zpravodaj 2007_3

Transkript

zpravodaj 2007_3

Česká Asociace Námořního jachtingu
Zpravodaj 3 / 2007
Obsah
Obsah .................................................................................................. 1
Valné shromáždění ČANY ................................................................. 2
Informace ze 13. zasedání výkonného výboru ČANY ....................... 3
Informace ze 14. zasedání výkonného výboru ČANY ....................... 6
38. Setkání jachtařů v Libštátě............................................................ 7
Vznik neúspěšného námořního zákona,
příčiny a současný proces novelizace ................................................ 8
SDĚLENÍ STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVY č. 5/2007 ..................... 12
MUDr. Karin Pavlosková (profil jachtařky).................................... 13
Plavby roku 2007.............................................................................. 15
AUDI SANY CUP
- Majstrovstvá Slovenska v námornom jachtingu ............................ 16
Mistrovství ČR a pohárový závod ČANY v NJ
- 11. Česká námořní rallye - Elan Cup ............................................. 21
Pohárové soutěže ČANY 2007......................................................... 25
Novinky na českém knižním trhu ..................................................... 28
ATLANTICA ............................................................................. 28
OCEÁN....................................................................................... 28
JACHTING od A do Z ............................................................... 29
Dánských „TOP 25“ ......................................................................... 30
ROBIN KNOX-JOHNSTON (II.) ................................................... 37
Nejkrásnější období našeho života ................................................... 39
GIPSY MOTH IV............................................................................ 46
Scilly Islands - Cornwallský Karibik................................................ 50
Knihovna a služby ČANY ................................................................ 57
Adresář členů výkonného výboru ČANY......................................... 59
-
1
-
Zpravodaj 3 / 2007
ČESKÁ ASOCIACE NÁMOŘNÍHO JACHTINGU
CZECH OFFSHORE YACHTING ASSOCIATION
člen Českého svazu jachtingu a European Boating Association
V Praze dne 6. listopadu 2007
Vážená členko/člene ČANY,
výkonný výbor ČANY oznamuje, že výroční Valné shromáždění ČANY se bude
konat
v sobotu 23. února 2008 od 10:00 hodin
v budově ČVUT – Strojní fakulta, Karlovo náměstí č. 13, Praha 2
(metro B, stanice Karlovo nám., východ směr Spálená ul.)
Progam:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
volba členů návrhové, mandátové a volební komise,
zpráva prezidenta o činnosti ČANY,
zpráva o hospodaření a návrh rozpočtu na příští období,
zpráva kontrolní komise,
diskuse,
volba prezidenta,
volba členů výkonného výboru a kontrolní komise,
vyhlášení soutěží ČANY na rok 2008,
vyhlášení výsledků voleb,
projev zvoleného prezidenta,
schválení usnesení a ukončení.
Předpokládané ukončení je ve 14:00 hodin.
Výkonný výbor ČANY vyzývá k podávání návrhů na kandidáty do nového výboru. Zvláště pak jachtaře schopné a ochotné věnovat svoje znalosti a svůj čas pro
ostatní pro další rozvoj naší organizace a našeho námořního jachtingu.
Upozorňujeme, že s nominací musí kandidát písemně, předem nebo osobně
před zahájením volby na valném shromáždění souhlasit. Návrhy zasílejte na sekretariát ČANY poštou nebo elektronicky.
Těšíme se na Vaši účast.
S pozdravem
Petr Kundrata,
prezident ČANY
sekretariát: Olga Müllerová, Mánesova 85, 120 00 PRAHA 2, [email protected],
mobil: 723 508 325
-
2
-
Zpravodaj 3 / 2007
Informace ze 13. zasedání výkonného
výboru ČANY
Praha - budova ČYK Podolí, 23.10. 2007
Zasedání řídil prezident ČANY Petr Kundrata.
Přítomni: Petr Sládeček, Václav Švec, Dana Hrdinová, Stanislav Bílek,
Petr Kundrata, Věra Libosková ,
Omluveni: K. Eliáš (nemocen), J. Groch
Na jednáních byly projednány a přijaty následující rozhodnutí VV ČANY:
1.
Námořní zákon
V. Švec informoval VV o návrhu MD ČR na novelizaci NZ. Stanovisko ČANY
bylo předáno na MD ČR. ČANY vyjádřila zklamání a konstatovala, že byla promarněna příležitost upravit NZ do souladu s evropskou legislativou. V dalším se
ČANY zaměří na ovlivnění novelizace prováděcích vyhlášek k NZ. Blíže
v samostatném článku tohoto čísla Zpravodaje.
2 . Žaloba MD ČR na ČANY
P. Kundrata a St. Bílek seznámili VV s průběhem šetření obnovené kauzy MD
ČR x ČANY, kdy Námořní úřad podal odvolání proti rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby na ČANY ohledně neoprávněného obohacování a nepravosti námi vydávaných kvalifikačních průkazů – opět neúspěšně. Po vyjádření prezidenta ČANY
P. Kundratu a člena výboru St. Bílka vyšetřovatel i soud uznaly opět naše argumenty a žalobu odložili jako bezpředmětnou. Kvalifikační průkazy ČANY jsou
pravé (nezaměňovat s průkazy způsobilosti vydávanými NÚ) a i nepatrný správní
poplatek vybíraný orgány ČANY za jeho vyhotovení je zcela oprávněný.
3. Jachtařské fórum
St. Bílek informoval VV o přípravách Jachtařského fóra (s programem jsme vás
seznámili na webových stránkách ČANY a ČSJ), které pak proběhlo 3.11.2007
v posluchárně ČVUT (místnost zajistil P. Kundrata prostřednictvím L. Janka).
4. Boat Brno
P. Kundrata a D. Hrdinová informovali o stavu příprav ČANY na svou účast na
Boat Brno. ČANY obsadí jako v předešlých letech stánek v pavilonu Z a zabezpečí
v souladu s požadavky organizátorů doprovodný program. Na stánku budou trvale
po celou dobu veletrhu P. Kundrata a E. Sedlaříková (APC Brno), přechodně další
pracovnice z APC Brno. Výstavy bude využito i pro propagaci publikací našich
členů a sponzorů s tematikou o mořích.
-
3
-
Zpravodaj 3 / 2007
4. Vienna Boat Show /22.-25.11.2007/
P. Kundrata zajistil u pořadatelů prvního mezinárodního jachtařského veletrhu
ve Vídni volné vstupenky pro členy ČANY. Informace o veletrhu byla zveřejněna
v minulém čísle Zpravodaje. Zájemcům z řad našich členů byly rozeslány volné
vstupenky.
Pokud se budete v příštím roce rozhodovat zda tuto akci navštívit, tak neváhejte, stojí to za to. I přes to, že se jednalo o první ročník, na výstavě bylo rozhodně
mnohem více k vidění než na obou českých výstavách (Lodě a karavany Praha, Boat Brno) dohromady a tak bylo po celou otvírací dobu výstavy co dělat. V první ze
dvou rozlehlých hal bylo více než 20 námořních plachetnic všech významných evropských výrobců lodí, jachty vhodné pro plavbu na vnitrozemských jezerech a
množství motorových jachet. Ve druhé hale pak okruhový jachting, charterové společnosti nabízející plavby po celém světě, vydavatelé a prodejci jachtařské literatury, přístrojů a lodního příslušenství a opět několik lodí. Ve vytopených halách bylo
příjemně, kdo si chtěl dopřát občerstvení tak jej měl na dosah přímo v halách.
V dalším ročníku chtějí pořadatelé pozvat další vystavovatele (výstaviště má k dispozici další dvě haly, které se stavebně ještě dokončovali a nebyli tentokrát využity), což může být pro české jachtaře ještě zajímavější.
5. Zpravodaj ČANY
Na návrh šéfredaktora Zpravodaje P. Kundratu bylo schváleno, že v tomto roce
vyjdou jen tři čísla Zpravodaje. Důvodem jsou mimořádné finanční výdaje spojené
s přípravou nových webových stránek ČANY.
6. Historie námořního jachtingu
Předsedkyně komise historie NJ Ing. Věra Libosková seznámila VV se stavem
prací a jejich finančním zabezpečením. Bylo jí uloženo pokračovat v dosavadní
práci a zpracovat podklady pro rubriku Historie NJ na webu. Členové VV vyjádřili
nespokojenost se stavem nástěnných vitrín u lodi Niké na podolském nábřeží
v Praze.
7. Rekreační jachting
VV uložil St. Bílkovi a J. Rösslerovi upravit dokument A17 Zpráva o námořní
plavbě.
8. Koncepce závodů v námořním jachtingu
P. Sládeček informoval o proběhnuvších jednáních s VV ČSJ o přípravách soutěží v příštím roce. Svaz jachtingu rozhodnul, že v roce 2008 bude v NJ jen jedno
mistrovství republiky a to společné pro kategorie O.R.C. a třídové (one design) lodě. VV ČSJ předpokládá, že všechny lodě budou startovat společně a vyhlášeny
budou kategorie ORC (obdoba absolutního pořadí na domácích MČR) a dále pak
jednotlivé třídy či „one design lodě“, pokud splní podmínku minimálně 5 lodí dané
-
4
-
Zpravodaj 3 / 2007
kategorie na startu (obdoba kategorií na domácích MČR). ČANY se bude spolupodílet jen na organizaci pohárových soutěží.
VV uložil P. Sládečkovi spolupracovat s K. Lukschem z VV ČSJ na Směrnici
pro závody v NJ a návrzích změn Soutěžního řádu.
9. Web ČANY
VV konstatoval, že stav tvorby nových webových stránek ČANY je neuspokojivý. Vzhledem k k pracovnímu zaneprázdnění a pokročilému těhotenství D. Hrdinové rozhodl, že nadále bude koordinovat jejich přípravu pouze St. Bílek. Členům
VV uložil poskytnout St. Bílkovi materiály k jejich naplnění a průběžné aktualizaci
za svoji oblast působnosti.
10. Hospodaření ČANY
P. Kundrata informoval VV o stavu hospodaření ČANY a předložil
k posouzení nástin rozpočtu ČANY na příští rok k předložení pro valné shromáždění. K dosažení vyrovnaného rozpočtu bude nezbytné snížit dosavadní výdaje a
zvážit zpoplatnění rodinného členství pro rodinné příslušníky a členy starší 70 let
nějakou symbolickou částkou (100 Kč ?). Konstatoval, že řada členů platí členské
příspěvky značně opožděně. Ke zlepšení platební morálky přijal VV rozhodnutí, že
člen, který nezaplatí své příspěvky do konce dubna běžného roku, pozbude až do
jejich vyrovnání veškeré členské výhody.
11. Různé
J. Rössler informoval o stavu zpracování hlášení plavby. Konstatoval, že ke
škodě věci je počet hlášení zanedbatelný ve srovnání s počtem uskutečněných plaveb našimi členy. VV apeluje na všechny, aby přispěli svými hlášeními k vzájemně
lepší informovanosti o oblastech, ve kterých pluli.
Naše spolupracující firma APC, kam se často obracíte se svými požadavky na
zakoupení zajímavých námořních publikací, pilotů a map změnila sídlo své pražské kanceláře. Nyní ji naleznete na: Nad Štolou 4, 170 00 Praha 7 – Holešovice,
tel.: 224 239 365, mobil: 737 243 002. Místo D. Hrdinové se obracejte na Pavlu
Wagnerovou-Málkovou, e-mail: [email protected].
Členka VV ČANY Dana Hrdinová odchází na mateřskou dovolenou. Její funkci v odpovědnosti za web přebírá St. Bílek, ostatní povinnosti přechází až do VS na
prezidenta ČANY.
Zapsal Petr Kundrata
-
5
-
Zpravodaj 3 / 2007
Informace ze 14. zasedání výkonného
výboru ČANY
Jednání proběhlo v budově ČYKu, Praha 4 - Podolí, 14.11. 2007
Zasedání řídil prezident ČANY Petr Kundrata.
Přítomni:
Petr Sládeček, Václav Švec, J. Groch , Stanislav Bílek,
Petr Kundrata, K. Eliáš
Host:
J. Brent
Omluveni: Dana Hrdinová, O. Müllerová
Na jednáních byly projednány a přijaty následující rozhodnutí VV ČANY:
1. EBA
J. Groch informoval o průběhu jednání EBA v rakouském Grazu a jednání s
představiteli členských států. Do EBA byly přijaty Řecko a Chorvatsko. Podrobnější informace naleznete na webových stránkách www.eba.sida.nu.
Viceprezidentem této významné světové organizace byl zvolen zástupce ČANY – PhDr. Juraj Groch! Gratulujeme.
2. Škola jachtingu
J. Groch informoval o přípravách kurzů jachtingu ve Škole jachtingu ČANY.
Probíhají kurzy přežití na moři vedené akreditovanými instruktory ISAF. Zájemci
se mohou obrátit na brněnskou kancelář APC.
3. Námořní pohár ČANY
P. Sládeček seznámil výbor s výsledky letošního ročníku (více v tomto Zpravodaji v samostatném článku) a návrhem koncepce závodů v příštím roce. Váznou
jednání o koordinaci závodů se SANY, jelikož odpovědní funkcionáři SANY jsou
mimo Slovensko na plavbě. Více v příštím čísle Zpravodaje.
J. Groch seznámil VV s nabídkou rakouského svazu k účasti našich jachtařů na
„Středoevropském poháru“. Další jednání proběhnou ve Vídni při příležitosti Vienna Boat Show.
4. Valné shromáždění ČANY
VV projednal a odsouhlasil termín a program VS ČANY – sobota 23.2.2008.
5. Ocenění ČANY a ČSJ
P. Kundrata navrhl ocenit následující zasloužilé funkcionáře jachtingu a významné průkopníky námořního jachtingu při příležitosti jejich životního jubilea na
-
6
-
Zpravodaj 3 / 2007
Konferenci svazu jachtingu v lednu 2008. VV odsouhlasil navrhnout VV ČSJ následující členy ČANY: na udělení Zlatého čestného odznaku bratry Petra a Jana
Pátých ze Znojma; na Stříbrný čestný odznak Lubomíra Hofmanna ze Žďáru nad
Sázavou.
6. 38. setkání jachtařů v Libštátě
Byla projednána účast ČANY na setkání a zajištění programu Jachtařského fóra
v kinosále v Libštátě (P. Ondráček). Ceny pro Libštát zajistí P. Sládeček ve spolupráci se St. Bílkem.
7. Různé
P. Kundrata referoval o účasti ČANY v Brně na Boat Brno. Poděkoval členům
výboru P. Sládečkovi a St. Bílkovi za vystoupení v rámci doprovodného programu
a J. Rösslerovi za poskytnuté materiály pro vystoupení na veletrhu. VV vyslovil
uznání P. Kundratovi za obětavou práci na stánku ČANY a přednášky na veřejnosti
při doprovodném programu. VV konstatoval, že letošní účast ČANY na veletrhu
v Brně byla úspěšná a splnila očekávání.
J. Groch vyslovil nespokojenost s prací sekretariátu ČANY. VV konstatoval, že
tato situace je naléhavá a vyžaduje od nového VV zásadní řešení vedoucí k profesionalizaci této funkce.
Konference ČSJ se uskuteční 19.1.2008 v prostorách ČSTV v Praze 6 - Strahov.
Příští zasedání VV se uskuteční 19.12.2007, následné pravděpodobně
6.2.2008.
Zapsal P. Kundrata
38. Setkání jachtařů v Libštátě
Druhý únorový víkend je již po 38. termínem Libštátského setkání jachtařů.
Nejinak tomu bude v roce 2008, kdy 9. února v 10. hod se sborovým „Ahoj“
pozdravíme v sále kulturního domu v Libštátě a zahájíme 38. setkání.
-
K připravenému programu:
vyhlášení a udílení cen ČANY za rok 2007
Pekingská olympiáda a jachting ve zprávě Petra Ondráčka
Zpravodajství z regat
Závody MMS - Kateřina Křelinová o vítězství Čechů na mistrovství Chorvatska
V cizích službách - Jaroslav Korytář o zkušenostech z Německa
Tool Ship 2007 – Jaroslav Havelka o účasti Hebe III
Závody kajutových plachetnic v ČR – Jiří Havel
-
7
-
-
Zpravodaj 3 / 2007
Minitransat 2007 – David Křížek o závodě a svém skvělém výsledku
Indický oceán – Karin Pavlosková o přeplavbě z Australie do JAR
Antarktis – Igor Piňos o plavbě jachtou z Chile do Antarktidy
Čtyřmi světadíly – lodní ing. Pavel Sedlák o službě na megajachtách
Plavba kolem světa – Jiří Denk z plavby Pacifikem a Indickým oceánem
Kuba – jachtou na Kubu s Markem Polanem
Freedom – Miroslav Račan z plavby kolem Evropy
Spica II – o plavbě v Norských fjordech Jaroslav Bernt
Myslím, že nabídka programu je opět jedinečná. Pro Ty, kteří si budou chtít
v klidu pobesedovat s Davidem Křížkem, Karin Pavloskovou a dalšími je připravena v rámci Jachtařského fóra v kině panelová diskuse pod vedením Petra Ondráčka. Nezapomeňte, že nejen pamětníci se schází již v pátek večer.
Informace: 602 427 568. Srdečně vás zvou
Jaroslav Bernt a ČANY
Vznik neúspěšného námořního zákona,
příčiny a současný proces novelizace
Nejvyšší normou pro české jachtaře by měl být námořní zákon, uváděný do
praxe prováděcími vyhláškami, které mohou podmínky pro jachtaře přitvrdit, nebo usnadnit.
Jak bude zřejmé z následujícího textu, tak platí spíše to prvé.
Výhoda (občas i nevýhoda) námořních jachtařů proti cestujícím suchozemcům
pohybujících se pouze po českém území je ta, že oni (jachtaři), mohou využívat
vodstvo moří a to jak teritoriální, jiných států, tak mezinárodní, kam na ně ruka
českého řádu zpravidla nedosáhne.
-
8
-
Zpravodaj 3 / 2007
Tato výhoda se prakticky může v případě potřeby projevit ve svobodném rozhodnutí. Buď námořník nebo majitel lodě využije zákon ke svému prospěchu a nebo využije legislativu přátelštější.
Bohužel náš český, stávající zákon je, nenapadá mne jiný výraz, nijaký. Odpovídá i formě jeho groteskního vzniku. Jak k této situaci došlo?
Celé to začalo v roce 1997. Tehdy se dohodli někteří ambiciózní jachtaři
s pracovníky rozpadající se Námořní plavby, resp firmy COS Crew Management
sro. s tehdejším odborem plavby na nových zásadách školení a vydávání průkazů
způsobilosti pro plavbu na moři. Situace byla v té době pro tyto aktivity příhodná ,
vzrůstal zájem o rekreaci na lodích, vznikaly nové charterové firmy a pobyt na lodích přestal být luxusem. Svoji roli sehrála i situace s prodejem námořních lodí a
ztráta lukrativních míst ve firmách kolem námořní plavby. Obě skupiny přesunuli
prostě svůj zájem tam, kde tušili zdroj příjmu a existenci.
A protože obchodní námořní lodě zmizely na Bahamách a nebylo co do námořního rejstříku zapisovat, byly vytvořeny z rekreačních plavidel obchodní lodě,
tak jak požadoval zákon o živnostenském podnikání, který předpokládá, že jedinou právní regulací podnikání v oblasti námořní plavby je řízení zápisu námořního
plavidla do námořního rejstříku. A tomuto požadavku samozřejmě institut rekreační loďky nevyhovoval.
A protože termín nového zákona o námořní plavbě, který by jim umožnil rušit
stávající průkazy, vydávat nové, zkoušet, klasifikovat plachetnice atd, byl
v nedohlednu, aktivističtí úředníci, kapitáni a skupina jachtařů využili tohoto znění
ustanovení starého zákona č.61/1952 Sb., paragrafu 26 odst. e), určeného pro těch
našich dvacet bývalých lodí, cituji : …. MD určuje podmínky jimž musí vyhovovat
členové lodní posádky s hlediska jejich odborné způsobilosti ….
A protože legislativní oddělení MD nechtělo ani slyšet, aby z titulu uvedeného
odstavce bylo možno vydat vyhlášku nebo nařízení, které si přáli, tak vymysleli
geniální tah : pamětníkům známý ….Metodický list … na jehož základě protiprávně, začali svoji bohulibou činnost.
Takto a podobně vznikal zákon. ČANY v té době za účinné pomoci vedení
Českého svazu jachtingu čelila účinně lidové tvořivosti odboru plavby tak, že týden před předáním zákona do parlamentu legislativní odbor MD, aby zabránil
s ostudou jeho vrácení do rukou tvůrců, zcela odstavil odbor ze závěrečných
úprav. (Byl jsem osobně svědkem, když tehdejší vedoucí se zástupcem čekali bezradně ve své kanceláři na výsledek rozhodnutí legislativy). Bohužel ani to už nestačilo a tak vedení ČSJ a ČANY ve snaze uvést věci do rozumného stavu stačila s využitím poslanecké iniciativy umístit do textu zákona oddíl Rekreační jachty.
-
9
-
Zpravodaj 3 / 2007
Tato skutečnost mohla násilnosti v zákoně v souvislosti s prosazením námořních jachet jako obchodních plavidel v podstatě eliminovat. I když tehdejší tvůrci
tohoto zákona byli přinuceni se podřídit, přesto následující vyhláškou o rekreačních jachtách tato plavidla deklasovali omezením rozsahu jejich plaveb.
Současný stav
Koncem minulého roku se zdálo, že nastala příhodná situace změny, nutností
implementovat evropské předpisy do zákona. ČANY této skutečnosti aktivně využilo při četných a zdálo se vstřícných jednáních s novými úředníky Námořního
úřadu.
Následující dopis z počátku tohoto roku podrobněji celou problematiku vysvětluje:
MD ČR Odbor plavby
Věc: Připomínky České asociace námořních jachtařů k připravované novele
námořního zákona č.61 /2000 Sb.
Česká asociace námořních jachtařů (dále ČANY) byla informována na neformálních schůzkách s představiteli Námořního úřadu (dále NÚ), naposledy v říjnu
2006 o připravované novelizaci námořního zákona č.61 /2000 Sb. Na těchto jednáních jsme deklarovali naši ochotu spolupracovat při novelizaci naší legislativy se
státními orgány ČR. Máme zájem podílet se i na úpravách znění jiných zákonů a
vyhlášek, pokud souvisí s nekomerčním provozováním rekreační sportovní a tělovýchovné činnosti na moři. V tomto smyslu jsme pověřeni Českým svazem jachtingu zastupováním jejích 11 000 členů na úseku námořní plavby.
Lze konstatovat, že naše věcné návrhy na znění zákona č.61/2000 Sb. o námořní plavbě nebyly v minulém období akceptovány. Jediná naše připomínka, kterou se podařilo v závěru schvalovacího řízení prosadit, byla stať o rekreačních
jachtách. Její význam byl však v následujících podzákonných normách znehodnocen. Tak se mohlo stát, že pokud si nenechal vlastník rekreační jachty vnutit statut komerčního plavidla, tedy jachta nebyla zapsána do námořního rejstříku, obdržela rozsah povolené plavby pro rekreační plachetnici zapsané v evidenci NÚ dle
vyhl. 149/2001 Sb. maximálně do 12 Nm od pobřeží. A to přesto, že podle certifikátu vydaného akreditovanou klasifikační společností EU má tato nová loď osvědčení pro oceánskou plavbu. Na druhé straně stará loď, často vyřazená od zahraniční
charterové společnosti, je ohodnocena klasifikační společností k plavbě bez
omezení. Zákon a zejména prováděcí vyhláška zde z hlediska plavební schopnosti
nadřazuje ochotu podstoupit zápis do rejstříku, tedy způsob užití, nad skutečným
technickým stavem plavidla.
Existují další závažná pochybení v zákoně. Zmiňujeme se především o těch,
které způsobily, že legislativní cestou byla česká flotila námořních obchodních lodí, zcizených v privatizačním procesu účelově nahrazena termínem „námořní jach-
-
10
-
Zpravodaj 3 / 2007
ta“ –( terminus technicus uplatněný v zákoně pro jachty využívané pro cizí potřeby
za účelem zisku – nejčastěji k pronájmu (charteru). Dle našeho názoru i zkušeností
se domníváme, že většina malých plavidel využívaných občany ČR pro námořní
plavbu je komerčně vyrobena a také z technického hlediska navržena, vybavena a
určena právě k rekreační plavbě a v tomto rámci vyhovují již osvědčeným předpisům a mezinárodním doporučením. Nezřídka právě pronajímaná plavidla jsou často i soukromě využívána (např. svými majiteli), aniž by se při tom nějak měnilo jejich technické vybavení.či rozsah plavby. Současná úprava zákona navozuje dojem, že plavidlo, které je nějakým způsobem jednou využito k podnikání, nutně
musí podléhat evidenci a provozu dle zvláštních předpisů (námořní rejstřík). Obdobná snaha by vedla paradoxně například v automobilovém průmyslu ke zvláštním technickým předpisům, zvláštní evidenci a provozu běžných osobních vozidel
užívaných souběžně k podnikání i pro osobní potřebu, což je evidentní nesmysl.
Z tohoto důvodu otázku případného komerčního využití plavidla spojujeme
s činností příslušné fyzické či právnické osoby a úřadů kompetentních ke sledování
takové činnosti ( živnostenských a finančních), nikoli s nutností stanovovat zvláštní, zejména technické podmínky pro provoz a evidenci plavidla, na kterém se taková činnost provádí
Naše kritické připomínky se týkají i stávajícího procesu udělování osobní
kvalifikace MD ČR.
Od roku 1984 usiluje Evropská hospodářská komise OSN prostřednictvím své
komise pro vnitrozemskou plavbu v rezoluci č.13 o zavedení mezinárodního
osvědčení osobní kvalifikace. K dalším resolucím č.14 a nakonec č. 40 se přihlásila (jak jsme zjistili pouze proklamativně ) i ČR (viz zákon č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě).
Toto podpořila i Evropská komise publikováním tzv. Green Paper : Vize Evropy pro moře a oceány, ze 7.června 2006. Filosofií v oblasti vodní turistiky dle tohoto dokumentu je, umožnit všem Evropanům - držitelům mezinárodního průkazu
ICC (International Certificate for Operators Pleasure Craft) volné proplouvání příbřežními pásmy a vnitřními vodami signatářských států. Toto sjednocení a zjednodušení má za cíl zvýšit komfort turistiky a turistický ruch v uvedených oblastech.
O existenci Green Paper dosud česká zainteresovaná veřejnost neví, přičemž závěry z diskuse mají být předloženy výboru evropského parlamentu do 30.června
2007.
Pro našeho zástupce v EBA (The Europan Boating Assotiation, jejímž je ČANY členem), bylo trapné na posledním zasedání zjistit, že Česko k resoluci č.40
dosud nepřistoupilo. Tuto resoluci již podepsalo 21 států, z nichž 8 je členů EU
(Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Holandsko a Velká
Británie (a snad Slovensko). Domníváme se, že právě náš vnitrozemský stát by měl
z tohoto členství výhody a tudíž by se měl rozhodně snažit maximálně sledovat a
respektovat tento trend nastoupený v EU. Místo toho se potýkáme s krkolomnými
-
11
-
Zpravodaj 3 / 2007
návrhy, které v jiných státech EU nemají obdoby (např. vytvořit další místní raritu,
stupeň D osobní kvalifikace aj).
Pokud se Česko stane signatářem, může správní orgán posoudit, zda ICC průkaz osobní kvalifikace, který víceméně odpovídá mezinárodnímu průkazu nyní vydávaným SPS, bude vydávat orgán pro plavbu vnitrozemskou nebo námořní. Otázkou zůstává získávání kvalifikačních průkazů vyšší kategorie. V oblasti rekreační
plavby by se rozhodně mohl na tomto procesu podílet Český svaz jachtinku, tedy
sportovní organizace, což je rovněž trend v EU převažující.
(V současné době už Česko signatářem je, jak je patrno i z označení
v záhlaví nových průkazů Mezinárodního průkazu vůdce rekreačního plavidla. Máme oprávněný dobrý pocit, že na tom má ČANY svoji zásluhu. )
O konkrétních požadavcích y na změnu znění stávajícího zákona a jak to dopadlo příště.
Václav Švec
SDĚLENÍ STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVY č. 5/2007
ze dne 14.03.2007 o zapisování automatického identifikačního kódu
lodní radiostanice (ATIS) do lodního osvědčení
Z pověření Ministerstva dopravy ČR zapisuje s platností od 1. dubna 2007
Státní plavební správa automatický identifikační kód lodní radiostanice (dále jen
ATIS) do lodního osvědčení. Zapisování se týká plavidel, kterým byl Českým telekomunikačním úřadem ATIS kód přidělen.
ATIS kód přiděluje Český telekomunikační úřad na základě ustanovení § 5
odst. 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním
provozu na vnitrozemských vodních cestách pro lodní radiostanici, při vydání
Oprávnění lodní stanice a zapisuje jej do tohoto oprávnění.
ATIS kód je 10-místné číslo. První číslice je vždy „9“ označující vnitrozemské
vodní cesty. Další tři číslice obsahují kód rezervovaný pro zemi vydávající ATIS
(pro ČR 270) a v skupině dalších 6 číslic je zakódován volací znak lodi. ATIS kód
je vložen do paměti radiostanice a je touto stanicí bez vědomí obsluhy periodicky
vysílán a tím umožňuje identifikaci plavidla s pomocí zařízení, které ATIS kód
umí přečíst a zobrazit nebo zaznamenat.
Číslice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
ATIS
9
2
7
0
N
Vnitrozemské
Česká republika
vodní cesty
-
12
N
N
N
N
Zakódovaný volací znak
-
N
Zpravodaj 3 / 2007
Státní plavební správa zapíše bezplatně a bez písemné žádosti ATIS kód do
lodního osvědčení na základě předložení platného Oprávnění lodní stanice.
Platí do: odvolání (č. j. 131/Ř/07)
Ing. Luděk Cidlina, Ředitel SPS
MUDr. Karin Pavlosková (profil jachtařky)
Karin /nar. 1975/ je praktická lékařka, spisovatelka, námořní kapitánka a cestovatelka, nyní pracuje na záchranné službě v Ostravě. Procestovala Evropu, Aljašku,
Kanadu, Grónsko, Tibet, Himaláje,
Patagonii a napsala tři knižní
publikace
s
názvy
Grónsko,
Mořeplavecká odysea a Drama mezi
oceány. Knihy se vydávají v nakladatelství Knižního Klubu Euromedia,
které
vzhledem
k
úspěšnosti
publikací plánuje v roce 2008 jejich
další pokračování. Je členka ČANY,
s jejími zážitky jste se mohli podělit
již loni v Libštátě a letos tam nebude
opět chybět nebo na stránkách
Zpravodaje. Knihami se zážitky z plaveb sponzoruje i naši knihovnu a pohárové
závody ČANY.
Plavbu kolem světa absolvuje Karin Pavlosková s přestávkami od roku 2003.
Na devítimetrové plachetnici "O.K" uplula během dvou let
trasu z Kanárských ostrovů přes Atlantský a Tichý oceán,
severní Pacifik až do Indonésie a Malajsie. Na odlehlých
ostrovech Pacifiku pomáhala pracovat v chudinských
nemocnicích a v místech s nedostupnou lékařskou péčí se
česká plachetnice "O.K." stávala pojízdnou lékařskou
ambulancí.
V roce 2007 pokračovala Karin Pavlosková na plavbě
kolem světa na dvanáctimetrové plachetnici s názvem "
Tkanička", a to trasou z Indonésie přes Indický oceán na
Madagaskar a do Jižní Afriky. Na neobydlených ostrovech
Chagos, ležících uprostřed Indického oceánu, plachetnice ztroskotala na útesech.
Karin Pavlosková však spolu s jachtařem Petrem Mužíkem plula dál -na lodi, do
níž tekla voda, bez motoru a bez veškerého technického vybavení. V těžkých podmínkách upluli pouze ve dvou lidech vzdálenost 6000 kilometrů, a tato náročná
-
13
-
Zpravodaj 3 / 2007
plavba získala v "Royal Yacht Club of South Africa" prestižní ocenění.
Na rok 2008 dostává Karin Pavlosková nabídku na účast v mezinárodní
expedici, která má za cíl plavbu na trojstěžníku do Antarktidy. Na této plavbě bude
lékařkou expedice.
Karin Pavlosková je členkou České asociace námořního jachtingu a dosud
uplula ve vlastní režii na plachetnicích vzdálenost 50000 kilometrů. Mediálním
partnerem její plavby kolem světa je časopis Reflex, Yachting revue a časopis
České asociace námořního jachtingu.
Karin Pavlosková je spoluzakladatelkou Občanského sdružení Cesty za krásou
světa, o.s. V rámci jeho náplně chce především mladé generaci předat své
zkušenosti a ukázat možnost přírodního stylu života a netradičního poznávání
světa. Díky své praxi v mnoha nemocnicích světa zahrnuje její přednášková a
publikační činnost rovněž zajímavou zdravotnickou osvětu.
Je jednou z mála žen ve světě, která plavbu kolem světa podniká a navíc je to
první česká žena obeplouvající svět.
Itinerář dosud upluté trasy kolem světa:
Kanárské ostrovy – Martinik ……………………….….. listopad 2003 - leden 2004
Panama - Galapágy - ostrovy Francouzské Polynésie ............. únor - červenec 2004
Bora Bora - souostroví Tonga …………………………………… srpen -září 2004
Dne 20.9.2004 z Tonga odlet do ČR. Doma roční pobyt spojený s prací na pokrytí
financí další etapy plavby.
Tonga - příprava lodi …………………………………….…..…… září - říjen 2005
Tonga - ostrovy severního Pacifiku …………………….… říjen 2005 - leden 2006
Ostrovy Mikronésie …………………………………………… únor - březen 2006
Indonésie - Singapur – Malajsie …………………………..….. duben -červen 2006
V červenci 2006 odlet do ČR na další pobyt spojený s prací na pokrytí financí další
etapy plavby.
Indonésie -Cocos Keeling /Austrálie/- Chaos - Madagaskar -Jihoafrická republika …………………...……….. srpen - říjen 2007
Itinerář pokračování plánované plavby:
Mys Horn-Antarktida- Jižní Georgia- Kapské město /JAR/ …. únor - duben 2008
Kapské město – Martinik ……………………………………………... květen 2008
Redakce ČANY přeje Karin ještě hodně úspěšných plaveb, dobrý vítr do
plachet, vždy aspoň tu stopu vody pod kýlem a šťastný návrat do přístavu.
Petr Kundrata
- 14 -
Zpravodaj 3 / 2007
Plavby roku 2007
V tabulce jsou uvedeny pouze plavby ohlášené do 10.12.2007
Loď
Délka [m]
SHOESTRING
11,9
CHRISTA
9,0
VIKI
6,8
ETERNITY
8,6
GIOVANNA
12,94
ETERNITY
8,6
TOP ONE
12,0
MILNA
6,5
ESA
11,4
IZABELLA
12,0
Kapitán
Posádka
Trasa
Oblast
Bali – Cocos Keeling Is. /Austrálie/
Indický
- Chagos – Madagaskar – Rioceán
chards Bay /JAR/.
Harry Löwit st.
Trzebiež-Kiel-Cuxhaven-HelgoH.Löwit ml.,
land-Ostende-PortsmouthBalt
Plymouth-Oban-Kal.Kanál-Orkney- Sev. moře
O.Löwitová, K.Zítek,
Shetland-Bergen-Skagen-Kodaň- Kal.kanál
A.Dlouhý, A.Chmelová
Trzebiež
Jiří Štýbr (etapově)
Kréta-Santorin-Sifnos-KorintZ..Porkert, Z.SvoboPatrie-Itaka-Lefkada-Korfu-LeucaStředoz.
Siracusy-Malte-Gozo-Limosadová, V.Váchová, O.Zima,
moře
Palermo-Lipary-Cetraro-PonzaP.Andres, L.Fremut,
Roma- Riva di Trajano.
M.Dohnalová, M.Jahoda
Stanislav Bílek
Swinouscie – Stockholm
V.Švec, V.Čihák (I.etapa)
(Ankaruden,Arkösund,Dalarö,
J.Bejšovec, J.Lhota,
Balt
Figeholm,Flatvarp,Kalmar,
A.Lhota (II.etapa)
Kristianopel,Sandhamn,Simrish.)
V.Hobst, M.Šrámek (III.et)
Lubomír Hofmann
Tropea -Stromboli-Lipary-VulkanoT.Hofmann, F.Běhan, J.Trs,
Středoz.
Taormina-Catania-Siracusa-MaltaK.Nedbalová, H.Dvořáková,
moře
Tropea
I.Fridrich, Š.Trnka.
Stockholm – Štětín
Stanislav Bílek
(Västervik-Figeholm-Paskalavik,
M.Pavlíček, M.Štafan,
Balt
Kalmar,Karlskrona,Utklippan,
J.Böhm
Alinghe)
Punta Ala-CapraiaSt.Flerent/Corse/-Acciola-CalviPetr Kundrata
Porto-Ajaccio-Murtoli-Bonifacio- Středoz.
M. Jungmann, T.Stauch,
Lavezzi-Liscia/Sardegna/-Porto
moře
L.Rychnovský, K.Vobořil,
Vecchio-Etang d´Urbino-Marina di
P.Vokatý
Campo/Elba/-Punta Ala.
Zdeněk Malý sen.
Punat-Cres-Dugi Otok-KornatiJadran
Z..Malý jun., J..Malá
Premuda-Lošin-Mali Lošinj
Petr Kundrata
H.Kundratová,
Murter-V.Drvenik- Krknjaš-HvarZ.Kundratová
Ščedro-Sv.Klement-PrimoštenJadran
Kakan-Murter.
M..Navrátilová, J.Fišer,
A.Věrtelářová
Petr Mužik
K. Pavlosková
Petr Kundrata
R.Kuta, J.Klenotová,
M.Vach, J.Vach, D.Vach,
J.Svatošová, R.Svatoš
Athína-Egina-Palea EpidhavrosMethana-Poros-Idra-ErmioniSounion-Athína.
-
15
-
Egejské
Moře
Upluto Denní Ø
Nm Výkon.tř.
5800
141
I.
2945
63
I.
2048
22
1292
46
I.
506
63
III.
504
34
472
39
306
24
191
38
161
32
Jméno
Karin Pavlosková
Harry Löwit sen.
Harry Löwit jun.
Olga Löwitová
Karel Zítek
Antonín Dlouhý
Anna Chmelová
Zdeněk Porkert
Zdena Svobodová
Stanislav Bílek
Lubomír Hofmann
Tomáš Hofmann
Jaroslav Trs
Kateřina Nedbalcová
Zpravodaj 3 / 2007
Registrační
číslo
Upluto
Nm
Získané body
7015 – 915
1103 – 252
1103 – 277
7030 – 030
1103 – 121
1103 – 132
1103 – 271
1101 - 308
1101 – 945
7015 – 774
2001 – 005
2001 – 010
2109 – 139
5800
2535
2129
1534
816
694
795
465
465
1292
506
506
506
48 739
28 167
23 655
17 044
9 067
7 711
8 833
6 838
6 838
15 023
3 910
3 910
3 910
Navržená
výkonnostní
třída
I.
I.
I.
I.
II.
II.
II.
II.
II.
I.
III.
III.
III.
2109 – 133
506
3 910
III.
Josef Rössler
AUDI SANY CUP - Majstrovstvá
Slovenska v námornom jachtingu
Slabý vietor a slnečné počasie privítalo účastníkov jubilejného desiateho
ročníka Majstrovstiev Slovenska v námornom jachtingu, ktorý sa konal
v chorvátskom Biograde na začiatku októbra.
Pretekalo sa v kategórii ORC Open, ktorá sa delila na skupiny R1 ( min.
11.6 m - max. 16.5 m) a R2 (min. 9.5 m – max. 11,59 m) a triede One design na
lodiach Bavaria 42 Match.
V kategórii ORC pretekalo celkom 14 lodí a medzi nimi nechýbala posádka
Bohemia Express na pretekárskom špeciále Grand Soleil 44R „Bohémia Express“.
Vynikajúca, zohratá posádka pod vedením kapitána Richarda Vojta tento rok doslova „valcuje“ domáce a medzinárodné regaty. Bronz na Majstrovstvách Európy
v IMS , zlato vo Valencii. Richardova posádka, ktorá sa skladá zo špičkových českých a brazílskych jachtárov, nenecháva nikoho na pochybách, že vznikol nový
projekt, schopný pomerať si sily s najlepšími jachtárskymi tímami Európy.
-
16
-
Zpravodaj 3 / 2007
Ako druhý špeciál sa prihlásila posádka Petra Mosného - niekoľkonásobní
majstri Slovenska v námornom jachtingu, na lodi Quebramar JV 42R. Unikátna
loď Quebramar z konštruktérskej dielne Judel/Vrolik sa objavila v Chorvátsku na
začiatku sezóny a takmer celú sezónu sa posádka snažila vytrimovat a „rozjazdiť“
loď, ktorá má v pretekárskom svete veľmi silné meno. Podľa slov kapitána Petra
Mosného, je loď konečne vytrimovaná a pripravená pomerať si sily na európskych
regatách. Podľa neoficiálnych informácií sa posádka rozhliada po dobrom taktikovi.
Obsadením špičkových jachtárov do kľúčových funkcií na lodi Bohémia Express, kapitán Richard Vojta dosiahol vynikajúce výsledky, nasadil latku veľmi
vysoko a prinútil konkurenčné tímy zlepšiť posádkové základne.
Ďalším tímom, ktorý si stopercentne zlepšil výkony a ohrozil posádky na vedúcich pozíciách sa stala posádka „Tri sestry“ kapitána Tomáša Doležala na lodi
First 40.7. Nová loď, nové plachty, nová kormidelníčka Eva Skořepová, chorvátsky taktik a zohratá posádka odštartovali víťazné ťaženie tohto extravagantného tímu.
Medzi ďalšími favorizovanými posádkami sa objavili tím „Sedačky“ Fedora
Bohumila, na EL Solete Sinergia štartoval druhý FYC tím pod vedením kapitána
Jozefa Nemca ako aj tím „Alusail“ kapitána Jirky Lišky - jeden s najzohratejších
tímov v štartovnom poli a iné.
Pre kategóriu One design usporiadatelia pripravili rovnaké lode Bavaria 42
Match. Do nej sa prihlásilo 18 tímov. Nechýbala posádka niekoľkonásobných
majstrov Slovenska kapitána Jána Kanuka, posádka Juraja Potuckého, Ondreja Holaka, Ilii Sadilka a iných.
„Predregatová“ akcia
Večer pred regatou, keď sa väčšina pretekárov uvelebila pri pive v marínskej
reštaurácii, sa stala dramatická nehoda. Neznámy Rakúšan na bicykli spadol
z móla do mora, narazil hlavou o motorový čln a upadol do hlbokého bezvedomia.
Vedľa prechádzali chlapci z Quebramaru, začuli divné šplechnutie, posvietili mobilmi do vody a objavili pod motorovým člnom bezvládne telo. Neváhali ani chvíľu, vytiahli človeka na mólo, poskytli mu umele dýchanie a zavolali sanitku. Sama
som bola svedkom tejto akcie a môžem zodpovedne potvrdiť, že Slováci zachránili
neopatrnému jazdcovi život. Počas regaty do maríny prišla manželka postihnutého,
hodila sa okolo krku Petrovi Petrovkovi – hlavnému záchranárovi, plakala
a ďakovala za život svojho muža, ktorý síce prežil ale zatiaľ je ochrnutý. Cena Fair
Play, ktorá sa na konci regaty každoročne udeľuje na Sany Cape, bola jednohlasne
odovzdaná Petrovi Petrovkovi.
-
17
-
Zpravodaj 3 / 2007
Prvý deň regaty
V pondelkové ráno boli v okolí Biogradu odjazdené prvé tri karuselové etapy.
Zo začiatku fúkal slabý premenlivý vietor, ktorý v priebehu dňa zosilnel až na 25
uzlovú severnú Boru.
Druhá a tretia rozjazda sa už jazdila na malých plachtách a nezaobišla sa bez
úrazov – narazená hlava o rahno a rozbité obočie od pňa, drobné škrabance a otlačeniny. Ten regatový večer mal doktor čo robiť, aby ošetril všetkých zranených ☺.
Jedna večerná operácia sa konala rovno na lodi Roko, kde mastmanovi tímu Alusail ošetrovali a zalepovali trhlinu na obočí (chcelo to 2 stehy). Zdalo sa, že operácia
sa podarila, a mastman mohol naďalej pokračovať v regate.
V triede ORC bezkonkurenčne s veľkým časovým náskokom kraľovala Bohémia Express. Ale súboj dvoch veľkých „špeciálových“ rivalov sa nezaobišiel bez
zrážky. Pri otáčaní okolo bóje, Quebramar narazil do provy Bohemie. Našťastie rivalita zostala na vode a hlavným protagonistom, Richardovi Vojtovi a Petrovi
Mosnému, sa podarilo v mieri dohodnúť na opravách. Na tretie miesto sa prebojovala posádka Alusail na malej lodi First 36.7. Energická, homogénne naladená posádka s charizmatickým kapitánom Jirkom Liškom sa už niekoľko rokov drží
v jachtárskej námornej špičke. Ale aj tam sú úvahy o zmene koncepcie na budúcu
sezónu.
V triede One design, ktorá štartovala hneď po ORC, sa aj napriek vyváženosti
lodí a posádok, ihneď ukázalo, kto sa bude uchádzať o titul medzinárodného majstra Slovenska. Posádka Andreja Holaka, ktorá si započítala po troch rozjazdách 4
body, sa hneď dostala na vedúcu pozíciu. Ale bol to len prvý deň regaty.
Navigačná etapa
Ďalší deň štartovala navigačná etapa, dlhá 70 míľ, rozdelená na 8 otočných
bodov, z ktorých každý bol zároveň aj predbežným cieľom. Fúkal veľmi slabý severný vietor a hneď po štarte sa štartovné pole rozdelilo na dve skupiny, ktoré pravidelne striedali strany Pašmanského kanálu. Po dvoch hodinách vietor úplné ľahol, trieda ORC sa posúvala dopredu rýchlosťou 1.5 až 2 uzla, One design s malými kosatkami (veľké genui údajné nedodali) doslova „zakufrovali“ v bezvetrí.
Po dvoch hodinách plavby sa v diaľke sčerila voda a vrelo očakávaný vietor sa
konečne dostavil. Trieda ORC využila každý závan a 3 hodiny po štarte prvá loď
oboplávala prvý otočný bod Mrtovniak. Už tradične sa dopredu dostala Bohémia
Express, za ňou FYC Vrolik 42 Petra Mosného a posádka Tri sestry na First 40.7.
Medzitým poryv došiel až k lodiam One design a celá flotila sa pomaly pohla k prvému otočnému bodu. Vietor sa rozfúkal až na 17 uzlovú rýchlosť a na posádky
ORC opäť čakalo rozhodnutie – vybrať správnu stranu. Do úvahy prichádzala aj
možnosť plavby medzi ostrovmi, síce kratšia ale s väčším rizikom slabého vetra.
Posádka Alusail, ktorá veľmi získala na ľavej strane blízko pri brehu zariskovala a
-
18
-
Zpravodaj 3 / 2007
pustila sa medzi ostrovy, zbytok flotily pokračoval hlavným kanálom. Risk Alusailu sa nevyplatil a na druhom otočnom bode ho predbehol tím na First 36.7 Dee Jay.
K večeru vietor začal líhať a organizátori sa rozhodli skrátiť trať. V krátkej dobe
celá trieda ORC rozprávala zážitky o plavbe v marínskej krčme, zatiaľ čo Bavarii
42 triedy One Design ešte dlho do noci bojovali s bezvetrím na vode.
Posledná rozjazda
V stredu boli odjazdené ďalšie tri karuselové rozjazdy v okolí Biogradu. Fúkal
severný vietor 15 až 22 uzla. A na záver si pretekári užili fantastického jachtingu.
Krátke rozjazdy nenechávali
žiadny priestor na taktické chyby
a na chyby posádky. Jeden
nepodarený manéver, nesprávne
vybraná strana a rozjazda bola
nenávratne prehraná. V triede
ORC bol favorit jasný - Bohémia
Express potvrdila svoje absolútne
víťazstvo všetkými šiestimi
vyhranými rozjazdami.
S veľkým odstupom skončila
na druhom mieste posádka FYC Petra Mosného a bod za nimi „Tri sestry“.
V kategórii R2 (lode do 12 metrov) sa na prvej pozícii suverénne umiestnila posádka Alusail. V triede One design prvé miesto obsadila posádka Jana Kaňuka –
tím, ktorý sa venuje jachtingu od útleho veku, na druhom posádka kapitána Andreja Holaka a na treťom loď pod vedením Iliji Sadilka.
Záver
Tohtoročná regata Sany Cup podtvrdila svoje pevné miesto medzi kvalitnými
československými regatami. Ani slabý vietor nezabránil tomu, aby sa odjazdil perfektný jachting. Organizátori citlivo prispôsobili trate momentálnym poveternostným podmienkam, skombinovali krátke karuselové rozjazdy s rozumne dlhou navigačnou etapou. Dokázali pohotovo reagovať na zmeny na vode a k tomu pripravili dôstojný sprievodný program: úvodný a záverečný ceremoniál a spoločné raňajky pretekárov. Hlavný protagonista Miloš Kotlárik odviedol slušnú prácu
a v tradičnom organizátorskom tíme sa objavili nové tváre rozhodcov. Medzi nimi
aj legendárny Ujo Otto, ktorý odchoval niekoľko generácií slovenských jachtárov.
„Ujo Otto“, volali nadšení 40 a 20 roční pretekári na oslavu staršieho pána
s neuveriteľné dobrou tvárou, v ktorej sa odrážalo dobré srdce.
-
19
-
Zpravodaj 3 / 2007
Výsledky MMSR 2007 v triede ORC-OPEN
Por.
Názov lode
Štart.č.
1.
BOHEMIA
EXPRESS
28
2.
QUEBRAMAR
21
4.
THREE SISTERS
ROKO
27
5.
EL SOLETE
22
6.
Mr.DEEJAU
24
3.
26
7.
LUCE
30
8.
KALISTA
32
9.
FIRST LADY I
29
10.
SIXTYNINE
20
11.
PAULA
31
12.
ZERO
23
13.
DESIRE I
25
14.
STELA
33
Kormidelnik
Typ lode
1.roz
2.roz
3.roz
4.roz
5.roz
6.roz
Celkom
VOJTA RICHARD
GRAND
SOLEI 42
1
1
1
1
1
1
5
JV 42 R
2,5
5
15/DNF
2
2
3
14,5
FIRST 40.7
2,5
4
2
3
4
4
15,5
FIRST 36.7
7
3
7
5
3
5
23
SYNERGIA
6
10
3
7
6
2
24
FIRST 36.7
11
6
4
4
5
6
25
DUFOUR
40
10
2
6
10
8
7
33
FIRST 40.7
4
9
5
6
10
9
33
FIRST 36.7
8
8
9
9
7
8
40
FIRST 40.7
13
7
8
8
13
10
46
SALONA
37
9
11
11
11
9
11
51
FIRST 31.7
5
13
12
13
12
13
55
FIRST 36.7
12
12
10
12
11
12
57
GRAND
SOLEI 42
14
15/DNF
13
14
14
14
69
6.roz
3
6
4
1
2
8
5
9
7
10
12
11
13
14
17
15
16
18
Celkom
11
13
15
16
34
23
33
38
39
41
46
61
62
70
71
76
77
85
MOSNY PETER
DOLEZAL
TOMAS
LISKA JIRKA
NEMEC JOZEF
MAKUCH
ALEXEJ
KREJZA
TOMAS
FEDOR BOHUS
KUCHAR
JAN
SCHUTZ RICHARD
CHASAK
OTAKAR
MIKUNDOVA
JANA
KADE ROMAN
FEDORIK
VLADIMIR
Výsledky MMSR 2007 v triede ONE DESIGN Bavaria 42 Match
Por.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
Názov lode
CAPE TOWN
HOBART
St. MARTIN
COWES
AUCKLAND
LAS PALMAS
St.TROPEZ
CAPE COD
SOLEAT
SIDNEY
SOUTHAMPTON
SAN DIEGO
TRIESTE
LESSABLES
LA ROCHELLE
CAP HORN
NEW YORK
FAST NET
Štart.č.
1
6
2
5
14
17
7
16
8
12
9
15
10
13
11
18
3
4
Kormidelnik
1.roz
2.roz
3.roz
4.roz
KANUK JAN
3
3
5
1
HOLAK ANDREJ
2
1
1
9
SADILEK ILJA
4
2
7
3
FERIANEC JAR.
1
7
6
2
PSALMAN MIR:
6
8
2
11
MEDE ANDREJ
9
4
3
4
KUBOVČIK VIL.
8
6
8
6
KOLAČNY LUBOR
11
10
4
7
SVOBODA ALEŠ
7
9
19/DNF
5
POTUCKY JURAJ
5
11
9
8
HRUBY MICHAL
13
5
10
12
SKATULLA JAN
10
13
19/DNF
13
CSUDAY ZDENEK
14
12
11
17
KAPRAL JOZEF
12
19/DSQ
12
19/DNF
BUČO MIROSLAV
16
16
14
10
BROGANYL GABO
17
17
13
15
ONDRIŠ JURAJ 19/DNF
14
15
14
GELO LUBOMIR
15
19/DNF 19/DNF
16
-
20
-
5.roz
1
3
2
6
5
4
10
8
11
9
7
14
12
13
15
16
18
17
Zpravodaj 3 / 2007
A hoci tento rok bolo rozbitých hláv a kolien neúrekom, celkovo vyznela regata
pozitívne, pretože nevznikli žiadne hádky a odznelo minimum protestov. Regata sa
odohrala v džentlmenskom duchu, presne tak ako sa patrí.
Inna Václavová, členka teamu Alusail
Mistrovství ČR a pohárový závod ČANY v NJ
- 11. Česká námořní rallye - Elan Cup (13. - 20.10.2007)
Pro letošní ročník našeho námořního závodu s nejdelší tradicí připravil jeho pořadatel firma TPS centrum Brno skutečnou lahůdku a to zbrusu novou flotilu monotypů nové řady ELAN 340 se sportovně laděnou výbavou. O možnost závodit na
těchto naprosto identických plachetnicích byl velký zájem, který při své veškeré
snaze pořadatel nebyl schopen plně uspokojit, protože flotila byla letos omezena
pouze na 10 lodí. Chvilku sice žila naděje, že pro tři další zájemce bude možné doobjednat lodě od jiné charterové společnosti, nicméně po prvotních jednáních se
zjistilo, že se jejich výbava od identické desítky značně liší. Jelikož pořadatel chtěl
předejít v této třídě jakýmkoliv nesrovnalostem, dal přednost kvalitě flotily před její kvantitou a takovou možnost zamítl. Myslím, že přihlášená prakticky kompletní
česká špička, mezi níž nechyběla taková jména týmů jako RODOP, CIUR sailing
team, Bohemia express a jména jako Martin Trčka, Karel Mňuk, Jakub Kozelský a
mnozí další, to jistě ocenila.
Takové vysvědčení dal lodím ELAN 340 v současné době nejskloňovanější
český námořní jachtař David Křížek člen týmu ATLANTIK FT – CZE 516:
Loď ELAN 340 je velice dobře ovladatelná a snese i méně zkušenou posádku.
Má duralový stěžeň Selden, který se dá dobře ovládat výborně funkčním a dostupným backstayem. Také vozík hlavní plachty a dvojitý trim otěže jsou velice příjemné pro závodní jízdu. Plachty tvoří symetrický spinakr, velká gena a celospírová
radiální hlavní plachta. Střih je poměrně plochý. Výrobcem jsou opět Slovinci, tentokrát firma Victory. Dobrou ovladatelnost trimovacích prvků a spolehlivost zajišťuje kování Harken. Parádní je také elektronika Raymarine, ale hlavně wi-fi přístroje od Tackticku. Maďaři lodím navíc slibují výborný monitorovací systém a tak
se máte opravdu na co těšit. Loď ELAN 340 má plné vnitřní vybavení se vším komfortem, ale rozložením kování a dalších prvků je uzpůsobena i pro pěkné závodění.
Navíc zde naleznete celou řadu detailů, které vám usnadní přípravu na závod. Myslím, že se všichni máte na co těšit. Je to skutečný one-design s kvalitní výbavou.
Kdo se chce vymlouvat ať raději nestartuje!
Pro zbytek zájemců bylo objednáno 15 lodí ELAN 333, na kterých se dosud
tento závod jezdil. Tím vznikla pro organizátora velmi nepříjemná situace, protože
o tuto třídu ve stínu 340-tek zdaleka nebyl takový zájem a finálně pět přihlášených
-
21
-
Zpravodaj 3 / 2007
lodí znamenalo pro organizátora zaplacení storno poplatků za neodebrání zbytku
lodí! Přesto pro přihlášenou pětici pořadatel připravil poháry, medaile a další ocenění a tato kategorie se odjela v důstojných podmínkách jako součást mezinárodní
pohárové série.
Veřejné slavnostní rozlosování lodí proběhlo tradičně během sobotního poledne 13.10. v maríně Kornati v Biogradu. Převážná většina lodí byla přímo
k vyzvednutí v Biogradu, tak některé posádky využily čas pro první seznámení se
s novými loděmi ještě v doznívající odpolední bóře. Během sobotního večera a následujícího rána probíhala registrace posádek. Druhý den v neděli byl závod v 11
hodin slavnostním ceremoniálem oficiálně zahájen. Ihned po zahájení se sešli kapitáni na poradě před první etapou plánovanou na nedělní odpoledne. Foukala pevninská bóra v ideální síle, a tak lodě mohly odstartovat krátce po 13. hodině
v prostoru severně od Vrgady a vydat se na první stoupačku proti pevnině. Už pořadí na první návětrné bóji dávalo tušit, mezi jakými týmy se rozhoří těsný boj. Jako první obracel RODOP tým, následovaný týmem Bohemia Express, v závěsu za
nimi plul CIUR sailing team spolu se smíšenou česko-chorvatskou posádkou pod
vedením ostříleného veterána českých regat Karla Mňuka. Počátek etapy tvořil
prakticky karusel, takže se lodě vydaly se spinakry k ostrovu Žut a odtud stoupaly
zpět do startovního prostoru. Teprve pak zamířily do Vrgadského kanálu směrem
k cíli této etapy poblíž ostrova Radejl u Murteru. Pořadí na čele se významně nezměnilo pouze v souboji o třetí místo byla nakonec úspěšnější loď Karla Mňuka.
První E333 dojel až s odstupem za poslední E340 a bylo nadmíru jasné, že oba typy dělí nepřekonatelný rychlostní rozdíl. V cíli se radovala jako první posádka Petra Holého, před loděmi kapitána Dana Madera a Daniela Buriana. Večer bylo
v maríně Hramina na Murteru pro všechny připraveno tradiční večerní vyhlašování
výsledků s malým občerstvením, nechyběla ani obvyklá tombola s věcnými cenami, avšak největší pozornost zaslouženě poutalo promítání vybraných fotografií
Pavla Nesvadby pořízených během vydařeného prvního dne závodu.
Druhá rozjížďka byla odstartována nazítří z Vrgadského kanálu za slunečného
počasí proti východnímu větru. Tentokrát pomocnou návětrnou bóji otáčel jako
první tým Bohemia Express, následován týmy RODOP a CIUR. V průběhu dopoledne se však vítr stáčel k jihu a stále slábl. Nervy drásajícím okamžikem pro většinu posádek bylo zejména poledne poblíž ostrova Žut, kde v okolí dalšího naplánovaného otočného bodu panovalo téměř bezvětří. Naštěstí se vítr krátce po poledni opět rozfoukal, tentokrát ze SZ a lodě se opět rozjely k dalšímu pomocnému cíli
u ostrova Žižanj. Protože odstup flotily E340 od E333 byl značný, rozhodla se závodní komise nechat pokračovat v závodě pouze první skupinu a třídě E333 u Žižanje rozjížďku zkrátit. Zde se opět radovala z prvního místa posádka kapitána Petra Holého. Druhý byl Petr Utíkal před Otakarem Chasákem. 340-ky končily až
v dalším pomocném cíli se západem slunce poblíž ostrova Ščitna. První místo nakonec vybojovala posádka Karla Mňuka, druhý skončil CIUR team Luďka Sejko-
-
22
-
Zpravodaj 3 / 2007
ry, který ještě u Žižanje vedl a třetí místo obsadil tým RODOP. Tentokrát se nocovalo a hodovalo na Žutu.
V úterý se krátce po desáté hodině podařilo odstartovat před vjezdem do maríny Žut třetí rozjížďku proti větru vanoucímu z JV. Pomocnou návětrnou značku
poblíž majáku Galijolica však lodě již otáčely ve slábnoucím větru a následující
úsek byl pro celou závodní flotilu doslova utrpením. Lodě se pohybovaly vpřed jen
s největší námahou v pruzích slabých závanů podél břehů ostrovů a byl malý zázrak, že se vůbec lodím podařilo dosáhnout první vypsané značky dráhy poblíž
průjezdu mezi Pašmanem a Ugljanem v zátoce Kablin, kde byla rozjížďka zkrácena. Sice se pozdě odpoledne trochu rozfoukalo, ale i tak sem lodě dojížděly až do
pozdního večera. Nejpevnější nervy prokázala opět posádka Karla Mňuka, druhý
skončil CIUR team Luďka Sejkory, do třetího místa promluvil ANECT tým kapitána Miroslava Nováčka s olympionikem Martinem Trčkou v posádce. Třídu E333
dovedl jako první do cíle kapitán Otakar Chasák, následovaný Petrem Holým a
Danem Maderem. Flotila nocovala na ostrově Iž v maríně Iž Veli.
Předpovědi na středu slibovaly úplné bezvětří ale zároveň naději, že by mělo ve
čtvrtek začít foukat. Závodní komise už neměla chuť pouštět trápící se závodníky
do další plouživé rozjížďky a tak po celém dopoledni čekání pohledem na skelnou
hladinou se rozhodla odložit další rozjížďky až na následující a zároveň poslední
den závodu. Závodní pole se přesunulo na motor do dalšího plánovaného kotviště
Veli Rat při severním cípu Ugljanu. Pozdě odpoledne začalo sice mírně pofukovat
se SZ, ale žádný vichr to rozhodně nebyl.
Obdobná situace se však opakovala i druhý den ráno na Velim Ratu, kde sice
trochu foukal J vítr, nicméně velmi slabě. Co bylo daleko horší, že na tento den slibované zesílení větru aktualizované předpovědi stále posouvaly a začalo vážně
hrozit ukončení závodu. Situace se nezlepšila ani „moto“ přesunem do Zadarského
kanálu, v jehož středu zakotvila loď závodní komise marně vyhlížejíc sebemenší
náznak větru z kteréhokoliv směru. Další hořkou kapkou celému trápení byl pokus
o odjetí čtvrté rozjížďky ve zvolna sílícím pozdně odpoledním větru, který se ustálil během startu těsně nad hranicí 5 uzlů ze SZ. Závodní pole absolvovalo vydařenou stoupačku trati připravené ve tvaru dvoukolového karuselu, ale už na konci
spinakrového kurzu prvního kola začal vítr opět rychle uvadat a při signalizovaném
zkrácení po prvním kole došlo navíc během závěrečné stoupačky do cíle ke stočení
větru, který zvýhodnil posádky volící pravou stranu stoupačky. Tým CIUR a posádka Karla Mňuka tak přišli těsně před cílem o vedoucí pozici a štěstí se otočilo
na týmy RODOP a Bohemia Express, které je tak předjely. Nervozita vrcholila,
zvlášť když se tímto výsledkem dotáhl RODOP tým na dosud vedoucího Karla
Mňuka a hladina v celém Zadarském kanále opět připomínala zrcadlo. Jen děsivá
hradba bílých mraků nad Velebitem slibovala silný vítr, nicméně ten stále nepřicházel. Nezbývalo než vyrazit na motory JV směrem do zcela nové mariny Oliva
Island v zátoce Sutomiščica na ostrově Ugljan naproti Zadaru, kde byl nachystán
-
23
-
Zpravodaj 3 / 2007
závěrečný raut. Některé posádky již rezignovaly a začaly sundávat startovní čísla.
Zdecimovaný Karel Mňuk dokonce zamířil přímo do Zadaru. Jak se flotila přiblížila k Zadaru, začalo se již smrákat, ale na hladině se objevily první pruhy větru na
tuto dobu z netypického JV směru. Vítr stále více sílil a když poprvé těsně před 18
hod překonal hranici 10 uzlů bylo zřejmé, že je to jasná výzva učinit ještě jeden
pokus. Trať byla postavena prostřed kanálu velmi rychle a těsně po 18. hodině byla
úspěšně odstartována poslední rozjížďka tohoto ročníku. Modlil jsem se, aby vítr
neutichl nebo se někam výrazně nestočil. Naštěstí se tak nestalo, vítr naopak ještě
dále zesiloval. Druhé kolo karuselu už se jelo za naprosté tmy a tak všechny bóje
musely být osvětlovány z doprovodných lodí. Opravdu na poslední chvíli se podařilo odjet velmi vydařenou rozjížďku. V cíli se radoval jako první tradičně hlasitou
reprodukcí hudby RODOP tým podtrhující zároveň celkové prvenství, druhý projel
CIUR team, třetí tým Bohemia Express. Posádka Karla Mňuka která se narychlo
vracela ze Zadaru, už nenašla pro poslední rozjížďku koncentraci a dojela až na
čtvrtém místě, čímž skončila celkově druhá bodovou shodou s celkově třetím týmem CIUR Luďka Sejkory. Pro letos jinak velmi úspěšný tým Bohemia Express
pod vedením kapitána Pavla Rozsypala (přihlášený Richard Vojta nakonec nemohl
pro pracovní zaneprázdnění přijet) zbyla s nevelkou bodovou ztrátou tentokrát jen
bramborová medaile. Ve třídě E333 výborně zajela posádka Petra Utíkala a zajistila si tak touto rozjížďkou rovněž bodovou shodou před posádkou Otakara Chasáka
těsně celkové druhé místo. Třetí na cílové čáře se radovala rozjařená posádka Petra
Holého, která už před touto rozjížďkou měla zajištěné celkové prvenství a mohla si
dovolit dojet pro škrtačku.
Během přípravy pozdního slavnostního vyhlášení, kdy už naštěstí všechny lodě
kotvily bezpečně v maríně, se strhla velmi silná bouře provázená vodorovnými
provazy deště, jako by vítr chtěl vynahradit všem dluh ze středu týdne. Vážnější
problém však měla naštěstí jen největší z lodí pořadatelů Elan 434, na jejíž přídi se
iniciativně snažil jeden zaměstnanec maríny sám utáhnout mooringové lano.
K jeho velkému překvapení jej pak nebyl schopen ve vichru udržet a loď tak spustil zádí na betonové molo. I přes všechnu časovou tíseň a nepřízeň počasí se příprava závěrečného slavnostního vyhlášení výsledků zvládla. Na poslední chvíli byla dokonce objevena i dobře schovaná bedna s částí věcných cen na jedené z lodí
pořadatelů. Závěr celého závodu tak proběhl v důstojné atmosféře. Bouřlivou noc
připomínal za ranního rozbřesku jen čerstvě napadaný sníh na vrcholcích Velebitu.
Závěrem patří rozhodné poděkování celému organizačnímu týmu včele
s firmou TPS centrum Brno. Zajištění závodu probíhalo tradičně na velmi vysoké
úrovni. Sehranost týmu se projevila při přípravě trati poslední rozjížďky, kdy se její rychlé stavby v nelehkém prostoru protkaném sítí podmořských kabelů zúčastnily všechny doprovodné lodě. Z průběhu závodu je opět připravován televizní film,
DVD s vynikajícími fotografiemi Pavla Nesvadby a ostatních fotografů závodu a
další materiály. Této významné události českého námořního jachtingu lze snad do
-
24
-
Zpravodaj 3 / 2007
budoucna jen popřát očekávané rozšíření flotily E340, větší přízeň sponzorů, možná taktéž svazových orgánů a v neposlední řadě i počasí.
11. Česká námořní rallye
Celkové pořadí - Overall results
Poř. Číslo
Kat
Stát
Kapitán
Tým
RODOP
Yacht Club
Doksy
CIUR Sailing
Team
Bohemia Express
R1
R2 R3 R4 R5 Celkem Body
1
3
4
1
1
6
6606
3
1
1
4
4
9
4800
4
2
2
3
2
9
3743
1
5
E340
CZE Martin Kulík
2
7
E340
CZE Karel Mňuk
3
9
E340
CZE Luděk Sejkora
4
4
E340
CZE Pavel Rozsypal
2
4
8
2
3
11
2994
5
8
E340
CZE Miroslav Nováček ANECT
5
5
3
5
6
18
2412
6
2
E340
CZE Ladislav Smutný
HYVECO
6
7
6
6
5
23
1937
7
3
E340
CZE Lubomír Brabec
SoS Auto Hase
7
8
5
9
8
28
1535
8
10
E340
CZE Karel Štefan
10
6
9
7
7
29
1187
9
6
E340
TRIMETAL
Yacht Club
Doksy
8
9
7
8
9
32
881
HSC
9
10
10
10
10
39
606
AZ FLEX
1
1
2
1
3
5
4000
10
1
E340
CZE Miloslav Pokorný
Gintaras ChoLTU mentauskas
1
22
E333
CZE Petr Holý
2
21
E333
CZE Petr Utíkal
5
2
4
3
1
10
2495
3
25
E333
CZE Otakar Chasák
ELSO GROUP
4
3
1
4
2
10
1614
4
23
E333
CZE Dan Mader
MADAIR
2
4
3
2
4
11
990
5
24
E333
CZE Daniel Burian
Beach Boys
3
5
5
5
5
18
505
11. ČNR
Celkem lodí
Koeficient
ELAN 340
10
ELAN 333
5
6
5
Petr Sládeček, hlavní rozhodčí a garant ČANY
Pohárové soutěže ČANY 2007
Letošní ročník soutěže proběhl opět ve znamení rozdělení soutěže do nadstavbové části Poháru Mistrů a základního Mezinárodního Poháru. Původně byly do
seriálu Poháru Mistrů zařazeny čtyři závody, jeden z nich, Pohár Niké, se však pro
nezájem posádek nakonec neodjel. Čelo nominované desítky nejlepších posádek
-
25
-
Zpravodaj 3 / 2007
svádělo vyrovnaný boj, který se rozhodoval prakticky až v posledním zařazeném
závodě na 11.České námořní rallye, kde se sešla v boji na zcela nové one designové třídě ELAN 340 celá dosud vedoucí pětice poháru. První místo si vybojoval vyrovnaným celoročním výkonem zcela zaslouženě tým Bohemia Express pod vedením Richarda Vojty, který letos famózně reprezentoval český námořní jachting i
v zahraničí (třetí na ME IMS v Chorvatsku a druhý na MS IMS v Norsku). Nicméně výsledné bodové rozdíly zůstaly na prvních místech jen velmi těsné. Na tomto
místě je třeba ocenit i velmi dobrý výkon týmu Lubomíra Brabce, který se po loňském probojování do nominace z Mezinárodního Poháru dokázal letos
v nominované desítce udržet a to dokonce na výsledném výborném 5. místě!
V rámci Mezinárodního Poháru, který letos byl složen ze seriálu 7 vrcholných
českých a slovenských námořních závodů, bylo výsledně hodnoceno 15 kapitánů,
kteří splnili základní podmínku minimální účasti na dvou zařazených závodech.
Téměř polovinu z nich však tvoří slovenské týmy. Celkovým vítězem Mezinárodního Poháru se stala slovenská posádka Andreje Holáka. Z českých posádek si
účast v nominované desítce pro Pohár Mistrů 2008 vybojoval jen tým Tomáše
Krejzy.
Slavnostní vyhlášení výsledků pohárových soutěží 2007 a předání putovních
pohárů proběhne začátkem února v rámci tradičního setkání námořních jachtařů
v Libštátě, kam ČANY srdečně zve zástupce vítězných posádek.
Pohár Mistrů ČANY 2007 - Konečné výsledky
Pořadí
Kapitán
oddíl
Třída: Lodí
(Koef)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Vojta Richard
Mňuk Karel
Kulík Martin
Mareček Rostislav
Brabec Lubomír
Mosný Peter
Liška Jiří
Michaličin Jiří
Marečková Renata
Spurný Jiří
YC Avia
YC Doksy
YC RODOP
YC Markop
FL
ALTL
SVK
YC CERE
Plzeň
SK Tři sestry
YC Markop
FL
ČYK
IMS ME
Pohár
Niké
MČR
11.Česká
námořní
rallye
MČR
Bav42:
15(6)
ORC: 6(5)
IMS:
15(8) /
39(1)
ORC:
0(6)
ELAN340:
10(6)
4396
7663
4800
6400
Stylová
regatta
MČR
Celkem
2994
4800
6606
13790
12463
11406
3743
1535
5856
2244
1385
1886
9599
3779
3271
2891
2010
187
2891
2197
136
901
136
901
-
26
-
Zpravodaj 3 / 2007
Ze soutěže o Pohár Mistrů ČANY 2008 jsou vyřazeni:
Jiří Michaličin
Renata Marečková
Jiří Spurný
Mezinárodní Pohár ČANY 2007 - Soutěž kapitánů - konečné výsledky
Pořadí
Kapitán
Oddíl
ORCc:
14(5)
ORCr:
15(5)
Třída: Lodí (Koef)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Holák Andrej
Krejza Tomáš
Fedor Bohumil
Sadílek Ilja
Smutný Ladislav
Chlup Jan
Csuday Zdenek
Makuch Alexej
Koláčný Lubor
Pulec Zbyněk
Kapráľ Jozef
Lasztowka
Vlastimil
Kuchař Jan
Chasák Otakar
Mikundová Jana
Slovak
Sailing
Week
SVK
6235
SK Yachting
Styl
4730
SVK
SVK
TJ Jachtklub
Brno
YC Dyje
Břeclav
SVK
2345
SVK
SaS
YC Mimoň
SVK
1870
Stylová Malá Pohár
Audi SANY
Junácká
regatta cena Niké
Cup MSR
Pasovačka
MČR
YFA MČR
ORC:
6(5)
B-42:
15(6)
ORC:
10(5)
B42:
12(5)
ORC:
0(6)
B-42:18(5)
ORCo:14(5)
11.
ČNR
MČR
Celkem
E340:
10(6)
E333:
5(5)
5276
11511
2010
10790
4000
1720
5720
1235
4396
5631
4050
3469
1187
1937
786
2592
990
1130
2495
1663
1180
SVK
655
1212
4547
2345
2266
4215
4182
3582
3546
1051
KJ Těrlicko
YC CERE
YC Říčany
4702
3515
990
5406
3338
1675
1464
1029
840
1614
2644
2643
1495
Do soutěže o Pohár Mistrů ČANY 2008 jsou nominováni: Andrej Holák, Tomáš Krejza a Bohumil Fedor.
Přednostní právo pro zařazení do monotypové flotily mají: Ladislav Smutný a
Jan Chlup.
Petr Sládeček
-
27
-
Zpravodaj 3 / 2007
Novinky na českém knižním trhu
ATLANTICA
Velký atlas světa s družicovými snímky, vydala
Euromedia Group k.s., Universum.
Atlantica je pozoruhodný nový atlas naší Země
pro 21. století. Moderně a originálně pojatý atlas
světa je založen na kombinaci klasických map a
družicových snímků, které zachycují z fascinující
perspektivy jak celé kontinenty, tak v detailu
obzvlášť pozoruhodné lokality. Družicové záběry
zajímavých lokalit doplňují klasické mapy,
informativní texty a podrobný rejstřík. Unikátní
publikace Atlantica je zároveň užitečnou příručkou i
výpravnou publikací.
Váz., 512 stran, 26 x 35,5 cm, barevná publikace, cena 1399,- Kč; cena pro členy Knižního klubu 999,- Kč. Koupíte v knihkupectví, prodejnách Knižního klubu a
na www.knizniweb.cz
OCEÁN
Jacques Cousteau: "Moře - když jednou člověku učaruje, drží jej v síti své krásy
již navždy."
Oceány vládnou planetě Zemi. Jsou kolébkou života,
hlavním činitelem ovlivňujícím podnebí a životně
důležitým, avšak stále křehčím zdrojem pro člověka.
Obrazová encyklopedie Oceán je jedinečnou
výpravou za poznáním fascinujícího prostředí moří a
oceánů. Seznamuje s geologií oceánského dna, s
mechanismem vzniku přílivu, mořských proudů, vln,
hurikánů a tajfunů, s celoplanetární vzdušnou a vodní
cirkulací, s korálovými útesy a zejména s mimořádnou rozmanitostí jeho obyvatel -- hub, rostlin a
živočichů. Hodnotou součástí knihy je atlas moří a
oceánů, založený na nejnovějších údajích získaných z lodí a družic.
Váz., 512 stran, barevná publikace 1399,- Kč; cena pro členy Knižního klubu 999,Kč. Vydala Euromedia Group k.s., Knižní klub. Koupíte v knihkupectví, prodejnách Knižního klubu a na www.knizniweb.cz
-
28
-
Zpravodaj 3 / 2007
JACHTING od A do Z
Podtitul „Průvodce posádky světem plachtění a motorové rekreační plavby“ výstižně naznačuje záměr autorů publikace.
Kniha jedinečným způsobem připravuje
jachtaře pro bezpečnou a zábavnou plavbu.
Odpovídá mezinárodním standardům a může
být použita i jako výukový materiál.
Ve státech, které jsou námořními
velmocemi, bývá zvykem, že ti, co se chystají
plout na nějaké rekreační lodi, nejdříve
absolvují kurz pro kompetentního člena
posádky. Děti v těchto zemích od útlého věku
doprovází rodiče na lodi a postupně se učí
dovednostem, které by měl platný člen
posádky znát. U nás je bohužel častým jevem,
že zmatená a nezkušená posádka se
začínajícím kapitánem zmateně pobíhá po
lodi, na kapitánovi pokyny nereaguje a často
jen se štěstím se jí podaří zakotvit bezpečně
v maríně u mola. Tato kniha by tomu měla aspoň
částečně odpomoci.
Kniha byla v originále vydávána partnerskou
organizací ČANY - britskou Královskou
jachtařskou asociací (The Royal Yachting
Association - RYA) pod názvem „Go cruising!“.
Autorka textu i ilustrací Claudia Myatt se v ní
zaměřila jak na mládež, tak i na začínající
jachtaře a členy posádky. Srozumitelným
jazykem a názornými ilustracemi popisuje vše,
co by měl člen posádky vědět ještě dříve než
se vydá na moře.
Bohatě barevně ilustrovanou knihu o 124
stranách formátu A4 vydala Asociace PCC
(APC), spol. s.r.o. ve spolupráci s ČANY.
Překlad Ing. Petra Sládečka - mezinárodního
rozhodčího jachtingu a člena VV ČANY – je
mimořádně zdařilý a je i zárukou kvality. Na
korekturách publikace se podíleli členové VV
ČANY Dana Hrdinová a Ing. Petr Kundrata.
-
29
-
Zpravodaj 3 / 2007
Kmotrem knihy je další člen ČANY – David Křížek,
český jachtař, který v tomto roce obsadil neuvěřitelné 3.
místo v nejtěžším závodě jednotlivců přes Atlantik –
Transat 6,50. Součástí publikace je i anglicko-český
slovníček jachtařských výrazů. Cena publikace je 350,- Kč
(pro členy ČANY je obvyklá sleva pokud si ji objednají na
dobírku přímo z některé kanceláře APC: Ant. Procházky 8,
623 00 Brno nebo Nad Štolou 4, 170 00 Praha 7, tel. 737
243 002 ; www.gps-navigace-mapy.cz).
Petr Kundrata
Dánských „TOP 25“
Deváté
číslo
německého časopisu
YACHT z 19. dubna
t.r. je na obálce
označeno
jako
„Ostsee-Special“
a
svých celých třicet
stránek
věnuje
švédskému
pobřeží
Velkého
Beltu,
a
obsáhlému
výčtu
dvaceti pěti dánských
přístavů, které byly od
čtenářů
doporučeny
jako nejvýhodnější pro
rekreační jachting. Pět
nejvýše hodnocených
je popsáno podrobně,
ostatní jsou zahrnuty
do
společného
žebříčku.
Přinášíme
tedy „Dänemarks Top
25“:
-
30
-
1
Zpravodaj 3 / 2007
Kerteminde 55° 27,1´ N, 010° 40,1´ E
Na osmi můstcích 754 lodí. Mezi můstky tak široké uličky, že posádky menších
lodí mohou připlout pod plachtami až na své místo. Kamenné molo před vjezdem
do přístavu chrání celý bazén
před vlnami. Díky četným
světelným
majáčkům
je
přiblížení a vjezd v ve dne i v
noci bez problémů. Vedle
kanceláře kapitána přístavu je
několik opravářských dílen a
prodejna jachtařské výstroje,
kteří jsou ochotni pomoci radou a
činem. V místě je nadprůměrné
množství sanitárních domečků a
samoobslužná prádelna. Krátce,
tato marína má vše, co očekáváme od moderního jachtařského přístavu a ještě více.
Takové centrum Velkého Beltu se svým fjordem a padesát metrů dlouhým podmořským tunelem do jeho vjezdu. A jeho skoro 600 let steré město je samo o sobě
hodné pozoru: příjemná atmosféra,
moderní nákupní zóna, všude kultura a
vkus. Čtenáři našeho časopisu se
shodují: Kerteminde je číslo jedna
mezi dánskými přístavy.
Ne, tento přístav není ani malý, a
zasněný už vůbec ne. Také neleží v
nějaké útulné a tiché zátoce. A jeho
nepochybně pěkné místní centrum leží
jen pár minut pěší chůze odtud. Přesto
je tato marína u našich čtenářů
hodnocena tak jednoznačně vysoko.
Tak vysoko, že ji postavili na první
místo v naší dosti rozsáhlé anketě.
Je to rozhodně veskrze pozoruhodný výsledek. Konkurence byla obrovská –
vždyť tu bylo nabídnuto hodnocení skoro dvou set dánských přístavů. Při jejich
posuzování nešlo samozřejmě o jejich velikost, ale výhradně o kvalitu. Každý, kdo
dal hlas pro svůj oblíbený přístav, měl za úkol jej hodnotit známkou jako ve škole
– od „velmi dobré“ až po „nedostatečnou“ pro polohu, služby, ochrannou funkci,
nákupní možnosti, turistické zajímavosti, nabídku pro volný čas a poměr jeho poplatků k celkové užitkové hodnotě. Celkem deset faktorů tvořilo konečné hodnocení. Redakce dostala v uplynulých předchozích měsících přes tisíc písemných
-
31
-
Zpravodaj 3 / 2007
hodnocení. Jednotlivé výsledky prvních dvaceti pěti přístavů jsou na naší konečné
tabulce.
Kerteminde se dostalo konečně na hodnotu 1,81 – podle školního hodnocení tedy 2+. Velká zdejší marína bodovala především svým dobrým přístavním servisem
a místní infrastrukturou a za obě dostala nejvyšší známky. Přes 700 lodí najde za
jejími impozantními moly ve dlouhých řadách svá místa k stání. Vjezd přístavu je
výborně chráněn kamenným vlnolamem. I za tuto bezpečnost obdrželo nejlepší
známku.
To platí také pro jeho polohu. Malé městečko přímo u vjezdu do Odense-Fjordu
stojí v cestě skoro každému plánu plavby, která povede Velkým Beltem. Tvoří tedy
přirozenou etapovou zastávku okolo ostrova Fünen a Seelandu, nebo na cestě na
sever do Kattegstu. Přesto je překvapivým vítězem.
Při pohledu na oněch 25 nejoblíbenějších přístavů v zemi našich sousedů je nápadné, že největší množství se nachází na jihu Dánského moře a v okolí Malého
Beltu. Je to totiž hlavní revír našich baltských jachtařů („Ostseesegtler“). Nemálo z
nich tam má trvalé stanoviště svých lodí. To bývá hlavně ve sportovních přístavech
ve městečkách Austenborg a Sönderborg a též v maríně Minde. Městečka jsou pohodlně dosažitelná autem jak z Hamburku, tak z Kielu, nebo Flensburku. Ideální
začátek pro víkendovou plavbu.
Ta zahrnuje nezřídka plavbu do
Marstalu, který se umístil na druhém
místě naší ankety. Jeho poloha na jižním
konci ostrova Arö má z toho důvodu
nejlepší známku pro polohu, totiž 1,27. Je
ale také ceněn svou nabídkou pro volný
čas.
2
Marstal 54° 51,3´ N, 010° 31,4´ E
Přibližně jeden kilometr dlouhé je
molo, sestávající z pořádných balvanů,
vybudované postupně místními obyvateli
během zhruba posledních dnou set let.
Dnes za ním najde místo kromě asi čtyř
set plachetnic a motorových člunů
dokonce i několik nákladních a
rybářských lodí. Marstal na ostrově Arö
se může ohlížet na dlouhou námořní
tradici. Do dneška je ostrovní město
centrum jak pro živnostenskou pobřežní
dopravu, tak pro jachtaře. U přístavu
najdeme těsně vedle sebe stojící domky
námořnických rodin. Jsou tu loděnice pro stavbu dřevěných i ocelových lodí,
-
32
-
Zpravodaj 3 / 2007
továrna lodních motorů (při poslední návštěvě Štíra II. v roce 2001 se zdála zavřená, že by se výroba obnovila? –
pzn. překl.) a přístav trajektů. Slavné je
městské námořní muzeum, mezi jiným
také pro tamních celkem asi dvě stě
modelů lodí. Marstal se počítá k
jachtaři nejnavštěvovanějšímu přístavu
celého Dánska. Děti běží za krásných
letních dnů na četná místa, vhodná ke
hrám a dospělí se chystají ke grilování.
Jediné další místo – Tunö, je čtenáři
Yachtu hodnoceno stejně vhodným
jako zastávka při rodinných plavbách s dětmi. Je tu také prodejna jachtařského vybavení, půjčovny kol, velká prádelna a sanitární zařízení, což přidává další plusové
body. K tomu přichází dobrá možnost navigace ve dne i v noci (plavební dráha je
dosti komplikovaná a vyžaduje za silnějšího větru pozornost – pozn. překl.) A nakonec: když připlujete po desáté hodině a odplujete před šestnáctou, nemusíte nic
platit. To je další argument pro návštěvu Marstalu.
Naproti tomu Nysted, číslo tři na našem žebříčku, je často nejbližším cílem
těch, kteří připlouvají z Fehmarnu, Heiligenhefenu nebo odněkud z Lübecké zátoky, navštívit dánský ostrovní svět. Tohle místo na jihovýchodním pobřeží ostrova
Lollandu, poblíž Guldborg-Sundu je
zároveň vstupní branou do průlivu Smalandského, který představuje přes svou malou
rozlohu častý cíl mnohých baltských
jachtařů. Hodí se především pro víkendové
plavby. Proto se nedivíme, že mnozí čtenáři
YACHTU označili Nysted pro jeho polohu
výbornými známkami.
3
Nysted 54° 39,2´ N, 011° 43,9´ E
Pro návštěvu Nystedu mluví už jen jeho
počasí. Sotva v některém jiném místě
Dánska napočítáte během roku více hodin
slunečního svitu než zde, na jihovýchodním
konci Lollandu. (Traduje se, že je tomu ještě
lépe na východním pobřeží Bornholmu, což
je ovšem poměrně blízko, pozn. překl.) K
tomu se připojuje nádherné okolí: Na hranicích městěčka písečná pláž, pole a lesy a
mezi nimi najdeme působivé historické památky – například stará pohanská
-
33
-
Zpravodaj 3 / 2007
pohřebiště. Je možno si udělat výlet ke středověkému hradu Aaholmu nebo do automobilového muzea. Nebo vystoupit na starou vodárenskou věž a prohlédnout si
shora město s přístavem, celý ostrov až po mořský obzor. Samotný přístav, který
leží nedaleko městského centra, je poměrně malý, poskytuje pouhých asi 200 míst.
Jachty s větším ponorem musí být uvázány na vnější straně mola. Jestliže fouká vítr ze severu nebo severozápadu, může hladina uvnitř přístavu klesnout až na 1,5
metru. A protože podél příjezdové plavební dráhy se dno zvedá strmě nahoru a
dráha není dostatečně osvětlena, doporučuje se vplouvat do přístavu pouze za denního světla. Kdo se chce dozvědět podrobnosti o větrných elektrárnách v okolí, postavených v moři („Windpark“) má se obrátit na informační centrum Vindens u
přístavu. Jinak Nysted dokazuje, že obliba některé maríny nemusí být ovlivněna
tím, že tam někdy bývá těžké získat místo.
4
Ballen / Samsö 55° 49,0´ N, 010° 38,4´ E
Malý ostrůvek Samsö, dvanáct
mil severně od ostrova Fünen je
obvyklá „mezistanice“ pro mnohé
jachtaře, kteří chtějí dále k severu,
anebo se odtud vrací. Z jeho čtyř
přístavů je Ballen jistě ten
nejidyličtější – a během léta také
nejrychleji úplně plný. Původně tam
v malém bazénu kotvilo jen pár
rybářských kutrů a příležitostně
malý trajekt. Dnešní oficielně udávaná
kapacita je 72 míst pro hostující jachty. Ve
vrcholné sezóně se tam ale natlačí tolik
lodí, že tvoří až pětinásobné skupinky u
všech můstků. Na oblibě Ballenu to nic
neubírá. Místo okouzluje návštěvníky i
přes tyto potíže.
5 Marina Minde 54° 53,9´ N, 009° 37,1´ E
Hned za hranicemi německo-dánskými leží marina Mindde se svými čtyřmi sty
padesáti místy. Odtud je plavba do Dánského moře nejkratší. Přístav je vybaven
-
34
-
Zpravodaj 3 / 2007
veškerým komfortem. Jediné, co chybí, je přímé
spojení do místních městeček; Rendbjerg a
Egernsund jsou poněkud stranou. Restauraci a
prodejny potravin a jachtařské výstroje najdeme
ale přímo v přístavu. Nejvyšší známku také dostal
přístav za dostatečnou nabídku volných míst a
také za sanitární zařízení. Pro hosty není
vyhrazeno žádné zvláštní místo.
Poloha
Ochrana
Nabídka volných míst
Služby
Sanitární zařízení
Zásobování
proviantem
Poměr: cena
ku výkonu
Rodinné
středí
Turistické
jímavosti
Nabídka
volný čas
Konečné hodnocení
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Kerteminde
Marstal
Nysted
Ballen (Samsö)
Marina Minde
Aerösköbing
Augustenborg
Ebeltoft
Klintholm
Lundeborg
Esbjerg
Höruphav Havn
Aalborg Fjordpar.
Langör (Sansö)
Sönderborg
Skagen
Anholt Havn
Faaborg
Christiansö
Tunö Havn
DyvigBro/Badela.
Vejrö Havn
Kodaň
Christianshavn
Bagenkop
Lyö Havn
1,33
1,27
1,30
1,33
1,67
1,44
1,88
1,87
1,56
1,55
2,00
1,38
1,5
1,6
1,43
1,83
1,73
1,56
1,75
1,73
1,56
1,45
2,08
1,31
1,67
2,07
2,52
2,42
1,30
2,29
2,25
2,20
1,96
2,27
2,17
1,86
1,50
2,00
1,96
1,92
1,82
2,24
1,63
1,87
2,08
1,91
1,92
2,24
1,92
1,87
2,00
2,00
1,30
2,60
1,75
1,93
1,56
1,64
2,00
1,90
1,25
2,00
2,00
1,75
2,85
1,84
2,25
2,00
2,28
2,00
1,83
1,97
1,92
2,07
1,78
2,00
1,73
2,21
1,75
2,27
2,24
1,91
2,17
1,69
1,92
1,47
1,70
1,67
1,39
1,82
1,50
1,73
1,68
1,64
1,92
1,90
2,75
2,13
1,70
1,83
2,88
1,68
2,38
1,73
2,48
2,82
1,92
3,34
2,33
1,93
2,22
2,00
2,27
2,28
2,25
2,13
2,20
2,64
2,00
2,93
1,81
1,84
1,86
1,88
1,89
1,94
1,94
1,95
1,96
1,98
2,00
2,05
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
pro
Přístav
za-
Pořadí
pro-
Výsledky hodnocení čtenářů časopisu YACHT:
1,88
1,79
2,21
1,92
2,00
2,04
2,25
2,00
2,38
2,00
2,05
1,06
1,47
1,67
1,30
1,71
1,25
1,00
1,81
2,00
1,92
1,73
1,93
2,13
1,83
2,25
2,17
2,50
2,93
1,93
3,06
3,08
2,50
2,43
2,33
2,13
2,21
2,38
2,67
2,44
2,57
2,68
1,73
2,21
2,25
2,58
2,75
1,83
2,00
2,83
2,14
2,69
2,67
1,81
2,17
2,17
2,47
193
2,06
1,83
1,69
2,10
1,92
1,63
2,57
1,81
1,33
2,13
2,13
2,25
2,37
2,29
1,50
3,08
2,38
2,10
2,17
2,03
2,57
2,50
2,08
2,08
2,10
2,10
2,12
2,15
2,16
2,22
1,08
1,08
2,08
2,50
2,17
3,42
1,96
1,79
3,21
3,04
2,23
1,42
2,00
1,83
2,33
2,42
3,50
1,92
1,42
3,25
2,42
2,25
1,75
1,83
3,58
2,92
2,57
2,00
2,58
2,83
1,58
2,08
2,38
1,91
1,79
2,55
2,42
2,27
3,50
2,09
2,92
2,36
2,67
2,73
3,25
2,00
225
2,18
2,13
3,27
2,13
2,91
2,71
2,43
2,58
-
35
-
Zpravodaj 3 / 2007
Výsledky čtenářského hodnocení ukazují zřetelně daleko více. Dánské přístavy
nejsou oblíbeny jen pro svou výhodnou polohu nebo bezpečná místa k stání. Hned
v druhé řadě se průběžně hodnotí „rodinné prostředí“ (viz tabulka, pozn, překl.),
čímž je míněno uspokojení potřeb jak dětí, tak starších jachtařů ve stejném poměru.
Mnohem diferencovanější je hodnocení přístavního kapitanátu, možnosti servisu, prodeje jachtařských potřeb nebo proviantu. Také stav sanitárního zařízení,
drahé sprchy a omezené možnosti praní prádla, to všechno se podílelo na špatných
známkách. Hodnota známky 2,5 je pak jedna z nejčastějších. Sice odpovídá ještě
zhruba stupni „zcela uspokojující“. Ale protože všichni hodnotili vlastně jen své
nejoblíbenější přístavy, dá se všechno, co nebylo „velmi dobré“, nebo „dobré“, považovat za hodné kritiky.
V protikladu k tomu působí dobré známky například v rubrice nabídky volných
míst, ale také někde v možnostech servisu a kvality sanitárních zařízení u některých marín. Zajímavé je také hodnocení poměru ceny ku výkonu („výkonem“ se
zřejmě myslí celková kvalita služeb – pozn. překl; v originále „Preis-LeistungsVerhältnis“)
Jiná kritéria se ovšem nedají přístavní správou ovlivnit, nebo jen v malé míře.
Například, jaké se v okolí přístavu nabízejí sportovní nebo kulturní události, nebo
turistické zajímavosti, nabídka restaurací v místě a cena potravin a jiných potřeb v
přilehlé obci. Také to jsou důležité faktory, podle kterých se jachtaři rozhodují pro
nebo proti. A to se projeví v konečném hodnocení.
Není divu, že se na špici našeho žebříčku dostaly některé relativně malé přístavy. Ve městech, jako v Kerteminde nebo ve velké maríně v Minde jsou možnosti
zásobování proviantem nebo trávení volného času při nepříznivém počasí nesrovnatelně lepší než v mini-přístavech, jako Dyvig, Lyö nebo Vejrö. Ponejvíce je tu
nesrovnatelně nižší nabídka, i když pomlčíme o nedostatku míst pro hosty nebo
dokonce pro trvalá stání. Také v těchto případech mají velké maríny výhody.
Ale Nysted a Ballen jsou příkladem, že i malé přístavy, na základě své vhodnosti pro využití volného času nebo příznivého poměru „cena ku výkonu“ se mohou stát velmi úspěšnými. To se podaří ale jen tehdy, když ostatní faktory dopadnou alespoň uspokojivě. Anebo jinak řečeno: celý „balíček“ musí nějak souhlasit.
Samotná krása nestačí.
Potud pan Pascal Schürmann v časopise YACHT.
Komentář:
Jedná se skutečně o víkendový revír pro jachtaře z Kielské zátoky, kterých je
pěkná hromada. Západní Balt je ale i pro majitele lodí v Čechách na Labi a Vltavě
rozhodně jedna z nejvděčnějších oblastí i pro delší plavby. První skutečná námořní
plavba pražských jachtařů s jolovým křižníkem SVATÁ MAGDALENA Borise
Dvořáka byla v roce 1966 z Kielu do Kodaně a zpět a vůbec první přístav na této
-
36
-
Zpravodaj 3 / 2007
plavbě byl – Marstal ! A první plavba ŠTÍRA v roce 1972 byla do Kodaně do
Christianshavenu a dále obeplutí ostrova Sjaelandu; druhá plavba 1974 byla na
Skagen!
Z nepochopitelných důvodů ale vypadl ze seznamu minimálně ještě Nyborg
(55°18,3´ N, 10° 47,3´ E), velké město na východním pobřeží ostrova Fyn ve Velkém Beltu se starou pevností a obrovskou marínou, které jsme navštívili několikrát
a stojí za to. Také v Kodani dali špatnou známku Christianshavenu, kde si vždycky
připadáme jako doma, ale s hygienou jsou potíže, to je fakt. Není to ale zdaleka jediné místo v Kodani a například v Hellerupu a vůbec na severu podél pobřeží je
několik stále rozšiřovaných marín s dobrým spojením do města a v novém rybářském přístavu je tady servis s výtahem přes deset tun.
Ještě bych rád upozornil na to, že v důsledku mělčin na celém západním Baltu
je k dosažení mnoha vyjmenovaných přístavů nutná velmi pozorná navigace v úzkých a klikatých plavebních drahách, kdy je hlavní starostí najít její první naváděcí
bóje a nepouštět se dál, dokud si nejste opravdu jisti, že jsou to ty první a správné.
To z uveřejněných plánků není patrné.
Venku na moři řádila šestka severozápad a my byli na plavbě do Skotska. Při
refování hlavní plachty se vytrhlo lanko závěsu vratipně (dirk) ze svého vrátku a
protože se nám nechtělo v těch vlnách lézt na stěžeň, pustili jsme Štíra na západ do
prvního nejbližšího dánského přístavu, což bylo Rönö. Bylo 23:15, tma jako v pytli, když jsme v mělčinových vlnách najížděli na jeho plavební dráhu. Viditelnost
nulová, sedím u navigačního stolu, sleduji stopu Štíra na stínítku počítače a dávám
kormidelníkovi kurzy, na které ukazuje vektor naší dráhy. V 02:15 přistáváme v
obchodním přístavu. Ráno opravíme dirk a vyplouváme. Ježí se nám vlasy, když
vidíme, kudy jsme v noci pluli, za takového počasí bychom se tam nikdy neodvážili, ale když nebylo nic vidět, tak nás tam satelity dovedly. Tak si dávejte pozor, ale
stojí to za to.
Ti, co mají peníze, ať si najímají lodě v Chorvatsku nebo Řecku, ale kdo mají
své lodě – vzhůru na Sever!
Rozára
ROBIN KNOX-JOHNSTON (II.)
Zdá se, že někteří jachtaři jsou v dnešní době neschopni pořádně hodit vrhací
lanko, přestože správný hod může ušetřit ostudu pro kapitána a celou posádku.
(Britský YACHTING WORLD, říjen 2007). Starý mořský vlk píše:
Soudě podle pozorování, která jsem učinil v poslední době, umění pořádně hodit vrhací lanko (nebo jakékoliv jiné) je v nebezpečí, že bude úplně zapomenuto.
Příliš často dnes vidíme, jak lano, vržené z lodi nedospěje k očekávanému příjem-
-
37
-
Zpravodaj 3 / 2007
ci, přestože byla k dispozici dostatečná délka k překlenutí oné vzdálenosti. Když
vidíme, jak se po několika metrech zamotává v ruce „vrhače“ je jasné, že si lano
správně nepřipravil.
Trapný pocit marnosti. Horší ale je, že nedostane-li se lano včas na břeh, může
loď přijít do nesnází, když třeba fouká silnější vítr který stočí její příď nesprávným
směrem. Přestože vrhací lanko je jen prostředkem, jak prodloužit vzdálenost, do
které je možné lano dohodit, může to být rozhodující v mezním případě, kdy je třeba dosáhnout na jinou loď nebo dokonce na záchranný vor.
Tajemstvím, jak dostat vrhací lanko na místo určení je především mít pro začátek to správné lanko a správně jej před hodem připravit. Je možno házet jakékoliv
lanko nebo lano na určitou vzdálenost, když je správně připraveno a správně vrženo, ale dobré vrhací lanko nám umožní získat kontakt na mnohem delší vzdálenost. Hlavní vtip je zaručit, aby se mohlo snadno odvíjet a udělení dostatečného
hybného momentu správným směrem konci, který vrháme.
Správná metoda přípravy lana : začneme od opačného konce, který má zůstat
na palubě. Hned jej připevníme – buď k silnějšímu lanu, které bude později posláno s jeho pomocí, anebo jen třeba ke sloupku zábradlí. Mohli byste ze sebe udělat
pěkné hlupáky, kdybyste vrhací lanko vyhodili a jeho druhý konec šel do vody! (s
kotvou a kotevním lanem je to větší legrace – pozn. překl.). Pak pokládáme lano ve
volných smyčkách na sebe na palubu, až dojdeme ke konci který chceme hodit. Na
něm uděláme malou cívku se čtyřmi závity asi v průměru ne více než půl metru.Pak uděláme druhou, stejnou cívku asi jeden metr od té první. Menší průměr cívek zabrání jejich zamotání a lépe se také hází. Každou cívku držíte v jedné ruce,
přesvědčíme se, že nám volně leží v rukou a nezamotávají se a že máme dost místa
k rozhoupání první. Uděláme první swing, abychom se přesvědčili, že je všechno v
pořádku, pořádně se rozmáchneme a hodíme. Celé lano se musí volně odmotávat,
jestliže jsme jej správně navrstvili na palubu.
Hodit lano skutečně efektivně je věcí přípravy a praxe. Je to jedna ze dvou věcí,
kterou můžeme cvičit, když nás špatné počasí uvězní v přístavu a získat tak užitečnou zručnost, kterou vždy upotřebíme. Je to jako u všech ostatních činností u našeho sportu: šance, že věci půjdou špatně se zvětšuje nepřímo úměrně s časem, který
vynaložíte na přípravu a tak když zjistíte, že budete potřebovat hodit lano – třeba
jen při přistání k molu, připravte všechno v dostatečném předstihu.
Jestliže dosud nemáme vrhací lanko ve své výstroji, je snadné si takové udělat.
Potřebujeme asi 28 metrů lehkého lanka o průměru okolo osmi milimetrů. Nyní
přijde ta veselejší část – udělat na jeho konci „opičí pěstičku“; nebudu ji složitě
popisovat, ale najděte si knihu o uzlování, která vám řekne, jak se to má dělat.
Udělejte ji dobře a hodně utáhněte, až vytvoříte malý a tvrdý míček. Někdy jsme
dávali dovnitř velkou ocelovou matku, ale golfový míček je také dobrý. To pomůže
udělat konec těžší a zvětší podstatně vzdálenost, na kterou jej budeme schopni do-
-
38
-
Zpravodaj 3 / 2007
hodit. (naši šífáci na Vltavě a Labi někdy používají malý plátěný pytlíček s pískem
– pozn. překl.)
Existuje ještě jiná metoda, užívající bolas s těžkým závažím na konci, kterou
používají gaučové v jižní Americe. Závaží roztočíte nad hlavou dokola – lano vypuštěné asi na délku tří metrů – a pak jej vypustíte tak, aby letělo žádaným směrem. K tomu ovšem potřebujete víc prostoru, se kterým bývá na menší jachtě problém. Ještě větší je ovšem v tom, že jsem nikdy neviděl letět to závaží tam, kam
mělo – představovalo hlavně větší nebezpečí pro lidi, kteří se nacházeli v jeho
blízkosti.
Přeji vám šťastné házení.
Rozára
Nejkrásnější období našeho života
Marcel Kiefenheim strávil se svou ženou dva roky plavbou Atlantickým oceánem. Jaká výstroj se osvědčila? Byla jeho loď ta správná? Jak těžký je život na lodi
(„Bordleben“)? A kde jsou nejlepší „revíry“? Bilance jedné dovolené pod plachtami. Titul: Schönste Zeit unseres Leben
V průběhu cesty manželů Kiefenheimových vycházely skoro v každém čísle německého „Yachtu“ krátké reportáže z postupujících etap jejich plavby, ovšem ponejvíce beletristického obsahu, kde bylo nezanedbatelné místo věnováno chování
jejich palubní kočky „Echo“. Po svém návratu poskytli nejmenovanému redaktorovi časopisu obsáhlý rozhovor, který vhodně doplňuje náš překlad článku o atlantických plavbách ve druhém letošním čísle našeho zpravodaje: „Atlantik – sen a skutečnost“ (str. 19. – 27.)
Jak vnímáte svůj návrat po tak dlouhé době?
Měli bychom vyvěsit vlajky navštívených zemí? Tyhle vlajky, celkem v počtu
dvaceti, jsou ještě spolu svázány od jedné velké lidové slavnosti na Azorách, kde
také musely být všechny jachty po námořnicku naleštěny. Nyní se nám už do slavení moc nechce. Náš supějící motor nás protáhl Labem nahoru do Hamburku, odkud jsme před dvěma roky, o jeden měsíc, osm dní, devět hodin a 15620 mil méně
v lodním deníku a s velkými nadějemi v srdci startovali. Našim přátelům jsme posílali maily, že si nepřejeme žádné oslavy našeho příjezdu.
Jsme unaveni a trochu zmateni: Jsme skutečně šťastni, že jsme konečně doma?
Anebo smutni, že je konec našeho volného života na lodi? Jsme pyšni, že jsme naši
cestu v pořádku dokončili? Anebo cítíme ulehčení, že krutosti, které s sebou přináší život na lodi, konečně ustaly? V tento čas zatím neznáme odpověď.
-
39
-
Zpravodaj 3 / 2007
Brzy na to už víme. V přístavu nás na můstku očekává přece jenom asi tucet
přátel. Vybuchují zátky šampaňského, všichni se smějí a jsou šťastni. Tak jaké to
bylo? – chtějí všichni vědět. Teď už to víme – prostě „grossartig“, nádherné.
Proč jste zvolili zrovna tuto trasu?
Dva roky – to zní jako znamenité prázdniny. Jenomže z jachtařského pohledu je
to dosti napjaté. Kdybychom byli měli k dispozici tři nebo čtyři roky, byla by věc
jasná: poplujeme okolo světa klasickou trasou – „Barfussroute“, protože pro extrémní trasy se necítíme stvořeni. Jistěže několik posádek to dokázalo dokola za ty
dva roky. Uplout mnoho mil, ale zažít málo ze všech zemí, to jsme v žádném případě nechtěli.
Odpověď našeho problému jsme spatřovali v „jihoatlantickém okruhu“. Jižní
Atlantik, přisahá jihoafrický autor jedné příručky, poskytuje všechno, co jachtaři
na
dlouhých
plavbách
hledají: Tropickou exotiku,
nádhernou
přírodu
a
přátelské
obyvatele. A
protože tu nejsou žádné
hurikány, má plachtění v
jižním Atlantiku celoroční
sezónu. Také se jeví
sympatickým, že tady má
ten velký rybník menší rozměry. Z jihozápadního bodu
Kapverdských ostrovů je to
jen 1200 mil na Fernando
de
Noronha,
nejbližší
brazilský ostrov – jen skok
oproti 2700 mílím, které
musí překonat jachtaři na
severní polokouli mezi
Kanáry a Karibikem.
Ovšem je to jen tato
oceánská cesta, kterou je
možno si načasovat podle svého gusta. Ostatní vyžaduje časový plán, který je z takovýchto plaveb dobře znám: Start v z Německa časně na jaře, přes Biskajský záliv nejpozději do konce srpna, na Madeiru před koncem září, příjezd na Kanáry
nejpozději v říjnu – tak je možno se vyhnout podzimním bouřím.
My jsme vyplnili mezery mezi těmito daty příjemnými denními plavbami z
Hamburku až do Bretaně a pak, po devadesátihodinovém skoku přes Biskajský záliv na španělsko-portugalské atlantické pobřeží. To bylo dobře míněno, aby nám to
-
40
-
Zpravodaj 3 / 2007
umožnilo hladký start do života na lodi. Ale přes náš dobrý úmysl cítili jsme dodatečně po skončení plavby, že se celý začátek po malých etapách zbytečně nadměrně časově prodlužoval. Na příští plavbě rozhodně budeme začínat hned s delšími
etapami.
Kde to bylo nejkrásnější?
Skutečný začátek naší plavby byl vlastně až na Kapverdských ostrovech. Mnozí
jachtaři se raději ostrovům vyhnou, protože očekávají skrblictví a kriminalitu. Ale
nám se jevily mnohem lepšími než jejich pověst. Jistě se tam krade a žebrá, ale
rozhodně ne více než například v karibské oblasti. Chybí bujná vegetace, ale zase
tam skoro nikdy neprší, což má jistě své výhody, když žijete prakticky jen v kokpitu.
Většina jachtařů to tady zahne doprava přes Atlantik směrem na Karibskou oblast. To je těžká chyba, jak se nám ukázalo. Pouhé tři dni plavby leží západní Afrika a ta je něco skutečně jiného: pestrá, překvapující, vzrušující. Náš kontrastní
program: Dakar, kypící milionové město; následovala řeka Gambie, kterou jsme
projeli několik set mil do vnitrozemí – nedotčená příroda, krokodýli a hroši. Kotvili jsme někdy sami, někdy před malými vesničkami, kde nás domorodci přijali se
zvědavostí a přátelstvím.
Ano, Afrika byla skutečným vrcholem naší plavby – a také Brazílie. Tam se
shoduje všechno: lidé jsou otevření, ale ne dotěrní, přátelští, ale přesto sebevědomí.
Jsou tam moderní nákupní možnosti v krásných obchodech, nesčetné barokní paláce a chrámy, dobré restaurace, dobří doktoři, znamenité maríny. Jediné manko:
málokde si můžete dovolit skočit z lodě do vody. Alespoň ne sever od Ria v oblasti, kde jsme se plavili, musíte kotvit v ústí více či méně kalných řek. A na krásné
pláže se dostanete jen autobusem.
Kromě toho velmi pozitivně vnímáme v minulosti dosti proskribovaný Karibik.
Je to stále ráj pro všechny, kteří milují teplé moře a snadné plachtění. Užívali jsme
si potulky po antillských ostrovech, na které jsme dopluli z Brazílie po zastávkách
ve francouzské Guayaně a Surinamu. Nápadné je tu proti předchozímu obrovské
množství jachet. Jenom třeba v zátoce Pricly Bay na Grenadě jich najdete víc než v
Brazílii a západní Africe dohromady. Přesto byl Karibik krásným závěrem našeho
dvouletého plachtění, než jsme se vydali přes Azory směrem k domovu.
Jak se vyvíjel na tak dlouhé plavbě váš život na palubě?
Psychologické zatížení představuje při takové plavbě největší výzvu. „Nenávidím to, nenávidím to, nenávidím!“, řekla Petra několikrát během plavby. Nazvala
náš BAAL, když byla v takové náladě, „plovoucím vězením“. Únik je na širém
moři nemožný a v blízkosti země také často nepříliš jednoduchý. Jen v některých
marínách můžete snadno odejít z lodi, ale ty stojí peníze, kterých při takové plavbě
nikdy není nazbyt. Zůstává kotvení a doprava člunem na břeh, někdy i v lijáku, sil-
-
41
-
Zpravodaj 3 / 2007
ném větru nebo příboji. K tomu nepříznivé obraty větrů, technické poruchy, nekonečné údržbářské práce, drahé, zdlouhavé – všechno to jde na nervy. Někdy jsme
se s Petrou škorpili a jindy následovalo dlouhé mlčení.
Při „párových“ plavbách záleží nejvíce schopnosti přizpůsobení – na dobrých
mezilidských vztazích. Kdo žije během třínedělní přeplavby v nejtěsnějším kontaktu v omezeném lodním prostoru, střetává se nutně s druhým členem posádky, fyzicky a psychicky. Výsledek takové plavby nezávisí jen na tom, jak dovedou obsluhovat loď, ale také jaká je jejich schopnost pozitivního myšlení.
Setkali jsme se s jachtaři, kteří léta snili o velké plavbě. A potom časem, po několika tisících mílích zjistili, že omezený prostor, zátěž, stres jim berou radost z
plavby a zapomněli, jaký mnohonásobný užitek jim plavba mohla přinést.
Byla vaše loď ta správná?
Hrubé pravidlo: čím delší bude plavba, tím delší musí být kýl. Konstruktéři jachet a závodní jachtaři nad tím mohou ohrnovat nos. Ale typická loď pro „modrou
vodu“ (Blauwasserboot) se zdá být posledními třiceti lety vývoje nedotčena – velký výtlak, dlouhý laterál, oblá žebra zůstávají měřítkem vhodnosti.
Možná je také částečně způsobeno tím, že většina těchto jachtařů má hluboko
do kapsy a prostě si moderní loď nemůže dovolit. Ale i ti, kteří jsou na tom s penězi lépe, volí raději než novou laminátovou loď z velkosériové výroby raději stabilního veterána. To jsme učinili i my: Náš BAAL je dvanáctimetrový, ocelový, 32 let
starý typ Skorpion II. z loděnice Felz – Werft v Hamburku. Je to ideální loď pro
dlouhé přeplavby.
Je jisté, že se můžete plavit přes oceán i s krátkým moderním kýlem a volně
zavěšeným kormidlem, ovšem ale nepříliš pohodlně. „Neplujete v dlouhých vlnách
Atlantiku poněkud neklidně?“, ptali jsme se jednoho majitele typického „Cruiser/Raceru“ z německé sériové výroby po jeho připlutí do Karibiku. „Ani náhodou,
naše loď skoro nikdy nevyjede z kormidla, nanejvýš jednou, dvakrát za den.“
Kromě toho musí taková loď pro dálkové plavby odolávat silám, pro které
nejsou seriové lodě konstruovány. Stalo se v Dakaru, kde byly lodě vytahovány z
vody známým jeřábovým vozem na velkých kolech. Ozvala se rána a jedno kolo
kleklo, pneumatika praskla. Loď prudce narazila kýlem o beton. Žádný problém
pro náš BAAL, ale na lodi s krátkým kýlem došlo k proražení celého dna – totální
škoda a konec životního snu.
Samozřejmě se umíme představit lepší loď než naši jedenáctimetrovou. Ne delší, ale širší. S pohodlnějším kokpitem, (a krytou kormidelnou, dodává zlovolně
překladatel a majitel Škorpiona II.) a větším toaletním prostorem. Snad z hliníku
místo z oceli (ale v některých brazilských přístavech je elektrický rozvod tak nedbale položen, že tam raději hliníkové lodě kvůli nebezpečí elektrolýzy vůbec nevplouvají. Když ale z laminátu, raději některý z katamaránů, konstruovaných pro
-
42
-
Zpravodaj 3 / 2007
dálkové plavby (kde bychom ale po návratu našli dost místa pro stání takové obludy?) To je čistá teorie. Rozhodně nejlepší loď pro dálkovou plavbu není ta nejlepší
loď, kterou nám nabízí trh, nýbrž solidní loď, která stojí jen tolik, kolik si můžeme
dovolit.
Kolik tedy vaše plavba stála?
Za našeho starého Skorpiona II. jsme před dvaceti pěti lety zaplatili 77500 marek, což je asi 40000 €. Asi další polovina této sumy šla na restauraci a novou výstroj. Až do našeho startu nás tedy stál náš „BAAL“ okolo 60000 €. Na našem kontě zůstalo ještě 30000 €, při očekávaných výdajích 1200 € za měsíc to bylo dost na
dvouletou plavbu.
Spotřebovali jsme průměrně asi osm stovek pro posádku, loď a kočku; včetně
přístavních poplatků, údržby lodě, jídla, ošacení, zdravotního a lodního pojištění
(po nejvíce času jen povinné ručení, žádné kasko). Samozřejmě jsme příliš často
nenavštěvovali restaurace, nýbrž si skoro stále vařili jen na lodi. Jen třikrát za celou plavbu jsme si dopřáli vypůjčit auto a zcela jsme vyškrtli občasné lety domů.
Přesto všechno jsme měli pocit, že si žijeme dobře a že se příliš neomezujeme.
Byla by bývala ale chyba, kdybychom počítali jen s oněmi osmi sty na den.
Stačila by porucha motoru, špatně zvládnutý kotevní manévr, potřeba náhlé návštěvy domova a hned by byl celý rozpočet uveden vniveč. Rezerva, v našem případě celých patnáct tisíc, kterou jsme dlouhodobě uložili, zůstala nedotčena.
Samozřejmě je možné, pokusit se cestou nějaké peníze vydělat. Jde to mnohem
snáz, než jsem si před naším odplutím představoval. Potkali jsme některé jachtaře,
kteří se o to pokusili a vždycky něco našli. Nesmí si ale člověk dělat iluze – jakmile je lodní pokladna prázdná, je se svobodou na moři konec. Musí se plout tam, kde
je práce. A kdo není náhodou specialistou na hydrauliku nebo klimatická zařízení,
musí brát, co obyčejně zůstává – nepojištěné pomocné práce za hladovou mzdu.
Kromě toho se na mnoha místech pečlivě na černá zaměstnání („Arbeitsdiebstahl“) dohlíží, když nějakou práci přijmou „mořští tuláci“ místo domorodců.
Jaká je plavba s domácím zvířetem?
Odstavec redakčně zkrátíme, je velmi obsáhlý. Echo se osvědčila, neměla mořskou nemoc chodila způsobně na kočičí záchod. Až na to, že se ráda schovávala ve
spinakrovém pytli – při jeho vytahování jsme si museli počínat opatrně, aby neskončila v moři.
Jaká výstroj je nutná?
Byl to jen předmět z hliníku, dřeva a nerezu, ale stal se naším nejbližším živoucím lodním kamarádem: náš windpilot. Je pro nás nepředstavitelné, vydat se na takovou plavbu bez mechanického kormidelníka. Je při tom stále více jachtařů, kteří
se spoléhají jen na elektrické nebo hydraulické autopiloty. Jsou samozřejmě prak-
-
43
-
Zpravodaj 3 / 2007
tické – pokud fungují. Během přeplavby Atlantiku jsme zachytili signál dvou menších posádek, od kterých jsme se dozvěděli, že se museli vrátit, když jim autopilot
přestal pracovat.
Také bychom se v žádném případě nevzdali našeho krátkovlného rádia. Ani ne
tak kvůli běžným spojením s jinými jachtami („Smalltalk“ – je s podivem, kolik
čistě anglických termínů dnes ti germáni používají – pozn. překl.), jako kvůli možnosti vysílat a přijímat na internetu. Pomocí vhodného modemu se dá zprostředkovat elektronická pošta s rozumnou rychlostí. Dříve bylo na dlouhých plavbách
smutné poznat kolegy jachtaře v přístavu a při odplutí je zase ztratit z očí. Díky internetu na palubě máme teď přátele v Africe, jižní Americe a v Karibiku, se kterými můžeme zůstat ve stálém kontaktu.
Počítače význačně zjednodušily dálkové plavby a učinily je bezpečnějšími.
Dříve to bylo tak, že na širém moři anebo v odlehlých končinách nebylo možno
získat předpovědi počasí. Dneska si můžete doma stáhnout program pro předpovědi na kterýkoliv bod na zeměkouli. Nebo si nechat na moři posílat specielní předpovědi pro svoji plavbu. Cena: málo až vůbec nic.
Jedinou věc z výstroje, kterou jsme silně postrádali, byl druhý přední stěh pro
pasátové oplachtění. Jistý odborník na jachtařskou výstroj nám jej rozmluvil – neměli jsme mu dopřát sluchu.
Na jiném místě bych šetřil: Nepotřebujeme už ani samostatný log, ani měřič větru. Náš GPS ukazuje, jakou rychlostí se blížíme k našemu cíli (rychlost proti dnu
– ta ale neříká nic o našem plachtění a mořském nebo říčním proudu; nevím? –
pozn. překl.). A jak silně vítr fouká, poznáte podle citu. Další lapač prachu je
sextant. Já vím: Satelity může kdosi vypnout, úder blesku může celou elektroniku
zničit. Pro ostatní případy se cítíme s dvěma vestavěnými a dvěma přenosnými,
pečlivě zabalenými GPSkami dobře vyzbrojeni.
Co jsme udělali špatně?
Měřeno tím dlouhým časovým obdobím, nemůžeme předložit mnoho chyb. Jediná skutečná havárie, která stojí za zmínku se udála před koncem plavby a byla
zcela zbytečná. Měl jsem na lodi jednoduchou a špatnou ráhnovou brzdu, abych si
při plavbě po větru mohl ušetřit nepříjemnou manipulaci se stahovacím lanem při
halze. Výsledek – zlomený vratipeň.
Můj nápad s opravou přívěsného motoru, který byl samozřejmě normálně zavěšen na zadním zábradlí se také ukázal nevhodný. Jediný špatný pohyb rukou a
pár důležitých součástek šlo do moře. Další servis jsem raději přeložil do kajuty.
Kromě toho jsme ztratili tři rezervní křídla pro větrné kormidlo než jsem došel k
názoru, že jejich elegantní upevnění na zábradlí má své nevýhody.
Nedal se ani konstatovat nějaký pokrok v našich přístavních manévrech: při našem konečném přistání v Hamburku jsem manévr zprasil (versaute) na celé čáře.
-
44
-
Zpravodaj 3 / 2007
To není žádný div, protože na celé naší dvouleté plavbě jsme nemuseli dělat tolik
manévrů, jakých jsme v minulosti museli absolvovat na Labi a mnohem obtížnějších.
Jak jsou vlastně dlouhé plavby na širém moři obtížné?
Ve stáří osmi let jsem začínal na Optimistu, později jsem se zúčastňoval národních i mezinárodních závodů v různých jolových třídách, pracoval jako učitel
plachtění a kapitán nájemných lodí, vlastnil postupně čtyři joly a tři jachty a uplul
dohromady asi 50000 mil, mezi jinými také čtyřikrát přeplul Atlantik. Náš kanadský přítel Mike naproti tomu neměl ani ponětí o jachtingu, koupil si jednoduše loď
a vyplul. Za dva měsíce jsem nepozoroval , že by mezi námi byl nějaký rozdíl v
ovládání lodi. Širomořská plavba je prostá. Potřebné vědomosti přijdou s uplutými
mílemi samy od sebe.
Pro přeplavbu oceánu v nouzi stačí, jak se odečítá GPSka, obsluhují plachty a v
cíli zakotví. Když plujete na dobré lodi, jste příslušně vybaven (?) , užíváte zdravého selského rozumu a dovedete si přijmout meteorologickou radu, což dnes už
umí skoro každý, nemusí nic stát v cestě šťastnému dosažení cíle.
Naproti tomu psychologické otázky jsou těžké. Statistika ukazuje, že širomořská plavba není nebezpečná, ale skrytý strach doprovází každého. Člověk je přece
jen odkázán sám na sebe a musí se bez cizí pomoci vypořádat s bouří i bezvětřím.
Stálo to za to?
Vklad: dva roky našeho života, několik desítek euro, obě kariéry v zaměstnání,
rozloučení s rodinou a přáteli, podstoupení nepohodlí a rizik. Věděli jsme, k čemu
se rozhodujeme. Konečně jsme měli již v letech 1998/99 za sebou skoro celoroční
plavbu. Naše svatební cesta vedla do Karibiku a zpět. Proto jsme si dali na čas, než
jsme se konečně rozhodli, vydat se na další společný podnik.
Bylo by lží tvrdit, že jsme toho během plavby nikdy nelitovali. Měli jsme rozepře, ale zase jsme se usmířili. A hned nato znovu pohádali. Při všech ostatních
plavbách ve dvojicích to v okruhu našich známých vypadalo stejně. V úzkém prostoru rozhoupané lodi je i duše vystavena mnohem většímu kolísání než na souši,
kde se mnohé přejde a rozdělí.
Přesto všechno jsme o tolik více zažili než kdyby uběhly dva normální roky a
člověk by se chtěl někde za pár tisíc euro vykoupit podle katalogu cestovní kanceláře. Naše vztahy přes všechnu psychickou zátěž během plavby – nebo právě proto
– vyšly posíleny. Mnohé z těch patnácti tisíce šesti set dvaceti mil nebylo lehké
uplout, ale nikdy nás to nepřestalo bavit.
Krátce řečeno: Uplynulé dva roky byly doposud velkolepým a nejkrásnějším
obdobím našeho života.
-
45
-
Zpravodaj 3 / 2007
Shrnuto:
Vklad: Peníze, kariéra, nepohodlí, odloučení od přátel.
Zisk: Zážitky, které se nedají nikde koupit.
Potud rozhovor s kapitánem Kiefenheimem v 21. Čísle německého časopisu
YACHT z 2.10.2007. A překladatel ještě přidá, co mu pořád nedá spát:
Jazykový koutek
Je to s podivem: suchozemští Češi, ale ovšem i Poláci plují po řekách a mořích,
jak na plachetních, tak i motorových lodích a parnících. A dva největší evropské
námořní národy vůbec slovo plout v tomto významu neznají. Němci na všech lodích jenom jezdí a přejí si „šťastnou jízdu“ – „gute Fahrt“, Angličané zase plachtí
(to sail) i na parníku. To jen na úvod.
Jinak je to ovšem s naší češtinou špatné. Oba národy mají krásné tradiční termíny pro různá odvětví jachtingu a naše řeč je jen obtížně opisuje několikaslovnými výrazy:
Langfahrtsegeln..… širo(ko)mořská plavba, širokomořský jachting
Langfahrtyacht…… loď, vhodná pro dálkovou (širomořskou) plavbu
Blauwassersegeln… oceánská plavba
Blauwasserboot..… loď pro oceánskou plavbu
Fahrtensegler…….. jachtař, který se plaví rekreačně a nezávodí
Hohe See………… širé moře, nebo volné moře
Blauwassersegler… jachtař, provozující oceánskou plavbu (ale spíše zase rekreačně)
Kreutzer………… doslova křižník.V němčině má podobný význam, jako náš výraz „kajutová loď“, t.j. jachta tak do 16 m délky, s pevným
kýlem a nějakým druhem balastu, pro mořskou plavbu
Jollenkreutzer…… jolový křižník – dříve i v češtině běžné slovo. Kajutová pla
chetnice s oblými žebry, bez balastu, jen se spouštěcí ploutví,
jako třeba FD. Příklad: Sv. Jiří, Sv. Magdalena. Pro vnitrozemskou plavbu a mělké vody, má pouze tvarovou stabilitu.
„Gúte fárt und fíl špás“
vám přeje
Rozára
GIPSY MOTH IV.
V květnovém čísle německého časopisu YACHT připomíná pan Erdmann
Braschos slavnou loď Sira Francise Chichestera a její současný osud. Čeká něco
podobného i Richardovu NIKÉ II. ? Článek pana B. má překvapivé moto: „Chichester dokázal svoji cestu okolo světa ne díky, ale navzdory své lodi.“
-
46
-
Zpravodaj 3 / 2007
Málokterým jachtám se dostane té cti, že je jim přiděleno místo v museu. A ještě řídčeji se přihodí, že jsou odtud zase vyzvednuty. Gibsy Moth IV., slavný keč, se
kterým Sir Francis Chichester plachtil kdysi na trase slavných kliprů v rekordním
čase okolo světa, celých dlouhých 36 let stála v bezprostřední blízkosti neméně
slavné „Cutty Sark“v londýnské Greenwichi. Milióny návštěvníků ji v této době
shlédli a obdivovali. Její panoramaticky zasklenou palubní nástavbu. Objemné kulaté radiátory jejího topení. Výkyvně zavěšené navigační stanoviště. Obrovskou
rádiovou vysílačku od firmy Kestrel – Marconi. Navigační přístroje od firmy Brookes & Gatehouse – Hecta, Harrier, Hengist and Horsa, s analogovými ukazateli,
uspořádané nad levoboční kójí. Její kuchyňské vybavení. Její výčepní zařízení na
slavné pivo Whitbread.
Bohužel po desetiletích na souši, vystavena „větru a dešti“, byl její trup, lepený
do formy z mahagonových dýh, silně narušen počínající hnilobou. V poslední době
přestávala stará, plísní páchnoucí a ke svému konci směřující slavná Gi“bsy Moth
být muzejním exponátem. Zvrakování nebylo žádným řešením, spíše šlo o její záchranu. Tak změnila v listopadu 2004 za jednu libru a jeden gin-tonic svého majitele. Po sedmi měsících restaurace se dostala v současnosti jako školní loď „United
Kingdom Sailing Academy“ (UKSA) zpátky do svého živlu. Se svým bílým trupem, zvýšenou přídí se širokým lemem, mahagonovými luknami a novými plachtami je snad ještě krásnější, než byla při svém spuštění na vodu před čtyřiceti lety.
Obnovena a připravena pro novou plavbu okolo světa. Tentokrát ale s vícehlavou
posádkou z UKSA, většinou po slunečné trase (asi to nebude Cap Horn, ale Panama – pozn. překl.).
„Comeback“ této lodi představuje ohromující podobnost s kariérou jejího hrdinného kapitána. Také on obdržel druhý život. V roce 1958 diagnostikovali lékaři
tehdejšímu majiteli nakladatelství map Francisu Chichesterovi rakovinu plic. Prorokovali mu pouhých šest měsíců života. Jeho žena Sheila si jej vzala zpět domů a
začala o něj pečovat. Navzdory své nemoci snil Francis a námořních dobrodružstvích, a o plavbách, které dosud nikdo nepodnikl. To pomohlo, držet rakovinu v
šachu. O rok později je Chichester jako navigátor v závodě Fastnet – Race. Pak nasadil zcela novou léčbu: stal se „širokomořským“ jachtařem.
V roce 1960 vyhrál s novou lodí „Gibsy Moth III.“ první „Observer Singlehanded Transatlantik Race“ (OSTAR). 40 dní, 12 hodin a 30 minut byl na plavbě.
Když připlul jako první do New Yorku, prohlásil: „Nyní je mi jasné, proč lidé tenkrát jako dnes hledají na moři útočiště. Když je člověk víc jak měsíc sám se sebou
na moři, cítí se očištěn a začíná chápat skutečnou cenu života“.
Dlouhé závody pro osamělé mořeplavce byly v jeho době novinkou, riskantním
podnikem s neznámým koncem a pro Chichestera také spojené s meditací. O čtyři
roky později dosáhl během druhého OSTAR svého cíle: přeplout Atlantik z východu na západ za méně než 30 dní. Byl ale až druhý, za Ericem Tabarlym. Důstojník
francouzské armády s atletickou postavou měl právě poloviční stáří než Francis. A
-
47
-
Zpravodaj 3 / 2007
„Pen Duick II.“, jeho loď, byl jako peříčko lehký, jen 13,6 m dlouhý překližkový
keč. Oproti Chichesterově klasicky elegantní dvanáctimetrové šalupě něco úplně
nového a moderního. Že dosud neznámý účastník závodu zvítězil (Chichester se
umístil druhý) byl z britského pohledu debakl. Pro Francouze to byla jachtařská
revanš za prohranou bitvu u Trafalgaru v roce 1805.
Po šesti plavbách přes Atlantik hledá Chichester něco nového. Jeho nakladatelství map neprosperuje nejlépe, čerstvý mořský vzduch je pro seniora s nemocnými
plícemi rozhodně zdravější než londýnský smog. Chce konečně splnit svůj velký
sen: obeplout Zemi po moři.
Plavba samozřejmě musí vést okolo Hornova mysu, kde zvolil trasu slavných
kliprů a okolo Nového Zélandu. Protože do té doby se uskutečnilo už několik takových plaveb, plánoval náš dobrodruh co nejrychlejší plavbu jen s jednou zastávkou. Chtěl to stihnout z Plymouthu do Sydney za 100 dní a odtud zase za dalších
100 doplout zpět do Plymouthu. To se starou lodí nešlo. Pro takovou plavbu potřeboval skutečnou závodní loď, jejíž delší vodoryska umožní větší průměrnou rychlost. Bohužel ale velikosti jednotlivých plachet musely být omezeny tak, aby je byl
schopen zvládnout. Tenkrát ještě nebyly vynalezeny moderní navíjecí refy a samonaváděcí vrátky. V šedesátých letech se ještě plachtilo „ručně“ a výměna kosatek
vyžadovala práci s nespočetnými stěhovými jezdci. Nová loď neměla být těžší než
devět tun a osvědčené zařízení mělo být převzato ze staré lodi.
Plány povstaly ze spolupráce Anguse Primrose s anglickou širomořskou jachtařskou kapacitou Johnem Illingworthem, zakladatelem závodu Sydney-Hobart.
Loď stavěla loděnice Camper & Nicholson a trup byl zhotoven tehdy novým způsobem – lepením mnoha vrstev hondurasského mahagonu do formy. To umožnila
nová vodovzdorná lepidla. Velká jachtařská tradice a renomovaná jména stála, jak
vidno, za celým projektem. Výsledkem ale je rozčarování - Gibsy Moth IV. se stala
„nejhorší závodní lodí, která kdy byla postavena“, jak pravil znalec. Je o jeden a
půl tuny těžší, než bylo plánováno a za 35.000 liber o mnoho dražší, než bylo požadováno. Ale Chichesterův sponsor Tony Dulverton měl peníze a rozhodl se přesto dobrodružství financovat.
Přitěžující okolností je, že poměr plochy plachet k jejímu výtlaku nesouhlasí.
Gibsy Moth IV. plula s měrným číslem plochy plachet k výtlaku rovnému necelým
čtyřem – to dnes platí pro běžné turistické lodě. Neplula dobře ve slabším větru a
vyžadovala od osamělého mořeplavce neustálé výměny plachet. Poměr balastu ležel u slabých 33 %. Loď byla příliš štíhlá a kolébala se jako čert. Chichester přesto
plavbu dokončil. Nikoliv v plánovaném čase, ale přibližně stejně rychle jako slavné klippry. Strávil na moři 226 dní sám.
Při zastávce v Sydney šla loď do loděnice, kde pomocí nového modernizovaného kýlu byla napravena její špatná kurzová stabilita a chování na vlnách.
-
48
-
Zpravodaj 3 / 2007
Odborný svět a přátelé dopo-ručovali vyčerpanému Chichesterovi, aby další plavbu
vzdal – Pacifik platil za vodní poušť. Ale Chichester se nedal odradit.
Právě v Tasmanově moři, které kdysi přeletěl na Gibsy Moth, se převrátil. A
před Hornovým mysem povstala fotografie, která ho učinila ikonou jachtařského
sportu. Je na ní vidět keč na těžkém
moři, hnán bouří s holými stěžni a
malým
trojúhelníčkem
bouřkové
kosatky. Chichester se zevnitř hlásil
rádiem: „Tady je Gipsy Moth IV., volá
Londýn…“
Polovina světa sledovala jeho
plavbu na základě jeho rádiových
hlášení. Britské námořnictvo přivítalo
námořního hrdinu u Hornova mysu
svou strážní lodí a reportéři v letadle
kroužili nad osamělým mořeplavcem.
Od tohoto šedého a studeného rána, 20.
března roku 1967 před Hornovým
mysem, stal se Chichester dobrým artiklem pro všechna média. O dva roky
později bude odstartován první závod
osamělých mořeplavců okolo světa.
Chichester
dokončil
plavbu
navzdory své lodi. Když přistál zpátky v Plymouthu, prohlásil: „Plavím se, protože
to můj život prohlubuje („intensiviert“). Pro svoji loď našel po svém triumfálním
přijetí zničující slova: „Nelpím nijak na Gipsy Moth IV. Neměl bych žádný problém jí odříznout celou záď. Je příliš dlouhá.“ Nechal ji dopravit do Londýna a už
na ní nikdy nesedl.
Místo toho drží nyní (prersens historicum – 1986 – pozn. překl.), v sedmdesáti
letech stáří, se svým novým, tentokrát jako škuner oplachtěným pádidlem „Gibsy
Moth V“ další rekordy na Atlantiku. V roce 1972 dostal plicní rakovinu. O čtrnáct
šťastných let, bohatých na události, prodloužil svůj život ve spojení s jachtingem.
Jedny noviny v Sydney napsaly, že jeho dobrodružství ve vzduchu a jeho rekordní
plavby na moři zůstávají „Triumfem nad všeobecným tlakem po přizpůsobivosti a
průměrnosti moderního života“.
Potud pan Erdmann Braschos v časopise YACHT. Článek překladatel zkrátil,
původní obsahuje více dat z Chichesterova životopisu, nám šlo hlavně o historii
lodě.
Přeložil J. Rössler
-
49
-
Zpravodaj 3 / 2007
Scilly Islands - Cornwallský Karibik
Scilly Islands – nejzápadnější výspa Anglie – celkem 56 ostrovů a ostrůvků platí za jachtařské klenoty. V západním Atlantiku nenajdeme nic, co by se vyrovnalo
jejich atmosféře a poutavé historii.
Je to jen slabý šramot, slabé tření. Následně silný skřípot. Ve smolně černé noci
poprvé dřeme naplno o dno. Z toho nic dobrého nekouká! Následuje silný náraz,
který otřese celou takeláží. Vyráží mi studený pot. Ne, ne ne!Následuje silné skřípění kormidla. Kamarád pospíchá s baterkou na záď a svítí si do vody. Je vidět až
na dno s jasně patrnou stopou v písku, nějaká ryba spěchá světelným kuželem. V
tom okamžiku haraší a rachotí už oba trupy našeho katamaránu po dně.
„Touchdown“, poznamená kamarád Matze suše. V nejhlubším významu slova.
Ještě dalších 25 minut se loď otřásá, až se mi zdá, že slyším trhání laminátu. Pak
najednou ticho. Sedíme na posledním a osamělém místě Anglie dvacet mil v Atlantiku – přistáli jsme v souostroví Scilly Islands.
Pro nás je to jeden z našich „magických“ cílů. O těchto místech kolují četné
zkazky. Ke Karibiku je přirovnávají jachtaři, kteří jsou zde domovem. Kvůli nápadně tyrkysové barvě moře a plážím s jemným bílým pískem. Na jaře překryje ostrovy moře květů. To umožňuje Golfský proud. Pět obydlených ostrovů s prastarými vesnicemi, subtropickými zahradami a starými pevnostními stavbami. Vzdá-
lené, osamocené, jedinečné.
A těžko dosažitelné. Už dvakrát jsme se o to pokusili a pokaždé nám znemožnil
silný západní vítr plavbu k předsunuté výspě Anglie. Na jejím jihozápadním konci
leží slavný Ještěrčí mys – Lizard point a odtud je to k ostrovům okolo čtyřiceti pěti
mil. Teprve nyní se nám to konečně podařilo. Několik dní před tím jsme se museli
-
50
-
Zpravodaj 3 / 2007
po vyplutí z Falmouthu probojovávat proti přílivovým proudům a větru okolo nádherného ostrůvku s hradem St.Michaels Mount, odkud jsme se vydali na poslední
úsek.
Tak jsme konečně tady. Zatím co voda, poháněná pětimetrovým rozdílem přílivu a odlivu, běží pod oběma trupy našeho katu, sedíme pevně jak rodinné sídlo v
písku průlivu mezi ostrovy Gugh a St.Agnes. Cítíme vůni chaluh. Oba ostrovy se
dvakrát za 24 hodin při odlivu spojí zářivě bílou písečnou cestou, kterou pak příliv
zaplaví a oddělí je zase od sebe.
Nás láká (osvětlená?) postava Turka před známou kultovní jachtařskou hospodou, několik metrů od pobřeží. Cákáme se bosí s baterkou okolo našeho katu a
když nezjistíme žádné škody, brodíme se na břeh. Hospoda vděčí svému názvu
nejen staré galionové figuře Turka s turbanem na hlavě. Kdysi totiž ztroskotali turečtí námořníci na ostrově St. Agnes, zůstali tu a zanechali po sobě potomky s černými vlasy a vytáhlou postavou, kterým pak místní lidé přezdívali také do Turků.
Dneska ale už tu není míšení ras patrné. Okolo prastarého pultu s baterií pivních kohoutků se tísní u piva skrz naskrz britsky vyhlížející lid. Na stěnách jsou
obrazy nejtěžších bouří a vítězných bitev.
V této době zrovna skončilo na ostrovech národní mistrovství veslových člunů
– gigů. Jejich závody jsou tady velmi ostře diskutovaným tématem, daleko před
fotbalem, což je podle ostatních Angličanů přímo skandální. V závodech mezi reprezentanty jednotlivých ostrovů startuje najednou až 70, šesti muži poháněných,
štíhlých a necelých osm metrů dlouhých veslic. Kdysi patřily takové čluny lodivodům: Jakmile se objevila v dohledu loď, naskákali znalci pobřeží do svých člunů a
opřeli se do vesel v závodním tempu. Ten, kdo první dorazil k připlouvající lodi,
získal místo lodivoda.
To je dávno pryč, ale tradice dosud žije. Některé čluny jsou až 170 let staré.
Historkám ze závodů je možno naslouchat hodiny, ale na ostrovech diktuje čas přílivu a odlivu také chod celé hospody. Musíme zpět, nebo nám náš kat uplave a zůstaneme na souši bez člunu. (To ani po dosednutí na dno nevynesli kotvu? – pozn.
překl.)
Ráno má pro nás další překvapení. Zatímco kamarád Matze podle místních tradic opéká na pánvi k snídani slaninu s vejci, přichází k nám od zelených pahorků
na konci zátoky mlžné cáry a během necelých deseti minut mizí okolní svět v husté
šedé polévce.
V předpovědi počasí tomu říkají „some fogpatches“. Je to typicky britské podcenění a vypadá to přímo surrealistiky. Připadáme si jako v hororovém filmu „The
Fog“, ve kterém se v mlze vracejí mrtví námořníci v Karibiku na břeh a páchají
tam neplechy. My ale máme štěstí – žádní zombies – místo toho se spustí vydatný
liják, který rychle mlhu spláchne.
-
51
-
Zpravodaj 3 / 2007
„Losujme sirkami, kdo půjde ven ke kormidlu“, navrhuje Matze při pohledu
panoramatickým oknem přívětivého palubního salónu našeho katu. Má smůlu –
tím pro něho začíná mokrý přejezd k hlavnímu městu ostrovů: do přístavu na ostrově St. Mary´s. Ten je jako většina tras mezi ostrovy velmi krátký. Když se už
jednou na ostrovy dostanete, jsou vaše přesuny od ostrova k ostrovu a od zálivu k
zálivu snadné. Dlouhá je jen plavba na ostrovy a návrat k pevnině.
Jako všude, najdeme na St Mry´s stabilní úvazné bóje, na kterých leží loď pohodlně. Nebo se můžete zakotvit na vlastní kotvě – nábřeží patří jen kapitánům trajektů.
Ještě než jdeme na břeh, mraky zmizí. Později se procházíme místem v jasném
slunci. Nacházíme pravou anglickou maloměstskou idylu: Hospody se starou fasádou a květinovými truhlíky před dveřmi. Nad zátokou trůní stará pevnost. K tomu pošta, supermarket a pár obchodů se suvenýry pro turisty, ze kterých dnešních
zhruba 2000 obyvatel ostrovů žije. Kdo si sedne do „pubu“ na pivo Guiness, může
pozorovat, jak voda v zátoce přibývá.
Návštěvník St. Mary´ nesmí vynechat maličké ostrovní muzeum, které vypráví
o proměnlivé historii často větrem bičovaných ostrovů. Když ukáže Atlantik zuby,
valí se sem pravé vlny jako hory. Pak se stane celá oblast plochých, špatně viditelných ostrůvků pekelnou mořskou oblastí. Je zaznamenáno celkem asi 340 vraků,
které leží rozsety kolem dokola ostrovů. Stovky zčásti prastarých fotografií lodí najetých na mělčiny jsou v muzeu k vidění.
Seznam těch dramat je dlouhý. Největší plachetník, který byl kdy postaven, 395
stop dlouhý, sedmistěžňový škuner „Thomas W. Lawson“ našel svůj hrob na jednom z útesů a před jinými u ostrova Samson se odehrála jedna z tragédií Royal
Navy: v roce 1707 šlo ke dnu pět lodí kontraadmirála Cloudeslyho během jedné
noci vinou navigační chyby. Utonulo tehdy asi 1600 mužů.
Život obyvatel ostrovů byl ve starých časech tvrdý. Často byli také přepadeni
piráty. Rybolov a zemědělství přinášelo sotva dostatek pro všechny. Kdysi tu také
byly stavěny lodě, pak se ostrovy staly vojenskými pevnostmi proti hrozbě Španělů
nebo Francouzů. Sklízely se mořské řasy a lidé trpěli bídou. A také tu kvetlo podloudnictví. Z lodí celého světa bylo přijímáno zboží jako platba za opravy, zásoby
a ostatní služby. Ilegálně, ale výnosně. Než přišlo clo.
A dnes? Musí se dosud bát jachtaři bouří v této oblasti? Správce přístavu nás
varuje: „Tak proměnlivé počasí jako letos jsme tu už dlouho neměli!“. Naučili
jsme se ještě dvěma lekcím od tohoto vždy dobře naladěného muže: “You have to
bang on the bearings“ – myslel tím, abychom pečlivě zaměřovali a vyhnuli se mělčinám. A také že když se řekne „Scilly Islands“, reagují na to místní obyvatelé, jako když chce fotbalová hvězda Wayne Rooney někoho označit za chromajzla. Pro
ně to znamená „hloupé ostrovy“. Proto je prý lepší říkat „Isles of Scilly“ nebo
prostě „Scillys“.
-
52
-
Zpravodaj 3 / 2007
Jednoho dne jsme konečně zažili ostrovy tak, jak jsme doufali: Pod modrým
nebem a za slunečního svitu obeplouváme na plné plachty ostrov Tresco. Dlouhé
sněhobílé pláže na jeho východní straně svítí jako o závod s tyrkysově modrou
barvou moře. Tadu je, ten Cornwalský Karibik. I když místo palem na jeho zvlněných pahorcích kvetou rododendrony a celé louky.
A plachtění je opravdu podobné, jako v Karibiku: Je nutná pečlivá navigace „na
dohled“, podle zbarvení vody musí být jednotlivé mělčiny a skalky na mapě odškrtnuty. „Není to těžší než ve švédských skérách“, míní Matze lapidárně, „zvláště
když ovládáš pravidlo dvanácti“. Díky tomu škrtání na mapě jsme bezproblémově
zdolali mělčiny mezi ostrovy Tresco a St. Martinem a propluli okolo staré, kanóny
obložené strážní věže Cromwel´s Castle do úzkého průlivu New Grimsby. Tam
jsme si lodním hákem přitáhli jednu z kotevních bójí, přivázali se a bylo hotovo.
Tresco je středem celé oblasti. Při to tam nenajdete nic víc než jeden supermarket, jednu hospodu a jednu půjčovnu bicyklů. Přesto má ostrov svoji přívětivou
atmosféru. Přistaneme s naším člunem u přístavního mola, které je při odlivu, jako
celý přístav, na suchu a setkáváme se s ostatními kolegy jachtaři v „Driftwood –
Baru“ pubu „New Inn“. Podobně jako „Turk´s Head“ je hospoda sociálním centrem ostrova. Dva počítače, napojené na Internet představují spojení s ostatním
světem.
Tady najdeme rustikální bretoňskou posádku u kulečníku, nebo posádku holandské výzkumné lodi. Venku v zahrádce se díváme mezi palmami do celé zátoky, jejíž vzhled se každých dvanáct hodin radikálně promění: Z vodní hladiny s
rušným provozem člunů se stane písčitá, světle žlutá pevnina s tenkým potůčkem
ve svém středu. Klidné a vlídné místo. Tady si zatím neděláme starosti z toho, že
Internet předpovídá špatné počasí: Blíží se tlaková níže od západu s větrem síly 8
až 10. „Je lépe před tím opustit ostrovy“, radí přátelský správce přístavu, kterého
jsme zastihli u nálevního pultu. Před odplutím nám zbývá čas na kláštěrní zahradu.
Je založena na zříceninách bývalého kláštera knížetem Augustem Smithem jako
„Idyla přírody“. Rozkládá se na terasách, oddělených nízkými zídkami jako ochranou před žíravou slanou tříští, která zahaluje ostrovy při bouřích. Dal si od kapitánů a posádek lodí dovážet rostliny a semena z celého světa, takže vznikl park, kde
roste 20.000 druhů z osmdesáti koutů Země. Vyvinulo se tam vlastní mikroklima,
takže i v zimě jich stále kvete ještě na 300. Do celého objektu jsou začleněny
zbytky klášterních zdí, umělecká díla, sochy a studně, obrovské palmy – nádherné!
Chtěli bychom tam zůstat déle, ale změna počasí se už v noci hlásila hlasitými
vibracemi takeláže. Náš kat trhá úvazem na bóji a její řetěz sténá pod tahem. Celé
tři hodiny vane už osmička a prší vodorovně přes zátoku. Pomůže jen čekat a pít
čaj. A najednou je fronta pryč: Modré nebe a slabý vítr. Ale meteorologové varují
– přijde více. „Povětrnostní okno“, na únik k pevnině, bude otevřeno jen několik
hodin. Jako kdyby nám ostrovy vyměřily jen ty tři dny. Ještě jednou už jen krátce
-
53
-
Zpravodaj 3 / 2007
proslídit, kdyby to náhodou přišlo znovu, když to tak prorokují. Ostrovy jsou místem, které si musí člověk vypracovat.
Startujeme se smíšenými pocity na přeplavbu směrem k mysu Lizard. Tam, už
pod ochranou pevniny, to přijde znovu a v celém Falmouthském přístavu hraje vítr
divoké melodie na stěžně tamních jachet. Majitel půjčovny lodí si zřejmě oddychl,
když jsme náš kat uvázali u můstku. Na otázku, zda bylo vše v pořádku, uvedl jsem
nesměle ten hrozný rámus při nasednutí na dno. „To nic nebude, loď přece leží na
řece, tam dvakrát denně dosedá na dno – žádný problém“.
Tolik pan Andreas Fritsch v čísle15/2006 německého časopisu YACHT. Následuje technická část:
OSTROVY PRO DOBRODRUHY
Správný začátek
O vhodném kotvišti rozhoduje
na všech ostrovech směr větru.
Žádné kotviště není chráněno ze
všech směrů. Změna místa je při
změně počasí záležitostí jedné
hodiny. Pozor, průliv mezi ostrovy
Tresco a Bryher je při odlivu
neprůjezdný. Doporučení ještě pro
pevninu (míněna zátoka Mount´s
Bay v britské Penzanci – pozn.
překl.): Kotviště u přímo pohádkového hradu St.Michael´s Mount
(hrad otevřen od 10.30 h). Jde to
ale jen při slabším větru, s
výjimkou jižního (To ovšem platí
jen v tom případě, chceme-li kotvit třeba přes noc na hluboké vodě. Za hradem je
totiž v zátoce dokonale chráněný přístav, kde je při přílivu dostatek vody nejméně
po čtyři až šest hodin. Výška přílivu je na ostrovech kolem pěti metrů – pozn. překl.) . Zajímavé je také okolí
kotviště v řece Helford na jih od
Falmouthu.
V srdci ostrovů
Nejvíce času stráví odvykla
návštěvníci ostrovů zpravidla
buď v průlivu New- nebo Old
Grimsby. Ve „starém“ najdeme 5,
v „novém“ 22 kotevních bójí pro
-
54
-
Zpravodaj 3 / 2007
hosty. Kotvení na vlastní kotvě je ovšem v každém případě také možné. V tom
případě je nutné kotvu důkladně zaseknout motorem, oběma průlivy proudí totiž
dvakrát denně dvouuzlový přílivový a odlivový proud. V přístavu (člun pokud
možno nepřivazujte pevně k nábřeží) je dobrá půjčovna jízdních kol, okruh okolo
ostrova trvá jednu až dvě hodiny a lze jej důrazně doporučit. Zahradu „Abey garden“ je také nutné navštívit a v jejím sousedství je „Valhalla“, což je muzeum vraků s galionovými figurami s početných lodí, které na ostrovech ztroskotaly.
Metropole
Centrem celého souostroví je Hugh
Town na ostrově St. Mary´s a
představuje jedinou možnost doplnit
palivo a vodu. S jedinou výjimkou – v
průlivu New Grimsby je možné si
nanosit vody v kanistrech, musíte se ale
domluvit s přístavním správcem. Celý
přístav je za odlivu bez vody, proto 30
kotevních bójí pro hosty leží trochu blíže
vjezdu. V létě jsou rychle obsazeny a
nakonec tu kotví až 300 jachet. Za místa
na bójích se platí 10 liber za noc, stejná
částka se vybírá I na ostrově Tresco.
Ostatní místa jsou zadarmo. Na jedné bóji je vyvázán záchranný kutr a je nutné mu
nechat volné místo k vyplutí. Když je přístav přeplněn je v jižní zátoka Porth
Cressa dobrou alternativou. Je to odtamtud do
města stejně daleko.
Na písčině
Místo mezi ostrovy St. Agne´s a Gugh je
jedno z nejhezčích v celém souostroví. Vaše
loď leží uprostřed nádherné přírody, kde jem
když svítí slunce, krásně tyrkysová voda. Je to
místo velmi poklidné a blízký pub se postará o
jídlo. V severní prúlivu pozor na silový kabel
(je značen na mapě – pozn. překl.), v jeho blízkosti nekotvěte. Vyplatí se vycházka k majáku.
Bóje v severní části jsou pouze pro místní lodě,
pro hosty jsou tabu. Na písčině, která přetíná
průliv, musíme dát pozor i za přílivu. Ve zůženém místě vznikají proudy, které mohou být při
koupání nebezpečné. Ten, kdo chce vidět posádky gigů: ve středu a v pátek mají trénink
-
55
-
Zpravodaj 3 / 2007
anebo malé závody (také před New Griomsby a St. Mry´s). Jejich loděnice je hned
vedle „Turk´s Head“ – hospodě, kterou jsme představili na začátku.
Základní informace o oblasti:
Celkově Souostroví sestává čítá 56 ostrovů a ostrúvků, ze kterých je celkem
pět obydleno a dvanáct stojí za přistání. Je tam na dně řada hlubokých prohlubní,
které umožňují plavbu za všech vodních stavů. Za určitých směrů větru a proudů
nelze plavbu některými místy doporučit. Při plavbě na ostrovy z Falmouthu doporučujeme také plánovat návštěvu některých míst podél pobřeží. Zastávka v Helfordu, St.Michaelu nebo Penzanci – to jsou všechno cíle, které se vyplatí – plavbu
zpestří. Jestliže není možné dosáhnout ostrovů kvůli silnému větru, je plavba podél
pobřeží více než uspokojivou alternativou (viz YACHT 1/ 02 ).
Půjčovna lodí
Z Falmouthu nabízí rodinný podnik „Golden Black Sailing“ lodě firmy Bavaria
a Beneteau v délkách 30 až 40 stop a také jeden katamarán (Lavezzi 40). Beneteau
331 stojí 1222 až 1530 euro na týden, katamarán 2921 až 3653. Lodě jsou velmi
dobře udržované a mají také topení. Je možné také na dotaz pronajmout jedno lůžko na společné plavbě (200 euro na den). Objednávky: Golden Black Sailing, Port
Pendennis, Falmouth, Cornwall TR11 3XZ, tel. 0044/1326/31 93 19,
www.goldenblack.co.uk.
Doprava
Z londýnského letiště Standsted odlétají letadla společnosti Ryanair do
Newquay. Lety jsou ale obvykle v nevhodnou denní dobu. Alternativně je možné
jet vlakem z londýského nádraží Paddington přímo do Truro asi za čtyři hodiny (za
100 až 150 euro). Trať vede velkou část podél pobřeží.
Jízdenky: www.virginiatrains.co.uk. Půjčovna pro vás pošle na nádraží vůz.
Přístavy a kotviště
Na ostrovech nejsou maríny, jen místa u nábřeží, která jsou ovšem za odlivu na
suchu. Přistává se proto ke kotevním bójím ( asi 10 liber za loď a noc) nebo na
vlastní kotvě a musí se na břeh v člunu. Ten, kdo si najme katamarán, najde velmi
dobrá, krásně položená místa, kde za odlivu leží na suchu, mezi ostrovy Gugh a St.
Agnes, jižně od Old Grimsby, nebo v Green Bay mezi ostrovy Bryher a Tresco.
Cenová hladina je na ostrovech trochu vyšší než na pevnině. Dobře zásobené supermarkety jsou na ostrovech Tresco a St. Mry´s.
Navigace a plavba
Při přeplavbě na ostrovy je nejlépe vyplout v době, když odlivový proud jde
ven ze zátoky Mounts Bay okolo Lizard Point. To urychlí plavbu o 1,5 uzlů. Mezi
ostrovy je množství útesů, skalek a písčin. Musí se navigovat vždy velmi pečlivě.
-
56
-
Zpravodaj 3 / 2007
Je nutné znát současný vodní stav, jehož změny jsou pětimetrové (v nipu bývá vodní stav okolo 1,5 metrů, ale ve springu na mnohých místech jde až k mapové nule –
pozn. překl.). Jestliže přepověď počasí varuje před vysokými vlnami, je lépe ostrovy opustit, protože pak se stání na kotvě stává velmi nepříjemným.
Dvanáctinové pravidlo
Podle něj rozdělíme výšku přílivu, uvedenou v plavební příručce, na dvanáct
dílů (příklad: 5 : 12 = 0,42 m). Z mapy odečteme udanou hloubku pro žádané místo. Přichází-li příliv, bude voda stoupat přibližně podle klíče 1-2-3-3-2-1. To znamená, že v první hodině stoupne o dvanáctinu (0,42 m), ve druhé dvě dvanáctiny
(0,84 m) atd. až k vrcholu přílivu (kdybychom si vynesli jednotlivé výšky podle osy
času, dostaneme přibližnou polovinu sinusoidy, jak bývá v plavebních příručkách
pro určité přístavy publikována – pozn. překl.). Tento výpočet je nutný, protože
přílivové a odlivové proudy netekou rovnoměrně, ale dosahují největší síly ve třetí
a čtvrté hodině. Pozor: toto pravidlo platí jen pro místa se sinusovým průběhem,
jaký je v okolí souostroví.
Literatura
Doporučujeme tři nepostradatelné knihy: „West Coutry Cruising“ od Marka
Fischwicka, Nautical Data Ltd., 32,90 euro, „Reeds nautical Almanach“, 49,90 euro. K historii ostrovů „The Fortunate Islands“ od R.L. Bowleye, 12,50 euro. Dobré
turistické informace jsou na internetu pod www.simplyscilly.co.uk.
Přeložil J.R.
Knihovna a služby ČANY
ČANY oznamuje, že jsou k dispozici starší čísla Zpravodaje ročníku 2006
(cena 40 Kč/ks) a sešity ediční řady Rukověť námořního jachtaře:
•
Jachtařská knížka (cena 100,- Kč)
•
Soubor testů pro teoretickou zkoušku na stupen A-jachetní kapitán pobřežní plavby s barevnými přílohami (cena 70,-Kč)
•
Lodní deník – na 17 dnů záznamů plavby (cena 85,- Kč)
- na 23 dnů záznamů plavby (cena pro členy ČANY 100,- Kč,
pro ostatní 130,- Kč)
- na 7 dnů záznamů plavby (cena 35,- Kč)
•
J. Čech: Malér lodi Markéta (240,- Kč)
•
I. Vorel: Idioti na cestě kolem světa (300,- Kč)
-
57
-
Zpravodaj 3 / 2007
•
J. Albrecht: Sedm let cesty k lidem I. (189,- Kč)
Sedm let cesty k lidem - DVD (239,- Kč)
Uvedené publikace je možno zakoupit v sekretariátu nebo objednat na dobírku.
Zájemci o námořní mapy, plavební publikace a knihy s tematikou námořní
plavby od zahraničních vydavatelství se mohou obrátit se svými požadavky na naši
partnerskou agenturu APC, Nad Štolou 4, 170 00 Praha 7, tel.: 224 239 365, mobil: 737 243 002 , [email protected], www.altumare.cz.
Půjčování literatury, videokazet, CD, DVD a časopisů
Publikace z knihovny ČANY uvedené ve Zpravodaji č. 1/2007 je možno si
vypůjčit v sídle ČANY – v budově jachetního klubu ČYK, Přístav 5, 140 00
Praha 4 - Podolí (zastávka tramvaje Podolská vodárna) v úředních hodinách
každou středu od 17.00 h do 20.00 h, tel. 241 433 212. Výpůjční doba je 14 dnů.
Pro mimopražské vypůjčovatele je možno zaslat publikace na dobírku (poštovné
bude odečteno ze zálohy), při čemž se prodlužuje výpůjční doba na 20 dní. Rozhodujícím datem pro posuzování této výpůjční doby je datum na poštovním razítku. Znamená to, že výpůjční doba začíná datem na pražské podací poště a
končí datem na podací poště vypůjčovatele.
Půjčovné je bezplatné pro členy ČANY a ČYK po předložení platného členského průkazu (při objednávce půjčky na dobírku uveďte prosím vaše členské
číslo v objednávce), pro ostatní zájemce 100,- Kč za jakýkoliv kus. Za každý kus
jsou účtovány vratné zálohy:
Velká kniha
Malá kniha
Videokazeta
Časopis – 1 číslo
1000 Kč
500 Kč
200 Kč
200 Kč
500 Kč
Uvedené zálohy je nutné vždy předem zaplatit, po vrácení zápůjčky budou po
odečtení poštovních poplatků peníze vráceny. Při poškození zápůjčky se záloha
přiměřeně krátí, při znehodnocení se záloha nevrací. Za každých 7 dní z prodlení
se účtuje 20% ze zálohované částky.
-
58
-
Zpravodaj 3 / 2007
Adresář členů výkonného výboru ČANY
Jméno a příjmení
Ing. Petr Kundrata
prezident
(šéfredaktor Zpravodaje,
agenda členů, CZE a průkazů)
Ing. Václav Švec, CSc.
viceprezident
(legislativa, knihovna,)
Stanislav Bílek
(vzdělávání,zkoušky,rekreační
jachting, web )
PhDr. Juraj Groch
(mezinárodní vztahy)
Dana Hrdinová
Ing. Petr Sládeček
(soutěže, technika lodí)
Adresa
Michnova 1623
149 00 Praha 4
Kontakt
Tel.:
272 911 860
Mobil: 721 232 231
E-mail: [email protected]
Opočenská 536
199 00 Praha 18 –
Letňany
Pod lázní 12
140 00 Praha 4
Tel.:
Mobil:
E-mail:
Mobil:
E-mail:
Ant. Procházky 8
623 00 Brno
Nad Štolou 4
Praha 7
Na mateřské
dovolené
V chaloupkách 14
194 00 Praha 9
Tel.:
286 889 112
605 371 416
[email protected]
602 311 153
[email protected]
543 232 034,
234 602 363
Mobil: 603 838 002
Mobil:
E-mail:
Tel.:
281 865 480
Mobil: 732 860 702
Adresář členů kontrolní komise ČANY
Ing. Karel Eliáš
Růžová 511
Tel.:
318 623 362
260 02 Příbram 7 Mobil: 604 908 961
předseda
Josef Rössler
Moravská 45
Tel.:
224 250 683
(hlášení o plavbě)
120 00 Praha 2
Mobil: 607 579 770
doc. Ing. Luboš Janko, CSc.
J. Masaryka 14
120 00 Praha 2
Ing. Olga Müllerová, CSc.
(administrativa, elektronická
pošta, hospodaření,)
Ing. Věra Libosková
(předseda komise historie nám.
jachtingu)
Sekretariát
Mánesova 85
120 00 Praha 2
Bulharská 1421
708 00 Ostrava
-
59
-
Tel.:
Mobil:
E-mail:
Tel.:
E-mail:
224 004 757
723 508 325
[email protected]
596 961 810
[email protected]
Zpravodaj 3 / 2007
ZPRAVODAJ č. 3 / 2007
Vychází nepravidelně
Vydává Česká asociace námořního jachtingu (ČANY)
Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí, IČO 00563498
www.sailing.cz/cany, E-mail: [email protected]
Vydáváno a distribuováno bezplatně výlučně pro potřebu členů ČANY.
Toto číslo vyšlo: 24.12.2007
Šéfredaktor: Ing. Petr Kundrata
Telefon: 272 911 860, 721 232 231
Redakce: ČYK, Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí
Úřední hodiny: každou středu od 18.00 h do 20.00 h, telefon: 241433 212
Nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. Redakce neručí za obsah
příspěvků čtenářů.
ČANY
(ČYK)
CERE
-
60
-

zpravodaj 2007_3

Transkript

Podobné dokumenty

Můj článek pro Golf Digest