243

XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004
243
Linux OS Implementation at the Department of Control Systems
and Instrumentation
Implementace OS Linux do infrastruktury katedry ATŘ
POPEK, Jiří
Ing.,
Katedra ATŘ-352, VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu, Ostrava - Poruba, 708 33
[email protected],
http://homel.vsb.cz/~pop036
Abstract: Protože se v současné době stále častěji mluví o nárůstu obliby operačního systému
Linux, začíná se stále častěji uvažovat o jeho nasazení. Účelem tohoto příspěvku je především
představit operační systém Linux jako vhodnou alternativu a zvážit jeho nasazení
v laboratořích katedry Automatizační techniky a řízení.
Keywords: Linux, Novell, Freesoftware
1 Úvod
Katedra automatizační techniky a řízení disponuje řadou počítačů a serverů, na kterých
jsou nainstalovány operační systémy výhradně firmy Microsoft. Konkrétně jde o MS
Windows NT a MS Windows 2000. Souborové a tiskové služby obstarává síťový operační
systém Novell NetWare.
Dále jsou na těchto počítačích nainstalovány různé aplikace, které jsou využívány při
výuce. Konkrétně lze jmenovat Matlab + různé toolboxy, vývojová prostředí balíku MS
Visual Studio verze 6.0, vizualizační software InTouch, SAP a samozřejmostí jsou
kancelářské nástroje, jako jsou textový editor, tabulkový kalkulátor, databázový program a
jiné, které jsou součástí balíku MS Office.
Na Linux lze slýchat různé protichůdné názory. Zastánci Linuxu budou vždy tvrdit, že v
Linuxu jde všechno samo a že s ničím není žádný problém. Zastánci Windows ale zase budou
tvrdit, že Linux se ovládá z příkazové řádky a že každý program si musíte sami dodělat. Jak
už to tak bývá, pravda je někde uprostřed.
2 Co je to Linux
Linux je operační systém, který ideově vychází z kořenů Unixu, jehož počátky sahají do
sedmdesátých let. Přestože s původním Unixem nesdílí ani řádku zdrojového kódu (byl
kompletně přepsán), má stejné aplikační rozhraní i filozofii. Díky tomu je kompatibilní s
ostatními Unixy na úrovní zdrojových kódů. Proto má i stejné aplikace a nástroje.
Linux podporuje souběžnou práci více uživatelů, z nichž každý může spouštět libovolný
počet programů, aniž by se to projevilo u ostatních uživatelů (multiuživatelský operační
systém). Linux podporuje (je portován) mnoho platforem. Kromě obvyklého PC založené na
architektuře kompatibilní s Intel x86 jej můžeme nalézt jako operační systém, v kapesních
počítačích s procesory Arm, počítačích Macintosh, pracovních stanicích firmy Sun a mnoha
dalších. Narozdíl od komerčních operačních systémů je Linux vyvíjen mnoha dobrovolníky a
firmami, od nejmenších až k těm největším (Novell, SuSE), na celém světě.
Na samotném začátku byl Linux výsledkem práce pouze jednoho člověka, který se
jmenuje Linus Torvalds. Původní verze se zrodila jako univerzitní projekt, který zahrnoval
jádro operačního systému a pár obslužných programů. Velmi důležitým rozhodnutím bylo
XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004
244
uvolnění zdrojových kódů tohoto systému pod licencí GPL, která zaručuje trvalou dostupnost
zdrojového kódu, takže na něm mohli bez obav začít pracovat dobrovolníci z celého světa.
Postupem času se z Linuxu stal systém, který je schopen nasazení prakticky ve všech
oblastech. Velikou výhodou je již zmíněná podpora mnoha architektur (např. x86, Alpha
atd.). Můžeme tak mít stejný systém nainstalován jak na svém pracovním počítači, tak i např.
ve svém mobilním telefonu.
Protože Linux svou podstatou vychází z původního operačního systémů Unix (Minix), je
mu často vytýkána jeho údajná nepružnost a nemodernost. Zkušení uživatelé však velice často
tvrdí pravý opak. Obecně kolem Linuxu koluje mnoho mýtů a pověr. Linux je totiž pro
mnoho firem, správců a uživatelů něco nového. V současné době např. používají jiný operační
systém a mají strach z toho, co jim nový systém přinese, jestli jej zvládnou, jestli si jejich
uživatelé budou vědět se systémem rady apod. Dalším zdrojem těchto mýtů mohou být firmy,
pro které je Linux konkurencí. V rámci svých marketingových kampaní šíří informace, které
nejsou zcela přesné, porovnávají neporovnatelné apod.
V současnosti je Linux součástí počítačového průmyslu se vším všudy. Úspěšný produkt
už dávno nemůže existovat na čistě technologické úrovni. S tím, jak dospívá průmysl
informačních technologií, čehož je Linux učebnicovým příkladem, nestačí už jen
technologické řešení, ale velice důležité se stávají i obyčejné věci. řada velkých firem začla
nejen vyvíjet aplikace přímo pro OS Linux, ale co je velice důležité, poskytuje podporu svým
zákazníkům. Právě propracovaný systém školení, silné konzultační týmy, které nenechají
zákazníka na pospas a dokáží u něj vybranou technologii implementovat a silná logistika,
která zajistí rychlou dostupnost novinek všude, jsou služby, bez kterých se v dnešní době
žádný produkt neprosadí.
Pro uživatele, kteří jsou zvyklí na Microsoft Windows, nastává při přechodu k
operačnímu systému unixového typu řada problémů. Především se jedná o zcela jinou
filozofii práce. Obrovským rozdílem oproti nejpoužívanějším operačním systémům má
uživatel najednou tak velikou možnost volby konfigurace programového vybavení a
požadovanou práci provádět tolika různými způsoby, že jej toto množství může velice rychle
odradit.
3 Freesoftware
Pokrok ve všech odvětvích vědy a umění, stejně tak jako celý objem lidských znalostí, je
výsledkem otevřeného sdílení myšlenek, teorií, studií a výsledků výzkumu. [Hanke H.,
27.9.2001]
Freesoftware není termín pro software, který je zdarma, i když to nepřímo vyplývá z jeho
podstaty, ale pro software, jehož používáním získáváme určitou svobodu. Tato svoboda je
založena na skutečnosti, že jsou k dispozici zdrojové kódy všech aplikací, které jsou šířeny
jako freesoftware. Tato skutečnost je ovšem pro drtivou většinu uživatelů nepodstatná. Kolik
z nich má zájem si zdrojový kód alespoň prohlédnout? Podstatné ovšem není to, zda si
uživatel tyto kódy prohlédne nebo ne, ale fakt, že se na ně může podívat. Tato zdánlivě
nepodstatná vlastnost má velmi pozitivní praktický význam.
Pokud je freesoftware nasazen ve firmě, je jistota, že když jej dodavatel z nějakého
důvodu přestane podporovat nebo se objeví bezpečnostní chyba, bude ji možno opravit a ne
jen bezmocně čekat na záplatu. Máte jistotu, že až bude potřeba software přizpůsobit podniku,
nebudete díky licenčnímu systému nutno začínat od začátku, ale bude možno pouze
modifikovat zdrojové kódy daného software, které jsou k dispozici
Licence
Problematika licencování se netýká pouze komerčních produktů, ale v oblasti
svobodného software zaručuje, mimo jiné i to, že svobodný software zůstane svobodným
softwarem. Proto zde také existuje několik licenčních systémů, z nichž jsou nejdůležitější
XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004
245
GNU GPL a BSD. Licence GNU GPL v podstatě říká, že zdrojový kód může kdokoliv
modifikovat, ale tento modifikovaný zdrojový kód musí zpět poskytnout veřejnosti. BSD
licence je narozdíl od GNU GPL benevolentnější, jelikož je možné software vzniklý
kompilací modifikovaných zdrojových kódů šířit i prodávat, aniž by musely být zveřejněny
zdrojové kódy modifikací.
Shrnutí základních typů licencí:
•
GPL - General Public Licence - je nejobvyklejší licencí, pod níž je šířena největší část
otevřeného softwaru. Obsahuje silnou ochranu proti komercionalizaci programů,
respektive proti vytváření souvisejících a odvozených projektů s jinou licencí.
•
LGPL - Lesser General Public Licence - je méně přísnou variantou GPL. Zjednodušeně
LGPL umožňuje propojovat takto licencované programy a zejména knihovny s ostatními
zejména komerčními programy, aniž by bylo nutné měnit licenční ujednání celku, jak to
vyžaduje GPL
BSD Licence - je ještě méně striktní než LGPL. Dovoluje modifikovat program a prodávat
jej dokonce i bez poskytnutí zdrojového kódu při zachování copyrightu původního autora.
Apache Licence, MPL (NPL) - Mozilla (Netscape) Public Licence, Artistic Licence ostatní licence, které se co do striktnosti pohybují někde mezi GPL a BSD.
•
•
Co důležitého tedy vyplývá z licenčních systémů svobodného software?
•
Linux a freesoftware je možné svobodně používat. Je možno používat volně dostupné
verze distribucí, zakoupit "krabicovou" verzi nebo dokonce sestavit svou vlastní distribuci.
•
Není zapotřebí kupovat žádné licence navíc, pokud je nutné používat Linux na více
počítačích najednou. Nezapomeňme ale, že případnou technickou podporu poskytovanou
některými producenty distribucí bude možné použít pouze k jedné instalaci.
•
Můžeme svou, třeba i zakoupenou, kopii Linuxu kopírovat a nahrát třeba svým známým a
příbuzným, i když se občas objevují snahy o zpoplatňování dle počtu instalací (viz
například Caldera OpenLinux 3.1). Takovéto licence se ale v žádném případě nemohou
vztahovat na ty součásti distribuce, které nejsou vytvořeny a tudíž ani licencovány tvůrcem
distribuce.
„Úspěch freesoftware na serverech nikdo nepřehlédne, ale třeba úspěch v high-end
technologiích již tak moc vidět není. Freesoftware používají výzkumné ústavy na
superpočítačích, freesoftware používají NASA, Hollywood, Boeing, Fiat a jistě mnoho
dalších. Americká national Security Agency začala pracovat na speciální odnoži Linuxu, která
by poskytla co největší bezpečnost. Freesoftware se začíná prosazovat i v tzv. mission critical
aplikacích. Používají jej banky, nemocnice a dokonce i letiště. GNU/Linux byl již několikrát
nasazen ve vesmíru.“ [Hanke, H., 1.6.2001]
Hlavním problémem při nasazení Linuxu ve školním prostředí je zejména jeho neznalost.
Stále se mnoho lidí domnívá, že práce s Linuxem znamená návrat do příkazového řádku. O to
větší překvapení bývá při prvním kontaktu s Linuxem, který jehož uživatelské rozhraní tvoří
velmi pěkné grafické prostředí, které může nabývat nesčetně mnoho podob včetně těch, která
jsou věrnými kopiemi grafickými rozhraními jiných operačních systémů. Uživatel se tak s
příkazovou řádkou prakticky nemusí setkat.
XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004
246
4 Výběr operačního systému
Cena
Oproti komerčním operačním systémům lze Linux pořídit i zdarma nebo téměř zdarma.
Distribuce Linuxu jsou ve svých základních verzích dostupné na Internetu ke stažení a lze si
je rovněž objednat za mírný poplatek na CD, případně koupit v některých knihkupectvích s
počítačovou literaturou. Pokud se ovšem rozhodneme zakoupit systém v tzv. krabicové verzi,
jejíž cena se pohybuje obvykle někde kolem 2500 Kč, získáme navíc např. některé komerční
aplikace nebo instalační podporu.
Dostupnost aplikací
Jak už bylo uvedeno, drtivou většinu programů, které můžeme při běžné kancelářské
práci potřebovat, lze nalézt přímo v distribuci. Ostatní programy lze buďto stáhnout
z internetu (pokud se jedná o Freesoftware, příp. jinou licenční politiku výrobce) nebo jej
distributor dodává v binární podobě stejně, jako verze pro Windows. Typickým příkladem je
Matlab. Pokud ale všechny tyto možnosti selžou nebo výrobce Linuxovou platformu
nepodporuje, lze sáhnout po různých nástrojích, které emulují prostředí Windows nebo
samotný hardware, na který lze Windows běžným způsobem nainstalovat (např. VMWare).
Bezpečnostní update
Zde se plně projevuje otevřenost zdrojových kódů systému Linux. V praxi to znamená, že
kdokoliv může zdrojové kódy studovat, a pokud náhodou objeví bezpečnostní díru či jinou
chybu, má možnost oznámit ji vývojářům, kteří většinou během pár hodin zveřejní
bezpečnostní aktualizaci, případně si může záplatu vyrobit sám.
Podpora hardware
Této oblasti se v dnešní době klade čím dál menší význam. Samozřejmě lze občas narazit
na zařízení, které v Linuxu není podporováno. Tato situace je ovšem politiky výrobce
takového hardware. Ti se ale ve vlastním zájmu snaží vyhovět stále většímu tlaku uživatelů a
ovladače vyvinout, příp. uvolní technické specifikace svého produktu. Velice často se také
najde někdo schopný, kdo ovladač pro Linux vytvoří. Příkladem z nedávné doby může být
Wi-Fi čip, který je součástí technologie Centrino, která je určená především pro notebooky.
Skupina nadšenců v krátkém čase vytvořila funkční ovladač tak, že se jim podařilo vhodně
zaobalit ovladače převzaté z Windows. Firma Intel ale nakonec podlehla tlaku uživatelů a
objevily se ovladače přímo pro Linux.
Na internetu existuje řada databází hardwaru, které jsou určeny pro kontrolu podpory
různých zařízení pod Linuxem, takže lze předem nákup HW konzultovat a zvážit.
Uživatelské rozhraní
Linux disponuje velice propracovanými možnostmi práce v příkazovém řádku, ve kterém
lze elegantně řešit veškeré problémy.
Pokud je uživatel ale zvyklý na ovládání počítače pomocí myši a grafického rozhraní,
poskytuje Linux opět velké množství řešení. Základem grafického rozhraní je tzv. X server.
Nejznámější a nejrozšířenější implementací je XFree, které má, mimo jiné, velice
propracovanou síťovou transparentnost. Služeb X serveru využívají klienti, kteří žádají o
vykreslování oken. O dekorace oken, nabídky a ikony se stará jiný program, kterému se říká
správce oken (window manager). Mezi těmito správci oken je pravděpodobně největší výběr
z celého programového vybavení. Existují správci oken, jejichž filosofií je jednoduchost a
rychlost (BlackBox) a na straně druhé existují takoví, kteří kladou důraz na maximální
pohodlí při práci (KDE, Gnome), příp. vzhled (Enlightenment). Míra přizpůsobitelnosti
grafického prostředí je díky tomuto konceptu opravdu značná. Na rozdíl od jiných systémů si
XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004
247
uživatel nevybírá pouze vnější tvář, ale volí si i způsob ovládání, konfigurovatelnost,
subjektivní komfort či hardwarovou náročnost. Na výběr má z několika desítek produktů.
5 Výběr distribuce
Základem každé distribuce je jádro operačního systému plus sada základních
systémových utilit a uživatelských aplikací. Tyto části mohou být upraveny (patchovány) tak,
aby vzniklý systém měl nejlepší možné vlastnosti pro danou aplikaci.
V čem se tedy vlastně jednotlivé distribuce liší?
•
•
•
•
•
•
•
skladba programů
frekvence a způsob vydávání aktualizací
instalační program a konfigurační nástroje
řešení startovacích skriptů a jejich obsah
někdy se v detailech liší organizace adresářů na disku
dodatečná úprava některých programů a zejména jádra
cena a poskytovaných službách přidané hodnoty - dokumentace, technická podpora atd.
Kritéria volby distribuce
Při výběru vhodné distribuce je nutné zvážit spoustu parametrů. Nejdůležitějším
problémem, na který je nutno myslet je jednoduchost aktualizace a údržba celého systému.
Samozřejmostí je propracovaná kontrola závislostí, i když existují distribuce, které slaví
veliký úspěch i bez integrace kontroly závislostí do svého balíčkovacího systému. Takovouto
distribucí je např. Slackware (http://www.slackware.com), i když se v tomto případě nedá
hovořit ani o balíčkovacím systému, tak jak je chápán odbornou veřejností. Vychází totiž
z faktu, že závislosti lze jednoduše zjistit třeba i u již nainstalovaného programu standardními
nástroji.
Dalším kritériem, který by se měl podílet na výběru vhodné distribuce je jednoduchost a
transparentnost konfigurace (struktura souborů). Samozřejmostí je lokalizace do národního
prostředí. Vlastnosti, na které není často kladen důraz, jsou možnosti integrace terminálového
řešení a kompatibilitu se standardy. Úplnou samozřejmostí, o které se snad ani není třeba
zmiňovat, je celková bezpečnost systému, která musí být podpořena snadnou dostupností a
správou aktuálních bezpečnostních záplat.
Protože je Linux velice různorodý systém, který lze konfigurovat mnohými způsoby, je
při jeho nasazení do počítačových učeben nutné myslet na sjednocení jak vzhledu, tak celkové
konfigurace.
Obecné distribuce
Obecnou distribucí chápeme soubor aplikací, které jsou určeny pro běžnou kancelářskou
práci a lze je nasadit i jako server. Podle toho jsou také přizpůsobeny balíčky obsažené v dané
distribuci. Většina distribucí je dodávána na dvou až šesti médiích CD-ROM, příp. jednom až
dvěma médiích DVD-ROM. Oproti MS Windows tak ale většinou získáme ucelený systém
včetně mnoha voleb. Při instalaci bývá možnost zvolit vždy z několika aplikací stejného typu
podle toho, která nám více vyhovuje, např. z databázových systému máme na výběr MySQL a
PostgreSQL, různé správce oken (KDE, Gnome, WindowMaker, ...), kancelářské balíky
(OpenOffice.org, KOffice, ...), atd. Tyto standardní volby se svou velikostí vejdou na 1-3
instalační CD-ROMy, na ostatních pak bývají zdrojové kódy a jiné doplňky (např. Skiny,
témata, fonty, šablony dokumentů, atd.)
Speciální distribuce
Existuje celá řada speciálních distribucí, které jsou úzce zaměřeny na jeden problém.
Například distribuce LEAF je minimalistický Linux, který obsahuje pouze základ systému a
XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004
248
nástroje pro fungování linuxového routeru/firewallu. Díky malé velikosti jej lze používat
například i na bezdiskových počítačích - celý totiž může být umístěn na jediné disketě.
Další z forem speciálních distribucí jsou tzv. live verze. Live distribuce má tu výhodu, že
se nemusí instalovat, stačí zavést bootovací CD do mechaniky a celý systém se zavede z něj.
Konfigurační soubory jsou uloženy na disketě, pevném disku nebo v operační paměti.
6 Požadavky na systém
LDAP
Při autentifikaci uživatelů se v síti VŠB používá adresářových služeb serveru LDAP
(ldap://ldap.vsb.cz). Na tomto serveru jsou spravovány údaje o jednotlivých uživatelích
(jména, hesla, práva) a je učen pro autentifikaci veškerých činností v síti. Výhodou je nejen
zjednodušená správa vycházející z centralizace systému ale i fakt, že uživatelé mají všude
jedno jméno a heslo. Dají se tak pohodlně „synchronizovat“ uživatelské účty na různých
systémech (např. NOVELL nebo NT). LDAP lze také využít k vyhledávání informací o
objektech v síti (osoby, emaily, tiskárny, faxy...). Proto je konfigurace autentifikace pomocí
LDAP na pracovních stanicích v učebnách důležitým krokem.
Sdílení souborů
Linux podporuje řadu souborových systémů, z nichž některé jsou síťové (nejznámější
jsou NFS - Network file system a NCP, který je určen pro přístup ke svazkům síťového
operačního systém Novell NetWare)
Pro Linux ale existují i nástroje, které umožňují sdílet své soubory v síti s počítači, které
používají Microsoft Windows. Používá k tomu program Samba. Vybrané složky počítače
s OS Linux se tak mohou objevit ve složce „Okolní počítače“ uživatelů Windows. Samba je
ovšem mnohem propracovanější nástroj. Dovede ovládat naprostou většinu funkcí
souborového a tiskového serveru Windows NT/2000. Může ho tak velmi dobře zastoupit.
Samba navíc umí veškerá nastavení upravit bez nutnosti restartu systému a díky typické
stabilitě systému Linux výrazně ubude provozních výpadků. Základní nastavení Samby není
složité a navíc existuje výborný průvodce touto problematikou v podobě knihy Using Samba
nakladatelství O'Reilly, která je v originále zdarma ke stažení ve formátu PDF. Český překlad
vytvořilo a prodává nakladatelství Computer Press.
7 Budoucnost
V současné době jsou realizovány práce přípravy nasazení Linuxu v učebnách katedry
Automatizační techniky a řízení. V plánu jsou následující kroky:
1. instalace balíku OpenOffice.org na osobní počítače pro koexistenci s již instalovanými
MS Office
2. dokončení prací na úpravách Linuxové distribuce pro nasazení do učeben ATŘ (výběr
vhodných aplikací, konfigurace, návrh vhodného způsobu aktualizace a správy)
3. instalace na již připravené diskové oddíly disků, které jsou sdíleny s MS Windows
(dualboot)
4. odladění konfigurace
5. tvorba dokumentace
Závěr
Linux se stává platformou, kterou nelze přehlížet nejen díky stále narůstající oblibě u
uživatelů. Nemalou měrou k jeho oblibě a rozvoji přispívá licenční politika monopolních
dodavatelů programového vybavení.
XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004
249
Nejdůležitějším úkolem tohoto příspěvku je uvést, že existují i jiné alternativy a zdůraznit
existenci možnosti volby, o kterou jde především.
Obavy ze složitosti Linuxu jsou často přehnané. U jiných operačních systémů může
konfiguraci také provádět pouze zaškolený odborník. Běžný uživatel ale používá stále stejnou
konfiguraci SW, proto není nutné aby měl hlubší znalosti operačního systému, které jsou pro
správnou konfiguraci samozřejmostí.
„Vše, co se ve školách v současnosti (ne)učí, se dá učit i na svobodném software. Tvorba
grafiky, textový procesor, tabulkový kalkulátor, databáze, Internet, elektronická pošta,
šifrování... aplikačně zde žádný problém není. Většina z těchto produktů stejně
mnohonásobně převyšuje to, co se dá na škole učit. Jsou zde možnosti, jak zpřístupnit
zkoumavým žákům na hodinách ve škole i opravdu špičkové profesionální produkty v
oblastech jako 2D a 3D grafika, programování, sazba textu, umělá inteligence a mnoho
dalších včetně takových drobností, jako je výuka psaní na klávesnici všemi deseti prsty, které
by si jinak běžná všeobecně zaměřená škola nemohla ani přes různé slevy nikdy dovolit.“
[Hanke H., 27. 9. 2001]
„Předpokládané přínosy projektu pro praktické nasazení z hlediska výuky ve školách:
studenti pochopí zásady práce určité skupiny programů a naučí se pracovat s více
programy zastupujícími určitou skupinu aplikací;
2. práce s otevřenými formáty a otevřenými standardy bude studenty učit chápat standard
jako dohodnutou transparentní konvenci pro snadnější výměnu informací mezi různými
typy platforem než jako komerčním monopolem vnucený diktát majority;
3. nadaní žáci a studenti se mohou prostřednictvím filosofie otevřených zdrojů seznamovat
se špičkovými technologiemi přímo v praktickém provozu a eventuálně se i podle svých
schopností podílet na „vylepšování“ systému na různých úrovních.“
[Wagner J., 15.11.2002]
1.
Literatura
Literák L., Co je to Linux, elektronický článek dostupný na
http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/26394,
Hanke H., Zachrání svobodný software výuku IT?, 27. 9. 2001, elektronický článek dostupný
na
http://www.zive.cz/Article/Show_Article_Print.asp?PRN=true&ARI=102076&CAI=20
34
Hanke, H., Je freesoftware alternativou chudých?, 1.6.2001, elektronický článek dostupný na
http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=100416&CAI=2105
ROOT01, Výběr distribuce, elektronický článek dostupný na
http://www.root.cz/tutorialy/vyber_distribuce/
Fořt P., Linux? Prostě paráda..., 4.2.2003, článek dostupný na
http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/Ar.asp?ARI=100966&CAI=2140&EXPS=%22L
INUX%2A%22
Řeháček D., ADMINISTRACE velké školní sítě v několika hodinách měsíčně,
http://www.24hdesign.cz/vyuka/inventor/r2k.htm
Vessels T., Why should open source software be used in schools?, elektronický článek
dostupný na Linux in Higher Education: Open Source, Open Minds, Social Justice,
Pfaffenberger B., Linux in Higher Education: Open Source, Open Minds, Social Justice ,
March 02, 2000, elektronický článek dostupný na
http://www.linuxjournal.com/article.php?sid=5071, článek
Wagner J., Lindoš: projekt Linux do škol, 15.11.2002, článek dostupný na
http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/Ar.asp?ARI=100860&CAI=2131
Zapletal, L., Lehký úvod do LDAP, článek dostupný na http://root.cz/clanek.php4?id=428