Šešuloví škůdci na ozimé řepce - Výzkumný ústav pícninářský, spol

Šešuloví škůdci na ozimé řepce
Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko
Pod termínem šešuloví škůdci na ozimé řepce máme na mysli zejména krytonosce
šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorku kapustovou (Dasineura brassicae).
V podmínkách České republiky jsou to významní škůdci, kteří se podílí na snížení výnosu a
v řadě případů byli příčinou toho, že někteří pěstitelé přestali ozimou řepku pěstovat. Ozimá
řepka se však stále pěstuje ve velkém rozsahu. Sklizňová plocha byla v roce 2005 267 160 ha
a dá se přepokládat, že zasetá plocha ozimé řepky na rok 2006 bude mít obdobnou výměru.
Vysoká početnost šešulových škůdců je daná specifickými podmínkami pěstování řepky
olejky u nás. Jedná se o vysoké procento řepky v osevním postupu, pěstování řepky
v teplejších oblastech našeho státu, redukované zpracování půdy apod. V některých
evropských zemích (Polsko, Německo, Francie, Dánsko apod.) je jako hlavní škůdce ozimé
řepky stále veden blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) tak, jako v minulosti i u nás, ale řeší
problémy s jeho rezistencí k řadě insekticidním přípravkům. Registrovaná ochranná opatření
proti šešulovým škůdcům jsou u nás v některých letech nedostatečná, zejména za příznivého
průběhu povětrnostních podmínek k rozmnožování bejlomorky kapustové.
Obr. 1 Krytonosec šešulovým společně s blýskáčkem řepkovým v květu ozimé řepky
Krytonosce šešulového (obr. 1) nacházíme na řepce v období od nasazování květních
poupat do období tvorby šešulí. Je to nosatcovitý brouk, který přezimuje v půdě a po úživném
žíru samičky kladou vždy jedno vajíčko do jedné šešule. Vyvíjející se larva provádí žír na
semenech řepky po dobu asi čtyř až pěti týdnů. Po ukončení svého vývoje vykouše okrouhlý
otvor v šešuli, kterou posléze opustí. V půdě se kuklí a během asi 10 dní se líhnou brouci,
které zastihneme na různých brukvovitých rostlinách až do podzimu, kdy zalezou do půdy a
přezimují. Napadené šešule larvami krytonosce na první pohled nepoznáme, pouze při
roztržení šešule můžeme identifikovat larvu (obr. 2) či několik málo larev uvnitř, včetně
poškozeného semene. Pokud zjistíme ve stěně šešule okrouhlý otvor jedná se o napadenou
šešuli krytonoscem, ale již bez larvy, která ji opustila. Práh škodlivosti se hodnotí v období
žlutého květního poupěte až do období plného květu. Jeho hodnota je stanovena na jednoho
brouka na jednu rostlinu řepky.
Obr. 2. Larva krytonosce šešulového
Bejlomorka kapustová je drobný komárek, který však může mít i několik generací za
rok. Na ozimé řepce škodí první generace, v příznivých letech pro její vývoj i druhá generace,
která je mnohonásobně početnější než první. V těchto případech pak dochází vysokým
ztrátám na výnosu. Bejlomorka kapustová přezimuje v půdě ve stádiu kukly, na jaře se líhnou
komárci a samičky kladou vajíčka do šešulí. Na rozdíl od krytonosce šešulového klade jedna
samička větší množství vajíček do jedné šešule (16 až 20 vajíček) a pak v případě, že do jedné
šešule klade více samiček, nacházíme v šešuli vysoký počet larev (obr. 3). Larvy vysávají
stěny šešule nebo semena. Napadené šešule na rozdíl od napadených šešulí larvami
krytonosce mírně hálkovitě zduřují, žloutnou a předčasně se otevírají. Asi dva týdny od
nakladení vajíček jsou larvy dorostlé a po otevření šešule padají na zem, kde si mělce v půdě
(0,5 – 5 cm) vytváří kokon a posléze se kuklí. Na ozimé řepce škodí první, případně druhá
generace, na jarní řepce druhá a třetí generace a další generace se vyvíjejí v šešulích planě
rostoucích brukvovitých rostlin. Největší škody jsou způsobeny tím, že z otevřených šešulí
vypadává semeno. Doporučený práh škodlivosti lze obtížně stanovit a jeho hodnota je jedna
samičky bejlomorky na 4 rostliny řepky. Nejlépe se zjišťuje za slunečného a klidného počasí
v období, kdy se zdržuje v horním patře řepky a klade vajíčka, tj. v době od 10 do 15 hod.
Obr. 3. Larvy bejlomorky kapustové v šešuli řepky
V loňském roce byl na sledovaných lokalitách výskyt krytonosce šešulového nízký
(průměrně do 0,3 brouků na jednu rostlinu) a to odpovídalo i nízkému procentu napadených
šešulí. V neošetřené kontrole bylo zjištěno pouze 6,2 % šešulí napadených larvami
krytonosce, ošetřené varianty byly napadeny minimálně, v rozmezí od jednoho do 2 %, což
odpovídalo početnímu výskytu dospělců tohoto škůdce. Jako zásadnější škůdce se ukázala
opět bejlomorka kapustová, kdy na kontrolních neošetřených parcelách bylo procento
napadených šešulí vysoké – průměrně 41,7 % a na parcelách s jedním ošetřením přípravkem
Karate Zeon 5 CS v období plného květu (11. května) se snížilo napadení šešulí bejlomorkou
kapustovou na průměrných 15 %, což odpovídalo 64,1 % biologické účinnosti. Tato relativně
nižší účinnost proti napadení šešulí bejlomorkou byla daná tím, že bejlomorka kapustová se
v porostu řepky vyskytuje nepřetržitě po celou dobu po odkvétání a reziduální účinky jednoho
ošetření jsou nedostatečné. V současné době je již známé, že při silném napadení řepky
bejlomorkou je doporučený termín ochrany v období žlutého květního poupěte až do období
plného květu nedostatečný, protože nepostihuje napadení ozimé řepky druhou generací
bejlomorky, která způsobuje zásadní snížení výnosu řepky. Proto se ověřuje řada nových
účinných látek i různých termínů aplikace k regulaci šešulových škůdců na ozimé řepce (obr.
4). Testují se insekticidní přípravky samostatně nebo i v kombinaci, aby se prodloužilo
reziduální působení na škůdce. Druhá cesta jsou dvě ošetření a to první ošetření v období
tvorby první mladých šešulí a druhé ošetření v době odkvétání, kdy za příznivých podmínek
se ve vyšší početnosti objevují bejlomorky druhé generace. Z pokusů v loňském roce lze
dokladovat, že jedno ošetření v období plného květu snížilo ve srovnání s neošetřenou
variantou počet larev bejlomorky v šešulích řepky. V neošetřené kontrole byl průměrný počet
larev u hodnocených šešulí 16, při použití insekticidního přípravku 2,5 x nižší a při kombinaci
přípravků byl zjištěn minimální výskyt larev. Ošetření v dokvétajícím porostu bylo ve
srovnání s ošetřením v plném květu účinnější. Při aplikaci samostatného přípravku či
v kombinaci byla účinnost na poškození šešulí bejlomorkou kapustové 68 % až 76,5 %. Pro
zajištění vyšší účinnosti proti bejlomorce by bylo asi dvojí ošetření nejefektivnější, protože
postihne škůdce v širším záběru a bude chránit řepky i proti bejlomorce druhé generace.
Účinnost kombinací přípravků proti šešulovým škůdcům spočívá v tom, že insekticidy ze
skupiny neonikotionidů působí kontaktně i požerově a mají delší reziduální účinnost ve
srovnání s pyrethroidy. Spolu s přípravky ze skupiny pyrethroidů pak mají rychlý a účinný
zásah proti škůdcům.
V současné době jsou registrovány do ozimé řepky k regulaci krytonosce šešulového a
bejlomorky kapustové následující přípravky: Vaztak 10 EC/SC v dávce 0,1 l/ha, Decis EW 50
v dávce 0,125 l/ha až 0,15 l/ha, Decis Flow 2,5 v dávce 0,3 l/ha, Karate Zeon 5 CS v dávce
0,15 l/ha, Zolone 35 EC v dávce 3 l/ha a Calypso 480 SC v dávce 0,15 – 0,2 l/ha. Z dalších
přípravků registrovaných do řepky jsou to Talstar 10 EC v dávce 0,1 l/ha, Mospilan 20 SP
v dávce 80 až 100 g/ha, Cyper 10 EM a Alimetrin 10 EM v dávkách 0,2 l/ha a Fury 10 EW
v dávce 0,075 l/ha. Jsou to přípravky, které nejsou registrované proti šešulovým škůdcům, ale
v praxi jsou některé z nich využívané. Jedná se o ty přípravky, které jsou registrované proti
blýskačkovi řepkovému a v době aplikace na začátku květu lze postihnout i první nálety
krytonosce šešulového.
Obr. 4. Pokusná lokalita při ověřování insekticidních přípravků proti šešulovým škůdcům
Závěr
Šešuloví škůdci jsou jedni z velmi významných škůdců ozimé řepky, zejména
bejlomorka kapustová. Jednou z cest pro jejich regulaci v porostech je aplikace insekticidních
přípravků. Současně doporučovaný termín ošetření je z pohledu snížení početnosti
bejlomorky kapustové nedostatečný. Zvýšení účinnosti jedné aplikace insekticidů se řeší
kombinací přípravků, které zaručí delší reziduální působení. Domníváme se však, že pro
dosažení velmi dobré účinnosti i proti případné druhé generaci bejlomorky jsou dvě ošetření,
tj. v období žlutých květních poupat až plného květu a pak v období dokvétání, podle
skutečného napadení v jednotlivých letech pěstování. Proti krytonosci šešulovému bude
dostatečné jedno ošetření při jeho významném výskytu v prvním termínu aplikace.
Zemědělská praxe si však budeme muset počkat na výsledky dalších pokusů a případné
registrace nových účinných přípravků. Zatím lze využívat pouze registrované přípravky.