Modul 5

Transkript

Modul 5
Metodika hodnocení účinnosti podpory
jazykové gramotnosti – vzdělávací program
Modul 5
Modul 5 – Metodika hodnocení účinnosti podpory jazykové gramotnosti
Modul 5 představuje základní postupy a způsoby nově nastaveného sledování jazykové
gramotnosti Českou školní inspekcí. Seznamuje s možnostmi využití tohoto hodnocení
školami v rámci jejich vlastního hodnocení a nastiňuje možnosti a formy podpory škol
a školských zařízení v České republice.
Klíčová slova modulu
způsoby sledování – podpora škol
Inspekční postup pro sledování jazykové gramotnosti
Pro sledování jazykové gramotnosti bude využit následující obecný postup:
 Mapování aktuálního stavu a situace rozvoje jazykové gramotnosti (pozorování, sběr
dat a informací), získávání podkladů
 Ověřování (pozorování, pohovor, rozbor doložených materiálů, dat a informací)
 Posouzení aktuálního stavu (zpětná vazba), doporučení a podpora dalšího rozvoje
Pro tento postup budou využity vytvořené inspekční nástroje, dostupné dokumenty
a materiály školy a další získaná data a informace.
Vlastní postup lze rozdělit na 3 části:
1. Před inspekcí:
 ČŠI využije před vstupem do školy vlastní systém pro elektronický sběr některých
vstupních dat (vytvořené elektronické inspekční nástroje), které poslouží před
výkonem inspekční činnosti na místě k základnímu mapování aktuálního stavu
a situace ve škole a při vlastní inspekční činnosti ve škole budou na místě výběrově
ověřeny.
 ČŠI si může vyžádat některé dokumenty školy, resp. použít veřejně přístupné
dokumenty školy, jež škola běžně poskytuje, případně zařadit dle potřeby i další
vlastní nástroje pro ověřování.
 Před inspekční činností škola dostane k vyplnění předinspekční dotazník pro ředitele
a pro učitele cizích jazyků. Vyplněné dotazníky škola odešle v požadovaném termínu
ČŠI.
 Inspektoři se budou v rámci přípravy na inspekční činnost zaměřovat zejména na
studium podmínek, které škola vytváří pro výuku cizích jazyků (nabídka jazyků,
personální zabezpečení výuky apod.).
1/4
Modul 5
Metodika hodnocení účinnosti podpory
jazykové gramotnosti – vzdělávací program
2. V průběhu inspekce:
 Vlastní inspekční činnost ve škole bude navazovat na studium zaslaných
předinspekčních nástrojů včetně nástrojů určených pro statický sběr dat.
 Při vlastní inspekční činnosti budou mít inspektoři k dispozici vlastní dotazník
obsahující vybrané indikátory pro hodnocení výuky/školy.
 Inspektoři se budou výraznou měrou zajímat o inspirativní podněty vycházející z dané
školy a následně je budou moci použít (po odsouhlasení školou) jako příklady
inspirativní praxe ostatním školám.
 Při inspekční činnosti inspektoři posoudí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání
v cizích jazycích.
 V návaznosti na hospitace ve výuce budou inspektoři vést pohospitační rozhovory
s učiteli zaměřené zejména na rozvoj komunikačních kompetencí žáků, na sledování
činnosti žáků ve výuce a na sledování jejich individuálního pokroku, na vytváření
pozitivní atmosféry potřebné pro rozvoj jazykové gramotnosti u žáků a motivace žáků
pro učení se cizím jazykům obecně apod.
 Získaná data a získané poznatky inspektoři následně prodiskutují s vedením školy
a vypracují inspekční zprávu obsahující kromě hodnocení výuky/školy též doporučení
pro další rozvoj, příp. pro odstranění zjištěných nedostatků.
Příslušné inspekční nástroje jsou v přílohách 4/1, 4/2, 4/3, 4/4.
3. Po inspekci:
 Získaná data a informace vztahující se k jazykové gramotnosti inspektoři zpracují
a vyhodnotí.
 Inspektoři vypracují inspekční zprávu, v níž zejména popíšou aktuální situaci
v jazykové výuce na škole, zhodnotí ji a navrhnou případná doporučení pro další
rozvoj, vyzdvihnou příklady dobré, resp. inspirativní praxe.
 S inspekční zprávou seznámí vedení školy.
 Nabídnou škole možnost zveřejnění příkladů dobré praxe na internetových stránkách
ČŠI, resp. v elektronickém systému ČŠI InspIS.
Specifika sledování jazykové gramotnosti
Jazykovou gramotnost v cizích jazycích lze sledovat:
a) v předškolním vzdělávání v případě, že cizí jazyk je v ŠVP stanoven jako jeho
povinná součást,
b) na základních a středních školách v oborech vzdělání, pro něž RVP, resp. také ŠVP,
stanoví výuku cizího jazyka/cizích jazyků jako povinnou,
c) v pomaturitních specializačních kurzech podle § 114 školského zákona.
Ve vztahu k předškolnímu vzdělávání jsou indikátory pro jazykovou gramotnost uváděny
pouze fakultativně.
Je také třeba mít na paměti, že při naplňování některých indikátorů (materiální, personální
podmínky) mohou být některé školy zvýhodněny před jinými, a to z důvodu současné praxe
2/4
Modul 5
Metodika hodnocení účinnosti podpory
jazykové gramotnosti – vzdělávací program
financování škol podle počtu žáků (velké školy ve městech versus malé školy na venkově).
Tyto podmínky mohou mít vliv např. na počet žáků ve skupině, rozmanitost nabídky prvního
cizího jazyka, šíři nabídky dalšího cizího jazyka, existenci a vybavenost jazykových učeben,
přítomnost rodilého mluvčího ve škole apod. Nicméně expertní tým má za to, že záleží
především na vůli ředitele a učitelů, jejich schopnosti zapojit žáky do projektů, soutěží,
výměnných pobytů, zajistit částečnou výuku rodilým mluvčím apod.
Sledování jazykové gramotnosti v sobě zahrnuje sledování výuky různých ve škole
nabízených cizích jazyků. Z hlediska oborově didaktického lze konstatovat, že základní
principy výuky (viz popis aktuálně platných přístupů k výuce cizích jazyků uvedených
v modulu 2) jsou všem jazykům společné, přesto se ale v dílčích aspektech odlišují. Je nutno
rozlišovat mezi výukou prvního a druhého cizího jazyka, přičemž první cizí jazyk zakládá
kompetenci k učení se cizím jazykům, rozvíjí jazykové povědomí (language awareness)
a interkulturní kompetenci žáků.
Aktivní znalost cizích jazyků je v současné době nezbytná jak z hlediska globálního, neboť
přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože
usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž zvyšuje šance
na dobré profesní uplatnění, umožňuje vyšší mobilitu žáka a jeho rychlejší orientaci ve
společnosti. Výuka cizích jazyků musí odrážet právě tyto potřeby.
Možnosti metodické podpory školám
V současné době se učitelům cizích jazyků nabízí široká škála kurzů, přednášek, workshopů,
projektů, stáží a studijních pobytů, díky nimž si mohou nejen prohloubit své jazykové,
didaktické a metodické kompetence, ale také si vyměnit cenné zkušenosti se svými kolegy.
Expertní tým doporučuje sledovat aktivity a nabídky jednotlivých jazykových institutů
(Britská rada, Goethe-Institut, Rakouský institut, Francouzský institut a aliance atd.), nabídku
seminářů a kurzů Národního institutu pro další vzdělávání atd. Současně lze s úspěchem
využít nejrůznějších webových stránek, ať už nakladatelství vydávajících učebnice cizích
jazyků, vysokých škol realizujících učitelské vzdělávání pro učitele cizích jazyků, jazykových
institutů a velvyslanectví, NIDV, NÚV či stránek autentických ve vyučovaném cizím jazyce.
Metodickou podporu poskytuje i ČŠI. Inspiraci pro zvýšení kvality výuky cizích jazyků lze
například čerpat z příkladů dobré, resp. inspirativní praxe, které budou postupně uváděny na
webových stránkách ČŠI či v elektronickém systému ČŠI InspIS.
Pro snazší orientaci v odborné literatuře navrhl expertní tým výběrově některé publikace,
které odrážejí aktuální stav poznání v oblasti výuky cizích jazyků.
Literatura doporučená k modulu
Allwright, D., & J. Hanks (2009). The Developing Language Learning: An Introduction to
Exploratory Practice. Basingstoke: Palgrave MacMillan.
Fandrych, C., Hufeisen, B., Krumm, H. J., & C. Riemer (Hrsg.). Deutsch als Fremdund Zweitsprache. Berlin/ New York: De Gruyter.
Fritz, T., & Faistauer, R. (2008). Prinzipien eines Sprachunterrichts. In : E. Bogenreiter-Feigl
(Eds.), ¿Paradigmenwechsel? Sprachenlernen im 21. Jahrhundert: Szenarios – Anforderungen
– Profile – Ausbildung (pp. 125–133). Wien: Verband Österreichischer Volkshochschulen.
Funk, H. (2010). Methodische Konzepte für den Deutsch als Fremdsprache – Unterricht. In
C. Fandrych, B. Hufeisen, H.-J. Krumm, & C. Riemer (Eds.), Deutsch als Fremd- und
Zweitsprache (pp. 939–951). Berlin, New York: De Gruyter.
3/4
Modul 5
Metodika hodnocení účinnosti podpory
jazykové gramotnosti – vzdělávací program
Gass, S., & L. Selinker (2008). Second Language Acquisition: An Introductory Course. New
York, NY: Routledge.Helmke, A. (2014). Unterrichtsqualität und Lehrerprofessionalität.
Diagnose, Evaluation und Verbesserung des Unterrichts. Seelze: Klett-Kallmeyer.
Hallet, W., & F. G. Königs (2010) (Hrsg.). Handbuch Fremdsprachendidaktik Seelze-Velber:
Klett/ Kallmeyer – Friedrich Verlag.
Choděra, R., & L. Ries (1999). Výuka cizích jazyků na prahu nového století. Ostrava:
Ostravská univerzita.
Choděra, R. et al. (2000). Výuka cizích jazyků na prahu nového století. Ostrava: Ostravská
univerzita.
Janíková, V. (2013). Mnohojazyčnost a didaktika cizích jazyků. Brno: Masarykova
univerzita: Muni Press.
Janíková, V., Hanušová, S., Grenarová, R., & Kyloušková, H. (2013). Výuka cizích jazyků
v inkluzivní třídě. Brno: MSD.
Kollárová, E. (2008). Hovory so sebou a s vami o „Vstrečach s Rossijej“. Bratislava:
Metodicko-pedagogické centrum Bratislava.
Kumaravadivelu, B. (2005). Understanding Language Teaching. From Method to
Postmethod. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, Inc.
Lightbown, P. M., & N. Spada (2006). How Languages Are Learned (3rd ed.). Oxford, New
York: Oxford University Press.
Lojová, G., & K. Vlčková (2011). Styly a strategie učení ve výuce cizích jazyků. Praha:
Portál.
Meißner, F. J., & Reinfried, M. (Eds.). (2001). Bausteine für einen neokommunikativen
Französischunterricht: Lernerzentrierung, Ganzheitlichkeit, Handlungsorientierung,
Interkulturalität, Mehrsprachigkeit: Akten der Sektion 13 auf dem 1. Frankoromanistentag in
Mainz 23. - 26. 9. 1998. Tübingen: Narr.
Meyer, H. (2004). Was ist guter Unterricht? Berlin: Cornelsen Verlag.
Mothejzíková, J. (1995). Výuka cizím jazykům na sklonku tisíciletí. Cizí jazyky, 38(5–6),
170–183.
Piepho, H. E. (1990). Kommunikativer DaF-Unterricht heute: Überlegungen zum Einstieg in
die "postkommunikative Epoche". Deutsch lernen 1990/2, 122–142.
Píšová, M., Kostková, K., Janík, T., Doulík, P., Hajdušková, L., Knecht, P., Lukavský, J.,
Najvar, P., Najvarová, V., Maňák, J., Pavlas, T., Slavík, J., Spurná, M., Stehlíková, N., Škoda,
J., & Vlček, P. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích. Případové studie tvorby kurikula,
výzkumná zpráva. Praha, VÚP.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (verze platná od 1. 9. 2013). Praha:
MŠMT, 2013.
Richards, J. C., & T.S. Rodgers (2001). Approaches and Methods in Language Teaching.
Cambridge: Cambridge University Press.
Společný evropský referenční rámec pro jazyky. (2002). Olomouc: Univerzita Palackého
v Olomouci.
Weskamp, R. (2005). Fachdidaktik: Grundlagen und Konzepte. Berlin: Cornelsen.
4/4

Podobné dokumenty

- Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka

- Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka ● Ryndová: Brali autoři v potaz i jiné jazyky, jejich specifičnost? ● Vojtková: Bohužel ne, vše je pro angličtinu, vaši studenti jsou v situaci druhého jazyka, naši studenti mají cizí jazyk jako c...

Více

zde - Hotelová škola Brno

zde - Hotelová škola Brno Choděra, R. (2006). Didaktika cizích jazyků: Úvod do vědního oboru. Praha: Academia. Janík, T. (2009). Oborové a předmětové didaktiky. In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie (pp. 656-660). Pr...

Více

Literatúra zakúpená z projektu LUZK (fond SlPK pri SPU v Nitre)

Literatúra zakúpená z projektu LUZK (fond SlPK pri SPU v Nitre) Breden, Melanie Fremdsprachen und Erlebnispädagogik Grammar for English language teachers Parrott, Martin Hörtraining für die Mittelstufe HTML, XHTML a CSS Schafer, Steven M. Chci být úspěšný Cante...

Více

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v (T) Výraz "místo snižování" znamená přesně určené místo, kde se provádí snižování konvenční výzbroje a techniky omezované Smlouvou v souladu s článkem VIII. (U) Výraz "snižovací povinnost" znamená ...

Více