Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko

Transkript

Koncepce rozvoje
cestovního ruchu
v Geoparku Ralsko
„Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze
zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“
Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko.
Zadavatel: Geopark Ralsko o.p.s., Kuřívody 701, 471 24 Ralsko, IČ: 01834410
Zpracováno v rámci projektu „Realizace rozvojových aktivit v obcích regionu Geopark Ralsko“
podpořeného ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj.
Ralsko 2015.
Zpracovatelský tým: RNDr. Jaroslava Formanová, Mgr. Lenka Mrázová, Ing. Petra Černoušková,
Karolína Koutenská DiS.
Zpracováno na základě aktualizace Koncepce rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Podralsko
z roku 2006, jejímž zpracovatelem byla ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol. s.r.o.
Koncepce rozvoje
cestovního ruchu
v Geoparku Ralsko
Analytická část
1. Úvod
Odvětví cestovního ruchu stále sílí a stává se nepostradatelným faktorem rozvoje ekonomiky.
Zpravidla vychází z přírodních a historických předpokladů území a ovlivňuje hospodářské i
sociální zázemí místních obyvatel.
Pro hospodářský rozvoj oblasti je významný domácí a incomingový, neboli příjezdový cestovní
ruch. Jeho rozvojem se nepřímo podporuje zejména malé a střední podnikání, čímž je podpořen
růst zaměstnanosti a zvyšování životní úrovně obyvatel. Podpora CR má tedy multiplikační účinky
na rozvoj celé oblasti.
Významnost odvětví cestovního ruchu v regionu Podralsko začíná postupně narůstat. Potenciál
rozvoje si uvědomuje jak veřejná, tak soukromá sféra. Tato skutečnost vedla město Mimoň k
iniciaci projektu „Zřízení stabilního pracoviště služeb cestovního ruchu pro Mikroregion
Podralsko“, jehož součástí bylo mj. zpracování „Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu
Podralsko“ v roce 2006. Hlavním cílem Koncepce bylo napomoci vytvořit takové podmínky,
které by podpořily rozvoj CR z pohledu zvýšení návštěvnosti regionu, prodloužení pobytu
návštěvníků a turistů na území a zvýšení využívání poskytovaných základních a doplňkových
služeb souvisejících více či méně s CR.
Aktualizace Koncepce rozvoje cestovního ruchu v region Podralsko vznikla především z důvodů
zásadních změn pro potenciál cestovního ruchu: v roce 2013 vznikl Geopark Ralsko, který má
status kandidátského geoparku v ČR, a na podzim roku 2014 byla vyhlášena CHKO KokořínskoMáchův kraj. Tyto skutečnosti zásadně ovlivňují podobu a řízení cestovního ruchu v oblasti a cílem
této koncepce je reagovat na tyto skutečnosti a začlenit je do analytické i návrhové části.
Aktualizovaná koncepce se soustředí na oblast Geoparku Ralsko, který leží v oblasti bývalého
vojenského prostoru Ralsko.
Analytická část Koncepce mapuje Geopark Ralsko z různých „úhlů pohledu“ za účelem
objektivního posouzení stávající situace v oblasti CR a stanovení možností dalšího rozvoje.
Součástí první etapy zpracování Koncepce je analýza dostupné nabídky CR na území Geoparku
Ralsko, stávající poptávky po produktech cestovního ruchu, úrovně organizace a řízení CR a
marketingových aktivit. Závěrečnými kapitoly jsou analýza pozitiv a negativ a problémová
analýza, které shrnují zjištěné skutečnosti a jsou podkladem pro zpracování druhé, návrhové části
Koncepce.
Aktualizace byla zpracována na základě dokumentu Koncepce rozvoje cestovního ruchu v region
Podralsko z roku 2006, z něhož byly převzaty části obecné nebo týkající se území Geoparku Ralsko.
Analytická část je zpracována jednak s pomocí dostupných statistických či koncepčních
materiálů a dotazníkového šetření a jednak prostřednictvím osobních konzultací s
významnými subjekty CR z řad veřejné i soukromé sféry.
.
4
2. Vymezení území,
cestovního ruchu
základní podmínky
pro rozvoj
2.1 Vymezení území
Geopark Ralsko patří do regionu Podralsko, který je vymezen celkem 23 obcemi náležícími z 83 %
do okresu Česká Lípa, ze 13 % do okresu Mladá Boleslav a ze 4 % do okresu Liberec. Z
hlediska krajského členění patří většina obcí do Libereckého kraje, tři obce do Středočeského
kraje.
Území geoparku zahrnuje následující katastry: Ralsko (celé území), Doksy (část), Hamr na Jezeře
(část). Na jihozápadě je omezeno silnicí Okna – Doksy – Jestřebí, na severu silnicí Hamr n. J. –
Osečná.
V okolí Geoparku Ralsko leží obce, které jsou nástupními místy z pohledu návštěvníků. S jejich
potenciálem pro cestovní ruch tato koncepce také pracuje, ačkoli tyto obce nepatří přímo do
geoparku: Noviny pod Ralskem, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře, Osečná, Lázně
Kunratice, Bělá pod Bezdězem, Bezděz.
Tabulka1 Základní charakteristiky obcí v geoparku Ralsko nebo jeho okolí
Správní obvod
obcí s
Obec
Kraj
Okres
rozšířenou
působností
Bělá pod
Bezdězem
Počet
obyvatel
Výměra v
ha
Středočeský
Mladá
Boleslav
Mladá
Boleslav
4 840
6 320
Bezděz
Doksy
Hamr na Jezeře
Mimoň
Noviny pod
Ralskem
Liberecký
Liberecký
Liberecký
Liberecký
Liberecký
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
Česká Lípa
309
5 204
406
6 532
292
2 399
7 493
1 767
1 548
1 017
Osečná
Ralsko
Stráž pod
Ralskem
Liberecký
Liberecký
Liberecký
Liberec
Česká Lípa
Česká Lípa
Liberec
Česká Lípa
Česká Lípa
1 082
2 073
4 057
2 806
17 023
2 158
Zdroj: Český statistický úřad
Základní charakteristiky uvedené v tabulce 1 vypovídají o nízké hustotě obyvatel, zejména
v obci Ralsko, Bezděz. Tento jev vyplývá zejména z historických událostí (viz dále) a
velikostních charakteristik obcí. Nejrozsáhlejší část území zaujímá obec Ralsko rozkládající se
na 17 tis. ha.
.
5
Z pohledu cestovního ruchu byl Liberecký kraj rozčleněn do čtyř turistických oblastí. Dle tohoto
rozčlenění náleží Geopark Ralsko do turistické oblasti Českolipsko. Následující tabulka uvádí
detailnější turistickou regionalizaci sledovaného území.
Zdroj: http://www.kraj-lbc.cz/public/kultura/rajonizace_unor_19_3_2008_200_b718b9323f.jpg
.
6
2.2 Základní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu
Kapitola „Základní podmínky pro rozvoj CR“ popisuje Geopark Ralsko z hlediska historických
aspektů, základních sociálně-ekonomických, fyzicko-geografických a demografických charakteristik,
odvětvové struktury, dopravní dostupnosti území a omezujících faktorů CR.
2.2.1 Vliv historických událostí na region
Území regionu Podralsko je značně ovlivněno historickými událostmi. Velkou část oblasti
zaujímal vojenský výcvikový prostor, který byl v roce 1949 vymezen zákonem Československé
republiky. V období 1968 až 1989 bylo území využíváno Sovětskou armádou a v letech 1989 ž
1991 probíhal její odsun. Vojenský prostor se skládal z několika dílčích celků (jaderný polygon v
Jablonečku, letiště v Hradčanech, tanková střelnice v Židlově, střelnice v Bělé atd.), centrálním
místem byly Kuřivody.
Kromě toho od konce šedesátých let 20. století začala probíhat těžba uranu v okolí Stráže pod
Ralskem. Uvedené skutečnosti byly důvodem izolace celého území. Uranového hornictví mělo velký
vliv na dříve rekreační oblast Strážska (Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře), která byla po
dlouhou dobu znepřístupněna turistice. V současné době se ztráta povědomí o oblasti jako
destinaci CR pomalu obnovuje. Důsledkem historických událostí je ovšem také negativní
renomé Strážska a Mimoňska spojené s obavou o ochranu zdraví a bezpečnost (radioaktivita,
munice). Jedním z řešení může být realizace marketingových aktivit, které by ozřejmily skutečnost
a snížili tím neopodstatněné obavy potenciálních návštěvníků.
Historické aspekty způsobily zánik mnoha obcí na území vojenského prostoru. V současné
době je uvedená oblast opuštěným územím s částečně zdevastovanou krajinou, která teprve
začíná postupně regenerovat. Od devadesátých let 20. století prochází region řadou rozsáhlých
sanačních prací. Historický vývoj oblasti je příčinou i poměrně velkého počtu tzv. brownfields,
tedy nevyužívaných (deprimujících) objektů.
Vzhledem k tomu, že oblast byla po řadu let veřejnosti nepřístupná, je zde území bohaté na
přírodní bohatství (kromě zdevastovaných lokalit intenzivně využívaných vojsky). Nachází se tu
řada přírodně cenných lokalit. Jedná se zejména o přírodní rezervace, např. Ralsko, Hadčanské
rybníky či Břehyni-Pecopola.
S historickými aspekty do jisté míry souvisí i současný „nehezký“ vzhled měst a sídel obecně.
Zejména oblast Strážska je zatížena řadou technologických objektů, jejichž přítomnost není
běžnému návštěvníkovi zřejmá. Toto ovlivňuje celkový dojem z návštěvy oblasti. Nelze to
ovšem brát pouze jako „negativum“. Objekty mohou být potenciálem pro vznik místních atraktivit
(naučné stezky, expozice apod.). Předpokladem je dostatečná informovanost pracovníků
informačních středisek o stávajících objektech.
2.2.2 Sociálně ekonomické a demografické charakteristiky
I když je nyní region označován za významný potenciál rozvoje Libereckého kraje, je území bývalého
vojenského prostoru v současné době zařazeno mezi hospodářsky slabé oblasti (HSO)
charakteristické vysokou mírou nezaměstnanosti, nízkou intenzitou podnikatelských aktivit, nízkou
.
7
daňovou výtěžností, nízkou hustotou osídlení, zánikem zemědělské velkovýroby a poválečným
odsunem obyvatelstva. Zatím bezúspěšně skončily pokusy najít vhodné investory s reálnými
podnikatelskými záměry na využití bývalých vojenských letišť. Problémem je především potřeba
odstranění staré ekologické zátěže způsobené pobytem sovětské armády. Zásadní rekonstrukcí
bude muset projít většina stávajících objektů.
Problematickou záležitostí velké části Mikroregionu Podralska, včetně Geoparku Ralsko, je zejména
nízká podnikatelská aktivita v CR a nedostatek kapitálu pro rozvoj služeb navazujících na CR.
V souvislosti s tvorbou nového Programu rozvoje kraje na období 2014-2020 bylo provedeno na
základě dostupných statistických dat (únor 2014) aktuální vymezení sedmi hospodářsky slabých
oblastí: Cvikovsko, Frýdlantsko, Jihozápadní Českolipsko, Jilemnicko, Mimoňsko, Podještědí a
Semilsko.
Metodika vymezení:
Jako základní územní jednotka byly zvoleny tzv. generelové jednotky, který je v Libereckém kraji
celkem 61. Tyto generelové jednotky byly mezi sebou porovnávány na základě následujících 11
ukazatelů:
1.
intenzita bytové výstavby
2.
index vzdělanosti
3.
index ekonomického zatížení
4.
počet pracovních příležitostí
5.
registrovaná nezaměstnanost
6.
intenzita podnikatelské aktivity
7.
daňové příjmy
8.
hustota zalidnění
9.
dopravní obslužnost
10.
technická infrastruktura
11.
občanská vybavenost
Výsledné vymezení:
Na základě hodnocení výše uvedených ukazatelů byly generolové jednotky rozděleny do 3 skupin:
 hospodářsky podprůměrné oblasti - patří sem všechny jednotky s výslednou hodnotou nižší, než
je průměrná hodnota za Liberecký kraj (méně než 10 000 bodů)
 hospodářsky slabé oblasti - patří sem všechny jednotky s výslednou hodnotou nižší než 9 200
bodů
 ostatní oblasti - patří sem všechny jednotky s výslednou hodnotou vyšší než je průměrná hodnota
za Liberecký kraj (nad 10 000 bodů)
HSO Mimoňsko se dělí na 1. Mimoň, 2. Ralsko, a 3. Zákupy. Do hospodářsky slabých oblastí
Libereckého kraje je na základě zvolené metodiky zařazeno 79 obcí představujících 19 %
obyvatelstva a 42 % rozlohy kraje. Hospodářsky podprůměrné oblasti zahrnují 144 obcí, 34 %
.
8
obyvatelstva a 64 % rozlohy Libereckého kraje.
Umístění jednotlivých sledovaných obcí v celkovém vyhodnocení generelových jednotek (celkový
počet 61 generelových jednotek):
 Ralsko, nachází se na 53. místě
 Doksy, nachází se na 54. místě
 Mimoň, nachází se na 42. místě (sledované obce: Brniště, Mimoň, Noviny p. R.,
Pertoltice p. R., Velký Valtinov),
 Osečná, nachází se na 33. místě
 Stráž pod Ralskem, nachází se na 25. místě a patří již do hospodářsky podprůměrných
oblastí
Celkové vyhodnocení: všechny obce Geoparku Ralsko patří k hospodářsky slabým či
podprůměrným oblastem, což zásadně ovlivňuje i rozvoj podnikatelských aktivit ve služnách
v oblasti cestovního ruchu.
Potenciální plochy pro podnikatelské aktivity jsou soustředěny především v Kuřívodech (oblast
bývalých vojenských objektů a jejich okolí) a v okolí bývalého vojenského letiště Hradčany.
Pouze 4 % z celkového počtu domů a bytů Libereckého kraje se nachází v HSO Podralsko. Tato
.
9
situace je ovlivněna nízkou hustotou osídlení způsobenou zejména velkou rozlohou obce Ralsko.
Na území Podralska se nachází velké množství malých sídel, přičemž zástavba v jednotlivých
obcích je nesouvislá. Zejména obec Ralsko vykazuje značnou vzdálenost jednotlivých sídelních
jednotek. Tento stav přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provoz dopravní a
technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti apod.
Převážná část území, zejména tedy obce spadající pod hospodářky slabé oblasti, vykazuje
vysokou míru nezaměstnanosti. Hlavním důvodem je nedostatek pracovních příležitostí.
V současné době je v Ralsku 37 firem a 254 živností. Přesto je nabídka volných pracovních míst
nedostačující. Nezaměstnanost zde sahá ke 25 %. K významnému snížení nezaměstnanosti by měla
přispět firma KV Final, která v listopadu 2014 položila základní kámen nové výrobny v Kuřívodech a
dokončení je v plánu v letošním roce (2015). Firma se specializuje na výrobu kovových dílů pro
automobilový průmysl a zaměstná v budoucnu až 300 lidí.
Vzdělanostní struktura obyvatel Podralska není příznivá. V oblasti je zaznamenáno vysoké
zastoupení obyvatel se základním vzděláním a vyučených ve srovnání s vyšším stupněm
vzdělání. Vzdělanostní struktura obyvatel je důležitým předpokladem rozvoje území, zejména
z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce a rozhodování investorů o působení v oblasti.
Příznivějších hodnot doznává věková struktura, přičemž v některých obcích začíná být problémem
stárnutí populace, stagnace či úbytek obyvatel.
Jak již je výše uvedeno, historické události ovlivnily sídelní strukturu oblasti i socioekonomické
charakteristiky. Území (zejména Strážsko) získalo průmyslový charakter, s čímž úzce souvisí i
socioekonomické a pracovní návyky lidí. Toto je důvodem, proč stávající demografické složení
obyvatel neklade na rozvoj CR takový důraz a nevidí v něm takový zdroj hospodářského rozvoje
regionu, jakým by CR mohl být.
2.2.3 Odvětvová struktura
Z hlediska komplexního hodnocení je zde sice rozsah průmyslových a dalších produkčních
kapacit nižší, ovšem velký potenciál se začíná rýsovat v oblasti cestovního ruchu. Důvodem je
přítomnost přírodních hodnot a unikátní charakter krajiny. Předpokladem rozvoje CR je ale
dobudování základní i doprovodné infrastruktury CR (viz dále).
Oblast Dokeska se vyznačuje rozvojem malého a středního podnikání zaměřeného zejména na
výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby (zejména pro CR).
Vymezená podoblast Mimoňsko má rozvinutý průmysl především v Mimoni, a to textilní
(MITOP), kovovýrobu (Renocar), dřevozpracující (Český nábytek), likvidace odpadů a další. Potenciál
pro průmyslovou výrobu představuje bývalý vojenský prostor - např. průmyslová zóna
Kuřívody, kde od roku 2015 již působí firma KV Final s.r.o. zaměřená na automobilový průmysl.
V oblasti Strážska dominuje především uranový průmysl (Diamo, státní podnik), dále zde působí
automobilový (Johnson Controls Stráž pod Ralskem) či sklářský průmysl (Pilkington). Dále jsou zde
zastoupeny firmy MEGA s.r.o (poskytující kvalitní technologie a komplexní služby v oblastech čištění
vod, povrchových úprav materiálů a ekologie), MemBrain (zaměřená na výzkum a inovační aktivity
.
10
v oblasti membránových procesů) a GA profiplast (práce v oblasti technologických celků z plastů).
Oblast CR zde zastupuje zejména příspěvková organizace PANDA SPORT, která spravuje kulturní a
sportovní zařízení ve Stráži pod Ralskem.
Struktura podnikatelských subjektů na území geoparku
Počet subjektů dle typu podnikatelské činnosti k 31. 12. 2015
Počet podnikatelských subjektů celkem
zemědělství, lesnictví, rybářství
průmysl celkem
stavebnictví
velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových
vozidel
doprava a skladování
ubytování, stravování a pohostinství
informační a komunikační činnosti
peněžnictví a pojišťovnictví
činnosti v oblasti nemovitostí
profesní, vědecké a technické činnosti
administrativní a podpůrné činnosti
veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
vzdělávání
zdravotní a sociální péče
kulturní, zábavní a rekreační činnosti
ostatní činnosti
nezjištěno
Doksy
Ralsko
1276
74
151
127
274
Hamr na
Jezeře
102
10
14
15
19
32
207
10
39
63
106
15
5
29
16
33
95
0
3
10
0
7
3
5
2
1
1
1
2
9
0
12
29
1
12
8
17
5
1
4
1
6
26
0
272
44
32
32
42
2.2.4 Dopravní dostupnost území
Hustota dopravní sítě na území Geoparku Ralsko je velice nízká, zejména v případě silnic I. třídy.
Územím prochází pouze silnice první třídy číslo I/38 vedoucí přes obce Bezděz, Okna a
Doksy. Nízkou hustotu vykazují též silnice druhé třídy, jejichž koncentrace je nejvyšší v
Mimoni. Silnice III. třídy mají nízkou hustotu především na vymezeném území „Mimoňska“, kde se
nachází rozlehlá obec Ralsko. Pro rozvoj oblasti bude zapotřebí realizovat vyhovující propojení
Kuřívod a Osečné z důvodu propojení prostoru Podralska a Podještědí.
.
11
Dopravní síť na území Mikroregionu Podralsko
Zdroj: Mapový server CRR, T-MAPY, spol. s r.o.
Technický stav silnic je špatný, zejména silnic třetí třídy a místních komunikací. Vykazují řadu
dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého
poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada
úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci.
Mezi nejvíce zatížené dopravní úseky se řadí spojení Zákupy – Mimoň a Jablonné v Podještědí –
Stráž pod Ralskem. Vysokou dopravní intenzitu zaznamenává též centrum města Mimoně.
Dostupnost území železniční dopravou je omezená. Spojení je příznivé pouze na Dokesku a
Mimoňsku. Železniční trať propojuje Českou Lípu a Doksy, Českou Lípou a Mimoň, Mimoň a
Jablonné v Podještědí. V blízkosti mimoňského nádraží je vhodné vytvořit odpovídající zázemí pro
turisty (úschovna a půjčovna kol, cykloservis, informace, sociální zázemí) a koncipovat ho jako
„výchozí bod“ pro návštěvu oblasti.
Dopravní obslužnost (veřejná doprava osob) je zajišťována regionálními i dálkovými
autobusovými linkami. Obecně počty spojů v jednotlivých obcích pokrývají hlavně potřeby v
.
12
dojížďce za prací a do škol. V sobotu a neděli je spojení již velmi omezené, často nedostatečné.
Hlavním dopravcem v regionu Podralsko je ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. Ve vymezené oblasti
„Dokesko“ využívají lidé k dopravní obslužnosti i železniční spojení, přičemž docházkové
vzdálenosti ke stanicím vlaků jsou přijatelné.
Letecká doprava je na sledovaném území zastoupena letištěm v Hradčanech. Využitelnost
letiště je v současné době problematická. Nachází se zde pouze „betonová plocha v lese“,
přičemž přítomné objekty se nachází v havarijním stavu. Znovu obnovení letiště předpokládá
vysoké vstupní i provozní náklady. V současné době se spíše uvažuje o alternativním využití území.
Liberecký kraj vyhlásil 1.3. 2012 soutěž na záměr využití „bývalého vojenského Letiště Ralsko“.
Vybrány byly tři návrhy. Nejlépe podle hodnotící komise splnila záměr liberecká firma L-Consult,
která řeší celý areál letiště. Navrhuje legalizaci současných sportovních aktivit, které lidé na letišti
provozují na divoko, včetně sportovního létání. Návrh firmy L-Consult jde ale ještě dál. Počítá i s
cyklokrosem, motokárami nebo lanovým centrem. Plocha letiště by měla sloužit pro kulturní nebo
motoristické akce. Společnost počítá také s výrobními plochami a vznikem nových pracovních
příležitostí. Na druhém místě skončil návrh VŠE v Praze. Ta navrhla vybudovat multifunkční
sportovní areál pro veřejnost i profesionály. Počítá se sportovním létáním, in-line bruslením i
cyklistikou. Univerzita také navrhuje, aby letiště sloužilo k pořádání koncertů, vyhlídkových letů
nebo leteckému modelářství. Jako třetí skončil návrh liberecké obecně prospěšné společnosti
Venkovský prostor. Ta navrhla vybudovat zázemí pro outdoorové aktivity, krytý areál nebo
infrastrukturu pro jezdecké sporty a chov koní. Areál by také měl být napojen na okolní cyklostezky.
K realizaci výše uvedených návrhů se však zatím nepřistoupilo. Letiště je ve správě Krajské správy
silnic Libereckého kraje. Na letišti nejdřív musí být dořešena sanace ekologických zátěží
v problémových oblastech (Rembat). Dalším nedořešeným probléme je vlastnictví pozemků, neboť
některé letiští hangáry patří soukromým firmám, ačkoli pozemky pod nimi náleží stále Libereckému
kraji. Některé stavby v majetku Libereckého kraje jsou již dnes v dezolátním stavu a byl na ně
zpracován demoliční záměr. Pro bezpečný pohyb na letišti, kde se dnes střetávají sportovní letouny,
inlinisté, cyklisté, auta a chodci, byl zpracován provozní řád. Nevyřešeným problémem však stále
zůstává jeho vymahatelnost na místě. Městká policie Ralsko nemá dostatečné kapacity pro dohled
nad touto plochou. Všemi těmito skutečnostmi se zabývá Komise pro revitalizaci Ralska zřízená jako
poradní orgán Rady Libereckého kraje v roce 2015.
Do budoucnosti bude jednou z priorit optimální uspokojení přepravní potřeby obyvatel a
návštěvníků řešeného území včetně zajištění nezbytných vazeb na okolní spádová střediska.
2.2.5 Základní fyzicko-geografické charakteristiky
Území regionu Podralsko se z velké části rozprostírá na Ralské pahorkatině, přičemž na jejím
okraji se nachází Bělá pod Bezdězem, Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem a Osečná. Region patří
částečně do nově vyhlášené (rozšířené) CHKO Kokořínsko-Máchův kraje a CHKO Jizerské hory
(Čertova zeď). Nejvyšším bodem oblasti je Ralsko se 696 metry.
Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Ploučnice pramenící v Podještědí a protékající na území
Podralska obcemi Osečná, Hamr na Jezeře, Stráž pod Ralskem, Noviny pod Ralskem a Mimoň.
Nejzajímavější část Ploučnice je v obci Noviny pod Ralskem, kde se nachází průrva (jedná se o
kulturní památku vyhlášenou Ministerstvem kultury ČR v roce 1997). Průrva je tvořena 13
metrovým pískovcovým tunelem o šířce 3,5 m a 41 metrovou skalnatou chodbou o výšce a šířce 4
.
13
m. ěeka je často využívaná vodáky, přičemž výchozím místem bývá právě průrva či Stráž pod
Ralskem. Nejčastěji splouvaným úsekem je Stráž pod Ralskem – Brenná (dvoudenní plavba). Úsek
mezi Mimoní a Vlčím dolem nabízí pohled na krásnou přírodu plnou pískovcových skal. Řeka je
splavná až k Labi, délka jízdy se odhaduje přibližně na týden. Význam tohoto toku ve spojení
s CR může, kromě vodáctví, spočívat v realizaci dalších aktivit (cyklomagistrála Ploučnice –
viz kapitola 3.6.1, naučná stezka, běžecká trasa, odpočinková místa apod.).
Na území Geoparku Ralsko nebo v jeho blízkém okolí se nachází několik významných vodních ploch,
přičemž z turistického pohledu je nejvýznamnější Máchovo jezero, které je v letním období zdrojem
velkého přílivu návštěvníků. Další významná vodní díla se nachází ve Stráži pod Ralskem a v
Hamru na Jezeře (retenční nádrž Stráž pod Ralskem, též nazývaná jako Horka a Hamerský
rybník). Zmíněné vodní plochy se nachází na severním okraji Ralské pahorkatiny a nabízí řadu
možností sportovního vyžití. Přírodní dominantou je Břehyňský rybník, který je součástí NPR
Břehyně-Pecopala a nachází se nedaleko Doks.
V roce 2013 byl založen Geopark Ralsko. Zvolené motto Geoparku Ralsko „Krajinou zaniklých obcí,
železné rudy a pískovce bez bariér“ vyjadřuje tři základní charakteristické rysy území navrhovaného
pro národní geopark:
 Krajina zaniklých obcí - území navrhované na národní geopark prošlo pohnutou historií. Po 2.
světové válce došlo k odsunu říšských a sudetských Němců z oblasti, kteří představovali
drtivou většinu obyvatelstva oblasti, tím došlo k přerušení kontinuálního vývoje a osídlení
území. Vzniklé vakuum bylo vyplněno „dosídlenci“ z českého vnitrozemí. V roce 1946 však
vláda rozhodla o vytvoření vojenského výcvikového prostoru, a tak po dvou letech bylo v
průběhu roku 1947 opětovně vysídleno celkem 15 obcí. V letech 1950 až 1951 byly vysídleny
další 3 obce. Po invazi a následné okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce
1968 obsadila Ralsko až do roku 1991 sovětská armáda. Po armádě zbyly obydlené osady
Kuřívody, Hradčany, Ploučnice, Boreček, Náhlov a Dolní Krupá, dále opuštěné osady
Jabloneček, Hvězdov, Svébořice. Avšak 17 osad či vesnic zcela zaniklo.
 Krajina železné rudy a pískovce – území geoparku nabízí řadu možností názorné ukázky
vzniku železných rud v pískovcích s různými formami proželeznění (výstelky žil, desky,
trubice) a se způsobem novověké těžby železných rud (vydobyté žíly rozložených vulkanitů,
nejlepší ukázky v ČR). Zároveň se zde nacházejí obytné/hospodářské místnosti, příp. hrady
nebo poustevny, zapuštěné do pískovcových skal.
 Geopark bez bariér – cílem je, aby Geopark Ralsko byl přístupný pro všechny cílové skupiny,
včetně handicapovaných návštěvníků. Samotný charakter území – členitý, avšak převážně
rovinatý terén - i stávající infrastruktura (hustá síť asfaltových a zpevněných cest) jsou
předpokladem pro splnění tohoto cíle. Geopark Ralsko bude i při dalším rozvoji geoturismu
na území geoparku klást důraz na kritérium bezbariérovosti.
Geopark Ralsko je oblastí, kde vznikl tento jedinečný soubor územních hodnot:
 člověkem relativně nedotčená oblast, zejména v posledních 60 letech ponechaná svému
přirozenému vývoji bez významnějších antropogenních zásahů. Její jádro tvoří bývalý
vojenský výcvikový prostor vyhlášený v roce 1947;
.
14





pestrá geologická stavba s výchozy různých typů sedimentárních hornin (křemenné a vápnité
pískovce, vápence), proniknutých tělesy mladých vulkanitů;
specifický vývoj reliéfu podmíněný kombinací detailně rozčleněného pískovcového
peneplénu a neovulkanických suků a hřbetů. Křemenné pískovce, zvláště v blízkosti kontaktů
s vulkanity, vykazují pestrou škálu středních a malých forem reliéfu včetně unikátních tvarů
podmíněných hydrotermálním proželezněním pískovců;
mokřady mezinárodního významu (některé jsou součástí ochrany v rámci Ramsarské úmluvy)
s unikátní vegetací i živočišstvem;
velký rozsah kyselých reliktních borů, na něž je vázána specifická druhová skladba rostlin a
živočichů;
relikty sídelních struktur, především vesnic zrušených po vyhlášení vojenského výcvikového
prostoru, které se staly předmětem přírodní sukcese a vesměs již splynuly s krajinou. Na
krajinných dominantách jsou zbytky středověkých opevněných sídel.
Existence samotného geoparku nestanovuje limity využití ani neomezuje rozvoj území, ale svými
aktivitami se naopak snaží přispět k jeho rozvoji v oblasti turistiky a cestovního ruchu. Na území
geoparku se nachází řada cenných lokalit geologického (geotopy) i jiného charakteru, které jsou
patřičně chráněny dle existujících národních legislativ. Mnohá tato místa jsou opěrnými lokalitami
geoparku, jejich existence je a bude v geoparku zohledněna a statut plně respektován.
2.2.6 Ochrana přírody a krajiny
Rozvoj CR musí brát v úvahu obecnou i zvláštní ochranu přírody. Jedná se zejména o zvláštní
chráněná území (ZCHÚ) všech kategorií (NPR, PR, PP) a lokality vyšší ochrany území, tzv. evropský
seznam lokalit soustavy NATURA 2000 zahrnující dvě směrnice („stanoviště“ a „ptačí oblasti“).
V řešeném území se nachází „velkoplošná“ i řada „maloplošných“ ZCHÚ, které představují jistou
atraktivitu neporušené přírody pro potenciální návštěvníky. Mezi maloplošné ZCHÚ patří např.
Velký a Malý Bezděz, Břehyně-Pecopala, Hradčanské rybníky, Stohánek, Vranovské skály, Malý a
Velký Jelení vrch, Rašeniliště Černého rybníka aj.
Oblast nabízí rozmanitou faunu a flóru, přičemž svou pestrostí rostlinných a živočišných druhů se
řadí k nejpozoruhodnějším ve střední Evropě.
Jednou ze zásadních změn v oblasti ochrany přírody je jistě rozšíření CHKO Kokořínsko na CHKO
Kokořínsko-Máchův kraj, které je platné od 1.9. 2014.
Přítomnost velkoplošných ZCHÚ znamená i jisté omezení v aktivitách cestovního ruchu. Jak
zákon číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny stanoví, je hospodářské využívání CHKO
prováděno dle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a
byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je
přípustné, jen pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO.
Na celém území CHKO je zakázáno:
.
15







zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní
komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a
setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské
hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a
veterinární službu,
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů
rostlin a živočichů,
používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, stavět nové
dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, pořádat automobilové a
motocyklové soutěže,
provádět chemický posyp cest,
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné
krajinné oblasti.
Na území první zóny CHKO je dále zakázáno:

umisťovat a povolovat nové stavby, povolovat a měnit využití území,

měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou
krajinnou oblast,

hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, těžit nerosty a humolity.
Na území první a druhé zóny CHKO je dále zakázáno:

hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní
technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v
biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní
povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,

zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, pořádat soutěže
na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu
ochrany přírody.
V roce 2015 byl schválen Plán péče o CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, který je prvním souhrnným
dokumentem tohoto druhu pro uvedené území a shrnuje plánovaná opatření s výhledem do roku
2023. V kokořínské části CHKO navazuje na plán péče CHKO Kokořínsko platný do konce roku 2013.
Zde udvádíme výčet uvedených opatření, které mohou zasáhnout do oblasti cestovního ruchu a je
potřeba je při plánování aktivit v oblasti CR v Geoparku Ralsko brát v úvahu:
Plán péče Maloplošná zvláště chráněná území:
 nově vyhlásit z důvodu zastaralosti výnosu a odpovídajícího vymezení PR Hradčanskérybníky
 připravit podklady a vyhlásit MZCHÚ (PP či NPP) Hradčanské stěny (ochrana izolovaných
botanicky cenných společenstev na vápnitých pískovcích)
 vyhodnotit ohrožení a případně vyhlásit PR Niva (Meandry) Ploučnice
.
16
Plán péče soustava NATURA 2000:
 na řece Ploučnici usměrňovat její turistické využívání (vodáci, tábory), příp. stanovit
vyhrazená místa pro táboření a usměrnit turistické aktivity v okolí Máchova jezera, resp. části
zahrnuté do PO (NPP Swamp)
 s ohledem na mokřadní druhy usměrňovat manipulaci s vodní hladinou v ptačí oblasti mimo
dobu hnízdění (zajištění zavodnění rákosin po celou hnízdní sezónu, podpořit realizaci
napouštěcího kanálu z blízké Ploučnice, ve spolupráci s mysliveckými sdruženími usilovat o
regulaci stavu populací prasete divokého, kolem známých hnízdišť jeřábů a motáka pochopa
umístit případně chemickou ochranu (pachová zradidla)
 omezit rušivou činnost na hnízdištích, případně lovištích předmětů ochrany PO (táboření,
turistika, hromadné akce atd.) v hnízdní době
 na lokalitách Hradčanské letiště a Vrchbělská střelnice zajistit dohodou s majiteli a správci
pozemků vymezení ploch charakteru bezlesí a následnou péči o ně; na lokalitě Pustý rybník
usilovat o snížení zakmenění a o podporu přirozené obnovy ve vybraných 6 porostech a
zanesení těchto opatření do příslušného LHP, pro stabilizaci vodního režimu zajistit instalace
hradítek v melioračních kanálech
Plán péče Památné stromy:
 vyhlásit z důvodu estetických a ochranných za památný strom olši lepkavou (Alnus glutinosa)
na rozhraní pozemků KN p. č. 605 a 804 v k. ú. Hradčany nad Ploučnicí
 v dokeské části CHKO provést terénní kontrolu všech památných stromů, dle potřeby doplnit
dendrometrická měření a chybějící značení
 v dokeské části CHKO převzít údaje o významných stromech od obcí a vlastníků, případně je
doplnit provedením vlastního mapování významných stromů a alejí
Plán péče Neživá příroda:
 vyhodnotit geologické lokality na území CHKO i v kontextu živé přírody a případně zavést
vhodný management
 chránit významné geologické lokality před poškozením, zničením, případně před
antropogenně urychlenou degradací
 eliminovat rušivé zásahy do přirozeného vývoje skalních dutin a převisů (rozdělávání ohňů,
přitesávání skalních stěn, stavební zásahy),
 usměrňovat pohyb návštěvníků v místech možného ohrožení mikro a mezotvarů
 regulovat horolezecké využívání skal, omezit lezení na poškozených cestách; zamezit většímu
poškozování skalních povrchů stabilními jistícími prostředky, například dojišťováním
stávajících cest
 chránit staré pískovny a lomy před nevhodnými rekultivacemi či zavážením (včetně vzniku
černých skládek), zachovat pozůstatky po těžbě železných rud, které jsou geologickou
zajímavostí nebo slouží k zimování letounů
 zajistit cílenou osvětu vedoucí k minimalizaci negativních dopadů na povrch skal (turistika,
lesní těžba)
 instalovat na turisticky hojně navštěvovaných místech informační tabule zaměřené na
geologii
Plán péče Krajinný ráz – význam především pro vedení nových stezek, zřízení nových turistických
.
17
atraktivit (např. rozhledny, zážitkové areály)
v dokeské části CHKO dodržovat rámcové podmínky a zásady ochrany krajinného rázu:
 ochrana volné nezastavěné krajiny a vizuálně exponovaných lokalit, horizontů čipředělů před
zastavěním a uplatňování těchto požadavků při procesu tvorby aprojednávání územních
plánů obcí (resp. jejich změn)
 usměrňování nové výstavby do proluk v současné zástavbě nebo na pozemky na současně
zastavěné území přímo navazující
 při posuzování záměrů z hlediska krajinného rázu věnovat zvýšenou pozornoststavbám na
okrajích obcí a na horizontech
 při zástavbě ploch v obcích dbát na zachování původního urbanistického členění; při ochraně
dochované hodnoty krajinného rázu vycházet z doporučení v Preventivnímhodnocení
Dokeska z hlediska krajinného rázu (Vorel I. a kol., 2007); ve spolupráci se stavebními úřady
usilovat o zmírnění vlivu na krajinný ráz (příp. odstranění) nejvýraznějších negativních
stavebních dominant v krajině, např. objekt sila v Provodíně, a dále zejména staveb, které již
nejsou užívány, např. polorozpadlý zemědělský areál v Heřmaničkách
 zajistit spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody, územního plánování a stavebního
řádu při posuzování nadlimitních staveb mimo CHKO, které by mohly negativně ovlivnit
krajinný ráz v CHKO
 podporovat odstranění nebo alespoň zmírnění negativního působení dominant ležících mimo
území CHKO (např. vodárenská věž v Brenné), ale svým vlivem do něj zasahujících, pomocí
např. stromové výsadby, vhodným barevným řešením apod.
 zřizování plošných sportovních areálů soustředit do zastavěného území obcí nebo v těsné
návaznosti na něj
 minimalizovat budování nových vertikálních staveb vysílačů (GSM, digitální televizní vysílání
atp.) zejména na pohledově exponovaných lokalitách; přednostně využívat stávající vertikální
stavby (např. vysílačů, věží, komínů, stožárů VN); v případěstávajících vysílačů krytých lesními
porosty usilovat o zachování alespoň stromovékulisy zakrývající stožár vysílače
 podporovat udržení nebo obnovení přístupu do krajiny (tj. zachovat polní cesty,
nepodporovat výstavbu velkých oplocených areálů, obnovovat zaniklé polní cesty atd.)
 při lesnickém hospodaření podporovat zachování a obnovu historicky doložených míst s
výhledy a průhledy (např. vyhlídka Králův stolec)
 při návrzích nových komunikací upřednostňovat řešení minimálně narušující krajinný ráz
(např. vedení v trase historických cest, vhodná doprovodná zeleň)
 při realizaci terénních úprav v krajině podporovat začlenění nového objektu do krajiny bez
negativního vlivu na krajinný ráz
Plán péče Práce s veřejností – význam především pro aktivity v oblasti geoprůvodcování, geostezek
ad.
 pořádat v terénní stanici ekologické výukové programy pro školy
 rozvíjet spolupráci na poli ekologické výchovy s obcemi, školami a nevládními organizacemi
 pokračovat v pořádání přednášek a exkurzí pro širokou veřejnost i školy; pokračovat v
pořádání výstav na turisticky navštěvovaných místech
 pokračovat v pravidelném konání tématických vycházek pro veřejnost a i nadále konat akce
ke Dni Země a k Evropskému dni parků
 rozšířit spolupráci se sdělovacími prostředky – s místním tiskem, s rozhlasovými a televizními
stanicemi, případně se zpravodajskými internetovými servery
.
18










udržovat a rozvíjet terénní informační systém, především informační cedule u MZCHÚ a
obecné tabule o CHKO na turisticky exponovaných místech
udržovat či případně doplnit návštěvnickou infrastrukturu, udržovat či doplnit opatření k
usměrnění pohybu návštěvníků (zábradlí, schodiště, žebříky, retardéry aj. - např.zábradlí u
přístupu na Máchově vyhlídce, případně na Hradčanskou vyhlídku, retardéry proti vjezdu
cyklistů v nejcennějších lokalitách MZCHÚ, pozorovatelna na Novozámeckém rybníku)
udržovat a případně rozvíjet naučné stezky (spolupracovat při realizaci geostezek v
připravovanémGeoparku Ralsko na území zasahujícím do CHKO - geostezka „Okolo Bukových
hor“ a na Jarmilině stezce)
pokračovat ve vydávání informačních tiskovin (brožurky o naučných stezkách v CHKO
Kokořínsko - Máchův kraj, flóra, fauna a příroda v CHKO aj.)
spolupracovat se stávajícími informačními středisky v regionu – distribuce tiskovin, šíření
informací o území, konání přednášek a exkurzí
spolupracovat se samosprávou měst, obcí a krajů v pořádání akcí pro veřejnost a informovat
veřejnost o této spolupráci
spolupracovat s muzei, vysokými školami, neziskovými organizacemi i odbornými
organizacemi při šíření osvěty v CHKO (příprava a distribuce tiskovin, přednášky, exkurze)
spolupracovat s místními školami a také se středními a vysokými školami ze
vzdálenějšíchoblastí např. při výukových pobytech
navázat spolupráci s dalšími subjekty provádějícími kontrolní činnost v rámci CHKO
(např.Policie ČR)
ustanovit stráž přírody a aktivně ji vést k plnění informačních a výchovných funkcí
Plán péče Sportovní rybářství
 zahájit provádění pravidelného ichtyologického průzkumu řeky Ploučnice a jejích významných
přítoků, na základě výsledků upravovat management lokalit vzácných druhů ryb i ostatních
organismů
 dohodou s rybářskými subjekty dosáhnout zlepšení podmínek vodních organismů v tocích
(nenasazovat z hlediska ochrany přírody nepůvodní druhy ryb do rybářských revírů a využívat
druhy původní, především z místních populací nebo jednoho povodí; zamezit vysazování
nadměrného počtu ryb do toků), realizovat opatření, která povedou k redukci početnosti
nepůvodních druhů ryb
 dosud nezařazené toky ponechat bez rybářského obhospodařování
 udržovat spolupráci a komunikaci se subjekty vykonávajícími rybářské právo na revíre
 v případě využívání rybníků v majetkové správě AOPK ČR ke sportovnímu rybolovu
dodržovat zásady:
nevysazovat lehčí násady kapra (< 0,70 kg), doporučuje se zajistit vysazování
kapra majícího lovnou míru
vysazovat násadu dravých druhů ryb, zejména těch, které se specializují na
menší velikostní skupiny ryb (candát), v případě příliš vysokého zastoupení
planktonofágních druhů ryb (např. cejn velký, plotice obecná) je třeba zajistit jejich
regulační odlovy
nevysazovat úhoře do nádrží významných z hlediska výskytu raků a do povodí
nad nimi (úhoř je úspěšným predátorem raků)
nezvyšovat nejmenší lovné délky kapra (35 cm)
zvýšit nejmenší lovné délky dravců, zejména štiky (60 cm)
.
19

nepoužívat lov ryb na živou či mrtvou rybku (nebezpečí zavlečení
nežádoucích druhů ryb)
nelovit dravé ryby od 1. 1. do 31. 8.; v prvních dvou letech po napuštění nové
(obnovené) nádrže hájit dravé ryby celoročně
nepoužívat vnadění (zakrmování) při lovu ryb
povinně slovit rybník v případě potravních deficitů nebo degradace
rybničního ekosystému
v případě poznatků o nevhodném složení rybí obsádky rybníka ke sportovnímu rybolovu
provést po dohodě s vlastníkem kontrolní odlov, příp. na základě jeho výsledku dohodnout s
vlastníkem potřebná opatření, např. provedení výlovu rybníka
Plán péče Výstavba - zásady výstavby v sídlech a lokalitách se zástavbou v dokeské části CHKO
 zachovat nenarušenost výrazných a jedinečných krajinných panoramat s převládajícím lesním
charakterem v hřbetních polohách dokeské části CHKO (Hradčanská pahorkatina, Bezdězská
vrchovina)
 zachovat volnou krajinu v okolí Máchova jezera před rozšířením takové rekreační funkce,
která by poškozovala přírodní hodnoty CHKO
 v případě sídla Břehyně je třeba nerozšiřovat zastavěné území, možností pro rozvoj jen ve
vybraných případech umístění nových objektů uvnitř stávajícího zastavěného území, při
zachování měřítka stávající zástavby, s ohledem na urbanistickou strukturu a sídelní zeleň;
další rozvoj lze spatřovat v obnově stávajících objektu – adaptace nevhodných objektů,
rekonstrukce hodnotných objektů (mlýn)
 nová zástavba v osadě Hradčany musí respektovat krajinný rámec a částečně dochovanou
strukturu obce
 chránit území na severovýchodním břehu Máchova jezera pod Borným před
rozšiřovánímzástavby do volné krajiny; vzhledem k absenci architektonických a
urbanistických hodnotlze o dalším rozvoji uvažovat formou obnovy (adaptace, přestavby,
rehabilitace) stávajících objektů
Plán péče Doprava
 doplňovat a podporovat výsadbu chybějící liniové zeleně podél komunikací, přitom
prosazovat použití domácích druhů dřevin včetně ovocných stromů
 sledovat a vyhodnotit možné negativní vlivy leteckých aktivit na hnízdící populace
chráněných druhů ptáků (např. jeřáb popelavý, orel mořský) se zaměřením na MZCHÚ (NPR
Novozámecký rybník), případně další organismy
 sledovat a hodnotit dopad lodní dopravy na Máchově jezeře na životní prostředí, v případě
negativních zjištění stanovit omezující podmínky jejího provozování
Plán péče Rekreace
 udržovat, obnovovat a rozvíjet terénní informační systém, spolupracovat s obcemi a vlastníky
pozemků (zejména LČR a VLS) při jeho budování
 zvyšovat povědomí veřejnosti o přírodně zajímavých lokalitách, o způsobu jejich ochrany a
péči o ně; využít k této propagaci i geocachingu
 usměrňovat pohyb návštěvníků (tj. trasy i způsob pohybu - např. jízda na kole, na koni) tak,
aby nedocházelo k poškozování přírodních hodnot v cenných lokalitách (např. u ptačí
.
20












pozorovatelny v NPR Novozámecký rybník, kolem Máchovy stezky v Kokořínském dole),
eventuálně s využitím různých objektů návštěvnické infrastruktury
ve spolupráci s KČT a dalšími subjekty podporovat údržbu stávajících turistických stezek
(přednostně v exponovaných lokalitách či MZCHÚ např. NPR Velký a Malý Bezděz;
spolupracovat na návrzích nových turistických cest, včetně místních okruhů (vhodné vedení
tras mimo lokality, kde může docházet k rušení citlivých druhů apod.); vytipovat vhodná
místa pro budování návštěvnické infrastruktury (zejména v turisticky atraktivních lokalitách
kolem Máchova jezera)
směrovat hromadné akce (např. sportovní i kulturní) mimo MZCHÚ a pořádání těchto akcí
orientovat do vhodné roční doby (ochrana hnízdišť a mláďat)
podporovat udržitelný rozvoj agroturistiky
v oblasti horolezecké činnosti pokračovat ve spolupráci s Vrcholovou komisí Dubské skály; při
poškození skal, vzniku eroze či při zahnízdění vzácných druhů ptáků (sokol stěhovavý, výr
velký) horolezeckou činnost regulovat a důsledně kontrolovat dodržování stanovených
omezení
pro horolezce každoročně vypracovat veřejně dostupné informace o možnostech a
omezeních lezení v CHKO (informace o lokalitách se zákazem nebo časovýmomezením
horolezecké činnosti)
aktualizovat vydané naučné a propagační materiály a účelové mapy, sloužící k usměrnění
pohybu návštěvníků
spolupracovat s vlastníky pozemků, příp. s policií při realizaci opatření minimalizujících
nepovolené vjezdy motorových vozidel mimo silnice a místní komunikace (se zaměřením na
terénní motocykly a čtyřkolky) např. v lokalitě kolem vrchu Pecopala
umožnit případně iniciovat vznik veřejných tábořišť pro volné přenocování na vhodných
místech mimo MZCHÚ, vedoucí k minimalizaci divokého táboření pod skalními převisy
vyhradit ve spolupráci s obcemi a vlastníky pozemků místa pro parkování motorových vozidel
na vhodných lokalitách vedoucí k eliminaci nežádoucího živelného parkování
podporovat případný zájem o zřízení účelových cyklistických tras (singltrek) v lokalitách, kde
nedojde ke střetu se zájmy ochrany přírody; eliminovat vznik těchto cest a provoz cyklistů
mimo cyklotrasy v cenných lokalitách zejména v oblasti Hradčanských stěn nebo kolem vrchu
Pecopala
instalací zábran a vyznačením vhodné objízdné trasy omezovat vjíždění cyklistů mimo cesty či
na trasy pro pěší, kde poškozují přírodní prostředí a působí likvidaci turistické infrastruktury
(povalové chodníky, schody, apod.)
ve spolupráci s obcemi a vlastníky pozemků vymezit pro vodácké využití Ploučnice vhodné
odpočinkové místo nekolidující se zájmy ochrany přírody
.
21
Nové vymezení CHKO Kokořínsko-Máchův kraj – správní rozdělení
.
22
.
23
Mezinárodní soustava území přírody NATURA 2000 se sestává z tzv. ptačích oblastí (směrnice EU
číslo 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptáků) a evropsky významných lokalit (směrnice EU
číslo 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích
rostlin). Směrnice o ptácích zakotvuje ochranu všech volně žijících ptáků ve všech vývojových
stádiích. Dále zavádí ochranu jimi obývaných stanovišť (biotopů). Směrnice dále ukládá, aby pro
vybrané ptačí druhy uvedené v příloze směrnice byla vyhlášena speciální chráněná území. Směrnice
o stanovištích si klade za cíl zabezpečit ochranu vybraných přírodních stanovišť, volně žijících
živočichů (kromě ptáků) a planě rostoucích rostlin. V přílohách směrnice jsou uvedeny typy
přírodních stanovišť a druhy rostlin a živočichů, na něž se vztahuje povinnost vyhlásit tzv. zvláštní
oblasti ochrany. Přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit na území Geoparku Ralsko
uvádí příloha 1.
Přehled maloplošných chráněných území, která se na území geoparku nacházejí nebo se jej alespoň
zčásti dotýkají:
Název
Výměra Rok zřízení / Vztah k hodnotám akcentovaným v geoparku
(ha)
přehlášení
Národní přírodní rezervace
Břehyně–Pecopala
938
1933/1987
pestrý geologický podklad je základem
biodiverzity
Swamp
75
1972
geologická stavba podmiňuje vznik mokřadů
Přírodní rezervace
Hradčanské rybníky
145
1933/1967
Ralsko
22
1967
výchozy tefritu se suťovými poli jsou základem
pro výskyt chráněných rostlin
Národní přírodní památky
Jestřebské slatiny
114
2012
přímá ochrana holocenní vrstvy slatiny
Přírodní památky
Děvín a Ostrý
34
1996
přímá ochrana pozůstatků po těžbě železa
Divadlo
2
1996
přímá ochrana unikátního skalního reliéfu
Rašeliniště Černého
4
1996
rybníka
Stohánek
0,3
1996
přímá ochrana unikátního skalního reliéfu i
s lidskými zásahy
Široký kámen
30
1996
geologický podklad a skalní reliéf jsou základem
biodiverzity
Jelení vrchy
8
1996
výchozy bazanitu se suťovými poli jsou základem
pro výskyt chráněných rostlin
Vranovské skály
13
1991
přímá ochrana unikátního skalního reliéfu
Maloplošná chráněná území
•
NPR Břehyně – Pecopala - lokalita je součástí chráněného území „Oblast dokeská a pohoří
Kummer“ a je jednou z prvních rezervací v Česku, která byla zahrnuta do sítě biogenetických
.
24
•
•
rezervací Rady Evropy. Celé území bylo chráněno od roku 1933. Dne 26. září 1967 byla
lokalita zapsána do seznamu Státních přírodních rezervací. V rezervaci o rozloze 938 ha se
nachází téměř 30 rostlinných asociací a je hnízdištěm řady ptačích druhů. Rezervace je
tvořena Břehyňským rybníkem a přilehlou částí Kumerského pohoří s čedičovým vrcholem
Pec (451 metrů). Nachází se v katastrálním území obcí Doksy a Hradčany, podél silnice z
Hradčan do Břehyně. Viz též popis geotopů, heslo Břehyně.
NPR Swamp - dvě oblasti na východním a severním břehu Máchova jezera s mokřady
slatinného charakteru na naplavených píscích. Bohatá mokřadní vegetace s mimořádnou
druhovou pestrostí řas a sinic. Ochranné pásmo rezervace zahrnuje celou plochu Máchova
jezera.
PR Hradčanské rybníky - soustava čtyř lesních rybníků (Černý, Vavrouškův, Strážovský a
Držník) propojených Hradčanským potokem s přilehlými rašeliništi.
•
PR Ralsko - skály, sutě a suťové lesy s dominantou vrcholu Ralsko, se stejnojmennou
zříceninou hradu. Přírodní rezervace leží ve výšce 575 až 696 m n.m. Viz též popis geotopů a
kulturně cenných lokalit.
•
NPP Jestřebské slatiny – slatinná oblast v údolí Mlýnského (Robečského) potoka s bohatou
mokřadní vegetací včetně chráněných druhů, např. reliktní popelivky sibiřské. V části oblasti
se dříve těžila rašelina.
•
PP Děvín a Ostrý - trojice pískovcových vrchů (Děvín, Ostrý a Schachtenstein) protažených
SV–JZ, jejichž středem prochází soubor žil polzenitu - vulkanických hornin blízkých čediči.
Součástí přírodní památky jsou štoly po těžbě železných rud, kde zimuje několik druhů
netopýrů. Na vrcholu Děvína stojí zřícenina stejnojmenného hradu. Viz též popis geotopů.
•
PP Divadlo - dvojice pískovcových hřbetů je vyztužená žilami vulkanických hornin, celkově
připomíná amfiteátr. Nejzajímavější je skalní brána Švarcvaldská brána a neobvyklé železité
inkrustace v podobě trubek o průměru až 1 m. Součást Hamerského okruhu, naučná tabule.
Viz též popis geotopů.
•
PP Rašeliniště Černého rybníka - zahrnuje vodní plochu s výskytem leknínu bílého a rašelinné
louky. Předmětem ochrany jsou společenstva stojatých vod a mokřadů a na rybník navazující
přechodové rašeliniště se vzácnými druhy rostlin a živočichů. Je součástí Hamerského okruhu,
naučná tabule.
•
PP Stohánek - zbytky hradu na osamocené skále postaveného 1431 a zničeného 1441, v 18.
stol. byl obýván poustevníkem, který zde vyhloubil výklenky křížové cesty. Hrad je přístupný
strmým schodištěm, nahoře zachováno sklepení, niky a zbytky místností zasekaných do
pískovce. Viz též popis geotopů.
•
PP Široký kámen - členitá pískovcová stolová hora s reliktním borem a skalními povrchy
s chráněnými druhy rostlin. Hnízdí tu např. sokol stěhovavý nebo výr velký.
.
25
•
PP Jelení vrchy - výrazné dvouvrší (Velký a Malý Jelení vrch) poskytující daleké rozhledy.
Vrcholy jsou tvořeny bazanitem - vulkanickou horninou blízkou čediči, s výraznou
sloupcovitou odlučností. Rozsáhlá suťová pole. Viz též popis geotopů.
•
PP Vranovské skály - svahové skalní město tvořené křemennými pískovci jizerského souvrství
s chráněnými formami skalního reliéfu (např. skalní hřiby). Nejvýznamnější skála je Juliina
vyhlídka. Viz též popis geotopů.
Další přírodovědně cenné lokality
•
Ptačí oblast Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady - rozkládá se na převážné části lesních
celků Břehyně a Hradčany, předmětem ochrany jsou populace jeřába popelavého, motáka
pochopa, lelka lesního, skřivana lesního a slavíka modráčka a jejich biotopy.
•
Hradčanské stěny – oblast s rozsáhlými výchozy křemenných pískovců s vápnitými vložkami,
na něž je vázán výskyt vzácných druhů rostlin. Mimořádné skalní útvary (výklenky, skalní
hřiby, skalní pyramidy). K zajímavým lokalitám Hradčanských stěn patří Havraní skála
s Hradčanskou vyhlídkou, Tvarožník nebo oblast vrchu Vinice s objekty Husovy kostely
(Hundskirche) a Skalní brána (Frauentor). Husovy kostely jsou krasovou jeskyní, místy
otevřenou do boku skalní stěny, vytvořenou na poloze vápnitého pískovce. Jde o systém
komor podepřených přirozenými sloupy. Krajní body jeskyně jsou od sebe vzdáleny 35 m a
celková délka chodeb je 80 m. Skalní brána svou šířkou cca 4.5 m a výškou až 5 m patří mezi
největší pískovcové skalní brány v Čechách. Různé lokality Hradčanských stěn jsou podrobně
popsány v seznamu geotopů.
Vrchy Velká a Malá Buková - dvojice čedičových vrchů, tvořící krajinnou dominantu mezi
Hradčany a Kuřívody. Ve vápnitých vložkách v pískovcích hojná fosilní fauna. Pralesovitý
zbytek vrcholové bučiny na obou vrších přechází do doubrav na jihozápadním svahu Malé
Bukové. Výskyt chráněných druhů živočichů.
Víšek - pískovcový vrch jv. od Hradčan přetínaný souborem žil čedičových hornin. Obvod
kopce s mnoha výraznými skalními věžemi, zpevněnými železitými inkrustacemi. Viz též popis
geotopů.
Královský kámen - pískovcový vrch u Doks s proželezněním vázaným na čedičové žíly,
zajímavou modelací skalních povrchů a složitou výklenkovou jeskyní. Viz též popis geotopů.
Havířský vrch a Čihadlo - pískovcový vrch s. od Doks s výraznými prvky makro- a mikroreliéfu.
Středem vrchu prochází žíla rozložené čedičové horniny. Žíla byla dříve těžená jako železná
ruda, zachovaly se pinky a šachta. V jižním předpolí vrchu, směrem k NPR Swamp, je účinkem
vulkanitu vyvinut půlkruhový hřbet prokřemenělého pískovce s výraznými skalními věžemi
(Čihadlo). Viz též popis geotopů.
•
•
•
•
•
Kozí hřbet u Hamru - skalky zpevněného pískovce doprovázené několika jámami po těžbě
železných rud. Výstup od protáhlého sedla k jihozápadnímu vyššímu vrcholu vede od Malého
Jeleního vrchu po úzkém hřbetu s výchozy polzenitu s vodorovně sloupcovou odlučností. Viz
též popis geotopů.
.
26
•
Hřebínek - pískovcový hřbet s. od Jablonečku, vyztužený žilou vulkanitu a prosycený
sloučeninami železa. Jihozápadní pokračování tzv. Velké Čertovy zdi.
•
Obora Židlov u Kuřívod - pestrá paleta lesních společenstev v rozsáhlých borových a
smrkových komplexech, místy prostřídaných s postupně zarůstajícími plochami, které sloužily
sovětské armádě. Chovaná zvěř: jelen lesní a muflon. Výměra obory je 3 780 ha
.
27
.
28
Svou úlohu v otázce ochrany přírody a krajiny mají Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Na území
Geoparku Ralsko spravují pozemky nacházející se v bývalém VVP Ralsko. Výměra těchto pozemků
čítá cca 126 tis. ha. Na jedné straně představuje tento subjekt jisté omezení v rozvoji CR
(projektové záměry realizovaném na tomto území je zapotřebí konzultovat s VLS), na druhé straně
ovšem vyvíjí aktivity vedoucí k podpoře cestovního ruchu.
Kromě chráněných území se v prostoru Geoparku Ralsko nacházejí dvě obory ve správě Vojenských
lesů a statků s omezeným přístupem pro veřejnost. Jednou z nich je obora Židlov (k. ú. Ralsko), která
je uzavřená pro vjezd cyklistům a zčásti znepřístupněná i pro pěší (ploty s přelezy). Druhou je obora
v západní části Kumerského pohoří u hájovny Tenlesík (k. ú. Doksy), která je zcela nepřístupná (ploty).
Z hlediska ochrany životního prostředí jsou problémem Geoparku Ralsko staré ekologické zátěže,
nacházející se především v Ralsku a Mimoni. Pro odstranění a monitoring starých ekologických
zátěží je nutné vynakládat velké množství finančních prostředků. Určitou hrozbu pro oblasti s
těmito zátěžemi znamená odklad řešení této situace, s čímž souvisí omezení dalších investic.
Souvisejícím problémem je také nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností
a pomalá sanace po těžbě uranu. Na území HSO Podralsko se nachází celkem sedm velkých
zdrojů znečištění ovzduší (Stráž pod Ralskem, Mimoň, Zákupy a Ralsko), které znečišťují ovzduší
zejména oxidem siřičitým a oxidy dusíku.
Specifickým subjektem ovlivňujícím v okrajové míře rozvoj cestovního ruchu je Diamo, státní
podnik ve Stráži pod Ralskem mající ve své správě rozsáhlou část pozemků na severozápadním
úpatí Ralska. Z pohledu rozvoje CR je překážkou především zákaz vstupu na tyto pozemky, což
brání realizaci záměrů v oblasti CR (cyklostezky, pěší stezky apod.).
3. Současný stav nabídky pro rozvoj cestovního ruchu
Geopark Ralsko je ovlivněn historickými událostmi, jejichž hlavním důsledkem je přítomnost
vojenského výcvikového prostoru, nyní již nevyužívaného k původnímu účelu. Celá oblast je
tvořena do jisté míry neporušenou a „neobjevenou“ krajinou skýtající možnosti zejména k
cykloturistice a pěší turistice. Území je charakteristické řídkou sídelní zástavbou. Hlavní
výhodou tohoto území je zachovaný unikátní přírodní prostor, který byl cca 50 let víceméně
nedotčen lidskou činností.
Doksy – Máchův kraj
Oblast Dokeska je specifickou částí Geoparku Ralsko. Dokesko je charakteristické přítomností
několika vodních ploch, přičemž z pohledu CR je nejvýznamnější Máchovo jezero. Hlavní sezonou
je zde jednoznačně letní období, kdy je zde čilý turistický ruch, především v bezprostředním okolí
Máchova jezera. Romantická krajina s řadou přírodních a historických atraktivit (Velký a Malý
Bezděz, Swamp, Nový Berštejn, zámek s regionálním muzeem v Bělé atd.) je příznivá pro pěší
turistiku a cykloturistiku. Mezi další vhodné formy rozvoje CR náleží kulturně poznávací CR,
sportovně orientovaný CR, venkovský CR, CR mládeže, tématické trasy a CR seniorů.
Problémovou oblastí je nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit zejména v letním
období. Turistický ruch úzce souvisí s hlavní sezonou, kdy je v oblasti Dokeska, zejména v okolí
.
29
města Doksy, poměrně bohatý kulturní a společenský život. Ostatní období vykazují nepoměrně
slabší návštěvnost území včetně aktivit ze strany subjektů CR.
Podrobnější charakteristika území z pohledu CR byla provedena v „Plánu rozvoje cestovního
ruchu Máchova kraje“. Zde jsou uvedeny pouze vybrané závěry z oblasti nabídky CR:

Z výsledků vlastního šetření vyplývá, že na území svazku obcí Máchův kraj je
nedostatečná ubytovací i stravovací kapacita (s výjimkou větších měst) zejména v
sezonním období. Převis poptávky nad nabídkou v případě uvedených kapacit působí
negativně na rozvoj cestovního ruchu v obcích, jelikož zde není potenciál pro vícedenní
turisty.

Často hlavním zdrojem potenciálních návštěvníků, zejména v případě menších obcí, je
existence cyklostezek a cyklotras. K této nabídce ovšem chybí vhodná infrastruktura
včetně odpovídající stravovací kapacity, která by je přilákala do obce, případně
motivovala k další návštěvě (informace o místních atrakcích apod.).

Úroveň technického stavu a vybavenost ubytovacích kapacit je u jednotlivých druhů
zařízení a v jednotlivých obcích odlišná.

Největší koncentrace ubytovací kapacity je soustředěna v Doksech a nejbližším okolí.
Ostatní obce nemají buď vůbec žádnou ubytovací kapacitu, nebo velice malou (např.
pouze v soukromých objektech).
Lepší možnosti stravování či občerstvení jsou ve větších městech a obcích, a to
především v letní sezoně, kdy je oblast navštěvována turisty. V zimní sezoně jsou některá
tato zařízení uzavřená. V malých obcích jsou v provozu často pouze hospody, otevřené
v některých případech jen v pozdních odpoledních a večerních hodinách a navštěvované
nejvíce místními obyvateli.


K tomu, aby byl Máchův kraj atraktivní turistickou oblastí, musí mít dostatečně
zmapovanou vlastní nabídku atraktivit. Bez těchto informací nemůže být cestovní ruch
koncepčně rozvíjen. Nabídka a kvalita těchto atraktivit je rozhodující pro spokojenost
návštěvníků a turistů.

Oblast Máchova kraje je pokryta množstvím kulturních i historických atraktivit, které
podněcují zájem návštěvníků a turistů (nejvýznamnější atraktivity jsou zmíněny v
kapitole 3.1.4 Plánu rozvoje CR Máchova kraje). Kromě toho se zde nacházejí také
různorodé nabídky sportovního vyžití, které jsou ovšem dostupné spíše ve větších
městech a obcích sledovaného území.

Největší koncentrace cestovního ruchu Máchova kraje se nachází v bezprostředním okolí
Máchova jezera, přičemž se jedná především o sezonní návštěvnost. Snahou všech
zainteresovaných subjektů v oblasti CR by mělo být prodloužení hlavní sezony. Dalším
problémem je nedostatečná nabídka na trávení volného času mimo koupání v této oblasti
(při příznivém i nepříznivém počasí). Podnětem může být iniciace vytvoření
organizovaných výletů, tematických tras, podpora využívání cyklotras (dostupnost
půjčovny kol) apod.

Návštěvnost jednotlivých kulturních a historických objektů je různá dle míry popularity,
velikosti a typu. Nižší je obecně v malých muzeích a méně známých památkách menšího
rozsahu, kde se pohybuje návštěvnost v řádu stovek, maximálně několik tisíc ročně.
Vyšší je v případě státních zámků a hradů a ve velkých muzeích, které jsou více
.
30

propagované a mají již pro návštěvníky vytvořené zázemí.
Na území Máchova kraje se jedná zejména o hrad Bezděz, který je pro
návštěvníky další velice lákavou atraktivitou. Návštěvnost tohoto hradu činí cca 50 000 lidí
/ rok. Tato skutečnost vytváří velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu jednak v
bezprostředním okolí hradu, tedy v obci Bezděz, a jednak i na širším území (možnost
nalákat návštěvníky hradu na další atraktivity v přilehlém území).

Pouze v Doksech je poměrně bohatý společenský život, ale jen v letní sezoně, kdy město
a okolí zaplaví tisíce rekreantů z České republiky i ze zahraničí. Mimo hlavní sezonu je
nabídka kulturního vyžití slabší a obyvatelé musí dojíždět na koncerty, divadelní
představení apod. do České Lípy, Mladé Boleslavi, Liberce a Prahy.

Ve většině obcí se nachází několik sakrálních staveb, zejména kapliček, božích muk,
morových sloupů a soch svatých (některé z nich jsou kulturními památkami), přičemž
část z nich jsou ve velmi špatném technickém stavu.

Nejvíce možností sportovního vyžití je opět ve větších městech, kde působí různé
tělovýchovné jednoty a oddíly. V malých obcí jsou to často veřejná hřiště či hřiště
klubového fotbalu. Pozitivní stránkou je existence cyklotras (sítě cyklotras) ve většině obcí,
které jsou vzhledem k vysokému počtu cykloturistů důležitým předpokladem rozvoje
cestovního ruchu.
3.1 Přírodní a historické předpoklady rozvoje CR
Fyzicko-geografické předpoklady vytváří na území Geoparku Ralsko vhodné podmínky pro řadu
forem CR. Mezi nejvíce frekventované patří cykloturistika a pěší turistika. Rozvíjí se zde venkovská
(zejména agroturistika), vodní, okrajově rekreační turistika.
Historické události na jedné straně přispěly k zachování zdejší krajiny a přírody, zejména její
rozmanitosti, ale na druhé straně zde zanechaly „důkazy“ vojenského využití. V krajině proběhlo
odstraňování munice a nachází se zde řada nevyužitých, většinou zchátralých objektů.
Přírodní předpoklady rozvoje CR spočívají v přítomnosti vodních děl (retenční nádrž Stráž pod
Ralskem, Hamerský rybník, Máchovo jezero) vhodných ke koupání a okolní krásné krajině.
Mezi nejvýznamnější přírodní atraktivity patří NPR Břehyně-Pecopala, Hradčanské stěny,
Hradčanské rybníky, zřícenina hradu Ralsko a Stohánek, Vranovské skály, rašeliniště Pustý
rybník, Velká a Malá Buková, Ploužnické mokřady, PP Děvín a Schäschtenstein, PP Skalní Divadlo a
další pozůstatky po těžbě železné rudy.
Na území jednotlivých obcí v Geoparku Ralsko a jeho okolí se nachází řada dalších historických
atraktivit. Největší zastoupení v tomto směru má město Mimoň, jedná se např. o Kostel sv.
Petra a Pavla, Kostel církve československé husitské na Křížovém vrchu, Kapli Božího hrobu, Sousoší
Getsemanská zahrada, Soubor soch v areálu kostela sv. Petra a Pavla, Mariánský sloup aj. Ostatní
obce skýtají na svém území většinou drobné historické zajímavosti, jakou jsou kapličky, boží muka
či pomníky. Novým objevem se stal v roce 2013 kostel sv. Havla v Kuřívodech, ve kterém byly
nalezeny výjimečné gotické nástěnné malby z 13. a 14. století. V současné době probíhá rekonstrukce
vnitřní výzdoby kostela. Kostel pochází z doby vlády posledních Přemyslovců.
Středověká opevněná sídla - hrady
.
31
•
•
•
•
•
•
•
•
Ralsko – zřícenina hradu založeného na konci 14. století na vrcholu stejnojmenného vrchu,
tvořeného tefritem. Zachovány zůstaly hradby, zříceniny dvou obytných věží, obvodové zdivo
paláce a zbytky zdiva dalších budov. Hrad byl zčásti opraven ve 30. letech 20. století a je
zapsán do seznamu kulturních památek. V roce 2011 přešel do soukromého vlastnictví.
Děvín - zřícenina rozsáhlého královského hradu (založen 1260) na pískovcovém hřbetu
zpevněném žilou polzenitu. Rozsáhlé dobývky železné rudy (štoly, šachta-studna) následovaly
po zániku obranné funkce na začátku 17. století. Na hrad bylo v roce 2007 zbudováno
přístupové schodiště a je řešena další ochrana vzácné kulturní památky.
Stohánek - skalní hrad na pískovcové kupě, zřejmě ze 14. - 15. století, později přebudovaný
na barokní poustevnu.
Hamerský Špičák - valy a příkopy jsou stopami po hradu písemně doloženém k polovině 15.
století. Stopy po hradu částečně zničeny pozdější těžbou železa.
Vranov-Luční kámen - stopy po zasekaném objektu na pískovcové skále na j. patě Ralska.
Křída - „Na starém zámku“ - nepatrné zbytky hradu na pískovcové ostrožně, oddělené
příkopem.
Dubový vrch u Svébořic - dvoudílný hrad na vrcholu pískovcového vrchu zpevněného
vulkanitem. Na hradě proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, datující životnost hradu do 2.
poloviny 13. století a do 14. století.
Zbinsko - nepatrné zbytky tvrze na pískovcové ostrožně v. od Hvězdova.
Zaniklé vsi
Na území Geoparku Ralsko leží 17 obcí, zaniklých po 2. světové válce, které měly dohromady přes
3000 obyvatel. Jsou to: Černá Novina (Schwarzwald), Holičky (Hultschken), Jabloneček (Gablonz),
Horní Krupá (Ober Krupai), Křída (Kridai), Okna (Woken), Olšina (Wolschen), Palohlavy
(Halbehaupt), Proseč (Proschwitz), Židlov (Schiedel), Jezová (Jezowai), Chlum (Chlum), Novina
(Böhm. Neuland), Prosíčka (Prositschka), Boreček (Haidedörfel), Kracmanov (Kratzdorf) a Krby
(Kirbe). V místech původních obcí lze v současné době vidět pozůstatky v podobě základů budov
a zbytků zdiva, studní, sklepů v pískovci apod.
Zaniklé sklárny
•
•
Strážov - zcela zmizelá sklárna, fungující zhruba od začátku 18. století do začátku 19. století.
Skelná Huť - sklárna činná v 18. století na tzv. Kostelní cestě mezi Kuřívody a Ploužnicí. Nálezy
úlomků skla a strusky. Dnes objekt vojenských lesů.
Zaniklé mlýny
•
•
Pytlíkovský mlýn u Jablonečku - výrazná zřícenina mlýna s několika dochovanými místnostmi.
Zhruba uprostřed areálu dochován cihlový sokl. Nad mlýnem betonové zařízení stavidel. V
terénu dosud dobře patrný nefunkční pravobřežní vodní náhon.
Relikt mlýna v bývalé obci Novina - zachovalo se obvodové zdivo bývalého mlýna, tvořené
kvádry hornin různé provenience.
Stopy po těžbě železných rud
Zvláštním typem historických památek jsou stopy po těžbě železa z alterovaných
(goethitizovaných) žil mladých vulkanitů. Těžba probíhala ve třech historických etapách a
.
32
surovina – tzv. jílovitý železivec, Toneisenstein – byla zhutňována v hamrech v Novinách a Hamru
na Jezeře nebo ve vysoké peci v Hradčanech. Poslední dozvuky těchto aktivit byly autenticky
popsány F. A. Reussem (1797) z oblasti mezi Borným a Velkou Bukovou u Doks a mezi
Svébořicemi a Jeleními vrchy u Stráže pod Ralskem. Stopy po těžbě se koncentrují do několika
oblastí: na vrch Borný (pinkové tahy), Havířský vrch (pinkové tahy, šachta), na svahy Velké a Malé
Bukové (pinky), do polesí Boreček (šachty a štoly, četné haldy), do okolí Svébořic - např. na vrch
Brada (pinkové tahy), do oblasti Jeleních vrchů (pinkové tahy) a především do oblasti mezi
Děvínem a Schächtensteinem u Hamru (hluboké pinky a pinkové tahy, šachty, štoly). Přestože se
těžba železných rud z rozložených vulkanitů realizovala i v jiných pískovcových oblastech (Lužické
hory, okolí Branžeže v Českém ráji nebo Jetřichovicko), památky na tuto těžbu na území geoparku
Ralsko jsou nejrozsáhlejší a nejzachovalejší.
Další kulturně cenné lokality
•
Doksy - původně jednopatrový renesanční zámek byl do dnešní podoby upraven na počátku
20. století. Zámecký areál se vzácnými dřevinami je veřejně přístupný. Muzeum – památník K.
H. Máchy je umístěno v hospitálku coby nejstarší dochované budově ve městě. Od roku 1999
jsou zde dvě stálé expozice - máchovská expozice a expozice věnovaná dějinám rybářství a
rybníkářství na Českolipsku. Budovu spravuje Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě.
•
Jabloneček – zachována česká a německá škola - dva původní objekty včetně pozůstatků
původní infrastruktury, které se na rozdíl od ostatních zaniklých obcí v této oblasti zachovaly.
První zmínka o obci Jabloneček je datována rokem 1352.
•
Kuřívody - pomník obětem války v roce 1866 a naučná stezka Srážka u Kuřívod 1866. Tvrz ze
začátku 15. století, přestavěná na renesanční zámek (nebo spíš zámeček). Kostel Sv. Havla.
První zmínka o Kuřívodech je z roku 1279.
Zbinsko - vysekané skalní místnosti a studna v údolí v. od Hvězdova, pod stejnojmennou tvrzí.
Na základě literárních pramenů sloužily jako poustevna. Objekt se nyní nachází uvnitř obory
Židlov.
Šance v Hradčanských stěnách - pozůstatky vojenského opevnění, příkopů a valů, z druhé
poloviny 18. století.
Zaniklá lesní železnice Hradčany – Rečkov - úzkokolejná železnice sloužila v 1. polovině 20.
století ke svozu dřeva z oblasti Kumerského pohoří a Bukových hor, provoz ukončen roku
1950. Násep trati se místy zachoval.
•
•
•
3.2 Základní a doprovodná infrastruktura CR
Úroveň, kvantita a variabilita základní (ubytovací a stravovací kapacity) a doprovodné (zařízení pro
volný čas kulturní i sportovní povahy) infrastruktury CR úzce souvisí s hustotou osídlení.
Největší koncentrace této infrastruktury je v Mimoni. Ostatní střediska nejsou velikostně
srovnatelná (z pohledu počtu obyvatel), což má za následek nižší disponibilní zdroje pro
potenciální investice. Celé území skýtá pouze omezené možnosti k dalším investicím, zejména
ve střední části. Spíše je zájmem zachovat zdejší přírodní bohatství.
Infrastruktura CR je rozvíjena zejména v okrajových částech „Ralské pahorkatiny“, přičemž v
.
33
rámci vymezeného území Mimoňsko je „okrajovým“ a zároveň významnějším střediskem pouze
město Mimoň. Celkové hodnocení úrovně a kvantity základní i doprovodné infrastruktury je
velice slabé.
Mezi základní infrastrukturu CR patří ubytovací a stravovací zařízení.
Ubytovací zařízení
Ubytovací zařízení je v Doksech zastoupeno v cenové kategorii (od 150 Kč/noc, ale ceny se rapidně
liší vzhledem k sezóně), kapacita lůžek činí 1924 míst. Z hlediska typu ubytování se zde nachází pět
hotelů hotel (390 lůžek), penziony (113 lůžek), ubytování v soukromí (30 lůžek), rekreační ubytování
(1391 lůžek), stanovací prostory.
Staré Splavy jsou velmi oblíbenou destinací, proto je i zde široké zastoupení různých typů
ubytovacích kapacit. I zde se ceny liší dle sezóny (září-květen 150Kč/os/noc, červen-srpen 350
Kč/os/noc). Celková kapacita lůžek je 2630. Nachází se zde 6 hotelů (451 lůžek), 11 penzionů (312
lůžek), ubytování v soukromí (40 lůžek), rekreační ubytování (1827 lůžek), stanovací a kempovací
prostory.
Ubytovací zařízení je v Mimoni zastoupeno v cenové kategorii (od 250 Kč/noc), kapacita lůžek činí
103 míst. Z hlediska typu ubytování se zde nachází jeden hotel (48 lůžek), penzion (30 lůžek),
ubytování v soukromí (19 lůžek). Město zrekonstruovalo podkrovní prostory v budově Domu kultury
Ralsko a vznikl tak malý apartmán max. pro 4 osoby.
Strážsko (resp. pouze Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře) nabízí celkem několik hotelů a penzionů,
ubytování v soukromí, autokemp, turistickou ubytovnu a chatové osady. Velkou ubytovací kapacitu
má hotel Diamo ve Stráži pod Ralskem, jeho využití pro CR je problematické. Hotel je více využíván
zaměstnanci průmyslových závodů (Škoda Mladá Boleslav, Johnson Controls Stráž pod Ralskem),
čímž je snížena kvalita i kapacita ubytování. Ubytování se Stráži pod Ralskem: Hotel Uran (32 lůžek)
Hotel Diamo (302 lůžek), chatky Panda Sport (24lůžek), Vila Mimosa (30 lůžek) Klubovna Šesule (30
lůžek), Klubovna Soví vrch (17 lůžek), Chatka na Sovím vrchu (6 lůžek, Chatky u Sportovní haly Suomi
(24 lůžek), ubytování v soukromí. Ceny se pohybují od 70 Kč za noc.
Ubytování v Hamru na Jezeře: Hotel PACIFIK (80 lůžek), Penzion EICHLER (8 lůžek), Penzion TEREZA
(12 lůžek), Penzion EVA (15 lůžek), Penzion SANDRA (27 lůžek), Penzion Hutník (8 lůžek), Chatová
osada Hutník (4 – 8 lůžkové chatky), Autokemp Hamr na Jezeře. Ceny se pohybují od 250 Kč za noc.
Ubytování v Osečné: Penzion Dřevěnka (20 lůžek), Penzion Podvrší (20 lůžek), Rekreační středisko
Žabák (30 lůžek), Penzion Sucháč (15 lůžek), ubytování v soukromí (8 lůžek), chatky v areálu školy (40
lůžek), ceny za ubytování se pohybují od 200 Kč.
V Osečné je k dispozici hotel, penzion, kemp, chatová osada a turistická ubytovna. Specifické
ubytování zprostředkovávají Lázně Kundratice.
Stravovací zařízení
Na rozlehlém katastrálním území obce Ralsko (Kuřívody, Boreček, Horní Krupá, Hradčany nad
Ploučnicí, Jabloneček, Náhlov, Ploužnice pod Ralskem, Svébořice) se nachází několik zařízení, které
lze označit jako ubytovací či stravovací. Od roku 2006 v Ralsku se situace výrazně nezlepšila, spíše
.
34
naopak. V Kuřívodech je v provozu KD Večerka s občerstvením, Motorest je již delší dobu uzavřený,
budova je na prodej a postupně chátrá. V Hradčanech je stále v provozu hotel Na pláži s ubytovací
kapacitou 11 lůžek a stravovací kapacitou max. 60 osob, dále ranč Osamělá Hvězda s mini zoo
(možnost občerstvení) a malý stánek s občerstvením (sezonní otevírací doba). Malá hospoda v centru
Hradčan je take delší dobu zavřená a budova je na prodej. Areál na Blízalce ve Hvězdově je v
současné době zavřený. V Ploužnici je v provozu Hospoda Ploužnice a také Bažantnice (možnost
ubytování cca 19 lůžek). V Náhlově j možnost ubytování v Apartamento Bahia (5 lůžek) a občerstvení
poskytuje nárazově CAFÉ Brasil. Celkově je kapacita stravovacích a ubytovacích služeb v Geoparku
Ralsko zcela nedostačující.
Stravovací kapacita v Doksech: součástí hotelů a penzionů je ve většině případů restaurace nebo bar,
také proto je ve městě 15 restaurací, 4 pizzerie, 6 barů, cukrárna, kavárna, disco, rychlé občerstvení.
Otevírací doba se liší dle sezóny. Otevřeno od 9-22 hod mimo sezónu. Během sezóny od května do
září od 9-24 hod ve všední dny a o víkendech se prodlužuje dle návštěvnosti. Kolem Máchova jezera v
Doksech je 10 kiosků, 5 stánků s točenou zmrzlinou a 6 rychlím občerstvením, ty jsou otevřené pouze
v sezóně.
Stejně jako v Doksech jsou i ve Starých Splavech restaurace součástí hotelů a penzionů. Podle
informací Měú je ve Starých Splavech 17 restaurací a barů (otevírací doba dle sezóny od 10-22 hod
mimo sezónu a v sezóně 9-24 hod) 8 restaurací je otevřeno jen v období od května do září nebo na
objednávku. 2 pizzerie, dsico. Na pláži ve Starých Splavech je 5 stánků s rychlím občerstvením, 4
stánky se smrzlinou, otevírací doba od května do září.
Počet stravovacích kapacit na území města Mimoně se od roku 2006 bohužel snížil a i tehdy
neodpovídal zjištěné poptávce. Nachází se tu celkem šest restaurací s nabídkou minutkové kuchyně
a každodenní otevírací dobou do večerních hodin. Dále je zde k dispozici jídelna, bufet (otevírací
doba ve všední dny), cukrárna, několik barů-heren, pekařství-lahůdkářství a jedna restaurace sloužící
zároveň jako diskotéka.
Stravovací zařízení v oblasti Strážska je koncentrováno velké množství stravovacích zařízení. Ve Stráži
se nachází 7 restaurací (otevírací doba od dopoledních hodin do pozdních večerních), jedna jídelna,
dvě cukrárny a vyhlášená zmrzlinárna, rychlé občerstvení, pivnice, pekárna. V Hamru na Jezeře se
nachází 5 restaurací (OD cca 10-23 hod), cukrárna, kiosky na pláži, pekárna. V Osečné mají turisté k
dispozici 4 restaurace, vinárnu a cukrárnu, kavárnu.
Doprovodná infrastruktura CR
Doprovodná infrastruktura CR zahrnuje další zařízení využitelné pro potenciální návštěvníky
oblasti. Lze sem například zařadit muzea, galerie, kina, sportovní centra, bazény aj. Oblast
Geoparku Ralsko je velice slabě vybavena příslušnou infrastrukturou, neboť zde byl po dlouhou
dobu uzavřený vojenský prostor.
Rozsáhlé území města Ralsko nabízí několik zařízení CR. V roce 2006 našlo město nové využití pro
chátrající faru v Kuřívodech. Fara byla zrekonstruována na komunitní centrum - víceúčelovou
budovu, jejiž prostory jsou využívány jako Informační centrum a pošta, malý výstavní sál, počítačová
učebna, klubovna výtvarného kroužku a malá zasedací místnost sloužící pro různá setkávání či
vzdělávání seniorů atd. V areálu je multifunkční řiště s umělým povrchem. V Kuřívodech bylo také
.
35
otevřeno muzeum „STÁLÁ EXPOZICE PYROTECHNICKÉ ASANACE RALSKA“.
V Hradčanech se nachází první Informační centrum Vojenských lesů a statků ČR, s. p. s expozicí
věnovanou historii území bývalého VVP Ralsko, historii i současnosti lesnictví v této oblasti,
myslivosti, přírodním podmínkám, geologickým zajímavostem, floře a fauně, ochraně přírody a
zároveň i možnostem turistického a rekreačního vyžití. V obci je možnost využití víceúčelového hřiště
s umělým povrchem a koupání v Hradčanském rybníku. U sezónního občerstvení Ranč Osamělá
hvězda funguje mini Zoo (záchranná stanice handicapovaných zvířat). V rozpadlých objektech u
letiště Hradčany je jedno z nejvyhlášenějších hřišť pro paintball, bohužel jsou objekty v natolik
dezolátním stavu, že je na některé z nich zpracován demoliční záměr, neboť jsou životu nebezpečné.
Využití bývalého vojenského letiště Hradčany je popsáno výše.
V Náhlově bylo vybudováno Krajské muzeum vystěhovalectví do Brazílie, které se stalo místem
setkání především pro zájemce ze Spolku historie Mimoňska.
Na území města Mimoně nachází několik zařízení, které lze označit za doprovodnou infrastrukturu
CR, přičemž významnější z hlediska zájmu návštěvníků může být koupaliště (bezplatně zpřístupněno
po celý den, nabízí sprchy s ohřívanou vodou, WC, převlékárny, kvalita vody je pravidelně
monitorována.), fitcentrum, volejbalové hřiště, kulturní dům, knihovna, kino, disko klub (otevírací
doba v PÁ a o víkendu), country club (otevřeno pouze ve ČT) a kostelní věž s vyhlídkou. V roce 2010
bylo ve zrekonstruované budově bývalého špitálu slavnostně otevřeno muzeum se stálou expozicí o
historii a přírodě Mimoně a okolí (OD út-ne). V kulturním domě, knihově a kině probíhá řada
progarmů a aktivit pro veřejnost (výstavy, setkání seniorů, divadelní představení, přednášky atd.).
V roce 2013 byl otevřen venkovní sportovní areál u ZŠ pod Ralskem, který je přístupný i veřejnosti.
Jsou zde hřiště na plážový volejbal, minikopanou, basketball a atletický ovál. Proběhla také
rekonstrukce haly, která je také možná pronajímat veřejnosti. Rozšířeno bylo i fotbalové hřiště a to
o hřiště s umělým povrchem na fotbal a nohejbal (možnost pronájmu). Tenisové kurty jsou
v Mimoni také k dispozici, provozuje je Tenisový klub Mimoň.
Vodní turistika
Potenciálem rozvoje CR v této oblasti je vodní turistika. Vodní turistiku lze provozovat na řece
Ploučnici, část jejího splavného úseku prochází územím Geoparku Ralsko. Popis splavného úseku řeky
Ploučnice byl zpracován Mikroregionem Podralsko do naučné cesty „Kánoí po řece Ploučnici“.
K dispozici jsou v oblasti rovněž půjčovny vodáckého vybavení a dvě vodácká tábořiště. V roce 2011
bylo vybudováno tábořiště Meandry Ploučnice-Boreček (otevřeno od dubna do konce září, ubytování
ve stanech, sociální zařízení, kiosek). V roce 2016 má majitel v plánu rekonstrukci sociálního zařízení,
výstavbu chatek (cca 80 lůžek) a úpravu nového bezpečného výstupu z řeky v Brenné. Vodácké
tábořiště Vydrýsek, které se nachází na levém břehu Ploučnice pod Mimoní, začalo fungovat v roce
2013 (ubytování ve stanech, kiosek, suché wc). V okolí Geoparku Ralsko funguje řada půjčoven lodí –
např. Přístav Ralsko (Skauti Mimoň), Meandry o.s. Řeka Ploučnice může být námětem pro další formy
CR, například vzniku běžeckého okruhu, cyklotras, pěších tras, oddechových míst apod. Další vodní
sporty lze realizovat na dvou hlavních rybnících území geoparku, a to na Hamerském rybníku a
Máchovu jezeru. Obě lokality jsou v letní sezóně cílem mnoha turistů a rekreantů.
Hippoturistika
Svůj potenciál rozvoje mají v oblasti Mimoňska hippostezky. V roce 2006 bylo vyvíjeno úsilí propojit
stávající hřebčíny prostřednictvím hippostezek, čímž měla být jednak usměrněna stávající
neregulovaná jízda na koních a také zatraktivněna tato forma CR pro turisty. Kromě několika
.
36
dostihových stájí působil v oblasti i hřebčín. Atraktivní pro rozvoj CR byly dostihy pořádané v Mimoni.
Hlavní dostihový závod o cenu města Mimoně přilákal zhruba 2000 návštěvníků. Dostihové závody
však byly na několik let zrušeny a známý hřebčín byl v roce 2014 prodán v dražbě. Současným
majitelem areálu bývalého hřebčína je společnost Maestoso Luna spol s.r.o. Nový majitel se snaží o
znovuobnovení atraktivity dostihových závodů v Mimoni. V roce 2015 zorganizoval Hřebčín Mimoň
dva závody, návštěvnost cca 700 návštěvníků. Hřebčín Mimoň nabízí výcvik, vyjíždky, ustájení, ale i
jízdu kočárem u různých příležitostí (svatby, oslavy), přepravu koní.
Agroturistika
Území Ralska nabízí vhodné prostředí pro rozvoj agroturistiky. Úsilí v tomto směru vyvíjí
například Bažantnice – Ploužnice působící v sektoru zemědělství. Firma provozuje své aktivity
zejména v oblasti myslivectví. Dostatek lovné zvěře, příjemné ubytování v dřevěném srubu a
přírodní potenciál je atraktivní nabídkou pro české i zahraniční turisty. Firma by ráda rozvíjela
své služby i v oblasti jezdectví na koni, cykloturistice, pěší turistice či doplňkových služeb CR
(bazén, venkovní posezení, sauna apod.). Omezení v rozvoji služeb představuje dostupnost financí.
Nově funguje v geoparku penzion Větrná pláň, který nabízí ubytování v apartmánech v roubence a
další volnočasové aktivity s koňmi (výcvik, vyjížďky – hodinové, ale i několika denní), prodej medu.
Zemědělská farma Pavlin Dvůr obhospodařuje celkem 570 ha vlastních pozemků a na dalších 300 ha
pozemcích zákazníků provádí služby nejnovější zemědělskou technikou. Vedle provozu dostihové
stáje se zabývá chovem anglického plnokrevníka, chovem domácích hospodářských zvířat a jejich
prodejem.
Další atraktivitou pro turisty může být obora Židlov, která byla založena v roce 2000. V roce 2011
zde bylo unikátně vysazeno pětičlenné stádo zubra evropského s cílem dosažení stavu asi 25 kusů.
V roce 2015 by mělo stádo čítat 17 kusů. Hlavním druhem zvěře je v oboře jelen evropský s cíleným
početním stavem 700 kusů. Doplňkovou zvěří je muflon s normovanými stavy 300 kusů. Zajímavostí
je, že přes několik vjezdů se speciálními rošty je vstup do obory umožněn pěším i cyklistům, i když
jen po vymezených cyklotrasách, zákaz vstupu je do klidové zóny obory. I tak se ale člověk může
osobně setkat s divokou zvěří.
Pěší turistika
Značené pěší stezky jsou na území Mimoňska (Ralska) spíše ojedinělé, vyskytují se zejména v
severozápadní okrajové části. Hlavním důvodem je rozlehlost území bývalého vojenského území,
nízká sídelní zástavba a nedostatečná doprovodná infrastruktura pro pěší turistiku. Dalším
důvodem je také poměrně velká zatíženost Klubu českých turistů údržbou stávajících značených
pěších tras, což snižuje možnost rozšiřování sítě značených turistických stezek. Pro rozvoj turistiky je
důležité je zejména náležité značení tras a dostupnost doprovodné infrastruktury CR.
Pěší turistika je často doplňující aktivitou k cykloturistice, neboť řada přírodních i historických
atraktivit je dostupná pouze pěšky. V okolí významnějších atraktivit by bylo vhodné vybudovat
patřičnou doprovodnou infrastrukturu CR (úschovny kol). Takto by cyklisté mohli shlédnout
bez větších obtíží nejen přírodní a historické atraktivity, ale i například zajímavou naučnou
stezku, oboru apod.
Červená:
 Trasa ze směru od České Lípy - Doksy – Bezděz – Bělá pod Bezdězem (evropská
dálková trasa E10 Nordeast – Southwest)
 Hradčanský červený okruh (VLS): Hradčany – Pod Havraní skálou – Kraví rokle – Měděný důl –
.
37

U Hvězdy – NPR Břehyně – Pecopala - Popelový hřeben - Dlouhá rokle - PR Hradčanské
rybníky (Držník) - Hradčanský rybník - Hradčany
Mimoň – Vranovské skály – Průrva Ploučnice – Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře – Děvín
– Lázně Kunratice - Osečná
Modrá:
 Česká Lípa – Provodín – Doksy – Hradčanské stěny – Hradčany (IS)
 Modrý okruh VLS -IC Hradčany - rybník Držník - „Trojzubec“ - Strážov - „Kančí rokle“ „Travnatou cestu“ - vrchol kopce Velká Buková - Bukovou roklí“ - „Starou lipskou cestu“ Vavrouškův rybník - Strážovský rybník - Hradčany – Bezděz – Kuřívody
 Bezděz – Strážov - Hradčany
 Hamerský modrý okruh: Hamr na Jezeře - PP Rašeliniště Černého rybníka - PP Stohánek Sochorův pomník - PP Divadlo - PP Široký kámen - PP Děvín - Ostrý - Hamr na Jezeře
Zelená:
 Provodín – Lysá skála – Psí kostely – Hradčanské stěny – Hradčany – Hradčanský rybník –
Vavrouškův rybník - Kuřívody
Žlutá:




Trasa kolem Máchova jezera (Staré Splavy – Doksy) Hradčany – Borečský les
Strážov – Malá Buková - Velká Buková – Kuřívody (geostezka Přes Bukové hory)
Mimoň – Hradčany
Psí kostely - Brenná
Z pohledu CR je zajímavá přítomnost naučných stezek pro pěší turistiku:
Naučná stezka K Pramenům v okolí Osečné. Jedná se o okruh dlouhý asi 2,5km, celá trasa je
značena symbolem naučné stezky. červnu 2012 byl v Osečné zpřístupněn veřejnosti areál
příměstského parku „Mannův les“, který je přístupný jak z Osečné, tak i z areálu Lázní Kundratice
Naučná stezka Jeřáb v blízkém okolí Hradčan. Návštěvníci mají možnost projít okrajem Hradčanských
stěn, které je nejsevernější částí Kumerského pohoří. Trasa je fyzicky nenáročná a zvládnou ji projít i
děti předškolního věku. Informace o naučné stezce: délka trasy: 3,5 km, obtížnost: nízká, tabule: 8
naučných tabulí je věnováno přírodním podmínkám Ralska, geologii Hradčanských stěn, borovému
hospodářství, dřevinám, rostlinám, ptákům a savcům. Naučná stezka je pojmenována podle Jeřába
popelavého, jednoho z pěti ptáků, pro jejichž ochranu byla vyhlášena Ptačí oblast Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady.
Naučná stezka Ralsko z Mimoně přes krásný zámecký park až na vrchol Ralska se zříceninou hradu.
Po cestě je připraveno 14 zastavení se zábavnými úkoly pro malé i velké. Stezka je určena především
dětem z druhého stupně základních škol, ale s pomocí učitele nebo rodičů zvládnou většinu úkolů i
děti mladší.
Naučná stezka Swamp po březích Máchova jezera směrem k Břehyňskému rybníku do Starých Splavů
zpět do Doks. Stezka je pojmenována podle Národní přírodní památky SWAMP, která byla vyhlášena
v roce 2009. Chráněno je zde především rašeliniště, které je domovem vzácných a ohrožených rostlin
.
38
a živočichů - např. masožravé rosnatky okrouhlolisté nebo leknínu bělostného. Informace o stezce:
délka: 15 km, zastavení: 6 informačních panelů o botanice, zoologii bezobratlých a obratlovců a
rybníkářství
Naučná stezka Srážka u Kuřívod 1866. Kuřívody – okruh podél silnice č. 268 směrem na Mnichovo
Hradiště a zpět 6,5 km. Naučná stezka začíná památníkem k bitvě z Prusko-rakouské války. Jedna z
prvních větších bitev Prusko-rakouské války se odehrála v Kuřívodech 26. června 1866. Bitvy se
účastnilo 5 praporů a 5 eskadron. 2 děla předvoje pruské armády postupovala od Mimoně proti 2
rotám 38. pěšího pluku Haugwitze a půl eskadře Mikuláškových husarů 1. armádního sboru. Jediný
den bojů stál obě strany přes 300 lidských životů. Tuto bitvu nám přibližuje 15 informačních tabulí u
naučné stezky, která byla vybudována s finanční podporou VLS ČR, s. p.
Cykloturistika
Velkým potenciálem pro rozvoj cyklistiky je velké množství účelových komunikací nacházejících
se v rozlehlé obci Ralsko. Dnes jsou převážně nevyužité pro běžný automobilový provoz. Je
zřejmé, že Geopark Ralsko je vhodným místem v prvé řadě pro cykloturistiku. Cykloturistika je
jednou z nejlepších variant poznávání regionu. Spojuje rychlost, dostupnost, sportovní vyžití a
relativně rychlé poznání okolní krajiny. Vzhledem k charakteru území geoparku je cykloturistika
jednou z nejlepších forem poznání celého geoparku. Území bývalého vojenského prostoru je navíc
protkáno sítí zpevněných či nezpevněných cest. Po činnosti vojska zbyla „dokonalá“ silniční síť,
drobné lesní cesty s asfaltovým povrchem, které slouží k rozvoji cykloturistiky. Síť stezek zpřístupňuje
celou řadu lokalit. Dobrá síť cest a nepříliš náročný terén jsou důvodem, pro který je obliba a
návštěvnost oblasti cyklisty v poslední době enormně narůstá. Jedná se především o jednodenní
návštěvníky vzhledem k tomu, že doplňková infrastruktura (nabídka ubytovacích a stravovacích
zařízení) je velmi omezená. Ovšem pokud je zájem udržet cyklistu – turistu na daném území delší
dobu, musí mu být nabídnuta možnost alternativního trávení volného času. Doplňujících aktivit může
být celá řada a měly by být rozmanité, resp. vhodné pro více cílových skupin, pro příznivé i nepříznivé
počasí, pro všechny roční období.
Za posledních několik let zde byla vybudována relativně hustá síť cyklotras. Omezení přístupu
cyklistů do některých lokalit stanoví především Vojenské lesy a statky, které mají na tomto
území svou působnost.
V současné době je zapotřebí dořešit zejména navigační systém pro cyklisty (i pěší, viz dále) a
postupně budovat doprovodnou infrastrukturu pro cyklistickou dopravu (např. odpočinková
místa, úschovnu kol, cykloservisy apod.). Na cyklostezkách procházejících bývalým VVP Ralsko bylo
ze strany divize Mimoň (Vojenské lesy a statky) zřízeno již 7 odpočívadel, včetně stojanů na odložení
kol. Další odpočívadla budou dle možností divize Mimoň umístěna i na nově vyznačených
turistických okruzích a jiných vytipovaných místech. Vzhledem ke stale oblíbenější cykloturistice
vzniklo několik půjčoven kol, např. České dráhy od července 2015 začaly půjčovat trekingová kola na
nádraží v Mimoni, Doksech a České Lípě. Bike sport Stráž pod Ralskem nabízí kompletní servis
(půjčovna, servis a opravy, prodej). Úschovnu kol nabízejí většinou všechny ubytovací a stravovací
zařízení popř. některá IC nebo nádraží.
Dlouhoodbě je připravován a realizován projekt cyklistické magistrály Ploučnice (od pramenů řeky
až po její soutok s Labem v Děčíně) jako součást turistického rozvojového koridoru nadregionálního
.
39
významu. V řešeném území prochází obcemi Stráž pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Mimoň,
Ralsko, Zákupy. V roce 2012 byla realizována základní trasa Zelené cyklomagistrály Ploučnice:
 Semering – úbočí Ještědského hřebene nástup na cyklomagistrálu a vazba na Novou
Hřebenovku
 Osečná - Prameny Ploučnice
 Hamr na Jezeře
 Stráž pod Ralskem
 Noviny pod Ralskem - Průrva Ploučnice
Plánované pokračování trasy Zelené cyklomagistrály Ploučnice k hranici mikroregionu:
 Mimoň
 Ralsko (obec)
 Hradčany
 Zákupy-Veselí
 Vlčí Důl
Dalším projektovým záměrem je vybudování nové cyklostezky propojující Kuřívody s Mimoní. V
současné době jsou vymezené, ovšem doposud nevyznačené, cyklistické trasy poblíž NPR
Břehyně Pecopoly, Břehyňského rybníku, Velké Bukové, Dubu a Hradčan. Vytýčená stezka se
nazývá „Na kole krajem K. H. Máchy“.
Vybrané značené cyklistické trasy procházející územím regionu Podralsko
Mezinárodní
 241: Žitava – Ralsko – Praha, dotčené obce: Mimoň, Noviny pod Ralskem, Stráž pod
Ralskem, Dubnice, Ralsko
Celostátní
 25: MODO Most – Doksy – Chrastava, dotčené obce: Doksy, Bezděz, Ralsko, Cetenov,
Osečná
Místní
 3040: Kuřívody – Bělá pod Bezdězem, dotčené obce: Ralsko, Bělá pod Bezdězem
 3045: Velenice – Zákupy – Doksy – Bělá pod Bezdězem: dotčené obce: Jablonné v
Podještědí, Brniště, Velký Valtinov, Zákupy, Ralsko, Bezděz, Rokytá, Dolní Krupá
 3046: Hamr na J. - Stohánek – Mimoň, dotčené obce: Hamr na Jezeře, Mimoň,
Ralsko, Stráž pod Ralskem
 3050: Stohánek - Všelibice - Pěnčín, dotčené obce: Všelibice, Ralsko 3054: Nová huť Provodín, dotčené obce: Zákupy, Ralsko
 3007: Ještěd – Tolštejn, dotčené obce: Brniště, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem,
Hamr na Jezeře, Osečná
 3055: Velenice – Svitava: dotčené obce: Velenice 0014: Doksy
– Pankrác, dotčené obce: Doksy, Okna 0015: Doksy – Roveň,
dotčené obce: Doksy, Tachov 0060: Bezděz – Dvůr, dotčené
obce: Bezděz
 0061: Bezděz – Pankrác, dotčené obce: Bezděz
 Cyklotrasa VLS Psí kostel - Hradčany - Skelná Huť - Ploužnice 14 km
.
40
In-line trasy
In-line bruslení je jedním ze sportů, který se v České republice těší velké oblibě, jeho popularita stále
narůstá. Zároveň se jedná o sportovní aktivitu vhodnou pro celou rodinu. Na území geoparku se
v současné době nacházejí různé okruhy pro in-line bruslení (Letiště Hradčany, Hamr na Jezeře).
Charakter území je předpokladem pro rozšíření zázemí pro tuto sportovní aktivitu. Velké oblibě se
těší inline trasy, kterých zde vzniklo poměrně mnoho: Svébořice - Sochorův pomník (2.9), Hvězdov Svébořice (2.1), Ploužnický potok (3.5), Hamr na Jezeře (okružní) (1), Osečná - Stráž pod Ralskem
(9.4), Ploužnice - Skelná Huť (5.5), Kuřívody - Hradčany (5.2), Ploužnický rybník (1.1), Kuřívody Strážov (6.7), Letiště Hradčany u Mimoně (2.5).
Horolezectví
Mezi specifické volnočasové aktivity patří horolezectví, které lze provozovat například v blízkosti
zříceniny hradu Ralsko, na Hradčanských stěnách, Vranovských skálách či na několika skalních
věžích na Strážově.
Lázeňství
Lázně Kundratice jsou orientovány na léčbu pohybového ústrojí, přičemž nosným léčebným
programem jsou koupele a léčivé zábaly. Lázeňským hostům je nabízena i pečovatelská služba ta je
za poplatek poskytována osobám se sníženou soběstačností převážně z důvodu sníženého
zdravotního stavu a věku.
Rybaření a myslivost
Rybaření lze provozovat v Hamerském i Horeckém rybníku na Strážsku, na Hradčanském rybníku a
na soustavě rybníků u Hvězdova. Lovecké aktivity organizují Vojenské lesy a statky.
Kulturní akce a festivaly
Kulturní a sportovní akce jsou další formou volnočasových aktivit. Často přilákají poměrně
velký počet návštěvníků. Záleží ovšem na typu akce, propagaci, pravidelnosti, renomé,
organizaci, dostupných finančních prostředcích a dalších aspektech. Většina uvedených akcí je
pořádána na jaře či v létě, nejaktivnější v tomto směru je Stráž pod Ralskem.
Mezi pravidelné kulturní a sportovní akce města Mimoně, významnější z pohledu CR, patří:

Setkání vícemístných kol - XXXV. Ročník) odhadovaný počet 70 návštěvníků

Mimoňské pádlo - v květnu 2015 proběhl již XX. ročník štafetového závodu

Den města - XIV. ročník proběhl v červnu 2015

Dostihy - v Mimoni po čtyřech letech obnoveny v červnu 2015
Z významnějších sportovních a kulturních akcí na Strážsku lze jmenovat například následující:

Kundratická lávka XVIII. ročník, počet návštěvníků cca 2500, je součástí Svatovítské pouti,
která je turisty hojně navštívena a probíhá od pátku do nedělě.

Vartenberské slavnosti, počet návštěvníků cca 3500

Hromadný běh ve Stráži p. Ralskem IV. ročník, počet účastníků cca 300

Putování za pohádkou, počet účastníků cca 400
 Tour de Ralsko, XI. ročník cyklistického závodu, počet účastníků cca 200, počet návštěvníků
.
41
cca 300

Silvestrovský výstup na Ralsko, 19. počník, počet účastníků cca 200

VIII. Ročník Kresleného Humoru, počet návštěvníků cca 150
Mezi velké oblíbené akce patří „Výročí bitvy 1866“, kterou město Ralsko pořádá každé dva roky.
Jedná se o animaci historické události, která připomíná první bitvu prusko-rakouské války v roce
1866 odehrávající se u Kuřívod. Akce je dvoudenní a obsahuje odborné přednášky, promenádní
koncert, ukázku bitvy, vystoupení hudebních skupin, letní taneční zábavu, ukázku dobových
řemesel a nabídku staročeského tržiště.
Nabídka kulturních či sportovních akcí je poměrně slabá. Orientuje se především na letní období.
K podpoře CR je vhodné více pozornosti směřovat na vícedenní akce, případně nabídnout
návštěvníkům další alternativy k trávení volného času.
Další sportovní aktivity
Z pohledu infrastruktury pro sportovní vyžití má velmi dobrou vybavenost Stráž pod Ralskem, kde se
nachází komplexní sportovní areál. Je tu k dispozici krytá sportovní hala vhodná pro více sportů
(aerobik, fotbal, floorbal, tenis, volejbal, basketbal, judo aj.). Podobné využití nabízí též malá a velká
tělocvična nacházející se v areálu plaveckého bazénu (25x12 m) spolu s fitness centrem, soláriem,
masážemi, ale i službami jako kadeřnictví a kosmetika. V komplexu sportovní haly se nachází celkem
pět tenisových kurtů. Ve Stráži pod Ralskem, která se snaží získat přízvisko “město sportu” proběhla
v letech 2008-2009 nákladná rekonstrukce a modernizace školního hřiště. Součástí areálu jsou dvě
víceúčelová hřiště (samostatně oplocená) vhodná na kopanou, basketbal, házenou, nohejbal a
volejbal, dále samostatné hřiště na malou kopanou, běžecký ovál, sportoviště pro skok vysoký, skok
daleký a sektor pro vrh koulí a šplh.
Pozitivní skutečností je existence příspěvkové organizace PANDA SPORT, která byla zřízena
městským zastupitelstvem Stráže pod Ralskem. Panda Sport zajišťuje správu zmíněných
sportovních i kulturních zařízení, včetně některých restauračních a ubytovacích kapacit. Tato
komplexní péče umožňuje potenciálním klientům snáze se orientovat v nabídce služeb, které jsou
rovněž prezentovány na internetových stránkách i s možností elektronické rezervace. Organizace
se podílí na tvorbě tématicky zaměřených produktů, například sportovní soustředění, turnaje,
soutěže, rekondiční pobyty pro ženy, ozdravné pobyty pro děti se zdravotními nebo sociálními
problémy, školní kurzy, team-buildingy pro firmy apod. PANDA SPORT je nadále nejdůležitějším
správcem kulturního a sportovního vyžití ve městě Stráž pod Ralskem, spravuje sportovní areál
(bazén, sauna, velká a malá tělocvična, posilovna, vodní lyžařský vlek, sportovní hala Suomi, tenisové
kurty, multifunkční hřiště), restaurace, ubytování. Organizují plavecké školičky pro MŠ, ZŠ, rodiče
s dětmi, kondiční plavání, plavecký oddíl. Oblíbená jsou zde i soustředění různých sportovních oddílů:
fotbal, házená, karate, orientační běh, triatlon a další. Vyhlášený je vodní lyžařský vlek na vodní
nádrži Horka (otevřený od května do září). Malý a velký vlek, Konají se různé příměstské a juniorské
campy kde se děti od 7 let učí na vodním vleku lyžovat, výukové kurzy pro jednotlivce, skupiny.
Vytíženost je maximální. Tenisové kurty: k dispozici 4 tenisové dvorce a 1 dvorec na volejbal a
nohejbal.
Kromě doprovodné infrastruktury zaměřené na sportovní aktivity, jsou zde vytvořeny vhodné
podmínky pro specifické formy CR, zejména kongresový, incentivní (turistika pro zaměstnance) či
.
42
cestovní ruch se vzdělávacími motivy. Ve Stráži pod Ralskem je vybudován kinosál s pódiem o
kapacitě 270 míst, velký (300 míst, pódium) a malý sál (60 míst). K dispozici jsou také dvě učebny
s cca 16 místy. Velký sál je propojen s restaurací. Tato zařízení umožňují organizaci
nejrůznějších konferencí, seminářů, workshopů, školení apod.
Hamr na Jezeře nabízí přírodní koupání v Hamerském rybníku, který je hlavním centrem zájmu
turistů. Nachází se zde rekreační areál, kde jsou k dispozici tenisové kurty, občerstvení a šatny. V
areálu koupaliště je půjčovna lodiček a šlapadel; minigolf; plážový volejbal; obrovská vzduchová
tramplolína; dětský koutek se skluzavkami, houpačky a kolotoč; elektrické čtyřkolky,
AQUAZORBING; lanový park v korunách stromů. V kempu nabízejí vodní sporty, tenisové hřiště,
volejbal, nohejbal, fotbal, stolní tenis, petangue. V Hamru lze dále využít dvě sportovní hřiště
vhodné pro několik sportů (volejbal, nohejbal, kopaná atd.). V zimě je možné rybník využívat jako
kluziště. Z kulturních zařízení se zde nachází společenský sál, disko a knihovna. V Hamru na Jezeře
nabízejí také rybaření po zakoupení povolenky v místě přímo v Hamerském jezeře.
Noviny pod Ralskem a Dubnice nenabízí specifickou infrastrukturu CR pro turisty. Nachází se zde
spíše zařízení vhodné pro místní obyvatelstvo (fotbalové hřiště či menší víceúčelové sportoviště,
kulturní dům, knihovna apod.).
Infrastruktura CR v obci Osečná je orientována pouze na sportovní vyžití. Je zde areál sportovního
klubu, který zahrnuje fotbalové hřiště, malé sportovní univerzální hřiště, skatepark a tenisové
kurty. V roce 2008 realizoval Sportovní klub SK Osečná výstavbu víceúčelového sportoviště. Je
vhodné pro fotbal, tenis, florbal, volejbal, házenou a další kolektivní sporty. V obci mají dva
antukové kurty na tenis, nohejbal. Lzde zde najít také motokros a ledovou plochou dráhu.
Lázeňský areál v Lázních Kunratice zprostředkovává další služby, mezi které se řadí půjčovna
horských kol, rybolov na lázeňském rybníku, turistika, houbaření, minigolf, kadeřnictví, pedikúra aj.
Organizuje se zde řada kulturních aktivit (tanec, hudba).
3.3 Další vybavenost pro rozvoj CR
Další vybavenost pro rozvoj CR může být v okrajové míře jedním z prvků rozhodování turistů o
pobytu v dané oblasti. Vybavenost v tomto směru má poměrně dobrou pouze město Mimoň,
Doksy, Stráž pod Ralskem a Osečná. Turisté zde mohou najít poštu, směnárnu, banku, bankomat,
zdravotnické zařízení, lékárnu a několik prodejen potravin. V ostatních obcích jsou doprovodné
služby k CR dostupné ve velmi omezeném rozsahu, nachází se tu často pouze prodejna potravin
(Ralsko).
3.4 Turistika pro handicapované osoby
Převážnou částí území geoparku je rovinatý terén, protkaný sítí asfaltových a zpevněných cest a pěšin
a je již v současné době dostupný i pro handicapované návštěvníky a rodiny s malými dětmi.
Dostupnost jednotlivých geologicky a geomorfologicky významných lokalit pro handicapované
návštěvníky je uvedena v tabulce níže.
č.
1
název
Havraní skála
dostupnost pro handicapované
skála viditelná z asfaltky níže
.
43
2
3
4
5
6
Tvarožník
Vysoký vrch
Senná Brána
Víšek
Vranovské skály
7
8
9
10
Dlouhý kámen
údolí Zábrdky
Ralsko
Břehyně
Mlýnský vrch
Střelniční žíla
Čertovy zdi
Hřebínek
Velký Jelení vrch
Liščí vrch
Pavlín
Žlutý kámen
11
12
13
14
15
16
17
18 Skalní divadlo
19 Kavčí kameny
20 Pustý rybník
21 Psí kostely
22 Královský kámen
23
24
25
26
27
Havířský vrch
Brada u Svébořic
Kozí hřbet
Schächtenstein
Hamerský Špičák
28
29
30
31
32
33
34
Děvín
Hradčany
Zbinsko
Stohánek
Svébořice
Holičky
Strážov
skalní pyramida dobře viditelná z asfaltky níže
nedostupný
možnost zpřístupnění skal - rozšíření lesní cesty (50 m) od asfaltky
skalní útvary viditelné z asfaltky níže
pata skály Džbán dostupná po silnici, paty ostatních skal viditelné
z lesní cesty níže
skalní stěna viditelná z asfaltky níže
výchozy nedostupné
nedostupné
žíla dostupná po široké cestě po hrázi
nedostupný
žíla viditelná z asfaltky níže
žíly dostupné na jz. konci v místě křížení silnice Kuřívody–Mimoň
dobývky nedostupné
nedostupný
nedostupný
výchoz viditelný z asfaltky níže
skály přístupné po asfaltce, posledních 40 m lesní cesta (možno
rozšířit)
skalní brána viditelná z široké lesní cesty na patě hřbetu
nedostupné
dobře dostupné asfaltkou po hrázi nebo širokou lesní cestou na
břehu
podmínečně dostupné s doprovodem (lesní cesta)
lomy dostupné po lesních cestách, skalní útvary viditelné z lesní
cesty níže
nedostupný, věž Čihadlo dostupná po široké lesní cestě
vrch nedostupný
nedostupný
nedostupný
nedostupný, možnost zpřístupnění žíly a železitých inkrustací na j.
konci (rozšíření 50 m lesní cesty)
nedostupný
stopy po zhutňování železa dostupné po široké lesní cestě
poustevna u široké lesní cesty, dobře dostupná
viditelný z asfaltky níže, vrchol nedostupný
některé zbytky staveb přístupné po asfaltce
některé zbytky staveb přístupné po asfaltce
různé relikty dostupné po širokých lesních cestách, sklepy a studna
jen po úpravách cest
3.5 Doprava
Území se nachází v Libereckém kraji, okrese Česká Lípa a těsně sousedí s krajem Středočeským. Je
dobře dopravně dostupné. Nachází se blízko tahu R 10 spojujícího hlavní město se
sousedním Německem. Blízkost Prahy jako našeho nejvýznamnějšího centra cestovního ruchu
.
44
představuje výrazný potenciál návštěvníků ať už českých, obyvatel hlavního města, tak zahraničních.
Pro rozvoj cestovního ruchu je významná také železniční doprava. Slabou stránkou je však kvalita
komunikací a nízká hustota dopravní sítě. Územím neprochází žádná významná silnice, pouze se jí
okrajově dotýká několik km silnice I. třídy v obci Bezděz. Obec Ralsko se skládá z několika částí, které
se nacházejí ale ve značné vzdálenosti od sebe. Tento stav s sebou nese vyšší finanční náročnost na
vybudování a provozování dopravní či technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti a
občanské vybavenosti. Neuspokojivý je také stav veřejné dopravy. Její intenzita je nízká, a to hlavně
při cestě z Prahy, spojení trvá dlouho s několika přestupy – téměř 3 hodiny (někdy i více) přes Liberec
nebo Českou Lípu, 2 hod přes Mladou Boleslav. Naopak uspokojivé je spojení veřejnou dopravou
z Mnichova Hradiště (trvá zhruba 30 minut). Téměř nedostupné je území veřejnou dopravou o
víkendech.
Celá oblast Mimoňska je velice střídmě zpřístupněna pro motorovou dopravu, s čímž souvisí
potřeba parkovacích ploch. Možnost parkování nabízí všechny sledované obce. Nejvíce
parkovacích ploch nabízí město Mimoň (čtyři parkoviště pro osobní automobily, jedno pro
autobusy). Problematickou záležitostí podoblasti Strážsko, zejména středisek s vyšší koncentrací
CR, je nízká kapacita parkovacích míst. Nejvíce zatížené v tomto směru je letní období, kdy
oblast zaplaví velký počet turistů. Souvisí to s rekreačním využitím území v blízkosti Hamerského
a Horeckého rybníku. Nadměrná doprava zhoršuje průjezdnost území a zatěžuje životní prostředí.
Dopravní situace a s tím související dostupnost parkovacích míst v okolí Máchova jezera je
rovněž hodnocena negativně. Nízká kapacita parkovacích ploch je zaznamenána v letním
období, které je nosným pilířem CR v oblasti Dokeska. Aktuálnost tohoto problému stále narůstá,
neboť stále více návštěvníků přijíždí osobním automobilem. Kromě toho vybavenost parkovacích
ploch v současné době neodpovídá žádanému stavu. Chybí zde například informační panely,
mapy, informace o otevírací době dostupných památek, apod. Ovšem tyto konkrétní nedostatky
nejsou jen otázkou Dokeska, ale celého území Podralska.
3.5 Shrnutí nabídky cestovního ruchu na území Geoparku Ralsko
Území Geoparku Ralsko, díky své rozloze a přírodní rozmanitosti, nabízí rozličnou nabídku CR
spočívající v přírodních, kulturně-historických atraktivitách, základní a doprovodné
infrastruktuře i volnočasových aktivitách. Specifický vývoj regionu se ovšem podílel na
nerovnoměrném rozložení infrastruktury CR, která je v některých oblastech silně nedostačující.
Zejména v oblasti HSO chybí dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit, doprovodné
infrastruktury či kvalitních služeb CR. Celý region je svou nabídkou CR orientován v prvé řadě na
letní, popřípadě jarní a podzimní sezonu. Pro zimní období jsou zde nepříznivé přírodní a
klimatické podmínky (nevhodné pro lyžování a další zimní sporty) včetně nízké vybavenosti v
oblasti CR, zejména doprovodnou infrastrukturou. Nejvýznamnějšími středisky z pohledu celého
území je oblast Máchova jezera, Stráže pod Ralskem a Hamru na Jezeře. Zmíněná „centra CR“
nabízí letní rekreaci „u vody“. Významné je i lázeňství poblíž Osečné.
Geopark Ralsko nabízí vhodné prostředí pro řadu sportovních aktivit. Celou oblast propojují
cyklistické, popřípadě pěší stezky, které jsou potenciálem rozvoje CR. Opomíjena by neměla být ani
turistika vodní, pro kterou vytvořila předpoklady řeka Ploučnice. Menší obce mají na svém území
často pouze malá víceúčelová sportoviště a fotbalové hřiště. Významnější pro rozvoj CR je
komplexní sportovní zázemí ve Stráži pod Ralskem. K méně zastoupeným sportovním zařízením
patří krytý bazén či další krytá sportoviště (krytý stadion, zimní stadion apod.), která by
.
45
přilákala návštěvníky v zimní sezoně. Významné sportovní akce se konají spíše ve větších obcích,
což úzce souvisí s dostupností sportovní infrastruktury, lidských zdrojů a finančních prostředků.
Rozvoj cyklotras a cyklostezek se odvíjí od příznivých fyzicko-geografických charakteristik. Zde
je zapotřebí opět zdůraznit význam této formy CR pro rozvoj regionu. Rozvoj cyklistiky
spočívá jednak v rozšiřování a zkvalitňování tras včetně doprovodné infrastruktury uvnitř
regionu (propojení všech podoblastí), ale i v návaznosti na další turistické oblasti v ČR a v
zahraničí. Významnou značenou cyklistickou trasou je mezinárodní trasa číslo 241 vedoucí přes
celé území regionu (Jablonecek, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Jablonné v Podještědí dále směrem
na SRN) a trasa 3045 vedoucí od Bělé pod Bezdězem, přes Doksy do Jablonného v Podještědí,
kde lze navázat na trasu číslo 21 pokračující do Lužických hor.
Významné, nadlokální, kulturní akce jsou v Podralsku pořádány spíše ojediněle, často ve větších
obcích. Konají se zejména v letním období. Významnější akce pořádá například Mimoň, Doksy,
Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře.
4. Organizace a marketing cestovního ruchu
Kromě přírodních a historických předpokladů je rozvoj cestovního ruchu ovlivňován systémem
organizace a řízení CR včetně uplatňování marketingových nástrojů. Předpokladem rozvoje
cestovního ruchu je efektivní působení organizačních struktur. Geopark Ralsko patří do
turistického regionu Českolipsko, které má plnit úlohu zastřešující organizace, která je oficiálně
pověřena koordinací aktivit v oblasti CR. Sdružení Českolispko však během roku 2015 ukončilo svou
činnost a způsob koordinace cestovního ruchu je tedy v této oblasti opět nedořešena.
Mezi hlavní instituce zabývající se podporou CR náleží Mikroregion Podralsko sdružující 23 obcí.
Hlavní činností Mikroregionu je podpora cestovního ruchu, turistiky, cykloturistiky a životního
prostředí. Neméně důležitou součástí je program rozvoje venkova ve smyslu zlepšení kulturního,
vzdělávacího a společensko – hospodářského rozvoje regionu. Pozitivní skutečností je realizace
projektů nejen v rámci Mikroregionu, ale i ve spolupráci s dalšími turistickými centry. Jedná
se například o společný projekt Mikroregionu Podralsko, Mikroregionu Novoborsko a
Přírodního parku Žitavské hory, který obsahuje tří dílčí akce:

„Evropská
turistická
trasa“
(vytvoření
turistických
tras v
Mikroregionu Podralsko s propojením na Mikroregion Novoborsko a Žitavské hory).
„Společná prezentace Přírodní park Žitavské hory – Lužické hory – Mikroregion Podralsko“
(putovní výstavy).
„Přeshraniční partnerství a nabídka turistických informačních center“ (vytvoření
společných desek pro potřeby TIC s trasami pro pěší i cyklistickou dopravu, turistickými
zajímavostmi apod., výměnné stáže pracovníků TIC). Projekt přispívá ke snižování
územní omezenosti projektů a nepropojenosti na další turistické oblasti.
Důležitými subjekty v rozvoji a řízení CR jsou jednotlivé obce a města, neboť část finančních
prostředků z veřejného rozpočtu je směřována i na oblast CR. Významnější aktivity na území
Geoparku Ralsko nebo jeho blízkém okolí vyvíjí pouze větší střediska, ke kterým se řadí Doksy,
.
46
Bělá pod Bezdězem, Mimoň a Stráž pod Ralskem. Tato skutečnost vyplývá z dostupných financí a
lidských zdrojů. Rozvoj veřejno-privátní spolupráce v CR zaznamenává Dokesko, kde působí
prozatím neformální sdružení podnikatelů Máchova jezera, mezi jehož aktivity patří prosazování
a realizace společných myšlenek směřujících k podpoře CR.
Aktivním subjektem CR ve podoblasti Mimoňsko je město Mimoň. Ve svém „Plánu rozvoje“
podporuje mj. cestovní ruch a snaží se rovněž o aktivizaci podnikatelského sektoru. Dokladem
podpory rozvoje CR je probíhající projekt „Zřízení stabilního pracoviště služeb cestovního ruchu
pro Mikroregion Podralsko“. Oficiální spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem navázána
nebyla. Ze strany oslovených subjektů CR je negativně hodnocen zájem obce Ralsko o oživení
regionu a jeho propagaci. Prezentace obce prostřednictvím tištěných propagačních materiálů
(cyklotrasy a cyklostezky, turistické dominanty apod.) a internetu je považována za velice
nedostatečnou.
Aktivita podoblasti Strážsko v CR je vysoká. Město Stráž pod Ralskem založilo příspěvkovou
organizaci (Panda Sport), která zabezpečuje a koordinuje provoz několika sportovních, kulturních či
společenských, ubytovacích a stravovacích kapacit. Výhoda vzniku jedné zastřešující organizace
je jednoznačná, neboť umožňuje efektivní propagaci a distribuci (prodej, systém rezervace),
rozšiřování a tvorbu nabídky CR i snazší orientaci v nabídce ze strany klientely. Na druhé straně
ovšem existence této organizace představuje pro město poměrně velkou finanční zátěž.
Otázkou dalšího rozvoje řízení CR na tomto území je prohlubování spolupráce mezi privátní
a veřejnou sférou, zejména při vytváření vhodných podmínek pro rozvoj CR.
Rozvoj CR ovlivňují také organizace spojené s ochranou přírody a krajiny. Patří sem Správy CHKO
(Kokořínsko- Máchův kraj, Jizerské hory) a Vojenské lesy a statky ČR. Správy CHKO organizují řadu
akcí pro veřejnost, pořádají výstavy, podílí se na vzniku naučných stezek, podporují rozšiřování
informovanosti o problematice péče o krajinu, přírodních zajímavostech apod. Vojenské lesy a
statky ČR ovlivňují turistický ruch na území bývalého vojenského prostoru. V současné době rozvíjí
aktivity v oblasti CR orientované na problematiku lesnictví, myslivosti, ekologie a zemědělství
(například zvýšení informovanosti veřejnosti o otázce ochrany přírody prostřednictvím IC,
vzdělávací aktivity pro studenty, Myslivecký den na Skelné huti, sportovní střelba pro veřejnost,
rybaření.
Struktura podnikatelů působících v oblasti CR je charakteristická zejména vysokým podílem
malých firem. Míra vzájemné kooperace je obecně nízká. V regionu Podralsko doposud
nepůsobí žádné profesní sdružení místních podnikatelů. Podnikatelské subjekty působí
nejčastěji v oblasti ubytování a stravování, případně jako provozovatelé CK či cestovních
agentur. V okolí Geoparku Ralsko má své sídlo pouze jedna CK/cestovní agentura: CK Vokotour –
sportovní cestovní kancelář ve Stráži pod Ralskem. Je orientována mj. na incomingový CR, tedy
podporuje a rozšiřuje služby pro turisty v Geoparku Ralsko.
Rozvoj CR na území geoparku ovlivňují i další subjekty. Vyzdvihnout lze například místní akční
skupinu - LAG Podralsko. Hlavním cílem skupiny je efektivní využívání přírodního a kulturního
dědictví oblasti. V oblasti CR jsou podporovány projekty cílené na vznik nových produktů CR,
zkvalitnění nabídky CR a propagace, rozvoj mimosezonních aktivit a podporu kulturních a
sportovních akcí. Nyní má LAG Podralsko celkem 53 členů se zastoupením ziskového i
.
47
neziskového sektoru.
LAG Podralsko realizovalo následující projekty, zaměřené na zvýšení povědomí o oblasti a
informování a vzdělávání místních obyvatel:
o
o
o
o
o
o

Památky a jejich budoucnost - Projekt spolupráce dvou MAS - LAG Podralsko a MAS
Turnovsko, který řeší výměnu zkušeností na konkrétních případech oprav drobných
památek v území a jejich mapování. Podporuje navazování nových partnerství,
společná setkání zástupců různých sektorů, pořádání odborných workshopů a v
neposlední řadě rozšiřuje nabídku aktraktivity území a zachování kulturního dědictví.
V rámci projektu bude zpracována jedna nová studie památek a jedna převedena do
elektronické podoby a aktualizována, bude vytvořena interaktivní databáze,
uskuteční se odborné semináře s pracovníky NPÚ, historiky, archiváři, pracovníky
muzea a CHKO, soutěž pro děti a dvě exkurze, které přispějí ke zvýšení zájmu mladé
generace o historii území a dlouhodobé udržitelnosti projektu.
Databáze památek - vypracování seznamu památek nacházejících se v katastrech
jednotlivých obcí regionu (sakrální, přírodní, vojenské, technické, kulturní a ostatní
památky)
U nás je taky hezky I, II - Konkrétním cílem projektu bylo informování a vzdělávání
místních obyvatel i přespolních návštěvníků prostřednictvím vytvoření sítě
venkovských výstavních zastavení na území ohraničeném působností LAG
Podralsko a MAS Turnovsko. Na každém výstavním zastavení jsou návštěvníci
informováni mimo jiné o kulturních, přírodních nebo historických zajímavostech z
obou regionů.
Živý venkov – tradice a současnost - Projekt spolupráce místních akčních skupin LAG
Podralsko, MAS Turnovsko, MAS Otevřené zahrady Jičínska a MAS Skleněný Nový Bor.
Z Kokořínska do Podralska - Hlavním předmětem projektu byla propagace činnosti
zúčastněných místních akčních skupin – MAS Vyhlídky a LAG Podralsko, tvorba
podkladů pro propagaci projektů, zjednodušení, zpřístupnění a provázání obou
regionů místním občanům i návštěvníkům.
Certifikát „Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj“ - který vznikl na podporu
marketingu místní produkce v této oblasti. Cílem projektu je zavedení místní regionální značky "Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj", která garantuje
místní původ výrobku a jeho vazbu na uvedenou oblast, ale také jeho kvalitu a
šetrnost vůči životnímu prostředí. Tyto charakteristiky ocení jak návštěvníci regionu,
tak místní obyvatelé, kteří chtějí nákupem podpořit místní výrobce.
Mikroregion Podralsko
o Panoramatické tabule na vyhlídkách Euroregionu Nisa - v Podralsku byly tyto tabule
již na vyhlídkách instalovány na jaře roku 2011. Jsou vytvořeny v barevném
provedení na kovových tabulích. V některých lokalitách jsou doplněny směrovými
tabulkami. Turisté se s nimi mohou setkat kupříkladu v Osečné, Hamru na Jezeře,
.
48
o
o

Stráži pod Ralskem, Jablonném v Podještědí, Mimoni, Zákupech, Velkém Valtinově či
Tachově.
Turistické nabídky v Přírodním parku Žitavské hory a mikroregionu Podralsko koncem roku 2011 se v mikroregionu Podralsko uskutečnil společný, přeshraniční
projekt „Společná prezentace turistické nabídky v Přírodním parku Žitavské Hory a
mikroregionu Podralsko“. Cílem projektu byla propagace Mikroregionu Podralska a
sousedních Žitavských Hor sloužící zejména turistům. V rámci tohoto projektu vznikla
publikace – dvoujazyčná brožura (v českém a německém jazyce) o 32 stranách s
mapou mikroregionu, ve které se návštěvníci seznámí s nejznámějšími turistickými
cíli na území mikroregionu Podralska a sousedních Žitavských hor, kam turisté také
často a rádi zavítají.
Katalog výletů - pro usnadnění plánování tras. Lze v něm vyhledat výlet na území
Podralska, Žitavských hor (SRN) a Novoborska. Popis každého výletu má dvě strany,
jednu popisnou a druhou mapovou včetně převýšení a celkového počtu kilometrů.
CHKO Kokořínsko-Máchův kraj zajištuje:
o Ekologické vzdělávání, výchovu a osvětu - Výchova, osvěta a vzdělávání se provádí
tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného
rozvoje. Smyslem je dosažení takového stavu, aby lidé byli objektivně informováni o
stavu a vývoji životního prostředí, aby byli schopni pochopit širší souvislosti jevů
a problémů a díky získaným znalostem a dovednostem byli motivovány k pozitivním
změnám, které povedou k funkčnímu prostředí kolem nás a k jeho zachování i pro
příští generace.
Ekologická výchova a vzdělávání je nedílnou součástí činnosti Správy CHKO. Sice na
našem území není zatím ekologické informační centrum, ale do EVVO se zapojují
všichni pracovníci Správy - prostřednictvím přednášek, průvodcovskou činností nebo
přípravou informačních materiálů pro širokou veřejnost.
Hlavním cílem je seznámit obyvatele regionu (ať již trvalé nebo víkendové) a turisty s
místními zajímavostmi a zvláštnostmi. Zároveň poukázat na hodnoty zdejšího území a
vysvětlit proč je daná oblast chráněna a jak nejlépe se zde chovat.
EVVO pro veřejnost je zajišťováno následující činností:


pro zájemce jsou pořádány tematicky zaměřené exkurze po území CHKO
s odborným výkladem (např. botanicky zaměřené exkurze nebo exkurze po
předem domluvené trase – záleží na počtu zájemců a na způsobu dopravy po
CHKO)
zároveň jsou každoročně pořádané akce pro veřejnost a různá zájmová sdružení
(např. Setkání s Dětmi Země - 4x do roka proběhne setkání, v rámci kterého se
sečou mokřadní louky, sází se jedličky a jiné dřeviny, čistí se tůňky a studánky
nebo se odstraňují náletové dřeviny; podobně probíhá 2x do roka setkání s
Hnutím Brontosaurus a s Klubem ochránců přírody Mělnicka.
.
49
Pokud se jedná o kulturní aktivity, v současné době probíhají na území geoparku tyto akce pořádané
místní samosprávou a neziskovými organizacemi:
 Hradčanské slavnosti,
 Česko-německé dny,
 rekonstrukce bitvy u Kuřívod,
 masopust v Doksech,
 otevírání Máchova jezera,
 Máchovi v patách,
 Starosplavská pouť,
 Dokské městské slavnosti,
 EURO Hry Doksy
Bezprostřední kontakt s návštěvníky a turisty mají informační centra, která tvoří další významný
článek v organizaci CR. Nejčastějším provozovatelem IC jsou města. Na území geoparku a v nejbližším
okolí se nachází několik níže uvedených informačních center. Geopark Ralsko počítá s jejich využitím
pro účely propagace geoparku, informačních a vzdělávacích aktivit. Posílení role informačních center,
resp. jejich rozšíření bude vyžadováno zejména v hlavním centru Geoparku Ralsko a v tzv. nástupních
místech Geoparku Ralsko.
Informační centra na území nebo v okolí území geoparku:








Městské informační centrum Česká Lípa,
Městské informační centrum Doksy,
Turistické informační centrum Roháč, Staré splavy,
Informační centrum Hamr na jezeře,
Informační centrum Mimoň,
Informační centrum Stráž pod Ralskem,
Informační centrum Hradčany,
Informační centrum Ralsko – Kuřívody.
Důležitá je také vzájemná komunikace a spolupráce jednotlivých IC v rámci regionu i s IC
působícími v ostatních turistických střediscích. Hlavní problémovou oblastí je zejména nedostatek
financí na větší aktivitu IC, především na tvorbu propagačních materiálů.
5. SWOT analýza
Analýza pozitiv a negativ vychází z předchozích kapitol a je nástrojem pro souhrnné posouzení
stávající situace CR v Geoparku Ralsko. Z důvodu značené diferenciace území v nabídce CR je
analýza uvedena zvlášť pro každou vymezenou oblast. Pro území Dokeska je podrobná
SWOT analýza uvedena v Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje. Analýza obsahuje
zejména ty klady a zápory, které byly subjekty CR nejčastěji uváděny a které jsou nosné pro
dané území.
.
50
SILNÉ STRÁNKY



















SLABÉ STRÁNKY

vysoká atraktivita území
pestrá nedotčená krajina s řadou přírodních
zajímavostí
kulturní a historické dědictví
přírodní bohatství
geografická poloha
dobrá dopravní dostupnost
rovinatý profil
vysoký podíl lesních ploch
malá hustota osídlení
vhodná demografická struktura obyvatelstva
velká koncentrace a vysoká kvalita
maloplošných chráněných území
angažovanost místních subjektů
již existující síť stezek
existující centrum parku a propagační
materiály
tradice- tradiční region CR
genius loci místa
možnost kombinace aktivit
obce pořizují územní plán
neznámý kraj a neznámé budí zvědavost












PŘÍLEŽITOSTI















vysoká
nezaměstnanost,
chudoba
obyvatelstva
podprůměrná míra vzdělanosti obyvatelstva
odsun Němců – přerušení kontinuálního
vývoje osídlení
nízké rozpočty obcí
nedokončená asanace území
lokální znečištění půdy a podzemních vod
ropnými a jinými látkami
nedostatečná a nekvalitní infrastruktura
nízký počet rekreačních a turistických lůžek
roztříštěné vlastnictví pozemků
malá pestrost nabídky rozšiřujících služeb
nízká kvalita ubytovacích, stravovacích a
společensko- zábavních zařízení
velký počet i výměra nevyužívaných areálů
nedostatečná technická infrastruktura v řadě
obcí
HROZBY


využití prostředků z EU
vznik nových pracovních příležitostí
spolupráce mezi dotčenými subjekty, mezi
obcemi
zapojení místních komunit do správy
geoparku
prohlubování vztahu obyvatel ke krajině
blízkost Německa
rostoucí zájem o dovolenou v Česku
zvyšující se obliba měkkých forem CR
vybudování
dostatečného
množství
ubytovacích kapacit
tvorba nových produktů pro podporu
rozvoje CR
rozvoj ekologického zemědělství
spolupráce mezi jednotlivými turistickými
atraktivitami
spolupráce v sítí geoparků
využití médií k propagaci ve všech krajích
Česka i v zahraničí
rozvoj alternativní dopravy v rámci geoparku









úbytek zdrojů pro rozvoj
populační nestabilita a migrace obyvatel
mimo region
nízká poptávka po službách geoparku –
nezájem turistů
konkurence ostatních atraktivit
nárazová jednodenní turistika
obava místních obyvatel z negativních vlivů
turistiky
nelegální aktivity návštěvníků vedoucí
k degradaci území
nájezdy sběratelů a obchodníků vzácných
druhů rostlin
problém oživení krajiny spojený s otázkou
kulturní obnovy přilehlého území
narušení krajiny nevhodnými stavbami
nerespektování
principů
udržitelného
rozvoje
Limitujícím faktorem v rozvoji CR jsou především finance. Ohrožení dalšího rozvoje CR tedy
představuje disponibilita finančních prostředků, ale také zájem turistů o region a dílčí
.
51
nabídky CR, aktivita vnější konkurence, ohrožení životního prostředí a unikátního přírodního
prostoru nadměrným rozvojem CR aj.
.
52
Koncepce rozvoje
cestovního ruchu
v Geoparku Ralsko
Návrhová část
.
53
1. Definice vize pro rozvoj cestovního ruchu
Vytvořit z Geoparku Ralsko atraktivní turistickou destinaci s kvalitní, ucelenou a
konkurenceschopnou nabídkou cestovního ruchu, rozvíjet nabídku CR i mimo hlavní (letní)
sezonu, rozšiřovat marketingové aktivity, zejména propagaci území a zvýšit návštěvnost
regionu v letním i zimním období.
Dílčí cíle:
-
zvýšit povědomí o Geoparku Ralsko jako o atraktivní turistické oblasti, vytvořit
jednotnou značku, pod kterou bude region prezentován,
vytvořit atraktivní turistické produkty a balíčky služeb zaměřené na vybrané
cílové skupiny, které respektují principy šetrného/ udržitelného cestovního ruchu
rozvíjet spolupráci mezi obcemi Geoparku Ralsko, veřejnou správou a
soukromým sektorem za účelem tvorby nabídky pro turisty a implementace
principů šetrného cestovního ruchu,
podporovat rozvoj místních malých a středních podnikateů zaměřeného na služby
v oblasti CR,
Návrhová část Koncepce rozvoje CR v Geoparku Ralsko vychází z Analytické části. Skládá se z Návrhu
strategie a Akčního plánu. Hlavním cílem Návrhové části je stanovit takový systém dílčích kroků,
který povede k dosažení stanovených cílů a vize rozvoje šetrného CR v Geoparku Ralsko. Návrhová
část je zpracována na základě analýzy a zhodnocení všech vstupních informací obsažených v
Analytické části, rozhovorů s představiteli veřejné sféry a dalšími subjekty CR na území Geoparku
Ralsko.
Návrhová část je rozdělena do čtyř úrovní: priorita, opatření, aktivita a projekt. Konkrétní
specifikace projektů vyplývá z dostupných informací.
Priorita
Opatření
Aktivita
Projekt
.
54
1.1 Principy šetrného / udržitelného cestovního ruchu
Základní diskusní otázky související s rozvojem cestovního ruchu v chráněných či přírodně cenných
lokalitách se týkají zvyšování počtu návštěvníků a budování další infrastruktury v území (nabídky
ubytovacích a stravovacích kapacit, budování a rozšiřování sportovních areálů, parkovacích ploch
apod.). Vize příjmů podnikatelů vede k tlaku na správu území (s požadavky uvolnit podmínky ochrany,
přilákat víc návštěvníků), ale neřeší environmentální a sociální dopady (popř. ekonomické – na řešení
negativních dopadů). Ekonomické přínosy pro území jsou významné zejména tehdy, když se uplatňují
místní podnikatelé. Také nepříznivé environmentální dopady se zhoršují s velikostí skupin
návštěvníků. Velké skupina nebo sezónní vysoký počet návštěvníků vede k velkému zatížení území,
lidé mají tendenci expandovat do širší oblasti, zvyšuje se dopravní zátěž, množství odpadů apod. Pro
citlivé území je vhodnější orientace na menší skupiny návštěvníků, časově rozptýlené co
nejrovnoměrněji do celého roku.
Řešením v takových exponovaných oblastech je uplatňování principů návštěvnického managementu
a úzká spolupráce s místními podnikateli, ochranou přírody, vlastníky pozemků a samosprávou.
Zvláště je vhodné:
 vytvořit zonace území a stanovit limity návštěvnosti,
 zařízení cestovního ruchu přednostně umísťovat v územích, která jsou odolnější
vůči poškození - vytipovat centra, kde vysoká návštěvnost není hrozbou, ale naopak
příležitostí, a tam soustředit služby a propagaci,
 analyzovat dopady na území, které mohou být způsobovány návštěvníky, s využitím
kritérií jako jsou typy, velikost, návyky a požadavky cílových skupin. Prostřednictvím
analýzy cílových skupin a jejich aktivit mohou být potřeby území a požadavky
cílových skupin uvedeny do souladu.
 zvýšení příjmů z území, aniž by bylo nutné zvyšovat počet návštěvníků, např.
vytipovat a podporovat rozvojové oblasti, které zvýší příjmy od návštěvníků
(rozšíření možností nákupů – např. místní řemeslnické výrobky, průvodcovské
služby, ubytování a stravování)
 snížit odliv prostředků z místní ekonomiky (rozšířit nabídku služeb poskytovaných
místními lidmi). Na rozvoji cestovního ruchu by se měla podílet místní komunita – v
úvodu je nutné vyhodnotit její potenciál (nabídka služeb, možnost nalézt
zaměstnání apod.) a v nabídce cestovního ruchu využít místní zdroje. Je nevhodné,
aby většina příjmů byla omezena na malý počet podnikatelů – pro území je
výhodnější, když jsou příjmy rozloženy např. při využití místních produktů, do mezd
místních obyvatel apod.
Přehled dopadů cestovního ruchu na území:
PŘÍLEŽITOSTI - ŠANCE
OHROŽENÍ – RIZIKA
EKONOMICKÉ
nová pracovní místa a podnikatelské příležitosti
nestabilní poptávka
rozvoj infrastruktury
sezónnost produktů CR
růst produkce místních výrobků
náročnost získání finančních zdrojů
příliv zahraničního kapitálu
vztahy mezi CR a jinými místními odvětvími
daňové výnosy
existence šedé a černé ekonomiky
tvorba místního bohatství
odliv příjmů z území
SOCIÁLNÍ
.
55
odpočinek osob
poničení infrastruktury
rozvoj služeb a kvality života i pro původní obyvatele
nárůst kriminality
získání nových zkušeností
růst nákladů na služby
rozvoj sociálních a kulturních kontaktů
změny v sociálních a kulturních vztazích
ENVIRONMENTÁLNÍ
lepší využití místních zdrojů
vyšší dopravní zátěž
Růst investic do kvality vody ad. složek životního
růst znečištění prostředí a hluku
prostředí
zájem o ochranu přírodního a kulturního dědictví
vyšší spotřeba energie
růst environmentální gramotnosti – zájem o témata
vyšší produkce odpadů, větší nároky na zdroje (voda)
ochrany přírody
neznalost veřejnosti o vlastní odpovědnosti v místním
CR
poškození biotopů a exponovaných lokalit
Charakteristika udržitelné turistiky:











Zaměřuje se na kvalitu zážitku.
Zohledňuje sociální rovnost, respektuje potřeby místní komunity.
Zaměstnává místní obyvatele a zapojuje je do plánování a rozhodování.
Zůstává v mezích možností využití místních zdrojů (minimalizuje negativní vlivy, spotřebu
energie, efektivně řídí odpadové hospodářství, recykluje).
Zachovává celou šířku rekreačních, vzdělávacích a kulturních možností v rámci a napříč
generacemi.
Je založena na aktivitách, které reflektují charakter místa a regionu.
Umožňuje turistovi seznámit se s navštíveným regionem a podporuje jeho zájem o komunitu
a životní prostředí.
Nelimituje ostatní odvětví při uplatňování principů udržitelnosti.
Je integrována do místního, regionálního či národního rozvojového plánu.
Minimalizuje nepříznivé dopady na místní společenství, kulturní dědictví, krajinu, zvyky a
živočišné druhy a zároveň podporuje sociální a ekonomickou prosperitu.
Zanechá hmotné a sociální prostředí neoslabené, v ideálním případě i zkrášlené, jako zdroj
pro budoucí
Zdroj: PhDr. Jitka Doubnerová: Cestovní ruch v chráněných územích. Rešerše odborné literatuty. 2008.
1.2 Analýza cílových skupin
Pro efektivní rozvoj CR je důležité stanovení hlavní cílové skupiny. Analýza cílových skupin slouží k
vytipování těch cílových (dotčených, zainteresovaných) skupin1, které se účastní cestovního ruchu v
oblasti a je třeba o nich v rámci interpretačních a propagačních aktivit uvažovat samostatně nebo
specifickým způsobem. Smyslem této analýzy je identifikovat hlavní cílové skupiny, zjistit jejich
očekávání a potřeby, určit zda je potřebný nebo možný specifický způsob komunikace s danou
.
56
skupinou.
Za relevantní cílové skupiny z hlediska Koncepce rozvoje CR bereme ty cílové skupiny, které jsou A/ v
oblasti dostatečně početně zastoupeny nebo B/ jsou zde sice zastoupeny relativně malým počtem,
ale zároveň jsou zajímavé z hlediska délky pobytu a jsou také dobře identifikovatelné a dobře
podchytitelné.
Pro další zpracování byly vybrány tyto cílové skupiny (řazeno podle abecedy):
Aktivní mladí bez dětí
Rodiny s dětmi
Střední a starší věk „prázdné hnízdo“
Senioři a lidé se zdravotním postižením
Sportovci (polikači kilometrů)
Školní skupiny
Zahraniční návštěvníci - skupiny
Zahraniční návštěvníci - jednotlivci
K vybraným cílovým skupinám byl na základě dostupných dat vytvořen profil - charakteristika
zahrnující typické sociodemografické znaky a také obvyklé potřeby a preference, ale také typické
charakteristiky spotřebitelského chování. Dále jsou ke každé cílové skupině přiřazeny příklady
nabídky (témata), na něž by mohla cílová skupina pozitivně reagovat.
Segmentace cílových skupin – sociodemografické hledisko:
Charakteristika
cílové skupiny
Aktivní mladí
Charakteristický znak Ekonomicky
nezávislí
Nízký časový fond
Rodiny s dětmi
Střední a starší věk,
„prázdné hnízdo“
Senioři
Přizpůsobují cestu
dětem (vzdálenost,
délka trvání,
prázdniny)
Ekonomicky dobře
situovaní (děti již
odrostli)
Perspektivní cílová
skupina (demografické
změny – stárnutí
populace)
Návrat k tradicím
Dobrý informační
přehled
Využívání mobilních
aplikací
Flexibilní
Loajalita
k destinacím (vracejí
se)
Vysoké nároky na
infrastrukturu
(příznivá k dětem)
Touha objevovat
Vyšší nároky na
gastronomii (kvalitní
restaurace)
Nejrychleji rostoucí
cílová skupina
Riziková skupina
(zdravotní komplikace)
Nároky na důkladnou
organizaci
Nároky na
bezpečnost
destinace
Velký fond volného
času
Častá preference
jedné základny (z ní
vyráží na výlety)
Často nakupují
dopředu (potřeba
jistot)
Ve větší míře využívají
služeb touroperátora
.
57
S kým cestují
Sám/ sama
S přáteli/
partnerem/
partnerkou
Celá rodina
S partnerem/
partnerkou/
přáteli
Ve skupinách
s partnerem
Sám/ sama
Trávení dovolené v
ČR
Festivaly a různé
eventy
Netradiční zážitky
a místa
Koupání, aquaparky
Aktivní turistika
Preference vyšší
kultury (koncerty,
výstavy, divadla)
Poznávací
turistika
Aktivní trávení
dovolené
Wellness
Způsob vyhledávání
informací
Sociální sítě
Tisková inzerce
Tisková inzerce
Internet
Internet
Internet
Poznávací a městská
turistika
Medicínský a lázeňský
turismus
Návštěvy příbuzných
a známých
Doporučení rodiny
a známých
Tisková inzerce
Mobilní aplikace
Frekvence návštěv
Četné jednodenní
cesty
Převládají vícedenní
cesty
Není výrazná
Sportovci – Polikači kilometrů
Charakteristika cílové
skupiny
(dále CS)
Hlavní potřeby a očekávání
CS
Převažují muži, méně ženy, věk 18 – 45 let
- cestují nejčastěji s přáteli, partnerem/partnerkou či manželem/manželkou
- střední a zejména vyšší příjmy (ochota do aktivit investovat)
- aktivní a sebevědomí v osobním životě
- převažuje střední a vysokoškolské vzdělání
- hlavně z větších měst nad 50. tisíc obyvatel
- při trávení volného času důležitá samostatnost
- preference sportovních aktivit v rámci cestování
- cestují oproti jiným CS častěji
- většinu víkendů tráví mimo domov
- velká četnost jednodenních cest bez noclehu
- vyšší četnost vícedenních cest oproti ostatním CS
- pro cestování po ČR rozhoduje finanční otázka a pohodlnost cestování
Trávení dovolené v ČR:
- aktivní turistika v kombinaci se sportovním vyžití
- návštěva sportovních a kulturních akcí (vč. festivalů)
- návštěva známých a přátel
Impuls pro cestu po ČR:
- internet
- doporučení rodiny a známých
- kvalitní infrastruktura pro provozování sportovních aktivit
- kvalitní informace k dané destinaci/ místu
- zázemí (ubytovací kapacity, doprovodné služby CR)
- ucelená nabídka pro sportovní vyžití (tipy na cyklovýlety, mapy či mobilní
aplikace, okruhy pro in-line, tipy na běžecké trasy aj.)
.
58
Vhodná nabídka čím CS oslovovat
- kvalitní nabídka pro regeneraci sil (wellness)
- kvalitní nabídka gastronomie, gastronomická zařízení v místě sportu (na
trasách)
- vhodný terén pro silniční cyklistiku, běh,
- kvalitní koupání (Hamr na Jezeře, Máchovo jezero)
- dobrá dostupnost regionu z blízkých velkých měst (Praha, Liberec, Ústí n. L.)
Rodiny s dětmi
skupiny
(dále CS)
CS
Muži, ženy, věk 25-60 let, děti předškolního či školního věku
rodiny s dětmi převážně předškolního věku (skupina A), rodiny s dětmi převážně
školního věku (B)
- přizpůsobují zájezd dětem (jeho náročnost, destinace, délka trvání, období
prázdnin) + rozhodují se k cestě podle „dětských atrakcí“
- nižší schopnost utrácet
- prokazují věrnost oblíbeným místům
- nejčastěji tráví dovolenou (více denní pobyty) v době školních prázdnin
- časté jednodenní výlety bez přenocování
- obvykle necestují na větší vzdálenost
- častý model = jedna ubytovací základna, ze které vyráží na výlety
- většinou jezdí autem, vozí si kola
-koupání, aquaparky
-aktivní turistika
-poznávací turistika
- využití tzv. zážitkové turistiky (potřeba konkrétního cíle pro děti – všichni se
musí bavit)
- dovolená = aktivní společná činnost – nedělit se, trávit čas společně
- internet (cílené hledání nějaké destinace, o které již slyšeli)
- tisková inzerce (je-li spojená s dětskými tématy, atraktivitami)
- vysoké nároky na infrastrukturu a nabídku služeb (aktivity vhodné pro děti,
pestrá a zdravá strava, dostupné občerstvení)
- u skupiny A vhodné ubytovací možnosti
- dobrá dopravní dostupnost
- informace o časové a fyzické náročnosti tras a jejich povrchu, nabídka vhodných
tras s ohledem na děti
- informace o dostupnosti turistických služeb (ubytování, občerstvení, wc…)
- informace o aktivitách pro děti (akce, balíčky služeb)
- uspokojit děti a jejich specifické potřeby
- čisté prostředí
- bezpečná a přívětivá destinace
- nenáročný terén
- chtějí si něco odvézt – dárek, upomínkový předmět
- ústředním bodem cesty je zážitek – vyzkouším si, poznám, zažiju
- pohostinnost a pocit přijetí
- nenáročná cykloturistika
.
59
Střední a starší věk „prázdné hnízdo“
Charakteristika cílové skupiny
(dále CS)
CS
Muži, ženy, věk 40 – 65 let
- střední a vyšší příjmy (bezdětní, děti již odrostli)
- holdují pěší turistice, cyklistice, návštěvám památek, návštěvě kulturních a
sportovních akcí
- jezdí spíše na kratší cesty (jednodenní bez noclehu, víkendové pobyty)
- potřeba regenerace fyzických i psychických sil
- v porovnání s ostatními CS utrácí nejvíce finančních prostředků za vstupné
- pozitivně reagují na věci s tradicí
- preference vyšší kultury (koncerty, výstavy, divadla)
- aktivní trávení dovolené (aktivní pohyb, městská turistika, návštěva akcí)
-wellness
- zážitky
- často využívají auto (řídí se i outdoorovou reklamou na cíle)
- jezdí i dva a více párů pospolu
- nechtějí jednotlivosti, ale produkt
- reagují pozitivně na lokální produkty (příběh původu, který je s nimi spojený)
- základní hledání na internetu
- vyšší nároky na kvalitu služeb (ubytování, gastronomie, ostatní služby)
- nároky na atraktivně strávený čas a zážitky
- informace o zajímavých kulturních a sportovních akcích
- informace o nabídce turistické infrastruktury (ubytování, wellness, stravování)
- využívají informační centra a infopointy, letáky a turistické noviny (špatně
vnímají informační nepropojenost regionu)
- bezpečná destinace
- čisté prostředí
- ubytování v klidném prostředí
- kvalitní gastronomie (místní speciality – ve smyslu poctivých produktů od
lokálních výrobců / s příběhem)
- atraktivní nabídka cestovního ruchu dané destinace (kvalitní kulturní či sportovní
akce, komentované prohlídky, tematické okruhy aj.)
- doplňkové služby cestovního ruchu (půjčovny kol, aj.)
- Náročnější programy poznávací
- Pobytové relaxační
Aktivní senioři a lázeňští hosté
skupiny
(dále CS)
Muži, ženy, věk 60+
- početně nejrychleji rostoucí CS
- cestují s manželem/kou, často již nemají partnera (zejména ženy) a cestují
s vnoučaty, přáteli, kluby
- mají spíše skromné nebo střední příjmy
- velký fond volného času celoročně
- rádi se vracejí na stejná místa
- oceňují rodinný přístup, bezpečí a stabilitu
.
60
CS
- cestují hlavně za odpočinkem, sociální interakcí, zábavou, poznáním, péčí o
zdraví, návštěvou příbuzných a známých
- jedno i vícedenní hosté, případně místní senioři se zájmem o lokální informace
- rizikovější skupina z hlediska možných zdravotních potíží a úrazů
- přednost má cestování po České republice
- jejich aktivity jsou pravidelné a dlouho plánované
- často organizovaní, využívají služby formálních a neformálních touroperátorů
- za lázeňskými hosty často přijíždí jejich blízcí a známí
- poznávací a městská turistika
- medicínský a lázeňský turismus
- návštěvy příbuzných a známých
- tisková inzerce
- důvěra v organizátora či poskytovatele služeb
nabídka vhodných aktivit (jistota, jasný program),
- nabídka průvodcovských služeb
- funkční orientační systém umožňující dobrou orientaci v terénu i v obcích
- informace o časové a fyzické náročnosti tras a jejich povrchu, nabídka vhodných
tras
- informace o dostupnosti turistických služeb (ubytování, občerstvení, wc…)
- informace o zajímavých kulturních akcích
- informace o cenách a slevách pro seniory + finanční dostupnost nabízených
programů a služeb
- cílené programy pro místní kluby, doplňkové vzdělávání
- bezbariérovost
- možnost odpočinku, relax
- zachovalá krajina a příroda, čistý vzduch, čisté prostředí
- zachovalá tradiční kultura a tradiční hodnoty
- návštěva památek, muzeí, výstav, akcí > poznávání
- místní gastronomie a zdravé potraviny
- pohostinnost, péče
- nenáročný terén
Aktivní mladí bezdětní
skupiny
(dále CS)
Muži (mírná převaha), ženy, 20 – 35 let
- nižší a střední příjmy
- relativně nízké výdaje za ubytování a stravování, ale relativně vyšší ochota
utrácet za aktivity, kulturní vyžití, zábavu atp.
- dobrý informační přehled
- rádi poslouchají hudbu
- aktivní využívání nových technologií, mobilních aplikací
- internet, sociální sítě jako zdroj informací i jako sdílení fotek a zážitků
- flexibilní
- dobrý časový fond = potenciál pro vícedenní cesty
- vyhledávají netradiční zážitky a místa
- společenské vyžití
.
61
CS
- sdílení zážitků s ostatními lidmi
- festivaly, různé eventy
- setkávání s přáteli a noční život
- doporučení kamarádů či známých
- internet a sociální sítě, módnost či trend
- nabídka nočního vyžití (restaurace, bary)
- nabídka atraktivních akcí a eventů (akce oceňované vrstevníky)
- komunikace na sociálních sítích (fotogenické, komunikativní akce)
- dobré pokrytí mobilním připojením k internetu nebo dostupná WiFi
- dobrá dopravní dostupnost (závislost na veřejné dopravě)
- pestrá nabídka ubytování včetně toho levného
- netradiční „sebeobjevné“ zážitky
- dostupnost informací (aktuálnost, responzivní weby, mobilní aplikace se
vztahem k destinaci cestovního ruchu - průvodce, tématické cesty, industriální
památky aj.)
- kulturní a společenské akce a festivaly, komunitně orientované akce, sitespecific akce
- netradiční zážitky
Školní skupiny
skupiny
CS
Vhodná nabídka pro CS
Ředitelé/ředitelky škol, Učitelé/učitelky, děti, studenti 7 – 19 let
- nižší příjmy
- rozhodovatelem učitelé/ředitelé ZŠ, SŠ
- převládají jednodenní výlety bez ubytování
- hromadná doprava (autobus, vlak)
- tématický okruh, balíček pro školní skupiny
- poznávání zábavnou formou
- zázemí pro jednodenní výlety (WC, úkryt před deštěm)
- interaktivní forma prohlídky muzeí, kulturních zařízení
- na míru školní skupině dle požadavků/oboru studia
- Zážitkové poznávací jednodenní I vícedenní programy
Zahraniční návštěvníci - skupiny
skupiny:
CS:
Kopírují charakteris ky skupin Senioři, Prázdná hnízda a Školní výlety.
Komunikují převáženě polsky, dále německy a anglicky. Další jazykové skupiny
jsou minoritní.
- kvalitní ubytování
- wellness, péče o tělo
- kvalitní informace o destinaci v cizích jazycích, ucelená nabídka (zejména pro
rodiny s dětmi a seniory)
- prohlídky památek, muzeí s popisky v dotčeném jazyce
- kvalitní nabídka gastronomie
- komentované prohlídky památek, muzeí v dotčeném jazyce a celková
jazyková vybavenost ve službách
.
62
- nabídka suvenýrů a dárků z daného města/oblasti (př. regionální potraviny,
řemeslné výrobky, tradiční a typické produkty z dané oblasti)
- Sovětská okupace, vojenská historie
Zahraniční návštěvníci - jednotlivci
skupiny:
Hlavní potřeby a očekávání:
Kopírují charakteris ky skupin Senioři, Prázdná hnízda a Školní výlety.
Komunikují převáženě polsky, dále anglicky a německy. Další jazykové skupiny
jsou minoritní.
- atraktivita místa (kulturně-historické památky, přírodní podmínky, tradice)
- nabídka kvalitních sportovních a kulturních akcí
- informace ve vlastním jazyce (program akcí, průvodce v muzeu atd.)
- návštěva památek, muzeí, výstav, akcí
- místní gastronomie a zdravé potraviny
- pohostinnost
- tématické trasy
- Tradiční a regionální produkty, autentická místa
.
63
1.3 Stanovení hlavních priorit a opatření
Dle závěrů plynoucích z Analytické části Koncepce je zapotřebí zabývat se v následujícím období
zejména těmito prioritami:
1. Řízení aktivit CR (destinační management)
2. Rozvoj základní infrastruktury šetrného CR
3. Rozvoj doprovodné infrastruktury šetrného CR
4. Péče o území Geoparku Ralsko a zajištění jeho udržitelného rozvoje
Zvolené priority nelze chápat jako oddělené struktury, naopak na sebe navazují a vzájemně se
doplňují. Každá z vymezených suboblastí ovšem vyžaduje více či méně stanovení odlišných kroků
vedoucích k rozvoji CR. Odlišnost rozvoje vyplývá zejména z diferencované nabídky CR, s čímž souvisí
i tvorba turistických produktů a programů, potřeba investic do základní a doprovodné infrastruktury
apod.
Specifickou oblastí je Dokesko. Konkrétní aktivity (projekty) vedoucí k rozvoji CR byly přijaty v Plánu
rozvoje CR Máchova kraje. Mezi priority tohoto území náleží Spolupráce k rozvoji CR, Infrastruktura
CR a Destinační management. I přesto, že se Dokesko potýká se specifickými problémy (koncentrace
aktivit v blízkosti Máchova jezera, kvalita vody v Máchově jezeře apod.) a může využít odlišných
příležitostí, řada otázek v rozvoji CR je společná pro celý Geopark Ralsko, tedy včetně Dokeska.
Součástí Návrhové části je Akční plán, který definuje takové dílčí aktivity k rozvoji CR, které je účelné
realizovat v nejbližším časovém horizontu - cca do roku 2019. Jedná se o otevřený dokument, který
by měl být průběžně aktualizován, zpřesňován a doplňován tak, jak se podmínky pro realizaci
navržených projektových záměrů budou měnit a je nutné počítat i s tím, že budou vznikat nové
náměty na rozvoj služeb a infrastruktury cestovního ruchu.
Projektové záměry jsou navrženy ve formě tabulek, které obsahují následující informace:
 název projektu (více či méně konkrétní, dle aktuálních možností a informací),
 stručný popis projektu,
 navržený garant a partneři projektu (dle dostupných informací),
 odhadované náklady na projekt (dle dostupných informací).
.
64
Priorita 1
Priorita 2
Priorita 3
Priorita 4
Koordinace
aktivit cestovního
ruchu v Geoparku
Ralsko
Podpora rozvoje
základní
infrastruktury
cestovního ruchu
Rozvoj
doprovodné
infrastruktury
cestovního ruchu
Péče o území
Geoparku Ralsko
a zajištění jeho
udržitelného
rozvoje
Opatření 1.1 Rozvoj
partnerství v CR
Opatření 2.1 Podpora
rozvoje ubytovacích
kapacit
výstavby, modernizace
a rekonstrukce
geoturistické
infrastruktury
trvale udržitelného
rozvoje aktivit CR při
zachování unikátního
přírodního prostoru
Geoparku Ralsko
produktů šetrného CR
rozvoje stravovacích
kapacit
výstavby, modernizace
a rekonstrukce
kulturně-historických a
technických památek
lidských zdrojů v CR
Optatření 2.3 Podpora
rozvoje venkovské
turistiky a agroturistiky
(ubytování na venkově)
rozvoje turistické
dopravní infrastruktury
.
65
Priorita 1 Koordinace aktivit cestovního ruchu
Dílčí cíle
 dlouhodobě spolupracovat s obcemi v Geoparku Ralsko jako lokálními aktéry CR
 aktivizovat podnikatelský sektor k rozvoji služeb a investic do CR
 zajistit odpovídající kvalitu služeb a kvalitu lidských zdrojů v CR
 vytvořit předpoklady a podmínky pro využití dotačních programů pro rozvoj CR
 provádět vhodný marketing vč. přípravy atraktivní nabídky produktů CR a potřebné
propagace a komunikace s cílovými skupinami - “spotřebiteli“ CR
Priorita 1
Koordinace aktivit cestovního ruchu v Geoparku Ralsko
Opatření 1.1 Rozvoj partnerství v CR
Aktivita 1.1.1 Rozvoj
spolupráce mezi
obcemi jakožto
lokálními aktéry v
oblasti CR
spolupráce mezi
podnikatelskými
subjekty
Aktivita 1.1.3 Podpora
vzniku a činnosti
informačních center
regionálních
producentů a výrobců
Opatření 1.2 Rozvoj produktů šetrného CR
Aktivita 1.2.1 Tvorba
turistických produktů a
programů šetrného
cestovního ruchu
propagace
Opatření 1.3 Rozvoj lidských zdrojů v CR
vzdělávání manažerů a
pracovníků působících
v oblasti CR
vzdělávání
geoprůvodců
Opatření 1.1 Rozvoj partnerství v CR
Organizace a řízení CR v Geoparku Ralsko existuje zejména na lokální úrovni. Tvorba regionální
nabídky CR, významných projektů, ucelených rezervačních systémů, provádění uceleného marketingu
apod. zaostává. Rozvoj organizace a partnerství CR je prvním krokem pro tvorbu turistických
produktů, jejich distribuci i propagaci. Předpokladem úspěšného řízení CR je aktivní vzájemná
spolupráce jednotlivých obcí, podnikatelského sektoru a zejména veřejno-privátní spolupráce.
Propojením aktivit uvedených subjektů se zvýší efektivnost realizace významných projektů, společné
.
66
propagace apod.
Aktivita 1.1.1 Rozvoj spolupráce mezi obcemi jakožto lokálními aktéry v CR
Hlavní články koordinující a rozvíjející CR na lokální úrovni jsou obce. Investice a aktivity v oblasti CR
jsou ovšem omezeny dostupností finančních prostředků a lidských zdrojů. Zastřešující organizací
rozvíjející vzájemnou spolupráci obcí je Mikroregion Podralsko, který v rámci své činnosti podporuje
řadu rozvojových aktivit nejen z oblasti CR. Pro příští období se Geoparku Ralsko doporučuje více
spolupracovat s Mikroregionem Podralsko a soustředit se i na spolupráci s ostatními subjekty v
Mikroregionu Podralsko při tvorbě koncepce, rozvoji infrastruktury a služeb CR, vytváření prostoru
pro rozšiřování spolupráce v oblasti CR s dalšími domácími a zahraničními subjekty.
Aktivita 1.1.2 Rozvoj spolupráce mezi podnikatelskými subjekty
Cílem této aktivity je zapojit v co nejvyšší míře podnikatelský sektor do tvorby turistických produktů a
participace na projektech v CR.
Aktivita 1.1.3 Podpora vzniku a činnosti informačních center
Turistická informační centra jsou základním prvkem organizace v CR. Jsou často prvním kontaktním
místem s turisty/návštěvníky. Kvalita a variabilita dostupných informačních zdrojů a služeb může
ovlivnit rozhodování turistů o pobytu v oblasti a jejich opakované návštěvě. Problematický je ovšem
provoz těchto center. Důležitá je též vzájemná spolupráce jednotlivých TIC v regionu i mimo něj.
Oficiální turistická informační centra používají jednotné značení, které lze získat po splnění určitých
kritérií od České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Kromě TIC působí v regionu Podralsko
též další informační centra, která poskytují rovněž informační servis, ovšem v některých případech i
specifické informace odvíjející se od „typu“ provozovatele (např. ochrana přírody a krajiny, historie
regionu, historie uranového průmyslu apod.).
Opatření 1.2 Rozvoj produktů šetrného cestovního ruchu
Aktivita 1.2.1 Tvorba turistických produktů a programů šetrného cestovního ruchu
Tvorba turistických produktů je ovlivněna dostupností infrastruktury CR, aktivitou veřejných i
soukromých subjektů a dostupností finančních zdrojů. Současná nabídka turistických produktů v
jednotlivých suboblastech je diferenciovaná, orientuje se především na letní období. Každá oblast
nabízí jiné možnosti k tvorbě specifických produktů. Společným rozvojovým potenciálem je pěší a
cyklistická turistika. Tvorbou produktů či produktových balíčku je vhodné zvyšovat poptávku i mimo
hlavní sezonu, motivovat turisty k opakované návštěvě a zvýšit přitažlivost oblasti pro vybrané cílové
skupiny. Současná nabídka CR umožňuje tvorbu zejména krátkodobých pobytů pro nenáročné turisty
(tzv. dovolená druhého řádu).
Potenciál v rozvoji CR představuje též tvorba přeshraničních produktů CR. Mezi společná negativa
celého území v nabídce produktů a programů patří také slabá nabídka vícedenních, regionálních
kulturních a sportovních akcí především v zimním období. Při tvorbě produktů CR je třeba brát v
úvahu definované hlavní cílové skupiny.
Mezi vhodné turistické produkty patří venkovská turistika, což souvisí zejména s přírodní
rozmanitostí území. Konkrétní produkty mohou být orientovány na hipoturistiku, agroturistiku (např.
vybudování takového zázemí pro děti (farma), kde mohou přijít do přímého kontaktu se zvířaty),
relaxační pobyty v klidném prostředí, pobyty v přírodě apod. Nabídka ucelených programů ovšem
souvisí s dostupnou infrastrukturou CR. Dalším vhodným produktem může být sportovní turistika,
respektive produkty orientované na vodní turistiku (předpokladem je řeka Ploučnice). Přítomnost do
.
67
jisté míry nedotčené přírody může být zdrojem naučných exkurzí o přírodě a myslivosti pro studenty
základních či středních škol či jiné organizované kolektivy.
Strážsko má dobré předpoklady pro přípravu sportovně orientovaných produktů, neboť disponuje
potřebnou infrastrukturou CR. Stávající produkty sportovní povahy je ovšem zapotřebí dále rozvíjet,
zvyšovat jejich kvalitu, variabilitu a atraktivitu. Šíře nabídky volnočasových aktivit je účelné více
směřovat i na zimní období. Významným potenciálem rozvoje CR Strážska je rovněž lázeňská turistika
(Lázně Kunratice). S tímto souvisí přítomnost specifické cílové skupiny v oblasti (senioři). Neméně
důležitou rozvojovou formu CR na sledovaném území představuje CR se vzdělávacími motivy či
kongresový CR.
Dokesko je spojeno zejména s rekreací, pro kterou vytváří příznivé podmínky Máchovo jezero a
dostupná základní infrastruktura (ubytovací a gastronomická zařízení). Problémem je nedostatek
volnočasových aktivit v letním období při nepřízni počasí a jako doplněk k nabídce „koupání“. Rovněž
jsou v této oblasti shledány velké disparity v návštěvnosti v letní a zimní sezoně. Východiskem může
být tvorba ucelených produktů CR nabízejících trávení volného času i v dalších lokalitách geoparku
(tedy rekreace „u vody“ spojená s pěšími a cyklistickými výlety geoparkem, návštěvou historických a
přírodních památek apod.). Ubytovací a stravovací zázemí, možnosti sportovního vyžití a okolní
příroda jsou potenciálem, který by měl být zhodnocen z hlediska možnosti rozvoje lázeňské a
rehabilitační turistiky.
Aktivita 1.2.2 Podpora propagace
Cílem této aktivity je zejména upoutat a zaujmout turistu, vytvořit si příznivé renomé a zvýšit
návštěvnost regionu v průběhu celého roku. Propagaci je vhodné směřovat nejen na geopark jako
celek, ale též na vybrané cílové skupiny či nosná témata (dílčí produkty). Doporučuje se vytvořit
jednotný image regionu, který by dokázal oslovit širokou škálu potenciálních návštěvníků a turistů.
Pod tímto pojmem si lze představit i vytvoření odlišného informačního a navigačního systému od
ostatních turistických regionů, jednotnou strategii propagačních aktivit na sledovaném území, využití
vysílání místní kabelové televize MITEL v Mimoni. Formou propagace v tisku, jednáních na
zastupitelstvech, osvětou, apod. podporovat rovněž vytvoření kladného přístupu místních obyvatel k
turistům.
Opatření 1.3 Rozvoj lidských zdrojů v CR
Kvalita poskytovaných služeb v CR je ovlivněna lidskými zdroji. Jejich úroveň je na mnoha místech
regionu nízká. Úroveň lidských zdrojů se odvíjí jednak od intenzity dalšího vzdělávání, ale také od
míry vzájemné spolupráce či výměny informací. Cílem tohoto opatření je zvyšovat kvalifikaci
pracovníkům, manažerům a podnikatelům působících ve službách CR.
Aktivita 1.3.1 Podpora vzdělávání manažerů, pracovníků a podnikatelů působících v oblasti CR
Posílením vzdělanosti pracovníků, manažerů a podnikatelů v oblasti CR bude přispěno ke zkvalitnění
služeb v CR. Základem je zejména znalost cizích jazyků, která působí pozitivně na zahraniční turisty.
Specifické vzdělání orientované na CR by měli mít zejména pracovníci TIC včetně dostatečného
povědomí o místním prostředí, historii, historických a přírodních památkách apod.
Aktivita 1.3.2 Rozvoj vzdělávání geoprůvodců
Geoparky jsou specifickými turistickými destinacemi, které mají za cíl zážitkovou cestou interpretovat
návštěvníkům přírodní dědictví regionu. Jedním z hlavních nástrojů interpretace je interpretace
osobní. Výhodou osobního přístupu je schopnost průvodce reagovat na náladu a specifika skupiny
(věk, znalosti, zájmy), konkrétní počasí, individuálně poskytovat informace v takovém rozsahu, který
.
68
je pro návštěvníka přijatelný a zajímavý. Na vlastnosti, dovednosti a znalosti průvodce jsou však
kladeny vysoké nároky. Výzdělávací moduly by měly vycházet z metodiky geoparků v ČR. Jejich cílem
je vyškolit geoprůvodce pro Geopark Ralsko, kteří budou dále nabízet své služby návštěvníkům.
.
69
Priorita 2 Rozvoj základní infrastruktury cestovního ruchu
Dílčí cíle
 Zajistit dostatečnou nabídku ubytovacích a stravovacích kapacit
 Umožnit pobyt v přírodě a zároveň eliminovat nebezpečí poškozování životního prostředí
 Vybudovat jednoduché ale „komfortní“ ubytovací kapacity pro dvoudenní návštěvníky
(„levný“ pobyt 1 až 2 noci)
 Zlepšit kvalitu ubytovacích a stravovacích služeb a podpořit environmental friendly služby
Priorita 2
Podpora rozvoje základní infrastruktury cestovního ruchu
Opatření 2.1 Podpora rozvoje ubytovacích kapacit
Aktivita 2.1.1 Výstavba,
rekonstrukce a
modernizace
ubytovacích zařízení
typu kemp, chatová
osada, turistická
ubytovna, škola v
přírodě, dětský tábor a
podnikové rekreační
zařízení
rekonstrukce a
modernizace
ubytovacích zařízení
typu hotel a penzion
Aktivita 2.1.3
Zlepšování kvality
služeb ubytovacích
zařízení a
implementace
environmentálních
kritérií
Opatření 2.2 Podpora rozvoje stravovacích kapacit
rekonstrukce a
modernizace
stravovacích zařízení
vhodných pro
cykloturisty, pěší
turisty či jako navazující
služba k nabídce
ubytování
rekonstrukce a
modernizace
stravovacích zařízení
určených pro
odpolední trávení
volného času
Optatření 2.3 Podpora venkovské turistiky a agroturistiky (ubytování na venkově)
rekonstrukce a
modernizace
ubytovacích určených
pro rozvoj agroturistiky
.
70
Realizace infrastrukturních projektů se vyznačuje finanční, organizační i provozní náročností. Záměry
jsou ve většině případů proveditelné pouze v případě získání dotačních prostředků. Jedním ze závěrů
konferencí k rozvoji CR v Mikroregionu Podralsko je doporučení, aby na území bývalého vojenského
prostoru Ralsko, které není určeno k obytné zástavbě, byla rozvíjena infrastruktura bez spotřebitelsky
zaměřených služeb. Realizace těchto služeb se doporučuje na jeho okraji v oblastech určených pro
zástavbu (v tzv. nástupních místech). Toto doporučení vyplývá jednak z potřeby ochrany přírody a
jednak z potřeby udržet v porovnání s jinými destinacemi zvláštnost geoparku pro turisty, kterou je
pobyt v rozsáhlém a „necivilizovaném“ území. V tomto směru se doporučuje úzká spolupráce
Mikroregionu Podralsko s Vojenskými lesy a statky ČR.
Opatření 2.1 Podpora rozvoje ubytovacích kapacit
Počet a úroveň ubytovacích zařízení je na území geoparku odlišná a všeobecně a celkově
nedostačující. Z hlediska typu ubytování zde převládá zejména ubytování v soukromí, dále penziony a
hotely. Ostatní typy (kemp, chatová osada, turistická ubytovna, aj.) se v regionu vyskytují již
omezeněji. Cílem tohoto opatření je zejména přispět k výstavbě, rekonstrukci či modernizaci
ubytovacích kapacit, které budou vhodné pro nosné cílové skupiny v jednotlivých oblastech a budou
odpovídat potřebě turistů. Jako stěžejní byly vybrány ubytovací kapacity přizpůsobené zejména pro
krátkodobě ubytované a nenáročné hosty,nejlépe rodiny s dětmi, případně studenty, cyklisty (lze se
zapojit do celostátního projektu „Cyklisté vítáni“), pěší turisty, kolektivy mladých lidí aj.
Opatření 2.2 Podpora rozvoje stravovacích kapacit
Rozvoj tohoto typu základní infrastruktury ovlivňuje do jisté míry i rozvoj některých forem CR,
například cykloturistiku (rovněž se může poskytovatel stravovacích služeb zapojit do celostátního
projektu „Cyklisté vítáni“) a pěší turistiku. Možnost stravování či občerstvení ve většině obcí je
základním předpokladem rozvoje CR a růstu kvality daného produktu (například právě cykloturistiky).
V současné době je kvantita i kvalita této infrastruktury shledána jako nedostačující. Cílem této
aktivity je podporovat rozšiřování gastronomických zařízení pro vybrané cílové skupiny (rodiny s
dětmi, kolektivy, příznivce cykloturistiky a pěší turistiky).
.
71
Priorita 3 Rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu
Dílčí cíle
 Vybudovat vhodné zázemí pro příjemný pohyb a pobyt návštěvníků na území Geoparku
Ralsko
 Využít k rozvoji CR přírodních atraktivit území a zároveň minimalizovat negativní dopady CR
na životní prostředí „cílenou osvětou“ na návštěvníky
 Zpřístupnit přírodní a kulturně-historické zajímavosti a seznámit návštěvníky s informacemi o
přírodě a historii území
 Podporovat zdravý a k životnímu prostředí šetrný styl života a pobytu v přírodě
Priorita 3
Rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu
Opatření 3.1 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce geoturistické infrastruktury
Aktivita 3.1.1
Infrastruktura pro pěší
turistiku
Aktivita 3.1.5
Bezbariérová
infrastruktura
Aktivita 3.1.2
Infrastruktura pro
cykloturistiku
Aktivita 3.1.3
Infrastruktura pro
vodní turistiku
Aktivita 3.1.4
Interpretační a
zážitková
infrastruktura
Aktivita 3.1.6
Ostatní sportovní a
rekreační
infrastruktura
Opatření 3.2 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce kulturně-historických a technických
památek
Aktivita 3.2.1
Rekonstrukce, údržba a
péče o kulturněhistorické a technické
památky
Opatření 3.3 Podpora rozvoje turistické dopravní infrastruktury
Aktivita 3.3.1 Zajištění
optimální dopravy v
klidu
Aktivita 3.3.2
Zabezpečení optimální
dopravní obslužnosti a
dostupnosti území
.
72
Opatření 3.1 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce geoturistické infrastruktury
Kromě dostupnosti základní infrastruktury CR patří mezi zásadní předpoklady rozvoje CR a tvorby
turistických produktů a programů v regionu dostupnost a úroveň doprovodné infrastruktury. Toto
opatření se zaobírá doprovodnou infrastrukturou orientovanou na sportovní aktivity. Vzhledem k
větší variabilitě sportovních aktivit bylo opatření 3.1 rozděleno na čtyři dílčí aktivity: Infrastruktura
pro pěší turistiku, cykloturistiku a vodní turistiku, ostatní sportovní a rekreační infrastruktura.
Aktivita 3.1.1 Infrastruktura pro pěší turistiku
Pěší turistika představuje jeden z klíčových produktů poptávaných ze strany turistů, přičemž
rozvojovým prvkem je kvalitní infrastruktura. Kromě údržby a zvyšování úrovně stávajících
turistických stezek je vhodné optimalizovat turistickou síť rozvojem značených turistických tras. Mezi
infrastrukturu vázanou na pěší turistiku patří odpočinková místa, naučné stezky, informační tabule,
vyhlídková místa aj. Hlavním cílem aktivity 3.1.1 je zvýšit atraktivitu tohoto typu produktu pro turisty,
rozšířit poskytované služby včetně zvýšení jejich kvality.
Aktivita 3.1.2 Infrastruktura pro cykloturistiku
Cykloturistika je jedním z nejdůležitějších potenciálů geoparku v oblasti cestovního ruchu. Je žádoucí
pro celý region odsouhlasit a postupně realizovat základní síť cyklistických tras a zpracovat studii
turistických tras pro pěší a cyklisty a pro hipoturistiku. Za velmi významné pro Mikroregion Podralsko
lze považovat vybudování Cyklomagistrály Ploučnice, která bude jednou z páteřních cyklistických tras
Českolipska. Dále zajistit jednotné značení, postupné budování doprovodné infrastruktury
(odpočinková místa, informační tabule, naučné stezky, atd.) a doprovodných služeb (možnost
občerstvení či ubytování, cykloservisy, úschovny kol, zázemí pro děti apod.). Cílem aktivity je rovněž v
souvislosti s dalším rozvojem cyklistických tras zaměřit pozornost na oddělení cyklistiky od
komunikací zatížených motorovou dopravou a podporovat návaznost na další turistické oblasti v ČR i
v zahraničí. Mezi další potenciální záměry náleží rovněž vybudování naučné stezky pro cyklisty v
Ralsku „Po stopách zaniklých obcí Ralska“, vyznačení cyklistické trasy sv. Zdislavy na území
Mikroregionu Podralsko vedoucí ze SRN přes Petrovice (Lemberk, Stráž pod Ralskem, Mimoň,
Hradčany, Kuřívody, Bělá pod Bezdězem), vyznačení cyklistické trasy „Stezka Johanitů“ vedoucí z
Prahy, přes Mladou Boleslav a Český Dub do Osečné, (dále pak směrem na Zdislavu, Hartau do SRN) a
prodloužení cykloturistické magistrály vedoucí z Mostu do Doks, dále na Kuřivody, Osečnou a Křížany.
Aktivita 3.1.6 Ostatní sportovní a rekreační infrastruktura
Při rozhodování turistů o pobytu v určité destinaci hraje významnou roli spektrum a dostupnost
sportovní a rekreační infrastruktury umožňující rozmanité volnočasové aktivity. Dobré předpoklady v
tomto směru má oblast Strážsko, která na svém území soustředí širokou nabídku sportovní
infrastruktury. Aktivita 3.1.6 je soustředěna na rozvoj této infrastruktury na celém území s cílem
zvýšit variabilitu služeb při přízni i nepřízni počasí, v letním i zimním období pro rodiny s dětmi i další
specifické cílové skupiny.
Opatření 3.2 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce kulturně-historických a technických
památek
Dalším typem doprovodné infrastruktury jsou kulturní zařízení, kulturně-historické a technické
památky.
Aktivita 3.2.1 Rekonstrukce, údržba a péče o kulturně-historické a technické památky
Častým cílem turistů či návštěvníků a vyhledávanou formou CR je prohlídka kulturních, historických či
.
73
technických památek. Péče o tyto atraktivity je obecně dosti náročná, což je důvodem jejich častého
špatného technického stavu. Cílem této aktivity je podílet se na jejich rekonstrukci, údržbě a trvalé
péči. Další navrhované potenciální projektové záměry spočívají v rekonstrukci zámku ve Stráži pod
Ralskem, renovaci starého kamenného můstku vedoucího přes potok Zábrdka, křížku, kapličky a
božích muk a jeho zpřístupnění pro veřejnost, rekonstrukce zámeckého parku v Mimoni (kaplička s
pramenem, zeď, most, rybníček a brána). Mezi potenciální projekty patří rovněž rekonstrukce
nevyužitého objektu v areálu letiště Hradčany za účelem vybudování muzea s ukázkou historického
využití území (vojenská letadla, munice apod.), vybudování muzea historie oblasti Strážska, skladatele
H.I.F. Bibera a historie těžby uranu v prostoru zámku ve Stráži pod Ralskem.
Opatření 3.3 Podpora rozvoje turistické dopravní infrastruktury
Ač se může zdát, že problematika dopravy není přímo spojená s CR, je zapotřebí ji v rozvoji CR brát v
úvahu. Citelněji je třeba posuzovat optimální zajištění parkovacích ploch v oblasti postižené vysokou
koncentrací návštěvníků a turistů. Úzkou souvislost s CR představuje také dopravní obslužnost území
v letním i zimním období. Další problematickou záležitostí je technický stav silnic vedoucích k
objektům CR, což ovlivňuje jejich dostupnost.
Aktivita 3.3.1 Zajištění optimální dopravy v klidu
Mezi nejvíce zatížené oblasti vysokou návštěvností (v letní sezoně) patří Dokesko a Strážsko. V
ostatních lokalitách je vyšší návštěvnost spojena zejména s organizací významnějších akcí. Cílem
aktivity 3.3.1 je přispět k rozšiřování parkovacích ploch v místech vysoké koncentrace návštěvníků a
zároveň budovat doplňkovou infrastrukturu k parkovacím plochám. Dalším záměrem je budovat
odstavná místa v okrajových částech Ralska, která budou přizpůsobená potřebám cykloturistů.
Aktivita 3.3.2 Zabezpečení optimální dopravní obslužnosti a dostupnosti území
Pod dopravní obslužností území je zahrnuta jednak tradiční veřejná doprava prostřednictvím
autobusových či vlakových spojů, ale dále též speciální doprava přizpůsobená vybraným cílovým
skupinám. V případě regionu Podralsko se jedná především o tzv. cyklobusy. Cílem této aktivity je
přispět ke zvýšení počtu spojů, zlepšení kvality přepravy a rozšíření specifické dopravní obslužnosti
(cyklobusy). Stěžejní je především letní období.
.
74
Priorita 4 Péče o území Geoparku Ralsko a zajištění jeho
udržitelného rozvoje
Dílčí cíle
 Zajistit takovou ochranu a péči o území Geoparku Ralsko, která umožní trvale udržitelný
rozvoj aktivit CR při zachování unikátních přírodních fenoménů a zdrojů
 Zakotvení principu šetrného využití území pro CR a rekreaci jako hlavního způsobu využití
Priorita 4
Péče o území Geoparku Ralsko a zajištění jeho udržitelného rozvoje
Opatření 4.1 Podpora trvale udržitelného rozvoje aktivit CR při zachování unikátního přírodního
prostoru Geoparku Ralsko
Aktivita 4.1.1 Výzkum a
monitoring geotopů
v Geoparku Ralsko
4.1.2 Rozvoj a realizace
návštěvnického
managementu
v Geoparku Ralsko
4.1.3 Realizace
opatření na ochranu
turisticky
exponovaných oblastí
Opatření 4.1 Podpora trvale udržitelného rozvoje aktivit CR při zachování unikátního přírodního
prostoru Geoparku Ralsko
V současné době se na území Geoparklu Ralska nachází unikátní přírodní prostor jakožto důsledek
historického dění. Tyto události vytvořily z území hospodářsky slabou oblast, která postrádá
potřebnou základní i doprovodnou infrastrukturu, dostatečnou intenzitu podnikatelských aktivit a je
naopak zdrojem výskytu nevyužívaných ploch a objektů. Rozvoj oblasti je třeba spojit s rozvojem
podnikatelských aktivit, které s sebou přináší hospodářský růst. V tomto směru je zapotřebí náležitě
posoudit vhodnost záměrů k rozvoji oblasti z pohledu zachování přírodního bohatství a podmínek pro
rozvoj CR.
.
75

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko

Transkript

Podobné dokumenty

atestační práce Běhal

Stáhnout PDF - Hrajeme golf

kaChna divoká (anas platyRhynchos) a koPřivka obeCná (anas

Průvodce bývalým vojenským prostorem Ralsko

Inventarizace kamenitých akumulací v Bukovohorském středohoří

Newton_Media_monitor_2532013 - ohk

GENEREL KRAJINNÉHO RÁZU JIHOČESKÉHO KRAJ EE