybová aktivita, aerobní
zatížení, intenzita
ÚVOD
POSILOVACI PROGRAM
Požadavek nové koncepce cvičení ve fitness vychází nejen z rychlého vývoje této
oblasti, ale také ze změny spektra návštěvníků fitness center a jejich motivace k této aktivitě.
Zatímco dříve převládaly motivy kondiční a estetické (změna tvaru těla ve smyslu zvýšení
podílu svalové hmoty a redukce podkožního tuku), v současné době u řady návštěvníků
fitness center nabývají na váze motivy zdravotní (prevence a terapie bolestí zad, prevence a
terapie civilizačních onemocnění apod.), cvičení se stává součástí životního stylu s důrazem
na jeho psychohygienický antistresový význam.
Nová pojetí posilovacích cvičení vychází vzhledem k tomuto faktu nejen z metodiky
kulturistického tréninku, ale také z fyzioterapie, kineziologie, neurofyziologie,
tělovýchovného lékařství, psychosomatiky a dalších oborů.
Posilovací program má tu výhodu, že ve fitness tréninku je možnost individualizace.
Trénink je sestavován pro každého klienta zvlášť a „na míru“. Záleží na klientovi, zda chce
zvětšit objem, zlepšit kondici, nebo redukovat tuk. Vše je přizpůsobováno a případné
nedostatky jsou během cvičení upravovány a dolaďovány. Dle vlastního uvážení si
upravujeme při tréninkové jednotce hmotnost pomůcek a volíme takové metody, které
umožňují splnit naše vytyčené cíle.
TĚLESNÁ SKLADBA A METODY JEJÍHO MĚŘENÍ
Působení tělesné zátěže na lidský organismus je ze somatometrického hlediska
posuzováno hlavně změnami frakcionace tělesné hmotnosti- především úbytku tukové a
nárůstu svalové frakce. Úroveň jednotlivých frakci (komponent) celkové tělesné hmotnosti
rovněž vypovídá o aktuálním zdravotním stavu a výživě. Pravidelné sledování tělesného
složení může bát využito k monitorování efektivity pohybového zatížení, ke sledování
270
vhodně či nevhodně zvolených tělesných cvičení při snaze o úpravu tělesné hmotnosti.
Informace o proporcionalitě lidského těla, konstituce a tělesné složení považujeme za jednu
z důležitých komponent zdravotně orientované zdatnosti. Stavba těla, tělesné složení a
tělesné rozměry jsou podstatnými faktory motorické výkonnosti a fyzické zdatnosti.
Díky zadaným údajům na bioimpedančním přístroji In-Body (tab. 1) uvádí o měřené
osobě (výška, pohlaví a věk)i doporučené hodnoty (normální rozmezí) a mnoho dalších
informací.
Tab. 1 Ukázka jedné z částí naměřených hodnot přístrojem In-Body
HIIT – SILOVĚ - KONDIČNÍ TRÉNINK
High Intensity Interval Training, tedy intervalový trénink s vysokou intenzitou. Cvičební
jednotka spočívá ve střídání vysoké až maximální intenzity s pasivním odpočinkem a
standardní doba provádění HIIT se pohybuje od několika málo minut až po několik málo
desítek minut. Celá tréninková jednotka včetně rozcvičení a závěrečného uklidnění- strečinku
pak může dosáhnout kolem 15 – 30 minut. Optimální poměr mezi maximální a nižší
intenzitou je 1:2 (např. 30 sekund sprintu, následovaný 60 sekundami chůze), přičemž
pokročilejší a zdatnější jedinci mohou zvolit poměr 1:1. Celkový počet těchto intervalů je
individuální, dle Tabaty (1996) se jich doporučuje provádět 7 – 10. Pro začínající jedince se
doporučuje poměr intenzity 1:3. Při tréninku s vysokou intenzitou se spotřebuje více celkové
energie, než pro trénink s nízkou intenzitou. Spornou záležitostí je, že při vysoko-intenzivním
tréninku je čerpána energie z anaerobního krytí, což není účinné pro spalování tuků. Proto se
doporučuje pro úbytek tukové hmoty aktivity s nižší intenzitou (aerobní krytí), při kterém se
sice spotřebuje méně energie, ale zato se čerpá z glykogenu a tuku. HIIT však využívá obou
metod, takže nejen, že spotřebujete velké množství energie, ale zároveň zapojí i aerobní
metabolismus. Při spálení většiny zásob glykogenu při vyšší intenzitě zátěže se totiž po
zbytek dne tělo vyživuje právě z tukových zásob. A při výkonu nízkou intenzitou se zase tuky
spalují přednostně. Nejefektivnější jsou proto krátké intenzivní aerobní fáze, které znamenají
v součtu stejný výdej energie jako delší trénink, ale stojí méně času. Dle Dardena (2004) to
byl Arthur Jones, vynálezce zařízení Nautilus, který jako první zjistil, že krátké, intenzivní
cvičení může dosáhnout lepších výsledků než dlouhý, aerobní (např. objemový) trénink.
Intervalový trénink je často používaný u anaerobního tréninku a aerobního tréninku vysokou
intenzitou. Hlavním přínosem této metody je možnost prodloužit čas tréninku na efektivní
hladině zatížení. Intervalový trénink se ale dá provádět velkým množstvím způsobů. Intenzita
zátěže a poměr mezi dobou práce a dobou odpočinku určuje, do jaké oblasti bude patřit
primární efekt provádění tréninku. Intenzita anaerobního tréninku je obecně velmi vysoká.
Trénuje se intervalově a efekt je lokální - účinky se projeví jen ve svalech, které jsou zapojené
do pohybu. HIIT využívá vysoce intenzivní trénink a umožňuje produkovat ještě větší
svalovou hmotu a sílu v kratším čase a získat tak maximální výsledky v tréninkové jednotce.
Tento vysoce účinný, osvědčený přístup umožňuje sportovcům dosahovat těch nejvyšších
271
výsledků v extrémně časově efektivním tréninku. Tento typ zatížení ovšem není vhodný pro
nesportující populaci vzhledem k jeho fyzické náročnosti.
CÍL
Cílem projektu je porovnat efekt tréninkové metody vytrvalostního zatížení rozdílné
intenzity z hlediska redukce tukové složky a růstu svalové hmoty jedince.
VÝZKUMNÝ SOUBOR A METODY
Výběr výzkumného souboru bylo řízené a zúčastnilo se jej 10 osob z toho 5 mužů a 5
žen. Testované osoby, které se projektu zúčastnily, měly z 55% pouze sedavé zaměstnání,
ostatní spojené s pohybem během pracovní činnosti a jejich věk se pohyboval v rozmezí od 25
do 54 let. Všichni zúčastnění se před zahájením kurzu rekreačně věnovali alespoň jednou týdně
doplňkové sportovní aktivitě (kolo, běh, tenis, plavání, golf, aj). Do tréninkového programu
vstupovali dobrovolně a souhlasili s uveřejněním zjištěných dat. Své zvyklosti, pracovní
vytížení, zdravotní aspekty a jejich postoj k pohybovým aktivitám uvedly v dotazníku, který
jim byl předložen na začátku celého programu. Měření bioimpedančním přístrojem In – Body
R20 bylo provedeno při zahájení kurzu, uprostřed a na závěr. Probandům byly pravidelně
podávány informace ohledně zdravého stravování.
VÝSLEDKY A DISKUZE
Předpokládali jsme, že výsledky mužů budou mnohem výraznější v nárůstu svalové
hmoty a úbytku tukové složky než u žen. Hypotéza se nám potvrdila, jelikož výsledky mužů
se opravdu významně statisticky lišily. U nejvýraznější změny došlo v případě mužů (tab. 2) u
testované osoby 5, kde došlo k nárůstu svaloviny o 2,1kg a úbytku tuku o 13,5kg. Narozdíl u
žen (tab. 3), kde k nejvýznamnějšímu výsledku se procvičila testovaná osoba 2, které nárůst
svaloviny činil 2,1kg a úbytek tukové hmoty 4kg. Což je zajímavé vzhledem ke stejnému
nárůstu aktivní tělesné hmoty oproti pasivní.
Můžeme tedy tvrdit, že u mužů lze i při různém věkovém zastoupení snadněji pracovat
s jejich tělesnou skladnou oproti ženám, kde je velmi odlišný jak přístup k tréninkové
jednotce, tak zde mohou hrát role i hormonální změny, které u mužů nejsou v tak výrazné
míře zastoupeny.
Tab. 2: Testovaní muži
JMÉNO
KG
SVALOVINA (KG)
PŘED
PO
TUK (KG)
PŘED
PO
PŘED
PO
TM 1
96,0
92,5
42,3
43,4
22,2
17,1
TM 2
78,1
76,4
33,1
34,3
18,7
15,7
TM 3
93,2
85,3
42,5
44,1
18,7
8,7
TM 4
95,0
89,2
38,5
38,4
27,7
21,7
87,1
77,0
35,6
37,7
24,8
11,3
TM 5
Tab. 3: Testované ženy
JMÉNO
TŽ 1
TŽ 2
KG
PŘED
75,5
94,5
PO
74,3
89,6
SVALOVINA (KG)
PŘED
PO
25,7
26,4
26,2
28,3
272
TUK (KG)
PŘED
PO
28,5
26,2
40,6
36,6
84,3
83,4
30,7
31,6
37,2
35,7
TŽ 3
62
58,0
23,3
23,4
19,6
18,5
TŽ 4
66,6
64,8
25,2
24,2
20,8
20,5
TŽ 5
ZÁVĚR
In - Body jakožto bioimpedanční analyzátor tělesné skladby je více využívám v dietologii
jako pomocník při léčbě obezity. Po ukončení tohoto výzkumu musíme usoudit, že by měl
patřit jako pomocník nejen dietologům ale především fitness trenérům. Díky kvalitám měření
totiž mohou upravovat tréninkový plán dle výsledků jednotlivých komponent tělesného
složení. Bavíme se tedy o cvičební jednotce v posilovně, jelikož spinning nemůže vynahradit
širokou škálu možností a posilovaných svalů. V této aerobní aktivitě totiž nelze v lekci
uskutečnit tak razantní změny, aby se měnilo tělesné složení tam, kde právě potřebujeme nebo
chceme.
Jistými nežádoucími prvky malý počet výzkumných osob, jejich rozdílné tělesné kompozice a
věkové skupiny s odlišným přístupem ke cvičení, lehkým zdravotním omezením a jejich účast
se pohybovala okolo 83%. Navíc jsme je mohli vést k pozitivním výsledkům pouze v době,
kterou strávili při společném tréninku ve fitness centru. V době kdy nebyli pod naším
dohledem, nemůžeme s určitostí říci, že se drželi správného životního stylu především, co se
týče vyváženého příjmu v závislosti na našem měření.
V první řadě jsme ale opět o krok blíže tomu jak vytvořit ideální tréninkovou jednotku, kterou
budeme postupně zkracovat, ale budeme dosahovat stále stejným výsledkům díky
intervalovému a intenzivnímu zatížení. V tomto výzkumu jsme alespoň několika lidem
z veřejnosti ukázali formu cvičení, kterou mohou provozovat již sami a dopomohli jim
k výrazně lepší tělesné skladbě.
LITERATURA
JASON, L., et al. Two weeks of high-intensity aerobic interval training increases the capacity
for fat oxidation during exercise in women. The Journal of Physiology, 2006
RIEGEROVÁ, J. a kol. Aplikace tělesné antropologie v tělesné výchově a sportu. 3 vyd.
Olomouc: HANEX, 2006. ISBN 80-85783-52-5
SLÁMOVÁ, P.; Porovnání hodnot Bodystatu ve fitness, Nepublikovaná diplomová práce,
Masarykova Univerzita Brno, 2011
SLÁMOVÁ, P.; Porovnání efektivity vybraných vytrvalostních tréninkových metod na odezvu
metabolismu, podporu spalování přebytečných tukových rezerv a růst aerobní a anaerobní
zdatnosti, Nepublikovaný projekt pro vypracování disertační práce, 2012
TABATA, I., et al. Effects of moderate-intensity endurance and high-intensity intermittent
training on anaerobic capacity and VO2max. In: Med Sci Sports Exerc. 1996, 28(10), s.
1327-1330.
Internetové zdroje:
BIOSPACE [online].
c
2012
[cit2012-04-02].
Dostupná
http://www.biospace.cz/soubory/katalogy-cz/katalog-inbodyr20-cesky.pdf.
na
WWW:
COMPARISON OF IN-BODY VALUES OF MEN AND WOMEN AFTER 3-MONTH
STRENGTH-CONDITIONING TRAINING
Petra SLÁMOVÁ
Masaryk University, Faculty of Sports Studies, Department of athletics, swimming and
outdoor sports activities, Brno, Czech Republic
SUMMARY The work deals with the application of exercise unit conducive to change body
composition. The research was a priority measurement by bioimpedance method that allows us
273
to ensure the results of the beginning, intermediate and final values, primarily focused on the
distribution and growth of muscle and reduction fat mass. Many of the test subjects were
overweight or obese I. by formula Body Mass Index, and the lack of active body mass. This
guided movement unit group was carried out twice a week for 90 minutes. A dedicated training
program endurance character was divided into conditioning - power part and the part of aerobic
load. Research group composed of 10 male and female, who participated in the experiment,
primarily due to strengthening the body and reduce fat mass. This research was carried out for
3-months and all participants successfully completed the program.
Key words fitness, body composition, fat reduction, muscle, physical activity, aerobic load,
intensity.
274
HODNOCENÍ TEMATICKÉHO CELKU KONDIČNÍ CVIČENÍ NA STŘEDNÍ
ŠKOLE
Pavel ŠMELA
Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta telesnej výchovy a športu
RESUME Cílem práce bylo získat zpětnou vazbu experimentální skupiny a zhodnotit
navržený tematický celek kondiční cvičení na středních školách. Dotazovaný soubor tvořili
chlapci a dívky ve věku 16-17 let z Gymnázia Ladislava Saru v Bratislavě, kteří absolvovali
navržený tematický celek kondiční cvičení v rozsahu dvanácti vyučovacích hodin. Výsledky
prokazují edukativní, motivační a formativní účinky zvoleného tematického celku na osobnost
žáka. 82 % chlapců a dokonce 93% dívek motivoval aplikovaný tematický celek k
vykonávání pohybových aktivit ve volnočasových aktivitách. Více jak ½ chlapců i dívek
pocítila subjektivní zlepšení kondice. Cvičení s vlastním tělem se stalo nejoblíbenějším
cvičením u chlapců i dívek. V preferenci pomůcek činky zůstávají doménou chlapců, dívky
inklinují k fitballu.
Klíčové slova: tělesná a sportovní výchova, kondiční cvičení, motivace středoškoláků,
oblíbenost tematického celku
ÚVOD
Tělesná a sportovní výchova má nezastupitelné místo mezi vyučovacími předměty na
základních i středních školách. I když se v současnosti školní tělesná výchova dostává do
pozadí, musíme si uvědomit, že tělesnou výchovou ovlivňujeme zdravotní stav žáka a jeho
péči o zdraví. Zdraví jako nejvyšší postavena kvalita v žebříčku hodnot je prioritou vzdělávací
oblasti Zdraví a pohyb, kam současná školní tělesná a sportovní výchova patří. Při realizaci
pohybových aktivit v tělesné a sportovní výchově bychom měli kromě zdravotního aspektu
vycházet z požadavku zájmu, účinnosti a aktuálnosti obsahu aplikovaného tematického celku.
Tyto nároky splňují kondiční cvičení, které při správné interpretaci a realizaci od erudovaného
a zaníceného pedagoga mohou v žácích vyvolat kromě rozvoje jednotlivých pohybových
schopností i zájem o uskutečňování těchto zdraví prospěšných aktivit nejen ve školní tělesné a
sportovní výchově, ale i v mimoškolních aktivitách.
V oblasti výchovy a vzdělávání pozorujeme nové přístupy. Školní tělesná výchova,
její cíle, úkoly, funkce a obsah, se chápe jako součást přípravy pro život a budoucí povolání,
což z hlediska civilizačních trendů znamená zaměřit pozornost na vytvoření pozitivního
vztahu k pohybu jako jedné z podmínek pro celoživotní aktivitu (Frömel, Novosad, Svozil,
1999). Vaněk (1992) a Sýkora (1994) se ve svých pracích zabývají problematikou školní
tělesné výchovy a zdůrazňují nezbytnost orientovat se i na oblast motivace a respektování
zvláštností žáka. Na tento fakt poukazuje i Kyselovičová (2007), která uvádí, že v současnosti
je potřeba hledat takové formy vyučování, které podnítí zájem žáků a přispějí k vytvoření
trvalého vztahu k tělesné výchově a k sportu vůbec.
Trvale rostoucí variabilita výchovné a vzdělávací činnosti vyžaduje uplatňování a
zlepšování dovedností učitele v realizaci tělovýchovného procesu v oblasti efektivity, aby
proces splňoval své cíle (Peráčková, 2006). Úroveň teoretických poznatků a vědomostí ze
specifického oboru by měla kulminovat na vrcholu současného poznání i proto, že učitel
tělesné výchovy jako jediný z celého pedagogického sboru školy přímo ovlivňuje zdravotní
stav žáka (Peráčková, Chromík, 2001).
VÝSLEDKY A DISKUZE
Po aplikaci dvanáctihodinového tematického celku kondiční cvičení jsme se zajímali o
účinnost tohoto programu na motivační sféru žáka. Také jsme tímto krokem chtěli získat
zpětnou vazbu od žáků o subjektivních pocitech, oblíbenosti programu a shromáždit tak cenné
275
informace a připomínky, které nám mohou sloužit do budoucna k případnému vylepšení
tematického celku. Vzor dotazníku najdete v přílohách.
SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ NAROČNOSTI TEMATICKÉHO CELKU
KONDIČNÍ CVIČENÍ
Žáci zúčastnění na výzkumu hodnotili náročnost tematického celku nejčastěji jako
vyšší s porovnáním s ostatními hodinami tělesné a sportovní výchovy. Při realizaci
tematického celku jsme mohli u žáků vídat vzájemné porovnávání nezvykle propocených
triček doprovázející pocit žízně. Na následující vyučovací jednotky si žáci nosili láhve s pitím
a někteří dokonce i poprvé v životě použili sprchy v prostorách školy.
Obr. 1 Náročnost tematického celku – dívky, chlapci
EDUKACE, MOTIVACE A UČINNOST TEMATICKÉHO CELKU
Další sekce otázek byla zaměřena na získání informací o prospěšnosti tematického celku
vzhledem na edukační a motivační stránku žáka. Také žák nám poodhalil své subjektivní
vnímání kondice po absolvování tohoto programu. Zvláště oceňujeme edukační přínos celku,
který byl dle korespondentů z řad dívek i chlapců stoprocentně účinný v této oblasti. Jestliže
tematicky celek přinesl pro žáky nové informace a možnosti ve cvičeních je zde velký
předpoklad pro motivaci k činnosti i mimoškolní činnosti. Tuto hypotézu nám potvrzuje
vyhodnocení následující otázky týkající se ovlivnění tematickým celkem k pohybové aktivitě
po skončení vyučování.
Myslíš si, absolvovaný tematický Tě obohatil a přinesli nové informace a možnosti ve cvičení?
Obr. 2 Edukační stránka tematického celku kondiční cvičení
Ovlivnil Tě tento tematický celek, aby si cvičil i po skončení vyučování?
276
Obr. 3 Motivační stránka tematického celku kondiční cvičení
Po absolvování tematického celku Tvůj subjektivní pocit úrovně kondice je?
Obr. 4 Subjektivní pocit kondice po absolvování tematického celku kondiční cvičení
PREFEROVANÉ POMŮCKY A OBLÍBENOST KONDIČNÍCH CVIČENÍ
Při realizaci tematického celku kondiční cvičení měli žáci možnost si vyzkoušet cvičit
s řadou pomůcek. Některé pro ně byly dostatečně známe a setkali se s nimi v minulosti, řada
inovačních pomůcek, které se v současnosti používají nejen ve sportovní přípravě, však byla
pro žáky velkou neznámou. Po krátkém popisu a prezentaci inovačních pomůcek jsme je
zařadili do vyučovací jednotky, tak aby každý žák měl možnost si danou pomůcku vyzkoušet.
Při označování odpovědí měl respondent možnost označit až tři favorizované pomůcky.
Z výsledků bychom mohli vyzdvihnout překvapující poznání, že chlapci nepreferují činky ale
cvičení s vlastním tělem a dívky jsou nakloněny více používaní instabilních pomůcek jako
chlapci.
Nepředpokládali jsme velkou oblíbenost kondičních cvičení u žáků, a proto nás
výsledky překvapily. U dívek se většina dotázaných svěřila, že aplikované kondiční cvičení je
bavily a přinesli emocionální uspokojení. Stejně tomu bylo i skoro u polovice dotázaných
chlapců. Další potěšující skutečností je fakt, že si žáci uvědomují, i když je cvičení
kondičního typu nebavilo, že i takovéto cvičení je zapotřebí praktikovat z důvodu udržení a
ochrany zdraví.
277
Obr. 5 Preferované pomůcky
Absolvované kondiční hodiny:
Obr. 6 Oblíbenost absolvovaného tematického celku kondiční cvičení
LITERATURA
VANĚK, M. 1992. K motivaci školní tělesné výchovy. In Telesná výchova & šport. Bratislava :
Slovenská vedecká spoločnosť pre telesnú výchovu a šport v spolupráci so Sekciou športu, detí a
mládeže MŠ SR, ISSN 1210 – 7689, 58, 1992, s. 6 – 7.
SÝKORA, F. 1994. Možnosti skvalitnenia telesnej výchovy na stredných školách v nových
spoločenských podmienkach. In Acta Fac. Educ. Phys. Univ. Comenianae, 34, 1994, ISSN 80210-0874-1, s. 117 – 120,.
PERÁČKOVÁ, J., CHROMÍK, M. 2001. Učiteľ telesnej výchovy. In KOLEKTIV. Didaktika
školskej telesnej výchovy. Bratislava : FTVŠ UK a Slovenská vedecká spoločnosť pre telesnú
výchovu a šport, 2001, ISBN 80-968252-5-9, s. 114-132.
PERÁČKOVÁ, J. 2006. Time characteristics of teacher and pupil activities at individual kinds of
physical education lessons. In Acta Facultatis Educationis Physicae Universitatis Comenianae.
Bratislava : Universita Komenského, 2006, publicatio XLVII. ISBN 80-223-2256-3, s. 61 -75.
KYSELOVIČOVÁ, O. 2007. Možnosti uplatnenia fitlopty v školskej telesnej výchove. In
Metodická priručka zo IV. Europského kongresu FIEP. Bratislava : FTVŠ UK, 2007, ISBN 97880-89197-71-2, s 64.
278
FRÖMEL, K., NOVOSAD, J., SVOZIL, Z. 1999. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže.
Olomouc : FTK UP, 1999, 173 s. ISBN 80-7067-945-X.
EVALUATION OF THE THEMATIC UNIT FITNESS TRAINING AT HIGH
SCHOOL
Pavel ŠMELA
Comenius University, Faculty of Physical Education and Sports, Bratislava
SUMMARY The aim of this thesis is to obtain the feedback of the experimental group and to
evaluate designed thematic unit fitness training at high school. The group of respondents
consisted of students aged 16-17, attending Ladislav Sara Gymnazium in Bratislava, who had
completed designed thematic unit fitness training within twelve lessons. The results
demonstrate the educational, motivational and formative effects of selected thematic unit on
the student´s personality. 82% of boys and even 93% of girls were motivated to perform
physical activities in their leissure time by the applied thematic unit. More than ½ of both, the
boys and girls, felt subjective improvement in their condition. Excercise with your own body
has become the most popular between both. Among dominant aids of the boys belong weight
aids whereas girls tend to prefer the fitball.
Key words: physical and sport education, fitness training, motivation of the secondary school
students, popularity of the thematic unit
279
KINEMATIC ANALYSIS OF A SWIMMERS CENTER OF MASS WHEN
SWIMMING
Michal ČEKAN*, Lukáš ŠOLTÉS*, František HORVÁT*, Branislav HUČKO*,
Tatjana MELEG*, Erika ZEMKOVÁx
* Slovak University of Technology in Bratislava
Faculty of Mechanical Engineering
Department of Applied Mechanics
Námestie Slobody 17, 81 231 Bratislava, Slovakia
xComenius University in Bratislava
Faculty of Physical Euducation and Sports
Department of Sports Kinantropology
SUMMARY The article deals with the measurement of kinematic variables at the COM
(center of mass) of a swimmer performing different swim styles using an IMU (inertial
measuring unit). The swimmers rotation about the x (roll), y (pitch), and z (yaw) axis is
measured as well as the accelerations along each axis. The measurement method provides a
direct method for obtaining results since it is mounted on the swimmer’s COM. The results
contribute useful information about the theory of different swimming styles and would be
interesting to expand upon in future experiments.
Key words: center of mass, IMU, swimming characteristics, swimming angles, swimming
accelerations
INTRODUCTION
Swimming is a very well-known activity which has applications in health, education, and
recreation. Anyone, from children to the physically disabled and even the elderly can
participate in swimming, often with positive effects on their health. The application of
electronic sensors today to measure the character of different sporting activities is not unheard
of. Swimming however, offers a unique challenge in obtaining these parameters or
characteristics. This is mainly due to the environment that we are trying to measure in.
obviously micro-electro-mechanical-systems are prone to damage when exposed to water.
Current quantitative knowledge about a swimmers motion (kinematics) is not very well
known. Most articles concentrate on the qualitative assessment of swimming [Bence et. al.].
However, being able to quantitatively measure data while swimming can give us more
valuable information about a swimmers technique and swimming in general. The article deals
with creating a wireless IMU in an enclosed (waterproof) housing capable of being mounted
directly on a swimmer without interfering with their technique. This allows for the
measurement of kinematic variables (characteristics) of a swimmers COM during the basic
styles of swimming: Freestyle, Butterfly, and Breaststroke.
THE THEORY OF SWIMMING
Proper swimming technique (styles) is derived from international rules for swimming
[Kalecik et. al., Ruzbarsky et. al.] which defines four swim styles: Freestyle, Butterfly,
Backstroke, and Breaststroke. Each of these styles has their own technique and body position
which requires the cyclic repetition of the limbs and trunk to perform [swimsmooth.com]. All
of these motions are interconnected into one smooth motion. One of the more important
parameters is body roll, especially in freestyle and backstroke technique, which is defined as
the swimmers angle around their long axis, see X in Figure 1. In contrast the butterfly and
breaststroke techniques have a lower body roll angle but require a greater rotation in body
280
pitch (rotation about the Y axis in Figure 1). The yaw angle is of less importance and should
maintain consistently small changes in amplitude to avoid cross-over, a term used to explain
over expenditure of energy through the overcompensation of arm strokes.
Figure 1: The principle axes of a swimmer and the rotations about them
MEASUREMENT AND APPARATUS
The article uses a 9 DOF IMU to measure the angle and accelerations of the swimmers
COM while performing the four principle swimming styles. The electrical components and
battery of the IMU are housed within a waterproof casing and mounted directly on the
swimmers COM using an elastic belt. The COM was identified using D. A. Winters
anthropometric parameters of the human body.
a)
281
b)
Figure 2: a) 9DOF IMU, b) sensor position on human body, 1- medial plane, 2 – frontal, 3 –
transverse
The swimmer was a young female familiar with the swimming techniques to be measured. All
data from measurements are recorded locally using a data logger which saved the information
on a micro SD card. Each measurement was performed by starting the IMU in dry conditions,
then inserting it into the waterproof housing. Following this, the housing is attached to a belt
which the swimmer wore and the corresponding swimming technique was measured.
RESULTS
The raw data from the IMU was saved in .txt format which was then imported into the
MATLAB program for post processing and easy interpretation of the results in graphical
form. The body rotations around each axis (roll, pitch, and yaw) can be seen in figures 3a),
4a) and 5a), while the corresponding accelerations along the X, Y, and Z axis can be seen in
figures 3b), 4b) and 5b). The acceleration results include the effects of gravity (1g =
9.81m/s2).
a)
b)
Figure 3: a) Acceleration along the X,Y, and Z axis of the swimmer performing freestyle
technique b)corresponding Euler angles of the swimmer performing freestyle swimming
technique
282
a)
b)
Figure 4: a) Acceleration along the X,Y, and Z axis of the swimmer performing butterfly
technique b)corresponding Euler angles of the swimmer performing butterfly swimming
technique
a)
b)
Figure 5: a) Acceleration along the X, Y, and Z axis of the swimmer performing the
breaststroke technique b)corresponding Euler angles of the swimmer performing the
breaststroke swimming technique
CONCLUSIONS
The rotational kinematic results in figures 3 to 6 very clearly show the body rotation angles
and follow the qualitative theory for each swimming technique. On top of this, the
acceleration results also show an obvious characteristic for each technique measured along the
principle axis. The character and precision of the results proves that IMU’s are a viable tool
for determining key parameters in the technique of a swimmer. This can eventually lead to the
use of IMU in training programs for monitoring the progress of athletes and even the
rehabilitation of patience who utilize water therapy, provided that the correct statistical
methods are used. future systems should consider wireless transfer of data in order to prevent
the physical removal of the sensor from its housing, which not only is time consuming, but
also can result in sensor damage if a drop of water was to get into the housing itself.
REFERENCES
BENCE M., MERICA M., HLAVATÝ R., Plávanie, Univerzita mateja Béla v Banskej
Bystrici, ISBN: 80-8083-151-6, 2005
283
ETHIER, C. ROSS. SIMMONS, CRAIG A. Introductry Biomechanics: From Cells to
Organisms, University of Toronto, Cambridge University Press, pp. 332-471, 2007.
KALEČÍK Ľ., Téoria a didaktika plaveckých športov, Fakulta telesnej výchovi a športu v
Bratislave, 1997,
ŠOLTÉS L., ČEKAN M., HUČKO B. PLUTOVÁ Z. Obtaining kinematic gait parameters
from imu sensors, in Proceedings TEAM 2012,p.51-53, ISSN: 1847-9065 Volume IV no.1 ,
Croatia, 2012
284
ELITNÍ SPORTOVCI JAKO SUBSTITUCE NÁRODNÍCH SYMBOLŮ VE SVĚTLE
POPULÁRNÍCH ANKET
Ondřej ŠTAUD
Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Brno, Česká republika
RESUMÉ Práce vychází z teze, že národní cítění a celková úcta k národu se vždy vyvíjí
z potřeby se upnout na silnou vůdčí osobnost, jež dává národu pocit sounáležitosti a také pocit
naděje v dobách, kdy se daný národ nachází v čase nesvobody či útlaku. Hovoříme tedy o
osobnostech, které představují symboly či patrony daného státu. Adorace se tak dočkávají
vojevůdci, národní buditelé, státníci, vědecká či umělecká elita a v posledních desetiletích
také sportovci. Práce se tedy zabývá myšlenkou, zda mohou i elitní sportovci plnit roli
substituce osobnosti, ke které národ vzhlíží a je pro ni inspirací a morálním vzorem. K tomuto
objasnění nám jsou nápomocny populární televizní ankety, které byly realizovány v daných
národech v průběhu minulého desetiletí.
Klíčová slova: Elitní sportovci, národ, národní symboly, populární ankety
OBECNÁ VÝCHODISKA
V úvodu této práce bychom se na chvíli zastavili ve dvacátých letech dvacátého
století, kdy historik Karel Pekař ve své knize „O smyslu českých dějin“ uveřejnil velmi
poeticky pojatý popis národního cítění. Ten byl mimo jiné založen i na jakési úctě k minulosti
národa, lépe řečeno k hrdinné minulosti svého národa (Pekař, 1929, s. 20). Filozof Hubert
Shauer zase říká, že národ je jen tam, kde je pevná, nepřetržená a nepřetržitá souvislost mezi
minulostí, přítomností a budoucností, kde existuje skutečný vnitřní zákon rozvoje, kde je
jednotný duch a cíl. Bez ideálu, bez vědomí mravního povolání není národa (Shauer, 2003, s.
96). Nicméně snad nejdůležitějším faktorem při utváření národního vědomí a cítění byly vždy
symboly nebo také vzory. Ty vzory, které mnozí viděli ve svých hrdinech, vůdcích a
patronech země. Protože národ, který neměl své hrdiny, vždy velmi těžce hledal svoje místo
uprostřed ostatních, sebevědomějších národů. Národu, který se nemá ke komu upnout, hrozí,
že bude trpět syndromem vlastní „malosti“. Ten ovšem může způsobovat více důvodů, jak
říká Hodaň: Hlavními důvody k vědomí národní malosti je nedostatek vůle přiznat vlastní
nedostatky a zápory (Hodaň, 2003, s. 85). My se ovšem budeme primárně zajímat právě o ony
symboly a také hlavně hrdiny, ke kterým se národ obrací při pocitu dezintegrace nebo při
případech útlaku či ohrožení (jak to známe z historie ať již českých zemí či jiných evropských
národů). Jako zářný příklad nám můžou sloužit právě české dějiny a to konkrétně desáté
století. V tomto století byl totiž mohutný rozmach němectví v českých zemích. Zdálo se, že
Čechy a Moravu čeká stejný osud jako sousední Slezsko a některé jiné slovanské země na
severu, totiž úplná „germanizace“. K odvrácení tohoto nebezpečí přispělo nemalou měrou
silné národní vědomí. To popsal kronikář Kosmas na začátku 12. století těmito slovy:
„Taková zajisté jest přirozenost lidská, že každý buď si z kterékoli země, netoliko více miluje
národ svůj než cizí, nýbrž že by, kdyby mohl, cizí řeky do své vlasti obrátil.“ Tato láska
k vlastní zemi dostala u Čechů brzy zvláštní zbarvení jejich úctou k velikým národním
světcům, z nichž zvláště kníže Václav se jim stal důvodem radostné hrdosti na vlastní národ,
z něhož vyšel tento svatý kníže, uctívaný také cizinci.“ (Krofta, 1934, s. 25 – 26). Kult tohoto
významného světce se nesl přes celá století. Je zajímavé, že i čeští husité nepřestávali zbožně
uctívat velikého patrona země české svatého Václava a píseň svatováclavská se zpívala jako
státní a národní hymna ve chvílích významných pro český národ a stát po celou dobu
husitskou. Teprve v té době byla k staré hymně svatováclavské připojena dojemná prosba:
„nedej zahynouti nám ni budoucím“ (Krofta 1934, s. 31). Mohli bychom tedy tvrdit, že toto
285
svatováclavské motto je krédem celé naší země již po dlouhá staletí. Příklad svatého Václava,
který na nás shlíží se svého koně na Václavském náměstí, není sice ztotožnitelný
s novodobými vzory, ale může být v mnohém pro nás inspirací i do dnešní doby.
Národ také povětšinou spojovaly boje za svobodu, boje proti útlaku. Byli jsme také
svědky (a jsme dodnes) hluboké adorace mučedníků, a to nejen církevních, ale samozřejmě i
těch, kteří trpěli za svoje národy v době nesvobody. Nemuseli vždy přinést oběť nejvyšší, ale
jakékoli omezení svobody či jen útrapy způsobené utlačující stranou z nich činily a činí
dodnes národní symboly. Ať již v době husitské, habsburské, v době vrcholu národního
obrození nebo zejména v období totalitních režimů dvacátého století. V národním vzpomínání
zármutek váží více než triumfy, neboť on ukládá povinnosti, on vede společné úsilí. Národ je
tedy velká solidární bytost, utvářená pocitem obětí, které byly přineseny, a obětí, které jsme
připraveni přinést (Renan, 2003, s. 125).
Významnou roli při víře ve svůj národ hrají také státníci či významní vojevůdci, kteří
jsou také již odnedávna nezměrným způsobem obdivováni a lidé k nim chovají úctu.
Z historie známe celou řadu takovýchto osobností. V Čechách to je samozřejmě Karel IV.,
osobnosti národního obrození, T. G. Masaryk a řada dalších, dále i některé kontroverznější
osobnosti, jako např. Jan Žižka aj.
Jakou ovšem hrají národní symboly roli v dnešní době, v dnešním postmoderním
světě? Bylo by vhodné načrtnout, jaké je vlastně hodnotové ukotvení postmoderního světa.
Jedná se především o neúctě k tradici, nestálosti hodnot, těkavost zájmů nebo také touhu po
nevšedních zážitcích. Vše také zásadně mění nové geopolitické rozložení sil. V době, kdy již
není svět bipolárně rozdělený černobíle a kdy je největší možnost plurality v historii lidstva.
Můžeme se tedy tázat, jací jsou novodobí hrdinové? Zdali jsme ještě schopni uctívat své
předky, kteří trpěli za naši svobodu nebo se již plně poddáváme obdivu k prefabrikovaným
hrdinům dnešní doby? Kdo je tedy hrdina, ke kterému se národ upíná v moderní době, když
už je etablování dávno za námi? Je to aktuální vládnoucí politická garnitura? To, že archetyp
hrdiny přežívá v naší kultuře dále jako živý vzor hodný následování, dokazuje, že bohatýr je
potřebný i v postmoderní společnosti. Dnes se však již nesetkáváme tak často s člověkem
harmonicky propojujícím fyzickou sílu a odolnost s „velkým srdcem“ morálního étosu a
myšlenkovou hloubkou. Hodnotová orientace či étos naší doby adoruje spíše hrdiny sportovce
či mistry myšlení (Jirásek, 2005, s. 241). Anna Hogenová dokonce tvrdí, že dnešní „hrdina“ je
ten, kdo se nejvíce prosadí, je nejvíc vpředu a je úplně jedno, jak toho dosáhne. Hrdina
v dnešní době nepotřebuje ke své inauguraci ono „Jak?“. Doba příliš moderní, doba pozdní je
unavena líčením okolností a podmíněností, tato doba potřebuje extáze, třpytnost flitrů,
omamující obrazy nejen na reklamních tabulích, ale i v duši (Hogenová, 1998, s. 69).
Hovoříme tedy již o hrdinech, které nám předkládají média, o hrdinech, u kterých
obdivujeme jejich bohatství a slávu a již méně jejich dovednosti či pevné ideály a vzornou
morálku. Je to reflexe nynější doby, která nás nutí ke stále rychlejšímu způsobu života. Na
odvážné činy a „velké srdce“ již není čas. Můžeme tedy elity populární kultury, vrcholové
sportovce či současné a bývalé politické pop-elity (Obama, Sarközy, Berlusconi nebo i Putin)
reprezentující své země považovat za novodobé hrdiny? Plní funkci oněch mučedníků,
vojevůdců, světců či významných státníků? Jedinci, kteří mění svět k lepšímu? Jsou pro nás
tito lidé, již mají za úkol reprezentovat naši zemi v zahraničí opravdu skutečným ideálem? Je
takový jedinec dokonalým představitelem, vzorem, ale také dokonalým uskutečněním ideje,
jež může existovat v určité bytosti, anebo v podobě neskutečného vzoru? Ideál hovoří o
dokonalosti, o něčem, co již nelze představitelně vylepšovat. Dokonalost je dokonalá právě
tím, že jakákoliv aktuální změna může být změnou pouze k horšímu, dokonalost samu
potírající. Jak však vnímat tuto nezměnitelnost, jíž musí dokonalost dodržovat? Je možné tuto
nemožnost proměny vnímat temporálně? Je pro nás ideál stejným ideálem, jakým byl i pro
naše předky? Nebo se nemění pouze forma, tedy samotná vlastnost dokonalosti představitele,
286
zatímco obsahová stránka ideálu se může proměňovat v závislosti na společenské situaci, jež
si dosadí do ideální dokonalosti vždy jiný, době a okolnost přiměřenější obsah?
Jaký tedy nalézáme vzor ve vrcholových sportovcích, kteří nosí v zahraničí na hrudi
národní symboly, veřejně zpívají státní hymnu před zahájením utkání či na stupni vítězů? Jsou
opravdu důstojnými nositeli státních symbolů?
PŘÍKLADY POPULÁRNÍCH ANKET
Když se vrátíme k prvotní myšlence tohoto oddílu, tak bychom si mohli ukázat, jak
jsou na tom z hlediska prestiže či kreditu sportovci jako reprezentanti svého národa
v porovnání s právě ostatními elitami. Jak silná je tedy substituce skutečných národních
hrdinů, ke kterým se upínal lid a na jejichž základech se etablovaly celé národy, právě elitními
sportovci? Zdali v dnešní době skutečně můžeme hovořit o sportovních elitách jako o
novodobých hrdinech, kteří bojují za své národy? V této otázce by nám mohly přinést
„světlo“ populární ankety, uskutečněné v nedávné době. V letech 2002 – 2007 proběhl
v mnoha zemích světa projekt, kdy prostřednictvím televize daný národ hlasoval v historické
perspektivě o svojí nejvýznamnější osobnosti. Nešlo tedy o nějaký objektivní výzkum nebo
hloubkový pohled do problematiky elit, ale na tomto místě bychom mohli hovořit spíše o
jakémsi „ celonárodním lidovém hlasování“. I když bychom mohli na tuto mediální anketu
pohlížet pouze v rovině masové zábavy, může nám dát velice cenné informace o hodnocení
sportu a sportovců v očích masové veřejnosti. Např. v České republice tento projekt nesl
název „Největší Čech“, v USA The Greatest American, ve Velké Británii 100 Greatest
Britons, v Kanadě The Greatest Canadian. V následujících odstavcích si rozeberme, jak
dopadli ve výše zmíněných anketách sportovci nejprve v České republice, v USA a poté se
ještě krátce poohlédneme, jak tyto ankety dopadly v některých ostatních zemích.
Na prvním místě si ovšem musíme ujasnit, jak toto hlasování lze interpretovat.
Mluvíme zde totiž o fenoménu vnímání sportovců vlastním národem. Je si tedy třeba položit
otázku, dle čeho se samotní hlasující rozhodovali, komu dají hlas. Můžeme se tázat, zda dali
hlas své oblíbené osobnosti díky jejím zásluhám, které učinila pro svůj národ nebo díky tomu,
že proslavila svůj národ v zahraničí a je zároveň považována za mezinárodně uznávanou
osobnost. U mnoha jmen, která figurují v těchto anketách, si opravdu nemůžeme být zcela
jisti, dle čeho se účastníci hlasování orientovali. Zkusme si tedy představit, jak dopadla
hlasování v jednotlivých zemích a poté se pokusit tyto výsledky nějakým způsobem zobecnit.
V některých případech je také nutné vážit dobu těchto anket. Někdy si totiž hlasující vynesli
na relativně vysoká místa celebrity či hvězdy, které byly zrovna na vrcholu popularity v době,
kdy byla anketa provedena. Jinak by se část osobností čistě hypoteticky pravděpodobně mezi
národní elitu neprobojovala.
Když si ve zkratce řekneme výsledky ve zmíněných zemích, můžeme si všimnout
pozoruhodných signifikancí. Hned v prvním příkladu České republiky je možné vidět
poměrně paradoxní situaci. Zde se na prvních místech umístili osobnosti jako Karel IV., T. G.
Masaryk, Václav Havel či Antonín Dvořák a Božena Němcová. Nicméně na dvanáctém místě
se objevil Emil Zátopek, který porazil o dvě místa patrona České země svatého Václava. Emil
Zátopek je jistě velkým symbolem pro český národ, jeho slavná vítězství v padesátých letech
pomáhala lidem zapomenout na své strasti v této pro český národ tak těžké době. O Zátopkovi
můžeme jednoznačně říci, že je sportovním hrdinou a jedním z nejlepších světových atletů
v historii. Udělal toho ovšem pro český národ více než svatý Václav? Pro etablování národa
jistě ne, ale ve sportu a pro věhlas tehdejšího Československa samozřejmě ano; a to si také
zřejmě správně hlasující myslí. Dostáváme se tedy do situace, kdy hrdina sportovní je
vlastním národem ceněn více, nežli národní parton. Ano, jedná se sice o čistě kvantifikovanou
lidovou anketu, ale i ta má svůj nepřehlédnutelný vypovídající význam. Jako další sportovci
287
se české verzi ankety umístili např. Jaromír Jágr, Roman Šebrle, Ivan Hlinka či Pavel Nedvěd.
Mezi první stovkou najdeme celkem jedenáct sportovců.
Na příkladu preferencí občanů České republiky je vidět jistá míra relativizace
fenoménu hrdinství či národní velikosti. Není jasné, zda hlasovali z důvodu přesvědčení, že
ten dotyčný či dotyčná národu nejvíce prospěli, byli nejvíce propagovaní či nejvíce šířili slávu
našeho národu v zahraničí anebo udělali svým obyvatelům největší radost. V případě
sportovců toto platí dvojnásob. Proč si jich lidé tolik váží? Jedenáct sportovních osobností ve
stovce nejvíce ceněných Čechů je poměrně značný počet. Jde zde skutečně jen o pobavení
širokého mezinárodního obecenstva nebo můžeme hovořit, jak již bylo zmíněno, o dopování
slabého národního sebevědomí u některých národů či šíření slávy dané země v zahraničí? Šlo
o volbu „velkých Čechů“, kde mohlo být volbou téměř „cokoli“. Volba cestou spontaneity je
možná tou formou nejpřesvědčivější. Výsledky této ankety jsou zejména pro „volitele“
nepochybně lichotivé.
Další zemí, která má pro je z našeho hlediska výsledkově velmi relevantní je příklad
USA. Zde se do popředí dostalo hned šest prezidentů (Ronald Regan, Abraham Lincoln,
George Washington, aj.). Jako prvního sportovce můžeme vidět na dvacáté pozici dnes již
kontroverzního cyklistu Lance Armstronga. Dále jsou v pořadí sportovci jako Muhammad
Alli, Babe Ruth či Arnold Schwarzenegger. V první stovce jich nalezneme celkem devět. Při
srovnání s českou anketou zde vidíme zásadní rozdíl právě v reprezentačních úspěších
jednotlivých sportovců. V USA se na rozdíl od České republiky neklade takový důraz na
prezentaci sportovců v mezinárodních soutěžích, ale spíše na individuální úspěch v národních
ligách a také na nezaměnitelný inspirující životní příběh sportovce. Nejsou tedy tak důležité
jednotlivé výkony, ale spíše životní cesta sportovců. Až tehdy se můžou dostat na úplný
vrchol, když jsou celospolečensky uznávanými celebritami a stávají se tak vážnými aspiranty
stát se sportovními ikonami. Chápání sportovních elit v USA je tedy směřováno spíše na
jejich působení v národu samotném, tj. neopírají se tak kariérně o mezinárodní věhlas.
Nicméně i tito sportovci si díky americkému globalizovanému trhu vydobyli mezinárodní
věhlas. Tím ovšem nechceme říct, že by se Američané vyhýbali mezinárodnímu soupeření,
právě naopak, jen tím chceme akcentovat, že právě není nutné si slávu získat pouze tím, že
zvítězím nad soupeřem z jiné země. To ovšem také souvisí s idylickým přesvědčením
Američanů, že jejich země je tak říkajíc „středem světa“ (Petrusek, 2006, s. 63). Američané se
také nemuseli ve své moderní historii na rozdíl od jiných národů vůči někomu vymezovat
cestou válek, sousedského, ekonomického či kulturního soupeření.
Když se ještě v rychlosti podíváme na výsledky v ostatních zemích, zjistíme, že např.
ve Velké Británii se po národních elitách (Winston Churchil, Isaac Newton, William
Shakespeare) dostali do elitní stovky pouze tři sportovci (David Beckham, Steve Redgrave,
Bobby Moore). Tento výsledek lze přičíst poměrně bohatou kulturní historií Velké Británie a
jejímu relativně konzervativnímu přístupu k masové kultuře, kterou sport jistě již několik
desetiletí je a také jistou dávkou frustrace, kdy se z kolébky moderního sportu a fotbalu stala
„pouze průměrná“ sportovní velmoc.
Nicméně jsou tu i země, kde se sportovci objevují i po boku elitních státníků či
národních hrdinů. Jmenujme např. Kanadu, Ukrajinu nebo Belgii. V Kanadě po politikovi
Tommy Douglasovi na druhém místě figuruje inspirativní hendikepovaný atlet Terry Fox, na
sedmém místě trenér Don Cherry a na desátém Wayne Gretzky. Na Ukrajině je za Jaroslavem
Moudrým a Stepanem Banderou na šestém místě trenér Valerij Lobanovskij a na patnácté
pozici bratři Kličkovi. V Belgii se dokonce po páteru Damiánovi umístil na druhém místě
cyklista Eddy Merckx. Přesným opakem je příklad Ruska, kde v první padesátce objevuje
pouze jeden sportovec a to fotbalový brankář Lev Jašin. Nicméně v Německu najdeme v první
stovce hned třináct. V této zemi jsou dle hlasujících pro národ více důležití tenisté Steffi
Grafová či Boris Becker, než-li velikání jako byli Immanuel Kant a Richard Wagner.
288
ZÁVĚRY
Jak již bylo řečeno, výše uvedené ankety nemůžeme považovat za striktní a objektivní
názor celého národa. Interpretace výsledků je zajisté o mnoho složitější, než by se mohlo zdát.
Můžeme zde ovšem vyvodit několik zásadních závěrů.
1. Na prvních místech se vždy umístily osobnosti, které pomocí diplomacie výrazně pomohli
zformovat národ do dnešní podoby. Většinou se zde jedná o předsedy vlády, prezidenty či
vládce v obdobích, kdy byl národ utlačovaný ze strany nějakého uzurpátora.
2. Osobnosti světa sportu jsou ve značně rozdílných pozicích. V některých zemích je můžeme
naleznout po boku nejvýznačnějších národních elit (Kanada, Ukrajina), někde naopak výrazně
zaostávají (Velká Británie, Rusko).
3. Rozdílné je také pojetí toho, jaký měl sportovec význam pro národ a jak národ reprezentoval.
Zdali byl sportovec volený pro jeho životní příběh a morální sportovní hrdinství a inspiraci
(Babe Ruth, Jesse Owens, Věra Čáslavská) či díky tomu, jak reprezentoval svůj národ
v zahraničí a dosáhl pro něj cenná vítězství (Zinedine Zidane, Matti Nykänen) nebo pro jeho
individuální úspěchy v zahraničí (Michael Schumacher, Pavel Nedvěd).
Linie mezi těmito třemi pojetími v poslední odrážce není nijak ostrá. Ovšem pro
zjištění smyslu reprezentování státu ve sportovních soutěžích by měl být ukazatel jako jeden
ze stěžejních. Je sice pravda, že se zde nehlasovalo pro reprezentační výběry jako pro celky,
ovšem ve většině případů se hlasovalo pro individuality, které byly právě nejvýznamnějšími
představiteli úspěšného reprezentačního celku. Proto je třeba striktně rozdělovat, kdy
sportovec vystupuje jako reprezentant své země a kdy jako reprezentant svých zájmů (klub,
sponzor, agent aj.). Nesmíme také zapomínat na některé individuální sporty, kde je ovšem
otázka reprezentace ještě o trochu složitější (cyklistika, motoristické soutěže).
Za povšimnutí stojí ještě ten fakt, že jsme mohli vysledovat až zarážející ignoranci
sportovců z bývalého východního bloku, jež ve své době měli jít příkladem a měli tvořit
„výkladní skříň“ socialistické tělovýchovy a způsobu života vůbec. Ve sledovaných zemích se
v popředí žádný z těchto hrdinů socialistického sportu neobjevil. Přitom právě propracovaný
sportovní systém východního bloku si zakládal na svých sportovních úspěších a mnohé
sportovce heroizoval a dával za vzor.
Kdy tedy můžeme elitním sportovcům, jež reprezentují svůj stát či národ přiřadit
status hrdiny, který pomáhá lidem překonávat obtíže spojené s běžným životem? Kdy mohou
jít vzorem a eliminovat tak obtíže spojené s nedostatkem národního sebevědomí? Kdy je
možné se ke svému hrdinovi upnout? Je národním zájmem bohatě financovat vrcholový sport,
který je v mnoha studiích ostře kritizován z mnoha úhlů? Dnešní svět nám dává bohatý
prostor pro heroizaci sportovních hvězd, které nám jsou předkládány jako následováníhodný
vzor a to zejména pro jejich vzornou reprezentaci našeho národa v zahraničí. Vzpomeňme
např. na olympijský úspěch hokejistů v Naganu. Jistěže bez výhrady můžeme tvrdit, že právě
tyto sportovní úspěchy dávají mnoha lidem pocit naděje a síly ve vlastní národ. Nicméně po
bližší analýze zjistíme, že vše je jen relativní, sportovní sláva pomine, na pomyslný sportovní
trůn se dostane sportovec z konkurenční země a sláva, stejně tak jako adorace nenávratně
ustoupí do pozadí a někdejší nadšení vystřídá spíše pocit beznaděje a ztracené víry.
Z někdejšího nesmrtelného symbolu je v té chvíli smutný poražený hrdina, který již nemá
schopnost vyvolávat v lidech dojemnou a spontánní kohezi. Nicméně právě tento příklad
populárních anket a její výsledky nám dávají zřetelně na srozuměnou, že zmíněný typ
národního hrdiny a symbolu je v posledních letech dáván na velmi vysoké pozice bez ohledu
289
na validitu jeho skutečného přínosu pro společnost. A nezáleží, jestli posuzujeme jeho
celkový životní příběh či národní „poslání“ získat světový vavřín.
LITERATURA
HODAŇ, B. (2003). Sokolství a současnost. Olomouc: Univerzita Palackého.
HOGENOVÁ, A. (1998). Hermeneutika Sportu. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta
tělesné výchovy a sportu.
JIRÁSEK, I. (2005). Filozofická kinantropologie: setkání filozofie, těla a pohybu.
Olomouc: Univerzita Palackého.
KROFTA K. (1934). Národností vývoj zemí Československých. Praha: Orbis.
PEKAŘ, J. (1990). O smyslu Českých dějin. Praha: Rozmluvy.
PERTUSEK, M. (2006). Společnosti pozdní doby. Praha: Sociologické nakladatelství.
RENAN, E. (2008). Co je národ? In: Profant, M. Národ a občanství: čítanka textů. Praha:
SPVH.
SHAUER, G. H. (2008). Naše dvě otázky. In: Profant, M. Národ a občanství: čítanka textů.
Praha: SPVH.
ELITE ATHLETES AS A SUBSTITUTION OF NATIONAL SYMBOLS IN VIEW OF
TV POLLS
Ondřej ŠTAUD
Masaryk University, Faculty of Sport Studies, Brno, Czech Republic
SUMMARY This thesis is based on proposition that patriotism and overall devotion to the
nation is always based on the need to cling to a strong leader, who gives to people sense of
belonging and sense of hope in time of lack of freedom or time of repression. So we are
talking about personalities as symbols and patrons of the nation. Usually these people are
national revivalist, statesmen, scientific or artistic elites and in recent decades also athletes.
Thus the thesis deals with idea if elite athletes can play the role of substitution of pattern in
which a nation looks up to them. To clarify we use the popular television polls, which were
implemented in those nations in the last decade.
Key words: Elites Athletes, Nation, National Symbols, TV poll
290
RODINA AKO ČINITEĽ PODMIEŇUJÚCI POHYBOVÚ AKTIVITU
STREDOŠKOLÁKOV
Tomáš ŠTEFAN, Anna PAVLÍKOVÁ
Fakulta telesnej výchovy a športu Univerzity Komenského v Bratislave
RESUME Cieľom práce bolo na základe empirického výskumu rozšíriť a aktualizovať
poznatky o rodine ako faktore, ktorý podmieňuje pohybovú aktivitu stredoškolákov vo
vybraných bratislavských stredných školách. Zaoberali sme sa problematikou rodiny
v súvislosti s pohybovou aktivitou adolescentov. Úlohami výskumu bolo zistiť názory
stredoškolákov na záujem rodičov o pohybovú aktivitu rodiny, hlavne žiakov a zistiť aktuálny
záujem rodičov o športovanie a pohybové aktivity sledovaného súboru. Rodina je činiteľom,
ktorý do určitej miery posúva žiaka, ponúka mu možnosti a vedie ho správnou cestou
k športovaniu. Väčšinou sa takáto výchova očakáva od rodičov, ktorí sa aktívne vo svojom
živote venovali športovým aktivitám a chápu význam pohybu.
Kľúčové slová rodina, funkcia rodiny, študenti, výchova, motivácia, pohybová aktivita,
spolupráca
,,Chyby prvej výchovy nás sprevádzajú po celý život. Preto najprednejšia stráž
ľudského pokolenia je pri kolíske“ (J.A.KOMENSKÝ, 1956).
ROZBOR PROBLEMATIKY
Rodina je akousi formou zoskupovania sa ľudí, ľudských bytostí, ktoré majú určitú potrebu
vzájomnej komunikácie medzi sebou, potrebu niečo spoločne vykonávať dané činnosti, ale
hlavne potrebu chrániť sa navzájom, formovať svoju osobnosť a zdravie, vzdelávať sa
v rôznych oblastiach, učiť sa vychovávať a pripravovať sa na život. Neexistuje delenie dobrej
alebo zlej výchovy v rodine (Potočárová, 2008).
Vo všeobecnej rovine „oficiálna“ definícia pojmu rodina v podstate ani neexistuje.
V niektorých krajinách sa zo sociologicko – právneho hľadiska chápe rodina ako určité
spolužitie ľudí, ktoré je viazané manželskými, rodičovskými či partnerskými vzťahmi.
Vytvára v živote jednotlivca určitú intimitu prostredia, kde mu umožňuje na základe svojich
vzájomných väzieb posilňovať a formovať jeho osobnosť. Rodinu je preto dôležité chápať
ako univerzálnu sociálnu skupinu, v ktorej prebiehajú dôležité sociálnopsychologické deje,
ktoré neskôr zohrávajú veľkú rolu v živote jednotlivca (Medeková – Paulen, 2009). V rodine
vznikajú prvé náznaky na realizáciu sebahodnotenia, sebadôvery, či formovania vôľových
a morálnych vlastností človeka. Rodina vytvára prostredie, kde sa formujú morálne či
komunikačné zručnosti, rôzne vzory správania, odovzdávanie sociálnych noriem a hodnôt
(Obrázok 1).
Práve rodina u žiakov natrvalo vytvára špecifickú pečať životnej skúsenosti (Potočárová,
2008).
291
Obrázok 1 : Faktory, ktoré sa podieľajú na funkčnosti rodiny (Potočárová, 2008).
Prevendárová (1994) popisuje formovanie osobnosti žiaka a jeho sociálnych vzťahov, ktoré
závisí predovšetkým od nasledujúcich štyroch faktorov:
• Vzťahy rodičov k žiakom.
• Kvalita manželského spolužitia rodičov.
• Celková úroveň detstva, ako ho žiak pociťoval a vnímal.
• Rodičovské vzory a rodičovské role.
K tomu, aby sme pochopili význam rodiny je veľmi dôležité spomenúť aj funkcie rodiny.
Podľa Šveca (2002) je funkčnosť určitá schopnosť adekvátne plniť úlohy z hľadiska
jednotlivcov v rodine.
Aj napriek nejednotnej klasifikácií funkcií rodiny môžeme povedať, že rodina v každej
dobe a za každých podmienok spĺňa tieto základné funkcie:
• reprodukčnú funkciu,
• emocionálnu funkciu,
• materiálnu a zabezpečovaciu funkciu,
• výchovnú funkciu (Polonský – Cabanová – Hofreiter, 2007).
S plnením jednotlivých funkcií súvisia aj funkčné či dysfunkčné vlastnosti rodín. Jeden z
dôležitých faktorov, ktorý môže ovplyvniť pohybovú aktivitu detí je spolupráca rodiny so
školou. Podiel rodičov v tomto procese je málo výrazný, aj napriek tomu, že je zdôrazňovaný
význam spolupráce pre zdravý vývoj a vzdelávanie detí. Spolupráca v podstate prebieha len
výmenou informácií o žiakovom prospechu, učebných výsledkoch, finančnej podpore škôl.
Z hľadiska výchovy a vzdelávania sa vyžaduje sústavná vzájomná komunikácia medzi
rodinou a školou. Učiteľ by mal byť nositeľom nielen vzdelania ale aj výchovy k zdravému
životnému štýlu, formovaniu zdravia a pod. Škola by mala po rodine prebrať aj výchovnú
funkciu, byť pokračovateľom výchovy (Pavlíková, 1997). K aktívnemu zapájaniu dieťaťa do
telesnej výchovy a športu nestačí len vrodená potreba pohybu. Táto potreba by mala byť
292
systematicky posilňovaná pôsobením výchovných činiteľov v rodine a v škole, ktoré sa
zámerne budú ovplyvňovať prostredníctvom matky i otca (Medeková, 1994). Preto je žiaduce
spomenúť, že úroveň pohybových aktivít je často výsledkom vzájomného pôsobenia
viacerých činiteľov. Aj z toho dôvodu medzi socializačnými činiteľmi zohráva prioritnú
úlohu rodina (Medeková 1992, 1994). Mnoho autorov preukazuje súvislosť medzi úrovňou
pohybovej aktivity rodiča a pohybovou aktivitou žiaka, pričom žiaci napodobňujú rodičovský
vzor matky a otca s vyššou alebo nižšou pohybovou aktivitou (Junger, 1994). Žiaci bez
záujmu o pohybové aktivity a šport pochádzajú často z rodín, kde ani jeden rodič nešportoval.
Naopak podpora zo strany rodičov, ich pohybová a športová aktivita, vzor rodičov sú
modelom, ktorý si deti osvojujú, ktorý im pomáha do športu sa začleniť (Medeková, 1998).
CIEĽ A ÚLOHY VÝSKUMU
Cieľom práce bolo na základe empirického výskumu rozšíriť a aktualizovať poznatky
o rodine ako faktore, ktorý podmieňuje pohybovú aktivitu stredoškolákov vo vybraných
bratislavských stredných školách.
Úlohami výskumu bolo zistiť názory stredoškolákov na záujem rodičov o pohybovú aktivitu
rodiny, hlavne žiakov a zistiť aktuálny záujem rodičov o športovanie a pohybové aktivity
sledovaného súboru
METODIKA
Výskumný súbor tvorili žiaci 1. a 2. ročníka stredných škôl v Bratislave. Vek respondentov
sa pohyboval od 15 do 17 rokov, medzi ktorými boli chlapci aj dievčatá. Výskum prebiehal na
troch stredných školách v Bratislave. Celkové množstvo respondentov tvorilo 120 študentov.
Celkový počet dievčat bol 73 a chlapcov bolo 47. Získavanie empirických údajov prebehlo
v období marec/apríl 2010. Na získanie empirických údajov sme využili metódu
neštandardizovaného rozhovoru a anonymný neštandardizovaný modifikovaný dotazník.
Položky boli zamerané na zistenie údajov ohľadne pohybových aktivít v rodine.
VÝSLEDKY A DISKUSIA
293
Obrázok 2: Záujem rodičov o športovanie svojich detí
Pri zisťovaní záujmu rodičov o športovanie svojich detí 42,5 % respondentov sa
vyjadrilo, že v súčasnosti sa ich rodičia len v malej miere zaujímajú o ich športovanie
(obrázok 2). Tento percentuálny ukazovateľ nám poskytol informáciu z ktorej sme usúdili, že
rodina je jedným z určujúcich činiteľov, ktorý ovplyvňuje celkové športovanie mládeže.
Myslíme si, že ak by sa rodičia zaujímali o športovanie a pohybové aktivity žiakov
intenzívnejšie a početnejšie, záujem o pohybové aktivity by sa tým zvýšil. Rodičia by
samozrejme trávili viac času so svojimi deťmi, spoznali by ich záujmy, postoje, hodnoty a
rozvíjala by sa ich vzájomná spolupráca a komunikácia. Aj samotného žiaka by asi viac
motivovala daná činnosť, pretože by chcel zapôsobiť na svojho rodiča. Preto môžeme
pozitívne vyzdvihnúť prejavený záujem rodičov o športovanie adolescentov a zdôrazniť to
ako jeden z dôležitých bodov podielu rodiny.
Obrázok 3: Vplyv rodiny v oblasti formovania zdravia
Z ďalších zistení sa dozvedáme (obrázok 3), že až 35,5 % respondentov si myslí , že rodina
má v oblasti formovania zdravia veľký význam, čo môžeme pozitívne ohodnotiť. Je to hlavne
z toho dôvodu, že rodičia a deti trávia spolu najviac času a je medzi nimi vzájomná interakcia,
ktorá má veľkú silu pri určitej orientácii k určitej činnosti. Prevláda tam aj určitá dôvera
v rodičov (Medeková – Keményová, 2009). Ale aj napriek tomu ostáva 1/3 rodičov, ktorí
doposiaľ nezaujali pozitívny postoj k formovaniu zdravia.
294
Obrázok 4: Rodičia, mládež a ich spoločná pohybová aktivita
Pri hodnotení konkrétnej pohybovej činnosti, až 57,5 % respondentov uviedlo negatívnu
skutočnosť na spoločnú pohybovú aktivitu so svojimi rodičmi (obrázok 4). V prvom rade je to
hlavne z dôvodu, že stredoškoláci cítia určitú samostatnosť a nechcú byť obmedzovaní zo
strany rodičov, na druhej strane je to zapríčinené hlavne nedostatkom času, nakoľko sú
rodičia pracovne vyťažení, čo sa spája aj s nezáujmom vykonávať pohybovú aktivitu
(Medeková, 1998). Prekvapujúci a pozitívny výsledok bol v tom, že v priemere 30 percent
rodičov vykonáva pohybovú aktivitu so svojimi deťmi aspoň občas.
Obrázok 5: Spolupráca rodičov so školou
Najväčším sklamaním pre nás bolo hlavne to, že len 4,2% rodičov spolupracuje so školou v
oblasti športu (obrázok 5). Preto je potrebné hľadať spôsoby ako zlepšiť spoluprácu školy s
rodičmi, aby sa zaujímali aj o danú oblasť, nakoľko je veľmi dôležitá pre zdravie ich detí.
Rodičovské združenia môžu byť vhodným miestom, kde by sa aj táto problematika mohla
riešiť a nájsť možnosti pre lepšiu vzájomnú komunikáciu medzi rodičmi a školou aj v oblasti
športu. Je potrebné vysvetliť rodičom aký význam má pohyb, poskytnúť im dostatok
informácií o zdravotnom stave jednotlivých študentov a pod.
ZÁVERY
Z výskumného sledovania stredoškolákov môžeme konštatovať, že sme získali
informácie o faktoroch, ktoré do značnej miery ovplyvňujú ich pohybovú aktivitu. Nesmieme
zabúdať nato, že rodičia sú stále rodičmi v každom veku človeka. Veľmi dôležité je preto
295
venovať sa svojim príslušníkom rodiny, poskytovať im dostatok príležitostí a možností na
sebazdokonaľovanie. Ak sa to všetko správne zosúladí môžeme dosiahnuť zdravú a pohybovo
zdatnú mládež. Je to hlavne výzva pre rodičov, aby začali pracovať so svojimi deťmi, aby
využili možnosť spolupráce so školou a školskými inštitúciami a hlavne, aby pochopili, že
zdravie človeka je vo vysokej miere limitujúce hlavne pohybovou aktivitou. Dôležité je
zvyšovať komunikáciu v rodine medzi jej príslušníkmi a to nielen v rannom detstve, ale počas
celého života, aby žiak nepociťoval, že je nepotrebný. Na hodinách telesnej výchovy
zvyšovať motiváciu študentov k pohybovej aktivite, odbúravať stereotypné hodiny, viesť
rodinu k spolupráci so školou, pestovať u študentov pozitívny vzťah k pohybovým aktivitám,
vybudovať ho na báze slobody výberu, dobrovoľnosti, samostatnosti, pravidelnosti.
LITERATÚRA
JUNGER, J. 1994. Rodina v pohybe. In: Rodič a dieťa v pohybe. Šport pre všetkých, bulletin
č. 14. Fakulta telesnej výchovy a športu, Bratislava 1994.
KOMENSKÝ, J. A . 1956. Vybrané spisy II. Bratislava: SPN, 1956.
MEDEKOVÁ, H. 1992 Záujmová telovýchovná činnosť detí a ich vzťah k telesnej výchove.
In: Zborník z 2. vedeckého seminára. Prešov: Východoslovenská pobočka vedeckej
spoločnosti pre telesnú výchovu a šport 1992, s. 219 – 222
MEDEKOVÁ, H. 1994 Rodina a pohybová aktivita detí. In: Acta Facult. Educ. phys. Univ.
Comenianae, Bratislava, Slov. Ac. Press. Vol. 35, 1994, s. 5 – 10.
MEDEKOVÁ, H. 1998. Faktory podmieňujúce telovýchovnú aktivitu. In: Niektoré poznatky
o telovýchovnej aktivite detí a mládeže. Metodické centrum. Bratislava 1998.
MEDEKOVÁ, H. – KEMÉNYOVÁ, M. 2009. Faktory podmieňujúce pohybovú aktivitu
študentov strednej pedagogickej školy. Diplomová práca. Bratislava : Fakulta telesnej
výchovy a športu, Univerzita Komenského, 2009.
MEDEKOVÁ, H. – PAULEN, D. 2009. Rodina ako faktor pohybovej aktivity detí.
Diplomová práca. Bratislava : Fakulta telesnej výchovy a športu, Univerzita Komenského,
2009.
PAVLÍKOVÁ, A. 1997. Spolupráca školy a rodiny pri formovaní zdravého životného štýlu.
In: Zborník z celoslovenského vedeckého seminára: Športová aktivita v rodine. Bratislava,
1997.ISBN- 80-88901-08-1.
POTOČÁROVÁ, M. 2008. Pedagogika rodiny- teoretické východiská rodinnej výchovy.
Bratislava. 2008. ISBN978-80-223-2458-8.
POLONSKÝ, D. – CABANOVÁ, V. – HOFREITER, R. 2007. Sociálna Pedagogika (Album
názorných pomôcok). Žilina. 2007.
PREVENDÁROVÁ, J. 1994. Výchova k manželstvu a rodičovstvu, Vysokoškolské skriptá,
Bratislava : PdF UK, 1994, s.13-14.
ŠVEC, Š. 2002. Učiť sa byť a uspieť. 2002,In: Pedagogická revue, roč.54, č.1,s.16.
THE FAMILY AS A FACTOR DETERMINING THE PHYSICAL ACTIVITY OF
SCHOOL STUDENTS
Tomáš ŠTEFAN, Anna PAVLÍKOVÁ
Faculty of Physical Education and Sport, University Comenius, Bratislava, Slovakia
SUMMARY The aim of this work was based on empirical research to extend and update
knowledge of the family as a factor determining the physical activity of school students in
selected secondary schools in Bratislava. We deal with family issues in relation to physical
activity of adolescents. Purpose of research was to determine the views of interested high
school students to parents about physical activity a family, especially students and parents
find the current interest in the sport and physical activity monitored file. The family is a factor
that somewhat pushes the child, and offers him an opportunity to keep it the right way to
sports. Usually such training is expected from parents who are active in their lives give some
296
sports activities and the importance of movement. On the other hand, it is necessary to change
the attitudes of students to their health.
297
VPLYV ŽIVOTNÉHO ŠTÝLU POSLUCHÁČOV UPJŠ KOŠICE NA ZMENU
TELESNEJ HMOTNOSTI A KVALITU ZDRAVIA.
Ivan ŠULC
Ústav telesnej výchovy a športu UPJŠ Košice, Slovensko
REZUMÉ V rámci experimentu autor testoval poslucháčov UPJŠ v Košiciach na začiatku
zimného semestra 2011, s cieľom zistiť antropometrické ukazovatele, BMI, WHR, %
svaloviny, % tuku, viscerálny tuk. V dotazníku zistil frekvenciu pohybovej činnosti
v priebehu týždňa a ich denný režim. Vytvoril tri skupiny, z ktorých prvá mala pohybovú
frekvenciu jeden krát týždenne, druhá skupina 2-3 krát týždenne a tretia skupina mala
pravidelný tréning štyri až päť krát týždenne. Na konci semestra autor zopakoval
testovanie. Zistené psychické zaťaženie študentov, je vhodné kompenzovať pohybovou
činnosťou a úpravou denného režimu. Pohybovou činnosťou sa zrýchli metabolizmus, výdaj
energie, zlepšila sa práca srdca, dochádza k rozvoju svalovej hmoty a zvýšeniu imunity.
Získané výsledky poukazujú na dôležitosť kompenzácie duševného zaťaženia pohybovou
aktivitou.
Kľúčové slová Pohybová aktivita, testovanie, kompenzácia, BMI, WHR, tukové tkanivo.
ÚVOD
Vývoj vedy a techniky nám dáva stále novšie poznatky. Má to vplyv na zvyšovanie
náročnosti vysokoškolského štúdia. K mnohým poznatkom je možnosť sa dostať cez
internetové stránky. Pokiaľ chce študent načerpať vedomosti či už štúdiom skrípt alebo cez
internet, musí nad tým stráviť patričný čas. Okrem toho vzniká psychické napätie, stres ktorý
sa vhodne kompenzuje pohybovou činnosťou. Je už vedecky dokázané, že pravidelnou
pohybovou aktivitou sa odbúrava stres, znižuje sa duševné napätie, zníži sa predpoklad
ukladania tukov – vznik nadváhy až obezity. Pohybovou činnosťou je predpoklad na zvýšenia
svalového tonusu a objemu svalovej hmoty, ktorá svojou činnosťou spaľuje tuky.
Pravidelnou pohybovou aktivitou sa zvyšuje aj imunita organizmu (Hrubý 2005, Junger
2006).
V prípade zníženej pohybovej aktivity dochádza k vzniku nadváhy až obezity. Obezita sa
dnes považuje za ochorenie, ktorého závažnosť je porovnateľná s ischemnickou chorobou
srdca. Často si neuvedomíme, že obezita znamená pre organizmus drastickú záťaž. A to
nielen záťaž v podobe nadbytočných kíl. Pritom následky obezity sú druhou najčastejšou
príčinou úmrtia (VESELÝ, M. 2008).
Obezita znamená komplexný problém. Vzniká spravidla nevhodným jedlom
a nedostatkom pohybu. Keby sme bez pohybu aj nepriberali, problémom je slabnutie. Aj keď
pasivita možno nevedie hneď ku obezite, slabneme. Problémom je, že ľudia sa dnes dožívajú
čoraz vyššieho veku. Kto sa nehýbe, čoskoro má na krku bolesti v chrbtici a kĺboch
(Sergienko-Šulc 2001, Šulc 2002, 2004).
Keď sa v tele človeka nachádza 10 – 20 % tuku, všetko je normálne. Obézny človek má
tukového tkaniva dvojnásobok alebo ešte viac. Toto nadbytočné tukové tkanivo značne
zaťažuje organizmus rôznymi splodinami.
V bruchu je tuk oblepený okolo orgánov ako žalúdok, črevá, pečeň, srdce, pľúca. Tým
pádom je zvýšená hmotnosť tela, ktorá tlačí na kĺby, kosti, šľachy, ktoré musia zvládať záťaž
na akú nie sú stavané.
Často počujeme, že denne 30 minút pohybu stačí. Nestačí. Istý americký kardiológ vyrátal,
že by to malo byť minimálne 10-tisíc krokov denne, kontrolovaných krokomerom (asi 5-6
km), a to sa nedá urobiť za polhodinu. V súčasnosti obrovsky narastá výskyt cukrovky tzv.
typu 2. Naše telo vyrába dostatok inzulínu, ale ten nefunguje. Spôsobuje to inzulínová
rezistencia. Inzulínovú rezistenciu môžeme prelomiť. Najúčinnejší je pohyb. Zvlášť dôležitá
je chôdza, v trvaní aspoň 15 minút po každom jedle. Takto inzulínová rezistencia nemá šancu.
298
Veľkou pomôckou je dnes tzv. severská chôdza (nordic walking) používajúca upravené
lyžiarske palice, ktoré odľahčuje kĺby a zároveň prehlbuje dýchanie, čím sa zvyšuje aj výdaj
energie. Pohyb prevyšuje v účinnosti mnohé lieky a bez nežiaducich účinkov. Zvýšený
účinok pohybu je na slnku, ktoré je pritom zdrojom vitamínu D3. Výsledky o škodlivosti
slnečného žiarenia sú do značnej miery deformované. Ľuďom so svetlou pokožkou postačuje
asi 20 minút slnka denne, tým s tmavšou kožou aspoň dvojnásobok, samozrejme, nie v čase
najväčších horúčav, ale ráno a podvečer.
Na zistenie množstva tuku v tele nám slúži orientačne index hmotnosti BMI. Ak prekračuje
u mužov 27 a u žien 25 čo znamená, že daný jedinec má hmotnosť vyššiu o 20 %. Tento
index je orientačný pre bežnú populáciu. U aktívnych športovcov, kde je väčšia svalová
hmotnosť, dochádza ku skresleným výsledkom. Rovnako aj podváha je pre zdravie
nebezpečná, ako veľká obezita.
Ak by teda aj BMI nebolo celkom presné, obvod pása berte vážnejšie. Ak máte obvod pása
priveľký, obezita a hlavne jej následky vás ohrozujú (Šulc, 2012).
Aj keď štúdium na vysokej škole zaberá veľa času, upraveným režimom dňa sa táto psychická
záťaž dá kompenzovať pohybovou činnosťou, pri ktorej sa odbúravajú stresy. Pri kolektívnej
pohybovej činnosti sa vytvára radosť z pohybu, pozitívne zážitky, uvoľňovanie endorfínov
šťastia a celkové uvoľnenie organizmu. Pohybovou činnosťou naberá organizmus energiu do
ďalšieho štúdia, dochádza aj k zvýšenej koncentrácie na štúdiu ŠULC-Valanský, 2012) .
Najväčšie problémy vysokoškolákov nastávajú v skúšobnom období. V tomto období je nutné
si upraviť a dodržať denný režim nielen štúdium, pohybová aktivita ale aj stravovanie
a spánok.
METODIKA
V experimente sme na UPJŠ v Košiciach náhodným výberom sledovali 40
poslucháčov, ktorí mali pohybovú aktivitu jeden krát týždenne, 20 poslucháčov, ktorí mali
pohybovú aktivitu dva až tri krát týždenne a zámerným výberom 10 poslucháčov, ktorí mali
pravidelne pohybovú aktivitu 4 krát týždenne a viac. Sledovaný súbor pozostával z 57 %
poslucháčov lekárskej fakulty, 12 % poslucháčov študijného odboru Šport a rekreácia, kde je
predpoklad, že rodičia viedli svoje deti k pohybovej aktivite od útlej mladosti, čím
vypestovali u nich vzťah k pravidelnej pohybovej aktivite.
Vstupné merania sme uskutočnili na začiatku letného semestra 2012 a záverečné meranie na
konci letného semestra 2012. Poslucháčom sme vypracovali denný režim, ktorý u študentov
bývajúcich na internáte sa ťažšie dodržiava.
VÝSLEDKY
V tab. 1 a 4 uvádzame namerané hodnoty poslucháčok a poslucháčov, ktoré sú
v norme. U poslucháčov na konci semestra došlo k miernemu zvýšeniu viscerálneho tuku.
Namerané hodnoty na konci semestra sa mierne zvýšili vplyvom zníženej pohybovej
činnosti a zvýšenie sedavého spôsobu – začiatok skúšobného obdobia, predtermíny skúšok.
299
Tab. 1 Uvádzame poslucháčky (n 20) s pohybovou aktivitou 1 x týždenne
Vek/výška Hmot- BMI
Tuk % Muskul. Baz.
Visc.
Obv.
nosť
%
Met.
tuk
pás
22,1/169,8 62,18 23,34 29,39 28,4
1344
3,1
70,6
63,19 23,8
30,07 29,1
1370
3,1
71
+1,01 +0,46 +0,68 +0,7
+26
0
+0,4
Tab. 4. Uvádzame poslucháčov (n 20) s pohybovou aktivitou 1 x týždenne
Obv.
boky
97,6
99,1
+1,5
Vek/výška Hmotnosť
21,1/176,2 71,8
72,9
+1,1
Obv.
boky
94
94
0
BMI
22,9
23,5
+0,6
Tuk
%
13,2
14,6
+1,4
Muskul.
%
34,5
33,7
-0,8
Baz.
Met.
1697
1714
+17
Visc.
tuk
4
5
+1
Obv.
pás
82,4
85,0
+2,6
WHR
0,723
0,716
-0,007
WHR
0,876
0,90
+0,024
Pohybová aktivita 2-3-krát týždenne s úpravou režimu dňa a stravy, má vplyv na zmeny
antropometrických ukazovateľov ako aj skladby tela. U poslucháčok došlo k úbytku
hmotnosti o 3,35 kg. Je predpoklad, že vplyv estetiky postavy sa zväčšuje s blížiacim sa
letom, kedy poslucháčky zvýšuju aj intenzitu cvičenia. Poslucháči rovnako znížili svoju
hmotnosť o 2,48 kg. V závislosti od zníženia hmotnosti vidíme aj znížené ukazovatele BMI,
percenta tuku v tele a u poslucháčok aj zvýšenie percenta svaloviny v tele (tab. 2 a 5)..
Tab. 2 Uvádzame poslucháčky (n10) s pohybovou aktivitou 2-3 x týždenne
BMI
Tuk
Muskul. Baz.
Visc. Obv.
Obv.
WHR
Vek/výška Hmot%
%
Met.
tuk
pás
boky
nosť
20,8/168
60,56
20,86 29,1
28,9
1317,8 2,8
70,6
93,8
0,753
57,21
20,64 28
30,16
1312
2,8
69,2
93,4
0,741
-3,35
-0,22 -1,1
+1,26
-5,8
0
-1,4
-0,4
-0,012
Tab. 5 Uvádzame poslucháčov (n10) s pohybovou aktivitou 2-3 x týždenne
Vek/výška Hmotnosť
21,2/177,8 76,12
74,64
-2,48
BMI
23,80
23,34
-0,46
Tuk
%
18,58
16,86
-1,72
Muskul.
%
41,92
41,92
0
Baz.
Met.
1635
1640
+5
Visc.
tuk
5,4
5,0
-0,4
Obv.
pás
88,4
88,2
-0,2
Obv.
boky
98,2
97,0
-0,8
WHR
0,9
0,909
+0,09
U poslucháčov, ktorí majú pravidelnú pohybovú aktivitu 4-krát týždenne a viac, je
dodržiavaná prísnejšie životospráva, pravidelnosť tréningov, nielen objemu zaťaženia ale aj
intenzity. Jedná sa o aktívnych športovcoch, ktorí sú pod odborným vedením
kvalifikovaných trénerov. Všetky sledované ukazovatele sú veľmi dobré a za celé sledované
obdobie došlo k minimálnym zmenám (tab. 3 a 6).
Tab. 3 Poslucháčky (n5) s pohybovou aktivitou 4 x týždenne a viac
BMI
Tuk
Muskul. Baz.
Visc. Obv.
Obv.
WHR
Vek/výška Hmotnosť
%
%
Met.
tuk
pás
boky
20,0/167
54,7
19,6
24,8
31,4
1270 2
68
97
0,701
53,9
19,4
24,6
31,7
1310 2
67
96
0,698
-0,8
- 0,2
- 0,2
+0,3
+ 40 0
-1
-1
-0,003
300
Tab. 6 Poslucháči (n 5) s pohybovou aktivitou 4 x týždenne a viac
Vek/výška HmotBMI
Tuk
Muskul. Baz.
Visc. Obv.
Obv.
WHR
nosť
%
%
Met. tuk
pás
boky
22,2/179,3 69,1
23,1
11,8
44,6
1665 4
80
91
0,879
70,4
23,4
13,4
45,4
1687 3
81
91
0,89
+1,3
+0,3
+1,6
+0,8
+12 -1
+1
0
+0,011
ZÁVER
Zmenou životného štýlu dochádza k zvýšenému objemu sedavého spôsobu trávenia
času, čím dochádza k zníženému zaťaženia pohybového aparátu. Výsledkom je nižší výdaj
energie, zvýšené množstvo telesného tuku a vznik svalovej disbalancie.
Z dosiahnutých výsledkov sme potvrdili dôležitosť pravidelnej pohybovej aktivity minimálne
2-3-krát týždenne.
Kladný vplyv pohybovej činnosti na organizmu je nutné rozvíjať už u deti predškolského
veku tak, aby sa stala celoživotnou potrebou jedinca. Zabúda sa na historicky potvrdenú
pozitívnu filozofiu harmónie ducha a tela (kalokagatiu). Obmedzenie, či dokonca vylúčenie
pohybovej aktivity sa prejaví negatívne na činnosti organizmu: vznikajú rôzne ochorenia,
aktivizujú a urýchľujú sa procesy starnutia.
Odporúčame, aby sa telesná výchova a šport chápala ako proces sociálno-biologickej potreby
pohybu, rozvoja pohybových schopností a osvojenia si základných pohybových zručností
a aby sa považovala za nezastupiteľný prostriedok zabezpečenia harmonického a zdravého
vývinu. Aby sa v žiadnom prípade nestala objektom licitácie vyplývajúcej so snahy o krátenie
prezenčných foriem výučby.
LITERATÚRA
HRUBÝ, M. Proč je tělesná výchova na vysoké škole potřebná? Těl. Vých. Sport Mlád. 71,
2005 č. 1. s. 9-12.
JUNGER, J. Význam a miesto pohybovej aktivity v živote vysokoškolákov. In: Didaktika
v dimenziách vedy a praxe, MC Prešov, 2006, s. 323-330, ISBN 80-969578-0-5.
SERGIENKO, V. - ŠULC, I. Sledovanie telesnej zdatnosti a motorickej výkonnosti
študentov UPJŠ v Košiciach systémom EUROFIT. In.: Telesná výchova, šport, výskum na
univerzitách. Bratislava, 2001, s. 163-166, ISBN 80-227-1605-7.
ŠULC, I. a kol. Porovnanie telesného rozvoja a pohybovej výkonnosti študentov vysokých
škôl stredoeurópskom regióne systémom Eurofit. Telesná výchova a šport 14, 2004, č. 1, s.
15-18, ISSN 1335-2245.
ŠULC, I. Telesná výchova na Univerzite Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. In: Optimální
působení tělesné zátěže a výživy - Hradec Králové, 2002, ISBN 80-85109-09-3.
ŠULC, I.- VALANSKÝ, M. Racionálny životný štýl – prevencia k zmenám telesnej
hmotnosti a kvalite zdravia. In: Rekreačný šport, zdravie, kvalita života, Košice 2012,
301
s.364-369, ISBN 978-80-7097-935-8.
ŠULC, I. Komparácia vplyvu životného prostredia na antropometrické ukazovatele
a motorickú výkonnosť poslucháčov UPJŠ Košice v roku 1999 a 2010. In: Rekreačný
šport, zdravie, kvalita života, Košice 2012, s.357-3363, ISBN 978-80-7097-935-8.
VESELÝ, M. Ako som schudol 35 kíl. In Druhé vydanie 2008, 293 s.. ISBN 978-80969887-7-8.
LIFESTYLE OF UNIVERSITY STUDENTS FROM UPJŠ IN KOŠICE –
PREVENTION TO THE BODY WEIGHT CHANGES AND QUALITY OF HEALTH
Ivan ŠULC
Institute of Physical Education and Sports UPJŠ Kosice, Slovakia
RESUME In our experimental testing we tested University students from UPJŠ in Košice at
the beginning of the winter semester 2011, where we focused on antropomotoric indicators as
a BMI, WHR, percentage of sceletal muscles, body and visceral fat. In the survey we look for
frequency of physical activity during the week and students daily routine. We created three
groups, the first group participated in physical activity once a week. Second 2-3 times a week
and the third group had regular training four to five times a week. At the end of the semester
repeat testing on the same subjects. Author observed psychological burden on students, that
should be compensated with physical activity and adjusted daily routine. Physical activity
speeds up body metabolism, energy expenditure, improve the work of heart, there is increase
of muscle mass and strengthened body immune system. Our findings point out to the
importants of compensation mental work with physical activity.
Keywords Physical activity, testing, compensation, BMI, WHR, body fat
302
GOLF AKO ATRAKTÍVNA ŠPORTOVO-REKREAČNÁ AKTIVITA A JEJ VPLYV
NA ŠPORTOVÝ TURIZMUS NA SLOVENSKU
Milena PULLMANNOVÁ ŠVEDOVÁ, Ivan UHER
Ústav telesnej výchovy a športu, Univerzita P.J. Šafárika v Košiciach,
Slovenská republika
RESUMÉ V tomto príspevku sa zaoberáme golfom ako športovo-rekreačnou aktivitou, ktorá
v poslednom desaťročí zaznamenáva nárast v počte klubov ako aj v počte členova
v jednotlivých regiónoch Slovenka, ktorý sa konzekventne podieľa na rozvoji športového
turizmu. Trendom súčasnosti je zvýšený dopyt po pohybových aktivitách realizovaných
v prírodnom prostredí, čo vytvára potrebu zatraktívnenia ponuky v jednotlivých športovorekreačných zariadeniach. Ak je ponuka atraktívna motivuje návštevníka k opätovnej
návšteve daného zariadenia, čo môže mať pozitívny dopad na rozvoj športového turizmu.
V práci analyzujeme koncentráciu golfových športovo-rekreačných aktivít a ich vplyv na
rozvoj turizmu na Slovensku.
Kľúčové slová rekreácia, turizmus, šport, golf,
ŠPORTOVÝ TURIZMUS
Môžeme konštatovať, že turizmus je rýchlo rozvíjajúcou sa oblasť v celosvetovom
meradle. Práve vďake tejto skutočnosti by krajina mohla značne ovplyvniť a posilniť
hospodársky rast štátu, jeho tempo, a tým aj národnú ekonomiku z pohľadu sociálnoekonomického rozvoja. Uspokojovanie potrieb klientov je kľúčom k prosperite. Ak má
krajina prosperovať v tejto oblasti, musí poznať potreby svojho obyvateľstva a predvídať aj
potreby zahraničného návštevníka (Matúšiková, 2008).
Všeobecná definícia športového turizmu zahŕňa cestovanie mimo vlastného bydliska, kde
jedinec participuje na rekreačných alebo súťažných aktivitách, cestuje aby sledoval šport na
rôznych úrovniach. V poslednom období v oblasti turizmu môžeme pozorovať nový trend,
kde klasický tip dovolenky t.j. pasívny relax a oddych sa postupne transformuje smerom
k zdraviu týkajúcej, zážitkovej kvalite života. Súčasťou životného štýlu každého človeka je i
určitá úroveň pohybových režimov. Tie sa veľmi výrazne podieľajú na úrovni životného štýlu
a na kvalite života všeobecne. K optimalizácii životného štýlu teda dochádza pohybovou
intervenciou do skladby existujúceho životného štýlu. Tvorba zdravia je teda jedným z
hlavných úloh rekreácie (Ďurúček, 2007).
Ne realizáciu športového turizmu je potrebné vytvoriť vhodné podmienky. Z hľadiska
toho, aké možnosti vytvára samotná krajina, región či destinácie môžeme hovoriť o športovoturistických destináciách, v ktorých existuje veľké množstvo športových, turistických
a rekreačných objektov a zariadení. Samotné podujatie je istým zámerom a programovým
obsahom zorganizované, periodické alebo neperiodické zhromaždenie ľudí , ktoré má
športový, pohybovo-rekreačný alebo zážitkový cieľ s aktívnym vystúpením aktérov
športového turizmu – športovci a diváci. Podľa svojho charakteru sa športové podujatia členia
na: športová súťaž, športovo-rekreačné podujatie a režírované podujatie.
Najväčšie množstvo športovo–rekreačných služieb ponúka stredná časť Slovenska
teda Banskobystrický a Žilinský kraj. Hlavným dôvodom dostatkom služieb sú pohoria
(Vysoké Tatry, Nízke Tatry, Malá Fatra, Veľká Fatra), ktoré poskytujú ideálne podmienky pre
pešiu a vysokohorskú turistiku, skalolezectvo, cykloturistiku a samozrejme aj pre lyžiarsky
turizmus. Komplexnosť a kvalita služieb stále mierne zaostáva za európskym štandardom, ale
celkovo môžeme sledovať pozitívny vývoj v tejto oblasti. Západná časť nášho územia najmä
303
Bratislavský a Trnavský kraj sú bohaté na golfové areály a akadémie, čo pomáha k
zatraktívneniu a k rozvoju cestovného ruchu.
Zahraniční a domáci turisti majú ešte stále záujem o využívanie našich športovo rekreačných
zariadení. Podľa údajov zo Slovenského štatistického úradu môžeme skonštatovať, že v roku
2011 sa zvýšil počet dlhodobých dovolenkových rekreačných pobytov na horách v zime na
401 tisíc, čo je o 42 tisíc viac ako v roku 2010. V letnom období v roku 2011 tak isto vzrástol
pobyt na horách až o 135 tisíc, oproti roku 2010, kedy dosahoval počet 197 tisíc dlhodobých
dovolenkových ciest. Väčšina týchto dovolenkových pobytov je rezervovaná individuálne.
roku 2011 podľa Slovenského štatistického úradu stúpol počet letných rekreačných pobytov
pri vode na 170 tisíc, čo znamená nárast o 16 tisíc ciest oproti roku 2010
(http://portal.statistics.sk/).
ŠPORTOVO-REKREAČNÉ AKTIVITY
V súčasnom životnom štýle jedinca referujú jednotlivé športovo-rekreačné aktivity,
ktoré môžeme charakterizovať ako všetky činnosti s pohybovo – športovým alebo turistickým
obsahom, ktorým sa človek venuje z vlastnej chuti vo voľnom čase pre odpočinok, príjemnosť
a rozvoj vlastnej osobnosti .
Športovo-rekreačné aktivity chápe Sýkora a kol. (1995) ako aktivity, ktoré vytvárajú časť
ľudských aktivít využívajúcich prostriedky fyzickej kultúry na regeneráciu telesných a
duševných síl človeka, jeho ušľachtilú zábavu, upevnenie zdravia, zvyšovanie telesnej
zdatnosti, vyváženie jednostranného zaťaženia organizmu, sebarealizáciu, výchovu a taktiež i
vzdelávanie.
Služby športovo - rekreačných zariadení majú dvojaký charakter. Jedna skupina má
univerzálny charakter a je možné ich poskytovať nezávisle od prírodných predpokladov, napr.
ihriská pre loptové hry, kryté bazény, zariadenia pre sálové športy, fitnescentrá. Zariadenia
poskytujúce tieto služby sa budujú ako súčasť hotelov a vybavenosti cieľových miest. Pre
športový turizmus je významná druhá skupina služieb, ktoré poskytujú športovo-rekreačné
zariadenia a ich existencia je podmienená prírodnými podmienkami. Majú zvyčajne sezónny
charakter, napr. kúpanie na prírodných vodných tokoch a plochách, turistické a
cykloturistické chodníky a cesty, lyžiarske zjazdové a bežecké trate, golfové ihriská a
podobne (Orieška, 2010).
ANALÝZA KONCENTRÁCIE GOLFOVÝCH ŠPORTOVO-REKREAČNÝCH
ZARIADENÍ
K špecifickým športovo – rekreačným aktivitám využívaných v letnej sezónne okrem
iných patrí aj golf. Golf je individuálny šport, v ktorom golfisti triafajú loptičku kovovou
palicou po ihrisku s deviatimi alebo obvykle osemnástimi jamkami a usilujú sa dosiahnuť čo
najmenší počet úderov. Hráči sa snažia dostať loptičku z odpaliska cez trávnatú plochu s
niekoľkými prírodnými a umelými prekážkami, napríklad vodnými plochami, pieskovými
bunkrami, stromami, krikmi do jamky umiestnenej na jamkovisku. Je to hra spojená s
pobytom na čerstvom vzduchu a vhodný pre všetky vekové kategórie.( Janko, Podhorec,
2011)
Golf je zaujímavý nielen na cestovanie pre amatérskych hráčov, ale aj ako atraktivita
cestovného ruchu pre množstvo divákov na golfových turnajoch. Aktívnym i pasívnym
záujemcom sa často prezentuje golf nielen samostatne, ale vo forme tematických golfových
balíčkov, napr. golf a kúpele, Veľkou výhodou golfu je, že sa dá hrať každý deň s výnimkou
zimného obdobia. Počas celého roka je vhodných na túto hru približne 220 dní. Hlavná
golfová sezóna trvá od apríla do októbra. V posledných rokoch sa na Slovensku vybudovalo
niekoľko kvalitných golfových klubov s výbornými službami a prijateľnými cenami. V
304
porovnaní so zahraničnými golfovými klubmi s porovnateľnými službami a kvalitou, sú
náklady na hru na Slovensku niekoľkonásobne nižšie. Cena golfového kurzu sa pohybuje
okolo 199,16 - 232,36 € a zahŕňa aj možnosť stať sa členom golfového klubu. Cena skúšky
spôsobilosti sa pohybuje okolo 56,43 - 59,75 €. (www.skga.sk)
Slovensko má vďaka svojej geografickej polohe a environmentálnemu prostrediu vynikajúce
podmienky pre golf. Väčší počet golfových klubov je sústredený v západnej časti našej
krajiny a to v Bratislavskom a Trnavskom kraji, je preto snahou rozšíriť golf aj v oblasti
stredného a východného Slovenska. Každý klub je vybavený doplnkovými službami ako
napríklad požičovňa a predaj golfovej výstroje alebo požičovňa motorových vozíkov.
Infraštruktúra golfových možností sa pomaly rozvíja.
Slovenská golfová asociácia (SKGA), ktorá spolupracuje s Ministerstvom školstva, vedy,
výskumu a športu Slovenskej republiky a s Fakultou telesnej výchovy a športu Univerzity
Komenského v Bratislave. SKGA vypracovala dokument s názvom „Program rozvoja golfu
na obdobie 2012 – 2016“, kde hlavnými cieľmi dokumentu sú:
- Rozšíriť golf medzi základné školy na Slovensku aby fungoval ako krúžok na každej
škole, ktorá má o golf záujem. A tým vybudovať pozitívny vzťah detí k hre a
športovaniu prostredníctvom relatívne nového športu na Slovensku.
- Zriadiť Centrá pre talentovanú mládež pri jednotlivých kluboch na Slovensku a
zaradiť do Centier pre talentovanú mládež hráčov, ktorí majú aktuálnu výkonnosť,
perspektívu a talent absolvovať proces vrcholovej prípravy s cieľom reprezentovať
Slovenskú republiku.
- Dlhodobý seriál majstrovských turnajov pre klubové družstvá a jednotlivcov. Ide
najmä o pravidelnú previerku výkonnosti jednotlivcov v najmladších kategóriách, vo
veku do 14 rokov. Cieľom je aj zapojiť do súťaže čo najväčší počet registrovaných
mladých golfistov, ale aj vrcholových hráčov Centier talentovanej mládeže a kluby,
pri ktorých Centrá talentovanej mládeže fungujú. Tým dosiahnuť pravidelnosť
súťažného procesu na najvyššej úrovni, ako vrchol tréningovej motivácie pre mladých
hráčov. Celý projekt je zameraný na systémovú prípravu štátnej športovej
reprezentácie v golfe v období rokov 2012 – 2016. Hlavným hľadiskom je efektívne
využitie prostriedkov štátnej podpory na prípravu a rozvoj reprezentácie SR
(www.skga.sk).
Na obrázku je znázornená koncentrácia najvýznamnejších golfových zariadení, ktoré sa
zameriavajú na komerčnú bázu a vytvárajú podmienky športového turizmu. Podielovo sú
zastúpené nerovnomerne v jednotlivých krajoch čo uvádzame v tabuľke.
Obrázok č.1 : Koncentrácia vybraných golfových ihrísk na Slovensku
Zdroj: Vlastné spracovanie
305
Tieto zariadenia sa okrem samotného golfu aj rôzne iné doplnkové služby a vytvárajú
podmienky pre deti a mládež, čoho dôkazom je od roku 2009 zriadenie Centier talentovanej
mládeže pri golfových kluboch, ktoré zastrešujú výchovu, vzdelávanie a intenzívnu golfovú
prípravu mladých golfistov.
Tabuľka 1: Prehľad golfových klubov a ihrísk na Slovensku registrovaných pod SKGA
Región
Bratislavský
Počet
klubov
regist. v Počet
SKGA ihrísk
3jamkové
6jamkové
17
11
Trnavský
4
3
Trenčiansky
3
2
Nitriansky
2
2
1
Žilinský
Banskobystrick
ý
4
3
1
3
2
Prešovský
3
2
1
Košický
2
2
2
38
27
Spolu
1
9jamkové
1
18jamkové
Bez
jamkové
27jamkové
4
2
1
2
1
3
1
1
1
1
2
2
3
10
1
6
2
4
Zdroj: Vlastné spracovanie podľa www.skga.sk
Najstarším golfovým klubom, ktorý vznikol na Slovenku bol SPA GC Piešťany
založený Imrichom Winterom v roku 1914, ktorý má svoju tradíciu a je súčasťou kúpeľného
areálu. K najnovším a najmodernejším golfovým centrám parí GCC BA Bernolákovo –
Golfový rezort Black &White. Na prelome storočí sa začali budovať tieto športovo-rekreačné
centrá od roku 1997 do roku 2003 ich pribudlo osem z celkového počtu 27. V roku 2010
prekročila členská základňa SKGA hranicu 7.300 členov oproti stavu z decembra 2011 je to
nárast o zhruba 600 členov v 29 kluboch. SKGA sa týmto zaradila medzi stredne silné
športové inštitúcie, hoci funguje v tejto forme len od r. 2003.
Nárast bol zaznamenaný aj v počte turnajov, oproti roku 2010 keď ich bolo 990 v roku
2011 bolo slovenskými klubmi zorganizovaných 1092 turnajov. Medzinárodné turnaje sa
hrajú na 18 jamkových ihriskách alebo sa hrá na údery. U nás sú tieto ihriská zastúpené
v Bratislavskom, Trnavskom a Banskobystrickom kraji, čo je z hľadiska športového turizmu
nie vhodná koncentrácia.
Obrázok 2: Percentuálny podiel počtu golfových ihrísk rozdelený počtom jamiek
306
Zdroj: Vlastné spracovanie
Percentuálnym vyjadrením a zastúpením jednotlivých golfových areálov vyplýva že na
Slovensku existuje 38 golfových klubov ale len 71% z nich má k dispozícii aj golfové ihriská
s vybraným počtom jamiek, čo znamená že vybrané golfové ihriská sú k dispozícií viacerým
klubom. K tým najpočetnejším patria 9 jamkové ihriská so zastúpením vo všetkých regiónov
okrem Nitrianskeho. Druhu početnú skupinu tvoria 18 jamkové ihriská v troch regiónoch.
Najväčšie golfové areály z počtom jamiek sú v Prešovskom a Bratislavskom kraji. Golfové
ihriská s 18 jamkami sú predurčené na organizovanie významných turnajov, čo v našich
podmienkach predstavuje len 37% ihrísk. V tomto smere vidíme rezervy v prilákaní
viacerých medzinárodných súťaží, konzekventne turistov, médií, ktoré by mohli vystupovať
ako marketingový nástroj väčšej propagácie Slovenska na medzinárodnej scéne.
ZÁVER
Podiel cestovného ruchu na HDP v Európskej únii je cca 4 až 5 %, zatiaľ čo na
Slovensku tento podiel tvorí cca 2,4 % HDP. Slovensko má výrazný priestor na rast a celé
odvetvie predstavuje značnú ekonomickú rezervu, ktorú sa doposiaľ efektívne nepodarilo
využiť.
V mnohých oblastiach začína Slovensko dokonca strácať svoju konkurencieschopnosť, a to
nielen v porovnaní s vyspelými štátmi silnými v cestovnom ruchu, ale aj na subregionálnej
úrovni v porovnaní so susednými štátmi, ktoré začali s rozvojom cestovného ruchu približne v
rovnakom čase ako Slovensko (www.sacr.sk).
Vďaka technologickému pokroku majú ľudia viac voľného času, zvyšujú sa nároky na
možnosti športu a rekreácie. Takisto rastú nároky na pestrosť a kvalitu služieb. Je potrebne
rozšíriť a zdokonaliť ponuku a kvalitu športovo – rekreačných služieb na celom území
Slovenska. Ako vyplýva z našej analýzy, v príspevku sme sa zamerali na koncentráciu
golfových športovo-rekreačných zariadení, kde vidíme že zastúpenie jednotlivých stredísk je
limitujúce technickou a dopravnou infraštruktúrou, prírodnými podmienkami,
konkurencieschopnosťou, ekonomickou silou regiónu a prioritou obyvateľstva. Oproti
okolitým krajinám je golf s finančného hľadiska menej náročný čo je pozitívum, no na druhej
strane chýba marketing, viac ponúk, kvalitne služby i odborné poradenstvo.
Trendy v cestovnom ruchu sa neustále vyvíjajú a menia, preto je potrebné im venovať
zvýšenú pozornosť s následnou implementáciou do praxe tak aby podniky cestovného ruchu
boli flexibilné promptne reagovať na dopyt a tak nezaostali za konkurenciou, ktorá je čím
ďalej tým väčšia.
LITERATÚRA
ĎURIČEK, M. 2007. Vademecum turizmu a rekreácie. Rožňava: Milan Ďuriček vlastným
nákladom, 2007. 190s. ISBN 978-80-89168-21-7.
GÚČIK, M. 2010. Cestovného ruch. Úvod do štúdia. Knižnica cestovného ruchu 15. Banská
Bystrica: Slovak- Swiss Tourism, 2010. 308s. ISBN 978-80-89090-80-8.
JANKO, I., PODHOREC,I. 2011. Právne základy športovej činnosti. Základy teórie golfu.
Nitra: Slovenská poľnohospodárska univerzita, 2011. 156s. ISBN 978-80-552-0545-8.
MATUŠÍKOVÁ, D.: Celosvetové problémy v cestovnom ruchu, MEKON 2008 [elektronický
zdroj] : CD příspevků X. ročníku mezinárodní konference Ekonomické fakulty Vysoké školy
báňské -Technická univerzita, Ekonomická fakulta, Ostrava, 2008. ISBN: 978-80-248-1704-0
ORIEŠKA,J. 2010. Služby cestovného ruchu. Bratislava: Slovenské pedagogické
nakladateľstvo – Mladé letá, 2010. 150s. ISBN 978-80-10-01831-4.
<http://www.sacr.sk/>.
307
<http://portal.statistics.sk/>.
<http://www.skga.sk/>.
GOLF AS AN ATTRACTIVE SPORTS AND RECREATION ACTIVITY AND ITS
IMPACT ON SPORTS TOURISM IN SLOVAKIA
Milena PULLMANNOVÁ ŠVEDOVÁ, Ivan UHER
Department of Physical Education and Sport, University of P.J. Šafarik in Košice,
Slovakia
RESUME
In this paper, we describe golf as a sport and recreational activity, which in the last
decade is increasing in the number of clubs as well as the number of members in different
regions of Slovakia, who are rigorously involved in the development of sports tourism. Today
we see an increased demand for physical activities carried out in the natural environment,
which creates the need to offer attractiveness of sports and recreational facilities. If the offer
is attractive,
incentive visitors to re-visit the facility is much greater, which on the other hand could have a
positive impact on the development of sports tourism as a whole. In this paper we evaluate the
concentration of golf sports and recreational activities that have an impact on the development
of tourism in Slovakia
Key words: recreation, tourism, sport, golf
308
KOMPARÁCIA VYBRANÝCH LYŽIARSKYCH STREDÍSK NA SLOVENSKU
Milena ŠVEDOVÁ, Agáta HORBACZ
Ústav telesnej výchovy a športu, Univerzita P.J. Šafárika v Košiciach,
Slovenská republika
REZUMÉ Cestovný ruch nie je rovnomerne rozvinutý v jednotlivých krajinách sveta. Má
výrazný regionálny aspekt a rozvíja sa predovšetkým tam, kde je vhodná primárna (prírodný
a kultúrno-historický potenciál) a sekundárna ponuka (infraštruktúra a vybavenosť služieb).
Slovensko disponuje vysokým prírodným potenciálom, čo dáva predpoklad na realizáciu
jednotlivých športovo-rekreačných aktivít v prírode. V príspevku analyzujeme zastúpenie,
počet a kvalitu lyžiarskych stredísk na Slovensku. Za účelom zvyšovania kvality služieb
a konkurencieschopnosti Slovenska v odvetví cestovného ruchu a pokračujúcich trendoch
globalizácie a internacionalizácie je nevyhnutné realizovať systematickú, intenzívnu a
koordinovanú činnosť všetkých subjektov pôsobiacich na trhu cestovného ruchu.
Kľúčové slová: cestovný ruch, služby, lyžiarske strediská
CESTOVNÝ RUCH A JEHO SLUŽBY
Podľa definície Svetovej organizácie cestovného ruchu World Tourism Organization
(WTO) cestovný ruch v širšom zmysle slova predstavuje: „všetok pohyb človeka mimo
miesta bydliska, okrem jeho cesty do práce počas doby kratšej ako 1 kalendárny rok s cieľom
zotavenia sa, kúpeľnej liečby, poznávania, služobných ciest a kultúrneho a športového
využitia.“ (Ďuríček, 2007).
Zložky tvoriace systém cestovného ruchu sa nazývajú objekt a subjekt a sú súčasťou
vnútorného prostredia, ktoré po vzájomnej interakcii s vonkajším - ekonomickým, sociálnym,
politickým, technickým a ekologickým prostredím vytvára realizáciu jedinca v systéme
cestovného ruchu (Gučík, 2010). Ľudia ako účastníci cestovného ruchu získavajú komplexný
zážitok vyplývajúci z účasti na cestovnom ruchu uspokojovaním svojich potrieb. Tieto
potreby súvisia s cestovaním a pobytom mimo miesta trvalého bydliska obvykle vo voľnom
čaše, ich zámerom je získať komplexný zážitok. Realizácia týchto aktivít sa tak stáva
súčasťou ich životného štýlu (Uher, 2010).
Orieška (2010) popisuje služby v cestovnom ruchu z hľadiska uspokojovania potrieb.
Rozoznávame primárne – cieľové potreby a sekundárne – realizačné potreby.
Realizácia cestovného ruchu je podmienená ponukou služieb a kvalitou ich poskytnutia.
Službu charakterizujeme ako činnosť alebo úžitok, ktorý môže poskytnúť jedna strana druhej,
bez materiálne povahy a ich výsledkom nie je nadobudnutie vlastníctva. Poskytovanie služieb
môže, ale nemusí byť späté s fyzickým produktom.
Na rozdiel od výroby tovaru má produkcia služieb isté špecifické znaky. Existuje viacero
delení znakov typických pre služby od rôznych autorov. Orieška (2010) rozlišuje všeobecné a
špeciálne znaky služieb.
Medzi všeobecné znaky služieb patrí :
- nemateriálnosť a vysoká spotreba živej práce vyjadruje fakt, že služby nemožno cítiť, vidieť
alebo nahmatať ešte pred tým, ako si ich kúpime.
- pominuteľnosť vyplýva z toho, že služby nie je možné produkovať alebo kupovať do zásoby,
ako je to možné pri hmotných statkoch.
309
- začlenenie vonkajšieho faktoru do procesu poskytovania služby predstavuje to, že producent
služby môže s jej poskytovaním začať vtedy, ak sa vyskytne dopyt.
- zosúladenie poskytovania služby z jej spotrebou (tzv. simultánnosť) vyžaduje aby v procese
poskytnutia služby boli na tom istom mieste a v tom istom čase poskytovateľ služby i
spotrebiteľ služby. Vtedy môže predávajúci subjekt aktívne pôsobiť na spotrebiteľa služby.
Medzi špeciálne znaky služieb zaraďuje:
- časová a miestna viazanosť služby na primárnu ponuku.
- komplexnosť a komplementarita služieb kde zákazník v cestovnom ruchu ma obvykle
záujem o rozličné kombinácie služieb (reťaz, balík služieb).
- mnohoodborový charakter služieb a nevyhnutnosť ich sprostredkovania: informačné,
ubytovacie, stravovacie, dopravné, sprievodcovské služby a preto je nevyhnutné ich
sprostredkúvať zákazníkovi.
- dynamika a sezónnosť dopytu po službách cestovného ruchu.
- nevyhnutnosť informácií o službách a ich kvalite v cestovnom ruchu sú potrebné informácie
o ponúkaných službách a ich kvalite.
Na nasledujúcom obrázku je znázornenie delenia služieb v cestovnom ruchu v našich
podmienkach.
Obrázok č.1: Delenie služieb v cestovnom ruchu
Služby v cestovnom ruchu
Služby cestovného ruchu
Dodávateľské služby
Informačné
Dopravné
Ubytovacie
Stravovacie
Športovorekreačné
Kultúrnospoločenské
Kúpeľné
Kongresové
Vidieckeho
cestovného ruchu
Sprievodcovské
a asistenčné
animačné
Ostatné služby
Sprostredkovateľské
služby
Špecializované služby
pre cestovný ruch
Informačné služby
cestovných kancelárií
-
Informačné služby
cestovných agentúr
Informačné
Poistné
Zmenárenské
Pasových orgánov
Colných orgánov
Služby miestnej
infraštruktúry
a cieľového miesta
Informačné
Obchodné
Komunikačné
Zdravotnícke
Policajné
Záchranné
Poštové
Telekomunikačné
Zdroj: Orieška, 2010
ŠPORTOVO-REKREAČNÉ ZARIADENIA
Služby športovo - rekreačných zariadení majú dvojaký charakter. Jedna skupina má
univerzálny charakter a je možné ich poskytovať nezávisle od prírodných predpokladov, napr.
ihriská pre loptové hry, kryté bazény, zariadenia pre sálové športy, fitnescentrá. Zariadenia
poskytujúce tieto služby sa budujú ako súčasť hotelov a vybavenosti cieľových miest. Pre
cestovný ruch je významná druhá skupina služieb, ktoré poskytujú športovo-rekreačné
zariadenia a ich existencia je podmienená prírodnými podmienkami. Majú zvyčajne sezónny
charakter, napr. kúpanie na prírodných vodných tokoch a plochách, turistické
a cykloturistické chodníky, lyžiarske zjazdové a bežecké trate a podobne (Orieška, 2010).
310
Táto skupina služieb je cieľom účasti na cestovnom ruchu. Kým v ubytovacích zariadeniach a
iných objektoch je možné poskytovanie športovo-rekreačných služieb po celý rok,
vykonávanie športovo-rekreačných činností v prírode je ovplyvnené sezónou
(Matúšiková,2008).
Cestovný ruch v zimnom období a zimné športovo-rekreačné služby majú na území
Slovenska vysoké zastúpenie, je to podmienené vhodnými prírodnými podmienkami, kde
62% nášho územia tvoria pohoria. Priemerný počet dní so snehovou pokrývkou je na väčšej
časti územia viac ako 90 dní.
Tradičnú ponuku predstavujú tie športovo-rekreačné aktivity, ktoré majú vytvorené vhodné
podmienky kde patrí zjazdové lyžovanie, bežecké lyžovanie, skialpinizmus, snowbording,
korčuľovanie ako aj iné adrenalínové aktivity.
1. Lyžovanie (zjazdové a bežecké) a snowbording sa uskutočňujú v horskom prostredí
alebo v podhorských oblastiach, a v našich podmienkach predstavuje jednu
z najmasovejších zimných športovo-rekreačných aktivít.
2. Skialpinizmus je vyhľadávanou aktivitou nie len u domácich ale aj u zahraničných
turistov a realizuje sa vo vysokohorskom prostredí. Predstavuje kombináciu
vysokohorskej túry a lyžovania v extrémnom neupravenom teréne.
3. Korčuľovanie realizujúce sa na otvorených plochách alebo na zimných štadiónoch
4. Adrenalínové športové aktivity, kde môžeme zaradiť:
- Airboarding je jazda v snežnom tobogane vyvoláva silný adrenalínový zážitok
- Snowtubing sú nafukovacie snežné kolesá.
- Airboardová doska ktorá sa používa v snežnom tobogane alebo formou ťahania za
pásovou štvorkolkou.
- Freeriding alebo freeskiing je voľný štýl lyžovania, to znamená lyžovanie mimo
zjazdovky vo voľnom území alebo lyžovanie v hlbokom snehu.
Jedným z veľmi obľúbených zimných športov sú už tradične preteky psích záprahov, ktoré
majú dobré podmienky a dlhú tradíciu na Slovensku. Slovensko býva pravidelne dejiskom
viacerých medzinárodných pretekov. Ponuka služieb so psím záprahom na jednu hodinu stojí
50 eur pre dospelého človeka.
KOMPARÁCIA LYŽIARSKYCH STREDÍSK
Lyžovanie resp. celý lyžiarsky turizmus na Slovensku sa bezprostredne spája s lyžiarskym
strediskom pre všetkých lyžiarov podľa náročnosti svahov a s ubytovaním ideálne priamo na
svahu alebo v pešej vzdialenosti. Lyžiari v súčasnej dobe vyhľadávajú menej náročné južné
svahy s možnosťou opaľovania sa a lyžiarske strediská vhodné aj pre deti. Na celom území sa
nachádza množstvo moderných, špičkovo vybavených lyžiarskych rekreačných stredísk, ktoré
ponúkajú športové a rekreačné služby. Vybudovanie lyžiarskych stredísk je v súlade s prísnou
ekologickou ochranou, čo zaručuje návštevníkom kvalitnú lyžovačku spolu s príjemnými
zážitkami v nádhernej krajine. Lyžiarska sezóna sa u nás začína v polovici decembra a končí
v apríli. V súčasnosti je na území Slovenska nasledovná skladba horských stredísk cestovného
ruchu vrátane rozsahu a úrovne technickej infraštruktúry pre zimný cestovný ruch:
- 20 horských stredísk so špičkovou vybavenosťou a medzinárodným charakterom
- 40 horských stredísk s nadpriemernou vybavenosťou na národnej úrovni
- 250 horských stredísk s priemernou vybavenosťou na regionálnej úrovni
V týchto horských oblastiach sa nachádza 350 lyžiarskych areálov vybavených vyše tisíckou
lanoviek a vlekov. Technicky zasnežované lyžiarske zjazdové i bežecké trate majú celkovú
dĺžku viac ako 150 km a celkovú plochu viac ako 750 hektárov. Zimné strediská na seba
viažu ďalšie investície ako ubytovanie, stravovanie, požičovne športových potrieb, lyžiarske
311
školy, ski-bary, dopravu a ďalšie služby, ktoré vytvárajú oveľa viac pracovných miest ako u
samotných prevádzkovateľov lyžiarskych zariadení (www.telecom.gov.sk).
Je zrejmé, že väčšina zimných stredísk je situovaná na severozápade krajiny v pohoriach
Vysoké Tatry, Nízke Tatry, Veľká Fatra a Malá Fatra. Lyžiarske strediská vo Vysokých a
Nízkych Tatrách sú charakteristické vyššou nadmorskou výškou (nad 1 500 m n. m.) a trate v
nich siahajú až nad pásmo lesa. Ostatné známe strediská majú zjazdovky situované na
horských lúkach a uprostred ihličnatých lesov, takže zaručujú výborné lyžiarske podmienky
už aj pri nižšej vrstve snehovej pokrývky. Dobré podmienky na bezpečné lyžovanie sú
podmienené kvalitnou starostlivosťou o trate. Prakticky všetky strediská ponúkajú možnosti aj
pre začiatočníkov a menej skúsených lyžiarov, či pre rodiny s deťmi. Pre skúsených
športovcov sú k dispozícii náročnejšie trate, určené aj pre súťažné lyžiarske podujatia. Pre
začiatočníkov sú pripravené lyžiarske školy a škôlky pre deti.
Obrázok č. 2: Koncentrácia lyžiarskych stredísk na Slovensku
Zdroj: www.slovakia.travel.sk
Lyžiarske strediská sa od roku 2003 zaraďujú podľa počtu "hviezdičiek" do jednotlivých
kategórií. Najlepšie 5 hviezdičkové lyžiarske strediská na Slovensku sa nachádzajú v Nízkych
Tatrách v stredisku Jasná a vo Vysokých Tatrách na Štrbskom Plese. K ďalším výborným
lyžiarskym strediskám patrí Malinô Brdo pri Ružomberku, Veľká Rača pri Oščadnici,
lyžiarske stredisko Donovaly, Martinské hole, Valčianska dolina a Plejsy.
Na základe získaných ukazovateľov sme porovnávali jednotlivé lyžiarske strediská vo
vybraných krajoch, ktoré uvádzame v tabuľke. Vybrali sme si po tri najvýznamnejšie
lyžiarske strediska zo západnej, strednej a východnej časti Slovenska. Môžeme konštatovať,
že najkvalitnejšie služby ponúkajú lyžiarske strediska na strednom Slovensku a to v
Žilinskom a Banskobystrickom kraji. Tieto zariadenia poskytujú najdlhšie trate s výbornou
povrchovou úpravou a majú najväčší počet vlekov a lanoviek v prvotriednej kvalite, čo ale
odráža výšku ceny skipasov. Najväčšie slovenské lyžiarske centrá sa štandardom prepravných
zariadení už vyrovnajú aj známym alpským strediskám.
Tabuľka č. 1 : Komparácia vybraných lyžiarskych stredísk na Slovensku
Zjazdovky
Názov
lyžiarskeho
Počet
Kraj
Kapacita
prepravy
312
V oficiálnej
5-stupňovej
kategorizácii
Cena
Dospelý/
strediska
Počet
Dĺžka
km
Vlekov
Lanoviek
BA
4
0,9
5
Zochová chata
BA
5
2,9
7
Pezinská Baba
TR
3
2,3
4
Ski centrum Kálnica
ZA
21
25
10
Jasná
BB
18
11
14
Park Snow Donovaly
ZA
18
14
14
Vrátna Free Time Zone
PO
9
7,6
3
Štrbské Pleso
KE
11
10
8
Relax center Plajsy
PO
13
11
9
Ski Bachledová
BA – Bratislavsky kraj, TR – Trenčiansky kraj, ZA – Žilinský kraj,
PO – Prešovský kraj, KE – Košický kraj
osôb/hod
stredísk
získalo
hodnotenie
0
**
3010
0
***
4090
0
***
2100
7
*****
17640
2
*****
14100
2
*****
11500
3
*****
6000
1
****
6200
2
****
8270
BB – Banskobystrický kraj,
detský lístok
na deň
12€/8,50€
15 €/12€
15 €/13€
31 €/25€
29 €/21€
27€/ 22€
26€/21€
20€/17€
15€/ 11€
Zdroj: Vlastné spracovanie
ZÁVER:
V tomto príspevku sme sa zaoberali komparáciou vybraných lyžiarskych stredísk
v jednotlivých regiónoch Slovenska. Z našich zistení vyplýva, že zimné športovo-rekreačné
aktivity sa dlhodobo realizujú v adekvátnych podmienkach s kontinuitou tradícií
v jednotlivých regiónoch. Zvyšuje sa úroveň poskytovania služieb a technická vybavenosť
stredísk zimných športov. Ich úroveň však nedosahuje úroveň zahraničných stredísk, chýba
ponuka rôznych balíkov služieb, programy ako aj ponuka pre jednotlivé segmenty populácie.
Absentujú animačné aktivity v zimných strediskách pre návštevníkov ako správna podniková
kultúra zameraná na potreby zákazníka. Podľa danej kategorizácie sú na najvyššej úrovni
strediská situované v Tatrách a Nízkych Tatrách, Malej a Veľkej Fatre.
LITERATÚRA:
ĎURIČEK, M. 2007. Vademecum turizmu a rekreácie. Rožňava: Milan Ďuriček vlastným
nákladom, 2007. 190s. ISBN 978-80-89168-21-7.
GÚČIK, M. 2010. Cestovného ruch. Úvod do štúdia. Knižnica cestovného ruchu 15. Banská
Bystrica: Slovak- Swiss Tourism, 2010. 308s. ISBN 978-80-89090-80-8.
GÚČIK, M. a kol. 2011. Marketing cestovného ruchu. Knižnica cestovného ruchu 17.Banská
Bystrica: Slovak- Swiss Tourism, 2011. 264s.ISBN 978-80-89090-85-3.
GÚČIK, M ., ŠÍPKOVÁ, I. 2004. Globalizácia a integrácia v cestovnom ruchu. Banská
Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2004. 145s. ISBN 80-969261-0-1.
MATÚŠIKOVÁ, D.: Možnosti rozvoja zimného turizmu na príklade lyžiarskeho strediska
Renčišov. Projektový management - teorie a praxe [elektronický zdroj] : recenzovaný sborník
příspevků; 3.-4. dubna 2008, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta masmediálních
komunikací, Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2008, 978-80-7318-695-1
ORIEŠKA,J. 2010. Služby cestovného ruchu. Bratislava: Slovenské pedagogické
nakladateľstvo – Mladé letá, 2010. 150s. ISBN 978-80-10-01831-4.
UHER, I.: Treat heart disease with exercise. In: Medzinárodná vedecká konferencia.
Slovenská Technická Univerzita. Telesná výchova, šport, výskum na univerzitách. Bratislava,
2010. Vydala STU Bratislava v elektronickej forme. ISBN 978-80-227-3403-5.
< http://www.slovakia.travel/intropage.aspx?l=1&smi=0&ami=0&p=99>.
<http://www.sacr.sk/>.
<http://www.telecom.gov.sk. />.
313
COMPARISON OF SELECTED SKI RESORT IN SLOVAKIA
Milena ŠVEDOVÁ, Agáta HORBACZ
Department of Physical Education and Sport, University P.J. Šafárik in Košice, Slovakia
SUMMARY There is no surprise that world wide tourism is not equally developed. It has a
strong regional aspect and develops especially where there is a suitable primary (natural,
cultural and historical potential) and secondary offer (infrastructure and facilities services).
Slovakia has a very good natural potential, which is a precondition for the implementation of
sports and recreational activities in the natural setting. In our paper, we analyze the presence,
number and quality of ski resorts in Slovakia. In order to improve quality of service and
competitiveness of Slovakia in the tourist industry and the ongoing trends of globalization and
internationalization, it is necessary to conduct systematic, intensive and coordinated activity
of all involve in tourist industry.
Key words: tourism, service, ski resorts
314
MUSCULOSKELETAL MODELING
Filip UHERČÍK1, Branislav HUČKO2
1
Institute of Applied Mechanics and Mechatronics, Faculty of Mechanical Engineering
Slovak University of Technology,
2
Institute of Applied Mechanics and Mechatronics, Faculty of Mechanical Engineering
Slovak University of Technology
Abstract The computer analysis is used to assess, plan, and treat individuals with conditions
affecting their ability. It is also commonly used in prosthesis development for each
individuals or in sports biomechanics to help athletes run more efficiently and to identify
posture-related or movement-related problems in people with injuries. The estimation of
individual muscle forces during human movement can provide insight into neural control and
tissue loading and can thus contribute to improved diagnosis and management of both
neurological and orthopaedic conditions [M.S. Andersen et al.]. Direct measurement of
muscle forces is generally not feasible in a clinical setting, and non-invasive methods based
on musculoskeletal modelling should therefore be considered. The purpose of this work is to
perform musculoskeletal analysis based on data from a motion capture laboratory and
orthoload database. The outputs from a musculoskeletal model were used to analyze the
mechanical differences between activities of daily living. The validation of model outputs
against measured joint forces and electromyography. In this simulation was used motion
capture including ground reaction forces for input in the form of C3D files. A gait trial at a
self-selected speed, a slow running trial and a stiff knee gait trial, where the subject was
instructed to keep his right knee straight during at a self-selected speed.
Keywords: Simulation, EMG, activities, AnyGait, validation
INTRODUCTION
Computer models and simulations of the musculoskeletal system have evolved over
past decades. Development of multibody modelling is given not only by scientific research,
but also by the commercial musculoskeletal modelling systems. Modelling systems such as
AnyBody, SimMechanics, OpenSim have recently made models available to science and
industry. Recent studies have shown the potential of musculoskeletal simulation tools to help
clinicians answer questions or simulate quantities, which were otherwise impractical or
impossible to obtain experimentally. Simulations results can help to an athlete to increase the
potential or minimize the errors, or can also determine optimization of orthopaedic implants
and orthoses. To measure the biomechanical properties were developed quantity of
measurement methods, but none have been universally accepted. The carefully controlled
laboratory experiment in biomechanics is very difficult in case of variables. One variable, for
example, the step length, may lead to a change in the whole physiology of a gait. The gait is
the way in which we move our whole body from one point to another. The gait analysis is a
method used to assess the way we walk or run to highlight biomechanical abnormalities. The
gait analysis is performed by a couple of methods using MOCAP, EMG, etc.
Methods
The motion capture (MOCAP) is the process of recording the movement of objects or
people. It is used in military, entertainment, sports, and medical applications, and for
315
validation of computer vision and robotics. Acoustic, inertial, LED, magnetic or reflective
markers, or combinations of any of these, are tracked, optimally at least two times the
frequency rate of the desired motion, to millimetre positions. Ground reaction forces
generated by a body standing on or moving across them, to qualify balance, gait and other
parameters of biomechanics are usually measured using force plates. The measurement from a
force platform can be either studied in isolation, or combined with other data (MOCAP data),
such as limb kinematics to understand the principles of locomotion. Electromyography
(EMG) is a measuring technique for evaluating and recording the electrical activity produced
by skeletal muscles. EMG is performed using an instrument called an electromyography, to
produce a record called electromyogram. An electromyogram detects the electrical potential
generated by muscle cells when these cells are electrically or neurologically activated. The
signals can be analyzed to detect medical abnormalities, activation level, and recruitment
order or to analyze the biomechanics of human movement.
VIRTUAL MODEL
Musculoskeletal analysis was performed using AnyGait set up for this experimental setup.
Experimental data, simultaneous recordings of ground reaction forces, skin markers attached
to the lower extremity and EMG have been collected for one male subject (mass: 70kg,
height: 1.86m) in a motion capture laboratory by Aalborg University.
The subject performed three activities:
• Gait at a self-selected speed (approx. 7km/h).
• Slow running
• Stiff knee gait at a self-selected speed.
Measurements:
• Skin marker trajectories (100 Hz), 8 camera Qualisys system
• Ground reaction forces (2000 Hz), two AMTI force plates
• Electromyography (2000 Hz), soleus medialis and Tibialis anterior
The musculoskeletal analysis was performed in AnyGait application based on the AnyBody
Modeling system. Anygait is a powerful app. to analyze motion capture trials from gait labs.
It uses standard measured motion from MOCAP and ground reaction forces with standard
force plates collected in a c3d file as input. AnyGait calculates joint angles and reaction
forces, muscle activities, and includes all major bones and over 1000 muscle branches.
MODELING
AnyGait uses motion capture including ground reaction forces for input in the form of
C3D files. A static and a dynamic files are available. A standing reference trial, where
the subject was instructed to stand straight, a gait trial at a self selected speed, a slow
running trial and a stiff knee gait trial, where the subject was instructed to keep his right
knee straight during gait at a sel-selected speed was also available. AnyGait goes
trough a three-stage procedure before inverse dynamics analysis results are available.
• First a stick figure model was generated based on a static trial. Start a new project for
every gait trial was necessary. In the first task, we had to SETUP- entered the data to
specify the trial, e.g. subject weight, height, and name of the C3D trial.
316
• Second, the PreProcessing part, Over-determinate kinematic analysis is performed
over the three dynamic trials and the joint angles, joint moments, ground and joint
reaction forces and muscle activity is saved for later use.
• Third step (Processing) is to load together the stick figure model and the Twente
Lower Extremity Model (TLEM), and the TLEM morphed to match the size and joint
morphology of the stick-figure model. The standard AnyBody model is scaled into the
analyzed subject using the applied markers. The model reproduced the measured
motion from the C3D file using the joint axes and joint angles that have been
calculated in the previous step. Muscle forces, muscle activities and joint reaction
forces are calculated using motion and the force plate data as input to an inverse
dynamic simulation.
Figure 1. Musculoskeletal models of the subject (standing reference trial, slow
run)
2. COMPARISON
2.1 SLOW RUN ANALYSIS:
Only hip reaction force is available at the database. The data of slow run is
comparable with running is 8km on treadmill. The result is shown at figure 2. The force value
of model is bigger than implant measurement.
317
1,20E+04
1,00E+04
8,00E+03
fx
6,00E+03
fy
4,00E+03
fz
2,00E+03
2,0199
1,9593
1,838
1,8986
1,7774
1,7168
1,6561
1,5955
1,5349
1,4743
1,353
1,4136
1,2924
1,2318
1,1711
time
-2,00E+03
1,1105
0,00E+00
Figure 2. Hip joint reaction force slow run from database (left) and AnyGait
(Right)
COMPARISON OF THE ESTIMATED MUSCLE ACTIVITIES AGAINST THE
MEASURED EMG
Maximum voluntary contraction (MVC) is a static strength measure which is the
maximum force exerted isometrically in a single voluntary effort. The two MVC trials were
used to scale EMG signal at soleus medialis and tibialis anterior.
Comparison of Muscle EMG- computed muscle activities, and Processed EMG – that is the
muscle activities measured for Soleus Medialis and Tibialis Anterior for Gait analysis, slow
run and stiff knee analysis.
Figure 3. UP- EMG comparison of Soleus Medialis, DOWN- comp. of tibialis
anterior of gait analysis.
Figure 4. shows us the EMG comparison of Gait analysis. During curve comparison, the
phase and magnitude dependent error occurred. The quick jump of Muscle EMG from the
AnyGait simulation is based on the AnyBody Software, where the muscle which is not used
318
during the movement is simple off. On the other hand, for the human body, a small
contraction of that muscle is still available because this muscle can work as a synergist
muscle.
Figure 4. EMG comparison of Soleus Medialis, DOWN- comp. of tibialis anterior
of slow run analysis.
Figure 5. EMG comparison of Soleus Medialis, DOWN- comp. of tibialis anterior
of stiff knee analysis.
The reasons of errors of the EMG [Peter Konrad] analysis could be caused by:
• Electrical conductivity of human body varies with tissue type, thickness,
physiological changes and temperature.
• Neighboring muscles may produce a significant amount of EMG that can be
detected by the local electrode site.
• External noise, type of filter.
319
•
The placement of the EMG electrode.
VALIDATION
The comparison of measured EMG and computed muscle activity is very similar for
both muscles during Gait Analysis. The reason of phase error could be the placement of EMG
electrode on the soleus medialis muscle. The jump of the computed EMG is based on the rules
of AnyBody software. The results are very common, and from my point of view are sufficient
to validate the model [Morten Enemark Lund, at al.].
The differences between computed- muscle EMG and processed EMG for slow run
and stiff knee analysis are bigger than the gait analysis. The reason of the errors could be on
one side the human behaviour because, for example in case of stiff knee, the human can a
little adapt to the situation and load most of the muscle activity to another leg. The AnyGait
model can just solve the problem with the condition state by human. The muscle in AnyBody
does not take into consideration the chemical reaction during the muscle contraction and the
human feeling reaction that caused the extensions of muscle reactions of the processed EMG.
Both types of errors occurred [Mark de Zee et al.], but in general the EMG signals are
very similar to each other and the model is quite very close to the real model. The fact
the slow run analysis and the stiff knee analysis is quite hard to repeat with the same
conditions and the gait analysis is very similar, I would accept the model according to
the results.
RESULTS
We have made the comparison of the results of the gait, slow run and stiff knee
simulation based on the hip joint force and EMG measurement. The internal force of hip joint
shows the differences of force value. The EMG analysis shows that during the highest joint
force is the highest EMG. EMG signal for the stiff knee analysis is almost the same as for gait
analysis even if the velocity is slower. This is probably caused by the fact that muscles had to
work more and longer and more synergist were working longer to maintain the balance.
Slow run analysis shows, that the force of hip joint was the highest and the EMG was
not as high as for gait and stiff knee analysis. EMG of soleus medialis is shorter, smaller and
clearer. This is because the velocity was highest and the impact to the leg is bigger.
ACKNOWLEDGMENTS
The support of the VEGA grant 1/0571/11 is gratefully acknowledged.
REFERENCES
A. ERDEMIR, S. MCLEAN, W. HERZOG, ANTONIE J. VAN DEN BOGERT. Modelbased estimation
of
muscle forces exerted during movements. Clinical
Biomechanics 22 (2007) 131-154.
J. RASMUSSEN, M. DAMSGAARD, M. VOIGT. Muscle recruitment by the min/max
criterion– a comperative numerical study. Journal of Biomechanics 34 (2001) 409-415.
L. JOAKIM HOLMBERG, ANDERS KLARBRING. Muscle decomposition and recruitment
criteria
influence muscle force estimates. Multibody Syst Dyn. DOI 10.1007/s 11044011- 9277-4.
M.S. ANDERSEN, M. DAMSGAARD, J. RASMUSSEN. Kinematic analysis of overdeterminate biomechanical systems. Computer Methods in biomechanics and Biomedical
Engineering, iFirst article, 2008, 1-14.
320
MARK DE ZEE, MICHEL DALSTRA, PAOLO M. CATTANEO, J. RASMUSSEN, P.
SVENSSON, B. MELSEN. Validation of a muscoloskeletal model of the mandible and its
application to mandibular distraction osteogenesis. Journal of Biomechanics 40 (2007) 11921201.
MORTEN ENEMARK LUND, MARK DE ZEE, MICHAEL SKIPPER ANDERSEN, JOHN
RASMUSSEN. On validation of multibody musculoskeletal models. Proc ImechE Part H: J
Engineering in Medicine 226(2) 82-94
PETER KONRAD. The ABC of EMG, A practical Introduction to kinesiological
Electromyography. Version 1.0 April 2005.
321
ÚČINNOSŤ PRECHODOVÝCH FÁZ V ŽENSKOM BASKETBALE
Tomáš VENCÚRIK1, Tomáš KAČMÁRIK2, Peter MAČURA2
1
Katedra sportovních her, Fakulta sportovních studií, Masarykova Univerzita, Brno,
Česká republika; 2Katedra športových hier, Fakulta telesnej výchovy a športu,
Univerzita Komenského v Bratislave, Slovenská republika
RESUMÉ Práca sa zaoberá problematiku účinnosti prechodových fáz v ženskom basketbale.
Výskumný súbor tvorilo družstvo Slovenskej ženskej extraligy. Útočné a obranné prechodové
fázy sa sledovali počas celého hracieho obdobia 2010/2011 (41 zápasov). Družstvo dalo za
celú sezónu 437 bodov po útočnej prechodovej fáze (priemerne 10,66±7,41 bodu na jeden
zápas) a dostalo 327 bodov po obrannej prechodovej fáze (priemerne 7,98±4,81 bodu na jeden
zápas). Zaznamenali sme štatistickú významnosť (p<0,01) pri porovnaní daných bodov po
útočnej tranzícií vo víťazných (13,35±8,08) a prehraných (6±1,69) zápasoch a taktiež medzi
inkasovanými bodmi po obrannej tranzícií vo víťazných (5,88±3,43) a prehraných
(11,6±4,78) zápasoch. Signifikantné rozdiely (p<0,01) sme zistili aj medzi danými
a inkasovanými bodmi vo víťazných zápasoch, podobne ako pri porovnaní daných
a inkasovaných bodov v prehraných zápasoch. Výsledky poukazujú na dôležitosť
prechodových fáz v ženskom basketbale a ich vplyvu na úspešnosť družstva v zápase.
Kľúčové slová basketbal, útočná prechodová fáza, obranná prechodová fáza, dané body,
inkasované body
ÚVOD
Celosvetovo populárny šport basketbal má svoje špecifické štrukturálne a funkčné
charakteristiky, ktoré ho odlišujú od ostatných kolektívnych športových hier. Avšak
prirodzená podstata všetkých týchto kolektívnych športových hier vychádza zo simultánnej
existencie vzťahu kooperácie a opozície v systéme hry (Trninić et al., 2010). Proces
kooperácie a opozície zdôrazňuje poznanie jednotlivých komponentov hry, v ktorých prebieha
vzájomné pôsobenie spoluhráčov a protihráčov pri vykonávaní nespočetného množstva
herných úloh. Súčasne pri tejto interakcii sa snaží každé družstvo preukázať dominanciu nad
súperom a v konečnom dôsledku dosiahnuť víťazstvo v zápase. Herné úlohy plnia jednotlivý
hráči s rešpektovaním hráčskych funkcií a vo zvolenom modely hry (Jelaska et al., 2012).
V dnešnom modernom basketbale nepostačuje pre skvalitnenie tréningového procesu už len
hodnotenie štandardných indikátorov herného výkonu (Trninić, 2002; Ortega et al., 2006;
Sampaio, et al., 2006; Ibáñez et al. 2008; Ibáñez et al. 2009; Gómez at al., 2009; Lorenzo et
al., 2010), ale ako nevyhnutnosť sa ukazuje hľadanie nových neštandardných indikátorov
situačnej efektívnosti (napr. hodnotenie prechodových fáz) (Šeporavić, Nuhanovića, 2008;
Šeparovića et al. 2010).
Podľa Knighta (1994) existuje okrem útočnej a obrannej fázy aj ďalšia fáza hry, a to je
prechodová fáza, ktorá sa musí rešpektovať v procese učenia. V zahraničnej literatúre je
označovaná prechodová fáza ako tranzícia (transition) alebo konverzia (conversion).
Tranzíciu môžeme definovať ako moment zmeny vlastníctva lopty, keď sa z obrancov stávajú
útočníci a opačne a ďalších zmien vo fáze latencie keď nie je definované vlastníctvo lopty.
Prechod predstavuje zmenu ťažiska v obrane alebo útoku po celej dĺžke ihriska. Spojnica
ťažiska sústavy (hráči – lopta) vo vertikálnom smere (spojnica kôš – kôš) značí prechod do
obrany a prechod do útoku. Šeparović et al. (2010) uvádzajú signifikantné rozdiely (p ≤ 0,01)
medzi víťaznými a porazenými družstvami na ME U16 mužov a v najvyššej lige v Bosne
v úspešnosti útočnej tranzície. Šeporavić, Nuhanović (2008) taktiež zistili signifikantné
rozdiely pri porovnaní víťazných družstiev v najvyššej Bosnianskej lige a regionálnej lige,
322
pričom na regionálnej úrovni majú družstvá vyšší počet neúspešných útočných tranzícií.
Podľa Bazanova et al. (2006) je najefektívnejšie útočná tranzícia, ktorá je zakončená medzi 1
až 2 sekundou po prechode na útočnú polovicu ihriska (68% úspešnosť). Tavares, Gomes
(2003) tvrdia, že 25,4 % zo všetkých útokov v juniorskej kategórií v analyzovaných zápasoch
tvoria rýchle protiútoky a až 70 % je zakončených medzi 4 a 6 sekundou. K podobným
záverom dospeli aj Škegro et al. (2011) pri analýze mužských zápasov na OH v Pekingu.
Uvádzajú, že úspešné útočné prechodové fázy boli zakončené v priemere 4,9 sekundy po
získaní lopty, a ďalej konštatujú, že víťazné družstvá v analyzovaných zápasoch dosiahli
signifikantne vyšší počet bodov (p<0,01) po útočnej tranzícií ako porazené družstvá.
CIEĽ
V domácej literatúre sa nestretávame s odbornými štúdiami, ktoré by sa zaoberali
účinnosťou prechodových fáz v basketbale. Cieľom tejto práce je prispieť k rozšíreniu
poznatkov v oblasti prechodových fáz (tranzície) a poukázať na ich dôležitosť v súčasnom
ženskom basketbale, čím by sme chceli sprostredkovane zefektívniť tréningový proces.
METODIKA
Výskumný súbor bol tvorený hráčkami vybraného ženského tímu Slovenskej extraligy
v hracom období 2010/2011. Priemerný kalendárny vek hráčok (n=15) bol 22,7±3 roky.
Hlavnou metódou získavania údajov bolo priame pozorovanie. Taktiež sme uplatnili metódu
nepriameho pozorovania z videozáznamov všetkých zápasov a ich následnej videoanalýze.
V každom zápase boli zaznamenané dané a inkasované body z tranzície. Za daný bod
z útočnej prechodovej fázy sme počítali všetky body z primárneho protiútoku a taktiež body
zo sekundárneho protiútoku. Ak bola hráčka faulovaná v útočnej tranzícií a strieľala trestné
hody, tak sme započítavali aj tieto body. Do výsledkov sme nezahrnuli body, ak hráčka nedala
kôš z rýchleho protiútoku a následne si loptu doskočila a dala kôš. Účinnosť prechodových
fáz sme sledovali vo všetkých zápasoch tímu (n=41) v sezóne 2010/2011.
Na prehľadné usporiadanie a vyhodnotenie získaných údajov sa použili opisné
charakteristiky. Porovnávali sme dané a inkasované body z prechodových fáz samostatne vo
víťazných zápasoch a následne samostatne v prehraných zápasoch pomocou
neparametrického Wilcoxonovho T-testu. Taktiež sme porovnávali dané body z útočnej
prechodovej fázy vo víťazných a prehratých zápasoch a následne inkasované body z obrannej
prechodovej fázy vo víťazných a prehratých zápasoch pomocou neparametrického MannWhitneyho U-testu. Hladina štatistickej významnosti bola stanovená pre p<0,05.
VÝSLEDKY A DISKUSIA
V hracom období 2010/2011 dalo spolu sledované družstvo vo všetkých zápasoch (25
víťazstiev, 16 prehier) celkovo 2829 bodov, z čoho bolo 437 (15,45 %) bodov po útočnej
prechodovej fáze. Priemerná hodnota na jeden zápas bola 10,66±7,41 bodu. Počas sezóny
inkasovalo družstvo spolu 2675 bodov, z čoho bolo 327 (12,22 %) bodov po obrannej
prechodovej fáze. Priemerná hodnota inkasovaných bodov na zápas bola 7,98±4,81 bodu (obr.
1). Môžeme konštatovať, že družstvo zvládalo prechodové fázy úspešne, keďže dosiahlo vyšší
počet bodov po útočnej tranzícií, ako obdŕžalo po obrannej tranzícií. Po diskusii s hlavným
trénerom sledovaného družstva sme zistili, že družstvo nesplnilo stanovené predsezónne ciele
v útočnej prechodovej fáze. Jedným z dôvodov mohol byť nízky vek sledovaného družstva
a absencia potrebných herných skúsenosti.
V prípravných zápasoch (6 víťazstiev, 1 prehra) dalo družstvo 484 bodov, z čoho 131 bodov
(27,07 %) bolo dosiahnutých po útočnej prechodovej fáze. Priemerne to bolo 18,71±11,59
bodu na zápas po útočnej tranzícii. Družstvo inkasovalo 403 bodov, z čoho bolo 64 bodov
(15,88 %) po obrannej prechodovej fáze a v priemere na jeden zápas 9,14±4,81 bodu.
323
V zápasoch v základnej časti (11 víťazstiev, 5 prehier) dal výskumný súbor celkovo 1167
bodov, z čoho 164 (14,05 %) bolo po útočnej tranzícií. Priemerne na jeden zápas 10,25±5,09
bodu. Počas základnej časti obdŕžali 1052 bodov, z čoho 124 (11,79 %) bolo po obrannej
tranzícií. Priemerne inkasovali 7,75±4,75 bodu na zápas.
V zápasoch o 1. až 6. (5 víťazstiev, 5 prehier) strelilo družstvo 636 bodov, z toho 87 bodov
(13,68 %) po útočnej tranzícií a v priemere 8,7±6,22 bodu. Družstvo dostalo spolu 666 bodov,
z toho 72 bodov (10,81 %) po obrannej tranzícií a v priemere 7,2±5,18 bodu.
V zápasoch playoff (4 víťazstva, 4 prehry) dalo družstvo celkovo 522 bodov, z toho po
útočnej tranzícií 55 bodov (10,54 %) a v priemere 6,88±2,59 bodu na jeden zápas. Družstvo
inkasovalo 554 bodov, z toho po obrannej tranzícií 67 bodov (12,09 %) a v priemere
8,38±5,18 bodov na jeden zápas. Klesajúca tendencia počtu daných bodov po útočnej
prechodovej fáze mohla byť spôsobená tým, že po základnej časti odohralo sledované
družstvo viac náročných zápasov s kvalitnejšími súpermi. Čo sa týka bodov inkasovaných po
obrannej prechodovej fáze, tak družstvo splnilo stanovené predsezónne ciele a rozdiely
v jednotlivých obdobiach boli minimálne (obr. 2, obr. 3).
35
30
dané body
25
20
15
10
5
0
prípr. obd.
zákl. časť
časť 1.-6.
playoff
hracie obdobie
Průměr
Průměr±SmOdch
Obr. 2 Priemer daných bodov po útočnej tranzícií v jednotlivých obdobiach sezóny
16
14
inkasované body
12
10
8
6
4
2
0
prípr. obd.
zákl. časť
časť 1.-6.
hracie obdobie
playoff
Průměr
Průměr±SmOdch
Obr. 3 Priemer inkasovaných bodov po obrannej tranzícií v jednotlivých obdobiach sezóny
324
Vo víťazných zápasoch strelilo družstvo po útočnej prechodovej fáze 347 bodov s priemerom
13,35±8,08 bodu na zápas. V zápasoch, kde sledované družstvo prehralo, strelili hráčky po
útočnej tranzícií len 90 bodov, s priemerom 6±1,69 bodu na zápas. Pri porovnaní daných
bodov vo víťazných a prehraných zápasoch sme zistili štatisticky významný rozdiel (p<0,01).
Môžeme konštatovať, že víťazstvo v sledovaných zápasoch bolo ovplyvnené počtom bodov
dosiahnutých po útočnej prechodovej fáze. Vo víťazných zápasoch inkasovalo družstvo
po obrannej tranzícií 153 bodov s priemerom 5,88±3,43 bodu na zápas. V prehraných
zápasoch dostalo družstvo po obrannej tranzícií 174 bodov, pričom priemerne to bolo
11,6±4,78 bodu na zápas. Pri porovnaní inkasovaných bodov vo víťazných a prehraných
zápasoch sme zaznamenali štatisticky významný rozdiel (p<0,01), takže je pravdepodobné, že
víťazstvo v zápasoch záviselo aj od inkasovaných bodov po obrannej prechodovej fáze.
Pri porovnaní daných a obdŕžaných bodov po prechodových fázach vo víťazných zápasoch
sme zaznamenali štatistický významný rozdiel (p<0,01), podobne ako pri porovnaní daných
a obdŕžaných bodov po prechodových fázach v prehraných zápasoch. Výsledky poukazujú
podobne ako štúdie Šeparović et al. (2010) a Škegro et al. (2011) na dôležitosť prechodových
fáz v basketbale. Na základe našich zistení môžeme konštatovať, že víťazstvo v zápase je
okrem iných štandardne hodnotených štatistických ukazovateľov je závisle aj od úspešnosti
prechodových fáz. Aj napriek týmto zisteniam si dovolíme tvrdiť, že podmienenosť víťazstva
v basketbalovom zápase je ovplyvnená aj ďalšími faktormi, ktoré sa na ňom spolupodieľajú
a sú nenahraditeľné. Komplexnejší pohľad na účinnosť prechodových fáz by sme mohli
dostať hodnotením výsledného efektu prechodovej fázy a súčasným sledovaním trvania
prechodovej fázy, jej založením (obranný doskok, zisk lopty), realizáciou (dribling,
prihrávka) a inými ukazovateľmi ako sa to podarilo v prácach autorov Tavares, Gomes
(2003), Bazanov et al. (2006), Šeporavić, Nuhanović (2008) a Škegro et al. (2011).
ZÁVER
Pri porovnaní daných bodov po útočnej tranzícií vo víťazných (13,35±8,08)
a prehraných (6±1,69) zápasoch sme zistili štatisticky významný rozdiel (p<0,01). Pri
porovnaní inkasovaných bodov po obrannej tranzícií vo víťazných (5,88±3,43) a prehraných
(11,6±4,78) zápasoch sme zaznamenali taktiež štatisticky významný rozdiel (p<0,01).
Signifikantné rozdielnosti (p<0,01) sme zaznamenali aj medzi danými a obdŕžanými bodmi
po prechodových fázach vo víťazných zápasoch, podobne ako pri porovnaní daných
a obdŕžaných bodov po prechodových fázach v prehraných zápasoch. Výsledky poukazujú na
dôležitosť prechodových fáz v ženskom basketbale a ich vplyvu na úspešnosť družstva v
zápase. Práca prináša pohľad na hodnotenie prechodových fáz, ako neštandardného
indikátora, a možnosti ich vplyvu na úspešnosť v zápase. V tréningovom procese by mal mať
nácvik a zdokonaľovanie prechodových fáz nezastupiteľné miesto. V mládežníckych
kategóriách by mali tvoriť základný útočný herný systém uplatňovaný v súťažných zápasoch.
Rozšírením počtu skúmaných zápasov by sme mohli dospieť ku konkrétnejším výsledkom,
ktoré by tak pomohli ešte viac zefektívniť tréningový proces v seniorskom ženskom
basketbale. Získané výsledky odporúčame v budúcnosti overiť ďalšími výskumnými
šetreniami aj na iných vekových a výkonnostných kategóriách oboch pohlaví.
LITERATÚRA
BAZANOV, B., VÕHANDU, P., & HALJAND, R. 2006. Trends in offensive team activity in
basketball. In Education. Physical training. Sport, no. 2 (61), pp. 5-11.
GÓMEZ, M.A., LORENZO, A., ORTEGA, E. ET AL. 2009. Game related statistics
discriminating between starters and nonstarters players in Women’s National Basketball
Association League (WNBA). In Journal of Sports Science and Medicine, vol. 8, no. 2, pp.
278-283.
325
IBÁÑEZ, S.J., GARCÍA, J., FEU, S. ET AL. 2009. Effects of consecutive basketball games
on the game-related statistics that discriminate winner and loosing teams. In Journal of Sports
Science and Medicine, vol. 8, no. 3, pp. 458-462.
IBÁÑEZ, S.J., SAMPAIO, J., FEU, S. ET AL. 2008. Basketball game-related statistics that
discriminate between teams’ season-long success. In European Journal of Sport Science,
vol. 8, no. 6, pp. 369-372.
JELASKA, I., TRNINIĆ, S., & PERICA, A. 2012. Analysis of basketball game states and
transition probabilities using the markov chains. In Physical Culture, vol. 66, no. 1, pp. 15-24.
KNIGHT, B. 1994. Conversion/transition. In Krause, J. (Ed.) Coaching basketball.
Indianapolis: Master Press, pp. 237-238.
LORENZO, A., GÓMEZ, M.A., ORTEGA, E. ET AL. 2010. Game ralated statistics which
discriminate between winning and losing under-16 male basketball games. In Journal of
Sports Science and Medicine, vol. 9, no. 4, pp. 664-668.
ORTEGA, E., CÁRDENAS, D., SAINZ DE BARANDA, P., & PALAO, J.M. 2006.
Differences Between Winning and Losing Teams in Youth Basketball Games (14-16 Years
Old). In International Journal of Applied Sport Sciences, vol. 18, no. 2, pp. 1-11.
SAMPAIO, J., JANEIRA, M., IBÁÑEZ, S.J., & LORENZO, A. 2006. Discriminant analysis
of game-related statistics between basketball guards, forwards and centres in three
professional leagues. In European Journal of Sport Science, vol. 6, no. 3, pp. 173-178.
ŠEPORAVIĆ, V., & NUHANOVIĆA, A. 2008. Nonstandard indicators of the offensive
effectiveness in basketball and successfulness of basketball teams. In Sport Science, vol. 1,
no. 2, pp. 7-11.
ŠEPAROVIĆ, V., POJSKIĆ, H., & UŽIČANIN, E. 2010. Justification for introducing
nonstandard indicators for monitoring of situational effectiveness in basketball. In Sport
Scientific and Practical Aspects, vol. 7, no. 2, pp. 55-58.
ŠKEGRO, D., DIZDAR, D., MILANOVIĆ, D., & BRADIĆ, A. 2011. Evaluation of basic
types of offense in basketball according to its beginning and outcome and the final outcome of
the game. In Milanović, D., & Sporiš, G. (Eds.) 6th international scientic conference on
kinesiology : Proceedings book. Opatija : Tiskara Zelina, pp. 565-569.
TAVARES, F., & GOMES, N. 2003. The offensive process in basketball – a study in high
performance junior teams. In International Journal of Performance Analysis in Sport, vol. 3,
no. 1, pp. 34- 39.
TRNINIĆ, S., KARALEJIĆ, M., JAKOVLJEVIĆ, S., & JELASKA, I. 2010. Structural
analysis of knowledge based on principal attributes of the game of basketball. In Physical
Culture, vol. 64, no. 1, pp. 5-25.
TRNINIĆ, S., DIZDAR, D., & LUKŠIĆ, E. 2002. Differences between winning and defeated
top quality basketball teams in final tournaments of European club championship.
In Collegium Antropologicum, vol. 26, no. 2, pp. 521-535.
THE EFFECTIVENESS OF TRANSITION IN WOMEN'S BASKETBALL
Tomáš VENCÚRIK1, Tomáš KAČMÁRIK2, Peter MAČURA2
1
Department of Sport, Faculty of Sport Studies, Masaryk University, Brno, Czech
Republic; 2Department of Sport Games, Faculty of Physical Education and Sports,
Comenius University in Bratislava, Slovak Republic
SUMMARY This article deals with the issue of the effectiveness of transition phases in
women’s basketball. The research object was basketball team participating in Slovak highest
league. The offensive and defensive transition phases were monitored during the whole
326
season 2010/2011 (41 games). The team scored 437 points in offensive transition phase
(average 10.66±7.41 points per game) and allowed the opponent to score 327 points in
defensive transition phase (average 7.98±4.81 per game). The statistically significant
differences (p<0.01) were monitored when scored points after the offensive transition phase
were compared in winning games (13.35±8.08) and in lost games (6±1.69), and also between
received points after the defensive transition phase in wining games (5.88±3.43) and in lost
games (11.6±4.78). The statistically significant differences (p<0.01) were also monitored
between scored points and received points in winning games, as well as when compared the
scored and received points in lost games. The results indicate that the transition phases are
very important in women’s basketball and that they have an influence on the successfulness of
the team in a game.
Key words: basketball, offensive transition, defensive transition, scored points, received
points
327
ŠPORTOVO-REKREAČNÉ ZARIADENIE A JEHO ÚLOHA V REKREAČNOM
ŠPORTE
Dominika VITKOVÁ
Univerzita Komenského, Fakulta telesnej výchovy a športu. Bratislava, Slovensko
RESUMÉ V našom príspevku sa zaoberáme problematikou rekreačných športových
zariadení. Cieľom nášho príspevku
je aktualizovať poznatky o činnosti jedného
z rekreačných zariadení, Aquacity Poprad, ozrejmiť jeho úlohy v rámci zdravotného aspektu,
spoznať názory zákazníkov na ponúkané služby, posúdiť jeho funkčnosť v rámci rekreačného
športu a porovnať ich s výsledkami výskumu v dvojročnom odstupe.
Pomocou dotazníka a poznania názorov zákazníkov ozrejmime chýbajúce služby a
nedostatky športového komplexu a na základe výsledkov výskumu predložíme odporúčania
na prispôsobenie podmienok manažmentu Aquacity, aby v konečnom dôsledku bola možné
pozitívne ovplyvniť zdravie a dopomôcť k odstráneniu hypokinézy.
Kľúčové slová : rekreačný šport, zdravie, manažment, Aquacity Poprad
TEORETICKÉ POZNATKY
Pojmy zdravie, pohybová aktivita a hypokinéza sú v súčasnosti stále viac diskutované.
Táto téma si zasluhuje nemalú pozornosť, keďže štatistické údaje početných výskumov varujú
a upozorňujú na dlhodobý neuspokojivý zdravotný stav populácie. (Moravec a kol., 2002).
Spôsob života súčasnej populácie možno prevažne charakterizovať ako hypokinetický, teda
vyznačujúci sa nedostatkom pohybovej aktivity. Súčasná veda poskytuje dostatok dôkazov o
tom, že zdravotným komplikáciám vyplývajúcim z nedostatku pohybu je možné predchádzať
adekvátnou pohybovou činnosťou a vhodne volenými športovo-rekreačnými aktivitami
(Hrčka, 2009). Zdravie sa stáva predpokladom kvalitného života a súčasne je pre neho
pozitívnou hodnotou a javom (Labudová a kol., 2002). Jedna z možností ako dopomôcť
k vyriešeniu tejto zložitej problematiky je zvýšenie fyzickej aktivity populácie aj
prostredníctvom športovo-rekreačných zariadení, ktoré by mali ponúkať služby na dostatočne
vysokej úrovni, aby boli motivujúce pre širokú škálu klientov a ponúkali bohatý komplex
pohybových, relaxačných a regeneračných prostriedkov a vhodných materiálnych podmienok
na využívanie rôznorodých foriem športovo-rekreačných aktivít pre bežnú populáciu (Hrčka,
2000).
Charakteristika takéhoto športového zariadenia, ktoré sprostredkúva služby širokej verejnosti
je dôležitá z hľadiska tvorby koncepcií, ktoré vychádzajú z potrieb a požiadavok trhu (Glesk,
2000). Športovo-rekreačné zariadenia môžu nadobudnúť nezastupiteľné miesto pri
odstraňovaní negatívnych faktorov ovplyvňujúcich zdravie širokej populácie, avšak na
kreovanie podmienok musíme nájsť vhodné premostenie medzi klientom a riadiacou
zložkou, ktorá svojím pôsobením podstatným vplyvom vytvára základný predpoklad pre
zmenu tejto nepriaznivej situácie. Preto je dôležité charakterizovať a poznať manažment
telovýchovného zariadenia, aby činnosti boli vykonávané efektívne a účinne (Antala, 2007).
Našim cieľom v príspevku je teda ozrejmiť fungovanie a manažing spoločnosti Aquacity
Poprad, aktualizovať poznatky a motívy, zaznamenať zmeny a na základe týchto informácií
opätovne zhodnotiť jeho účelnosť.
METODIKA
Hlavnými metódami získavania údajov bolo štúdium materiálov a rozhovory s
predstaviteľmi spoločnosti, ktorí odpovedali na nami kladené otázky. Pri riešení ďalších úloh
sme použili štruktúrovaný dotazník s uzatvorenými a otvorenými otázkami (doplnenie
ľubovoľnej odpovede). Otázky v dotazníku boli zamerané na zistenie názorov zákazníkov na
ponúkané služby a motívov vedúcich k návšteve Aquacity. Otázky boli ďalej zamerané na
328
objasnenie frekvencie športovania a návštev športového komplexu. Zaujímali aj kritické
pripomienky a názory zákazníkov.
Získané údaje boli spracované a vyhodnotené pomocou štandardných matematických a
štatistických metód. V práci sme použili základné logické metódy (analýzu, syntézu,a
porovnávanie). Naše výsledky sme spracovali v úrovni frekvenčnej, percentuálnej a
komparatívnej analýzy (Chí-kvadrát).
Výskumný súbor pri riešení úloh tvorili predstavitelia spoločnosti, hlavnými metódami
zisťovania údajov bolo štúdium materiálov a rozhovory s predstaviteľmi, ktorí odpovedali na
nami kladené otázky. Pri riešení ďalších úloh výskumný súbor tvorilo 120 návštevníkov
Aquacity, z toho 50 % žien a 50 % mužov, ktorí odpovedali na otázky dotazníka. Vek
respondentov v tomto prípade nebol rozhodujúci, avšak nás pri ďalšom delení zaujímalo, či sú
respondenti športovci (výkonnostní, v resp. rekreační) alebo nešportujú vôbec.
VÝSLEDKY
Aktualizácia poznatkov o zariadení Aquacity Poprad
Spoločnosť napreduje, stále sa rozvíja, okrem kryocentra bol postavený i nový
komplex bazénov a vybudovaná progresívna technológia využívajúca geotermálnu energiu na
vlastný chod technických zariadení, dokonca využíva i slnečnú energiu a takto minimalizuje
dopad na životné prostredie Plánovaná je ďalšia etapa výstavby a rozšírenie komplexu
o ďalšie priestory. Spoločnosť sa nezastavila pri výstavbe základného komplexu, rozširuje
pole svojej pôsobnosti, spája komfort, vysoký štandard a ekologický luxus.
Zistenie názorov zákazníkov a ich porovnanie s výskumnom realizovaným v roku 2008
Otázka spokojnosti sa výraznejšie nezmenila aj s dvojročným odstupom, najväčšie
percento návštevníkov vyjadrilo svoju spokojnosť ohodnotením „ spokojný“ a „veľmi
spokojný“, dá sa teda jednoznačne konštatovať, že úroveň služieb sa nezmenila, udržiava si
stálu vysokú úroveň, i keď, samozrejme, sa v odpovediach vyskytlo zanedbateľné percento
nespokojných zákazníkov. Spokojnosť zákazníkov zohráva dôležitú úlohy pri frekvencii
návštevnosti, teda z odpovedí sa dá usúdiť, že toto športovo rekreačné zariadenie svojou
úrovňou priťahuje zákazníkov, čo je veľmi pozitívny faktor
Zo škály osobných motívov návštevy Aquacity najvýraznešie miesto zastávalo
športové vyžitie, tesnom závese bol uvádzaný zdravotný účinok a relaxácia. Pri frekvencii
odpovedí vieme jednoznačne zhodnotiť vplyv tohto typu zariadenia na zdravotnú stránku
navštevujúcich. Motívy návštev sa v časovom rozpätí dvoch rokov nezmenili, z čoho vieme
usúdiť, že úloha Aquacity z dlhodobého aspektu ostáva nezmenená a tak prispieva
k pozitívnemu ovplyvňovaniu zdravia zákazníkov.
Frekvencia návštev taktiež nezaznamenala zmenu. V oboch rokoch má najvýraznejšie
zastúpenie skupina zákazníkov, ktorí navštevujú Aquacity sporadicky. Z tohto hľadiska sme
usúdili odporúčania pre manažment, ktoré sa týkali zvýhodnenia pravidelných návštev
a odporučili sme využívať a ponúkať benefity pre pravidelných zákazníkov, aby sa
v konečnom dôsledku návštevy odzrkadlili na pravidelnejšej pohybovej aktivite.
Zaujímali nás aj najčastejšie využívané služby. Tak ako v roku 2008, tak aj v roku
2010 k nim patrí plavecký bazén a sauna, vonkajšie termálne bazény a fitnes centrum, čo je
v tomto prípade veľmi pozitívne vzhľadom na fakt, že spomínané prvky ponúkajú pohybové
aktivity ovplyvňujúce zdravie.
Ako pozitívum je možné hodnotiť fakt, že väčšine zákazníkom služby v zariadení
nechýbajú, ako sme už uviedli, Aquacity ponúka naozaj široké spektrum služieb. Avšak ak by
bolo možné, spotrebitelia by doplnili niektoré športové aktivity, požičovňu športového
náradia, potešili by sa športovým inštruktorom, bolo by prínosné zväčšiť vitálny svet
a fitnescentrum.
Samozrejme sa vyskytli aj kritické pripomienky a negatívne názory, ktoré sme zhrnuli
do jednotlivých okruhov. Všetky požiadavky sme posunuli vedeniu Aquacity Poprad.
329
Myslíme si, že je dôležité poznať aj negatívne názory a kritiku. Dnešný spotrebiteľ je
náročný, ak má byť kritériom k využívaniu športovo-rekreačných zariadení kvalita služieb, je
potrebné poznať názory a citlivo upravovať odhalené nedostatky.
Dôvody návštev u športujúcich a nešportujúcich
Klientov v našom výskume sme rozdelili do dvoch základných skupín, pričom prvú
skupinu tvorili klienti, ktorí sa zaradili do skupiny rekreačný športovec, v respektíve
výkonnostný športovec, druhú skupinu zastávali tí, ktorí uviedli, že nešportujú pravidelne,
prípadne vôbec.
V otázke osobných motívov návštevy športového zariadenia odpovedala športujúca časť tak,
ako sme predpokladali, vyhľadáva v najväčšej miere športové vyžitie a taktiež im vo veľkej
miere záleží na zdravotnom stave.
U nešportujúcej skupiny klientov prevažoval predovšetkým záujem relaxovať, avšak čo je
podstatné, aj zdravotné hľadisko zohrávalo dôležité postavenie v rebríčku motívov. Vo veľkej
miere sa návštevy u nešportujúcich týkajú aj vhodného využitia voľného času. Nešportovci
uvádzajú ako motív voľný čas častejšie, čo nie je prekvapivé, keďže športovému vyžitiu
neprikladajú dôležitosť. Významným je pre nás aj fakt, že i skupina nešportovcov navštevuje
športovo–rekreačné zariadenie.
41,2
športové využitie
8,7
23,7
zdravotný účinok
30,4
16,5
relax
34,8
9,3
zábava
8,7
8,3
voľný čas, dovolenka
13,0
Chi = 10,77(*) p < 0,10
1,0
stretnutie s priateľmi
iné
4,4
športujú
nešportujú
0,0
0,0
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
(%)
Obrázok č.1: Rozdiely v motívoch návštev Aquacity u športujúcich a nešportujúcich
ZÁVERY
Z výsledkov nášho výskumu je možné usúdiť, že športovo-rekreačné zariadenie spĺňa
svoju úlohu a dokáže pozitívne ovplyvniť pohybovú aktivitu obyvateľstva a môže prispieť ku
korekcii nepriaznivej situácie súvisiacej s hypokinézou.
330
Návrhy zmien pre management Aquacity Poprad
Z výsledkov vyplývajúcich z nášho výskumu sme manažmentu odporučili nasledovné
návrhy na korekciu služieb. Ako sme uviedli, je dôležité korigovať a upravovať podmienky
pre rekreačný šport, do takej miery, aby boli pre obe strany vyhovujúce. Všetky naše návrhy
uvádzame za účelom vytvorenia čo najideálnejších podmienok pre vykonávanie športových
činností.
V rámci dostupných možností odporúčame ponúknuť zákazníkom obsiahlejšie spektrum
činností, aby mali možnosť si vyberať, vhodnou alternatívou môže byť organizácia
športových dní. Uvedomujeme si, že kapacita zariadenia v najsilnejších dňoch prestáva byť
postačujúca, preto organizáciu podujatí a navrhovaných aktivít by bolo vhodné presunúť na
dni s najslabšou návštevnosťou. Keďže väčšina zákazníkov považuje za negatívum cenové
relácie, myslíme si že zníženie cien nie práve najvhodnejším riešením, hlavne z finančnej
stránky spoločnosti. Navrhujeme podporiť pravidelnosť návštev. Na jednej strane bude
zvýhodnený klient, na druhej strane si spoločnosť zabezpečí pravidelnejšiu návštevnosť a dá
sa konštatovať, že tým bude podporené pravidelné vykonávanie pohybových aktivít.
I napriek rôznorodosti názorov je Aquacity Poprad popredné stredisko starajúce sa o zdravie
ľudí, ponúka športové činnosti rôzneho druhu, relax, zábavu i socializáciu.
Spoločnosť si musí uvedomiť nutnosť rozvoja záujmu o pohybové aktivity, aby bolo
možné vytvoriť základňu pre starostlivosť o zdravie. Šport je dnes komerčným, mediálnym
a marketingovým fenoménom a nie je jednoduché ho usmerňovať tak, aby sa stal dôležitým
prvkom života. Musíme mať na zreteli, že dnešného pohodlného a náročného spotrebiteľa nie
je jednoduché uspokojiť a motivovať ho k pohybu samotnému. Ak má byť determinantom
zdravotného stavu kvalita poskytovaných služieb, potom je potrebné poznať názory na
kvalitu, aby bolo možné podmienky patrične optimalizovať a prispôsobiť požiadavkám a tak
splniť základné úlohy športovo rekreačných zariadení a pozitívne ovplyvniť zdravotný stav
návštevníkov.
LITERATURA
ANTALA, B. 2007. Manažment telovýchovných zariadení. In Obsahová báza v programe
šport a zdravie. Bratislava : FTVŠ UK, 2007. ISBN 978-80-89257-072. s. 51 – 56.
GLESK, P. 2000. Manažérske aspekty športu. Bratislava : 2000. s.130. ISBN 88-88901-405.
HRČKA, J. 2000. Edukológia športu pre všetkých. In Základy športovej edukológie.
Bratislava : FTVŠ UK, 2000. ISBN 80-88901-37-5. s 36 – 56.
HRČKA, J. 2009. Kapitoly zo športovej zdravovedy vysokoškoláka. 1. vyd. Žilina: EDIS vydavateľstvo Žilinskej univerzity, 2009. 134 s. ISBN 978-80-554-0096-9.
LABUDOVÁ, J. 2002. Podiel a možnosti športu pre všetkých pri výchove k zdravému
spôsobu života. In Zborník 1. konferencie športu pre všetkých : šport pre všetkých a zdravie.
Bratislava : Asociácia športu pre všetkých a zdravie, 2002. s 52 – 61.
LABUDOVÁ, J. a kol. 2002. Šport pre všetkých. 1.vyd. Bratislava : Slovenský zväz
rekreačnej telesnej výchovy a športu, 2002. 200 s. ISBN 80-89901-67-7.
MORACEC, R. a kol. 2002. Eurofit: telesný rozvoj a pohybová výkonnosť školskej populácie
na Slovensku. 2.vyd. Bratislava : Slovenská vedecká spoločnosť pre telesnú výchovu a šport,
1996. 180 s. ISBN 80-89075-11-8.
VITKOVÁ, D. 2010. Aquacity Poprad a rekreačný šport : diplomová práca. Bratislava :
FTVŠ UK, 2010. 75 s.
331
SPORT AND RECREATIONAL FACILITY AND ITS ROLE IN RECREATIONAL
SPORTS
Dominika VITKOVÁ
Comenius University, Faculty of Physical Education and Sports, Bratislava, Slovak
Republic
RESUME In our paper we describe the problems of recreational sports facilities. The aim of
our paper is to update knowledge and information about activities of one of the recreational
facility, Aquacity Poprad, find out customerʼs feedback on the offered services and to assess
its functionality in recreational sports and compare them with another research.
With a questionnaire and opinions of customers we refer on lack and service gaps of sports
complex and on the basis of research results we make recommendations to improvement the
conditions to Aquacity Popradʼs management. The society must realize necessity to develop
interest in physical activity in order to create the basis for health care. It is well known, that
todayʼs demanding consumer is not easy to satisfy and motivate him to move. If the
determinant of health status is also satisfaction with services, then we need to know views
about services,in order to improve qualify for recreational sport and to optimize conditions.
Keywords Recreational sport, health, management, Aquacity Poprad.
332
ANALÝZA VYBRANÝCH KOMPONENT PSYCHICKÉHO STAVU
FOTBALOVÝCH ROZHODČÍCH A JEJICH SOUVISLOST S DOMINANTNÍMI
TEMPERAMENTOVÝMI SLOŽKAMI OSOBNOSTI
Jiří VOBORNÝ, Fakulta sportovních studií, Masarykovy univerzita, Brno
Tomáš ZEMAN, Přírodovědecká fakulta, Masarykovy univerzita, Brno
RESUMÉ Hodnotili jsme dynamiku subjektivních prožitků a stavů fotbalových rozhodčích
před utkáním a po utkání. Pro získání dat jsme využili standardizovaný dotazník SUPSO.
Prokázali jsme přitom statisticky významnou závislost mezi některými dílčími komponentami
psychického stavu. V našem příspěvku se zabýváme analýzou příčinné závislosti hodnot
komponenty depresivity (D) po utkání na hodnotách komponenty úzkostných očekávání a
obav (U) před utkáním. Tuto závislost interpretujeme vzhledem k dominantním
temperamentovým složkám osobnosti fotbalových rozhodčích.
Klíčová slova fotbal, rozhodčí, psychické prožitky, psychické stavy, SUPSO, temperament
ÚVOD
V předchozím článku (Voborný, Zeman, Blahutková 2012) jsme se zabývali
dynamikou subjektivních prožitků a stavů osobnosti fotbalových rozhodčích. K tomuto účelu jsme
použili standardizovaný dotazník SUPSO. Zjistili jsme, že v důsledku absolvovaného utkání dochází u
fotbalových rozhodčích k statisticky vysoce významnému poklesu aktivity, činorodosti, úzkostných
očekávání a obav a nárůstu depresivity a pocitu vyčerpání. V tomto článku jsme se zaměřili na analýzu
příčinného vztahu mezi výše zmíněnými dvěma komponentami kritéria psychického dyskomfortu.
Sledovali jsme závislost mezi úzkostností před utkáním (U1) a depresivitou po utkání (D2).
POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU
Výzkumný soubor tvořilo 26 rozhodčích, jednalo se o muže. Tito rozhodčí řídí soutěže
v rámci krajského fotbalového svazu Vysočina, který je jedním ze 14-ti regionů České
republiky. V prvním sloupcovém grafu (obr. 1) vidíme délku praxe rozhodčích našeho
výzkumného souboru. Je zřejmé, že nejvíce jsou zastoupeni rozhodčí s délkou praxe 5 – 10 let
(14 probandů), následuje skupina s délkou praxe 10 – 15 let (7 probandů). Abychom mohli
lépe poznat osobnost rozhodčího a dynamiku jeho prožívání, zjišťovali jsme prostřednictvím
Belovova testu temperamentu podíl jednotlivých temperamentových složek u fotbalových
rozhodčích. V druhém krabicovém grafu (obr. 2) vidíme procentuální zastoupení těchto
složek. Nejvíce je zastoupena složka sangvinická, následuje složka flegmatická a cholerická.
Výrazně méně zastoupená je pak složka melancholická.
333
Histogram z Délka praxe
Rozhodčí v Rozhodčí_C 48v*150c
Zahrnout jestliže: SEX="M" and zápas=1
16
14
Počet pozorování
12
10
8
6
4
2
0
0
5
10
15
20
25
30
35
40
Délka praxe
Obr. 1 Grafické vyhodnocení délky praxe referenční skupiny fotbalových rozhodčích
Krabicový graf z více proměnných
Rozhodčí v Rozhodčí_C 48v*150c
Zahrnout jestliže: SEX="M" AND zápas=1
Medián; Krabice: 25%-75%; Svorka: Rozsah neodleh.
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0,0
Cholerik
Flegmatik
Sangvinik
Melancholik
Medián
25%-75%
Rozsah neodleh.
Odlehlé
Extrémy
Obr. 2 Krabicový graf procentuálního zastoupení temperamentových složek osobnosti
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE
Zjistili jsme statisticky významnou korelaci mezi oběma proměnnými na hladině
významnosti 0,95 (tab. 1). Domníváme se, že souvislost mezi úzkostností před utkáním a
depresivitou po utkání lze vysvětlit odlišnou strukturou osobnosti a dynamiky prožívání, jejíž
základ je největší měrou tvořen některou z převažujících složek temperamentu. V tabulkách 2
334
a 3 uvádíme zjištěné hodnoty Spearmanových korelačních koeficientů mezi komponentou
úzkostnosti před utkáním, resp. depresivitou po utkání a dominantními temperamentovými
složkami vyjádřenými v procentech. Pro každý zápas jsou korelační koeficienty uvedeny
zvlášť. Tyto korelace nejsou většinou statisticky významné. Ke každé dominantní
temperamentové složce jsme též uvedli převažující znaménko příslušných korelačních
koeficientů. Melancholická složka temperamentu v našem souboru koreluje kladně
s úzkostností před utkáním i depresivitou po utkání. Tyto korelační koeficienty jsou přitom
poměrně vysoké a ve dvou případech i statisticky významné. Důsledkem vlivu melancholické
složky temperamentu by tedy byla zvýšená úzkostnost před utkáním a současně vyšší míra
depresivity po utkání, tedy přesně ta závislost, jejíž existenci jsme dříve dokázali. Vyšší míra
prožívání úzkostných očekávání a obav je pro melancholický druh temperamentu typická.
Tab. 1: Spearmanovy korelační koeficienty mezi úzkostností před utkáním (U1) a
depresivitou po utkání (D2) spolu s příslušnými p-hodnotami.
U1xD2
N platných
Spearmanův R
t(N-2)
p-hodnota
1. utkání
30
0,386253
2,215825
0,035005
2. utkání
30
0,393187
2,262801
0,031595
3. utkání
30
0,392125
2,255578
0,032099
4. utkání
30
0,438624
2,582684
0,015322
5. utkání
30
0,329155
1,844510
0,075713
Tab. 2: Spearmanovy korelační závislosti mezi temperamentovými složkami a úzkostností
před utkáním (U1) pro jednotlivá utkání.
Spearmanovy korelační koeficienty
U1x
Znaménko
N
temperament korelace platných 1. utkání 2. utkání 3. utkání 4. utkání
5. utkání
Melancholik
+
30
0,169869 0,083726 0,133873 0,317586 0,083456
Cholerik
0
30
0,082054 -0,178310 0,027780 -0,163952 0,107381
Sangvinik
+
30
0,017163 -0,024046 0,147837 0,117063 0,186995
Flegmatik
-
30
-0,128971 0,121565 -0,184585 -0,176684 -0,267077
Legenda: Ve druhém sloupci je orientačně naznačen převládající trend závislosti (+ přímá závislost, nepřímá závislost, 0 – znaménka v zápasech různá).
Z tabulek 2 a 3 vyplývá, že cholerická a flegmatická složka koreluje s úzkostností před
utkáním (flegmatická složka) nebo depresivitou po utkání (cholerická složka). Nebylo tedy
prokázáno, že by tímto způsobem vznikala jakákoliv zprostředkovaná závislost mezi
uvedenými komponentami psychického stavu. Sangvinická složka v našem souboru ovšem
koreluje s oběma komponentami, a to s úzkostností před utkáním kladně, zatímco
s depresivitou po utkání záporně. Jedná se tedy o opačnou závislost, než jsme zaznamenali u
melancholické složky temperamentu. Korelace melancholické složky s úzkostí před utkáním a
depresivitou po utkání je ovšem silnější, než je tomu u složky sangvinické. Určitá míra
propojení těchto dvou komponent ve smyslu přímé úměry zprostředkovaná melancholickou
složkou osobnosti rozhodčích by tak mohla přetrvat. Tímto by mohla alespoň zčásti vysvětlit
335
zjištěnou statisticky významnou závislost mezi úzkostností před utkáním a depresivitou po
utkání.
Tab. 3: Spearmanovy korelační závislosti mezi temperamentovými složkami a depresivity po
utkání (D2) pro jednotlivá utkání.
Spearmanovy korelační koeficienty
D2 x
Znaménko
N
temperament korelace platných 1. utkání 2. utkání 3. utkání 4. utkání
5. utkání
Melancholik
+
30
0,233268 0,177005 0,275001 0,407964 0,365865
Cholerik
-
30
-0,034174 -0,073690 0,047435 -0,154802 -0,165514
Sangvinik
-
30
-0,155702 -0,056874 -0,090518 -0,013183 -0,178717
Flegmatik
0
30
0,033919 0,086084 -0,050327 -0,076375 0,082571
Legenda: Ve druhém sloupci je orientačně naznačen převládající trend závislosti (+ přímá závislost, nepřímá závislost, 0 – znaménka v zápasech různá).
ZÁVĚR
Zjistili jsme statisticky významnou korelaci mezi mírou úzkostnosti před utkáním (U1)
a depresivitou po utkání (D2). Vysoká míra úzkostnosti před utkáním může vést ke stavu
snížené aktivace, která se v oblasti psychických projevů vést vyznačuje sklonem k agresivitě,
případně apatii (Blahutková, Pacholík 2006). Tento stav představuje významný limitující
faktor pro výkon rozhodčího, zejména na začátku utkání, což může vést k vyšší chybovosti
rozhodčího. Následkem toho může docházet k negativním reakcím ze strany funkcionářů,
hráčů a diváků. Tyto negativní emoce představují možnou příčinu zvýšených hodnot
komponenty depresivity po utkání. Dále jsme zjistili souvislost mezi touto popsanou vazbou a
dominantními temperamentovými složkami osobnosti, především složkou melancholickou.
Jedná se tedy o komplexní jev, při jehož dalším výzkumu je nutné zohlednit temperament
rozhodčího, popř. další faktory.
SEZNAM LITERATURY
Blahutková, M., & Pacholík, V. (2006). Psychologie sportu. Studijní text (online). Brno:
Masarykova univerzita. Dostupný z WWW:
http://www.fsps.muni.cz/czv/dokumenty/treneri/Psychologie_sportu_studijni_text.pdf
Voborný, J., Zeman, T., & Blahutková, M. (2012). Dynamika předzápasových a
pozápasových subjektivních prožitků a stavů fotbalových rozhodčích a jejich porovnání
s běžnou populací ČR. Sborník z konference Psychologie sportu v praxi 2012. Brno:
Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií.
ANALYSIS OF SELECTED COMPONENTS OF FOOTBALL REFEREES MENTAL
STATES AND THEIR RELATIONSHIP WITH THE DOMINANT COMPONENTS
OF TEMPERAMENT
336
Jiří VOBORNÝ, Faculty of Sport Studies , Masaryk Univerzity, Brno
Tomáš ZEMAN, Faculty of Science, Masaryk Univerzity, Brno
SUMMARY We evaluated the dynamics of subjective experiences and states of football
referees before the match and after the match. For data acquisition, we used a standardized
questionnaire SUPSO. We proved lately statistically significant relationship between some of
the components of mental state. In this paper we describe the analysis of causal relationships
of components of depression values (D) after the match on the values of components of
anxious anticipation (U) before the match. This dependence is interpreted in view of the
dominant components of temperament of football referees.
Key words football, referee, psychological experiences, psychological states, SUPSO,
temperament
337
HODNOCENÍ SOMATOGNOSTICKÉ FUNKCE A HLUBOKÉHO ČITÍ U
DIAGNÓZY HERNIE DISKU
Lucie VORLÍČKOVÁ1,2, Pavel KORVAS1
1
Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika
2
Soukromá klinika Logo, Brno, Česká republika
SOUHRN Osoby s lumbální hernií disku tvoří značnou část spektra pacientů v ambulanci
neurologa, neurochirurga nebo fyzioterapeuta. Cílem této studie bylo posoudit vliv hernie
disku na hodnoty vibračního čití. Dalším cílem bylo posoudit výskyt poruch propriocepce,
somatognozie a poruch rovnováhy u těchto pacientů. K vyšetření vibračního čití byl použit
přístroj Vibrameter®, typ IV. Výzkumný soubor tvořilo 15 probandů (věk 41,53 ± 12,77 let)
s diagnózou hernie disku L4/L5 nebo L5/S1. Kontrolní skupinu tvořilo 15 probandů (věk
37,33 ± 14,05 let) bez chronických bolestí zad. Statistickou analýzou dat byly zjištěny
prokazatelně vyšší hodnoty vibračního čití u probandů s hernií disku (p < 0,05). Tato studie
naznačuje vliv hernie disku na hodnoty vibračního čití a poruchy propriocepce. Vyšetření
těchto funkcí může pomoci zkvalitnit diagnostiku a tím i léčebný postup u pacientů s hernií
disku.
Klíčová slova: vibrační čití, hernie disku, propriocepce, somatognozie, Vibrametr
ÚVOD
Bolesti páteře jsou velkým problémem dnešní společnosti a až 80 % dospělé populace má
s nimi zkušenosti. Statisticky patří k nejčastějším důvodům pracovní neschopnosti. Jednou
z příčin bolestí zad je výhřez meziobratlové ploténky a diagnóza hernie disku tak představuje
značnou část pacientů v praxi fyzioterapeuta a jiných odborností. Na zlepšení současných
léčebných postupů může mít nemalý vliv i zkvalitnění vyšetření těchto pacientů
Praxe fyzioterapeuta se v rámci neurologického vyšetření zaměřuje i na vyšetření hlubokého
čití a propriocepce na dolních končetinách. Vyšetření hlubokého čití a propriocepce zahrnuje
testy na statestézii, kinestézii a vyšetření vibračního čití (Opavský, 2003). Právě vyšetření
hlubokého čití a propriocepce bývá často opomíjeno a jeho význam zanedbáván. Problémem
těchto vyšetření je také obtížná kvantifikace a tím i reprodukovatelnost výsledků.
Propriocepce má vliv na průběh, řízení pohybu a na posturální kontrolu. Poruchy
propriocepce se manifestují také jako poruchy rovnováhy (Schaffer & Harrison, 2007).
Kvalita proprioceptivní aferentace (například schopnost rozlišovat pohyb, polohu a podněty
pomocí kožní a proprioceptivní aferentace ) úzce souvisí se somatognozíí a stereognozií, tedy
s představou o vlastním těle (Kolář & Lepšíková, 2009). Proprioceptivní údaje, tedy vnímání
vibrací, polohocit a pohybocit bývají postiženy současně (Kobesová, 2009).
Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit hodnoty vibračního čití u diagnózy hernie
disku L4/L5, L5/S1 vzhledem ke kontrolní skupině. Vedlejšími cíli bylo zhodnotit výskyt
poruch propriocepce, somatognozie a poruch rovnováhy u probandů s hernií disku.
METODIKA
Výzkumný soubor tvořilo 15 probandů (10 mužů a 5 žen) s chronickými bolestmi zad, u
kterých byla radiodiagnosticky stanovena diagnóza hernie disku L4/L5 nebo L5/S1
s kořenovým syndromem. Věkové rozmezí probandů bylo 24 – 62 let, průměrný věk 41,53 ±
12,77 let.
Do kontrolní skupiny bylo zařazeno 15 dobrovolníků (3 muži a 12 žen) bez chronických
bolestí zad a s anamnesticky vyloučenou diskopatií či strukturální změnou páteře. Věkové
rozmezí ve skupině bylo 24 – 60 let, s věkovým průměrem 37,33 ± 14,05 let.
Všechny zkoumané osoby podstoupily vyšetření:
A) Propriocepce (statestézie, kinestézie)
B)
Test na somatognozii modifikovaný podle Koláře a Lepšíkové (2009)
338
Pacientovi byl palpačně ukázán bispinální rozměr jeho pánve. Poté mu byl dán úkol, aby se
zavřenýma očima předpažil do úrovně hrudníku a mezi svými dlaněmi vymezil rozpětím
svých paží bispinální šířku pánve (v horizontální rovině). Tato vzdálenost byla změřena
krejčovským metrem a porovnána se skutečnou bispinální vzdáleností. Tolerovaný rozdíl byl
do dvou centimetrů. Větší rozdíl byl tedy brán jako porucha somatognozie.
C) Test Bergovy balanční škály - Berg Balance Scale
Hodnotí provedení čtrnácti funkčních úkolů, každý úkol má skórovací stupnici od 0 do 4.
Stupeň 0 znamená nejnižší úroveň funkce, stupeň 4 nejvyšší úroveň funkce (Berg, WoodDauphinee, Williams, & Gayton, 1989).
D) Vyšetření hodnot vibračního čití. K měření hodnot vibračního čití byl použit přístroj
Vibrameter®, typ IV (SBMEDIC Electronics, Solna, Švédsko).
Byl měřen práh vnímání vibrace, tedy první pocit vibrace, a to na čtyřech místech:
metatarsofalangový kloub palce z mediální strany, vnitřní kotník (malleolus medialis),
mediální plocha tuberositas tibiae a spina iliaca anterior superior (SIAS). Tyto body byly
měřeny na pravé i levé straně těla od distálních bodů. V každém místě bylo provedeno měření
prahu vnímání vibrace třikrát po sobě, mezi jednotlivými měřeními byla hlavice od měřeného
místa oddálena na třicet sekund. Pro zpracování byly hodnoceny průměry třech po sobě
jdoucích měření.
Pro statistickou analýzu dat mezi skupinami byl použit Mann – Whitneův U test (Statistica,
verze 9, StatSoft, Inc., Tulsa, Oklahoma, USA). Hladina statistické významnosti pro tento test
byla p < 0,05.
VÝSLEDKY
Výsledky k vyšetření propriocepce
Při testování propriocepce na akrech dolních končetin (testování statestézie a kinestézie) bylo
ve skupině s hernií disku 12 probandů s poruchou. V pořádku byla u 3 probandů. Ve skupině
kontrolní se nacházeli 2 probandi s poruchou propriocepce, ostatní ji měli v pořádku (13
probandů). U skupiny probandů s hernií disku vidíme tedy častější výskyt poruch
propriocepce.
Výsledky vyšetření somatognozie
Test na somatognozii nemělo v normě ve skupině s hernií disku 9 probandů, ve skupině
kontrolní to byl jeden proband. I zde vidíme trend v poruše somatognozie u probandů s hernií
disku.
Výsledky Bergovy balanční škály
Ve výsledcích Bergovy balanční škály rovnováhy ztratilo body 6 probandů ze skupiny s hernií
disku. Nejvíce odečtených bodů u osoby bylo pět bodů, nejméně jeden bod. Toto bodové
rozmezí představuje nízké riziko pádů. V kontrolní skupině neztratil nikdo žádný bod. Vidíme
zde tedy možnost poruch rovnováhy ve skupině s hernií disku, ovšem z hlediska vyhodnocení
Bergovy balanční škály se u probandů jednalo o bodové rozmezí spadající do oblasti nízkého
rizika pádů.
Výsledky vyšetření vibračního čití
Byly zjištěny statisticky významné rozdíly (p < 0,05) ve všech čtyřech měřených místech
mezi skupinou s hernií disku a skupinou bez hernie disku a to na obou dolních končetinách
(Obrázek 1 a 2). U osob s hernií disku nacházíme tedy signifikantně vyšší práh vnímání
vibrace než u skupiny bez hernie.
339
Obrázek 1. Hodnoty prahu vibračního čití na levé dolní končetině u obou skupin.
Obrázek 2. Hodnoty prahu vibračního čití na pravé dolní končetině u obou skupin.
DISKUZE
Bolesti zad jsou považovány za jeden z nejzávažnějších medicínských, ekonomických a
sociálních problémů. Patří také k nejčastějším příčinám chirurgických zákroků. Na zlepšení
současných léčebných postupů může mít nemalý vliv i zkvalitnění vyšetření těchto pacientů.
Cílem této studie bylo posoudit hodnoty vibračního čití u diagnózy hernie disku L4/L5, L5/S1
vzhledem ke kontrolní skupině. Dále jsme hodnotili výskyt poruch propriocepce,
somatognozie a poruch rovnováhy u probandů s hernií disku.
Výzkumu se zúčastnilo 15 probandů s diagnózou hernie disku L4/L5 nebo L5/S1
s kořenovým syndromem (10 mužů a 5 žen, věk 41,53 ± 12,77 let). Kontrolní soubor tvořilo
15 probandů bez chronických bolestí zad, s anamnesticky vyloučenou hernií disku (3 muži a
12 žen, věk 37,33 ± 14,05 let).
K měření hodnot prahu vnímání vibrace byl použit přístroj Vibremetr®, typ IV (SBMEDIC
Electronics, Švédsko). Měřené body na obou dolních končetinách byly: metatarsofalangový
kloub palce, malleolus medialis, tuberositas tibiae a spina iliaca anterior superior. Tato místa
byla vybrána pro dobrý přístup ke kosti díky minimální tloušťce měkkých tkání. Podobná
místa použili i jiné studie zabývající se měřením hodnot vibračního čití (Duke et al., 2007;
Martina et al., 1998). Zjišťovali jsme práh vnímání vibrace, který se pro zjišťování vibračního
čití používá nejčastěji (Shakoor, Agrawal, & Block, 2008; Williams, Gill, Aber, & Mather,
1988).
Zjistili jsme, že u probandů s hernií disku byl vyšší práh vnímání vibrace. Tyto signifikantní
rozdíly byly nalezeny na všech čtyřech měřených místech na obou dolních končetinách.
340
Další výzkumnou částí v této práci bylo vyšetření propriocepce (vyšetření statestézie a
kinestézie). Byl zjištěn častější výskyt poruch propriocepce u probandů s hernií disku, který
byl 80% oproti 13% výskytu v kontrolní skupině (12 probandů s hernií disku versus 2
probandi z kontrolní skupiny).
Poruchy propriocepce jsou spojené s poruchou rovnováhy. Pro výskyt poruch rovnováhy byla
použita Bergova balanční škála. Podle výsledků spadalo 6 probandů ze skupiny s hernií disku
(40% výskyt) svým bodovým rozmezím do oblasti znamenající nízké riziko pádů.
Kvalita schopnosti rozlišovat pohyb a polohu těla pomocí propriocepce velmi úzce souvisí se
somatognozií, tedy představou o vlastním těle. Porucha somatognozie byla nalezena u 60 %
probandů ze skupiny s hernií disku a u 7 % probandů ze skupiny kontrolní (9 probandů versus
1 proband).
Vidíme, že u jednotlivců můžeme nacházet značně rozdílný konkrétní obraz vlastního těla.
Právě nedokonalost tohoto obrazu vypovídá o nedostatečných kompenzačních možnostech při
patologickém stavu. Pacienti s hernií disku s poruchou somatognozie a stereognozie, tedy
s poruchou uvědomění si svého těla vůči prostoru, se mimo jiné také velmi špatně adaptují na
spondylochirurgický výkon (Kolář & Lepšíková, 2009). Tvoří tak hlavní skupinu, u kterých
operace selhala - mluvíme o tzv. failed back surgery syndromu (FBSS). Diagnostika funkce
úrovně somatognozie má proto velký význam. Navíc s kvalitou somatognozie také úzce
souvisí kvalita centrálních nervových struktur. Poruchu řídící funkce centrálního nervového
systému můžeme řadit mezi jednu z příčin chronických bolestí zad.
Z dosažených výsledků považujeme za vhodné pro správnou volbu léčebného programu u
diagnózy hernie disku zařadit v rámci klinického vyšetření hodnocení somatognostické
funkce a vyšetření hlubokého čití, tedy vyšetření propriocepce a vyšetření vibračního čití.
V rámci terapie by mělo být vedle specifického stabilizačního cvičení zastoupeno cvičení
cílené na zlepšení somatognozie. Zejména pak, pokud se u pacientů s hernií disku zvažuje
operační výkon. Jde o cvičení s maximálním si uvědomováním těla a pohybu, které vidíme
například v metodách dle Feldenkreise a Alexandra (Stránecký, 2009).
Námi zkoumaný soubor není příliš rozsáhlý, což musíme vzít na vědomí při interpretaci
statistických výsledků. I přes to, ze zjištěných výsledků vidíme vliv diagnózy hernie disku na
zhoršení hodnot vibračního čití a dále častější výskyt poruch propriocepce a somatognozie
ve skupině s hernií disku oproti skupině kontrolní.
LITERATURA
BERG, K., WOOD-DAUPHINEE, S., WILLIAMS, J. I., & GAYTON, D. (1989). Measuring
balance in the elderly: preliminary development of an instrument. Physiotherapy Canada, 41,
304-311.
DUKE, J., MCEVOY, M., SIBBRITT, D., GUEST, M., SMITH, W., & ATTIA, J. (2007).
Vibrotactile threshold measurement for detecting peripheral neuropathy: defining variability
and a normal range for clinical and research use. Diabetologia, 50, 2305-2312.
KOBESOVÁ, A. (2009). Vyšetření senzitivních funkcí. In P. Kolář et al. Rehabilitace v
klinické praxi. Praha: Galén.
KOLÁŘ, P., & LEPŠÍKOVÁ, M. (2009). Vyšetření motorických funkcí z pohledu korové
plasticity. In P. Kolář et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén.
MARTINA, I. S. J., VAN KONINGSVELD, R., SCHMITZ, P. I. M., VAN DER MECHÉ, F.
G. A., & VON DOORN, P. A. (1998). Measuring vibration threshold with a graduated tuning
fork in normal aging in patiens with polyneuropathy. Journal of Neurology, Neurosurgery and
Psychiatry, 65, 743-747.
OPAVSKÝ, J. (2003). Neurologické vyšetření v rehabilitaci pro fyzioterapeuty. Olomouc:
Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury.
341
SHAFFER, S. W., & HARRISON, A. L. (2007). Aging of the somatosensory system:
a translational perspective. Physical Therapy, 87, 193-206.
SHAKOOR, N.,AGRAWAL, A., & BLOCK, J. A. (2008A). Reduced Lower Extremity
Vibratory Perception in Osteoarthritis of the Knee. Arthritis & Rheumatism, 59, 117-121.
WILLIAMS, G., GILL, J. S., ABER, V., & MATHER, H. M. (1988). Variability in vibration
perception threshold among sites: a potential source of error in biothesiometry. British
Medical Journal, 296, 233-235.
EVALUATE OF SOMATOGNOSTIC FUNCTION AND DEEP SENSATION VALUES
IN THE DISC HERNIATION DIAGNOSIS
1
Lucie VORLÍČKOVÁ1,2, Pavel KORVAS1
Faculty of Sports Studies, Brno, Czech Republic
2
Private Clinic Logo, Brno, Czech Republic
SUMMARY Persons with lumbar disc herniation form a considerable part of patients
spectrum in the neurologist, neurosurgeon physiotherapist clinics. The aim of this work was to
evaluate the influence of disc herniation on the values of vibratory sensation. The another aim
was to evaluace the prevalence of proprioception, somatognosia and balance disorders in
these patiens. Vibrameter type IV was used for vibration sense measurements. The research
group consisted of 15 probands (aged 41.53 ± 12.77) with L4/L5 or L5/S1 disc herniation
diagnosis. The control group consisted of 15 probands (aged 37.33 ± 14.05) without any
chronic back pain. With the statistical analysis of the values there were found significantly
higher vibratory sensation in patiens with disc hernia (p < 0.05). This study suggests the
influence of disc herniation on the vibratory sensation values and proprioception disorders.
The examination of these functions can help improve the diagnosis and therefore a treatment
method for patients with disk hernia.
Key words: vibration sense, disc herniation, proprioception, somatognosia, Vibrameter
342
ŠPORT – EKOLÓGIA – EKOLOGICKÁ ETIKA
Janka VRABCOVÁ
Fakulta telesnej výchovy a športu, Univerzita Komenského v Bratislave, Slovenská
republika
REZUMÉ Cieľom nášho príspevku je charakterizovať narušenie životného prostredia
vplyvom športu a športovania na základe nepriaznivých vyjadrení rôznych ochranárskych
zoskupení, ekológov, ale aj širokej verejnosti. Zdôrazňujeme najmä morálno-etický aspekt
problému, ktorý analyzujeme v rámci ekologickej etiky najmä preto, že pokladáme za dôležité
v rámci ekologického poznania a environmentálnej výchovy zaoberať sa fenoménom športu a
športovania vo vzťahu k životnému prostrediu z celospoločenského hľadiska aj na báze
ekologickej etiky.
Kľúčové slová: šport, životné prostredie, ekológia, ekologická etika, environmentálna
výchova
ŠPORT A EKOLÓGIA
Pre pracovný životný štýl modernej spoločnosti je charakteristický čoraz výraznejší
sedavý spôsob života – z tohto hľadiska kompenzácia zdravia fyzickými aktivitami vo
voľnom čase je akceptovateľná najmä pre širokú verejnosť. Ľudia sa venujú rôznym
športovým aktivitám, ktoré vykonávajú v najrôznejších prírodných, či umelo vytvorených
podmienkach (bazény, jazerá, vzduch, skaly, lesy, lúky, športové areály). Ako každý
antropogénny vplyv, aj športová aktivita má vplyv na tvorbu a ochranu životného prostredia.
Tvorba „druhej prírody“, teda umelého životného prostredia je v súčasnosti spoločenskou
potrebou – technicko – civilizačný trend si často vyžaduje zničiť všetko živé pri úprave
prostredia pre rôzne účely. Na jednej strane je tento krok významný pre rozvoj človeka, na
druhej strane ekologický aspekt alarmuje proti týmto aktivitám v globálnom rozsahu. Z tohto
hľadiska je nepodstatné, či sa šport vykonáva v priamom sociálnom prostredí alebo voľnej
prírode – ekologickým dôsledkom sa nemožno vyhnúť.
Ako príklad uvádzame jeden z najmasovejších športov, akým je turistika. Vysoká
úroveň turistického trhu umožňuje aj turistiku založenú na obdivovaní prírody, spoznávaní
vidieckej kultúry a aktívnom trávení voľného času protredníctvom športovania mimo miest –
vysokohorská turistika, horolezectvo, cyklistika, lyžovanie, člnkovanie, jazda na koni. Podľa
Čillaga, Marenčáka a Saba (1996) sa stále viac ľudí sa zaujíma o tzv. prírodnú turistiku,
vyznačujúcu sa trávením čo najviac času v prírode, vyhľadávaním autentickej atmosféry
a jedinečných možností rekreácie. Tieto trendy odrážajú aj ponuky cestovných kancelárii,
zahŕňajú dnes napríklad dobrodružnú turistiku a poznávaciu turistiku, často viazané práve na
nenarušené prírodné scenérie chránených území. Chránené územia sa stávajú stále väčším
magnetom, ktorý na jednej strane môže napomáhať rozvoju miestnych ekonomík, na druhej
strane je nadmiera aktivít v týchto územiach hrozbou pre životné prostredie.
Integrita ekológie sa vo vývoji turizmu z metodologického aspektu prejavuje aj vo
vzniku nových pojmov, ako zelená turistika – typ prírodnej turistiky, zameranej na ochranu
prírody a ekoturistika, ktorú Khandl (2006) charakterizuje ako cestovanie šetrné k prírode,
životnému prostrediu a miestnym kultúram. Okrem toho sa usiluje ekoturistika aj o hlbšie
poznanie sveta, v ktorom žijeme, pretože spoznávanie vedie k pochopeniu a vzájomnej
tolerancii. Ekoturista je uvedomelý cestovateľ, ktorý minimalizuje svoje vplyvy na životné
prostredie výberom vhodnej dopravy, uprednostňovaním certifikovaných výrobkov a služieb
a šetrným správaním v destinácii. Uprednostňuje lokálne výrobky a služby, čím zároveň
podporuje miestnu komunitu (Khandl, 2006).
Za príčiny vzniku a rastu negatívnych následkov turizmu na prírodu môžeme pokladať
nárast
počtu návštevníkov a účastníkov turistiky a rekreačno - športových aktivít v
veľký
prírodnej krajine; športové a rekreačné aktivíty sprevádzané výstavbou technických zariadení,
343
umožňujúcich ich vykonávanie; nedostatočná informovanosť návštevníkov o hodnotách
prírody chránených území; nízka ekologická a ochranárska úroveň povedomia pracovníkov
turizmu a návštevníkov horských rekreačných oblastí totožných s chránenými prírodnými
územiami.
Uvedené príčiny viedli k znečisťovaniu a poškodzovaniu prírodného prostredia, k
vyššiemu čerpaniu prírodných zdrojov pre potreby turistiky, k preferencii iných hodnôt ako je
ochrana prírody atď.
Negatívny vplyv turistiky, zimných športov a podobne, sa prejavuje najmä na stave
vegetačného a pôdneho krytu. Rekreačné využívanie krajiny sa v súčasnosti realizuje nielen
v lesnej, ale aj poľnohospodárskej a urbanizovanej krajine, čomu odpovedá aj široká škála
rekreačných aktivít s environmentálnym dopadom. Klasickým príkladom je zjazdové
lyžovanie.
Zriaďovanie lyžiarskych zjazdových tratí na strmých svahoch, ako aj rozsiahle výruby
v ekologicky aj krajinársky exponovanej subalpinskej vegetačnej zóne viedli a vedú podľa
Slávikovej a Turečkovej (2010) k častým následným narušeniam hydrologického režimu
(napríklad zrýchlený odtok vody), k erózii a k deštrukcii pôdy, k veterným polomom, k
zvýšeným účinkom lavín (v dôsledku zníženej stability a protilavínovej ochrannej funkcie
lesa) a k poškodzovaniu vegetácie v rozsiahlych územiach. Úpravy povrchu terénu neraz
znamenajú narušenie pôvodnej príťažlivosti reliéfu. K týmto negatívam v posledných rokoch
pristupujú aj problémy s technicky vyrábaným snehom, vyžadujúcim budovanie rezervoárov a
sústav rozvodov na lyžiarskych svahoch, naviac s následným skracovaním vegetačného
obdobia na umelo zasnežovaných lyžiarskych tratiach.
Lyžiarske svahy a ich úprava stále viac ovplyvňujú vysokohorské ekosystémy úpravou
terénu a používaním umelého zasnežovania. Štruktúra alpínskej vegetácie býva ovplyvnená
najmä nadmorskou výškou, sklonom a expozíciou. Niektoré alpínske spoločenstvá sú
mimoriadne druhovo bohaté, zatiaľ čo spoločenstvá vo vyšších a extrémnych polohách
pozostávajú len z niekoľkých prispôsobených – špecializovaných druhov. Narúšanie alpínskej
vegetácie a zmeny charakteru snehovej pokrývky ovplyvňujú druhové zloženie, diverzitu
a produktivitu alpínskej vegetácie, čo následne môže mať negatívny efekt na fungovanie
a stabilitu ekosystému. Úprava svahov spôsobuje zhutnenie snehovej vrstvy so zníženou
izolačnou teplotnou kapacitou, zmenu biochemických cyklov, zníženie priepustnosti pre
plyny a pary, vrstva snehu je hutnejšia a má nižšiu pórovitosť (Sláviková, Turečková, 2010).
Všetky spomínané druhy poškodenia vegetácie majú za následok pôdno – deštrukčné
procesy – eróziu pôdy. Z nich sa tu prejavuje najmä vodná erózia, najčastejší
z reliéfotvorných procesov vyskytujúci sa vo všetkých vysokých pohoriach., kde veľmi záleží
na spôsobe úpravy svahu t.j. či je po vytvorení planírovaný alebo nie. Vegetácia špecificky
reaguje na každý druh úpravy pôdneho povrchu. Umelé zvyšovanie počtu rastlinných druhov
spôsobujú správcovia lyžiarskych stredísk vysievaním tráv na miesta, kde bola obnažená
pôda, upravovalo sa planírovaním, pričom sklony svahov často podmieňujú extrémne silnú
eróziu pôdy. Trávne druhy na stanovištne podobných miestach mimo lyžiarskych svahov sú
podobné ako tie vysievané, Ich početnosť a výskyt je ale nižší v porovnaní s bylinnými
druhmi prirodzenými v týchto oblastiach.
Ako posledný príklad ukážkovej devastácie horských oblastí uvádzame Čillaga,
Marenčáka, Saboa (1996), ktorí opisujú negatívne zmeny vykonané v Demänovskej doline.
Objavením jaskynných priestorov v dolnej časti Demänovskej doliny v 30-tych rokoch 20.
storočia a ich sprístupnením pre verejnosť začal postupne turizmus, a s nim spojené negatívne
sprievodné javy, prenikať do záverových časti doliny. S výstavbou osobných horských
dopravných zariadení (lyžiarskych vlekov a lanoviek) po 2. svetovej vojne sa postupne
budovali aj rozsiahlejšie ubytovacie kapacity vo forme veľkokapacitných hotelových
komplexov, čím sa postupne neúmerné zvyšovala návštevnosť tejto oblasti až za hranice
344
únosnej miery. S veľkým počtom návštevníkov, ktorí sa dopravovali a dopravujú prevažne
individuálnou automobilovou dopravou dochádza, či už k hlukovému znečisteniu prírodného
prostredia, ako aj k znečisťovaniu ovzdušia a okolia výfukovými plynmi (Čillag, Marenčák,
Sabo, 1996).
ENVIRONMENTÁLNA VÝCHOVA
V danom kontexte ju chápeme ako prierezovú tému, ktorá sa prelína s prírodovedou,
vlastivedou, pracovným vyučovaním a etickou výchovou. Jej cieľom je prispieť k rozvoju
osobnosti žiaka tak, aby nadobudol schopnosť chápať, analyzovať a hodnotiť vzťahy medzi
človekom a jeho životným prostredím vo svojom okolí, pričom zároveň chápe potrebu
ochrany životného prostredia na celom svete. Dôležité je, aby žiaci získali vedomosti, názory,
postoje, ale aj zručnosti, ktorými prispejú a pomôžu životnému prostrediu jednoduchými
činnosťami, ktoré sú im primerané a vhodné – chrániť rastliny, zvieratá, mať kladný vzťah k
domácim zvieratám, ale aj k zvieratám v prírode. Organizačne je vhodné prierezovú tému
začleniť do viacerých predmetov prostredníctvom jednotlivých tém, projektov alebo urobiť
kurzovou formou, napríklad zamerať sa jeden týždeň na environmentálnu výchovu – s
teoretickou a praktickou časťou. Tu sa otvára priestor aj pre športovú tematiku v rámci kurzov
zameraných na športovú prípravu.
EKOETIKA A ŠPORT
Prenikanie „ekologického“ do akejkoľvek ľudskej aktivity je dnes už samozrejmosťou.
Ekológia už nereprezentuje len klasickú bioekológiu, ale integruje do všetkých oblastí
ľudského poznania a konania. V rámci športu a športovania sa formuje ekológia športu,
respektíve športová ekológia. Z filozoficko – metodologického hľadiska tu však dochádza
k prieniku ekologických pojmov nielen v rámci športovej terminológie, ale aj etiky, kde
dochádza k aplikácii ekoetickej problematiky na rôzne oblasti športovej aktivity.
Ekologická etika (ekoetika, environmentálna etika) rieši ako základnú otázku
dodržiavanie mravnosti nielen medzi ľuďmi, ale v širšom slova zmysle medzi človekom,
spoločnosťou a prírodou. Ideovú bázu tvorí podľa Schweitzera (1992) téza: som život, ktorý
chce žiť uprostred života, ktorý chce tiež žiť. Podstatou je prežívanie úcty k životu a jeho
ochrana. Etika úcty pokladá za dobro zachovanie života, jeho ničenie a poškodzovanie chápe
ako zlo, ktoré treba odstrániť.
Zvýraznenie etického prvku vo vzťahu človeka a spoločnosti voči prírode znamená
antropologické pochopenie športu a ekológie postavené na určitých filozofických princípoch,
ktoré tvoria súvislý celok a dotvárajú identitu športovca. Podľa Oborného (2007) sú športovci
slobodné, autentické a suverénne bytosti, ktoré konajú slobodne. A pretože športovec má
kladný vzťah k prírode znásobený aj osobným cítením a vlastnou etikou, rozhoduje sám, ako
sa k nej zachová.
Problematika tvorby a ochrany životného prostredia má v rámci praktizovania športov
v prírode síce predovšetkým bioekologický rozmer, ale aj filozoficko-antropologický – hovorí
o snahe zachovať všetko živé, nezničiť existenčnú podstatu živého, a tým aj subjektu tejto
športovej aktivity: človeka a spoločnosti.
Tak ako ekológia nie je mimo športovej aktivity, ekológia športu je súčasťou
environmentálneho vzdelávania v rámci športovej výchovy a vzdelávania. Angažovanosť
športovcov v ekológii už na úrovni športových klubov učí zodpovednosti, „úcte k životu“, čím
prispieva k zachovaniu voľne žijúcich živočíchov a rastlín, prispieva k čo najmenšej strate
stromov, lesných porastov, ale najmä imidžu športového klubu ako spoločensky významného
prvku v procese ochrany a tvorby životného prostredia, čo umožňuje verejnosti výraznejšie
akceptovať šport, rekreáciu a cestovný ruch.
345
Túžbou človeka je udržiavať rovnováhu zároveň s možnosťami, aké mu príroda
poskytuje. Vízie o ekologickom sebazničení človeka, jeho existencie sú síce alarmujúce, ale
pri ich projektovaní sa treba zamyslieť nad narušením ľudského zdravia ak sa z prírody vylúči
športovanie a začne sa chápať ako niečo výlučne negatívne, čo ničí životné prostredie. Z tohto
hľadiska ochrana životného prostredia znamená ochranu zdravia človeka: pritom ľudské
zdravie nemusí byť narušené len vplyvom znečisteného prostredia, ale aj vplyvom nedostatku
športových a fyzických aktivít.
Skolimowski (1996) sa v ekologickej etike presadil myšlienkou, že človek
v súčasnosti nasiakol nadhodnotením svojej činnosti na úkor jej zmyslu a chce dostať akýsi
návod, čo robiť, ako konať bez toho, aby pochopil prečo má konať práve tak, ako koná.
Skolimowski to pokladá za etické východisko pre pochopenie úcty k životu, čím nadväzuje na
Schweitzera.
Pre vymedzenie zmysluplnosti jedinečného ľudského života, ktorá úzko súvisí
s prospechom celého ľudstva totiž návod neexistuje. Preto človek musí objavovať, chápať,
hľadať a nájsť zmysel svojej činnosti, a tým aj zmysel vlastného života a urobiť všetko pre
jeho zachovanie. Mať úctu k svojmu životu a k životu iných živých bytostí natoľko, že ju
prenesie aj do svojho okolia a rozšíri na úctu k prostrediu v ktorom žije.
LITERATÚRA
ČILLAG, Ľ., MARENČÁK, M. SABO, P. 1996. Národná ekologická sieť a turistika. In :
Aspekty implementácie národnej ekologickej siete Slovenska. Bratislava: Nadácia IUCN,
1996, s. 155-180.
KHANDL, L. 2006. Turistika a ochrana prírody. Bratislava : KST, 2006, s. 60.
OBORNÝ, J. 2007. Filozofická a etická koncepcia športu a telesnej výchovy. In : Kasa,
J. – Švec,Š.: Štruktúra poznatkovej bázy vied o športe. Bratislava: FTVŠ UK, 2007, s.
220.
SCHWEITZER, A. 1992. Nauka úcty k životu. Praha : Dharma Gaia, 1992, s. 30 – 40.
SKOLIMOWSKI, H. 1996. Ekologická etika a posvátnost života. In: Závod s časem. Praha :
Ministerstvi životního prostředí, 1996, s. 140 – 141.
SLÁVIKOVÁ, D., TUREČKOVÁ, S. 2010. Vplyv úpravy lyžiarskych svahov na zloženie
fytocenóz na vybraných lyžiarskych svahoch lokality Chopok – Juh. In KONTRIŠOVÁ, O. et
al. Monitorovanie a hodnotenie stavu životného prostredia IX. Zvolen: Technická Univerzita
vo Zvolene, 2010, s 157-163.
SPORT – ECOLOGY – ECOLOGICAL ETHICS
Janka VRABCOVÁ
Faculty of Physical Education and Sports, Comenius University in Bratislava, Slovak
Republic
SUMMARY The goal of our article is to determine the negative impacts of sport and sport
activities on the environment based on the unfavorable proclamations of various conservation
groups, ecologists as well as the general public. We put the emphasis mainly on the moralethical part of the problem, which we analyse within the boundaries of the ecological ethics in
so much that we find it important, in the framework of ecological knowledge and
environmental education, to deal with the phenomenon of sport and sport activity in relation
to the natural environment from the social point of view also on the level of ecological ethics.
Key words : sport, environment, ecology , ecological ethics, environmental education.
346
ZATÍŽENÍ DOLNÍ KONČETINY PŘI DOSKOKU PO BLOKU
V MEDIOLATERÁLNÍM SMĚRU VE VOLEJBALE (PŘÍPADOVÁ STUDIE)
David ZAHRADNIK, Roman FARANA, Daniel JANDACKA
Centrum diagnostiky lidského pohybu, Ostravská univerzita, Ostrava, Česká republika
REZUMÉ Cílem studie je porovnat první a druhá maxima reakčních sil podložky, čas
dosažení maxim ve vertikálním a mediolaterálním směru u dolních končetin v průběhu
bilaterálního doskoku po bloku mezi správným a chybným provedením bloku středového
blokaře po přesunu do zóny II. Experimentální nastavení vycházelo z reálné situace
volejbalového bloku v utkání. V prostoru doskoku byly v podlaze zabudovány dvě
dynamometrické plošiny a kolem sítě bylo do kruhu rozmístěno osm infračervených kamer
pro kinematickou analýzu. Byly vypočítány průměry a směrodatné odchylky u vybraných
dynamických a kinematických parametrů pohybu. Věcná významnost byla posuzována
pomocí indexu velikosti vlivu. Pravá dolní končetina je mnohem více zatížená z pohledu
působení vertikálních a mediolaterálních reakčních sil podložky v průběhu bilaterálního
doskoku po bloku při chybném provedení bloku po přesunu do zóny II oproti správnému
provedení bloku.
Klíčová slova volejbal, koleno, prevence zranění, reakční síly podložky, kinematická analýza
ÚVOD
Základem ofenzivních a defenzivních dovedností ve volejbale představují různé typy
odrazů a následných doskoků Tillman (2004) ve volejbale. Jako příklad můžeme uvést:
útočný úder, blokování a podání z výskoku. V průběhu doskoku jsou klouby dolní končetiny
vystaveny vysokému přetížení v důsledku působení reakčních sil podložky (Decker, 2003;
Chockley, 2008; Ortega, 2010; Podraza, 2010; Salci, 2004; Seegmiller, 2003). Ze závěrů
studií vyplývá, že je kolenní kloub přetěžován, kde počet doskoků a velikost reakční síly
podložky jsou chápány jako rizikové faktory vzniku nekontaktních zranění kolenního kloubu.
Etiologie vzniku nekontaktních zranění kolene je velmi aktuální a často diskutovaný problém
(Bahr, 1997; Ferreti, 1990; Ferreti, 1992; Nyland, 2005). Problematika prevence zranění
kolenního kloubu byla řešena ve studiích (Bressel a Cronin, 2005; Butler, 2005; Cronin
Bressel a Finn, 2008; Cortes, 2007; McNair, 2000).
Ve volejbale se vyskytují dva základní typy doskoku po bloku podél sítě (správné provedení a
chybné provedení). Při správném provedení bloku není blokař během přesunu do zóny II pod
časovým tlakem a má čas provést přesun až do místa vertikálního odrazu a po provedeném
bloku následně doskočit na původní místo odrazu. Při chybném provedení bloku je blokař
během přesunu do zóny II pod časovým tlakem a nemá čas provést přesun až do místa odrazu
a proto se musí odrazit dříve vertikálním a mediolaterálním směrem a po provedeném bloku
následně doskakuje mimo místo původního odrazu. Tyto pohyby můžou ovlivňovat
biomechanické faktory, které jsou rizikové pro vznik nekontaktních zranění kolenního
kloubu. Cílem studie je porovnat první a druhá maxima reakčních sil podložky, čas dosažení
maxim ve vertikálním a mediolaterálním směru u dolních končetin v průběhu bilaterálního
doskoku po bloku mezi správným a chybným provedením bloku středového blokaře po
přesunu do zóny II. Předpokládáme, že signifikantně vyšší hodnoty budou zjištěny u
chybného provedení bloku po přesunu do zóny II.
347
METODA
Subjekt
Profesionální hráč volejbalu, blokař (věk 38 let, tělesná výška 201cm, hmotnost 94 kg, 20 let
volejbalové praxe).
Experimentální nastavení
Experimentální nastavení vycházelo z reálné situace blokování v utkání. V Centru diagnostiky
lidského pohybu byla umístěna volejbalová síť. Horní hrana sítě byla ve výšce 243cm nad
podlahou. V prostoru doskoku byly v podlaze zabudovány dvě dynamometrické plošiny
Kistler (9286AA, Švýcarsko), které sloužily pro dynamickou analýzu. V prostoru kolem sítě
bylo do kruhu rozmístěno osm infračervených kamer (Qualisys Oqus 100, Švédsko) pro
kinematickou analýzu. Dynamometrické plošiny a infračervené kamery byly společně
synchronizovány a přes AD převodník spojeny s PC. Frekvence sběru dat byla 247 Hz.
Protokol
Subjekt se dostavil do biomechanické laboratoře Centra diagnostiky lidského pohybu
v jednom dni. Data pro dynamickou a kinematickou analýzu byla získána ve dvou herních
situacích. V první situaci byl simulován správně provedený blok po přesunu do zóny II, ve
druhé situaci byl simulován špatně provedený blok po přesunu do zóny II.
Popis situace při správném provedení bloku po přesunu do zóny II:
Blokař není během přesunu do zóny II pod časovým tlakem a má čas provést přesun až do
místa vertikálního odrazu a po provedeném bloku následně doskočit na původní místo odrazu.
Popis situace při chybném provedení bloku po přesunu do zóny II:
Blokař je během přesunu do zóny II pod časovým tlakem a nemá čas provést přesun až do
místa odrazu a proto se musí odrazit dříve vertikálním a mediolaterálním směrem a po
provedeném bloku následně doskakuje mimo místo původního odrazu.
V obou situacích byl subjekt motivován k provedení doskoku tak, aby se co nejvíce blížil
situaci v utkání. Navíc měl na sobě subjekt umístěny pasivní reflexní markry (19 mm), které
definovaly polohu a popisovaly pohyb nohy, bérce, stehna na obou dolních končetinách,
pánve a trupu. Umístění markerů vycházelo z doporučení programu Visual 3D (C-motion,
Rockville, MD, USA). Na začátku každého měření byla zaznamenána statická poloha
subjektu stojícího ve vzpřímeném postoji v kalibrovaném prostoru laboratoře. Před začátkem
testování dostal subjekt čas na komplexní rozcvičení zahrnující protažení a dynamické
rozcvičení. Po rozcvičení následovalo pět cvičných pokusů. Následně musel proband vykonat
10 úspěšných pokusů v každé situaci. U každého pokusu byla kontrolována poloha markeru
umístěného na levém hřebeni kosti kyčelní. Subjekt dostal instrukci provést odraz do stejné
výšky u každého pokusu. Pokud se výška bodu umístěného na levém hřebenu kosti kyčelní
lišila o více než 5% byl pokus opakován. K zaznamenání desíti úspěšných pokusů provedl
subjekt průměrně 12 pokusů. Probandi byli po každém pokusu dotazováni, zda provedený
útočný úder odpovídal reálné situaci v utkání. Pokud byla zpětná vazba záporná, byl pokus
opakován. Pokus byl rovněž opakován v situaci, kdy proband nedoskočil na dynamometrické
desky správnou končetinou. Pro následnou analýzu bylo použito deset pokusů z každé
vyšetřované situace.
348
Analýza dat
Data z infračervených kamer a dynamometrických plošin byla zaznamenávána v programu
Qualisys track manager (Švédsko). Pro kinematickou analýzu byl použit model těla zahrnující
chodidla, bérce, stehna, pánev a trup (Obrázek 1). Segmenty dolních končetin byly
definovány jako komolé kužely, pánev a trup jako válce. Byly analyzovány tyto kinematické a
dynamické parametry pohybu: výsledná reakční síla podložky působící na obě dolní
končetiny ve vertikálním VGRF (N) a mediolaterálním směru MLGRF (N), čas dosažení
maxima VGRF a MLGRF (s), diferenci mezi kontaktem dolních končetin s podložkou (s).
Statistická analýza
Věcná významnost byla posuzována pomocí indexu velikosti vlivu (ES - effect of size). Dle
Cohena (1988) znamená ES (effect of sizes) velikost vlivu < 0,2 zanedbatelný, 0,2 – 0,6 malý,
0,6 – 1,2 střední 1,2 – 2,0 vysoký, 2,0 – 4,0 velmi vysoký a > 4,0 excelentní. Všechny
statistické výpočty byly provedeny v programu IBM SPSS 20.
VÝSLEDKY
První maximum vertikální reakční síly podložky (VGRF F1)
Vyšší hodnoty u prvních maxim vertikálních reakčních sil podložky byly zjištěny u chybného
provedení bloku na obou dolních končetinách. Střední vliv (ES= 0,99) byl zjištěn na levé
dolní končetině a excelentní vliv (ES=5,62) byl zaznamenán u pravé dolní končetiny.
Druhé maximum vertikální reakční síly podložky (VGRF F2)
Vyšší hodnoty u druhých maxim vertikálních reakčních sil podložky byly rovněž zjištěny u
chybného provedení bloku. Zanedbatelný vliv (ES= 0,29) byl zjištěn na levé dolní končetině a
velmi vysoký vliv (ES=2,31) byl zaznamenán u pravé dolní končetiny.
Čas dosažení prvního maxima vertikální reakční síly podložky (VGRF F1)
Nebyl zjištěn vliv mezi správným a chybným provedením bloku u levé dolní končetiny
(ES=0). Velký vliv byl zjištěn u pravé dolní končetiny (ES=2,0), kde prvního maxima VGRF
vylo dosaženo dříve u chybného provedení bloku.
Čas dosažení druhého maxima vertikální reakční síly podložky (VGRF F2)
Rychleji bylo dosaženo druhého maxima VGRF u chybného provedení bloku na obou dolních
končetinách. Střední vliv (ES=1,14) byl zjištěn u levé dolní končetiny a vysoký vliv
(ES=1,99) byl zaznamenán u pravé dolní končetiny.
Maximum mediolaterální reakční síly podložky (MLGRF)
Vyšší hodnoty u maxim mediolaterálních reakčních sil podložky byly zjištěny u chybného
provedení bloku na obou dolních končetinách. Excelentní vliv (ES= 6,00) byl zjištěn na levé
dolní končetině a rovněž tak excelentní vliv (ES=5,88) byl zaznamenán u pravé dolní
končetiny.
Čas dosažení maxima mediolaterální reakční síly podložky (MLGRF)
349
Rychleji bylo dosaženo druhého maxima VGRF u chybného provedení bloku na obou dolních
končetinách. Střední vliv (ES=1,15) byl zjištěn u levé dolní končetiny a stejně tak střední vliv
(ES=1,11) byl zaznamenán u pravé dolní končetiny.
Tabulka 1 Reakční síly podložky, čas a zátěž během doskoku
Proměnná
Správné
Chybné
ES
provedení
provedení
VGRF F1 (BW)
Levá dolní končetina
0,56 ± 0,16
0,87 ± 0,41
0,99
Pravá dolní končetina
0,91 ± 0,08
1,73 ± 0,19
5,62
VGRF F2 (BW)
Levá dolní končetina
1,69 ± 0,51
1,84 ± 0,50
0,29
Pravá dolní končetina
4,24 ± 1,14
6,28 ± 0,51
2,31
Čas dosažení maxima VGRF F1 (s)
Levá dolní končetina
0,01 ± 0,012 0,01 ± 0,010
0
Pravá dolní končetina
0,02 ± 0,005 0,01 ± 0,005 2,00
Čas dosažení maxima VGRF F2 (s)
Levá dolní končetina
0,07 ± 0,017 0,05 ± 0,018 1,14
Pravá dolní končetina
0,07 ± 0,011 0,05 ± 0,009 1,99
MLGRF (BW)
Levá dolní končetina
0,09 ± 0,010
0,39 ± 0,07
6,00
Pravá dolní končetina
0,38 ± 0,051 1,32 ± 0,22
5,88
Čas dosažení maxima MLGRF (s)
0,08 ± 0,032 0,05 ± 0,018 1,15
Levá dolní končetina
0,06 ± 0,009 0,05 ± 0,009 1,11
Pravá dolní končetina
Rozdíl v kontaktu s podložkou mezi
0,010 ± 0,000 0,012 ± 0,005 0,56
levou a pravou dolní končetinou (s)
ES (effect of sizes) interpretace < 0,2 zanedbatelný, 0,2 – 0,6 malý, 0,6 – 1,2
střední 1,2 – 2,0 vysoký, 2,0 – 4,0 velmi vysoký a > 4,0 excelentní (Cohen,
1988);
DISKUSE
Cílem studie bylo porovnat první a druhá maxima reakčních sil podložky, čas dosažení
maxim ve vertikálním a mediolaterálním směru u dolních končetin v průběhu bilaterálního
doskoku po bloku mezi správným a chybným provedením bloku středového blokaře po
přesunu do zóny II.
Vysoké reakční síly podložky jsou považovány za jeden z rizikových faktorů zatížení
kolenního kloubu (Decker, 2003; Chockley, 2008; Ortega, 2010; Podraza, 2010; Salci, 2004;
Seegmiller, 2003). Doskok s prvním kontaktem špičky nohy a následným kontaktem paty je
charakterizován dvěma maximy VGRF (Cronin, 2008; Chockley, 2008; Ortega, 2010;
Marques, 2009). Druhé maximum VGRF (F2) je obvykle chápán jako rizikový faktor. Jeho
velikost (F2) však nekoreluje s výškou seskoku zatímco velikost prvního maxima VGRF (F1)
ano (Ortega et al., 2010).
V předkládané práci jsme se zaměřili pouze na hodnoty maxim reakčních sil ve vertikálním a
mediolaterálním směru. Rozdíly ve výšce výskoku, měřeného na pravém hřebeni kosti kyčelní
nepřesáhly 5%. Námi zjištěné hodnoty maxima vertikální reakční síly jsou v souladu s autory
350
(Cronin, 2008; Chockley, 2008; Ortega, 2010; Marques, 2009). Výše uvedení autoři se při
analýze zaměřili na doskok pouze levé dolní končetiny (Cronin, 2008; Chockley, 2008) nebo
na doskok obou končetin na jednu dynamometrickou desku (Marques, 2009; Ortega, 2010).
Levá dolní končetina je z pohledu prvního maxima VGRF zatížená oproti pravé dolní
končetině mnohem méně v obou sledovaných situacích. Jedním z důvodů je směr přesunu
blokaře ze zóny III do zóny II. Vyšší zatížení pravé dolní končetiny je pochopitelné u
chybného provedení bloku, kdy musí blokař zastavit setrvačnost těla v kombinaci
mediolaterálního a vertikálního směru pohybu při doskoku. V případě správného provedení
bloku blokař doskakuje pouze ve vertikálním směru a je schopen zatížit obě dolní končetiny
stejně. Výsledky naší práce ukazují, že blokař více zatěžuje pravou dolní končetinu u
v případě správného provedení bloku. Nejvyšší zatížení z pohledu prvního maxima VGRF
bylo zjištěno na pravé dolní končetině u chybného provedení bloku po přesunu do zóny II.
Druhé maximum VGRF lze ovlivnit strategií doskoku a vyhovět tak požadavkům na
bezpečnější doskok (Coleman, Adrian and Yamamoto 1984). Zatížení levé dolní končetiny je
u obou sledovaných situací podobné (ES=0,29). Rovněž u druhého maxima VGRF v případě
správně provedeného bloku po přesunu do zóny II blokař nevyužívá možnosti zatížit obě
dolní končetiny symetricky. Nejvyšší zatížení bylo opět zjištěno na pravé dolní končetině.
V případě chybně provedeného bloku byla zjištěna nejvyšší hodnota VGRF (6,28 BW).
Rozdíl v čase dosažení prvních maxim VGRF byl zjištěn pouze na pravé dolní končetině, kdy
k rychlejšímu dosažení prvního maxima VGRF došlo v případě chybného provedení bloku.
Rozdíl v časech dosažení druhého maxima VGRF byl zjištěn u obou dolních končetin.
Rychleji bylo dosaženo druhého maxima VGRF v případě chybného provedení bloku.
Rychlejší dosažení maxim VGRF koresponduje s jejich velikostí.
Nejvyšších hodnot velikosti vlivu bylo zjištěno u maxim MLGRF ve prospěch chybného
provedení bloku. Důvod spatřujeme v rozdílech správného a chybného provedení bloku, kdy
při chybném provedení bloku musí blokař překonat setrvačnost těla ve vertikálním a
mediolaterálním směru. Na rozdíl od správného provedení bloku, kdy blokař brzdí setrvačnost
těla pouze ve vertikálním směru. Blokař je nucen snížit setrvačnost těla na nulu, aby
neohrozil, případně nezranil blokaře v zóně II. Pravá dolní končetina je tak vystavena
nejvyššímu zatížení z pohledu působení mediolaterálních reakčních sil podložky v případě
chybného provedení bloku. Rychleji bylo dosaženo maxim MLGRF u obou dolních končetin
v případě chybného provedení bloku. Rychlejší nárůst maxim koresponduje s vyšším
zatížením dolní končetiny.
Rozdíly v kontaktu s podložkou mezi pravou a levou dolní končetinou jsou zanedbatelné.
Nelze jednoznačně určit dominanci jedné z dolních končetin při kontaktu s podložkou.
ZÁVĚR
Pravá dolní končetina je mnohem více zatížená z pohledu působení vertikálních a
mediolaterálních reakčních sil podložky v průběhu bilaterálního doskoku po bloku při
chybném provedení bloku po přesunu do zóny II oproti správnému provedení bloku. Navíc
blokař nevyužívá možnosti symetrického doskoku v případě správného provedení bloku po
přesunu do zóny II a více zatěžuje pravou dolní končetinu oproti levé dolní končetině i přípa
dě správného provedení bloku po přesunu do zóny II.
LITERATURA
BAHR, R.- BAHR, I.A. 1997. Incidence of acute volleyball injuries: a prospective cohort
study of injury mechanisms and risk factors. In Scandinavian Journal of Medicine and
Science in Sports. 1997, 7, s.166-171.
351
BRESSEL, E.- CRONIN, J. 2005. The Landing Phase of a Jumps: Strategies to Minimize
Injuries. In Journal of Physical Education, Recreation and Dance. 2005, 76, 2, s.31-35.
BUTLER, R.J.- CROWELL III, H.P.- MCCLAY DAVIS, I. 2003. Lower extremity stiffness:
implications for performance and injury. Clinical Biomechanics. 2003, 18, s.511-517.
CORTES, N. et al. 2007. Effect of Gender and Foot-Landing Techniques on Lower Extremity
Kinematics During Drop-Jump Landing. In Journal of Applied Biomechanics. 2007, 23, s.
289-299.
COLEMAN, J.- ADRIAN, M. J.- YAMAMOTO, H. 1984. The teaching of the mechanics of
jump landing. In R. Shapiro & J. R. Marett (Eds.), Proceedings: Second National Symposium
on Teaching Kinesiology and Biomechanics in Sports, (pp. 195-198).
CRONIN, J.B.- BRESSEL, E.- FINN, L. 2008. Augemented Feedback Reduces Ground
Reaction Forces in the Landing Phase of the Volleyball Spike Jump. In Journal of Sports
Rehabilitation. 2008, 17, s. 148-159.
DECKER, J.M. et al. 2003. Gender differences in lower extremity kinematics, kinetics and
energy absorption during landing. In Clinical Biomechanics. 2003, 18, s. 662-669.
CHOCKLEY, CH. 2008. Ground Reaction Force Comparison Between Jumps Landing en
Pointe in Ballet Dancers. In Journal of Dance Medicine and Science. 2008, 12, 1, s.5-8.
FERRETTI, A.- PAPANDREA, P.- CONTEDUCA, F. 1990. Knee Injuries in Volleyball. In
Sports Medicine. 1990, 10, 2, 132-138.
FERRETTI, A. et al. 1992. Knee ligament injuries in volleyball players. In The American
Journal of Sports Medicine. 1992, 20, 2, s. 203-207.
MARQUEZ, W, Q.- MASUMURA, M.- AE, M. 2009. The effect of jumping distance on the
landing mechanics after a volleyball spike. Sports Biomechanics, 8(2), 154-166.
MCNAIR, P.- PRAPAVESSIS, H.- CALLENDER, K. 2000. Decreasing landing forces:
effect of instruction. In British Journal of Sports Medicine. 2000, 34, s. 293-296.
NYLAND, J. Knee Injury Epidemie. Performance Conditioning for Volleyball. 2005, 3, 3, s.
4-7.
ORTEGA, D.R.- RODRIGUEZ BIES, E.C.- BERRAL DE LA ROSA, F.J. 2010. Analysis of
the vertical ground reaction forces and temporal factors in the landing phase of a
countermovement jump. In Journal of Sports Science and Medicine. 2010, 9, s. 282-287.
SALCI, Y. et al. 2004. Comparison of landing maneuvers between male and female college
volleyball players. In Clinical Biomechanics. 2004, 19, s.622-628.
SEEGMILLER, J.G.- MCCAW, S.T. 2003. Ground Reactional Forces Among Gymnasts and
Recreational Athletes in Drop Landings. In Journal of Athletic Training. 2003, 38, 4, s.311314.
PODRAZA, J.T.- WHITE S.C. 2010. Effect of knee flexion angle on ground reaction forces,
knee moments and Muscle co-contraction during an impact-like deceleration landing:
Implications for the non-contact mechanism of ACL injury. In The Knee. 2010, 17, s. 291295.
TILLMAN, M.D. et al. 2004. Jumping and landing techniques in elite women’s volleyball. In.
Journal of Sports Science and Medicine, 2004, 3, s. 30-36.
352
LOADING OF LOWER EXTREMITY IN LANDING AFTER A VOLLEYBALL
BLOCK IN MEDIOLATERAL DIRECTION
David ZAHRADNIK, Roman FARANA, Daniel JANDACKA
Human Motion Diagnostic Center, University of Ostrava, Ostrava, Czech
Republic
RESUME The objective of the study is to compare the first and second peaks of the ground
reaction forces, the time of reaching the peaks in the vertical and mediolateral direction in
lower extremities during a bilateral landing after a block between the correct and incorrect
execution of the block by a centre blocker after a transfers into Zone II.
The experimental settings were based on a real situation of a volleyball block in a match. Two
dynamometric platforms were built in the floor in the area of the landing and eight infrared
cameras for kinematic analysis were installed in a circle around the net. Mean values and
standard deviations of selected and kinematic movement parameters were calculated. Practical
significance was determined by Effect of size. The right lower extremity is exposed to a much
greater load from the view of the effect of the vertical and mediolateral ground reaction forces
during a bilateral landing after a block that has been executed incorrectly after the transfer
into Zone II as compared to a correctly executed block.
Key words Volleyball, knee, injury prevention, ground reaction forces, kinematics analysis,
353
ÚČINNOSŤ POUŽITIA STRELECKÉHO PÁSU NA ÚSPEŠNOSŤ STREĽBY 12-13
ROČNÝCH BASKETBALISTOV
Denisa ZAMBOVÁ – Peter MAČURA
Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta telesnej výchovy a športu,
Katedra športových hier
RESUMÉ Cieľom práce bolo prispieť k poznaniu spôsobov zvyšovania úspešnosti
basketbalovej streľby. Zamerali sme sa na tréningový proces, ktorý mal vyvolať zvýšenie
úspešnosti streľby vplyvom streleckých cvičení realizovaných s tréningovou pomôckou
strelecký pás. Uplatnili sme jednoskupinový experiment. Experimentálnu skupinu tvorili
basketbalisti vo veku x̅ = 12,72 + 0,47 roka [n=11]. Športový vek súboru bol x̅ =4,8 12+0,2
roka. Vstupné a výstupné merania sme realizovali pomocou kontrolných cvičení
v tréningovom procese. Poznatky o zmenách úspešnosti streľby v tréningovom procese sme
získali štatistickou metódou Wilcoxonov T-test na porovnanie rozdielu stredných hodnôt pre
závislé súbory. Pri streľbe trestných hodov (TH) došlo k zlepšeniu o 3,36 streleckého pokusu,
kde sa potvrdila štatistická významnosť rozdielov (p< 0,01). Pri streľbe jednou rukou sponad
hlavy z miesta došlo k zlepšenou o 3,37 streleckého pokusu, kde sa štatistická významnosť
potvrdila (p< 0,05). Úspešnosť sa zvýšila vplyvom streleckých cvičení so streleckým pásom
v tréningovom procese 12 – 13 ročných basketbalistov.
Kľúčové slová: Basketbal. Úspešnosť streľby. Strelecký pás. Didaktická pomôcka. Mládež.
ÚVOD
Za kľúčovú hernú činnosť jednotlivca v basketbale považujeme streľbu. Hráčov nie je
potrebné motivovať k realizácii streľby, vyskytuje sa však problém motivovať ich k realizácii
optimálnej streleckej techniky, ktorá zvýši úspešnosť streľby.
Úspešnosť streľby možno podrobne charakterizovať pomocou pohybových štruktúr strelca
a odhodových parametrov vystrelenej lopty (MAČURA, 2010). Za odhodové parametre
vystrelenej lopty považujeme odhodovú rýchlosť, smer, vyjadrený horizontálnym
a vertikálnym uhlom, rotáciu lopty okolo svojej osi, vyjadrenú rýchlosťou a smerom rotácie,
uhol osi rotácie a bod vypustenia lopty. Pri nácviku a zdokonaľovaní streľby sa ako
o optimálnom uhle vyjadrujeme ako o oblúku, po ktorom má lopta letieť do koša. Hráčov
upozorňujeme na to, že pri odhode má lopta prechádzať cez končeky prstov, čím sa zabezpečí
dostatočnú rýchlosť rotácie lopty. TRAN – SILVERBERG (2008) zistili, že 70% skúmaných
hráčov vypúšťa loptu vo výške 2,134 metra nad ihriskom s frekvenciou spätnej rotácie 3 Hz s
odhodovým uhlom 52°.
Z pohľadu rozdelenia streľby možno charakterizovať niekoľko druhov basketbalovej streľby
a ich triedenie uvádzajú aj GARCHOW- DICKINSON (1992),WISSEL (1994), REHÁK et
al. (1999), MAČURA (2010), TOMÁNEK (2010). Základné rozdelenie streľby je streľba
z miesta, streľba vo výskoku a streľba po dvojtakte. Podľa MAČURU (2010) sú streľba vo
výskoku jednou rukou sponad hlavy po zastavení a streľba z miesta pri streľbe TH
najfrekventovanejšie spôsoby zakončenia útoku v súčasnom modernom basketbale.
Vykonávanie basketbalovej streľby vychádza zo spolupráce jednotlivých segmentov tela,
podieľajúcim sa na streleckom pokuse - nohy a ruky, chrbát.
Optimálna technika streľby ovplyvňuje úspešnosť basketbalovej streľby, ktorá je jedným z
ukazovateľov individuálneho herného výkonu hráča a herného výkonu družstva.
KLADOPOULOS & McCOMAS (2001) výskumom preukázali, že správna technika
vykonania streleckého pohybu sa výrazne podieľa na zlepšení streleckého výkonu. Potvrdili,
354
že správne technické vykonanie streleckého pohybu je faktorom ovplyvňujúcim úspešnosť
streľby.
HUTCHINSON (1989) uvádza 50% úspešnosť streľby ako optimálnu požadovanú úroveň
v basketbalovom zápase. Zároveň poukazuje na skutočnosť, že nie je možné požadovať 50%
úspešnosť streľby od začiatočníkov. HATCHELL (2006) poukazuje na nutnosť mať 50%
úspešnosť streľby na vysokých školách. KRAUSE et al. (2008) konštatuje, že úspešnosť
streľby na tréningu by mala byť o 5% väčšia ako v zápase.
Úspešnosť basketbalovej streľby je podmienená mnohými faktormi. Jedným z nich je aj
technika streľby. Tréneri sa počas tréningového procesu, hlavne mladých hráčov, zameriavajú
na zlepšenie techniky streľby, čím sa snažia zvyšovať úspešnosť streľby hráča a stabilizovať
jeho hráčsky výkon.
Jednou z možností zvýšenia úspešnosti streľby je aj využívanie materiálnych didaktických
pomôcok v tréningovom procese. Výskum na overenie účinnosti didaktickej pomôcky
strelecký pás (WOLF, 2006) realizovala KREIVYTĖ – STONKUS (2009) s hráčmi vo veku
14-15 rokov (n=36). Výsledky preukázali štatistické významné zvýšenie úspešnosti streľby po
použití streleckého pásu v streleckých cvičeniach, kedy hráči strelili 300 TH so streleckým
pásom za týždeň. Výskum trval 4 týždne. Úspešnosť streľby sa zvýšila o 20,50 %.
Pozitívny efekt aplikáciou didaktickej pomôcky streleckého pásu na úspešnosť basketbalovej
streľby potvrdzujú aj tréneri BERNNET et al. (2011).7
CIEĽ A ÚLOHY
Cieľom práce bolo prispieť k poznaniu spôsobov zvyšovania úspešnosti basketbalovej
streľby. Zamerali sme sa na tréningový proces streľby, ktorým sme chceli vyvolať zvýšenie
úspešnosti streľby v tréningu.
Úlohami práce bolo: a) vstupným meraním zistiť úroveň stavu úspešnosti streľby mladých
basketbalistov vstupnými meraniami, b) aplikovať experimentálny podnet v streleckých
cvičeniach so streleckým pásom v tréningovom procese, c) zistiť zmeny stavov výstupnými
meraniami a porovnať významnosť rozdielov úspešnosti streľby pre závislé súbory na
začiatku a konci experimentu.
METODIKA
Realizovali sme jednoskupinový experiment. Uskutočnili sme zámerný výber hráčov
a odmerali ich stavy v čase t0. Následne sme aplikovali experimentálny činiteľ. Odmerali sme
ich zmeny stavov v čase t1. Experimentálnu skupinu tvorili basketbalisti vo veku x̅ = 12,72 +
0,47 roka [n= 11]. Športový vek skúmaného súboru bol x̅ =4,8 12+0,2 roka. Ako limitujúci
faktor sme mali minimálny športový vek 3 roky. Vybraný súbor bol v čase realizácie
experimentu v letnom prípravnom období.
Na zistenie účinnosti experimentálneho podnetu sme počas vstupných a výstupných meraní
uplatnili dve kontrolné cvičenia. Streľba TH: Hráči strieľali z čiary TH 20 pokusov v rade za
sebou. Streľba jednou rukou sponad hlavy z miesta: Hráči strieľali z troch vybraných miest.
1. miesto 3,40 m od stredu koša, 2. miesto 4,20 m, 3. miesto 3,40 m. 1. a 3. miesto bolo
v postavení voči doske pod 45° uhlom. 2. miesto bolo pod uhlom 90° voči doske (Obr. 1).
Hráči strieľali 10 pokusov z každého miesta. Zaznamenávali sme úspešné pokusy.
Experimentálny podnet, strelecké cvičenia realizované s materiálnou didaktickou pomôckou
strelecký pás, sme aplikovali do tréningového procesu počas 1 týždňa. Úroveň zmeny
úspešnosti streľby TH a streľby jednou rukou sponad hlavy z miesta sme získali štatistickými
metódami porovnania rozdielov stredných hodnôt pre závislé súbory (Wilcoxonov T – test).
7
Menovaní
využívali
strelecký
(http://starshooter.net/# 19.10.2012).
pás
vo
tréningovom
355
procese
mladých
basketbalistov
Na vyhodnotenie a formulovanie záverov sme použili metódy logiky porovnanie, analýza,
syntéza, indukcia a dedukcia. Experimentálny činiteľ tvorili strelecké cvičenia realizované
s materiálnou didaktickou pomôckou strelecký pás (Tab. 1) aplikovanou na nestreleckú ruku.
Hráči realizovali strelecké cvičenia individuálne v prípravných cvičeniach 1. typu
(PERÁČEK et. al 2004). Experimentálnych tréningových jednotiek s aplikáciou streleckého
pásu bolo 7. V experimentálnom 7 dňovom období absolvovali skúmaní hráči 16
tréningových jednotiek.
Tabuľka 1 Kvantifikácia streľby jednou rukou sponad hlavy z miesta v jednej tréningovej
jednotke
1. miesto*
2. miesto
3. miesto
4. miesto
5. miesto
Spolu:
Pokusy
[počet]
20
20
20
20
20
100
Série
[počet]
2
2
2
2
2
10
Pokusy spolu
[počet]
40
40
40
40
40
200
* Horizontálna vzdialenosť strelca od koša bola zo všetkých streleckých miest 3 m.
Tabuľka 2 Čas zaťaženia (ČZ) a počty
streleckých pokusov v tréningových
jednotkách s experimentálnym činiteľom
Tréningová
jednotka
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Spolu:
ČZ
[minúty]
45
45
45
45
45
45
45
315
Pokusy
[počet]
90
200
40
200
200
200
200
1130
Obrázok 1 Grafické zobrazenie streleckých miest
Hráči vystrelili na kôš za experimentálne obdobie spolu 1130 streleckých pokusov počas 7
experimentálnych tréningových jednotiek. Dĺžka aplikácie experimentálneho činiteľa bola
315 min. (5 hod. 15 min).
Tabuľka 3 Experimentálne obdobie - všeobecné ukazovatele
EO
EČ
EO∑
KD
[počet]
7
7
7
DZ
[počet]
7
7
7
TJ
[počet]
9
7
16
TČZ
[hodiny]
15
5,25
20,25
ZP
[počet]
1
1
ZČZ
[hodiny]
1,5
1,5
ČZ
[hodiny]
16,5
5,25
21,75
RS
[hodiny]
9
9
Poznámka: EO - experimentálne obdobie bez experimentálneho činiteľa, EČ - experimentálny činiteľ,
EO∑ - experimentálne obdobie spolu s experimentálnym činiteľom, KD - kalendárne dni, DZ - dni
zaťaženia, TJ - tréningové jednotky, TČZ - tréningový čas zaťaženia, ZP - zápas priateľský, ZČZ zápasový čas zaťaženia, ČZ - čas zaťaženia, RS- regenerácia síl.
Tabuľka 4 Experimentálne obdobie
356
EO
EČ
EO∑
Kondičný
tréning
[hodiny]
Herný
nácvik
[hodiny]
Herný
tréning
[hodiny]
Spolu
Herný
nácvik
[hodiny]
Herný
tréning
[hodiny]
∑ = KT
9
9
∑ =HN (1)
5,25
5,25
∑= HT (2)
7,5
7,5
∑ ( 3)
16,5
5,25
21,75
∑ =HN (4)
5,25
5,25
∑= HT (5)
7,5
7,5
Poznámka: EO - experimentálne obdobie bez experimentálneho činiteľa, EČ - experimentálny činiteľ, EO∑ experimentálne obdobie spolu s experimentálnym činiteľom, (1) ∑ = HN = (HČJ + HK + HS) HČJ - herné
činnosti jednotlivca, HK - herné kombinácie, HS - herné systémy (2) ∑ = HT = (PC 1/2 + HC 1/2 + PH/VH) PC
- prípravné cvičenie 1. typu/ 2. typu, HC - herné cvičenie 1. typu/ 2. typu, PH/ VH - prípravná hra /vlastná hra
(3) ∑ = (KT+ HN+ HT) (4) ∑= HN =(PC 1/2 + HC 1/2 + PH/VH) (5) ∑ = HT= (HČJ + HK + HS).
VÝSLEDKY
Účinnosť uplatnenia didaktickej pomôcky strelecký pás na úspešnosť streľby TH.
Pri streľbe TH došlo k zlepšeniu o 3,36 streleckého pokusu. Štatistická významnosť rozdielov
stredných hodnôt úspešnosti streľby TH sa potvrdila (p< 0,01). Pri vstupnom meraní sme
zistili úspešnosť 10,27+3,6 a pri výstupnom meraní 13,64+3,6 strelcekého pokusu.
Obrázok 2 Úspešnosť streľby TH pred a po aplikácii experimentálneho činiteľa
Poznámka: ** - štatistická významnosť p< 0,01
Účinnosť uplatnenia materiálnej didaktickej pomôcky strelecký pás na úspešnosť streľby
jednou rukou sponad hlavy z miesta
V kontrolnom cvičení streľba jednou rukou sponad hlavy z miesta došlo k zlepšenou o 3,37
streleckého pokusu. Štatistická významnosť rozdielov stredných hodnôt sa potvrdila na
hladine významnosti p=0,05. Vo vstupnom meraní hráči úspešne premenili 18,73+4,6 pokusu
a vo výstpunom meraní bola úspešnosť 22,09+4,8 pokusu.
357
Obrázok 3 Úspešnosť streľby jednou rukou sponad hlavy z miesta pred a po aplikácii
experimentálneho činiteľa. Poznámka: * - štatistická významnosť p< 0,05
Tabuľka 5 Percentuálnne vyjadrenie úspešnosti TH a streľby z miesta
Streľba TH
Streľba z miesta
Vstupné meranie
úspešnosť [%]
51,36
62,42
Výstupné meranie
úspešnosť [%]
68,18
73,64
Rozdiel
[%]
16,82
10,98
V tabuľke je možné pozorovať zvýšenie úspešnosti pri streľbe TH po aplikácii
experimentálneho činiteľa o 16,82 %. Pri streľbe z miesta došlo k zvýšeniu úspešnosti streľby
o 10,98%.
DISKUSIA
Hráči po aplikácii experimentálneho činiteľa zvýšili úspešnosť streľby TH o 16,82 %.
HADDAD – TREMAYNE (2009) preukázali percentuálne zvýšenie úspešnosti streľby TH
10-11 ročných hráčov v priemere o 11,63 %. K percentuálnemu zvýšeniu úspešnosti streľby
došlo aj pri streľbe z miesta o 10,98 %. KREIVYTĖ – STONKUS (2009) poukazuje na
zvýšenie úspešnosti streľby so streleckým pásom o 20,50 %, kde aplikácia podnetu trvala 4
týždne. Náš experimentálny súbor dosiahol zlepšenie o 16,82 %. V čase realizácie
experimentu bol súbor na konci prípravnej fázy tréningového cyklu. KRAUSE et al. (2008)
požadujú pre danú vekovú kategóriu 40% úspešnosť streľby za 2 body. Náš výskumný súbor
dosiahol po aplikácii experimentálneho podnetu 73,64 % percentuálnu úspešnosť streľby.
Príčina vysokej úspešnosti v našom prípade mohla vzniknúť v dôsledku zvolených bližších
streleckých vzdialeností v porovnaní s KRAUSE et al. (2008). Získané percentuálne rozdiely
poukazujú na pozitívnu reakciu mladých hráčov na experiment. Expertné hodnotenie na
základe priameho neštandardizovaného pozorovania trénerom poukazuje na pozitívne zmeny
aj v technike streľby a vykonania streleckého pohybu.
ZÁVER
V príspevku sme sa venovali hľadaniu spôsobu úspešnosti streľby mladých hráčov.
Cieľom bolo zvýšiť ich percentuálnu úspešnosť aplikáciou streleckých cvičení vykonávaných
s materiálnou didaktockou pomôckou strelecký pás. Dosiahli sme pozitívne zmeny.
Úspešnosť streľby TH a streľby z krátkych vzdialeností sa zvýšila. Do ďalšieho výskumu
odprúčame zvýšiť počet experimentálnych tréningových jednotiek a následne sledovať zmeny
v dlhšom časovom rozmedzí prípadne uplatniť dvojskupinový experiment s kontrolnou
skupinou. Prirodzeným vyústením výskumnej situácie by bolo vyhodnotiť zmeny úspešnosti v
zápasových podmienkach.
LITERATÚRA
GARCHOW, K. - DICKINSON, A. 1992. Youth basketball. 1.vyd. Carmel: Cooper,
1992. 391 s. ISBN 1-884125-44-1.
HADDAD, K. – TREMAYNE, P. 2009. The effects of centering on the free throw
shooting performance of young athletes. The Sport Psychologist. Human Kinetics. (23),
s. 118-136.
HUTCHINSON, J. 1989. Coaching girl´s basketball successfully. 3. vyd. Champaign:
Human Kinetics. ISBN 0-88011-343-X.
KLADOPOULOS, Ch. N. – McCOMAS, J. J. 2001. The effects of form training of
foul- shooting performance in members of a women college basketball team. Journal of
Applied Behavior Analysis, 334 (3), 329- 332.
358
KRAUSE, J.V. et al. 2008. Basketball skills and drills. 3rd edition. USA: Human
Kinetics. ISBN 10-0-7360-6707-8.
KREIVYTĖ, R. – STONKUS, S. 2009. Netradicinių priemonių taikymo poveikis
metimų tikslumo rodiklių kaitai. (Efekt použitia netradičnej pomôcky na zmeny
presnosti streľby trestných hodov). Ugdymas, Kuno Kultura Sportas 1 (72) 47-53.
MAČURA, P. 2010. Biomechanika basketbalovej streľby. 2. vyd. Bratislava: UK. 240
s. ISBN 978-80-223-2847-0.
PERÁČEK, P. et al. 2004. Teória a didaktika športových hier. 2.vyd. Bratislava: FTVŠ
UK, 2004. 148s. ISBN 80-89197-00-0.
REHÁK, M. et al. 1999. Teória a didaktika basketbalu. 1.vyd. Bratislava: FTVŠ UK,
1999. 165 s. ISBN 80-88901-30-8.
TOMÁNEK, Ľ. 2010. Teória a didaktika basketbalu. 1. vyd. Bratislava: ICM
AGENCY, 2010. 212 s. ISBN 978-80-89257-25-6.
TRAN, CH. M. – SILVERBERG, L. 2008. Optimal release conditions for the free
throw in men´s basketball. Journal of Sports Sciences, 26(11), 1147- 1155.
WISSEL, H. 1994. Step to success. Basketball. 1st edition. USA: Human Kinetics. 214
s. ISBN 0-87322-691-7.
WOLF, J. 2006. Five Star All-American Workouts. Six Structured Practice Routines
Proven To Develop Outstanding Accuracy, Form & Confidence. Star shooter.
Company. New Richmond. Bez ISBN.
EFFECT OF SHOOTING STRAP ON EFFICIENCY OF BASKETBALL SHOTING
OF 12 - 13 YEARS OLD PLAYERS
Denisa ZAMBOVÁ – Peter MAČURA
Comenius University in Bratislava, Faculty of Physical Education and Sports,
Department of Sports Games, Slovakia
SUMMARY The aim of the study was to expand knowledge of how to raise efficiency of
basketball shooting. We focused on basketball training process and shooting efficiency
changes. Experimental factor shooting exercises with special shooting strap evoked changes.
It was one group experiment. Experimental group was basketball team [n= 11] x̅ = 12.72 +
0.47 year old boys. Basketball practice age was x̅ =4.8 12+0.2 year. Measurement was realized
by control exercises in training programme. We used a logical approach, comparison and
basic statistics including the Wilcoxon T - test to monitor statistically significant changes
when testing assessments and data evaluation. Changes of efficiency shooting percentage
ware occurred. Shooting of the free throw increased +3.36 successful attempts (p < 0.01). Set
shot increased +3.37 successful attempts (p < 0.05). Shooting efficiency of free throw and set
shot increased by shooting exercises with shooting strap in training process 12 - 13 years old
basketball players.
Key words: Basketball. Shooting efficiency. Shooting strap. Didactic aid. Youth.
359
PARAMETRE TELESNEJ ZDATNODTI A PSYCHICKÝCH TESTOV U
ŠTUDENTOV SJF STU SO ZAMERANÍM POVINNEJ TV NA FRISBEE
A VESLOVANIE
Ján ŽIŠKA
Oddelenie Telesnej výchovy a športu, Strojnícka fakulta STU, Bratislava, Slovenská
republika
RESUME Prezentácia
čiastkových výsledkov v rámci vedeckého projektu
VEGA. zameraného na sledovanie stavu funkčného rozvoja študentov SjF STU
Bratislava. Hodnotenie psychickej zdatnosti edukantov vo v vzťahu k telesnej
zdatnosti.
Kľúčové slová telesná zdatnost, fakultatívna výberová telesná výchova, frisbee,
veslovanie, aktuálny psychický stav,
CIEĽ
Cieľom práce je porovnať vplyv rozdielneho charakteru zaťaženia na vybraté hodnoty
funkčných a psychickych testov edukantov SjF.
Výsledky uvedené v tomto príspevku sú súčasťou riešenia grantovej výskumnej
VEGA č. 1/0835/11.
ÚLOHY VÝSKUMU
1. Zistiť údaje telesnej zdatnosti vysokoškolskej populácie na vzorke študentov SjF STU .
2. Zaznamenať a vyhodnotiť psychicky stav pred a po hodine.
3. Zistiť prípadné rozdiely úrovne telesnej zdatnosti oboch porovnaných skupín
5.Získané údaje spracovať a vyhodnotiť štatisticko–matematickými metódami a
následne získané poznatky interpretovať v zmysle skvalitnenia pedagogického procesu
v predmete telesná výchova na univerzitách.
ÚVOD
Frisbee je dynamická, taktická hra zohľadňujúca individuálne somato-technické
kvality zúčastnených ako aj ich taktickú vyspelosť, celoplošné videnie a ponímanie hry.
Zápasy sú plné rýchlych zvratov, zmien smeru a osobnej obrany, môžu trvať aj viac ako 60
minút. Výkon je hodnotený ako vytrvalosť v rýchlosti a jeho energetické nároky sú kryté
prevažne oxidáciou cukrov.
Veslovanie je cyklicky silovo vytrvalostny šport. Prevazna časť zátaže prebiehala na
veslárskom trenažéri Concept 2.
Nás zaujímalo či zistíme rozdiely pri porovnaní parametrov vo vybraných testoch ako
aj pri porovnaní somatometrických parametrov medzi skupinami študentov absolvujúcich
hodiny frisbee a veslujúcich študentov.
METODIKA
Predmetom sledovania a hodnotenia boli študenti semestrálnej fakultatívnej telesnej
výchovy so zameraním na frisbee a kondičné veslovanie v akademickom roku 2010/11.
Študenti absolvovali fakultatívnu telesnú výchovu v rozsahu jedenkrát týždenne v časovom
trvaní 90 min. V prípade frisbee boli obsahom hodín technicko taktické cvičenia s prevahou
intervalovo rýchlostného zaťaženia. Pri veslovaní išlo jazdu na vode a intervalove treningy na
trenažeri. Testovanie prebieha na začiatku a na konci semestra. Tieto merania sú výstupné.
Telesnú zdatnosť študentov sme zisťovali motorickými testami. Metodiku testovania sme
360
použili podľa UNIFIT-testu. (MĚKOTA, K., KOVÁŘ, R., 1996). Testovú batériu tvoril ľahsed za 30s, skok z miesta a člnkový beh na 20m.
Testovaná vzorka obsahovala dovedna 87 študentov prvého a druhého ročníka, z toho
bolo 49 hráčov frisbee a 38 študentov zaoberajúcich sa veslovaním. Priemerný vek
sledovaných subjektov bol 21 rokov.
Pri spracovaní a štatistickom vyhodnotení nadobudnutých údajov sme použili
základné štatistické charakteristiky polohy a rozptylu (medián, variačné rozpätie, min.
hodnota, max. hodnota, aritmetický priemer, smerodajná odchýlka).
Štatistickú významnosť rozdielov sme zisťovali pomocou parametrického nepárového Ttestu.
Na hodnotenie vplyvu telesnej výchovy na aktuálny psychický stav študentov sme použili
test Aktuálne psychické stavy. Študenti na začiatku a na konci hodiny zaznamenali čiarou
svoj aktuálny psychický stav na číselnú os. Číselná os bola od 0 do 100 rozdelená po 10.
Aktuálny stav sa vyjadroval v percentách. 0 znamenala stav :najhorší, bez nálady, smutný.
100 znamenalo: najlepší, veselý, šťastný. Test Aktuálne psychické stavy sme realizovali v I.
a II. semestri akad.roka 2010/20011.
VÝSLEDKY
Merania a následné štatistické spracovania ukázali, že rozdiely medzi oboma
testovanými skupinami sú štatisticky nevýznamné.
Tabuľka 1 Porovnanie hodnôt telesnej zdatnosti frisbee a veslovanie.
x
MIN
MAX
MED
s
T- test
ľah- sed
30 sec
skok z miesta
ČLB
frisbee
veslovanie frisbee
veslovanie frisbee
26,07
25,79
212,17
213,54
45,53
16,00
17,00
143,00
135,00
20,00
35,00
36,00
284,00
253,00
90,00
26,00
26,00
208,00
218,00
46,00
4,29
3,81
34,15
28,68
17,03
0,170213
0,170213
0,681454
veslovanie
48,08
19,00
84,00
45,00
14,97
Hodnotenie telesnej zdatnosti motorickými testami, vytvára obraz o celkovom stave
študentov. V teste ľah-sed za 30s sme nezistili významné rozdiely. Priemerná hodnota
u hráčov frisbee bola 26,07± 4,29 opakovaní a v skupine veslovania 25,79 ± 3,81 opakovaní.
V teste skok z miesta x (frisbee) = 212,17 ± 34,15cm a x (veslovanie) 213,54 ± 28,68 cm. Vo
všetkých prípadoch bez štatistickej významnosti. V teste člnkový beh (ČLB) bola priemerná
hodnota pre frisbee 45,53 ± 17,03 a pre veslovanie 48,08 ± 14,97 prebehnutých úsekov
(Tab.1). Rozdiely sú bez štatistickej významnosti.
Z uvedených hodnôt nám vyplýva, že nie sú významné rozdiely medzi hodnotami
študentov hrajúcich frisbee a hodnotami študentov venujúcich sa veslovaniu. Uvedené
zistenia nám potvrdzujú, že záťaž rozdielneho charakteru na rôznych hodinách telesnej
výchovy 1x do týždňa nie je dostačujúca na rozvoj rozdielnych schopností. Ak má niekto
záujem, musí to riešiť individuálne, pričom podmienky aj možnosti na to sú. Avšak chýba
väčšia vôľa študentov. (Cepková 2009)
Pri hodnotení aktuálnych psychických stavov sme zistili, že väčšina študentov mala
pred hodinou negatívny aktuálny psychický stav, až 80% študentov. To znamená, že boli bez
nálady, smutný, nič sa im nechcelo a len takmer 20% malo pred hodinou TV veselý, aktívny.
361
Po skončení hodiny až 67% študentov označovalo svoj AS za výborný, šťastný, veselý,
s elánom a len 20% označovalo svoj AS za smutný, unavený. Tieto výsledky nám dokazujú,
že hodiny telesnej výchovy pozitívne pôsobia na aktuálny psychický stav študentov. Náplň
hodín, vo väčšine prípadov ich tvoria hry, spôsobujú odbúravanie psychickej únavy, stresov.
Navodzujú dobrú psychickú pohodu, čo do veľkej miery môže ovplyvniť kvalitu štúdia.
U študentov, ktorých nenastala táto pozitívna odozva pohybovej aktivity na APS, môže byť
v nadmernej únave, nezáujmu, celkovej apatii. Napriek tomu u mnoho študentov, ktorý aj
napriek neznalosti alebo nezáujmu o daný šport, dôjde k pozitívnej stimulácii, zvýšeniu
fyzickej aktivity, čo ma za následok vylučovanie endorfínov, čoho výsledkom je zvýšenie AS.
Graf 1 Aktuálne stavy študentov
ZÁVERY
Zdá sa, že pohybová výkonnosť podľa porovnaní medzi skúmanými vzorkami z nášho
dlhodobého celoplošného výskumu sa výrazne nemení, skôr má tendenciu sa zhoršovať.
(ŽIDEK,2006, CEPKOVÁ 2007). Je tam predpoklad ešte väčšieho zníženia pohybových a
športových aktivít na úkor sedavého zamestnania – štúdia na VŠ. Získané hodnoty odrážajú
súčasný stav telesného rozvoja a držania tela študentov. V uvedených testoch budeme
pokračovať aj naďalej.
Pri hodnotení aktuálnych psychických stavov sme zistili, že hodiny telesnej výchovy
pozitívne pôsobia na aktuálny psychický stav študentov. To sa odráža v štúdiu a v celkovej
kvalite života. Záverom konštatujeme, že hodiny povinnej telesnej výchovy sú významným
faktorom v ovplyvnení kvality života človeka – študenta VŠ. To potvrdzujú aj štúdiu rôznych
autorov (Palovicová, J, 2001, Buková,A. a kol.2008). Obsahom výučby sú prevažne športové
hry, kde dochádza k zvýšenej fyzickej aktivite, čoho dôsledkom zvýšený výdaj energie,
vyplavovanie endorfínov, odbúranie psychického napätia, eliminovanie stresov. Kvalitu
života ovplyvňuje aj správne držanie tela, ktoré povinná telesná výchova
LITERATÚRA
362
BUKOVÁ, A-STAŠKO, I-GAJDOŠOVÁ,B.: Pohybová aktivita študentov UPJŠ. In: Telesná
výchova a šport, zdravie a pohyb. Zborník referátov z 2. ročníka vedecko – pedagogickej
konferencie učiteľov TV. Prešov:2008. s. 132 – 136. ISBN 978-80-8045-515-6.
CEPKOVÁ, A. 2007. Telesný rozvoj a funkčná zdatnosť študentov SjF STU Bratislava. In:
Telesná výchova, šport a výskum na univerzitách, Bratislava: STU.
CEPKOVÁ, A. 2009. Stav a zmeny stavov telesnej zdatnosti študentov telesnej výchovy
SjF STU Bratislava. In: Telesná výchova, šport a výskum na univerzitách, Bratislava: STU.
CEPKOVÁ,A.: Assesss the state of posture and Physical Fittness of students of the
University. In.: FIS Komunikacije 2010, Universitet u Nišu, FSFV 2010
MĚKOTA,K., KOVAŘ,R.et al: Unifittest. Praha, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita,
1996,94s.
PALOVICOVÁ, J.: Názory a postoje študentiek telesnej výchovy na FHV UMB na
vyučovanie klasického aerobiku a Tae-boe. In: Telesná výchova a šport na vysokých školách
v SR. Nitra: KTVŠ Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva SPU Nitra, 2001, s. 70-73.
ISBN 80-7137-943-3
ŽIDEK,J.: Porovnanie niektorých ukazovateľov telesného a funkčného rozvoja a pohybovej
výkonnosti edukantov fakultatívnej telesnej výchovy so zameraním na bejzbol. In: Reakcia,
adaptácia a zmeny stavu študentov na rozličné formy pohybového zaťaženia., Bratislava,
PARAMETERS OF PHYSICAL ABILITY AND PSYCHOLOGICAL TESTS OF
STUDENTS SJF STU PLAYING FRISBEE AND PRACTICING ROWING IN
PHYSICAL EDUCATION
ŽISKA Ján
Department of Physical Education and Sport, Faculty of Engineering, STU
Bratislava, Slovakia
SUMMARY The aim of this contribution was to investigate and compare the values of
motorical tests (sit ups, long jump, shuttle run), between students at the technical university,
attending different types of physical education activities, like Frisbee and rowing. We did not
record any changes on physical condition. We can say, that the students haven got problems
whit cardiovascular and civilization illness. ). In assessing current psychological states, we
found that hours of physical education have a positive effect on students' current mental state.
Key words Unifit test, frisbee, rowing, physical and psychical condicoion
363
PŘÍPRAVA PEDAGOGŮ S ASPEKTU KRITICKÉHO A TVOŘIVÉHO MYŠLENÍ
Jarmila NOVOTNÁ, Jana JURČÍKOVÁ, Martin ZVONAŘ, Tomáš VESPALEC
FSpS Masarykova Univerzita, Brno, Česká republika
RESUME Příspěvek seznamuje čtenáře s úrovní kritického a tvořivého myšlení v terciárním
vzdělávání, konkrétně v profesní přípravě pedagogů. Autorky seznamují čtenáře s výsledky
grantového projektu, který byl zaměřen na zkoumání úrovně kritického myšlení a potenciálu
k tvořivému myšlení u studentů pedagogiky.
Klíčová slova: kritické myšlení, tvořivé myšlení, způsob výuky, klíčové kompetence.
ÚVOD
První zmínky o kritickém a tvořivém myšlení můžeme sledovat již před mnoha tisíci
lety. Během vývoje lidské společnosti se tyto pojmy objevují, i když ne v přesném
pojmenování tak, jak o nich hovoříme dnes. Metodu rozvoje kritického myšlení můžeme
spatřovat již při výuce proslulého antického filozofa a myslitele Sokrata, který vyučoval své
žáky prostřednictvím dialogu, dnes známou, sokratovskou metodou. Termíny kritické a
tvořivé myšlení se v historickém kontextu objevují i v dílech T. Akvinského
(SumnaTheologica), F. Bacona (The Advancement of Learning), Descartesa (Rules For the
Direction of the Mind), T. Moore (Utopie) a jiných.
Implicitně, ale převážně explicitně, se dnes tyto fenomény objevují v mnohých
pedagogických dílech, výzkumech, nebo v samotných požadavcích na vnitřní reformu školy
základní, střední a vysoké, jejichž cílem je utvářet osobnost kriticky myslící a tvořivou.
Častěji, nežli dříve, se setkáváme s teoretickým vymezením fenoménů kritické nebo tvořivé
myšlení, se strategiemi jejich rozvoje v podmínkách edukace, a s různými rozvojovými
programy, které mají tendenci uvedené psychické funkce člověka v edukaci nejen
systematicky rozvíjet, ale také tuto skutečnost vědecky zkoumat.
Významní autory, kteří se v česko-slovenském prostředí zabývají kritickým a
tvořivým myšlením jsou K. Hrbáčková (metakognitivní procesy), I. Turek (klíčové
kompetence, kritické myšlení), L. Ďurič a J. Štefanovič (výchova k tvořivosti na vysokých
školách), M. Jurčovou (tvořivé klima, tvořivá osobnost, tvořivost a tvořivý proces), M.
Konigová (kreativní a systémové myšlení), J. Hlavsa (psychologické základy teorie tvorby),
Z. Kolláriková (výchova ke kritickému myšlení), H. Grecmanová (aktivním myšlením a
samostatním učením žáků) J. Mareš (styly učení žáků a studentů), V. Švec (klíčové
dovednosti ve vyučování a výcviku) nebo M. Zelina a M. Zelinová (rozvoj tvořivosti dětí a
mládeže), J. Dargová (kritické a tvořivé myšlení), P. Gavora (žák a text), V. Kulič (význam
učebních činností pro rozvoj žáka) a jiní.
Navzdory tomu, že rozvoj kritického a tvořivého myšlení v edukaci není pouze módní
záležitostí a snahy o jejich integraci do dnešního školství jsou evidentní, musíme konstatovat,
že obsahové pojetí kritického nebo tvořivého myšlení je jednotné.
Myslet kriticky, podle Meredith et al. (1998, s. 1) znamená myšlenku uchopit a
zkoumat její východiska, podrobit ji nezaujatému skepticizmu, porovnávat ji s opačnými
názory, vytvářet vlastní předpoklady a na základě toho zaujmout určitý postoj. Jde o složitý
proces tvořivé integrace myšlenek a informací, o proces restrukturalizace konceptů. Tento
aktivní a integrovaný kognitivní proces probíhá současně v mnohých úrovních. Obvykle je
cílevědomý, ale stejně tak může být tvořivě improvizační.
Jde o nástroj, který pomůže studentovi přejít od povrchního studia ke studiu
hloubkovému, tj. k odkrývání souvislostí, k porozumění učiva, k vlastním závěrům a konec
konců k zážitku z učení se.
Pro naše účely jsme přijali následující vymezení kritického a tvořivého myšlení:
364
Kritické myšlení je „fenomén, ve kterém jsou úzce propojeny postoje, vědomosti a
způsobilosti. Taková jednotka zahrnuje: 1) postoje k zjišťování informací, které obsahují
schopnost uvědomit si existenci problémů a akceptování všeobecné potřeby dokázat pravdu;
2) vědomosti o typech validních úsudků, abstrakcí a generalizací, ve kterých je logicky
determinovaná závažnost nebo přesnost různých druhů důkazů ; 3) způsobilosti používání a
využívání uvedených postojů a vědomostí .” (Watson, Glaser, str. 24, 2000)
Tvořivé myšlení je ,,schopnost vytvořit nový, neobvyklý produkt citlivě vnímaného
nebo zadaného problému, a to na základě citlivého vnímání nejširších souvislostí
předložených a dalších vypátraných informací, kdy prostřednictvím analýzy, flexibilního
zpracování, neobvyklých asociací, syntézy, strukturováním a skládání údajů, prvků a struktur
elaborujeme nové řešení,vyjádřené jako produkt, který je nakonec prostřednictvím
komunikace jinými chápán jako smysluplný.” (Urban, str. 8, 1990)
Rozvoj kriticky myslící a zároveň tvořivé osobnosti, osobnosti, kterou chceme
připravit na jeho život, znamená, že vědomosti už nemůžeme chápat jako hlavní cíl
vzdělávání, ale jako prostředek k takovému to rozvoji osobnosti (Maňák, 2003). Znamená
to, že tradiční vzdělávání, v kterém učitel studentům předkládá poznatky a ručí za jejich
správnost, by se mělo změnit na vzdělávání konstruktivní a tvořivé, kde se respektuje
jedinečnost individuálních procesů učení, avšak pokrok v učení je determinovaný společnou
prací, společným utvářením poznávání, tzv. auto-socio-konstrukcí.
V základní charakteristice socio-konstruktivní výuky můžeme uvést:
• Žádné učení není možné začít bez zohlednění původních konceptů, schémat myšlení a
poznání u studentů; ty je potřebné vyvolat a zachytit;
• Tyto koncepty je důležité konfrontovat a na základě této konfrontace konstruovat nové
poznání, tj. obohacovat a přepracovat původní zkušenosti studenta;
• Poznávání je především hledáním smyslu věci, a proto konstrukce poznání je chápána
jako sociální činnost; prostřednictvím ní student získává strukturu, osnovu, rámce pro
interpretaci svých zkušeností a učí se použít význam takovým způsobem, který by byl
v souladu s požadavky kultury, skupiny, školy, širšího sociálního prostředí;
• Učitel už není pouze garantem pravdy v poznávání, ale je hlavně garantem metody
poznávání; v konstruktivně koncipované edukaci je významné učení se ve skupině,
jejichž členové v nejširším slova smyslu kooperují v procese tvorby svého poznání;
• V konečném důsledku jde o přírůstek v poznání a sebe-uvědomování si jedince, o jeho
auto-socio-konstrukci (Kasíková, 2001).
Rozvíjení těchto psychických funkcí osobnosti je důležitým předpokladem utváření jeho
klíčových kompetencí, a to nejen pro studijní účely, ale hlavně pro zvýšení profesní
angažovanosti absolventů a jejich kvality osobního života. Klíčové kompetence jsou totiž
nezbytným předpokladem nezávislé, cílevědomé, odpovědné, úspěšné životní dráhy
jednotlivců a pro celoživotní úspěšné zapojení do společnosti.
Kompetence tak mají jedinci umožnit, aby se úspěšně začlenil do řady společenských sítí,
ale si přitom zachoval svou nezávislost a byl schopen efektivně fungovat ve známém prostředí
stejně, jako v nových a nepředvídatelných situacích. Protože všechna prostředí a situace
podléhají změnám, musí nakonec klíčové kompetence lidem rovněž umožnit, aby své znalosti
a dovednosti neustále aktualizovali a udrželi tak krok s nejnovějším vývojem.
Skupinu kompetencí, kterým se v posledních letech věnuje pozornost, tvoří všeobecné
dovednosti, známé též jako kompetence nezávislé na určitém předmětu či kompetence
průřezové. Nejsou vázány na žádný konkrétní obor, ale dají se uplatnit v celé škále oborů a
situací. Jejich flexibilita a uplatnitelnost v různých kontextech z nich činí neocenitelné
nástroje, které umožňují úspěšnou činnost ve značně proměnlivých podmínkách, v nichž
365
kompetence čistě předmětové mají velmi omezené možnosti uplatnění (Reye, 1996). K
nejdůležitějším kompetencím patří komunikace, řešení problémů, logické myšlení,
schopnost vést, tvořivost, motivovanost, týmová práce a schopnost učit se. Zejména
posledně zmíněná dovednost vzbudila v posledních letech značný zájem v kontextu
celoživotního učení, kdy je důležité rozpoznat, jestli jsou znalosti již zastaralé, překonané a
zároveň být dostatečně iniciativní k jejich náležitému doplnění.
CÍLE, PROBLÉMY A HYPOTÉZY VÝZKUMU
Na základě uvedených teoretických východisek nás z hlediska předmětu našeho výzkumu
zajímala odpověď na základní otázku: Disponují studenti VŠ kritickým myšlením a
potenciálem k tvořivosti? Na tuto otázku odpovídáme snahou zjistit jaká je úroveň kritického
a tvořivého myšlení u studentů pedagogiky, kdy právě kritické myšlení a tvořivost jsou
považované za základní klíčové kompetence.
Hlavním cílem výzkumu bylo zjištění, jaká je úroveň kritického myšlení a jaký je
potenciál k tvořivému myšlení u studentů vysoké školy.
Sekundárním cílem bylo sledovat dynamiku změn v úrovni kritického myšlení a
potenciálu k tvořivému myšlení u studentů po dobu vysokoškolské přípravy, konkrétně po
jejich nástupu na VŠ, v 1. ročníku bakalářského studia a při její ukončení, v 2. ročníku
navazujícím magisterském studiu.
Z hlediska praxe bylo našim cílem, na základě výsledků výzkumu, dedukovat, zdali způsob
výuky na vysoké škole podporuje rozvoj kritického myšlení a tvořivého potenciálu studentů a
navrhnout inovace, které by vedli k progresivním změnám ve vysokoškolském studiu.
PROBLÉMY VÝZKUMU
Při studiu odborné literatury vyvstalo několik problémů, které lze nazvat též limitujícími
faktory a mezi hlavní jsme zařadili:
• Jakým způsobem zjistíme úroveň kritického myšlení?
• Jak změříme potenciál k tvořivosti?
• Najdeme vztah mezi kritickým myšlením a tvořivým potenciálem osobnosti?
• Budeme moci na základě výzkumu dedukovat, zdali způsob vysokoškolského studia
efektivně mění součásti kritického myšlení a stimuluje potenci k tvořivosti?
Všeobecným problémem podobných výzkumů je problém interpretace zjištěných údajů. Týká
se úrovně deskriptivní interpretace, ale také interpretace kauzální, aplikační. Tento problém je
komplikovaný aplikací vztahových rámců (pedagogiky – psychologie) a interdisciplinárním
charakterem výzkumu. Naše výzkumná a interpretační poloha je v oblasti psycho-pedagogiky.
Její interpretační pozice respektuje skutečnost celistvé osobnosti studenta a v aplikační rovině
podporuje sociokonstruktivní koncepci edukačního procesu.
Dílčími úkoly výzkumu byly:
− zjištění úrovně kritického myšlení u výzkumného souboru
− zjištění potenciálu k tvořivému myšlení u výzkumného souboru
− zjištění vzájemného vztahu mezi kritickým myšlením a potenciálem k tvořivému
myšlení
− zjištění rozdílů v úrovní kritického myšlení v závislostí od délky studia
− zjištění rozdílů v úrovní potenciálu k tvořivému myšlení v závislostí od délky studia
− zjištění postojů studentů pedagogiky ke kritickému a tvořivému myšlení a jejich
názorů, zdali existující způsob vysokoškolského studia tyto kognitivní procesy
využívá, stimuluje a rozvíjí
366
− na základě zjištění úrovně kritického myšlení a tvořivého potenciálu dedukovat, a tuto
dedukci podpořit, zmíněnými postoji a názory studentů, zdali dosavadní způsob výuky
na vysoké škole podporuje jejich rozvoj.
HYPOTÉZY
H1:Mezi délkou studia jedince na vysoké škole a jeho úrovní kritického myšlení existuje
pozitivní relace.
H2: Potenciál osobnosti k tvořivému myšlení má augmentativní tendenci se zvyšující se
délkou studia.
H3: Úroveň kritického myšlení jedince a jeho potence k tvořivému myšlení jsou v pozitivní
relaci.
H4: Mezi výsledky Watson - Glaserova testu hodnocení kritického myšlení skupiny A a B je
statisticky významná souvislost.
H5: Mezi výsledky Urbanova figurálního testu tvořivého myšlení skupiny A a B je statisticky
významná souvislost.
METODY A TECHNIKY VÝZKUMU
V rámci výzkumného šetření jsme si zvolili kvantitativní empirický výzkum, a to z důvodu
zjišťování úrovně kritického a tvořivého myšlení na základě využívání standardizovaných
psychodiagnostických testů. Za pomocí kvantitativní metody můžeme cíleně a přehledně
vyjádřit získané výsledky z psychodiagnostických testů a formou metod analýzy dat
demonstrovat vzájemné vztahy. Níže uvedená tabulka nám přehledně charakterizuje
jednotlivé součásti kvantitativní metody a jejich konkrétní příznačnost pro naše výzkumné
šetření.
Výzkumná otázka
Hypotéza
Technika výzkumného
šetření
Metoda analýzy dat
Existuje pozitivní vztah
mezi délkou studia na
vysoké škole a úrovní
kritického myšlení
studentů?
H1:Mezi délkou studia
jedince na vysoké škole a
jeho úrovní kritického
myšlení existuje pozitivní
relace.
Watson-Glaserův test
hodnocení kritického
myšlení (T-253)
Korelační matice
Studentův T-test
Zvyšuje se potenciál
jedince k tvořivému
myšlení s délkou studia na
vysoké škole?
H2: Potenciál osobnosti
k tvořivému myšlení má
augmentativní tendenci se
zvyšující se délkou studia.
Urganův figurální test
tvořivého myšlení (T-185)
Korelační matice
Studentův T-test
Existuje funkční závislost
mezi úrovní kritického
myšlení a potenciálem
osobnosti k tvořivému
myšlení?
H3: Úroveň kritického
myšlení jedince a jeho
potence k tvořivému
myšlení jsou v pozitivní
relaci.
Watson-Glaserův test
hodnocení kritického
myšlení (T-253)
Urbanův figurální test
tvořivého myšlení (T-185)
Korelační matice
367
Existuje statistická
souvislost mezi výsledky
testu kritického myšlení u
skupiny A a B?
H4: Mezi výsledky Watson
- Glaserova testu
hodnocení kritického
myšlení skupiny A a B je
statisticky významná
souvislost.
Watson-Glaserův test
hodnocení kritického
myšlení (T-253)
Kontingenční tabulka,
koeficient kontingence C
Existuje statistická
souvislost mezi výsledky
testu potenciálu
k tvořivému myšlení u
skupiny A a B?
H5: Mezi výsledky
Urbanova figurálního testu
tvořivého myšlení skupiny
A a B je statisticky
významná souvislost.
Urganův figurální test
tvořivého myšlení (T-185)
Kontingenční tabulka,
koeficient kontingence C
Jaké jsou názory a postoje
studentů sociální
pedagogiky na Univerzitě
Tomáše Bati ve Zlíně, v
prezenční formě na
kritické a tvořivé myšlení?
Popisný výzkumný problém
Dotazníkové šetření
Test dobré schody Chíkvadrát
Výsečové grafy
Tab. 1: Design výzkumného šetření
Sběr dat probíhal na základě předložení psychodiagnostických testů, konkrétně byly využity
tyto psychodiagnostické testy:
Watson - Glaserův test hodnocení kritického myšlení (T-185), který zkoumá úroveň
analytického myšlení u probandů. Toto myšlení je zkoumáno na základě 5 dílčích testů:
úsudek, rozpoznávání domněnek, dedukce, interpretace, hodnocení argumentů, které jsou
určeny na měření rozdílných, ale se sebou souvisejících, aspektů kritického myšlení. Probandi
měli za úkol prostudovat výroky, které byly stratifikovány do jednotlivých dílčích testů a
zhodnotit jejich přiměřenost nebo platnost. Výroky byly sestaveny na základě běžných
informací, které jsou volně dostupné v novinách, časopisech či jiných médiích, a se kterými se
dennodenně setkáváme. Autory tohoto testu jsou Goodwin Watson a Edwin M. Glaser
av českém prostředí byl tento test vydán v roce 2000 Psychodiagnostikou, a. s. Brno.
Urbanův figurální test tvořivého myšlení (T-253) – tento test slouží jako screeningový
nástroj, který podává pohled na tvořivý potenciál jedince. Na rozdíl od jiných testů
zkoumajících tvořivé myšlení zohledňuje také kvalitativní znaky tvořivých výkonů. Test je
složen ze dvou variant A a B, kdy byly probandům předloženy obě varianty testů. Probandi
měli za úkol, na základě vlastního úsudku, dokreslit předložené fragmenty: půlkruh, tečku,
pravý úhel, vlnovku, přerušovanou čáru a malé ležaté "u" mimo rám. Výsledný produkt
kreslení se poté hodnotí na základě 14 kritérií, mezi které můžeme zařadit: použití
předložených prvků, zařazení nových prvků, tematické a grafické spojení fragmentů,
abstrakci, fikci a symboliku nebo nekonvenční manipulaci s materiálem atd. Jak již je z názvu
testu patrné, autorem tohoto testu je K. K. Urban spolu s H. G. Jellenem. Slovenskou verzi
připravil T. Kováč a byla vydána Psychodiagnostikou, a. s., v roce 2002.
Další využitou výzkumnou technikou bylo dotazníkové šetření, kdy byl tento dotazník zaslán
všem studentům sociální pedagogiky na UTB ve Zlíně, Fakultě humanitních studií, v
prezenční formě. Dotazník obsahoval 29 otázek a to: otevřených, uzavřených i hodnotících.
V rámci výzkumného šetření, jak uvádí tabulka č. 1, byly také využity rozličné metody
kvantitativní analýzy dat. Pro analýzu dat jsme si zvolili následující statistické metody:
368
Korelační matici, která charakterizuje vztah mezi dvěma proměnnými a za pomocí
korelačního koeficientu vyměřuje míru vztahu mezi nimi. Pro spolehlivost výzkumného
šetření jsme si zvolili hladinu významnosti 0,05, kdy byl korelační koeficient posuzován na
základě této normy.
Studentův T-test byl využit jako, doplňují statistická metoda pro hypotézu H1 a H2. Tato
metoda analyzuje průměrný počet dosažených bodů v jednotlivých testech u skupiny A a B,
tedy charakterizuje, zdali se průměrný počet dosažených bodů u skupiny A a B liší nebo
nikoliv.
V rámci analýzy statistické souvislosti mezi získanými daty byla zvolena kontingenční
tabulka s rozdělením na pozorované a očekávané četnosti. Z tabulky byla vypočtena hodnota
Pearsonova chí-kvadrátu, která na hladině významnosti 0,05 poukazuje na statistickou
souvislost mezi daty.
Koeficient kontingence je doplňujícím statistickým výpočtem pro kontingenční tabulku, který
nám udává výši závislosti mezi jevy. Tento koeficient nabývá hodnoty od 0 do +1 a čím vyšší
je tento koeficient, tím větší je statistická závislost mezi pozorovanými jevy.
Test dobré schody Chí-kvadrát – tento test byl využit pro ověření statisticky významných
rozdílů mezi daty získanými v rámci dotazníkového šetření z jednotlivých otázek. Na základě
stanovení nulové a alternativní hypotézy bylo analyzováno, zdali můžeme odpovědět
jednoznačně na otázku v dotazníkovém šetření či nikoliv. Test byl aplikován na hladině
významnosti 0,05 s rozličnými stupni volnosti v komparaci s testovým kritériem χ2.
Výsečový graf nám sloužil pouze jako metoda pro grafické znázornění odpovědí na jednotlivé
otázky v dotazníkovém šetření.
Kromě kvantitativní interpretace realizujeme kvalitativní, kauzální a deskriptivní analýzu.
VÝZKUMNÝ SOUBOR
Sběr dat proběhl na Masarykově univerzitě, Fakultě sportovních studií, ve studijním oboru
Tělesná výchova. Konkrétně byl specifikován výzkumný soubor, který byl rozdělen do dvou
výzkumných skupin. První skupinou (dále jen skupina A) byli studenti tělesné výchovy v 1.
ročníku bakalářského studia, v prezenční formě. Tuto skupinu tvořilo 54 respondentů, kdy
byla tato skupina totožná u obou předložených testů. Druhou skupinou (dále jen skupina B)
byli studenti tělesné výchovy ve 2. ročníku navazujícího magisterského studia v prezenční
formě. Tato skupina byla reprezentovaná 45 studenty a byla identická pro oba dva předložené
testy.
Počet probandů:
Tab. 1: Počet probandů ve výzkumném šetření
Skupina
T – 253 (počet probandů)
T – 185 (počet probandů)
Skupina A
54
54
Skupina B
45
45
Celkem
99
99
VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE
A) INTERPRETACE PSYCHODIAGNOSTICKÝCH TESTŮ
369
H1:Mezi délkou studia jedince na vysoké škole a jeho úrovní kritického myšlení existuje
pozitivní relace.
Z výše uvedené tabulky můžeme sledovat záporný korelační koeficient, který nabývá
hodnoty -0,005065. Na základě zjištěného korelačního koeficientu můžeme konstatovat, že
délka studia snižuje úroveň kritického myšlení. Korelační koeficient však dosahuje velmi
nízké hodnoty a tuto korelaci označujeme za velmi slabou závislost, která není statisticky
významná z důvodu vztahu p = 0,973658 > 0,05000. Proto zamítáme hypotézu H1.
Tab. 2: Korelační matice pro hypotézu H1
Korelace (List1 v výsledky)
Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000
N=45 (Celé případy vynechány u ChD)
Průměry
Sm.odch.
úroveň
kritického
myšlení uúroveň
skupiny A a B
uvádíme
Pro konkretizaci výpočtu rozdílu mezi úrovní
kritického
kritického
Studentův T-test, tedy test měření rozdílu v průměru získaných dat.
myšlení - 1.
myšlení 2.
H0: Průměrná úroveň kritického myšlení je stejná u skupiny Aročník,
i B. Bc., PS ročník, nMgr.,
Proměnná
PS
HA: Průměrná
úroveň
se45,91111
liší u skupiny
A a B. 1,000000
úroveň
kritického myšlení
- 1.kritického
ročník, Bc., myšlení
PS
6,805153
-0,005065
úroveň kritického myšlení 2. ročník, nMgr., PS
44,68889 6,754871
-0,005065
1,000000
Pro zhodnocení výše uvedených hypotéz byl zvolen studentův T – test, kdy hladina t byla
spočtena na 0,806090 při hladině významnosti 0,05 a stupních volnosti 97 (t0,05 (97) = 1,984)
→ t0,05 (97) > t. Na základě tohoto vztahu potvrzujeme nulovou hypotézu, tedy, že mezi
průměrnými hodnotami kritického myšlení u skupiny A a B nejsou statisticky významné
rozdíly.
H2: Potenciál osobnosti k tvořivému myšlení má augmentativní tendenci se zvyšující se
délkou studia.
Tab. 3: Korelační matice pro hypotézu H2
Korelace (List1 v výsledky)
Označ. korelace jsou významné na hlad. p < ,05000
N=44 (Celé případy vynechány u ChD)
Průměry Sm.odch.
potenciál k
potenciál k
tvořivému
tvořivému
myšlení 1.
myšlení
ročník, Bc., PS 2.ročník,
Korelační koeficient dosáhl hodnoty r = - 0,164754, kdy tuto korelaci
můžeme opět
Proměnná
nMgr., PS
označit
jako
velmi
slabou
a
na
základě
výpočtu
hodnoty
p
=
0,275
>
0,0500
jako
potenciál k tvořivému myšlení 1. ročník, Bc., PS
28,04545 6,702844
1,000000 -0,164754 statisticky
nevýznamnou.
Proto
zamítáme
hypotézu
H2, která
pojednávala
o augmentativním
vztahu
potenciál k tvořivému
myšlení
2.ročník, nMgr.,
PS
33,97727
8,001420
-0,164754
1,000000
mezi délkou studia a potenciálem k tvořivému myšlení.
Studentův T - test:
H0: Průměrná úroveň potenciálu k tvořivému myšlení je stejná u skupiny A i B.
HA: Průměrná úroveň potenciálu k tvořivému myšlení se liší u skupiny A a B.
Pro zhodnocení výše uvedených hypotéz byl zvolen studentův T – test, kdy hladina t byla
spočtena na 2,535 při hladině významnosti 0,05 a stupních volnosti 97 (t0,05 (97) = 1,984) →
t0,05 (97) < t = 2,535. Na základě tohoto vztahu zamítáme nulovou hypotézu, tedy, že mezi
průměrnými hodnotami potenciálu k tvořivému myšlení u skupiny A a B, nejsou statisticky
významné rozdíly a potvrzujeme hypotézu alternativní, tedy mezi průměrnou úrovní
potenciálu k tvořivému myšlení u skupiny A a B je statisticky významný rozdíl.
H3: Úroveň kritického myšlení jedince a jeho potence k tvořivému myšlení jsou v pozitivní
relaci.
Tab. 4: Korelační matice pro hypotézu H3
Korelace (kritické myšlení vs. potenciál k tvořivému myšlení)
370 jsou významné na hlad. p < ,05000
Označ. korelace
N=98 (Celé případy vynechány u ChD)
Průměry Sm.odch.
úroveň
úroveň
kritického potenciálu k
myšlení
tvořivému
Tato hypotéza opět nebyla potvrzena, jelikož z tabulky vyplývá, že hodnota p > 0,05;p =
0,362142.
Korelační koeficient byl vypočten v hodnotě r = 0,098337, což značí velmi slabou závislost
mezi jevy, která však není významná na základě vztahu p > 0,05. Z důvodu výpočtu můžeme
konstatovat, že mezi úrovní potenciálu k tvořivému myšlení a úrovní kritického myšlení není
zjištěn u skupiny A a B pozitivní vztah.
To může být způsobeno nízkou úrovní jak kritického myšlení, tak potenciálu k tvořivému
myšlení, kterého studenti dosáhli.
H4: Mezi výsledky Watson - Glaserova testu hodnocení kritického myšlení skupiny A a B je
statisticky významná souvislost.
Tab. 5: Kontingenční tabulka pro hypotézu H4
Kontingenční tabulka (potenciál k tvořivému myšlení)
Četnost označených buněk > 10
(Marginální součty nejsou označeny)
ročník
úroveň
úroveň
úroveň
Řádk.
potenciálu k potenciálu k potenciálu k součty
tvořivému
tvořivému
tvořivému
myšlení
myšlení
myšlení
1
2
3
1
45
7
2
54
2
29
8
8
45
Vš.skup.
74
15
10
99
1 = hluboce podprůměrná úroveň
2 = podprůměrná úroveň
3 = průměrná úroveň
Tab. 6: Souhrnná tabulka pro
hypotézu H4
1 = hluboce podprůměrná úroveň
2 = podprůměrná úroveň
3 = průměrná úroveň
Souhrnná tab.: Očekávané četnosti (List1 v výpočet)
Četnost označených buněk > 10
Pearsonův chí-kv. : 8,65759, sv=2,
Ročník
Úroveň
Úroveň
Úroveň
Řádk.
kritického kritického kritického součty
myšlení
myšlení
myšlení
1
2
3
1
38,72727 10,90909 4,363636 54,00000
H0: Mezi četnostmi výsledků Watson - Glaserova testu 2
32,27273
9,09091 3,636364 45,00000
hodnocení kritického myšlení u skupiny A a B není statisticky
významná
souvislost.
Vš.skup.
71,00000
20,00000 8,000000 99,00000
HA: Mezi četnostmi výsledků Watson - Glaserova testu hodnocení kritického myšlení u
skupiny A a B je statisticky významná souvislost.
Z výše uvedených kontingenčních tabulek je patrné, že mezi výsledky skupiny A a B je
statisticky významná souvislost. To nám potvrzuje vypočítaný vztah: χ20,05(2)= 5,991 < χ2 =
8,65759.
Pro přesný statistický výpočet byl také vypočítán koeficient kontingence C, který nabývá
hodnot C=0,2839. Tento koeficient nabývá hodnot od 0 do +1 a čím vyšší je hodnota
koeficientu, tím větší je závislost mezi jevy. Z vypočteného koeficientu kontingence musíme
konstatovat, že mezi jevy v kontingenční tabulce je nízká závislost.
371
H5: Mezi výsledky Urbanova figurálního testu tvořivého myšlení skupiny A a B je
statisticky významná souvislost.
Tab. 7: Kontingenční tabulka pro hypotézu H5
Kontingenční tabulka (potenciál k tvořivému myšlení)
Četnost označených buněk > 10
(Marginální součty nejsou označeny)
ročník
úroveň
úroveň
úroveň
Řádk.
potenciálu k potenciálu k potenciálu k součty
tvořivému
tvořivému
tvořivému
myšlení
myšlení
myšlení
1
2
3
1
45
7
2
54
2
29
8
8
45
Vš.skup.
74
15
10
99
hypotézu H4
1 = hluboce podprůměrná úroveň
2 = podprůměrná úroveň
3 = průměrná úroveň
H0: Mezi četnostmi výsledků Urbanova
figurálního testu tvořivého myšlení skupiny A a
B není statisticky významná souvislost.
1 = hluboce podprůměrná úroveň
2 = podprůměrná úroveň
3 = průměrná úroveň
Tab. 8: Souhrnná tabulka pro
Souhrnná tab.: Očekávané četnosti (List1 v tm 1 a 2)
Četnost označených buněk > 10
Pearsonův chí-kv. : 6,36051, sv=2,
ročník
úroveň
úroveň
úroveň
potenciálu k potenciálu k potenciálu k
tvořivému
tvořivému
tvořivému
myšlení
myšlení
myšlení
1
2
3
1
40,36364
8,18182
5,45455
2
33,63636
6,81818
4,54545
Vš.skup.
74,00000
15,00000
10,00000
HA: Mezi četnostmi výsledků Urbanova
figurálního testu tvořivého myšlení skupiny A a B je statisticky významná souvislost.
Kontingenční tabulky nám znázorňují souvislost mezi výsledky Urbanova figurálního testu
tvořivého myšlení. Byla vypočtena hodnota χ2 = 6,36051 >χ20,05(2). Z daného vztahu proto
zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní, tedy že mezi získanými
výsledky je statisticky významná souvislost.
Opět byl vypočten koeficient kontingence C, který nabývá hodnot C = 0,246, tedy mezi
proměnnými v kontingenční tabulce není vysoký stupeň závislosti.
B)
INTERPRETACE
DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
V rámci dotazníkového šetření byl sestaven dotazník, který formou 29 otázek zjišťoval názory
a postoje studentů na kritické a tvořivé myšlení. Výzkumným souborem v rámci tohoto
šetření byli všichni studenti oboru tělesná výchova v prezenční formě na Masarykově
Univerzitě, Fakultě sportovních studií. Celkem dotazník vyplnilo 96 studentů.
Mezi všemi získanými daty v jednotlivých otázkách byl zjištěn statisticky významný rozdíl na
základě Testu dobré schody Chí-kvadrát pro konkrétní stupně volnosti a hladinu významnosti
0,05.
Analýza názorů a postojů ke kritickému myšlení
372
Řádk.
součty
54,00000
45,00000
99,00000
Otázky k zjišťování názorů a postojů respondentů ke kritickému myšlení byly strukturované
na zjištění: znalosti kritického myšlení, zkušenosti s kritickým myšlením, schopnost kriticky
myslet, využitelnosti a uplatnitelnosti kritického myšlení.
Z dotazníkového šetření byly zjištěny následující názory a postoje studentů sociální
pedagogiky ke kritickému myšlení:
→Znalost kritického myšlení: Studenti teoreticky znají kritické myšlení (57 % respondentů)
a mnozí jej uplatňují ve svém životě (36 % respondentů).
→Zkušenost s kritickým myšlením: Většina studentů se setkala s kritickým myšlením již při
studiu na střední škole (41 % respondentů) nebo dále při vysokoškolském studiu (39 %
respondentů).
→ Důležitost kritického myšlení: 50 % respondentů uvedlo, že kritické myšlení je důležitou
součástí myšlení 21. století a pro 48 % respondentů je velmi důležitou součástí myšlení tohoto
století.
→ Schopnost kriticky myslet: Dále jsme se tázali, jak se studenti učí o nějaké problematice a
zdali při samostudiu využívají kritické myšlení. Většina studentů uvedla, že pokud se o něčem
učí, učí se pouze pro všeobecnou informovanost (76 % respondentů). 46 % při samostudiu
často využívá kritického myšlení a 42 % studentů jej téměř nevyužívá.
→Uplatnitelnost kritického myšlení: U studentů byl také zjišťován jejich názor, do jaké míry
je, dle jejich názoru, využíváno kritické myšlení ve výuce v oboru sociální pedagogika na
FHS. Zde 50 % respondentů odpovědělo, že kritické myšlení je často využíváno ve výuce a
44 % respondentů uvedlo, že kritické myšlení téměř není využíváno ve výuce v oboru sociální
pedagogika.
→Využitelnost kritického myšlení: V neposlední řadě, v okruhu otázek týkajících se kritického
myšlení, byla položena otázka, zdali je, dle názoru studentů, kritické myšlení důležité pro
profesní přípravu sociálních pedagogů. Zde 68 % respondentů uvedlo, že je důležité a pro 31
% respondentů je velmi důležité.
Analýza názorů a postojů k tvořivému myšlení
Další okruh otázek v dotazníkovém šetření byl zaměřen na analýzu názorů a postojů studentů
k tvořivému myšlení, kdy byla stanovena následující struktura: znalost tvořivého myšlení,
uplatnitelnost tvořivého myšlení, rozvoj tvořivého myšlení, využitelnost a důležitost tvořivého
myšlení.
Byly zjištěny následující názory a postoje:
→ Znalost tvořivého myšlení: studenti teoreticky znají tvořivé myšlení (57 % respondentů) a
34 % respondentů jej uplatňuje ve svém životě. Dle 19 % studentů je tvořivé myšlení vrozené,
75 % studentů zastává názor, že se tvořivé myšlení dá trénovat a 6% respondentů uvádí, že je
získané výchovou.
→ Uplatnitelnost tvořivého myšlení: dle studentů je tvořivé myšlení důležitou klíčovou
kompetencí ve 21. století (67 % respondentů) a pro 29 % respondentů je velmi důležitou
klíčovou kompetencí.
→ Rozvoj tvořivého myšlení: v této oblasti byli studenti dotazování, zdali si myslí, že je
tvořivé myšlení rozvíjeno u studentů sociální pedagogiky na FHS. 50 % respondentů uvedlo,
373
že tvořivé myšlení téměř není rozvíjeno, avšak dle 41 % studentů tvořivé myšlení rozvíjeno u
studentů je.
→ Využitelnost tvořivého myšlení: studenti byli dále dotazování, zdali při řešení nějaké
problematiky hledají originální řešení. Zde uvedlo 53 % respondentů, že se téměř vždy snaží
najít originální řešení. 35 % respondentů však téměř nikdy originální řešení nehledají.
→ Důležitost tvořivého myšlení: 72 % respondentů uvádí, že tvořivé myšlení je důležité pro
profesní přípravu sociálních pedagogů a 25 % si myslí, že je velmi důležité. Pouze 3 %
respondentů nepřisuzují tvořivému myšlení důležitost v profesní přípravě sociálních
pedagogů.
Jednou z posledních otázek v rámci dotazníkového šetření byla otázka, která zjišťovala názor
studentů, zdali by zařadili výcvik, výuku kritického myšlení do studijního plánu oboru
sociální pedagogika na FHS.
Pozorovaná četnost
87
9
Škála
Ano, zařadil (a) bych jej do studijního plánu
Ne, nezařadil (a) bych jej do studijního plánu
Obr. 1: Názor studentů na zařazení výuky kritického a tvořivého myšlení
H0: Mezi získanými daty neexistují statisticky významné rozdíly.
HA: Mezi získanými daty existují statisticky významné rozdíly.
χ20,05 (2) = 5,991 < χ2 = 63,375→ zamítáme nulovou hypotézu a potvrzujeme hypotézu
alternativní: mezi získanými daty existují statisticky významné rozdíly.
Po zvolení odpovědi, tedy ano nebo ne, museli studenti odpovídat ještě na dodatečnou
otázku a to: proč ano nebo proč ne, by kritické a tvořivé myšlení zařadili do výuky. Studenti
v oblasti proč ano nejčastěji odpovídali, že by tuto výuku uvítali z důvodu důležitosti
kritického a tvořivého myšlení v 21. století, pro odstranění stereotypů, pro inovaci oboru
sociální pedagogika atd.
V oblasti proč ne studenti nejčastěji uvedli, že již si tímto předmětem prošli v nižším
ročníku, tedy v době, kdy byl tento předmět integrován do výuky.
Jak je patrné, nejen z hodnocení, ale také z komentářů k otázce, studenti by uvítali a ocenili
výcvik, výuku kritického a tvořivého myšlení ve studijním plánu v oboru sociální pedagogika.
374
Poslední otázky byly zaměřeny na hodnocení jednotlivých součástí způsobu výuky na. Toto
hodnocení je obsaženo v závěrečném shrnutí výzkumu.
SHRNUTÍ VÝZKUMU A DISKUSE
Výzkum na téma Kritické a tvořivé myšlení v profesní přípravě pedagogů byl koncipován
jako výzkumné šetření v oblasti zkoumání kognitivních kompetencí u studentů na vysoké
škole, kdy jsme konkrétně zkoumali úroveň kritického myšlení a potenciálu k tvořivému
myšlení pomocí psychodiagnostických testů.
Pomocí výzkumného šetření byly statistickými metodami zjištěny následující výsledky:
Bylo vyzkoumáno, že mezi délkou studia a úrovní kritického a tvořivého myšlení je velmi
slabá závislost, která však není statisticky významná. Proto musela být zamítnuta hypotéza
H1 a H2. To může být, dle našeho názoru, zapříčiněno způsobem výuky na vysokých školách,
který nepodporuje jak kritické myšlení, tak myšlení tvořivé. O tom také vypovídá hodnocení
studentů, kteří uvádí, že ne moc často: diskutují o problému, který byl přednesen na
přednášce; uvádí problém z přednášek na seminářích do praktické roviny; na přednášce a
seminářích kriticky řeší problémy; na seminářích provádí analýzy problémů situační metodou;
pro ilustraci problému hrají inscenační hry; propojují informace z různých oborů do
komplexních znalostí a vědomostí. Dále studenti uvedli, že ne moc často vytváří projekty pro
podporu tvořivosti a téměř nehrají tvořivé hry.
To však může být, dle našeho názoru, změněno inovací a restrukturalizací způsobu výuky na
vysokých školách, kdy by měla být výuka zaměřena nejen na získání teoretických vědomostí,
ale měla by rozvíjet osobnost studenta, jeho klíčové kompetence a kognitivní procesy.
Jak již bylo v příspěvku uvedeno, pro zkoumání úrovní kritického myšlení a potenciálu
k tvořivému myšlení byl využit Watson-Glaserův test hodnocení kritického myšlení a
Urbanův figurální test tvořivého myšlení. Dle našeho názoru je pro komplexní zhodnocení
důležité uvést přední výzkumy, které byly realizovány za pomoci těchto
psychodiagnostických testů.
Watson-Glaserův hodnocení kritického myšlení byl využit již v mnoha výzkumných šetřeních,
kdy mezi nejvýznamnější můžeme zařadit:
-
-
Smithův výzkum z roku 1977,
kdy Smith zjistil vztah mezi úrovní kritického myšlení s mnoha faktory interakce ve
třídě → vysoká úroveň kritického myšlení má pozitivní vliv na participaci studenta ve
třídě, rozvoj a uvolnění jeho schopností a na vzájemnou interakci mezi studenty.
Robertson a Molloey v roce
1982 zjistili, že vysoká míra kritického myšlení souvisí s nízkým neurotismem.
Thomson a Smith (1982) zjistili,
že vysoká míra dedukce v testu CTA má velký vliv na úspěšné řešení statistických
problémů.
Stejně tak Urbanův figurální test tvořivého myšlení byl významným testem pro mnohá
výzkumná šetření jako je Kováčův výzkum tvořivosti na Slovensku, výzkum Mkhize z roku
1987 o vlivu životního prostředí na tvořivé výkony dětí národa Zulu, Kraus a HindemithYanar využili tento test v roce 1993 pro měření potenciálu k tvořivému myšlení u vysoce
nadaných dětí atd.
375
Doposud však nebyl, dle příručky k Watson–Glaserově testu kritického myšlení a příručky
Urbanova figurálního testu tvořivého myšlení, vyzkoumán vztah kritického myšlení a
tvořivého myšlení. Na základě této skutečnosti jsme se rozhodly vyzkoumat pozitivní vztah a
statisticky potvrdit. Pozitivní vztah zde chápeme jako úměrný vztah mezi úrovní kritického a
tvořivého myšlení, tedy, pokud roste úroveň kritického myšlení, roste i úroveň potenciálu
k tvořivému myšlení.
Z důvodu nízkých hodnot, jež probandi dosáhli v jednotlivých testech, proto nemůžeme
sledovat růst úrovní ani jejich pozitivní vztah. V rámci našeho výzkumného šetření nebyl
potvrzen pozitivní vztah, a to zamítnutím hypotézy H3, což však můžeme přiřadit
k následujícímu výzkumnému omezení: studenti dosáhli velmi nízkého skóre v obou testech,
kdy se většina studentů pohybovala v hodnocení: hluboce podprůměrný.
Pro komplexní vyhodnocení získaných dat byl dále využit Studentův T-test, který zhodnocuje
a porovnává průměrné hodnoty získané při zkoumání a to jak u Watson-Glaserova testu
kritického myšlení, tak u Urbanova figurálního testu tvořivého myšlení. Zde bylo zjištěno, že
průměrná úroveň kritického myšlení a potenciálu k tvořivému myšlení je u skupiny A i B
stejná.
Dále jsme se zaměřili na zkoumání souvislosti mezi výsledky skupiny A a B, opět u obou
testů. K tomu byl využit Pearsonův test Chí-kvadrát pro kontingenční tabulku. Bylo zjištěno,
že u obou testů existuje souvislost mezi získanými údaji, čímž můžeme říci, že výsledky
skupiny A a B jsou téměř totožné.
Na začátku realizace projektu byly stanoveny jednotlivé hlavní a dílčí cíle výzkumu, které
jsme také uvedly v tomto příspěvku. Po skončení výzkumné části můžeme konstatovat, že
dané cíle byly dosaženy. Hlavním cílem výzkumu bylo zjištění úrovně kritického a tvořivého
myšlení vysokoškoláků, pedagogů a zdali způsob výuky na vysoké škole podporuje rozvoj
kritického myšlení a potenciálu k tvořivému myšlení u studentů vysoké školy. Tento cíl byl
dosažen a to na základě zamítnutí hypotézy H1 a H2, kdy bylo zjištěno, že úroveň kritického
a tvořivého myšlení není závislá na délce studia. Dle našeho názoru, by tomu však mělo být
obráceně. V době studia na vysoké škole se setkáváme se situacemi, ve kterých musíme
analyticky myslet, usuzovat, řešit problémy či předkládat své smysluplné argumenty a umět si
je obhájit. Dále v rámci studia musíme vytvářet projekty, seminární práce či manuály, které
by neměly být pouze opisem odborných publikací, ale měly zohledňovat a podávat také
vlastní originální, tvořivý návrh. Proto by mělo být kritické i tvořivé myšlení více rozvinuto u
studentů posledního ročníku, nežli u studentů ročníku prvního. Pokud by tomu tak bylo,
hovořili bychom o pozitivním vztahu mezi délkou studia a úrovní kritického a tvořivého
myšlení. V našem případě se však jedná vztah negativní, který nám potvrzuje, že studenti na
výstupu jsou v mnohých aspektech srovnatelní se studenty, kteří teprve vstoupili na vysokou
školu a komplexně neprošli prvním ročníkem.
ZÁVĚR
V úvodu jsme si položili základní otázku, jaká je úroveň kognitivních klíčových
kompetencí, kritického a tvořivého myšlení? Jsou rozvíjeny během studia na vysoké škole,
konkrétně u budoucích pedagogů? Z výsledků psychodiagnostických testů je však patrné, že
tato kompetence u studentů rozvíjena není. To potvrzuje zamítnutí hypotézy H1 i H2. Proč
tomu však tak je? Co bychom měli dělat, abychom u studentů rozvinuli nejen tyto
kompetence, ale také kompetence ostatní, jež jsou stěžejní pro profesní a také osobní život
jedince? Uplatňujeme takové způsoby výuky, které podněcují studenty k rozvoji vlastních
psychických funkcí? Dle našeho názoru, jsou to právě způsoby výuky, které jsou důležité, pro
376
tento rozvoj (protože jako jsme v teorii uvedli, rozvíjejí se praktickou činností, osobní
zkušeností z tvorby).
Pod pojmem způsob výuky na vysoké škole rozumíme: ,,styl výuky, formy a metody
výuky, cíle a funkce edukace, edukační prostředí, a osobnost pedagoga."
Z definice je patrné, že nám nejde pouze o změnu výuky ve smyslu změny obsahu, či
formy, ale zaměřujeme se na komplexní pojetí této změny.
Jak by nás tedy mohla výuka podporující klíčové kompetence ovlivnit? A jak by mohla
vypadat?
Tato otázka zůstává nedořešena pro další výzkumné šetření, které bude uvedeno v rámci
magisterské diplomové práce. V ní bude nejen popsáno, jak by taková výuka měla vypadat,
ale bude v ní také uvedena vztahová rovina mezi kognitivními kompetencemi jedince a jeho
osobnostními dispozicemi.
LITERATURA
DARGOVÁ, Jarmila a Erika JURČIŠINOVÁ. Rozvoj kritického myslenia v pregraduálnej
príprave učiteľa. Pedagogická revue, 2006, roč. 58, č. 3, s. 275 – 291. ISSN 1335 – 1982.
EYSENCK, Michael a Mark KEANE. Kognitivní psychologie. Praha: Academia, 2008. ISBN
978-80-200-1559-4.
GAVORA, Peter. Čítanie, písanie a gramotnosť – ich premeny v súčasnom svete. In Slovo o
slove. Zborník Katedry slovenského jazyka a literatúry Pedagogickej fakulty Prešovskej
univerzity – ročník 12. Prešov: Pedagogická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, 2006, s.
24–30. ISBN 80-8068-491-X.
GRECMANOVÁ, Helena a kol. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. 1.
vyd. Olomouc: Hanex, 2000. 159 s. ISBN 80-8578-328-2.
KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení a vyučování. Praha: UK, 2001. ISBN 80-246-0192-3.
KLOOSTER, D. Čo je kritické myslenie? NOTES, Združenie Orava pre demokraciu vo
vzdelávaní, roč. III., jeseň 2002, s. 10 – 12.
MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-0395.
MAREŠ, Jiří. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7.
MEREDITH, K. S. a kol. Rámec pre kritické myslenie vo vyučovaní. Pripravené pre Projekt
Orava a projekt Čítaním a písaním ku kritickému mysleniu. Príručka I. Bratislava: Združenie
Orava pre demokraciu vo vzdelávaní, 1998, 29 s.
PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti: odemkněte svůj potenciál.
Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2527-7.
REYE, Bernard. Les competences transversales en question. Collection Pédagogies. Paris:
ESF éditeur, 1996.
RUISEL, Imrich. Inteligencia a myslenie. Bratislava: Ikar, 2004. ISBN 80-551-0766-1.
377
TOLLINGEROVÁ, Dana a kol. K teoriiučebníchčinností.Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1986. SPN 86-53.
TUREK, Ivan. Úvod do problematiky kľúčových kompetencií. Dubnica nad Váhom: DTI,
2008. ISBN 978-80-969815-1-9.
Watson-Glaserův test hodnocení kritického myšlení. Brno: Psychodiagnostika, 2000.
Urbanův figurální test tvořivého myšlení. Brno: Psychodiagnostika, 2003.
World Conference on Education for All. World Declaration on Education for All and
Framework for Action to meet Basic Learning Needs. New York: WCEFA, 1990.
Internetové zdroje:
DEFINING CRITICAL THINKING. The Critical Thinking Community [online].
Criticalthinking.org, ©2011. Dostupné z: http:// www.criticalthinking.org/pages/aboutcritical-thinking/FULLRULpages/defining-critical-thinking/766/.
A BRIEF HISTORY OF THE IDEA OF CRITICAL THINKING. The Critical Thinking
Community [online]. Criticalthinking.org, ©2011. Dostupné z:
http://www.criticalthinking.org/pages/about-critical-thinking/FULLRULpages/a-brief-historyof-the-idea-of-critical-thinking/408.
Klíčové kompetence. Vznikající pojem ve všeobecném povinném vzdělávání, 2002. Eurydice,
© 2009, [cit. 2011-01-12]. Dostupné z: http://www.eurydice.org.
Světová konference o vzdělávání, 1990. New York, WCEFA, [cit. 2012-01-02]. Dostupné z:
http://www.unesco.org/education/efa/ed_for_all/background/ jomten_declaration.shtml
RESUME This post acquaints readers with the status of critical and creative thinking
in tertiary education, particularly in the training of educators. The authors acquaint
readers with the results of the grant project, which focused on examining the level of critical
and
creative thinking
of students
of pedagogy.
Keywords:critical thinking, creative thinking, the way of education, key competencies
378
LONGITUDINÁLNE HODNOTENIE STAVU TELESNÉHO ROZVOJA
ŠTUDENTOV SJF STU BRATISLAVA
Jozef ŽÍDEK
Oddelenie TV a športu, Strojnícka fakulta STU Bratislava, Slovenská republika
RESUMÉ Autor v príspevku prezentuje výsledky hodnotenia stavu telesného rozvoja
študentov výberovej telesnej výchovy 1. ročníka v r. 2009-2012.
Kľúčové slová Telesná hmotnosť a výška, BMI index, WHR.
ÚVOD
U edukantov vysokých škôl prevláda činnosť zameraná na oblasť vzdelávania, s cieľom
osvojenia si vedomostí v odbornej spôsobilosti. Telesná a športová výchova je jediná oblasť,
ktorá pôsobí počas ich štúdia na ich telesný rozvoj. Cieľom pôsobenia telesnej výchovy na
Strojníckej fakulte STU Bratislava je, aby edukanti pochopili význam celoživotnej pohybovej
aktivity ako kľúčový faktor udržania si svojho telesného a duševného zdravia.
Autori Cepková (2010-2012), Korček (2003), Žídek (2009-2011) prezentovali vo svojich
prácach výsledky sledovania dynamiky rastu telesnej a pohybovej zdatnosti študentov SjF
STU Bratislava. Hodnotením telesného rozvoja a telesnej zdatnosti študentov vysokých škôl
za zaoberali aj Palovičová (2001) a Kalinková a Šutka (2010). Cepková (2011) zistila, že
študenti vyšších ročníkov majú horšie somatické ukazovatele, pravdepodobne preto, lebo
povinne výberová telesná výchova počas ich štúdia na VŠ je jediným zdroj pohybovej
aktivity.
CIEĽ
Cieľom príspevku je prezentovať stav telesného rozvoja a pohybovej výkonnosti
edukantov. Porovnať vstupné údaje študentov 1. ročníkov v r. 2009-2012.
Prezentované výsledky sú súčasťou riešenia grantovej výskumnej VEGA č. 1/08358/11:
„Halové veslovanie ako prostriedok zvýšenia sily svalov trupu a zlepšenia držania tela“.
METODIKA
Objektom sledovania bol súbory náhodne vybraných edukantov 1. ročníka SjF STU
Bratislava. Merania sme vykonali vždy na začiatku 1. semestra akademických rokov 2009 –
2012 počas semestrálnej výučby výberovej telesnej výchovy, ktorej obsahom bol futbal,
florbal stolný tenis, športová streľba, kondičné posilňovanie.
Zisťovali telesnú výšku, hmotnosť, obvod pása a bokov. Z údajov sme vypočítali index
BMI a WHR. Získané údaje sme spracovali štatistickými metódami, podrobili vecnej a
logickej analýze. Spracované výsledky prezentujeme ich v tabuľkách 1 - 4. a grafoch 1.-2.
VÝSLEDKY A DISKUSIA
Priemerná telesná výška študentov 1. ročníka bola najnižšia v r.2019 – 172,8 cm
a postupne v každom roku bola vyššia až na priemernú hodnotu 186,8 cm v r. 2012. Paralelne
sme zistili aj stúpajúcu priemernú telesnú hmotnosť, ktorá bola v r. 2009 najnižšia - 74,84 kg
až po 88 kg v r. 2012. Uvedené údaje môžeme vidieť v tab. 1 - 4.
379
S uvedených údajov sme vypočítali index BMI, ktorého hodnoty v r. 2009 – 2012
prezentujeme v tab. – grafe 1. Jeho hodnota od r. 2009 z hodnoty 22,04 nepatrne stúpla na
23,42 v r. 2010, v r. 2011 – 23,49 a klesla v r. 2012 na 22,75.
Priemerné hodnoty sú podľa tab. 5 v kategórií 18,5-24,9 – normálne. Je však alarmujúce,
že v r. 2009 – 2011 sme zaznamenali u niektorých jedincov vysoké hodnoty v kategórii
obezity 1. stupňa – 30-35,, čo znamená vysoké riziko ochorenia srdcovo-cievneho charakteru.
Tab. 1: Stav telesného rozvoja r. 2009
n-61
Tel.výška
min.
169
max.
197
x
172,8
smer.odch.
5,28
Hmot.
51
121
74,84
15,92
BMI
17,67
33,17
22,04
3,63
Obv. pás Obv.boky WHR
66
92
0,72
116
100
1,16
88
103
0,85
9,36
4,56
0,07
Tab 2: Stav telesného rozvoja r. 2010
n-68
Tel.výška Hmot.
MBI Obv.pásu Obv.boky WHR
min.
max.
x
smer.odch.
169
191
182,8
7,16
56
121
75,94
10,92
17,16
35,42
23,42
3,54
79
103
78
15,67
92
87
91
12,78
0,68
1,19
0,86
0,17
Tab.3: Stav telesného rozvoja r. 2011
n-65
Tel.výška
min.
192
max
172
x
183
smer.odch.
7,08
Hmot.
65
91
88
9,63
MBI
17,34
30,86
23,49
5,31
Obv.pásu Obv.boky WHR
74
97
0,75
100
100
1,00
81
98
0,83
9,34
5,67
0,05
Tab. 4: Stav telesného rozvoja r. 2012
n-100
Tel.výška Hmot.
MBI Obv.pásu Obv.boky WHR
65
83
0,68
min.
161
56
16,36
118
123
1,00
max.
198
121
36,53
78,49
95,14
0,82
x
186,8
75,94
22,75
7,761
6,496
0,052
smer.odch.
7,16
10,921 19,494
Graf 1: BMI
380
BMI
24
23,42
23,5
23,49
23
22,75
22,5
BMI
22,04
22
21,5
21
2009
2010
2011
2012
Tab. 5 : Kategórie indexu BMI
BMI
Kategória
Zdravotné riziko
Menej ako 18,5
Podváha
Vysoké
18,5 - 24,9
Normálna
Minimálne
25,0 - 29,9
Nadváha
Nízke až ľahko vyššie
30,0 - 34,9
Obezita 1. stupňa
Zvýšené
35,0 - 39,9
Obezita 2. stupňa (závažná)
Vysoké
40,0 a viac
Obezita 3. stupňa (ťažká)
Veľmi vysoké
Akú hodnotu WHR sme zistili u študentov 1. ročníka počas sledovaných rokoch vidíme
v grafe 2. V r. 2009 bola hodnota WHR 0,85, v r. 2010 mierne vyššia - 0,86 a v . 2011 a 2012
klesla na hodnotu 0,83 resp. 0,82. Zmeny počas sledovaných rokov považujeme za štatisticky
nevýznamné.
381
Graf 2 : WHR
WHR
0,87
0,86
0,86
0,85
0,85
0,84
0,83
0,83
WHR
0,82
0,82
0,81
0,8
2009
2010
2011
2012
ZÁVER
Zistené priemerné hodnoty indexu BMI študentov 1. ročníka v sledovaných rokoch
zodpovedali normám vekovej kategórie študentov VŠ. Avšak u viacerých jedincov v r. 2011
a 2012 sme zistili kritické hodnoty BMI 30 – tzn. obezity a následný predpoklad rizika
kardiovaskulárneho ochorenia. Zistené hodnoty WHR indexu sa pohybovali v norme
a nezaznamenali sme štatisticky významný rozdiel.
LITERATÚRA
CEPKOVÁ,A.: Hodnotenie postury vo vzťahu k motorickým a telesným ukazovateľom
študentov pri nástupe na VŠ. In: Telesná výchova, šport, výskum na univerzitách, Bratislava:
STU, 2011, s. 41-46. ISBN 978-80-227-3619-0
CEPKOVÁ,A.: Postura vo vzťahu k telesnému rozvoju študentov univerzity. In: Akademický
šport 2011, Zborník vedeckých prác SAUŠ, Bratislava:2011, s. ISBN 978-80-552-0696-7, s.
19-25.
KALINKOVÁ,M.,ŠUTKA,V.: Závislosť somatických a motorických ukazovateľov mužov
vodného póla ŠKP Košice. In: Telesná výchova, šport, výskum na univerzitách. Bratislava
STU: 2010, ISBN 978-80-227-343035, s. 101
PALOVIČOVÁ,J.: Názory a postoje študentiek telesnej výchovy na FHV UMB na
vyučovanie klasického aerobiku a Tae-boe. In: Telesná výchova a šport na vysokých školách
v SR, Nitra KTVŠ: 2001, s. 70-73, ISBN 80-7137-943-3
ŽIŠKA,J.: Porovnanie vybraných hodnôt funkčných testov študentov SjF STU Bratislava
hrajúcich friesbee a venujúcim sa kondičnému posilňovaniu. In: Optimalizácia zaťaženia
v telesnej výchove a športe. Bratislava: STU, 2010, s. 167-171, ISBN 978-80-227-3271-0
LONGITUDINAL ASSESSMENT OF THE STATE OF PHYSICAL DEVELOPMENT STUDENT
OF MECHANICAL ENGINEERING SLOVAK TECHNICAL UNIVERSITY STU BRATISLAVA
Jozef ŽÍDEK
Department of Physical Education and Sport, Faculty of
Mechanical Engineering, Slovak Technical University, Bratislava
382
SUMMARY Author in the paper presents the results of the physical state of development of
physical education student selection first year to years 2009-2012.
Key words: Body height and weight, BMI , WHR
383