Strategie školy - Katolické gymnázium v Třebíči

Komentáře

Transkript

Strategie školy - Katolické gymnázium v Třebíči
Katolické gymnázium Třebíč
ROZVOJOVÁ
STRATEGIE ŠKOLY
NA LÉTA
2007 - 2020
Strategie byla zpracována padesátičlenným smíšeným
týmem pedagogů, studentů a rodičů
za procesního vedení, facilitace, editace a redakce ©
firmy E consulting, s.r.o
v letech 2006 a 2007
© Strategický tým KG Třebíč
© E consulting, s.r.o Třebíč
verze 070613
Poděkování
Poděkování za vznik Strategie Katolického gymnázia patří na prvním místě
všem členům týmu, kteří dohromady odpracovali více než 600 hodin při
společných setkáních nad SWOT analýzou, návrhovou částí a evaluací
tohoto dokumentu.
Řediteli školy Pavlu Krškovi patří dík za poskytnutí tichého místa pro
společnou práci v aule školy a zajištění nápojů a zázemí pro tým, dále za
aktivní účast na podstatné většině týmových setkání a dodání výchozích
materiálů z výročních zpráv školy pro analyticky statistickou část strategie,
stejně jako za jazykovou korekturu textu návrhové části strategie.
Firmě Fibox, s.r.o. Třebíč, a Haně a Františku Fialovým patří dík za domluvu
schůzek, rozesílání pozvánek a informací v průběhu práce, přepisu SWOT
analýzy do počítače, tiskům podkladů pro práci a vyrobení CD nosičů se
strategií.
Vítu Oplatkovi patří poděkování za poskytnutí materiálů Studentského
klubu Halahoj, o.s.
Radě školy patří poděkování za vstřícný přístup k práci týmu a za účast
jejích členů na týmových setkáních.
Biskupu brněnskému Vojtěchu Cikrlemu patří dík za osobní účast
a povzbuzení členů týmu na týmové schůze v červnu 2006.
Jazyková úprava koncepčních rozvojových materiálů Kraje Vysočina, stejně jako
převzatého textu výročních zpráv školy a Studentského klubu Halahoj, o.s. byla
použita z těchto textů, SWOT analýza je vzhledem ke způsobu vzniku (brainstorming)
bez jazykové úpravy, jazykovou úpravu návrhové části strategie (Mise, Vize, Priority,
Opatření) provedl Mgr. Pavel Krška. Jazykovou úpravu vysvětlujících a editačních
poznámek a komentářů modrou kurzívou provedl editor, firma E consulting, s.r.o.
2
Obsah:
1. Úvod ......................................................................... 4
2. Poslání – mise školy ................................................... 5
3. Proces tvorby a aktualizace strategie........................... 6
4. S.W.O.T. analýza strategického týmu .......................... 9
5. Historická východiska školy ...................................... 20
5.1 Katolické gymnázium 1993 – 2006 .................... 20
5.2 Výtah z výsledků dotazníku 2006........................ 25
5.3 Komunitní činnost a zážitková pedagogika .......... 26
6. Sociodemografické souvislosti v kraji Vysočina .......... 34
7. Vize a strategické priority Katolického gymnázia
na léta 2007 – 2020 ................................................. 50
3
1. Úvod
Záměr zpracovat široce zaměřenou týmovou strategii školy vznikl na přelomu
let 2005 – 6, kdy po živém dialogu mezi skupinou rodičů, vedením a Radou školy
vyvstala potřeba zpracování zásadního dlouhodobého koncepčního dokumentu.
Strategie vznikla za využití procesu budování týmů a jejich řízení © E consulting,
s.r.o. a práce byla facilitována.
Firma E consulting, s.r.o. má rozsáhlé zkušenosti s procesy a tvorbou týmových
strategií obcí, neziskových organizací a jejich sdružení stejně jako integrovaných
strategií dle metody Leader skupin pro místní akce (MAS) ve venkovském prostoru.
Její práce na uvedeném dokumentu byly provedeny bezplatně na základě smlouvy,
která vychází ze společenské odpovědnosti firmy. Tuto odpovědnost firma
E consulting, s.r.o. pociťuje jak k městu, tak ke Katolickému gymnáziu jako
nezastupitelnému článku vzdělávání ve městě Třebíči a v kraji Vysočina.
Široký záběr při spontánním sestavení týmu od pedagogů přes studenty po rodiče,
kdy spolupráce byla nabídnuta skutečně všem, kdo projevili zájem, dává záruku
plurality názorů a zahrnutí všech relevantních témat nezbytných pro fungování školy
jako článku otevřeného významné části městské komunity.
Věříme, že v této strategii vznikl nadčasový dokument, který pomůže Katolickému
gymnáziu překonávat problémy, stavět na tom nejlepším z historie a plnit svoje
poslání nyní i v dalších letech třetího tisíciletí.
fej
4
2. Poslání – mise školy
Katolické gymnázium Třebíč je otevřená škola podporující
rozvoj osobností studentů, zaměřená na výuku jazyků
a humanitních oborů.
Katolické gymnázium Třebíč vychází z křesťanských hodnot,
podporuje individualitu, toleranci, vzájemné pochopení
a kritické myšlení.
Katolické gymnázium Třebíč nabízí veřejnosti kulturní
příležitosti a celoživotní vzdělávání. Je otevřené všem, kdo
hledají kulturu, vzdělanost a smysluplné naplnění volného času.
5
3. Proces tvorby a aktualizace strategie
Strategie byla vytvořena týmově komunitním způsobem.
Zpracovatelský tým vznikl spontánně po oslovení učitelů školy, zřizovatele, školské
rady, rodičů a studentů vyšších ročníků. Na práci se tedy podíleli kromě zástupců
zřizovatele, kteří se zúčastnili části dvou schůzek, společně zejména učitelé, rodiče
a studenti školy.
Postup prací tohoto smíšeného týmu byl řízen a práce byla facilitována zkušeným
facilitátorem, s opakovanými zkušenostmi z budování týmů a týmové práce.
Bylo použito původní know-how „Team building“ © a „Team strategy planning“ ©
firmy E consulting, s.r.o. Třebíč.
Nositelem všech myšlenek je tým zpracovatelů – strategický tým KG
Třebíč. Expertní podíl firmy E consulting spočíval ve facilitaci jako řízení procesu
práce, v komentovaném výtahu z rozvojově vzdělávacího materiálu Kraje Vysočina,
dále v komentářích jednotlivých částí, shrnutí a konečné redakci dokumentu.
Procesní schéma:
Kroky vedoucí ke vzniku strategického týmu a zpracování Rozvojové
strategie Katolického gymnázia.
1. Vybudování týmu, představení, seznámení s procesem práce (sebereflexe,
introspekce, očekávání, potenciál týmu)
2. Navržení a přijetí týmových pravidel:
Pravidla strategického týmu:
1. Vzájemně se respektujeme.
2. Každý má právo na vlastní názor.
3. Rozhodujeme za souhlasu všech.
Je možno se zdržet rozhodování.
V případě, že se nedohodneme, rozhodnutí odložíme.
4. Všichni chceme pro KG to nejlepší.
(KG = pedagogové + studenti +rodiče + prostředí, budovy)
5. Účast v týmu je dobrovolná.
6. Animátor je členem týmu.
8. Tato pravidla jsou otevřený systém.
3. Týmovým brainstormingem získaná SWOT analýza
6
4. Týmová diskuse a doplnění SWOT analýzy
5. Použití „Pravidla 80/20“ pro stanovení klíčových hesel SWOT
6. Formulace priorit a opatření strategie
7. Týmový konsenzus na Prioritách včetně opatření
8. Formulace Vize KG
9. Formulace Poslání KG
10. Doplnění Strategie o vstupní a sociodemografické údaje
11. Redakce finálního dokumentu
12. Schválení konečné verze týmem
13. Seznámení Rady školy se strategií
14. Předání Strategie zřizovateli
7
Složení strategického týmu - prezence na schůzkách
Jméno
Vojtěch Cikrle
Ervín Jansa
David Hort
Drahomír Havlíček
Hana Kopecká
Helena Věžníková
Jana Mayerová
Jiřina Marková
Jitka Nováčková
Karel Dobrovolný
Marie Velebová
Lenka Sochorová
Marina Brestovská
Michaela Juránková
Miriam Dufková
Karel Rymeš
Pavel Krška
Pavel Ryneš
Václav Dosbaba
Veronika Sýkorová
Vít Oplatek
Jiří Novotný
Antonín Malach
Barbara Coufalová
Blanka Spilková
Bohumil Bobek
Eva Bobková
František Fiala
Hana Fialová
Hana Puková
Jana Janová
Jindra Hromadová
Jiří Košelka
Milan Bušek
Pavel Vícena
Petr Bobek
Petr Spilka
Rostislav Zahrádka
Stanislav Kovář
Eva Melkesová
Jan Fiala
Alžběta Michálková
Helena Košelková
Kateřina Horká
Kristýna Bendová
Libor Janek
Lukáš Vrba
Marek Hovorka
Marta Mašterová
Simona Poláková
Zřizovatel
Pedagog
Rodič
Student
Z
Z
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
P
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
S
S
S
S
S
S
S
S
S
4/5
2006
11/5
2006
25/5
2006
2/6
2006
8/6
2006
29/6
2006
12/10
2006
2/11
2006
X
X
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
8
Celkem se práce v týmu zúčastnilo 50 členů, z toho
Zástupců zřizovatele
2
Pedagogů
20
Rodičů
19
Studentů
9
38 členů se zúčastnilo dvou a více schůzek.
Práce strategického týmu proběhla v 8 tříhodinových schůzkách týmu (je
zahrnuta práce od bodu 1 do bodu 9 a bod 12 procesního postupu popsaného výše).
Na každém setkání účastníci vyplnili dotazník zpětné vazby (ZV) zaměřený jak věcně,
tak na proces. S výsledky zpětné vazby byli účastníci seznámeni vždy na začátku
dalšího týmového setkání a závěry sloužily jak týmu, tak facilitátorovi k evaluaci.
Proces práce se na jejich základě modifikoval a zefektivňoval.
Vyhodnocení odpovědí účastníků na opakující se otázky ZV je v tabulce níže.
Otázka
Jak jste spokojeni s výsledkem dnešní
týmové práce?
Líbila se Vám facilitace (vedení) práce
týmu?
Myslíte si, že přispíváte ke společné
práci a že se uplatňují Vaše nápady?
Jaký máte pocit z týmu?
Jak jste spokojeni s vyhodnocením
SWOT analýzy?
Líbí se Vám vize / poslání školy?
Líbí se Vám priority a opatření startegie
4/5
2006
11/5
2006
25/5
2006
2/6
2006
8/6
2006
29/6
2006
12/10
2006
2/11
2006
69 %
89 %
73 %
90 %
96 %
90 %
74 %
100 %
87 %
90 %
92 %
87 %
94 %
90 %
92 %
97 %
86 %
90 %
74 %
92 %
80 %
74 %
75 %
-
64 %
75 %
63 %
87 %
89 %
74 %
85 %
80%
86 %
86 %
87 %
91 %
-
-
-
67 %
93 %
65 %
Nejkladnější odpověď - 100%, nejzápornější - 0%
Celkový objem týmové práce byl cca 600 hodin, přepočítáno na
jednoho člověka (člověkohodin), podílelo se na ní celkem 50 lidí ve složení
dle tabulky prezence, průměrně se schůzek účastnilo 24 členů týmu.
4. Týmová SWOT analýza
SWOT analýza je výchozím prostředkem stanovení stavu a možných cest
vpřed a jako taková má velký zpětný vliv na nositele Integrované strategie. Pokud
jsou nositelé zároveň tvůrci strategie, způsob, jakým se podílejí na SWOT analýze,
ovlivňuje „přijetí strategie za svou“. Vzhledem k týmově-komunitnímu zpracování
byla tato vazba u týmu KG složeného z pedagogů, vedení školy, studentů, rodičů
i členů školské rady velice těsná.
V týmu, který měl celkem 50 členů, reprezentovala SWOT analýza jeden ze čtyř
klíčových výstupů týmové práce, vedle stanovení mise/poslání školy, společné vize
a strategických priorit členěných do opatření. SWOT analýza a její vyhodnocení
zabralo cca 40% práce týmu. Spolu s historickými východisky a komentovaným
strategickým záměrem Kraje Vysočina tvoří podklad pro návrhovou část strategie.
9
5. Historická východiska školy
5.1 Katolické gymnázium 1993 – 2006 - základní fakta
z historie školy
Dle podkladů Mgr. Pavla Kršky, ředitele školy
Vývoj počtu tříd a studentů od založení školy do současnosti
Katolické gymnázium v Třebíči zahájilo svou činnost ve školním roce
1993/1994, kdy bylo do dvou tříd prvního ročníku čtyřletého studijního oboru přijato
49 žáků. V dalších dvou letech byla otevřena vždy 1 třída prvního ročníku téhož
studijního oboru.
Pro další období bylo rozhodnuto o zavedení osmiletého studijního oboru. Tento
záměr byl úspěšně realizován a ve školním roce 1996/1997 byla otevřena 1 třída
osmiletého gymnázia. Zároveň se plánovalo, že od čtyřletého studijního oboru se
upustí, a proto nebyli přijati do prvního ročníku. noví žáci. Záhy, hlavně pod vlivem
počínajících diskuzí o zrušení osmiletých gymnázií, se od záměru ukončit tento obor
ustoupilo. V roce 1997 absolvovaly a ukončily studium dvě třídy čtyřletého gymnázia,
proto v následujících třech letech byl počet tříd čtyřletého studijního oboru pouze 3.
S výjimkou školního roku 1993/1994 a 1996/1997 se otevírá vždy 1 třída čtyřletého
gymnázia a od školního roku 1996/1997 1 třída osmiletého gymnázia. Maximální
počet žáků v jedné třídě je stanoven na 30.
Celková kapacita školy, kterou není možno překročit, činí 360 žáků. Aktuálně platné
maximální počty žáků v jednotlivých oborech jsou: 125 žáků u čtyřletého
vzdělávacího oboru a 250 žáků u osmiletého vzdělávacího oboru.
Školní
Rok
1993/4
1994/5
1995/6
1996/7
1997/8
1998/9
1999/0
2000/1
2001/2
2002/3
2003/4
2004/5
2005/6
2006/7
Počet
tříd
celkem
2
3
4
5
5
6
7
9
10
11
12
12
12
12
Počet nově
otevřených
tříd
4leté
8leté
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Počet
studentů
celkem
Z toho
chlapci
49
79
102
131
131
156
192
254
287
320
345
342
355
352
12
22
33
41
49
51
61
74
83
90
96
102
108
101
Čtyřleté gymnázium
Osmileté gymnázium
Počet
tříd
Počet
studentů
Z toho
chlapci
Počet
tříd
Počet
studentů
Z toho
chlapci
2
3
4
4
3
3
3
4
4
4
4
4
4
4
49
79
102
104
80
79
82
110
116
118
119
117
122
121
12
22
33
34
29
25
20
20
23
17
14
13
19
16
1
2
3
4
5
6
7
8
8
8
8
27
51
77
110
144
171
202
226
225
233
231
7
20
26
41
54
60
73
82
89
89
85
10
Úspěšnost absolventů při přijímání na VŠ v letech 2002 - 2006
V následujících tabulkách jsou uvedeny procentuální podíly všech našich žáků,
kteří byli přijati k vysokoškolskému studiu. Údaje se sledují od školního roku
2001/2002. Nutno však podotknout, že ne všichni žáci se hlásili na vysokou školu.
Někteří pokračovali ve studiu na vyšších odborných školách (VOŠ) nebo jazykových
školách (JŠ). Většina žáků se ucházelo o studium na humanitních typech škol, kde
tradičně počet uchazečů mnohonásobně převyšuje počet přijatých studentů.
Níže uvedené zprávy o rozmístění našich uchazečů v jednotlivých letech jsou
převzaty z výročních zpráv o činnosti školy.
Umístění absolventů v roce 2002
Ve školním roce 2001/2002 přistoupilo k maturitní zkoušce v řádném termínu
26 studentů. Z nich 2 neprospěli.
Z 24 absolventů se zúčastnilo přijímacích zkoušek na jednu nebo více vysokých škol
21 studentů, z nichž bylo přijato na vysokou školu 16, to je 76,2 %.
6 absolventů bylo přijato na 2 vysoké školy, 3 absolventi na 3 vysoké školy. Na
vybrané vyšší odborné školy nastoupili 3 absolventi, na jazykové školy 3 absolventi
a do zaměstnání zcela záměrně 2 absolventky.
Počet studentů
v přijímacím řízení
VŠ
VOŠ
JŠ
zaměstnání
24
16
3
3
2
100%
67%
12,5 %
12,5%
8%
Příklady fakult, na které byli absolventi přijati:
UNIVERZITA KARLOVA: fakulta sociálních věd, filozofická fakulta, právnická fakulta, evangelická
teologická fakulta, UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC: pedagogická a teologická fakulta,
MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO: filozofická a pedagogická fakulta, JIHOČESKÁ UNIVERZITA ČESKÉ
BUDĚJOVICE: pedagogická fakulta, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA PLZEŇ: pedagogická fakulta - obor
psychologie, VŠE Praha, VUT Brno: chemická fakulta, MENDLOVA UNIVERZITA, Veterinární
a farmaceutická fakulta Brno
Umístění absolventů v roce 2003
Ve školním roce 2002/2003 přistoupilo k maturitní zkoušce v řádném termínu
28 studentů, z nich 2 neprospěli. Z 26 absolventů bylo přijato na vysokou školu 20.
Průměrné procento úspěšnosti bylo 76,9 %.
1 absolventka byla přijata na 4 vysoké školy, 2 absolventky na 3 vysoké školy,
8 absolventů na 2 vysoké školy. Do vyšší odborné školy nastoupila 1 absolventka,
do jazykové školy 3 absolventky a 2 absolventi na další místa.
Počet studentů
v přijímacím řízení
VŠ
VOŠ
JŠ
Ostatní
26
20
1
3
2
100 %
76,9
3,8
11,5
7,6
11
Příklady fakult, na které byli absolventi přijati:
UK PRAHA – lékařská fakulta, MU BRNO – lékařská fakulta, právo a právní věda, speciální
pedagogika, VŠCHT PRAHA, FARMACIE BRNO, FAKULTA VETERIN. LÉK. BRNO, FAKULTA VETERIN.
HYGIENY A EKOLOGIE BRNO, UP OLOMOUC – lékařská a pedagogická fakulta, ZLÍN – UTB –
marketingové a sociální komunikace, ČESKÉ BUDĚJOVICE – zdravotně-sociální a teologická fakulta,
péče o ŽP, pedagogická fakulta, ČVUT PRAHA – radiační ochrana životního prostředí, VUT BRNO –
ekologie, TU OSTRAVA – informační technologie, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA OSTRAVA – biologie
Umístění absolventů v roce 2004
Ve školním roce 2003/2004 přistoupilo k maturitní zkoušce v řádném termínu:
4. A – 31 studentů; VIII. – 27 studentů. Všichni prospěli. Průměrné procento
úspěšnosti z obou forem studia studentů bylo 79,3 %.
4. A
Počet studentů
v přijímacím řízení
VŠ
VOŠ
JŠ
Ostatní
31
27
2
1
1
%
87,1
6,45
3,2
3,2
Počet studentů
v přijímacím řízení
VŠ
VOŠ
JŠ
Studijní zahraniční pobyt
Ostatní
27
19
1
2
1
5
%
70,4
3,7
7,4
3,7
18,5
VIII.
Příklady fakult, na které byli absolventi přijati:
KARLOVA UNIVERZITA PRAHA – 1. lékařská fakulta, FSV Marketing a komunikace,
MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO - právnická a lékařská fakulta, fakulta sportovních studií, speciální
pedagogika, český jazyk a divadelní věda, ekonomicko-správní fakulta, filozofická, pedagogická
a přírodovědecká fakulta, UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC - filozofická fakulta, lékařská fakulta,
JIHOČESKÁ UNIVERZITA ČESKÉ BUDĚJOVICE - pedagogická fakulta, historický ústav, přírodovědecká
fakulta, ČVUT BRNO, ČVUT PRAHA, UNIVERZITE JE PURKYNĚ ÚSTÍ NAD LABEM, ZÁPADOČESKÁ
UNIVERZITA PLZEŇ
Umístění absolventů v roce 2005
4. A
Počet studentů
v přijímacím řízení
VŠ
VOŠ
Práce a studium
v zahraničí
Ostatní
27
21
3
1
2
%
77
11,1
3,7
7,4
22
14
2
2
4
%
63,6
9
9
18,1
VIII.
12
Příklady fakult, na které byli absolventi přijati:
Ekonomická, filozofická, lékařská, právnická, technická, přírodovědecká, zdravotně-sociální,
psychologie, pedagogická, humanitní studia
Umístění absolventů v roce 2006
Počet studentů
v přijímacím řízení
VŠ
VOŠ
JŠ
Práce a studium
v zahraničí
Ostatní
50
44
0
2
2
2
%
88
0
4
4
4
Počet studentů
v přijímacím řízení
VŠ
VOŠ
JŠ
Práce a studium
v zahraničí
Ostatní
27
24
0
2
0
1
%
89
0
7
0
4
23
20
0
0
2
1
%
87
0
0
9
4
4. A
VIII.
Úspěšnost v přijímacím řízení na VŠ byla 88 %.
Příklady fakult, na které byli absolventi přijati:
UNIVERZITA KARLOVA PRAHA - filozofická fakulta, psychologie, historie, egyptologie, archeologie,
fakulta sociálních věd, 1. a 3. lékařská fakulta, přírodovědecká fakulta, biochemie, chemie,
ekonomicko-správní fakulta, MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO - lékařská fakulta, filozofická fakulta,
historie, archeologie, německý jazyk a literatura, hudební věda a archivnictví, psychologie,
přírodovědecká fakulta, geografie, management cestovního ruchu, ČVUT PRAHA – stavební,
architektura, VUT BRNO – informatika, chemická fakulta, VŠE PRAHA, JAMU BRNO, UP OLOMOUC právnická fakulta
Úspěchy studentů v krajských a vyšších soutěžích
1999 – 2000
Iva Kroupová
třída
kolo
soutěž
III.
republikové finále
Závod míru nadějí (cyklistický)
2000 – 2001
Boris Kjulleněn
3.A – 3. místo
krajské
Olympiáda v německém jazyce
2001 – 2002
Hana Černá
VI. – 3. místo
krajské
Konverzační soutěž v angl. jazyce
2002 – 2003
Lucie Nováková
II. – 1. místo
krajský přebor
lehká atletika – běh 60 m
13
2003 – 2004
Kateřina Horká
IV.
krajské
Recitační soutěž
2004 – 2005
Středoškolská odborná činnost – krajské kolo
2. místo – Lenka Machová, 3. místo – Hana Solařová, 4. místo – Monika Ferdová
Krajské kolo ekologické olympiády
1. místo – Monika Ferdová, Hana Solařová, Zdeněk Ferda
Středoškolský pohár v lehké atletice
1. místo – dívky – postup do krajského kola
Krajský přebor Vysočiny
Miroslava Nováková 1. a 2. místo, Lucie Nováková 2. místo, Magdaléna Váňová 1. místo
Hlavní a zahraniční partneři školy
KG-KLUB, sdružení přátel Katolického gymnázia v Třebíči
Studentský klub Halahoj, o.s.
Spolek pro děti a mládež SOLA
Spolek pro děti a mládež GREAT
Farnost Stará Říše
Farnost Třebíč – město
Farnost Třebíč – Jejkov
AGEUS Třebíč
Oblastní Charita Třebíč
Musica Animata Humeris
Město Třebíč
Kraj Vysočina
EUROSOLA, SOLA Langau, Franziskushof Oberhöflein
ALbertus-Magnus-Gymnasium Wien
Handelsakademie und Handelschule Retz
ITI Gaming, International Theological Institute New Hampshire
14
5.2 Výtah z výsledků dotazníku ředitelství školy
Jaro 2006
Přijímací řízení (celkem 360 odpovědí):
nejen z ČJ a M – 235
- cizí jazyky – 117
- všeobecný přehled – 85
- přírodovědné předměty – 15
zohlednit další aktivity – 123 -
olympiády, soutěže – 54
prospěch na ZŠ – 16
celkový profil žáka – 11
sportovní činnost – 11
hudební a výtvarná činnost – 15
ostatní mimoškolní činnost – 14
Vyučování náboženství (celkem 28 odpovědí):
školní kaplan, spirituál – 6
nikoho nenutit k víře – 5
Školní mše svatá (celkem 17 odpovědí):
souběžně s ní program pro ostatní děti – 6
Zaměření školy (celkem 118 odpovědí):
vyučovat dalším jazykům (Fr, Šp, It, R...) – 16
ve vyšších ročnících diferencovat (jazyky x přír. obory) – 10
více hodin jazyků a konverzace – 6
omezit/posílit předměty
- latina – 39/0
- matematika – 5/1
- informatika – 0/7
druhý jazyk už od primy – 5
Další nabídky školy (celkem 54 odpovědí):
organizovat výměnné pobyty – 20
více přeshraniční spolupráce – 14
Ostatní podněty, návrhy, sdělení a nabídky spolupráce (celkem 69
odpovědí):
pečovat o zvyšování kvality vyučujících – 27
zvýšit platy učitelům – 5
15
5.3 Komunitní činnosti a zážitková pedagogika
při Katolickém gymnáziu v Třebíči
Mimoškolní činnost a nabídka programu pro studenty i veřejnost
vytváří na Katolickém gymnáziu pevnou komunitní vazbu na Město Třebíč,
současně pak navazuje na místní tradice udržované i za doby totality, a to
zejména skautské (Josef Bublan) a sokolské (Jiří Herzán) a rozvíjí je
v souladu s progresivními trendy evropsky uznávané „české školy“
zážitkové pedagogiky zavedené Prázdninovou školou Lipnice a navazující
na celosvětové hnutí „Outward Bounds“, které má i v ČR svoje zastoupení.
Tento pedagogický směr významně oslovuje právě studenty ve věku, kdy
na gymnáziu studují, a může se stát významným pilířem fungování školy.
(Poznámka E consulting)
Středisko pro děti a mládež při Katolickém gymnáziu SKÁLA
(před 2001)
Hlavním úkolem SKÁLY bylo nabídnout dětem a mládeži celou řadu
volnočasových aktivit nejrůznějšího zaměření. Kroužky: Práce s počítačem a využití
internetu, Základy sebeobrany, Kytarový doprovod rytmických písní. Spolupráce se
Sokolem Třebíč a 2. oddílem křesťanských skautů při dalších aktivitách.
Studentský klub Katolického gymnázia Halahoj 2001 - 2006
Zpracováno dle Výroční zprávy 2001-2005 a programu 2006 dodaných Mgr. Vítem Oplatkem
Současný Studentský klub Katolického gymnázia Halahoj svojí činností
navazuje na klub SKÁLA, který působil na Katolickém gymnáziu v letech 1998 (září)
– 2001 (srpen).Klub Skála vyvíjel svou činnost především v období letních prázdnin,
a to v pořádání letních táborů (stanových – putovních) a také různých výtvarných,
vodáckých, sportovních kurzů a seminářů. Během školního roku pořádal vždy několik
sobotních nebo víkendových aktivit. Zázemí klubu v podobě místnosti také
neexistovalo.
Od září 2001 byl na škole přijat na poloviční úvazek pedagog volného času
(od září 2002 byl přijat na celý úvazek), který dostal za úkol pořádání mimoškolních
aktivit pro studenty gymnázia, jejich známé a kamarády. Byla mu také přidělena na
pořádání těchto aktivit jedna místnost v dřevěném domečku, který se nachází
v areálu školy. Druhá část sloužila až do září 2002 jako učebna výtvarného umění.
Činnost klubu, který se přejmenoval na HALAHOJ, se pomalu vyvíjela. Nejprve
úpravou místností a pozvolným rozjezdem jednotlivých aktivit. První rok činnosti se
jednalo především o jednorázové sobotní nebo víkendové akce a také se konaly 1x
za měsíc tzv. velké čajovny s programem.
Program studentského klubu dokázal oslovit poměrně velkou skupinu mladých lidí,
a tak se mohla činnost zpravidelnit a od ledna 2003 se konání studentských čajoven
ustálilo na dvou týdenních setkáních a přidaly se mnohé další pravidelné aktivity.
Činnost se stále vyvíjí a rozšiřuje. Klub je otevřený všem mladým lidem a snaží
se o všestranný rozvoj jejich osobnosti. Nabízí studentům mimoškolní aktivity. Na
16
přípravě, organizaci a průběhu se podílejí sami studenti Katolického gymnázia, ale
i jiných středních škol a vysokoškoláci.
Velkou událostí v životě Halahoje byla registrace na Ministerstvu vnitra.
Od 16. prosince 2002 je studentský klub veden jako občanské sdružení, 6. dubna
2004 bylo o.s. Halahoj přijato do České rady dětí a mládeže ČR.
Členové vedení občanského sdružení: Mgr. Vít Oplatek – předseda, Zdeněk
Žanda – místopředseda, Lenka Oplatková, Tomáš Protivínský, Michal Svoboda,
František Vondrák, Ing. Michal Zábrš
Stav členské základny:
Celkový počet členů v roce 2003
2004
2005
20
17
24
Přehled získaných grantů pro činnost
ROK 2002

Studentský klub KG Halahoj – 6 000 – Město Třebíč – Zdravé město
Celkem:6 000,- Kč






ROK 2003
Studentský klub – 49 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2003
Léto a prázdniny – 49 000 – Kraj Vysočina – Léto 2003
Herna stolních a deskových her – 21 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2003
Kána 2003 – 19 500 – Město Třebíč – Kultura
Herna stolních a deskových her – 5 000 – Město Třebíč – Prevence kriminality
Studentský klub – 2 000 – Město Třebíč – Zdravé město
Celkem:






ROK 2004
Studentský klub Halahoj – 60 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2004
Studentský klub Katolického gymnázia – 8 000 – Kraj Vysočina / MŠMT
Kána 2004 – 15 000 – Město Třebíč – Kultura
Mladí mladým – 10 000 – Město Třebíč – Prevence kriminality
Léto na „Lavičkách“ – 7 000 – Město Třebíč – Zdravé město
Tábory bez hranic – 60 000 – Kraj Vysočina – Tábory 2004
Celkem:






145 500,- Kč
160 000,- Kč
ROK 2005
Studentský klub Halahoj – 50 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2005
Herna stolních her – 28 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2005
Tábory bez hranic – 78 000 – Kraj Vysočina – Tábory 2005
Kána 2005 – 10 000 – Kraj Vysočina – Jednorázové akce
Poklad Černého delfína – 10 000 – Kraj Vysočina – Jednorázové akce
Řekni to písní – 15 000 – Město Třebíč – Kultura
Celkem:191 000,- Kč
ROK 2006
17







Studentský klub Halahoj – 100 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2006
Lano lezci aneb mobilní lanové centrum – 35 900 – Kraj Vysočina – Volný čas 2006
ODOL – opuštěné údolí – 77 500 – Kraj Vysočina – Tábory 2006
Halahojova Olympiáda – 10 000 – Kraj Vysočina – Jednorázové akce
Studentský klub Halahoj – 25 000 – město Třebíč – Projekt pro Zdravé město
Řekni to písní a obrazem – 9 000 – město Třebíč – Kultura
Branný den – nebyl přijat – Kraj Vysočina – Jednorázové akce
Celkem: 257 400,- Kč
Ze získaných finančních prostředků, které byly obdrženy zejména z grantových
programů Kraje Vysočina a města Třebíče, bylo především zkvalitněno vybavení
pro víkendové a letní prázdninové aktivity. Jednalo se především o oblasti lanových,
sportovních a vodáckých aktivit. Peníze byly použity na celoroční činnost
studentského klubu, na pořádání koncertů, besed, přednášek, lektorskou činnost
a další.
Úpravy a budování místností studentského klubu
Od počátku činnosti studentského klubu Halahoj byl školou pro aktivity přidělen
dřevěný domeček v areálu školy za tělocvičnou, který v minulosti sloužil jako prostor
pro vyučování a pro dílny. Během pěti let tak připadly k užívání všechny místnosti,
které byly postupně do značné míry svépomocně přetvářeny a opravovány do
dnešní stávající podoby.
2002
ČAJOVNA – přeměna bývalé třídy na studentskou čajovnu
2003
ČAJOVNA – další úpravy čajovny + vybudování dvou
sádrokartonových příček, které vytvořily dvě místnosti pro SKLAD
a místnost pro školní ZOO kroužek
2004
HERNA STOLNÍCH HER, která byla vytvořena z druhé bývalé školní
třídy + další úpravy a výzdoba v čajovně a ve skladu
2005
Celková rekonstrukce WC + bojlery na teplou vodu + z místnosti po
ZOO kroužku vytvořena herna se stolními fotbálky + další drobné
opravy čajovny a herny stolních her
Směry působení Halahoje
 STUDENTSKÁ ČAJOVNA( 2krát týdně)
Čajovna je otevřena především mladým lidem, studentům středních a vysokých škol.
Dvakrát týdně je dán prostor mladým k společnému setkání v nealkoholickém
prostředí čajovny. Úterní klidné posezení a páteční, na kterém je vždy připraven
program pro všechny příchozí. Jedná se o koncertní vystoupení, kde je kromě
většinou začínajících hudebních hostů také dán prostor „domácím“ začínajícím
písničkářům. Dále se v čajovně odehrávají přednášky a besedy s pozvanými hosty,
kteří formou přednášky, diskuse, živého promítání a ukázkou svých dovedností
seznamují a obohacují poznání všech přítomných.
Témata čajoven byla například „Cesta na kole kolem ČR“, beseda o NATO, zdravý
životní styl mladého člověka, beseda o drogách s pracovnicí Klubu Zámek, povídání
s cestovatelem J.Pavlíčkem, několik koncertních vystoupení začínajících třebíčských
hudebníků a už úspěšnějších umělců z jiných měst aj.
18
 HERNA STOLNÍCH A DESKOVÝCH HER (2 krát týdně)
Zde nabízíme především dětem a mládeži, ale i dalším zájemcům z řad dospělých
a rodinám s dětmi prostor pro volné setkávání nad stolními hrami a hlavolamy, a to
dvakrát týdně v prostorách herny. Jednou za měsíc v sobotu probíhá také „herní
den“, kdy je místnost s hrami přístupná všem po celý den.
Je zde snaha odvést neorganizovanou skupinu dětí a mládeže od stálého hraní
počítačových her a od spojení „JÁ-STROJ-POČÍTAČ“ nenásilnou formou přejít ke
spojení „JÁ-ČLOVĚK-SPOLUHRÁČ“. Člověk vůči člověku, spoluhráči musí
komunikovat, shodnout se na pravidlech hry, naučí se jednat, což pak následně
může využít i ve svém civilním životě.
 CESTOVATELSKÉ BESEDY
Jedná se o jarní a podzimní cyklus přednášek z řad cestovatelů a dobrodruhů, kteří
pomocí diapozitivů, fotografií, videoprojekce, videosnímků a mluveného slova
představí a přiblíží mladým lidem pozoruhodná místa naší planety, rozličné kultury,
životy lidí.
CESTY DO STŘEDU ZEMĚ – beseda se speleology z Moravského krasu o jeskyních
a propastech u nás a v zahraničí, ACONCAGUA – povídání o výstupu na nejvyšší
horu Jižní Ameriky, ANTARKTIDA – beseda o tomto kontinentu s autorem knihy
„Člověk v drsné přírodě“, cestovatelem, polárníkem a zakladatelem české polární
stanice Jaroslavem Pavlíčkem, RUMUNSKO – přírodní šperky a pravoslavné
kláštery, ISLAND – vyprávění o měsíčním putování čtyř skautek z Nového Města na
Moravě, NA KOLE PO MEXIKU, INDIÍ – veselé vyprávění cyklotrempa,
dobrodruha a spisovatele několika knih Honzy Vlasáka, PĚŠKY A SÁM Z BRNA DO
FRANCIE – beseda o šestitýdenním putování aj.
 VÍKENDOVÉ AKCE A LETNÍ TÁBORY
Akce probíhaly v Třebíči nebo na turistických základnách v kraji Vysočina. Většina
víkendových akcí a letních aktivit se odehrávalo v přírodě s maximálním využitím
metod zážitkové pedagogiky (kooperace skupiny, využití schopností každého
jednotlivce, hledání a rozšiřování hranic skupiny a jednotlivce …). Při sestavování
jednotlivých programů byly často využívány tzv. adrenalinové činnosti
(překonávání umělých i přirozených překážek, nízké lanové aktivity apod.).
Letními tábory se snažíme oslovit především věkovou skupinu mladých v rozmezí
15 až 25 let, ale pořádáme také tábory i pro mladší věkovou skupinu dětí. Celkově
se našich táborů během prázdnin zúčastní kolem 150 dětí a mladých lidí.
 ŠKOLENÍ
Vzdělávání mladých lidí, kteří nám ve svém volném čase pomáhají s akcemi
a programy pro děti a mladé lidi. Nabízíme jim formou kurzů různé oblasti, které
mohou využít na táborech a dalších akcích. Školení je určeno jak pro naše
instruktory, tak i pro členy z řad Sdružení přátel Jaroslava Foglara a hnutí Bobří
stopou, ale také pro další vedoucí víkendových a prázdninových akcí, letních táborů
a dalších aktivit z DDM či jiných organizací. Vždy dbáme na co největší odbornost
přednášejících lektorů.
Doposud jsme uspořádali tato školení:
- Zážitková pedagogika (2003)
19
Dlouhodobé hry a nízké lanové lávky (2004)
Lanové aktivity (vysoké lanové lávky, materiál, první pomoc, slaňování aj.)
(2004)
- Hlavní vedoucí letního tábora s akreditací MŠMT (2005)
- Seminář moderní rétoriky a týmové spolupráce (2006)
Zúčastnili jsme se také praktického semináře „Instruktor lanových lávek I. a II.
třídy“, na kterém jsme se učili teorii i praxi ve vázání nízkých i vysokých lanových
lávek. Na tuto činnost jsme dostali i akreditaci MŠMT ČR. Dalšími vzdělávacími
akcemi byla účast na inspiračním kurzu Prázdninové školy Lipnice a čtyřdenním
školení o zážitkové pedagogice připravené instruktory projektu Outdoor
z katedry rekreologie z Olomouce.
V roce 2003 vznikl horolezecký oddíl Halahoj v Praze, který sdružuje lidi
zajímající se o širokou škálu lanových aktivit, zejména horolezectví, speleologii, nízké
i vysoké lanové překážky, záchranářství atd. se zaměřením na využití těchto aktivit
při práci s dětmi a mládeží. Tento oddíl je součástí struktury Českého horolezeckého
svazu a od svého vzniku především zajišťoval a pořádal školící akce pro naše
instruktory, ale i další organizace. Jeho služeb bylo také využito na mnoha našich
akcích a táborech.
V plánu jsou další školení, a to v oblasti první pomoci, vodáckého kurzu či
zážitkových adaptačních kurzů „Go“ a další.
-
 CHARITATIVNÍ AKCE
Studentský klub se v roce 2003 zapojil do celosvětového projektu „Adopce na
dálku“, kde jsme si adoptovali chlapečka z Keni. Částkou 7 200,- Kč ročně
přispíváme na jeho studia. Zároveň prošla jedna členka školením o adopci dětí
z Afriky a stali jsme se jedním z kontaktních center adopcí v České republice.
 KŘESŤANSKÉ A DUCHOVNÍ AKCE
Každoročně pořádáme v červnu křesťanský festival Kána, který má v našem městě
už dlouholetou tradici a patří ke tradičním městským akcím. Uskutečnili jsme také
několik „Slavností světla“, při nichž se v kryptě třebíčské baziliky mohli setkávat
mladí věřící. V našem klubu se také od počátku schází každý týden křesťanské
společenství mladých.
 KONCERTY
JARRET (Liberec), Žofka KABELKOVÁ (Jihlava), ACOUSTIC IMPACT (Tábor),
Pavel POKORNÝ (Třebíč), NENÍ ZAČ (Brno), ZTRACENÁ SEZÓNA (Náměšť nad
Oslavou), Hanka HLOŽKOVÁ (Třebíč), Jaroslav SAMSON Lenk (Rokycany), Honza
CYDLÍK a Petr PAVLAS (Třebíč), Ivo CICVÁREK a OKO (Brno), Terka ZICHOVÁ
(Třebíč), DÚN AN DORAS a Katka GÁRZIA (Praha), Luboš MANSFELD (Okříšky),
DYSNYBEND (Liberec), NESTÍHÁME (Praha), Jiří VORLÍČEK (Třebíč), POUPATA
(Pardubice), Karolína SKALNÍKOVÁ a Martina TRCHOVÁ (Praha), MUSICA CAMERTA
(Třebíč), MARIEN (Pardubice) a další ….
 SPORTOVNÍ AKCE
Od počátku pořádáme sportovní akci, a to fotbalový 24 hodinový turnaj v tělocvičně,
který pro velký úspěch musel být rozšířen na dva termíny ročně. Kromě této akce
pořádáme také fotbalový turnaj na hřišti.
20
Kromě fotbalových klání jsme během let pořádali i několik dalších sportovních
turnajů.
 TANEČNÍ PROGRAMY
Každý týden probíhá v našem „Domečku“ výuka country, izraelských, židovských
a párových tanců. Na táborech nebo na mnoha akcích často zařazujeme do
programu scénický tanec.
 DALŠÍ
Za dobu našeho působení jsme uspořádali také několik výstav, výtvarných
programů, pravidelně se zúčastňujeme celoměstských akcí (Den země, Dny zdraví
aj.) a na mnoha dalších akcích jiných organizací a spolků jsme se podíleli pomocí
či spoluúčastí na programu.
V lednu 2003 Halahoj obdržel ocenění od města Třebíče za realizaci dílčího
„programu pro děti a mladé lidi“ v roce 2002, v lednu 2004 pak i další ocenění od
města Třebíče za realizaci dílčích projektů programu prevence kriminality
a drogové problematiky za rok 2003, a to za „hernu stolních,
deskových her a hlavolamů“.
Sdružení přátel Jaroslava Foglara ( SPJF ) vzniklo roku 1990
v Brně. Za léta svého působení rozvinulo svoji činnost do několika
směrů, z nichž tři jsou hlavní a vzájemně se prolínají. V Třebíči je
pobočka SPJF zastoupena Halahojem.
Průřezový přehled akcí 2001 – 2006
ROK 2001
5. – 6. 10.
Pohodový večer – seznamovací a týmové hry, videostop, hry v tělocvičně
2. – 3. 11.
Fotbalová NOC DEN aneb 24 hodinový fotbalový zápas v tělocvičně
9. – 10.11.
PPPPP – Příjemně Pozitivně Prožitý Páteční Podvečer
ROK 2002
22. – 23. 6.
Kána – 12. ročník křesťanského festivalu v areálu školy – mše svatá, skupinky,
divadelní hra Záskok, Slavnost světla
20. – 31. 7.
Tábor v Mrákotíně – letní tábor pro mladší studenty gymnázia
4. – 11. 8.
Výtvarný kurz v Šafově
6. – 14. 8.
Slovenský ráj – putování po Slovensku
18. – 25. 8.
Tábor Halahoj – letní tábor pro starší 14 ti let – motivační kurz
30. 8. – 8. 9.
Rumunské Karpaty – putování Banátem a Semenicem
22. – 23. 11.
Poselství ze Stínadel – noční hra ve staré části města
6. 12.
Koncert Iva Cicvárka a jeho skupiny OKO
21
ROK 2003
11. 4.
25. – 27. 4.
20. – 21. 6.
9. 7. – 17. 7.
9. – 24. 8.
24. – 28. 10.
22. 11.
CESTOVATELSKÁ BESEDA s polárníkem Jaroslavem Pavlíčkem. Vyprávění
o Antarktidě a přežití člověka v drsné přírodě.
víkendová hra PÁN PRSTENŮ, na kterou se sjelo z celé České republiky a z Třebíče
přes sto mladých lidí. Akce proběhla jako čtvrtý společný sraz celorepublikového
občanského sdružení Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
KÁNA – 13. ročník, který byl už pořádán v rámci oslav „10ti let KG“
Putování po Českém ráji a v Adršpašsko-teplickém skalním městě
HALAHOJ I.a II. - dva týdenní tábory na Dalešické přehradě pro starší 15 let
s odpovídajícím programem danému věku
NE VŠECHNO L.I.S.T. – školení o zážitkové pedagogice pod vedením Mgr.Davida
Másilky, lektora odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí z Olomouce
z projektu Outdoor a.s.
MEMORIÁL JANA TLESKAČE aneb Mistrovství ve vyjímání ježka z klece – soutěž
jednotlivců
ROK 2004
6. – 7. 3.
ZA SVOBODU TIBETU – malování mandal, dokumenty a filmy, bubnování, hra na
tibetské mísy…
23. – 25. 4.
EXCALIBUR – sraz klubů a oddílů z celé ČR, víkendová hra s legendou
2. – 11. 7.
RUMUNSKO – Propastné a Hříběcí hory – putovní tábor
31. 7. – 14. 8. TÁBOR NA JURENKOVĚ OSADĚ – pro mladší studenty KG
24. – 28. 9.
ŠKOLENÍ III. – ŠLAK – školení lanových aktivit v Praze v okolí Karlštejna –
horolezecká stěna, stavba nízkých a vysokých lávek, první pomoc …
28. – 30. 10.
OSADNÍCI Z KATANU – víkendová hra na turistické základně Skřipina na motivy
stejnojmenné hry … pro primu až kvintu, ale i starší …
26. – 27. 11.
FOTBALOVÁ NOC DEN – 6.ročník – 24hodinový fotbalový zápas v nově opravené
tělocvičně KG pro členy Halahoje a pozvané kamarády.
ROK 2005
28. 1.
25. 2.
BŘIŠNÍ TANCE – historie a současnost tohoto tance s ukázkami …
CHALOUPKY – historie vzniku, fotografie, současné programy a aktivity tohoto
nejznámějšího ekologického centra na Vysočině
11. 3.
CESTA PĚŠKY Z BRNA DO KATEDRÁLY NOTRE DAME V CHARTRES VE
FRANCII – beseda s promítáním fotek o této cestě
16. 4.
Beseda s autorem knihy „PŘÍPAD BABICE“ s Mgr. Pavlem Janouškem o činech
komunistického režimu v našem regionu
11. – 12. 6.
KÁNA – 15. ročník křesťanského festivalu – fotbalový turnaj, mše svatá,
beseda s africkým knězem a hraní na bubínky, slavnost světla, táborák…
30. 7. – 13. 8. ZA POKLADEM INKŮ – letní tábor na Jurenkově osadě pro padesát mladých
z primy až kvarty KG
30. 7. – 9. 10. POZNEJ SEBE - víkend věnovaný tanci, malování, herectví a hlavně poznání sebe
sama a druhých.
2. 12.
CANISTERAPIE – terapie pomocí psa, praktická ukázka
ROK 2006
VÍKENDOVÉ AKCE, ŠKOLENÍ a TÁBORY:
Akce probíhaly v Třebíči nebo na turistických základnách v kraji Vysočina. Většina víkendových akcí
a letních aktivit se odehrávala v přírodě s maximálním využitím metod zážitkové pedagogiky
(kooperace skupiny, využití schopností každého jednotlivce, hledání a rozšiřování hranic skupiny
a jednotlivce …). Všech táborů, které jsme pořádali o letních prázdninách 2006, se zúčastnilo přes
120 dětí a mladých lidí.
22
28. – 29. 1.
3. – 4. 2.
24. – 26. 3.
1. – 2. 4.
7. – 9. 4.
5. – 8. 5.
27. – 28. 5.
10. 6.
28. 6.
TANEČNÍ VÍKEND – tancování pro radost
DEN NOC – fotbalový 24 hodinový turnaj v tělocvičně
DOTYK – víkend pro mladé věřící a hledající Boha na téma mše svatá
ŠKOLENÍ pro instruktory a vedoucí - seminář zaměřený na týmovou práci,
diagnostiku týmových rolí a sebereflexi vlastních možností a limitů v kontextu týmu,
který vedla třebíčská psycholožka paní PhDr. Jana Matějková. Druhý, pod vedením
lektorky z Prahy paní Mgr. Marty Hrachovinové byl zaměřený na praktický trénink
komunikativních dovedností a veřejného vystupování.
POZNEJ SEBE – víkend věnovaný tanci, malování, herectví a hlavně poznání sebe
sama a druhých
POSELSTVÍ DRAIC-KINŮ – dobrodružná víkendová hra pro kluby, oddíly, ale
i jednotlivce z celé ČR
DÉŤAMEN – plavba na lodích z Třebíče na Dalešickou přehradu
KÁNA – křesťanský festival pro mladé
BRANNÝ DEN na KG - přednášky a praktické ukázky v mnoha oblastech (první
pomoc, sebeobrana, drogy na Třebíčsku, řezbářství, lanové aktivity, plavba na lodích
a jiné)
LETNÍ TÁBORY:
21. – 28. 7.
ODOL - brigádnický tábor, příprava nového tábořiště
31. 7. – 13. 8. JURENKOVA OSADA – tábor pro mladší s etapovou hrou „Cesta kolem světa“
13. – 20. 8.
RACEK – pro starší 14 let na Dalešické přehradě
21. – 30. 8.
WARRIOR OF THE LIGHT - pro starší 14 let na Dalešické přehradě
17. 9.
SETKÁNÍ FARNOSTÍ – hry a lanové aktivity pro nejmenší děti
22. – 24. 9.
HALAHOJOVA OLYMPIÁDA – turnaj v netradičních hrách a soutěžích a promítání
fotografií z letních táborů
28. 9.
PLAVBA NA LODÍCH – tentokrát z Luk nad Jihlavou do Třebíče
20. – 22. 10.
DOTYK II. – pro mladé věřící a hledající Boha, tentokrát na téma „Bible – Písmo
svaté“, hry, přednášky, mše svatá…
25. – 28. 10.
ZLATÁ HOREČKA – víkendová hra s legendou pro děti a mládež
3. – 4. 11.
NOC A DEN – už 8. ročník 24 hodinového fotbalového utkání v tělocvičně
10. – 12. 11.
MĚSTO STÍNŮ – městský larp aneb dobrodružství v kostýmech v ulicích nočního
města
24. – 25. 11.
POSELSTVÍ ZE STÍNADEL – večerně noční hra v ulicích Židovského města na
motivy příběhů z knížek Jaroslava Foglara
16. 12.
VÁNOČNÍ BESÍDKA – veselé vítání Vánoc
29. 12. – 1. 1. SILVESTR V NALOUČANECH – loučení se starým rokem a vítání toho nového…
CESTOVATELSKÉ BESEDY A KONCERTY:
13. 1.
POVÍDÁNÍ O IRSKU – cestovatelská beseda s fotografiemi s Bronislavem Sobotkou
z Třebíče
10. 2.
PŘEŽITÍ – cestovatelská beseda s Jiřím Introvičem o jeho plavbě na lodi přes
Atlantský oceán z USA do Evropy
28. 4.
ANGLIE A SKOTSKO – vyprávění dvou vysokoškoláků o pracovním pobytu a jejich
putování přírodou po tomto ostrově
5. 5.
DEVÍTKA – folková skupina, která vyrostla z původně „študácké“ skupiny až do
špičky naší folkové scény. Dosud vydala čtyři alba a její dva hlavní hudebníci
a zpěváci vystupují ve skupině Žalman a spol.
22. 9.
PAVEL POKORNÝ (Třebíč) – písničkář, v loňském roce vydal své první CD „Noční
telefony“ a na letošní rok chystá další a ZDENĚK VŘEŠŤÁL a VÍT SÁZAVSKÝ –
písničkáři a zpěváci skupin NEREZ a NEŘEŽ. Kromě svých vlastních současných písní
zařadili také několik z minulosti, ze společného zpívání se Zuzanou Navarovou.
6. 10.
BALKOŠ 2006 – cestovatelská beseda třebíčského Ondry Herzána a jeho vyprávění
o letním putování po Makedonii, Bulharsku, Srbsku, Turecku a Rumunsku.
23
6. Sociodemografické souvislosti v kraji Vysočina
Komentovaný výtah z dokumentu „Dlouhodobý záměr
vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Kraje Vysočina 2006“
(Komentář E consulting, s.r.o. zelenou kurzívou, členění dokumentu zachováno důležité statě textu s ohledem na Katolické gymnázium Třebíč jsou zvýrazněny žlutě)
Katolické gymnázium Třebíč je církevní školou a rozšiřuje nabídku
možností veřejných a soukromých středních škol pro studenty se zájmem
o všeobecné vzdělání v Kraji Vysočina buď ve čtyřletém, nebo v osmiletém
studiu.
S ohledem na demografické a populační charakteristiky se při snižujícím
se počtu žáků dostává do přímé soutěže nejen s ostatními gymnázii,
z nichž nejbližší je veřejné Gymnázium Třebíč, ale i s lycey na technických
školách, například s oborem technické lyceum na Střední průmyslové škole
a ISŠT v Třebíči.
Svým zaměřením „Živé jazyky“ má však Katolické gymnázium příležitost,
a tím i konkurenční výhodu absolventy nejen připravit na další studium
v ČR, ale nabídnout jazykovou vybavenost pro studium na vysokých
školách v zahraničí.
Sociální a ekonomické charakteristiky a východiska
Charakter osídlení
Kraj Vysočina patří mezi tři nejméně zalidněné kraje v České republice.
V obcích se statutem města žilo počátkem roku 2004 celkem 299 tis. obyvatel, tj.
58,6%. To je po Středočeském (55%) a Olomouckém kraji (58%) nejméně ze všech
krajů ČR (kde je pro porovnání stupeň urbanizace 70,5%). Vzhledem k vývoji
migrace se podíl městského obyvatelstva v posledních letech snižoval. Dalším
typickým rysem sídelní struktury Vysočiny je vysoký podíl malých sídel. V obcích do
500 obyvatel žije více než pětina obyvatel kraje, což je více než dvojnásobek
odpovídajícího podílu pro ČR. Nižší stupeň urbanizace se projevuje také
v podprůměrné hustotě zalidnění (58% hustoty zalidnění v ČR). Nejvýznamnější
výjimkou je absence velké městské aglomerace, tedy malá velikost krajského města
Jihlava s 50,1 tis. obyvateli, které je tak až na 22. místě podle počtu obyvatel a je
nejmenším krajským městem. Obecnou příčinou této skutečnosti je poloha Vysočiny
mezi dvěma největšími sídelními aglomeracemi státu, které soustřeďují
specializované služby a jejichž spádová území zasahují na naše území.
Co z toho vyplývá pro vzdělávání? Rozbory charakteru osídlení prokazují, že kraj
Vysočina patří vedle Jihočeského a Plzeňského kraje ke krajům s objektivně menšími
vzdělávacími institucemi a vyššími jednotkovými náklady, což se projevuje v síti škol
i v ekonomice školství v kraji.
Demografický vývoj
Klíčovou charakteristikou populace je její věkové složení, které významně
ovlivňuje současné demografické chování i budoucí vývoj populace. Věková struktura
24
obyvatel Vysočiny je v kontextu ČR poměrně příznivá a jsou pro ni charakteristické
následující rysy: je zde dosud poměrně vysoký podíl dětí (v ČR 2. místo za Ústeckým
krajem); podíl starých obyvatel je v kraji průměrný, resp. mírně nadprůměrný (od
roku 2002), což je důsledek dvou faktorů: vysoké naděje na dožití a nízkého stupně
urbanizace. I na Vysočině však probíhá proces stárnutí populace, a pokud nedojde ke
změně, lze v příštích letech očekávat urychlení tohoto procesu. Díky uvedenému
vyššímu podílu dětí i vyššímu zastoupení starších obyvatel je v kraji relativně nízké
zastoupení obyvatel v produktivním věku (nejnižší v ČR). Proto je také index
ekonomického zatížení nejvyšší v ČR. To však může přispívat k relativně nižší
nezaměstnanosti v kraji, respektive v některých jeho regionech. Pro vývoj celkového
počtu obyvatel je také významná migrace. V letech 1999 až 2002 měl kraj záporné
saldo migrace, tj. počet obyvatel se snižoval jak přirozenou proměnou, tak i migrací.
V roce 2003 se na Vysočinu naopak přistěhovalo více lidí, než se vystěhovalo. Kladné
saldo migrace bylo dosaženo aktivní bilancí stěhování se zahraničím. Význam
zahraniční migrace pro vývoj celkového počtu obyvatel se v příštích letech
pravděpodobně bude zvyšovat.
Co se týče školní docházky, snižování počtu dětí a mladých lidí bude vzhledem
k poklesu porodnosti v 90. letech podstatně rychlejší. Do roku 2010 klesne počet dětí
ve věku docházky do mateřské školy asi o 2 tisíce (tedy přibližně na 89% dnešního
stavu); dětí ve věku povinné školní docházky o 18 tisíc (tj. na 71%); mladých lidí ve
věku 15 - 19 let o 5 tisíc (tj. na 87%) a mladých lidí ve věku 20-24 let o 10 tisíc (tj.
na 78% dnešního stavu). To se pochopitelně odráží v počtech žáků jednotlivých
stupňů škol. Pokles počtu dětí na mateřských školách již kulminoval, v těchto letech
začíná dopadat na základní školy; na středních školách se silně projeví po roce 2008
(do roku 2012 klesne počet žáků nastupujících do 1. ročníků středních škol o třetinu).
Vzdělanostní, národnostní a sociální struktura obyvatel
Vzdělanostní struktura obyvatel ve srovnání s ČR není příliš příznivá. Pouze 6,7%
obyvatel ve věku nad 15 let má vysokoškolské vzdělání, maturitu má jen třetina
populace (34,1%). Pouze v Ústeckém a Karlovarském kraji byl podíl vysokoškoláků
nižší než na Vysočině. Vzdělanost je v ČR diferencována především stupněm
urbanizace a věkem: obyvatelé měst jsou vzdělanější než populace venkova a mladší
generace mají vyšší stupeň formální vzdělanosti než generace starší. Tyto dva hlavní
faktory vysvětlují rozdíl mezi Vysočinou a více urbanizovanými kraji i rozdíly uvnitř
kraje. Na druhou stranu však odlišný a pro kraj pozitivní pohled poskytuje srovnání
vzdělanostní úrovně dvou věkových skupin (20-29 let a 30-39 let), které zachycuje
dynamiku jejích změn v posledních letech. V tomto případě kraj Vysočina dosahuje
hodnot výrazně lepších než je průměr republiky.
25
Vzdělanostní struktura obyvatel krajů v porovnání
45,0
40,0
základní
35,0
30,0
střední bez
maturity
25,0
20,0
střední s
maturitou
15,0
10,0
vysokoškol
ské
5,0
0,0
H
m
l.
.
ah
Pr
a
Národnostní složení kraje je velmi homogenní, díky své poloze kraj unikl (až na
některé okrajové části) hromadnému vysídlování a novému osídlování v období druhé
světové války a těsně po ní stejně jako nadměrné fluktuaci obyvatelstva
v následujících desetiletích. O stabilitě populace kraje Vysočina svědčí i podíl rodáků
(54,9%), který je v kraji o 5 % vyšší než v celostátním průměru (49,9%).
O sociálním složení poskytne určitou informaci rozložení profesí. Výpovědí z hlediska
sociální struktury jsou nepochybně rovněž údaje o kriminalitě, která je v kraji
Vysočina vůbec nejnižší v celé republice (asi poloviční úroveň celostátního průměru)
a na druhé straně o poměrně vysoké religiozitě (která je naopak asi o polovinu vyšší
než je celostátní průměr).
Česká vzdělávací soustava v minulosti patřila k nejlepším v Evropě a ve světě.
V posledních desetiletích však nezachytila vývoj v rozvinutých zemích, který se
ubíral následujícím směrem: rozšiřování přístupu stále širších vrstev obyvatel
k vyšším úrovním vzdělání bez ohledu na sociální a kulturní zázemí, přizpůsobování
vzdělávacího systému potřebám učících se, rozšiřování obecného vzdělanostního
základu a přesouvání úzce specializované odborné přípravy ze středního do
terciárního školství či do dalšího vzdělávání, rozmach dalšího vzdělávání
a v posledních letech postupný přechod k celoživotnímu učení, které se pro
jednotlivce stává předpokladem pro uchování zaměstnání a společenského uplatnění
a pro firmy konkurenční výhodou.
26
Odkaz na kvalitu české vzdělávací soustavy v blíže neoznačené
minulosti je velmi diskutabilní, zejména s ohledem na vývoj v letech 1948
– 1989, jenž byl charakterizován politickým výběrem studentů učitelství
i zpřísněným dohledem na učitele. Byli zvýhodňováni pedagogové loajální
režimu, učitelé byli podrobeni vymývání mozků politickými školeními
a zkreslováním dějin, spojeným s potlačením jejich osobnostního projevu.
Ve stylu výuky byl dán důraz na paměťové učení současně s programovým
potlačením osobnostních projevů žáků a studentů a jejich kritického
myšlení.
Zatímco v Evropě šel vývoj od učení množství faktů k výuce postupů,
kompetencí a budování projevu osobnosti žáků, v ČSR, později ČSSR
a ČSFR zůstal stát na paměťovém učení (biflování).
Přehled naplňování cílů minulého dlouhodobého záměru a
zhodnocení současného stavu
Prioritní úkol rozšiřování lyceálních programů i na další obory studia
Posílení všeobecně zaměřených oborů technické lyceum, čtyřleté gymnázium a kapacity
dálkového nástavbového studia na čtyřech školách
V návaznosti na DZ ČR 2002, viz kapitola 4. 5. 2
Uvedená opatření zvýší šance v přístupu k terciárnímu vzdělávání i k jeho dokončení, zvýší
flexibilitu a zaměstnatelnost absolventů v případě jejich přechodu na trh práce a rovněž
umožní snížit převis poptávky po gymnaziálním vzdělávání.
Podíl těch, kteří vycházejí z gymnázií:
2002/2003:15,1%, 2003/2004 18,9%
Zvyšuje se též počet studentů, kteří zakončují střední vzdělání maturitou: 2002/2003
65,27%, 2003/2004 65,72%
Při započítávání nástaveb lze odhadnout, že po ukončení studia bude podíl maturantů
v ročníku přesahovat 72 %.
27
A. Změna oborové struktury středních škol
PRIORITNÍ ÚKOLY
Prioritní úkoly lze stanovit na základě výhledu do budoucna. Následující přehled
sleduje změny, které lze očekávat ve středním vzdělávání:
Vývoj struktury středního školství
G
SOŠ
SOU s m.
SOU uč.
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
80
70
60
50
40
30
20
10
0
28
 Celkový počet žáků v prvních ročnících středních škol se až do roku 2006
udrží zhruba na dnešní úrovni, teprve počínaje rokem 2008 se začne rychle
snižovat, do roku 2012 klesne o třetinu a poté bude mírně kolísat s tendencí
slabého poklesu. Změní se však podíly ve středním vzdělávání (gymnázium,
střední odborná škola, střední odborné učiliště). Podíl žáků v denní formě
oborů zakončených maturitou (včetně denních nástaveb) vzroste z dnešních
66% na více než 70% v roce 2008. Tomuto poměru již odpovídají počty žáků
v prvních ročnících školních roků 2001/02 a 2002/03.
 Celkový podíl gymnaziálního vzdělávání se mírně zvýší; podstatnou
skutečností však je, že jeho těžiště se přesune z víceletých forem na formy
čtyřleté. Rychlý pokles počtu žáků v 5. ročnících ZŠ začal v letech 2004
a 2005. Podíl žáků přijímaných do prim víceletých gymnázií zůstane na
současné úrovni, jejich stav by se tak měl ve shodě s demografickým
poklesem snížit do roku 2010 o 120-140.
 Podíl přijímaných do oborů středních škol (SOŠ i SOU) zakončovaných
maturitní zkouškou se mírně zvýší a současně se začne zvyšovat podíl
všeobecného vzdělávání na úkor odborného vzdělávání, a to jak v rámci
jednotlivých oborů, tak navyšováním míst na gymnáziích a v oborech lyceum.
 Podíl počtu přijímaných do oborů středních škol zakončovaných závěrečnou
zkouškou s výučním listem se mírně sníží, především díky klesajícímu zájmu
o tříleté učební obory; do roku 2008 může dojít ke snížení z dnešních 35%
na 30 - 25% všech žáků přijímaných do prvních ročníků středních škol. Vývoj
bude přitom značně záviset zejména na vývoji oborů s maturitou, denních
nástaveb a rámcových vzdělávacích programů. Vývoj dvouletých učebních
oborů bude záviset na demografickém vývoji a zájmu žáků.
Vzdělávací nabídku budou i nadále zabezpečovat školy různých zřizovatelů.
Během několika let svého působení se většina církevních i soukromých škol stala
přirozenou součástí vzdělávací nabídky. Kraj považuje tyto školy za organickou
a nedílnou součást vzdělávacího systému. Při posuzování jejich oborové nabídky a při
změnách v síti škol postupuje kraj podle stejných kritérií jako u jím zřizovaných škol.
Z uvedené prognózy pro Kraj Vysočina vyplývá skutečnost, že zejména
osmiletá gymnázia musí počítat s demograficky podmíněným poklesem
potenciálních uchazečů, avšak i na čtyřletém oboru se zvýší konkurence
a gymnázia v kraji budou o studenty soutěžit.
Prioritní směr, týkající se změny struktury středního školství, sleduje tyto hlavní
cíle:
 posílit vzdělávací příležitosti, které vedou k dalšímu studiu; usnadnit
žákům cestu k dosahování co nejvyššího a relevantního vzdělání a zvýšit
jejich studijní motivace a aspirace
 minimalizovat či vyloučit existenci často umělých překážek a slepých
vzdělávacích cest; omezit faktory, které podporují neúspěšnost žáků a jejich
29
předčasné vyloučení ze vzdělávání a jeho ukončování zejména na úrovni
základního vzdělání
 vytvořit tím předpoklady pro zvyšování zaměstnatelnosti absolventů
škol a přispět charakterem získaného vzdělání k jejich flexibilitě na pracovním
trhu
 vytvořit podmínky pro širší zapojení středních a vyšších odborných škol do
dalšího vzdělávání dospělých
B. Rozvoj terciárního vzdělávání
PRIORITNÍ ÚKOLY
Prioritní úkoly pro rozvoj terciárního vzdělávání navazují na započatá opatření:
 nadále realizovat opatření ke zvýšení účasti obyvatel kraje na
terciárním vzdělávání
 podporovat realizace nových bakalářských forem studia na území
kraje
 na vyšších odborných školách podpořit rozvoj neprezenčních forem
výuky, krátkých vzdělávacích kursů pro dospělé, rozvoj rekvalifikačních
aktivit apod. a využít tak jejich potenciálu k začleňování do systému dalšího
vzdělávání (viz níže).
ZPŮSOB NAPLŇOVÁNÍ ÚKOLŮ
Ke zvýšení zájmu a posléze i účasti na terciárním vzdělávání přispěje současně
mírné zvýšení nabídky gymnaziálního vzdělávání a rozvoj lyceálních oborů
na středních odborných školách. Kraj Vysočina očekává, že počet přijímaných do
celého terciárního vzdělávání (vysoké školy a vyšší odborné školy) stoupne ze
současných 800 na zhruba 2100 na konci dekády. Tím se zvýší celková účast
obyvatel kraje na terciárním vzdělávání do roku 2010 zhruba o polovinu. Vedle
prezenčních forem považuje kraj za nezbytné současně rozvíjet nabídku
kombinovaných, případně distančních forem.
C. Rozvoj dalšího vzdělávání
PRIORITNÍ ÚKOLY
Kraj si je vědom naléhavosti a nezbytnosti rozšířit přístup ke vzdělávání
dospělým a bude podporovat aktivity vlastní i regionálních partnerů v této oblasti.
30
V následujícím období se budou nadále rozvíjet tyto prioritní úkoly:
 podpořit vytváření kratších a distančních forem vzdělávání ve
vzdělávacích institucích nebo firemních systémech vzdělávání
a specializovaných vzdělávacích programů pro sociálně znevýhodněné
skupiny obyvatelstva
 podpořit firmy ve využívání moderních forem vzdělávání a personálního
rozvoje vlastních zaměstnanců, tedy podporovat výraznější participaci
zaměstnavatelů na dalším vzdělávání a na jeho certifikaci
 vytvořit podmínky pro koordinované využívání prostředků úřadů práce
určených na aktivní politiku zaměstnanosti
 ve vzdělávacích programech podporovat formy, které posilují vazby mezi
vzděláváním a praxí a umožňují pružnější přechod do zaměstnání
 vytvořit podmínky pro snazší propojení počátečního a dalšího
vzdělávání na středních školách
 zvýšit účast středních a vyšších odborných škol (případně i škol
základních a školských zařízení) na vzdělávání dospělých, též v návaznosti
na vznik regionálního centra dalšího profesního vzdělávání
Kvalita vzdělávání a řízení školství (3.2)
TRENDY, SOUVISLOSTI A VÝCHODISKA
Ve všech vyspělých zemích se projevují určité obecně platné vývojové trendy,
třebaže s odlišnou dynamikou a intenzitou danou konkrétními podmínkami. Patří sem
zejména globalizace (v rovině pracovního trhu a pracovních příležitostí i v rovině
nabídky a poptávky po produktech pracovní činnosti), rozvoj nových technologií,
který vede ke vzniku zcela nových povolání a k obsahové změně těch stávajících,
pokles pracovníků ve výrobní sféře a výrazný přesun do terciární a stále více i do
kvartérní sféry, tedy do oblastí vysoce kvalifikovaných služeb.
Zaměstnanost se posouvá od bezprostřední výroby k oblastem předcházejícím či
následujícím výrobu - tedy k nepřímým řídícím, plánovacím a kontrolním pracím.
Roste i počet technických odborníků proti výrobním dělníkům, ve vlastní výrobě se
pak zvyšují nároky na kvalifikaci pracovníků. Význam získávají především kvalifikace
přesahující jednotlivé profese, a to jak ve vlastní odbornosti, tak v obecných
kompetencích jako je komunikace, schopnost logického myšlení, personálních vztahů,
schopnost zorganizovat si práci apod. Vznik malých firem a změny organizace práce
ve větších podnicích kladou podstatně větší důraz na obecné schopnosti řešit
problémy, pracovat v týmu a umět rychle převádět změny vycházející z poptávky do
nových návrhů výrobků a služeb. Namísto rutinních činností a úkolů vystupuje do
popředí schopnost inovace. Produkty a služby se rychleji mění, a proto jsou
cennější flexibilní pracovní síly schopné učit se novým dovednostem.
31
Hlavní charakteristikou současné situace na trhu práce je nejistota a nestabilita
zaměstnání. U nás je situace ještě komplikovanější vzhledem k nedokončené
restrukturalizaci, k obtížnosti odhadu nosných odvětví, technologických změn,
zahraničních investic apod. Nejistota a nestabilita zaměstnání nutně vedou i ve
vzdělávání k obecnějšímu směřování odborné přípravy. Není účelné připravovat úzce
zaměřené specialisty s hlubokými profesními kompetencemi; počáteční odborné
vzdělávání musí naopak směřovat k základní profesní přípravě s rozvinutými
základními dovednostmi, znalostmi a schopnostmi. Především na nich –
nejenom na tom, jak vzdělávací programy respektují kvalifikační požadavky profesí závisí celoživotní zaměstnatelnost absolventů a také připravenost pro další
vzdělávání.
Dnes se zdůrazňují tyto klíčové kompetence:
komunikativnost - dovednost diskutovat, znázorňovat a vysvětlovat,
zpracovávat a připravovat písemné materiály, číst s porozuměním
a odpovídat na písemné materiály včetně vlastní interpretace
rozvoj schopnosti učit se - sebepoznávání a zjišťování vlastních schopností,
navrhování cílů směřujících k vlastnímu rozvoji, vyhledávání zpětné vazby,
aktivity zaměřené na zvýšení efektivity učení a zdokonalování vlastní
výkonnosti
práce v týmu - rozvíjí podíl jedince na určování společných cílů, rozdělování
odpovědnosti při týmové práci, volbu pracovních metod, sledování pokroku
při práci na plnění společného úkolu
řešení problémů - analýza různě složitých problémů, identifikace jejich
podstaty, hledání přístupu k jejich řešení, plánování, realizace a hodnocení
efektivity řešení
numerické aplikace - používání aritmetických a základních statistických
technik při řešení konkrétních praktických situací
informační technologie - vyhledávání, výběr, zpracování a ukládání
textových, grafických i numerických informací za účelem jejich dalšího
využívání
komunikace v cizích jazycích – schopnost dorozumět se v osobním
kontaktu i běžným psaným textem
D. Podpora strategického řízení škol
Česká školní inspekce identifikovala jak na základních tak na středních školách
kraje Vysočina snižující se míru odborné a pedagogické způsobilosti učitelů
(s výjimkou větších měst). Nejmenší problémy s kvalifikovaností pedagogů jsou na
gymnáziích, na učilištích je míra kvalifikovanosti v některých případech
problematická. Tento stav je vyvolán mimo jiné v důsledku odchodu kvalifikovaných
učitelů do důchodu, kteří nejsou nahrazováni adekvátně kvalifikovanými mladými
lidmi. Především v malých městech se projevuje nízká motivace absolventů
pedagogických fakult se do těchto míst po studiu vracet nebo se tam nově usidlovat.
Nízká motivace rovněž souvisí s klesající prestiží učitelského povolání, která se
projevuje nejen v ČR, ale je obecným trendem i ve většině zemí OECD. Na tomto
poklesu se u nás pravděpodobně také projevuje skutečnost, že stávající převažující
32
metody, obsah vzdělávání a málo funkční kariérní růst neodpovídají představám lidí
o osobním rozvoji.
Současně je však také nutno konstatovat, že ve školách stále působí pedagogičtí
pracovníci, kteří nevnímají změny v požadavcích na vzdělávání, nebo nemají dost
vůle a motivace zamýšlet se nad širšími souvislostmi své práce a činit odpovídající
změny ve svém učitelském působení. V jejich podání se pak často stává výuka rutinní
záležitostí bez vnitřního zaujetí, nebo, v lepším případě, setrvávají na metodách
a požadavcích, které se stávají brzdou rozvoje mladých lidí. Právě tito lidé mohou na
některých školách vytvářet netvůrčí, konzervativní prostředí, ve kterém se těžko
prosazují nové nápady a tendence.
PRIORITNÍ ÚKOLY
Prioritní úkoly v rámci podpory strategického řízení škol navazují na úkoly
v minulém období stejně jako na postup dalších prací uvedený v DZ ČR 2005
(viz kapitola II. 2 5):
 podporovat zavádění prvků strategického řízení do škol
 posilovat profesionální růst pedagogických pracovníků prostřednictvím
systému dalšího vzdělávání
 posilovat kvalifikační růst řídících pracovníků škol
 podporovat změny vyplývající z kurikulární reformy a reformy
ukončování studia na středních školách
 rozvíjet podpůrné mechanismy jako jsou poradenské služby, informační
servis a komunikace škol mezi sebou
Vztah kraje k ostatním zřizovatelům škol i školám samotným, přestože
kraj je ze zákona nadán rozhodujícími pravomocemi orgánu státní správy ve školství,
je partnerský, a to nejen při realizaci strategických rozvojových cílů, ale i při jejich
formulování a koncipování. Administrativní rozhodování uplatňuje při vytváření
podmínek pro efektivní realizaci změn - a to v rozsahu působnosti kraje jako
zřizovatele škol (například při změnách v síti škol). Omezuje operativní řízení škol
a zasahování do rozhodovacích pravomocí jejich ředitelů; to se týká i oblasti
pedagogické, personální a ekonomicko-finanční. Kraj zároveň apeluje na obce, aby
uplatňovaly při výkonu své zřizovatelské funkce obdobné principy řízení
a respektovaly autonomii škol.
E. Podpora evaluace a monitorování kvality vzdělávání
Výsledky vzdělávání a kvalitu škol považuje kraj Vysočina za komplexní
a mnohorozměrnou veličinu, kterou není možné prokazovat jedním nebo dvěma
ukazateli. Informace o kvalitě práce škol jsou nezbytné nejen pro řízení školství, pro
různé zřizovatele škol, ale i pro jejich ředitele. Kraj Vysočina podporuje postupné
33
vytváření rozsáhlého a různorodého evaluačního prostředí škol, které zohlední
jejich různé kvalitativní charakteristiky, bude tyto informace zveřejňovat, ovlivňovat
tak poptávku po vzdělání a využívat je pro řízení školství v kraji v nejširším smyslu
slova. Hlavní cíl a smysl však spatřuje v tom, že samotné školy začínají chápat
hodnocení své práce (vnější – externí evaluaci nebo vnitřní - autoevaluaci) jako
podstatný a nepominutelný zdroj poznání a informací pro vlastní řízení školy
a zlepšování její kvality.
PRIORITNÍ ÚKOLY
Prioritní úkoly v oblasti podpory evaluace a monitorování kvality vzdělávání jsou
následující:
 iniciovat evaluační aktivity na úrovni kraje a v tomto ohledu doplňovat úsilí
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy při dobudování uceleného
systému evaluace a při realizaci odpovídajících programů a projektů
 ve shodě s probíhající kurikulární reformou a novými formami hodnocení
vzdělávacích výsledků žáků rozšiřovat užití objektivních nástrojů pro
průběžnou evaluaci i monitorování výstupní úrovně absolventů základních
a středních škol
 podílet se na vytvoření integrovaného informačního systému, který
bude soustřeďovat a analyzovat klíčová data a informace z oblasti
vzdělávání, trhu práce, zaměstnanosti a socioekonomického rozvoje kraje
a vytvářet informační výstupy obsahově i formálně odpovídající potřebám
jednotlivých cílových skupin
F. Zvýšení kvality a rozšíření nabídky vzdělávání
KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ
Prioritní úkol rozšíření spektra používaných didaktických metod
vzdělávání zejména na 2. stupni ZŠ a v SŠ a zavedení organizačních
forem vzdělávání umožňujících vyšší diferenciaci a individualizaci
vzdělávání a péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
V návaznosti na DZ ČR 2002,
viz kapitola 4. 1. 2 D
Za tímto účelem probíhal grantový program Fondu Vysočina Škola dílnou
lidskosti na podporu týmové práce ve školách. 2002: Podpořeno bylo
33 projektů ve výši 2,7 mil. Kč; celkový realizovaný objem byl 3,6 mil. Kč.
34
Prioritní úkol zvýšení kvality výuky cizích jazyků
V návaznosti na DZ ČR 2002,
viz kapitola 4. 1. 2 B
Na podporu jazykového vzdělávání samotných učitelů. V rámci
Fondu Vysočiny byl vyhlášen a realizován grantový program Cizí
jazyky – brána k novému poznání I., II. Podpořeno bylo 63
projektů v celkové výši 2 mil. Kč.
Prioritní úkol zvýšení kvality vzdělávání ICT: Státní informační
politika ve vzdělávání: rozvojové programy Implementace
výukového software a Informační gramotnost veřejnosti
V návaznosti na DZ ČR 2002,
viz kapitola 4. 1. 2 C
2003: dotace z MŠMT na realizaci 13 pilotních projektů v celkovém objemu
2, 1 mil. Kč.
2004: realizováno bylo 19 pilotních projektů a 4 rozvojové programy
v celkové výši 2, 3 mil. Kč.
2005: realizace 26 regionálních projektů a 2 národních projektů v celkové
výši 5 mil. Kč + dotace pro vybrané školy 3, 9 mil. Kč, dotace na zajištění
připojení škol k internetu 2, 9 mil. Kč, dotace na zajištění ICT standardu
17 mil. Kč.
Vzniklo 14 Informačních center SIPVZ; V roce 2005 se poprvé konala
Krajská přehlídka projektů SIPVZ.
Za účelem podpory vybavení středních škol poskytl také kraj ze svých zdrojů
investiční dotaci ve výši 1 mil. Kč v roce 2003, 10 mil. Kč v roce 2004 a 8,9
mil. Kč v roce 2005.
Prioritní úkol posílení atraktivity školy a její těsnější spolupráce
s obcí a podpora komunitní funkce školy
2003 Fond Vysočiny: Škola a knihovna – centra vzdělávání s dotací 1 mil. Kč,
ze kterého bylo podpořeno 16 projektů v celkovém realizovaném objemu
1,5 mil. Kč.
Školy, školská zařízení a neziskové organizace zabývající se neformálním
vzděláváním dětí a mládeže se zapojují i do mezinárodních projektů. Velké množství
aktivit se uskutečňuje v rámci vzdělávacích programů EU: program Socrates formální vzdělávání (Socrates / Minerva / ICT; Socrates / Comenius 1 / Projekt
rozvoje škol, Jazykový projekt, Projekt spolupráce škol; Socrates/ Grundtvig 2/
NAILS, Projekt výměny zkušeností), program Leonardo da Vinci - odborné vzdělávání
(Leonardo da Vinci / Projekt mobilit / stáže), program Mládež - neformální vzdělávání
(Mládež / Iniciativy mládeže / Skupinové iniciativy). Mimo vzdělávací programy EU
35
existuje ještě několik dalších možností financování mezinárodních aktivit
(např. Česko-německý fond budoucnosti nebo Koordinační centrum česko-německých
výměn mládeže Tandem).
Školy a NNO z kraje Vysočina si mohou požádat o dofinancování svých projektů.
Programy garantované odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu kraje
Vysočina jsou doplňovány i programy jiných odborů, například každoroční grantové
programy Regionální kultura či Protidrogová prevence.
Efektivita vzdělávání a zajištění rozvoje (3.3)
TRENDY, SOUVISLOSTI A VÝCHODISKA
Pod pojmem efektivity vzdělávání se často rozumí pouze její ekonomický aspekt,
tedy celkové nebo jednotkové finanční náklady na fungování vzdělávacího systému.
V tomto případě se však jedná o efektivitu v širším slova smyslu - zahrnující
navíc např. efektivitu využívání prostor a materiálního vybavení, efektivní využívání
schopností a dovedností pracovníků pedagogických i nepedagogických, efektivní
a současně odborné řízení, efektivitu institucionálního uspořádání aj.
Z demografického vývoje se přitom může zdát, že v příštích letech půjde o pouhé
zachování a udržování sytému, opak je však pravdou. Jak bylo popsáno
v předchozích kapitolách, od vzdělávacího systému se očekává splnění řady úkolů
souvisejících s rozvojem lidských zdrojů (od modernizace vzdělávacích metod
a organizačních forem přes aplikaci myšlenek celoživotního vzdělávání a další
vzdělávání až po větší otevřenost a užitečnost pro nejbližší okolí). Efektivitu proto
nestačí posuzovat pouze podle aktuálního stavu, ale především z perspektivního
pohledu. V tomto smyslu jde o vytváření efektivního systému pro zajištění činností
a kvalitativní rozvoj vzdělávací soustavy v nejbližších letech za výrazného poklesu
počtu žáků. Prioritou přitom bude zajištění podmínek pro výkon činností, nikoli
zachování institucí za každou cenu.
36
Analytická část (5.1)
Vývoj počtu tříletých dětí
7500
7000
6500
6000
5500
5000
4500
4000
1990
1995
2000
2005
Vývoj počtu šestiletých dětí
8000
7500
7000
6500
6000
5500
5000
4500
4000
1990
1995
2000
2005
Vývoj počtu patnáctiletých žáků
10000
9000
8000
7000
6000
5000
4000
1985
1990
1995
2000
2005
2010
2015
2020
37
Oborová struktura oborů s maturitou
600
500
400
Počet žáků v 1. ročníku
300
Absolventi za školní rok 2004/2005
200
100
0
og
ol
Ek
ie
om
on
Ek
a
ik
n
tro
as
G
om
ie
,
m
ri s
tu
us
Priority pro rozvoj středního školství v kraji Vysočina
Prezentace výsledků diskuze čtyř skupin:
Diskusní skupina 1 (Humpolec 1. 12. 2005):
1.
2.
3.
Přizpůsobit nabídku oborů trhu práce - nepružná reakce
Zachovat úroveň vzdělání v maturitních oborech
Koncepčně podpořit změny metod výuky
Diskusní skupina 2 (Humpolec 1. 12. 2005):
1.
2.
3.
„Nová maturita“ – malý přínos
Školy x praxe – požadavky trhu práce (mapování školství – dlouhodobé)
Oborová optimalizace v návaznosti na potřeby reálné praxe – rozmístění
firem v rámci kraje a podniků
Diskusní skupina 3 (Humpolec 1. 12. 2005):
1.
2.
Spravedlivé financování
Podpora jazykového vzdělávání – zahraniční pobyty žáků, rodilí mluvčí
38
3.
Stanovit potřebu absolventů v závislosti na profesní struktuře a struktuře
podniků a služeb a v návaznosti optimalizovat strukturu oborů i škol
Diskusní skupina 4 (Humpolec 1. 12. 2005):
1.
2.
3.
Podpora učňovského školství – spolupráce s ÚP, podniky; reagovat na potřeby
trhu práce: studijní a učební obory, jejich zaměření; ÚP – rodiče - škola –
formovat zájem žáka o školu, o potřebné studijní a učební obory
Optimalizace sítě škol, novelizace zákonných norem
Zvýšení porodnosti
Komentář (Kraje Vysočina)
Výše uvedené priority jsou již výsledkem diskuzí v jednotlivých skupinách;
podíváme-li se na jednotlivé příspěvky účastníků konkrétněji, můžeme je dále
rozvést:
Jak je uvedeno i výše, stejně jako v jiných skupinách je zde prioritou komunikace
a spolupráce mezi školou a ÚP (trhem práce), školou a podniky, školou a rodiči,
školou a zřizovatelem i městem. Další prioritou byla pro diskutující kvalita: kvalita
jazykového vyučování, ICT, kvalita v maturitních oborech, zavádění nových metod
vyučování, ŠVP atd. Shoda panovala v podpoře učebních oborů, v nutnosti spojit
více školu s praxí, „obecně – tlak na zákonodárce: možnost daňových úlev pro firmy
– podpora vzdělávání (sponzoring,…)“, důležitá se pro přítomné jevila tvorba center
vzdělávání s příbuznými obory a s možností prostupnosti. Dalšími prioritami byla
například pokračující podpora mezinárodní spolupráce a další vzdělávání
managementu škol.
Trend podporovat v kraji učňovské školství specializované podle
zadání úřadů práce se z pohledu rychlosti strategických změn ve
společnosti porovnané s dobou studia pro dosažení kvalifikace zdá být
mylný.
Dle našeho názoru (E consulting) by v budoucnu mělo střední vzdělání
poskytovat zejména klíčové kompetence pro schopnost rychlé specializace
formou dalšího profesního vzdělávání. O to více vyvstává potřeba znalosti
jazyků a výpočetní techniky spolu s procesním učením, znalostí práce
v týmech a podobných metod cílených více na rozvoj osobnosti než na
specializaci. Zde se právě pro gymnázia - připravující nejenom na
magisterské vysokoškolské studium, ale i na nižší formy, jako je vyšší
odborné či bakalářské studium - otevírá mnoho možností uplatnění a
aplikace jejich studijního programu.
39
7. Vize a strategické priority Katolického gymnázia
na léta 2007 – 2020
VIZE KATOLICKÉHO GYMNÁZIA TŘEBÍČ
Katolické gymnázium je uznávaným centrem vzdělání,
komunitního života a kultury pro Třebíč a široké okolí. Škola je
pro studenty, pedagogy, zaměstnance i veřejnost místem, kde
se cítí dobře.
Jeho absolventi, kvalitně jazykově vybaveni, úspěšně studují na
vysokých školách doma i v zahraničí a jsou přínosem nejenom
ve svých profesích, ale zejména pro svoje lidské vlastnosti. Do
své školy se rádi vracejí.
Stabilizovaný pedagogický sbor včetně externích učitelů spolu
s vedením školy je tvořen výraznými osobnostmi a je
považován za vzor nejen po stránce pedagogické a odborné,
ale i lidské. Vytváří studentům zázemí a ukazuje jim cestu. Je
inspirací jiným školám.
Katolické gymnázium je místem otevřené výměny názorů pro
všechny, kteří hledají hodnoty a smysl života.
Škola nabízí moderní způsoby dalšího vzdělávání dospělých
v různých oblastech, studium jazyků i programy pro rozvoj
osobnosti.
Všechny zdroje pro rozvoj školy jsou efektivně využívány, škola
je schopná nabízet kvalitní a vzájemně výhodné partnerství jak
veřejným, tak soukromým subjektům.
Katolické gymnázium je symbolem vstřícnosti a otevřenosti
a má svoje pevné místo v životě celého kraje s kontakty napříč
Evropou.
40
Přehled priorit strategie
Priorita 1
- Dobře položený areál školy je využíván pro aktivity přinášející škole
prospěch a prostředky.
Priorita 2
- Vyvážené a transparentní financování školy s využitím všech
dostupných zdrojů je nastaveno a udržováno tak, aby navzdory
splácení dluhů umožňovalo efektivní investice zejména do lidských
zdrojů, jež jsou nositeli poslání školy.
Priorita 3
- Uplatňováním otevřenosti, vstřícnosti a respektováním svobody
názoru Katolické gymnázium Třebíč ukazuje význam hodnot
přesahujících hodnoty konzumní společnosti a je atraktivní pro širokou
veřejnost.
Priorita 4
- Komplexem platových a pracovních podmínek buduje škola stabilní
skupinu kvalitních jazykových pedagogů včetně rodilých mluvčích
a vytváří si podmínky pro dosažení evropského standardu jazykové
výuky, a to jak nabídkou, tak kvalitou, aby se KG stalo vyhledávaným
centrem jazykové výuky.
Priorita 5
- Souladem vzdělávacích koncepcí a programů s posláním, vizí
a prioritami školy dosahovat zvyšujícího se počtu studentů kvalitně
připravených nejen pro další studium, ale zejména pro život.
Priorita 6
- Systematickou péčí je budována „firemní kultura“ vstřícná, přívětivá
a jednoznačná, stavící na mezilidských vztazích, komunikaci a dialogu,
skýtající pocit bezpečí jak studentům, tak pedagogům, zaměstnancům
a rodičům.
41
P1 (Budovy, prostor, vybavení areál)
Dobře položený areál školy je využíván pro aktivity přinášející
škole prospěch a prostředky
Opatření 1.1
Zpracovat a průběžně aktualizovat studii ekonomické využitelnosti.
Opatření 1.2
Přednostně využívat volné finanční prostředky pro technické vybavení pro
výuku s ohledem na stanovené priority školy.
Opatření 1.3.
Pro budování a vylepšování areálu a souvisící infrastruktury využívat
vypisované dotační programy.
Opatření 1.4.
Soustavně vyjednávat s úřady o využití areálu tak, aby památkově
chráněná budova nebránila v naplňování poslání školy.
Opatření 1.5.
Postupně využívat areál školy i o prázdninách (turistika, ubytování,
letní kurzy, koncerty).
42
P2 (Podmínky pro činnost, financování)
Vyvážené a transparentní financování školy s využitím všech
dostupných zdrojů je nastaveno a udržováno tak, aby navzdory
splácení dluhů umožňovalo efektivní investice zejména do
lidských zdrojů, jež jsou nositeli poslání školy.
Opatření 2.1.
Budovat transparentní systém finančních příspěvků rodičů studentů, zejména
s ohledem na jejich adresné použití nesoucí princip solidarity s finančně
slabými studenty, jako jeden ze zdrojů financování školy.
Opatření 2.2.
Nalézt zajímavá témata a způsoby spolupráce pro zapojení podniků v rámci
C.S.R. (Společenské odpovědnosti firem) pro přímé, nepřímé, či reciproční
financování školy.
Opatření 2.3.
Vytvářet zázemí pro fundraising a návrhy rozvojových projektů, aby bylo
možno využitím evropských, národních i krajských zdrojů z úspěšných projektů
naplňujících strategii školy násobit vlastní rozvojové prostředky.
Opatření 2.4.
Zapojováním zřizovatele a systematickou vzájemnou informovaností mezi ním
a školou nacházet společně nové zdroje pro financování školy.
Opatření 2.5.
Využívat výzev, které strategie školy přináší, k nacházení nových zdrojů pro
vícezdrojové financování, jež škole zajistí srovnatelné nebo lepší podmínky
v porovnání se státními školami.
43
P3 (Jak se jeví škola zvenku a jak působí navenek)
Uplatňováním otevřenosti, vstřícnosti a respektováním svobody
názoru Katolické gymnázium Třebíč ukazuje význam hodnot
přesahujících hodnoty konzumní společnosti a je atraktivní pro
širokou veřejnost.
Opatření 3.1.
Využít vlastních internetových stránek a jejich cizojazyčných verzí
k marketingu, propagaci školy, navázání nových kontaktů a získání příznivců
školy.
Opatření 3.2.
Rozšiřováním celospolečenského působení školy ve městě a okolí pořádat akce
a budovat nové příležitosti pro styk s co nejširší veřejností (plesy, koncerty,
dny otevřených dveří, zapojení satelitních neziskových organizací...).
Opatření 3.3.
Využít všech forem k informování a vytváření pozitivního image školy na
veřejnosti (tisk, internet, akce školy pro veřejnost…).
Opatření 3.4.
Otevřít školu pro celoživotní vzdělávání dospělých, zejména pro výuku jazyků
a kurzy pro veřejnost v souladu s posláním školy (např. sebeřízení, kritické
myšlení, etika včetně etiky v podnikání a veřejné správě…).
44
P4 (Jazyková výuka)
Komplexem platových a pracovních podmínek buduje škola
stabilní skupinu kvalitních jazykových pedagogů včetně rodilých
mluvčích a vytváří si podmínky pro dosažení evropského
standardu jazykové výuky, a to jak nabídkou, tak kvalitou, aby
se stala vyhledávaným centrem jazykové výuky.
Opatření 4.1.
Vytvářet takový systém výuky jazyků, který nabízí všem
studentům i pedagogům (nejenom vyučujícím jazyků)
stáže a jazykové pobyty v zahraničí v rámci cenově dostupných
aktivit a projektů organizovaných nebo zprostředkovaných školou.
Opatření 4.2.
Motivovat studenty k aktivnímu používání jazyka a k získávání jazykových
kompetencí jako samozřejmého prostředku budoucího uplatnění ve
sjednocené Evropě.
Opatření 4.3.
Navazovat a budovat aktivní spolupráci, dlouhodobé vztahy a účastnit se
společných projektů se zahraničními školami i v zemích používajících angličtinu
jako komunikační prostředek (ne jako rodný jazyk, tedy např. NL, FIN, SLOV,
NOR, EST, HUN, A…).
Opatření 4.4.
Navazovat a budovat aktivní spolupráci se zahraničními školami v zemích,
jejichž mateřskému jazyku škola vyučuje.
Opatření 4.5.
Soustavně věnovat pozornost možnostem rozšiřování nabídky výuky jazyků.
45
P5 (Způsoby výuky, charakteristické znaky školy pro
studenty, zaměření studia a orientace, kooperace,
projekty)
Souladem vzdělávacích koncepcí a programů s posláním, vizí
a prioritami školy dosahovat zvyšujícího se počtu studentů
kvalitně připravených nejen pro další studium, ale zejména pro
život.
Opatření 5.1.
Jak v průběhu přijímacího procesu, tak při výuce se u studentů
zaměřit na vzdělavatelnost, práci s neobvyklými
typy inteligence, individuální přístup k talentovaným
nebo jakkoli hendikepovaným žákům.
Opatření 5.2.
Rozšiřovat studentům přímo v areálu školy v době mimo vyučování studijní
zázemí s možností přístupu k počítačům a internetu, hledat způsoby jejich
motivace a výchovy k převzetí odpovědnosti za vlastní vzdělání a zájem
o vlastní profesní i občanskou roli v životě.
Opatření 5.3.
Zřízením průřezových volitelných předmětů, případně přístupných i žákům více
ročníků, a zaváděním nových předmětů v souladu s posláním školy (například
etika) přesouvat cíl výukové činnosti od známek k všestranně využitelným
znalostem spolu s alternativními způsoby klasifikace studentů (například
slovním hodnocením).
Opatření 5.4.
Zaměřovat výuku stále více na metody studia a práce, řešení problémových
úloh, procesní myšlení a osvojování obecně využitelných postupů a dovedností
namísto paměťového učení faktů encyklopedického typu (biflování).
Opatření 5.5.
Angažovat do výuky kvalitní externí lektory.
Opatření 5.6.
Zavádět moderní metody výuky, spolupracovat s partnerskými školami
a dalšími subjekty doma i v zahraničí.
46
P6 („Firemní kultura“ školy, atmosféra, vztahy, řízení
školy)
Systematickou péčí je budována „firemní kultura“ vstřícná,
přívětivá a jednoznačná, stavící na mezilidských vztazích,
komunikaci a dialogu, skýtající pocit bezpečí jak studentům, tak
pedagogům, zaměstnancům a rodičům.
Opatření 6.1.
Postupně doplňovat třídní schůzky individuálními pravidelnými konzultačními
hodinami s profesory.
Opatření 6.2.
Budovat v rámci www stran školy profesionální a stále aktuální Intranet
Katolického gymnázia s řízeným přístupem pro studenty, pedagogy i rodiče
s všestranně dostupnými cílenými informacemi.
Opatření 6.3.
Průběžně zvyšovat přitažlivost školy pro učitele zaváděním moderních
evropských metod jejich dalšího vzdělávání a motivace (například Investors in
People) včetně vyhodnocování účinnosti procesu zpětnou vazbou.
Opatření 6.4.
Budovat firemní kulturu školy založenou na přímosti, rovném přístupu
k informacím a komunikaci s respektováním různosti a individuality jedince
a dávající právo na vlastní názor.
Opatření 6.5.
Zavedením pozic školního psychologa a spirituála jak pro studenty, tak pro
pedagogy posílit mimovzdělávací funkci školy jako místa bezpečí a zdravých
mezilidských vztahů.
Opatření 6.6.
Vést studenty k vzájemnému respektu a svobodě, a to zejména osobním
příkladem pedagogů jako celistvých osobností.
Opatření 6.7.
Využívat otevřené řízené diskuse a „ dílny“ za účasti pedagogů, studentů,
rodičů i zřizovatele k vyjasňování problémů a hledání konsensuálních řešení
ku prospěchu školy.
47

Podobné dokumenty